Ma sa ry k ova univ e rzi ta Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa
MIMOTRŽNÍ METODY OCEŇOVÁNÍ A JEJICH APLIKACE NA HODNOCENÍ FUNKCÍ LESA
Nonmarket valuation methods and their application to the forest assessment
Diplomová práce
Vedoucí práce:
Autor:
Mgr. Ing. Jana SOUKOPOVÁ, Ph.D.
Bc. Jan NEHYBA
Brno, duben 2013
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta
Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2011/2012
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:
NEHYBA Jan
Obor:
Veřejná ekonomika
Název tématu:
MIMOTRŽNÍ METODY OCEŇOVÁNÍ A JEJICH APLIKACE NA HODNOCENÍ FUNKCÍ LESA Nonmarket valuation methods and their application to the forest assessment
Zásady pro vypracování Cíl práce: Problematika oceňování netržních položek je jednou z klíčových otázek veřejné ekonomie. V tržních ekonomikách jsou dosud služby přírody využívány převážně bezplatně a celosvětově dochází k závažnému úbytku nejcennějších ekosystémů. I současný stav našich lesů odpovídá historicky podmíněnému vývoji, kdy došlo k poměrně výraznému ovlivnění původně přirozených lesních ekosystémů. Navzdory tomu jsou nynější lesní porosty vesměs nejzachovalejší přírodní složkou naší krajiny. Přesto se však vzrůstající požadavky společnosti na plnění mimoprodukčních funkcí lesa dostávají do stále ostřejšího rozporu s funkcemi ekonomickými a to se projevuje i v názorech na oceňování lesa. Při celkovém oceňování lesa, mohou být obecné základy určování hodnoty aplikovány na oceňování lesa jen omezeně. Hodnota lesa se neřídí podle vynaložených výrobních nákladů, ale podle užitků spojených s jeho vlastnictvím, které mohou být jak z výnosů dřeva, tak z mimoprodukčních funkcí lesa (jeho blahodárných účinků). Cílem práce bude na základě analýzy mimotržních metod oceňování, aplikace těchto metod na problematiku oceňování lesa. V práci bude provedena případová studie porovnání dvou mimotržních metod oceňování lesa. Postup práce a použité metody: 1. Vymezení předmětu
2. Mapování problémové oblasti 3. Analýza mimotržních metod oceňování a jejich srovnání s technickými metodami. 4. Vyhodnocení informací, vyvození závěrů a navržení vhodných metod pro ocenění mimoprodukčních funkcí lesa 5. Provedení případové studie ocenění lesa pomocí dvou mimotržních metod porovnání metod. V práci budou využity metody analýzy a komparace dat, indukce a dedukce, matematicko-statistické metody a metoda komparace, dále bude uplatněna metoda syntézy zjištěných informací a mimotržní metody oceňování. Rozsah grafických prací:
dle pokynů vedoucího práce
Rozsah práce bez příloh:
60 – 80 stran
Seznam odborné literatury:
Moldan, Bedřich. Ekonomické aspekty ochrany životního prostředí :situace v České republice. Vyd. 1. Praha : Karolinum, 1997. 307 s. ISBN 80-7184-434-9. Holman, Robert. Ekonomie. 4. aktualiz. vyd. Praha : C.H. Beck, 2005. xxii, 709. ISBN 80-7179-891-6. Seják, Josef - Dejmal, Ivan. Hodnocení a oceňování biotopů České republiky. Praha : Český ekologický ústav, 2003. 422 s. +. ISBN 80-85087-54-5. Vyskot, Ilja. Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky. Praha : 131 Margaret, 2003. 186 s., [2. ISBN 80-7212-264-9. Štěpánek, Zdeněk - Moldan, Bedřich. Nástin metodiky ekonomické kvantifikace poškození životního prostředí. Vyd. 1. Praha : Univerzita Karlova, 1999. 40 s. ISBN 80-238-3936-5. Quantitative methods in landscape ecology :the analysis and interpretation of landscape heterogeneity. Edited by Monica G. Turner - Robert H. Gardner. New York, N.Y. : Springer, 1991. ISBN 0387973265.
Vedoucí diplomové práce:
Mgr. Ing. Jana Soukopová, Ph.D.
Datum zadání diplomové práce:
4. března 2011
Datum odevzdání diplomové práce:
26. dubna 2013
…………………………………… vedoucí katedry
………………………………………… děkan
V Brně dne 4. 3. 2011
Jméno a příjmení autora:
Bc. Jan Nehyba
Název diplomové práce:
Mimotržní metody oceňování a jejich aplikace na hodnocení funkcí lesa
Název práce v angličtině:
Nonmarket
valuation
methods
and
their
application to the forest assessment Katedra:
veřejné ekonomie
Vedoucí diplomové práce:
Mgr. Ing. Jana Soukopová, Ph.D.
Rok obhajoby:
2013
Anotace Předmětem diplomové práce „Mimotržní metody oceňování a jejich aplikace na hodnocení funkcí lesa“ je problematika oceňování přírodních statků, především lesa, a oceňování jejich funkcí mimotržními metodami oceňování. V první části je popsáno legislativní vymezení funkcí lesa, mezinárodní jednání o problematice funkcí lesa, dále funkce lesa z pohledu ekonomické teorie a existující mimotržní metody oceňování. V druhé části jsou popsány expertní metody vyvinuté pro prostředí ČR (metoda hodnocení biotopů, Šišákova metoda, Vyskotova metoda) a je provedena případová studie ocenění funkcí konkrétního lesa metodou hodnocení biotopů a Šišákovou metodou, na jejímž základě jsou tyto metody srovnány. Annotation The topic of the present diploma thesis „Nonmarket valuation methods and their application to the forest assessment“ is the issue of valuation natural resources, mainly forests, as well as appraising their functions using nonmarket valuation methods. The legislative definition of the functions of forests, international conferences dealing with the issue of the functions of forests, the functions of forests from the point of view of the theory of economics, and the existing valuation methods are described in the first part of the present thesis. The second part deals with the expert methods developed for the environment in the Czech Republic (the biotop valuation method, the Šišák method, the Vyskota method). The second part also includes a case study of evaluation the functions of a given forest using the biotop valuation method and the Šišák method. The case study also made it possible for the two methods to be compared with each other. Klíčová slova funkce lesa, biotop, oceňování, Seják, Šišák, Vyskot Keywords forest functions, biotop, valuation, assessment, Seják, Šišák, Vyskot
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Mimotržní metody oceňování a jejich aplikace na hodnocení funkcí lesa vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Ing. Jany Soukopové, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 26. dubna 2013
vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí práce Mgr. Ing. Janě Soukopové, Ph.D., a Ing. Petru Kupcovi, Ph.D., za cenné připomínky a odborné rady, které mi při psaní této práce poskytli.
Netřeba jíti daleko, abychom se dostali do lesa; jdeme vlastně stále lesem, ale je to většinou mlází; kmeny však, kterých tu tlí na sta a na tisíce, mechem, lišejníky a hustými borůvkovými a vřesovými keříky zarostlý a myriádami rostlinných kořenů jako nerozvazatelnými provazy spojený, hlásají ti o nedávno zapadlé době, kdy prales ve vší své nádheře a zasmušilé vznešenosti šuměl nad hlavami lidských červů, kteří v tuto tichou pustinu vstoupili.
Karel Klostermann, Črty ze Šumavy
Obsah Úvod ................................................................................................................................... 17 1 Les, jeho funkce a hodnota ........................................................................................... 19 1.1
Zákonné vymezení lesa v české legislativě ....................................................... 19
1.2
Srovnání s legislativou jiných států ................................................................... 20
1.2.1
Slovenská republika ..................................................................................... 20
1.2.2
Německá spolková republika ...................................................................... 21
1.2.3
Rakousko ....................................................................................................... 21
1.3
Světové mezinárodní úmluvy, dohody, zprávy, strategie .............................. 22
1.3.1
Konference OSN o životním prostředí a rozvoji ....................................... 22
1.3.2
Agenda 21 ..................................................................................................... 23
1.3.3
Zásady obhospodařování lesů. ................................................................... 24
1.3.4
Fórum OSN pro lesy .................................................................................... 25
1.3.5
Kjótský protokol ........................................................................................... 27
1.3.6
Nezávislé organizace ................................................................................... 27
1.4
Evropská nadnárodní jednání ............................................................................ 30
1.4.1
EU a lesy........................................................................................................ 31
1.4.2
Ministerské konference na ochranu lesů v Evropě ................................... 36
2 Oceňování přírody ........................................................................................................ 39 2.1
Teoretická východiska oceňování přírody ........................................................ 39
2.2
Ekonomická hodnota .......................................................................................... 41
2.3
Základní metody oceňování ............................................................................... 44
2.3.1
Přístupy k oceňování ................................................................................... 44
2.3.2
Preferenční metody ...................................................................................... 45
3 Hlavní metody oceňování lesa v České republice ..................................................... 51 3.1
Vývoj a současný stav oceňování přírody a funkcí lesa v České republice ... 51
3.1.1
Vývoj před rokem 1989 ................................................................................ 51
3.1.2
Vývoj po roce 1989 ....................................................................................... 52
3.2
Metody hodnocení .............................................................................................. 56
3.2.1
Metoda hodnocení biotopů (Sejákova metoda) ......................................... 56
3.2.2
Vyskotova metoda ....................................................................................... 60
3.2.3
Šišákova metoda ........................................................................................... 63
3.2.4
Shrnutí metod ...............................................................................................69
4 Případová studie ...........................................................................................................73 4.1
Lokace a charakteristika pozemku .....................................................................73
4.2
Aplikace Šišákovy metody .................................................................................74
4.3
Aplikace metody hodnocení biotopů (Sejákova metoda) ................................81
4.4
Diskuse výsledků.................................................................................................83
4.5
Zhodnocení použitelnosti metod .......................................................................85
Závěr ...................................................................................................................................89 Použitá literatura ...............................................................................................................91 Seznam map .......................................................................................................................97 Seznam schémat .................................................................................................................97 Seznam tabulek ..................................................................................................................97 Seznam příloh ....................................................................................................................97
Úvod Touto diplomovou prací navazuji na svou bakalářskou práci, kterou jsem obhájil v roce 2010. V bakalářské práci jsem se metodám hodnocení funkcí lesů věnoval čistě teoreticky a v závěru jsem zmínil, že: „by bylo možno na ni navázat oceněním konkrétního pozemku jednotlivými metodami a komparací jejich výhod a nevýhod v praktickém použití“1. O dva roky později jsem se k tématu vrátil při výběru tématu diplomové práce a touto prací v podstatě dokončuji práci započatou již na bakalářském studiu. Stejná problémová oblast práce mi dala možnost zaměřit se podrobněji na problematiku oceňování funkcí lesa nejen v České republice, ale tentokrát i na mezinárodní úrovni a především, jak již bylo naznačeno, mi dala možnost porovnat metody oceňování funkcí lesa na základě jejich praktického použití. Právě porovnání metod oceňování lesa je cílem této diplomové práce. Oceňování přírodních statků považuji za důležitý krok k udržitelnému rozvoji společnosti. Domnívám se, že pokud bude ekonomickým subjektů známa finanční hodnota těchto statků, budou je využívat jiným způsobem než dosud. Se zjištěnou finanční hodnotou je možno vytvářet nástroje, které by umožnily transfery za pozitivní vliv přírodních statků (lesů) či platby za škody na lesích zohledňující veškeré jeho funkce. Jedním z problémů, který jsem měl při vypracování této práce, bylo pojmosloví týkající se funkcí lesa. Je nutností varovat čtenáře, že v oblasti funkcí lesa neexistuje jednotné pojmosloví a autoři metod hodnocení často rozumí pod stejnými slovy něco jiného, či pro jednu skutečnost používají jiná slova. Ve své práci jsem používal co nejméně pojmů, aby bylo pochopení co nejsnazší. Nevylučuji, že zjednodušování může vést k drobným nepřesnostem, ale s tak rozvětveným množstvím pojmů, které se
v literatuře
vyskytuje
srozumitelnost textu.
a překrývá,
je
toto
zjednodušení potřebné
pro
S problematikou pojmosloví se zabýval J. Matějíček 2
a vypracoval práci o 50 stranách. S omezeným rozsahem určeným diplomové práci
1
NEHYBA, Jan. Mimoprodukční funkce lesa včetně oceňování pozitivních externalit. Brno, 2010. Bakalářská práce. s. 44.
2
MATĚJÍČEK, Jiří. Vymezení základních pojmů a vztahů z oblasti mimoprodukčních funkcí lesa. Strnady: VÚHLM, 2003.
17
nejsem schopen tak detailně pojmy všech autorů vymezit. Zájemce o detailnější poznání pojmosloví bych odkázal na práci J. Matějíčka. Práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola se v první části zabývá problematikou lesa z hlediska české a zahraniční legislativy. Druhá část se věnuje vývoji na půdě mezinárodních organizací jak celosvětových, tak evropských. Druhá kapitola vymezuje problematiku oceňování přírodních statků z pohledu ekonomické teorie a metody, které byly pro toto hodnocení vyvinuty. Třetí kapitola se zaměřuje na tři metody hodnocení vyvinuté speciálně pro prostředí České republiky (metoda hodnocení biotopů, Šišákova metoda a Vyskotova metoda). Ve čtvrté kapitole je provedena případová studie ocenění pozemku v katastrálním území (KÚ) Pisárky dvěma metodami, metodou hodnocení biotopů a Šišákovou metodou. Zjištěné hodnoty a metody jsou následně porovnány. Při zpracování této práce jsem vycházel z publikací popisujících jednotlivé metody hodnocení, z dokumentů nadnárodních organizací, z české i zahraniční legislativy a z dalších, především elektronických, zdrojů. Podklady pro praktické ocenění jsem získal z mapových aplikací dostupných na internetu, lesní hospodářský plán jsem získal na Lesní správě Brno a provedl jsem vlastní terénní šetření. Práci jsem konzultoval se svojí vedoucí diplomové práce dr. Janou Soukopovou a odbornou lesnickou problematiku jsem konzultoval s dr. Petrem Kupcem z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
18
1
Les, jeho funkce a hodnota
1.1 Zákonné vymezení lesa v české legislativě3 Lesy pokrývají v současnosti 33% území České republiky. Lesní hospodářství tvoří necelé 1% hrubého domácího produktu (HDP) České republiky. Dřevozpracující průmysl, který na něj navazuje, tvoří 5-7 % HDP4. Problematiku lesa řeší v českém právu lesní zákon 289/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Účelem tohoto zákona je stanovit předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm. Lesem se rozumí lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkce lesa. Tyto pozemky nemusejí být nutně pokryty lesním porostem, ale může se jednat o drobné vodní plochy, mokřady, lesní pastviny či jiné pozemky blíže specifikované zákonem. Zákon rozlišuje funkce lesa na produkční (produkce dřeva) a mimoprodukční (půdoochranná, hydrická, rekreační, klimatická, krajinotvorná). Podle převažujících funkcí, které les plní, člení zákon lesy do třech kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. 5 Lesy ochranné jsou lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (prudké svahy, sutě, rašeliniště) nebo vysokohorské lesy, které chrání lesy v nižších polohách. Tyto lesy by měly plnit především funkci půdoochrannou (zabraňování erozi) a hydrickou (zadržování vody a zpomalování jejích odtoku). Lesy zvláštního určení vymezuje zákon jako lesy, které nejsou lesy ochrannými. Jejich funkcí je ochrana vodních zdrojů, zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod. Dále mezi ně patří lesy, u kterých veřejný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí předčí funkci produkční. Jedná se o lesy na území chráněných krajinných oblastí, lesy lázeňské a příměstské se zvýšenou rekreační funkcí, lesy potřebné pro
3
4
5
Zpracováno podle: Zákon č. 289/ 1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů. [online]. [cit. 13. 10. 2012] Dostupné z WWW:
. Národní lesnický program pro období do roku 2013.[online] 2008. [cit. 13. 2. 2013]. Dostupné z WWW: Speciální skupinou tvoří lesy pod vlivem imisí (§10).
19
zachování biologické rozmanitosti a lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou. Poslední skupinou jsou podle zákona lesy hospodářské. Jsou to lesy, které nejsou zařazeny v předešlých dvou skupinách. Jejich hlavním účelem je produkce dřeva. V současnosti je v ČR 76,7 procent lesů hospodářských, 19,8 procent lesů zvláštního určení a 3,5 lesů ochranných. 6
1.2 Srovnání s legislativou jiných států V následující části bude popsáno vymezení lesa a jeho funkcí v legislativě tří sousedních států, v legislativě Slovenska, Německa a Rakouska.
1.2.1 Slovenská republika7 Slovenský zákon 326/2005 Zb. o lesoch rozděluje stejně jako český zákon funkce lesa na produkční a mimoprodukční. Mimoprodukční funkce dělí pak na: (i)
ekologické – půdoochranná, vodohospodářská a klimatická, a
(ii)
společenské
–
zdravotní,
kulturní,
rekreační,
přírodoochranná
a vodoochranná. Z hlediska plnění těchto funkcí jsou lesy členěny stejně jako v české legislativě na lesy ochranné, zvláštního určení a hospodářské. Rozdíl je u definice hospodářských lesů. Jejich funkcí je, stejně jako podle českého zákona, produkce dřeva, ale současně má hospodářský les plnit i mimoprodukční funkce. Dalším výrazným rozdílem je, že slovenský zákon nařizuje zaplacení náhrady, pokud při vynětí lesa dojde ke ztrátě mimoprodukčních funkcí (§9). Hodnota efektů mimoprodukčních funkcí je stanovena v příloze 1 zákona pro jednotlivé hospodářské soubory lesních typů.
6
7
Národní lesnický program pro období do roku 2013.[online] 2008. [cit. 13. 2. 2013]. Dostupné z WWW: Zpracováno podle: Zákon č. 326/2005 Zb. o lesoch. [online] 2005. [cit. 13. 2. 2013]. 2005 Dostupné z WWW:
20
Hodnoty jsou v rozpětí od 80 tisíc Slovenských korun po 5 milionů Slovenských korun za hektar lesa. 8
1.2.2 Německá spolková republika9 V Německu byl spolkový lesní zákon (Gesetz zur Erhaltung des Waldes und zur Förderung der Forstwirtschaft – Bundeswaldgesetz) schválen roku 1975. Cílem zákona je zajistit jak hospodářskou funkci lesa neboli užitnou funkci, tak i další funkce. Zdůrazňuje důležitost ochranných a rekreačních funkcí lesa a jeho vliv na životní prostředí, především na klima, vodní sféru, udržování čistého vzduchu, úrodnosti půdy, obrazu krajiny. Aby bylo možno dosáhnout těchto užitků pro obyvatelstvo, musí být náležitě hospodařeno v lesích a toto hospodaření musí být dlouhodobě udržitelné. Spolkový lesní zákon představuje základní rámec upravující hospodaření v lesích v Německu. Jednotlivé spolkové země mají své lesní zákony, které rozvíjejí a dále upravují lesní hospodaření a ochranu lesů na jejich území.
1.2.3 Rakousko10 V Rakousku je platný lesní zákon (Forstgesetz) z roku 1975. Ve vymezení lesa a jeho funkcí se projevuje vliv geografické struktury Rakouska odlišné od ČR. Zákon zdůrazňuje působení lesa na životní prostor jak lidí, tak i zvířat a rostlin. Toto působení a funkce lesa jsou důležité pro ekologický, ekonomický a sociální rozvoj Rakouska. Aby mohl probíhat tento rozvoj, je nutné uplatňovat dlouhodobě udržitelné hospodaření v lesích, které je důležité pro zajištění multifunkčního působení lesů. Cílem zákona je zachování lesa a lesní půdy a zajištění trvalého hospodaření. Trvalým hospodařením se rozumí péče o les a jeho využívání způsobem, kdy bude trvale zachována jeho biologická rozmanitost, produktivita,
8
9
10
Zákon nebyl po zavedení Eura na Slovensku novelizován pro novu měnu. Pro výpočet je využíván směnný kurz 30,126 Sk/ 1€. Zpracováno podle: Gesetz zur Erhaltung des Waldes und zur Förderung der Forstwirtschaft (BGBl. I S. 1037) [online] 2010. [cit. 14.10.2012]. Dostupné z WWW: Zpracováno podle: Bundesgesetz vom 3. Juli 1975, mit dem das Forstwesen geregelt wird (BGBl. Nr. 440/1975) [online] 2012.[cit. 15.10.2012]. Dostupné z WWW:
21
schopnost regenerace, vitalita a potenciál, aniž by byly poškozeny jiné ekosystémy. Tyto podmínky mají zajistit jak v současnosti, tak v budoucnosti ekologické, ekonomické a sociální funkce na lokální, národní, ale i globální úrovni. Zákon dělí funkce lesa na produkční, což je především produkce dřeva jako suroviny, a ochranné, což je zvláště ochrana před vlivy přírodních živlů, ochrana před naplavováním půdy, sklouzávání svahů, tvoření říčního štěrku a ochrana proti lavinám. Další funkcí je čištění a obnovování vody a vzduchu. A jako poslední jmenuje rekreační funkci, která dává možnost odpočinku návštěvníkům lesa.
