NOW. Tampere, Finland, 13-14th Nov. 2003 [cit. 2004-04-19]. Dostupné na internete:
SCONUL (Society of College, National and University Libraries) vision 2010. 2004. [online]. [cit. 200502-09]. Dostupné na internete: TUDHOPE, Douglas KOCH, Traugott. 2004. New Applications of Knowledge Organization Systems: introduction to a special issue [online]. In Journal of Digital Information. 2004, vol.4., no. 4, Article No.286, 2004-02-13. [cit. 2005-02-07]. Dostupné na internete: Príspevok bol spracovaný v rámci rieenia úlohy VEGA 1/2481/05.
Elektronické zdroje a dokumenty v knihovnách a právo Vincenc STREIT
Úvod V posledních letech výraznì vzrùstá poèet elektronických dokumentù v rùzné formì, které se stávají souèástí fondù knihoven, a ji v rámci Èeské republiky, nebo v zahranièí. Knihovny vak té umoòují svým uivatelùm, nebo pouijeme aktuálnìjího termínu klientùm, pøístup k elektronickým dokumentùm prostøednictvím vyuití Internetu, pøípadnì podobných sítí, umoòují vhodné a potøebné vyuívání elektronických zdrojù. Pøírùstek elektronických dokumentù souvisí s rozvojem moderní informaèní techniky a pøedevím informaèních technologií. Pochopitelnì té vychází z urèitých uivatelských výhod snadnìjí dostupnosti poadovaných informaèních zdrojù, èasové výhodnosti a také monosti pøístupu k tìmto zdrojùm na rùzných místech, vìtímu poètu uivatelù souèasnì, na základì pøipojení uivatele volbou libovovolného serevru knihovny. Jde o pøednosti technické i uivatelské. Ovem nelze opomenout, e v návaznosti na rùzné formy elektronizace dokumentù, jejich pøevodu z klasické titìné papírové podoby, napø.digitalizací do elektronické podoby, èi tvorby databází zpoèátku pøedevím uloených na CD ROM, se vedle technické stránky a té ekonomické dostávají do popøedí i právní hlediska. Ji v této èásti dokumentové transakce se pochopitelnì uplatòuje právo (vèetnì autorského práva) a je nutné dodrovat vhodný právní pøístup k této aktivitì. Vìtina elektronických dokumentù, a ji jsou pøímou souèástí fondù knihoven, nebo knihovny prostøednictvím výpoèetní techniky a informaèních technologií umoòují svým pracovníkùm a pøedevím uivatelùm, pøístup k potøebným informaèním elektronickým zdrojùm, podléhá autorskoprávní ochranì. Jde pøevánì o autorská díla. V nìkterých pøípadech plní právo funkci jakéhosi filtru, který zajiuje legalitu uívání zmínìných autorských dìl. Existují jednoduché postupy, které vlastnì pøedstavují pouze aplikaci právních kritérií, jednotlivých právních institutù èi pøímo paragrafù autorského zákona uplatnìné na klasických dokumentech v papírové ( titìné podobì) nebo zvukových nahrávkách napø. na klasických gramofonových deskách, na jednotlivé formy (druhy) elektronických dokumentù. Avak takto jednodue nelze øeit celou situaci komplexnì. Existuje øada právních problémù, jejich øeení je nejdnotné nebo není zatím nemá vhodný právní pøístup. A tak jetì v oblasti autorského práva ve vztahu k elektronickým dokumentùm existuje øada bílých, nebo øeknìme prázdných míst, které vyadují èasto nestandartní právní pøístup. Pochopitelnì nelze v tomto referátu vyèerpat vechny spojitosti práva a elektronických zdrojù (a jednotlivých typù elektronických dokumentù). Pokusím se nastínit pøedevím souèasný stav, tendence vývoje a to pøedevím se zamìøením na síové zdroje, zvlátì Internet. 160
INFOS 2005
Elektronické dokumenty a právo Elektronický dokument je textový dokument v podobì poèítaèového souboru. Elektronický dokument mùe obsahovat média: audio, video, animace, grafiku aj. Internet umoòuje, e dokument je pøístupný prostøednictvím poèítaèové sítì pøedností je rychlé dodání, zpøístupnìní dokumentu na elektronických zdrojích. Z hlediska historie prvním krokem v této právní oblasti bylo zavedení právní ochrany poèítaèových programù. Pøedevím vak muselo dojít ke zmìnì právního pøístupu v souvislosti se zvyující se aplikací poèítaèové techniky. A tak v období 60. 