ELEKTROROZVODY SILNOPROUDÉ A SLABOPROUDÉ

TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV

ELEKTROROZVODY SILNOPROUDÉ A SLABOPROUDÉ Ing. Zuzana Vyoralová, Ph.D. ( [email protected] ) BIVŠ 22.března 2016

OBSAH PŘEDNÁŠKY :  SILNOPROUDÉ ROZVODY  UMĚLÉ OSVĚTLENÍ  SLABOPROUDÉ ROZVODY

LEGISLATIVA : Nejdůležitější právní normou, kterou se řídí zásobování elektrickou energií je zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů - energetický zákon (ve znění pozdějších předpisů). • • • • • • • • • • • • • • • • •

Vyhláška 540/2005 Sb. o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služe v elektroenergetice Vyhláška 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě Vyhláška 79/2010 Sb., o dispečerském řízení ES a o předávání údajů pro dispečerské řízení ČSN 33 0010 – Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Rozdělení a pojmy ČSN 33 0050 – Elektrotechnické předpisy. Názvosloví v elektrotechnice ČSN 33 2000 –. Elektrická zařízení (soubor norem) ČSN 33 3201 - Elektrické instalace nad AC 1 kV ČSN 33 3210 - Elektrotechnické předpisy. Rozvodná zařízení společná ustanovení ČSN 33 3220 - Elektrotechnické předpisy. Společná ustanovení pro elektrické stanice ČSN 33 3320 - Elektrotechnické předpisy. Elektrické přípojky ČSN EN 50341 - Elektrická venkovní vedení s napětím nad nad AC 45 kV (soubor) ČSN EN 50423 – El. venkovní vedení s napětím nad AC 1 kV do AC 45 kV včetně (soubor) ČSN EN 62 271 – Vysokonapěťová spínací a řídící zařízení ČSN EN 50470- Vybavení pro měření elektrické energie ČSN EN 61326 – Elektrická měřící, řídící a laboratorní zařízení ČSN EN 60439 – Rozvaděče NN ČSN EN 61140 Ochrana před úrazem elektrickým proudem

ELEKTROTECHNIKA Elektrotechnika podle velikosti energie, se kterou se pracuje, se dělí na: • •

Slaboproud = výpočetní technika, telekomunikační technika, bezdrátový přenos informací, automatizace a regulace, elektroakustika, televizní technika, apod. Silnoproud = výroba, přenos a využití elektrické energie ( domovní rozvody elektrické energie, osvětlovací technika, elektrické stroje → motory, generátory, transformátory ).

Současný vývoj v oblasti technologie budov vede k užšímu propojování slaboproudu a silnoproudu → problematika úsporné regulace teploty v místnostech. V inteligentních budovách výpočetní technika řídí teplotu, osvětlení a výměnu vzduchu v místnostech. S tímto tématem úzce souvisí otázka bezpečnosti práce, ochrany zdraví, prevence požárů atd. Samostatným podoborem elektrotechniky je elektrotechnologie. Zabývá se materiály pro elektrotechnickou výrobu a výrobními postupy v tomto oboru.

ELEKTROROZVODY - silnoproudé Elektrická přípojka ….od odbočky z místní sítě až k přípojkové skříni ( vedení pomocí kabelu v zemi – 0,5 – 0,6m pod terénem, nebo zřídka volným vedením )

Přípojková ( elektroměrná )skříň ( obsahuje hlavní domovní jističe nebo pojistky a u rod. domků i elektroměry ) … umístění v pilířku oplocení, výklenek obvodové konstrukce, obvodová konstrukce, speciální místnost )

VNITŘNÍ ROZVODY Silnoproudé rozvody:  Přívodní vedení k hlavnímu rozvaděči

 Rozvody za hlavním rozvaděčem  Podružné rozvaděče ( rozvodnice )  Rozvody za podružnými rozvaděči ( světelné, zásuvkové, spotřebičové obvody )

