EKONOMIKA OBHOSPODA OVÁNÍ LESNÍCH MAJETK ABSTRACT ÚVOD ECONOMICS OF FOREST PROPERTIES MANAGEMENT. JOSEF LENOCH MZLU Brno

Lenoch: Ekonomika obhospodaĥování lesních majetkĭ

EKONOMIKA OBHOSPODAĤOVÁNÍ LESNÍCH MAJETKĬ ECONOMICS OF FOREST PROPERTIES MANAGEMENT JOSEF LENOCH MZLU Brno

ABSTRACT The work deals with a methodology proposal of forest enterprise special financial analysis as well as with a new methodology of forest properties financial analysis which would determine, more exactly and objectively than any other method, the quality and expertise of forest property economic management. The forest management economics comprehends forest as the so-called forest capital of forest enterprise that can create an economic profit if connected with the so-called utility capital of forest enterprise and with human labour. The so-called forestry adjusted net profit total of forestry company is processed and used that balances the various forestry activities under the annual performance of forestry and marketing plan taking into account changes in the valuation of operating capital forestry company. The work follows possibilities of forest properties economics for securing their viability and competitiveness for sustainable development at present conditions. Klíþová slova: les, lesní majetek, lesní podnik, ekonomika lesního podniku, management lesního podniku, finanþní analýza lesního podniku, ekonomická životaschopnost, ekonomická konkurenceschopnost, trvale udržitelný rozvoj Key words: forest, forest property, forest enterprise, forest enterprise economics, forest enterprise management, financial analysis of forest enterprise, economic viability, economic competitiveness, sustainable development

ÚVOD Les je pĜirozenou souþástí naší kulturní krajiny, je pro nás zdrojem dĜevní suroviny a zajišĢuje mnoho dalších funkcí, které úzce souvisí s vývojem a fungováním pĜírodních ekosystémĤ. Význam lesa pro lidskou spoleþnost spoþívá v poskytování obnovitelných pĜírodních zdrojĤ a vytváĜení základního životního prostoru. Les je pĜírodním bohatstvím spoleþnosti, ale souþasnČ také majetkem, který má konkrétního vlastníka. Zájmy spoleþnosti mohou být v porovnání se zájmy vlastníka v celé škále: od shodných, pĜes odlišné až k protichĤdným. Dá se obecnČ uvést, že zájmy spoleþnosti kladou dĤraz zejména na ekologickou stránku a celospoleþenské funkce. Oproti tomu zájmem vlastníka bývá zcela pochopitelnČ i ekonomické hledisko, neboĢ je pĜirozené, že vlastnictví majetku existuje za úþelem dosahování zisku. ZajištČní trvale udržitelného rozvoje lesního hospodáĜství pĜedpokládá zajištČní také dlouhodobé ekonomické sobČstaþnosti a konkurenceschopnosti lesních majetkĤ. To si zase vyžaduje ekonomický pĜístup k vlastnictví a obhospodaĜování lesa od jejich majitelĤ. Žijeme už dvacet let v tržní demokracii, kde vČtšina podnikatelských aktivit þlovČka je dána tržním pĜístupem k vlastnictví a obhospodaĜování majetku tj. i lesních majetkĤ. Tento základní atribut þinnosti þlovČka je tĜeba respektovat i v lesnictví. Základní prioritou vývoje lesního hospodáĜství ýeské republiky je trvale udržitelný rozvoj lesa a lesního hospodáĜství. Trvale udržitelný rozvoj je podle Deklarace vídeĖského summitu pro život lesĤ, vídeĖské rezoluce (Ministerská konference o ochranČ evropských lesĤ MCPFE, VídeĖ, 27. - 29. 4. 2003) postaven na tĜech pilíĜích, které pĜedstavují: skupinu ekonomických funkcí lesa, skupinu ekologických funkcí lesa a skupinu sociálních funkcí lesa. Strategic-

kým cílem skupiny ekonomických funkcí lesa je dlouhodobé zlepšování ekonomické životaschopnosti a konkurenceschopnosti lesního hospodáĜství. Základní požadavky na zajištČní ekologických a sociálních funkcí lesa vlastníkovi lesa, lesnímu správci a osobČ provádČjící lesnické þinnosti ukládá platná legislativa ýeské republiky, která tímto vytváĜí základní rámec pro zajištČní trvale udržitelného rozvoje lesa a lesního hospodáĜství v oblasti ekologických a sociálních funkcí lesa. Jejich základní zajišĢování je tedy dáno legislativnČ a každý, kdo by tato pravidla nerespektoval, porušuje legislativní pĜedpisy. ZajištČní základních ekonomických funkcí lesa není legislativnČ zaruþeno a ekonomická stránka obhospodaĜování lesa je tedy plnČ v kompetenci vlastníka lesního majetku. Na základČ tohoto konstatování lze vytvoĜit pĜístup, kdy ekonomicky svobodné nakládání s lesním majetkem pĜi dodržování všech platných legislativních pĜedpisĤ vytváĜí podmínky pro zajištČní trvale udržitelného rozvoje lesa a lesního hospodáĜství a to v oblasti ekonomické, ekologické i sociální. To tedy znamená, že vlastník lesa, lesní správce a osoba provádČjící lesnické þinnosti jsou povinni se Ĝídit platnou legislativou, þímž povinnČ zajišĢují základní rámec ekologických a sociálních funkcí lesa. Veškeré další lesnické þinnosti a rozhodování pĜi obhospodaĜování lesa, které nejsou legislativnČ omezeny, jsou zcela v jejich svobodném rozhodování, na základČ kterého se dosahuje pĜi obhospodaĜování lesních majetkĤ podnikatelsky zasloužených ekonomických výsledkĤ.

ZPRÁVY LESNICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 55, ąÍSLO 1/2010

