EKONOMICKÉ DOPADY FINANČNÍ KRIZE NA VYBRANÝ SEGMENT VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ČR

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Hospodářská politika

EKONOMICKÉ DOPADY FINANČNÍ KRIZE NA VYBRANÝ SEGMENT VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ČR The economic impact of the financial crisis on the selected segment of the public finance in the Czech Republic Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

Ing. Jana Godarová

Bc. Iva Mušálková Brno, 2015

MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Akademický rok: 2014/2015 Studentka:

Bc. Iva Mušálková

Obor:

Veřejná ekonomika a správa

Téma práce:

Ekonomické dopady finanční krize na vybraný segment veřejných financí v ČR

Téma práce anglicky:

The economic impact of the financial crisis on the selected segment of the public finance in the Czech Republic

Cíl práce, postup a použité metody:

Cíl práce: Cílem práce je kvantifikovat vliv finanční krize na vývoj veřejných financí v ČR. V práci budou analyzovány strukturální změny a změny v objemu výdajů a příjmů vybraného dílčího segmentu sociální politiky, které proběhly před krizí, během ní a po ní. Dílčím cílem práce rozdělit dopady, které v daném segmentu sociální politiky byly vyvolány krizí a které byly způsobeny reformami veřejných financí. Postup práce a použité metody: • teoretický úvod do vybraného dílčího segmentu sociálního systému • deskripce změn ve vybraném segmentu sociální politiky • analýza dopadů krize na vybraný segment sociální politiky • syntéza zjištěných poznatků

Rozsah grafických prací:

Podle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh:

60 – 80 stran

Literatura:

BŘESKÁ, Naděžda, Eva BURDOVÁ a Lucie VRÁNOVÁ. Státní sociální podpora :s komentářem a příklady k 1.6.2010. 13. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2010. 239 s. ISBN 9788072636099. KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 5., přeprac. a aktualiz. vy. Praha: Wolters Klu- wer Česká republika, 2010. 542 s. ISBN 9788073575854. PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance :teorie a praxe v ČR. Vyd. 1. Praha: Wolters Klu- wer Česká republika, 2011. 642 s. ISBN 9788073576981. CHVÁTALOVÁ, Iva. Právo sociálního zabezpečení v České republice a Evropské unii. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2012. 290 s. ISBN 9788073803742. MATLÁK, Ján. Právo sociálneho zabezpečenia. 2. rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2012. 356 s. ISBN 9788073804039.

Vedoucí práce:

Ing. Jana Godarová

Pracoviště vedoucího práce:

Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie

Datum zadání práce: 8. 1. 2013 Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

............................... ... doc. Mgr. Jiří Špalek, Ph.D. vedoucí katedry V Brně dne: 5. 2. 2015

.................................. prof. Ing. Antonín Slaný, CSc. děkan

J m éno a pří j m ení au t ora:

Iva MUŠÁLKOVÁ

Náz ev di pl om ové práce:

Ekonomické dopady finanční krize na vybraný segment veřejných financí v ČR

Náz ev prác e v an gl i čt i ně:

The economic impact of the financial crisis on the selected segment of the public finance in the Czech Republic

Kat edra:

Veřejné ekonomie

Vedoucí di pl om ové práce:

Ing. Jana Godarová

R ok obhaj ob y:

2015

Anotace Diplomová práce je zaměřena na analýzu dopadu finanční krize na vybrané dávky sociálního zabezpečení. Práce sleduje vývoj vybraných sociálních transfer v průběhu let 2003 – 2013, zaměřuje se na jejich reformy a přijatá opatření. Následně hodnotí dopad reformních kroků a finanční krize na výši výdajů vyplacených na jednotlivé dávky. Součástí práce je i analýza dopadu finanční krize na vývoj ekonomiky České republiky a přijatých protikrizových opatření.

Annotation The diploma thesis is focused on analysis of the financial crisis impact on chosen benefits of social security. The thesis observes the development of chosen social transfers during the years 2003 - 2013, concentrates on its reforms and adopted measures. It subsequently evaluates the impact of reform steps and financial crisis on the height of expenses paid on particular benefits. As part of the thesis is also included an analysis of the financial crisis impact on economy development of the Czech Republic and approved crisis impact reducing measures.

Klíčová slova Finanční krize, veřejné finance, sociální politika, systém sociálního zabezpečení

Keywords Financial crisis, public finance, social polics, social security system

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Ekonomické dopady finanční krize na vybraný segment veřejných financí v ČR vypracovala samostatně pod vedením Ing. Jany Godarové a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 13. 2. 2015 _________________________________ vlastnoruční podpis autora

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Janě Godarové za její čas, cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce.

Obsah Úvod .........................................................................................................................................................9 1.

2.

Sociální politika a sociální zabezpečení .........................................................................................11 1.1.

Počátky sociální politiky ........................................................................................................12

1.2.

Principy sociální politiky .......................................................................................................14

1.3.

Sociální zabezpečení ..............................................................................................................14

1.3.1.

Koncepce sociálního zabezpečení v tržní ekonomice a jeho modely ............................16

1.3.2.

Objekty a subjekty sociálního zabezpečení ....................................................................16

1.3.3.

Funkce sociálního zabezpečení ......................................................................................17

1.3.4.

Metody sociálního zabezpečení .....................................................................................18

1.3.5.

Systémy financování sociálního zabezpečení ................................................................19

1.4.5.1.

Průběžné financování sociálního zabezpečení .......................................................19

1.4.5.2.

Fondové financování sociálního zabezpečení ........................................................20

1.4.5.3.

Vícepilířový systém financování sociálního zabezpečení ......................................20

Sociální zabezpečení v České republice.........................................................................................23 2.1.

Historie sociálního zabezpečení .............................................................................................23

2.1.1.

Sociální zabezpečení 1918 – 1989 .................................................................................23

2.1.2.

Sociální zabezpečení po roce 1989 ................................................................................26

2.2.

Systém a financování sociálního zabezpečení v České republice ..........................................27

2.2.1.

Sociální pojištění ............................................................................................................28

2.2.2.

Státní sociální podpora...................................................................................................29

2.2.3.1. Dávky pomoci v hmotné nouzi ......................................................................................30 2.2.3.2. Dávky sociální péče .......................................................................................................30 2.2.3.3. Sociální služby ...............................................................................................................31 2.3.

Mezinárodní dokumenty ........................................................................................................31

2.4.

Současné nastavení vybraných sociálních transfer ................................................................34

2.4.1.

Státní sociální podpora ...................................................................................................34

2.4.1.1. 2.4.2.

Přídavek na dítě ......................................................................................................35

Sociální příplatek ...........................................................................................................35

2.4.2.1.

Rodičovský příspěvek ............................................................................................35

2.4.2.2.

Porodné ..................................................................................................................36

2.4.2.3.

Příspěvek na bydlení ..............................................................................................36

2.4.3.

Dávky pomoci v hmotné nouzi ......................................................................................37

2.4.4.

Podpora v nezaměstnanosti ............................................................................................38 7

2.5.

Mandatorní výdaje v České republice ................................................................................... 39

2.5.1. 3.

4.

Příčiny vysokých mandatorních výdajů České republiky .............................................. 40

Dopad reforem a finanční krize na vybrané sociální transfery ...................................................... 44 3.1.

Přídavek na dítě ..................................................................................................................... 46

3.2.

Sociální příplatek ................................................................................................................... 50

3.3.

Rodičovský příspěvek............................................................................................................ 52

3.4.

Porodné .................................................................................................................................. 55

3.5.

Příspěvek na bydlení .............................................................................................................. 57

3.6.

Dávky pomoci v hmotné nouzi .............................................................................................. 59

3.7.

Podpora v nezaměstnanosti.................................................................................................... 63

3.8.

Hodnocení.............................................................................................................................. 67

Dopad finanční krize na příjmy a výdaje České republiky ............................................................ 70 4.1.