70 let dvacátého století a následujících destiletích muselo dojít k výrazné zmìnì v chápání poèítaèových programù a dalích softwarových produktù. Nebylo to snadné. Ale pøístup Svìtové organizace duevního vlastnictví k této otázce otevøel stavidlo k jejímu øeení. Pøijmout poèítaèový, program z právního hlediska, jako autorské dílo se podaøilo vlastnì prvnì v USA. Nakonec se staly, alespoò nìkteré výsledky duevní tvorby autorù, které mùeme zaøadit do tzv. softwaru autorským dílem a pøipadly do právního reimu autorského práva. Jistì i tady se nalezly nìkteré otazníky. Mnohdy se tìko rozhodovalo zda jde o pouhé technické, matematické øeení daného problému nebo je ji výsledný produkt autorským dílem. Jistì, ne vechny poèítaèové programy v souèasnosti jsou zaøazeny do kategorie autorského díla aby se tak stalo musí splòovat základní hlediska autorského díla musí mít autorskoprávní individualitu a musí být výsledkem tvùrèí èinnosti autora. Jistì i v této právní zákleitosti je nìkdy øada tmavých koutù, ale poèítaèový program podeléhá autorskoprávnní ochranì nesmí být tudí bez svolení autora, pøípadnì bez uzavøení smluvního vztahu, koupì pøísluného poèítaèového programu, uivatelsky vyuíván. Dále nesmí být nelegálnì kopírován, pøípadnì zmìnìn. Pøedmìtem této ochrany je i vnitøní struktura programu. Významou souèástí elektronizace dokumentù je digitalizace dokumentù. Mnohé knihovny uskuteèòují digitalizaci svých historických fondù rukopisù a starých tiskù. Pro úèely ukládání a vyuívání elektronických dokumentù je dùleité technické zabezpeèení prostøednictvím softwaru pøístup k tìmto dokumentùm a také i jejich vhodnou archivaci. Pochopitelì, zde je velmi dùleitá technická stránka ale i náleitosti ekonomické a té právní. Uplatòuje se, jak autorskoprávní hledisko, tak i monost jakým zpùsobem získají knihovny elektronické dokumenty. Napø. jako povinné výtisky na základì zákonné úpravy. V nìkterých evropských zemích napø. v Nizozemí, vak neexistovala potøebná legislativa, která by umoòovala knihovnám získávat elektronické dokumenty bezplatnì. Nahradil ji vak pøístup, který je obvyklý v øadì zemí jako forma spolupráce i mezi nìkterými institucemi. Tvùrci napø. nakladatelé elektronických èasopisù, pøípadnì knih, poskytli dobrovolnì Královské knihovnì v Haagu výtisk svého elektronického produktu. Na základì smluvního vztahu vlastnì knihovnì byla poskytnuta licence ( bezplatná) k uívání díla v elektronické podobì napø. na CD ROM. Je jisté, e dosavadní ryze právní pøístup není vdy nejvhodnìjím øeením. S postupem doby a rozvojem informaèní techniky, technologií, té vzrùstajícím poètem elektronických dokumentù bude nutné hledat jiný pøístup a monosti. V pøípadì Internetu je nutné, aby si kadý uivatel uvìdomil, e stahování dat z Internetu je nutné chápat jako rozmnoování dìl, podle § 13 autorského zákona (dále jen AutZ v ÈR). Jistì je problematické posuzovat, zda ji vlastní prohlíení, tudí uití webových stránek, pøípadnì pøístup k multimediálním materiálùm umístìným na síti Internetu je z hlediska autorského práva nelegální. Pochopitelnì nesmíme pøistupovat k této záleitosti pragamticky a v pøípadì, e nedojde k zneuití tìchto elektronických zdrojù pro úèely obchodního rázu, je nadále tato záleitost uívání díla otevøená bez sankcí. Viz § 30 AutZ volné vyuití díla. Podívejme se blíe na zpøístupòování a uívání elektronických dokumentù prostøednictvím sítì INFOS 2005
161
Internet z hlediska autorského práva, viz dokumenty dostupné on-line. Musíme respektovat právní fakt, e autorské dílo a to v jakékoliv podobì, tudí i elektronické, mùe urèitý subjekt, v naem pøípadì uivatel klient knihovny, (knihoven) uít pouze se svolením autora díla, v èeském autorskoprávním prostøedí viz. § 12, odst. l AutZ. Vyjimky jiného pøístupu musí být uvedeny ve znìní zákona. Jde napø. o § 29 AutZ odst. l, který stanovuje omezení práva autorského ve zvlátních pøípadech, napø. v rozsahu oddùvodnìného úèelem oprávnìného zhotovení rozmnoeniny podle ustanovení nìkterých paragrafù AutZ viz napø. § 31 písm.s) a b) citace a § 32 34 aa § 37, odst. 2 písm b.) a c). Nelze vak zcela obecnì pøijmout výklad, e je moné jednoznaènì aplikovat v elektronickém prostøedí autorského díla právní instituty a ustanovení, která platí pro klasické dokumenty v papírové podobì( titìné), za pøedpokladu e splòují podmínky, e jsou autorským dílem. Je vak i v nìkterých pøípadech, kdy by bylo moné vyuít výjimek platných pro klasické papírové dokumenty, nutné se nad touto problematikou zamyslet a hledat nové, právem posvìcené pøístupové cesty- napø. v pøípadì archivace tìchto elektronických dokumentù. Mùeme se jetì pro komplexnìjí pohled v krátkosti podívat na tøi monosti jako formou uití díla v elektronické podobì. a) Pøípad, kdy je uití autorského díla vázáno na souhlas autora, který je udìlen formou licenèní smlouvy. b) Zpùsob, který vychází ze zákonné licence, ale