59


MATERIÁL A METODIKA Na tento dosavadní tradiþní pĜístup je dnes možno navázat a posunout tuto problematiku dále. Použití tohoto nového pĜístupu je možné pouze u lesních majetkĤ, které svojí výmČrou lesĤ a složením vČkových stupĖĤ splĖují tzv. zásadu tČžební vyrovnanosti a nepĜetržitosti. Ta pĜedstavuje možnost pĜibližnČ vyrovnaného každoroþního objemu tČžby dĜeva. Místo nákladĤ a výnosĤ každé jednotlivé porostní skupiny lesa se tak bude posuzovat ekonomika lesního majetku jako celku, a to pĜi vyrovnaných a nepĜetržitých lesnických þinnostech na jeden rok. Skuteþnost, že tento nový pĜístup nepracuje s dobou obmýtní a není vázán na systém vČkových stupĖĤ, umožĖuje jeho použití u mnoha rĤzných podob lesa, a to jak lesa holoseþného, výbČrného, tak i podrostního. Proto tento nový pĜístup mĤže najít uplatnČní i u lesních majetkĤ, které používají pĜírodČ bližší zpĤsoby obhospodaĜování lesa, napĜ. les bohatých struktur, výbČrný hospodáĜský zpĤsob, apod. Les, tj. lesní pĤda s porostem lesních dĜevin, je na trhu sice omezenČ, ale pĜesto smČnitelnou komoditou, která má svoji úĜední cenu (cenu zjištČnou podle pĜedpisu) a tržní cenu (cenu obvyklou). VyjádĜení ekonomického potenciálu lesního majetku prostĜednictvím jeho ocenČní je svým zpĤsobem pomČrnČ pĜesné. Tato cena odráží produkþní možnosti lesa, okolní trh, místní ekonomické podmínky a aktuální i pĜedpokládanou cenu penČz. K obhospodaĜování lesa je zapotĜebí další majetek, kapitál, který má také urþitou cenu na trhu a dá se pĜesnČ finanþnČ vyjádĜit. Pokud budeme v ukazatelích navrhované metodiky používat v co nejvyšší míĜe pouze ekonomické parametry vþ. jejich kombinací a vyhneme se na nezbytnČ nutné minimum technickým, typologickým a jiným lesnickým jednotkám, tak lze dojít k používání mnohem objektivnČjších metod hodnocení ekonomiky lesního majetku a kvality práce jejího managementu. Pokud budeme vztahovat jednotlivé finanþní ukazatele k ocenČní lesa a dalšího kapitálu, pak mĤžeme dosáhnout mnohem objektivnČjších výsledkĤ hodnocení ekonomického obhospodaĜování lesa než dosavadní vztahování finanþních ukazatelĤ na ha lesa þi na m3 tČžby dĜeva. Speciální finanþní analýza lesních podnikĤ pĜedstavuje soubor metod, které nejsou všeobecnČ používány v bČžné finanþní analýze a které jsou zde speciálnČ zpracovány pro lesní podniky. Pro úþely této nové metodiky speciální finanþní analýzy lesních podnikĤ je zavedena substituce: A) Rozdílné výrobní podmínky, rozdílné pĜírodní a porostní charakteristiky lesního majetku vyjádĜíme jeho úĜední þi tržní cenou. Stanovení úĜední þi tržní ceny lesního majetku je záležitostí speciálního vČdního oboru, a tím je oceĖování lesa. Základním kamenem speciální finanþní analýzy lesních podnikĤ je reálný a logický pĜedpoklad, že ocenČní lesního kapitálu lesního podniku a obslužného kapitálu lesního podniku (tyto pojmy vysvČtleny v následujícím odstavci) vytváĜí finanþní ukazatele, které objektivnČji než jednotky objemu tČžby dĜeva þi výmČry lesa vyjadĜují ekonomický potenciál lesního majetku a mnohem pĜesnČji než jiné ekonomické ukazatele vystihují odlišnost výrobních podmínek, pĜírodních a porostních pomČrĤ. Navíc na rozdíl od technických, fytocenologických, typologických, apod. ukazatelĤ jsou tyto ukazatele ocenČní vyjádĜeny v Kþ a jsou tudíž dobĜe použitelné v podílových finanþních ukazatelích.

60

B) V rámci vlastnictví lesa a jeho obhospodaĜování veškerý majetek tohoto subjektu, tj. lesního podniku pojmenovaný zde jako tzv. celkový kapitál lesního podniku (CKLP), rozdČlíme na dvČ skupiny: 1) Lesní kapitál lesního podniku (LKLP) – který pĜedstavuje les tj. lesní pĤdu, lesní porost a vše ostatní, co je pĜímo a neoddČlitelnČ spojeno s lesem a co se zpravidla k jiným úþelĤm než obhospodaĜování konkrétního lesního majetku nedá použít (lesní dopravní síĢ, drobné lesní stavby, apod.). 2) Obslužný kapitál lesního podniku (OKLP) – tj. ostatní majetek, který není lesním kapitálem lesního podniku a má povahu majetku potĜebného k obhospodaĜování lesa. Tento majetek je shodný s majetkem subjektu, který les nevlastní, ale jen zajišĢuje jeho obhospodaĜování. Pro úþely tohoto pĜíspČvku se bude ve spojení s finanþní analýzou používat pojem lesní podnik, který lépe vystihuje vlastnictví lesního i obslužného kapitálu lesního podniku. Lesní podnik je pojem mnohem pĜesnČji definovatelný a použitelný než obecnČ používaný pojem lesní majetek. Lesní majetek je v této práci používán ve spojení zejména s vlastnictvím pouze lesního kapitálu lesního podniku, tj. lesa. Formy lesního podniku Ɣ Lesní podnik, který vlastní pouze lesní kapitál, tj. vlastní pouze les. ObhospodaĜování lesa provádí jiný subjekt, který má tento les napĜ. pronajatý nebo na základČ jiného typu vztahu. Ɣ Lesní podnik, který vlastní jak lesní kapitál, tak i obslužný kapitál. Jedná se o pĜípad, kdy napĜ. obec les vlastní a souþasnČ jej sama obhospodaĜuje. Ɣ Lesní podnik, který vlastní pouze obslužný kapitál. Jedná se o pĜípad, kdy tento subjekt les nevlastní, ale pouze obhospodaĜuje les, který má napĜ. pronajatý od vlastníka lesa. Mohou existovat i další podoby lesního podniku, které je však tĜeba pro použití metodiky speciální finanþní analýzy lesních podnikĤ pĜíslušným zpĤsobem upravit. Lesní kapitál lesního podniku lze vyjádĜit buć cenou úĜední (cenou zjištČnou podle pĜedpisu) nebo cenou tržní (cenou obvyklou). Obslužný kapitál lesního podniku lze vyjádĜit buć úþetní hodnotou nebo cenou tržní (cenou obvyklou) (SEBERA 2004). Majitel lesa má tedy majetek ve formČ kapitálu, který by mohl a mĤže pĜípadnČ na trhu smČnit za peníze a ty potom investovat v jiné oblasti podnikatelských aktivit. PĜedpokládá se, že jeho motivací je dosáhnout co nejvyšší rentability tohoto kapitálu jako základního dĤvodu vlastnictví majetku a jako základní cíl ekonomických aktivit. Pokud má být lesnictví svobodným a podnikatelsky zdravým, ekonomicky dlouhodobČ životaschopným a konkurenceschopným sektorem s respektováním vlastnických práv majitelĤ lesa, pak je nezbytné vlastníkĤm lesních majetkĤ tento pĜístup respektovat. Spoleþnost prostĜednictvím svých politických a státních orgánĤ vytváĜí legislativní prostĜedí pro lidské aktivity v oblasti podnikání a prosazování ekonomických zájmĤ. V lesním hospodáĜství to jsou legislativní pĜedpisy pro vlastníka lesa a lesního správce, kteĜí jsou povinni je dodržovat. V modelu obhospodaĜování vlastního lesa majitel lesa (majitel lesního podniku) vlastní lesní kapitál a obslužný kapitál, k obČma jej váže vlastnický vztah. Od lesního kapitálu oþekává vlastník lesa zdroj pĜíjmĤ prostĜednictvím využívání komerþních funkcí lesa a od obslužného kapitálu oþekává co nejvyšší rentabilitu tohoto kapitálu. Lesní kapitál poskytuje navíc spoleþnosti celospoleþenské funkce, jejichž fungování je dáno legislativnČ pĜes povinnosti vlastníka a správce lesa. Lesní správce má



k lesnímu kapitálu a obslužnému kapitálu pouze správcovský vztah, tj. nakládá s cizím majetkem za úþelem snahy realizování cílĤ vlastníka lesa. Vztah mezi správcem lesa a vlastníkem lesního a obslužného kapitálu je dán nejþastČji pracovní þi nájemní smlouvou.