Stav české ekonomiky před krizí ........................................................................................... 71

4.2.

Stav české ekonomiky v době krize....................................................................................... 72

4.3.

Stav české ekonomiky v roce 2014 a predikce pro budoucí vývoj ........................................ 74

4.4.

Přijatá protikrizová opatření v České republice..................................................................... 77

Závěr ...................................................................................................................................................... 79 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ....................................................................................................... 80 SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................................... 90 SEZNAM TABULEK...................................................................................................................... 90 SEZNAM SCHÉMAT ..................................................................................................................... 91 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ............................................................................................ 91

8

Úvod Finanční krize, jejíž počátek je datován ke konci roku 2007, dopadla v různé míře na všechny státy Evropské unie a nevyhnula se ani České republice. Ta její příchod pocítila koncem roku 2008, kdy se začal zpomalovat výkon ekonomiky. S výraznějšími dopady se musela česká ekonomika potýkat v roce 2009, hrubý domácí produkt zaznamenal hluboký propad, docházelo k útlumu investic, klesala platební morálka odběratelů, firmám klesal počet zakázek a musely propouštět své zaměstnance, protože pro ně neměli práci. V důsledku toho rostla nezaměstnanost, to negativně ovlivňovalo nejen příjmy domácností, ale i příjmy a výdaje státního rozpočtu. Výpadek příjmů státního rozpočtu byl dán poklesem příjmů z daní právnických i fyzických osob, z daně přidané hodnoty a vybraného pojištění. Výdaje v roce 2009 musely být v průběhu roku navýšeny o 14,1 mld. Kč, toto navýšení se dotklo především dvou kapitol státního rozpočtu a to Ministerstva práce a sociálních věcí a kapitoly Státního dluhu. Tato práce se zaměřuje na analýzu dopadu finanční krize na vybrané sociální transfery vypláceny z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí. Vybraná oblast je tématem velmi aktuálním a ve všech médiích, především v době krize, často probíraným. Často bývají rostoucí mandatorní výdaje, především tedy dávky sociálního zabezpečení, označovány za příčinou rostoucích výdajů státního rozpočtu. Ústředním tématem diplomové práce je analyzovat dopady finanční krize a reforem na vybrané sociální transfery. První kapitola práce definuje důležité pojmy a souvislosti sociální politiky a sociálního zabezpečení, které jsou důležité pro uvedení čtenáře do problematiky. Věnuje se počátkům sociální politiky a příčiny jejího vzniku, s její funkcí, různými systémy financování sociálního zabezpečení atd.. Druhá kapitola se již zabývá sociálním zabezpečením v České republice, jejím historickým vývojem, důležitými mezinárodními dokumenty, které významně formovaly současnou podobu sociálního zabezpečení a současným nastavením vybraných sociálních transfer pro analýzu dopadu finanční krize. Těmito vybranými transfery jsou přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, porodné, příspěvek na bydlení, dávky pomoci v hmotné nouzi a podpora v nezaměstnanosti. Oblast sociálního zabezpečení a především vybrané transfery jsou vybrány, protože bývají často diskutovaným tématem, ať už z důvodu jejich častých reforem, vzrůstajících výdajů na jejich výplatu, často se polemizuje o jejich „správném“ nastavení a jejich zneužívání. 9

Třetí kapitola již analyzuje proběhlé reformy v letech 2003 – 2013 a dopad krize u výše vyjmenovaných transfer. Je zde uvedená každá dávka zvlášť s jejím vývojem v průběhu let, zaměřuje se nejen na vývoj výdajů na tyto dávky, ale i např. na vývoj její průměrné výše, počtu vyplacených dávek v jednotlivých letech a okolní vlivy, které mohou mít taky vliv na jejich výdaje. Tyto dávky by měly v těžkých sociálních situacích pomáhat občanům v dorovnání jejich příjmů, aby byli nadále schopni uspokojit své základní životní potřeby, tzn., že finanční krize by měla, tedy pokud vycházíme z tohoto předpokladu, zvýšit výdaje na jednotlivé dávky. Čtvrtá kapitola se věnuje analýze vývoje české ekonomiky v době před, během a po krizi. Tyto kapitoly jsou zde zařazeny, aby čtenář získal přehled o celkové situaci veřejných financí České republiky v těchto letech. Kromě analýzy vývoje ekonomiky v těchto letech se věnuje i opatřením, které vláda přijala za účelem utlumení dopadu finanční krize a predikcím o budoucím vývoji české ekonomiky. Pro toto aktuální téma je charakteristické čerpat z velkého množství různorodých zdrojů. Knižní publikace jsou využity v teoretické části práce, praktická část čerpá z internetových zdrojů, především z údajů Českého statistického úřadu, z údajů a tiskových zpráv Ministerstva práce a sociálních věci a Ministerstva financí a webových stránek České správy sociálního zabezpečení.

10

1. Sociální politika a sociální zabezpečení Práce se zabývá vybranými dávkami sociálního zabezpečení. Sociální zabezpečení je důležitou složkou sociální politiky, která je v dnešní době nedílnou součástí našich životů. Jejím hlavním posláním je vytvořit důstojné podmínky pro život a zajistit rovné příležitosti pro všechny. To znamená zajistit rovné příležitosti v oblasti vzdělávání, zdravotní péče, bydlení a pracovních příležitostí. Garantuje též dostatečný minimální příjem, který je definován pro různé sociální situace. Sociální politika musí zohledňovat společenský vývoj a předvídat možný budoucí vývoj.1 Předpokladem pro úspěšnou sociální politiku státu je legislativní prostředí a zakotvení využívání nástrojů sociální politiky v zákonech. Neméně důležité jsou ekonomické předpoklady země a možnost využívání finančních zdrojů.2 Pojem sociální politika se obtížně definuje a určuje její vymezení. Dá se říct, že kolik lidí, tolik různých pojetí sociální politiky. Můžeme si pod ní představit sociální politiku se vším, co k ní patří – sociální pojištění, sociální podpora a sociální pomoc, nebo jen dávky státní podpory, pro někoho je to jen zbytečná instituce, která občany nemotivuje k přebrání odpovědnosti za svůj život. Velmi tedy záleží na úhlu pohledu. Podstatou sociální politiky a její pojetí úzce souvisí s pojmem „sociální“. Slovo sociální je řeckého původu a češtině se používalo v různých významech. Původně ve smyslu společenský, později se jeho význam vymezil na „týkající se vrstev hospodářsky slabých, závislých a vykořisťovaných“, po druhé světové válce se užívalo ve významu – týkající se společnosti, týkající se zlepšování společenských poměrů a týkající se hmotného zabezpečení lidí.3 Pojem „politika“ se definuje stejně obtížně, jako „sociální“. Jedni jej chápou jako úsilí o udržení nebo změnu systému, jiní jako soubor sociálních činností, další jako soubor politických nástrojů.4 Titmuss5 uvádí, že pod pojmem „politika“ se skrývá soubor zásad, kterými se řídí činnost směřující k daným cílům. Dále upozorňuje, že pojem politika má smysl pouze v případě, kdy my (společnost, skupina, stát) můžeme mít vliv na změny – nemáme tedy politiku o počasí, protože jsme bezmocní s ním něco dělat, ale můžeme mít politiku o nemanželských dětech, protože věříme, že máme sílu ovlivnit jejich životy.

1

DUKOVÁ, Ivana, Martin DUKA a Ivanka KOHOUTOVÁ. Sociální politika: učebnice pro obor sociální činnost. 2013, str. 49

2

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. Vyd. 1., str. 254

3

TOMEŠ, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. 2010,.str.27

4

TOMEŠ, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. 2010,.str.28

5

TITMUSS, Richard Morris, Brian ABEL-SMITH a Kathleen TITMUSS. Social policy: an introduction. 1974, str. 23

11

Definice sociální politiky jednotlivých autorů, jako je např. Krebs6, Kotous7, Potůček8 nebo Engliš9, mají jedno společné. Vždy se jedná o činnost lidí, která ovlivňuje životy lidí, má utvářet společnost a zlepšit sociální podmínky života obyvatel,

1.1.

