EKONOMIKA VYBRANÉHO SPORTOVNÍHO KLUBU - JACHTING

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

EKONOMIKA VYBRANÉHO SPORTOVNÍHO KLUBU - JACHTING Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

Ing. Viliam ZÁTHURECKÝ, MBA, Ph.D.

Viktor Teplý

Brno, 2014

J mé no a p ř í j mení aut or a:

Viktor Teplý

Ná z e v di pl omové pr áce:

Ekonomika vybraného sportovního klubujachting

Ná z e v pr áce v angličt i ně:

Economics of a selected sport club-yachting

Ka t e dr a:

Finance

Ve doucí di pl omové pr áce:

Ing. Viliam Záthurecký, MBA, Ph.D.

Rok obhaj oby:

2014

Anotace Cílem této bakalářské práce „Ekonomika vybraného sportovního klubu – jachting“ je nalézt možné způsoby financování jachtařské sezóny na vrcholové úrovni. Teoretická část je zaměřena na vícezdrojové financování sportu a tok finančních prostředků do sportovního odvětví. V praktické části jsou vypočítány celkové náklady a příjmy profesionálního jachtaře na jednu sezónu. Na základě sestaveného rozpočtu jsou navržena doporučení pro optimální strategii financování jachtingu. Annotation The goal of the bachelor’s thesis „Economy of selected sport branch – sailing“ is to find possible ways of funding a sailing season at the top level. The theoretical part focuses on multi-source financing of sport and the flow of funds to the sports industry. In the practical part are calculated total costs and incomes of a professional sailor during one season. Based on the compiled budget recommendations are designed for optimal funding strategy of sailing. Klíčová slova sport a tělovýchova, financování sportu, finanční zdroje, podpora sportu z veřejných rozpočtů, jachting Keywords sport and physical training, funding of sport, financial resources, public support of sport, sailing

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Ekonomika vybraného sportovního odvětví - jachting vypracoval samostatně pod vedením Ing. Viliama Záthureckého, MBA, Ph.D., a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 16. dubna 2014 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Viliamu Záthureckému, MBA, Ph.D., za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................... 13 TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................... 15 1

TEORETICKÁ VÝCHODISKA ................................................................ 15 2.1

Definice tělesné kultury a začlenění sportu ............................................ 15

2.2

Dělení sportu ........................................................................................... 16

2.3

Sport jako ekonomický statek ................................................................. 18

2.4

Sport a externality ................................................................................... 20

2.5

Hospodářský přínos sportu ...................................................................... 21

2.6

Jachting ................................................................................................... 23

2.6.1 2

Český svaz jachtingu…………………………………………….…25

PRINCIPY FINANCOVÁNÍ SPORTU V ČR .......................................... 29 2.1

Zákon o podpoře sportu .......................................................................... 29

2.2

Financování sportu z veřejných zdrojů ................................................... 29

2.2.1

Financování sportu ze státního rozpočtu………………...…………30

2.2.2

Financování sportu z rozpočtů místních samospráv…….………….35

2.3

Financování sportu ze soukromých zdrojů ............................................. 36

2.3.1

Loterijní společnosti……………………………………………......37

2.3.2

Sponzoring……………………………………………….…………38

2.3.3

Dary………………………………………………………………...39

2.4

Vývoj finančních prostředků plynoucích do sportu ................................ 40

PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................... 42 3

ANALÝZA ROZPOČTU REPREZENTANTA ČR V LT LASER ........ 42 2.5

Náklady ................................................................................................... 43

2.5.1

Náklady na trénink a soustředění na vodě………………………….43

2.5.2

Náklady na účast na mezinárodních soutěžích……………………..45

2.5.3

Náklady na trenéra………………………………………………....45

2.5.4

Náklady na materiál a vybavení……………………..……………..46

2.5.5

Ostatní náklady………………………………………………….….47

2.6

Příjmy ...................................................................................................... 48

2.6.1

Příjmy z ČSJ………………………………………………………..48

2.6.2

Příjmy z RSC……………………………………………………….48

2.6.3 2.7 4

Příjmy z rozpočtů místních samospráv……………………………..49

Rozpočet .................................................................................................. 50

SYNTÉZA POZNATKŮ A FORMULACE DOPORUČENÍ ................. 51

ZÁVĚR ................................................................................................................. 53 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .................................................................... 55 SEZNAM TABULEK .......................................................................................... 59 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................... 60 SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................. 60

ÚVOD Sport je nedílnou součástí dnešní moderní společnosti. Jedná se o rychle se vyvíjející odvětví národního hospodářství, které má jisté dopady i na oblast státní ekonomiky. O významnosti tématu svědčí také fakt, že financování sportu je problematikou často se vyskytující ve volebních programech parlamentních stran. Sport, jako tělesná aktivita, vyvolává řadu pozitivních faktorů na vývoji člověka a tím pádem i na vývoji celé společnosti. Lidé, kteří sportují, žijí zdravým životním stylem, jsou méně náchylní k nemocem, jsou zdatnější, lépe regenerují, a proto jsou i ekonomicky výkonnější. Sport nejen, že podporuje zdraví člověka, ale může sloužit i jako prostředek upevňování vztahů v kolektivu, nebo správného, jak fyzického, tak i duševního rozvoje dětí a mládeže. Sportující děti mají také všeobecně menší tendenci k užívání návykových látek a drog. Odvětví sportu spadá v České republice pod ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. V současné době je však sport značně podfinancován, o čemž svědčí i analýza financování sportu z roku 2009, kterou zpracovalo MŠMT ve spolupráci s Českým olympijským výborem. Podíl státních výdajů do sportu na celkových výdajích ze státního rozpočtu od roku 1990 klesá. Zatímco v roce 1990 se jednalo o 0,65%, v roce 2013 jde pouze o 0,25%. Při porovnání veřejných výdajů na sport vůči HDP s ostatními zeměmi EU obsadila ČR čtvrté nejhorší místo, což svědčí o podfinancování sportu v České republice. Sport může mít mnoho podob, podle výkonnosti a poslání můžeme rozlišovat sport rekreační, který je brán hlavně jako aktivní odpočinek prospěšný zdraví člověka, sport výkonnostní a sport vrcholový, provozovaný profesionálními sportovci, jejichž úspěchy mohou sloužit jako nástroj budování národní identity. V této práci jsem se zaměřil na problematiku možností financování vrcholového sportu a její aplikaci na konkrétní sportovní odvětví – jachting. Jachting se řadí mezi letní olympijské sporty již od roku 1896, kdy se konaly první novodobé Olympijské hry v Aténách. I přesto, že je jachting jeden z nejstarších olympijských sportů, jeho základna v České republice není příliš široká. Důvodem je samozřejmě fakt, že jsme vnitrozemský stát a nemáme moře. V současnosti je v naší republice registrováno 1411 aktivních závodníků, kteří jsou držiteli závodní licence, zúčastnili se alespoň jednoho závodu ročně a jsou hodnoceni v žebříčku Českého svazu jachtingu (ČSJ). Celkem je evidováno 6200 členů ČSJ rozdělených do 170 klubů a oddílů zabývající se jachtingem po celé České republice. Největší český úspěch v tomto sportovním odvětví zaznamenala známá jachtařka 13

Lenka Šmídová, která získala na Olympiádě v Pekingu v roce 2008 stříbrnou medaili v lodní třídě „Evropa“. V poslední době zažívá jachting relativně velký boom, zvláště pak v oblasti rekreačního sportu, kdy dovolená strávená na kajutové lodi obeplouvající malebné ostrovy středozemního moře má stále více příznivců. Jachting jsem si vybral z důvodu, že se v tomto sportu pohybuji mnoho let v roli aktivního sportovce. V současné době jsem členem reprezentačního družstva ČR v jachtingu a mým sportovním cílem je kvalifikace na Letní Olympijské hry, které se budou konat v roce 2016 v brazilském Rio de Janeiro. Kromě mnoha titulů Mistra České republiky v různých lodních třídách od dětských, žákovských až po olympijské, druhého místa na Mistrovství světa a prvního místa na Mistrovství Evropy, je zatím mým největším dosaženým sportovním úspěchem účast na Letních Olympijských hrách v Londýně 2012. Je pro mě příjemné spojit a provázat sportovní dovednosti s ekonomickým pohledem na sledovaný sport. V teoretické části mé bakalářské práce nejprve vymezím pojem sportu a jeho postavení v ekonomice státu a dále přiblížím, již zmíněný sport, jachting, na který pak bude aplikována praktická část této práce. Hlavním bodem teoretické části je všeobecná problematika financování sportu v České Republice, kde je mým cílem popsat finanční toky do sportovního odvětví. Pro

praktickou

část

této

práce,

kde

předmětem

je

analýza

reálných

nákladů

reprezentanta jachtingu na jednu sezónu, byl stanoven následující cíl: Nalezení optimální strategie financování jachtařské sezóny v konkrétní lodní třídě na vrcholové úrovni Pro dosažení tohoto cíle použiji poznatky získané v rámci teoretické části, které pak aplikuji v části praktické. Jako metody v teoretické části jsou použity metody deskripce a rešerše odborné literatury. V praktické části byly využity především metody analýzy, dedukce a indukce. V závěru práce je použita metoda syntézy zjištěných poznatků.

14

TEORETICKÁ ČÁST

1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA Kapitola teoretická východiska bude nejprve věnována sportu všeobecně. Budou zde uvedeny definice, dělení sportu a jeho začlenění do tělesné kultury. Druhá část je zaměřena spíše na ekonomický pohled. Sport je zde zařazen mezi ekonomické statky, poté je řešena problematika externalit a celkový přínos tohoto odvětví do státního rozpočtu. V závěru této kapitoly je pak přiblížen konkrétní sport jachting.

2.1 Definice tělesné kultury a začlenění sportu Pojem „tělesná kultura“ vychází z vědy zvané kinantropologie1. Tato věda považuje tělesnou kulturu za součást celého kulturního dědictví určitého národa. Tělesná kultura má tedy nepochybný vliv na vytváření norem, hodnot, vztahů v rámci konkrétní skupiny, či národa. Jak uvádí Rektořík, Hodaňova definice tělesné kultury zní: „tělesná kultura je sociokulturní systém, který jako výsledek činnosti, tvorby hodnot, vztahů a norem zabezpečuje specifickými tělocvičnými prostředky uspokojování zvláštních biologických a sociálních potřeb člověka v oblasti fyzického, a z něj vyplývajícího psychického a sociálního rozvoje s cílem jeho socializace a kultivace.“ [1] Do tělesné kultury řadíme, kromě sportu, tělesnou výchovu a pohybovou rekreaci. Tělesná výchova je prováděna v rámci vzdělávacího procesu na školách a přispívá ke správné výchově člověka. Pohybová rekreace je zase brána jako forma aktivního trávení volného času se současným rozvojem osobnosti. V poslední řadě se dostáváme k vymezení pojmu sportu. Slovo sport se odvozuje od latinského slova „disportare“, což znamená bavit se, příjemně trávit volný čas. Definic sportu existuje v dostupné literatuře celá řada. Například Hobza definuje sport: „jako rekreační fyzickou aktivitu tvořící složku volného času a životního stylu ve vrcholové podobě, prováděnou i jako profesi. Plní funkci nejen rekreační, ale i zdravotní, a

1

kin = pohyb, antropos = člověk a logos = věda.

15

zahrnuje momenty soutěživosti, výkonu, regulované ventilace agrese, příslušnosti ke skupině.“ [1] Další definici sportu můžeme nalézt v Evropské chartě sportu, která jej definuje jako „všechny formy tělesné činnosti, které ať již prostřednictvím organizované účasti či nikoli, si kladou za cíl projevení či zdokonalení tělesné i psychické kondice, rozvoj společenských vztahů nebo dosažení výsledků v soutěžích na všech úrovních“ [12]. Pro účely této práce, bude pojem sport chápan právě tak, jak ho vymezuje Evropská charta, ne tedy jako součást tělesné kultury, ale jako pojem zahrnující veškeré tělocvičné aktivity.