Rozvody v objektech se mohou vést:  Volně  V lištách  Zasekané pod omítkou

SCHÉMA VNITŘNÍCH ELE ROZVODŮ

VODIČE, ROZVADĚČE Vodiče – silové kabely ( CYKY, CYKYL, CYY, AYY, CYMY, CYBY …)

Rozvaděče: domovní rozvaděč - bývá umístěn v technické místnosti, chodbě. V rozvaděči je umístěn hlavní jistič, jističe jednotlivých okruhů, proudové chrániče, bývá zde svorkovnice pro uzemnění. K této svorkovnici jsou připojeny kovová potrubí vstupující do domu a dále ochranné zemnění domu (koupelna) podružný rozvaděč – obsahuje jističe jednotlivých obvodů

OCHRANA ELEKTRICKÝCH VEDENÍ A SPOTŘEBIČŮ Každý vodič se průchodem proudu ohřívá → riziko požáru, aby k němu nedošlo musí dojít k odpojení spotřebiče. Příčinou velkého proudu – přetížení, zkrat Přetížení - po připojení spotřebiče s příliš velkým výkonem Zkrat – nastane při přerušení izolace mezi vodiči nebo při chybném zapojení K automatickému odpojení je možné použít nadproudovou ochranu:  Závitové pojistky

 Nožové pojistky  Přístrojové pojistky  Nadproudové jističe  Vysokonapěťové výkonové pojistky

Pojistky po přepálení ochranného drátku je nutné vyměnit Jističe se znovu nahodí

Jmenovité proudy jističů – 2,4,6,10,13,16,20,25,32,40,50,63 A

VEDENÍ ROZVODŮ

vertikální

horizontální

kombinovaný

SVĚTELNÉ OBVODY

Přehled domovních spínačů:  Jednopólový  Dvoupólový  Třípólový  Sériový ( zapíná

a vypíná 2 obvody )  Střídavý ( ovládá

Světelné obvody

1 obvod ze dvou

…na tyto obvody jsou napojena jednotlivá svítidla přes jejich ovládací zařízení = spínače

míst )

Při návrhu je nutné znát:  Požadovanou osvětlenost jednotlivých prostorů  Typ svítidla  Typ spínače Světelný obvod je jištěn 10A jističem a může na něm být napojeno max 10 vývodů

 Křížový ( ovládá

1 obvod z více než 2 míst )

SVĚTELNÉ OBVODY Zóny pro instalaci osvětlení:

ZÁSUVKOVÉ OBVODY + počty obvodů Zásuvkové obvody….používají se k připojení přenosných elektrických spotřebičů k rozvodné síti Jsou jištěny 16A jističi a na 1zásuvkový obvod by mělo být připojeno max. 10 vývodů

BYTOVÁ JEDNOTKA - zásuvkové a světelné vývody Předsíň - počet zásuvek závisí na délce předsíně 1-3 zásuvky do 3m, 2-4 zásuvky od 4m. Osvětlení se navrhuje dle plochy předsíně. Zapínání světel je pohodlné ovládat od každých dveří zvlášť. Obývací pokoj, jídelna - Počty zásuvek se obvykle navrhují pro plochu pokoje - více jak 12 m2 je doporučeno 4-8 ks zásuvek, pro místnosti do 20m2 5-10 ks zásuvek a přes 20 m2 6-12 ks zásuvek. U telefonní zásuvky a připojení internetu se vyplatí osadit 2 zásuvky pro komunikační zařízení.

BYTOVÁ JEDNOTKA - zásuvkové a světelné vývody Dětský pokoj - obdobné jako u pokoje, zásuvky bývají osazeny ochrannými prvky proti zasunutí cizích předmětů.

Ložnice - Počty zásuvek se obvykle navrhují - pro plochu pokoje do 12 m2 je doporučeno 4-5 ks zásuvek, pro místnosti do 20m2 6-7 ks zásuvek. Rozmístění obdobné jako u obývacího pokoje. Prádelna - pokud je v prádelně vana, platí zde stejné předpisy pro el.instalace jako v koupelně. Počet zásuvek závisí na předpokládaných zařízení (pračka, sušička).