Počátky sociální politiky

Podat ucelený výklad o vývoji sociální politiky je obtížné. Existuje řada příčin, které znesnadňují jednoznačný výklad a vytvoření celkového pohledu na vývoj sociální politiky. Hlavní příčinou, jak už vyplývá z předchozího textu, je skutečnost, že ve světě neexistuje jednoznačné uznávané pojetí sociální politiky, což znesnadňuje sledovat její vývoj a určit období jejího vzniku. Dále vznik a vývoj sociální politiky nelze sledovat bez okolních jevů, které ho provázely. Vývoj je velmi úzce spojen nejen s ekonomickými a politickými jevy, ale i s demografickým vývojem, náboženstvím, právem, psychologií, sociologií a mnoho dalšími. Problémem je i volba kritérií, podle nichž bude vývoj sociální politiky sledován historické epochy, teritorium atd.10 Význam a vliv státu se v sociální politice během staletí často měnil. V historii můžeme zaznamenat vývoj od nahodilé a jednorázové pomoci potřebným poskytované církví nebo šlechtou až po ucelený systém dávek. Prvotní počátky tak můžeme nalézt už v kmenových kulturách, kde byla vzájemně poskytovaná pomoc starým, nemocným a potřebným v rámci kmene. I když zde můžeme spíše mluvit o aktu vzájemné pomoci, než o sociální politice. Tato pomoc vyplývala ze zvyklostí kmene a byla naprosto přirozená a samozřejmá. 11 Skutečné zárodky sociální politiky lze spatřovat až u vzniku dělby práce, v období kdy se začaly vytvářet ekonomické, politické a právní rozdíly mezi lidmi a tím vznikala nutnost vzniku různých sociálních opatření (půda pro válečné vysloužilce, pomoc sirotkům nebo vdovám po bojovnících, péče tělesně postiženým). Tato pomoc byla ovšem pouze nahodilá, většinou jednorázová, převážně závisela na dobré vůli panovníka a týkala se jen určitých komunit.12

6

KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 5., str. 21

7

KOTOUS, Jan, Gabriela MUNKOVÁ a Martin ŠTEFKO. Obecné otázky sociální politiky, 2013,str. 8

8

POTŮČEK MARTIN. Sociální politika. 1995, str.30

9

ENGLIŠ, Karel. Sociální politika. 1916, str. 6

10

KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 5., 2010, str. 151

11

DUKOVÁ, Ivana, Martin DUKA a Ivanka KOHOUTOVÁ. Sociální politika: učebnice pro obor sociální činnost. 2013,str. 27

12

KREBS, Vojtěch. Sociální politika 2010, str. 153

12

Teprve v 15. století lze zaznamenat určitou aktivní účast obcí. Začínají vznikat cechy mistrů, tovaryšské spolky, řeholní řády, zřizují se sirotčince, špitály a chudobince.13 Důsledkem válek a morů rostl počet krádeží, žebrajících lidí a počet bezdomovců. Panovníci museli teda přijímat různá opatření, která by tuto situaci zmírnila. Vznikali různé formy ve všech zemích Evropy a tím se role státu i chápání role státu začíná pomalu měnit.14 V 18. a začátkem 19. století, tedy v období novověku, dochází k růstu sociálních problémů na území celé Evropy. Je to důsledek industrializace, urbanizace a vznikem dělnické třídy. V tuto dobu dochází ke změně životních podmínek obyvatel, způsobu práce, pracovních podmínek a charakteru práce, tím se mění i celkový způsob života. Všechny tyto změny vytváří i nová sociální rizika, se kterými se řada obyvatel musí potýkat.15 Významným mezníkem ve vývoji Evropy a sociální politiky v ní byl rok 1848 a revoluce, která postihla celé území Evropy. Dochází ke spoustě řadě významných událostí, které významným způsobem ovlivňují vývoj sociální politiky. V roce 1880 se v Berlíně uskutečnila konference o ochraně práce, kde jsou mimo jiné rozvíjena Bismarcova sociální opatření, která byla přijata v 80. letech 19. století, týkající se zdravotního, důchodového a úrazového pojištění. Jeho opatření byla sice skromná, ale jejich princip byl ve svých důsledcích radikální a převratný. Bismarck tak odstartoval řadu sociálních změn v mnoha státech Evropy. Tyto změny s sebou samozřejmě nesly i růst výdajů státu, což se nelíbilo vedení státu ani příslušníkům středních vrstev, kteří nesli hlavní finanční tíhu sociálního břemene. To je příčinou vzniku hnutí proti sociálním reformám. Další vývoj sociálních opatření i vznik hnutí proti sociálním reformám přerušila až první světová válka.16 První počátky sociálního zabezpečení naší zem spadají do poloviny 19. století, tedy ještě v době kdy naše země byla součástí Rakousko – Uherské monarchie. Ty vycházeli z již výše zmíněných Bismarckových návrhů a opatření. Vznikalo postupně pojištění pro jednotlivé skupiny obyvatel a vytváří se několik soustav nemocenského a důchodového zabezpečení.17

13

DUKOVÁ, Ivana, Martin DUKA a Ivanka KOHOUTOVÁ. Sociální politika: učebnice pro obor sociální činnost. 2013,str. 27

14

KREBS, Vojtěch. Sociální politika 2010, str. 153

15

KREBS, Vojtěch. Sociální politika 2010, str. 175

16

KREBS, Vojtěch. Sociální politika 2010, str. 153

17

ŽIŽKOVÁ, Jana a Vojtěch KREBS. Základy sociální politiky, str. 76

13

1.2.

Principy sociální politiky

Při naplňování cílů sociální politiky je třeba respektovat a dodržovat nejvýznamnější principy, ze kterých sociální politika vychází. Tyto principy jsou sociální spravedlnost, sociální solidarita, subsidiarita a participace. Princip sociální spravedlnosti je klíčový pro utváření sociální politiky. Pod tímto pojmem rozumíme princip, dle kterého jsou prostředky blahobytu rozdělovány mezi jednotlivé objekty. Definovat spravedlnost je velmi obtížné a záleží, z jakého úhlu na ni nahlížíme. Překážkou u této zásady je způsob, jakým určit míru zásluh jednotlivců pro společnost.18 Princip sociální solidarity je dle Krebse19 “…nezbytným prvkem uspořádání každého sociálního státu.“ Solidarita je hlavním rysem sociální politiky a je považován za významnou hybnou silou vývoje lidstva a taky za významný předpoklad pokroku. V demokratické společnosti.20 Princip subsidiarity podporuje zodpovědnost jedince za svůj život a své činy. V první řadě by si měl pomoct svými vlastními prostředky, pokud nejsou dostatečné, tak v dalším stupni by měla pomoct rodina a komunita. A až pokud nestačí ani tyto prostředky, měla by přijít na řadu pomoc státu. Aby byl tento princip implementován úspěšně, je nutné začít u jedinců a dlouhodobě je vychovávat k zodpovědnosti za vlastní sociální jednání.21 Princip participace je taktéž nedílnou součástí dobře fungující sociální politiky. Lidé se tak podílí na tom, co ovlivňuje jejich život a podílí se i na veřejném životě. Nejsou pouze příjemci opatření sociální politiky, ale mají možnost se podílet a rozhodovat o jejich realizaci.22

1.3.