2.2 Dělení sportu Stejně tak, jako existuje řada definic pojmu sport, existuje také mnoho možností dělení tohoto odvětví. To nejtradičnější, jak již bylo zmíněno v úvodu, je podle výkonnosti na sport rekreační, výkonnostní a vrcholový. Rekreační sport, též nazýván jako sport pro všechny. Je to pohybová aktivita provozována běžnými občany, za účelem aktivního odpočinku, zábavy, zlepšení fyzické i psychické kondice či vytváření nových vztahů. Jedná se o sport provozovaný spíše nárazově, bez systematického tréninku. „Zájmový, organizovaný nebo neorganizovaný sport a pohybové aktivity občanů, rekreačního, soutěžního i nesoutěžního charakteru. Motivací a hodnotami jsou pohybové vyžití, zábava, sociální kontakt, udržení nebo zlepšení zdravotní i psychické kondice.“ [15] Výkonnostní sport „Zájmová

činnost

soutěžního

charakteru

se

systematickou

sportovní

přípravou,

organizovanou ve sportovních klubech. Vychází z příslušných lokálních podmínek. Pravidelné soutěže v diferencovaných věkových a výkonnostních kategoriích řídí sportovní svazy. Sportovci provozující výkonnostní sport vytvářejí sportovní hodnoty a sami jsou jejich „spotřebiteli“ (prožitek, sociální kontakt, seberealizace, zvyšování výkonnosti).“ [15] Vrcholový sport „Představuje nejvyšší výkonnostní úroveň sportu, organizovanou ve sportovních klubech a odborných pracovištích. Nároky na řízení vrcholového sportu přesahují možnosti 16

dobrovolného zajištění. Pravidelné soutěže řídí sportovní svazy. Činnost vrcholových sportovců je určitým společenským závazkem. Vrcholový sport je „producent“ hodnot, jejichž „spotřebitelem“ je veřejnost. Plní funkci propagační. Působí na veřejnost v domácím prostředí (vzory) a je prostředkem reprezentace České republiky.“ [15]

Dále může být sport dělen na aktivní, či pasivní, kde mezi pasivní sporty řadíme diváky, sázkaře a další pasivní účastníky sportu, kteří se však významně podílejí na tvorbě sportovního odvětví. Organizovaný a neorganizovaný, nebo komerční a nekomerční v závislosti na tom, zda pro vykonávání sportu využíváme placené prostředí, jako jsou například posilovny, tenisové kurty, nebo lanovky na sjezdové lyžování, nebo využíváme volně přístupná místa (parky, cyklostezky atd.), kde můžeme sport provozovat bezplatně. V literatuře můžeme nalézt i modernější dělení, jako je například dělení podle Cruma: [6] •

fitness sport: Hlavním motivem je udržování a zlepšování fyzické i psychické zdatnosti, vytváření nových sociálních vztahů a relaxace.

•

soutěžní sport: Je ekvivalentem sportu výkonnostního. Účastníci jsou registrovaní v klubech či organizacích. Motivem může být vzrušení ze soutěže, vítězství nad soupeřem, či překonávání osobních výkonů.

•

elite sport: U nás znám spíše pod pojmem vrcholový sport. Motivem je dosažení maximálních výkonu, reprezentace národa, je spojen s finančním oceněním.

•

lust sport: Neboli požitkový sport, je spojen s touhou po výjimečném zážitku. Často bývá nazýván jako S-sport, podle anglických slov sun, sand, snow, sex, speed, satisfaction.

•

rizikový a dobrodružný sport: Spojen s nebezpečím, dobrodružstvím a napětím. Do této kategorie patří adrenalinové sporty, jako např. paragliding, kitesurfing, potápění, nebo lyžování v nedotčených oblastech hor pomocí helikoptéry. Dále sem mohou spadat aktivity spojené s přežíváním v přírodě atd.

•

kosmetický sport: Provozován za účelem dobrého vnějšího vzhledu. Kromě posiloven a fitness center sem můžeme zařadit služby spíše kosmetického charakteru, jako například solárium.

17

2.3 Sport jako ekonomický statek V ekonomii se můžeme setkat různými kritérii dělení statků. Pro problematiku sportu se nejvíce hodí dělení podle toho, zda jsou statky rivalitní a vylučitelné ze spotřeby. Dle těchto hledisek je dělíme na statek soukromý, veřejný a smíšený. Jak uvádí Novotný [4], sport tvoří řada rozmanitých činností, které, aby mohli lidé provádět, potřebují určité podmínky. Máme tedy nehmotné činnosti, pro jejichž provádění potřebujeme určité materiální prostředí, jako jsou například budovy, hřiště, sportovní oblečení, či různá náčiní. Z těchto důvodů je obtížné zařadit sport buď mezi soukromé, nebo mezi veřejné statky. Tabulka č. 1: Dělení statků (spotřeba):

vylučitelná

nevylučitelná

rivalitní

Soukromý statek

Smíšený statek (společné zdroje)

nerivalitní Smíšený statek Veřejný statek Zdroj: Vlastní zpracování podle Hobza, Rektořík, Základy ekonomie sportu (2006), s 18. [1] Čistě veřejné statky se vyznačují svou nerivalitou, nevylučitelností ze spotřeby a nulovými mezními náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele. To, že je statek nerivalitní znamená, že spotřeba statku jedním spotřebitelem neomezuje, či nesnižuje dostupnost statku pro jiné spotřebitele. Další vlastností veřejných statků je jejich nevylučitelnost ze spotřeby. Je velmi složité, až nemožné zabránit spotřebiteli v užívání statku. Náklady na vyloučení jedince ze spotřeby by tedy byly velmi vysoké, což je v každém případě neefektivní, jelikož spotřeba statku jedním jedincem neomezuje v jeho spotřebě ostatní a mezní náklady na spotřebu každého dalšího uživatele jsou nulové. Nemožnost kohokoli vyloučit ze spotřeby vede k problému tzv. černého pasažéra. Ten spočívá v tom, že statek může užívat každý, bez ohledu zda za statek zaplatil, či ne. Neexistuje také žádná motivace, proč by jedinec za užívání statku měl platit. Z těchto důvodů dochází v případě veřejných statků k selhání trhu, a proto bývají poskytovány státem. Příkladem takovýchto statků v běžném životě může být obrana země, nebo věřené osvětlení. Soukromé statky jsou rivalitní a vylučitelné ze spotřeby. Trh v tomto případě funguje normálně. Soukromé statky jsou produkovány jejich výrobci v závislosti na poptávce. Spotřebitelé mezi sebou navzájem soutěží (rivalita). 18

Smíšené statky mohou být dvojího typu. Prvním případem jsou statky rivalitní a nevylučitelné ze spotřeby, které nazýváme jako společné zdroje. U těchto statků se vyskytuje problém tzv. tragédie obecní pastviny. Jelikož jsou statky nevylučitelné ze spotřeby a zároveň rivalitní, dochází k jejich nadměrnému užívaní. Řešením bývají různá politická opatření jako regulace, daně, povolenky, dotace. Příkladem mohou být přírodní zdroje, volně žijící zvěř, nebo ryby v moři. Druhým případem jsou statky, které jsou nerivalitní a vylučitelné ze spotřeby. Příkladem je nevyužitá silnice, tedy pokud nedojde k jejímu přetížení, spotřeba jednoho uživatele neomezuje spotřebu ostatních a vyloučení ze spotřeby lze uskutečnit jednoduše pomocí mýta. [2] V následující tabulce jsou shrnuta fakta týkající se jednotlivých typů statků s konkrétními příklady z oblasti sportu. Tabulka č. 2: Typologie statků s příklady sportu Vylučitelnost ze potřeby Čistě soukromé statky Spotřebovávané individuálně, nízké náklady na vyloučení Produkovány soukromými subjekty-firmami-agenturami

Nevylučitelnost ze spotřeby Smíšené statky Spotřebovávány kolektivně, ale podléhají přetížení kapacity, nebo vytlačování Produkovány soukromými firmami, nebo přímo veřejným sektorem

Poskytovány prostřednictvím trhů, nebo přímo veřejným rivalitní sektorem - netržně Financovány výnosů jejich prodeje, nebo z poplatků za Financovány z výnosu jejich právo užívat službu, či z prodeje daňových výnosů veřejného rozpočtu Příklady: sportovní oblečení, Příklady: veřejné koupaliště, obuv, výživové doplňky kluziště Smíšené statky Čistě veřejné statky Náklady na vyloučení jsou Soukromé statky s externalitami vysoké (nebo nemožnost vyloučení) nerivalitní Produkovány přímo vládou, nebo Produkovány soukromými soukromými firmami na zakázku firmami vlády Poskytovány prostřednictvím trhů

19

Poskytovány prostřednictvím trhů se subvencemi, nebo korigujícími daněmi Financovány z výnosu jejich prodeje

Poskytovány netržně prostřednictvím veřejného rozpočtu Financovány z daňových příjmů veřejných rozpočtů Příklady: turistické cesty, Příklady: soukromý plavecký cyklostezky, dětská hřiště, bazén, pasivní sport (diváci) tělesná výchova Zdroj: Novotný, Sport v ekonomice (2011), s. 27 [4]

2.4 Sport a externality Externality se v odvětví sportu běžně vyskytují. Jedná se hlavně o podmínky, které zvýhodňují, nebo znevýhodňují vlastní sportovní činnost a způsobují především narušení podmínek alokační efektivnosti. „Případy, ve kterých činnost jednotlivců nebo společnosti způsobuje vyšší náklady u jiných spotřebitelů nebo výrobců, nazýváme negativní externality. Existují ale také důležité pozitivní externality, kdy činnosti jednotlivců nebo společnosti přináší prospěch ostatním.“ [7] Co se sportu týče, produkuje, jak pozitivní, tak i negativní. Jak píše Novotný [4], externality se vždy vážou ke konkrétnímu fenoménu, který je způsobuje. V odvětví sportu jsou spojeny především s: tělesným cvičením člověka sportovními zařízeními sportovními akcemi V prvním bodě souvisí pozitivní externality se zdravým životním stylem, který sportovní aktivity vyvolávají. U sportující části populace je všeobecně menší pravděpodobnost výskytu obezity, či kardiovaskulárních chorob, které snižují kvalitu života a zvyšují náklady ve zdravotnictví. V této souvislosti lze citovat údaj z panelu ekonomického fóra v Davosu v únoru 2009 (Sport: Untapped Asset) „Každý dolar investovaný do sportu, ušetří čtyři dolary ve zdravotnictví“. [8] V analýze financování sportu v ČR z roku 2009 jsou zmíněny i další pozitivní vlivy, a to sociální integrace, aktivní odpočinek a obnova sil, aktivní občanství (fair play, dodržování pravidel, respekt vůči ostatním), výchova a vzdělání mládeže (sport napomáhá posílení lidského kapitálu a pozitivně působí na fyzický i mentální rozvoj dětí).

20

Tělesná činnost může však mít i negativní vlivy na zdraví člověka. Hlavní příčinou jsou sportovní úrazy, které bývají způsobeny nesprávným provozováním aktivity, nebo přetěžováním. Úrazy naopak zvyšují výdaje ve zdravotnictví a jsou tak negativní externalitou. Další problémovou oblastí je doping ve vrcholovém sportu. „Pro zajištění maximálního výkonu sportovců jsou používány různé, mnohdy skryté formy dopingu, které poškozují zdraví sportovců. Tato forma stimulace, jež je neetická a nelegální je také jednou z nejčastějších průvodních negativních externalit sportu.“ [1] Dalším bodem jsou externality týkající se sportovních zařízení (sportovní arény, lyžařská střediska, plavecké stadiony) a sportovních akcí (Olympijské hry, Mistrovství světa atd.) Je jasné, že tyto události budou mít ekonomický dopad na konkrétní region. Abychom ho byli schopni analyzovat, je potřeba se také zamyslet nad tím, jaké externality tyto okolnosti produkují. Jako příklad pozitivní externality velkých sportovních akcí a zařízení bývá uváděn hospodářský rozvoj regionu, který může být podmíněn zejména rozvojem turismu, vznikem nových pracovních míst a příležitostí, či investicemi do infrastruktury. Konkrétním případem jsou horské oblasti Rakouska a Švýcarska, které by při neexistenci sportu byly pravděpodobně neobydleny. Jako příklad negativní externality lze zmínit právě rozvoj sjezdového lyžování v Alpách, které má negativní dopad na životní prostředí a tudíž je třeba dalších výdajů na jeho obnovu. Další negativní externalitou sportovních akcí může být například vandalství fanoušků. [4] V odvětví sportu je tedy možno dokázat jak existenci externalit či veřejných a smíšených statků, tak i existenci nedokonalé konkurence, která bývá způsobena vysokými náklady na budování a provozování sportovní zařízení, a tak může dojít i ke vzniku monopolu v určité oblasti. Všechny tyto faktory signalizují přítomnost tržních selhání. Proto jsou nutné i vnější regulační zásahy, které tato tržní selhání eliminují.

