Želivské ozvěny ČARODĚJNICE A POHÁDKOVÝ LES

Želivské ozvěny

Ročník X. – Číslo 2 červenec 2009 obeczeliv.cz www.obeczeliv.cz

ČARODĚJNICE A POHÁDKOVÝ LES Tak se nám hořící hranice, soutěž o nejkrásnější čarodějnici a lampiónový průvod v poslední dubnový den, nevyvedly! Navečer přišla pořádná bouřka, pět čarodějnic, pár pořadatelů a vytrvalců se sešlo v knihovně a nakonec usoudili, že by se lidé s dětmi na kopci u hranice ve vysoké mokré trávě báli další bouřky, a tak zklamaně odpochodovali, posilnit se na Kocandu. Škoda, že hranici dřeva někdo v noci zlomyslně zapálil. Mohla se využít další den, nebo příští rok. Jeřabiny se všem omlouvají za nezdar této akce. Budeme se na vás těšit za rok. A zase to letošní počasí! Snad ještě nikdy pořadatelé a účinkující pohádkového lesa pro děti nesledovali počasí s takovým napětím jako letos. Celý týden před sobotou 13. června se honily po obloze černé mraky, sem tam sprchlo, foukal vítr a o teple se nedalo vůbec mluvit. Přesto se příroda smilovala a v sobotu od rána bylo nebe jako vymydlené. Možná paní „Příroda“ nechtěla 54 účinkujícím a všem návštěvníkům zkazit radost. Přestože v Humpolci a Pelhřimově probíhala řada akcí, přišlo do lesa k Malé přehradě na tisíc lidí, z toho bylo 371 dětí. Na začátku vítaly příchozí tři (hodné?) čarodějnice, požádaly o příspěvek a každému dítěti nalepily maličký obrázek na tričko nebo bundičku, mrňata na kočárku dostávala drobnou hračku. A pak už se šlo k pohádkovému myslivci s celou řadou ptáků a zvířátek, (bylo tam i divoké prasátko), následovaly čisťoučké kořenářky v šátcích, které dávaly dětem

hádat bylinky a nabízely křížaly z jablíček. A kdo to tam byl dál? To jsou přece naši známí z televizních pořadů – Pat a Mat! Stavějí velikou zeď z růžových cihel a pokaždé jim spadne. Nedá se nic dělat, děti musí pomoci a taky poradit: „Nemáte tam maltu, to vám držet nebude!“ Princezna se zlatou hvězdou na čele v dlouhých bílých šatech, překrytých myším kožíškem, se líbila nejen dětem, ale i tatínkům. Nechyběl tu princ a ani kuchtík s vařečkou. Další stanoviště připravila Mateřská škola Paraplíčko - tajemný hrad porostlý růžemi, malá princezna v kolébce, paní královna v modrých šatech, krásná spící Šípková Růženka a švarný princ. Kdopak princeznu probudí? Loupežník Rumcajs s Mankou v černém lese mají pěkný lesní byteček, uklízejí botky a děti jim pomáhají házet je do košíku. Kousek za nimi Červená Karkulka, babička a hrozný vlk, který vyběhl z lesa. Ale nebojte se, není zlý! Pak už se jde k perníkové chaloupce s bábou, dědkem, Mařenkou a Jeníčkem. A hlavně – voní tady chutné sladké perníčky! Pěšinkou dolů sejdeme k rybníčku Brčálníku s Rákosníčkem, bludičkou a s nebem plným hvězd. Pak už následuje peklo, kde čertiska rozdávají zlaťáky, za nimi království, tady královští manželé s dvorní dámou a šaškem dávají dětem dárky z pokladnice plné drahých kamenů a šperků.

DALŠÍ Z NAŠICH POVĚSTÍ KŘÍŽEK NAD BRTNOU: Byl nádherný letní podvečer, když po cestě k Brtné kráčel krajánek. S radostí uvítal stín stromu u křížku nad vesnicí, a tak do trávy vedle křížku ulehl ke krátkému odpočinku. Bylo tu velice hezky, ptáci zpívali, všude klid a krajánek usnul. Nastal večer a po té samé cestě kráčel obecní strážník do Želiva. Kroky napůl probudily krajánka, kterého však nebylo ve vysoké trávě vidět. Strážník si spokojeně vykračoval, nic zlého netuše a podle svého zvyku u křížku smeknul a pozdravil: „Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.“ Jaké však bylo jeho zděšení, když se od křížku ozvalo: „ Až na věky věků. Amen.“ Strážník zařval a utíkal rychle do vsi. Ten křik krajánka úplně probudil a divil se: „ Proč tak řve, vždyť jsem mu jen slušně odpověděl?“Když budete přijíždět od Želiva do Brtné, uvidíte opravený křížek mezi dvěma vzrostlými lípami na kopečku nad vsí. Samotná Brtná je poprvé zmiňována v roce 1300. Pojmenování obce souvisí s brtnictvím, tedy chovem nebo vyhledáváním včel a sbíráním medu. ZVON ZVONÍ V ŽELIVĚ: Chudá dívka ze Svépravic máchala v rybníku na návsi přadena. Jedna nitka se za něco zachytila a nešla vytáhnout. Když přivolala sousedy, táhli, táhli, až vytáhli velký zvon, o který se ta nitka zachytila. Býval zavěšen v Červené Řečici, a tak ho tam odvezli, ale do rána se přemístil do Želiva. To se opakovalo třikrát za sebou a tak lidé nechali zvon v želivském klášteře. Želivští se chtěli té dívce odměnit, že cestu do Svépravic po kraji vysázejí na hranu postavenými dvouzlaťáky. To si ale dívka nepřála a chtěla, aby jí ten zvon zazvonil, až umře. Od té doby se zvonilo tímto zvonem každému ze Svépravic, kdo byl pochován v Želivě, až do té doby, kdy klášter zachvátil požár a zvon se roztavil. (Vybráno z knihy Pavla Koubka: Krajem zapomenutých svědků).

ozvenyleto09.indd 1

Na vodě plave vor a kousek od něj mají ležení opravdoví piráti, kolem rozházené hnáty a v truhlách poklady. Razítka dávají dětem na čelo. A co se to tu zablýsklo, mezi stromy? Jelen se zlatými parohy zachránil Smolíčka a sebral ho jeskyňkám. Naproti u Zimní královny Káj a Gerda s dětmi házejí sněhovými koulemi a vybírají třpytivé drahokamy. Kousek dál, na cestě u vody, mají bazének s rybičkami vodník s vodnicí, celí zelení. A kdo chytí rybičku, dostane nafukovací balónek a může jít dál, ke dvěma upírkám, které nabízejí červenou limonádu. Nebáli jste se? Ze skal vykukuje strašný dvouhlavý drak, asi si chce pochutnat na princezně, která je celá v zeleném ( možná strachy), ale děti s princem mu to nedovolí. Dál ze skály visí dlouhé lano a kdo chce dostat zlaťák od skřítků, musí po něm vyšplhat až k pokladnici. Odváží se tam i malí caparti a nespadnou, skřítek je jistí. Po cestě lesem jste mohli ještě potkat dvě krásně ustrojené „pindruše“ a pak si u občerstvení pana Mičky koupit buřta a opéci ho na ohni. Doufáme, že se všem návštěvníkům den s pohádkami vydařil. Členové Klubu Jeřabiny v Želivě děkují všem účinkujícím, pomocníkům, a také všem sponzorům, bez kterých by u pohádek chyběly dárečky pro děti. Na dvou místech v lese byla vyvěšena jména sponzorů s naším poděkováním. A. Tomanová

MOTÝL

Alena Moranová Jak motýl na květ voňavý usedl jsi ke mně do trávy. Tvé ruce touhou zjemnělé mne něžně hladí po těle, na rozpálenou kůži pokládáš rudou růži. Pak se soumrakem odcházíš. ač touhou ještě zmámená, vím dobře, že to znamená, že už se nikdy nevrátíš. Ta růže žárem uvadlá teď do trávy mi upadla jak Kainovo znamení, slza co v oku pramení srdce na kámen promění jak motýl přelétavý.