Sociální zabezpečení

Sociální

zabezpečení

je podstatnou

součástí

sociální

politiky. Je to

prostředek

k uskutečňování jejich úkolů a cílů, můžeme jej tedy chápat jako soubor institucí, zařízení a opatření, kterými se předchází sociálním událostem, mírní jejich dopad a řeší jejich následky. Sociální zabezpečení se v jednotlivých státech liší svou formou, strukturou, cíli, způsobem 18

KOTOUS, Jan, Gabriela MUNKOVÁ a Pavel PEŘINA. Úvod do sociální politiky, 2000, str.9

19

KREBS, Vojtěch. Solidarita a ekvivalence v sociálních systémech, str. 17

20

KREBS, Vojtěch. Solidarita a ekvivalence v sociálních systémech, 2009, str. 17

21

KNAUSOVÁ, Ivana. Vybrané kapitoly ze sociální politiky, 2005, str. 44

22

DUKOVÁ, Ivana, Martin DUKA a Ivanka KOHOUTOVÁ. Sociální politika: učebnice pro obor sociální činnost ,2013, str. 59

14

dosahování cílů i vymezením sociálních událostí. Výdaje státního rozpočtu na sociální zabezpečení ve většině státu rok od roku rostou, ne jinak je tomu i v České republice. Rozdíly ve výdajích jsou mezi zeměmi s liberální politikou a zeměmi s tržní ekonomikou. Země s liberální politikou ponechávají řešení a pokrytí sociálních rizik víceméně na občanech, země s tržní ekonomikou se více angažují a sociální politika tvoří podstatnou položku v rozpočtu státu. K pokrytí sociální politiky jsou používány zdroje ze státního rozpočtu ale i zdroje z rozpočtů územních rozpočtů. 23 Sociální zabezpečení je souhrnným označením pro instituce, které poskytují občanům materiální a peněžní plnění, radu, azyl, ochranu a služby, aby uspokojily jejich sociálních (společností uznaných) potřeb. Sociální zabezpečení je ve většině států, i v ČR, tvořeno třemi organizacemi.  Sociální pojištění - prostřednictvím pojištění si občané odkládají část své spotřeby pro případ státem uznané sociální události. Je to výraz odpovědnosti občanů k sobě i své rodině, ať už formou vnucené nebo dobrovolné. Spočívá v povinném placení příspěvků, od nichž se odvozují peněžní částky, které pojištěná osoba obdrží v případě pojistné události.  Sociální zaopatření - sociální zaopatření je alternativou k sociálnímu pojištění a lze jej použít ve stejných případech. Může být realizováno jak peněžními dávkami, tak i nepeněžním plněním, například zdravotnictví.  Sociální péče - vztahuje se na sociální potřebnosti jedinců, důvod vzniku tíživé situace se nezkoumá (například nezaměstnanost, úraz apod.)24 Sociální pojištění je preferováno v zemích s tržní ekonomikou, tedy i v České republice. Je to nevhodnější formou pro zajištění sociálních potřeb občanů, které postihla sociální událost, v jejímž důsledku přišli o pravidelný příjem. Mezi tyto sociální události patří ztráta zaměstnání, invalidita, nemoc, péče o člena rodiny, stáří, mateřství nebo ztráty živitele. Státní zaopatření se používá tam, kde pojištění nestačí zajistit sociální stabilitu a bezpečnost občana, nebo tam, kde je nepoužitelné. Důvodem většinou bývá výskyt neočekávaného sociálního 23

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. Vyd. 1., str. 253

24

HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Květa KUBÁTOVÁ. Veřejné finance. 2. Vyd., str. 217-219

15

jevu nebo výskyt velkého rozsahu sociálně potřebných občanů. Sociální péče přichází na řadu, pokud se občan dostane do situace, kdy není schopen se sám zaopatřit, není pojištěn a nesplňuje podmínky pro vznik nároku na státní zaopatření. Od sociálního pojištění a sociálního zaopatření se sociální péče liší svou individualizovanou aplikací, podmíněnou chudobou nebo dočasnou nouzí. V případě státní sociální správy či obce má sociální subjekt určitou povinnost poskytnout pomoc v takovém nezbytném rozsahu, který je vyplývá z ústavního práva na existenci.25

1.3.1. Koncepce sociálního zabezpečení v tržní ekonomice a jeho modely I přes různá specifika v systémech sociálního zabezpečení v jednotlivých zemích, můžeme nalézt řadu shodných specifik, které v nich byly rozvíjeny. V zemích s tržní ekonomikou jsou používány tři hlavní nástroje k zajištění jejich občanů:  dávky sociálního pojištění – tyto dávky jsou úzce vázány na pracovní poměr a závisí na příjmu žadatele. Jsou financovány z příspěvků, které byly vybrány od zaměstnanců, zaměstnavatelů a státu. Individuální dávka není závislá přímo úměrně na výši příspěvku. Typickým rysem těchto dávek je, že nejsou placeny z našetřených zdrojů z minulých let, ale dnešní přispěvatelé platí na dnešní poživatele. Tato skutečnost má velký význam, pokud se poměr přispěvatelů a poživatelů změní,  dávky

závislé

na

příjmu

–

při

srovnání

s východoevropskými

zeměmi

v západoevropských zemích převažují. Pro vyspělé země jsou tyto dávky zcela typické. Nejsou vázány na příspěvky, ale jsou vyměřeny na základě příjmu a potřebnosti domácnosti. Charakteristické pro ně neomezená časová doba, tzn., že jsou poskytovány do té doby, dokud žadatel prokáže jejich nárok,  univerzální dávky – tyto dávky jsou poskytovány nezávisle na příjmu či zaměstnání. Mohou být poskytovány peněžitou nebo věcnou formou (porodné, bezplatná zdravotní péče atd.).26 1.3.2. Objekty a subjekty sociálního zabezpečení

Objekty sociální politiky jsou všichni obyvatelé dané země ať už jednotlivce či sociální skupiny, na které je sociální politika orientována a pro něž jsou sociální opatření určena. 25

ŽIŽKOVÁ, Jana a Vojtěch KREBS. Základy sociální politiky, str. 70-71

26

ŽIŽKOVÁ, Jana a Vojtěch KREBS. Základy sociální politiky, str. 79

16

Některá opatření jsou určena všem (například politická opatření v oblasti vzdělávání), jiná jsou určená pouze pro některé sociální skupiny či jednotlivce (rodiny s dětmi, nezaměstnaní, ženy na mateřské dovolené atd.), objekty sociální politiky můžou být různě strukturovány v závislosti na účelu nebo charakteru, např. z hlediska věku, pohlaví, příjmů, ekonomické aktivity apod.27 Subjekty sociální politiky jsou ti, jak uvádí Krebs28, kdo „mají vůli, schopnosti, předpoklady, možnosti a prostředky k určité sociální činnosti či chování a kdo takové činnosti a chování mohou iniciovat a naplňovat.“ Stejně tak jako objekty, i subjekty jsou různým způsobem strukturovány. Subjekty můžeme členit na státní a nestátní, nestátní dále na tržní a netržní. Všechny tyto subjekty růžným způsobem realizují a připravují sociální politiku v různé míře. Nejdůležitějším subjektem, který značnou měrou určuje pojetí sociální politiky, její cíle, obsah i úkoly, je v moderním světě stát (dalšími subjekty jsou orgány státu, zaměstnavatelé a firmy, zaměstnavatelské a zaměstnanecké odborové orgány, regiony, místní komunity, jejich orgány a instituce, církve, občanské organizace a iniciativy, občané, rodiny a domácnosti).29 1.3.3. Funkce sociálního zabezpečení Funkce sociálního zabezpečení vychází z funkcí, které jsou obecně platné pro sociální politiku. Sociální zabezpečení má následující funkce:

 Sociálně kurativní funkce – souvisí s tradičním posláním sociálního zabezpečení a to pomoci překonávat negativní důsledky vlivů, které nepříznivě ovlivňují sociální integraci člověka,

 sociálně preventivní funkce – snaží se předcházet negativním sociálním vlivů formou prevence, například prevence ve zdravotnictví a s tím spojena snaha předcházet zdravotnímu ohrožení obyvatelstva,

 stimulační funkce – snaží se vyvolat v jedincích takové sociální chování, které je příznivé pro rozvoj pracovních a mezilidských vztahů a vede celkově k vyšší úrovni života. Pokouší se vytvořit vztah mezi zájmy jedinců a vztahy společenskými, který by byl příznivý pro ekonomický vývoj i vývoj společnosti,

