Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky
Ekonomické vyhodnocení pěstování rychle rostoucích dřevin Bakalářská práce
2009/2010
Vojtěch Plesl
1
Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Ekonomické vyhodnocení pěstování rychle rostoucích dřevin zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s §47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně dne 26.4.2010 Vojtěch Plesl
2
Poděkování Touto cestou bych chtěl poděkovat vedoucímu bakalářské práce Ing. Zbyňku Šmídovi, Ph. D. za jeho cenné rady a připomínky, které přispěly k vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat panu Karlu Klímovi, za jeho ochotu a doplnění všech potřebných informací.
3
Jméno: Vojtěch Plesl Název: Ekonomické vyhodnocení pěstování rychle rostoucích dřevin Abstrakt: Cílem této bakalářské práce, je ekonomické vyhodnocení pěstování rychle rostoucích dřevin (RRD). V úvodu jsou potřebné informace, které se týkají zakládání plantáží RRD, péči v následujících letech, možnosti využití vyprodukované biomasy, její funkce a účel. Nezbytnou kapitolou jsou podmínky vzniku nároku na získání dotací na zakládání porostů RRD, všechny potřebné náležitosti, které je potřeba dodržet a způsob podání žádosti. Samotná ekonomická rozvaha je členěna do dvou částí, kdy v první se předpokládá využití biomasy pro vlastní potřebu a ve druhé se počítá s prodejem biomasy v podobě štěpky. Z výsledků a následného srovnání obou variant je patrné, že ekonomicky výhodná je varianta číslo I, ve které biomasa nahrazuje palivové dříví. Naopak varianta číslo II je velmi ztrátová. Klíčová slova: rychle rostoucí dřeviny, zakládání porostů RRD, dotace na založení porostů RRD, ekonomika plantáže RRD
4
Name: Vojtěch Plesl Title: Economic evaluation of planting fast growing trees Abstract: The aim of this work is an economic evaluation of planting fast growing trees (RRD).
In the introduction, the information relating to the establishment of plantations RRD, care in the coming years, utilization of biomass produced, its function and purpose.
Chapter are essential conditions for entitlement to obtain grants to start RRD stands, all necessary formalities to be followed and the method of application.
Economic balance itself is divided into two parts, the first is expected to use biomass for their own use and the second counts of the sale of biomass in the form of chips.
The results and subsequent comparison of the two variants shows that cost-effective option is the number I, in which biomass is replaced firewood. Conversely option number II is very lossy.
Keywords: fast-growing trees, setting up stands RRD, subsidies for planting RRD, plantation economy RRD
5
Obsah 1. Úvod......................................................................................................... 8 2. Motivace práce a cíl.............................................................................. 10 3. Informace získané k řešení problematiky.......................................... 11 3.1. Historie zakládání plantáží rychle rostoucích dřevin v České republice, vývoj dotací a sledovaný cíl.................................................................................................... 11 3.2. Plantáže rychle rostoucích dřevin..................................................................... 12 3.2.1. Důvody pro založení plantáže rychle rostoucích dřevin................................ 12 3.2.2. Sortiment dřevin pro plantáže RRD a matečnice v ČR.................................. 12 3.2.3. Založení plantáže rychle rostoucích dřevin.................................................... 13 3.3. Zakládání porostů výmladkových plantáží RRD............................................ 17 3.4. Péče v dalších letech po výsadbě....................................................................... 19 3.5. Dotace.................................................................................................................. 22 3.5.1. Podmínky získání dotací na založení porostů rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě určených pro energetické využití....................................................... 22 3.5.2. Dotace na založení produkčního porostu RRD a dotace na založení reprodukčního porostu RRD........................................................................................... 26 3.6. Produkce dřevní hmoty...................................................................................... 30 3.7. Náklady na založení produkční plantáže, ošetřování a sklizeň...................... 33 3.8. Problematika velikosti ploch v České republice.............................................. 34 3.9. Využití vyprodukované biomasy....................................................................... 35 3.10. Výhřevnost topolové štěpky............................................................................. 37 3.11. Ceny topolových řízků...................................................................................... 38 6
3.12. Ekonomika plantáže rychle rostoucích dřevin.............................................. 39
4. Předmět činnosti a metodický postup................................................. 41 4.1. Charakteristika a popis produkční plantáže rychle rostoucích dřevin......... 42 4.2. Výsledky měření a způsob využití biomasy...................................................... 43
5. Vlastní výsledky.................................................................................... 44 5.1. Ekonomická rozvaha.......................................................................................... 44 5.1.1. Nákladová část................................................................................................ 44 5.1.2. Výnosová část................................................................................................. 47 5.2. Shrnutí a doporučení.......................................................................................... 50
6. Srovnání výsledků s dosavadními poznatky...................................... 51 7. Závěr...................................................................................................... 52 8. Seznam použité literatury.................................................................... 54 9. Obrazová část....................................................................................... 56
7
1. Úvod Dřevo, jako obnovitelný zdroj energie, je člověkem využíván již od starší doby kamenné. Zprvu byl oheň využíván k ohřátí a osvětlení jeskynních prostor, k přípravě potravy a také jako ochrana před dravci. Od těch dob již uplynulo více jak 400 miliónů let a s postupem času se také měnil pohled na využívání dřeva jako prvotní suroviny pro spotřeby primární energie. Například ve třicátých letech minulého století, bylo ve Finsku kryto dřevem téměř třicet procent této energie. Vzhledem k tehdejšímu technickému vybaveni topenišť a vysoké pracnosti vytápění dřívím, se začalo od tohoto druhu paliva ustupovat a začalo být nahrazováno zcela jiným druhem paliv a to zejména černým a hnědým uhlím, zemním plynem a naftou. Jenže ani tento trend se neuchoval až do dnešní doby a to hlavně proto, že dané palivo pochází z neobnovitelných zdrojů energie a tudíž dochází k nevratnému snižování zásob. Zásadní obrat nastal v 70. letech minulého století v období takzvané 1. Energetické krize, kdy právě v důsledku snižování se zásob, došlo k prudkým změnám cenových relací a opět začala být pozornost obracena na obnovitelné zdroje energie. Vývoj lidstva a s tím související rozvoj energetiky byl závislý na množství dopadající sluneční energie, která tvořila primární zdroj potřebný k pěstování dříví a zemědělských produktů. Lidé této energie využívali k produkci těchto surovin a tím si zajistili soběstačnost bez nutnosti dovozu těchto životně důležitých surovin. Do této chvíle byl přísun energie potřebný k produkci sice plynulý, ale neovlivnitelný. Proto byl vývoj společnosti relativně pomalý. Zásadní obrat nastal tehdy, když si člověk začal přísun energie dávkovat a to s příchodem využívání fosilních paliv. Sice nastal rychlý rozvoj ekonomiky, ale na druhé straně začalo docházek k nárůstu podílu skleníkových plynů v atmosféře, k čemuž dochází právě spalováním fosilních paliv. Na rozdíl od spalování biomasy, kdy je do ovzduší uvolněno jen tolik oxidu uhličitého (který patří mezi skleníkové plyny), kolik ho bylo v období růstu do hmoty rostliny akumulováno. Proto byla vyslovena filozofie trvale udržitelného rozvoje, jejíž součástí je využívání obnovitelných zdrojů energie spolu s údržbou krajiny. Zaměření se na obnovitelné zdroje energie sleduje zvýšení regionální energetické soběstačnosti, minimalizaci přepravní náročnosti, rozvoj pracovních míst, zachování krajinného rázu a udržení peněz za energie v regionu. 8
V České republice byly stanoveny směrnicemi EU závazné cíle, které je nutno splnit. Podle státní politiky životního prostředí a státní energetické koncepce, by měl být v roce 2010 podíl obnovitelných energií na primární spotřebě energetických zdrojů 6%. Dle odhadů Ministerstva zemědělství ČR z r. 2000 je možno k tomuto účelu využít plochy o výměře 465 000 ha orné půdy a 523 000 ha luk a pastvin, celkově tedy téměř 1 mil. ha zemědělské půdy.
9
2. Motivace práce a cíl Jak již bylo zmíněno v úvodu, snaha stát se nezávislými na využívání fosilních paliv se stále zvětšuje. Tento trend má samozřejmě v dnešní době svůj význam. Zásoby neobnovitelných zdrojů energie se stoupající lidnatostí klesají. Proto je nutné se začít zaměřovat na zdroje obnovitelné. Tahle problematika ještě podle mého názoru není veřejnosti dost známá a mnoho lidí si neuvědomuje, jak by mohli začít využívat dosud neobhospodařované a nebo nepotřebné zemědělské pozemky. Proto bych v této studii rád poukázal na výhody a nevýhody, které jsou s daným tématem spojeny. Cílem této studie je objasnit možnosti pěstování obnovitelných zdrojů energie a to konkrétně produkčních plantáží rychle rostoucích dřevin. Práce je zaměřena na ekonomickou efektivnost při dodržení doporoučeného způsobu hospodaření. Hodnocení bude probíhat ze dvou pohledů. Za prvé se bude hodnotit ekonomická efektivnost pěstování RRD v pětiletém cyklu, kdy bude vyprodukovaná hmota zpracována jako palivové dříví použité pro vlastní potřebu. A druhé hodnocení proběhne z hlediska tržby za prodej štěpky, získané z pětileté plantáže RRD.
Práce, by měla sloužit jako vodítko
potenciálním zájemcům, pomoci jim v rozhodování a stanovit, zda je tato činnost v součastné době vhodným investičním záměrem či nikoliv.
