Psychologická olympiáda 2013/2014 Hrdinství není přežitek
ŽENA - HRDINKOU DŘÍVE I DNES
Autor: Kateřina Balcarková Střední zdravotnická škola, Karviná, příspěvková organizace
Nový Jičín, 2014 Moravskoslezský kraj
Obsah TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................................... 2 1
Úvod ........................................................................................................................................ 2
2
Zlo jménem gender .................................................................................................................. 3 2.1
Co to gender teorie jsou?................................................................................................... 3
2.2
Rovnost žen a mužů, genderová rovnost, rovnost pohlaví.................................................. 3
2.3
Rovné zacházení se ženami a muži.................................................................................... 3
2.4
Politika péče ..................................................................................................................... 3
3
Postavení žen v legislativě EU ................................................................................................. 4 3.1
Vyváženost žen a mužů v rozhodovacích procesech .......................................................... 4
3.2
Zastoupení žen v politice................................................................................................... 5
4
Závěr ....................................................................................................................................... 6
PRAKTICKÁ ČÁST....................................................................................................................... 7 5
Cíl praktické části .................................................................................................................... 7
6
Hypotézy ................................................................................................................................. 7
7
Metoda výzkumu ..................................................................................................................... 7
8
Respondenti ............................................................................................................................. 7
9
Interpretace výsledků ............................................................................................................... 7
10
Znázornění výsledků ............................................................................................................ 8
11
Vyhodnocení dotazníku. ..................................................................................................... 10
12
Rozhovor............................................................................................................................ 11
12.1 Žena všedního dne .......................................................................................................... 11 12.2 Další z mnoha ................................................................................................................. 13 13
Vyhodnocení rozhovorů ..................................................................................................... 14
14
Závěr .................................................................................................................................. 15
15
Seznam použitých zdrojů .................................................................................................... 16
16
Přílohy ............................................................................................................................... 17
16.1 Historie ženského hnutí ................................................................................................... 17 16.2 Dotazník ......................................................................................................................... 22
1
TEORETICKÁ ČÁST
1
Úvod Každý si představí pod pojmem hrdina osobu, která dokázala něco výjimečného. Ať už jde o
pomoc jinému, nebo boj o prosazení názoru. Já však vidím hrdinu v každém člověku, protože se musí prodírat životními situacemi, mnohdy velmi těžkými. Obzvlášť bych v této práci chtěla vyzdvihnout ženu. Ženu, která dává nový život, zvládá rodinu a překonává problémy, leckterá pracuje a má hlavní příjem v rodině. Ještě by měla mít příjemné vzezření a milé chování. Tedy, teď mluvím za ženy, a tak to cítím, že společnost z nás chce mít superhrdinky dne. Vyvíjený tlak ze strany společnosti se těžko zvládá, hlavně u dospívajících. Žena tedy je v této době hrdinkou ze všech pohledů. Ať už jako maminka, která si v dnešní době troufá na početnou rodinu, nebo jako úspěšná dáma, která musí skloubit pracovní i osobní život, aby mohla žít podle představ dnešní společnosti. Obdivuji upřímně všechny, které to zvládají. Mezi ně já zatím nepatřím. Určitě nejsem jediná, kdo si klade otázku, zdali to vše budu jednou zvládat. V teoretické části mé práce se zabývám dopady emancipace ženy, jak dobrými, tak i špatnými. Osvobození ženy považuji za jeden z nejdůležitějších kroků. O celém procesu osvobození ženy z historického pohledu se zabývám v přílohové části. Ženy získaly právo volit a později být voleny a účastnit se tak v rozhodovacích procesech. Ženy se začínaly více uplatňovat ve společnosti a mít rovnocenné postavení. Které, jak můžeme polemizovat, jim možná i uškodilo. Zdá se mi, že to přerostlo do chorobného pitvání gender teorií. Násilně se tak ženy oddělují od mužů a mnohdy vyhrocují celou situaci. Nejhorší ideou ženy je podle mě hnutí zvané feminismus. „Proto opustí muž otce i matku a připojí se ke své manželce, a budou ti dva jedno tělo. A tak i každý z vás bez výjimky ať miluje svou ženu jako sebe sama a žena ať má před mužem úctu.“ Efezským 5- 31, 33 Praktickou část jsem vypracovala pomocí dvou metod výzkumu. Zpracovala jsem dotazník a uskutečnila rozhovor se dvěma ženami. Výsledky byly pro mě zajímavé, obzvlášť rozhovor s mojí maminkou, u které mě zaujaly její názory a následné srovnání s úplně odlišným typem ženy.