v úplatné podobì. Ze znìní zákonné úpravy vyplývá monost uití díla bez svolení autora, za pøedpokladu, e mu bude zaplacena odmìna za uití díla, pøípadnì je stanovena povinnost platit autorovi odmìnu prostøednictvím tøetího subjektu (autorskoprávní organizace) jde o zákonnou licenci s platbou náhradních odmìn. c) Tøetí podoba tohoto uití autorského díla je bezúplatná zákonná licence, kdy uivatel nemusí ádat souhlas autora, ani mu poskytovat odmìnu èi náhradní platbu prostøednictvím tøetí osoby. Ji jsem se v pøedchozí èásti zmínil o tom jakým zpùsobem je vyuíváno dílo v souvislosti s autorským zákonem. I pro elektronické dokumenty platí, e mohou být ( za pøedpokladu, e jde o autorské dílo) vyuity formou rozmnoování, zpøístupnìní v hmotné podobì zpøístupnìní v nehmotné podobì. Z hlediska on-line se uskuteèòuje v elektronických zdrojích uívání, èi respektive zpøístupòování dokumentù, na webových stránkách veøejnì pøístupných, buï volnì nebo z hlediska koncového uivatele formou podmínìného pøístupu: kdy se k dokumentu uivatel dostává touto cestou objeví se mu pouze pøi uvedení uivatelského jména a hesla. Jiný zpùsob pøedstavuje forma zaslání e-mailu konkrétní osobì, pøípadnì více zúèastnìným subjektùm. Také je zapotøebí pochopit, e ji samotný pøevod klasického dokumentu v papírové podobì do podoby elektronické je vlastnì rozmnoováním autorského díla podle § 13 AutZ (ÈR). Musí být vak tato rozmnoenína trvalá a pøímá (nejde o rozmnoeniny zhotovené napø. pro technické potøeby doèasnì, které jsou po uití znièeny). Je-li autorské dílo uito zpøístupnìno na Internetu, jde vlastnì znovu o rozmnoení tohoto díla (viz § 13 AutZ) a té i následnì sdìlování veøejnosti ve smyslu § 18, odst. 1 a 2- AutZ. Dílo je zpøístupòováno tak, e uivatel k nìmu mùe mít pøístup na kterémkoliv místì a v kterémkoliv èase, na základì svého vlastního rozhodnutí a mùe jít o jakýkoliv uivatelský subjekt. Opìt se uplatní paragraf 18 odst. 2 AutZ, kdy v pøípadì, e knihovna zale elektronickou potou elektronické autorské dílo svému klientovi (uivateli) jde o sdìlování díla veøejnosti viz zmínìný § 18, odst. 2. Mùeme namítnout co vlastnì pøedstavuje pojem veøejnost? Ná autorský zákon è. 121/2000 162
INFOS 2005
Sb. se jejím definováním nezabývá. A co evropské právo? Zde mùe poskytnout odpovìï Smìrnice Evropského parlamentu a Rady è. 2001/29/ES (22. 5. 2001) o harmonizaci nìkterých aspektù autorského práva a práv s ním souvisejících která stanovuje, e veøejností mùe být i konkrétní fyzická osoba (jedinec). Zjednoduenì øeèeno, shrneme pøedchozí: zpøístupòování dokumentù on-line na Internetu je jejich uitím, a ji je uskuteènìno jakýmkoliv výe uvedeným zpùsobem a je nutné je realizovat pouze se souhlasem autora má-li být legální. Souhlas autor udìluje licenèní smlouvou. Zmínìná Smìrnice è. 2001/29 ES sice umoòuje stanovit vyjimky nebo omezení týkající se non profit organizací a institucí, napø. i knihoven ovem nemìla by tato výjimka zahrnovat dodání, pøípadnì doruèení elektronickou potou autorských dìl nebo jiných pøedmìtù formou on-line (mìla by se omezit napø. na potøebnou archivaci nìkterých autorských dìl v pøípadì ztráty, pokození aj.) Pochopitelnì je nutné respektovat specifiky autorského práva v sítovém elektronickém prostøedí. Je nutné respektovat právní princip teritoriality pøi uití elektronických autorských dìl na Internetu, a ji na území Èeské republiky nebo kdekoliv na svìtì. Dùleité je pochopitelnì místo staení elektronického dokumentu downlond, ale odsud neupravuje tuto právní situaci, ani národní, evropské ba ani svìtové právo. Velmi ivou otázkou je uití autorského díla bez potøeby získání souhlasu autora k jeho uití- v pøípadì odkazù. (Viz právní øeení této problematiky v USA uvedené v následujícím textu). Dùleité je jest-li je rozmnoenina díla dostupná na webové stránce nebo ne. V pøípadì, e jde o pouhé umístìní odkazu který nasmìruje koncového uivatele k elektronickému zdroji napø. kliknutím na pøíslunou adresu aj., pak se nejedná o uití tohoto autorského díla. V pøípadì inlinku, kdy je odkazovaný dokument pøímo umístìn na stránkách w.w.w. a to tak, e uivatel nemá èasto monost rozliit zda jde pøímo o vlastní obsah provozovatele nebo o autorské dílo nìkoho jiného, pak jde o uití díla a to formou sdìlování veøejnosti a je nutné získat souhlas autora nebo nositele práv k obsahu odkazovaného v tomto pøípadì zobrazovaného díla.