10
3. Informace získané k řešení problematiky 3.1.Historie zakládání plantáží rychle rostoucích dřevin v České republice, vývoj dotací a sledovaný cíl V České republice se s výzkumem RRD začalo v roce 1992. První provozní plocha byla založená v roce 1994 v Peklově a Nové vsi. Od roku 2000 je zakládání porostů RRD podporováno také dotačně a to sumou 50-70 tis. Kč/ha, v roce 2003 tyto dotace stouply a to na 60-75 tis. Kč/ha.(Vratný 2006) Od této doby se plocha plantáží pomalu navyšuje. Velká část ploch je zakládána většinou za vědeckým účelem a hlavním sledovaným cílem je určení produkce dané dřeviny na konkrétním stanovišti. Bohužel nejde jednoznačně říci, kolik je schopna konkrétní dřevina vyprodukovat za dobu své existence tun sušiny na hektar za jeden rok na území našeho státu. Dosavadní výsledky jsou velmi různorodé z hlediska produkce. Některé dřevina může na jednom stanovišti vykazovat zisk a na druhém může být výnos tak malý, že dochází ke ztrátám. To vše je způsobeno několika faktory a to půdními podmínkami, klimatickými podmínkami, přístupem světla a také změnou počasí během roku. I přes všechny tyto nepříznivé faktory je snaha určit výtěžnost dané dřeviny, která nám slouží jako hlavní ekonomický ukazatel, pomocí kterého si můžeme stanovit předpokládaný zisk. Dalším důležitým kritériem při zhodnocení vyprodukované biomasy je aktuální výkupní cena námi nabízeného produktu, která je závislá na aktuální poptávce trhu.
11
3.2. Plantáže rychle rostoucích dřevin 3.2.1. Důvody pro založení plantáže rychle rostoucích dřevin 1. využití zejména méně produktivní zemědělské půdy 2. rozvoj zemědělských oblastí (lepší využití pracovní síly a mechanizace, posílení místní ekonomiky-peníze za práci zůstávají v regionu, investice do nových technologií) 3. sníženi produkce skleníkových plynů náhradou pevných fosilních paliv 4. strategické snížení závislosti na dovozu fosilních paliv z rizikových oblastí a zlepšení obchodní bilance státu Výmladkové plantáže rychle rostoucích dřevin mohou působit pozitivně na okolní krajinu a také na životní prostředí člověka a to tím, že 1. zvyšují biodiverzitu krajiny 2. stabilizují hydrologický režim 3. způsobuji regeneraci orné půdy 4. poskytují útočiště mnoha živočišným druhům 3.2.2. Sortiment dřevin pro plantáže RRD a matečnice v ČR Pro výmladkové plantáže RRD se v podmínkách mírného klimatického pásma používají téměř výhradně vybrané klony případně odrůdy vrb a topolů. Další druhy dřevin testované u nás, nebo v podobných přírodních podmínkách (například olše, pajasan, líska a jiné) se zatím do praxe neprosadily.(Jan Weger a kolektiv, 2008) Podle úrovně jejich vědeckého poznání je můžeme rozdělit do třech skupin 1. dřeviny ověřené jako vhodné: topoly a vrby (povolené či doporučené kolny) 2. dřeviny v ověřování: pajasan, jilmy, olše, lísky a další klony topolů a vrb 3. dřeviny perspektivní ale neověřované: lípy, jeřáby. 12
3.2.3. Založení plantáže rychle rostoucích dřevin Hlavním krokem k úspěšnému založení produkčních plantáží, tak aby skutečně byly produkční a přinášely patřičný ekonomický efekt, je stanovení správného pracovního postupu. Výběr stanoviště a vhodné dřeviny Vzhledem k tomu, že v součastné době probíhá pěstování RRD na klimaticky, půdně i ekonomicky méně vhodných půdách, je důležité přizpůsobit danému stanovišti výběr dřevin. V součastné době, se v České republice pěstují výhradně klony, popřípadě odrůdy topolů a vrb. Vzhledem k tomu, že řada topolů a vrb preferuje vodou dobře zásobená stanoviště, není problém zakládat plantáže i na stanovištích podmáčených např. (Salix alba). Zde ale musíme zvážit, zda bude možno použít pro obhospodařování těchto stanovišť mechanizaci kvůli únosnosti terénu. Ovšem je také řada vhodných topolů a vrb, které snáší sušší stanoviště např. (Populus nigra), kde lze mechanizace bez problémů využít. Při volbě vhodné dřeviny, nám pomůže seznam vhodných klonů a odrůd, pro zakládání výmladkových plantáží s finanční podporou státu. Tento seznam je každoročně uváděn v metodických pokynech MŽP a Mze (k nařízení vlády 505/2000 sb.) V níže uvedené tabulce jsou klony z Věstníku Mze rozděleny do skupin podle taxonomické příbuznosti. Tučně jsou označeny klony, které během výzkumu dosáhly největší produkce. Pro pěstování klonů, které jsou uvedeny na tomto seznamu, mohou být poskytovány dotace.
13
Tabulka č. 1 (Přehled vhodných klonů topolů a vrb, na které je poskytována dotace) Topoly (Populus sp.) Označení
Kód klonu
Taxonomické zařazení
dleVěstníku
(VÚKOZ)
(m -samčí klon, f - samičí klon)
MZe Kříženci balzámových topolů P-454
P-Andros-454
P. maximowiczii Henry × P. trichocarpa Torr. et Gray 'Androscoggin' (m)
P-468
P-trikor-468
P. trichocarpa Torr. et Gray × P. koreana Rehd. (f)
P-473
P-trikor-473
P. trichocarpa Torr. et Gray × P. koreana Rehd. cf. P. deltoides Marsh × P. trichocarpa Torr. et Gray
P-524
P-gomel2-524
cf. P. balsamifera L × P. balsamifera L. II
Kříženci černých a balzámových topolů P-466
P-NE44B-466
P. maximowiczii Henry × P.× berolinensis 'NE-44'
P-494
P-Oxford-494
P. maximowiczii Henry × P.× berolinensis ‘Oxford’ (f)
J-105 (Max-4) P-Jap104*049
P. nigra L.× P. maximowiczii Henry ‘Maxvier‘ (f)
J-104 (Max-5) P-Jap105*050
P. nigra L.× P. maximowiczii Henry ‘Maxfünf‘
P-410
P-nigsim-410
P. nigra L.× P. simonii Carr.
P-412
P-nigsim-412
P. nigra L.× P. simonii Carr.
Kříženci černých topolů (tzv. kanadské topoly) P-264
P-eurNLB-264
P.× euroamericana Dode Guinier 'NL-B-132b' = P.× canadensis Mönch 'NL-B-132' (m)
Topol černý P-VUKOZ-
P-VUKOZ-001
P. nigra L, autochtonní v ČR
001
14
P-VUKOZ-
P-VUKOZ-002
P. nigra L, autochtonní v ČR
P-VUKOZ-003
P. nigra L, autochtonní v ČR
P-VUKOZ-004
P. nigra L, autochtonní v ČR
P-VUKOZ-008
P. nigra L, autochtonní v ČR
P-VUKOZ-009
P. nigra L, autochtonní v ČR
P-VUKOZ-010
P. nigra L, autochtonní v ČR
P-VUKOZ-011
P. nigra L, autochtonní v ČR
002 P-VUKOZ003 P-VUKOZ004 P-VUKOZ008 P-VUKOZ009 P-VUKOZ010 P-VUKOZ011 Zdroj: http://www.vukoz.cz/vuoz/biomass.nsf/pages/klonyrrd.html Vrby (Salix sp.)