Shrnutí Srovnáme-li tyto tři lesní zákony, rakouský lesní zákon je nejpodrobnější co do vymezení environmentálních funkcí lesa a jejich důležitosti pro budoucnost. Neomezuje se pouze na popsání důležitosti vlivu lesů na území státu, ale zdůrazňuje vliv na prostředí k životu po celé Zemi. Jediný slovenský zákon určuje náhradu škody v případě, že dojde k vyjmutí lesa a ztratí se jeho mimoprodukční funkce.
1.3 Světové mezinárodní úmluvy, dohody, zprávy, strategie Funkce přírodních statků, mezi nimi i lesů, nemají vliv pouze na úzký region, v kterém se nacházejí; jejich vliv není omezen politickými hranicemi států, ale působí globálně. Proto existuje snaha řešit a koordinovat problematiku využívání přírodních statků na nadnárodní úrovni. V této části práce bude uvedeno, jakým způsobem přistupují mezinárodní organizace, především OSN, k problematice lesního hospodářství, funkcím lesa a jejich vlivu na lidskou společnost. Budou uvedeny strategické dokumenty a dlouhodobé plány, které se týkají prosazení rozvoje trvalého hospodaření s lesy ve všech zemích světa. Zároveň tyto dokumenty mapují snahu o vyvinutí expertní metody hodnocení lesů, kterou by bylo možno zjišťovat celkovou hodnotu funkcí lesů.
1.3.1 Konference OSN o životním prostředí a rozvoji Roku 1992 se konala v Brazilském Rio de Janeiru Konference OSN o životním prostředí a rozvoji (známá také jako Summit země). Tuto konferenci lze považovat za 22
počátek celosvětové snahy o dosažení udržitelného rozvoje lidské civilizace. Na této konferenci
byla
zdůrazněna
nutnost
změny
postoje
většinové
společnosti
k využívání přírodních zdrojů. Konference se zúčastnili zástupci 172 států světa, z toho 108 států bylo reprezentováno vrcholnými představiteli 11. Konference se také zúčastnili zástupci nevládních organizací z celého světa. Výsledkem tohoto summitu bylo vytvoření pěti dokumentů: (i) Agendy 21, (ii) Zásad obhospodařování lesů, (iii) Deklarace z Ria de Janeira o životním prostředí a rozvoji (Rio Declaration on Environment and Development). Tyto dokumenty byly podepsány 108 vrcholnými představiteli zúčastněných zemí. Další dvě úmluvy, (iv) Úmluva o změně klimatu (The United Nations Framework Convention on Climate Change) a (v) Úmluva o ochraně biologické rozmanitosti (The United Nations Convention on Biological Diversity), byly postupně ratifikovány zeměmi po skončení summitu, do současnosti je ratifikovalo 188 zemí světa. V následujícím textu budou popsány první dva zmíněné dokumenty.
1.3.2 Agenda 2112 Agenda 21 je nejvýznamnější dokument, který byl vytvořen na konferenci v Riu. Jedná se o programový dokument OSN pro realizaci trvale udržitelného rozvoje. Dokument se věnuje čtyřem oblastem: (i) sociální a ekonomické (chudoba, zdraví, demografie), (ii) uchovávání a šetrnému využívání zdrojů a hospodaření s nimi, (iii)
posilování
úlohy
důležitých
skupin
(ženská
hnutí,
ochrana
dětí)
a (iv) implementaci a financování programů na rozvoj. Jedním z problémů, kterým se Agenda 21 zabývá, je boj proti odlesňování. Pro boj proti odlesňování jsou stanoveny cíle, kterých je třeba dosáhnout. Jedním z cílů je zachování mnohočetných úloh a funkcí všech typů lesů. Je upozorněno, že existují slabé stránky v politice a metodách, které mají podporovat rozvoj ekologických, ekonomických, sociálních a kulturních funkcí lesů. Další významnou úlohu hrají lesy v boji proti desertifikaci a suchu. Lesy by
11
12
Tehdejší Československo zastupovala řada odborníků, kterou vedl předseda Federálního výboru pro životní prostředí Josef Vavroušek. Konferenci nebyla v ČSFR věnována velká pozornost ani politiků, ani domácích médií. Agenda 21. [online] 2000. [cit. 20.2.2013] Dostupné z WWW:
23
měly být intenzivněji využívány při zabraňování rozšiřování pouští a degradaci půd. Jejich
půdoochranná
funkce
je
důležitá
při zachování
vegetačního
krytu
v nehostinných oblastech, který by umožňoval dlouhodobé využívání těchto oblastí k obživě lidí.
1.3.3 Zásady obhospodařování lesů13. Další z dokumentů přijatých v Rio de Janeiru jsou Zásady obhospodařování lesů. Oficiálně se tento dokument jmenuje Právně nezávazné autoritativní prohlášení k principům globální dohody o využívání, ochranně a trvale udržitelném rozvoji všech lesů (Non-Legally Binding Authoritative Statement of Principles for a Global Consensus on the Management, Conservation and Sustainable Development of All Types of Forests). Tento nezávazný dokument obsahuje hlavní body, kterými by se měly vlády a společnosti řídit, pokud chtějí dosáhnout dlouhodobě udržitelného hospodaření v lesích. Jedná se o novou filozofii přístupu společnosti k lesům, která je patrná z jednotlivých bodů prohlášení: a)
Preambule prohlášení (hlavní body)
Téma lesů souvisí s celým rozsahem problémů životního prostředí a rozvoje.
Základním cílem těchto principů je zlepšení hospodaření s lesy, k jejich ochraně
a
trvale
udržitelnému
rozvoji
a
zajištění
jejich
mnohonásobných a doplňujících se funkcí a forem využití.
Lesy jsou nezbytné pro ekonomický rozvoj a udržení všech forem života.
Problémy a možnosti lesů by měly být zkoumány komplexním a vyváženým způsobem v celkovém kontextu přírodního a životního prostředí, při zohlednění jejich mnohonásobných funkcí a forem využití.
13
Non-legally binding authoritative statement of principles for a global consensus on the management, conservation and sustainable development of all types of forests [online] 1993. [cit. 10. 4. 2013]. Dostupné z WWW:
24
b)
Principy a prvky prohlášení (výtah)
Lesní zdroje a zalesněné plochy by měly být spravovány vícefunkčním, trvale udržitelným způsobem tak, aby uspokojily, ekologické, sociální, kulturní, duševní a ekonomické potřeby dnešních i budoucích generací.
Národní politiky a strategie by měly poskytovat rámec pro zvýšené úsilí, včetně vývoje a posílení institucí a programů pro správu, zachování a trvale udržitelný rozvoj lesů a zalesněných ploch víceúčelovým hospodařením.
Všechna
hlediska
ochrany
životního
prostředí
a
sociálního
a ekonomického rozvoje vztahujícího se k lesům a lesním pozemkům by měla mít integrální a komplexní charakter.
Přijatá rozhodnutí týkající se hospodaření a trvale udržitelného rozvoje lesních zdrojů by se v prakticky možném rozsahu měla opírat o komplexní hodnocení lesních užitků a produktů. Mělo by být podporováno rozvíjení a zlepšování pro taková hodnocení. 14
Z těchto bodů vyplývá, že bylo dohodnuto, byť nezávazně, že je nutné najít metody hodnocení, které by pomohly při určení finanční hodnoty funkcí lesů. Zjištění této hodnoty by umožnilo přesněji posoudit přínosy lesů a negativa, která v důsledku jejich devastace vznikají. Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů by umožnilo prosazování účinnějších ekonomických nástrojů, které by podpořily udržitelné hospodaření v lesích.
1.3.4 Fórum OSN pro lesy15 Na konferenci v Riu nebyla tedy uzavřena žádná závazná mezinárodní úmluva týkající se problematiky lesů. Bylo vytvořeno pouze nezávazné doporučení pro udržitelné hospodaření v lesích, které bylo popsáno výše. V roce 1995 Komise OSN pro udržitelný rozvoj zřídila Mezivládní panel o lesích (Intergovernmental Panel on
14
15
Převzato z VYSKOT, Ilja. Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2003. s. 14. Původní zdroj: Non-legally binding authoritative statement of principles for a global consensus on the management, conservation and sustainable development of all types of forests. Resplution and Decisions of the Economic and Social Council 2000/35 [online] 2000. [cit. 2. 3. 2013]. Dostupné z WWW:
25
Forests - IPF), který získal mandát na dvouleté období (1995-1997). Během tohoto období bylo vytvořeno na 140 návrhů a doporučení týkající se především udržitelného obhospodařování lesů, včetně národních lesnických programů, zjišťování stavu lesů, kritérií a indikátorů, tradičních znalostí v hospodaření a využívání lesů a příčin odlesňování. Jednání IPF vyústila v řadu iniciativ na podporu lesů v návaznosti na činnost dalších mezinárodních či specializovaných organizací a institucí i mezinárodních úmluv. Roku 1997 předal IPF závěrečnou zprávu Komisi OSN pro udržitelný rozvoj. Tato zpráva obsahuje návrh jak rozvíjet, implementovat a koordinovat národní a mezinárodní politiku, která zabezpečí trvale udržitelné hospodaření v lesích. Tuto politiku by měly prosazovat jak vlády a mezinárodní organizace, tak i organizace z privátního sektoru.16 Na základě závěrečné zprávy IPF bylo Valným shromážděním OSN, které je nejvyšším orgánem OSN, rozhodnuto o pokračování v mezinárodním jednání o lesích. V roce 1997 bylo ustanoveno Mezinárodní fórum o lesích (International Forest Forum - IFF). Mezinárodní fórum navázalo na činnost IPF. Mělo implementovat doporučení IPF a jeho činnost měla vyústit v přijetí mezinárodně právně závazného dokumentu, který by upravoval základní principy lesního hospodaření a využívání lesních porostů. 17 K přijetí závazného dokumentu ovšem nedošlo. V říjnu 2000 bylo Ekonomickou a sociální radou OSN ustaveno stálé Fórum OSN pro lesy (United Nations Forest Forum – UNFF). Toto fórum navazuje na projekty IPF a IFF a propaguje principy vycházející z Agendy 21 a z nezávazného dokumentu Zásady obhospodařování lesů. UNFF koordinuje mezinárodní jednání o lesnictví, jeho ustavení může být považování za vyvrcholení jednání o problematice lesů započatých na konferenci OSN v Rio de Janeiru.
16
17
KOVÁŘ, Roman. Mezinárodní úsilí na ochranu lesů a jejich udržitelné využívání. Ministerstvo životního prostředí ČR [online] 2000. [cit. 20. 3. 2013]. Dostupné z WWW: About UNFF. [online] 2000. [cit. 25. 2. 2013] Dostupné z WWW:
26
1.3.5 Kjótský protokol18 Kjótský protokol je součástí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) a byl přijat v prosinci roku 1997. Tímto protokolem se vyspělé země světa zavazují, že sníží koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Kjótský protokol přikazuje státům nejen snižování produkce skleníkových plynů, ale státy mají chránit rezervoáry skleníkových plynů, čímž se rozumí podpora udržitelných způsobů lesního hospodaření, zalesňování a obnovy lesa. Rozvoj těchto činností v lesním hospodářství se počítá do plnění závazků smluvních států. Zalesňováním se ukládá oxid uhličitý do dřevní hmoty a snižuje se tak jeho množství v atmosféře. V návaznosti na plnění podmínek Kjótského protokolu byl vytvořen systém obchodování
s
emisními
povolenkami
na
produkci
skleníkových
plynů
průmyslovými subjekty. Ačkoliv z odlesňování pochází 20 procent celkového objemu lidmi způsobovaných emisí oxidu uhličitého 19, který je nejvýznamnějším skleníkovým plynem, není hospodaření s lesy zahrnuto do systému obchodování s emisními povolenkami. O možnosti zahrnutí lesního hospodaření do systému povolenek se jedná na konferencích pořádaných UNFCCC. Nejvýznamnějšími producenty oxidu uhličitého z odlesňování jsou rozvojové země, které nejsou vázány Kjótským protokolem. Pro omezení odlesňování v těchto zemích OSN rozvíjí od roku 2008 Program pro redukci emisí z odlesňování a degradace lesů (UN – REDD). Tento program funguje jako fond, z kterého se vyplácí příspěvky rozvojovým zemím na ochranu a rozvoj tropických lesních porostů na jejich území.
1.3.6 Nezávislé organizace Významnou úlohu plní v určování podoby lesního hospodaření ve světě také nevládní nezávislé organizace, které se zaměřují na certifikaci lesů. Největší z těchto organizací je PEFC (Programme for the Endorsement of Forest Certification Schemes). Jedná se o nezávislou, neziskovou a nevládní organizaci, která by založená v roce 1999 v Ženevě a podporuje trvale udržitelné hospodaření v lesích
18
19
Kjótský protokol. [online] 2012. [cit. 28. 3. 2013]. Dostupné z WWW: FORESTS - Climate Change, Biodiversity and Land degradation. s. 1. [online] 2012. [cit. 2. 4. 2013]. Dostupné z WWW:
27
prostřednictvím nezávislé certifikace. PEFC je zastřešující organizací pro posuzování a vzájemné uznávání národních certifikačních systémů. Certifikát PEFC zaručuje spotřebiteli, že dřevní a nedřevní lesní produkce je vytvářena s ohledem na nejvyšší ekologické, sociální a etické standarty. PEFC motivuje subjekty aktivní v lesním hospodářství, aby obhospodařovaly lesy trvale udržitelným způsobem. Jedná se tedy o nástroj, který podporuje význam netržních funkcí lesů. Členem PEFC je v současnosti 25 nezávislých národních certifikačních systémů a celosvětově je 200 milionů ha lesů obhospodařováno společnostmi, které tyto certifikáty obdržely 20. Lesy ČR jako největší správce lesů v České republice získaly roku 2007 „Osvědčení o účasti v certifikaci lesů“ podle systému PEFC. Druhým největším certifikačním systémem je Forest Stewardship Council (FSC). Systém funguje na podobném principu jako výše popsaný systém PEFC. Systém se snaží o podporu environmentálně odpovědné, sociálně přínosné a ekonomicky životaschopné obhospodařování lesů na celém světě a napomoci chránit devastované světové lesy. Certifikát zaručuje spotřebitelům, že dřevo pochází z šetrně obhospodařovaných lesů. 21 Pro vlastníky lesa je prestižním oceněním přírodě blízkého lesního hospodaření. Celosvětově je obhospodařováno 170 milionů ha lesů podle zásad FSC (rok 2013)22.
Shrnutí V roce 2012, dvacet let od konference v Rio de Janeiru, Program OSN pro životní prostředí (UNEP) vydal zprávu Global environment outlook, která sumarizuje změny životního prostředí během posledních dvou desetiletí a dopady opatření prováděných OSN. Zpráva upozorňuje na fakt, že navzdory probíhajícím jednáním a přijímaným deklaracím o významnosti lesa a jeho vlivu na existenci lidské společnosti, se snížila plocha světových lesů o 300 milionů hektarů. Rychlost odlesňování se sice snižuje,
20
21 22
PEFC: Who we are. [online] 2013. [cit. 5. 3. 2013]. Dostupné z WWW: Držitelem FSC je například společnost Tetra Pak. FSC – Who we are. [online] 2013. [cit. 10. 4. 2013]. Dostupné z WWW:
28
ale stále vysokým tempem ubývá lesů v Jižní Americe a Africe. Oproti tomu lesní porosty v Evropě a Asii jsou převážně stabilní nebo se rozšiřují v důsledku rozsáhlého zalesňovacího programu. Hodnoty změn plochy lesů jsou zobrazeny ve Schématu 1. Hodnoty jsou uváděny za jeden rok. Zpráva dále zdůrazňuje pětinový podíl odlesňování na produkci skleníkových plynů, jeho vliv je větší než například vliv dopravy. Zpráva předpokládá výrazný pokles devastace lesů aplikací systému REDD. Schéma 1. Změna plochy lesů od roku 1990 do roku 2010
Pramen: http://www.unep.org/GEO/pdfs/Keeping_Track.pdf
Dle mého názoru, a jak je mimo jiné vidět i z dostupných dat, pokud země samy nechtějí plnit dohodnuté smlouvy, neexistuje mechanismus, jak je k dodržování přinutit. Jedním z problémů stálého odlesňování tropických lesů je životní nutnost místních obyvatel zabírat tuto půdu pro pěstování plodin, aby měli možnost se uživit. Zajisté se nejedná o jedinou příčinu nadměrné devastace lesů a ani není předmětem této práce, určit všechny proměnné, které tuto skutečnost ovlivňují. Jedná se o komplikovaný problém a dle mého názoru nástroje zaváděné OSN přispějí k postupnému zlepšování situace a již nastolený trend zpomalování rychlosti odlesňování se bude zvětšovat. Jako pozitivní vývoj vidím provádění certifikace 29
nezávislými organizacemi, to, že samy subjekty působící v lesnictví se snaží prosazovat změny „zdola“ a nečekají na závazné pokyny od nadnárodních organizací a vlád. Dávají možnost spotřebiteli rozhodovat o nákupu zboží i podle toho, jakým způsobem bylo vytvořeno; na základě toho, jak hospodaří producent primární suroviny.
1.4 Evropská nadnárodní jednání V Evropě má lesní hospodaření dlouhodobou tradici. S lesy je hospodařeno s ohledem na budoucí vývoj. Vyspělé evropské země stojí v popředí prosazování udržitelného hospodaření v lesích. V Evropě se dlouhodobě plocha lesů na rozdíl od ostatních světadílů zvětšuje (0,3 % ročně)23. Lesy jsou aktivně obhospodařovány po desetiletí a již nedochází k nadměrnému kácení za účelem získání zemědělské plochy. Procento plochy území pokryté lesním porostem v zemích Evropy je zobrazeno na Schématu 2. Schéma 2. Podíl lesa na ploše území zemí v Evropě v roce 2010
Pramen: European Forest Institute.: Ex-post Evaluation of the EU Forest Action Plan. 2012. s. 3.
23
Eurostat Forestry statistic. [online] 2013. [cit. 6. 3. 2013]. Dostupné z WWW:
30
Pojem evropských nadnárodních politik a politik EU ve vztahu k lesům a bude nastíněn předpokládaný budoucí vývoj v této oblasti. Vedle politik EU bude uveden pan-evropský projekt Ministerských konferencí na ochranu lesů v Evropě.
1.4.1 EU a lesy Evropská unie jako největší organizace v Evropě může významným způsobem ovlivňovat hospodaření v lesích na svém území. Zároveň se výrazně podílí na tvoření globální koncepce udržitelného rozvoje. Česká republika se jako člen EU podílí na směřování evropského rozvoje a zároveň je ovlivňována přijatými rozhodnutími. Na území EU se nachází 178 milionů hektarů lesních ploch, jedná se o 42 % území. V roce 2012 bylo v lesnictví a v dřevozpracujícím průmyslu v zemích EU zaměstnáno okolo 5 milionů lidí. Roční obrat činil více než 500 miliard €, což jsou 4 % HDP.24 Vzhledem k široké škále dřevozpracujícího průmyslu je tento údaj pravděpodobně podhodnocený.25 Lesnictví a na něj navázaný průmysl je významný zejména ve venkovských oblastech, tvoří významné odvětví pro zaměstnanost a rozvoj těchto oblastí, které mají často omezené možnosti hospodářského rozvoje. Státy EU se podílí na čtvrtině světové výroby a spotřeby dřeva a výrobků z nich. I přes výše popsaný rozsah lesního hospodářství v EU neexistuje na rozdíl od zemědělství a rybolovu společná politika EU pro oblast lesnictví. Lesnictví není zahrnuto v zakládající Smlouvě o ES. Přijatá opatření a uzavřené mezinárodní smlouvy týkající se lesnictví se právně opírala o články smlouvy, vztahující se k jiným politikám. Jedná se především o Článek 174 Smlouvy o ES týkající se životního prostředí. Tento článek stanovuje, že politika Společenství má přispívat:
24
25
k zachování, ochraně a zlepšování kvality životního prostředí,
k ochraně lidského zdraví,
k uvážlivému a racionálnímu využívání přírodních zdrojů,
State of play on the New EU Forest Strategy. [online] 2012. [cit. 10. 3. 2013]. Dostupné na WWW: Evropská strategie v oblasti lesního hospodářství. [online] 2008. [cit. 12. 3. 2013]. Dostupné na WWW:
31
k podpoře na mezinárodní úrovni, určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí.