7/15/09 7:26:05 AM

Ročník X. – Číslo 2 ČERVENEC 2009

Želivské ozvěny

Informace ze zasedání zastupitelstva obce 17. zasedání obce se konalo 29.4.2009

V úvodu zasedání zastupitelstvo projednalo a schválilo zápis do kroniky obce za rok 2008, který předložila kronikářka paní Janálová. Přestože paní Janálová začíná a byl to její první zápis, tak byl zpracován velmi dobře a zastupitelstvo vyslovilo uznání. Dále místostarosta obce předložil podklady pro zpracování zadání územního plánu obce, který byl postoupen k dalšímu zpracování. Dle programu zastupitelé projednali návrh pasportu dopravního značení obce a rovněž byl postoupen ke konečnému zpracování. Zastupitelstvo v dalším průběhu schválilo obecně závaznou vyhlášku č. 1/2009, která ruší vyhlášku č. 2/1998 o pravidlech udržování pořádku v obci a která bude nahrazena jinou vyhláškou, schválena byla vyhláška č. 2/2009, o místních poplatcích, která nahrazuje vyhlášku č. 2/2003.

Schválena byla také novela jednacího řádu zastupitelstva obce. V pozemkových záležitostech byly zamítnuty některé žádosti o převody pozemků a byly schváleny některé záměry o prodeji pozemků. V organizačních záležitostech byl schválen příspěvek ve výší 3000 Kč paní Slabé na provoz v prodejně v Brtné a prominutí nájemného ve výši 2560 Kč paní Litvíkové na provoz prodejny ve Vřesníku. Zastupitelstvo vzalo na vědomí informaci o ukončení provozu skládky v Želivě k 15.7.2009 s tím, že bude následovat rekultivace a poté bude rozhodnuto o dalším případném využití prostor. Obec bude nadále vybírat objemný odpad do kontejnerů, staré pneumatiky a má povolení k nakládání s nebezpečným odpadem. Projednána byla smlouva s Nadací ČEZ o poskytnutí dotace obci ve výši 1 mil. Kč na vybudování sportovního hřiště v areálu školy – tzv. „Oranžové hřiště“ a další organizační záležitosti.

18. zasedání zastupitelstva se konalo 29.6.2009

Hlavním bodem programu bylo projednání závěrečného účtu obce za rok 2008. Ten byl zastupitelstvem schválen, včetně Zprávy auditora o výsledku hospodaření obce. Dále to byla příprava intenzifikace čističky odpadních vod obce. Na zpracování projektové dokumentace na tuto akci obdržela obec dotaci z Fondu Vysočiny kraje Vysočina.. Projednán byl postup realizace obnovy dopravního značení v obci a smlouva s firmou SOMARO a smlouva s firmou SIBERA SYSTÉM s.r.o. na realizaci „Oranžového hřiště“. Na závěr byly projednány některé pozemkové a organizační záležitosti V diskusi mimo jiné zastupitelé ocenili aktivitu hasičů i ostatních obyvatel Vřesníka při realizaci opravy kapličky na návsi a uspořádání jejího vysvěcení a setkání rodáků 23.května 2009. Karel Chmel

Z ČINNOSTI SDH BRTNÁ

Co čeká řeku Želivku,

Rok 2009 pro nás hasiče začal masopustem. Ale po časech bujarého hodování a veselení přišel čas přiložit ruku k dílu.To, když nám zub času nahlodal vrata u hasičské zbrojnice a bylo třeba je opravit - obrousit a natřít. I sušák hadic si říkal o nový kabát.Což to nebyl až tak neřešitelný problém.Větší nastal z jara, kdy hladina rybníka na návsi začala rapidně klesat, až zbyla malá loužička a lekníny zůstaly na suchu. Hráz v okolí stavidla propouštěla a po asi třiceti letech od poslední opravy řekla dost. Bylo nutné nastalou situaci urychleně řešit.Věci se s vervou chopil náš hasičský starosta, který s OÚ Želiv vše řešil. Domluvený traktorbagr odtěžil zeminu v okolí stavidla, kde docházelo k protékání. Narazil přitom i na původní odtok- ručně vrtanou borovicovou trubku. Spodní část stavidla bylo nutno obetonovat a položit nové trubky z výpusti. Hlavní akce „Z“ připadla na sobotu 6. června. Bylo třeba vyspárovat spodní část hráze, kde bylo skrz kameny vidět až na hlínu a utěsnit jílem těleso stavidla. Sešlo se nás dost na to , aby práce šla od ruky nebo nohy ( to pro ty co šlapaly jíl). A večer bylo dílo hotové. Zbývalo jen navést ornici a provést terénní úpravy - osít travou, které proběhlo v následujících dnech. A aby tomu nebyl konec „třešničku na dort“ vymyslel a zrealizoval náš dvorní zahradní architekt Johny na hrázi, ta překvapí. Máme přislíbeny od brtenského sponzora nové lavičky na hráz, to aby se návštěvníci Brtné mohli kochat okolím rybníka a návsi.Též je v jednání povrchová úprava křížku. No tak uvidíme jak vše dopadne. Nyní od práce ke sportu. Dne 16.května se ve Vřesníku konala k 85. výročí založení místního sboru okrsková soutěž v požárním útoku. Příprava na soutěž a trénink s vodou přinesly své ovoce. S vodou protože po loňském slibu v Želivských ozvěnách jsem postavil nástřikové terče s časomírou, které bylo třeba odzkoušet. Ale má nabídka na měření časomírou nebyla pořadatelem přijata a tak se měřilo po staru stopkami.Cvičilo se podle HRBÁČE. Po technických problémech domácích mužstev A i B jsme nakonec skončily druzí časem 28:34, pouhých 12 setin sekundy za vítězným Želivem. Jen nás může těšit, že vítěz měl v sestavě dva borce od nás. Na závěr domácí předvedli útok se stařičkou PS-4. A jak je u brteňáka zvykem můžete shlédnout průběh soutěže na YouTube. Vás všechny čtenáře zdraví a zdraví přeje BRTEŇÁK

na to jsme se zeptali paní Michaely Pohůnkové z tiskového oddělení Povodí Vltavy se sídlem v Praze. A tady je její odpověď: Na „Vodním díle Vřesník“ (lidově: Malá přehrada u Želiva), ležícím několik kilometrů pod vodním dílem Sedlice, bude v období od září 2009 do března 2010 probíhat odstranění nánosů. V plánu je odstranit asi 45 000 m3 nánosů při vypuštěné nádrži pozemní mechanizací. Vytěžené nánosy budou rozhrnuty na zemědělských pozemcích. Náklady na odstranění nánosů se odhadují asi na 40 mil. Kč. V současné době je dokončována studie na odstranění nánosů nádrže u Sedlice (lidově: Velká přehrada), zejména řešící technologii těžby, přepravu vytěžených nánosů na břeh, jejich transport a místa uložení, či jiný způsob využití nánosů. V nádrži je zhruba 400 000m3 nánosů. Nádrž je charakteristická strmými břehy a špatnou přístupností pro pomezní mechanizaci, tudíž bude většina těžby prováděna z mechanizace plovoucí a taktéž se budou vytěžené nánosy dopravovat i na břeh. Náklady na odstranění nánosů se nyní odhadují na 400 mil. Kč, příprava stavby se předpokládá na tento a příští rok (2009-2010) a její zahájení je naplánováno na rok 2011. Tolik zástupce Povodí Vltavy. Nám nezbývá, než přát přehradám na řece Želivce, aby tu ozdravnou kůru dobře přežily a nás i nadále chránily před povodněmi.