Vrba bílá a její kříženci S-457
S-albCse-457
S. alba L. (m)
S-464
S-albCor-464
S. alba L
S-117
S-albBrn-117
S. alba L., autochtonní v ČR (m)
S-204
S-albJug-204
S. alba L. (f)
S-456
S-albMLR-456
S. alba L. (m)
S-131
S-albwin-131
S. alba L × wind., autochtonní spontánní kříženec v ČR (m)
S-469
S-albBis-469
S. alba L.
S-639
S-albCar-639
S. alba L. 15
S-195
S-rubLip-195
S. × rubens Schr. (f)
S-391
S-rubVes-391
S. × rubens Schr., autochtonní v ČR (m)
Vrba košíkářská a její kříženci S-310
S-vimMoš-310
S. viminalis L., autochtonní v ČR (f)
S-337
S-vimKos-337
S. viminalis L., autochtonní v ČR (f)
S-699
S-vimPek-699
S. viminalis L., autochtonní v ČR (f?)
S-264
S-vimMoš-264
S. viminalis L., autochtonní v ČR (f)
S-519
S-vimŽil-519
S. viminalis L., (f)
Kříženci vrby jívy S-383
S-smithD-383
S. × smithiana Willd., autochtonní spontánní kříženec v ČR (m)
S-206
S-smiPha-206
S. × smithiana Willd., autochtonní spontánní kříženec v ČR (m)
S-417
S-smiDob-417
S. × smithiana Willd. (f)
S-218
S-smithF-218
S. × smithiana Willd., autochtonní spontánní kříženec v ČR (f)
S-704
S-capwin-704
S. caprea L.× wind
S-705
S-capwin-705
S. caprea L. × wind
S-706
S-capwin-706
S. caprea L. × wind
Vrba lýkovcová S-588
S-dapBuk-588
S. daphnoides Vill., autochtonní v ČR (m)
S-234
S-dapPom-234
S. daphnoides Vill., autochtonní v ČR (m)
S-077
S-dapPom-077
S. daphnoides Vill., autochtonní v ČR (m)
Zdroj: http://www.vukoz.cz/vuoz/biomass.nsf/pages/klonyrrd.html
16
3.3. Zakládání porostů výmladkových plantáží RRD Předsadební příprava půdy S přípravou půdy je nutno začít již rok před plánovanou výsadbou. Hlavní záměr je omezení růstu plevelů a zlepšení fyzikálních vlastností půdy pro zakořenění dřevin. Plevele jednak působí konkurenčně svými kořeny a jednak zastiňují rašící prýty.(J. Weger a kol. 2008) Způsobů jak zbavit stanoviště plevelů je několik: 1. mechanické odplevelování 2. opakované mechanické odplevelování v kombinaci s pěstováním přípravné plodiny rok před výsadbou (např. řepka, ječmen) 3. chemická ochrana (pouze při nemožnosti použití mechanické) Příprava půdy orbou se provádí na podzim, na dobře odpleveleném pozemku, tak aby již nebyla nutná orba jarní, při níž může dojít k vyschnutí horní půdy do 20 cm. Pokud je nutné provést ještě jarní orbu, provádíme ji co nejdříve, aby se včas obnovila půdní kapilarita. Poté se provede kultivace a urovnání pozemku. Příprava sadebního materiálu Řízky se vyrábějí z jednoletých prýtů, které se krátí na délku 18-22 cm a průměru od 0,5-2,5 cm. Delší se vyrábějí jen pro oblasti s výskytem přísušků. Řízky se do výsadby skladují při optimální teplotě. Krátkodobé skladování (1-2 měsíce) probíhá při 2-4 stupních celsia a dlouhodobé (5-7 měsíců) probíhá při teplotě 0 až minus čtyři stupně celsia a při vysoké vlhkosti. Proto, abychom dosáhli co nejlepší ujímavosti, je nutné zvolit vhodnou dobu výsadby.
17
Výsadba Jarní termín Určení optimálního termínu jarní výsadby RRD závisí na místních půdních podmínkách a průběhu počasí v předjaří (měsících II-III). Obvykle jsou řízky topolů a vrb sázeny od poloviny března do konce dubna, jakmile půdní vlhkost dovolí přístup sazečů nebo sázecích strojů na plochu. V zahraničí se uvádí, že výsadbu je možné provézt, když teplota půdy dosáhne +5 C°, kdy dochází k tvorbě kořenů. (J. Weger a kol. 2008) Podzimní termín Zatím méně častý a i méně ověřený je podzimní termín výsadby. V provozních podmínkách existuje několik úspěšných příkladů výsadby menších porostů (matečnic). Nejčastěji se sází v říjnu až listopadu. Některé klony (např. S. viminalis, P-Jap105*050) mají v pokusných podmínkách srovnatelnou ujímavost jako při jarním termínu. (J. Weger a kol. 2008) Způsob výsadby Vertikální Při vertikální výsadbě se řízky zapichují ručně do země tak, aby řízky byly skoro celé v zemi a na povrch vyčnívalo maximálně 3 centimetry řízku. Na těžkých jílovitých půdách je lepší nechat vyčnívat řízek 3 až 5 centimetrů kvůli hrozícímu utužení povrchu suchem. Po zapíchnutí řízku je důležité utužení půdy kolem tak, aby půda přilnula k řízku, ale nedošlo k jeho poškození. Pří použití mechanizace, kdy lze použít lesnický dvouřádkový sazeč za traktor dochází k mnohem rychlejší výsadbě. Uvádí se kolem 0,5 až 0,7 Ha za den. Je nutné dbát na to, aby řízky netrčely více jak 5 centimetrů ze země a půda okolo nich byla dostatečně zhutněna. Důležité je skladování řízků před výsadbou důkladným založením do vlhké půdy nebo jámy a přikrytí fólií. Horizontální výsadba 18
V praxi zatím méně využívána, avšak z dosavadních poznatků je tento způsob vhodný z hlediska nízkých nákladů k zakládání porostů na větších plochách. Provádí se tak, že celé prýty dlouhé 2 až 4 metry jsou kladeny do rýh hlubokých 5 až 10 centimetrů a následně zasypávány. Jednou z výhod je také, že dlouhé prýty jsou méně náchylné na vysýchání oproti řízkům. Tvar výsadby Zvolení vhodného sponu závisí především na dostupné mechanizaci. V praxi se používá spon buďto jednořádkový, kdy rozestup řízků v řadě je 0,3 až 0,5 metrů a rozestup mezi řádky je 1,5 až 3 metry. Tento spon je vhodný pro zaplevelené lokality kvůli snadnému přístupu při odplevelování. Další možný spon je dvouřádkový o rozměrech 0,75 x 0,75 metrů a rozestup mezi dvojřádky je 1,3 až 3 metry. Tento spon na dobře odplevelených lokalitách značně snižuje náklady na udržovanou plochu. (J. Weger a kol. 2008) Jedním nezanedbatelným krokem při zakládání produkčních plantáží RRD by mělo být založení izolačního pásu kolem vysazovaného porostu. Jeho úkolem je začlenění porostů do okolní krajiny, dále působí jako retardační pás proti šíření reprodukčního materiálu z nepůvodních dřevin a v neposlední ředě nám chrání porost proti okusu zvěří, kdy jsou do něj vysazovány okusové dřeviny. Izolační pásy se zakládají z dřevin, které se vyskytují přirozeně na území České republiky. (J. Weger a kol. 2008) 3.4. Péče v dalších letech po výsadbě Ochrana proti plevelům Nejen, že je zapotřebí, aby byla plocha před výsadbou řádně odplevelena, ale je zapotřebí dbát na to, aby nám plevel nepůsobil škody, ať již snížením přírůstu v dalších letech, nebo úhynem řízků. Proto je nutné omezovat růst plevelů ještě jeden či dva roky po výsadbě. Kořenový systém plevelů zapříčiňuje zpomalení přírůstu řízků. Pokud ovšem plevel předroste výmladky, může dojít k zahnívání pupenů a k následnému úhynu. Ochrana na slabě zaplevelených plochách se provádí jedenkrát až třikrát ročně. Ruční ochrana 19
Ruční ochrana se provádí většinou motykou popřípadě ručně hned po vysazení řízků. U dvojřádkového schématu výsadby lze uvnitř dvojřádku dobře využít ruční motorové plečky či rotavátoru. Mechanická ochrana Využívá se pro údržbu mezi řádkami a to klasickou zemědělskou technikou jako je orání, kosení, plečkování a rotavátorování. Chemická ochrana Používá se jen vyjímečně, nejčastěji k přípravě půdy před výsadbou na silně zabuřeněných lokalitách. Pokud zvolíme tento způsob ochrany, kdy se nejčastěji používá Roundup, musíme být velmi opatrní, protože topoly i vrby jsou na něj velmi citlivé. Proto používáme různé typy krytek. Všeobecné pravidlo je, že pokud máme dosáhnout dobrých výsledků je tato metoda velmi drahá. Jako ochranu proti plevelům lze použít také mulčování sesekanou travní hmotou. Při tomto způsobu dochází k příznivým podmínkám pro růst, protože se ve vrchní vrstvě udržuje vlhkost a dává RRD živiny. Nestačí ovšem použít jen posekanou trávu z produkční plochy, ale je nutno navést více travní hmoty odjinud. Tato metoda je nejekologičtější. Hnojení Většina půd je pro růst dřevin dostatečně zásobena živinami. Použití průmyslových hnojiv se doporučuje jen na velmi chudých stanovištích, kde je dokázáno, že topoly při použití dusíkatých hnojiv značně zvýší svůj přírůst. (J. Weger a kol. 2008) Vzhledem k tomu, že tento způsob hospodaření je ještě v České republice v raném stádiu rozvoje, je důležité řádně každou novou plochu zakreslit do plánku včetně rozmístění klonů a příjezdových cest kvůli možnosti kontroly. Každá plantáž nám poslouží jako důležitý zdroj informací. Sklizeň biomasy
20
V našich podmínkách se doporučuje sklizeň uskutečnit mezi třetím a šestým rokem po založení produkční plantáže. Při kratším intervalu dochází ke snížení produkce biomasy za dobu existence plantáže, která se pohybuje mezi patnácti až dvaceti pěti roky. To znamená, že daná plocha bude sklizena čtyřikrát až pětkrát, než bude zrušena. Rok sklizně si můžeme určit sami s ohledem na danou poptávku na trhu. Pokud není jeden rok pro nás výhodná výkupní cena, počkáme se sklizní do dalšího roku. Optimální období pro sběr jsou měsíce prosinec až březen, kdy je nejnižší obsah vody v pletivech a na zamrzlé půdě lze nasadit jakoukoliv mechanizaci. (J. Weger a kol. 2008) Sklizeň může probíhat dvěma způsoby 1. Sklízecí stroj v dané výšce podřeže prýty RRD a následně sváže do snopků. Ty se buď nechají vyschnout přímo na místě, anebo jsou odvezeny na místo konečného zpracování. Po vyschnutí asi dva až šest měsíců dochází ke štěpkování. Tento způsob není náročný na mechanizaci spíše na manipulaci. 2. Sklízení se provádí většinou samojízdnými stoji, které prýty podřežou a okamžitě dochází k výrobě štěpky přímo na poli. Zde je jednoduší manipulace se vzniklým materiálem, ale nákladná mechanizace. V zahraničí se mezi pěstiteli vytváří sdružení za účelem efektivního využití sklízecích strojů, které se vyplatí jen při sklizni velkých ploch. Tím dochází k rozložení velkých pořizovacích nákladů na více pracovních hodin. Rušení plantáže a návrat stanoviště do původního stavu Navracení stanoviště k původnímu využití je nutné z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, podléhá kontrole Ministerstva životního prostředí (referátů životního prostředí na Obecním úřadě či Městském úřadě). Ve věku 15 až 25 let, kdy již v této době klesá výnos s produkční plantáže, začínáme s rušením plantáže. To se provádí speciálními frézami, kdy jsou nejprve odstraněny pařízky s částí kořenového systému a zbytek kořenů je vyorán hlubokou orbou. Je důležité zjistit součastný stav půdy, který je závislý na průběhu hnojení během využívání plantáže. Pokud je stav půdy stejný nebo lepší než před založení plantáže, 21
můžeme plochu hned osít cílovou plodinou. Pokud tento stav je nevyhovující, je třeba půdu dohnojit nebo ji meliorovat vhodnou travní směsí.