Pracovna - vybavení el. instalací závisí na charakteru a počtu el. spotřebičů, je individuální. Dílna, garáž - bývá vhodné pokud je zde umístěn hlavní rozvaděč. Rozmístění a počty zásuvek závisí na požadavcích uživatele garáže, zda bude garáž používat i jako dílnu nebo jen stání pro vozidlo. Vyplatí se počítat s elektropohonem vrat a osvětlením před prostorem garáže. Na samostatný jednofázový zásuvkový obvod je nutná napojit pračku, myčku, sušičku, elektrický ohřívač teplé vody. Na samostatný třífázový obvod je napojen elektrický sporák, kotel, ohřívač TV, sauna.

BYTOVÁ JEDNOTKA - zásuvkové a světelné vývody Koupelna - rozmístění elektroinstalací v koupelně předepisují zvláštní předpisy. Z důvodu bezpečnosti nelze libovolně rozmisťovat zásuvky a svítidla ve vlhkém prostoru Osvětlení koupelny může být navrženo jako celkové či jako místní v prostoru nad umyvadlem zabudované nad zrcadlem, případně ve skřínce. Používají se zásadně svítidla z nekovových materiálů. Další potřeby na přívod el. energie závisí na vybavení koupelny.

UMĚLÉ OSVĚTLENÍ Otázka světla, respektive návrhu dostatečného a vhodného OSVĚTLENÍ vnitřního prostředí je podstatná a nezanedbatelná. Světlo je jedním z nejdůležitějších faktorů prostředí, ve kterém žijeme. Ovlivňuje nejen psychickou, ale i fyzickou pohodu člověka.

Denní osvětlení je nahrazeno či doplňováno umělým osvětlením v případě, že intenzita denního osvětlení nedostačuje k pokrytí požadované osvětlenosti pro daný zrakový úkol.

Světelný zdroj

Měsíc v noci při úplňku Sluneční světlo, hodinu před západem Denní světlo, zataženo

Osvětlení (lx)

0,5 1 000 kolem 3 000

Slunný den ve stínu

10 000

Ostrý sluneční svit v poledne

>70 000

Podle zdroje světla rozdělujeme osvětlení na: •

denní osvětlení – osvětlení přímým slunečním světlem a rozptýleným oblohovým světlem, jehož intenzita a barva se mění podle denní i roční doby, podle zeměpisné šířky a stavu oblohy.

•

umělé osvětlení – je realizováno pomocí umělých zdrojů světla, z nichž mnohé umožní ve vnitřních prostorách osvětlení kvantitativně srovnatelné s denním.

•

sdružené osvětlení – záměrné osvětlení vnitřního prostoru současně denním s doplňujícím osvětlením umělým

POŽADOVANÁ OSVĚTLENOST ČSN 73 4301 ZMĚNA Z1 - Nejnižší povolené hodnoty Em, UGRL, Ra

SVĚTELNÉ ZDROJE Umělé světelné zdroje se rozdělují podle způsobu vzniku optického záření na zdroje: • inkadescenční ( teplotní ) – záření vzniká zahřátím pevné látky na vysokou teplotu, při níž dochází k emisi viditelného záření ( žárovky ) • luminiscenční ( výbojové ) – záření vzniká luminiscencí pevných látek ( zářivky ) • zdroje emitující světelné záření - LED Veličiny charakterizujícící umělý světelný zdroj : • měrný výkon – veličina, která udává s jakou účinností je přeměňována elektrická energie na světelnou • teplota chromatičnosti – popisuje barvu, nebo-li vystihuje barevné vlastnosti světla → barevný dojem Teplota chromatičnosti Tc[ K ] >5000 3000 - 5000 < 3000

Vzhled barvy

Barva světla

chladný neutrální teplý

modrobílá bílá žlutá

• index podání barev – udává, jak věrně je schopen zdroj světla podat barvy spektra. Hodnota Ra může být od 0 do 100. Hodnota Ra= 0 znamená, že při tomto osvětlení není možné rozeznat barvy. Naproti tomu Ra= 100 znamená, že světelný zdroj umožňuje přirozené podání barev, tzn. nedojde k barevnému zkreslení.