Všechny tyto body souvisejí se stavem lesů a způsobem, jakým se v nich hospodaří. Dá se říci, že hospodaření v lesích má značný vliv na dosažení sledovaných cílů vytyčených Článkem 174. Od počátku 90. let 20. století je patrný počátek snah o vznik jednotné koncepce v oblasti lesnictví. Roku 1995 byla vytvořena Evropskou komisí pro životní prostředí zpráva, která předložila Evropskému parlamentu řadu doporučení pro vytvoření lesní politiky EU. Roku 1997 schválil Parlament EU rezoluci o lesní strategii EU, která vyzývala Komisi EU, aby připravila legislativní návrh evropské lesnické strategie. Tato strategie měla být založena na principech dokumentů, které byly do té doby přijaty na mezinárodní úrovni. Jednalo se především o již zmíněné závěry Konference OSN o životním prostředí a rozvoji, dále o Kjótský protokol a závěry panevropských ministerských konferencí o ochraně lesů, které budou popsány níže. O rok později byla Komisí EU schválena rezoluce o Strategii v oblasti lesního hospodářství Evropské unie (1999/C 56/01)26. Dokument je považován ze zákládající politickou listinu pro působení EU v problematice lesů. Vytvořil rámec pro aktivity týkající se lesa podporujících udržitelné hospodaření, které je založené na koordinaci lesních politik jednotlivých členských států a politik EU. Tato rezoluce zdůrazňuje důležitost multifunkční role lesů a udržitelného hospodaření s lesy, které by bylo založeno na sociálních, ekonomických, ekologických a kulturních funkcí pro rozvoj společnosti a zvláště venkovských oblastí. Následný vývoj politik EU v oblasti lesnictví se zaměřuje na implementaci schválené rezoluce do legislativy EU a vytváření dlouhodobé strategie EU pro lesnictví.
26
Council Resolution of 15 December 1998 on a forestry strategy for the European Union. [online] 2000. [cit. 14. 3. 2013]. Dostupé na
32
Akční plán EU pro lesnictví V červnu 2006 byl schválen první pětiletý akční plán EU pro lesnictví27. Plán platil v období 2007-2011. Plán definuje společnou vizi lesnictví, je dlouhodobého multifunkční lesní hospodářství splňující současné i budoucí potřeby společnosti a podporuje zaměstnání související s lesy. Deklaruje, že multifunkční lesní hospodaření přináší ekonomické, sociální a kulturní přínosy. Les poskytuje obnovitelné suroviny, hraje významnou roli v hospodářském rozvoji, zaměstnanosti a prosperitě. Akční plán vymezil 4 cíle, které jsou v souladu s vizí a jichž má být během pětiletého období dosaženo:
zlepšit dlouhodobou konkurenceschopnost,
zlepšovat a chránit životní prostředí,
přispět ke kvalitě života,
podporovat koordinaci a komunikaci.
Akční plán je tvořen souborem klíčových akcí, které navrhuje Evropská komise provést společně s členskými státy. Cíle a klíčové akce jsou graficky znázorněny ve Schématu 3. Klíčová akce č. 3, Výměna a posouzení zkušeností týkajících se zhodnocení a uvedení na trh nedřevěného lesního zboží a služeb, je důležitá z pohledu vývoje metod oceňování funkcí lesů. Je deklarováno, že lesy plní četné funkce, které nejsou zahrnuty v cenách dřevěného a nedřevěného zbožní na trhu. Je tedy třeba kvantifikovat celkovou hodnotu lesů a jejich funkcí a vytvořit a používat nástroje ke kompenzaci služeb a zboží, jež na trh uvedeny nejsou. Komise EU navrhla, aby Stálý lesnický výbor shromáždil zkušenosti s mechanismy oceňování a kompenzace zboží a služeb, které nejsou uváděny na trh.
27
Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o akčním plánu EU pro lesnictví. [online] 2006. [cit. 14. 3. 2013] Dostupné na WWW:
33
Schéma 3. Cíle a klíčové akce akčního plánu EU pro lesnictví
Pramen: European Forest Institute.: Ex-post Evaluation of the EU Forest Action Plan. 2012. s.18.
34
V listopadu 2008 Stálý lesnický výbor vydal Studii shrnující existující metody pro hodnocení lesních netržních statků a služeb (Study on the Development and Marketing of Non-Market Forest Products and Services) 28. Studie se zabývá stavem oceňování funkcí lesů v jednotlivých zemích EU a jejich významem v těchto zemích. Ve studii jsou uvedeny metody netržního oceňování, které byly vyvinuty a použity v jednotlivých zemích. Studie poukazuje, že existuje mnoho metod pro klasifikaci lesních statků a služeb, ale žádná z metod není v současnosti použitelná pro komplexní hodnocení všech typů lesů na území celé EU. Studie doporučuje, aby současné metody hodnocení byly sdruženy do jednotné databáze. Dále autoři studie doporučují, aby se dále pracovalo na metodě hodnocení environmentálních služeb. Tato metoda by měla být založena na metodách vycházejících z tržních vztahů a měla by být nenáročná na čas a zdroje. Metoda by měla zohledňovat princip celkové ekonomické hodnoty přírodních statků. Tento princip bude vysvětlen později v kapitole 2 Oceňování přírody. Současně s novou metodou je třeba rozvinout již existující finanční mechanismy (např. platby na Slovensku, viz kapitola 1.2) pro platby za ekosystémové služby. Zároveň je třeba zvýšit povědomí ve společnosti o hodnotách funkcí lesů i mimo úzký okruh odborníků zabývajících se lesnictvím. Hodnoty těchto funkcí by měly být monitorovány a zohledňovány v ekonomických indikátorech. Ex-post Evaluation report a budoucí vývoj Po skončení platnosti lesního akčního plánu si Evropská komise nechala zpracovat nezávislé jeho zpětné hodnocení od organizace European Forest Institute, s jíž spolupracovaly ještě organizace Centre Tecnològic Forestal De Catalunya a Institute for European Environmental Policy. V srpnu 2012 tyto organizace vydaly dokument Ex-post Evaluation of the EU Forest Action Plan29. Dokument uvádí, že v klíčové akci č. 3, jejímž cílem bylo vytvoření metody hodnotící funkce lesa, vedla k vypracování
28
29
Study on the Development and Marketing of Non-Market Forest Products and Services. [online] 2008. [cit. 15. 3. 2013]. Dostupné na WWW: European Forest Institute.: Ex-post Evaluation of the EU Forest Action Plan. 2012. [online] 2012. [cit. 16. 3. 2013]. Dostupné z WWW: < http://ec.europa.eu/agriculture/evaluation/market-andincome-reports/forest-action-plan-2012_en.htm>
35
studie Stálého lesnického výboru o hodnotících metodách (viz výše) a několika dalších projektů na úrovni členských států zabývajících se tímto tématem. Za úspěch akčního plánu může být považován nárůst povědomí o problematice funkcí lesů a rozšíření jejich výzkumu. Ačkoliv vznikla řada teoretických výstupů o této problematice, rozsah skutečného politického prosazování konkrétních opatření a nástrojů, které by hodnotily nedřevní lesní statky a služby, byl velmi malý. Klíčová akce číslo 3 tedy nebyla efektivní ve vlivu na politiku na národních úrovních. Pozitivní bylo sdílení informací mezi Stálým lesnickým výborem, členskými státy a zainteresovanými subjekty. Nedostatečně byl prozkoumán marketing a nové finanční mechanismy, které by byly schopny nově zjišťovanou hodnotu funkcí lesů integrovat do tržního systému. Existují procesy podporující funkce lesa, důležitost udržitelného lesního hospodaření je reflektováno v bezpočtu dokumentů EU, ale implementační procesy chybí. Z hodnotící zprávy vychází doporučení pracovní skupiny Stálého lesnického výboru k vývoji nové lesní strategie EU. Na této strategii se v současnosti pracuje a její znění by mělo být předáno Komisi EU a Evropskému parlamentu během prvního čtvrtletí 2013.
1.4.2 Ministerské konference na ochranu lesů v Evropě Mezi významné projekty v Evropě zabývajících se lesnictvím patří pan-evropské Ministerské konference na ochranu lesů v Evropě (MCPFE), také nazývané jako Forest Europe. Tento projekt vznik roku 1990, kdy se konala ve Štrasburgu první Ministerská konference na ochranu lesů. Po roce 1992 byl projekt Forest Europe významně ovlivněn Agendou 21 a Zásadami obhospodařování lesů, které vznikly na konferenci v Riu. V současnosti se konferencí účastí 46 evropských států, jako pozorovatelé jsou přizvány mnohé neevropské země (např. USA, Brazílie, Čína, Kamerun, Austrálie) a neziskové organizace (UNEP, WWF, Světová banka, ITTO). Hlavními cíli pořádaných konferencí je:
konsolidovat nástroje pro udržitelné lesní hospodaření a zlepšit kontrolu a předávání informací,
zvýšit snahu o potírání nelegální těžby,
vyvinout společnou snahu na oceňování ekosystémových funkcí lesa s cílem zvětšení povědomí o jejich přínosu pro zdraví společnosti, 36
vyzdvižení sociálních aspektů lesnictví a role lesů v přechodu na „zelenou ekonomiku“. 30
Na poslední konferenci, která se konala v Oslu v červnu 2011, se ministři zodpovědní za lesní hospodářství v jednotlivých zemích dohodli na vytvoření právně závazné dohody o lesích v Evropě. Z tohoto důvodu ustavili Mezivládní vyjednávací komisi (Intergovernmental Negotiating Committee – INC Forests). Tato komise získala mandát na vypracování a předložení znění dohody. Dohoda má zakotvit prosazování udržitelného lesního hospodaření a zajišťování širokého okruhu environmentálních a sociálních funkcí lesů. Znění dohody musí být dokončeno do konce června 2013. Následně bude znění dohody na mimořádné konferenci ministrů projednáno, v dalších šesti měsících bude prostor pro závěrečné vyjednávání a poté by mělo započít podepisování dohody. 31 Shrnutí Dosavadní jednání EU o jednotné koncepci lesnictví můžeme shrnout jako hledání společné lesnické strategie, která stále nebyla nalezena a jednání prozatím nemá výraznější výsledky. Přes několikrát deklarované vyvinutí metody hodnocení funkcí lesa a implementace této hodnoty do ekonomiky žádná taková metoda nebyla legislativně zakotvena. Nejbližší jednání, které by mělo přinést výraznější změnu, je závazná dohoda vytvářená na poli ministerských konferencí. Pokud dohoda bude opravdu prosazena a ratifikována, promítne se dle mého názoru její znění i do budoucí lesní strategie EU. Lze těžko předvídat, jak velkou váhu v nové lesnické strategii bude mít vyvinutí mimotržní metody hodnocení buď pro celou EU, nebo zda bude doporučeno každé zemi používat svoji metodu. Dle mého názoru bude pro budoucí vývoj ve vztahu široké společnosti k lesům jako ke zdroji mnoha pozitivních funkcí záviset na zakotvení nějaké metody do legislativy. To, zda bude jasně vyjádřena finanční hodnota lesů, tento vývoj urychlí a bude podpořen udržitelný rozvoj společnosti.
30
31
Forest Europe – What is Forest Europe? [online] 2013. [cit. 18. 3. 2013] Dostupné na WWW: The Intergovernmental Negotiating Committee. [online] 2013. [cit. 18. 3. 2013]. Dostupné na WWW:
37
38
2
Oceňování přírody32
2.1 Teoretická východiska oceňování přírody J. Seják, jehož metodou hodnocení se budeme věnovat později v této práci, se zabývá problematikou oceňování netržních environmentálních zdrojů, zjišťování jejich hodnoty a následným zahrnutím hodnoty do ekonomie a ekonomického rozhodování jedinců. Ve výkladu pojetí oceňování přírody bude reprodukován jeho způsob náhledu. Přírodu a její zdroje můžeme rozdělit na dvě hlavní skupiny. První skupina je tvořena materiálními zdroji (půda, ložiska nerostů) nazývanými přírodní zdroje. Tyto zdroje byly vždy využívány jako ekonomické statky s kladnou tržní cenou a byly předmětem tržních a vlastnických vztahů jako soukromé statky. Druhou skupinou tvoří takzvané environmentální zdroje, které slouží jako prostředí a zdroj udržování života. Tyto přirozené zdroje ve většině případů zůstávají mimo rámec ekonomického systému a jsou využívány nejčastěji jako bezplatné a volně přístupné zdroje. Problematikou těchto přírodních zdrojů se zabývá environmentální ekonomie.
Oceňování
environmentálních
statků,
které
dosud
stály
mimo
ekonomický systém a peněžní ekonomické oceňování je nutno přistupovat ve třech rovinách:
v rovině paradigmatu ekonomie – zavedení nových forem hodnoty, které by přesahovaly koncept individuálního užitku jedince;
v rovině makroekonomického informačního systému – započítání hodnoty environmentálních
zdrojů,
či
kvality
životního
prostředí
do
makroekonomických agregátů, například do hrubého domácího produktu. V současné době jsou například výdaje na revitalizaci životního prostředí započítávány do hrubého domácího produktu a tím jej zvyšují, není ovšem započítána ztráta, která předtím vznikla, nebo to, že dané prostředky mohly být využity jinde;
32
Zpracováno na základě kapitoly „2. Pojetí oceňování“ ze: SEJÁK, Josef; DEJMAL, Ivan et.al. Hodnocení a oceňování biotopů České republiky. Praha: Český ekologický ústav, 2003. 428
39
v rovině mikroekonomické – zavedení nástrojů k oceňování nových hodnot a následné zavedení do ekonomického systému.
Environmentální statky mají podobu veřejných statků. Veřejné statky se vyznačují tím, že u nich existuje nevyloučitelnost jedinců z jejich spotřeby a nerivalita v jejich spotřebě. Pokud daný statek spotřebovává jeden subjekt, mohou jej spotřebovávat i ostatní a jeden subjekt nemůže vyloučit druhý ze spotřeby. Jelikož většina environmentálních statků je určitým druhem veřejných statků (například čistý vzduch, krajina), selhává trh v jejich alokaci nebo vůbec neexistuje. Hodnota těchto statků je zanedbávána a trpí takzvanou tragédií společného vlastnictví. To znamená, že volně přístupné statky jsou nadměrně využívány, neboť neexistují bariéry, které by jejich využívání bránily. Dochází ke špatné alokaci a tím k degradaci statku či úplné devastaci zdroje. Environmentální ekonomové se snaží rozšířit princip, kdy jsou příroda a její složky chápány jako multifunkční aktiva v tom smyslu, že lidstvu poskytují široké spektrum ekonomicky cenných funkcí a služeb:
jsou zásobárnou přírodních zdrojů obnovitelných i neobnovitelných,
mají schopnost asimilovat odpady z lidských činností,
představují systém podpory života na Zemi,
jsou množinou přírodních krajinných statků a přírodních krás.
První dvě „ekonomické“ funkce (zásobárna přírodních zdrojů a asimilování odpadů) jsou substituty dvou následujících „ekologických“ funkcí (systém podpory života na Zemi, množina přírodních krajinných krás). Tyto funkce jsou vzájemně konkurenční. Vzhledem k tomu, že ekonomické funkce jsou peněžně oceňovány (ceny základních druhů přírodních zdrojů, platby za odpady) a ekologické nikoli, dochází k nadměrnému úbytku „ekologických“ funkcí, ztrácí se přirozené ekosystémy a s nimi i podmínky pro existenci a kvalitu života33. Environmentální ekonomie se snaží aplikovat principy omezenosti, vzácnosti a efektivní alokace na všechny tyto přírodní statky a služby. Aby mohlo dojít k efektivní alokaci vyjmenovaných funkcí
33
SEJÁK, Josef. a kol. Hodnocení funkcí a služeb ekosystémů České republiky. Ústí nad Labem: ÚJEP, 2010. s. 66.
40
a služeb, je potřeba je zahrnout do tržního rozhodování. Podle neoklasické teorie však k efektivní alokaci může docházet pouze za splnění podmínek dokonalé konkurence. Dvě z těchto podmínek, které musí být splněny, jsou neexistence veřejných statků a neexistence externalit. Externality jsou definovány jako efekt přelévání, jako činnost, která ovlivňuje pozitivně nebo negativně jiné subjekty, aniž za to musí platit nebo jsou za tuto činnost odškodňovány. 34 Externality také ovlivňují statky, které nejsou prodávány na trzích, ale lidé o ně mají zájem (čistý vzduch). Z důvodu existence veřejných statků a externalit nemůže docházet k efektivní alokaci zdrojů, jelikož nejsou v tržních vztazích zohledněny všechny náklady a přínosy statků a služeb. Podle Sejáka se proto: „nemůžeme spoléhat na trh jako na nástroj, který by byl schopen zajišťovat žádoucí množství a kvalitu životního prostředí a jeho environmentálních statků a služeb.“35 Z tohoto důvodu je potřeba zavést metody hodnocení, oceňování externalit a environmentálních zdrojů, aby bylo možno zjistit jejich hodnotu a následně ji implementovat do ekonomického rozhodování tržních subjektů. Takto integrovaná hodnota ovlivní tržní signály a bude docházet k efektivnější alokaci přírodních zdrojů. Dojde ke změně ve všech třech rovinách popsaných na začátku této části: v rovině paradigmatu ekonomie, v rovině makroekonomického informačního systému i v rovině mikroekonomické.
2.2 Ekonomická hodnota Ekonomická hodnota je podle neoklasické ekonomie měřena ochotou jednotlivců za něco platit. V této teorii je ekonomické hodnocení vztaženo na jednotlivce, na jeho subjektivní preference. Vyjadřuje ochotu jednotlivce platit za nějakou užitnou hodnotu, za užitek, který kupujícímu plyne po zaplacení dané ceny (např. za vyloučení zdravotních rizik plynoucích ze špatného životního prostředí). Nebo také hodnota může být spojována s ochotou přijímat kompenzaci za zhoršení podmínek prostředí života. Jelikož od přírodních statků každý ze spotřebitelů a tržních
34 35
SAMUELSON, Paul. Ekonomie. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1995. s. 969. SEJÁK, Josef; DEJMAL, Ivan et.al. Hodnocení a oceňování biotopů České republiky. Praha: Český ekologický ústav, 2003. s. 15.
41
subjektů očekává jiný užitek, od kterého odvozuje cenu, byla vyvinuta celková ekonomická hodnota přírodních statků (total economic value – TEV)36. Takto subjektivně chápaná ekonomická hodnota může mít ve vztahu k přírodě a složkám životního prostředí nejméně pět hlavních zdrojových forem (typů užitků). Tyto hodnoty se dělí mezi užitnou hodnotu a neužitnou hodnotu. Užitná hodnota se dělí na tři druhy hodnot: (i) přímou užitnou hodnotu, (ii) nepřímou užitnou hodnotu a (iii) a opční hodnota (budoucí využití přírodních zdrojů). Mezi neužitné hodnoty patří (iv) existenční hodnota a (v) hodnota odkazu. Tyto hodnoty bývají také nazývané jako hodnoty „pasivního užití“ (i) Přímá užitná hodnota je nejběžnější zdroj ekonomické hodnoty. Hodnota statku je užitek, který plyne jednotlivci z jeho užívání. Ve vztahu k přírodě je odvozována z aktuálního využívání přírody. Může mít podobu přímé spotřeby (dýchání vzduchu, používání vody, používání užitků z lesa apod.), vstupů výroby (těžba obnovitelných i neobnovitelných zdrojů) nebo vědeckým využíváním přírody (genetické informace, vývoj léků,…). (ii) Nepřímá užitná hodnota se vztahuje k primárním ekologickým funkcím. Spadá do ní schopnost ekosystémů zachovávat se a rozvíjet se, vyrovnávat se s šoky či zachovávání environmentálních služeb a statků potřebných pro ekonomické aktivity. Tyto hodnoty nejsou zohledňovány v ekonomických rozhodnutích, i když jsou důležité pro existenci výroby a podstaty života na Zemi. Jde například o regulaci vodního stavu. (iii)
Opční hodnota vychází z nejistoty, která se vztahuje k budoucí nabídce
a poptávce po službách ekosystému, o možnost využívat statky a služby v budoucnu, i když je jedinec momentálně nevyužívá. Vyjadřuje ochotu platit vyloučení rizika, že současné ekosystémy budou nahrazeny jinými, méně užitečnými. Jelikož ztráta biodiverzity je nevratná, je tato hodnota v současnosti potenciálně velmi vysoká. Schopnost ekosystémů odolávat šokům a stresům je značně vysoká, je ji tedy nutno také ocenit.