VÝSLEDKY

OF II. – opravný faktor Ĝímská dvČ, který pĜedstavuje virtuální meziroþní úpravu výsledku hospodaĜení celkem pĜed zdanČním lesního podniku podle zmČny ocenČní obslužného kapitálu lesního podniku.

OF II. = OOKLPAO - TCOKLPPO

Ve výrobním procesu na sebe vzájemnČ pĤsobí tĜi základní faktory - práce, kapitál a pĤda, pĜiþemž každý faktor je samostatným zdrojem hodnoty. Teorii výrobních þinitelĤ používá i neoklasická škola (HINDLS, HOLMAN, HRONOVÁ 2004). Základní myšlenkou speciální finanþní analýzy lesních podnikĤ je hodnocení ekonomického obhospodaĜování lesního majetku podle toho, jak lesní podnik zhodnocuje tyto tĜi základní faktory. Výsledky navržené metodiky speciální finanþní analýzy lesních podnikĤ lze prezentovat v podobČ tČchto nových ukazatelĤ. a) Speciální finanþní analýza u lesních podnikĤ na principu rentability kapitálu Speciální finanþní analýza na principu rentability kapitálu hodnotí ekonomiku obhospodaĜování lesních majetkĤ podle zhodnocení kapitálu a pĤdy jakožto dvou ze tĜí základních faktorĤ výrobního procesu. Les, tj. lesní pĤda s porostem a majetek potĜebný k obhospodaĜování lesa jsou zde brány jako urþitý kapitál (lesní a obslužný kapitál lesního podniku), který je možno zhodnocovat a který je zdrojem hodnoty. Podle míry vytváĜení této hodnoty je posuzováno, jak kvalitnČ je lesní majetek (lesní podnik) ekonomicky obhospodaĜován. Pro potĜeby metodiky speciální finanþní analýzy lesních podnikĤ je zaveden tzv. lesnicky upravený výsledek hospodaĜení celkem lesního podniku (LUVHCLP), kde:

LUVHCLP = (VHC + OF I. + OF II.)

Zde je: VHC – výsledek hospodaĜení celkem lesního podniku pĜed zdanČním dle úþetní závČrky, OF I. – opravný faktor Ĝímská jedna, který pĜedstavuje virtuální roþní úpravu výsledku hospodaĜení celkem pĜed zdanČním lesního podniku podle rovnomČrného plnČní jednotlivých lesnických þinností a rovnomČrného plnČní závazných ustanovení lesního hospodáĜského plánu. Opravný faktor I. navzájem vyrovnává náklady a výnosy alespoĖ základních lesnických þinností tak, aby odpovídaly dlouhodobČ vyrovnanému obhospodaĜování lesa. Tímto opravný faktor I. kompenzuje úþetnČ nevyjádĜené budoucí náklady a výnosy základních lesnických þinností, které lesnicky navazují na þinnosti bČžného roku, ale úþetnČ budou zapoþítány až v budoucích letech. Opravný faktor I. také kompenzuje náklady a výnosy bČžného roku, které se vztahují k lesnickým þinnostem provedeným v pĜedchozích letech. NapĜ. po tČžbČ následuje obnova lesa, úþetnČ mĤže jeden rok probČhnout tČžba a jiný rok obnova lesa, tj. v oddČlených úþetních obdobích, ale lesnicky to je jeden na sebe navazující celek. Virtuálním vyrovnáním celkové roþní plochy tČžby a obnovy se pĜiblížíme tzv. vyrovnaným nákladĤm odpovídajícím vyrovnaným výnosĤm jakoby pĜi ideálnČ dlouhodobČ vyrovnaném a nepĜetržitém obhospodaĜování lesa.

Zde je: OOKLPAO – ocenČní obslužného kapitálu lesního podniku na konci aktuálního úþetního období, OOKLPPO – ocenČní obslužného kapitálu lesního podniku na konci pĜedchozího úþetního období. Dále podrobnČji k opravnému faktoru Ĝímská jedna.

OF I. = OF A + OF B + OF C + OF D + OF E

Opravný faktor Ĝímská jedna (OF I.) pĜedstavuje pČt lesnicky významných faktorĤ, které bČžnČ velmi zkreslují ekonomickou stránku obhospodaĜování lesních majetkĤ a které je možno matematicky vyjádĜit. Tyto faktory jsou vybrány na základČ osobních zkušeností a odborných úsudkĤ. Opravný faktor Ĝímská jedna (OF I.) je dán souþtem opravného faktoru A (OF A), opravného faktoru B (OF B), opravného faktoru C (OF C), opravného faktoru D (OF D) a opravného faktoru E (OF E), kde: Ɣ Opravný faktor A pĜedstavuje opravný faktor pĜírĤstku holin tČžbou a úbytku holin obnovou. Spoþítá se tak, že se od plochy roþního pĜírĤstku holin (ha) odeþte plocha úbytku holin obnovou (ha) a výsledná plocha se vynásobí prĤmČrným roþním rozdílem výnosĤ a nákladĤ na ha obnovy lesa v Kþ/ha. OF A = (plocha roþního pĜírĤstku holin tČžbou – plocha úbytku holin obnovou)* PrĤmČrný roþní rozdíl výnosĤ a nákladĤ na ha obnovy lesa Ɣ Opravný faktor B pĜedstavuje faktor péþe o lesní kultury. Zde prĤmČrný roþní rozdíl výnosĤ a nákladĤ na péþi o lesní kultury se vydČlí plochou, kde je v tom roce péþe o lesní kultury skuteþnČ provedena. PrĤmČrný roþní rozdíl výnosĤ a nákladĤ na péþi o lesní kultury se vydČlí plochou, na které bude z obnovy v tomto roce v budoucnosti péþe o lesní kultury provádČna. Tyto dvČ hodnoty se od sebe odeþtou a vynásobí plochou, na které bude z letošní obnovy v budoucnosti provádČna péþe o lesní kultury. PĜedpokládá se, že poþet opakování zásahĤ na jedné ploše v rámci péþe o lesní kultury je každoroþnČ stejný.