3.5. Dotace 3.5.1. Podmínky získání dotací na založení porostů rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě určených pro energetické využití. Tyto podmínky vyplývají z Nařízení vlády 308/2004 ze dne 5. května, a změny 512/2006 Sb. a 148/2008 Sb. Vláda nařizuje podle § 2c odst. 5 a 6 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb. a zákona č. 85/2004 Sb. Předmět úpravy Toto nařízení stanoví podmínky poskytování dotací v rámci programu na podporu zalesňování zemědělské půdy a programu na založení porostu rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě určených pro energetické využití, jejichž úpravu bezprostředně závazné právní předpisy evropských společenství přikazují nebo umožňují provést. Vymezení pojmů Pro účely tohoto nařízení se rozumí: založením porostu rychle rostoucích dřevin výsadba rychle rostoucích dřevin na zemědělském pozemku vedeném v evidenci podle projektu o založení porostu rychle rostoucích dřevin jako 1. produkčního porostu RRD nebo 2. reprodukčního porostu RRD Program na podporu založení porostu RRD 1. V rámci tohoto programu se poskytuje dotace na 22
a) založení produkčního porostu RRD určeného k produkci biomasy pro energetické využití, sklízeném v tříletých až šestiletých intervalech a pěstovaného po dobu nejméně 15 let nebo b) založení reprodukčního porostu RRD , určeného k produkci řízků pro vegetativní množení RRD, pěstovaného po dobu nejméně 10 let. Žádost o zařazení do programu na podporu založení porostu RRD a žádost o dotaci na založení porostu RRD 1. Žádost o zařazení do programu na podporu založení RRD podává žadatel který a) je 1. vlastníkem zemědělského pozemku, na kterém má být založen porost RRD 2. sdružením vlastníků zemědělských pozemků, na kterých má být založen porost RRD, za podmínky, že jde o sdružení s právní subjektivitou 3. spoluvlastníkem zemědělského pozemku, na kterém má být založen porost RRD, s podmínkou písemného souhlasu většiny spoluvlastníků 4. nájemcem zemědělského pozemku, na kterém má být založen porost RRD, s podmínkou písemného souhlasu vlastníka k využití pozemku pro pěstování porostu RRD a nájemní smlouvy, která umožňuje dodržení podmínek pro poskytnutí dotace b) splňuje podmínky stanovené tímto nařízením c) není příjemcem podporu na předčasné ukončení zemědělské činnosti podle předpisů Evropských společenství d) prokáže splnění podmínek 2. Do programu na založení porostu RRD lze zařadit žádost žadatele, jehož pozemek je veden v evidenci a a) který je součástí půdního bloku, nebo dílu půdního bloku vedeného v evidenci kulturou orná půda nebo travní porost 23
b) jehož výměra dosahuje -nejméně 0,5 ha, jde-li o pozemek, na který je žádána dotace na založení produkčního porostu RRD -nejméně 0,25 ha jde-li o pozemek, na který je žádána dotace na založení reprodukčního porostu RRD 3. Součástí žádosti o zařazení je i žádost o dotaci na založení porostu RRD 4. Žádost doručí žadatel Fondu na jim vydaném formuláři do 28. února kalendářního roku, ve kterém hodlá založit porost RRD 5. V žádosti uvede a) seznam zemědělských pozemků, určených k založení porostu RRD, jejich označení v katastru nemovitostí a příslušnost do půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku v evidenci b) výměru zemědělských pozemků, určených k založení porostu RRD, s příslušností do půdních bloků, popřípadě dílů půdních bloků podle evidence 6. Nedílnou součástí žádosti je a) výpis z katastru nemovitostí prokazující vlastnictví k pozemkům, určených k založení porostu RRD b) souhlas vlastníka pozemku se založením porostu RRD na tomto pozemku c) ověřená kopie nájemní smlouvy d) projekt o založení porostu RRD, zpracovaný autorizovaným projektantem e) stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody k projektu o založení porostu RRD f) souhlas příslušného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu s dočasným odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro pěstování RRD
24
g) čestné prohlášení žadatele, že zajistí sklizeň produkčního porostu v tříletých až šestiletých intervalech po dobu stanovenou projektem o založení porostu RRD, minimálně však po dobu 15 let, že zajistí využití veškeré produkce pro energetické účely a že po skončení životnosti porostu provede likvidaci porostu způsobem určeným v projektu o založení porostu RRD h) čestné prohlášení žadatele, že zajistí pěstování, sklizeň a evidenci reprodukčního porostu, že zajistí odběr rostlinných řízků, jejich kvalitu a opatří je doklady o původu při prodeji, že zajistí pěstování reprodukčního porostu po dobu minimálně 10 let, že zajistí využití veškeré produkce pro množitelské účely a po skončení životnosti porostu provede opatření určená projektem o založení porostu RRD i) čestné prohlášení, že ke dni podání žádosti žadatel, je-li podnikatel, není v likvidaci nebo na jeho majetek nebyl prohlášen konkurz, neprobíhá konkurzní řízení nebo řízení vyrovnávací, nebo nebyl návrh na prohlášení konkurzu zamítnut pro nedostatek majetku 7. Jsou-li splněny podmínky pro zařazení do programu na podporu založení porostu RRD, je žadatel zařazen do programu a tato skutečnost se oznámí žadateli Oznámení o založení porostu RRD 1. oznámení o založení porostu RRD podá žadatel, který byl zařazen do programu na podporu založení porostu RRD 2. oznámení o založení porostu RRD se podává na formuláři vydaném Fondem 3. oznámení o založení porostu RRD doručí žadatel Fondu po jeho provedení, a to v termínu a) do 30 června příslušného kalendářního roku, jestliže bylo založení porostu RRD provedeno do 30. června téhož kalendářního roku, nebo b) do 30 listopadu příslušného kalendářního roku, jestliže bylo založení porostu RRD po 30. červnu téhož kalendářního roku 4. nedílnou součástí oznámení o založení porostu RRD je stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody k provedení vlastní výsadby porostu RRD v souladu s projektem o 25
založení porostu RRD a doklad o původu reprodukčního materiálu dřevin použitých k založení porostu RRD 5. dotace na založení porostu RRD se poskytne na základě oznámení o založení porostu RRD a po provedení kontroly založení porostu RRD Fondem 6. je-li oznámení o založení porostu RRD doručeno Fondu po stanovené lhůtě, avšak ne déle než dvacátý pátý kalendářní den, poskytne se dotace snížená o 1 % za každý pracovní den, o který bylo oznámení doručeno po uplynutí stanovené lhůty, snížení se neuplatní, prokáže-li žadatel, že k pozdnímu doručení došlo v důsledku zásahu vyšší moci 3.5.2. Dotace na založení produkčního porostu RRD a dotace na založení reprodukčního porostu RRD Dotace na založení porostu RRD se poskytne jestliže a) je žadatel zařazen do programu na podporu založení porostu RRD, splnil výše uvedené podmínky a další podmínky stanovené Evropským společenstvím, zákonem a nařízením b) porost byl založený v souladu s předloženým projektem o založení porostu RRD, s výjimkou počtu životaschopných jedinců c) zjištěný počet životaschopných jedinců rovnoměrně rozmístěných po ploše neklesl ve lhůtě do 12 měsíců, ode den podání žádosti o založení porostu RRD pod 80 % počtu stanoveného projektem, jde-li o produkční porost RRD, jde-li o reprodukční porost RRD, tak pod 75 %. Anebo, i přes to, že došlo k poklesu pod stanovenou hranici, avšak ne z důvodu zavinění žadatele, ale vlivem působení biotických nebo abiotických činitelů a žadatel se zaváže, že bez zbytečného odkladu provede dosadbu, vedoucí ke splnění stanovených podmínek d) žadatel po provedení založení porostu RRD ohlásil změnu kultury v evidenci e) žadatel nepožádal o dotaci na tentýž účel u jiných veřejných zdrojů, za porušení této podmínky se nepovažuje poskytnutí náhrady na odstranění následků škod způsobených živelnými událostmi z veřejných zdrojů 26
Výše dotace na založení produkčního porostu RRD a výše dotace na založení reprodukčního porostu RRD Dotace na založení a) produkčního porostu RRD činí 60 000 Kč na 1 hektar b) reprodukčního porostu RRD činí 75 000 Kč na 1 hektar Dotace na založení porostu RRD ve zvláštních případech se uděluje i tehdy, že k nesplnění výše uvedených skutečností došlo v důsledku a) zásahu vyšší moci b) restituce c) provedení pozemkové úpravy v souladu se zvláštním právním předpisem d) realizace územního plánování Tyto skutečnosti musí být Fondu neprodleně oznámeny a prokázány Dotace na založení porostu RRD se poskytne i v případě, že žadatel z důvodu řádně prokázaného zásahu vyšší moci nemůže pokračovat v plnění podmínek a jiná osoba se písemně zaváže pokračovat v podmínkách plnění programu na podporu založení porostu RRD. Náležitosti projektu o založení porostu RRD Povinné údaje Identifikace žadatele: 1. je-li fyzickou osobou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, titul, popřípadě obchodní firma 27
b) datum narození c) identifikační číslo (bylo-li přiděleno) d) adresa místa trvalého pobytu – ulice, číslo popisné, číslo orientační, PSČ, obec e) telefon, fax 2. je-li právnickou osobou a) obchodní firma nebo název právnické osoby b) identifikační číslo c) sídlo právnické osoby - , číslo popisné, číslo orientační, PSČ, obec d) telefon, fax f) statutární orgán právnické osoby, jméno, popřípadě jména, titul Identifikace zpracovatele projektu založení porostu RRD 1. je-li fyzickou osobou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, titul, popřípadě obchodní firma b) adresa místa trvalého pobytu – ulice, číslo popisné, číslo orientační, PSČ, obec c) telefon, fax 2. je-li právnickou osobou a) obchodní firma nebo název právnické osoby b) identifikační číslo c) sídlo právnické osoby - , číslo popisné, číslo orientační, PSČ, obec d) telefon, fax f) statutární orgán právnické osoby, jméno, popřípadě jména, titul 28
Identifikace zařazovaných pozemků a) soupis parcel pomocí katastru nemovitostí 1. kód a název katastrálního území 2. parcelní číslo 3. kód druhu pozemku 4. výměra v hektarech na čtyři desetinná místa 5. součet výměr k zalesnění v ha na čtyři desetinná místa b) identifikace půdních bloků (kód bloku/dílu) c) počty a plochy jednotlivých druhů dřevin na jednotlivých parcelách v kusech a hektarech d) nároky na druh a klon, kvalitu a původ sadebního materiálu e) opatření (způsob likvidace porostu) po ukončení životnosti porostu RRD f) kopie platné katastrální mapy včetně částí okolních parcel g) kopie platné katastrální mapy včetně částí okolních parcel s vyznačením rozmístění jednotlivých dřevin a umístění oplocení, pokud je navrhováno Doplňkové údaje uváděné v projektu o založení porostu RRD 1. způsob přípravy půdy 2. technologie výsadby jednotlivých druhů dřevin 3. způsob a četnost ochrany porostu 4. u oplocení minimální technické parametry, popřípadě další činnosti nutné k zdárnému vývoji založeného porostu (například hnojení, výsek nežádoucích náletových dřevin)
29
V součastné době jsou dotace na založení porostu rychle rostoucích dřevin nedosažitelné, protože probíhá přizpůsobení podmínkám EU. Předpokládané spuštění je plánováno v roce 2011.