TEPLOTNÍ ZDROJE SVĚTLA Optické záření vzniká průchodem a zahřátím pevné látky ( platina, wolfram..) elektrickým proudem na vysokou teplotu ( žárovky, halogenové žárovky )

VÝBOJOVÉ ZDROJE SVĚTLA Optické záření vzniká vybuzením atomů plynů nebo par kovů v průběhu elektrického výboje. K přeměně neviditelného UV záření ve viditelné světlo dochází pomocí luminoforů ( speciální látka na vnitřním povrchu trubice ). Pro správné fungování výbojových zdrojů je nutné zapojit předřadník ( lineární trubicové zářivky, kompaktní zářivky, výbojky ).

LED ŽÁROVKY (Light Emitting Diode) LED zdroje fungují na principu polovodičových destiček, které přetvářejí elektrický proud přímo na světlo ( jako zdroj i jako svítidlo ).

OZNAČENÍ A NÁHRADY SVĚTELNÝCH ZDROJŮ Jaká čísla odpovídají klasické žárovce Žárovka

halogenová žárovka kompaktní žárovka LED žárovka [W] Světelný tok [lm] [W] [W]

25 W

18

5-9

6

217-249

40 W

20 či 28

7-11

7-8

410-470

60 W

30 či 42

11-15

12

702-806

75 W

52-53

15-18

-

920-1055

100 W

70

20-23

-

1 326-1 521

150 W

10 W

24-33

-

2 137-2 452

Hlavní údaje: 1. světelný tok v lm 2. příkon dané žárovky ve W a odpovídající hodnota příkonu klasické žárovky ve W 3. počet zapnutí, které žárovka průměrně vydrží, teplota chromatičnosti v K, barva světla, zahřívací doba v sekundách, možnost stmívání, rozměry, obsah Hg

MOŽNOSTI POUŽITÍ SVĚTELNÝCH ZDROJŮ

V ČSN EN 12464-1 jsou české názvy barevných odstínů stanoveny pro interval hodnot teploty chromatičnosti, nikoliv pro konkrétní její hodnoty. Proto např. odstíny : • warm comfort light, interna, warm white, white, warm white de luxe a white de luxe jsou označeny jednotně jako teple bílé • cool white, white, cool white de luxe a white de luxe jako neutrálně bílé • day light, cool day light, day light de luxe a cool daylight de luxe jako chladně bílé. V uvedené ČSN rovněž nenašlo svůj ekvivalent zkrácené označení barevného odstínu „de luxe“, bylo by vhodné u zdrojů s Ra ≥ 80 vedle příslušné hodnoty Ra použít doplňující označení např. „se zlepšeným podáním barev“, „s velmi dobrým podáním barev“ anebo u zdrojů s Ra ≥ 90 doplňující označení, „s vynikajícím podáním barev“ apod.

SVÍTIDLA Světelné zdroje většinou samy o sobě nevyhovují pro osvětlovací účely ( nevhodné rozložení světelného toku, příliš vysoký jas, křehkost…). Proto světelné zdroje umisťujeme do zařízení, které nejenom splňují podmínky správného osvětlení a nasvětlení, ale i napojují zdroje na elektrickou soustavu a upevňují je ke konstrukci. Tato zařízení nazýváme svítidly. Svítidlo … je zařízení, které rozděluje, filtruje nebo mění světlo vyzařované jedním nebo několika světelnými zdroji.

.

Svítidlo je schopné: • měnit rozložení světelného toku • rozptylovat světlo • měnit spektrální složení • omezovat oslnění Svítidlo musí splňovat ochranu před dotykovým napětím, jednoduchou a snadnou montáž, jednoduchou údržbu, dlouhou životnost a spolehlivost.