Umístìní odkazu na webových stránkách Právní úprava v USA se zabývá problematikou rozmnoování formou technických kopií. Jde o pøechodné kopie, které vznikají na základì fair use volného uití nebo tzv. implied licence volný pøeklad v podobì mlèky udìleného souhlasu. Internet vak má mnoho dalích právních ivých bodù napø. poskytování a vyuívání odkazu (Linking). Vyuívání hyperlinkingu pøi vyhledávání webových stránek na urèitém serveru tudí cestu k urèitým uivatelsky potøebným datùm umístìným na konkrétní adrese. A právì tady se objevuje právní problém: poskytování a vyuívání odkazu a pøípadné pøestoupení autorských práv. Nìkteøí právní odborníci vytváøí rozliovací soubor poskytování odkazù podle charakteru jejich pøístupu: a) poskytování odkazu na www stránku obsahující autorsky chránìná díla (napø. fotografie, ale i hudební nahrávky), za pøedpokladu, e zpøístupnìní tìchto elektronických informací nemá souhlas autora (napø. formou poskytnutí licence); b) obdobná situace, pokud se týká zveøejnìných dìl na webové stránce (autorsky chránìná), ale pøístup veøejnosti je povolen autorem; c) poskytování odkazu formou deep linking; d) jde o vyuívání autorského díla jiného tvùrce na vlastních stránkách www, které nabízí návtìvníkùm svého serveru pouze formou odkazu (samotné dílo není zkopírováno na tuto stránku). Jde o tak zv. inlinging. Proveïme shrnutí tìchto zpùsobù odkazu na autorského dílo na webových stránkách. V pøí-
INFOS 2005
163
padì, e je touto formou nabízeno uivatelùm webových stránek staení zveøejnìných elektronických autorských dìl, pøedevím v pøípadì hudebních nahrávek, které jsou èasto vyhledávány veøejností, ale i napø. softwaru, pak dochází k pokození autorských práv tvùrce nebo nositele tìchto práv k dílu. Z právního hlediska je ménì závadné, kdy uvede pøísluný subjekt na svých webových stránkách pouze odkaz napø. na nahrávky nìkteré hudební skupiny, zpìváka aj. a sám je nezkopíruje na své www stránky. Vìtinou, lze tento postup povaovat za právnì legální. Ovem výjimkou by bylo, kdyby autor tvùrce tìchto webových stránek za tuto slubu formou odkazu vyadoval finanèní náhradu, urèitý poplatek aj. Z hlediska vyuívání síových zdrojù na Internetu nás bude pøedevím zajímat zpøístupnìní díla na Internetu a stahování díla z Internetu na disk (pøípadnì disketu) poèítaèe koncového uivatele. Jedním ze zpùsobù tohoto vyuívání je tzv. peer to peer nebo-li pøeloeno do èetiny rovný s rovným ( té p2p) je uíván ve veøejných poèítaèových sítích. Pøedevím je nutné si uvìdomit, e se mìní podstata funkce koncového poèítaèe, který do jisté míry pøebírá vedle funkce pøíjemce informací i funkci sdìlovací stává se serverem. Dále uvedu nìkolik zpùsobù peer to peer v rámci sítí. 1. Sdílení dat pomocí centrálního vyhledavaèe Napster Zapojení do výmìného systému, pøedevím hudebních nahrávek, vyaduje, aby uivatel disponoval pøísluným softwarem a byl zaregistrován. Èást pamìti tohoto poèítaèe je vìnována uloení hudebních nahrávek jde o soubory MP3. Tato oblast pamìti poèítaèe je pøístupná ostatním zájemcùm uivatelùm. Dochází k rozptylu elektronických zdrojù tohoto typu elektronických dokumentù, zahrnují vìtinu státù svìta. Z hlediska autorského práva je velmi nesnadné v tomto pøípadì sdílení nalézt konkrétního viníka který poskytuje nelegální nahrávky. Napster tvoøil databázi rychle aktualizovanou, která informovala o potøebném elektronickém zdroji konkrétní nahrávce, písni, hudbì na koncovém poèítaèi. Take zjitìní zdroje bylo snadnìjí. Jde o centrální poèítaè server, kde jsou potøebné registraèní informaci a tak mùe být pøípadnì postien za poruování autorských práv vlastník (provozovatel) centrálního serveru se zmínìnou databází. Provozování této síové aktivity je zcela komerèního druhu. 2. Sdílení dat s decentralizovaným vyhledáváním Gnutella V tomto pøípadì neexistuje v rámci této elektronické informaèní sítì ádný centrální server. Vyhledávání poadovaných zdrojù probíhá z koncového (lokálního ) poèítaèe. Po pøipojení musí znát uivatel tohoto poèítaèe alespoò jednu adresu dalího uivatele. Mezi nimi probíhá proces nabídky a odebrání v podobì zaslání poadovaného souboru. V pøípadì, e není poadavek uspokojen dochází k dalí komunikaci na vzdálenìjích poèítaèích. A tak se postupnì dotaz na data íøí návaznì k dalím poèítaèùm v dostupné síti. Zjitìní kdo je pùvodcem dotazu poadavku, je celkovì nesnadné mùe vést nanejvýe pouze k nìkolika bezprostøednì komunikujícím poèítaèùm. Opìt se vyskytuje právní problém potøeba zjistit pùvodce dotazu nabídky, nelegálního pøístupu k autorskému právu. 