2 ozvenyleto09.indd 2

7/15/09 7:26:06 AM


Želivské ozvěny

Vysočina v literatuře

MILÁ BOŽENKO,

K nedožitému 120. výročí spisovatele F. E. Šamana. Začátkem letošního roku, 13. února, jsme si připomenuli 120. výročí narození Františka Erika Šamana, jednoho z autorů, který děj svého románu „Svatý Fábera“ umístil do našeho Zálesí, na Humpolecko a Želivsko. I když se narodil v Josefově, pocházel rodem ze světlického dvora u Humpolce. Za první světové války byl intendantem pražské 21. divize v Srbsku i Haliči a po válce pracoval v prezidiu ministerstva národní obrany, později jako vrchní účetní rada Nejvyššího účetního a kontrolního úřadu v Praze, kde také 18. ledna 1942 umírá. František Erik Šaman byl mnohostranným literátem. Napsal řadu románů, namátkou jmenujme Oltář všedního člověka, Můj kamarád Pánbůh, Tělo člověka, Kokrhající slepice a další. Psal i divadelní hry: Prvních 150 dní, Sluneční den, Na jedné lodi, Neviditelný most. Řadu jeho prací vysílal i československý rozhlas. Pro náš kraj je nejdůležitější jeho román „Svatý Fábera,“ který vyšel v roce 1941, tedy rok před Šamanovou smrtí. Ústřední postavou je tulák Fábera – bývalý lékař zbavený diplomu, který každoročně putoval z dejvické cihelny na Kotlářce do našeho Zálesí, aby tu načerpal sil, a také pomáhal trpícím. Jako zázrakem zachránil život krasavici Marijáně Závodské. Málokdo dnes zná román Svatý Fábera, a tak si s námi přečtěte alespoň úryvek z knihy: Farář vstává a stoupne bolestivě na pravou nohu. „Dobře, že jste přišel, Fábero! Zlobí mne noha. V zimě tady byl dvakrát doktor z Humpolce, bolesti trochu polevily, ale teď na jaře to začalo znovu. Musíte se mi na to podívat!“ Farář kráčí obílenou chodbou plnou květin podle velkého kříže a kuchyně do zadního pokoje. „Až budete hotov, Fábero,“ paní Anna vystrčí hlavu z kuchyně, „ zastavte se. Dostanete najíst!“ „Tak, tak, a něco pořádného, Aninko,“ dodává farář, otevíraje dvéře do svého pokoje. „Vstupte, Fábero, jen dál. Mám se svléknout?“ „Chtěl bych si nohu prohlédnout pořádně, svlékněte se!“ Obrátí se a položí tlumok v koutku u dveří. Farář rozepíná bílou kleriku, posadí se do lenošky a pokouší se svléknout kalhoty. Nejde to. Vzdychá a sténá. „Bolí to, Fábero, jako když řeže pilou.“ „Uvidíme, uvidíme, pane faráři,“ odpovídá Fábera a pomáhá mu stáhnout kalhoty. „Takový farář vypadá v košili trochu podivně.“ usmívá se. „Asi stejně jako biskup nebo želivský opat. Položte se támhle na otoman. Tak, pěkně volně, natáhnout nohy.“ Fábera prohmatává nohu od kotníku až ke kyčli, opět se vrací a nevšímá si vzdychajícího nemocného. „Doktor mi předepsal nějaké prášky,“ vypravuje

farář vzdychaje „ a bylo to pak lepší.“ Fábera se vzpřímí a prohlíží si ležícího faráře. „Chtěl bych si poslechnout srdce,“ řekne odměřeně. „Svléknout košili?“ Fábera neodpovídá, jde ke dveřím, hrabe se chvilku v tlumoku a vyndá naslouchátko. Vrací se, rozhrne farářovi košili na prsou. „ Dýchat zhluboka. Dost . A ještě . Tak, teď ještě trochu zhluboka, prosím.“ Naslouchá tu a onde, chvilkami nadzvedne hlavu a pak se opět skloní, aby nasadil naslouchátko na levou nebo pravou stranu plic. „Tak to bychom měli,“ řekne konečně Fábera. „Můžete se obléci.“ Kněz namáhavě usedá a položí nahé nohy na podlahu. „Pracujete, Fábero, jako opravdový doktor! Nejste vy nějaký zběhlý student, medik?“ Fábera si rovná věci v tlumoku, jakoby neposlouchal. „Byl jsem před dvěma lety v Praze,“ vypráví farář a natahuje si spodní kalhoty, „už ani nevím, co jsem tam dělal. Večer jsem se sešel v hostinci s jedním pánem. Jmenoval se Marek, stavitel, odněkud z Dejvic. Rozumný, hodný člověk. Nepomohl byste mi Fábero s botou? Nedosáhnu na šněrovadlo. To asi to břicho.“ Fábera přiklekne a pokouší se navléci boty. „Jo,“ pokračuje farář, zapínaje si šle na knoflík u kalhot. „Tak ten člověk mi vyprávěl, že má bratra doktora medicíny, který se zkrátka zvrhl. Nikdo neví jak a proč. Najednou svlékl pořádné šaty a stal se z něho vagabund. Docela obyčejný tulák. Přespává v nějaké cihelně, roztrhaný a špinavý, jedním slovem darebák!“ Fábera zvedl hlavu a zadívá se do tváře kněze. Ten se zarazí a zamrká krátkozrakýma očima. „Darebák jste řekl, pane faráři?“ „No nic ve zlém,“ omlouvá se farář, „tak mě to nějak napadlo. Ten stavitel byl hodný. Alespoň se mi zdál. Myslíte Fábero, že by to bylo možné?“ Fábera vstane, vytáhne z kapsy kus papíru, tužku a usedne ke stolu. „Vyléčíme to za pár neděl. Ale musíte změnit životosprávu. Jíte moc masa, příliš silné věci. Předepíši vám takový malý jídelníček. a pak čaj. Koupíte si jej v Humpolci, nebo v Želivě, jak chcete.“ Zatímco Fábera píše, obléká si farář vestu a přetáhne bílou kleriku. Změní se okamžitě jeho postoj a vážnost osobnosti. Stojí chvilku nerozhodně u lenošky. Pak učiní tři kroky a položí dlaň na Fáberova záda. „ Ten stavitel tedy neměl pravdu? Ten tulák není darebák?“ Fábera se prudce obrátí. „Nezajímá mne váš tulák,“ odpoví ostře. „Jsou různí darebáci na světě.a různí tuláci.“ „Ale, ale, Fábero,“ chlácholí ho farář, „proč byste se rozčiloval. Urazil-li jsem vás, tak mně odpusťte. Člověk někdy něco řekne, vzpomene na všelicos, srovnává, přemýšlí.“ Staré hodiny na stěně vyplňují tikotem chvíli ticha. -zfal-

čím jsem starší, tím větší mám radost, z toho, že se v naší obci najde několik obětavých pracovitých lidí, kteří dokážou dělat radost taky ostatním. A bude tě možná zajímat, že je mezi nimi hodně důchodců. V poslední době se moc mluví o pohádkovém lese, přijíždějí se na něj podívat i z velkých dálek a každý rok jich přibývá. A všichni jen chválí a chválí. Prostě, Boženko, „Pohádkový les v Želivě“ je dnes už pojem. Nedovedeš si představit, co práce je za tím, dát takový pohádkový rej dohromady. Co to dá práce připravit osmnáct pohádkových stanovišť a kolik vymyslet nových nápadů. Víš, že tam účinkovalo 37 dospělých a taky 17 dětí? A co práce dalo sehnat sladkosti, navléci plnou truhlici korálů pro parádníky a připravit další a další dárky pro děti. To víš, bez pomoci lidí ze Želiva, dneska se jim říká „sponzoři,“ by to nešlo. Já mám pro Tebe ještě jeden krásný zážitek, Boženko. Jen jsem smutná, že jsi to nemohla vidět. I na malé vesnici se dá vidět něco krásného. Bylo to o moc lepší než některé programy televize. Ke Dni matek připravila naše mateřská školka ve velkém sále kulturního domu hudební pohádku „O Šípkové Růžence.“ Na něco tak krásného se nedá zapomenout. Paní učitelky a maminky si daly záležet, všechno bylo krásně naaranžováno, dětičky v krásných kostýmech, některé byly z majetku školky, další ušily maminky, i paní učitelky byly za šlechtičny. Ta výprava a kulisy! Všechno bylo vyzdobeno, krásně nacvičeno, řeknu Ti, mohlo by se to klidně hrát i v kamenném divadle. Jen mě mrzí, že tu krásu vidělo tak málo lidí. Estrádní pořad z Jiřic má větší návštěvnost, ale jít se podívat na ty naše nejmenší – na naši budoucnost, to jaksi už není takový trhák. Ale nevadí, ti co tam byli, ti si to užili. Chtěla bych všem kolem pohádky říci: „Díky Paraplíčko. Vám všem, kteří jste tuto krásnou pohádku vymysleli, připravili a nacvičili, děkuji a nedovedete si představit, jak si vás vážím.“ Boženko, pohádka končila písničkou „ A byla svatba veliká“ a všechny dětičky v krásných kostýmech vyběhly mezi diváky s tácy, plnými voňavých, dobroučkých svatebních koláčků, které upekly jejich maminky. I já jsem ochutnala a Kája Mařík by řekl, že „spadly rovnou do ledvin.“ Tak, milá Boženko, moc Tě zdravím a přeji Ti hodně zdraví. Tvá Máňa.