OSVĚTLOVACÍ SOUSTAVY Osvětlovací soustava umělého osvětlení je funkční celek všech osvětlovacích prvků ( světelné zdroje, svítidla a jejich příslušenství, napájení a ovládání), které vytváří v osvětlovaném prostoru světelné prostředí. Druhy osvětlovacích soustav: • celková soustava • odstupňovaná soustava • kombinovaná soustava • místní • nouzová Jednotlivé osvětlovací soustavy se od sebe liší nejen možnostmi použití ale především energetickou náročností. Celková osvětlovací soustava vykazuje nejvyšší, kombinovaná naopak nejnižší energetickou náročnost

SOUSTAVA CELKOVÉHO OSVĚTLENÍ …zajišťuje v celém osvětlovaném prostoru potřebnou požadovanou osvětlenost s ohledem na požadovaný nejnáročnější zrakový výkon. Jako jediná soustava osvětlení je vhodná zejména tam, kde se vykonávají práce přibližně stejně náročné po zrakové stránce. Soustavy celkového osvětlení se mohou lišit ve způsobu nasvětlení prostoru a to: • přímé osvětlení – všechno světlo od zdroje dopadá dolů na pracovní plochu nebo na podlahu. Bohužel při něm vznikají tmavé stíny s ostrými okraji, strop a horní část stěn jsou tmavé, zdroje mohou oslňovat. Energeticky nejúčinnější. • polopřímé osvětlení – svítidlo vyzařuje část světla také na stěny a strop, což působí mnohem příznivěji. Světlo odražené od stropu a stěn prosvětluje stíny a oslnění je přijatelnější. Jedná se o nejvýhodnější a tedy i nejrozšířenější typ osvětlení. • smíšené osvětlení – světelný tok zdroje je rozptylován prakticky všemi směry a tím dochází k prakticky stejné osvětlenosti podlahy, stěn i stropu. Hodí se do místností, kde se nepožaduje větší osvětlení k výkonu určité zrakové činnosti. • nepřímé osvětlení – všechno světlo dopadá na strop a horní část stěn, odkud je odraženo do celé místnosti. Jas je poměrně malý, ale místnost je nasvětlena rovnoměrně. Tento druh je vhodný k dekorativnímu osvětlení prostoru.

DALŠÍ TYPY OSVĚTLOVACÍCH SOUSTAV Odstupňovaná osvětlovací soustava …vychází z funkčně rozděleného vnitřního prostoru na jednotlivé zóny, které se liší nároky na zrakovou činnost, čili i jinými požadavky na osvětlení. Při návrhu této soustavy je potřeba zohlednit i složku denního osvětlení. Kombinované osvětlovací soustava … vzniká kombinací celkové nebo odstupňované soustavy s osvětlením místním. Tato soustava je energeticky nejúčinnější ( někdy i o 50% nižší energetická náročnost než u soustavy celkového osvětlení ). Místní osvětlení …zajišťuje vyšší osvětlenost na pracovní rovině a umožňuje též řešení požadavků např. na směr světla. Nesmí se používat samostatně, bez celkového osvětlení. Na pracovištích s nejvyššími nároky na osvětlení má být alespoň 10% hodnoty osvětlenosti zajištěno celkovým osvětlením.

ŘÍZENÉ OSVĚTLENÍ …spolupráce systému umělého osvětlení s denním světlem na principu stmívání → řízení osvětlení místnosti pomocí senzoru denního světla. Senzor monitoruje denní světlo a v závislosti na jeho kvalitě a požadavcích na nasvětlení pracovní plochy ovládá svítidla v místnosti. Do systému jsou samozřejmě zařazeny také žaluzie, aby naopak nedocházelo k nežádoucímu přesvětlení pracovní plochy

Systém řízeného osvětlení může být propojen se souvisejícími profesemi → jako jsou vytápění, ventilace a klimatizace, nebo se systémy nouzového osvětlení. 27

OSVĚTLENÍ BYTŮ - zásady KUCHYNĚ: Při návrhu osvětlení kuchyně se klade důraz nejen na odpovídající úrovně osvětlenosti (pracovní plocha linky 300 lx i více), ale i na kvalitní podání barev, důslednou zábranu oslnění a vhodné směrování světla. Pro celkové osvětlení je vhodná lampa s průsvitným stínítkem kulového nebo deštníkového tvaru osazená kompaktní zářivkou teple bílého odstínu, nebo je možné použít lineárních zářivek na stropě - svítidla by však měla být vybavena mřížkou, aby nebyl zdroj světla při šikmém pohledu přímo vidět a neoslňoval.