2
2 2.1
Zlo jménem gender Co to gender teorie jsou? Gender je sociologické zkoumání postavení žen ve společnosti. Slovo gender se používá
k označení rozdílů mezi muži a ženami v rámci feminismu. U nás se tímto tématem zabývá oddělení Gender & sociologie na Akademii věd od roku 1990. Oddělení rozvíjí generově orientovanou sociologii s přesahy k feministické sociologii a představuje jednu z klíčových vědeckých institucí, které se v české republice věnují postavení mužů a žen ve společnosti. (1) 2.2
Rovnost žen a mužů, genderová rovnost, rovnost pohlaví Rovnost žen a mužů znamená, že ženy a muži mají stejné podmínky k tomu, aby naplňovali
svá základní lidská práva, aby přispívali k ekonomickému, sociálnímu, kulturnímu a politickému rozvoji. Jinými slovy to znamená, že společnost hodnotí stejně podobnosti i rozdíly mezi muži a ženami a stejnou měrou si váží rolí, které plní. Princip rovnosti žen a mužů vychází z toho, že ženy i muži jsou plnohodnotnými partnery v domácnosti, komunitě a společnosti. (2) 2.3
Rovné zacházení se ženami a muži Rovné zacházení se ženami a muži znamená, že se s oběma pohlavími zachází spravedlivě, s
ohledem na jejich specifické potřeby. Tento postoj tedy zahrnuje rovné zacházení jak se ženami, tak s muži, a to pokud jde o práva, povinnosti a příležitosti. K zajištění rovného zacházení se často musí přijímat různá opatření, která mají kompenzovat historické a společenské znevýhodnění, jež brání ženám a mužům žít podle stejně výhodných pravidel. (2)
2.4
Politika péče Genderové rozdělení placené práce a neplacené péče je jedním z hlavních témat
feministického zkoumání postavení žen ve společnosti. Pojem péče, ať už o dítě nebo o seniora, představuje hlavní problém sociálních a generových nerovností. (1) Podle mého názoru, je toto špatná ideologie. Péče je tudíž otázkou jak morální, tak politickou. Tím chci říct, že současná žena vidí problém v otázce péče. V publikaci Variace na gender od autorky Kateřiny Zábrodské jsem se dočetla, že péče o dítě je přítěží v postavení ženy ve společnosti. To znamená, že celý feminismus
3
odmítá ženu jako primární vychovatelku dítěte. Odmítá to, co ženám přirozeně dáno už od počátku celé společnosti. V politice výrazně upozorňuje na koncepci rodičovské a mateřské dovolené a vyžaduje rovnost s muži ve výchově dětí, aby mohly ženy hrát významnější úlohu na trhu práce. Z pohledu genderu je problémem v České republice neexistující otcovská dovolená. V EU je otcovská dovolená už standardem. V roce 2001 došlo k reformě rodičovské dovolené a otcové ji mohou aspoň částečně využívat. V současné společnosti tak činí pouze 1% otců. V České republice jsou muži na rodičovské dovolené stále často vnímáni jako hrdinové, jsou společensky oceňováni a podporováni. Osobami primárně pečujícími o děti v České republice jsou však stále ženy. (3)
3
Postavení žen v legislativě EU V březnu 2006 bylo uveřejněno Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropskému
hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů v roce 2006 - 2013. Tento plán naznačuje šest prioritních oblastí činnosti EU v oblasti rovného postavení žen a mužů na období let 2006 - 2013, kterými jsou: o stejná ekonomická nezávislost pro ženy a muže; o sladění soukromého a profesního života; o stejné zastoupení v rozhodovacích procesech; o odstraňování všech forem násilí založeného na pohlaví; o odstraňování stereotypů v oblasti pohlaví o podpora rovného postavení žen a mužů v zahraniční a rozvojové politice. (4)
3.1
Vyváženost žen a mužů v rozhodovacích procesech Na tento problém se zaměřuje rovněž Evropská unie, která trvalé nízké zastoupení žen ve
všech oblastech rozhodování považuje za základní deficit demokracie. Vyžaduje přijetí opatření v Evropských společenstvích, a působí na členské země, aby přijímaly opatření ke zlepšení situace. Vyváženost pohlaví by měla být pravidlem ve všech vyspělých demokraciích. Tento požadavek se vztahuje na zastoupení žen v rozhodovacích pozicích v politice, ve veřejné správě i v ekonomické
4
oblasti a je zmíněn v řadě mezinárodních dokumentů, především v OSN (např.: úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen). (4) 3.2
Zastoupení žen v politice Uvedu analýzy zastoupení žen v zastupitelských orgánech i kandidátních listinách. Současný
politický systém ženy výrazně znevýhodňuje, to uznali i naší politici. Nízká účast žen na rozhodování je závažný problém, který je třeba řešit.