2.5 Hospodářský přínos sportu V roce 2009 zpracovalo MŠMT ve spolupráci s ČOV analýzu financování sportu. Jedním ze zkoumaných faktů byla otázka, zda je sport čistým příjemcem anebo plátcem pro státní rozpočet. Autoři vycházeli ze dvou zásadních materiálů. Francouzské studie, která vypočetla, že průměrný výdaj na obyvatele a rok na sport je 177,- EUR, a z evropské studie Bílá kniha o sportu, kde je objem sportovního trhu ČR propočten na 2 % z HDP. Na základě uvedených údajů se autoři dopracovali k výsledné velikosti sportovního trhu v roce 2008 v rozmezí 46 až 21

60 mld. Kč. Jako příjmová položka pro státní rozpočet byla stanovena daň z přidané hodnoty, od ostatních daní bylo abstrahováno. Příjmy ze sportu do státního rozpočtu se tak za výše uvedených předpokladů v roce 2008 pohybovaly v rozmezí 8,8 až 11,4 mld. Kč. Naproti tomu výdaje ze státního rozpočtu na sport dosahovaly v roce 2008 celkově 7,7 mld. Kč. Z toho vyplývá, že sportovní prostředí je čistým plátcem do státního rozpočtu se saldem 1,1 až 3,7 mld. Kč. Navíc je třeba brát v úvahu i výše zmíněný vliv sportu na snižování nákladů na zdravotní péči, tato hodnota však velmi těžko vyčíslitelná. Celkový přínos sportovního odvětví pro státní rozpočet je zobrazen v následujícím grafu. [8]

Graf č. 1: Výsledný pozitivní efekt sportu na státní rozpočet

Zdroj: Studie MŠMT a ČOV, Analýza financování sportu v ČR, zpracováno pro účely BP

22

2.6 Jachting Plavba na plachetní lodi je pravěký vynález, který již po tisíciletí slouží lidstvu, jako dopravní prostředek po vodních hladinách. První doložené známky o existenci plachetnice pochází z území dnešního Kuvaitu, které se datují mezi 5500 a 5000 lety př. n. l.. [9] Technologický pokrok v navigaci a konstrukci lodí a plachet umožnil uskutečňování delších plaveb i do klimaticky nepříznivých oblastí, jachting tak hrál velmi významnou roli při objevování země. Termín jachta pochází z holandského „jacht“ což znamená lov. Tento typ lodi byl používán pro boj proti pirátům a byl vyvinut v první polovině 17. století. Je to také Holandsko, kde se pravděpodobně v průběhu 17. století poprvé objevilo závodění s plachetnicemi, a odkud se pak rozšířilo do dalších zemí. V roce 1851 vznikl jeden z dosud nejprestižnějších jachtařských závodů, Americký pohár. [13] V současnosti je Americký pohár přehlídkou nejmodernějších technologií. V roce 2013 se závodilo na karbonových katamaránech AC 72, které jsou 72 stop dlouhé a místo plachty mají nastavitelné křídlo, jako u letadla. Pokud je vítr dostatečně silný, celý katamarán se pomocí tzv. hydrofoils zvedne a „letí“ přibližně ve výšce 1 m nad hladinou, čímž je minimalizováno tření. Tyto lodě jsou schopné jet i více než dvakrát rychleji, než je rychlost větru. V roce 2013 obhájil vítězství v poháru Team Oracle USA. Rozpočet tohoto týmu na obhajobu 34. Amerického poháru činil 250 mil. Euro, tedy přibližně 6 850 mil. Kč. [20] Jachting jako sportovní odvětví všeobecně dělíme na jachting okruhový a jachting námořní. Jak už název napovídá, námořní jachting je převážně provozován na moři na kajutových lodích. Jednotlivé závody mohou trvat několik dnů, týdnů, nebo dokonce i měsíců. Příkladem může být závod Volvo Ocean Race, pravděpodobně jeden z nejnebezpečnějších závodů na světě, kde mezi sebou soutěží několik profesionálních týmů v jednotlivých etapách v závodě kolem světa. Závod trvá přibližně 9 měsíců a poslední se jel v roce 2011-2012 ze španělského Alicante, přes Cape Town (Jihoafrická republika), Abu Dhabi (Spojené arabské emiráty), Sanya (Čína), Auckland (Nový Zéland), Itajai (Brazílie), Miami (USA), Lisabon (Portugalsko), Lorinent (Francie), do irského Galway. [28] Okruhový jachting je typičtější v podmínkách České republiky, jelikož se může bez problému provozovat i na menších vodních hladinách, jako jsou přehrady, jezera a rybníky. Na rozdíl od námořního jachtingu se nejezdí na dlouhé etapy, ale na relativně krátké rozjížďky o délce kolem jedné hodiny. Závodníci musí obeplout předem stanovenou trať, která je vyznačena pomocí nafukovacích bójí. Z každé rozjížďky se bere výsledné pořadí v cíli. Výsledky 23

z jednotlivých rozjížděk se průběžně sčítají. Závodník, který má na konci závodu nejmenší počet bodů, vyhrává. Délka závodu se liší, obyčejné závody trvají většinou dva až tři dny, významné závody, jako Světové poháry či Mistrovství Evropy a Světa, až sedm dní. Během jednoho dne se v průměru jezdí 2-3 rozjížďky. V současnosti je pod Českým svazem jachtingu (ČSJ) registrováno přes 40 lodních tříd, avšak pouze 8 z nich jsou lodní třídy olympijské. Jsou to tyto: Tabulka č. 3: Olympijské lodní třídy 2013-2016 Men's One Person Dinghy LASER Men's One Person Dinghy Heavy FINN Men's Skiff 49er Men's/Women's Windsurfer RS:X Men's/Women's Two Person Dinghy 470 Mixed Multihull NACRA 17 Women's One Person Dinghy LASER RADIAL Women's Skiff 49erFX Zdroj: Vlastní vyobrazení podle www.sailing.org2 Lodní třída Laser, na kterou je aplikována praktická část, je jednou z nejrozšířenějších tříd po celém světě. Od jejího navržení v roce 1969 Brucem Kirbym bylo prodáno přes 200 000 lodí do 140 zemí po celém světě. Bruce Kirby si tuto loď nechal patentovat a prodává licence na výrobu. Avšak ochrannou známku Laser, pod jejímž názvem se tato loď prodává, si zaregistrovala anglická firma Laser Performance. Dříve byly vlastníky licence a uživateli ochranné známky firmy Laser Performance a Performace Sailcraft Australia (PSA). Anglická firma však přestala platit licenční poplatky, a tak jí byla licence odebrána a v současnosti je jediným vlastníkem licence firma Performance Sailcraft Australia, která však nevlastní práva k užívání názvu Laser. Tento spor je v současnosti řešen v soudních řízeních. Lodní třída Laser je oproti ostatním olympijským třídám relativně technologicky zaostalá. Tento fakt je způsoben filozofií lodní třídy udržet loď finančně dostupnou pro všechny, a proto jsou používány levné materiály, které jsou však na druhou stranu méně kvalitní a rychle se opotřebují. Důvodem, že tato filozofie funguje, je i fakt, že na trhu LT Laser není konkurenční prostředí, jelikož je vstup na trh omezen prodejem licencí, kterou, jak již bylo řečeno, vlastní v současnosti pouze jedna firma. V realitě se to projevuje tak, že LT Laser je 2

Olympijské třídy pro Rio 2016, detailnější informace na : http://www.sailing.org/classesandequipment/olympic/index.php

24

sice levná na pořízení, avšak materiál dlouho nevydrží. Například stěžeň je vyroben z hliníkové trubky, která se v silném větru ohne, nebo dokonce praskne. Profesionální závodníci spotřebují v průměru za jednu sezónu tři stěžně. Naproti tomu například u LT Finn není vstup na trh nijak omezen. Díky konkurenčnímu prostředí se LT stále vyvíjí. Pro porovnání, stěžen je vyroben z karbonu, takže k trvalému ohnutí nedochází a možnost zlomení je mnohem méně pravděpodobná. Pořizovací cena stěžně je sice vyšší, ale na druhou stranu se může používat až několik let.

2.6.1 Český svaz jachtingu Po ukončení 1. světové války byla na popud Josefa Rösslera-Ořovského, což byl kromě jiného zakladatel prvního českého jachetního oddílu Český Yacht Klub, založena Československá Jachetní Asociace (1929). Jejím prvním předsedou byl sám zakladatel a po jeho smrti (1933) Ing. Pavlousek. Při sjednocení tělovýchovy roku 1948 se asociace změnila na Jachetní ústředí ČOS a všechny kluby dostaly název SOKOL. Likvidací Sokola a uplatňováním organizace podle sovětského vzoru měnily se názvy klubů i asociace několikrát, než se v roce 1989 ustálil na názvu Český Svaz Jachtingu (ČSJ). Po všechna období vývoje tohoto centrálního orgánu byl český jachting členem mezinárodní organizace (IYRU – International Yacht Racing Union, dnes ISAF – International Sailing Federation), a v jeho výborech měl a má své zástupce. [14] Struktura ČSJ Následující kapitola byla zpracována podle stanov Českého svazu jachtingu [26]. Český svaz jachtingu je občanským sdružením, ustanoveným dle zák. č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Vhodné je však upozornit, že s rekodifikací českého právního řádu byl tento zákon zrušen, s čímž souvisí i fakt, že fungování občanských sdružení se nově od 1. 1. 2014 řídí podle občanského zákoníku.3

Jeho posláním je organizačně zastřešovat veškeré formy

jachtařských aktivit, provozovaných členy ČSJ a prosazovat jejich společné zájmy. Mezi hlavní úkoly Českého svazu jachtingu patří zejména:

3

Úprava spolků v § 214-302 zák. č. 89/2012, občanský zákoník

25

zastupuje zájmy svých členů v mezinárodních jachtařských organizacích, zajišťuje styk s jachtařskými svazy jiných států, zajišťuje státní reprezentaci a olympijskou přípravu jachtařů, organizuje a řídí celostátní sportovní soutěže, provádí výchovu a další vzdělávání dobrovolných funkcionářů, zejména trenérů, rozhodčích a členů Hladinové záchranné služby Českého svazu jachtingu, hájí zájmy svých členů, sdružených v oddílech, klubech, asociacích i jiných organizačních formách; za tím účelem jedná nebo spolupracuje se státními orgány i jinými subjekty, obhajuje zájmy svých členů před orgány státní správy a vystupuje jako zainteresovaný subjekt v procesech regulace, usiluje o co nejširší propagaci jachtingu, hospodaří s prostředky svěřenými ČSJ ve formě dotací, darů apod., případně provozuje vlastní hospodářskou činnost ke zlepšení materiálních podmínek svazu, pečuje o ochranu zdraví a bezpečnosti sportovců při akcích organizovaných ČSJ a bojuje trvale proti dopingu, osvědčuje kvalitu výrobků a služeb, určených pro provozování jachtingu. Ústředními orgány Českého svazu jachtingu jsou výkonný výbor a konference ČSJ. Konference je nejvyšším orgánem ČSJ. Svolává ji Výkonný výbor ČSJ nejméně jedenkrát ročně a koná se zpravidla v lednu. Konference je tvořena delegáty základních článků (jachetních klubů a Asociací lodních tříd), Krajských svazů jachtingu a členů Výkonného výboru ČSJ. Konference ČSJ plní zejména tyto úkoly: schvaluje a mění stanovy ČSJ; volí a odvolává předsedu, místopředsedu a členy výkonného výboru; volí a odvolává členy kontrolní komise; schvaluje výkonným výborem předložený návrh zásad hospodaření pro období do další řádné konference; projednává zprávu o činnosti kontrolní komise v uplynulém období a stanoví jí úkoly pro další činnost; stanoví výši licenčních poplatků ČSJ, majících povahu členského příspěvku; 26

rozhoduje o stížnostech a odvoláních na postupy a rozhodnutí výkonného výboru; rozhoduje o zániku ČSJ, včetně majetkového vypořádání; Výkonný výbor ČSJ je volen Konferencí ČSJ. Volební období je čtyřleté. Výkonný výbor zasedá 10x ročně, zpravidla každý třetí čtvrtek v měsíci mimo července a srpna. VV ČSJ má devět členů. Pro plnění svých úkolů může VV vytvářet odborné komise, nebo k řešení specializovaných úkolů ustanovit konzultanty. Výkonný výbor plní zejména tyto úkoly: rozhoduje o přijetí základních organizačních článků a provádí jejich registraci; rozhoduje o ukončení členství základních organizačních článků na jejich žádost; organizuje a řídí přípravu a průběh sportovních soutěží; organizuje a řídí hospodářskou činnost ČSJ, připravuje návrh rozpočtu na další období; řídí činnost reprezentačního družstva a odpovídá za přípravu reprezentace; zajišťuje styk s mezinárodními svazy jachtingu a sportovními svazy jiných států; vydává závazné směrnice a pokyny a stanoví zásady pro nabývání a převody majetku a pro hospodaření s ním; volí a odvolává zástupce svazu v orgánech, vzniklých na základě sdružení ČSJ s jinými subjekty; rozhoduje o stížnostech na činnost nižších organizačních článků a o odvolání proti rozhodnutím; pečuje o ochranu zdraví sportovců při akcích organizovaných ČSJ, o trvalý boj proti dopingu a celkovou bezpečnost při pořádání sportovních akcí; prostřednictvím předsedy, popř. místopředsedy, jmenuje hlavní měřiče lodních tříd;