36
Study on the Development and Marketing of Non-Market Forest Products and Services s. 27. [online] 2008. [cit. 23. 3. 2013]. Dostupné na WWW:
42
(iv)
Hodnota odkazu (bequest value) vyjadřuje, že pro jedince má hodnotu samotné
vědění, že další generace budou mít možnost využívat přírodní statky a služby. Jde tedy o ochotu platit za zachování přírodních zdrojů budoucím generacím. (v) Existenční hodnota vyjadřuje vědomí potřeby zachování přírody a existenci různých forem života. Většina částí přírody nepřináší přímý ekonomický užitek jednotlivci, ale přesto jsou lidé ochotni jim přiznat určitou hodnotu. Lidé jsou například ochotni platit za zachování deštných pralesů, i když je za svůj život nikdy nenavštíví. Příkladem environmentálního statku je les. Můžeme na něj aplikovat poznatky popsané výše. Les lze tedy definovat jako veřejný statek, pokud se jedná o jeho mimoprodukční funkce. Jeho dřevoprodukční funkce je příkladem čistě soukromého statku, užitek z prodeje dřeva plyne majiteli lesa, ale mimoprodukční funkce lesa slouží široké veřejnosti. Například přístup do lesa, a tedy využívání rekreační funkce, je nerivalitní a jedinci nemohou být vyloučeni ze spotřeby. Některé mimoprodukční funkce mají podobu externalit. Holman37 uvádí příklad, kdy les pročišťuje spodní vodu a brání erozi, což má pozitivní vliv pro obyvatel blízké obce. Ale tito obyvatelé neplatí za čistou vodu majiteli lesa – jde o příklad pozitivní externality. V Tabulce 1 jsou uvedeny jednotlivé součásti celkové ekonomické hodnoty lesa, které les pro člověka může mít.
37
HOLMAN, Robert: Ekonomie, Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. s. 50.
43
Tabulka 1. Prvky celkové ekonomické hodnoty lesa Užitné hodnoty
Neužitné hodnoty
Přímé užitné
Nepřímé užitné
hodnoty
hodnoty
Dřevo
Biodiverzita
Opční hodnoty užitek
Existenční
Hodnoty
hodnoty
odkazu
Typy užitků (efektů, výnosů)
Biodiverzita
Biodiverzita
Rekreace
Krajinná funkce
Krajinná funkce
Vodohospodářská Rekreace
a ekosystémová
Rekreace
funkce Krajinná
Biodiverzita
Mikroklima
Ekonomická
Antiskleníkový
bezpečnost
efekt
Materiál
funkce
Zlepšování
Krajinná funkce
ovzduší Zlepšování kvality
Lesní plody
vody
Pramen: SEJÁK, Josef; DEJMAL, Ivan et.al. Hodnocení a oceňování biotopů České republiky. Praha: Český ekologický ústav, 2003. s. 19. z Pearce, in Layard, Glaister, 1994, str. 473. Upraveno autorem
2.3 Základní metody oceňování 2.3.1 Přístupy k oceňování V této
podkapitole
budou
popsány
metody,
které
slouží
k
oceňování
environmentálních statků a služeb. Tyto metody jsou děleny do dvou hlavní skupiny,
podle
toho,
jakým
způsobem
zjišťují
ekonomickou
hodnotu
environmentálních statků a služeb.38 a) První přístup vychází z utilitární neoklasické ekonomie, která určuje hodnotu prostřednictvím ochoty jednotlivců platit za udržení či zlepšení kvality prostředí (willingness to pay) či při zhoršení stavu prostředí přijímat kompenzaci (willingness to accept). Přístup vychází z referencí jednotlivých
38
BP: DVOŘÁKOVÁ, Martina; JARSKÝ, Vilém Posouzení metod oceňování netržních přínosů pro účely aplikace CBA na veřejné výdaje v životním prostředí: In Teoretické a metodické otázky analýz veřejných výdajových programů. Brno: Masarykova Universita v Brně, 2002. s. 18.
44
lidí, proto se metody spadající pod tento přístup nazývají preferenční metody. Někdy také bývá nazýván přístupem poptávkové křivky. b) Druhá
skupina
metod
zjišťuje
hodnotu
environmentálních
statků
prostřednictvím nepreferenčních přístupů. Jedná se o expertní metody, které zjišťují náklady na obnovení poškozeného environmentálního statku a rizika spojené s devastací či zničením daného statku. Expertní metody vycházejí z interdisciplinárních znalostí o ekosystémech a převádí je do peněžního hodnocení. Tyto metody zachycují výše zmíněnou celkovou ekonomickou hodnotu (TEV).39
2.3.2 Preferenční metody Preferenční metody se dají členit do dvou skupin, podle toho jakým způsobem, zjišťují preference jedinců. První skupinou jsou metody zjišťující stanovené (odhalené) preference podle chování subjektů na trzích souvisejících s životním prostředím. Těmito trhy se rozumí trhy statků a služeb, jejichž užitnou hodnotu ovlivňuje stav environmentálního prostředí. Tímto nepřímým způsobem zjišťují hodnotu metoda hédonického oceňování a metoda cestovních nákladů. Druhou skupinou preferenčních metod jsou metody přímého zjišťování preferencí lidí. Příkladem těchto metod je metoda kontingentního oceňování.
Metoda hedonického oceňování Tato metoda předpokládá, že cena soukromého statku je funkcí jeho užitných vlastností. Jedna z těchto užitných vlastností je kvalita životního prostředí. Pokud se tedy podíváme na trh nemovitostí, budou existovat cateris paribus rozdílné ceny nemovitostí při rozdílném stavu životního prostředí. 40 Tento rozdíl cen bude vyjadřovat hodnotu životního prostředí. Při existenci rozvinutého trhu, dostatečné mobility a nabídky domů se budou lidé rozhodovat při koupi nemovitosti i podle stavu životního prostředí. Jako příklad uvádí Seják šetření, podle kterých se
39
40
SEJÁK, Josef a kol. Hodnocení funkcí a služeb ekosystémů České republiky. Ústí nad Labem: ÚJEP, 2010. s. 66. ŠAUER, Petr. Úvod do ekonomiky životního prostředí. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1997. s. 67.
45
domácnosti s vyšším příjmem často nacházejí v oblastech s méně znečištěným životním prostředím. Nevýhodou této metody je obtížné rozlišení faktorů, které ovlivňují cenu nemovitostí a dále předpoklad dokonalé konkurence a dostatečně odlišné rozdíly v kvalitě životního prostředí ve zkoumaných regionech.
Metoda cestovních nákladů Metoda cestovních nákladů byla sestrojena zejména pro měření poptávky po užitku z přírodních lokalit či zdrojů, za které uživatel nemusí platit žádné vstupné či jiné poplatky.41 Touto metodou se hodnotí především rekreační a krajinně estetické funkce přírody (lesa) 42. Základní východiskem této metody je, že prostředky a čas, které jsou lidé ochotni vynakládat na cestování do přírody, jsou odhadem hodnoty ochoty platit (willingness to pay) za tyto přírodní statky. Metoda je vhodná pro zjišťování hodnoty rekreačních oblastí, přírodních rezervací, národní parků, lesů či vodních ploch. Z pohledu celkové ekonomické hodnoty metoda cestovních nákladů nezjišťuje užitek, který nesouvisí s využíváním daného statku, tedy opční, existenční a odkazovanou hodnotou.
Kontingentní metoda oceňování Pomocí kontingentní metody oceňování (Contingent Valuation Method) můžeme určit ekonomickou hodnotu statků a služeb, které nejsou obchodovány na trzích, a tedy není ani stanovena jejich cena. Při této metodě jednotlivci vyjadřují své preference při přímém dotazování ve speciálně tvořených dotaznících. Dotazovaným je nabídnuta možnost zlepšení nebo zhoršení například životního prostředí a oni se musí vyjádřit, kolik jsou ochotni zaplatit za zlepšení či udržení současného stavu, nebo jakou kompenzaci jsou ochotni akceptovat při zhoršení stavu. Metoda je náročná na podmínky, které musejí být splněny. Otázky musejí být správně voleny, aby nedošlo ke zkreslení výsledků, vzorek dotazované populace musí být
41
42
DVOŘÁKOVÁ, Martina; JARSKÝ, Vilém Posouzení metod oceňování netržních přínosů pro účely aplikace CBA na veřejné výdaje v životním prostředí: In Teoretické a metodické otázky analýz veřejných výdajových programů. Brno: Masarykova Universita v Brně, 2002. s. 15. SEJÁK, Josef. Syntéza ekonomik přírodních zdrojů a životního prostředí. Praha: Universita J. E. Purkyně, Fakulta životního prostředí, 2001. s. 76.
46
reprezentativní a dobře informovaný o dané problematice. Celkově je šetření i náročné na čas. U preferenčních metod se hodnotí přímý užitek pro jedince. Seják těmto metodám vytýká, že obvykle je odhadována nikoli souhrnná hodnota ekosystému jako takového (hodnota zásoby přírodního kapitálu), ale pouze hodnota služby (užitku) tohoto přírodního kapitálu (z ekonomického hlediska má dimenzi toku za určitý čas, obvykle rok). Výše služby závisí na aktuální poptávce jednotlivců po takové službě, resp. na tom, co respondenti o hodnoceném problému životního prostředí vůbec vědí (dosud jsou znalosti o společenském významu ekosystémů mezi lidmi velmi mizivé) a za co jsou tudíž schopni deklarovat svou individuální ochotu platit. Těmito metodami nelze zjistit celkový přínos přírodních statků pro společnost, a proto neodpovídají společenské a veřejnoprávní podstatě rozhodování o kvalitě životního prostředí. Z tohoto důvodu jsou vyvíjeny expertní metody, které jsou schopny zachytit i všechny vnitřní hodnoty přírody neboli celkovou ekonomickou hodnotu.
Expertní metody Expertní
metody
byly
vytvořeny
na
základě
interdisciplinárních
znalostí
o ekosystémech, jejich funkcích a službách a tyto poznatky převádějí do příslušných škál hodnocení, včetně hodnocení peněžních. Výsledky takových expertních hodnocení lze v zastupitelských demokraciích předkládat k posouzení a schválení orgánům odpovědným za kvalitu životního prostředí a ochranu přírody a krajiny.
Metoda nákladů prevence, náhrady respektive obnovy environmentálního zdroje Tato metoda vychází z nákladů na prevenci poškozování přírodního zdroje, respektive z nákladů na jeho obnovu. A tyto náklady se využijí k ocenění daného statku. Patří sem například náklady na prevenci znečišťování ovzduší (technologie na eliminaci emisních pevných látek či odsiřovací zařízení). Souhrn nákladů na zabránění všech emisí můžeme považovat za ocenění čistého ovzduší.
47
Hesenská metoda Tato metoda slouží k oceňování ekologických funkcí území podle biotopů43, které se na něm nacházejí. Byla vyvinuta v Hesensku (SRN), jehož území rozděleno do biotopů, které byly oceněny podle úrovně svých ekologických funkcí a nákladů nutných na
případnou obnovu těchto oblastí. Hesenská metoda vychází
z předpokladu, že ekonomickou hodnotu není možno stanovit jen na základě preferencí lidí (poptávková křivka), nebo pouze podle nákladů na kompenzaci škody na přírodních statcích (nabídková křivka). Vychází ze závěru neoklasické ekonomie, že cena (ekonomická hodnota) je výsledkem střetu nabídky a poptávky, nákladů a užitků. Tvůrci metody poukazují na základní nedostatek preferenčních metod, kterým je úzký okruh oceňovaných environmentálních funkcí. Tím dochází k podhodnocování celkové ekonomické hodnoty těchto statků. Hesenská metoda se zaměřuje na životadárnou funkci přírody, schopnost uchování života na Zemi. Z této metody vychází metoda hodnocení biotopů (biotop valuation method – BVM). Metoda byla vyvinutá kolektivem pod vedením J. Sejáka 44, která transformuje hesenskou metodu na podmínky České republiky. Metoda je detailněji popsána v následujícím textu.
Vyskotova metoda 45 Metoda sestavená profesorem Vyskotem z Mendelovy univerzity v Brně slouží k ocenění celospolečenských funkcí lesa. Finanční hodnotu těchto funkcí odvozuje od ceny dřeva. Podrobně je Vyskotova metoda popsána v následujícím textu.
43 44
45
Biotop – nejmenší přírodní životní prostor, na němž žije rostlina, živočich SEJÁK, Josef; DEJMAL, Ivan et.al. Hodnocení a oceňování biotopů České republiky. Praha: Český ekologický ústav, 2003. 428 s. VYSKOT, Ilja. Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2003.186 s.
48
Šišákova metoda 46 Tato metoda byla vyvinuta týmem L. Šišáka pro hodnocení funkcí lesa a oceňuje jejich společenskou sociálně-ekonomickou významnost. Podrobně je Šišákova metoda popsána v následujícím textu. Popsané metody jsou shrnuty v Tabulce 2. Tabulka 2. Metody hodnocení přírodních statků Metody hodnocení přírodních statků Preferenční metody
Expertní metody
Metoda hédonického oceňování Metoda cestovních nákladů Kontingentní metoda
Metoda nákladů prevence Hesenská metoda Metoda hodnocení biotopů Vyskotova metoda Šišákova metoda
Pramen: autor
46
ŠIŠÁK, Luděk et al. Oceňování společenské sociálně-ekonomické významnosti základních funkcí lesa. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2002. 71 s.
49
50
3
Hlavní metody oceňování lesa v České republice
3.1 Vývoj a současný stav oceňování přírody a funkcí lesa v České republice47 3.1.1 Vývoj před rokem 1989 Přístup člověka k lesům se během průběhu času měnil. Až do druhé poloviny 18. století se uplatňoval kořistnický přístup, lesy byly využívány bez jakéhokoliv omezení. V této době začal být patrný neuspokojivý stav lesů, které nebyly schopny pokrýt poptávku po dřevě. Byly vydány významné lesní řády pro Čechy a Moravu. Objevuje se cílevědomé lesní hospodářství, které má za úkol zabezpečit trvalou produkci užitkového dříví. Původní smíšené lesy jsou nahrazovány rychle rostoucími smrkovými a borovicovými monokulturami. Ve 30. a 40. letech dvacátého století začíná docházet k rozsáhlému poškozování lesů a znečišťování atmosféry. Začínají být vnímány další funkce lesů, ale pouze jako přidružený druhořadý produkt primární produkce dřevní hmoty. V 60. letech se prosazuje využívání mimoprodukčních funkcí lesa, to však ustává v 70. a 80. letech, kdy je dominantní produkce dřeva. V těchto letech s rozvojem průmyslu dochází k poškozování životního prostředí a v některých oblastech k devastaci lesů exhalacemi (nejpatrnější v Krušných a Jizerských horách). K ochraně životního prostředí a změně požadavků kladených na les dochází až po roce 1989. V současnosti je propagováno využívání všech funkcí lesa a hospodaří se v rámci koncepce trvale udržitelného rozvoje. Pokusy o oceňování přírody kvůli její ochraně začaly být realizovány v bývalém Československu od 70. let minulého století. Jako první byl vypracován sazebník k ocenění celospolečenských škod na chráněných druzích rostlin a živočichů na Slovensku, ale nenahrazoval právně určení pokuty. Tento sazebník byl vyjádřen v korunách a sazby za rostliny se pohybovaly od 50 do 2300 Kčs a u živočichů od 100 do 25 000 Kčs v závislosti na jejich vzácnosti a využíval se pro soudně znalecké posudky. Podle slovenského vzoru byl vytvořen český sazebník. Ten byl založen na
47
Zpracováno na základě kapitoly „3.7. Stav oceňování přírody a jejích mimoprodukčních funkcí v České republice“ ze: SEJÁK, Josef; DEJMAL, Ivan et.al. Hodnocení a oceňování biotopů České republiky. Praha: Český ekologický ústav, 2003. 428 s.
51
bodovém hodnocení podle pěti kritérií: (i) florogenetická a fytogenetická charakteristika, (ii) současné rozšíření, (iii) ekologie, (iv) ohrožení, (v) užitkovost. Tato metoda byla využívána v osmdesátých letech. Byla například použita v roce 1988 na ocenění potenciálních škod, které by vznikly při výstavbě přečerpávací elektrárny v CHKO Křivoklátsko na Berounce. Celková společenská hodnota populací chráněných vyšších rostlin v potenciální zátopové zóně byla vyčíslena na 53 milionů Kč.
3.1.2 Vývoj po roce 1989 Oceňovací metody Na počátku devadesátých let v době ekonomických reforem se výzkum oceňování přírody téměř zastavil. Až ke konci dekády byl výzkum oceňování znovu obnoven. V roce 1996 Ministerstvo životního prostředí ČR vypsalo dlouhodobý vědeckovýzkumně-realizační úkol ke komplexnímu řešení funkcí lesů. Tento úkol byl vypsán v rámci Programu péče o životní prostředí. Projektem s názvem „Kvantifikace a kvantitativní hodnocení celospolečenských funkcí lesů jako podklad pro jejich oceňování“ se zabývala Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně 48 pod vedením I. Vyskota. V roce 1999 začalo být řešeno peněžní hodnocení mimoprodukčních funkcí lesa Národní agenturou pro zemědělský výzkum, která je součástí Ministerstva zemědělství ČR. Agentura financovala projekt „Peněžní hodnocení sociálněekonomického významu základních mimoprodukčních služeb lesa v České republice“, který řešil tým L. Šišáka z České zemědělské univerzity v Praze. Tento projekt byl řešen do roku 2001, kdy byla vydána publikace „Oceňování společenské sociálně-ekonomické významnosti základních funkcí lesa“49. Na tento projekt navazoval projekt „Vyjádření společenské efektivnosti existence a využívání funkcí lesa v peněžní formě v České republice“. A jako poslední výstup týmu L. Šišáka zabývající se metodou oceňování funkcí lesa vznikl v roce 2011 „Metodický postup
48 49
V současnosti Mendelova univerzita v Brně. ŠIŠÁK, Luděk et al. Oceňování společenské sociálně-ekonomické významnosti základních funkcí lesa. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2002. 71 s.
52
vyjádření společenské sociálně-ekonomické významnosti funkcí lesa včetně praktických příkladů“.50 Další projekt zabývající se oceňováním přírodních zdrojů byl projekt Ministerstva životního prostředí ČR „Porovnání přístupů v oceňování vybraných částí přírody v České republice a Evropské unii s cílem sjednotit tento přístup“. Tento projekt řešil v letech 2001-2003 Český ekologický ústav, který je příspěvkovou organizací Ministerstva životního prostředí ČR. Hlavními řešiteli byli J. Seják a I. Dejmal, kteří spolupracovali s mnoha dalšími odborníky, ekology a ekonomy. Výsledkem práce byla publikace „Hodnocení a oceňování biotopů České republiky“51, která popisuje metodu hodnocení biotopů, tzv. Sejákovu metodu. Tato metoda vychází z německé Hesenské metody hodnocení biotopů, která byla upravena po použití v prostředí České republiky. Metoda hodnocení biotopů bude popsána později v této práci. Kolektiv J. Sejáka pokračovat v práci na vyvinuté metodě hodnocení biotopů a vypracoval publikaci „Hodnocení funkcí a služeb ekosystémů České republiky“. Tato publikace prezentuje možnost finančního oceňování služeb ekosystémů v ČR za pomocí metody hodnocení biotopů a mapových podkladů a zároveň navrhuje legislativní úpravy, které by toto oceňování zakotvilo v českém právním systému. Posledně uvedená metoda hodnocení biotopů (řešitel J. Seják) byla určena k zakotvení do české legislativy usnesením vlády č. 207/2002 ke „Zprávě o postupu prací na oceňování životního prostředí a mimoprodukčních funkcí jeho složek v České republice, včetně návrhu tohoto oceňování“52. Do konce roku 2002 měl být předložen metodický postup pro hodnocení přírodní složky životního prostředí, na kterém se mělo podílet šest ministerstev. Metoda oceňování biotopů ale doposud v české legislativě zakotvena nebyla.