o Evropský parlament:
o Vláda ČR:
82,35 %
o Poslanecká sněmovna ČR:
o Senát ČR:
82,7 %
o Zastupitelstva krajů:
o Zastupitelstva měst a obcí:
81,8 %
18,2 %
17,65 %
80,5 %
19,5 %
17,3 %
80,3 %
74 %
19,7 %
26 % (5)
5
4
Závěr Čím více se ženy „pitvají“ v genderu a rozšiřují feminismus, tím více strhávají ty ostatní, které
by chtěly mít klidný rodinný život. Vnímám emancipaci jako zásadní zlom. Uvědomění si vlastních individuálních zájmů je velmi důležité. Je to impuls pro další rozvoj. Ale stále je to muž, který by měl rodinu zajistit materiálně, nevidím ho maminku s plínkami a ženu nevidím jako horníka. Chtěla bych zdůraznit rovnost mezi mužem a ženou. Rovnost však neznamená stejnost. Rovnost znamená jen úpravu podmítek k tomu, aby se ženy mohly rozvíjet. Ženy musí všechno zvládnout- od profese, až po rodinu. Tlačí je do toho společnost, která je neúprosně nelítostná a znamená pro nás boj. Uvedu svůj příklad. Jsem jedna z těch, co žije, jak se říká „na plný plyn“. A přiznám, nezvládám to. Popíšu krátce svůj shon v životě. Žena by měla vypadat pěkně. To chci taky, chci se líbit mužům. Ale hlavně o co tu jde, abychom nevybočovali z řad. Přiznejme si, že na lidi bez vkusu se díváme trochu jinak. Mezi mladými je trendem posuzovat se podle vzhledu, a tady se to týká i mě. Problém je, že rodiče na tyto malichernosti nemají peníze. Tím pádem mě to nutí, vydělávat si peníze. Mám brigádu, která mi ubírá z drahocenného času a energie. Nemarním životem a chci se učit novým věcem. Mám koníčky. Hraji na housle, a je to obtížné. Ráda vydávám ty skřípavé zvuky a opravdu chci být dobrá, ale vyžaduje to každodenní přípravu a v období koncertů obzvlášť. Tedy spousty a spousty času. Umím další věci, které bych chtěla rozvíjet. Mám sen, že budu jednou malovat olejem, ale to trvá týdny a z těch střípků času, které mi zbývají, se ten sen nedá splnit. Když se to sečte, škola, příprava do ní a to všechno, je to náročné. Je to moderní koncept ženy, která musí vše zvládnout, v práci, doma a když na to jen pomyslím, už cítím ten tlak. Jsem snící člověk a nemám na sny čas, jsem poeta uzavřený v kleci, který se dusí tmou společnosti. Právě jsem došla. Toto způsobila divná společnost dnešní doby, která se nedala skloubit se sny. Lidské touhy jsou materialistické a uvádí vše do stresu, do záhuby, tak jako mě. Dusí a vše jiné chce přetvořit k obrazu svému. Mám dojem, že to je špatně. Nezávislost strhla ženy k tomu, aby byly takové. Panenky bez duše, chodící, spící. Rodinu nahradila kariéra. Tedy honba za úspěchem a krásou. Nezávislost se začala formovat do další pokročilejší podoby- feminismu. Jsem proti feminismu, tuto „sektu“ neuznávám a myslím si, že žena by měla být s dětmi, plně se jim věnovat, vychovávat je a dávat jím dobrý příklad. To se změnilo a myslím si, že se tím změnila i společnost.
6
PRAKTICKÁ ČÁST
5
Cíl praktické části Ve své praktické části mě zajímal názor žen i mužů, na postavení ženy v České republice. Jak
z aspektu genderu, tak i v politice. Také jestli vědí o moderních možnostech v rodičovství a plánovaném těhotenství, a jaký mají názor. Snažila jsem se také odhalit názory a pohledy dvou obyčejných a současně odlišných žen pomocí rozhovoru. Zásadní byl pro mě rozdíl v životním stylu a rozvržení profesního a rodinného života.
6
Hypotézy
H1-Předpokládám, že většina respondentů si myslí, že pozice žen je v ČR dostačující. H2- Domnívám se, že s otcovskou dovolenou nebudou spíše souhlasit muži než ženy a ohledně plánovaného rodičovství budou rovněž přístupnější ženy.
7
Metoda výzkumu Výzkumnou část jsem zpracovala pomocí dotazníku a rozhovoru. V dotazníku jsem oslovovala
své příbuzné a známé většinou přes sociální sítě. Skládá se ze tří uzavřených otázek s možností jedné odpovědi a dvou otevřených otázek.
8
Respondenti Výzkumu se zúčastnilo celkem 40 lidí od 17 do 90 let. Z toho bylo 20 mužů a 20 žen. Dvě ženy
se podílely na rozhovoru.
9
Interpretace výsledků Odpovědi dotazníku byly zpracovány do grafů a rozděleny na odpovědi mužů a žen.
7
10 Znázornění výsledků Otázka č. 1: Víte co jsou to gender studie?
nevím 5%
Graf č. 1 - ženy
Graf č. 2- muži nevím 10%
0%
0% ano 30%
ne 40%
ano 55%
ne 60%
Podle znázornění v grafu jsou muži méně informovaní o genderu.
Otázka č. 2: Myslíte, že zastoupení žen v politice je dostačující?
Graf č. 3- ženy
ano 5% 0%
0% nevím 15%
Graf č. 4- muži nevím 25%
ne 80%
ano 10%
ne 65%
Oba grafy znázorňují, že ženy podle respondentů nejsou dostatečně zastoupeny v politických funkcích.
8
Otázka č. 3: Myslíte si, že jsou ženy v ČR rovny mužům?