Skladba rozpočtu ČSJ Následující kapitola byla zpracována podle dokumentu Základy financování ČSJ [32]. Jak vyplývá z výše zmíněných funkcí jednotlivých orgánů ČSJ, hospodaření a návrh rozpočtu spadá do kompetence Výkonného výboru. Český svaz jachtingu ve svém hospodaření počítá s následujícími příjmy:

27

Dotace MŠMT - dotace jsou účelově vázány na státní reprezentaci, podporu talentované mládeže, účast na mezinárodních závodech typu Mistrovství Světa a Mistrovství Evropy a případně další účely Příspěvek ČOV – určený na přípravu v olympijských disciplínách a bývá účelově vázán na konkrétní projekty, granty Příjmy za Závodní licence a Osvědčení členství v ČSJ – nejsou účelově vázány a ČSJ s nimi může hospodařit dle vlastního uvážení Splátky za materiál – jedná se o sportovní materiál poskytnutý reprezentantům na základě příslušné smlouvy Příjmy z prodeje vyřazeného sportovního materiálu Sponzorské prostředky – účel a užití sponzorských prostředků je vymezeno v konkrétní sponzorské smlouvě

Výdajová část rozpočtu ČSJ se skládá z následujících položek: Reprezentace – příspěvky pro členy reprezentačního družstva na přípravu, nákup materiálu, regeneraci a účast na mezinárodních závodech Příspěvky na účast na MS,ME - příspěvek nominovaným reprezentantům ČSJ na účast na vybraných závodech MS a ME podle pravidel MŠMT Mistrovství republiky - účelová dotace spolupořadateli MČR Komise mládeže - příspěvky na činnost reprezentačních družstev mládeže a účast na mládežnických regatách Příspěvky krajům a účelové granty lodním třídám Administrativa Ostatní (školení, semináře, údržba materiálu ČSJ, pojištění)

28

2 PRINCIPY FINANCOVÁNÍ SPORTU V ČR V této kapitole se nejprve zaměřím na legislativní rámec finanční podpory sportu ze strany státu, který je definován v zákoně č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu [29]. Poté je mým cílem zanalyzovat strukturu finančních toků do sportovního odvětví se zaměřením na možné způsoby financování vrcholového sportu. V současnosti můžeme rozdělit zdroje financí na veřejné a soukromé. Financování sportu z veřejných zdrojů je realizováno prostřednictvím výdajů ze státního rozpočtu nebo z rozpočtů krajských a místních samospráv. Soukromými zdroji jsou pak myšleny například domácnosti, firmy a loterijní společnosti. Jen velmi zřídka bývá subjekt financován pouze z jednoho typu zdrojů. Ve většině případů využívají občanská sdružení či jednotliví sportovci, jak veřejné, tak i soukromé zdroje financí a mluvíme tak o vícezdrojovém financování sportu.

2.1 Zákon o podpoře sportu Tento zákon vymezuje postavení sportu ve společnosti jako veřejně prospěšné činnosti a stanoví úkoly ministerstev, jiných správních úřadů a působnost územních samosprávných celků při podpoře sportu. [28] „Kromě toho do oblasti sportu zasahují i zákony upravující náhradu škody na zdraví či na věcech vzniklé v souvislosti s provozováním sportu, ochranu osobnosti sportovců, zákonné licence upravující vysílání sportovních přenosů apod. Na právní rámec sportu v ČR mají vliv i předpisy EU. Ty mají závazný nebo doporučující charakter. Doporučení zdůrazňují podporu sportu, jeho veřejnou prospěšnost, ochranu zdraví občanů a pobízejí členské státy EU ke konkrétním akcím na podporu sportu. Většina předpisů a doporučení EU není v ČR aktivně využívána a aplikována“ [15]

2.2 Financování sportu z veřejných zdrojů Jak již bylo řečeno výše, sportovní odvětví se v řadě případů chová jako čistě veřejný nebo smíšený statek a můžeme dokázat existenci externalit či nedokonalé konkurence. Jak píše Novotný [4], veřejný sektor nastupuje tam, kde selhávají klasické tržní mechanismy zabezpečující efektivní alokaci zdrojů. Existence externalit a nedokonalé konkurence naznačuje přítomnost tržních selhání, a tudíž některé oblasti sportu určitě spadají do 29

veřejného sektoru. Na umístění sportu ve veřejném odvětví poukazuje i rezoluce Rady Evropy ve článku II „ Sport, jako významný faktor lidského rozvoje musí být vhodným způsobem umožněn a podporován veřejnými fondy“. V České republice spadá sport do kompetencí ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a v případech rezortních sportovních center i pod ministerstvo vnitra (MV) a obrany (MO). Financování tělesné kultury z veřejných prostředků zahrnuje následující oblasti: dotace ze státního rozpočtu, dotace z místních rozpočtů (krajských, městských a obecních),

2.2.1 Financování sportu ze státního rozpočtu Sport je spolufinancován ze státního rozpočtu buď prostřednictvím dotací ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, nebo skrz rozpočtové výdaje do resortních sportovních center MŠMT, MV a MO.

2.2.1.1 Dotace MŠMT

MŠMT poskytuje dva typy dotací: Investiční a neinvestiční. Neinvestiční dotace jsou rozděleny do výdajových okruhů, a to Sportovní reprezentace a Všeobecná sportovní činnost. Jednotlivé výdajové okruhy se skládají z pěti programů. Toto rozdělení bylo zavedeno v roce 2011 a je aktuální i v roce 2014. Přehled veřejně vyhlašovaných programů Státní podpory sportu na rok 2013: [27] a) Neinvestiční dotace: Výdajový okruh: Sportovní reprezentace Program I

Sportovní reprezentace České republiky

Program II

Sportovně talentovaná mládež

Výdajový okruh: Všeobecná činnost Program III

Všeobecná sportovní činnost

Program IV

Údržba a provoz sportovních zařízení

Program V

Organizace sportu

30

b) Investiční dotace: Program 133510

Podpora materiálně technické základny sportu

o Subtitul 133512

Materiálně

technická

základna

sportovních organizací o Subtitul 133513

Materiálně technická základna sportovní

reprezentace

Neinvestiční dotace Výdajový okruh Sportovní reprezentace Program 1 Sportovní reprezentace ČR je účelově zaměřen na podporu sportovní přípravy reprezentantů, jak v dospělých, tak i v juniorských kategoriích a jejich účast na vrcholových mezinárodních soutěžích. Podpora se realizuje prostřednictvím vybraných sportovních svazů, které jsou zařazeny do systému státní sportovní reprezentace. U programu 2 Sportovně talentovaná mládež si sportovní svaz podle ročního plánu stanovuje vlastní poměr rozdělení finančních prostředků mezi tyto dva subjekty: [27] Sportovní centra mládeže (SCM) – podpora je směřována na přípravu sportovních talentů ve věkové kategorii 15-19 let4 prostřednictvím vybraných sportovních svazů, které jsou zařazeny do systému přípravy sportovních talentů Sportovní střediska (SpS) - sportovní příprava talentů věkové kategorie 6 až 15 let ve vybraných sportovních svazech, které jsou zařazeny do systému přípravy sportovních talentů. Podporu lze také realizovat ve spolupráci s řediteli základních škol s využitím potenciálu těchto školních zařízení.

V roce 2013 činil celkový objem finančních prostředků pro tuto výdajovou oblast 1 065 160 tis. Kč. Z toho 700 392 tis. Kč bylo rozděleno mezi dva výše zmíněné programy. Přesněji, na program 1 Sportovní reprezentace ČR, bylo vyčleněno 368 392 tis. Kč a na program 2 Sportovně talentovaná mládež 332 000 tis. Kč. Zbylých 364 768 tis. Kč bylo přiděleno na podporu činnosti resortních sportovních center Ministerstva obrany (RSC MO) a Ministerstva vnitra (RSC MV), Vysokoškolského sportovní centra (VSC MŠMT) a antidopingového 4

V některých případech zůstávají sportovci v SCM až do 23 let. Například v jachtingu je podmínkou umístění na prvních třech místech na mistrovství ČR, nebo v poháru ČR

31

výboru (ADV), který zajišťuje antidopingový program ČR. Detailní rozdělení dotací zobrazuje následující tabulka. [22]

Tabulka č. 4: Výše podpory v rámci programu 1 a 2 (v tis. Kč) Výdajový okruh: Sportovní reprezentace Celková částka 1 065 160 Podpora sportovní činnosti 700 392 Program 1 368 392 Program 2 332 000 Podpora činnosti RSC a ADV 364 768 RSC MV 114 500 RSC MO 150 000 VSC MŠMT 88 217 ADV 12 051 Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů MŠMT

Výdajový okruh všeobecná sportovní činnost Program 3 Všeobecná sportovní činnost je účelově zaměřen na dvě tematické oblasti, a to: Oblast volnočasového, školního a univerzitního sportu o Podpora pravidelné sportovní činnosti žáků školních a univerzitních sportovních klubů ve věkové kategorii 6 – 26 let, včetně soutěží republikového charakteru a účasti na soutěžích mezinárodních o Podpora volnočasového sportu, která je zaměřena pouze na podporu pořádání mezinárodní akce v ČR nebo na podporu české účasti na zahraničních akcích. 5 Oblast zdravotně postižených sportovců (ZPS) o Podpora je určena pouze na činnost sportů, které jsou na programu Paralympijských (PH) a Deaflympijských (DH)6 her s účelovým vymezením na zapojení mládeže a dospělých do pravidelné sportovní činnosti ZPS, pořádání mezinárodních soutěží ZPS v ČR a účast na mezinárodních soutěží ZPS, bez duplicitní podpory s Programem I.

5 6

Nejedná se o podporu sportovní činnosti národních sportovních svazů. Olympiáda pro neslyšící

32

Program 4 Údržba a provoz sportovních zařízení je zaměřen na podporu udržování technických prostředků, strojů a zařízení sloužících ke sportovní činnosti ve vlastnictví, nebo dlouhodobém nájmu nestátních neziskových organizací (NNO).

Program 5 Organizace sportu je orientován na podporu zajištění a realizace sportovní, organizační a obsahové činnosti jednotlivých NNO s celorepublikovou působností, které mají ve svých stanovách uveden jako hlavní předmět realizaci sportovní činnosti. [27]

Na výdajový okruh Všeobecná sportovní činnost připadla v roce 2013 částka 1 297 524 tis. Kč, která byla rozdělena mezi jednotlivé neinvestiční programy. [23] Tabulka č. 5: Výše podpory v rámci programu 1, 2 a 3 (v tis. Kč) Výdajový okruh: Všeobecná sportovní činnost Celková částka 1 297 524 Program 3 63 524 Program 4 154 000 Program 5 1 080 000 Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů MŠMT Jak je vidět z tabulky, nejvíce finančních prostředků bylo vynaloženo na Program 5 Organizace sportu. Od roku 2012 došlo totiž k navýšení dosavadní státní podpory ve výši 280 mil. Kč o 800 mil. Kč., z důvodu přidělení kapitoly organizace sportu do kompetence MŠMT. Dříve zajišťovalo podporu organizace sportu Ministerstvo financí. [24] Investiční dotace Investiční dotace jsou poskytovány v rámci Programu 133510 Podpora materiálně technické základny sportu, který se dělí na dva podprogramy, a to Podprogram 133512 Materiálně technická základna sportovních organizací a Podprogram 133513 Materiálně technická základna sportovní reprezentace. Zatímco u prvního podprogramu jsou žadateli NNO, které vlastní (budou vlastnit) sportovní zařízení nebo má výpůjčku, resp. dlouhodobou nájemní smlouvou (minimálně na 10 let) na provozování sportovního zařízení, u druhého podprogramu jsou dotace poskytovány resortním sportovním centrům a NNO zabezpečujícím systém přípravy sportovní reprezentace ČR a talentované mládeže, včetně pořádání mezinárodních akcí. [23]

33

V roce 2013 bylo v rámci programu 133510 schváleno a poskytnuto 141 dotací o celkovém objemu 851 350 tis Kč. [10] 2.2.1.2 Resortní sportovní centra

„Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra vytvářejí komplexní podmínky k přípravě sportovních reprezentantů seniorské a juniorské kategorie.