3. Sdílení dat s distribovaným anonymním ukládáním Tento zpùsob nezahrnuje pouze vyhledávání elektronických dat, ale na disku koncového uivatele jsou potøebná data uloena ve vyhrazeném prostoru, tyto soubory jsou v rámci sítì kopírovány a pøesouvají se automaticky, podle místa nejaktuálnìjí potøeby. Tak dochází k pøesunu dat a uivatel poskytovatel dat do sítì, ji nemá monost kontrolovat, kde jsou umístìny. Dochází postupnì k pøekrývání starích souborù novými (aktuálními). Uivatel provozovatel ji nemá monost kontroly kde jsou umístìny. Dochází postupnì k pøekrývání starích souborù aktuálními. Z technického hlediska jde o výhodné vyuívání pøístupu k elektronickým zdro164
INFOS 2005
jùm. Pochopitelnì z právního hlediska neleze v podstatì zjistit, kdo vyvolal nelegální vyuívání autorských dìl uloených na discích poèítaèù v rámci této síové aktivity. Pøímá odpovìdnost uivatelù sítì: V kadém pøípadì je nutné si uvìdomit, e dochází k poruování autorských práv, v pøípadì, e uivatel poskytuje prostøednictvím svého koncového poèítaèe urèitá data v rámci sítì jde o sdìlování díla veøejnosti na základì §18 AutZ. Dochází té na základì výzvy k staení tìchto dat hudební nahrávky, na disk jiného poèítaèe tudí ke kopírování díla viz § 13 AutZ. Nepøímá odpovìdnost provozovatelé peer to peer Provozovatelé koncových poèítaèù mají s vyjimkou uití elektronického zdroje díla pro svoji osobní potøebu, právní zodpovìdnost za jeho dalí sdìlování, pøístupnost ostatním uivatelùm. Øeení vyuívání dokumentù on-line v novele autorského zákona v SNR 10. záøí 2003 nabyla právní moci v Spolkové republice Nìmecku novela autorského zákona, která se výraznì zabývá té právní problematikou vyuívání elektronickcýh dokumentù a i síových elektronických zdrojù autorských dìl. Pouze v krátkosti se podívejme na nìkterá právní øení v rámci zmínìné novely. Vzhledem k nutnosti právnì upravit archivaci elektronických dokumentù a monosti zøízení elektronických archivù, vìnuje se této záleitosti § 53 Abs. 2, Nr. 2) elektronický tisk, § 49 zajitìní volného pøístupu. Práva na íøení elektronického autorského díla zahrnují jeho íøení pro osobní potøebu viz § 53, odst., 2, è. 1), napø. pro vìdeckou potøebu § 53, odst. 2, è. 4). Bezplatnost uívání tìchto autorských dìl je v uvedených pøípadech uivatelùm umonìna. Právní ochrana díla, prostøednictvím technických opatøení, patøí k exkluzivním právùm nositelù autorských práv. Problém archivace elektronických dokumentù Elektronické dokumenty pøes svou nepochybnou výhodnost z hlediska dostupnosti, rozsahu aj. mají i nìkteré nedostatky. Jde napø. o jejich archivaci. Ta má své ostré hrany, jak z hlediska technického, tak právního. Obdobu freewaru kdy je umonìno ze strany autora nebo nositele autorských práv k dílu poskytnout uivateli, v pøípadì, e jde o neziskové uívání tohoto díla elektronického dokumentu, volný pøístup a bezplatné vyuívání. I kdy, z právního hlediska, není tento zpùsob správný a je mu moné ledacos vytknout, avak mùe splòovat fakt, e jde o licenèní smlouvu, kdy autor (nositel autorských práv k dílu) se vzdává svých finanèních nárokù a poskytuje uivateli své dílovolnì k vyuívání. V podstatì mùeme uvést tøi základní pøístupové roviny komplexní právní pøístup k elektronickým dokumentùm: 1. Øeení právní problématiky elektronických dokumentù na základì evropského práva; 2. Pøístup na základì národní legislativy( tertioriální akceptování právních hledisek); 3. Nový pøístup, hledání nového øeení, èasto na základì právní intuice pøístupu, který respektuje jak práva autora, tvùrce, tak i uivatele autorských práv. Takové monosti, viz è. 4/- nový pøístup, poskytuje napø. vyuívání elektronických dokumentù v podobì kolních dìl prací na vysokých kolách bakaláøské práce, diplomové práce, doktorandské práce atd. Pøístup k tìmto dokumentùm mají pouze vyuèující a studenti dané koly (V). V pøípadì jiného vyuití je nutné uzavøít smluvní vztah vèetnì vytitìní této práce i v elektronické podobì. Tato poznámka se týká pochopitelnì èinnosti vysokokolských knihoven.
INFOS 2005
165
Zdravotnì postieným uivatelùm jsou ze znìní autorského zákona poskytnuty vyjimky z hlediska bezplatného a volného vyuívání autorských dìl tudí i elektronických dokumentù. Mohou je kopírovat, atd., za pøedpokladu, e nejde o jejich komerèní vyuití. (Viz napø. novela slovenského autorského zákona).