Graf č. 5: ženy jak v čem 15%
Graf č. 6: muži nevím 10%
nevím 5% jak v čem 20%
ne 5% ano 75%
ano 70% ne 0%
V obou grafech se shoduje názor, že ženy jsou v ČR rovny mužům.
Otázka č. 4: Jaký máte názor na otcovskou dovolenou?
nedopustila bych to nevím 5% 5%
jen kdybych vydělávala více než muž 25%
Graf č. 7: ženy možná bych to využila napůl 10%
Graf č. 8: muži nebráním se tomu 5%
jen v případě mannželčin 0% ých vyšších příjmů 15%
je to dobrá věc 55%
nikdy 80%
Ženy se většinou této formě výchovy dětí nebrání, zatímco muži jsou zásadně proti.
9
Otázka č. 5: Jak hodnotíte trend plánovaného rodičovství?
Graf č. 9- ženy
Graf č. 10- muži nesouhlasím 10%
zabráním otěhotnění 25% je to špatně 5%
je to efektivní 65%
nevím 5%
0%
zabraňuje se nechtěným dětem 30%
nevím 60%
Ženám se forma plánovaného rodičovství líbí. Muži většinou nemají žádný názor.
11 Vyhodnocení dotazníku. H1- Má hypotéza se potvrdila jen v otázce rovnosti s muži. Ohledně žen v politice si respondenti stále myslí, že pozice žen je nedostačující. H2- Hypotéza se potvrdila. Muži zásadně nesouhlasí s otcovskou dovolenou, a co se týče plánovaného rodičovství, nevyjádřili většinou žádný názor. V první otázce jsem se dozvěděla, že o gender studiích zatím stále moc lidí neví, ale postupem času získávají na popularitě. Ženy si skrz tyto studie uvědomují svoji důležitost a myslím, že více než je třeba. Někdy se to zvrhává v nesmyslné porovnávání se a dokazování, v čem jsou ženy lepší. Na to navazovala má druhá otázka ohledně zastoupení v politice, protože tohle právě gender zkoumá. Tady se však jedná o zcela jinou situaci. Ženy si jsou s muži mentálně rovny, a tak by měly mít více možností prosazovat si své názory a spolupodílet se na rozhodování. Myslím si také, že tento krok by částečně uspokojil feministické ženy.
10
12 Rozhovor 12.1 Žena všedního dne Chtěla bych vás seznámit s obyčejnými dny mojí maminky. Je jí 44 let a má dvě děti. Mě a mého o dva roky staršího bratra. Za mého tátu je vdaná už 20 let. Bydlí v přestavěném finském domku se zahrádkou, psem a spoustou králíků. Pracuje jako ošetřovatelka v centru pro osoby s mentálním postižením v Ostravě-Porubě s názvem Čtyřlístek. o Chce se ti chodit do práce? Nebo bys čas raději strávila s dětmi? Nechce, ale ty peníze co mi dávají, aby mi posílali na účet. (smích) A děti už mě nepotřebují, jsou dost velké na to, abych s nimi potřebovala trávit tolik času. o Vyčerpává tě práce? Nevyčerpává, ale přestává mě bavit. I když práce s těmi lidmi mě baví, ale obtěžuje mě administrativa a nesmyslná nařízení. o Zdá se ti, že trávíš v práci spoustu času? Mám celodenní dvanáctihodinové služby, ale vyhovuje mi to. Mám i tak dost času, abych si vyřídila svoje věci. o Má tvá práce nějaké dopady na všední život v domácnosti? Ne, jediný dopad je, že má dcera musí přes víkendy vařit. Jen můj manžel není spokojen s tím, že nejsem celý den doma. Díky službám se mnohdy úplně míjíme. o Máš nějaké koníčky? Mám zahrádku a zvířátka. Někdy jezdím na výlety. Je fakt, že nemám moc styků s přáteli mimo pracoviště. Nemám potřebu a chci mít svůj klid, ale když už se dostanu do společnosti, tak si to užívám.
11
o Máš dost volného času pro sebe? Mám dost volného času, ale nejradši bych seděla doma. Nejhorší to je v létě, kdy je potřeba pracovat na zahrádce a to už se někdy cítím vážně unavená. o Pomáhají ti děti a manžel v domácnosti? Dcera je ,, bordelářka“ a syn pomáhá venku, no a manžel dělá spíše takové ty hrubé práce, v domácnosti ne. o Shrňme tedy celkový tvůj den. Když mám volno tak vstanu, nakrmím, nakoupím, uvařím, uklidím, pak pracuji, nakrmím a jdu spát. Když jdu do práce tak vstanu, makám 12 hodin, přijdu, umyju se, přečtu pár stránek knihy, a když už na to nevidím, jdu spát. A tak to je pořád, jen sem tam zajdu na návštěvu. o Chtěla bys nějaké změny v životě? Ne, nechtěla. Jsem vlastně spokojená, jen kdybych do té práce nemusela. o Máš nějaký svůj sen? Vyhrát ve sportce (smích) a odstěhovat se na samotu. A opravdu mým snem je chovat zvířátka a sem tam bych zajela na dovolenou a byla bych spokojená. Vlastně bych žila v tom svém koníčku. Já vlastně nemám žádné ambice, ale stačil by mi ten stateček, ale zase moc nedřít. To bych opravdu nechtěla. o Považuješ ženu za hrdinku? Nepovažuji, žena je spíš otrok a způsobila si to sama svou emancipací.
