Elektronické publikování Petra Jedličková
1
Úvod do e-publishing a charakteristika el. dokumentů
1.1 Stručný obsah této kapitoly Vymezení pojmů Historické paralely vývoje produkce informací a jejich zaznamenávání Širší rámec elektronického publikování (síťová ekonomika, informační společnost) Charakteristika a typologie elektronických dokumentů Zpracování a formy prezentace elektronických dokumentů Vliv elektronického publikování na ekonomiku, společnost, politiku i umění 1.2 Co se rozumí pod pojmem elektronické publikování Stav vývoje společnosti kopírují metody, jakými je dosažené poznání fixováno a uchováváno pro příští generace. Dnešní svět charakterizuje proces vrůstání informačních a komunikačních technologií do všech složek společnosti a tak není divu, že i naše poznání je stále častěji a ve větší míře fixováno v elektronické podobě. Vzhledem k tomu, že většina informací je i během "klasického" publikačního procesu v nějaké z jeho fází v elektronické podobě, není se čemu divit, když nové technické prostředky umožňující příjem těchto produktů v elektronické podobě nastartovaly takovou explozi elektronického publikování. V širším pohledu je tedy publikováním informací míněna příprava, tvorba, zachycení, transformace, ukládání a diseminace dokumentů a hovoříme-li o elektronickém publikování, pak je výsledkem této činnosti zpřístupnění dokumentů v digitální podobě. Z této definice by vyplynulo, že za elektronickou publikaci můžeme považovat v podstatě jakýkoli dokument zpřístupňovaný v elektronické podobě určitému okruhu uživatelů. Pokud však chceme pojednat o elektronických dokumentech, jejich klasifikaci, třídění, identifikaci, zpřístupňování a archivaci z hlediska informační vědy, musíme tuto velmi široce vymezenou skupinu dokumentů dále zúžit. Z definice mimo jiné vyplývá také to, že elektronické publikování začíná jako činnost, kterou mnozí z nás považují již za zcela samozřejmou součást své práce: tvorba dokumentů s využitím kancelářské výpočetní techniky. Pokud jsou výsledky této činnosti zpřístupněny určité skupině uživatelů, například v rámci výzkumných týmů v podnikovém intranetu, lokální síti nebo i síti globální, pak se skutečně jedná o jistou formu elektronického publikování. Výzkumné nebo pracovní týmy totiž mohou zveřejnit/publikovat výsledky své práce (report, odborná stať, tabulky statistických dat, databáze) tak, aby tyto byly přístupné pouze určité skupině uživatelů v rámci dané sítě. Elektronické publikace, které jsou zpřístupněny určitým skupinám uživatelů v rámci lokálních nebo globálních sítí, jsou dokumenty, ke kterým mají jejich čtenáři přístup on-line.Zpravidla totiž chápeme elektronické publikace právě jako tento typ dokumentů. S elektronickým publikováním se však setkáme velmi často i v off-line formě a to například v podobě dokumentů uložených na CD-ROM, videodiscích a dalších nosičích. Setkat se však můžeme i s jejich kombinacemi a to nejen s kombinací on-line a off-line formy (například u většiny systémů elektronického vzdělávání), ale také s kombinací tištěné a elektronické formy dokumentu (oblíbené jsou například archívy konkrétního periodika na CD-ROM, vložené do tištěného časopisu a nebo různé učebnice či encyklopedie, vydané v tištěné i CD-ROM
formě). Pokusíme se proto určitým způsobem definovat, o jakých elektronických dokumentech budeme v tomto textu dále mluvit. 1.3 Formy on-line elektronických dokumentů Nejstarší formou jsou elektronické mutace tištěných dokumentů, které vznikaly jako přesné kopie svých papírových předloh. Později využily více možností multimediality a hypertextuality a staly se tak rozšířením nebo speciálním doplňkem k papírovému dokumentu. Ještě dokonalejší formou jsou pak elektronické časopisy, které žijí již svým vlastním životem. Pokud pocházejí z papírové předlohy, publikují veškerou produkci, která vychází v tištěné podobě, ale zároveň publikují další příspěvky, které se do tištěného periodika nedostaly. Tento posun můžeme dobře sledovat na příkladu internetových časopisů. Některá vydavatelství zprovoznila nejdříve pouze prezentaci titulů, které vycházejí v tištěné podobě, tedy informace o redakci, periodicitě, ukázky z obsahu, fotografie obálek a informace pro inzerenty. Některé deníky u nás začaly provozovat své internetové kopie, tj. zveřejňovaly vše, co vycházelo i v podobě tištěné, nic navíc. Jediné, co bylo u této formy výhodou, byl časový předstih, v jakém vyšla elektronická podoba deníku. Velmi rychle se však ukázalo, že Internet nabízí daleko více možností. Dnešní portály daleko přesahují možnosti, obsah a aktivity tištěných periodik. Mají nejen archívy tištěné produkce, ale přinášejí novinky téměř v reálném čase (přestaly se vázat na periodicitu „mateřského“ periodika), nabízejí možnost diskusí, hlasování, soutěží a také kombinují textový obsah s fotografiemi, videem, zvuky nebo on-line přenosy v reálném čase. Kromě toho existuje řada portálů nebo vortálů, které kromě článků, diskusí apod. nabízejí různé katalogy a vyhledávání v nich. Někteří velcí vydavatelé nabízejí ještě sofistikovanější formu elektronického publikování a obchodu s informacemi. Nadále vydávají periodika v tištěné formě, na Internetu však nabízejí virtuální knihovnu, která zpřístupňuje oprávněným uživatelům všechny tyto dokumenty (například formou předplatného). Velkou předností je především možnost vyhledávání ve všech článcích a několika časopisech současně, prohledávání bibliografických záznamů a případné objednání plných textů. Tyto formy elektronického "předplatného" bývají dále rozšířeny o návazné informační služby. Moderním trendem v provozování takových virtuálních vydavatelství je jejich vzájemné propojování a vytváření tak „startovacích míst“ pro čtenáře, kteří tak mají k dispozici větší množství informací z více zdrojů. V českém prostředí můžeme tuto tendenci pozorovat například u projektů jako Trafika, Zmije, Živě apod. Produkce informací a kultury obecně tedy stále více srůstá s elektronickou formou. Velcí producenti (Bertelsmann, Warner aj.), kteří produkují časopisy, knihy, CD-ROM, hudbu a filmy, mají díky elektronickým formám této produkce možnost ji stále více propojovat a integrovat do „balíčků“. Je to jedna z forem konvergence médií, kdy dochází k tomu, že tyto firmy propojují svoji produkci na jednom médiu a kdy tradiční média jsou ovlivněna elektronickou formou.
1.4
Rozdělení elektronických dokumentů Klasifikace
Typ
Příklad
Podle oborů vzdělávání, věda a výzkum veřejná správa firemní oblast kultura a umění soukromá sféra on-line / off-line formy off-line
CD-ROM, DVD videodisk, laserdisk kazeta pro herní systém zálohovací média a servery
on-line
instranet extranet Internet
kombinace on-line a off-line
papír a el. podoba prezentace titulu on-line kopie el. mutace elektronická podoba e-zine, CD-ROM portál digitální knihovna
1.5
Rozdíly mezi elektronickým a klasickým publikováním
1.5.1 Hypertextualita, multimedialita a hypermedialita Elektronické publikace nebo jejich části lze logicky provázat se souvisejícími dokumenty nebo částmi dokumentů a podstatně tak rozšířit možnosti čerpání informací pro čtenáře, kdy je možno pružně přecházet z jednoho dokumentu do druhého, zatímco u tištěného dokumentu by autor musel informace buď opsat a tím je dublovat a nebo na ně čtenáře odkázat, aby si je
vyhledal sám. Hypertextualita v podstatě simuluje to, co se běžně odehrává v lidském mozku při řešení nějakého problému: logické spojování a asociace odvíjející se od základního tématu. Každou prací s elektronickým dokumentem (čtením) tak zákonitě vzniká ojedinělý dokument. Jedna elektronická publikace má tedy teoreticky tolik podob, kolik má čtenářů. Klasický lineární text je překonán nejen možnostmi hypertextu, ale také spojením obrazových, textových a zvukových informací: multimedialitou. V prostředí Internetu je navíc možné propojovat různá média a vytvářet tak hypermediální dokumenty. 1.5.2 Vyhledávání a navigace Pro vyhledávání informací v tištěných dokumentech v podstatě neexistuje rychlejší nástroj než lidské oko. Elektronické dokumenty však využívají možností výpočetní techniky k prohledávání velkých množství dat, které na Internetu navíc znamená vyhledávání a získání dokumentů fyzicky umístěných na různých místech v síti. S exponenciálně stoupajícím množstvím informací je toto jedna z největších předností elektronických publikací, která slibuje sofistikovanější metody indexace, analýzy, vyhledávání a získávání dokumentů na zadané téma. Nový prvek vnášejí do vyhledávání a navigace v elektronických zdrojích tzv. push technologie, aktivní kanály a virtuální agenti, moderní obdoba osobních profilů, přinášejících uživateli pouze informace vybrané specifikovaným filtrem. Elektronická publikace dále nabízí dokonalejší způsoby navigace mezi články, kapitolami nebo dalšími částmi publikace. Rychlé přecházení mezi částmi dokumentu usnadňuje práci a šetří čas. 1.5.3 Interaktivita Pro komunikaci je významná také možnost okamžité interakce, kdy formy zpětné vazby pro vydavatele elektronických dokumentů Internet výrazně rozšiřuje. Díky tomuto dynamickému propojení mezi autorem a čtenářem může vzniknout spolupráce, pružnější zkvalitňování služeb vydavatele, možnosti diskuse a (sebe)vzdělávání. Moderním trendem je snaha o aktivní zapojení uživatelů Internetu formou hlasování, anket nebo pořádáním elektronických referend na aktuální otázky. Tato skutečnost může do jisté míry změnit podobu internetové žurnalistiky a psaní vůbec. Většina autorů – především těch, kteří publikují na vysoce navštěvovaných e-zinech a portálech – totiž píše své články s předpokladem, že vyvolají (nebo měly by vyvolat) ohlasy čtenářů. K takovým článkům pak existuje řada navazujících příspěvků, které leckdy mohou rozšířit, pozměnit či dokonce vyvrátit původní text. Na článek a diskusi k němu pak můžeme pohlížet jako na celek. 1.5.4 Neomezenost prostoru a času Mnozí vydavatelé tištěných periodik jistě zápasí s omezeným prostorem, který je tištěnému dokumentu vymezen. Naplnění stránky, krácení článků a hledání obrazového aparátu vhodné velikosti jsou činnosti, které jsou elektronickému vydavateli zcela cizí, neubírají mu čas, nemají podstatný vliv na náklady a tak jediné, co je třeba v tomto směru při elektronickém publikování zvážit, je únosná velikost obrázků, délka textu a vhodná grafická úprava. Elektronický vydavatel se tak může plně soustředit na kvalitu obsahu a do elektronických dokumentů může v podstatě zahrnout neomezené množství souborů. Problém prostoru pak řeší vhodným strukturováním dokumentů, jejich rozdělením na více částí a hyperlinky. Také nejnovější vývojové nástroje umožňují mj. tvorbu dynamických HTML dokumentů, které se svou kvalitou blíží klasickému DTP. Elektronické publikování má však svá specifika, která je třeba respektovat při přípravě WWW stránky, CD-ROMu či podnikového intranetu. Tato specifika jsou podrobněji rozebrána v kapitole věnované webdesignu, shrnout je lze do pravidla, že vše, co je publikováno v elektronické formě musí odpovídat standardům,
charakteristice a zvyklostem daného prostředí. Ačkoli se většina seriózních vydavatelů elektronických periodik snaží dodržet pravidelnou periodicitu, i pro ně platí, že nejsou tolik omezeni časem, jako klasičtí vydavatelé. Odpadá termín stanovený tiskárnou a také čas potřebný k vytištění a kompletaci materiálů. Elektronický dokument lze publikovat v podstatě okamžitě, protože proces převodu materiálů do HTML podoby zpravidla netrvá tak dlouho. Jedině v elektronické podobě tedy mohou existovat časopisy a informační servery, jejichž obsah je obměňován kontinuálně. Toto je pravděpodobně budoucí trend provozování elektronických periodik na Internetu. U elektronických vydavatelství v podstatě odpadá celá řada institucí, které v tradičním "papírovém řetězci" hrály významnou úlohu: tiskárna, distribuce. Redakce, čtenáři i autoři na Internetu jednou jsou, všichni jsou virtuálně spojeni, což významně urychluje, zlevňuje a jinak zvýhodňuje celý proces elektronického publikování. Na druhou stranu přibývají nové role a profese, jejichž vznik je spjat s rozvojem elektronického publikování: webdesignéři, manažeři obsahu, HTML editoři apod. 1.6 Otázky do diskuse Jak bychom z hlediska informační vědy vymezili pojem „elektronická publikace“? Pokuste se uvést různé příklady elektronických publikací a uveďte, jak byste je rozlišili a klasifikovali. Jak se může lišit elektronická publikace od tištěné? 1.7 Úkol Vyhledejte nějaký vhodný příklad elektronické publikace (například portál, vortál, digitální knihovna) a na něm ukažte vývojové stupně (například na základě vlastního vývoje vybrané publikace) a typy elektronických publikací (jakých může nabývat forem) a pokuste se nastínit možný budoucí vývoj.