50
51
52
ŠIŠÁK, Luděk a kol. Metodický postup vyjádření společenské sociálně-ekonomické významnosti funkcí lesa včetně praktických příkladů. Praha: ČZU, 2011. s. 10 SEJÁK, Josef; DEJMAL, Ivan et.al. Hodnocení a oceňování biotopů České republiky. Praha: Český ekologický ústav, 2003. 428 Vláda ČR: Usnesení vlády české republiky ze dne 27. února 2002 č. 207 [online] 2002. [cit. 28. 3. 2013]. Dostupné na WWW:
53
Státní politika životního prostředí a Národní lesnický program V březnu 2004 byla schválena usnesením vlády č. 253/2004 Státní politika životního prostředí České republiky53. Jedním z ekonomických nástrojů, které měly zajistit dosažení cílů Státní politiky životního prostředí ČR, měla být implementace a aktualizace
systému
oceňování
životního
prostředí
a
ekologických
(mimoprodukčních) funkcí jeho složek. K této implementaci ale nedošlo. V aktuální Státní politice životního prostředí ČR pro roky 2012-2020 se mezi ekonomickými nástroji opět nachází opatření: „Zpracovat metodu oceňování ekosystémových služeb poskytovaných určitými typy ekosystémů s vazbou na řešení této problematiky v EU“.54 Na zavedení tohoto opatření se má podílet ministerstvo životního prostředí společně s ministerstvem financí a zemědělství. Termín zpracování je do roku 2015. Je otázkou, zda bude některá metoda hodnocení zpracována. Další dokument, který dokládá snahu o zavedení hodnotících metod, je Národní lesnický program II pro roky 2008-2013 schválený vládou v říjnu 2008. V klíčové akci 2, která má za cíl zvýšit konkurenceschopnost lesnického sektoru, se uvádí, že se má pokračovat v rozvoji metodik hodnocení a oceňování netržních funkcí lesů vzhledem k různým pohledům na způsob ocenění a vyhodnocení praktické použitelnosti.55 Jde tedy stejně jako u státní politiky životního prostředí o pokračování v zavádění opatření, které mělo být již zavedeno v předchozím období, v tomto případě během platnosti Národního lesnického programu I pro roky 2003-2006.56 Současně má být podle národního lesnického programu vypracována definice ekologické újmy a stanovena metodika, která by ji vyčíslila a promítla do legislativy. Tato metodika
53
54
55
56
Státní politika životního prostředí 2004-2010. [online] 2004. [cit. 28. 3. 2013]. Dostupné na WWW: Státní politika životního prostředí 2012-2020 s. 63. [online] 2012. [cit. 28. 3. 2013] Dostupné na WWW: Národní lesnický program pro období do roku 2013.[online] 2008. [cit. 13. 2. 2013]. Dostupné z WWW: Národní lesnický program pro období 2003-2006. [online] 2004. [cit. 27. 3. 2013]. Dostupné na WWW:
54
má sloužit jako jeden z podkladů pro využívání zákona č. 167/2008 Sb. o předcházení ekologické újmě. Shrnutí dosavadního vývoje v ČR Je nutno říci, že ačkoliv byly vyvinuty tři metody hodnocení přírody, žádná z nich dosud není ukotvena v české legislativě. Pouze Vyskotova metoda byla využita při vytvoření metodického pokynu Ministerstva životního prostředí „Stanovení výše ekologické újmy způsobené na lesních ekosystémech jako škodě na funkcích lesa vzniklé porušením předpisů o ochraně lesa jako složky životného prostředí.“ 57 Tento pokyn určený pro činnost České inspekce životního prostředí byl vydán v srpnu 2003. Vztahuje se k povinnosti zjišťovat škody na funkcích lesa podle zákona č. 282/1991 Sb. o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa. 58 I přes vytvoření tohoto metodického pokynu se dá říci, že za posledních deset let byl vývoj v prosazení oceňování environmentálních statků v podstatě nulový. Hlavním z důvodu, že žádná ze tří výše zmíněných metod nebyla prosazena jako oficiální metoda hodnocení, je, že přínos z existence lesa, či škodu při jeho poškození má celá společnost, nejedná se tedy o hodnotu nárokovatelnou vlastníkem. Ale lesní hospodářství se dlouhodobě orientuje na vlastníka lesa, a bylo by tedy nutno provést hlubší změnu v lesnické politice státu, aby byly nastaveny nově vzájemné vztahy mezi vlastníkem lesa a společností. Dalším z důvodů může být, že metody byly vyvinuty na základě požadavku dvou různých ministerstev, Ministerstva životního prostředí ČR a Ministerstva zemědělství ČR. Cíle těchto ministerstev ve využívání půdy v ČR se mohou lišit a tím i prosazení jedné metody, která by jednu či druhou stanu zvýhodňovala, může být problematická.
57
58
METODICKÝ POKYN Sekce ochrany přírody a krajiny Ministerstva životního prostředí pro činnost České inspekce životního prostředí. In: Věstník MŽP. Srpen 2003. http://www1.sysnet.cz/projects/env.web/zakon.nsf/2a434831dcbe8c3fc12564e900675b1b/f95482006b39189ec125 64e3007b29db?OpenDocument
55
3.2 Metody hodnocení V této kapitole budou popsány již zmíněné tři expertní metody hodnocení. Sejákova metoda hodnocení biotopů a dvě metody vyvinuté pro hodnocení funkcí lesa: Šišákova a Vyskotova. Podrobněji budou popsány metoda hodnocení biotopů a Šišákova metoda z důvodu praktického použití těchto metod v případové studii v poslední části této práce.
3.2.1 Metoda hodnocení biotopů (Sejákova metoda)59 Jak již bylo zmíněno, tato metoda nebyla vyvinuta pouze pro potřeby oceňování lesních pozemků, ale pro všechny biotopy nacházející se na území České republiky. Nejedná se o nově vytvořenou metodu. Metoda je založena na tzv. Hesenské metodě, které je používána v německé spolkové zemi Hesensko pro hodnocení biotopů. Seják se ve své práci nezabývá pouze konkrétním oceňováním, ale popisuje teorii hodnoty, pojetí ekonomické hodnoty a oceňování. Tato teorie byla popsána v kapitole 1.2 Pojetí oceňování přírody. Seják vycházel při vytváření metody z hypotézy, že celková hodnota služeb ekosystémů je nekonečná. „Bez zdravých ekosystémů by mj. nebyl možný ani život člověka“. Je potřeba zdůraznit, že metoda neoceňuje ekologické funkce přírody jako takové, protože jsou nenahraditelné, ale jsou oceňovány biotopy jako prostředí vhodné pro určité živočišné a rostlinné druhy. Řešitelé projektu se snažili o vytvoření nové dimenze ekonomické hodnoty, která bude zahrnovat ekologickou hodnotu přírody a krajiny (viz celková ekonomická hodnota – TEV). Domnívají se, že tento nově vytvořený ekonomický nástroj bude vytvářet prostor pro povinnost úhrady ekonomické újmy. Tato cena bude vstupovat do ekonomického rozhodování. Řešitelé zdůrazňují, že stanovení finanční hodnoty biotopů neznamená, že by mohlo dojít k výprodeji území ČR, jak by se někdo mohl domnívat. Ekonomickým nástrojům (úhradě za ekologické škody za zásahy do přírody a krajiny) budou vždy nadřazeny legislativní nástroje, které budou regulovat
59
Zpracováno podle: SEJÁK, Josef; DEJMAL, Ivan et.al. Hodnocení a oceňování biotopů České republiky. Praha: Český ekologický ústav, 2003. 428 s.
56
zásahy do přírody a budou je odsouvat do oblastí, které nejsou tak ekologicky významné. Postup hodnocení Samotné hodnocení biotopu se skládá ze tří kroků. Prvním krokem je typologické hodnocení biotopů. Pro toto hodnocení vznikla bodová škála, která zahrnuje hodnocení veškerých biotopů nacházejících se na území ČR. Tato bodová škála je bezrozměrná, hodnotí vzájemné vztahy mezi nimi. Biotopy jsou členěny do dvou základních skupin: -
přírodní a přírodě blízké biotopy,
-
a antropogenní biotopy.
Jednotlivým biotopům je přiřazena bodová hodnota podle osmi kritérií, která byla převzata z Hesenské metody. Kritéria jsou dělena do dvou skupin:
kritéria ekologické kvality biotopu: 1. zralost, 2. přirozenost, 3. diverzita struktur, 4. diverzita druhů,
kritéria stupně vzácnosti či ohroženosti biotopu: 5. vzácnost typu biotopu, 6. vzácnost přírodních typů duhu biotopu, 7. citlivost (zranitelnost typu biotopů), 8. ohrožení (množství a kvality) typu biotopu.
Každé kritérium může být ohodnoceno 1-6 body. Charakteristika kritérií, podle kterých jsou jim přiřazovány body, je blíže popsána v Sejákově práci60.
SEJÁK, Josef; DEJMAL, Ivan et.al. Hodnocení a oceňování biotopů České republiky. Praha: Český ekologický ústav, 2003. 428 s. 60
57
Celkové bodové hodnocení (CBH) biotopu se vypočítá následovně: (1) součet bodů za první čtyři kritéria se vynásobí součtem bodů za druhá čtyři kritéria, (2) takto získané číslo se vydělí číslem 576 (tj. maximální možnou hodnotou součinu dle bodu (1)) a vynásobí číslem 100. (1) Kde Bi je počet bodů (1-6) za i-té kritérium (i = 1, …8). CBH může tedy dosahovat hodnot od 3 do 100. Druhým krokem oceňování je individuální hodnocení biotopů. Pro každý z typů biotopů jsou určena kritéria pro jeho individuální hodnocení, která posuzují skutečný stav biotopu a korigují typologickou hodnotu biotopu vyjadřující jeho ideálního hodnotu. Kritéria hodnocení mají přiřazeny korekční koeficienty, kterými se pořadě vynásobí CBH zjištěná z typologického hodnocení. Pro lesní biotopy jsou stanovena následující kritéria individuálního hodnocení:
ontogenická zralost,
přirozenost,
nasycenost struktur,
nasycenost druhů/taxonů,
nasycenost ohrožených a chráněných druhů/taxonů,
integrita.
Třetím krokem oceňování je vyjádření finanční hodnoty biotopů. Pro zjištění peněžní hodnoty jednoho bodu bylo vybráno 136 revitalizačních akcí probíhajících v České republice. Jejich cílem bylo zvýšit ekologickou hodnotu revitalizovaných území. Projekty byly realizovány na různých místech ČR na celkové ploše 12,5 km 2. Pomocí seznamu biotopů byl zaznamenán stav území před revitalizací a po ní a na základě toho byl zjištěn přírůstek celkového bodového hodnocení mezi ekologickými hodnotami před zásahem a po něm. Průměrný náklad na jeden bod byl spočítán jako podíl celkových nákladů a zjištěného přírůstku celkového bodového hodnocení. Výpočtem byl získán výsledek, že na dosažení přírůstku jednoho bodu bylo
58
v průměru vynaloženo 12,36 Kč. Tato cena představuje peněžní hodnotu jednoho bodu metody hodnocení biotopů. Celkové náklady projektů dosáhly 580 milionů Kč. Celkovou peněžní hodnotu biotopu získáme takto: celkovou bodovou hodnotu biotopu vynásobíme postupně korekčními koeficienty vycházejícími z individuálního hodnocení, plochou biotopu (v m²) a peněžní hodnotou jednoho bodu (12,36 Kč). Mapování biotopů ČR61 Pracovní skupina J. Sejáka provedla hodnocení funkcí a služeb ekosystémů na celém území České republiky. Pro hodnocení byla použita data z mapování NATURA 2000 a podklady z databáze Corine LC. Databáze Corine periodicky se opakující mapování, které je prováděno programem Corine (Coordination of information on the environment), který byl založen Evropskou komisí v roce 1985. Jedná se o databázi rozlišující 44 základních tříd krajinného pokryvu. J. Seják propojil třídy databáze Corine LC s jednotlivými typy biotopů vymezených v metodě hodnocení biotopů a vytvořil cenovou mapu, která zobrazuje ocenění biotopů podle metody hodnocení biotopů. Zhodnocení metody Nevýhodou metody hodnocení biotopů může být významný podíl subjektivního hodnocení. Hodnotitel má řadu možností jak posoudit skutečný stav biotopu a na základě toho upravit jeho hodnotu. Dá se předpokládat, že při ohodnocení stejného biotopu by dva rozdílní hodnotitelé došli k výrazně rozdílné ceně biotopu. Metoda by dle mého názoru být využívána odborníky, kteří se stavem biotopů či lesa zabývají. Pro využití této metody laiky by metoda měla být doplněna metodickou příručkou, která by vyjasnila nejasné body metody, především individuální hodnocení biotopů. Vypracováním metodické příručky omezilo riziko rozdílného subjektivního hodnocení. Velkým potenciálem metody je propojení s periodicky se opakujícím mapování území databází Corine LC. Toto mapování představuje
61
SEJÁK, Josef a kol. Hodnocení funkcí a služeb ekosystémů České republiky. Ústí nad Labem: ÚJEP, 2010. 197 s.
59
možnost jak vyhodnocovat vývoj přírodních statků v čase a porovnávat tento vývoj s vývojem ekonomických agregátů.
3.2.2 Vyskotova metoda62 Na začátek popisu Vyskotovy metody je potřeba říci, že autor této metody se snaží od základu změnit přístup k využívání lesa a jeho funkcí. Jeho metoda není pouze oceňovací metodou s konkrétním postupem oceňování, ale jde od základu o nový pohled na možnosti lesního hospodářství. Vyskot se vymezuje proti utilitárnímu – antropocentrickému pojetí vztahu mezi lesem a člověkem, v kterém je les považování za přírodní zdroj ovládaný člověkem. Funkce lesa jsou považovány za služby, které člověk požaduje a o jejichž účinnosti a tedy i hodnotě výhradně rozhoduje. Z tohoto přístupu, který Vyskot kritizuje, vychází český zákon o lesích a Šišákova metoda hodnocení funkcí lesa, jejíž autor uvádí, že: „Bez člověka, …, kategorie společenské hodnoty a ceny (lesa) neexistuje. Zjišťované hodnoty přírody v peněžní formě jsou vždy vyjadřovány na základě požadavků, potřeb a hodnotových soudů člověka.“63 I. Vyskot oproti tomu staví pojetí existenční – ekosystémové. V tomto pojetí je les chápán jako životadárný zdroj pro lidskou populaci, který se řídí přírodními zákony a je jistým způsobem ovlivňován člověkem. Funkce lesa jsou realizovanou produkcí účinků vyplývající z jeho podstaty a ekosystémových procesů. Funkce jsou produkovány nezávisle na potřebách člověka každým ekosystémem lesa. Jednotlivé funkce jsou si rovnocenné. Člověk tyto funkce může využívat, ale nemůže je výrazně ovlivnit. I. Vyskot představuje novou systematizaci funkcí lesa. Odmítá dělení funkcí lesa na funkce hospodářské (produkční), ekologické a sociální. Ve svém ekosystémovém pojetí systematizuje funkce lesů na základě identifikace přirozených schopností lesa. Tyto funkce nazývá funkcemi celospolečenskými. Přirozené schopnosti jsou schopnosti klimatické, hydrické, edafické, fytobiologické a krajinotvorné. Z nich pak
62
63
Zpracováno podle: VYSKOT, Ilja. Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2003.186 s. ŠIŠÁK, Luděk et al. Oceňování společenské sociálně-ekonomické významnosti základních funkcí lesa. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2002. s. 7.
60
vycházejí celospolečenské funkce bioprodukční, ekologicko-stabilizační, hydrickovodohospodářká,
edaficko-půdoochranná,
sociálně-rekreační
a
zdravotně-
hygienická. Tuto systematizaci a následné hodnocení funkcí považuje I. Vyskot za objektivní. Nový náhled je možno shrnout do těchto bodů:
funkční využívání lesů je postaveno na skutečných funkčních schopnostech lesních porostů, nikoliv pouze na aktuálních účelových požadavcích společnosti,
všechny funkce mají pro společnost rovnocenný význam,
rovnocenný význam funkcí lesů však neznamená jejich rovnost „věcně hodnotovou“
schopnost lesů produkovat „věcnou hodnotu“ funkcí je velmi rozdílná a vyplývá z ekosystémových základů,
velmi rozdílný je i stupeň intenzity společenského využívání funkčních schopností lesů,
kategorizace lesů vychází ze skutečných schopností lesních porostů produkovat funkce, nikoliv pouhého společenského požadavku, jakou funkci má les v daném čase a prostoru plnit
Postup hodnocení Samotné hodnocení funkcí lesů Vyskotovou metodou je rozděleno do čtyř kroků. (i) Jako první se určí reálný potenciál funkcí lesů, ten hodnotí exaktně kvantifikované funkční schopnosti lesů, které les má, pokud jsou splněny „ideální“ ekosystémové podmínky. Jsou kvantifikovány funkční schopnosti lesů rozdělené do šesti celospolečenských funkcí a každá z nich je determinována několika parametry: (1) Funkce bioprodukční – schopnost lesa produkovat biomasu. Určují ji dva
parametry: reálná druhová skladba a bonita dřevin. (2) Funkce
ekologicko-stabilizační
–
schopnost
lesního
porostu
udržovat
rovnováhu. Určují ji dva parametry: druhová diverzita a přirozená druhová skladba.
61
(3) Funkce hydricko-vodohospodářská – schopnost utvářet a ovlivňovat vodní
režim a vodní bilanci. Určuje ji devět parametrů: druhová skladba, lesní typ, průměrný úhrn atmosférických srážek, úhrn horizontálních srážek, potenciální vsak, potenciální odtok, průměrný úhrn intercepce (množství srážek zachycených porostem, které se vypaří), průměrná hodnota evapotranspirace (celkový výpar), propustnost půdy. (4) Funkce edaficko-půdoochranná – schopnost zabraňovat erozi a měnit vlastnosti
půdy. Určuje ji devět parametrů: reálná druhová skladba, lesní typ, dešťový faktor, charakteristický půdní typ, sklon svahu, geologicko-pedologický faktor, hloubka půdy, intenzita humifikace, forma nadložního humusu. (5) Funkce
sociálně-rekreační
–
působení
lesa
na
uspokojení
fyzických
a psychických potřeb člověka. Určuje ji patnáct parametrů: reálná druhová skladba, lesní typ, teplota vzduchu ve vegetačním období, fyziologické klimatické optimum, počet letních dnů, počet srážkových dnů, počet dnů se sněhem, délka slunečního svitu, nadmořská výška, přístupnost terénu, hloubka půdy, únosnost stanoviště, fyziologická biodiverzita dřevin, bylinná diverzita, bylinná pokryvnost. (6) Funkce zdravotně-hygienická – produkování hygienických účinků lesa, které
tlumí klimatické extrémy, filtrování tuhých, plynných a radioaktivních látek, produkce přírodních léčiv. Patří sem i negativní produkce alergenních látek. Tuto funkci určuje deset parametrů: reálná druhová skladby, lesní typ, maximální teplota vzduchu, počet ledových dní (teplota během dne nevystoupí na 0°C), počet tropických dnů (teplota vystoupí nad 30°C), doba slunečního svitu, filtrační účinek dřevin, imisní zatížení, alergenní zátěž dřevin a bylin Hodnotu určité celospolečenské funkce dostaneme tak, že sečteme hodnotové stupně parametrů této funkce (nabývají hodnot 0-6) a vydělíme je počtem parametrů. Celkovou hodnotu reálného potenciálu funkcí lesa získáme sečtením vypočítaných hodnot celospolečenských funkcí a nabývá hodnot 0-36. (ii) Druhým krokem je určení hodnoty reálných aktuálních efektů funkcí lesů. Hodnotí se skutečný stav lesů podle tří kritérií: věk porostu, zakmenění a zdravotní stav 62
porostu. Tato tři kritéria mají přiřazeny korekční koeficienty, kterými se opravuje hodnota reálného potenciálu funkcí lesa. (iii) Třetím krokem je ohodnocení na základě společenské naléhavosti, aktuální společenský efekt funkcí lesů. Jedná se o společensky preferovaný zájem, který je administrativně vymezen. (iv) Čtvrtým krokem metody je finanční vyjádření hodnoty funkcí lesů. Finanční hodnota funkcí lesa se vypočítává ze zjištěných reálných potenciálů funkcí. Cena veškerých funkcí se odvozuje od průměrné ceny dřeva. Vyskot uvádí, že funkce lesa jsou nepřivlastnitelné, nesměnitelné a nevstupují na trh. Proto nelze stanovit jejich cenu. Finanční vyjádření hodnot funkcí lesů popisuje jako „peněžní příměr ke společensky známému ekonomickému jevu“, což je průměrná cena dřeva na odvozním místě vyhlášená Ministerstvem zemědělství ČR. Tuto metodu určování hodnoty funkcí lesa kritizuje ve své práci L. Šišák. Považuje tuto vazbu hodnoty netržních funkcí lesa na cenu dřeva na pni za nelogickou a nepřijatelnou, protože při výrazné změně ceny dřevní hmoty se hodnota lesních funkcí nemění. Podrobnější postup oceňování Vyskotovou metodou včetně výpočtu finančního vyjádření funkcí lesů byl popsán dříve v mé bakalářské práci. Zhodnocení metody Pro Vyskotovu metodu bylo vytvořeno složité pojmosloví, které podle mého názoru ztěžuje pochopení této metody a není snadné se v ní orientovat, pokud člověk není odborník v lesnictví. Zároveň i pro správnou aplikaci a metody, zvláště pro správné určení hodnot jednotlivých funkcí je potřeba mít hlubší znalosti v oblasti lesnictví.