Trendy uívání a ochrany elektronických dokumentù Trendy právního vývoje v této oblasti uívání autorských dìl budou respektovat pøibývající poèet a formy elektronických dokumentù. V souvislosti s rozvojem informaèních technologií, èím více se zvýí pøístupnost, ale na druhé stranì i monost kriminality nebo poruení autorských práv. Øeení: formou smluvní, pøedevím poskytnutí licencí a také zvyování odpovìdnosti koncových uivatelù, a tento postup se bude týkat i knihoven. V pøípadì cyberspace jde o zcela specifický pøístup. Pøedevím z hlediska právní odpovìdnosti, která je èasto velmi tìko prokazatelná. Anonymita tvùrcù èasto pøevauje. Snahy právní regulace v této oblasti jsou pouze výjimeèné: napø. v USA boj proti dìtské pornografii a prostituci. Nebo v nìkterých, spíe totalitních zemí svìta, je regulace uívání Internetu politicky motivovaná. Dilema v pøípadì kyberprostoru snaha právnì omezovat pøístup na jednotlivé servery a jejich vyuívání je v rozporu s právem jedince (uivatele) na informace a jejich vyuíváním. Øeení je moné nejlépe formou pøístupu k elektronickým zdrojùm, který bude umonìn na základì pøístupových hesel, pøípadnì uzavøením smluvního vztahu a udìlením licence k uívání napø. urèité databáze, pøípadnì dalích elektronických zdrojù. Uplatnìní ji zmínìného freeweru Sharewer uplatòuje se té pøi uívání elektronických informaèních zdrojù. Dochází vak k urèitým problémùm zpùsobeným buï neuvìdomìlým pøístupem ze strany uivatele, který poruuje autorská práva k uívanému dílu nebo vede pøímo k informaènímu pirátství. Autor, pøípadnì nositel autorských práv, nabízí své dílo na síti prostøednictvím serveru uivatelùm. Vlastní vztah se uskuteèòuje bez osobního kontaktu mezi autorem a oprávnìným uivatelem elektronického autorského díla. Licence je sice udìlena uivateli bezplatnì, ale èasto jen, za pøedpokladu, e uivatel nebude mìnit program ani do nìho neoprávnìnì zasahovat. Uivatel si èasto neuvìdomuje, e sdìlením autorovi (nositeli autorských práv) uzavøel smluvní vztah a e musí tak plnit pøísluné podmínky, tudí i platit za uívání díla, a ji s urèitým èasovým odstupem. Jde vlastnì o licenèní nakladatelskou smlouvu. Otázky související s autorským právem vyadují èasto nové posouzení a respektování jak hledisek autorské ochrany, tak umonìní vyuití autorského díla uivatelem napø. pro osobní potøebu. Dá se pøedpokládat, e trend i v pøípadì elektronických dokumentù bude vycházet z nìkolika hledisek: uití bezplatné napø. v podobì citací, viz souèasný § 31 autorského zákona è. 121/2000 Sb. o právu autorském pro úèely vzdìlávací a pøípadnì pro úèely recenzí a kritik (tak je øeena napø. situace v novele autorského zákona Slovenské republiky). Uzavírání smluvních vztahù pro monost vyuívání elektronických zdrojù a jejich pøístupu. Øeení je moné pøedevím prostøednictvím smluvního vztahu, registrací uivatelù a vytváøením jejich zákaznického konta. (Viz napø. vyuívání elektronických informaèních zdrojù Elektronické knihovny èasopisù (EZB) zpøístupnìní odborných plnotextových elektronických èasopisù z jednoho uivatelského rozhraní. Uití nìkterých z nich je licencován a ji jde o rùzné databáze vydavatelství elektronických èasopisù, nebo pøímo uití domovských stránek tìchto èasopisù). Pochopitelnì je nutné hledat zlatou støední cestu. Praktické i legislativní øeení pøístupu a 166
INFOS 2005
vyuívání autorského díla i v pøípadì elektronického publikování autorských dìl napø. elektronických èasopisù a e-book. Specifika Internetu zatím stojí jako nepøemoitelný sloup vùèi snahám autroskoprávního øeení regulace. Moná e dojde postupnì k urèitému kompromisu vycházejícímu z ekonomického hlediska a respektujícímu i uivatelská hlediska, ale i technickou a informaèní podobu Internetu. Viz napø. snahy øeit pirátské postupy uivatelù Internetu v USA (v minulých dvou letech), kteøí nezákonnì stahovali z jednotlivých zdrojù hudební nahrávky, které dále obchodnì vyuívali. Pùvodnì radikální právní pøístup k poruovatelùm autorských práv, se snahou øeit vìc soudnì a dosáhnout znaèných finanèních sankcí nakonec skonèil bez radikálního øezu. Je pravdìpodobné, e se budou snait tvùrci autorských dìl hudebních nahrávek, hledat cesty, kdy bude právní úprava jakýmsi filtrem, nebo formální pøístupovou závorou zabraòující, pøedevím velkým pirátským snahám a krokùm. A v pøípadì nelegálního vyuívání autorských dìl v elektronické podobì pro osobní potøebu budou respektovány monosti vyjimek èi udílení bezplatných licencí k jejich vyuití. Znaènou roli vak zaujmou pøedevím informaèní technologie napø. monost vyuívání moderních prohlíeèù informací uloených pøístupných v elektronických zdrojích, pøípadnì rùzných hesel aj. pøekáek (technických závor) v pøístupu k tìmto typùm autorských dìl. Bezesporu vak musí dojít k výrazné zmìnì v chápání a hledání nových právních cest, které budou zøejmì smìøovat ke kompromisu mezi obìma stranami tvùrci a autory autorských dìl v elektronické podobì a jejich uivateli.