2 2.1
Projektová příprava a řízení Stručný obsah této kapitoly Než se pustíme do tvorby elektronické publikace Příprava, realizace a administrace projektu Scénář, SW a HW platforma, SW a HW nástroje, realizační tým, způsob prezentace, know-how, legislativní rámec, širší okolí a souvislosti projektu
2.2 Než se pustíme do tvorby elektronické publikace Domnívám se, že kapitola věnovaná přípravě projektu, projektovému řízení a správě projektu po jeho dokončení, do učebního textu o elektronickém publikování právem patří. Napsání jednoduchého textu v textovém editoru se může jevit jako činnost jednoduchá a byť je de facto také aktem elektronického publikování, nikdo ji nepotřebuje složitě plánovat a fázovat. Pokud ale uvažujeme o projektu multimediálního CD-ROM určeného pro výuku studentů ÚISK, pak musíme řešit nejen samotný obsah, ale také jeho strukturu, zpracování, návaznost jednotlivých činností a koordinaci pracovního týmu. Následující tabulky jsou zobecněním procesu plánování, řízení a správy projektu přípravy, realizace a administrace elektronické publikace. Zároveň však vycházejí z konkrétních zkušeností. Co potřebujeme pro vytvoření, realizaci a budoucí rozvoj projektu I. fáze - příprava scénář
marketingová studie, mapování problému, zpětné vazby, výsledky výzkumu základní představa co, proč, pro koho a jak vytvořím vývojový diagram, logická struktura produktu časová osa s přidělenými činnostmi rozdělení úkolů na menší úseky
SW a HW platforma
HW platforma (Intel, Motorola aj.) SW platforma (typ a verze OS) web server, podporované prohlížeče
SW a HW nástroje
HW: pracovní stanice vč. potřebných zařízení, server/y SW: OS, SW pro autorskou práci, SW pro ovládání zařízení
realizační tým
vedoucí, koordinátor projektu producent, šéfredaktor
výtvarník, grafik, designér, hudebník manažer obsahu editoři, autoři programátor, správce sítě marketing, obchod, PR způsob zveřejnění
odvíjí se od náročnosti, povahy a cílové skupiny projektu: TK, reklamní kampaň, obhajoba, PR nebo speciální forma
uživatelská (cílová) skupina
cílová skupina může být různě definovaná: z pohledu věkové kategorie, regionu, pohlaví, zájmové oblasti nebo vztahu (zaměstnanec, student), je třeba dbát na specifika diskriminovaných nebo jinak znevýhodněných skupin (zrakově postižení, lidé bez znalostí IT apod.)
rozpočet
odvíjí se od náročnosti a rozsahu projektu, nároků na lidské zdroje, ošetření autorských práv, získání licencí, nákupu know-how apod.
know-how
bez patřičné znalosti řízení projektů, metod, technických postupů a také znalosti prostředí (konkurence, specifika elektronické produkce, legislativa apod.) by nebylo vůbec možné projekt realizovat
legislativní rámec
etická a jiná pravidla, copyright a autorská práva, licenční dohody, registrace domény nebo značky, standardy
II. fáze - Realizace kontrola dílčích úkolů koordinace
výstup jednoho úkolu se stává vstupem do jiného úkolu, proto na sebe musí jednotlivé úkoly nejen navazovat časově, ale musí být ohlídána jejich kompatibilita
beta verze
u větších projektů se zpravidla spouští tzv. beta verze, která je testována ve vybraném okruhu uživatelů
testování
testování provází nejen výsledek projektu, ale také jeho dílčí výstupy
zapracování změn, oprav
na základě zpětné vazby od uživatelů beta verze nebo v průběhu testování jsou dělány opravy a změny
zveřejnění, distribuce marketing, PR
málokterý produkt nepotřebuje reklamu; i malé nekomerční projekty si zaslouží propagaci například pomocí záznamu ve vyhledávačích a různých internetových katalozích (většina je zadarmo), vzájemné výměny linků se spřátelenými servery, u velkých projektů můžeme plánovat internetovou (i jinou) reklamní kampaň a její pravidelné obměny či soustavný kontakt s klienty
III. fáze – Další pokračování projektu zpětná vazba
soustavný monitoring využívání projektu rozdílnosti zájmu o jeho konkrétní části
administrace
správa technická i obsahová
komunikace s uživateli vývoj nové verze
některé projekty lze vyvíjet a zdokonalovat postupně, povaha většiny větších a náročnějších projektů však vyžaduje spíše skokový vývoj
2.3 Otázky do diskuse Popište nejdůležitější fáze procesu přípravy projektu na příkladu multimediálního CD. Víte kolik například stojí měsíční reklamní kampaň na Internetu nebo provoz středně velkého elektronického obchodu? Co je podle vás nejdůležitější pro úspěšné zvládnutí přípravy a realizace takového projektu?
2.4
Úkol
Popište, jak byste postupovali při přípravě a realizaci projektu a) rozjezd nového knihovnického portálu s katalogem knihoven ČR a novinkami, b) realizace elektronické prezentace některé z oborových konferencí nebo c) výroba multimediálního CD určeného k výuce elektronického publikování.
3
Digitalizace textu a obrazu
3.1 Stručný obsah této kapitoly co je to digitalizace digitalizace textu, principy OCR digitalizace obrazu, obrazové formáty (rozdělení, charakteristika) barevná hloubka, rozlišení a komprese příklady obrazových formátů a jejich využití v praxi
3.2 Co je to digitalizace? Digitalizace je důležitý proces, který provází téměř každou tvorbu elektronických dokumentů. Ať již se jedná o skenování fotografií či převod zvuku do digitální podoby, je potřeba pochopit základní principy, jak digitalizace probíhá a jak vypadají výsledné produkty. Podotýkám, že pro knihovníky a informační pracovníky je digitalizace důležitým prostředkem při ochraně historických fondů, zpřístupňování a archivaci dokumentů. Tomu se podrobněji věnují práce odborníků z příslušných oblastí (viz odkazy). Digitalizace je konverze trojrozměrného dokumentu, na němž je uložen analogový záznam, do jeho elektronické reprezentace. Tento proces slouží zpravidla účelům dalšího zpracování textových, obrazových či zvukových dokumentů, může však být použit také pro účely zpřístupnění, diseminace či archivace. Pro percepci je třeba převést na výstupním zařízení digitalizovaný dokument zpět na analogový.
3.3 Digitalizace textu Příprava elektronické publikace často vyžaduje také práci s textem. Pokud text nemáme již v elektronické podobě a nebo jej nenapíšeme na počítači, můžeme se setkat s problémem, jak převést – zejména větší množství textu – do podoby elektronické. K tomu slouží metody optického rozlišení textu, OCR (Optical Character Recognition nebo ICR Intelligent Character Recognition), které naskenovaný text převedou z jeho „obrazové podoby“ do binární. Software, který může být buď součástí balíku programů připojených ke skenovacímu zařízení a nebo jsou dokoupeny samostatně, může být například: Recognita Plus (verze 5.0), Fine Reader (verze 5.0), OmniPage, XeroxTextBridge aj. OCR zkoumá tvary znaků a rozhoduje, jaký znak každý jednotlivý tvar představuje. Starší techniky OCR porovnávaly tvary na vstupu se vzorky písmen z knihoven (znakových sad), novější metoda pracuje na základě obrysové analýzy, kdy každý znak je reprezentován urč. typickými velikostmi částí tvarů znaku a nebo jejich poměry. Tato metoda tedy překonává úskalí a nejčastější příčinu chyb starších systémů, kdy si lépe poradí s různými fonty písma. Dříve než začne vlastní rozlišování znaků, rozdělí OCR program naskenovanou stranu s textem na oblasti, které přibližně kopírují layout strany, tj. nadpisy, sloupce textu, obrázky, popisy k obrázkům, tabulky apod. OCR programy také používají další nástroje, které zvyšují jejich účinnost a eliminují chyby: jazykovou analýzu (porovnání se slovníkem),
matematické metody porovnávání podoby slova s předchozími úspěšnými výskyty, metody učení se (eliminace opakovaných chyb), expertní funkce, korekturní nástroje, nastavení přesnost/rychlost, rozpoznání a zachování rozvržení stránky (separace textu od grafiky a tabulek, určení čtecích zón) a speciální práci s čísly a grafikou (vyladění pozadí, šablony). OCR je efektivní a účinné především v případě převádění rozsáhlých tištěných textů do digitální podoby, načítání dat z formulářů (např. sčítání lidu) nebo při načítaní katalogových lístků.