Další možnosti čerpání dotací 1) SAPS – což je jednotná platba na plochu, která činí ročně 2792 – 3072 Kč/ha/rok 2) Top-UP což jsou národní doplňkové platby poskytované k SAPS. Pokud není žadateli přiznána dotace SAPS, nemá nárok ani na platbu Top-Up. Slouží jako dorovnání přímých plateb na 55% - 65% úrovně plateb v EU. 3.6. Produkce dřevní hmoty Určit obecně, jakou produkci dosáhnou konkrétní dřeviny na území České republiky, je z hlediska odlišnosti, jak nároků jednotlivých dřevin na potřebu spodní vody, požadavku na úživnost půdy a také různorodých klimatických podmínek v rámci jednotlivých částí státu velmi problematické. Důležitým kritériem je také nadmořská výška, která je v našich podmínkách doporučena pro pěstování topolů a vrb během dlouholetých zkušeností maximálně okolo 650 metrů nad mořem. Proto, dosavadní informace, které můžeme využít při výpočtu produkce dřevní hmoty na jednotku plochy, jsou velmi rozdílné v rámci České republiky. Je to dáno právě různorodostí přírodních i klimatických podmínek. Vzhledem k tomu, že u nás první plocha RRD vznikla v roce 1994 a od té doby vzniklo dostatečné množství plantáží, které jsou rozmístěny po celém území ČR, je možno stanovit průměrnou výši produkce plantáže na jednom hektaru půdy. Z dřevin, se podle dlouhodobého měření došlo k závěru, že vyšší produkce dosahuje topol a jeho klony namísto vrby. Hodnoty produkce biomasy v podmínkách České republiky jsou zatím odhadovány na základě sledování ověřovaných ploch. Již dnes je zřejmé, že v příznivých klimatických 30
podmínkách (přibližně do 400 m n.m.) by bylo možné dosáhnout ekonomicky smysluplné produkce 10 – 12 t sušiny/ha/rok v tříletém obmýtí pěstováním několika standardně ověřených klonů. (V. Čížek, 2007)
Z publikovaných výsledků ověřování, které prováděl VÚKOZ Průhonice a VÚZT na 40 plochách České republiky, bylo dosaženo výnosu 4-10 t suš/ha/rok u topolu a 2-8 t suš/ha/rok u vrby. Vyšší výsledky byly například naměřeny na plantážích topolů Peklov, kde bylo dosaženo výnosu 13 t suš/ha/rok.
Tabulka č. 4 (jednotky a termíny pro objemové značení dřevní hmoty.) V praxi používaný výraz „kubík“ většinou znamená plm. Vzájemné přepočty mezi jednotkami objemu dřevní hmoty. Jednotky plm
prm
prms
1 plm
1
1,43 - 1,54 2,43 - 2,86
1 prm
0,65-0,7
1
1 prms
0,35 - 0,41 0,54 - 0,62 1
1,61-1,86
Zdroj: http://www.europaliva.com/vyhrevnost_biomasy.html plm - plnometr (metr krychlový) prm - prostorový metr prms – prostorový metr sypaný
31
Tabulka č. 5 (vzájemné přepočty mezi jednotkami objemu dřevní hmoty.) Sortiment
Jednotka Rozsah koeficientu přepočtu na [plm]
Koeficient přepočtu [plm]
Kusové dřevo délky 25 - 33 1 prm
0,85
cm, rovnané Kusové dřevo délky 25 - 33 1 prms
0,56 - 0,6
0,58
cm, sypané Polena, rovnaná
1 prm
0,7 - 0,8
0,75
Větve, rovnané
1 prm
0,2 - 0,5
0,35
Krajinky, rovnané
1 prm
0,5 - 0,7
0,6
Krajinky, skládané
1 prm
0,55 - 0,75
0,65
Odřezky, volně ložené
1 prms
0,5 - 0,7
0,55
Piliny do 5 mm, sypané
1 prms
0,33
Hobliny, sypané
1 prms
0,2
Lesní štěpka, sypaná
1 prms
Štěpka z pilařských odpadů, 1 prms
0,35 - 0,45
0,4
0,3 - 0,4
0,35
sypaná Kůra, sypaná
1 prms
0,2 - 0,4
0,3
Drcená kůra, sypaná
1 prms
0,25 - 0,4
0,3
Zdroj: http://www.europaliva.com/vyhrevnost_biomasy.html
32
3.7. Náklady na založení produkční plantáže, ošetřování a sklizeň Náklady, spojené se založením produkční plantáže, ošetřování a sklizní, se budou u jednotlivých projektů lišit. Je to způsobeno hned několika kritérii a možností využití vlastní technologie nebo naopak nutnosti využít pronájmu. Jedním z mnoha faktorů, kteří se podílí na zvýšení, nebo naopak snížení vstupních investic je vlastnický vztah k půdě, na které hodláme plantáž založit. Dalším kritériem je samotná příprava půdy, která se odvíjí od stavu pozemku, na kterém hodláme začít hospodařit. Například travní porost je nutno na podzim připravit orbou a použít vhodné hnojivo. Pokud ovšem budeme využívat plochu do poslední chvíle řádně obhospodařovanou, stačí na jaře před výsadbou plochu urovnat. Nemalou mírou se také do nákladů projeví použití hnojiv, kde k samotné ceně hnojiva musíme ještě připočítat náklady s pojené s jeho aplikací. Nejvyšší vstupní investicí je samozřejmě nákup sadebního materiálu, kdy průměrná spotřeba řízků na jeden hektar je 10 000 kusů a cena za jeden řízek se pohybuje od dvou do pěti korun, v závislosti na odebraném množství. Sázení, okopávaní, plečkování a ochrana proti škůdcům je závislá na způsobu provedení buď ručně, což je vhodné na menších plochách například 5 hektarů, nebo využití mechanizace, což je naopak nezbytné na plochách větších rozměrů, kde podíl lidské práce by byl velmi nákladný. Při sklizni platí stejná pravidla jako pří sázení. Na menších plochách můžeme použít motorové pily nebo křovinořezy, ale na větších plochách je nutná sklizeň pomocí speciálního sklízecího stroje.
33
3.8. Problematika velikosti ploch v České republice Obecně platné pravidlo je, že pokud chce mít investor velké zisky, což je ovšem spojeno i s většími náklady, musí začít provozovat svoji činnost ve větší míře než ostatní menší podnikatelé. V našem případě to znamená, že čím větší plocha produkční plantáže, tím vyšší výnos dřevní hmoty a tím vyšší zisk za prodanou surovinu. Jenže se zvětšující plochou, se nám zvyšují nároky na používanou mechanizaci. Při přípravě půdy a samotného sázení řízků nám žádný problém nevzniká, protože můžeme využít techniku, která se zde běžně využívá. Ovšem při sklizni se objeví dodnes velmi diskutovaná otázka, jak a čím plochu sklidit bez velkých nákladů. V součastné době je sice na trhu několik strojů, které jsou speciálně vyrobeny za tímto účelem, ale jejich pořizovací cena je tak vysoká, že investice je pro jednoho vlastníka nenávratná. V zahraničí jsou k dispozici výkonné speciální sklízecí stroje. Při sklizni RRD se s úspěchem uplatňuje kooperace několika pěstitelů v oblasti, kteří mohou vytvořit sdružení za účelem efektivního využívání sklízecích strojů. Nebo jiný subjekt poskytuje komerčně tyto služby při sklizni pěstitelům. Speciální sklízecí stroje se vyplatí pro velké energetické celky, kde se velké pořizovací náklady rozloží na větší počet provozních hodin stroje. Domácí sklízecí mechanizace zatím není komerčně k dispozici nebo není ověřena (prototyp, projekty).(J. Weger, K. Havlíčková, 2002) Abychom mohli tedy i u nás podporovat rozvoj plantáží, bylo by vytvoření podobného spolku jistě velkým krokem vpřed. 34
Jinou možností je získat podporu státu ať již formou dotací na nákup sklízecího stroje, nebo jeho vlastnictví přenechat státu a v období sklizně si zaplatit jeho pronájem. Nejlepší varianta je jistě kombinace obou předchozích.