OFB

POr * n(


RVNr n

¦ POr i

RVNr ) POr * n

i 1

61


Zde je: RVNr – rozdíl roþních výnosĤ a nákladĤ na péþi o lesní kultury v pĜíslušném roce r POr – plocha úbytku holin obnovou v roce r POr-i – plocha úbytku holin obnovou v roce r - i r – pĜíslušný rok, ve kterém provádíme finanþní analýzu n – prĤmČrná doba v letech péþe o lesní kultury, kde probíhá obnova Další úpravou tohoto vzorce dostaneme výraz:

OFB

POr * n * RVNr n

RVNr

¦ POr í i 1

Další úpravou tohoto vzorce dostaneme koneþný výraz:

OFB

RVNr (

POr * n n

1)

¦ POr i i 1

Ɣ Opravný faktor C pĜedstavuje faktor plnČní naléhavých proĜezávek. Použije se pouze v pĜípadČ, kdy rozdíl skuteþného roþního a prĤmČrného roþního minimálního plánovaného rozsahu naléhavých proĜezávek je záporný, tj. pokud skuteþný roþní rozsah proĜezávek je nižší než jedna desetina rozsahu naléhavých proĜezávek podle lesního hospodáĜského plánu. Pokud je skuteþný roþní rozsah proĜezávek vyšší než jedna desetina rozsahu naléhavých proĜezávek podle lesního hospodáĜského plánu, pak je to svobodné rozhodnutí lesního správce. PĜedpokládá se, že nejprve se realizují naléhavé proĜezávky. Opravný faktor C se spoþítá tak, že absolutní hodnota rozdílu skuteþného roþního a prĤmČrného roþního minimálního plánovaného rozsahu naléhavých proĜezávek se vynásobí prĤmČrným roþním rozdílem výnosĤ a nákladĤ na ha proĜezávek. OF C = |skuteþný roþní rozsah naléhavých proĜezávek - prĤmČrný roþní minimální plánovaný rozsah naléhavých proĜezávek| * prĤmČrný roþní rozdíl výnosĤ a nákladĤ na ha proĜezávek Ɣ Opravný faktor D pĜedstavuje opravný faktor plnČní naléhavých probírek do 40 let vČku. Použije se pouze v pĜípadČ, kdy rozdíl skuteþného roþního a prĤmČrného roþního minimálního plánovaného rozsahu naléhavých probírek do 40 let vČku je záporný, tj. pokud skuteþný roþní rozsah naléhavých probírek do 40 let vČku je nižší než jedna desetina rozsahu naléhavých probírek do 40 let vČku podle lesního hospodáĜského plánu. Pokud je skuteþný roþní rozsah probírek do 40 let vČku vyšší než jedna desetina rozsahu naléhavých probírek do 40 let vČku podle lesní-

62

ho hospodáĜského plánu, pak je to svobodné rozhodnutí lesního správce. PĜedpokládá se, že nejprve se realizují naléhavé probírky do 40 let vČku. Opravný faktor D se spoþítá tak, že absolutní hodnota rozdílu skuteþného roþního a prĤmČrného roþního minimálního plánovaného rozsahu naléhavých probírek do 40 let vČku se vynásobí prĤmČrným roþním rozdílem výnosĤ a nákladĤ na ha probírek do 40 let vČku. OF D = |skuteþný roþní rozsah naléhavých probírek do 40 let vČku - prĤmČrný roþní minimální plánovaný rozsah naléhavých probírek do 40 let vČku| * prĤmČrný roþní rozdíl výnosĤ a nákladĤ na ha probírek do 40 let vČku Ɣ Opravný faktor E pĜedstavuje opravný faktor kompenzace ekonomické újmy. Kompenzace ekonomické újmy se do výpoþtu lesnicky upraveného výsledku hospodaĜení celkem lesního podniku zapoþítá pouze v pĜípadČ, že nebyla lesnímu podniku finanþnČ uhrazena. Kompenzace ekonomické újmy vychází z omezení vlastníka pĜi obhospodaĜování lesa, kdy v rámci uplatĖování strategie managementu na územích se zvláštním statutem ochrany lze dĤvodnČ oþekávat nejen pĜedpokládané pozitivní dopady na posílení mimoprodukþních funkcí dotþených lesních ekosystémĤ, ale rovnČž i negativní dopady (ekonomické ujmy) na hospodaĜení konkrétních vlastníkĤ, nájemcĤ a správcĤ lesních majetkĤ v dĤsledku požadavkĤ na intenzifikaci mimoprodukþních funkcí lesa. PodrobnČji o kompenzaci ekonomické újmy viz ŠIŠÁK (2005). Pokud je lesnicky upravený výsledek hospodaĜení celkem lesního podniku kladný, pak jej nazveme lesnicky upravený zisk lesního podniku (LUZLP), pokud je záporný, pak jej nazveme lesnicky upravená ztráta lesního podniku. Lesnicky upravený výsledek hospodaĜení celkem lesního podniku se snaží virtuálnČ eliminovat nČkteré nedostatky tradiþního posuzování ekonomiky lesního majetku: Ɣ NerovnomČrné plnČní jednotlivých lesnických þinností, zejména rozdíl pĜírĤstku holin tČžbou a jejich úbytku obnovou v rámci jednoho roku a dále zejména rozdíl rozdílu výnosĤ a nákladĤ na péþi o lesní kultury, které probČhly v daném roce, a rozdílu výnosĤ a nákladĤ na péþi o lesní kultury, na které se založilo obnovou v tomto roce a uskuteþní se v následujících letech. Ɣ NerovnomČrné roþní plnČní závazných ustanovení lesního hospodáĜského plánu, konkrétnČ minimálního rozsahu naléhavých proĜezávek a naléhavých probírek do 40 let vČku. Ɣ Kompenzace ekonomické újmy kompenzují zájem spoleþnosti na celospoleþenských funkcích. Tyto újmy nejsou zatím vždy kompenzovány formou dotací þi pĜíspČvkĤ a pĜitom mohou konkrétního vlastníka lesního podniku negativnČ ekonomicky ovlivĖovat pĜi legislativnČ daných omezeních obhospodaĜování lesa. Ɣ ZmČnou ocenČní obslužného kapitálu lesního podniku se snaží eliminovat zmČnu výsledku hospodaĜení celkem lesního podniku zpĤsobenou snížením þi zvýšením þisté hodnoty obslužného kapitálu lesního podniku. a1) Speciální finanþní analýza u lesních podnikĤ bez obslužného kapitálu U lesních podnikĤ (lesních majetkĤ), které neprovádí práce pĜi obhospodaĜování lesa ve vlastní režii, ani nezamČstnávají technicko-hospodáĜské pracovníky a jejich velikost obslužného kapitálu je tedy nulová þi zanedbatelná, je zapotĜebí se zamČĜit na zjišĢování ukazatelĤ vztahujících se k lesnímu kapitálu, napĜ. rentabilita lesního kapitálu, tj. finanþních ukazatelĤ vztažených k ocenČní vlastního lesa.