3.4 Obrazové formáty Přejdeme-li k práci s obrazovými předlohami, měli bychom o nich vědět alespoň několik základních věcí. Obrazové formáty můžeme rozdělit na rastrové (bitmapové) a vektorové, existují však také formáty, které kombinují obě techniky (např. PDF). Fyzicky je v podstatě rastrový každý obrázek, teprve jeho interpretací pomocí patřičného SW dochází k “nalezení” matematických zákonitostí, které lze převést na vektory (kromě obr. pořízených digitizérem a naopak flashe, kde je rastr pouze na obrazovce).
3.5 Rozlišení Rastrový obraz, který se našemu oku jeví jako souvislá plocha, je ve skutečnosti tvořen na výstupním zařízení maticí obrazových elementů, uspořádaných do řádek a sloupců, které vyzařují světlo (monitor) nebo jsou body (tisk) - tyto elementy naýváme pixel (picture element) neboli bod, Rozlišení tedy udává hustotu pixelů (bodů) na jednotku délky (zpravidla palec, tj. 2,54 cm). Z toho pochází jednotka rozlišení dpi (dot per inch), tedy se vzrůstající hodnotou dpi roste počet pixelů a tím i datový objem souboru. Dpi roste jako násobky, tj. 100 dpi ku 200 dpi není dvojnásobně velký soubor, ale čtyřnásobně (bez komprese; pro představu 1bod=3B v RGB). U monitoru také hovoříme o rozlišení, avšak neměli bychom tyto dvě charakteristiky zaměňovat. Pro představu: rozlišení monitoru v dpi se může pohybovat v intervalu 53-105 dpi, častěji se však udává jako 640x480, 800x600, 1024x768 pixelů apod. Podobná jednotka existuje u tisku: lpi (lines per inch) a její hodnota určuje kvalitu tisku, například 180-200 lpi (velmi kvalitní), 133-150 lpi (běžný barevný tisk), 75-120 lpi novinový. Jedná se o autotypický rastr, ve kterém jsou body slité do teček v řádcích. 3.6 Barevná hloubka Barevná hloubka reprezentuje množství barev, které slouží ke specifikaci hodnoty pixelů (tedy reprezentace analog. předlohy). Jednotlivé obrazové formáty používají buď paletu barev (např. GIF) nebo přímé barvy (např. TIFF, JPEG). Paleta barev je index barev, kde každý bod obrazu má přiřazenu hodnotu z pevně stanoveného množství barev (např. 256 barev neboli 8bitová barevná hloubka – 256=28; bitonální mód, kde 1pixel= 1 bit, černá nebo bílá; 256 odstínů šedi, grayscale, 1pixel = 8 bitů (1B) na úrovni jedné barvy (černé) v rozsahu 0-255). U přímých barev se každý bod skládá kombinací barev: RGB (aditivní,Red-Green-Blue, pracuje podobně jako lidské oko), CMYK (cyan-magenta-yelow-key, subtraktivní, odečítá od bílé, používá se pro tisk).
3.7 Komprese Komprese je stručně řečeno účelová redukce fyzické velikosti (datového objemu) souboru s cílem ušetřit paměťovou kapacitu nosiče nebo usnadnit jeho distribuci (zejm. v on-line režimu). Cílem komprese je vytvořit soubor s co nejmenší velikostí při zachování akceptovatelné (potřebné) kvality. U komprese rozlišujeme kompresní koeficient, který stanovuje poměr mezi velikostmi výchozího a výsledného souboru a kompresní algoritmus, který může být buď bezztrátový (po dekompresi data zachována) a nebo ztrátový (některá data nenávratně ztracena). Kompresní algoritmus se zpravidla váže ke konkrétním formátům.
3.8
Příklady obrazových formátů Zkratka formátu
charakteristika a využití
typ komprese
JPEG
ztrátová komprese vhodný zejm. pro předlohy s pozvolnými barevnými přechody mezi sousedními pixely založená na diskrétní kosinové transformaci (žádné ostré hrany), spojité tónování (fotografie, scany)
GIF
velké plochy souvislé barvy, ostré přechody, čáry, ilustrace, komiksy
bezztrátový kompresní algoritmus LZW
TIFF
univerzálně využitelný, scany
bezztrátová komprese CCITT G3 a G4
PNG
nástupce GIF
bezztrátová komprese PNG
BMP
počítačová grafika
bezztrátová komprese RLE
MrSID
využití pro digitalizaci předloh s extrémním rozlišením (kartografické dokumenty, družicové snímky)
založená na technologii wavelet
DjVU
podobný jako JPEG, distribuce obrazu v prostředí Internetu
obraz segmentován do dvou vrstev, které jsou ztrátově komprimovány odlišnými algoritmy: popředí: bitonální komprese; pozadí: technologie wavelet
3.9 Otázky do diskuse Jak získáme text v digitální podobě? Jak byste postupovali při přípravě malé galerie fotografií (např. z dovolené), kterou chcete vystavit na Internetu? Jaký obrazový formát byste volili pro distribuci komiksových obrázků? V jakém vzájemném vztahu jsou následující charakteristiky obrazových souborů? Kompresní poměr, rozlišení a velikost souboru.
3.10 Úkol Prohlédněte si příklady formátů a komprese, rozlišení a barevné hloubky uvedené v odkazech u této kapitoly a případně vyhledejte další takové příklady (například na Internetu). Prohlédněte si především výstupy z projektu Memoriae Mundi Series Bohemica, který realizovala Národní knihovna ČR s podporou programu UNESCO Paměť světa.
4
4.1
Počítačová animace 2D a 3D, digitální audio a video
Stručný obsah této kapitoly
V této kapitole se nachází pouze několik poznámek týkajících se animace a digitálního videa. Podrobný výklad principů vektorové grafiky, animací, tvorby a přenosu videa či digitalizace zvuku by vydal na velmi tlustou knihu. Podrobnější informace jsou k dispozici pod jednotlivými odkazy. co je to vektorová grafika princip počítačové animace 2D animace 3D animace užití animací v praxi video, digitalizace a komprese videa
4.2 Co je to vektorová grafika? Objekty, které tvoří obrázek či animaci na vektorovém základě mají matematicky vyjádřené vlastnosti a vztahy mezi sebou. Každý bod, křivka nebo plocha jsou vyjádřené matematicky, křivka je definována souřadnicemi počátečního bodu, vektorem určujícím směr a zakřivení a koncovým bodem. Vektorová grafika může být kombinována s bitmapovou grafikou, ale vektorová grafika představuje výhodu oproti bitmapové grafice především v možnosti objekty plně editovat bez ztráty jejich kvality a v menším datovém objemu. Vektorový objekt tvoří
obrys, ohraničení a výplň a dále je možné pracovat s textem, zakomponovat interaktivní tlačítka, zvuky apod.
4.3 3D animace 3D model objektu je tvořen pomocí os x,y,z. Složité modely, například modely osob nebo zvířat mohou vzniknout snímáním pomocí 3D scanneru nebo jiného zařízení. Objekt je definován svojí polohou na osách, rozměry a úhlem světla. Objekt může mít nějaké pozadí (prostor) a také bývá doplněn o zdroj světla, který určuje polohu a intenzitu stínů. Toho je dosaženo právě pomocí renderingu, tedy vytvoření strukturní mapy a plynulého výpočtu světla, polohy, vlastností povrchu od jednoho klíčového snímku k dalšímu během pohybu objektu.
4.4 Využití animace Animace má široké uplatnění, najdeme ji u webovských reklamních bannerů, počítačových her, výukových programů či filmů.
4.5 Digitální video Digitální záznam získáme buď pomocí digitální kamery, která již přímo zaznamenává snímaný pohyblivý obraz v digitální podobě nebo pomocí zařízení, které převádí původně analogové obrazové (a zvukové) signály do digitální podoby. Tomuto procesu se někdy říká vzorkování, sampling, kdy je počet snímků určený veličinou fps (frame per second). Pro distribuci digitálního filmu je často nutné jej komprimovat. Jedním z nejužívanějších formátů pro distribuci videa je MPEG (Moving Pictures Expert Group), formát, který používá tzv. nesouměrnou vnitrosnímkovou kompresi. MPEG komprimuje klíčové snímky (každý 15.) a dále zaznamenává pouze změny mezi nimi.
4.6 Streaming Jednou z technologií přenosu a prezentace digitálního videa, zejm. v internetovém prostředí, je tzv. streaming. Jedná se o přenos souvislého datového toku oproti tradičnímu přehrávání videa, které vyžaduje nejdříve načtení souboru a pak jej teprve přehrává. Jedná se tedy o odklon od dávkového zpracování dat k datům průběžně vznikajícím. Streaming je vhodný zejména pro přenosy v reálném čase a videokonferencing.
4.7 Otázky do diskuse Jaký je základní rozdíl mezi 2D a 3D grafikou? Najděte nějaký příklad využití animace v praxi. Na jaké problémy může narazit šíření videa a hudby po Internetu? Zkuste tyto problémy demonstrovat na konkrétním příkladu.
4.8 Úkol Podívejte se na výše uvedené adresy a zkuste najít nějaký videopřenos v reálném čase. Zamyslete se nad současnými překážkami i budoucími možnostmi streamingu a přenosu videa obecně.
5
5.1
Metadata a identifikace
Stručný obsah této kapitoly Metadatům se zcela jistě podrobněji věnují jiné kapitoly této publikace, proto zde uvádím jen výčet „faktů“. Metadata – definice Metadatové schéma Značkovací jazyky Způsob a účel použití metadat SGML, XML
5.2 Co jsou metadata? Metadata jsou strukturovaná data, která popisují dokument (zdroj), ke kterému se váží. Jak již z jejich názvu vyplývá, META znamená vyšší řád nebo fundament a metadata jsou tak informace o informacích.