12
12.2 Další z mnoha Představím vám ještě jednu ženu. Je to učitelka na střední škole. Má 38 let a bydlí v bytě 3+1 spolu s manželem a dvěma dětmi. Čtyřletým synem, který chodí do školky a sedmiletou dcerou v první třídě základní školy. o Baví vás práce? Baví mě práce a uspokojuje mě. A navíc finance jsou důležité, ale kdyby manžel vydělával miliony tak bych tam nešla. o Nevyčerpává vás ten celodenní shon? Často se cítím psychicky vyčerpaná a unavená. Nemám moc času na svůj osobní život, ale i přesto všechen ten zbytek času ráda obětuji pro děti. o Kde nabíráte nové síly a energii? Energii mám hlavně z dětí. Když mám čas, odpočívám u knihy. Letos jsem jela s celou rodinou na lyže. Ale hlavní je ta rodina, je to takové povzbuzení. o Máte nějaké koníčky? Hlavně rodinu! (smích) Na nic jiného mi nezbývá čas. Práce je hodně náročná na čas. Příprava, projekty, mimoškolní akce, různé kroužky, spousta lidí si myslí, že je jednoduché být učitel, ale není. Musím ještě zvládnout děti. Dcera má krasobruslení a musím tam s ní být, a když přijedeme, je večer. Musím se s ní poučit a něco málo zvládnout doma. o Rozumíte si stále s manželem? Máte pořád dobrý vztah? Mám hodného manžela, který mi pomáhá a je tolerantní. Manželství máme v pořádku, vynahrazujeme si to o víkendu. o Zvládáte sloučit děti, manžela a práci? Nemáte pocit, že někoho ochuzujete? Já si to neuvědomuji. Snažím se vše dělat na sto procent.
13
o Máte nějaký sen? Chci mít domeček se zahrádkou. o Vidíte ženu jako hrdinku? To teda ano. Příště chci být chlapem! Ženy opravdu musí zvládnout spoustu věcí, které by muž dohromady asi nezvládl. Být úspěšný jak doma tak i v práci.
13 Vyhodnocení rozhovorů Z rozhovoru vyplývá odlišnost obou žen. Každá uznává jiný životní styl a má nastavené jiné hodnoty v životě. Společně se shodly na klidném životě v domečku se zahrádkou, kde by mohly žít spokojeným životem a žít jakoby ve svém snu, jak obě uvedly. Maminka už má odrostlé děti a tak není tolik upnutá na rodině. Z toho se domnívám, že jí práce až tolik nezatěžuje. V případě paní učitelky, která má děti ve věku, ve kterém ji ještě intenzivně potřebují, si myslím, že ji vlastní zaměstnání a příprava na něj značně vyčerpává, jak psychicky, tak i fyzicky. Uvědomuje si však jeho nezbytnost hlavně z ekonomických důvodů.
14
14 Závěr Tato práce mi hodně pomohla uvědomit si rozdíly mezi muži a ženami. Přemýšlela jsem o tom, jak to má být správně. Studovala jsem historii, aby mi to pomohlo lépe pochopit celou situaci. Je to zvláštní, ale nejpřirozenější pro obě pohlaví mi přišla starověká doba, ale ještě dříve než se začaly tvořit říše a následná administrativa. Žena byla matkou a muž živil rodinu. Nikdo nebyl ponižován ani diskriminován, oba si byli rovni. Postupem času ženský život ubýval na hodnotě, až si svoji cenu musely vybojovat. To mi přišlo jako správné, nikdo neměl právo nás ponižovat. V dnešní době se však bojuje za malichernosti, neslučitelné s obyčejným životem ženy. Smyslem této práce bylo upozornit na nebezpečí gender studií a feminismu, který se snaží zavést nesmyslnou stejnost úplně ve všem. Je to nepřirozené a nedivím se, že jsou ženy tolik náchylné ke stresu a vyčerpání. Fyzickou konstitucí jsou slabší a psychický tlak také snášejí hůře než muži. Při této práci jsem přišla na jeden obrovský problém, který podle mě bude zabraňovat dalšímu rozvoji společnosti a bude dál rozdmýchávat nespokojenost v ženských srdcích. My nejsme stroje! Máme sny a touhy, ale jsou potlačovány. Když jsem se ptala ohledně koníčků, jak tedy rozvíjejí svou osobnost, nic mi neodpověděly. Je krásné obětovat se pro rodinu a práci, ale to ženám nedovoluje dostatek osobního rozvoje. Nejhorší je, že se s tím sžily. Je mi líto mé maminky. Myslím si, že díky tomu všemu je prázdným člověkem. Nenaplněná, bez hlubších zájmů. Jsem ráda za to, že si to uvědomuji, že tak můžu proti tomu bojovat. Nevzdám se své osobnosti! Žena tedy je a byla hrdinkou. Za dávných dob musela snášet ponižování a ukrutnou práci. Později když si uvědomovala sama sebe, musela si bojem vybojovat rovnost. Dnes je žena vystavována stresu i fyzické námaze, společností je tlačena k tomu aby vše zvládala a i přes to hrdinně vše sloučí a dokáže žít svůj život. Život partnerky, pracující ženy, matky, kamarádky, ženy v domácnosti, kuchařky, přítelkyně, poslankyně ….