7/15/09 7:26:07 AM


Želivské ozvěny Z ČINNOSTI SDH BRTNÁ Rok 2009 pro nás hasiče začal masopustem. Ale po časech bujarého hodování a veselení přišel čas přiložit ruku k dílu. To když nám zub času nahlodal vrata u hasičské zbrojnice a bylo třeba je opravit - obrousit a natřít. I sušák hadic si říkal o nový kabát. Což, to nebyl až tak neřešitelný problém. Větší nastal z jara, kdy hladina rybníka na návsi začala rapidně klesat, až zbyla malá loužička a lekníny zůstaly na suchu. Hráz v okolí stavidla propouštěla a po asi třiceti letech od poslední opravy řekla dost. Bylo nutné nastalou situaci urychleně řešit. Věci se s vervou chopil náš hasičský starosta, který s OÚ Želiv vše řešil. Domluvený traktor-bagr odtěžil zeminu v okolí stavidla, kde docházelo k protékání. Narazil přitom i na původní odtok, ručně vrtanou borovicovou trubku. Spodní část stavidla bylo nutno obetonovat a položit nové trubky výpusti. Hlavní akce „Z“ připadla na sobotu 6. června. Bylo třeba vyspárovat spodní část hráze, kde bylo skrz kameny vidět až na hlínu a utěsnit jílem těleso stavidla. Sešlo se nás dost na to, aby práce šla od ruky nebo nohy ( to pro ty, co šlapaly jíl). A večer bylo dílo hotové. Zbývalo jen v následujících dnech navést ornici, provést terénní úpravy a nasít trávu. A aby tomu nebyl konec, „třešničku na dort“ vymyslel a zrealizoval náš dvorní zahradní architekt „Johny“ na hrázi, ta překvapí. Máme přislíbeny od brtenského sponzora nové lavičky na hráz, to aby se návštěvníci Brtné mohli kochat okolím rybníka a návsi. Také je v jednání povrchová úprava křížku. No tak uvidíme, jak vše dopadne.

NYNÍ OD PRÁCE KE SPORTU

Dne 16. května se ve Vřesníku konala k 85. výročí založení místního sboru okrsková soutěž v požárním útoku. Příprava na soutěž a trénink s vodou přinesly své ovoce. S vodou proto, že po loňském slibu v Želivských ozvěnách jsem postavil nástřikové terče s časomírou, které bylo třeba odzkoušet. Ale má nabídka na měření časomírou nebyla pořadatelem přijata, a tak se měřilo postaru, stopkami. Cvičilo se podle HRBÁČE. Po technických problémech domácích mužstev A i B jsme nakonec skončily druzí, časem 28:34, pouhých 22 setin sekundy za vítězným Želivem. Jen nás může těšit, že vítěz měl v sestavě dva borce od nás. Na závěr domácí předvedli útok se stařičkou PS4. A jak je u BRTEŇÁKA zvykem, můžete shlédnout průběh soutěže na YouTube. Vás, všechny čtenáře, zdraví a všem zdraví přeje: BRTEŇÁK.

Znovuvysvěcení vřesnické kapličky a setkání rodáků Jak jsi krásná, kapličko, změnila ses, maličko... Prokoukla jsi hned, tobě, že je tolik let? Zažila jsi mnoho dešťů, mnoho sněhu, tak ti přejeme pohodu a něhu, od všech dobrých lidí i od těch, co se modlit stydí, ať pohladí tě úsměvem svým, ze srdce upřímným. Ať Tvůj zvon jak srdce bije, svůj hlas do okolí rozlije, ať to není jen ve smutek, nikdo nechce zármutek! Ať vyzvání štěstím jen... tak ať je krásný každý tvůj den!

OPRAVENÍ KAPLIČKY

Jak jsem psala již v minulém čísle, dostala naše kaplička zbrusu nový kabát. Byla vykonána rekonstrukce: nová podlaha, okna, dveře, strop, nový kříž, mříže ke zvonu, vnitřní i venkovní omítky. Byl zrestaurován i oltářní obraz ,,Nanebevzetí Panny Marie.” Prostě se ze staré a opotřebované kapličky stala ,,kráska,” které je sice 151 let, ale nyní na to vůbec nevypadá. A k jejím netradičním narozeninám jsme jí připravili překvapení formou ,,nového vysvěcení.“ Zorganizovat tak velkou událost není žádná sranda, ale když je dobrá parta lidí, která má v čele skvělého vůdce, tak je to mnohem snazší. Na začátku je nápad, ale zrealizovat ho, to není už tak jednoduché. Proto se sešla vřesnická rada, složená jak z hasičů, tak i ostatních, včetně nás žen a diskutovali jsme, jak na to. Proč udělat jen vysvěcení? To by bylo strohé. Proč spolu s vysvěcením nevymyslet i něco o trošku

zábavnějšího? A tak každý přišel s nějakým nápadem, který se buď promyslel anebo zavrhl, každý se mohl projevit, ukázat co v něm je, jak je nápaditý, a že těch nápadů bylo... Tak jsme se začali připravovat na velký den. Kaplička už byla připravená, jen ty úpravy okolo, úklid návsi,...né že bychom neuklízeli. Každé jaro, ale teď to bylo takové to mnohem důkladnější pucování. Každá chalupa nafasovala vápno na obílení jako v Slunce,seno.... to si samozřejmě, dělám srandu, ale občas jsme si připadali, jak v Troškově komedii, nasmáli jsme se, byla u toho pohoda a tak to má být. U nás aspoň nezaznělo to slavné ,,Už se perou?” vše proběhlo naprosto v pohodě.

ZNOVUVYSVĚCENÍ KAPLIČKY,

zvonu a sraz rodáků A pak nastal den D! V sobotu 23. května 2009 ve 13 hodin vše vypuklo. Počasí nám naštěstí přálo, a tak se ke kapličce navezly lavice, aby se tam vešlo dost lidí, a že jich bylo opravdu hodně, potvrdí každý, kdo tu byl. Přesně v jednu se otevřely dveře od auta, ze kterého vystoupil želivský opat pan Bronislav Ignác Kramár, s ním převor pan Jáchym Jaroslav Šimek, kaplan p. Siard Dušan Sklenka, humpolecká varhanice sestra Zdislava Marie Kazinová a pět spolubratří. Okolo kapličky se tak vznášela opravdu ,,boží aura.” Stráž měl náš hasičský sbor, a že jim to v nových oblecích fakt slušelo! Mše začala a trvala asi hodinu a půl, během ní opat mluvil ke kapličce, kterou vysvětil svěcenou vodou a vysvětil i náš zvon sv. Josefa, který se na potvrzení vždy krásně rozezněl... Hovořil pak k lidem, bylo to milé a vlídné, no prostě ...boží, chytlo to za srdce i mě, neznaboha. Mši byl přítomen i želivský starosta pan Karel Chmel a místostarosta pan Michael Líbl. Po mši promluvil zastupitel naší obce pan Pavel Novák, který


7/15/09 7:26:09 AM


Želivské ozvěny

poděkoval všem, kdo se na této akci zúčastnili, popřál kapličce ještě dlouhého trvání a pozval všechny do naší hospůdky, kde se pokračovalo v tak krásně načatém odpoledni. Peklo se maso, opékaly klobásy a kdo měl chuť na sladké, tak si mohl vybrat snad z 50 druhů zákusků, které nebyly ze žádné cukrárny, jak si mnozí mysleli, ale z místních vřesnických pekáren. To naše ženy se zasloužily o to, aby na každém stole nechybělo něco sladkého a výborného. K poslechu a tanci hrála humpolecká dvojice pan Jiří Kovařík a pan Milan Kopecký, kteří nás bavili jak dechovkou, tak modernou.

MÓDNÍ PŘEHLÍDKA

V 16 hodin bylo pro všechny přichystáno první překvapení - ,,módní přehlídka,” kterou si připravili naše mladé modelky i modelové. Přehlídka byla zaměřená na dobu dávno minulou, kdy se nosily sice nepohodlné, ale nádherné šaty, z dob pravěku, doby bronzové, Řecka, Říma, Egypta, z dob baroka, rané a pozdní gotiky, renesance, rokoka, klasicismu, secese, romantismu, až po 50. léta 20. století. Všichni, dámy, dívky i jeden mladý muž se procházeli po parketách doslova profesionálně a naprosto bezchybně, tréma na nich rozhodně nebyla znát. Přehlídka měla obrovský úspěch, takže děkujeme všem krásným modelkám i „modelovi!“

HRA O ,,PANÍ SKÁLE”

Skalnímu masívu, který se pod Vřesníkem od nepaměti vypíná nad řekou Želivkou, říkají lidé odedávna ,,Paní Skála”. Vypráví se, že paní z hradu Orlíka nad Humpolcem se právě v těchto místech splašili koně a celý povoz se zřítil do řeky. Na mohutné skále leží šikmo veliký balvan, který je prý zkamenělým kolem ze zničeného kočáru. Povídá se, že paní byla zamilovaná do krásného řeholníka, ale, kdo ví, jak to vlastně bylo? Pověstí je o ní mnoho a jedno mají všechny společné – krásu, lásku a přesto špatný konec. Tuto dávnou báji nám pomohli oživit i skvělí místní herci, kteří to pojali opravdu v divadelním duchu, co se týče rekvizit, kostýmů, vypravěče a pak samotných herců, kteří se do toho vrhli jako profíci. Hra nebo scénka o Paní Skále, která byla propletena lechtivými pózami, tak rozesmála úplně každého! Netušili jsme, že tu máme takové divadelní talenty, v „národním“ by zírali!