3.2.3 Šišákova metoda64 Třetí expertní metodou vyvinutou pro podmínky České republiky je Šišákova metoda. Autor metody L. Šišák vyvinul tuto metodu kvůli potřebě řešit problematiku vyjádření společenské sociálně-ekonomické hodnoty funkcí lesa v peněžní formě. Tuto potřebu vyvolávají střety mezi soukromými a veřejnými
64
Zpracování podle: ŠIŠÁK, Luděk et al. Oceňování společenské sociálně-ekonomické významnosti základních funkcí lesa. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2002. 71 s.
63
zájmy ve využívání environmentálních zdrojů. Cílem jeho hodnocení jsou pouze sociální a ekonomické dopady funkcí lesů. Ačkoliv L. Šišák identifikuje ještě environmentální dopad funkcí lesů, tento dopad není předmětem hodnocení. Šišák to zdůvodňuje tím, že environmentální dopad je v konečném důsledku pro společnost dopadem ekonomickým a sociálním a není nutno ho zvlášť oceňovat. Dá se říci, že tato metoda a Vyskotova metoda se vůči sobě navzájem vymezují. Vycházejí z odlišného pojetí náhledu na funkce lesa, jak bylo naznačeno při popisování Vyskotovy metody. Oproti Vyskotově existenčnímu pojetí vychází L. Šišák z utilitárního pojetí, které chápe les jako přírodní zdroj, který slouží potřebám lidstva. Funkce lesa jsou považovány za služby, o jejichž hodnotě člověk rozhoduje. Šišák nepovažuje oceňování funkcí lesa za objektivní, „všeplatné“ tak jako Vyskot. Oceňování bere jako subjektivní, vztažené k požadavkům společnosti. Hodnocení sociálně-ekonomického užitku či významnosti lesa nestaví pouze na nabídkové (potenciální) straně užitku, tedy na tom, co by funkce lesa mohly společnosti přinést, ale současně i na jeho poptávkové straně, tedy na tom, jaký užitek chce společnost z lesa mít. Metoda nekalkuluje celkovou hodnotu funkcí lesa, či hodnotu biotopů. Výstupem metody jsou hodnoty újmy a škody, placené společnosti za omezení a poškození plnění společenských funkcí. Jsou konstruovány ve výši rovnající se sociálněekonomickým škodám, jež reálně vzniknou společnosti z odlesnění, poškození nebo zničení lesa. Jakým způsobem výše těchto škody byla kalkulována, bude popsáno později. Šišák dělí funkce lesů do kategorií na základě jejich sociálně-ekonomického obsahu neboli jejich vztahu k trhu na tržní a netržní. Neužívá oproti dřívějším pracím podle něj nepřesné pojmy produkční a mimoprodukční funkce.
65
a) Tržní funkce (produkční, výrobní):
65
dřevoprodukční funkce,
chov zvěře – myslivost.
ŠIŠÁK, Luděk et al. Metodický postup vyjádření společenské sociálně-ekonomické významnosti funkcí lesa včetně praktických příkladů. Praha: ČZÚ, 2011. s 14.
64
b) Netržní environmentální funkce (mimoprodukční, nevýrobní, externality)
se zprostředkovaným dopadem na trh - nedřevoprodukční funkce – lesní plodiny, - hydrické funkce – zpomalování odtoku vody, zadržování vody a její akumulace, ochrana vodních zdrojů, kondenzace, - půdoochranné funkce – zabraňování erozi, sesuvu půdy, možnosti vzniku laviny, ochrana břehů, - vzduchoochranné funkce – filtrace vzduchu, ochrana před nárazy větru, antiradiační účinek, izolace od zdrojů hluku, vázání CO 2;
bez tržního dopadu - zdravotně-hygienické funkce – využití lesů v lázeňských centrech, rekreace - kulturně-naučné funkce – tvorba krajiny, estetická, meditační a spirituální funkce, ochrana přírody, vědecká a výchovná funkce
Jak již bylo napsáno výše, Šišák vychází z teze, že společenské funkce lesa jsou spojeny se společností, s člověkem. „Bez člověka kategorie společenské hodnoty a ceny neexistuje“. Hodnoty funkcí lesa jsou vyjadřovány vždy na základě požadavků a potřeb člověka. Toto východisko dokládá závěry Ministerských konferencí o ochraně lesů v Evropě a rezolucí Rady EU „O lesnické strategii pro EU“. Tato rezoluce
zdůrazňuje
multifunkční
roli lesů a trvale
udržitelného
lesního
hospodářství založeného na jejich sociálních, ekonomických, environmentálních, ekologických a kulturních funkcí pro rozvoj společnosti, viz kapitola 2 Mezinárodní úmluvy. Postupy při vytváření metodiky pro sociálně-ekonomické hodnocení funkcí lesa jsou diferencovány podle jejich sociálně-ekonomického obsahu – tj. vztahu k trhu, účelu použití a disponibilních vstupních dat. Tímto způsobem zjišťuje hodnotu funkcí lesa např. Merlo, Croitoru (2005), kteří ocenili funkce lesů ve Středomoří. Nyní budou popsány jednotlivé funkce a způsob, jakým byla zjišťována jejich hodnota při vytváření metodiky. 65
a) Tržní funkce: na bázi ukazatelů procházejících trhem (objem tržeb)
Dřevoprodukční funkce
Produkce dřeva je jedna z hlavních funkcí, kterou člověk využívá. Je významná jak pro jednotlivce, vlastníka lesa, tak i pro společnost, pro kterou dřevo představuje obnovitelnou surovinu. Produkce dřeva a na ní navazující dřevozpracovatelský průmysl zajišťuje prostředky části obyvatel, významná je pro zaměstnanost na venkově. Při výpadku dřevoprodukční funkce by se musely hledat nová pracovní místa a jiný přísun finančních prostředků. Lesní hospodářství je na rozdíl od zemědělství ziskové a není třeba vládních intervencí v podobě dotací. Hodnota významnosti společenské sociálně-ekonomické dřevoprodukční funkce lesa je stanovena na základě objemu tržeb za dřevo.
Chov zvěře – myslivost
Hodnota je určena podle objemu průměrných ročních tržeb za realizovanou produkci materiálních komodit a služeb b) Zprostředkovaně tržní funkce: na bázi ukazatelů procházejících zprostředkovaně trhem
Nedřevoprodukční funkce
Touto funkcí chápeme produkci lesních plodů či různých bylin. Ty lidé sbírají většinou pro svou potřebu. Sami je bezplatně spotřebovávají místo produktů dostupných na trhu. Produkty nedřevoprodukční funkce tedy neprocházejí trhem, ale ovlivňují jej. Mají tedy povahu pozitivních externalit. Význam sociálněekonomické významnosti nedřevoprodukční funkce je v České republice relativně vysoký, 80 % českých domácností sbírá lesní plodiny. Houby sbírá 70 % domácností, borůvky 50%, maliny 30%, další sbírané plodiny jsou ostružiny, brusinky, léčivé byliny. Hodnocení materiální, hmotné části sociálně-ekonomické významnosti nedřevoprodukčních funkcí, tj. sběru lesních plodin, bylo provedeno podle objemu sběru lesních plodin ve stínových tržních cenách z období 1999 – 2003 na úrovni běžných cen. Zjišťování dat bylo založeno na dotazníkovém šetření na bázi řízených rozhovorů v reprezentativním souboru obyvatel ČR (tzv. kvótní výběr). Rozsah
66
souboru se pohyboval ve všech letech na úrovni 1 tisíce respondentů. Objem sběru plodin byl znovu zjišťován dotazníkovým šetřením v dalších letech.66
Hydrické funkce
Hlavní hydrické funkce jsou ochrana proti rozkolísanosti odtoku ve vodotečích, kvalita vody ve vodních tocích a nádržích, vydatnost a kvalita vody ve vodních zdrojích. Tyto funkce se vedle půdoochranných funkcí řadí mezi pozitivní externality. Mají zprostředkovanou tržní povahu, jejich působení ovlivňuje tržní vztahy a procesy. Hlavním důsledkem odlesněním či zničením lesa je ovlivnění tvorby povodňových průtoků, tvorby minimálních průtoků a kvality vod, které odtékají z lesa. Proto je oceňována společenská sociálně-ekonomická významnost hydrické funkce lesa na základě těchto třech vodohospodářsky prospěšných funkcí. Jejich hodnota byla zjištěna srovnáním hydrických funkcí lesa s náklady na technická opatření, které by tyto funkce nahradily, například náklady na výstavbu retenčních nádrží či náklady na čištění vody.
Půdoochranné funkce
Mezi půdoochranné funkce se řadí především ochrana půdy proti vodní a větrné erozi, ochrana vody před znečištěním půdními částicemi a ochrana vodních nádrží a toků
před
zanášením.
Hodnota
protierozních
funkcí
lesa
se
stanovila
prostřednictvím nákladů kompenzace, tj. podle nákladů na odstraňování škod vzniklých erozí půdy. Pro určení hodnoty funkce byly použity náklady na odstraňování sedimentů z vodních nádrží.
Vzduchoochranné funkce
Hodnota této funkce byla určena podle množství CO2 vázaného v průměrném ročním
objemu
realizovaného
dříví
ve
společnosti
a
jednotkových
z obchodovatelných objemu CO2 v rámci EU.
66
Výroční zpráva 2008 Projektu NAZV č. QH71296. [online] 2008 [cit. 20. 3. 2013]. Dostupné na WWW:
67
cen
c) Netržní funkce (sociální):
Zdravotně-hygienické funkce
Tato environmentální funkce lesa souvisí s duševní a fyzickou relaxací, rekreací lidí. Její ohodnocení se odvozuje od ceny dřevoprodukční funkce lesa na základě významnosti rekreační funkce pro
respondenty dotazování.
Hodnota je
diferencována podle návštěvnosti lesů, která byla zjišťována za období 1999-2003. Vyšší hodnoty jsou přiřazovány např. příměstským lesům, které se vyznačují větší návštěvností. Pro ocenění rekreační funkce může provedeno metodou cestovních nákladů. Oceňováním pouze jedné z funkcí lesa touto metodou se omezí její nevýhoda, že nepostihuje ostatní hodnoty lesa vycházející z jeho dalších funkcí.
Kulturně-naučné funkce
Vymezení této funkce lesa projevem poznání, že les je zdrojem poznatků o přírodě, o vztazích v ní, jejích vývoji a jejím vztahu k lidstvu. K této funkci se také řadí biodiverzita a důležitost lesa pro vědu, výzkum, výchovu a vzdělávání. Hodnota kulturně-naučných funkcí lesa se liší u různých kvalitativních charakteristik lesů, podle jejich významnosti pro společnost. Stejně jako u zdravotně-hygienické funkce byla hodnota funkce odvozena od dřevoprodukční funkce. Hodnoty lesů byly určeny podle typů chráněných území v ČR (např. národní park, přírodní rezervace, …). Postup oceňování Při oceňování lesa Šišákovou metodou se vypočítává hodnota každé funkce zvlášť. Nakonec sečtením hodnot všech funkcí dostaneme celkovou společenskou sociálněekonomickou hodnotu. Hodnotu jedné funkce vypočítáme následovně: roční hodnotu funkce stanovenou v Kč/ha vynásobíme koeficienty, které reflektují skutečný stav porostu, a následně plochou hodnoceného porostu měřenou v hektarech. Tímto způsobem se vypočítá hodnota všech osmi funkcí, která se následně sečte. Hodnota každé z funkcí je ovlivňovány jinými faktory a je stanoveno, v jakých případech škoda hodnota dané funkce není kalkulována. Takto vypočítaná hodnota odpovídá roční hodnotě funkcí. Šišákova metoda umožňuje výpočet 68
kapitalizované hodnoty funkcí lesa, pokud škoda na nich má dlouhodobější trvání. Tato kapitalizované hodnota bude počítána v případové studii. Veškeré zjištěné hodnoty funkcí vyjadřují škodu, která vznikne při devastaci lesního porostu. Tyto hodnoty nejsou kalkulovány jako absolutní, tedy jako kdyby na místě lesa v krajině nic nebylo a nemělo žádnou funkční hodnotu (cenu). Hodnoty funkcí lesa jsou vztahovány k hodnotám jiných základních půdních kytů krajiny, kterými je či může být les nahrazován (orná půda, trvalá travní plocha, zpevněná plocha, sad, chmelnice).
3.2.4 Shrnutí metod Každá z popsaných metod je jedinečná v přístupu k oceňování. Dvě z nich, Vyskotova a Šišákova, jsou výhradně určeny pro oceňování funkcí lesa. Metoda hodnocení biotopů si klade za cíl ocenit veškeré biotopy na území ČR, a tím chce změnit rovinu makroekonomických informačních systémů – započítávat hodnotu biotopů do kritérií hodnocení ekonomiky a měřit například HDP i s ohledem na škody, které produkcí vzniknou. Či naopak, při zlepšení situace životního prostředí navýšit hodnotu makroekonomických agregátů. Vyskotova metoda jde podobným směrem: nastolení nové formy hodnoty a nahlížení na využívání lesa. Oproti těmto dvěma metodám Šišákova metoda cílí na ovlivnění chování ekonomických subjektů především s ohledem na škodu, která vzniká společnosti ničením lesních porostů. Jedná se o kompletní metodiku, která by umožnila nastavovat poplatky při devastaci lesa či jeho odnětí. Aby takto mohla být použita Vyskotova metoda, musela by být upravena. Metoda hodnocení biotopů výpočet hodnoty škod umožňuje, jak bylo ukázáno v případové studii. Nicméně hodnoty zjišťované Šišákovou metodou by také mohly být použity k vyjádření hodnoty lesů v makroekonomických agregátech. Propojení metody s mapováním krajiny by mohlo být využito k environmentální korekci HDP. Srovnání hlavních ukazatelů těchto metod je shrnuto v Tabulce 3.
69
Tabulka 3. Srovnání metod
Pramen: autor podle jednotlivých metod
70
Metody, které budou použity při ocenění konkrétního pozemku v případové studii v následující kapitole, budou Šišákova metoda a metoda hodnocení biotopů. Ačkoli se nabízí srovnání Šišákovy metody s Vyskotovou metodou, tedy metod určených k oceňování lesa, rozhodl jsem se porovnat Šišákovu metodu s metodou hodnocení biotopů, která není určena pouze pro hodnocení lesních biotopů a bude tak možno zjistit, jakou hodnotu lesu přiřazuje. Vyskotova metoda nebude použita z důvodu již výše zmíněného, a to nutných hlubších lesnických znalostí. Metoda vyžaduje správné určení lesního porostu podle stanovených kritérií, z kterého se odvozují další hodnoty včetně té finanční. Toto určení je obtížné a i po konzultaci s dr. Kupcem z Mendelovy univerzity v Brně jsem se rozhodl tuto metodu nepoužít. Další z důvodů nepoužití této metody je, že byla zpravována několik diplomových prací na Mandlově univerzitě v Brně, které se zabývají aplikací Vyskotovy metody. Diplomová práce J. Kvačka Hodnocení funkcí lesů ŠP SLŠ Hranice na Moravě 67 porovnává Vyskotovu metodu a metodu hodnocení biotopů. Z výsledků vyplývá, že mezi typologickou hodnotou biotopu a reálného potenciálu funkcí lesů nejsou větší rozdíly. Důvodem je podobná definice sledované hodnoty, tedy hodnota ideálního stavu biotopu/lesa. Z mého pohledu je Šišákova metoda propracovanější a přesnější. Oproti tomu v metodě hodnocení biotopů jsou částí, například individuální hodnocení, které nejsou jasně vysvětleny, a domnívám se, že budou ztěžovat praktické využití. Očekávám, že hodnota zjištěná Šišákovou metodou bude přesnější než hodnota podle metody hodnocení biotopů, především protože je pro hodnocení lesa výhradně určena.
67
KVAČEK, Jan. HODNOCENÍ FUNKCÍ LESŮ ŠP SLŠ HRANICE NA MORAVĚ. Brno, 2009. 64 s. Mendelova univerzita. Diplomová práce.
71
72
4
Případová studie
V této kapitole bude oceněn konkrétní pozemek dvěma metodami: Šišákovou metodou a metodou hodnocení biotopů. Na základě tohoto ocenění budou tyto metody porovnány.
4.1 Lokace a charakteristika pozemku Jedná se o pozemek v obci Brno, nacházející se na parcele 1557/1 v katastrálním území Pisárky mezi ulicemi Libušino údolí a ulicí Šárka. Lokace pozemku je zobrazena na Mapě č. 1. Vlastníkem je Statutární město Brno. Parcela má rozlohu 20,1 ha.
Pozemek leží v přírodní lesní oblasti 33 – Předhoří Českomoravské
vysočiny68. Z důvodu absence dat potřebných pro ocenění celé parcely 1557/1 metodou hodnocení biotopů bylo oceněno pouze 19,6 ha pozemku. Mapa 1. Poloha parcely 1557/1 KÚ Pisárky
Pramen: http:// www.mapy.cz
68
PLÍVA, K. ŽLÁBEK, I. Přírodní oblasti ČSR. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1986.
73
4.2 Aplikace Šišákovy metody Při oceňování pozemku jsem použil publikace L. Šišáka, především Metodický postup vyjádření společenské sociálně-ekonomické významnosti funkcí lesa včetně praktických příkladů. Oproti první publikaci L. Šišáka Oceňování společenské sociálně-ekonomické významnosti základních funkcí jsou aktualizovány ceny jednotlivých funkcí lesa a vynechány či zpřesněny některé kroky oceňování. Hodnoty potřebné pro ocenění jsem zjišťoval z lesního hospodářského plánu pro Lesy města Brna69, aplikace Nahlížení do katastru nemovitostí dostupné na webových stránkách Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního 70, z Katalogu mapových informací o lesním a mysliveckém hospodářství ČR na webových stránkách Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů71, z Mapy potenciální vodní eroze od O. Stehlíka72, z Charakteristiky lesních typů pro lesní oblast 33 73 a z vlastního terénního šetření. Mapové podklady jsou v příloze na konci práce. Pozemek se nachází 2. lesním vegetačním stupni – bukovo-dubový. V Tabulce 4 jsou uvedeny lesní typy přítomné na oceňovaném pozemku i s přirozenou druhovou skladbou zjištěnou podle charakteristiky lesních typů dle ÚHÚL. Čísla u druhů stromů znamenají ideální zastoupení na pozemku vyjádřené v desítkách procent. Pokud není uvedeno u druhu číslo, jde o druh přimíšený či vtroušený – je zastoupen v malém množství.
69 70
71
72
73
LHP pro LHC Lesy města Brna s platností od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2021 ČÚZK: Nahlížení do katastru nemovitostí. [online] 2013. [cit. 12. 2. 2013]. Dostupné na WWW: ÚHÚL: Katalog mopových informací o lesním a mysliveckém hospodářství ČR. [online] 2013. [cit. 14. 2. 2013]. Dostupné na WWW: < http://www.uhul.cz/mapy/katalog-mapovych-informaci.php> STEHLÍK, O. 1975. Potenciální eroze půdy v ČSR, mapa 1 : 500 000. Geografický ústav ČSAV Brno, Brno. Plíva, K. Typologický systém ÚHÚL: Charakteristiky lesních typů – Lesní oblast: 33 – Předhoří Českomoravské vrchoviny.
74
Tabulka 4: Lesní typy na pozemku 1557/1 KÚ Pisárky Lesní typ
Popis lesního typu
rozloha (ha)
2S6
svěží buková doubrava
9
2B2
bohatá buková doubrava
5,2
3H2
hlinitá dubová bučina
3,5
1C2
suchá habrová doubrava
1,9
Druhová skladba dub letní/zimní 6, buk lesní 3, habr obecný 1, dub letní/zimní 6, buk lesní 3, habr obecný 1, lípa velkolistá/malolistá buk lesní 6, dub letní/zimní 3, habr obecný 1, jedle bělokorá dub letní/zimní 8, habr 1, lípa 1, jeřáb břek, borovice lesní.