Pokud lesní podnik les pronajímá k obhospodaĜování, pak: Ɣ Rentabilita lesního kapitálu lesního podniku s pouze lesním kapitálem lesního podniku = Roþní nájemné v Kþ / OcenČní lesního kapitálu lesního podniku

a2) Speciální finanþní analýza u lesních podnikĤ s lesním kapitálem a s obslužným kapitálem ʇ Ukazatele vztažené k lesnímu kapitálu lesního podniku Pokud jeden subjekt vlastní lesní kapitál lesního podniku i obslužný kapitál, tak se neplatí nájem, a pak je nemožné pĜesnČ zjistit, jaká je rentabilita pouze lesního kapitálu a jaká je rentabilita pouze obslužného kapitálu. Protože nelze u takového lesního podniku zjistit, jaká þást zisku je z titulu vlastnictví lesního kapitálu lesního podniku a jaká þást zisku je z titulu vlastnictví obslužného kapitálu, nelze v tomto pĜípadČ urþit ani zvlášĢ rentabilitu lesního kapitálu a zvlášĢ rentabilitu obslužného kapitálu. Pro úþely této speciální finanþní analýzy lesního podnikĤ lze pak celý zisk vztáhnout pouze k lesnímu kapitálu lesního podniku, a takto poþítat tzv. nepravou rentabilitu lesního kapitálu lesního podniku. Tento ukazatel lze porovnávat pouze u lesních podnikĤ v rámci oborových prĤmČrĤ lesního hospodáĜství. Zde: Ɣ Nepravá rentabilita lesního kapitálu lesního podniku = Lesnicky upravený výsledek hospodaĜení celkem lesního podniku / OcenČní lesního kapitálu lesního podniku Dalším ukazatelem pro úþely této speciální finanþní analýzy lesního podniku mĤže být tzv. koeficient þistoty lesního kapitálu lesního podniku, kde: Ɣ Koeficient þistoty lesního kapitálu lesního podniku = (OcenČní lesního kapitálu lesního podniku – OcenČní obslužného kapitálu lesního podniku) / OcenČní lesního kapitálu lesního podniku PĜedpokládá se, že lesní kapitál lesního podniku je vyšší než obslužný kapitál lesního podniku. Pokud by to nebylo splnČno, vzoreþek se nepoužije. Koeficient þistoty lesního kapitálu lesního podniku vychází z poznání, že základem je lesní kapitál lesního podniku, ke kterému musíme pĜidat obslužný kapitál lesního podniku, a teprve potom nám lesní kapitál lesního podniku mĤže vytváĜet zisk. Jako kdyby si majitel lesa od vČĜitele pĤjþil finanþní prostĜedky na poĜízení obslužného kapitálu, lesem ruþil a poĜízení obslužného kapitálu na dluh mu snížilo cenu lesního kapitálu (lesa) o výši obslužného kapitálu. Na základČ koeficientu þistoty lesního kapitálu lesního podniku je možno pro úþely této speciální finanþní analýzy lesního podniku zjistit tzv. rentabilitu þistého lesního kapitálu lesního podniku. Tento ukazatel lze porovnávat pouze u lesních podnikĤ v rámci oborových prĤmČrĤ lesního hospodáĜství. Zde: Ɣ Rentabilita þistého lesního kapitálu lesního podniku = Lesnicky upravený výsledek hospodaĜení celkem lesního podniku / (OcenČní lesního kapitálu lesního podniku – OcenČní obslužného kapitálu lesního podniku) PĜedpokládá se, že lesní kapitál lesního podniku je vyšší než obslužný kapitál lesního podniku. Pokud by to nebylo splnČno, vzoreþek se nepoužije. ʇ Ukazatele vztažené k obslužnému kapitálu lesního podniku Problémem je zjistit, jaká je rentabilita pouze lesního kapitálu lesního podniku a jaká je rentabilita pouze obslužného kapitálu lesního podniku, pokud jeden subjekt vlastní lesní kapitál i obslužný

kapitál. Protože nelze zjistit, jaká þást zisku je z titulu vlastnictví lesního kapitálu a jaká þást zisku je z titulu vlastnictví obslužného kapitálu, nelze v tomto pĜípadČ urþit ani zvlášĢ rentabilitu lesního kapitálu lesního podniku a zvlášĢ rentabilitu obslužného kapitálu. Pro úþely této speciální finanþní analýzy lesního podniku pak lze celý zisk vztáhnout pouze k obslužnému kapitálu a takto poþítat tzv. nepravou rentabilitu obslužného kapitálu. Tento ukazatel lze porovnávat pouze u lesních podnikĤ v rámci oborových prĤmČrĤ lesního hospodáĜství. Zde: Ɣ Nepravá rentabilita obslužného kapitálu lesního podniku = Lesnicky upravený výsledek hospodaĜení celkem lesního podniku / OcenČní obslužného kapitálu lesního podniku Na základČ výše uvedených vztahĤ pak lze definovat tzv. kapitálový koeficient lesního podniku. Tento ukazatel lze porovnávat pouze u lesních podnikĤ v rámci oborových prĤmČrĤ lesního hospodáĜství. Zde: Ɣ Koeficient kapitálu lesního podniku = OcenČní lesního kapitálu lesního podniku / OcenČní obslužného kapitálu lesního podniku = Nepravá rentabilita obslužného kapitálu lesního podniku / Nepravá rentabilita lesního kapitálu lesního podniku ʇ Ukazatele vztažené k celkovému kapitálu lesního podniku Celkový kapitál lesního podniku lze jednoduše zjistit souþtem lesního kapitálu lesního podniku a obslužného kapitálu lesního podniku. Jeho rentabilita se pak vypoþítá: Ɣ Rentabilita celkového kapitálu lesního podniku = Lesnicky upravený výsledek hospodaĜení celkem lesního podniku / OcenČní celkového kapitálu lesního podniku a3) Speciální finanþní analýza u lesních podnikĤ pouze s obslužným kapitálem Lesní podniky, které mají pouze obslužný kapitál, tak les samy nevlastní a pouze jej obhospodaĜují napĜ. na základČ nájemní smlouvy. ʇ Ukazatele vztažené k obslužnému kapitálu lesního majetku Pro úþely této speciální finanþní analýzy lesního podniku lze výsledek hospodaĜení celkem lesního podniku vztáhnout pouze k obslužnému kapitálu lesního podniku, který zde pĜedstavuje celkový kapitál toho subjektu. Tento ukazatel lze porovnávat u lesních podnikĤ v rámci oborových prĤmČrĤ lesního hospodáĜství. Zde: Ɣ Rentabilita obslužného kapitálu lesního podniku s pouze obslužným kapitálem lesního podniku = Lesnicky upravený výsledek hospodaĜení celkem lesního podniku / OcenČní obslužného kapitálu lesního podniku, tj. ocenČní obslužného subjektu ʇ Ukazatele vztažené k celkovému kapitálu lesního podniku Celkový kapitál lesního podniku lze jednoduše zjistit souþtem lesního kapitálu a obslužného kapitálu. Jeho rentabilita se pak vypoþítá: Ɣ Rentabilita celkového kapitálu lesního podniku = (Lesnicky upravený výsledek hospodaĜení celkem lesního podniku + Nájemné) / OcenČní celkového kapitálu lesního podniku b) Speciální finanþní analýza lesních podnikĤ na principu efektu lidské práce Speciální finanþní analýza na principu efektu lidské práce hodnotí ekonomiku obhospodaĜování lesních majetkĤ podle zhodnocení lidské práce jakožto jednoho ze tĜí základních faktorĤ výrobního procesu. Lidskou práci lze ekonomicky zhodnocovat a považovat