PANÍ NAĎA URBÁNKOVÁ

Na tuto naši skvělou akci byla pozvána i nynější želivská občanka, zpěvačka paní Naďa Urbánková, byla tu jako host, a i přesto, že přijela unavená po koncertu, tak byla ochotná na přání všech zazpívat naživo aspoň jednu krásnou píseň, a to ,,Závidím loukám...,” bylo to milé a moc se to líbilo. Je to žena, která rozhodně nenosí nos nahoru a mezi nás zapadla, jako by sem patřila.

VŘESNICKÉ JELCINKY

A okolo šesté odpolední hodiny se shlukly ,, Vřesnické Jelcinky”, které měly připravený

tanec ze Slunce, seno a jahody s názvem ,,Trnky, brnky.” Tento název skupiny žen vznikl tak nějak sám o sobě při již tradičních schůzích a popíjení jablečného Jelzina... Nacvičovaly jsme po sobotních večerech a nasmály jsme se u toho opravdu hodně. Každý si jistě vybaví skvělou paní Růžičkovou, tak asi tak nějak jsme vypadaly. V bílých tričkách, červených a modrých sukních, cvičkách a s culíky na hlavě jsme byly selky k pohledání! A jestli jsme měly strach, že se to nebude líbit, tak jsme se totálně mýlily! Už jen když jsme vyšly ze dveří, tak jsme slyšely hurónský smích a co teprve, když jsme začaly tančit...musely jsme opakovat, takže si myslím, že se to opravdu líbilo, už podle toho ohlasu! Lidi byli usmátý a některým ukáply i slzičky, tak to splnilo svůj úkol na 200% a o tom to bylo, udělat si ze sebe srandu, abychom pobavily ostatní! Tleskala nám i paní Naďa Urbánková a moc se jí líbilo jakou máme partu.

VETERÁNI

Pro milovníky veteránů tu byla připravena menší výstava směsi motorek i automobilů, takže kdo tomu rozumí, se mohl pokochat aspoň pohledem.

KNIHA ,,VŘESNÍK OD MINULOSTI K PŘÍTOMNOSTI“

Spolu s kapličkou a zvonem se pokřtila i kniha ,,Vřesník od minulosti k přítomnosti,” kterou si mohl koupit opravdu každý. Autorkou je paní Irena Krčilová ze Speřic, které dodali podklady naši místní občané. V naší knize se dozvíte spoustu informací o minulosti Vřesníka, ale i o přítomnosti, přesně tak, jak je v názvu. Zeměpisná poloha, přírodní podmínky, počátky Vřesníka, správní začlenění, územní vývoj, historie stavebních parcel a rodů, pamětihodnosti, osobnosti, vodoprávní záležitosti, zemědělství, živnosti, obchod, doprava, školní záležitosti, kultura, pověsti, zájmové organizace...a mnoho dalšího je popsáno v naší knize o 143 stránkách. Je zde i několik verzí pověsti o Paní Skále, ale která je pravdivá,... kdo ví? To už je na vaší fantazii. Knížka je velmi zajímavá, doplněná starými i aktuálními fotografiemi a jsou v ní

informace, které se jen tak někde už nedozvíte. Doporučuji ji všem, i proto, že minulost by neměla být zapomenuta. Snad si naše děti a děti jejich dětí někdy uvědomí, jaké to bylo na vesnici těžké a přesto hezké. Pavel Novák v úvodním slově napsal, cituji:,, Jsou jistě větší a známější vesnice než ta naše, ale Vřesník, ten náš, je pro nás jenom jeden.” Krásně řečeno, takže co více dodat? Jen to, že je to svatá pravda, tak ať se vám tato pěkná kniha čte sama...

NÁLADA BYLA PROSTĚ SUPER...

...a to může potvrdit každý, kdo tu byl a zažil to. Všichni přítomní si mohli, včetně občerstvení, ještě zakoupit i naší zbrusu nově vydanou knihu ,, Vřesník od minulosti k přítomnosti “, kde se o naší pěkné vesničce píše vše od pradávna po dobu současnou. Na prodej bylo i CD s fotografiemi, skleničky a hrníčky s naší kapličkou a nápisem. Zábava pak pokračovala dál ve skvělém tempu, sluníčko svítilo, takže se mohlo sedět i venku, kde byly připraveny lavice a slunečníky. Pivo teklo proudem, tančilo se, nálada byla prostě skvělá! Celá naše akce se fakt povedla a myslím, že nemluvím jen za sebe, ale i za ,náš „bezva vřesnický tým” a také za ty, kteří se přišli podívat na naši vzorně upravenou vesničku, ať to byli všichni rodáci anebo sousedé z okolních vesnic. Slyšela jsem jenom chválu, takže můžeme být právem pyšní... Vím, že pan Pavel Novák, zastupitel obce, všem poděkoval, ale bylo to mířeno spíše na nás ženy a přitom většinu vymyslel a zorganizoval právě on a naši muži! Byli v čele toho všeho a vrhli se do toho s vervou a nadšením, veškerou těžkou práci si udělali sami, my jen vypomohly, takže jim za celou ,,dámskou partu” tímto moc děkujeme za to, co pro nás všechny a Vřesník udělali, dělají a dělat budou. A samozřejmě jim budeme kdykoli po ruce, budou – li nás potřebovat a my pevně věříme, že ano! Děkujeme všem, kdo se na celé bezva akci podíleli i všem účastníkům, kteří se této super zábavy zúčastnili, atmosféra byla fantastická a to, že všichni odcházeli s úsměvem na rtech bylo pro nás krásnou odměnou, díky!


7/15/09 7:26:10 AM


Želivské ozvěny

Vřesnické zajímavosti VELIKONOCE VE VŘESNÍKU

Je červenec a já píšu o dubnu, proč? Možná proto, že letošní Velikonoce opravdu stojí za zmínku, už jen proto, že místo jara tu bylo léto jak vyšité! Jindy chodí koledníci v zimních bundách a letos přišli v tričku a šortkách, bylo to zvláštní a legrační. Naši muži si na nás upletli opravdu vyjímečnou pomlázku, která měřila snad 5 metrů! Jediná její výhoda pro nás byla, že se nedala moc ohýbat a tudíž to s ní tolik nebolelo, ale naše mužské pokolení na nás bylo hodné, takže tolik modřin zase nebylo. Nakonec se dlouhá pomlázka zasadila na hrázi rybníka, kde si hezky kvetla a kvetla... Letošní Velikonoce se povedly. Zatím, co některé ženy čekaly na ,,cajmrsk” od koledníků, ostatní se příjemně opalovaly na sluníčku.