Pramen: autor
Jelikož Šišákova metoda je určena pro vyjádření společenské sociálně-ekonomické škody, budu předpokládat trvalou změnu lesního porostu na plochu charakteru trvalých travních porostů. Za tohoto předpokladu mohu vypočítat sociálněekonomickou újmu trvalého převodu lesa na travní porost. Tento převod na jiný typ půdního krytu je nutný, protože jak již bylo popsáno dříve, tato metoda nekalkuluje hodnoty funkcí jako absolutní, tj. jako kdyby lesní porost v krajině nic nenahradilo a nemělo žádnou funkční hodnotu (cenu), ale vztahuje je k hodnotám jiných základních půdních krytů krajiny, v našem případě k trvalému travnímu porostu. Typy jednotlivých půdních krytů krajiny, na které může být lesní plocha převedena, nejsou blíže specifikovány. V našem případě se v kalkulacích neprojeví, jak kvalitní travní plochou by byl lesní porost nahrazen. Aby mohla být porovnána Šišákova metoda s metodou hodnocení biotopů, bude vypočítána celková, jednorázová škoda. Jedná se o kapitalizovanou roční škodu při 2% úrokové míře. Metoda hodnocení biotopů vyjadřuje ekologickou újmu při trvalém zásahu za období 30 let. Kapitalizovaná škoda uváděna v publikaci L. Šišáka je počítána na období 35 let. Proto bude hodnota vypočítána z roční ceny uváděné u každé z funkcí pro období 30 let. Kapitalizovaná hodnota funkcí lesa se vypočítá jako součet kapitalizovaných hodnot jednotlivých funkcí. Hodnotu Si funkce i (která je rovna celkové škodě na funkci i za období a = 30 let) vypočítáme podle následujícího vzorce: (2)
75
kde si je roční hodnota funkce i. Vypočítaná hodnota jedné funkce se vynásobí pořadě koeficienty
uvedenými pro danou funkci a následně plochou p té
části pozemku, které tyto koeficienty odpovídají. Tím se zjistí hodnota funkce Hi: ∑
(3)
kde sčítáme přes jednotlivé části pozemku P, ∑
, kde P je v našem případě
rovno 19,6 ha. Celkovou hodnotu funkcí lesa H získáme sečtením hodnot jednotlivých funkcí:: ∑ Hodnota dřevoprodukční funkce Společenská sociálně-ekonomická hodnota dřevoprodukční funkce lesa sPD je odvozena v průměru České republiky na roční úrovni 7797 Kč/ha porostní půdy. Hodnota se upravuje podle koeficientu souboru lesních typů. Hodnota funkce je uvedena v Tabulce 5. Tabulka 5. Hodnota dřevoprodukční funkce oceňovaného pozemku Dřevoprodukční funkce soubor lesních typů
koeficient dle SLT
rozloha (ha)
3H
1,42
3,5
1 572 057
2S
0,70
9,0
1 992 749
2B
0,97
5,2
1 595 464
1C
0,45
1,9
270 444
HDP
hodnota (Kč)
5 430 715
Pramen: výpočty autora
Hodnota funkce lesa chovu zvěře a myslivosti Společenská sociálně-ekonomická hodnota tržní funkce lesa chovu zvěře a myslivosti na jednotku plochy lesních pozemku je stanovena ročně na 170 Kč/ha. Při převodu na půdní kryt charakteru trvalého travního porostu se hodnota neuvažuje. Hodnota funkce je 0 Kč.
76
Hodnota nedřevoprodukční funkce lesa Podle kvalitativní charakteristiky se jedná se o les mimo borůvkové a brusinkové lesní typy. Společenská sociálně-ekonomická roční hodnota sND je 987 Kč/ha. Kapitalizovaná hodnota za 30 let je 40 041 Kč/ha. Hodnota se neupravuje koeficienty. HNDP = 40 041 Kč/ha x 19,6 ha = 784 798 Kč Hodnota hydrických funkcí A) Maximální průtoky Společenská sociálně-ekonomická hodnota jednotlivých kvalitativních charakteristik hydrické funkce lesa snížení maximálních průtoků sHYMAX činí ročně 910 Kč/ha. Tato základní hodnota se upravuje koeficienty podle textury lesní půdy a lesního vegetačního stupně, věku a zakmenění. Hodnota se upravuje dále koeficientem společenské naléhavosti. Hodnota byla zvýšena koeficientem kvůli omezení rozvodňování Kohoutovického potoka a koeficientem zohledňující zdravotní stav porostu. Dle LHP je porost zdravý, koeficient proto bude vyšší než 1. Hodnota funkce je uvedena v Tabulce 6. Tabulka 6. Maximální průtoky oceňovaného pozemku Maximální průtoky LVS 2 2 2 2
textura půdy (koef.)
zakmenění a věk (koef.)
0,92 0,92 0,92 0,92
zdravotní stav (koef.)
spol. naléhavost (koef.)
0,94 0,97 1 0,73
1,1 1,1 1,1 1,1
rozloha (ha)
1,2 1,2 1,2 1,2
9,7 5,3 3,7 0,9 HHYMAX
hodnota (Kč) 407445 229729 165337 29359 831870
Pramen: výpočty autora
B) Minimální průtoky Společenská sociálně-ekonomická hodnota jednotlivých kvalitativních charakteristik hydrické funkce lesa snížení minimálních průtoků sHYMIN činí ročně při záměně za trvalé travní porosty 540 Kč/ha. Hodnota se upravuje koeficienty společenská naléhavost a zdravotní stav. 77
HHYMIN = 21 907 Kč/ha x 1,1 x 1,2 x 19,6 ha = 566 772 Kč C) Kvalita vody ve vodních tocích a nádržích Průměrná společenská sociálně-ekonomická hodnota je odvozena na roční úrovni 9 300 Kč/ha lesa. Oceňovaný pozemek není v ochranném pásmu zdrojů pitné vody a akumulace podzemních vod, proto se hodnota upraví koeficientem 0,4. HHYKV = 377 263 Kč/ha x 0,4 x 19,6 ha = 2 957 899 Kč Hodnota půdoochranných funkcí A) Ztráty půdy na stanovišti – povrchová a introskeletová eroze Stanoviště není ohroženo introskeletovou erozi. Hodnota této funkce je 0 Kč. B) Zanášení vodních nádrží a toků Potenciální vodní eroze půdy je 0,11-0,50 mm/rok. Roční sociálně-ekonomická hodnota sPO pro tuto úroveň potenciální eroze je 1 Kč/ha. Hodnota se neupravuje koeficienty. HPO = 41 kč/ha x 19,6 ha = 795 Kč. Jedná se o zanedbatelnou částku, protože trvalý travní porost má dobré protierozní vlastnosti. Hodnota vzduchoochranných funkcí lesa – vázání CO 2 Společenská sociálně-ekonomická hodnota funkce lesa vázání uhlíku sVO dosahuje průměrné roční úrovně v rámci ČR 1000 Kč/ha porostní půdy věnované produkci dřeva pro společenskou spotřebu. Hodnota se upravuje podle souboru lesních typů na lokalitě. Hodnota funkce je uvedena v Tabulce 7.
78
Tabulka 7. Hodnota vzduchoochranné funkce oceňovaného pozemku Vzduchoochranná funkce soubory lesních typů
koeficient dle SLT
rozloha (ha)
hodnota (Kč)
3H
1,42
3,5
201 623
2S
0,70
9,0
255 579
2B
0,97
5,2
204 625
1C
0,45
1,9
34 686
HVO
696 513
Pramen: výpočty autora
Hodnota zdravotně-hygienických funkcí lesa Společenská sociálně-ekonomická hodnota zdravotně hygienický funkcí pro lesní půdy se zvýšenou návštěvností sZH (v našem případě dle charakteristiky lesy příměstské) je 7 521 Kč/ha ročně. Hodnota se neupravuje koeficienty. HZH = 305 113 Kč/ha x 19,6 ha = 5 980 205 Kč Hodnota kulturně-naučných funkcí lesa Společenská sociálně-ekonomická hodnota je diferencována podle charakteristik vztahujících se ke způsobu ochrany území. V případě, že pozemek má více charakteristik, hodnota se určí podle té s nejvyšší hodnotou. Na pozemku se nacházejí charakteristiky: Lesy NATURA 2000 (4 834 Kč/ha) a Lesy v územních systémech ekologické stability – regionální (3 742 Kč/ha). Uvedené hodnota platí pro převod na zpevněnou plochu. Pro převod na trvalý travní porost se hodnoty snižují až o 73%. Hodnota se dále upravuje koeficientem stupně přirozenosti. Hodnota funkce je uvedena v Tabulce 8. Tabulka 8: Hodnota kulturně-naučných funkcí oceňovaného pozemku
charakteristika
Lesy NATURA 2000
Lesy ÚSES regionální
Kč/ha 196 106 196 106 196 106 151 806
Kulturně-naučné funkce stupeň koef. TTP přirozenosti (koef.) 0,23 0,23 0,23 0,23
Pramen: výpočty autora
2 1,5 2,5 1,5 HKN
79
rozloha (ha) 10,8 3,5 1,9 3,4
hodnota (Kč) 974 255 236 798 214 246 178 068 1 603 367
Celková hodnota funkcí lesa Zjištěná úhrnná společenská sociálně-ekonomická hodnota funkcí lesa kalkulovaná jako škoda při převodu lesního porostu na charakter trvalé travní plochy je uvedena v Tabulce 9. Tabulka 9: Souhrn hodnot funkcí oceňovaného pozemku Funkce Dřevoprodukční Chov zvěře a myslivost Nedřevoprodukční Hydrické
Hodnota (Kč)
Vzduchoochranné Zdravotně-hygienické Kulturně-naučné
5 430 715 0 784 798 831 870 566 772 2 957 900 0 795 696 513 1 1960 411 1 603367
Celkem na plochu Průměrná hodnota na ha
24 833 140 1 266 997
Půdoochranné
maximální průtoky minimální průtoky kvalita vody introskeletová eroze zanášení nádrží
Pramen: výpočty autora
80
4.3 Aplikace metody hodnocení biotopů (Sejákova metoda) Stejně jako u Šišákovy metody jsem vycházel z dat LHP pro Lesy města Brna. Další data potřebná pro metodu hodnocení biotopů jsem získal z mapového serveru Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky 74. Jedná mapu z podrobného mapování NATURA 2000 s rozdělením biotopů podle Katalogu biotopů ČR, z kterého zároveň vychází členění biotopů v metodě hodnocení biotopů. Na mapě jsou zobrazeny biotopy jako segmenty s jedinečným číslem, podle kterého se dá určit z katalogu biotopů, jaký biotop se jedná. Zároveň je uvedena plocha, kterou daný segment zabírá. Mapa je součástí přílohy č. 1. Jednotlivé plochy jsem roztřídil podle kódu biotopů a přiřadil jsem jim bodovou hodnotu určenou v publikaci J. Sejáka Hodnocení a oceňování biotopů České republiky tabulkou v kapitole 4.1.575. Výsledný seznam typů biotopů ČR a jejich bodových hodnot. Zastoupené biotopy jsou: L3.1 Hercynské dubohabřiny – rozloha 18,3 ha. Bodová hodnota 47 L7.1 Suché acidofilní doubravy – rozloha 0,8 ha. Bodová hodnota 38 L5.4 Acidofilní bučiny – rozloha 0,5. Bodová hodnota 38 Roznásobením rozlohy v metrech čtverečních a bodové hodnoty biotopu získáme celkovou hodnotu biotopu. Pro finanční vyjádření vynásobíme hodnotou jednoho bodu, která byla vykalkulována ve výši 12,36 Kč. Výsledná hodnota je zobrazena v tabulce 10. Tabulka 10. Hodnota biotopů na pozemku biotop
rozloha (m2)
bodová hodnota
1 bod (Kč)
hodnota biotopu (Kč)
L3.1
183000
47
12,36
106 308 360
L7.1
8000
38
12,36
3 757 440
L5.4
5000
38
12,36
2 348 400
suma
112 414 200
průměrná hodnota na ha Pramen: výpočty autora
5 735 418
Mapový server AOPK. [online] 2013. [cit. 10. 3. 2013]. Dostupné na www: SEJÁK, Josef; DEJMAL, Ivan et.al. Hodnocení a oceňování biotopů České republiky. Praha: Český ekologický ústav, 2003. 428 s. 74 75
81
Individuální hodnocení Zjištěná hodnota podle typologického hodnocení bude upravena podle kritérií individuálního hodnocení, které jsou určeny pro lesní biotopy: ontogenetická zralost, přirozenost a nasycenost struktur. Ontogenetická zralost hodnotí stav lesa podle jeho věku. Věk hodnoceného porostu je vyšší než 100 let, jeho ontogenetická zralost je naplněna. Koeficient se tedy rovná 1. Přirozenost hodnotí stav biotopu vzhledem k jeho přirozené skladbě. Je porovnáno jeho aktuální druhové složení s přirozeným složením. Typologická hodnota biotopu je snížena o procentuální zastoupení nepůvodních druhů. Přirozenou druhovou skladbu jsem převzal z Katalogu biotopů M. Chytrého 76. U každého biotopu jsou uvedeny dominantní a zjištěné druhy, které by se v biotopu měly nacházet. Porovnáním s druhovou skladbou podle LHP jsem vypočítal, že na pozemku je z 34% nepřirozená druhová skladba. Hodnota biotopu se o zjištěné procento sníží, tedy koeficient se rovná 0,34. Nasycenost struktur hodnotí stav biotopu z hlediska narušení nebo absence potenciálně přítomných vegetačních pater. V hodnoceném biotopu se nacházejí všechna vegetační patra, hodnota koeficientu je 1. Tabulka 11: Celková hodnota oceňovaného biotopu Koeficienty individuálního hodnocení Ontogenetická Nasycenost Přirozenost zralost struktur 112 414 200 1 0,34 1 průměrná hodnota na ha Typologické hodnocení (Kč)
Celková hodnota biotopu (Kč) 74 193 372 3 785 376
Pramen: výpočty autora
Po upravení koeficienty individuálního hodnocení vychází celková hodnota biotopu na 74 193 372 Kč. Hodnoty koeficientů jsou uvedeny v Tabulce 11. Aby výsledek ohodnocení touto metodou mohl být porovnán s Šišákovou metodou, musíme předpokládat stejnou změnu lesního porostu na trvalou travní plochu. Na rozdíl od Šišákovy metody, kde jsou hodnoty stanoveny pro travní plochy nezávisle na jejich podobě, metoda hodnocení biotopů rozlišuje velké množství různých travních
76
CHYTRÝ, M. a kol. Katalog biotopů České republiky. Praha: Agentura ochrany a krajiny ČR, 2010.
82
porostů a rozdílnými bodovými hodnotami. Pro potřebu této práce budeme předpokládat změnu na antropogenní biotop XT3 Intenzivní nebo degradované mezofilní louky. Bodová hodnota tohoto biotopu je 13, tedy zhruba třetinová oproti hodnotě lesního biotopu. Finanční hodnota tohoto biotopu na ploše hodnoceného pozemku je zobrazena v tabulce č. 12. Tabulka 12. Hodnota biotopu XT3 biotop
rozloha (m2)
XT3 průměrná hodnota na ha
1 bod (Kč)
196 000
bodová hodnota
12,36
13
hodnota biotopu (Kč) 31 493 280 1 606 800
Pramen: výpočty autora
Metoda hodnocení biotopů nepoužívá pojem společenská škoda, ale ekologická újma. Újmu, která by změnou vznikla, vypočítáme podle vzorce: TU = BHC1 – BHC2 kde TU je trvalá ekologická újma na konkrétní ploše, BHC1 je bodová hodnota plochy před zásahem a BHC2 je bodová hodnota po zásahu. Hodnota ekologické újmy je 42 700 092 Kč.
4.4 Diskuse výsledků Šišákovou metodou jsem ocenil škodu na funkcích oceňovaného lesa ve výši 24 833 140 Kč. Hodnotu škody na stejném porostu jsem ocenil metodou hodnocení biotopů na 42 700 092 Kč. Hodnota zjištěná metodou hodnocení biotopů je tedy výrazně vyšší, téměř dvojnásobně, než hodnota Šišákovy metody. Porovnání těchto hodnot je však problematické, jelikož metody se liší ve způsobu oceňování i odvozování hodnoty lesa/biotopu. Metoda vyvinuta J. Sejákem77 hodnotí biotopy jako takové, zatímco Šišákova metoda78 je určena pro výpočet škody na funkcích lesa. Pokud předpokládáme, že hodnota lesa či biotopu se rovná hodnotě jeho funkcí, můžeme hodnoty zjištěné aplikací metod porovnat. V případě
77
78
SEJÁK, Josef; DEJMAL, Ivan et.al. Hodnocení a oceňování biotopů České republiky. Praha: Český ekologický ústav, 2003. 428 s. ŠIŠÁK, Luděk et al. Oceňování společenské sociálně-ekonomické významnosti základních funkcí lesa. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2002. 71 s.
83
provedené případové studie bylo provedeno ocenění funkcí na základě škody, která by vznikla, kdyby funkce nebyly produkovány z důvodu zániku lesního porostu. Obě metody umožňují zjišťovat škodu vzniklou devastací lesního porostu. Významný rozdíl spočívá v definici porostu, či biotopu, který nahradí dosavadní lesní porost. Jak již bylo zmíněno výše, Šišákova metoda definuje výpočet škody při převodu na trvalý travní porost, který není blíže definován. Oproti tomu metoda hodnocení biotopů rozlišuje velké množství travních porostů, které se liší bodovou hodnotou. Pro ocenění byl předpokládán převod lesního porostu na typ biotopu XT3 Intenzivní nebo degradované mezofilní louky. Tento travní biotop má nejnižší hodnotu z travních porostů, které jsou v seznamu biotopů. Šišákova metoda využívá pouze hodnoty pro jeden druh travního porostu. Lze tedy předpokládat, že tato hodnota odpovídá průměrnému porostu. Tento rozdíl v definici travního porostu, průměrné hodnoty Šišákovy metody oproti minimální hodnotě metody hodnocení biotopů pokládám za jeden z důvodu výrazného rozdílu zjištěných hodnot. V případě, že by byl oceňován konkrétní travní porost nahrazující lesní porost, dala by se jeho hodnota určit metodou hodnocení biotopů přesněji. Dalším z důvodů rozdílných hodnot je podle mého názoru specifické zaměření Šišákovy metody, která byla vyvinuta výhradně pro hodnocení funkcí lesů. Metoda umožňuje ohodnotit podrobnými kritérii skutečný stav porostu. Na rozdíl od ní metoda hodnocení biotopů vymezuje základní typy lesních biotopů s hodnotou, kterou by měly v ideálním stavu. Pro úpravu hodnoty biotopu podle jeho reálného stavu sice existují kritéria individuálního hodnocení, ale tato kritéria neumožňují tak detailní ocenění jako Šišákova metoda. Výsledná hodnota se proto liší. Rozdíl zjištěných hodnot může také vycházet z východisek obou metod. Šišákova metoda byla vytvořena pro vyjádření škody na funkcích lesa, která vznikne společnosti při jeho zničení. Jedná se tedy o cenu, která by byla poptávána po jedinci, který by škodu způsobil. Oproti tomu metoda hodnocení biotopů oceňuje biotop jako přírodní kapitál „nabízený“ společnosti k využívání. Jeho hodnota vyjadřuje potenciál, který pro společnost při ideálním stavu představuje. Hodnota je tedy kalkulována na vyšší úrovni. Z tohoto důvodu je hodnota škody zjištěná metodou hodnocení biotopů vyšší než u Šišákovy metody. Jistým paradoxem metody hodnocení biotopů je, že pokud by na ploše původního lesa vznikl kvalitní přírodní 84
travní biotop, který by měl vyšší hodnotu než původní les, nevznikla by společnosti škoda, ale naopak přínos.
Tedy tu samou situaci, kterou by Šišákova metoda
vyhodnotila jako škodu, by metoda hodnocení biotopů vyhodnotila jako přínos společnosti. Ačkoli byly zpracovány různé studie a hlavně diplomové práce týkající se metod oceňování funkcí lesů, žádná z nich neporovnávala stejné metody, které byly použity v této práci, tedy Šišákovu metodu a metodu hodnocení biotopů. Nemohu proto provést srovnání výsledků a výhod a nevýhod metod s jiným autorem. Již zmíněná diplomová práce J. Kvačka Hodnocení funkcí lesů ŠP SLŠ Hranice na Moravě79 porovnávala Vyskotovu metodu s metodou hodnocení biotopů. V práci z důvodu oceňování velké plochy lesů (975 ha) nebylo použito u metody hodnocení biotopů individuální hodnocení. Z tohoto důvodu s touto prací nemohu srovnat mnou vypočítané hodnoty biotopů.