27

KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 5.,str. 50-51

28

KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 5.,str. 51-52

29

KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 5.,str. 51-52

17

 homogenizační funkce - má přispívat k homogenizaci společnosti a k odstranění rozdílů (například sjednocováním soustav nemocenského pojištění jednotlivých kategorií pracovníků),

 distribuční a redistribuční funkce – sociální zabezpečení je významným nástrojem pro redistribuci a distribuci příjmu obyvatelstva.30 1.3.4. Metody sociálního zabezpečení Při realizaci sociálního zabezpečení se využívá v současné době šest základních finančních metod realizace sociálního zabezpečení. Patří mezi ně  povinné spoření – v některých zemích jako povinné smluvní starobní pojištění pro krytí rizika stáří a dlouhověkosti  soukromé pojištění – slouží jako doplněk povinného ručení a je založené na tržních principech, například životní pojištění, soukromé důchodové pojištění - v některých je podporované státem  podnikové zaopatření – tato metoda realizace sociálního zabezpečení vznikla koncem 19. století v souvislosti se zavedením odpovědnosti zaměstnavatele za škody zaměstnanců v důsledku úrazů a nemoci z povolání  průběžný systém sociálního pojištění – systém je založen na průběžném financování. Je považován za nejlepší formu zajištění sociálních potřeb občanů, kteří se ocitli v sociálních situacích a kdy dochází ke ztrátě příjmu z výdělečné činnosti. Sociální pojištění je ve většině zemí základem systému sociálního zabezpečení. Ve většině případů bývá hrazeno z pojistného na sociální zabezpečení. To bývá placeno zaměstnanci, případně zaměstnavateli nebo i ze státních dotací (zahrnuje starobní, invalidní, zdravotní, úrazové a nemocenské pojištění)  státní zaopatření, státní sociální podpora – tento způsob sociálního zabezpečení je adresný, a reaguje na konkrétní sociální události. Dříve se toto zaopatření týkalo především státních zaměstnanců, případně jejich vdov a sirotků, nyní je tento systém více univerzální.  sociální pomoc – využívá se v případech, kdy občan není v určitých sociálních

událostech o sebe postarat. Tato pomoc reaguje na konkrétní sociální události – je adresná a je podmíněná sociální potřebností (chudobou nebo náhlou nouzí), proto je

30

ŽIŽKOVÁ, Jana a Vojtěch KREBS. Základy sociální politiky, str. 71-72

18

velmi důležité definovat kritérium sociální potřebnosti. Většinou bývá stanoveno zákonem.31 1.3.5. Systémy financování sociálního zabezpečení V ekonomických teoriích se setkáváme se čtyřmi základními systémy financování sociálního zabezpečení, a to s průběžným financováním nebo s fondovým financováním, druhý rozměr je dán vztahem mezi příspěvky a dávkou ze systému. Fondové financování je financováno z kapitalizovaného fondu, nebo fondů v rámci dvou nebo tří pilířového systému financování sociálního zabezpečení. 1.4.5.1.

Průběžné financování sociálního zabezpečení

Tento způsob financování je založen na tzv. mezigeneračním přerozdělování. Z běžných příjmů daného roku se financují běžné výdaje na sociální zabezpečení (jednotlivé dávky a ostatní náklady) v daném roce. Tzn., že občan ze svých příjmů platí povinné sociální pojištění a povinné veřejné zdravotní pojištění, ale i daně, ze kterých jsou financovány nejen jeho potřeby, ale i potřeby jiných občanů a i jiných generací. Sociální zabezpečení je financováno z:  povinného pojistného na sociální zabezpečení – toto pojištění je považováno za veřejný příjem daňového charakteru a je zahrnováno do složené daňové kvóty. Platba pojištění zvyšuje odvodovou povinnost poplatníka a snižuje tím jejich disponibilní důchody.  povinného veřejného zdravotního pojištění - má daňový charakter a zahrnuje se do složené daňové kvóty  daně (na financování sociálních podpor apod.) Tento systém financování se v poslední době čím dál častěji stává terčem kritiky, nejen kvůli rostoucí finanční nákladnosti ale i kvůli nedostatečné motivaci občanů si šetřit z vlastních finančních zdrojů na stáří. Především stárnutí populace zvyšuje nákladnost systému důchodového pojištění, které přestává být dostatečným zdrojem pro pokrytí důchodů. Téměř ve všech zemích s tímto způsobem financování sociálního zabezpečení se potýká s nerovnováhou mezi příjmy a výdaji. Systém byl oblíbený v letech hospodářského růstu a růstu populace, kdy každoročně rostl daňový výnos, výnos ze sociálního i zdravotního 31

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. Vyd. 1., str. 265-266

19

pojištění a to umožňovalo bezproblémové financování sociálního zabezpečení. Ovšem od 70. let 20. století se situace změnila a tento systém zápasí s nedostatkem finančních prostředků v rozpočtové soustavě. Čím dál častěji se hovoří o kolapsu průběžného financování sociálního zabezpečení a o potřebě vytvořit nový fondový pilíř.32 1.4.5.2.

Fondové financování sociálního zabezpečení

Tento systém financování využívá individuální sociální pojištění a prvky soukromého pojištění. Občan si pomocí pojišťovacího systému vytváří kapitálové rezervy na svůj důchod. Fondy jsou vytvářeny z individuálních plateb pojištěnců, kteří se zpravidla můžou rozhodnout, do kterého fondu bude své finanční prostředky spořit a po odchodu do důchodu čerpá své naspořené prostředky. Tento způsoby financování se potýká s nebezpečím vytunelování fondů a s nebezpečím špatného investování finančních prostředků. Správci těchto fondů, tedy pojišťovny, by s penězi pojištěnců měli hospodařit tak, aby je zhodnotili. Zhodnocení finančních prostředků není bez rizika, a proto je tento systém nákladný na vytváření rezervy. Pojišťovny, které spravují a hospodaří s finančními prostředky občanů, jsou schválené státem. Tím získává stát kontrolu nad hospodařením s těmito prostředky. Zákon stanovuje způsoby zhodnocení finančních prostředků pojištěnců, a to především do nejméně rizikových cenných papírů, například do státních dluhopisů. V některých zemích je forma individuální spoření povinná a výše minimálního vkladu pojištěnců stanovuje zákon (obvykle procento z příjmů), v jiných je tato forma spoření zcela dobrovolná. V takovém případě se země snaží jedince motivovat ke spořením poskytováním příspěvků ze státního rozpočtu nebo různými daňovými úlevami. Řada zemí v posledních desetiletích přešla na kombinaci uvedených systémů financování sociálního zabezpečení. Vytvořili tzv. vícepilířový systém sociálního zabezpečení. Mezi zeměmi se liší v podílech jednotlivých pilířů v systému financování sociálního zabezpečení, zejména v systému důchodového pojištění.33 1.4.5.3.