Pøizpùsobování autorských zákonù Tìmto trendùm se pøizpùsobují i autorské zákony napø. ve Spolkové republice Nìmecko, USA, severských státech aj. Pochopitelnì je moné uvést i Slovenskou republiku, její novelu autorského zákona z prosince roku 2003 a souèasnou snahu o novelizaci autorského zákona v Èeské republice a jiných evropských státech. A také musíme pøedpokládat, e dojde ke zmìnám mezinárodních právních smluv zamìøených na oblast autorského práva. Vývoj posledních deseti let dokázal, e se mìní i podoba evropského práva z hlediska autorskoprávního pojetí jednotlivé smìrnice ES ji právnì regulují, jak poèítaèové programy, databáze, tak urèité vybrané oblasti autorského práva viz smìrnice 2001/29 ES. V pøípadì sdílení souborù prostøednictvím peer to peer. Pøedpokládá se, e dojde ke støetùm mezi tvùrci hudebních nahrávek a uivateli. Pochopitelnì i v Èeské republice bude autorský zákon podléhat zmìnám na základì vývoje elektronických dokumentù a zdrojù autorských dìl. Mùeme chápat autorské zákony z informaèního hlediska jako otevøený systém, který bude nutné pravidelnì aktualizovat a to pøedevím pro uívání nových médií a i napø. síových informaèních zdrojù.
Závìr Síové elektronické zdroje a na nich dostupné elektronické dokumenty uivatelsky lákavými informacemi, které jsou k dispozici prostøednictvím slueb veøejných knihoven podléhají autorskému právu jako autorské dílo v jiné podobì. V souèasné dobì je ji vyøeena znaèná èást, jak technických tak právních problémù, které souvisí s tvorbou, ukádáním (archivací), pøístupem a uíváním elektronických dokumentù. Vìtina tìchto dokumentù spadá do oblasti práv ochrany duevního vlastnictví.
INFOS 2005
167
Velmi dùleité je právní øeení vztahu poskytovatele pøipojení na sí (providera) a uivatele, kdy jde o typ sluby, která je poskytována uivatelùm. Knihovny zajiují dodávání poadovaných informací z elektronických zdrojù na základì jejich uívání, které není jednoznaènì právnì regulováno. Jistì vzroste v blízké budoucnosti význam a také poèet rùzného druhu licencí, vèetnì nakladatelské smlouvy, moná pøibude i poèet licencií zákonných licencí, stanovených pøímo ve znìní autorského zákona. Vìtí flexibilita právního pøístupu k tomuto druhu uívání autorských dìl se stane nutností. Jistá forma volného pøístupu k autorským dílùm umístìným na síových elektronických zdrojích prostøednictvím bezplatných licencí je jednou z moných cest autorskoprávní ochrany tìchto dìl. Je vak nutné si uvìdomit, e nestaèí samotná skuteènost projev vùle autora, e se autor vzdává práva na zpoplatnìní uití jeho díla. I v tìchto pøípadech bude nutné, aby nastoupilo právní øeení a dolo k uzavøení potøebného právního vztahu mezi autorem (pøípadnì nositelem autorských práv k uitému dílu) a uivatelem. V rámci uívání slueb Internetu v knihovnách je nutné respektovat, e je zapotøebí dbát té na ochranu osobnosti, i kdy pochopitelnì tady njede o tak velkou pøíleitost, jako napø. v obchodní sféøe, aby uivatel (klient) knihovny získal informace, které mají podobu autorského díla (dìl) o urèité osobnosti, ale které té mohou být zneuity a pøinést osobní pokození danému subjektu. Nelze opomenout, e velký význam, zvlátì v souèasné dobì 21. století, pro oblast elektronických dokumentù má právní postup na jeho základì získá knihovna licenci k legálnímu uívání tìchto dokumentù. Situace v jednotlivých evropských státech i ostatních zemí svìta je sice, pøedevím z hlediska stavu aktualizace autorských zákonù rùzná, ale existují sjednocující prvky, které napomáhají harmonizaci a aproximaci autorského práva. (Viz tyto postupy v souladu s pøijetím nových èlenských státù do Evropské unie). Internet a dalí informaèní sítì pøináejí obrovské informaèní výhody svým uivatelùm, ale na druhé stranì výraznì, díky pøevaující tvùrcovské anonymitì zdrojù, narùstá kriminalita. Uveïme jen nìkteré, mono øíci prioritní oblasti napø. dìtská pornografie a prostituce, obchod nebo výrobu drog a jisté projevy terorismu a jeho podpory, vèetnì návodù umístìných na dostupných elektronických zdrojích, napø. návodù na zhotovování výbunin aj. Význaènou roli v budoucnosti této èásti autorského práva sehrají autorskoprávní organizace, kolektivní správci autorských práv. Vývoj rozhodnì té podpoøí a uchová vyjimky v podobì zákonných licencí zamìøených na zdravotnì postiené obèany uivatele i elektronických zdrojù stahování ze webových adres pro osobní potøebu, za pøedpokladu, e neporuí pøísluné pøedpisy a vyuijí tato elektronická autorská díla pro nekomerèní úèely. I