5.3
Metadatový záznam
Metadatový záznam obsahuje určitý počet předem definovaných elementů, které specifikují dané charakteristiky zdroje, kdy každý element může nabývat více hodnot a může zároveň být součástí skupiny elementů. Těmito elementy mohou být například: obsah (title, subject, description, source, language, relation, coverage) intelektuální vlastnictví (creator, publisher, contributor, rights) forma (date, type, identifier, format) způsob práce s dokumentem (kódování, robots, refresh)
5.4 Příklady metadatových schémat Dublin Core (Dublin Metadata Core Element) EAD (Encoding Archival Description), zal. na SGML TEI (Text Encoding Initiative), SGML, American Memory DOBM (Description of Old Books and Manuscripts), HTML AACR2 (Anglo-American Cataloguing Rules) GILS (Government Information Locator Service) ANZLIC (Australia New Zealand Land Information Council) AGLS (Australian Government Locator Service) EdNA (Education Network Australia)
5.5 Značkovací jazyky (markup languages) HTML (verze 3.2 a výše) SGML (Standard Generalized Markup Language) XML (eXtensible Markup Language) RDF (Resource Description Framework) MARC (MAchine Readable Cataloguing) MIME (Multipurpose Internet Mail Extensions) Z39.50 LDAP (Lightweight Directory Application Protocol)
5.6 Připojení metadat k primárním informacím (dokumentu, zdroji) Metadata můžeme k dokumentu (zdroji) připojit různým způsobem. META tagy můžeme například zapsat přímo do hlavičky dokumentu v HTML kódu. Tato hlavička také může být generována automaticky na základě skutečností uvedených nebo vypočítaných o daném zdroji. META se také může vyskytovat v separátním HTML dokumentu, který je ke zdroji (k primárním informacím) připojen a který na něj odkazuje.
5.7 Využití metadat Obecně lze říci, že metadata slouží k dekódování obsahu a významu primárních dat. Mohou tak primární data nejen rozšířit o další informace, ale také přispívají k lepší orientaci v nich a v internetovském prostředí pak významně přispívají k jejich nalezení. Metadata tak slouží k vyhledávání relevantních informací na Internetu a tím vylepšují stávající možnosti vyhledávačů a katalogů.
5.8 SGML a XML SGML je zkratka výrazu Standard Generalized Markup Language. SGML je definovaný normou ISO 8879 z roku 1979. Je to matajazyk nezávislý na SW a HW, který slouží ke specifikaci sytanxe konkrétních aplikací (značkovacích jazyků, např. HTML). Deklarace je obsažena v DTD (Document Type Definition), což je textový ASCII soubor obsahující tagy, které definují jednotlivé objekty (elementy). XML, Extensible Markup Language, je podmnožinou SGML. Jeho první verze pochází z roku 1998. Jde o popisný markup, který způsob prezentace jednotlivých elementů vyjadřuje pomocí stylů (XSL - eXtensible Stylesheet Language, CSS - Cascading Style Sheets). Ve snaze překonat nekompatibilitu existujících metadatových formátů je definován RDF (Resource Decsription Framework), který vychází z XML. Definice DTD v XML obsahuje: deklarace entit (jméno/hodnota) analyzované (obecné, parametrické), neanalyzované ©, " a elementů (vlastní značky definované v DTD)
,
,
, obsah, gramatika značek jazyka (sekvence, volba, seskupení, opakování) deklarace atributů značek definovaných v deklaraci elementů (jméno/hodnota) chování a vzhled příslušné značky komentáře (vysvětlivky deklarací)
5.9 Jaké známe identifikátory? ISBN, ISSN OCLC, RLIN (on-line union katalogy) URI (Uniform Resource Identifiers): URL (Uniform Resource Locator, KDE se soubor nachází) URN (Uniform Resource Name, JAK se jmenuje, nespecifikuje přístupovou službu k dokumentu např. WWW, FTP nebo GOPHER) URC (Uniform Resource Characteristics/Citation, o ČEM je soubor) PURL (OCLC persistent URL) SICI (Serial Item and Contribution Identifier) DOI (Digital Object Identifier) a další
5.10 Otázky do diskuse Jaké jsou hlavní překážky široké podpory elementu META internetovskými vyhledávači? Kolik % WWW stránek obsahuje metadata a která schémata jsou nejužívanější? Které nevýhody vyhledávacích strojů kompenzují metadata?
5.11 Úkol Najděte dokumenty, které jsou opatřeny metadaty a zjistěte, jak a podle kterého schématu tato metadata vznikla.
6
6.1
Příprava, tvorba a správa WWW prezentací
Stručný obsah této kapitoly Příprava webu tvorba webu a její zásady administrace a rozvoj webu
6.2 Příprava webu Prostředí WWW má svá specifika, která je třeba znát a pracovat s nimi. Než však vůbec začneme vytvářet web, je potřeba věnovat velkou pozornost přípravě. Co vše je potřeba zvážit a zajistit je již uvedeno v kapitole č. II, kde se obecně pojednává o projektové přípravě a řízení prací na elektronických publikacích. Stručně řečeno, je potřeba znát účel webu (tedy mimo jiné i to, zda se bude jednat o veřejný web na Internetu nebo vnitropodnikovou záležitost, intranet či extranet určený pro omezenou skupinu uživatelů), dále je nutné uvažovat, jaký cíl má web splnit a pro jakou skupinu lidí. V souvislosti s tím je třeba vždy zvážit specifika této skupiny, případné speciální požadavky (např. handicapy) a předpokládané preference. V neposlední řadě je třeba vědět, s jakými finančními, personálními a dalšími prostředky můžeme počítat, jaké jsou termíny a jaká pravidla pro naši práci. Při přípravě však musíme také vždy myslet na to, co bude následovat po vytvoření webu, tj. jak bude zajištěna jeho správa, aktualizace a případný další rozvoj. K tomu nám v průběhu přípravy i samotného rozvoje webu slouží různá sledování a statistiky. Je důležité věnovat pozornost celkovým průzkumům uživatelů Internetu, trendům v dané oblasti, skutečnostem známým o dané cílové skupině uživatelů, dobrým příkladům a zkušenostem a statistikám návštěvnosti webu, které ukazují, kdo, kdy, odkud a co na našich stránkách dělal.
6.3 Tvorba webu Pravidla projektové přípravy a řízení budou platná i pro kroky při tvorbě webu: je vždy potřeba udělat analýzu situace, připravit koncepci, vytvořit logickou strukturu, připravit obsah a přidělit práce a odpovědnosti v rámci realizačního týmu. Je těžké psát o tvorbě webů, neboť mnoho konkrétních informací k tomu je k dispozici. Každý se snaží stanovit nějaká pravidla, ale skoro vždy se může jednat o specifické situace. Moje pravidla tedy zní: zadání musí být co nejpřesnější a všem zúčastněným jasné - pozdější “malé změny” mohou znamenat předělání celé koncepce možnosti všech zúčastněných musí být vyjasněny vše, co web obsahuje, musí být pro dané prostředí vhodné nevynalézejte kolo, ale zároveň neopisujte
6.4 Podpora uživatele Podpora uživatele je klíčová pro úspěch celého produktu. Začíná již zmíněným dobrým zacílením obsahu webu pro vybranou uživatelskou skupinu. Kromě obsahu je také důležitá struktura, která vždy musí být přehledná, funkční a pro uživatele příjemná. Tím ovšem podpora uživatelů zdaleka nekončí. Správce webu by měl průběžně vyhodnocovat zpětnou vazbu a sledovat statistiky návštěvnosti webu, na jejichž základě dochází k úpravám obsahu i navigace. Stále aktuální je také technická podpora, tedy nabídnutí alternativy v případě nemožnosti otevřít daný grafický či jiný prvek, helpy, průvodci stránkami, co nejmenší datový objem grafiky, možnost stažení potřebných plug-inů a především optimalizace pro co největší počet typů a verzí prohlížečů. Skutečnost, že jste stránky optimalizovali pro určitý prohlížeč, nepřinutí uživatele přizpůsobit svého klienta, ale spíše jej přesvědčí o tom, že neumíte stránky optimalizovat pro více typů a verzí prohlížečů.
6.5 Správa webu a jeho budoucí rozvoj Když je web vytvořen, otestován a případně schválen zadavatelem, putuje na web server. Tím ovšem nekončí zajištění jeho přístupnosti a nalezitelnosti. Pokud je to v možnostech tvůrců, je vhodné jej opatřit také metadaty a zaregistrovat web v co nejvíce vyhledávačích a katalozích. Ani to však nemusí stačit pro maximální návštěvnost webu. Často je nutné web také propagovat dostupnými prostředky: reklamou, články v médiích, veřejnou prezentací či nezávislými audity. Budoucí rozvoj webu závisí samozřejmě na jeho povaze (zda byl vůbec určen pro delší působení) a na možnostech majitele. Pravidelná údržba (vyhodnocování zpětné vazby, odstraňování chyb, aktualizace obsahu, zálohování, zajištění bezpečnosti dat a správa přístupových práv) může být posílena o řadu dalších prací, například vývoj nových verzí, rozdělení na více webů apod.
6.6 Otázky do diskuse Otevřete vaše oblíbené WWW stránky a podívejte se, jaké grafické formáty obsahují a zda (pomocí náhledu zdrojového kódu) obsahují alternativní texty a určení velikosti obrázku a tabulek. Také se podívejte, zda obsahují element META. Zkuste otevřít různé stránky s tím, že si ve svém prohlížeči nastavíte: a) barvu pozadí a textu, b) nezobrazování grafiky. Podívejte se, jak se stránky budou zobrazovat po těchto úpravách.
6.7 Úkol Nalezněte příklady vhodně vytvořených stránek a určete, které mají přednosti. Pak ukažte příklady stránek, které obsahují nějaké prohřešky, chyby a určete, v čem jejich nevhodnost spočívá a jak by bylo možné ji odstranit.