3.9. Využití vyprodukované biomasy Předpoklad využití dřevní hmoty v podobě štěpky je samozřejmě podobný, jako má doposud hojně využíváno palivové dřiví v podobě polen. Bude nám tedy sloužit k 1. vytvoření tepelné pohody člověka 2. ohřev teplé užitkové vody 3. výroba jiných druhů energie (přeměny energií) Součastná situace je taková, že vzhledem k poměrně malým plochám plantáží RRD, je nejlepší způsob využití biomasy jako zdroj paliva pro vlastní potřebu. Ať již k vytápění rodinného domu, kde sice nemáme z vyprodukované suroviny zisk, ale můžeme ho vyjádřit jako úsporu nákladů na pořízení doposud využívaného paliva. Velkou perspektivu využití štěpky jako zdroj paliva do kotlů, je vytvářet vetší spalovny, které vytápí buď více bytových jednotek pomocí jednoho kotle, nebo dokonce celý blok či celou menší vesnici. Při vytápění domů na vesnici je výhodou využití okolních nevyužívaných zemědělských ploch při minimálních nákladech na logistiku. Výběr kotle potřebného výkonu na vytápění určitého objektu je závislý na spotřebě tepla k udržování tepelné pohody objektu. Různé objekty mají různou schopnost udržovat vnitřní teplotu. Při správném určení tepelné ztráty objektů je možno stanovit velikost plantáže pro vytápění určitých objektů. Musíme ovšem vědět, jak velký výnos je konkrétní plantáž schopna vyprodukovat. ( I. Celjak, J. Boháč, 2008)
35
Jiná možnost je dodávat štěpku přímo do elektráren, kde dochází k mísení štěpky s uhlím a tím se snižuje oxid uhličitý vyprodukovaný při spalování.
Tabulka č. 12 (objemové hmotnosti dle dřeviny) Objemová hmotnost Druh paliva sušiny
Objemová hmotnost při vlhkosti 25%
[kg/m3]
[kg/plm] [kg/prm]
Smrk
430
575
415
Jedle
430
575
415
Borovice
510
680
495
Modřín
545
725
525
Topol
400
530
360
Olše
480
640
430
Vrba
500
665
450
Bříza
585
780
525
Jasan
650
865
585
Buk
650
865
585
Dub
630
840
565
36
Habr
680
905
610
Akát
700
930
630
Zdroj: http://www.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=12&h=38
3.10. Výhřevnost topolové štěpky Nejdůležitějšími fyzikálními faktory jsou spalné teplo a výhřevnost. Výhřevnost se stanovuje na základě určeného spalného tepla a zjištěného obsahu vody. Spalné teplo se mezi jednotlivými dřevinami liší a pohybuje se mezi 14,7 až 21,1 MJ.kg-1, je to dáno poměrem ligninu a celulózy. Výhřevnost rostlinné biomasy je uváděna v kJ.kg-1 nebo MJ.kg-1 Prosazuje se i jednotka kWh.kg-1 paliva, protože se urychlí výpočet hodinové spotřeby paliva pro daný výkon kotle uvedeného v kW (MJ.kg-1 se na kWh.kg-1 přepočte tak, že se vydělí hodnotou 3,6). Se stoupajícím objemem vody v dřevní hmotě klesá její výhřevnost, protože stoupá množství tepla potřebného k odpaření obsažené vody. Proto je třeba znát obsah vody dřevní hmoty určené ke spalování. Rychle rostoucí dřeviny obsahují v době svého růstu 75% až 85% vody. Pokácené a nařezané obsahují podle druhu, polohy a stáří 50% až 100% vlhkosti. ( I. Celjak, J. Boháč, 2008)
37
Tabulka č. 2 (Výhřevnost čisté dřevní hmoty rychlerostoucích topolů, populus nigra L. x populus maximowiczii Jap-104 v závislosti na obsahu vody) Obsah vody (%) Výhřevnost čisté dřevní hmoty (MJ.kg-1) 5
18,4
10
17,31
15
16,21
20
15,11
25
14,01
30
12,92
35
11,82
40
10,72
45
9,63
50
8,53
55
7,43
60
6,33
Zdroj:http://biom.cz/cz/odborne-clanky/vyuziti-biomasy-rychle-rostoucich-drevin-venergetice-sidel
38
3.11. Ceny topolových řízků S postupným narůstáním plochy RRD v České republice, stoupá také poptávka po sadebním materiálu. V dnešní době již máme několik prodejců, kteří tento materiál nabízejí. Hlavním kritériem, které nám ovlivňuje ceny řízků, je počet odebraných kusů. Tabulka č. 3 (Příklady cen řízků topolu dle jednotlivých prodejců) Ceník 1
Počet (ks)
Cena/ks
20-50
4 Kč
60-599
3,5 Kč
600-4999
3 Kč
5000-8088
2,5 Kč
Sadba nad 1 (ha)
domluvou
Obalovaná sadba
10 Kč
Zdroj: http://www.ceskakrajina.cz/ Ceník 2
Počet (ks)
Cena/ks 39
do 300
4 Kč
nad 300
3Kč
nad 1000
2,5 Kč
nad 5000
2 Kč
Zdroj: http://www.topoly.blog.cz 3.12. Ekonomika plantáže rychle rostoucích dřevin Projekty na pěstování biomasy na výmladkových plantážích mají z pohledu potenciálních investorů rozhodujících se na základě ekonomického efektu stejný charakter jako jakékoliv jiné podnikatelské projekty. Lze je tedy charakterizovat výdaji nutnými na jejich realizaci a efekty (v peněžním vyjádření), které tyto projekty generují - v případě projektů na pěstování biomasy tedy produkce biomasy o určité kvalitě a množství. Racionální, ekonomicky správný přístup investorů k rozhodování je založen na porovnání současné hodnoty všech příjmů a výdajů spojených s realizací projektů.(J. Knápek, 2003) Ideální případ, který by přesně určil ekonomickou efektivnost projektů RRD, by se měl řídit následujícími pravidly 1. vytvoření ekonomického modelu zachycujícího všechny procesy vyvolané projektem (nezbytné pro realizaci projektu v celém životním cyklu) 2. stanovení rozsahu procesů na základě analýzy fyzického rozsahu činností např. pomocí časových snímků činností (kolik hodin je potřeba na daný úkon) 3. ocenění jednotlivých činností na základě reálných tržních cen 4. respektování všech podpůrných a režijních činností
40
5. předpoklad určitého způsobu financování, který je v daném případě reálný (vlastní prostředky atd.) 6. určení korektní výše diskontu, který vyjadřuje časovou hodnotu peněz (jde o výnos, kterého by investor mohl dosáhnout při realizaci jiného projektu)
4. Předmět činnosti a metodický postup Vzhledem k tomu, že v součastné době není výzkum v pěstování rychle rostoucích dřevin příliš obsáhlý a doposud naměřené výsledky se vlivem rozdílných místních podmínek značně liší, použiji ke stanovení ekonomické efektivnosti údaje, které mi byly poskytnuty soukromým pěstitelem. Finanční analýza bude provedena ve dvou variantách. Do první varianty bude zahrnuta získaná dotace, protože získaná biomasa bude použita pro vlastní spotřebu a zisk bude hodnocen ušetřenými výdaji za nákup palivového dříví. Ve druhé variantě, na kterou se dotace nevztahuje, budu hodnotit zisk z prodeje štěpky. Výpočet bude proveden podle následujících podmínek: -všechny výsledky budou přepočítány na jednotku plochy 1 ha -do nákladové části budou zahrnuty jen náklady, které mají přímou souvislost se založením a provozem RRD -všechny uvedené ceny jsou aktuální podle různých prodejců -vzhledem k tomu, že veškeré práce byly prováděny ve vlastní režii, nebudou zde tyto náklady vyčísleny -pozemek je v osobním vlastnictví, proto se zde nepočítá s žádným nájemným 41
-výpočet bude proveden jen za prvních pět let existence, kdy proběhlo první měření -do prvního výpočtu bude zahrnuta získaná dotace -při výpočtu objemu biomasy je brána jen hmota kmene, není zde tudíž započítána hmota větví -ve výpočtu nebude zahrnuta inflace
4.1. Charakteristika a popis produkční plantáže rychle rostoucích dřevin Plocha produkční plantáže se nachází v katastrálním území Stáj, okres Jihlava v nadmořské výšce 600 m n.m. a k dnešnímu dni (9.3.2010) je velká 1,54ha. První část o velikosti 0,5 ha byla založena v roce 2005. O rok později byla plocha rozšířena o dalšího 0,5 ha a v roce 2007 byla dosazena zbývající část pozemku. Na založení porostu RRD byla využita dotace. Uplatněna byla na část založenou v roce 2005 a 2006, tedy celkem na 1 ha produkčního porostu a to v součtu ve výši 60 000 Kč. Na část založenou v roce 2007 již nebyl podán požadavek na získání dotace. Předpokladem získání dotace bylo předložení vypracovaného plánu na založení a následnou likvidaci, která proběhne v roce 2029. Tento plán pan Klíma zpracovával ve spolupráci s oprávněnou osobou. Další požadavek bylo vyjmutí zemědělské půdy z půdního fondu a zpracování vyprodukované biomasy pro vlastní potřebu. Sklizeň musí být provedena v 3 až 6-ti letém intervalu. Vzhledem k tomu, že letos (2010) bude provedena sklizeň na ploše o velikosti 0,5 ha, která byla založena v roce 2005, se veškeré zde uvedené informace vztahují právě k této ploše. 42
K výsadbě byl použitý klon NE 44 topol balzámový (populus maximowiczii). Řízky byly dodány z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Kunovice. Výsadba byla realizována ve sponu 3x2 metry, kdy jsou řady od sebe vzdáleny 3 metry kvůli použité mechanizaci. Celkem tedy bylo vysazeno v prvním roce 850 ks topolu balzámového. Příprava půdy začala orbou na podzim roku 2004 a následným smykováním. Ochrana proti plevelu byla provedena postřikem, kdy byl zvolen přípravek Roundup. Na jaře roku 2005 byla půda znovu ošetřena smykováním. Samotná výsadba probíhala ručně vyrobeným sazečem. Na ploše bylo během prvního roku provedeno čtyřikrát pletí. Oplocení bylo provedeno lesnickým pletivem vysokým 160 centimetrů kvůli vytloukání srnců. Okus se neprojevil. První dva roky byla půda hnojena NPK hnojivem v dávce 100 g na jednu sazenici, a také bylo prováděno zavlažování. 4.2. Výsledky měření a způsob využití biomasy V roce 2009 na podzim bylo provedeno měření objemu zásoby porostu. Průměrná výška porostu byla vypočtena na 9,06 metrů a střední tloušťka měřená ve výšce 1,3 metru nad zemí je 9,48 centimetrů. Střední objem kmene byl stanoven na 0,029 metrů krychlových. Vyprodukované dřevo bude použito pro vytápění rodinného domu. Pro vytápění je používán dřevosplynovací kotel. Jako palivo používané pro vytápění je používáno jehličnaté a listnaté dřevo v poměru 1:1. Spotřeba za jednu topnou sezonu je 30 prostorových metrů, tedy cca 20 metrů krychlových.