Pro osvětlení pracovní plochy linky je nejvhodnější svítidlo zabudované přímo do dolní části linky ( lineární zářivka nebo bodové zdroje ). Osvětlení jídelního koutu Svítidlo by mělo být umístěno nad deskou stolu co nejníže, ale tak, aby si naproti sobě sedící stolovníci viděli do tváře – obvykle 55 až 60 cm.

28

OBÝVACÍ POKOJ: ….hlavním úkolem je navození příjemné atmosféry, proto je možno doporučit používání světelných zdrojů teple bílého odstínu. Současný trend v osvětlování obývacích pokojů se odchyluje od použití jediného centrálního svítidla na stropě uprostřed místnosti. Jako vhodné se jeví doplnění hlavního centrálního svítidla ještě několika samostatně spínanými nástěnnými, stojanovými či stolními svítidly.

Centrální osvětlení by mělo vytvořit hladinu osvětlení alespoň 50 lx, lépe však 100 lx. Pro zdůraznění různých detailů je možno použít halogenových reflektorků nebo LED žárovek. V případě pracovního místa, které je součástí obývacího pokoje, je požadovaná osvětlenost tohoto místa až 500 lx, podobné osvětlenosti by mělo dosahovat i místo pro čtení

Při sledování televize je třeba použít vhodné nástěnné nebo stolní svítidlo (například s kompaktní zářivkou 5 nebo 7 W ) pro odstranění přílišného kontrastu mezi jasnou obrazovkou a tmavým okolím. Svítidlo je samozřejmě nutno umístit tak, aby se neodráželo na skle obrazovky a neoslňovalo. Chceme-li svítit na zeď za televizorem, je vhodné použít speciální, tzv. televizní světelné zdroje, nebo pásy LED.

Jednou z dalších možností osvětlení v obývacím pokoji i v dalších částech bytu je nepřímé osvětlení. Jeho výhodou je estetické osvětlení, které netvoří stíny.

DĚTSKÝ POKOJ: Dětské pokoje bývají zpravidla pracovnami i ložnicemi s velmi širokým spektrem činností.

Pro celkové osvětlení je možno použít nejrůznější druhy závěsných i stropních přisazených svítidel Světelný zdroj by měl vyzařovat rozptýlené (difuzní) světlo. Pracovní stůl dítěte je v každém případě třeba vybavit polohovatelným svítidlem S dostatečně velkým, neprůsvitným stínidlem, tak aby z něj světelný zdroj nevyčníval a nebyl při pohledu ze strany vůbec vidět, které umisťujeme na opačnou stranu stolu, než je ruka, kterou dítě píše.

LOŽNICE: Osvětlení ložnice by mělo vytvářet příjemnou uklidňující atmosféru. Proto je doporučováno použití kompaktních zářivek s teple bílou barvou s možností regulace ( stmívání ). Dále je třeba zajistit odpovídající osvětlení pro čtení na lůžku a osvětlení u toaletního stolku. Umístění a druh svítidel pro čtení by měly být takové, aby osvětlení bylo dobře směrovatelné. Z tohoto hlediska jsou vhodná polohovatelná svítidla s neprůhledným stínidlem, které musí ze stran zcela zakrývat světelný zdroj pro zabránění oslnění.

KOUPELNA A WC : V koupelně je prioritou zajištění ochrany před úrazem elektrickým proudem. Svítidla by měla být odolná vůči vodním parám a vodě (vhodné je krytí IP44 a vyšší). Zóna 0: Vnitřní prostor vany nebo sprchového prostoru. nedoporučuje se instalaci svítidel. Zóna 1: Prostor od okraje vany nebo sprchy do výšky 2,25 m se nedoporučuje instalaci svítidel. Zóna 2: Prostor kolem vany nebo sprchy do vzdálenosti 0,6 m a nad ní, výše než 2,25 m. Pokud nehrozí ani neúmyslné postříkání svítidla vodou pod tlakem, je nejnižší předepsanou hodnotou stupně ochrany IP 44.