7
Prezentace e-dokumentů
7.1 Stručný obsah této kapitoly V této kapitole se nachází velmi stručný přehled oblastí, kam elektronické publikování významněji zasahuje. o Firemní komunikace o Kultura a umění o Věda, výzkum a vzdělávání o Státní správa o Soukromá sféra
7.2
Sféra podnikání o firemní prezentace o intranety, extranety (posílení interní a externí komunikace v rámci firmy a jejího okolí, tj. klienti, konkurence, potenciální klienti, veřejnost, stát) o in-comapny training, HRD o řízení (ProjectManagement), knowledge management (statistiky, datové sklady) o marketing a PR o mailing, klientské profily, prezentace na výstavách, infostánky o Výroční zprávy, katalogy, support produktů, demo verze o archívy produkce (vydavatelství), architektonické projekty o elektronický obchod, WAP, internetové aukce
7.3
Věda, výzkum, vzdělávání o vědecké práce a projekty, podpůrné knihovny o diskusní skupiny a fóra, videokonference o AI, expertní systémy (i ve firemní praxi) o e-learning o on-line: web based learning, videokonferencing o off-line: CD-ROM, download z Internetu o kombinované formy o encyklopedie, atlasy, příručky, slovníky, učebnice a učební pomůcky (jazyky, vybrané předměty, kreativní hry, edutainment) o oborové portály a katalogy o odborné knihovny a databázová centra
7.4
Soukromá sféra o nakupování, hry a zábava o hry: on-line a off-line (PC, Playstation) puzzles, střílečky, simulátory, adventury, interaktivní filmy o HDTV o e-banking o vzdělávání po Internetu o teleworking o WWW prezentace jednotlivců a zájmových skupin
7.5
Veřejná správa o poskytování informací podle Zákona č. 106 o Elektronický podpis (1.10.2000, z.č. 227/2000 Sb.) o Státní informační politika o 1998 Rada vlády pro SIP o 1999: Koncepce budování IS veřejné správy o 2000: SIP ve vzdělávání o registry, adresáře, evidence, agendy, statistiky o legislativa, vyhlášky, sdělení o veřejné infostánky (stanice s dotykovými monitory) - jízdní řády, info pro občany
o spolupráce s knihovnami a podniky o služby veřejných knihoven o elektronické publikace (knihy, e-ziny) o portály, prohlížeče, vyhledávače o on-line služby o mail server, webhosting o DDS, infoslužby o diskusní skupiny, news
7.6
Kultura a umění o rádio, televize, muzea, výstavy a galerie o katalogy výstav, galerií a festivalů o prezentace lokality, plány budov o zpravodajství, rozhlas, film o Interaktivní TV, HDTV o Internetová telefonie
7.7 Otázky do diskuse Vysvětlete vlastními slovy, co znamenají následující výrazy: e-banking, e-bussines, elearning, e-democracy.
7.8 Úkol Popište různé příklady z vaší zkušenosti, ve kterých elektronické publikování významně ovlivnilo (přetvořilo, zničilo, rozvinulo…) danou oblast.
8 8.1
Konvergence médií Stručný obsah této kapitoly Konvergence a její pojetí Hybridní služby Internetová telefonie Webcasting
8.2 Pojetí konvergence V této kapitole se budeme věnovat pojmu konvergence, pojmu, který má mnoho různých vysvětlení a aplikací. V tomto textu budeme vycházet z pojetí konvergence jako výsledků propojení různých zařízení do jedné sítě, v rámci níž probíhá výměna dat, kdy výstupní data jednoho zařízení slouží jako vstupní pro zařízení jiné. U konvergence se totiž obecně jedná o propojení historicky samostatně se vyvíjejících oborů: computing, telecommunications a broadcasting. Pokud tuto jednoduchou definici rozvedeme do větších podrobností, zjistíme, že můžeme na konvergenci pohlížet ze tří – dosti odlišných – úhlů: Z pohledu sítí, kdy dochází především ke sdílení technologií: kabelů, satelitů, rádiových vln a telekomunikačních spojů. Tyto technologie mohou být propojeny a využívány pro jeden typ služby, například služby připojení k Internetu využívají a kombinují všechny zmíněné technologie. V našem textu budeme dále rozvíjet konvergenci z pohledu hybridních služeb, tedy služeb, které vznikly propojením „historicky“ oddělených služeb nezávisle na použitých technologiích. Příkladem mohou být například datacasting, videoconferencing, audio a videotexové služby, tzv. zelená čísla, telesales, junk fax a junk mail (propojení reklamy s telekomunikacemi). Poslední možnou optikou je studium vzniku a dopadů konvergence ve vytváření nadnárodních organizací, kde vznikají složitě propojené vlastnické vztahy v produkci služeb (filmový a hudební průmysl, knižní produkce, poskytovatelé internetových služeb, telekomunikační společnosti).
8.3 Hybridní služby Velkým impulsem pro rozvoj hybridních služeb byl přechod od analogového k digitálnímu obsahu a technologiím. Hovoříme-li o konveregenci z hlediska služeb, pak se jedná o propojení ve formě produktu, ve funkci nebo médiu. V samotných konvergentních službách vzniká nový typ konkurence, například televize může nyní existovat ve více formách: pozemní, kabelová nebo satelitní.
8.4 Příklady hybridních služeb data broadcasting (přenos dat do TV přijímače s použitím technologie prokládaného TV signálu) - např. teletext narrowcasting (vysílání šité na míru ohraničené skupině příjemců) - předchůdce “video-ondemand” a “interactive TV” interaktivní služby (dvousměrný přenos) Videotex (Minitel), audiotex (informace o tel. číslech, placené linky 0609 apod.) videotelefony, videokonference Interaktivní TV Webcasting On-line služby (America On-line, Compuserve, Prodigy...): zpřístupnění databází, zpráv, informací a služeb
Poskytovatel připojení k Internetu (kromě služeb připojení k Internetu provozuje portály, chaty, informační a poradenské služby apod.)
8.5 Internetová telefonie Jedním z příkladů konvergence služeb je internetová telefonie nebo IP telephony. Jedná se totiž o přenos telefonních hovorů přes Internet narozdíl od “klasického” telefonování přes pevnou síť, mobilní sítě nebo satelit. V souvislosti s telefonováním přes internet se hovoří o tzv. unified messaging, kdy je e-mailový server propojen s možnostmi telefonování a tzv. instant messagingem (ICQ apod. tedy zasílání zpráv on-line). Internetové telefonii se předvídal velký rozvoj, zatím však odhadem má do roku 2004 vzrůst její využívání na 10% uživatelů Internetu, což ještě není mnoho. Úspěch totiž závisí především na zájmu velkých firem tuto technologii využívat a také do ní investovat.
8.6
Odkazy na firmy nabízející možnost telefonování přes Internet, další informace a potřebný software o computer to computer o (buddyPhone, Speak Freely) o computer to phone o http://www.dialpad.com/ o www.phonefree.com o www.callrewards.com o http://www.deltathree.com/ o http://www.hottelephone.com/ o Net2Phone o Dialpad o America Online (Instant Messanger) České firmy mohou tuto službu nabízet oficiálně od léta r. 1999 díky generálnímu povolení ČTÚ 22/99 o Czech OnLine (s Dattelem) o Radiomobil (Paegas Internet Call) o EuroTel, Aliatel, Contactel (Voice Direct) a další...
8.7 Webcasting Druhým příkladem hybridních služeb je tzv. webcasting, tedy jednoduše řečeno vysílání informací v prostředí WWW. Jde o skupinu služeb používajících Internetu jako platformy pro přenos obsahu přičemž propojují tradiční formy komunikace (tisk, audiovideo, telekomunikace). Aby se tyto služby mohly rozvíjet, je potřeba vytvořit
inteligentní architekturu sítí optimální pro streamingová data. Zatím je často kvalita těchto služeb negativně ovlivněna přenosovými možnostmi sítí. Avšak to, co webcasting ztrácí na kvalitě oproti např. TV, dohání šíří nabídky a interaktivitou. Podrobnější informace o webcastingu jako takovém, konkrétní příklady a také více podrobností o jeho typech naleznete na následujících stránkách: o www.broadcast.com o Yahoo: sekce News and Media, Internet Broadcasts o www.threesquared.com (streaming, webcasting) o www.webcasting.com (možnost stažení přehrávačů) o www.webcasters.org (Mezinárodní Asociace webcasterů)
8.8 Modely webcastingu 1. digitální knihovny s obsahem audiovideo materiálů a on-demand služeb video klipy, streaming služby nebo real-time zakomponované do statických WWW stránek Příklady: CNN, Internet Television Network... 2. webcasting “live” událostí používající audiovizuální obsah, koncentrace na živé přenosy Příklady: Audionet, itv.net, přenos on-line událostí pomocí textu, iDnes, the Age 4. Push/Pull služby předplatitelské služby, které předplatitelé dostávají automaticky “na stůl”, channels Příklady: Pointcast, Microsoft, Netscape 5. Push/Pull služby jako inteligentní agenti technologie aktivních kanálů posílená o možnost inteligentního prohledávaní podle profilu Příklady: netbot, agentware 6. webTV (příjem internetovského obsahu na TV přijímači) 7. Informační služby o obsahu a programech webcastingu aj. Příklady: CNN (Magnifi search engine na videoklipy), Net Channel.net
8.9 Otázky do diskuse Projděte si některé z uvedených odkazů. Uveďte příklady různých hybridních služeb a popište, jak a kde dochází ke konvergenci.
8.10 Úkol Vyberte si příklad webcastingu, například vysílání Českého rozhlasu na Internetu. Na tomto příkladě demonstrujte projevy konvergence a zkuste nalézt všechna pro a proti takového typu služeb.
9
9.1
Archivace
Stručný obsah této kapitoly Typologie přístupů k archivaci elektronických dat Virtuální knihovny Technické zabezpečení Povinný výtisk a tradiční knihovnické postupy
Archivace Zatímco klasičtí vydavatelé chrlí nové a nové publikace a jen tiše doufají, že jsou někde shromažďovány, elektronický vydavatel má veškerou svoji produkci „pod střechou“ a dává svým čtenářům na jednom místě k dispozici nejen nejnovější vydání, ale také sofistikovaný archív starší produkce s možnostmi prohledávání, objednání, stažení apod. Kromě této nesporné výhody je archivace také velmi účinnou formou ochrany dokumentů (především u historických fondů) a lepším nástrojem distribuce. V neposlední řadě existence elektronických archívů působí jako dobrý propagační a osvětový prvek. Nároky na fyzický prostor jsou v tomto případě daleko nižší než u tištěné produkce. V některých případech však mohou vznikat vážné problémy s umístěním exponenciálně rostoucího datového objemu produkce. Navíc s archivací dat v elektronické podobě vyvstávají kromě těchto technických problémů také problémy finanční a nakonec i personální – roste poptávka po odbornících na tyto technologie. Možnou budoucí nevýhodou tohoto způsobu archivace jsou problémy spojené s citlivostí nosičů pro ukládání dat: délka jejich životnosti – a tím i čitelnosti dat – není jistá stejně jako není vůbec jisté, že ještě po několika letech bude existovat funkční zařízení pro přečtení záznamu na nosiči. Výhody archivace dat v elektronické podobě jsou však nesporné, a tak i někteří klasičtí vydavatelé archivují svou produkci např. na CD ROM. Moderní knihovny a informační centra proto kladou stále větší důraz na rozvoj elektronických fondů a vznikají digitální knihovny.
9.2 Otázky do diskuse Zkuste pojmenovat hlavní výhody a nevýhody elektronických archívů.
9.3 Úkol Zkuste si představit, že máte na starosti velký zpravodajský portál, který obsahuje krátké zprávy, články, reportáže, reakce čtenářů a odpovědi, galerie fotografií, audio záznamy rozhovorů a krátké videozáznamy. Kromě toho provozujete také chat, diskuse na žhavá témata a ankety. Jakou byste navrhovali strategii pro archivaci těchto dat? Jaké mohou vyvstat problémy v budoucnu?