63


ji za zdroj hodnoty. Podle míry vytváĜení této hodnoty je posuzováno, jak kvalitnČ je lesní majetek ekonomicky obhospodaĜován. Lesní podniky jsou dnes tržním okolím tlaþeny ke snižování pracnosti a zvyšování produktivity práce. Tento pĜístup je jedním z hlavních oblastí, kde lze nacházet rezervy a zvyšovat možnosti lepší ekonomické životaschopnosti a konkurenceschopnosti lesních podnikĤ. b1) Speciální finanþní analýza lesních podnikĤ bez vlastních zamČstnancĤ U lesních podnikĤ, které neprovádí práce pĜi obhospodaĜování lesa ve vlastní režii a ani nezamČstnávají technicko-hospodáĜské pracovníky a jejich poþet zamČstnancĤ, a tím i objem vlastní práce je nulový, nelze stanovit efekt lidské práce lesních podnikĤ. b2) Speciální finanþní analýza lesních podnikĤ s vlastními zamČstnanci U lesních podnikĤ, které zamČstnávají technicko–hospodáĜské pracovníky a provádí alespoĖ þást prací pĜi obhospodaĜování lesa ve vlastní režii a mají tedy vlastní obslužný kapitál lesního podniku lze zjišĢovat tzv. efekt lidské práce lesního podniku. Ɣ Efekt lidské práce zamČstnancĤ lesního podniku = Lesnicky upravený výsledek hospodaĜení celkem lesního podniku / PĜepoþtený poþet zamČstnancĤ lesního podniku Efekt lidské práce zamČstnancĤ lesního podniku (ELPZLP) vychází jako roþní zisk na jednoho zamČstnance lesního podniku. Poþet úvazkĤ je pĜepoþten jako poþet celých zamČstnaneckých úvazkĤ na celý rok. c) Speciální finanþní analýza lesních podnikĤ kombinující rentabilitu kapitálu lesního podniku a efekt lidské práce lesního podniku Kombinací ukazatelĤ speciální finanþní analýzy lesních podnikĤ založených na principu rentability kapitálu (zhodnocení kapitálu a pĤdy) a principu efektu lidské práce (zhodnocení práce) lze vytvoĜit ukazatele, které objektivnČ vypovídají o kvalitČ ekonomického obhospodaĜování lesních majetkĤ. Speciální finanþní analýza kombinuje rentabilitu kapitálu lesního podniku a efekt lidské práce lesního podniku a hodnotí ekonomiku obhospodaĜování lesních majetkĤ podle zhodnocení kapitálu, pĤdy a práce jakožto všech tĜí základních faktorĤ výrobního procesu. Kapitál, pĤdu a práci lze ekonomicky zhodnocovat a považovat je spoleþnČ za zdroj hodnoty. Podle míry vytváĜení této hodnoty je objektivnČ posuzováno, jak kvalitnČ je lesní majetek ekonomicky obhospodaĜován. Cena lesního kapitálu lesního podniku je stanovena podle reálné dosažitelnosti bČžné míry obecného finanþního zhodnocení lesa. Úþetní hodnota þi tržní cena obslužného kapitálu lesního podniku je libovolnČ pĜizpĤsobitelná každému lesnímu kapitálu, protože její výše je dána rozhodnutím managementu lesního podniku. Objem lidské práce investované do obhospodaĜování lesního majetku je od urþité minimální hodnoty (dané legislativou podle povinností vlastníka þi správce lesa) dán také rozhodnutím managementu lesního podniku. Na základČ tČchto zjištČní lze tvrdit, že management každého lesního podniku mĤže pĜizpĤsobovat velikost svého obslužného kapitálu a objem práce investované do lesa konkrétním pĜírodním a porostním podmínkám lesa, odlišnostem podmínek lesní výroby, tj. velikosti lesního kapitálu lesního podniku tak, aby mohl dosáhnout ideálního ekonomického obhospodaĜování lesního majetku.

64

c1) Speciální finanþní analýza lesních podnikĤ bez obslužného kapitálu a bez vlastních zamČstnancĤ U lesních podnikĤ, které neprovádí práce pĜi obhospodaĜování lesa ve vlastní režii, ani nezamČstnávají technicko-hospodáĜské pracovníky a jejich velikost obslužného kapitálu lesního podniku je tedy nulová þi zanedbatelná, nelze použít ukazatele finanþní analýzy kombinující rentabilitu kapitálu lesního podniku a efekt lidské práce zamČstnancĤ lesního podniku. c2) Speciální finanþní analýza lesních podnikĤ s lesním kapitálem, s obslužným kapitálem a s vlastními zamČstnanci U lesních podnikĤ, které vlastní les a zamČstnávají technicko– hospodáĜské pracovníky a provádí alespoĖ þást prací pĜi obhospodaĜování lesa ve vlastní režii a mají tedy obslužný kapitál významné úþetní hodnoty þi tržní ceny, je možné použití ukazatelĤ finanþní analýzy kombinující rentabilitu celkového kapitálu lesního podniku a efekt lidské práce zamČstnancĤ lesního podniku. Ɣ Koeficient ekonomického efektu hospodaĜení lesního podniku = ((A * (Rentabilita celkového kapitálu lesního podniku / Oborový prĤmČr rentability celkového kapitálu lesního podniku v LH ýR)) + (B * (Efekt lidské práce zamČstnancĤ lesního podniku / Oborový prĤmČr efektu lidské práce zamČstnancĤ lesního podniku v LH ýR))) Zde hodnoty A a B pĜedstavují koeficienty, jejichž souþet je roven jedné a které nastavují vzájemnou dĤležitost (významnost) mezi rentabilitou celkového kapitálu lesního podniku a efektem lidské práce zamČstnancĤ lesního podniku. Podmínkou výpoþtu je skuteþnost, aby oborový prĤmČr rentability celkového kapitálu lesního podniku v LH ýR i oborový prĤmČr efektu lidské práce zamČstnancĤ lesního podniku v LH ýR nebyl roven nule a dosahoval kladné hodnoty. Tato skuteþnost se u podnikatelských aktivit na volném trhu pĜedpokládá jako pĜirozená. Koeficient ekonomického efektu hospodaĜení lesního podniku pĜedstavuje hodnotu, která vypovídá, jak ekonomicky efektivnČ se v konkrétním lesním podniku zhodnocuje celkový kapitál a jak efektivnČ se využívá lidská práce zamČstnancĤ. Hodnota jedna znamená prĤmČrnou hodnotu koeficientu ekonomického efektu hospodaĜení lesního podniku v lesním hospodáĜství ýeské republiky. ýím je tato hodnota menší, tím se ekonomicky hospodaĜí ménČ efektivnČ, a þím je tato hodnota vyšší, tím se hospodaĜí efektivnČji. Pokud lesní podnik má vlastní obslužný kapitál a vykonává pouze þásteþnČ práce vlastními zamČstnanci, tak zpravidla využívá toho, že nČkteĜí vlastní zamČstnanci by byli dražší než práce dodané jiným subjektem. Tato metodika dokáže tento efekt také zpracovat. c3) Speciální finanþní analýza lesních podnikĤ pouze s obslužným kapitálem a s vlastními zamČstnanci U lesních podnikĤ, které nevlastní les a které zamČstnávají technicko–hospodáĜské pracovníky a provádí alespoĖ þást prací pĜi obhospodaĜování lesa ve vlastní režii a mají tedy obslužný kapitál významné úþetní hodnoty þi tržní ceny, je možné použití ukazatelĤ finanþní analýzy kombinující rentabilitu obslužného kapitálu a efekt lidské práce zamČstnancĤ. Ɣ Koeficient ekonomického efektu hospodaĜení lesního podniku pouze s obslužným kapitálem lesního podniku = ((A * (Rentabilita obslužného kapitálu lesního podniku / Oborový prĤmČr rentability obslužného kapitálu lesního podniku v LH ýR)) + (B * (Efekt lidské práce zamČstnancĤ lesního podniku / Oborový prĤmČr efektu lidské práce zamČstnancĤ lesního podniku v LH ýR)))