15
15 Seznam použitých zdrojů (1) Sociologický ústav Akademie věd ČR, v.v.i.: Gender & sociologie. [online]. [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: http://www.soc.cas.cz/oddeleni/gender-sociologie (2) Gender a rozvoj: Teorie, koncepty a nové příležitosti. [online]. [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: http://www.varianty.cz/download/pdf/pdfs_52.pdf (3) PressKit k aktuálním tématům a změnám v oblasti rodinné politiky. GENDER STUDIES, o. p. s. [online]. Březen 2012 [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: http://www.genderstudies.cz/download/press_kit_rodinna_politika2012.pdf (4) Moderní společnost a její proměny: Gender v managementu. In: . [online]. VÚPSV Praha, 2006 [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/MS-Fi_Su.pdf (5) Statistiky a analýzy. [online]. 2009 [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: http://padesatprocent.cz/cz/zenyv-politice (6) ZÁBRODSKÁ, Kateřina. Variace ne gender: Poststrukturalismus, diskurzivní analýza a genderová identita. 2009. ISBN 978-80-200-1752-9. (7) Bible: Písmo svaté Starého a nového zákona. 18.(5. opravené) vydání. Praha: Česká biblická společnost, 2009. ISBN 978-80-87287-09-5. (8) Historie lidstva: Dětská ilustrovaná encyklopedie. 2. revidované vydání 1995. Praha: Slovart, 1992. ISBN 80-85871-08-4. (9) FRANCOIS DE SINGLY. Sociologie současné rodiny. 1993. vyd. Praha: Portál, s. r. o., 1999. ISBN 80-7178-249-1. (10) FROUZOVÁ, Magdaléna. Závoj a džíny: Ženy v islámském světě. Praha: Vyšehrad, s. r. o., 2005. ISBN 80-7021-776-6. (11) TOMEŠ, Josef. Ženy ve spektru civilizací: K proměnám postavení žen ve vývoji lidské společnosti. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009. ISBN 978-80-7419-009-4. (12) Pestrý svět. Č. 47, s. 14, Vyd. 21. 11. 2013 (13) Sirimavo Bandaranaike. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-02-27]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Sirimavo_Bandaranaike (14) VYTLAČILOVÁ, Lenka. Sufražetky a legitimita: Co se stalo?. [online]. [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://www.zenyamedia.estranky.cz/clanky/feminismus/sufrazetky-a-legitimita-___-co-sestalo_.html (15) SOKAČOVÁ, Linda. Významné ženy a hnutí v historii feminismu. [online]. [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://www.feminismus.cz/cz/clanky/vyznamne-zeny-a-hnuti-v-historii-feminismukapitola-z-nove-knihy-od-nesehnuti-abc-feminismu
16
16 Přílohy 16.1 Historie ženského hnutí Od počátků věků Úloha ženy byla v počátcích lidstva velmi významná. Jako význam ženy-matky pro zachování a udržení lidské populace. Toto je trvalým charakterem každé živočišné populace na Zemi, nejen lidské. Je to důkaz, že člověk je také součást přírody. Lidský jedinec se rodí jako kterýkoli jiný savec jako biologická bytost. Společenský a sociologický charakter získává až po narození. K dokončování hominizace dochází na začátku doby kamenné. Postavení ženy v této době bylo dáno dělbou práce, která je založená na fyzických a duševních schopnostech jedinců. To souviselo s pohlavím a věkem. K lovu a ochraně tlupy byla potřebná fyzická síla, ta patřila zejména mladým mužům. Ovšem v duševních schopnostech neexistuje rozdíl mezi pohlavími. U žen byla tedy při dělbě práce brána jejich mateřská funkce. To potvrzuje kult plodnosti a sexuální přitažlivosti v podobě sošek. Z toho lze usuzovat rovnocenné postavení žen v tehdejší společnosti. Také v jejich náboženství jsou bohyně stejně zastoupeny jako bozi. (8) Starověk Ve vzniklých říších mělo velký význam vojsko. Tažení vojsk sloužilo k udržení vnitřního pořádku a k získání území, ale také k získání pracovní síly. Přemožené obyvatelstvo nebylo likvidováno, ale použito v zemědělství. Byly to především ženy a děti. Tato zemědělská politika byla vůči ženám diskriminační. I když žena stále zůstávala matkou a symbolem přitažlivosti, nebylo již lhostejné, komu dětí patří a kdo je jejich otec. V pozdním starověku už nemělo zemědělství takový význam a rozvíjela se řemesla a poznání. V těchto dobách byly vyspělé říše, např. Antické Řecko, přísně hierarchizovány. Nejníž byl otrok, který neměl žádná práva. Postavení žen se v mnohém podobalo postavení otroků. Svobodný muž byl předurčen pro účast ve veřejném životě. To mu přikládalo vážnost a důležitost. Žena naopak byla připravována na domácí práce, hlídání dětí a zásob. Neměla žádné vzdělání ani práva. Ale už