43
5. Vlastní výsledky 5.1. Ekonomická rozvaha 5.1.1. Nákladová část Nákladová část, která se týká založení a péče o plantáž, bude pro obě varianty shodná. Protože se zde neuplatňují náklady na sklizeň, a případné štěpkování, které by proběhlo s využitím vlastní mechanizace. Náklady týkající se nákupu palivového dříví budou použity pro obě varianty. Při hodnocení nákladové části je nutné brát v potaz, že všechny pracovní činnosti byly prováděny ve vlastní režii a tudíž je nelze vyčíslit. Skutečně vyčíslitelné nákladky byly vynaloženy na nákup materiálu. Pro výpočet budou použity následující údaje - plocha plantáže 1 ha - počet vysázených řízků 1700 ks/1ha - obvod plochy 500 metrů - produkční doba 5 let
44
Podle těchto základních parametrů je provedena ekonomická analýza. Při stanovení jednotlivých cen jsem vycházel z aktuální nabídky prodejců v roce 2010. V nákladech nejsou zahrnuty opravy strojů, pohonné hmoty a vlastní práce.
Tabulka č. 6 (vyjadřující náklady na založení a péči o plantáž do první sklizně) (celková doba pět let)
Popis materiálu
Počet
MJ
Počet MJ
Cena Kč/MJ Cena
opakování
celkem/Kč
Pletivo
1
m
500
20,1
10050
Kůly
1
ks
125
108
13500
Roundup
1
l
3
432
1296
Hnojivo NPK
2
kg
170
15
5100
Sadební materiál
1
ks
1700
3
5100
Celkové náklady
35046
Zdroj: vlastní šetření
45
Na oplocení bylo použito lesnické pletivo vysoké 160 centimetrů s průměrem drátu 2 milimetry a počtem vodících drátů čtrnáct. Celková délka oplocení je 500 metrů. Vzdálenost mezi kůly je čtyři metry, celkem tedy bylo použito 125 kůlů. Jako chemická ochrana před výsadbou byl použit Roudup Biaktiv v dávce 3 litry na jeden hektar. Hnojení probíhalo v prvním i druhém roce a to v dávce 170 kg na jeden hektar. Příprava půdy, výsadba a následná ochrana proti buřeni byla provedena vlastní mechanizací, proto zde tyto náklady nejsou zahrnuty.
Tabulka č. 7 (Náklady na nákup palivového dřeva za pětileté období)
Druh paliva
MJ
Počet MJ
Cena Kč/MJ
Celkem Kč
Jehličnaté
plm
50
623
31 150
Listnaté
plm
50
970
48 550
100
Celkem
79 650
Celkem
Zdroj: vlastní šetření Výpočet nám ukazuje, že při ročním spotřebě palivového dřeva na vytápění 20 plm, kdy je mícháno dřevo jehličnaté a dřevo listnaté v poměru 1:1, nám při průměrných cenách za 1plm v roce 2009 vychází náklady 79 650 Kč. V těchto nákladech není zahrnuta doprava dřeva, protože případná sklizeň plantáže bude probíhat vlastní mechanizací.
46
Výnos po pěti letech na ploše 1 ha Podle měření, které proběhlo na podzim roku 2009, byly zjištěny následující hodnoty: - průměrná výška porostu 9,06 metru - střední tloušťka porostu 9,48 metru - objem středního kmene je 0,029 metrů krychlových Objem celkové zásoby se tedy vypočte vynásobením objemu středního kmene (0,029) počtem stromů (1700). Skutečná zásoba je tedy 49,3 metrů krychlových (19,72 tun/suš) 5.1.2. Výnosová část Výnos z plantáže RRD bude hodnocen ve dvou variantách: Varianta I Určení výnosu z pětileté plantáže nebude hodnoceno ziskem za prodej dřevní hmoty v podobě palivového dříví a to proto, že byly poskytnuty dotace na založení porostu RRD a jedna z podmínek získání dotací je, že veškerá vyprodukovaná hmota bude 47
použita pro vlastní spotřebu. Druhý důvod je snaha o nezávislost na dřevní hmotě a krýt celou spotřebu paliva na vytápění s vlastních zdrojů. Určení výnosovosti tedy bude probíhat z hlediska úspory investic na nákup palivového dřeva potřebného k vytápění rodinného domu, které bude nahrazeno dřevem vyprodukované na vlastní plantáži. Je sice velmi pravděpodobné, že spotřeba topolového dřeva bude vyšší, než při používáni součastného paliva, avšak ve výpočtu není zahrnuta hmota větví, které boudou zpracovány na štěpku a při topení míchány spolu se dřevem. Tento způsob by mohl rozdíl ve spotřebě dorovnat. Do této varianty bude zahrnuta i získaná dotace.
Tabulka č. 8 (Porovnání spotřeby paliva a produkce plantáže)
spotřeba
produkce na produkce na rozdíl na 1 Rozdíl na 2
(plm)
1ha (plm)
2 ha (plm)
ha (plm)
ha (plm)
v 1. roce
20
9,869
19,72
-10,14
-0,28
v 5. roce
100
49,3
98,6
-50,7
-1,4
Zdroj: vlastní šetření Z výsledků uvedených v tabulce je patrné, že zásoba, kterou je schopna plantáž RRD vyprodukovat za pět let na ploše jednoho hektaru, je dostatečně vysoká, aby pokryla naší spotřebu. Lze tedy konstatovat, že výnosem v tomto případě je úspora na nákup palivového dříví za dobu pět let v hodnotě 79 650 Kč. Tabulka č. 9 (získané dotace)
48
Druh dotace
MJ
Počet MJ
Výše dotace/1ha
Celkem (Kč)
na založení RRD
1 ha
1
60 000 Kč
60 000 Kč
Zdroj: vlastní šetření Dalším výnosem jsou získané dotace na založení produkčního porostu rychle rostoucích dřevin a to v celkové výši 60 000 Kč. Tabulka č. 10 (Hospodářský výsledek varianta I) Náklady
Výnosy
Hospodářský výsledek
35 046 Kč
60 000 Kč
24 954 Kč
Zdroj: vlastní šetření V této variantě nejsou započítány náklady na pořízení palivového dříví, protože se předpokládá jeho úplné nahrazení vlastní vypěstovanou biomasou. Varianta II V této variantě nebudou do výnosů zahrnuty dotace, protože budeme vyprodukovanou biomasy prodávat a tím bychom nesplnily podmínky pro jejich získání. Pro výpočet je použit přepočet 1 prm štěpky = 0,4 plm biomasy Tabulka č. 11 (výnosy z prodeje štěpky)
Druh
MJ
počet MJ
cena/prm
celkem Kč
Štěpka
prm
123,25
320
39 440
Zdroj: vlastní šetření
49
Největší faktor, který může ovlivnit výnos z prodeje štěpky je její výkupní cena, která se od různých odběratelů značně liší. Proto jsem při výpočtu vycházel z průměrné ceny na trhu v roce 2009. Tabulka č. 12 (hospodářský výsledek před zdaněním varianta II)
Náklady
Výnosy
Hospodářský výsledek
114 696 Kč
39 440 Kč
-75 256 Kč
Zdroj: vlastní šetření Do nákladů jsou v této variantě zahrnuty i výdaje na nákup palivového dřeva a do výnosů naopak nejsou zahrnuty dotace.