K tomu zřizují resortní sportovní centra jako odborná a servisní pracoviště,

vytvářející sportovně-technické, organizační, ekonomické, sociální, personální, zdravotní a vědecko-servisní podmínky pro dlouhodobou přípravu sportovců ke sportovní reprezentaci státu.“ [31] Členem RSC se může stát sportovec pouze v případě, že je na seznamu reprezentačního družstva příslušného sportovního svazu v dané věkové kategorii. Zařazení sportovci mohou nabývat dvou funkcí, a to: Smluvní sportovec - sportovec, který není v pracovním (služebním) poměru k RSC a jeho vztah k RSC je upraven inominátní smlouvou. Každé RSC má smlouvu strukturovanou jinak. Například jachtaři zařazení v Centru sportu ministerstva vnitra (CSMV) mají nárok na zahraniční soustředění, diety za dny aktivního tréninku, doplňky stravy a sportovní oblečení. Instruktor sportu - sportovec, který je v pracovním (služebním) poměru k RSC. Jeho plat se odvíjí od platové třídy, do které je zařazen. Dle Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě spadá povolání instruktor sportu do platových tříd 11-14, podle dosažených výsledků.

34

Tabulka č. 6: Rozdělení platových tříd na pozici Instruktor Sportu [18] 11. platová třída Vykonávání sportovních činností a sportovní reprezentace v nejvyšších domácích a mezinárodních soutěžích. (Tarifní plat:14.780 – 22.230 Kč) 12. platová třída Vykonávání sportovních činností a sportovní reprezentace na vrcholných mezinárodních soutěžích s účastí na OH, MS a ME. (16.020 – 24.100 Kč) 13. platová třída Vykonávání sportovních činností a sportovní reprezentace na vrcholných mezinárodních soutěžích s umístěním do bodovaného místa na OH, MS, ME. (17.370 – 26.120 Kč) 14. platová třída Vykonávání sportovních činností a sportovní reprezentace na vrcholných mezinárodních soutěžích, OH, MS a ME s medailovým umístěním. (18.850 – 28.340 Kč) Zdroj: Vlastní zpracování dle NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě

2.2.2 Financování sportu z rozpočtů místních samospráv Jak je stanoveno v zákoně č. 115/2001 o podpoře sportu, úkolem krajů a obcí v jejich samostatné působnosti je vytváření příznivých podmínek pro sport. Konkrétně zabezpečují rozvoj sportu pro všechny a přípravu sportovních talentů, včetně zdravotně postižených občanů, zajišťují výstavbu, rekonstrukce, udržování a provozování svých sportovních zařízení a zabezpečují finanční podporu sportu ze svého rozpočtu a kontrolují účelné využívání svých sportovních zařízení (pouze obce). V zákoně však není stanoveno, jakým způsobem by měla tato podpora být prováděna a jak velkou část finančních prostředků by měly místní samosprávy ze svých rozpočtů na podporu sportu vyčleňovat. Problematika nejasné kvantifikace podpory sportu ze strany krajů a obcí je zmíněna i v Koncepci státní podpory sportu v ČR [15], kde se dále píše i o potřebě jasné definice sportů, které by v rámci jednotlivých krajů, či obcí měly být preferovány v návaznosti na přírodní podmínky, infrastrukturu a historii sportů v místě. Z místních rozpočtů může být sport financován několika možnými způsoby. Jedná se o financování přímo z rozpočtu (přes kapitolu školství a kapitolu sport), založení příspěvkové organizace, granty (dotace), mimořádné jednorázové dary. Často dochází ke kombinaci těchto způsobů. [3] 35

Například v Jihomoravském kraji slouží k podpoře sportu dotační program Zkvalitnění sportovního prostředí v Jihomoravském kraji v roce 2014. Program je podle předmětového zaměření rozdělen do tří oblastí: Okruh A: technické zhodnocení, opravy a údržba povrchů venkovních sportovišť, povrchů tělocvičen a sportovních hal. Okruh B: pořízení, technické zhodnocení, oprava a údržba sociálních zařízení a šaten na sportovištích. Okruh C: pořízení, technické zhodnocení, opravy a údržba strojů a strojních zařízení sloužící k údržbě a zajištění provozu sportovišť, případně pořízení nebo opravy sportovního nářadí a náčiní pro celoroční činnost. V rámci tohoto programu jsou poskytovány jak investiční (stavební úpravy, rekonstrukce, modernizace), tak neinvestiční dotace (opravy a údržba). Výše poskytnuté částky se pohybují v rozmezí 20 – 200 tis. Kč na jeden projekt. [33] K podpoře individuálních sportovců může sloužit program Individuální dotace JMK 2014. Tyto dotace jsou určeny pro konkrétního žadatele z důvodů zvláštního zřetele hodných, a to zejména pro okruh projektů, které nejsou v předmětném období podporovány žádným z vyhlášených dotačních programů. Jihomoravský kraj dále poskytuje obcím dva dotační programy zaměřené na rozvoj sportu v regionu, Podpora udržování čistoty cyklistických komunikací a úpravy běžeckých lyžařských tratí a Podpora rozvoje cyklistiky a cyklistické dopravy. [11]

2.3 Financování sportu ze soukromých zdrojů Kromě veřejných zdrojů, plynou do sportovního odvětví finanční prostředky i ze soukromého sektoru. Jedná se hlavně o odvody z loterijních společností, sponzoring, dary a vlastní výdaje. Loterijní společnosti jsou sice převážně soukromými firmami, avšak povinnost odvádět část výtěžku do státního a obecních rozpočtů je stanovena zákonem. Proto mohou být finanční prostředky na podporu sportu z loterijních společností řazeny i mezi zdroje veřejné.

36

2.3.1 Loterijní společnosti V legislativě, týkající se loterijních společností, se v poslední době udály značné změny, a proto si myslím, že je vhodné tuto problematiku osvětlit. Do roku 2012 byly loterijní společnosti povinny odvádět část svých výtěžků7 na veřejně prospěšné účely (VPÚ), jejichž součástí je i sport. Odvody se pohybovaly mezi 6-20% v závislosti na výši výtěžků. Například v roce 2011 odvedli provozovatelé loterií 3,46 mld. Kč na VPÚ, z čehož největší podíl, a sice 2,07 mld. Kč, byl použit na sportovní účely. [20] Od 1. 1. 2012 vstoupila v platnost novela zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. Hlavní novinkou bylo rozpočtové určení. Odvody z výherních automatů a jiných technických zařízení připadnou z 20 % do státního rozpočtu a z 80 % do rozpočtu obcí. Odvody z loterií a jiných podobných her plynou ze 70 % do státní pokladny a 30 % připadá obcím. Sazba odvodu z loterií a jiných podobných her byla a stanovena na 20 % výtěžku a 55 Kč denně za každý výherní automat. Ve výsledku přinesla tato novela řadu pozitivních změn v podobě: 

zvýšení pravomocí obcí rozhodovat o umístění technických herních zařízení na svém území,



zvýšení příjmů státu a obcí na základě nově nastavených odvodů za souběžného zrušení pravomoci provozovatelů rozhodovat o příjemcích odvodů na VPÚ.

Díky této novele se hlavním správcem finančních prostředků z loterijních společností staly obce, u kterých však není jasně stanoveno, kolik by z těchto prostředků měly odvést na sportovní účely. [25] Od roku 2012 jsou tedy jak příjmy z odvodů, tak i rozhodování o umístění herních zařízení na svém území v kompetenci obcí. Hrací automaty se dělí na výherní hrací přístroje a videoloterijní automaty. Zatímco ty první mohli představitelé měst a obcí rušit již dříve, videoloterijní automaty začaly spadat do pravomoci obcí až od roku 2012. Od této doby začalo rozsáhlé rušení heren s výherními automaty. Myslím si, že na jednu stranu je určitě pozitivní, že se obce snaží o omezení gamblerství na svém území, které má určitě negativní dopad na společnost. Na druhou stranu však přichází o část svých rozpočtových příjmů, které mohou být využity na různé veřejně prospěšné aktivity, jako je např. podpora sportu.

7

Příjem provozovatele z vsazených částek snížený o výhry, správní poplatek a vlastní náklady provozovatele související s provozováním her.

37

Graf č. 2: Příjmy státu a obcí z loterií a jiných podobných her v letech 2011 a 2012 (v mld. Kč)

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/monitoring/vysledky-z-provozovaniloterii/2012/sazkove-hry-v-roce-2012-12746 Od 1. 1. 2014 vstoupila v platnost další novela zákona o loteriích a jiných podobných hrách8, která umožňuje provozovatelům loterií a kurzových sázek snížit výši odvodů z 20% až na 15 % o částku, kterou poskytnou jako peněžitý dar Českému olympijskému výboru (ČOV) na účely tělovýchovné a sportovní. V současnosti počítá ČOV s dary od společnosti Sazka (200 mil. Kč), Tipsport (100 mil. Kč) a Chance (20 mil. Kč). Vzhledem k tomu, že zákon vstoupil v platnost 1. 1. 2014, očekává ČOV hlavní část příspěvků až v druhé polovině roku. [19]

2.3.2 Sponzoring Sponzorství ve sportu je partnerský vztah mezi hospodářstvím na jedné straně a sportem na straně druhé. Dochází k vzájemnému respektování zájmů obou stran. Sponzorstvím se obecně dávají k dispozici peněžní či věcné prostředky a služby osobám a organizacím ve sportovní, kulturní a sociální oblasti k dosažení podnikomarketingových a komunikačních cílů. [4] Je nutné si uvědomit, že sponzorství není dobročinný dar, je založeno na pevně stanovených 8

Průběh novelizace a novela zákona je dostupná na: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=6&t=849

38

obchodních podmínkách. Sponzor očekává za své peníze či věcné prostředky nebo služby od sponzorovaného jasně formulované protislužby, například šíření reklamy týkající se jména podniku samotného nebo jeho produktů. I v rámci daňových zákonů je sponzoring chápán jako reklama, nikoli dar. Pro sponzora jsou náklady na reklamu daňově uznatelnými výdaji.

2.3.3 Dary Na rozdíl od sponzoringu, nejsou dary spojeny s žádnou protislužbou. Dary nepatří mezi daňově uznatelné výdaje, avšak jsou odečitatelnou položkou do určité výše. Tato oblast je upravena v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů [30]. Pro fyzické osoby je v § 15 odstavec 1 stanoveno: Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, na tělovýchovné a sportovní účely, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně. Pro právnické osoby § 20 odstavec 8 stanoví: Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky na tělovýchovné a sportovní účely, pokud hodnota daru činí alespoň 2 000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 5 % ze základu daně sníženého podle § 34. Co se týče darů z pohledu příjemce, je bezúplatné nabytí majetku právnickou osobou (sportovní organizace), která je veřejně prospěšným poplatníkem, osvobozeno od daně z příjmu9. Zároveň musí být tato právnická osoba zřízena za účelem tělovýchovy a sportu a bezúplatně nabytí majetek použit k zabezpečování této činnosti. Osvobození od daně z příjmu bezúplatných příjmů se však týká pouze právnických osob, sportovci jednotlivci osvobozeni nejsou.

9

Nově od roku 2014, dle zákona o dani z příjmu, musí poplatník osvobození bezúplatných příjmů uplatnit v rámci daňového přiznání.