17
v této době se objevují názory, že všichni lidé jsou si rovni. Především muž a žena. V antické společnosti byla stále žena oceňována jen jako matka. (8) Středověk Zde bylo stále zemědělství základním ekonomickým odvětvím. Pro ženu a celou rodinu byl velký počet dětí příznivý, neboť ty pomáhaly na poli a u obsluhy dobytka. Převažoval zde feudální systém, ten byl výhodnější než otrokářský, neboť celé rodiny byly na výsledku celé své práce zainteresovány a znamenal pro ně společenský rozvoj. Úloha žen zde tedy byla rodit děti a pomáhat v hospodářství. Také se v této době rozmohlo náboženství a to zejména křesťanství, které výrazně ovlivňovalo tehdejší život. (8) Novověk Vlivem objevení Ameriky dochází v Evropě ke zrychlení společenského rozvoje. Také se rozvíjejí řemesla a manufaktury, jako základ budoucí průmyslové revoluce. Zemědělství přestává být dominantní sférou hospodaření. Je to v důsledku technologického rozvoje, kdy se snižuje potřeba lidské práce v zemědělství. To zapříčiňuje migraci do měst- urbanizaci. Uvolňují se feudální vztahy a člověk se osvobozuje z poddanství. Je to období, kdy se zavádí povinná školní docházka, takže se zvyšuje celkový stupeň vzdělanosti. Snižuje se vliv náboženství a poprvé zde dochází k pokusům emancipace žen a to díky postupnému zvyšování životní úrovně obyvatelstva, zlepšení hygieny a zdravotní péče. Důsledkem těchto změň je snižující se intenzita úmrtnosti dětí a tím i porodnosti.(9) Ženy nebyly už tak zaměstnávané dětmi a prací na poli. To jim přinášelo jistý pocit stejné důležitosti jako mužům. Ovšem dlouho zažité tradice jejich podřadnosti jim nedovolovaly tak lehce se osvobodit. První organizovaná akce za získání volebního práva byla ve Spojených státech v roce 1848. Následovala protestní vlna, které se říkalo hnutí za osvobození ženy. (8) Hnutí za osvobození ženy Začátek… V roce 1832 přijal britský parlament zákon, který povoloval volební právo majitelům pozemků a představitelům zámožných městských vrstev. Zároveň tento zákon poprvé stanovil, že voličem se
18
může stát pouze muž. Tímto zákonem připravil o volební právo i těch několik málo žen, které ho do té doby měly. Když se v roce 1968 přijímala další novela zákona, která povolovala volit i méně majetným městským vrstvám, parlament poprvé zvažoval volební právo i pro ženy. Ale toto se stále nedařilo prosadit, protože volební právo pro ženy neměla v programu žádná politická strana či vláda. Koncem století už pro toto právo pravidelně hlasovala polovina sněmovny. Prvním státem na světě, kde ženy dostávají volební právo, je Nový Zéland. Právo bylo schváleno v roce 1893. V Evropě a Spojených státech ještě dlouho potrvá, než se schválí. (14) Hlavní vlna Poprvé v roce 1803 malá skupinka žen zakládá aktivní Sociální politický svaz žen, který bojuje za volební práva. Přesný počet aktivistek není znám, odhaduje se tak na dvacet. Hlavní zakladatelkou byla Emmeline Pankhurstová a založila jej poté, co místní vedení socialistické strany otevřelo společenský sál, do kterého byl ženám vstup zakázán. Následovně se zakládaly i další organizace žen. Členky těchto organizací sbíraly podpisy na petice, psaly dopisy poslancům, zasílaly příspěvky do novin, popřípadě vystupovaly na veřejných shromážděních. (14) O rok později, se zákon projednával v parlamentu, ale díky poslancům se z toho stala taškařice. Ženy tímto změnily taktiku. Christabel, nejstarší dcera Emmeline Pankhurst, se vypravila v doprovodu své kamarádky na veřejné shromáždění liberální strany a požadovaly odpověď na to, jestli hodlají zákon přijmout. Nedostávalo se jí odpovědi tak svou otázku opakovala tak dlouho, než jí vyvedla policie, která jí za ztropené výtržnosti dala pokutu a strávila týden ve vězení. Tak vzniklo militantní hnutí sufražetek. Tato taktika se ujala a po Christabel jí opakovalo mnoho aktivistek. Nakonec na setkání s politiky ženy nepouštěly vůbec. (14) Sufražetky V roce 1905 použily jedny britské noviny pro označení žen bojující za volební právo slovo sufražetky. Slovo pochází z anglického „suffrage“ což znamená hlasovací právo. Noviny je tímto chtěly urazit, ženám se naopak to slovo zalíbilo a začaly si tak říkat samy. Mnoho sufražetek porušovalo tehdejší zákony a pro své přesvědčení se nebály jít do vězení. Některé na sebe upozorňovaly tím, že se nechávaly přikovat k zábradlí známých budov. Ženám, které používaly mírnější metody k získání volebního práva, se říkalo sufražisky.(9)