10 Legislativa a otázky etiky
10.1 Stručný obsah této kapitoly Copyright, autorský zákon, elektronický podpis Ochrana dat a svoboda slova E-demokracie vs. ochrana soukromí a další otázky etiky Otázky etiky a legislativy jsou klíčové nejen pro poskytovatele obsahu, ale také pro jeho autory a uživatele. Těmto otázkám se podrobně věnuje řada odborníků a také k nim existují celé servery a další veřejně dostupné informační zdroje. Proto v této kapitole nerozebírám tuto problematiku podrobně, ale pouze odkazuji na tyto existující zdroje.
10.2 Otázky do diskuse Jak by podle vás měla vypadat e-demokracie? Jaké jsou reálné možnosti uskutečnění této představy demokratického otevřeného občanského dialogu versus otázky ochrany soukromí, problémy s ochranou dat a nerovnosti přístupu k informačním technologiím?
10.3 Úkol Vzpomínáte na případ Napster? Server, který umožňoval sdílení a šíření hudby ve formě MP3 záznamů, na které neexistovala licence nebo jiné povolení k takovému šíření, byl zažalován hudebními producenty, kteří se cítili poškozováni činností Napsteru. Vyhledejte si k tomuto případu více podrobností, internetové servery se zprávami o této kauze jen hemžily. Rozeberte tento případ nejen z hlediska právních otázek, ale z hlediska etiky.
11 Ekonomické aspekty e-publikování
11.1 Stručný obsah této kapitoly Co je to e-bussines Modely elektronického obchodu Elektronické peníze Elektronické vydavatelství
11.2 E-bussines Elektronický obchod se začal rychle rozvíjet ve chvíli, kdy uživatelská skupina Internetu dosáhla uspokojivé velikosti, zlepšily se technické, právní (certifikace, elektronický podpis) i ekonomické podmínky pro elektronickou komerci a kdy se i u nás otevřely možnosti pro implementaci různých platebních systémů. V Čechách vznikla Asociace pro elektronickou komerci (www.apek.cz) a řada informačních serverů na podporu elektronického obchodování (například www.ebiz.cz). Elektronické obchodování je širší pojem, než jak jej máme ve zvyku vnímat. Následující modely ukazují šíři, jakou e-bussines ve skutečnosti nabízí. Klasické schéma elektronické komerce ukazuje příklady, s jakými se můžeme setkat: B2B
B2C
Rezervační systémy aerolinek a cestovních kanceláří
e-shopy
Nejstarší model C2C
C2B
Překladatelské služby, transakce probíhá mezi dvěma fyzickými osobami přímo
Osoba jako dodavatel pracovní síly, teleworking, elektronické časopisy
11.3 Příklady modelů o tržiště (http://www.intelligo.cz/) o transakční agenti (http://www.investice.cz/) o poradenství pro obchodní komunitu (finance.cz, epravo.cz) o nákupní kluby (http://www.powershop.cz/) o vytváření a koncentrace trhu (výnosy z inzerce) o sdružení prodejců o virtuální nákupní centra (ecity, vltava2000, shop.cz) o aukce a reverzní aukce (ricardo.de, aukce.cz) o inzertní rubriky (annonce.cz) o vyhledávací agenti (einfo.cz, shopfinder.cz) o reklama, propagace (wordonline.cz) o věrnostní schémata (fazole.cz) o virtuální služba zdarma (atlas.cz, ICQ), zdarma s reklamou o předplatné (economist.com, pbj.cz)
o diskont (zdroje z reklamy) o mikroplatby (pay-as-you-go) o registrace o centra služeb o informace, srovnání (srovnejte.cz) o e-tailer (na míru) o přímí výrobci (eta.cz, unipack.cz) o prodejní koalice (amazon.com) o poradenství pro komunity o expertní služby (expert.cz) o referenční a hodnotící fórum
11.4 Elektronické platební systémy (přímé bankovnictví) Homebanking je vývojově starším modelem přímého bankovnictví. Počítač komunikuje prostřednictvím Internetu s bankou, avšak za použití speciálního softwarového a hardwarového zařízení. Komunikace je tedy vázána na jeden konkrétní počítač se zabezpečeným přístupem k bance. (U nás poskytuje například ČSOB, ČS, GE Capital, Hypovereinsbank). E-banking je modernější metoda, kdy správa konta probíhá prostřednictvím mobilního telefonu nebo internetového rozhraní odkudkoliv. Lze tak nakupovat přímo bez použití kreditní karty. (U nás nabízí například Expandia, KB, Citibank, Union banka a další).
11.5 Jak lze realizovat platby za nákupy přes Internet? o složenka, dobírka, převod z účtu o platební karty pro platby v e-shopech (CCS Kontakt, CitiCard od Citibank …) o kreditní karty (nejistota na straně plátce i příjemce) o úvěrové karty (O.K. karta GE capital, Aura karta od Cetelem, YES karta od Homecredit) o věrnostní programy (eKreditiv v eCity, Dukáty na iDnes, Fazole) o elektronické bankovnictví (eBanka (www.ebanka.cz), KB (www.mojebanka.cz), Juice Pay (www.mobiljuice.cz) - Eurotel a Citibank (CityDirect), Austria (nonstopkonto.cz), Živno (netbanka.cz), Union (union.cz) o internetové peníze (I Like Q) o placení pomocí mobilního telefonu (Paegas GMS Banking) o platební portály (platby.cz)
11.6 Otázky do diskuse Jaké má podle vás výhody a jaké nevýhody nakupování přes Internet?
11.7 Úkol Zkuste si představit, že plánujete rozjezd elektronického obchodu, například placených informačních služeb. Zvažte, co byste vše museli zajistit, aby se takový projekt úspěšně rozjel a jak byste udržovali jeho konkurenceschopnost v průběhu dalších let.
12 Pro a proti v elektronickém publikování 12.1 Stručný obsah této kapitoly Odlišnosti elektronického publikování od tradiční produkce Srovnání pro a proti v elektronickém publikování
12.2 Ochrana dat Každý producent informací může být nesolidní, ale investice do vydání papírového periodika již signalizuje alespoň snahu o kontinuitu a cíl vydávání. Klasický vydavatel má navíc své produkty někde uložené v papírové podobě a pokud zanikne, bude možné tyto dokumenty i nadále použít. U elektronického vydavatelství vznikají složité otázky spojené s možnostmi přesouvat dokumenty a tím i jejich URL nebo nebezpečí ztráty dat v důsledku jejich záměrného či cizí osobou zaviněného poškození. Možná právě tato nejistota vede mnohé uživatele Internetu k tomu, že si raději důležité dokumenty nebo články vytisknou. Jedině tak můžeme vysvětlit fakt, že existuje přímá závislost mezi rostoucím využíváním výpočetní a kancelářské techniky a spotřebou papíru. 12.3 Nadprodukce informací Finanční náročnost a větší časo-prostorové omezení tištěných publikací paradoxně skýtá jednu z výhod klasického publikování: částečná eliminace nadprodukce informací a grafomanství. Omezovat autory na Internetu by však bylo v rozporu s jeho celkovým zaměřením, a tak nezbývá než apelovat na etiku: všichni, kdo publikují na Internetu (a v el. podobě obecně), by se měli vyvarovat duplikací, uveřejňování redundantních informací, publikování zbytečně paměťově náročných dokumentů (fotografie, video, zvuk) a především nepublikovat "za každou cenu". S tím souvisí i jisté návyky a počítačová gramotnost. Z neznalosti například často dochází ke zbytečnému vytváření kopií dokumentů nebo nadměrnému zatěžování paměťových prostorů. 12.4 Délka archivace Možnost archivovat předchozí čísla/publikace je již zmíněnou nespornou výhodou elektronických vydavatelství, na druhou stranu však nikdo přesně neví, jak dlouho budou data na patřičném serveru přístupná a čitelná (s tím souvisí i otázka kvality záznamového
média). V souvislosti s elektronickými publikacemi vyvstává v oblasti archivace otázka povinných výtisků, určení jednotlivých typů dokumentů a které soubory na síti za ně považovat (monografie, periodika, mapy, fotografie…) a s tím spojená nutnost definovat, co všechno je považováno za elektronický dokument. 12.5 Zpětné zásahy do textu Elektronické publikace vystavené na síti se rovněž výrazně odlišují možností autora do nich neustále zasahovat, opravovat chyby, zpřesňovat formulace nebo je jinak měnit. Dokument fixovaný na papíře takto upravovat nelze. Na první pohled se zdá, že především ti, kdo mají zkušenosti s vydáváním papírových dokumentů, by ocenili možnost, opravit překlepy a drobné chyby, které přehlédla trojí korektura textu před tiskem. Tato nesporná výhoda se však může lehce obrátit v nevýhodu nebo spíše nebezpečí zvyšování nedůvěry k elektronickým publikacím. Jak vyřešit situaci, kdy někdo popíše nepřesnosti nebo nekonzistence v textu nějakého autora, který zareaguje na kritiku tak, že tyto nedostatky ze svého původního textu hbitě odstraní? Lze důvěřovat autorovi článku uvádějícím ekonomické ukazatele, když po zveřejnění citací konkrétních údajů autor původní citované údaje přepíše jinými? 12.6 Omezená skupina uživatelů Internetu Internet je nazýván globální počítačovou sítí a málokomu tak dochází, že přístup k této "celosvětové" studnici informací má pouze zlomek obyvatel planety Země. Obecnými bariérami přístupu mohou být ekonomické podmínky, politická atmosféra, úroveň vzdělanosti, stav telekomunikační sítě aj. Podle průzkumů uživatelské struktury Internetu tvoří v České republice většinu mladí (v intervalu 15-33 let se pohybuje 80% všech uživatelů Internetu v ČR), vzdělaní (absolventi SŠ a VŠ pokrývají 87,4%), muži (89,7%). České publikační aktivity na Internetu jsou dále specifické používáním jazyka, kterým mluví jen malý zlomek všech uživatelů Internetu a který navíc vyžaduje podporu kódování české diakritiky. K elektronickým publikacím na Internetu má tedy u nás zatím přístup jen omezená skupina lidí. Na druhou stranu je však patrné, že právě akademická komunita je v internetovské uživatelské skupině dosti výrazně zastoupena. Mnohé z odborných dokumentů nebo publikace úzce vymezených zájmových či profesních skupin, které nemohly být kvůli omezením tištěné produkce vydány, mají právě na Internetu šanci vzniknout a dostat se ke svým čtenářům. 12.7 Autorská práva Jedním z nejdiskutovanějších současných problémů elektronického publikování je ochrana osobních dat a s tím spojené garance autorům, kteří publikují. Bez pružného, funkčního a použitelného legislativního nástroje ochrany duševního vlastnictví na počítačových sítích se jen těžko rozvine elektronické publikování, knihovny a archivace. Specifickou vlastností elektronických publikací totiž mimo jiné je, že jejich kopie jsou naprosto identické s originálem (pokud nejsou opatřeny elektronickým podpisem či jinak označeny), a proto lze kupříkladu jen těžko dokázat, který ze dvou obsahově shodných digitálních dokumentů vznikl dříve. Pro účely eliminace takových problémů vzniká celá řada iniciativ a také jsou vytvářeny nástroje na ochranu dat a autorských práv. Dokumenty je například možné zajistit pomocí tzv. elektronického podpisu, zakódováním, omezit k nim přístup pouze přes heslo či registraci apod. Všechny tyto nástroje však vyžadují finanční, personální a další investice a také záleží na jejich širokém využívání.