39

2.4 Vývoj finančních prostředků plynoucích do sportu Graf č. 2: Výdaje státního rozpočtu včetně odvodů loterijních společností do oblasti sportu

Zdroj: Studie MŠMT a ČOV, Analýza financování sportu v České republice Jak je vidět z grafu, před rokem 1989 byl sport výrazně preferovaným odvětvím. Po pádu komunismu a přechodu z centrálně plánované na tržní ekonomiku začaly výdaje do sportu výrazně klesat. Minima dosáhly v roce 1998, kdy při porovnání s rokem 1989 tvořily procentuální výdaje do sportu méně než polovinu. Poté následoval růst až do roku 2001. Od roku 2001 pak můžeme na grafu sledovat trvalý pokles výdajů do sportovního odvětví až do roku 2006. Důvodem tohoto dlouhodobého poklesu byl rychlý hospodářský růst, který však nebyl adekvátně promítnut ve výdajích na sport. V roce 2002 navíc začala výstavba víceúčelové haly v Praze, která umocnila tento klesající trend. Od roku 2006 do roku 2008 dochází k mírnému nárůstu výdajů do sportu. [9] Po srovnání vyúčtovaných prostředků na veřejně prospěšné účely a dotací MŠMT do sportu v letech 2009 – 2011 s celkovými výdaji rozpočtu ČR v těchto letech jsem došel k závěru, že 40

v letech 2009 – 2011 vykazují výdaje do sportu spíše stagnující trend. Podrobnější informace poskytuje následující tabulka. Tabulka č. 7: Výdaje státního rozpočtu včetně odvodů loterijních společností do oblasti sportu (v tis. Kč) Rok

Na sport z VPÚ

2009 2010 2011

1 762 784 2 173 246 2 067 313

Na sport z MŠMT (i MO a MV) 2 168 125 1 892 621 2 020 521

Celkem 3 930 909 4 065 867 4 087 834

Výdaje státního rozpočtu 1 166 181 282 1 184 919 350 1 190 700 908

Podíl v % 0,337 0,343 0,343

Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů z MF a MŠMT Od roku 2012, vzhledem ke změně legislativy odvodů z loterijních společností, není dostupná žádná statistika zobrazující objem finančních prostředku na sportovní účely. Co se týče státních dotací do sportovního odvětví, ty vzrostly pro rok 2012 a 2013 na celkových 2 982 784 tis. Kč, otázkou však je, zda to není pouze kompenzace za nižší odvody loterijních společnosti do sportu.

41

PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část mé bakalářské práce je zaměřena na analýzu celkových výdajů a příjmů reprezentanta ČR v jachtingu, v lodní třídě Laser během jedné sezóny. Toto téma jsem si vybral z důvodu dlouholetých zkušeností jak s jachtařským odvětvím celkově, tak i s konkrétní lodní třídou Laser, na které již několik let závodím na mezinárodních soutěžích. Cílem této práce je navržení možných způsobů financování tohoto sportu na vrcholové úrovni a formulace doporučení pro ostatní závodníky a další subjekty působící v tomto odvětví v souvislosti s reprezentačními účely.

3 ANALÝZA ROZPOČTU REPREZENTANTA ČR V LT LASER Pro účely této práce budu uvažovat jachtaře zařazeného v Reprezentačním družstvu Českého svazu jachtingu a dále zařazeného na pozici Instruktor sportu (ve 12. platové třídě) v rámci rezortního sportovního centra. Následující tabulka znázorňuje roční plán na sezónu 2014, dle kterého budou vypočteny celkové náklady. Modře jsou vyznačeny tréninkové dny na moři, zeleně závody. Prvním a druhým závodem jsou světové poháry na Malorce (Španělsko) a v Hyeres (Francie), následuje Grand Prix Mornar v chorvatském Splitu. Tato regata je zároveň i přípravným závodem před mistrovstvím Evropy, které se koná také ve Splitu. Během měsíce července a srpna se žádné významnější mezinárodní soutěže nekonají a veškerá příprava je směřována k mistrovství světa v Santanderu (Španělsko), což je zároveň i první kvalifikační závod na Olympijské hry v Riu de Janeiru. Po MS následuje delší pauza od jachtařského tréninku a toto období je věnováno nejprve regeneraci po sezóně a postupně se opět začíná s fyzickou přípravou. V listopadu a prosinci znovu začínají tréninky na vodě v rámci přípravné fáze na další sezónu.

42

Tabulka č. 8: Plán závodů a tréninků pro rok 2014 Roční plán závodů a tréninků 2014 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

Led Trenink Split

Ún

Trenink Split

Bře Dub

SP Palma

SP Hyeres Trenink Split

Kvě

GP Mornar

Trenink Split

ME Split

Čen

Trenink Split

Čec

Trenink Split/Santander

Srp

Trenink Santander MS Santander

Zář Říj Trenink Split

Lis Pro náplň

Trenink Split Cesta

Trénink

Regata

Zdroj: Vlastní zpracování

2.5 Náklady

2.5.1 Náklady na trénink a soustředění na vodě I přesto, že je v České republice mnoho vodních ploch, na kterých lze provozovat jachting, reprezentanti této možnosti příliš nevyužívají. Prvním důvodem je fakt, že převážná většina mezinárodních závodů se koná na moři a nutno říci, že mořské a jezerní podmínky se srovnávat nedají. Další podnět pro trénink v přímořských oblastech dává i komise vrcholového sportu ČSJ, která má na starost reprezentační družstvo (RD). Pro obdržení

43

finančních prostředků z budgetu RD stanovila podmínku minima 100 dní strávených na moři, tréninky a závody na sladkovodních plochách se neberou v potaz10. Při kalkulaci celkových nákladů na trénink na moři budu brát v úvahu náklady na dopravu11, ubytování, stravné a využívaní klubového zázemí. Částky za dopravu se u jednotlivých soustředění liší v závislosti na vzdálenosti, možnosti využití letecké dopravy v případě, že není potřeba dopravit loď a finanční dostupnosti letenek. Cena ubytování se odvíjí od místa tréninku, ale i od ročního období. Například v Santanderu je ubytování relativně drahé, a proto počítám sazbu 25 EUR/den. Ve Splitu je ubytování levnější v mimosezónních obdobích, cena za ubytování je v průměru 15 EUR/den, avšak s přílivem turistů v letním období ceny stoupají a sehnat ubytování pod 20 EUR/den, je velmi složité. Výše stravného v zahraničí je ČSJ stanovena na 30 EUR/den. Co se týče využívání prostor a zázemí jachtařského klubu ve Splitu je stanovena fixní sazba 120 EUR/měsíc, v Santanderu mají stanovenu denní sazbu 8 EUR/den, pokud je loď využívána.12Přehled nákladů zobrazuje následující tabulka. Tabulka č. 9: Náklady na trénink na moři

Trénink Split - Únor Trénink Split - Březen Trénink Split - Květen Trénink Split - Červenec Trénink Santander - Srpen Trénink Santander Srpen/Září Trénink Split - Listopad Trénink Split - Prosinec

Poč. dní Doprava Ubytování Stravné Zázemí 300 255 510 120 17 150 270 540 120 18 200 400 600 120 20 200 360 540 120 18 500 375 450 240 15 11 14 12

200 300 300

Celkem13

275 210 180

330 420 360

90 120 120

Celkem 1 185 EUR 1 080 EUR 1 320 EUR 1 220 EUR 1 565 EUR 895 EUR 1 050 EUR 960 EUR 9 275 EUR 254 100 CZK

Zdroj: Vlastní zpracování

10

Výjimkou jsou velké vodní plochy, jako například Lago di Garda v Itálii, či Ijsselmeer v Holandsku, kde jsou podmínky srovnatelné s těmi mořskými. 11 V rámci dopravy je započtena i doprava lodi 12 Loď je možno v klubu nechat za poplatek 120 EUR/ měsíc 13 Při přepočtu z měny byl použit kurz ČNB platný k 9. 4. 2014, a sice 27,4 EUR/CZK

44

2.5.2 Náklady na účast na mezinárodních soutěžích Nákladové položky účasti na mezinárodních závodech jsou podobné jako ty, týkající se tréninků a soustředění. Opět se jedná o dopravu, ubytování a stravné. Změna nastává pouze v případě využívání zázemí klubu, které je v rámci závodu zdarma. Na druhou stranu přibývá nákladová položka „startovné“, což jsou poplatky pořadatelům, popřípadě asociacím lodních tříd, které kompenzují náklady na pořádání regaty. Tabulka č. 10: Náklady na účast na závodech Světový pohár Malorka Světový pohár Hyeres GP Mornar ME Split MS Santander

Poč. dní Doprava Ubytování Stravné Startovné 12 500 240 360 200 9 300 270 180 200 5 50 10 200 200 300 250 10 500 250 300 300

Celkem

Celkem 1 300 EUR 950 EUR 50 EUR 950 EUR 1 350 EUR 4 600 EUR 126 000 CZK

Zdroj: Vlastní zpracování Náklady na dopravu, ubytování a stravné během závodu GP Mornar byly již započítány v rámci květnového tréninku ve Splitu.

2.5.3 Náklady na trenéra Převážná většina profesionálních jachtařů spolupracuje se dvěma trenéry. Jedná se o trenéra jachtingu a kondičního trenéra. Jachtařský trenér je pravděpodobně nejnákladnější položkou rozpočtu profesionálních jachtařů v olympijských lodních třídách. Cena za služby zkušeného trenéra bývá v průměru 200 – 400 EUR/den, je možno se setkat i s paušální roční sazbou např. 12 000 EUR. Obě možnosti mají své výhody i nevýhody, denní sazba je finančně výhodnější pokud se předpokládá spolupráce s trenérem pouze na některých regatách, či trénincích. Naopak při pravidelné spolupráci vychází výhodněji možnost druhá. Výše zmíněné částky jsou však pouze finanční odměnou pro trenéra. Ze strany závodníka musí být dále hrazeny náklady na dopravu, ubytování a stravu. Z důvodu vysoké nákladnosti a také lepší efektivity tréninku, dochází k tomu, že se závodníci často sdružují do menších skupin (24 lidé) pod vedením jednoho trenéra, čímž dochází k rozprostření nákladů na dopravu, ubytování a stravu. Ze strany závodníka je dále potřeba zajistit motorový člun, který je však 45

možno si bezplatně vypůjčit od ČSJ, dochází tedy pouze ke zvýšení nákladů na dopravu. Dalšími náklady jsou registrace trenéra na závodech a palivo do motorového člunu. Pro účely této práce budu uvažovat trenéra, který požaduje finanční odměnu 12 000 EUR/rok a čtyřčlennou skupinu jachtařů, mezi které se dělí náklady na dopravu, ubytováni, stravu, palivo a registraci jachtařského trenéra. Tabulka č. 11: Náklady na jachtařského trenéra Finanční odměna Doprava, ubytování, strava Palivo do motoráku Registrace na závodech

Za jednotku 12 000 EUR/rok 250 EUR/akce 40 EUR/akce 20 EUR/závod

Počet jednotek 1 13 13 5

Celková suma

Celkem 12 000 EUR 3 250 EUR 520 EUR 100 EUR 15 870 EUR 434 800 CZK

Zdroj: Vlastní zpracování Kondiční trenér se stará o průběh a náplň fyzických aktivit na břehu v souladu s fází jachtařské sezóny. Závodů a soustředění se ve valné většině případů neúčastní. Komunikace se sportovci probíhá zpravidla přes elektronickou poštu formou týdenních tréninkových plánů. Cena za kondičního trenéra se liší, v průměru se však jedná o částku 100 EUR/měsíc, tedy 1 200 EUR/rok.

2.5.4 Náklady na materiál a vybavení Jak již bylo řečeno, LT Laser, je sice relativně levná na pořízení, ale díky méně kvalitním materiálům dochází k rychlému opotřebení. To se týká hlavně plachet a stěžňů14. Každý profesionální jachtař v této lodní třídě spotřebuje během jedné sezóny minimálně tři plachty, tři horní části stěžně, jednu spodní a jedno ráhno. Co se týče lodi samotné, vydrží až několik let, proto pořízení nové lodi do této kalkulace započítávat nebudu. To samé platí i pro ostatní části lodi, jako je například kormidlo a ploutev. Dalším nákladem je nákup jachtařského oblečení, u kterého díky používání v extrémních podmínkách dochází také k relativně rychlému opotřebení. To platí zejména pro tenké neopreny, neoprenová trička, likry, či neoprenové boty, které jsou po několika závodech nepoužitelné. Vzhledem k tomu, že jedny boty stojí 100 EUR a neopreny se pohybují kolem ceny 200 EUR, není divu, že se za jednu 14

Stěžeň u LT Laser se skládá z horní a spodní části, tyto části jsou navzájem oddělitelné.