Zóna 3: Prostor mimo zóny 0, 1, 2. Pokud nehrozí přímé postříkání svítidla vodou nebo kondenzace vodních par, je nejnižší předepsanou hodnotou IP 21.

Svítidlo pro celkové osvětlení se obvykle umisťuje na strop a lze použít kompaktní zářivku (vhodný je bílý odstín světla). K osvětlení u zrcadla je možno použít kompaktní zářivky, lineární zářivky nebo halogenové žárovky. Nejlepší je osvětlení nástěnnými svítidly na obou stranách zrcadla. Svítidlo na WC se umisťuje zpravidla nad vchodové dveře nebo na strop ( vylepšené halogenové žárovky ). PŘEDSÍŇ, CHODBY, ŠATNY : Požadavky na množství světla a podání barev jsou v těchto místnostech nižší než v okolních, nicméně by neměly být osvětleny výrazně méně než místnosti, které spojuje. Na chodbu nebo do předsíně, kde se svítí často, je vhodné instalovat svítidlo s kvalitní kompaktní nebo lineární zářivkou s dlouhou životností. Naopak na místa, kam chodíme jen výjimečně, se více hodí halogenová žárovka.

ELEKTROROZVODY - slaboproud Sítí elektronických komunikací jsou přenosové systémy, popřípadě spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiem, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných sítí s komutací okruhů nebo paketů a mobilních zemských sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na druh přenášené informace. Elektronickým komunikačním zařízením je technické zařízení pro vysílání, přenos, směrování, spojování nebo příjem signálů prostřednictvím elektromagnetických vln. Zahrnuje : • Telekomunikační systémy • Přístupové systémy • Kamerové a zabezpečovací systémy

Konkrétně: •Společná televizní anténa •Vnitřní rozhlas •Ozvučovací systémy •Komunikační zařízení •Domácí telefon •Dálkový přenos •Telefonní síť •Jednotný čas •Telefonní ústředna •Průmyslová televize, kamerový systém •Informační a světelné panely •Elektronická požární signalizace •Elektronická zabezpečovací signalizace •Identifikační vstupní systém •Informační technologie, datová síť •…

LEGISLATIVA •

• • • • • • • •

zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zák. č. 290/2005 Sb. a pozdějších předpisů. ČSN 33 0010 - Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Rozdělení a pojmy ČSN 33 2160 - Předpisy pro ochranu sdělovacích vedení a zařízení před nebezpečnými vlivy trojfázových vedení VN, VVN a ZVN ČSN 33 4000 - Požadavky na odolnost sdělovacích zařízení proti přepětí a nadproudu ČSN 33 4010 - Požadavky na odolnost sdělovacích zařízení proti přepětí a nadproudu atmosférického původu ČSN 33 2100 - Předpisy pro nadzemní sdělovací vedení ČSN 34 2300 - Předpisy pro vnitřní rozvody sdělovacích vedení ČSN 34 77 - Sdělovací vodiče a šňůry, nf, vf a koaxiální kabely (skupina norem ČSN IEC a ČSN EN – nové číslování) ČSN 3478 - Nf, přístrojové, návěstní a dálkové sdělovací kabely (skupina norem ČSN IEC a ČSN EN – nové číslování)