4.5 Zhodnocení použitelnosti metod Šišákova metoda jasně vymezuje parametry, podle kterých jsou funkce lesa, respektive škody na nich, hodnoceny. Ke každé funkci je uvedeno, za jakých podmínek je škoda kalkulována, a které koeficienty pro úpravu základní ceny mají být použity. Téměř všechny podklady potřebné pro aplikaci metody jsou volně dostupné na internetu. Výjimkou je mapa klasifikace půdní eroze podle Stehlíka. Tato mapa je sice přiložena v Šišákově publikaci80, ale v příliš velkém měřítku, takže není možno z mapy hodnotu eroze odečíst. Metodický postup k Šišákově metodě, z kterého jsem vycházel, uvádí dostupnost hodnot potenciální eroze na geografickém informačním systému Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. Na webových stránkách ústavu se aplikace, která by měla zobrazovat potenciální vodní erozi pro celé území ČR, nenachází. Druhý z podkladů, který není dostupný na internetu, je lesní hospodářský plán. Lesní hospodářský plán je nástrojem vlastníka a není povinen jej ze zákona poskytovat. Správce lesa ho může poskytnout po schválení majitele lesa.
KVAČEK, Jan. HODNOCENÍ FUNKCÍ LESŮ ŠP SLŠ HRANICE NA MORAVĚ. Brno, 2009. 64 s. Mendelova univerzita. Diplomová práce. 80 ŠIŠÁK, Luděk et al. Metodický postup vyjádření společenské sociálně-ekonomické významnosti funkcí lesa včetně praktických příkladů. Praha: ČZÚ, 2011. s. 30. 79
85
Lesy České republiky jako největší správce lesů v ČR má zveřejněna pravidla zpřístupnění lesního hospodářského plánu pro účely studia či výzkumu. 81 Problematické by mohlo být získávání údajů od soukromých subjektů. Dostupnost dat je tedy až na lesní hospodářský plán dobrá a následné ohodnocení není časově příliš náročné. V případě oceňování rozsáhlejšího pozemku by zpracování dat bylo samozřejmě složitější a vyžadovalo by širší využití počítačové techniky. Za nejsložitější považuji určení přirozenosti, které ovlivňuje hodnotu kulturně-naučných funkcí. V případě dlouhodobějšího sbírání dat by bylo možno upřesnit hodnotu zdravotně-hygienických funkcí lesa, která se odvozuje od návštěvnosti daného pozemku. Tento výzkum by ovšem byl již časově náročnější. Podklady potřebné pro použití metody hodnocení biotopů, tedy jejich typologické hodnocení, nejsou dostupné pro celé území ČR. Zmapovány jsou pouze oblasti spadající do systému NATURA 2000. Absence typologického hodnocení značně stěžuje použití metody. Pro správné určení typu biotopu podle seznamu biotopů je nutné mít odborné znalosti, pro laika je velmi obtížné správné určení biotopu. Pokud by metoda měla najít širší uplatnění, bylo by nezbytné provést zmapování celého území České republiky. Druhým problémem použitelnosti této metody je individuální hodnocení stavu biotopů. Pro každý z biotopů jsou uvedena kritéria a ukazatele pro určení hodnoty korekčního koeficientu, kterým se upravuje typologická hodnota biotopu. To ovšem neplatí pro lesní biotopy. Pro lesní biotopy jsou uvedena kritéria individuálního hodnocení upravující ideální hodnotu typologického hodnocení. Nicméně není
uvedeno ideální druhové složení
jednotlivých biotopů, které by měly biotopy mít a od něhož by se odvozovala hodnota korekčního koeficientu.
Pro
určení kritérií ontogenetické zralosti,
přirozenosti a nasycenosti struktur se dá vycházet z údajů Katalogu biotopů. Pro ostatní kritéria podklady nejsou dostupné a z tohoto důvody nebyly při hodnocení brány v úvahu. Samotný výpočet hodnoty biotopu z dostupných údajů je snadno proveditelný, a pokud by bylo provedeno typologické mapování celého území České republiky a upřesněna kritéria individuálního hodnocení, byla by metoda jednoduše
81
Lesy ČR: PRAVIDLA pro zpřístupnění a výdej dat LHP. [online] 2012. [cit. 18. 4. 2013]. Dostupné na WWW: < http://www.lesycr.cz/o-nas/poskytovani-dat-lhp/Stranky/default.aspx>
86
využitelná. Vytvoření cenových map na základě databáze Corine LC ukazují možnost využívání metody pro velká území. Slabou stránku metody hodnocení biotopů vidím ve finanční hodnotě jednoho bodu, která nebyla od publikace metody v roce 2003 aktualizována. Tato hodnota byla vypočítána na základě provedených revitalizačních akcí a nákladů na ně, jak bylo popsáno výše. Domnívám se, že v současnosti by revitalizační akce měly rozdílné náklady a tak i hodnota jedno bodu by se změnila. Na rozdíl od autorů metody hodnocení biotopů L. Šišák hodnoty funkcí lesů průběžně aktualizuje, poslední hodnoty, které byly použity i v této práci jsou z roku 2011. Šišákovu metodu považuji za lépe propracovanou a připravenou pro praktické používání v lesnictví. Sejákova metoda se svým zaměřením na veškeré biotopy je vhodná pro hodnocení velkých ploch území. Propojení metody hodnocení biotopů s periodicky se opakujícím snímkováním krajiny dává velký potenciál pro praktické použití v měření závislosti vývoje ekonomiky a vývoje stavu přírodních statků. Obě metody splňují potřebu oceňování lesa jako veřejného statku a jeho funkcí jako externalit. Oběma metodami jsme schopni určit celkovou hodnotu funkcí lesů, které mají pro společnost. Při zohledňování této hodnoty ekonomickými subjekty se omezí nadměrné využívání lesů či jich zábor pro jiné potřeby. Společně s tím je možné ohodnotit přínosy lesů pro společnost a mohla by být vyčíslována výše transferů na podporu lesního hospodářství, či podporu majitelů lesů, kteří omezením dřevní produkce podpoří ostatní funkce lesa.
87
88
Závěr Tato práce se zabývala metodami oceňování přírodních statků se zaměřením na hodnocení funkcí lesů. Cílem práce bylo porovnat tyto metody a provést případovou studii, v které dvě tyto metody byly použity pro praktické ocenění pozemku a poté jejich výsledky a použitelnost byly porovnány. V práci jsem analyzoval a porovnal tři metody vyvinuté pro hodnocení funkcí lesů na českém území: metodu hodnocení biotopů, Šišákovu metodu a Vyskotovu metodu. Metoda hodnocení biotopů a Šišákova metoda byly následně použity prakticky pro ocenění funkcí lesa na pozemku 1557/1 KÚ Pisárky a byla zjištěna jeho hodnota, respektive škoda, která by vznikla společnosti, pokud by byl les zdevastován a nahrazen travním porostem. Hodnota zjištěná metodou hodnocení biotopů byla vyšší než hodnota zjištěná Šišákovou metodou. Cíl práce byl tedy splněn. V první kapitole je vymezen les z hlediska české a zahraniční legislativy a jsou popsány jednání a dohody týkající se lesů jak na celosvětové, tak i na evropské úrovni. Zákony i mezinárodní jednání vymezují různé funkce lesů důležité pro společnost a na mezinárodní úrovni se posledních dvacet let jedná o zavedení metody oceňující veškeré funkce lesů. V druhé kapitole je popsán les a jeho funkce z hlediska ekonomické teorie; teorie veřejných statků a externalit. Je zdůvodněna potřeba mimotržních metod hodnocení přírodních statků, tedy i lesa, a na konci kapitoly jsou popsány konkrétní mimotržní metody. Třetí kapitola se zabývá vývojem mimotržních metod oceňování funkcí lesů v ČR a jsou popsány tři metody vyvinuté pro podmínky ČR: metoda hodnocení biotopů, Šišákova metoda a Vyskotova metoda. Ve čtvrté kapitole jsou využity metoda hodnocení biotopů a Šišákova metoda pro ocenění hodnoty funkcí konkrétního lesního pozemku. Obě tyto metody, ale také Vyskotova metoda, jsou výsledkem nového směru v přístupu k přírodním statkům. Jedná se o snahu ocenit veškeré ekonomické i neekonomické hodnoty, které přírodní statek, v našem případě les, může mít. Oceněním těchto hodnot budeme schopni zavést ekonomické nástroje, které převedou tuto hodnotu do tržního rozhodování a odstraní se tak jedna z příčin 89
neefektivní alokace a nadměrného využívání přírodních statků, tedy absence jejich finanční hodnoty; finančního vyjádření jejich pozitivních služeb pro společnost. V současnosti je důležité, zda některá z metod, které byly pro podmínky ČR vyvinuty, bude převedena do české legislativy a bude se prakticky používat buď pro výpočet škody na lesním porostu, nebo k vyčíslení přínosu lesa pro společnost a ekonomiku. Legislativní zakotvení bude dalším krokem k udržitelnému rozvoji společnosti. Domnívám se, že tato práce ukazuje potřebnost zavedení některé z metod. Celosvětová jednání a vývoj ukazují jasně budoucí trend a Česká republika by mohla být zavedením hodnocení přírodních statků v čele nové vlny rozvoje ekonomiky a společnosti.
90
Použitá literatura [1] Agenda
21.
[online]
2000.
[cit.
20.2.2013]
Dostupné
z
WWW:
[2] Bundesgesetz vom 3. Juli 1975, mit dem das Forstwesen geregelt wird (BGBl. Nr.
440/1975)
[online]
2012.[cit.
15.10.2012].
Dostupné
z
WWW:
[3] Council Resolution of 15 December 1998 on a forestry strategy for the European
Union.
[online]
2000.
[cit.
14.
3.
2013].
Dostupé
na
[4] DVOŘÁKOVÁ, Martina; JARSKÝ, Vilém Posouzení metod oceňování netržních přínosů pro účely aplikace CBA na veřejné výdaje v životním prostředí: In Teoretické a metodické otázky analýz veřejných výdajových programů. Brno: Masarykova Universita v Brně, 2002. s. 18. [5] European Forest Institute.: Ex-post Evaluation of the EU Forest Action Plan. 2012.
[online]
2012.
[cit.
16.
3.
2013].
Dostupné
z
WWW:
<
http://ec.europa.eu/agriculture/evaluation/market-and-income-reports/forestaction-plan-2012_en.htm> [6] Eurostat Forestry statistic. [online] 2013. [cit. 6. 3. 2013]. Dostupné z WWW: [7] Evropská strategie v oblasti lesního hospodářství. [online] 2008. [cit. 12. 3. 2013]. Dostupné na WWW: [8] Forest Europe – What is Forest Europe? [online] 2013. [cit. 18. 3. 2013] Dostupné na WWW: [9] FORESTS - Climate Change, Biodiversity and Land degradation. s. 1. [online] 2012. [cit. 2. 4. 2013]. Dostupné z WWW: 91
[10] FSC – Who we are. [online] 2013. [cit. 10. 4. 2013]. Dostupné z WWW: [11] Gesetz zur Erhaltung des Waldes und zur Förderung der Forstwirtschaft (BGBl. I S. 1037) [online] 2010. [cit. 14.10.2012]. Dostupné z WWW: [12] Holman Robert: Ekonomie. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. s. 20. [13] CHYTRÝ, M. a kol. Katalog biotopů České republiky. Praha: Agentura ochrany a krajiny ČR, 2010. [14] Kjótský protokol. [online] 2012. [cit. 28. 3. 2013]. Dostupné z WWW: [15] KOVÁŘ, Roman. Mezinárodní úsilí na ochranu lesů a jejich udržitelné využívání. Ministerstvo životního prostředí ČR [online] 2000. [cit. 20. 3. 2013]. Dostupné z WWW: [16] Kvaček, Jan. HODNOCENÍ FUNKCÍ LESŮ ŠP SLŠ HRANICE NA MORAVĚ. Brno, 2009. 64 s. Mendelova univerzita. Diplomová práce. [17] Lesy ČR: Pravidla pro zpřístupnění a výdej dat LHP. [online] 2012. [cit. 18. 4. 2013]. Dostupné na WWW: < http://www.lesycr.cz/o-nas/poskytovani-datlhp/Stranky/default.aspx> [18] LHP pro LHC Lesy města Brna s platností od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2021 [19] Mapový server AOPK. [online] 2013. [cit. 10. 3. 2013]. Dostupné na www: [20] Mapy.cz [online] 2013. Dostupné na [21] MATĚJÍČEK,
Jiří.
Vymezení
základních
pojmů a
mimoprodukčních funkcí lesa. Strnady: VÚHLM, 2003.
92
vztahů z
oblasti
[22] METODICKÝ POKYN Sekce ochrany přírody a krajiny Ministerstva životního prostředí pro činnost České inspekce životního prostředí. In: Věstník MŽP. Srpen 2003. [23] Nahlížení do katastru nemovitostí. [online] 2013. [cit. 12. 2. 2013]. Dostupné na WWW: [24] Národní lesnický program pro období 2003-2006. [online] 2004. [cit. 27. 3. 2013]. Dostupné na WWW: [25] Národní lesnický program pro období do roku 2013.[online] 2008. [cit. 13. 2. 2013]. Dostupné z WWW: [26] NEHYBA, Jan. Mimoprodukční funkce lesa včetně oceňování pozitivních externalit. Brno, 2010. Bakalářská práce. [27] Non-legally binding authoritative statement of principles for a global consensus on the management, conservation and sustainable development of all types of forests [online] 1993. [cit. 10. 4. 2013]. Dostupné z WWW: [28] PEFC –
Who we are. [online] 2013. [cit. 5. 3. 2013]. Dostupné z WWW:
[29] Plíva, K. Typologický systém ÚHÚL: Charakteristiky lesních typů – Lesní oblast: 33 – Předhoří Českomoravské vrchoviny. [30] Plíva, K. Žlábek, I. Přírodní oblasti ČSR. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1986. [31] Resplution and Decisions of the Economic and Social Council 2000/35 [online] 2000. [cit. 2. 3. 2013]. Dostupné z WWW: [32] SAMUELSON, Paul. Ekonomie. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1995. s. 969.
93
[33] Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o akčním plánu EU pro lesnictví.
[online]
2006.
[cit.
14.
3.
2013]
Dostupné
na
WWW:
[34] SEJÁK, Josef; DEJMAL, Ivan et.al. Hodnocení a oceňování biotopů České republiky. Praha: Český ekologický ústav, 2003. 428 s. [35] SEJÁK, J. a kol. Hodnocení funkcí a služeb ekosystémů České republiky. Ústí nad Labem: ÚJEP, 2010. 197 s. [36] SEJÁK, Josef. Syntéza ekonomik přírodních zdrojů a životního prostředí. Praha: Universita J. E. Purkyně, Fakulta životního prostředí, 2001. s. 76. [37] State of play on the New EU Forest Strategy. [online] 2012. [cit. 10. 3. 2013]. Dostupné
na
WWW:
printing/files/advisory-committee/27-042012/new_eu_forest_strategy27042012_en.pdf> [38] Státní politika životního prostředí 2004-2010. [online] 2004. [cit. 28. 3. 2013]. Dostupné na WWW: [40] STEHLÍK, O. 1975. Potenciální eroze půdy v ČSR, mapa 1 : 500 000. Geografický ústav ČSAV Brno, Brno. [41] Study on the Development and Marketing of Non-Market Forest Products and Services.
[online]
2008.
[cit.
15.
3.
2013].
Dostupné
na
WWW:
[42] ŠAUER, Petr. Úvod do ekonomiky životního prostředí. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1997. s. 67.
94
[43] ŠIŠÁK, Luděk et al. Metodický postup vyjádření společenské sociálněekonomické významnosti funkcí lesa včetně praktických příkladů. Praha: ČZÚ, 2011. 73 s. [44] ŠIŠÁK, Luděk et al. Oceňování společenské sociálně-ekonomické významnosti základních funkcí lesa. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2002. 71 s. [45] The Intergovernmental Negotiating Committee. [online] 2013. [cit. 18. 3. 2013]. Dostupné na WWW: [46] UNEP: From Rio to Rio+20 (1992-2012).[online] 2011. Dostupné na WWW: [47] UNFF: About UNFF. [online] 2000. [cit. 25. 2. 2013] Dostupné z WWW: [48] ÚHÚL: Katalog mapových informací o lesním a mysliveckém hospodářství ČR.
[online]
2013.
[cit.
14.
2.
2013].
Dostupné
na
WWW:
<
http://www.uhul.cz/mapy/katalog-mapovych-informaci.php> [49] Vláda ČR: Usnesení vlády české republiky ze dne 27. února 2002 č. 207 [online] 2002. [cit. 28. 3. 2013]. Dostupné na WWW: [50] Výroční zpráva 2008 Projektu NAZV č. QH71296. [online] 2008 [cit. 20. 3. 2013]. Dostupné na WWW: [51] VYSKOT, Ilja. Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2003.186 s. [52] Zákon č. 289/ 1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů. [online]. [cit. 13.10.2012] Dostupné z WWW: [53] Zákon č. 326/2005 Zb. o lesoch. [online] 2005. [cit. 13. 2. 2013]. 2005 Dostupné z WWW:
95
96
Seznam map Mapa 1. Poloha parcely 1557/1 KÚ Pisárky .................................................................... 73
Seznam schémat Schéma 1. Změna plochy lesů od roku 1990 do roku 2010 ........................................... 29 Schéma 2. Podíl lesa na ploše území zemí v Evropě v roce 2010 .................................. 30 Schéma 3. Cíle a klíčové akce akčního plánu EU pro lesnictví ...................................... 34
Seznam tabulek Tabulka 1. Prvky celkové ekonomické hodnoty lesa ..................................................... 44 Tabulka 2. Metody hodnocení přírodních statků ........................................................... 49 Tabulka 3. Srovnání metod ............................................................................................... 70 Tabulka 4: Lesní typy na pozemku 1557/1 KÚ Pisárky .................................................. 75 Tabulka 5. Hodnota dřevoprodukční funkce oceňovaného pozemku ......................... 76 Tabulka 6. Maximální průtoky oceňovaného pozemku ................................................ 77 Tabulka 7. Hodnota vzduchoochranné funkce oceňovaného pozemku ...................... 79 Tabulka 8: Hodnota kulturně-naučných funkcí oceňovaného pozemku ..................... 79 Tabulka 9: Souhrn hodnot funkcí oceňovaného pozemku ............................................ 80 Tabulka 10. Hodnota biotopů na pozemku .................................................................... 81 Tabulka 11: Celková hodnota oceňovaného biotopu ..................................................... 82 Tabulka 12. Hodnota biotopu XT3 ................................................................................... 83
Seznam příloh Příloha 1. Lokalita parcely č. 1557/1 KÚ Pisárky ............................................................ 98 Příloha 2. Lesní typy na parcele č. 1557/1 KÚ Pisárky ................................................... 98 Příloha 3. Mapa biotopů na parcele č. 1557/1 KÚ Pisárky ............................................. 99 Příloha 4. Fotografie porostu na pozemku 1557/1 KÚ Pisárky...................................... 99 Příloha 5. Mapa deklarovaných funkcí pro parcele č. 1557/1 KÚ Pisárky.................. 100 Příloha 6. Charakteristiky lesních typů ......................................................................... 101
97
Příloha 1. Lokalita parcely č. 1557/1 KÚ Pisárky
Pramen: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/
Příloha 2. Lesní typy na parcele č. 1557/1 KÚ Pisárky
Pramen: http://www.uhul.cz/mapy/katalog-mapovych-informaci.php
Příloha 3. Mapa biotopů na parcele č. 1557/1 KÚ Pisárky
Pramen: http://www.uhul.cz/mapy/katalog-mapovych-informaci.php
Příloha 4. Fotografie porostu na pozemku 1557/1 KÚ Pisárky
Pramen: autor
Příloha 5. Mapa deklarovaných funkcí pro parcele č. 1557/1 KÚ Pisárky
Pramen: http://www.uhul.cz/mapy/katalog-mapovych-informaci.php
Příloha 6. Charakteristiky lesních typů
Pramen: Plíva K. Charakteristiky lesních typů – Lesní oblast: 33 – Předhoří Českomoravské vrchoviny- výtah