46

sezónu utratí na jachtařském oblečení kolem 1000 EUR. Výše zmíněné výdaje shrnuje následující tabulka. Tabulka č. 12: Náklady na materiál a vybavení Cena za kus

Počet kusů 500 200 250 210

Plachta Horní část stěžně Dolní část stěžně Ráhno Oblečení Ostatní Celkem

3 3 1 1

Celkem 1 500 EUR 600 EUR 250 EUR 210 EUR 1 000 EUR 500 EUR 4 060 EUR 111 200 CZK

Zdroj: Vlastní zpracování

2.5.5 Ostatní náklady S provozováním sportu na vrcholové úrovni souvisí i mnoho dalších výdajů, které se promítnou do rozpočtu sportovce. Jedná se například o výdaje na fyzioterapeuta, stravovací doplňky, permanentku do posilovny, členské poplatky v jachetním oddílu atd. Souhrn ostatních výdajů zobrazuje následující tabulka. Tabulka č. 13: Ostatní náklady Fyzioterapeut Posilovna Doplňky stravy Ostatní

Cena za jednotku Počet jednotek 500/hodina 12 1000/měsíc 12

Celkem

Celkem 6 000 CZK 12 000 CZK 10 000 CZK 5 000 CZK 33 000 CZK

Zdroj: Vlastní zpracování Celkové náklady budu přímo konfrontovat se zjištěnými příjmy v kapitole Rozpočet.

47

2.6 Příjmy 2.6.1 Příjmy z ČSJ MŠMT poskytuje ČSJ účelově vázané dotace na podporu státní reprezentace, podporu talentované mládeže a na účast závodech ty mistrovství světa a Evropy. Pro rok 2014 rozdělila komise vrcholového sportu příspěvky v rámci reprezentačního družstva následovně: Jedno-posádková loď RD

200 000,- CZK

Dvou-posádková loď RD

300 000,- CZK

Jedno-posádková loď RD JUN

112 000,- CZK

Dvou-posádková loď RD JUN

168 000,- CZK

Jelikož je LT Laser loď jedno-posádková, přidělený budget pro rok 2014 činí 200 000,- CZK. Tato částka je určená na krytí výdajů na trénink, závody na moři a výdajů na trenéra. Dle pokynů KVS má reprezentant právo na obdržení zálohy ve výši 100%. Dále má každý člen možnost vyúčtovat náklady ve výši 10.000 Kč na kondičního trenéra a fyzioterapeuta. MŠMT dále poskytuje ČSJ účelově vázané dotace na účast na MS a ME, ty však nejsou zatím pro rok 2014 rozděleny. Podle zkušeností z minulých let se však řádově jedná o částku 20 000,- CZK na ME a 25 000,- CZK na MS. Souhrn příjmů z ČSJ zobrazuje následující tabulka. Tabulka č. 14: Příjmy z ČSJ Částka 200 000 CZK 10 000 CZK 45 000 CZK

Příspěvek na závody/trénink/trenér Fyzioterapeut/ Kondiční trenér Příspěvek na MS a ME Celkem

255 000 CZK

Zdroj: Vlastní zpracování

2.6.2 Příjmy z RSC Jak bylo řečeno v úvodu praktické části, uvažujeme reprezentanta zařazeného na pozici Instruktor sportu ve 12. platové třídě, kde se finanční ohodnocení pohybuje v rozmezí 16 020 - 24 100 CZK v závislosti na platovém stupni, který se odvíjí od počtu let započítané praxe. 48

Pro účely této práce a také pro jednoduchost a přehlednost počítání budu uvažovat čistou měsíční mzdu v hodnotě 15 000,- CZK. Jachtaři zařazení v RSC MV mají dále nárok na proplacení zahraničního soustředění v přibližné hodnotě 20 000,- CZK a doplňky stravy dle vlastního výběru ze sortimentu RSC v hodnotě do 5 000,- CZK. Tabulka č. 15: Příjmy z RSC Částka 180 000 CZK 20 000 CZK 5 000 CZK

Mzdové ohodnocení Příspěvek na soustředění Doplňky stravy Celkem

205 000 CZK

Zdroj: Vlastní zpracování

2.6.3 Příjmy z rozpočtů místních samospráv Výše a typy dotací se v jednotlivých městech a krajích liší. Například město Brno poskytuje dotace občanským sdružením (klubům) na podporu vrcholového sportu. Jednotlivé sporty jsou rozděleny do tří skupin podle účasti sportovců na mezinárodních soutěžích, jejich umístění a dle výše marketingového přínosu pro město Brno. Jachting je touto metodikou řazen do druhé skupiny. Pro rok 2014 bylo jachetnímu oddílu TJ Jachtklub Brno přiděleno 68 900,- CZK. Tato částka je pak rozdělena mezi jednotlivé sportovce podle umístění na mistrovství ČR a v poháru ČR v souladu s Metodikou na podporu vrcholového sportu ve městě Brně [17]. V průměru na sportovce, který zvítězí na MČR, připadá částka 10 000 CZK. Poskytnutí dotací v rámci programu individuální dotace JMK se odvíjí od disponibilních zdrojů v rozpočtu. V průměru se však jedná o částku přibližně 20 000,- Kč.

49

2.7 Rozpočet Tabulka č. 16: Rozpočet Náklady Náklady na trénink na moři Náklady na účast na závodech Náklady na trenéry Náklady na materiál Ostatní náklady

Příjmy 254 100,- CZK Příjmy z ČSJ (dotace MŠMT) 126 000,- CZK Příjmy z RSC 467 700,- CZK Příjmy z místních samospráv 111 200,- CZK 33 000,- CZK

Celkem

992 000,- CZK Celkem

255 000,- CZK 205 000,- CZK 30 000,- CZK

490 000,- CZK

Zdroj: Vlastní zpracování Jak zobrazuje tabulka, náklady na celou sezónu 2014 v olympijské lodní třídě Laser činí 992 000,- Kč. Největší nákladovou položkou jsou výdaje na trenéry, které jsou 467 700,- Kč. Příjmy z veřejných zdrojů činí 490 000,- Kč, avšak stačí pouze na pokrytí cca 50% celkových výdajů. Tato situace je dosti kritická, jelikož zbylých 502 000,- Kč musí závodník dofinancovat vlastní iniciativou, a to buď nalezením sponzorů, nebo z výdajů vlastních. Jak vidět z postupu výpočtu nákladů, převážná většina položek je započítána v eurech. Je to z toho důvodu, že se výdaje uskutečňují v zahraničí. Na druhé straně všechny příjmy, které závodník obdrží, jsou v českých korunách. Z této logiky se na rozpočtu profesionální jachtařské sezóny negativně projevily měnové intervence ČNB v listopadu minulého roku. Kurz EUR/CZK nejdříve vzrostl z původní hodnoty 25,785 (6. 11. 2013) na 26,850 (7. 11. 2013). Rostoucí tempo však dále pokračovalo a pro rok 2013 dosáhlo svého vrcholu dne 18. 12. kurzem 27,720 EUR/CZK [16]. Kdyby byly celkové náklady na sezónu 2014 přepočteny kurzem z 6. 11. 2013, činila by celková hodnota 936 000,- Kč.

50

4 SYNTÉZA POZNATKŮ A FORMULACE DOPORUČENÍ Nevýhodou českého jachtingu je fakt, že ČR je vnitrozemský stát. To se projevuje hlavně na popularitě jachtingu a finanční situaci jachtařských klubů a výdajů na trénink. I přesto, že v poslední době popularita jachtingu v ČR stoupá, stále je relativně na nízké úrovni. Nižší popularita a medializace jachtingu se pak projevuje zvláště při hledání sponzorů. Další nevýhodou je špatná finanční situace českých jachtařských klubů, které kromě zázemí nemohou poskytovat žádnou podporu svým reprezentantům. V zahraničí, zvláště pak v přímořských státech, je tomu naopak. Velké jachtařské kluby disponují značným finančním kapitálem, a proto si mohou dovolit podporovat své závodníky. Příjmy z jachtařských klubů tak tvoří nezanedbatelnou část rozpočtu zahraničních jachtařů. Jak již bylo řečeno, profesionální jachtaři musí převážně trénovat v mořských podmínkách. Proto mají čeští závodníci značně vyšší výdaje na trénink na vodě, oproti závodníkům, kteří mohou trénovat „doma“. Nejen, že finanční prostředky plynoucí ze státního rozpočtu do jachtařského odvětví jsou nedostačující, ale i zmíněná fakta dále zvyšují schodek rozpočtu českých reprezentantů. Jak je vidět z rozpočtu, částka, která musí být dofinancována ze soukromých zdrojů, je 502 000,- Kč. V úvahu přichází vlastní zdroje, což ale není příliš vhodný zdroj financování, zvláště jedná-li se o takto vysokou částku. Další možností jsou finanční prostředky soukromých společností formou sponzoringu, což je v současné době pravděpodobně nejvyužívanější způsob financování vrcholových sportovců. Sponzory je třeba hledat jak ze strany samotných sportovců, tak i ze strany ČSJ. Dle zásad financování ČSJ je jako odměna pro každého, kdo zprostředkuje sponzorskou smlouvu vedoucí k poskytnutí finančních prostředků svazu, vyplacena provize 20 %. V současnosti však ČSJ žádného sponzora nemá, a proto je třeba vyvinout větší úsilí při hledání těchto zdrojů. Řešením může být například zaměstnání konkrétní osoby zodpovědné za hledání sponzorských prostředků. Její finanční ohodnocení by se skládalo částečně z fixní mzdy z rozpočtu ČSJ a dále z procentuální části získaných prostředků, která by tvořila hlavní část finanční odměny. Systém titulárního sponzora se osvědčil u finančně zabezpečených zahraničních týmu např. Audi Sailing Team Germany, či dříve Skandia British Sailing Team. S vyšším rozpočtem by pak ČSJ mohl provést kroky k lepšímu zabezpečení přípravy reprezentantů. A to například navýšením rozpočtů jednotlivých závodníků, nebo v případě vyššího počtu závodníků na jedné lodní třídě v rámci RD, najmout jachtařského trenéra pro 51

tuto lodní třídu. Nejen že by to znamenalo výrazné snížení nákladů pro konkrétní závodníky, ale zároveň i vytvoření českého týmu a budování týmového ducha. V současnosti se totiž jednotliví čeští reprezentanti připojují do různých zahraničních tréninkových skupin, tudíž jednotný tým českých jachtařů na mezinárodních závodech neexistuje. Dalším, dle mého názoru klíčovým, bodem je vyšší transparentnost finančních toků. A to jak v rámci státního rozpočtu, rozpočtů místních samospráv, tak i v rámci hospodaření ČSJ. Vyšší míra transparentnosti by vedla k efektivnější alokaci finančních prostředků a tím pádem i k lepšímu financování sportu. Hledání sponzorů z pozice samotných sportovců také není jednoduchá záležitost, zvláště díky nízké mediální popularitě jachtingu. I přesto je možné tyto finanční prostředky získat. Je však nutné vědět jaké protislužby může sportovec nabídnout a na jaké společnosti se zaměřit. Profesionální jachtaři se během sezóny pohybují po zahraničních jachtařských klubech a přístavech a setkávají se s lidmi z celého světa. Pro sponzory je to určitě zajímavý fakt, jelikož jejich reklama bude vidět v mezinárodním měřítku. Oproti ostatním sportům je výhodou relativně velká plocha pro reklamní účely. Plocha plachty u LT Laser je 7 m2, část je samozřejmě využita pro číslo lodě, národní znaky a vlajku, zbytek však může být použit jako reklamní plocha. Nutno je také zamyslet se nad tím, jaká vrstva obyvatelstva bude oslovena. Vzhledem k tomu, že se v přístavech vyskytují převážně vlastníci námořních jachet, či motorových člunů, se jedná spíše o vyšší vrstvu obyvatelstva. Z tohoto důvodu bych doporučil hledání sponzorských příspěvků od společností, jejichž výrobky a služby jsou zacíleny právě na tuto vrstvu obyvatelstva. V posledních letech se rozmáhají teambuildingové regaty na námořních lodích. Posádka se skládá převážně z vlastníků a zaměstnanců firmy a z jednoho až dvou zkušených jachtařů, kteří jsou placeni ze strany pořádající organizace. Účast na těchto regatách je vhodná nejen díky finančnímu ohodnocení, ale i díky možnosti získávání nových kontaktů, které mohou vést k poskytnutí sponzorských příspěvků. Vzhledem nedostatečné podpoře ze státního a místních rozpočtů závisí zdroje financování jachtařské sezóny z velké části i na samotných schopnostech a aktivitě jedince v rámci hledání těchto zdrojů. To se týká nejen sponzoringu, ale i dotací. Příkladem je program individuálních dotací JMK, u kterých není explicitně stanoveno, na jaké účely mají být použiti. Příspěvek tedy může být poskytnut i na podporu vrcholové přípravy v jachtingu. Vše se však odvíjí od disponibilních zdrojů v rozpočtu samosprávního celku. Z tohoto důvodu je vhodné být seznámen se strukturou dotací v rámci svého územního celku a aktivně žádat o možné dotace. 52