Zde platí stejný komentáĜ k tomuto vzorci jako v kapitole c2), jen místo rentability celkového kapitálu lesního podniku je tĜeba použít rentabilitu obslužného kapitálu lesního podniku.

NÁVRH AUTOMATIZACE VÝPOąTĬ SPECIÁLNÍ FINANąNÍ ANALÝZY LESNÍCH PODNIKĬ Speciální finanþní analýza lesních podnikĤ je postavena na principu propojení tĜech základních informaþních databází obhospodaĜování lesních majetkĤ: První informaþní databáze je úþetnictví lesního podniku, resp. software v oblasti úþetnictví a finanþní analýzy, který podává obraz finanþního hospodaĜení lesního podniku. Druhá informaþní databáze je lesní hospodáĜský plán, který podává údaje o stavu lesa a zahrnuje závazná a doporuþující ustanovení tohoto plánu. TĜetí informaþní databáze je lesní hospodáĜská evidence, která je vedena speciálním lesnickým softwarem þi jiným výrobním programem. Podává informace o lesnických þinnostech a plnČní lesního hospodáĜského plánu. Již v souþasnosti je technicky proveditelné vytvoĜení komplexního softwarového produktu, který by tyto tĜi informaþní databáze propojoval, þi dokonce v sobČ obsahoval.

Uvedený model softwarového propojení tČchto programĤ a jejich informaþních databází by umožĖoval lesnímu podniku automatické vypracování navržené metodiky speciální finanþní analýzy lesních podnikĤ.

DISKUSE Lze pĜedpokládat, že pĜedkládaný návrh mĤže obsahovat i nČkterá kontroverzní témata, pĜístupy a stanoviska, která nejsou dnes v lesnickém sektoru tČmi oblíbenými a vČtšinovými. Práce používá þistČ ekonomický pohled na obhospodaĜování lesních majetkĤ v dobČ, kdy se sice zaþíná zdĤrazĖovat ekonomická životaschopnost a konkurenceschopnost lesních podnikĤ, ale také kdy se klade þím dál vyšší dĤraz na celospoleþenské funkce lesĤ. Snaha o zpracování þistČ ekonomického pohledu a ekonomických zájmĤ vlastníka lesního podniku otevírá citlivé téma lesnictví a využívání obnovitelných pĜírodních zdrojĤ. Pro zajištČní trvale udržitelného rozvoje ekonomické životaschopnosti a konkurenceschopnosti lesních majetkĤ a podnikatelských subjektĤ v lesním hospodáĜství je však toto téma aktuální a potĜebné.

Obr. 1. Návrh komplexního software pro automatické výpoþty speciální finanþní analýzy lesních podnikĤ Proposal for a comprehensive software for automatic calculation of forest enterprise special financial analysis


65


Tento návrh metodiky speciální finanþní analýzy lesních podnikĤ je zpracováván formou urþité hypotézy. Je to jen jeden z mnoha úhlĤ pohledu a názorĤ na tuto problematiku, což mĤže v nČkterých þástech vyznívat jednostrannČ. NČkteré výroky a formulace vyznívající jako tvrzení jsou platné v rámci této hypotézy, která bude v dalším výzkumu ještČ dále ovČĜována. Tato práce staví metody speciální finanþní analýzy lesních podnikĤ na ocenČní lesního kapitálu a na ocenČní obslužného kapitálu. Lesní kapitál je možné vyjádĜit úĜední nebo tržní cenou, obslužný kapitál je možné vyjádĜit úþetní hodnotou nebo tržní cenou. Stanovení úĜední ceny lesního kapitálu lesního podniku a stanovení úþetní hodnoty obslužného kapitálu lesního podniku je stĜednČ pracné a pĜitom metodicky pĜesnČ dané. Stanovení tržní ceny lesního kapitálu a stanovení tržní ceny obslužného kapitálu je hodnČ pracné a pĜitom metodicky nejednotné a obtížnČjší. Zpracování metodiky speciální finanþní analýzy lesních podnikĤ vychází z toho, že vČdní obor oceĖování lesa umí odbornČ všechny tyto ceny stanovit. Návrh metodiky speciální finanþní analýzy byl zpracováván v prĤbČhu let 2005 - 2008, ke konci tohoto období se stala v ýeské republice aktuální problematika ohlednČ možnosti vést lesní porosty v úþetnictví lesního podniku jako souþást aktiv ve formČ tzv. ocenČní biologických aktiv. V zahraniþí již fungují rĤzná zohlednČní v úþetnictví, napĜ. tzv. irský þi švédský model (podle ústního sdČlení, DOMES 2008). Problematika ocenČní biologických aktiv v úþetnictví lesního podniku není souþástí tohoto pĜíspČvku. V souþasné dobČ byla již tato metodika speciální finanþní analýzy lesních podnikĤ zpracována a ovČĜena na tĜech vybraných lesních podnicích. Zpracované ukazatele speciální finanþní analýzy lesních podnikĤ byly následnČ porovnány a vyhodnoceny s tradiþními ekonomickými ukazateli obhospodaĜování lesních majetkĤ a s ukazateli standardní (bČžnČ všeobecnČ používané) finanþní analýzy podnikĤ. Z dĤvodu omezeného rozsahu tohoto þlánku bude metodika zveĜejnČna podrobnČji v dalším samostatném pĜíspČvku.