STAVĚNÍ A KÁCENÍ, VŘESNICKÉ MÁJKY

Dne 30. dubna se všude pálily čarodějnice, u nás také a okolo jedenácté hodiny večerní se šla stavět ,,Májka.” Byla to u nás po dlouhé době první májka, takže se na to chlapi dokonale připravili. Víte vlastně, proč se máje stavěly a staví? Já se musím přiznat, že jsem to nevěděla a když něco nevím, tak si to zjistím. V minulosti se stavěly máje nejen na venkově, ale běžně i ve městech. Ve zprávě jednoho pražského kazatele z 18. století se mluví o tom, jak se Praha začátkem května zelenala množstvím májek. Bývalo pravidlem, že se ozdobený strom stavěl před městskými radnicemi, před okny zámků i před domy vrchnostenských úředníků. Zemská vláda i majitelé jednotlivých panství sice vydávali opakované zákazy stavět máje, protože škody v panských i obecních lesích byly velké, ale na druhou stranu bylo pro poddané téměř povinností postavit své vrchnosti i jejím úředníkům k poctě máj. Bývali za to občas odměněni i třeba sudem piva. Stromy vybrané na máje musely být silné, rovné a někdy tak vysoké, že bylo obtížné je porazit a dopravit na místo. Druh stromu býval různý, hodně se užívaly smrky, jedle nebo borovice, protože déle vydržely zelené. Ale právě tak oblíbená byla i bříza. V některých oblastech Českomoravské vrchoviny na východ se druhy stromů kombinovaly – kmen pocházel například ze smrku či jedle, zatímco vršek z borovice nebo břízy. Obě části pak napevno spojoval kovář. Kmen máje byl většinou hladký, oloupaný, někdy byla kůra hadovitě vyřezána. Zelený vršek koruny se zdobil barevnými stuhami a šátky, květinami a fábory z pestrého papíru. Později se objevovaly i zavěšené lahvičky s kořalkou a pamlsky. Ty nesloužily jen na ozdobu, ale byly lákadlem pro soutěže ve šplhání po hladkém kmeni a ,,očesávání”. Pod ozdobeným vrškem mnohde ještě visel věnec, zhotovený ze zeleného chvojí a také barevně ozdobený. Dával máji

charakteristickou siluetu, která se objevuje na mnoha obrazech a starých fotografiích. Postavení máje, vysoké až několik desítek metrů, není snadné a musí se na něm podílet víc lidí. Staví se buď v centru vesnice na návsi, nebo na jiném významném místě, u kostela, dnes i na hřišti, apod. Musí se zapustit hluboko do země, dobře zaklínit a případně podepřít vzpěrami. Se stavěním májek se pořádaly i taneční zábavy, většinou v režii místní mládeže. Dodnes jsou známé pod názvem věneček, který patřil dívkám a kytka, kterou organizovali chlapci. Předcházela jim většinou obchůzka s hudbou a výskotem po domech, před nimiž stály májky. Veselý průvod stále narůstal, děvčata se k němu postupně připojovala, až nakonec došel na náves, kde se tančilo pod ústřední májkou. Ověnčený strom představuje nejen symbol jara, ale také lásky. To, že postavit májku není nic jednoduchého jsme zjistili i my.Vypadalo, že se jí nahoru moc nechce, ale nakonec stála v celé svojí kráse. A i když v ostatních vesnicích byly májky podťaty, tak nám se jí podařilo uhlídat až do posledního května, kdy za hudby a veselé scénky opět našich místních herců, byla podříznuta. V hospůdce jsme jí pak všichni oslavili hudbou, zpěvem, vínečkem a hlavně výborným upečeným beránkem.

85. VÝROČÍ VŘESNICKÝCH HASIČŮ

U příležitosti 85. výročí Sboru dobrovolných hasičů se v sobotu, dne 16. května, konala soutěž místních i přespolních hasičských sborů. Dostavilo se celkem 13 družstev, z toho 9 mužských: Vřesník A, Vřesník B, Červená Řečice A, Červená Řečice B, Sedlice, Brtná, Petrovice, Jiřice a Želiv. Tři družstva žen – hasiček: Bácovice, Jiřice a Sedlice a jedno družstvo dětí ze Vřesníka. Našim mužům se moc nedařilo, a tak na 1. místě skončila Červená Řečice A, na 2. místě Červená Řečice B a na 3. místě Želiv. Ženy se umístily: 1. místo Bácovice, 2. místo

Jiřice, 3. místo Sedlice. Aspoň vřesnická omladina byla první, protože soupeře neměla, a i kdyby měla, tak by určitě taky vyhrála, takže sláva vítězům a čest poraženým!

BOŽÍ TĚLO...

Co je vlastně ,,Boží tělo” a proč se tento svátek slaví? Svátek Božího těla se slavil po uplynutí jedenácti dnů od Božího hodu svatodušního, což bylo období mezi 21. květnem a 24. červnem. Lidé, kteří šli na Boží tělo do kostela, měli s sebou na posvěcení věnečky a věnce, zhotovené z různých lučních bylin. Po mši se šlo k jednotlivým oltářům. Oltáře byly čtyři, u každého z nich se četl začátek jednoho ze čtyř evangelií a u každého z nich se udělovalo požehnání. Cestu, po které kráčel kněz, děvčata hojně posypávala květy a lístky. Před každým domem bývalo v tento den pečlivě zameteno. U nás byl průvod spojován s prosbami za příznivé počasí pro nadcházející léto a o ochranu před různými živelnými katastrofami. Na počátku 20. století bylo zvykem, že rodiny stavěly před svým stavením malé oltáře podle svého vkusu a ze všech koutů se ozývaly rány z hmoždířů. Podobně tomu bylo i dne 14. 6. 2009, kdy se konala v želivském kostele slavnost Božího těla a převor Jáchym Jaroslav Šimek oslovil naše hasiče s tím, že se mu líbilo chování a vystupování našeho sboru. A tak se na jeho přání naši hasiči zúčastnili tohoto svátečního dopoledne v Želivě, ve slavnostních hasičských oblecích, velmi jim to slušelo a na mši byli ozdobou. Lada Vlčková


7/15/09 7:26:13 AM


Želivské ozvěny

Co všechno jsme prožili ve školce

INFORMACE

A jak šel život ve školičce v tomto posledním čtvrtletí školního roku?

Děti viděly divadélko O Smolíčkovi a při jiné akci si zahrály na africké bubínky. Však je také mladí manželé z Pacova dokázali rozdovádět. Děti měly možnost si zabubnovat a to věřte, že duněla i zem, chyběly nám už jen pomalované tváře. Mysleli jsme s akcemi i na rodiče a pozvali je na pozdní dubnové odpoledne, popovídat si o výchově dětí. Zahráli jsme si pod vedením lektorky i rodinné role. Na takové téma bychom mohli pokračovat mnohem déle, ale byla jen jedna přednáška. Děti i další členové rodiny jsou vděčným námětem k zamyšlení. K svátku jsme „Modré planetě“ zasadili darované stromky od paní Tomanové a další nás čekají ještě na podzim. Naše školička žila již od jara nacvičováním programu pohádky O Šípkové Růžence. Každý zaměstnanec školky měl významnou úlohu v programu, od sepsání scénáře, úpravy hudby, výroby kulis i rekvizit a dalšího shánění a nacvičování samotného programu. Dobrý nápad vždy něco vylepšil, ale nadšení nesmělo opustit hlavně naše malé herce, bez nich by to nešlo. Tato akce byla živým dárkem maminkám k svátku, ale ty neseděly s rukama v klíně, pomáhaly vyrábět papírové růže, šily kostýmy dvorních dam, královské rodiny, koníků a sudiček. Vylepšovaly se i zakoupené kostýmy a hlavně, pilné ruce maminek upekly ty opravdové, voňavé svatební koláče, které na správné pohádkové svatbě nemohou chybět. Dárek maminkám k svátku se vydařil a kvalitní, profesionální záznam divadelního vystoupení, natočeného kameramanem panem Vidovičem, byl odměnou nám všem a bude také trvalou vzpomínkou pro děti na chvíle, strávené v naší mateřské škole. V klidu domova tak můžeme zhodnotit naši práci a výborné výkony dětí. A rychle na výlet. Tentokrát jsme zvolili kratší trasu, do nové ZOO v Jihlavě. V posledních letech jsme dali na zájem rodičů, kteří se chtěli se svými dětmi zúčastnit výletu, hlavně maminky, protože někteří tatínkové na takové akce rodinu moc vyvážet nechtějí. Bohužel ráno se odhlásilo z důvodu nemoci 12 dětí, ale nešlo akci odložit, zbylé děti se moc těšily a počasí nám také přálo. Zoologická zahrada nás mile překvapila zajímavou architekturou a nápady. Děti ocenily blízký kontakt se zvířaty, ale hlavně se jim líbil sportovní areál. Někdo si užil výletu dokonale, někdo spokojený nebyl, ale zavděčit se nelze všem. Hlavně, že jsme se z akce vrátili zdraví a nikoho jsme neztratili. V květnu byl, pod vedením paní učitelky Neradové ze ZŠ Želiv, ukončen po 9 týdnech náročný grafomotorický kurz pro předškolní děti. K svátku dětem jsme připravili výlet do okolí, to by ale nešlo jít jen tak, šli jsme tedy do pohádky o Červené Karkulce. Naše paní školnice má v Bolechově chaloupku jak z pohádky a v ní hodnou babičku a dědečka. Akci jsme domluvili předem,