ZÁVĚR Cílem této práce byla analýza celkových výdajů a příjmů během jachtařské sezóny jachtaře v LT Laser. Následně, na základě zjištěných skutečností, formulovat strategii (doporučení) k nalezení možných způsobů financování jachtařské sezóny na vrcholové úrovni. V teoretické části jsou nejprve vymezeny základní pojmy týkající se sportovního odvětví. Dále jsem se zaměřil na problematiku sportu z pohledu ekonomické teorie. Sport je zde zařazen mezi ekonomické statky a je také vnímán jako zdroj pozitivních, ale i negativních externalit. Ve sportovním odvětví je možno identifikovat tržní selhání, a proto oprávněně patří do veřejného sektoru. V závěru této části je dokázán pozitivní vliv sportu na rozpočet ČR a přiblížen sport jachting, který byl použit pro účely praktické části. Druhá část teoretické části je zaměřena na problematiku financování sportu v ČR. Dílčím cílem bylo vymezení všech finančních toků do sportovního odvětví. Je zde popsáno financování sportu jak z veřejných zdrojů prostřednictvím dotací MŠMT a RSC, tak i ze zdrojů soukromých díky odvodům z loterijních společností, sponzoringu a darům. Konec teoretické části je věnován vývoji výdajů státního rozpočtu včetně odvodů loterijních společností do oblasti sportu v letech 1989 – 2011. Podíl výdajů do sportu na celkových výdajích státního rozpočtu od roku 1989 do roku 2006 téměř stále klesal. Od roku 2006 nastal pozvolný růst, až do roku 2009 kdy se tempo ustálilo na hodnotě 0,34 % do roku 2011. V praktické části jsou nejprve vypočteny celkové náklady, do kterých jsou započteny náklady na trénink, závody, trenéry, vybavení a ostatní náklady. Dále jsou uvedeny příjmy z dotací MŠMT prostřednictvím ČSJ, RSC a rozpočtů místních samospráv. Celkové příjmy v hodnotě 490 000,- Kč jsou konfrontovány s celkovými výdaji v hodnotě 992 000,- s výsledným deficitním schodkem rozpočtu 502 000,- Kč. Příjmy z veřejných zdrojů tedy nestačí ani na pokrytí 50% celkových výdajů a zbylá částka musí být dofinancována ze soukromých zdrojů. V této kapitole je zmíněn i negativní dopad měnové intervence ČNB ze 7. 11. 2013 na rozpočet jachtařské sezóny. Dodatečné zdroje na financování vrcholové sezóny lze hledat jak na úrovni samotných jachtařů, tak i ČSJ. Nejprve jsou zmíněny výhody pro sponzoring jachtařů, kterými jsou relativně velká plocha pro reklamní účely a možnost propagace sponzorů na celosvětové úrovni i přes nízkou mediální popularitu. Dále doporučuji hledat sponzorské příspěvky spíše u společností, jejichž produkty jsou zacíleny na střední a vyšší vrstvy obyvatelstva, vzhledem k tomu v jakém prostředí se profesionální jachtaři pohybují. 53

ČSJ by v tomto ohledu také měl vyvíjet větší aktivitu a určit odpovědnou osobu za hledání sponzorských příspěvků. Poté by mohlo dojít buď k navýšení rozpočtu reprezentantů, nebo k zaplacení jachtařského trenéra pro celý český reprezentační tým v rámci jednotlivých lodních tříd. Zmíněna je i potenciální výhodnost účasti na námořních regatách, která může vést k dalším finančním prostředkům na financování jachtařské sezóny. Na základě zjištěných skutečností lze konstatovat, že předem stanovený cíl byl naplněn. Tato práce může sloužit jako určitý návod ostatním závodníkům v tomto sportovním odvětví na financování jejich jachtařských cílu.

54

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Odborná literatura: [1]

HOBZA, Vladimír., REKTOŘÍK, Jaroslav., a kolektiv. Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopress, s.r.o., 2006, 191 s. ISBN 80-86929-04-3

[2]

MANKIW, N. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 763 s. ISBN 80716-9891-1

[3]

NOVOTNÝ, Jiří, a kol., Ekonomika sportu – vybrané kapitoly, 1. vydání, Praha: Oeconomica, 2005, 118 s. ISBN 80-245-0979-2.

[4]

NOVOTNÝ, Jiří, Sport v ekonomice, 1. vydání, Praha: Wolters Kuwer ČR, 2011, 512 s. ISBN 978-80-7357-666-0.

[5]

SAMUELSON, Paul A., NORDHAUS, William D. Ekonomie. 18. vydání, Praha: NS Svoboda, 2008, 775 s. ISBN 80-205-0590-3.

[6]

SLEPIČKOVÁ, I., Sport a volný čas - vybrané kapitoly. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2005, 115 s. ISBN 80-246-1039-6.

[7]

STIGLITZ, Joseph E. Ekonomie veřejného sektoru. Praha: Grada Publishing, 1997, 661 s. ISBN 80-716-9454-1.

Internetové zdroje: [8]

Analýza financování sportu v České republice. [online] Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2009. [cit. 15-2-2014] Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/analyza-financovani-sportu-v-ceske-republice

[9]

Antiquity [online]. 2006 [cit. 2014-04-11]. ISSN 0003 598X. Dostupné z: http://www.academia.edu/173149/Boat_remains_and_maritime_trade_in_the_ Persian_Gulf_during_the_sixth_and_fifth_millennia_BC

[10] Dotace programu 133510 za rok 2013. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2013 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/dotace-programu-133510-za-rok-2013 55

[11] Dotační programy pro obce Jihomoravského kraje v roce 2014. Jihomoravský kraj [online]. 2013 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=222343&TypeID=7 [12] Evropská charta sportu. [online] Štrasburk: Rada Evropy, 2001. [cit. 2014-03-26] Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/PDF/ECHS.PDF [13] Jachting. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jachting [14] Historie jachetního klubu 120 LET ČESKÉHO YACHT KLUBU: Český svaz jachtingu. In: Český Yacht Klub [online]. 2007 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.cyk.cz/index.php?clanek=historie [15] Koncepce státní podpory sportu v České republice. [online] Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2011. [cit. 17-3-2014] Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/koncepce-statni-podpory-sportu-v-ceske-republice [16] Kurzy devizového trhu – roční historie 2013. In: Česká národní banka [online]. 2013 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/rok. txt?rok=2013 [17] Metodika na podporu vrcholového sportu ve městě Brně. Magistrát města Brna [online]. 2013 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z:http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/magistrat_ mesta_brna/OSMT/dotace/METODIKA_na_podporu_vrcholoveho_sportu_ve_ meste_Brne_22_1_2013.doc [18] NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/8980/Katalog_praci_UZ_1_10_20 10.pdf. 2010. [19] Odvody z loterií do sportu. Český olympijský výbor [online]. 2014 [cit. 2014-0411]. Dostupné z: http://www.olympic.cz/text/108--odvody-z-loterii-do-sportu 56

[20] Oracle Team USA’s quarter-billion euro budget in the 34th America’s Cup. [online]. 2013 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.vsail.info/2013/10/15/oracle-team-usas-quarter-billion-euro-budgetin-the-34th-americas-cup/ [21] Přehled vyúčtování prostředků na veřejně prospěšné účely za rok 2011. In: Ministerstvo financí [online]. 2011 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/monitoring/vysledky-zprovozovani-loterii/2011/prehled-vyuctovani-prostredku-2011-2859 [22] Rozdělení státního rozpočtu 2013 v oblasti sportu – výdajový okruh: Sportovní reprezentace. [online] Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2013. [cit. 5-4-2014] Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/rozdeleni-statnihorozpoctu-2013-v-oblasti-sportu-vydajovy [23] Rozdělení státního rozpočtu 2013 v oblasti sportu – výdajový okruh: Všeobecná sportovní činnost. [online] Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2013. [cit. 6-4-2014] Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/rozdeleni-statnihorozpoctu-2013-v-oblasti-sportu-vydajovy-1 [24] Rozdělení státního rozpočtu 2013 v oblasti sportu – výdajový okruh: Všeobecná sportovní činnost-neinvestiční prostředky programu 5. [online] Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2013. [cit. 6-4-2014] Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/rozdeleni-statniho-rozpoctu-2013-v-oblasti-sportuvydajovy-1 [25] Sázkové hry v roce 2012. Ministerstvo financí [online]. 2013 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/monitoring/vysledky-zprovozovani-loterii/2012/sazkove-hry-v-roce-2012-12746 [26] Stanovy ČSJ. In: Český svaz jachtingu [online]. 2013 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://yachting.in.powernet.cz/dokumenty/Stanovy%20CSJverze_D.pdf [27] Státní podpora sportu pro rok 2013.[online] Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2012. [cit. 5-4-2014] Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/statni-podpora-sportu-pro-rok-2013 57

[28] Volvo Ocean Race. [online]. 2011 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.volvooceanrace.com/en/schedule/html_index_page1.html [29] Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů. [cit. 183- 2014] Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/zakon-o-podpore-sportu [30] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. [cit. 2014-04-10] Dostupné na www: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586 [31] Zásady činnosti RSC. In: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2008 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/zasadyprogramu-i-a-rsc-2009 [32] Zásady financováni ČSJ. In: Český svaz jachtingu [online]. 2010 [cit. 2014-0411]. Dostupné z: http://yachting.in.powernet.cz/dokumenty/C2_zaklady_financovani_10_02_18 .doc [33] Zkvalitnění sportovního prostředí v Jihomoravském kraji v roce 2014. Jihomoravský kraj [online]. 2013 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://dotace.krjihomoravsky.cz/Grants/3204-506Zkvalitneni+sportovniho+prostredi+v+Jihomoravskem+kraji+v+roce+2014.aspx

58

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Dělení statků ....................................................................................................... 18 Tabulka č. 2: Typologie statků s příklady sportu...................................................................... 19 Tabulka č. 3: Olympijské lodní třídy 2013-2016 ...................................................................... 24 Tabulka č. 4: Výše podpory v rámci programu 1 a 2 (v tis. Kč) .............................................. 32 Tabulka č. 5: Výše podpory v rámci programu 1, 2 a 3 (v tis. Kč) .......................................... 33 Tabulka č. 6: Rozdělení platových tříd na pozici Instruktor Sportu [18] ................................ 35 Tabulka č. 7: Výdaje státního rozpočtu včetně odvodů loterijních společností do oblasti sportu (v tis. Kč) .................................................................................................................................. 41 Tabulka č. 8: Plán závodů a tréninků pro rok 2014 .................................................................. 43 Tabulka č. 9: Náklady na trénink na moři ................................................................................ 44 Tabulka č. 10: Náklady na účast na závodech .......................................................................... 45 Tabulka č. 11: Náklady na jachtařského trenéra ....................................................................... 46 Tabulka č. 12: Náklady na materiál a vybavení........................................................................ 47 Tabulka č. 13: Ostatní náklady ................................................................................................. 47 Tabulka č. 14: Příjmy z ČSJ ..................................................................................................... 48 Tabulka č. 15: Příjmy z RSC .................................................................................................... 49 Tabulka č. 16: Rozpočet ........................................................................................................... 50

59

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Výsledný pozitivní efekt sportu na státní rozpočet .................................................. 22 Graf č. 2: Příjmy státu a obcí z loterií a jiných podobných her v letech 2011 a 2012 (v mld. Kč) ............................................................................................................................................ 38 Graf č. 2: Výdaje státního rozpočtu včetně odvodů loterijních společností do oblasti sportu . 40

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Popis lodní třídy Laser ......................................................................................... 61 Příloha č. 2: Možnost využití reklamní plochy na lodi a oplachtění ........................................ 62

60

Příloha č. 1: Popis lodní třídy Laser

Zdroj: http://issuu.com/laserclass/docs/ilca_handbook_2014

Příloha č. 2: Možnost využití reklamní plochy na lodi a oplachtění

Zdroj: http://www.sail-world.com/Europe/Trofeo-Princesa-Sofia-Mapfre---Day-1-imagesfrom-Palma-de-Mallorca/108027