Porovnání obou variant Z vypočtených údajů je patrné, že pěstování porostů RRD na malé ploše je ekonomicky nejvíce výhodné v tom případě, když nám bude poskytnuta dotace na založení porostu RRD a vyprodukovanou biomasu využijeme jako palivo pro vlastní potřebu. V případě kdy o dotaci žádat nebudeme a biomasu prodáme jako surovinu v podobě štěpky, budeme vykazovat záporný hospodářský výsledek. 5.2. Shrnutí a doporučení Z výsledků, které jsou v této práci publikovány, je patrné, že zakládání produkčních porostů RRD na malé ploše, v našem případě o velikosti 1 ha, je vhodné jen tehdy, budou li uplatněny dotace na zakládání porostů RRD a vyprodukovaná biomasa bude použita jako palivo pro vlastní potřebu. V součastné době bohužel tyto dotace dostupné nejsou, ale lze předpokládat, že během roku 2011 budou opět spuštěny. 50
Na základě vyhodnocení hospodářského výsledku u konkrétní plantáže RRD, lze navrhnout následující doporučení: -plochu plantáže stanovit na velikost 2 ha, rozdělenou na čtyři 0,5 ha dílčí plochy, z nichž každý rok bude postupně zalesněna jedna, a tím bude zajištěna nepřerušená produkce -při založení porostu RRD se pokusit získat dotaci -využívat vyprodukovanou biomasu pro vlastní potřebu -veškeré práce spojené se založením a péči provádět v co největší míře ve vlastní režii Velkou výhodou, která by jistě rozšířila počet zájemců o pěstování RRD by podle mého názoru bylo odstranění podmínky potřebné k získání dotací, která nám ukládá povinnost použít vyprodukovanou biomasy pro vlastní účely.
6. Srovnání výsledků s dosavadními poznatky Z publikovaných výsledků ověřování, které prováděl VÚKOZ Průhonice a VÚZT na 40 plochách České republiky, bylo dosaženo výnosu 4-10 t suš/ha/rok u topolu a 2-8 t suš/ha/rok u vrby. Vyšší výsledky byly například naměřeny na plantážích topolů Peklov, kde bylo dosaženo výnosu 13 t suš/ha/rok. Na ploše, která je předmětem této studie, bylo dosaženo produkce za pětileté období 19,72 tun/suš/ha. Což v přepočtu za jeden rok činí 3,944 tun/suš/ha. Z uvedeného vyplývá, že bylo dosaženo spodní hranice produkce, kterou uvádí výzkumy provedené v rámci České republiky. Vzhledem k tomu, že se plocha nachází v nadmořské výšce 600 m n.m. a tudíž tvoří maximální doporučenou hranici pro pěstování RRD, můžeme hodnotit výnos kladně. Možnost jak dosáhnout vyšší produkce, by mohla být volba jiného klonu, který by mohl dosáhnout ve zdejších podmínkách vyššího výnosu.
51
Z měření, které doposud na území ČR probíhají je patrné, že výrazně vyšší produkce dosahuje plantáž ve druhém a dalším sklízecím cyklu. Proto je reálný předpoklad, že ekonomická efektivnost pěstování RRD se v našem případě bude zlepšovat. Je to dáno hned několika faktory. Jeden z hlavních důvodů jsou snížené náklady v dalších letech o nákup nových řízků, které při hustém sponu tvoří jejich nezanedbatelnou část. Dalším předpokladem, jak uvádějí dosavadní studie, je zvýšení objemové produkce po prvním obmýtí.
7. Závěr Cílem této bakalářské práce bylo přiblížit potencionálním zájemcům možnosti, které jsou nezbytným předpokladem úspěšného pěstování porostů RRD. Stručně jsou zde popsány jednotlivé pracovní postupy, možnosti pěstování a způsob využití vyprodukované biomasy. Podrobněji jsou zde uvedeny informace týkající se dotací na založení porostu RRD, bez kterých podle této studie není možné v současné době dosáhnout uspokojivého výnosu. Pro lepší představivost byly na základě ekonomické analýzy namodelovány dvě varianty, ve kterých je poukázáno na efektivnost pěstování porostů RRD. V první variantě se předpokládá, že veškerá vyprodukovaná biomasa bude použita pro vlastní potřebu a proto jsou zde započítány i dotace. Ve druhé variantě předpokládáme s prodejem biomasy v podobě štěpky. Z výsledků je jednoznačně patrné, že první varianta se osvědčila jako ekonomicky přijatelná, kdy celkové náklady jsou nižší jako předpokládané výnosy. V tomto případě 52
je předpokládaný zisk 24 954 Kč. Druhá varianta, která předpokládá s prodejem štěpky dle průměrné ceny na trhu v roce 2009, poukazuje na nevýhodnost pěstování porostů RRD bez státní podpory. V tomto případě nám náklady převyšují znatelně zisk a dosahujeme ztráty 75 256 Kč.
Summary The aim of this work was to bring potential candidates facilities which are essential for successful cultivation of crops RRD. Briefly described here are the various work processes, the possibility of cultivation and the use of biomass produced. More details are given information on subsidies for planting RRD, without which, according to this study is not possible at present time to reach a satisfactory yield.
For better imagination were based on economic analysis modeled two variants, which is referred to the efficiency of growing crops RRD. In the first scenario it is assumed that all biomass produced will be used for personal use and therefore are included as subsidies. In the second scenario, assuming the sale of biomass in the form of chips.
The results clearly illustrate that the first option proved to be economically feasible when the total costs are lower as expected revenues. In this case the expected profit of 53
24 954 CZK. The second option, which foresees the sale of chips by the average market prices in 2009, points to the disadvantage of growing crops without the aid RRD. In this case, our costs significantly outweigh the profit and loss achieved 75 256 CZK.
8. Seznam použité literatury Knižní zdroje a časopisy KUPČÁK, V. Ekonomika lesního hospodářství. 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2006. 257 s. ISBN 80-7157-998-X. MLYNÁŘ, P. Ekonomické aspekty zalesňování zemědělských půd. Diplomová práce. Brno: MZLU Brno, 2006. PEJZL, J. -- SLONEK, L. a kol. Biomasa - současná a budoucí energetická základna. Ústav základního zpracování dřeva LDF MZLU v Brně: 2006. 166 s. ISBN 80-7157989-0. VRATNÝ, Výmladkové plantáže rychle rostoucích dřevin a možnosti využití topolu, Biomasa současná a budoucí energetická základna Celostátní seminář- 2. listopadu 2006,
54
VLADIMÍR ČÍŽEK, Základní předpoklady pro zakládání plantáží a pěstování rychlerostoucích dřevin v podmínkách ČR. Expertní studie k projektu BRIE - regionální trh s biomasou 2007 KAMILA HAVLÍČKOVÁ a KOL., Rostlinná biomasa jako zdroj energie 2008 Nařízení vlády 308/2004 ze dne 5. května, a změny 512/2006 Sb. a 148/2008 Sb. Odborný časopis: Lesnická práce
Internetové zdroje JAN WEGER A KOL. Pěstování výmladkových plantáží rychle rostoucích dřevin pro produkci biomasy k energetickému použití na zemědělské půdě. (online) Dostupné na :
JAN WEGER, KAMILA HAVLÍČOKÁ, Zásady a pravidla pěstování rychle rostoucích dřevin (r.r.d.) ve velmi krátkém obmýtí. (online) Dostupné na : http://biom.cz/cz/odborne-clanky/zasady-a-pravidla-pestovani-rychle-rostoucich-drevinr-r-d-ve-velmi-kratkem-obmyti Přehled klonů rychle rostoucích dřevin schválených MŽP a doporučených MZe pro zakládání výmladkových plantáží pro energetické využití. (online) Dostupné na : Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 239/2007 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy, a nařízení vlády č. 308/2004 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy a na založení porostů rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě určených pro energetické využití, ve znění nařízení vlády č. 512/2006 Sb.(online) Dostupné na : 55
IVO CEJKAL, JAROSLAV BOHÁČ, Využití biomasy rychle rostoucích dřevin v energetice sídel (online). Dostupné na : Možnosti získání dotací pro pěstování rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě za účelem produkce biomasy k energetickému využití.(online) Dostupné na : JAROSLAV KNÁPEK, JIŘÍ VAŠÍČEK, KAMILA HAVLÍČKOVÁ, Ekonomika plantáže
rychle
rostoucích
dřevin.
(online)
Dostupné
na
:
RRD Japonský topol (online) Dostupné na : ISOZE, Informační středisko obnovitelných zdrojů energie. (online) Dostupné na : http://www.vukoz.cz/vuoz/biomass.nsf/pages/a.html JAN PŘÍHODA, Energeticky využitelná biomasa v lesním hospodářství. (online) Dostupné na : Pěstování
rychlerostoucích
dřevin
(TZ
Less),
(online)
Dostupné
na
:
Přehled klonů rychle rostoucích dřevin schválených MŽP a doporučených MZe pro zakládání výmladkových plantáží pro energetické využití (online) Dostupné na : Ceny
topolových
řízků
(online)
Dostupné
na
:
<www.ceskakrajina.cz>
<www.topoly.blog.cz> Jednotky a termíny pro objemové značení dřevní hmoty. Vzájemné přepočty mezi jednotkami objemu dřevní hmoty. (online) Dostupné na : Výhřevnost hlavních druhů palivového dřeva a objemová hmotnost. (online) Dostupné na : Výhřevnost čisté dřevní hmoty rychlerostoucích topolů populus nigra L. x populus maximowiczii Jap-104 v závislosti na obsahu vody. (online) Dostupné na : 56
9.Obrazová část Obrázek 1 (čtyřletá plantáž RRD)
57
Foto: vlastní
Obrázek 2 (pětiletá plantáž RRD)
58
Foto: vlastní
59