děti si mohly zvolit barvy oblečení podle pohádky, vedla červená, bílá, zelená a šedá. V kostýmech Karkulky byly i paní učitelky a kluci byli za myslivce. Ze školky jsme vyšli pěšky a šli zkratkou od špýcharu lesem na Bolechov. Že se rodina naší paní Hanky tak důkladně připraví na pohádku, to jsme ale netušili. Přivítala nás pohádková maminka s roztomilou Karkulkou, byla i světnička s babičkou v posteli, zachránce myslivec a vlk, který s nimi sehrál pro děti scénku. Protože pohádka byla pro děti tak živá, hlavně když vlk chtěl sežrat babičku v posteli, varoval ji výkřikem malý Radek: „ A nebojte se vlka babičko, to je převlečená naše pani ředitelka.“ Pak následovala hostina, lívance, koláče a další dobroty s čajem. Děti hodovaly a mohly si dokonce vylézt i na opravdovou staročeskou pec. To se dříve línému Honzovi leželo! Všichni se usmívali a bylo nám moc dobře. Děti se na zahradě vydováděly a už nás čekali další osadníci, rodiče dětí z Bolechova a zvali nás na návštěvu. Paní Holubová připravila ohniště a pomohla opéct buřtíky. Děti si pochutnaly, byly spokojené, ale čas se krátil, a tak jsme se museli připravit na cestu domů. Dětský den jsme nemohli lépe oslavit. V pohádkovém lese, pod vedením Jeřabin měla naše školička stanoviště se Šípkovou Růženkou a zakletým královstvím. Královna a krásná princezna s milým princem se oddaně věnovali dětem a nechyběly ani růže pro statečné prince s mečem. Samozřejmě, že děti měly možnost pohoupat i miminko v kolébce. Škoda jen, že do Pohádkového lesa přišlo tak málo místních dětí a naši práci oceňovali hlavně cizí návštěvníci. Školní rok vbíhá do finiše a blíží se den rozloučení s našimi předškoláky „Lvíčátky.“ V Hotelu Na Kocandě předvedly děti ze ZŠ na úvod aerobik a pak přicupitalo na pódium třináct předškolních dětí se školní taškou na zádech. Úsměv nám tuhnul na tváři, protože pasování předškoláků královnou na školáky je vážná věc a v srdci se ozývají vzpomínky na začátky těchto dětí v mateřské škole. Rodiče i děti si uvědomovali vážnost tohoto kroku do života. Odměnou v programu byl dětem lev, který packou stvrdil pasování na školáka. Slavnostní rozloučení, dárky s kyticemi a dojaté pani učitelky, které od rodičů dostaly také kytičku, bylo ukončeno zmrzlinovým pohárem s malým paraplíčkem, dobrým symbolem naší Mateřské školy Paraplíčko. Přejeme vám dobrý start do života, děti! Poslední naší akcí byla návštěva žáků 9. třídy ZŠ ve školce, kde jsme si společně zavzpomínali. Přesto, že není jednoduché přežít s dětmi dva měsíce prázdnin, k letnímu provozu se přihlásilo pouze 7 dětí, proto bude mateřská škola v létě uzavřena. Přejeme Vám všem, dětem i rodičům, krásnou dovolenou, bezpečné a klidné léto i s nějakým hezkým dobrodružstvím. A 1.září na shledanou! Květa Kasalová

Upozorňujeme občany obce a místních částí obce i rekreanty, že musí mít svoji nemovitost označenou na viditelném místě tabulkou s číslem popisným či evidenčním a musí ji udržovat v řádném stavu. /vyhláška č. 326/2000 Sb./ V opačném případě hrozí sankce dle platných předpisů. Označení je nutné m.j. i pro potřeby složek integrovaného záchranného systému. OÚ Želiv Komu se ztratil jezevčík, pes, rezaté barvy, ať se ozve na tel. 565 581 164. Nabízíme dlouhodobý pronájem dvougeneračního domu v Hněvkovicích u Humpolce. Terasa, zahrada, 2garáž, sauna. Zařízen k okamžitému užívání. Kotel na TP.Nájem: 15 000Kč + energie/měsíčně. Tel. 565 321 485, 777 270 603. Prodáme chalupu v Krasoňově před celk. rekonstrukcí. 2 obytné místnosti, soc. zařízení, 2x stodola. Velice pěkné místo. Pozemky: 1996m2. Cena: 1 560 000Kč. Tel. 565 321 485, 777 270 603. Nabízíme pozemek o celkové výměře 6237 m2 v katastrálním území Vystrkov nedaleko dálničního sjezdu Humpolec. Z celkové výměry zahrnuto zhruba 2 600 m2 pozemku v územním plánu obce k zastavění - bytová výstavba. 3 600 m2 - zahrada, cena dohodou. Tel: 565 321 485, 777 270 360. Hledáme pro své klienty chalupu nebo rod.domek v Želivě nebo okolí Humpolce. Cena do 2 mil. Kč. Tel.777 270 603( stačí poslat SMS ozvu se Vám zpět ). Knihovna Josefa Čapka informuje *V měsíci březnu, který je “Měsícem knihy a internetu,“ byla vyhlášena „Soutěž o nejkrásnější knižní záložku.“ Soutěže se zúčastnilo 57 dětí z MŠ Paraplíčko a ZŠ Želiv. Vítězné práce následujících dětí byly odměněny drobnými dárky: David Vacek z MŠ Paraplíčko Želiv, ze základní školy pak děti Petra Hodačová - 1. třída, Jiřina Bezstarostová – 3. třída, Kateřina Bloudková – 5. třída, Pavel Svoboda – 5. třída a Tereza Krepčíková – 5. třída. Všem výhercům blahopřejeme. * Děkujeme manželům Marcele a Tomáši Chmelovým ze Želiva za knihu, kterou věnovali naší knihovně od spisovatelky J. K. Rowlingové „Harry Potter a relikvie smrti,“ v ceně 550 Kč. * Upozorňujeme čtenáře, že v době letních prázdnin, v červenci a srpnu, je knihovna otevřena pouze ve čtvrtek od 8 do 11 a od 15 do 19,30 hodin. Přejeme všem hezkou dovolenou.

Želivské ozvěny vydává Obecní úřad v Želivě. IČO:249483 Náklad 330ks. Vychází čtvrtletně. Řídí redakční rada ve složení: Anděla Tomanová, Karel Chmel, Michael Líbl, Lada Vlčková grafická úprava: René Decastelo Zapsáno do evidence MK ČR E 10244 Redakční uzavěrky: 15.3., 15.6., 15.9., 10.12.2007 Náměty ke zveřejnění zasílejte na mail libl. [email protected]


7/15/09 7:26:14 AM


Želivské ozvěny

CO NOVÉHO NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE? JEAN JACQUES ROUSSEAU: „VÝCHOVA DĚTÍ JE ČINNOST, PŘI NÍŽ MUSÍME OBĚTOVAT ČAS, ABYCHOM HO ZÍSKALI.“ Než přistoupím k hodnocení uplynulého školního roku, vrátím se ještě v několika větách k některým akcím, které proběhly v závěru roku. 27. dubna navštívili naši školu dva občané z Afriky, jeden pocházel z Keni a druhý z Angoly. Připravili pro děti pořad „Sága Afrika“, pořad o životě lidí v Africe, o tradicích, zvycích, o jídle. Vyprávěli o místních školách, jak se dětí učí, jaké používají školní pomůcky. Přivezli s sebou tradiční hudební nástroje, bubínky, na které si děti mohly zahrát. Dokonce se naučily jednu africkou píseň. Na závěr se mohly děti ptát na vše, co je zajímalo. Výtěžek z této akce putoval na podporu školství v Africe. 6. května se uskutečnila slavnostní vernisáž krajské výtvarné soutěže „Silnice a my“. Tuto soutěž vyhlašuje naše škola vždy za dva roky, letos to byl již pátý ročník. Do soutěže poslalo celkem 540 prací 43 škol kraje Vysočina. Naše škola připravila do soutěže 81 prací, které byly hodnoceny zvlášť. Téma letošního ročníku, „Jak se zachovám při dopravní nehodě“, vedlo k zamyšlení, jaké situace mohou při provozu na silnici nastat a jak poskytnout první pomoc při dopravní nehodě. Práce všech dětí byly velmi zdařilé, což znamenalo, že porota, složená z učitelů výtvarné výchovy, neměla jednoduchý úkol. Práce hodnotila ve čtyřech kategoriích podle věku, zvlášť malbu a kresbu. Diplom a věcnou odměnu získalo 20 žáků v krajské části a 14 žáků z naší školy. Odměny do soutěže věnovaly: Policie ČR Pelhřimov, BESIP Jihlava, Spojené kartáčovány Pelhřimov, KOH-I-HOOR Hardtmuth Pelhřimov, Trade a.s. Pelhřimov. Všem dárcům děkujeme. Část finančních prostředků jsme použili z projektu „Prevencí ke snížení úrazovosti dětí“. Oceněné práce a některé další byly vystaveny v prostorách školy do poloviny června. V minulém čísle Želivských ozvěn jsem se zmínila o tom, že jsme podali projekt na prevenci sociálně patologických jevů. Náš projekt byl úspěšný a od Kraje Vysočina jsme získali částku 30.000 Kč. Všechny tyto peníze byly použity na realizaci již šestého zážitkového kurzu. Ten pro žáky 2. stupně připravil pan učitel Cihlář spolu s žáky 9. ročníku. Začal 27. května a byl jako vždy dvoudenní. Úkolem žáků bylo najít sedm ztracených ctností – cudnost, mírumilovnost, štědrost, činorodost, pokoru, přejícnost a skromnost. Žáci se rozdělili do čtyř skupin, ke každé byl přidělen jeden vyučující, který dohlížel na bezpečnost. Jejich cesta vedla od školy přes elektrárnu do rekreačního zařízení Lenka u Kletečné. Cestou žáci plnili různé úkoly a aktivity. Večer si mohli zastřílet z kuše, luku a vzduchovky. Nemohla chybět ani noční hra. Po návratu do školy dostal každý žák arch papíru, na který měl barevně vyjádřit své pocity a dojmy z předchozích dvou dní.