Vícepilířový systém financování sociálního zabezpečení

Vícepiliřový systém financování sociálního zabezpečení je založen na využívání zdrojů financování sociálního zabezpečení od různých subjektů. Je tvořen povinným pojištěním na sociální zabezpečení a individuální formu spoření. V některých zemích je využíván dvoupilířový systém, ten zahrnuje povinný veřejný pilíř a dobrovolný soukromý pilíř, v některých zemích je využíván třípilířový systém financování. Ten je tvořen stejně jako 32 33

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. Vyd. 1., str 271 PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. Vyd. 1., str 275-276

20

dvoupilířový systém povinným veřejným pilířem a dobrovolným soukromým pilířem a třetí pilíř je povinný soukromý pilíř. Tento třípilířový systém doporučuje Světová banka.34 Veřejný pilíř je povinný a je upraven zákonem. Cílem pilíře je zmírnění chudoby, především ve stáři, v případě invalidity, nemoci a dlouhověkosti. Pilíř je založen na principu solidarity, tzn. na využití všeobecného programu zdravotní péče, všeobecného programu sociální pomoci, na různé formě sociální podpory, na využití univerzálních dávek sociálního zabezpečení, na využití povinného pojištění – sociálního a zdravotního, na státem garantované minimální výše starobního důchodu. Veřejný pilíř využívá průběžný systém financování sociálního zabezpečení, který byl zmíněn v předchozích kapitolách.35 Povinný soukromý pilíř - povinný soukromý pilíř se především využívá u důchodového pojištění, využívá prvky soukromého pojištění a bývá upraven zákonem. Občan je povinen si spořit do kapitalizovaného fondu, který bývá spravován pojišťovnou. Tu si může vybrat z pravidla z více pojišťoven, které stát zařadil do tohoto systému. Vytvořen bývá buď veřejnoprávní fond (typ veřejnoprávní korporace), nebo soukromoprávní fond (kam občan odkládá své úspory na stáří) sociálního zabezpečení. Kapitalizované fondy disponují velkým množstvím finančních prostředků, ty představují potenciální zdroj na mezinárodním kapitálovém trhu. Aby se nevymkly státní kontrole, bývají státem omezené rizikové investice a investování na zahraničních kapitálových trzích. Pro tento pilíř je typický princip zásluhovosti a je zde využít princip ekvivalence mezi platbami pojištěnců a výplatou dávek. Je oddělen od státního rozpočtu a je zde zrušeno mezigenerační přerozdělování.36 Dobrovolný soukromý pilíř - tento pilíř využívá soukromé dobrovolné pojištění, resp. připojištění a slouží k vytvoření pojistně - technických rezerv. Je oddělen od státu a je tady zrušeno mezigenerační přerozdělování. Pilíř je považován za nadstavbu v systému sociálního zabezpečení a má přimět lidem k odpovědnosti.37 Důchodové systémy  PAY- GO dávkově definovaný systém, pro nárok na důchod je nutné splnit zákonem definované podmínky. Většinou je to doba, po kterou přispíval pojištěnec do systému 34

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. Vyd. 1., str 276 PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. Vyd. 1., str 277 36 PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. Vyd. 1., str. 277 37 PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. Vyd. 1., str. 278 35

21

a dosažení důchodového věku. Stejný systém platí i pro invalidní nebo pozůstalostní důchody. Starobní důchod může být stanoven buď procentem z příjmu, nebo absolutní částkou. Starobní důchod je zákonem garantovaný.  PAY – GO příspěvkově definovaný systém je využitelný pouze u starobního důchodu a je založen na procentní výši příspěvku pojištěnce. Výpočet starobního důchodu se odvíjí od naspořené částky na individuálním účtu pojištěnce. Systém je založen na fiktivním zhodnocení příspěvku – fiktivní proto, že tyto finanční prostředky jsou v daném roce hned použity na výplatu starobních důchodů.  Důchodový systém financován z daní, je založen na vyšší solidaritě a je méně transparentní.  Systém rovného důchodu – tento systém využívá nižší sazby důchodového pojištění. Občan má na důchod nárok, po splnění minimální doby pojištění a rozhodného věku pro důchod. Ve většině případu bývá doplněn o individuální spoření, založené na principu zásluhovosti. Pro výpočet musí být stanoven základ, ze kterého se důchod vypočítává.  Systém opt – out – systém, kdy se jedinec může vyvázat z veřejného pilíře ve prospěch fondového financování.38

38

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. Vyd. 1., str. 279

22

2.

Sociální zabezpečení v České republice

Pří vytváření nové koncepce sociálního zabezpečení bylo nutné vycházet z historie a jejich pozitivních prvků a inspirovat se zahraničními koncepcemi a zkušenostmi s nimi. Mohli jsme se tak vyhnout chybám, které některé západní země teď velmi pracně odstraňují. Kapitola se zaměří na historii vzniku a vývoje sociálního zabezpečení v České republice, systémem a způsobem jeho financování a současného nastavení vybraných dávek.

2.1.

Historie sociálního zabezpečení

Moderní prvky sociálního zabezpečení se na území českých zemí začaly objevovat koncem 19. století. Inspirací pro Rakousko - Uhersko byl vývoj nemocenského pojištění v Německu, za nímž stál již výše zmiňovaný Otto von Bismarck. V roce 1889 vstoupil v platnost na území české země Zákon o nemocenském pojištění č. 33, který byl první obecně pojatou a povinnou úpravou zabezpečení v nemoci. Zajímavostí je, že organizačním otázkám nemocenských pokladen je věnována podstatná část zákona, ale definicí dávek a nároku na ně je věnováno jen několik málo paragrafů. Na počátku 20. století následovala pouze dílčí novela, která měla výši nemocenské přizpůsobit růstu mezd a cen, zavedla 11 platových tříd a prodloužila podpůrčí dobu z 20 na 26 týdnů. 39

2.1.1. Sociální zabezpečení 1918 – 1989 Po vzniku Československé republiky byla roztříštěná soustava upravena novými zákony z roku 1919 a 1920. V roce 1924 vyšel zákon č. 221/1924 Sb.,40o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří. V té době to byl velmi pokrokový právní předpis. Zákon zavedl dělnické pojištění pro případ invalidity a stáří a znamenal tak zásadní přelom v oblasti sociálního pojištění. Sociální pojištění pro zaměstnance v dělnických povoláních bylo poprvé sjednoceno a vznikla Ústřední sociální pojišťovna. Spravovala invalidní a starobní pojištění a starala se o nemocenské pokladny, které zákon nově označil za nemocenské pojišťovny. Mezi nové úkoly patřilo i obhospodařování evidencí a příjmů z invalidního a starobního pojištění. 39

ČSSZ: 80 let sociálního pojištění, str. 12 - 13 Celý systém sociálního pojištění byl založen na rovnováze mezi příjmy a v ýdaji. Pojistné hradili zpravidla zaměstnavatelé a zaměstnanci, eventuálně v některých částech sociálního pojištění nesli celé pojistné pouze zaměstnavatelé (úrazové pojištění). Polovinu předepsaných příspěvků platil pojištěnec a polovinu zaměstnavatel. Nárok na starobní důchod vznikal v 65 letech pro muže i pro ženy a byl podmíněn uplynutím čekací doby, která byla stanovena na 150 příspěvkových týdnů. 40

23

Současně vybíraly pojistné pro invalidní, starobní a nemocenské pojištění. Velké organizační a administrativní změny bezesporu přinesly řadu výhod, usnadnilo administrativu a sociální systém se tak stabilizoval. Zákon významnou měrou přispěl k posílení demokratického vývoje v Československu.41 V letech 1930 a 1934 vstoupily v platnost novely, upravující tento zákon. Všechny předchozí zákony z této oblasti byly zrušeny novým zákonem z roku 1948. Podle tohoto zákona neměla být dávková struktura uzavřeným systémem, naopak se měla vyvíjet, modernizovat a rozrůstat na přibývající sociální události. V budoucnosti dalšího vývoje státu a systému u nás nastávajícího se mělo co nejvíce zobecňovat a co nejvíce mělo zabezpečovat občany.42 Zákon o národním pojištění z roku 1948 představuje ucelený koncept, který mohl nahradit systém z konce 19. a začátku 20. století. Tento zákon v sociálním zabezpečení provedl radikální a podstatné změny, byly zavedené nové dávky (rodinné přídavky, důchod manželky), byly sjednoceny všechny druhy pojištění a postupně se platnost zákona rozšiřoval na všechny obyvatele. Pojistné na důchodové pojištění činilo 10% vyměřovacího základu, úhrada bylo rozdělená rovným dílem na zaměstnance i zaměstnavatele. Vzhledem k dobovým skutečnostem se nepočítalo s poskytováním dávek v nezaměstnanosti.43 Tento zákon byl ovšem na 40 let posledním demokratickým zákonem Československé republiky v oblasti sociální ochrany. Do této oblasti, resp. do sociálního zabezpečení, se promítla orientace komunistické strany na Sovětský svaz. Na základě nových skutečností byly přijaty dva zákony v roce 1951, které výrazně změnily nemocenské pojištění, Zákon č. 102/1951 Sb., o přebudování národního pojištění. Uvedený zákon svěřil nemocenské pojištění, to bylo nově svěřeno Revolučnímu odborovému hnutí. Druhým zákonem byl Zákon č. 103/1951 Sb., o jednotlivé preventivní a léčebné péči. Zákon zaručoval zdravotní péči i lidem, kteří nemocensky pojištění nebyli. Tyto zákony otevřely cestu pro vytváření sociálního zabezpečení.44 Dne 1. 1. 1956 vešel v platnost významný zákon v oblasti sociálního zabezpečení, Zákon č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení. Tento zákon odděloval důchodové a nemocenské pojištění a zdravotnická zařízení byla převedena do jednotného systému, čímž se vytvořil