19
Konečný boj V roce 1910 liberální strana vyhrála volby. Byla dokonce vytvořená komise, která měla připravit návrh zákona o volebním právu žen, tak, aby zákon měl šanci na přijetí oběma sněmovnami parlamentu. Tímto vyhlásily sufražetky příměří. To dodržovaly až do jara roku 1912, kdy došly k názoru, že premiér a jeho vláda nemysleli návrh vážně. Tohle gesto považovaly za poslední kapku do džbánku a začaly velmi radikálně zasahovat. Začátkem března sufražetky zorganizovaly nájezd na výlohy v centru Londýna a podařilo se jim vysklít většinu výloh na hlavní třídě Londýna. Policie zatkla několik set žen a boj se stále stupňoval. Sufražetky ničily telegrafní vedení, golfová hřiště, kulečníkové sály, zapalovaly neobydlené domy atd. (14) Rok 1913 byl pro sufražetky nejradikálnější a boj se stále stupňoval. Emily Davisonová se při koňských dostizích vrhla pod kopyta králova koně a na následky zranění zemřela. Její protest však způsobil, že kampani za volební právo se začala věnovat větší pozornost. (15) V tomto roce byly zapáleny čtyři domy sufražetkami a tři ženy zničily třináct obrazů v galerii v Manchesteru. Na nádraží vybuchla bomba, také i v opuštěném vagónu. Bylo zničeno i několik panských domů. Vznikl požár na závodišti, který byl vyčíslen na 3000 liber, další pokusy o zničení byly odhaleny. Jejich organizace napáchaly spousty škod a vláda už z nich byla v koncích (14). Bertha Brewster, britská sufražetka, napsala do Dailytelegraph vzkaz vládě: „Všichni se shodují na tom, že řádění sufražetek je nutné udělat přítrž, ale nikdo neví jak to udělat. Jsou jen dvě možnosti, jak toho dosáhnout a obě budou účinné. Buď zabijete všechny ženy ve Spojeném království, nebo dáte volební právo ženám.“ (7) První světová válka Během války (1914-1918) vyhlásily sufražetky příměří. Ženy pracovaly v továrnách, ve kterých se nesměla přerušit výroba i když muži byli na bojišti. Při tom měly možnost dokázat a dokázaly, že jsou stejně schopné jako muži. Po konci války získaly Britské ženy nad 30 let volební právo a za dva roky i ve Spojených státech. Stejného postavení jako muži dosáhly až v roce 1928, kdy byla věková hranice snížena na 21 let. V mnoha zemích bylo přiznáno volební právo až po druhé světové válce. (9)
20
Nová vlna Nástup fašizmu a druhá světová válka znamenal pro ženy útlum veškeré své činnosti pro boj za osvobození. Aktivistky se většině případů postavily proti fašizmu u nás např. Milada Horáková. (15) Nová vlna hnutí za práva žen se zvedla až koncem 60. let a v 70. letech. Nebyla zaměřena na emancipaci ženy, ale zaměřovala se na různé podoby útlaku žen ve společnosti. Ženy na celém světě demonstrovaly za právo na stejné platy, jako měli muži, za lepší zdravotní péči, za zrušení pornografie a skoncování násilí vůči ženám. (9) Ženy v českých zemích v 19 století V Českých zemích byl proces osvobození ženy velmi pozvolný, nenásilný, který se obešel bez výstřelků, radikalismu a masových manifestací. Jedním ze základních předpokladů jejich soběstačnosti bylo vzdělání žen středních vrstev. Trvalo to ale dlouho, neboť teprve od 70 let 19 století mohly studentky skládat maturitu. Až v posledních letech 19. století získaly přístup na dvě fakulty pražské univerzity a to na lékařskou a filozofickou. Ženy tedy v Českých zemích usilovaly hlavně o vzdělání. A to nejdříve jako učitelky, guvernantky nebo vychovatelky, později pronikaly i do „mužských oborů“ jako je medicína. (10)
21
16.2 Dotazník Dobrý den, chtěla bych vás poprosit o vyplnění dotazníku na téma Žena dříve a dnes. Dotazník je anonymní a prosím o srozumitelné vyjádření odpovědí. Výsledky z dotazníku budou uveřejněny v mé seminární práci. Děkuji za vyplnění Otázka č. 1: Víte co to jsou gender studie? a) Ano b) Ne, nikdy jsem o tom neslyšel/a c) Nevím Otázka č. 2: Myslíte si, že zastoupení žen v politice je dostačující? a) Ano b) Ne c) nevím Otázka č. 3: Myslíte si, že jsou ženy v ČR rovny mužům? a) Ano b) Ne c) Jak v čem d) Nevím Otázka č. 4: Jaká máte názor na otcovskou dovolenou?
Otázka č. 5: Jak hodnotíte trend plánovaného rodičovství?
22