12.8 Knihovnické postupy Elektronické publikování by mělo vyvolat jisté změny v tradičním nahlížení na metody zpracování, ukládání a zpřístupňování zaznamenaného poznání. Není dosud jasná definice a třídění elektronických dokumentů, neexistuje jednotný způsob jejich popisu, indexace a archivace a tradiční registrace (ISBN a ISSN) respektuje specifika elektronických publikací jen v konkrétních případech. Nové médium si pravděpodobně vynutí změny v chápání dokumentu jako fyzického dokumentu a upřednostňování formy před obsahem. Tento princip postulují všechny vyhledávací služby na Internetu, kdy prvotní je indexace obsahu dokumentu, nikoli jeho forma. 12.9 Hodnocení kvality elektronických časopisů Pro realizaci on-line titulu je technické zabezpečení jistě rozhodující, avšak o jeho skutečném úspěchu na trhu elektronických publikací rozhoduje především jeho kvalita. Jakým způsobem však přistupovat k hodnocení kvality elektronických publikací? Následující princip bude pravděpodobně pouze jedním z návrhů, jak na tak komplexní pojem, jakým je kvalita, můžeme pohlížet. 12.9.1 Obsah Pravděpodobně nejdůležitějším kritériem při hodnocení kvality titulu musí být jeho obsah. Kromě samotné relevance vzhledem k zaměření periodika je důležité hodnotit také to, zda má čtenář přístup ke všemu, zda má možnost odkazování na archiv, jak často probíhá aktualizace a zda se nabízejí alternativní formáty. Kritériem kvality bude jistě také to, zda vzájemně provázené odkazy skutečně fungují, zda je obsah časopisu přehledně rozdělen (například do rubrik) a zda cituje své zdroje.
12.9.2 Původci Součástí našeho víceméně subjektivního hodnocení je jistě také to, kdo stojí za vydáváním daného titulu a kdo konkrétně tvoří redakci. Objektivně můžeme tyto požadavky zjistit např. z toho, zda projekt obsahuje informaci o copyrightu, informaci o vydavateli, redakci, koncepci, záměrech a statusu, informaci o autorech a ISSN.
12.9.3 Navigace Především u rozsáhlejších elektronických projektů je navigace naprosto nezbytná. Otázka tedy spíše je, jak je tato navigace vymyšlena a zda vyhovuje logice čtenářů a jejich potřebám. Do navigačního systému tedy především patří vzájemně provázané odkazy v příspěvcích, odkazy na citované a zmiňované dokumenty, servery a instituce, e-mailové adresy autorů nebo alespoň redakce, inteligentnost propojení jednotlivých hierarchických úrovní systému, tematické členění a vyhledávací možnosti.
12.9.4 Design Dynamika, barvy a především co nejvíce pohyblivých částí na stránce rozhodně nejsou tím, co určuje kvalitu titulu. Aby periodikum působilo jako vyvážený a jednotný systém, mělo by mít také jednotnou úpravu, kde grafika v podstatě hraje roli navigačního prvku. U textů je nejdůležitější jejich “čitelnost”, tedy rozumná barva písma sladěná s pozadím, typ a velikost písma a zarovnání. K posouzení slouží také to, jaké prvky a především jak efektivně byly použity (multimediální prvky) a jaké nástroje (HTML, DHTML, skripty...). K celkovému hodnocení ještě připočteme, zda je vyřešeno kódování a podpora různými prohlížeči a zda je použito meta jazyka. Kromě výše uvedených charakteristik je třeba uvážit také skutečnost, že elektronický projekt se vyskytuje ve velmi proměnlivém, nevypočitatelném a dynamicky se rozvíjejícím prostředí. Pro úspěch projektu je tedy také důležité neustále sledovat vývoj, trendy a novinky, hledat poučení a inspiraci v dobrých příkladech a vlastních zkušenostech. Tato práce je náročná nejen z hlediska stále nových požadavků na inovace technologické, ale také změnu myšlení a schopnost neustále se vzdělávat. Pro
Proti
neexistence časoprostorové bariéry
nerovnosti přístupu k ICT (vzdělání, region, sociální skupina)
interaktivita, multimedialita vyhledávací nástroje distribuční možnosti
nadprodukce informací a zhoršená orientace v jejich kvalitě
zkrácený proces přípravy
rychlý vývoj technologií nutící k neustálému přizpůsobování a závislosti
konvergence, možnost propojování
problémy s archivací
decentralizovaná struktura
náročnost na přípravu a celoživotní rozvoj lidí negativní dopady globalizace nekompatibilita
12.10 Otázky do diskuse Zkuste vyjmenovat nejdůležitější aspekty elektronického publikování a ukázat, jaké mají kladné a záporné stránky.
12.11 Úkol Představte si, že připravujete projekt nového elektronického oborového časopisu. Připravte si projekt, koncepci a popište, co byste všechno měli vzít při přípravě a realizaci v úvahu.
13 Poznámka autora Tento text byl napsán v říjnu roku 2001. Konkrétní nástroje pro tvorbu a správu elektronických publikací se vyvíjejí stejně dynamicky, jako reálná podoba těchto publikací jakož i prostředí, ve kterém se zveřejňují. Je proto obtížné napsat učební text o elektronickém publikování tak, aby nezastaral během krátké doby a zároveň, aby nebyl na druhou stranu příliš obecný. Konkrétní příklady jakož i aktualizovaná verze tohoto studijního materiálu je proto přístupná na adrese http://www.ikaros.cz (sekce kurzy). Druhý dovětek se týká samotného obsahu tohoto textu. Na elektronické publikování lze nahlížet různě: z hlediska knihovnicko-informačního zpracování (tedy spíše uživatelského pohledu), z hlediska produkce a správy elektronických publikací (tedy pohledu tvůrců, techniků a obchodníků). V tomto textu jsem se snažila kombinovat oba pohledy. Vědoma si strategické nutnosti knihoven a informačních center zapojit se aktivně do procesu elektronického publikování, zařadila jsem nejen kapitoly o archivaci, klasifikaci nebo popisu elektronických publikací, ale velkou váhu jsem dala na samotný proces tvorby elektronických publikací. Domnívám se totiž, že tato průprava nejen napomůže zařadit knihovníky a informační pracovníky na místo aktivních účastníků rozvoje elektronického publikování, ale především jim dá lepší náhled na celou tuto problematiku.
14 Literatura 14.1 Použitá a doporučená literatura ke kapitole 1. 1. BAYER, Jan. Elektronické časopisy a systém ISSN. Ikaros [online], 1998, č. 3. Dostupné z: http://ikaros.ff.cuni.cz/1998/c03/issn.htm. 2. JEDLIČKOVÁ, Petra. Elektronické publikování: Periodika na Internetu. Ikaros [online],1999, č. 3 [cit. 1999-03-01]. Dostupný z: . 3. JONÁKOVÁ, Karolína. Co je a co není elektronický časopis. Ikaros [online], 1998, č. 1. http://ikaros.ff.cuni.cz/1998/c01/elp.htm. 4. MEADOWS, Jack. Can we really see where electronic journals are going? Library Management, Vol. 18, no. 3 (1997). s. 151-154. ISSN: 0143-5124. 5. Průzkum uživatelů Internetu. Výsledky pátého kola (červen – červenec 2000). Dostupný z: http://www.park.cz 6. TKAČÍKOVÁ, Daniela. Odborné elektronické časopisy - proč ne? Ikaros [online],1998, č. 2. http://ikaros.ff.cuni.cz/1998/c02/tka.htm. 7. VOJTÁŠEK, Filip. WWW otevřel elektronickému publikování cestu dokořán, ale idyla nás nečeká. Ikaros [online]. 1998, č. 1.. http://ikaros.ff.cuni.cz/1998/c01/elpubl.htm. 8. VOJTÁŠEK, Filip. Ikaros na WWW: zkušenosti s vydáváním elektronického odborného časopis. Ikaros [online]. 1999, č. 3 [cit. 1999-03-01]. Dostupný z: . 9. WILLS, Gordon. Embracing electronic publishing. Internet Research, Vol. 6, No. 4 (1996). s. 77-90. ISSN 1066-2243. 10. WILLS, Mathew - WILLS, Gordon. The ins and outs of electronic publishing. Internet Research, Vol. 6, No. 1 (1996). s. 10-21. ISSN 1066-2243. 11. WOODWARD, Hazel - ROWLAND, Fytton - McKNIGHT, Cliff - MEADOWS, Jack - PRITCHETT, Carolyn. Electronic journals: Myth and realities. Library Management, Vol. 18, no. 3 (1997). s. 155-162. ISSN: 0143-5124. 12. ŽBIRKA, Jan. Fulltextové aspekty elektronického publikování. Ikaros [online]. 1999, č. 3 [cit. 1999-03-01]. Dostupný z: .
14.2 Použitá a doporučená literatura ke kapitole 2. 13. HOLSINGER, Erik. Jak pracují multimédia. Brno : UNIS, 1995. 198 s. 14. LEWIS, Chris. Multimédia. Z angl. orig. přel. Jiří Bartoň. Praha : Ikar, 1998. 71 s. 15. MILLER, David. Web multimedia development. Indianapolis : New Riders, 1996. 648 s.