41

ČSSZ: 80 let sociálního pojištění, str. 5 ČSSZ: 80 let sociálního pojištění, str. 23 43 ŽIŽKOVÁ, Jana a Vojtěch KREBS. Základy sociální politiky, str. 76 44 KOLDINSKÁ, Kristina. Sociální právo, str. 17 42

24

jednotný systém zdravotní péče.45 Pod sociální zabezpečení spadalo důchodové zabezpečení a sociální péči. Tento zákon prakticky zrušil systém sociálního pojištění a veškeré dávky byly financovány ze státního rozpočtu. Ve stejném roce vyšel i zákon, který upravoval nemocenské pojištění. Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, tento zákon zaručoval všeobecnou bezplatnou zdravotní péči na účet státu, rovněž dávky nemocenského pojištění poskytoval stát ze státního rozpočtu.46 Tento zákon později doplnil Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění. Jak je patrné z názvu, zákon upravoval rodinné dávky a hlavně dávky v době mateřství, jak uvádí § 2/1, poskytují se tyto dávky „Z důvodu těhotenství, porodu a mateřství se v nemocenském pojištění poskytují tyto dávky a) vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, b) peněžitá pomoc v mateřství a podpora při narození dítěte. Tyto dávky jsou dle odstavce §2/2 dávkami nemocenského pojištění.47 Na tento zákon postupně navázaly zákony Zákon č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, Zákon č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, který rozšířil zabezpečení rodin s dětmi, tímto zákonem byla přijata populační opatření, která měla za cíl zvýšit porodnost. V těchto sociálních opatřeních ale vláda nemohla pokračovat kvůli negativnímu hospodářskému vývoji v 80. letech. Až po nástupu M. Gorbačova k moci se vláda opět snažila přijmout velkorysejší sociální politiku a získat si tím obyvatelstvo. Vláda přijala Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, jehož některé části platí do dnes.48 V roce 1957 vstoupil v platnost zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ten přebudoval dávkovou soustavu nemocenského pojištění. Zákonem do soustavy byly vneseny některé prvky k podpoře cílů, které s podstatou dávek nesouvisely, prvky protifluktuační a protiabsenční, podle níž se řídily sazby peněžitých dávek, event. nároky na přídavky na děti.49 Do důchodového systému bylo zákonem z roku 1964 zavedeno několik omezení, které měly na svědomí omezení principu zásluhovosti, jedním z nich bylo například zavedení progresivního zdanění důchodu. Tyto nedostatky odstranil až zákon z roku 1975, který kromě zrušení progresivního zdanění, zvedl maximální hranice a prohloubil tím zásluhové hledisko. Dále sjednotil důchodové pojištění zaměstnanců a družstevních rolníků.50 45

ČSSZ: 80 let sociálního pojištění, str. 26 KOLDINSKÁ, Kristina. Sociální právo, str. 18 - 19 47 Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění. 48 KOLDINSKÁ, Kristina. Sociální právo, str. 18 - 19 49 ČSSZ: 80 let sociálního pojištění, str. 26 50 ŽIŽKOVÁ, Jana a Vojtěch KREBS. Základy sociální politiky, str. 76 46

25

V roce 1968 vzniklo na základě zákona č. 53/1968 Sb., o změnách v organizaci a působnosti některých ústředních orgánů Ministerstvo práce a sociálních věcí. Mělo vykonávat působnost v oblasti sociálního zabezpečení, kterou do té doby zajišťoval Státní úřad sociálního zabezpečení (SÚSZ). Oblast důchodového zabezpečení převzala po SÚSZ jeho vnitřní organizační složka Správa důchodů v Praze. V roce 1969 z něj vznikl Úřad důchodového zabezpečení v Praze.51 2.1.2. Sociální zabezpečení po roce 1989 Po roce 1989 bylo zřejmé, že je nutná reforma celého systému sociálního zabezpečení. Systém byl příliš roztříštěný a nedokázal pružně reagovat na nové podmínky. V roce 1990 byl vytvořen Scénář sociální reformy, ta si stanovila tří programové pilíře, a to aktivní politiku v zaměstnanosti, koordinaci politiky v oblasti pracovních příjmů a strategii v oblasti rodinné politiky a v neposlední řadě se zaměřit na politiku sociálního zabezpečení. V oblasti sociálního zabezpečení si vláda dala za cíl vytvořit jednotný systém sociálního zabezpečení, který bude poskytovat důchodové, nemocenské a zdravotní pojištění, skupinové i individuální, bude poskytovat sociální pomoc a státní sociální podporu.

52

V roce 1991 byl

přijat zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve kterém § 1 definuje životní minimum jako „…společensky uznanou minimální hranici příjmů občana, pod níž nastává stav jeho hmotné nouze…“.53 Ten samý rok vešel v platnost zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti a zaveden vyrovnávací příspěvek, na který měla nárok každá rodina. Ten definuje sociální potřebnost jako „Občan se považuje za sociálně potřebného, jestliže jeho příjem nedosahuje částek životního minima stanovených zvláštním zákonem…“.54 Těmito zákony se mělo předejít negativním důsledkům nutných ekonomických změn na sociální situaci obyvatel. Ve stejném roce byl přijat i zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, zákon zavedl politiku zaměstnanosti, která byla převážné v rukou úřadů práce. Tento zákon byl přijat dříve, než se stát musel potýkat s rostoucí nezaměstnaností. Významnou úpravou prošel i systém všeobecného zdravotního pojištění, byly vytvořeny zdravotní pojišťovny, které jako právnické osoby jsou na státě nezávislé. Zákonem ČNR č. 551/1991 Sb., o všeobecné zdravotní pojišťovně byla zřízena největší z nich, a to Všeobecná zdravotní pojišťovna.55 V roce 1995 byl upraven systém důchodového pojištění a přišla i významná změna v oblasti sociálního 51

ČSSZ:: 80 let sociálního pojištění, str. 26 KOLDINSKÁ, Kristina. Sociální právo., str. 19 53 Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu 54 Zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti 55 KOLDINSKÁ, Kristina. Sociální právo. str. 19 52

26

zabezpečení v roce 1995, kdy byl vydán Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Zákonem byl vytvořen nový jednotný systém sociální podpory, který byl tvořen dávkami závislé na příjmu rodiny a dávkami, které jsou poskytovány plošně. Následující roky jsou příznačné častou legislativní úpravou nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory. Další významné období reforem se váže k roku 2006.56

2.2. Systém a financování sociálního zabezpečení v České republice V České republice byly v 90. letech vytvořeny tři samostatné, ale na sebe navazující systémy. Sociální pojištění, státní sociální podpora a sociální pomoc. Výdaje na sociální zabezpečení jsou součástí zákonných mandatorních výdajů České republiky a tvoří podstatnou část výdajové stránky rozpočtu. Následující schéma přehledně zobrazuje systém sociálního zabezpečení v České republice. Systém sociálního pojištění a dávky v nezaměstnanosti jsou financovány z odvodů zaměstnanců a zaměstnavatelů. Systém zdravotní péče je financován z odvodů a z daní. Rodinné dávky a dávky sociální pomoci jsou financovány z daní.57 Schéma č. 1.: Systém sociálního zabezpečení v ČR

Zdroj: Komplexní systém vzdělávání pro sociální oblast: E-learning

56 57

TRÖSTER, Petr. Právo sociálního zabezpečení, str. 25 Evropská komise: Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení v České republice.