kdy nìkteré vyjimky poskytované napø. non profit organizacím asi budou omezeny. Postupnì té bude vìnována vìtí právní pozornost legálním formám uívání kolní dìl pøedevím vysokokolských prací od bakaláøských, magisterských, doktorandských aj. (s výjimkou habilitaèních prací, které nesplòují pøedpoklad kolního díla), zvlátì kdy bude umonìno autorùm ve vìtí míøe zpracovat tyto práce v elektronické podobì. Dosud napø. v Èeské republice vyuívají tato kolní díla v klasické titìné podobì studenti, vyuèující, pøípadnì stáisti na vysokých kolách, kde dílo v rámci studia vzniklo. Bude zapotøebí øeit dalí vyuívání tìchto dìl jinými subjekty mimo alma mater, pøípadnì pro komerèní potøeby, které, jak se dá pøedpokládat budou narùstat. V pøípadì, e tato kolní díla bude uívat subjekt, který nemá ádnou pracovní, nebo studentskou spojitost s danou vysokokolskou institucí je nutné uzavøít smluvní vztah , s urèením finanèní odmìny (náhrady) autorovi kolního díla a na jeho základì bude vystavena licence povolující uívání díla. Rozhodnì je nutné pøistupovat k øeení nìkterých právních otázek promylenì, logicky a i z právního hlediska, zjednoduenì øeèeno, novì. Plnì souhlasím s èelnými autorskoprávními odborníky, a ji z Èeské republiky, tak ze zahranièí, e bude potøebné pøistoupit i k vytváøení nutných a moná èasem nezbytných technických podmínek, které budou zabraòovat nelegálnímu pøístupu a uívání autorských dìl, tudí té i
168
INFOS 2005
elektronického typu. Je také tøeba si uvìdomit, e velký význam na zmìnách, rozvoji autorského práva v této oblasti informaèních zdrojù bude pøedstavovat a té regulovat technická stránka celé problematiky nová technika sama o sobì a moderní informaèní technologie. Jde, tedy o otevøený a stále aktualizovaný systém, který musí pøedstavovat jistou formu vzájemného respektování a dohody mezi autory, vydavateli, tvùrci elektronických dokumentù a pøísluných elektronických informaèních zdrojù a jejich uivateli, tedy nejen fyzickými osobami, ale i napø. neziskovými kulturními organizacemi i knihovnami. I kdy ekonomická stránka bude také urèitým dùleitým hlediskem a èasto i východiskem. Literatura ÈERMÁK, K.: Internet a autorské právo. Praha: Linde 2001, 195 s. KØÍ, J, a kol.: Ochrana autorských práv v informaèní spoleènosti , Praha: Linde 1999, 252 s. KØÍ, J., HOLCOVÁ, I ., NERUDOVÁ, I.: Autorský zákon. Zákon è. 121/2000 Sb., o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským a o zmìnì nìkterých zákonù. Praha: IFEC 2001, 111 s. HARTMANOVÁ, D.: Knihovna on-line a autorské právo. In : Národní knihovna 2003, roè.13, è.2, s. 100105. ISSN 1214-0678. VITIELLO, G.: Legal deposit and national bibliographic services: developments in the framework of cooperative perspective and the convergence phenomenon. International Conference on National Bibliographic Services Copenhagen 1998, Coepenhagen, 1998. URL: http://www.ifla.org/VI/3/icnbs/vitg.htm
Kninièný systém Clavius na Slovensku Jiøí ILHA
Úvod História kninièného systému Clavius na Slovensku zatia¾ nie je ve¾mi dlhá, ale zahàòa ve¾a zaujímavého a niekedy i dos dramatického. Kadý zaèiatok je aký a tak ani na Slovensku nebolo jednoduché zaèa od nuly. Preto sme si zvolili celkom pochopite¾nú stratégiu, výhodnú spoluprácu s miestnym partnerom koickou firmou ACOM Soft, ktorú predstavuje hlavne osoba RNDr. Tibora Menyhérta. Niektorí z Vás si mono spomenú, e predvlani na INFOS-e pána Menyhérta sprevádzal väèine z Vás neznámy èlovek mladý mu. U vtedy v rámci konferencie vznikol základ budúcej spolupráce.
Predstavenie LANius s.r.o. Základné údaje o èeskej firme LANius s.r.o. uvádzam preto, e donedávna nepôsobila na slovenskom trhu s kniniènými systémami a väèina odbornej knihovníckej verejnosti ju nepozná. Pôvodný kninièný systém LANius, pod¾a ktorého dostala meno aj firma, zaèal vznika v Tábore u v roku 1992. Pre úspech systému bola dôleitá úzka spolupráca s Okresnou, teraz Mestskou kninicou v Tábore, v ktorej budove firma sídli. V roku 1993 bol v novo zrekontruovanej budove slávnostne spustený automatizovaný výpoièný protokol. V nasledujúcich troch rokoch sa kninièný systém LANius stáva najpouívanejím kninièným systémom v rámci verejných kniníc. V roku 1996 sme iniciovali vznik Zdruenia právnických osôb, ktoré zdruuje pouívate¾ov systémov LANius a Clavius ( www.skat.cz ). Hlavným cie¾om zdruenia je tvorba súborného katalógu náuènej literatúry. Do tohto katalógu prispieva 170 èlenských kniníc a teraz je súèasou Jednotnej informaènej brány (www.jib.cz ). INFOS 2005
169