Žáci 9. ročníku mezitím přichystali prezentaci z fotek pořízených během kurzu. Večer se všichni sešli v jedné třídě a společně shlédli připravenou prezentaci doplněnou podmanivou hudbou. Znovu si tak osvěžili různé příběhy, zážitky. Zážitkový kurz byl zakončen společným kruhem a hodnocením každého žáka i učitele. Když opomenu výtky některých žáků k počasí, k průběhu kurzu se vyjádřili všichni kladně, dokonce ho někteří hodnotili jako dosud nejlepší. Na památku si odnesl každý medaili, která byla symbolem úspěšného zvládnutí kurzu. Poděkovat bych při této příležitosti chtěla panu Pihávkovi, který nám zajistil stravu a ubytování v obou dnech a panu Marečkovi za sponzorský dar. Svůj zážitkový den si uspořádali na konci června i žáci prvního stupně. Bohužel jejich plány zmařil déšť a bouřka, a tak museli improvizovat a činnosti změnit. Nakonec ale dopadlo vše dobře, děti měly radost z přespání ve škole a ani příliš neřešily, že poklad místo v lese měly ukrytý ve škole. Den dětí jsme oslavili v pátek 29. května. Měli jsme připravené různé aktivity v prostorách kolem školy, ale brzy jsme se museli přesunout do školy kvůli dešti. Nepodařil se dohrát ani fotbalový turnaj. K dohrávce jsme se dostali až za týden. Děti 1. stupně jezdily na motokárách, které zapůjčil pan Mareš. ČSSD nám kromě finančního daru zapůjčila skákací hrad. Finanční prostředky jsme použili na zaplacení výukového pořadu „Vývoj hudebních nástrojů od pravěku až po současnost“ pro všechny žáky školy. Ze zbylých peněz jsme zakoupili všem pití a různé sladkosti jako odměny za předvedené výkony v jednotlivých soutěžích. Ještě jednu odměnu dostaly děti k jejich svátku – škola zaplatila dva autobusy na filmové představení do Humpolce dne 24. 6. – Kozí příběh. Děkuji panu Marešovi za ochotu a OV ČSSD v Pelhřimově za sponzorský dar. Jak si letos naplánovali žáci školní výlety? 13. května vyrazili žáci 6. až 8. ročníku na školní výlet do Brna. Navštívili muzeum Anthropos, kde měli mimo jiné možnost vidět vystavený originál sošky Věstonické Venuše či vycpaného mamuta v životní velikosti. Dále si prohlédli Kasematy a hrad Špilberk. Žáci 1. stupně jeli 10. června do ZOO ve Dvoře Králové. Počasí bylo naštěstí pěkné, a tak si děti mohly všechna zvířata v klidu prohlédnout. Deváťáci dlouho váhali, zda vůbec na nějaký výlet pojedou. Nakonec se přece jen dohodli, že pojedou do Jihlavy. Cíle měli dva: ZOO a City Park. 29. června proběhlo tradiční setkání žáků 9. ročníku a jejich nejbližších s panem starostou a zastupiteli obce, které jsme si ve škole nazvali „vyřazení žáků 9. ročníku ze ZŠ“. Organizace se tentokrát ujal třídní učitel Jaromír Cihlář. Po krátké kulturní vložce žáků 1. stupně vystoupil s projevem pan starosta Karel Chmel, po kterém následovalo představení všech žáků. Každý obdržel od pana starosty knihu s věnováním a podepsal se do kroniky SPOZ. Za SPOZ promluvila k žákům a jejich rodičům paní

Olga Němcová a za základní školu paní učitelka Věra Špetlová, která zastoupila z objektivních důvodů nepřítomnou ředitelku školy. Bylo to příjemné setkání, na kterém si všichni uvědomili, že pro deváťáky končí jedna etapa života a po dvou měsících prázdnin začnou na středních školách a učilištích etapu novou. Všichni jim přejeme, aby se jim v novém prostředí líbilo a dařilo. A nyní k hodnocení právě ukončeného školního roku: Slavnostní zakončení školního roku proběhlo 30. června v tělocvičně školy. Přítomni byli všichni žáci, zaměstnanci školy, hosté – pan Michael Líbl, paní Olga Němcová, paní Květa Kasalová a někteří rodiče žáků 9. ročníku. 1. stupeň – 44 žáků – 40 prospělo s vyznamenáním (tj. 91 %), z nich 26 žáků prospělo se samými jedničkami. 4 žáci z prvního stupně měli na vysvědčení jednu nebo více trojek. Nikdo neměl známku horší než trojku. 2. stupeň – 51 žáků – 16 prospělo s vyznamenáním (tj. 31 %), z nich 3 měli samé jedničky, 34 žáků prospělo, 1 žák neprospěl. Za celý školní rok bylo zameškáno 7 258 hodin, což je v průměru na žáka 77 hodin (na 1. stupni 59 hodin, na 2. stupni 92 hodin). Žáci se zúčastnili na úrovni okresu: 12 sportovních soutěží, 10 vědomostních soutěží a 9 dovednostních soutěží. Ve dvou soutěžích postoupili do kraje. Nejlepších výsledků dosáhli v těchto soutěžích: - Dopravní soutěž cyklistů – 1. m. OK mladší žáci, 1. m. OK starší žáci, 3. m. KK mladší žáci, 3. m. KK starší žáci - Pelhřimovský zvonek – 1.m. OK - Florbal – 3. m. OK starší žáci - Zeměpisná olympiáda – 4. m. OK 8.-9. ročník - LAO – skok daleký – 5. m. OK mladší žákyně - Vybíjená dívky 6.-7. ročník – 5.-6. m.OK - Šachy – 6. m. OK mladší žáci - Pythagoriáda – 4 žáci 7.ročníku úspěšní řešitelé OK (OK – okresní kolo, KK – krajské kolo) Třídní učitelé předali žákům 24 knižních odměn, 17 pochvalných listů, 4 žáci převzali věcnou odměnu za vynikající výsledky v dopravní soutěži cyklistů. Ředitelka školy předala 15 žákům diplom ředitele školy za reprezentaci školy a poděkování paní učitelce Janě Decastelové za vzornou přípravu žáků na dopravní soutěže cyklistů a vynikající výsledky, které s nimi dlouhodobě dosahuje. Základní školu opouští 14 žáků: 1 Gymnázium Pelhřimov, 3 Obchodní akademie Pelhřimov, 3 Střední hotelová škola Pelhřimov, 3 Střední škola Pelhřimov, 4 Střední zemědělská akademie Humpolec (10 s maturitou, 4 učební obory). Přeji všem dětem krásné prázdniny, spolupracovníkům příjemnou dovolenou a těším se na setkání s vámi 1. září 2009 v 8:00 hodin v tělocvičně školy. Tento den nás bude čekat jedna milá povinnost – slavnostně otevřít nové hřiště s umělou trávou u školy, na které obec získala dotaci ve výši 1.000.000 Kč od společnosti ČEZ. Marie Dolejšová


7/15/09 7:26:14 AM

Želivské ozvěny ČARODĚJNICE A POHÁDKOVÝ LES

Recommend Documents