Pro zajištČní ekonomické životaschopnosti a konkurenceschopnosti lesních podnikĤ je tĜeba pĜistupovat k lesu jako ke kapitálu, který vlastníkovi mĤže pĜinášet oþekávaný ekonomický zisk. Ne tedy pohledem pouze lesního správce, který nemusí být spokojený s finanþní odmČnou za svoji práci, pokud si sám na sebe nevydČlá. Nelze pĜedpokládat a vyžadovat, aby vlastníci lesních majetkĤ v demokratické spoleþnosti byli pouze altruisté, kteĜí hospodaĜí v lese, a tím uskuteþĖují ekonomickou þinnost, pouze z dĤvodu kladného vztahu k životnímu prostĜedí a okolní spoleþnosti, a to jak v pĜípadČ soukromých vlastníkĤ, obcí tak i státu. Tento pĜíspČvek se pokouší pro tento úhel pohledu na ekonomiku lesního hospodáĜství, kdy se v rámci pĜíslušného legislativního rámce lesní podniky snaží o co nejlepší ekonomickou životaschopnost a konkurenceschopnost zpracovat návrh metodiky speciální finanþní analýzy, která by umožĖovala pĜesnČji a objektivnČji posuzovat kvalitnČ, odbornČ a zodpovČdnČ þistČ po stránce ekonomické lesní majetek, který je lesním podnikem obhospodaĜován. Tržní tlaky a zájem lesnického provozu jsou shodné s tímto pĜístupem k ekonomice lesních majetkĤ, proto je žádoucí zkusit vykroþit vČdeckým pĜístupem tímto smČrem.

LITERATURA Akþní plán EU pro lesnictví. 2006. HINDLS R., HOLMAN R., HRONOVÁ, S. 2004. Ekonomický slovník. Praha, Nakladatelství C. H. Beck: 519 s. ISBN 80-7179-819-3. Deklarace vídeĖského summitu pro život lesĤ. 2003. Pracovní verze NLP II. 2006. SEBERA J. 2004. OceĖování lesa. Brno, MZLU: 114 s. ISBN 80-7157818-5. ŠIŠÁK L. 2005. Návrh kalkulace ekonomické újmy a kompenzace z omezení hospodaĜení v lesích. In: Sborník z Mezinárodní vČdecké konference Financovanie 2005 Lesy – Drevo. Zvolen: Technická univerzita. ISBN 80-228-1520-9.

ZÁVĔR Z porovnání ekonomické teorie a praxe lesního hospodáĜství vyplývá, že od roku 1989 je vyvíjen intenzivní tlak, aby se ekonomika lesnického provozu rychle a intenzivnČ pĜizpĤsobovala okolnímu tržnímu prostĜedí a globálním ekonomickým tlakĤm. Pod tímto tlakem se mĤže ekonomika lesního hospodáĜství vyvíjet rychleji než ekonomická teorie lesního hospodáĜství. To mĤže zpĤsobovat rozdíly v teoretickém a praktickém pohledu na ekonomickou stránku obhospodaĜování lesních majetkĤ. Lesnická ekonomická teorie by pĜitom mČla vycházet z reality lesnického provozu a jejím požadavkĤm se snažit co nejvíce pĜiblížit. Lesnický sektor ýeské republiky je pomČrnČ konzervativním a tradicionalistickým odvČtvím lidské þinnosti. Zažité zpĤsoby myšlení a pĜetrvávající pĜístup z minulosti komplikují modernizaci lesnictví a lesního hospodáĜství. PĜitom souþasné podnikatelské okolí je charakteristické svoji globalizací, propojováním a rychlým vývojem v mnoha oblastech. A to samozĜejmČ vyvíjí silné tlaky na neustálé pĜizpĤsobování se a modernizaci všech odvČtví vþetnČ lesního hospodáĜství.

66

Internetové zdroje: http://www.foresta.cz/ http://www.mvcr.cz/sbirka/ http://www.uhul.cz/



ECONOMICS OF FOREST PROPERTIES MANAGEMENT

SUMMARY This work deals with a methodology proposal of forest enterprise financial analysis which could determine, more exactly and objectively than other methods, the quality, proficiency and responsibility of forest property management, regardless different production, natural and stand conditions. The methodology is important for improving the viability and competitiveness of forest enterprises and for securing sustainable development in the Czech Republic. Based on traditional understanding of forest management economics this work treats and assesses Czech and foreign dissertations which approach the problems of objective assessment of forest properties management from the economic point of view. The basic theoretical information of commonly used financial analysis methods is presented. The special financial analysis of forest enterprises differentiates the so-called forest capital of forest enterprise, represented by forest – i. e. forest land and forest stand – and then the so-called utility capital of forest enterprise, which is represented by the capital necessary for forest management, i. e. the capital of forest enterprise without the forest. The total forest enterprise capital is formed as a total of forest and utility capital of forest enterprise. The forest capital of forest enterprise can be expressed by book value or market price. The valuation of forest and utility capital of a forest enterprise means financial quantification of economic potential of forest enterprise capital at the given conditions. The work uses the so-called forestry adjusted result of management to total of the forest enterprise before taxation, which eliminates any so-called optimization of management results, which appears due to unintended or deliberate failure to balance individual annual forestry activities, taking into account any compensation for economic damage as well as use of any profit to increase the valuation of the forest enterprise capital or a reduction in the valuation of forest use of forest enterprise capital in favour of an increase in profits (reduction). The special financial analysis of forest enterprises is represented by indicators on the basis of capital profitability which apply economic result of forest enterprise adjusted to forestry conditions to particular types of forest enterprise capital (forest, utility, total), by indicators on the basis of labour effect which apply economic result of forest enterprise adjusted to forestry conditions to converted staff number and by indicator combining capital profitability and labour effect. Recenzováno

ADRESA AUTORA/CORRESPONDING AUTHOR: Ing. Josef Lenoch, Ph.D., Ústav lesnické a dĥevaĥské ekonomiky a politiky, Mendelova zemĕdĕlská a lesnická univerzita Zemĕdĕlská 3, 613 00 Brno, ąeská republika tel.: 545 134 076; e-mail: [email protected]


67

EKONOMIKA OBHOSPODA OVÁNÍ LESNÍCH MAJETK ABSTRACT ÚVOD ECONOMICS OF FOREST PROPERTIES MANAGEMENT. JOSEF LENOCH MZLU Brno

Recommend Documents