14.3 Použitá a doporučená literatura a další zdroje ke kapitole 3. 16. FOTR, Jiří. Jak na počítač: Skenery a skenování. Praha, Computer Press: 2000. 72 s. 17. VOJTÁŠEK, Filip. Role digitalizace v systému ochrany historických fondů se zvláštním zřetelem na projekt Národní knihovny ČR „Memoriae Mundi Series Bohemica“ realizovaný v rámci programu UNESCO „Memory of the World“. Diplomová práce. UK FF ÚISK Praha, 2000. Vedoucí DP Mgr. Adolf Knoll, oponent PhDr. Zdeněk Uhlíř. 18. WWW prezentace projektu Memoriae Mundi Series Bohemica na stránkách NK ČR: http://digit.nkp.cz a http://www.nkp.cz/start/knihcin/projekty/Digit/DigitLib.html. 19. American Memory - Library of Congress 20. Digital Library - British Library J.S.Bach v digitální podobě 21. Gallica 22. VOJTÁŠEK, Filip. Využití grafických formátů JPEG a DjVu v digitalizaci. Inforum 2000 23. MILLER, David. Web multimedia development... s. 130-135 24. Digitální knihovna - projekt NK ČR Memoriae Mundi Series Bohemica 25. VOJTÁŠEK, Filip. Role digitalizace v systému ochrany historických fondů se zvláštním zřetelem na projekt Národní knihovny ČR "Memoriae Mundi Series Bohemica" realizovaný v rímci programu UNESCO "Memory of the World". Diplomová práce. Praha, ÚISK FF UK: 2000. 154 s. 26. KNOLL, Adolf. Testing new image formats for document delivery. 27. KNOLL, Adolf. Efficiency of wavelet conversion. 28. BEAGRIE, Neil. Going digital: issues in digitisation for public libraries [online]. EARL Consortium, 2000-05-25 [cit. 2001-01-31]. 29. PSOHLAVEC, Stanislav. Digitalizace - co tím myslíte? Ikaros [online]. 1999, roč. 3, č. 11 [cit. 2000-12-12].
14.4 Použitá a doporučená literatura a další zdroje ke kapitole 4. 30. FOTR, Jiří- SCHNEIDER, Zdeněk. Flash 5, Průvodce uživatele: Pro grafiky a tvůrce webů. Praha, Computer Press: 2000. 199 s. ISBN 80-7226-415-X. 31. PROKEŠ, Karel. Velká kniha: Macromedia Flash, Interaktivní animace. Brno, Unis: 2000. 311 s. ISBN 80-86097-51-X. 32. Macromedia Flash (www.flash.com): Dostupné z: http://www.macromedia.com/software/flash/ 33. Český server Flash Zone: Dostupné z http://www.flashzone.cz 34. Joe Cartoon:Dostupné z: http://www.joecartoon.com/ 35. Projekt Pražský Golem: Dostupné z: http://www.prague-golem.cz/
36. MPx: Dostupné z: http://www.mpx.cz nebo htpp://www.mp3.cz (odkazy na řadu dalších míst na WWW včetně archívů MP3) 37. DVD: Dostupné z:http://www.dvd.cz (technický popis DVD, slovníček pojmů, okazy na DVD produkty) 38. HDTV:Dostupné z:http://www.hdtv.com a nebo http://www.digitaltelevision.com 39. Měsíčník Pixel: www.pixel.cz 40. Server DV o digitálním videu: www.dv.cz 41. Server DigitalTV: www.digitaltv.cz 42. Server o digitálním videu: www.digitalproducer.com 43. Rozsáhlý soubor serverů: www.digitalmedia.net 44. Stručnější přehled: www.desktopvideo.about.com 45. Streaming media world: smw.internet.com 46. Kodeky: www.mediacleaner.com/CodecCentral 47. Videostřižny: www.syntex.com, www.visual.cz, www.gio.cz a www.exac.cz
14.5 Použitá a doporučená literatura a další zdroje ke kapitole 5. 48. Tim BL. Metadata Architecture. January 1997. 49. TAYLOR, Chris. An Introduction to Metadata. April, 1999. 50. HILLMANN, Diane. Using Dublin Core. 2000-07-06. 51. A gentle introduction to SGML. 52. MUSCIANO, Chuck - KENNEDY, Bill. HTML a XHTML: Kompletní průvodce. Praha, Computer Press: 2000. 633 s. ISBN 80-7226-407-9. 53. LYNCH, Clifford. Identifiers and their role in networked information applications. 1997.
14.6 Použitá a doporučená literatura a další zdrojeke kapitole 6. 54. SPAINHOUR, Stephen- ECKSTEIN, Robert. Webmaster v kostce. Praha, Computer Press: 1999. 504 s. ISBN 80-7226-251-3. 55. MUSCIANO, Chuck - KENNEDY, Bill. HTML a XHTML: Kompletní průvodce. Praha, Computer Press: 2000. 633 s. ISBN 80-7226-407-9. 56. SATRAPA, Pavel. Web Design. Praha, Neokortex: 1997. 414 s. ISBN 80-902230-1-X. 57. Seriály o tvorbě HTML na různých e-zinech (Živě, NaModro, ...) 58. MIKLE, Pavel. Referenční příručka jazyka HTML. Unis, Praha: 1996. 55 s.
14.7 Použitá a doporučená literatura a další zdroje ke kapitole 7. 59. HAUSNER, Milan. Nový zdroj poznání. Přehled významných vzdělávacích portálů. Computer, roč. 8, č. 13-14/01, s. 6-8. ISSN 1210-8790. 60. KASAL, Pavel, SVAČINA, Štěpán a kol. Internet a medicína. Grada, Praha: 2001. 224 s. ISBN 80-247-0119-7. 61. PAPÍK, Richard, MICHALÍK, Pavel, MICHALÍK, Petr, NOVÁČEK, Libor. Internet – ekonomické, marketingové a finanční aplikace: strategie vyhledávání a prezentace. Ekopress, Praha: 1998. ISBN 80-86119-03-3. 62. Vše o zákonu č. 106: www.ostosest.cz 63. Sdružení pro informační společnost: www.spis.cz 64. Březen měsíc Internetu: www.brezen.cz, www.bmi.cz 65. Internet ve státní správě a samostrávě: www.isss.cz 66. České fórum pro informační společnost: www.cfis.cz
14.8 Použitá a doporučená literatura a další zdroje ke kapitole 8 67. Webcasting and convergence: policy implications. Paris, OECD: 1997. 55 s. 68. Converegence between communications technologies: case studies from North America and Western Europe. Paris, OECD: 1992. 147 s. ISBN 92-64-13633-9. 69. Telecommunications and broadcasting: covergence or collision? Paris, OECD: 1992. 287 s. ISBN 92-64-13764-5. 70. Zpravodajské portály: i. www.czech-tv.cz ii. www.idnes.cz iii. www.cnn.com/videoselect iv. www.abcnews.com v. www.msnbc.com/m/lv/default.asp vi. www.foreigntv.com/worldnews vii. www.zdnet.com/zdtv/msvideo viii. www.fasttv.com 71. Hudba i. www.worldonline.cz ii. www.launch.com iii. www.vh1.com 72. Film i. www.atomfilms.com ii. www.movieflix.com
iii. www.ifilm.com iv. www.film.com/watch v. www.realguide.com/broadband vi. www.windowsmedia.com/broadband/bbguide.asp
14.9 Použitá a doporučená literatura a další zdroje ke kapitole 9. 73. CELBOVÁ, Ludmila. Katalogizace elektronických zdrojů na Internetu: proč, co, jak? Ikaros (online). 2001, č.2 (cit. 2001-02-01). 74. CELBOVÁ, Iva. Archivace elektronických publikací: Problémy spojené s fenoménem elektronického publikování. Ikaros [online]. 1998, č. 2. http://ikaros.ff.cuni.cz/1998/c02/elpubl1.htm. 75. ARMS, William Y. Digital libraries.Cambridge, MIT Press: 2000. 287 s. ISBN 0262-01880-8. 76. BORGMAN, Christine. From Guttenberg to the global information infrastructure: Access to information in the networked world. Cambridge, MIT Press: 2000. 324 s. ISBN 0-262-02473-X. 77. The Internet Archive: Building an "Internet Library". Dostupné z http://archive.org/ 78. Preserving access to digital information [online]. Canberra : National Library of Australia, http://www.nla.gov.au/padi/.
14.10 Použitá a doporučená literatura a další zdroje ke kapitole 10. 79. KŘÍŽ, Jan. Ochrana autorských práv v informační společnosti. Praha, Linde: 1999. 252 s. ISBN 80-7201-190-1. 80. HARTMANNOVÁ, Dagmar. Kolektivní správa autorských práv: historickoteoretická studie, výklad platné právní úpravy včetně porovnání s právní úpravou vybraných evropských zemí, soutěžně-právní aspekty kolektivní správy. Praha, Linde: 2000. 143 s. ISBN 80-7201-218-5. 81. Sbírka předpisů České republiky: předpis 121/2000 Sb. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Dostupný také např. z http://www.sbirka.cz. 82. SMEJKAL, Ladislav. Právní ochrana databází v novém autorském zákoně. Ikaros [online]. 2001, č. 3 [cit. 2001-03-01]. Dostupný na World Wide Web: . ISSN 1212-5075. 83. PŘIBYLOVÁ, Daniela. Nový autorský zákon. Ikaros (online). 2001, č.2 (cit 2001-0201). Dostupný z http://ikaros.ff.cuni.cz/2001/c02/pravo.htm 84. PŘIBYLOVÁ, Daniela. Nový autorský zákon s ohldem na díla vyjádřená v elektronické podobě. Ikaros [online]. 2001, č. 3[cit. 2001-03-01]. 85. Dostupný na World Wide Web: . ISSN 1212-5075.
86. PUNČOCHÁŘ, Pavel. Nový autorský zákon a počítače. Computer 2/01, s.56
14.11 Použitá a doporučená literatura a další zdroje ke kapitole 11 87. RAFAJ, NIkola. (Ne)Platím, (ne)platíš, (ne)platíme. Lupa [online]. 2001, [cit. 200105-10]. Dostupný na World Wide Web: http://www.lupa.cz/clanek.phtml?show=1538 88. Žebříček připravenosti jednotlivých zemí světa na e-business. EIU, 2001. Dostupné z: http://www.ebusinessforum.com/index.asp?layout=rich_story&doc_id=367 89. Elektronický časopis o e-businessu www.ebiz.cz.
14.12 Použitá a doporučená literatura a další zdroje ke kapitole 12 90. WILLS, Mathew, WILLS, Gordon. The ins and the outs of electronic publishing. Internet research: Electronic networking and Public. Vol. 6, No. 1 (1996). pp. 10-21. MCB University press. ISSN 1066-2243. 91. Towards a global information society: Global information infrastructure, Global Information society: policy requirements.OECD, Paris: 1997. 110 s. ISBN 92-6415696-8. 92. A new economy? The changing role of innovation and information technology in growth. OECD, Paris: 2000. 92 s. ISBN 92-64-17694-2. 93. Literacy skills for knowledge society. Further results from the International Adult Literacy Survey. OECD, Paris: 1997. 195 s. ISBN 92-64-15624-0.