TELEKOMUNIKACE V rámci telekomunikačních sítí jsou (byly) zajišťovány následující služby: Telefon - obousměrný přenos lidského hlasu v reálném čase. Telegraf - přenos textových zpráv na velkou vzdálenost (možno přenášet signály optickými, elektrickými nebo radiovými). Dálnopis (Telex) - bezobslužné zařízení pro přenos textových zpráv po speciálních nebo telefonních linkách (poslední zařízená bylo zrušeno v roce 2008 v Praze). Telefax - přenos statického obrazu prostřednictvím telefonní linky. Telefax byl u nás velmi rozšířen v 90. letech 20. stol. Dnes díky internetu a emailové komunikace jeho význam klesl. Rozhlas po drátě - vysílání probíhalo v letech 1954 – 1999 – vysílána 1 rozhlasová stanice. Přenos televizního signálu a rozhlasového signálu (digitální jednosměrný přenos obrazu a zvuku (resp. zvuku). Přenos dat - výměna datových informací uzavřenými skupinami uživatelů. Počátkem 90. let 20. stol. → poptávka po klasické telefonní službě v pevných sítích ( sítě založené na metalických kabelech ). S masivním rozvojem mobilních sítí počet účastníků pevné sítě klesá. Dochází k nárůstu požadavků na přenos datových služeb a videoslužeb, které jsou na hranici možností stávající metalické sítě → a na plošné rozšíření optických sítí.

MATERIÁL TELEKOMUNIKAČNÍ SÍTĚ Metalické kabely V provedení : • Kroucené páry - Používají se u telekomunikačních rozvodů a počítačových sítí. • Koaxiální - v telekomunikačních sítích

Optické kabely Optické kabely obsahují optická vlákna, která prostřednictvím světla přenášejí signály ve směru své podélné osy. Vlákna se používají místo kovových vodičů.

BEZDRÁTOVÉ SÍTĚ Podle způsobu přenosu signálů lze bezdrátové sítě rozdělit na optické a radiové. U optických sítí se jedná o přímý přenos optického signálu mezi vysílacím a přijímacím místem. Využívají se k přenosu datových služeb, hlasových služeb i videa. Používá se laserového paprsku nebo led diody.

Radiové spoje jsou založeny na bezdrátové komunikaci pomocí elektromagnetického vlnění vysokých frekvencí. Základní typy radiových sítí : Point-to-point

Point to multipoint

TECHNOLOGIE TELEKOMUNIKAČNÍCH SÍTÍ Překryvná paketová síť (technologie ADSL) Vytvoření překryvné paketové sítě nad základní telefonní sítí je nejlevnějším rozšířením stávající telekomunikační sítě s metalickými kabely o služby tzv. Triple-play (data – Internet, hlas – VoIP, video – šířená TV, video na vyžádání, videokonference). Nad základním telefonním pásmem je pomocí horní propusti přidáno pásmo, které pomocí modemů umožňuje využití metalických kabelů pro další služby. Tímto způsobem je možné poskytnout stávajícím účastníkům (resp. dalším účastníkům připojeným za účastnickou propustí) další služby.

Překryvná optická síť Překryvná síť vybudovaná na optickém základě je dle současné úrovně poznání cílovým řešením přístupové sítě. Technologie překryvné optické sítě zahrnuje kromě překryvné sítě optických kabelů ještě další aktivní prvky. Optická síť je ve své podstatě multifunkční a připravena pro přenos libovolných informačních toků.

RADIOKOMUNIKACE Radiokomunikace zahrnují technologie bezdrátového přenosu informací pomocí elektromagnetického vlnění vysokých frekvencí. Radiokomunikace zprostředkovávají zejména následující služby: • přenos rozhlasového signálu • přenos televizního signálu • přenos dat Rozhlasové vysílání Přenášený zvuk je tvořen signály různých (akustických) frekvencí, které jsou nejprve převáděny na elektrické signály. Tento signál není pro své nízké frekvence vhodný k šíření na dálku elektromagnetickými vlnami, proto se upravuje na kmitočty vyšších frekvencí, které se potom převádějí na elektromagnetické vlny pomocí vysílačů . SÍTĚ PRO ZVLÁŠTNÍ ÚČELY

Kromě veřejné telekomunikační sítě se zejména ve městech nachází řada sítí majících charakter sítí pro přenos informací a sloužící zvláštním účelům. Jedná se o následující sítě: • síť městského (obecního) rozhlasu • síť elektročasu • síť požárních hlásičů • síť hlásičů policie • síť k ovládání dopravní signalizace • síť kamerového monitorovacího systému • síť dispečerského řízení

DĚKUJI ZA POZORNOST