27

2.2.1.

Sociální pojištění

Sociální pojištění je upraveno Zákonem č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon vymezuje sociální pojištění jako58…„pojistné na sociální zabezpečení, které zahrnuje pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.“ V zákoně jsou řešeny situace, na které se občan může předem pojistit, odložením části své dnešní spotřeby na krytí budoucí nejisté a dlouhodobé či krátkodobé sociální situace. Do sociálního pojištění spadá důchodové a nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Na platbě sociálního pojištění se podílí jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel. Zaměstnanec odvádí ze své mzdy celkem 6,5%, (celá částka na důchodové pojištění), a zaměstnavatel 25% z výše mzdy zaměstnance (2,3% nemocenské pojištění, 21,5% důchodové pojištění, 1,2% příspěvek na státní politiku zaměstnanosti). Nemocenské pojištění je upraveno Zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ve znění pozdějších předpisů. Systém nemocenského pojištění je určen pro výdělečně činné osoby, které v případech tzv. krátkodobých sociálních událostí (dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu či karantény, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství, péče o dítě) zabezpečuje peněžitými dávkami nemocenského pojištění. Nemocenské pojištění je povinné pro zaměstnance, pro osoby samostatně výdělečně činné je účast na pojištění dobrovolná.59 V rámci tohoto pojištění, jak uvádí § 4, jsou poskytovány občanům následující dávky: nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Orgány nemocenského pojištění jsou orgány okresní správy sociálního zabezpečení, Česká správa sociálního zabezpečení, Ministerstvo práce a sociálních věcí a služební orgány (Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Vězeňská služba ČR, Generální ředitelství cel, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby, Úřad pro zahraniční styky a informace). 60 Důchodové pojištění upravuje Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů. Účast na důchodovém pojištění je při splnění stanovených podmínek povinná, zákon umožňuje i dobrovolnou účast na důchodovém pojištění. Pro jednotlivé skupiny pojištěnců je platná jednotná právní úprava, a pokud občan splní zákonem stanovené podmínky, vzniká mu právní nárok na důchod. Základní důchodové pojištění je garantováno 58

Zákon 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. In: Sbírka zákonů MPSV: Systém sociálního zabezpečení v České republice: České předsednictví v radě EU. 60 Zákon 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. 59

28

státem. Princip zásluhovosti je v důchodovém pojištění značně omezen, je to dáno uplatňováním principu sociální solidarity. Dynamičnost základního důchodového pojištění je dána každoroční aktualizací úrovně příjmů, z nichž se vychází při výpočtu procentní výměry důchodu, a zvyšováním vyplácených důchodů.61 Z tohoto pojištění je vyplácen starobní důchod, vdovský a vdovecký důchod, sirotčí důchod a invalidní důchod. Orgány důchodového pojištění jsou okresní správy sociálního zabezpečení, Česká správa sociálního zabezpečení, služební orgány (Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Vězeňská služba ČR, Generální ředitelství cel, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby, Úřad pro zahraniční styky a informace) a Ministerstvo práce a sociálních věcí. 62 Ze sociálního příspěvku, který do systému odvádí zaměstnavatele je financována aktivní politika zaměstnanosti (rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, investiční pobídky pro zaměstnance) a pasivní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti).63 2.2.2. Státní sociální podpora

Státní sociální podpora je upravena zákonem 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Státní sociální podpora je nepříspěvkový systém, je financován ze státního rozpočtu a jeho administrací jsou pověřeny státní orgány. Prostřednictvím státní sociální podpory stát přispívá především rodinám s nezaopatřenými dětmi v případě uznané sociální situace, na jejíž řešení rodina vlastními silami a vlastními prostředky nestačí. Rodinou se pro účely státní sociální podpory rozumí soužití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti. Za nezaopatřené dítě je považováno dítě do skončení povinné školní docházky a dále, pokud se buď připravuje na budoucí povolání, nebo je zdravotně postižené, nejdéle však do 26 let. V rámci státní sociální podpory jsou řešeny situace, které jsou společensky uznané jako sociální situace (např. narození dítěte, péči rodičů o ně v raném věku atd.), kdy je potřeba podpořit rodinu s dětmi. Mezi dávky sociální podpory patří dávky, které jsou vypláceny v závislosti na příjmu: přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné a dávky, pro které příjem není rozhodný: rodičovský příspěvek, pohřebné. Dávky jsou financovány z prostředků státního rozpočtu v rámci solidarity. Orgány státní sociální podpory jsou Úřad práce České republiky a krajské pobočky a Ministerstvo práce a sociálních věcí.64

61

MPSV: Systém sociálního zabezpečení v České republice: České předsednictví v radě EU Zákon 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 63 Sociální pojištění zaměstnanců.[online] 64 Zákon 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře 62

29

2.2.3. Sociální pomoc

Sociální pomoc se skládá z dávek pomoci v hmotné nouzi, dávek sociální péče a služeb. 2.2.3.1. Dávky pomoci v hmotné nouzi

Dávky pomoci v hmotné nouzi formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Je jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení. Vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá.65 Dávky pomoci v hmotné nouzi poskytují

66

pomoc lidem, kteří se dostali do stavu

hmotné a sociální nouze, tzn., situace, kterou nebude schopen vyřešit sám nebo s pomocí rodiny. Patří sem příspěvek na živobytí, příspěvek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc. O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je pověřené obecní úřady. V rámci řízení se posuzuje, zda je osoba (rodina) skutečně v hmotné nouzi a zda splňuje podmínky nároku na příslušnou dávku. V konečné fázi se pak stanovuje výše dávky. 2.2.3.2. Dávky sociální péče

Dávky pro osoby se zdravotním postižením upravuje zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Osobám se zdravotním postižením jsou poskytovány dávky na mobilitu a na zvláštní pomůcky. Mimo dávek má zdravotně postižený nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením a některé benefity, které z něj vyplývají. Dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postižením, jsou vytvořený jako reakce na specifické potřeby této skupiny osob. Pomáhají řešit mobilitu, bydlení a pomůcky. Příspěvek na péči náleží těm lidem, kteří jsou z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislí na pomoci jiného člověka, a to v oblasti běžné denní péče o vlastní osobu a v soběstačnosti. Základním právním předpisem, který tyto dávky upravuje, je vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.67 Kromě těchto dávek, stát podporuje zaměstnávání osob se zdravotním postižením prostřednictvím rekvalifikačních kurzů, pracovní rehabilitace a přípravou k práci. Podporuje zaměstnavatele k 65

MPSV: Systém sociálního zabezpečení v České republice: České předsednictví v radě EU, str. 31 Zákon 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, In: Sbírka zákonů 67 MPSV:Zdravotní postižení. [online 66

30

vytvoření chráněného pracovní místa určené pro osoby se zdravotním postižením. Úřad práce poskytuje zaměstnavateli na vytvoření chráněného pracovního místa příspěvek. 2.2.3.3. Sociální služby

Systém sociálních služeb v ČR se od roku 2007 řídí zákonem o sociálních službách č. 108/2006 Sb. Hlavním posláním je ochrana práv a oprávněných zájmů osob, kteří jsou v jejich prosazování oslabeni z důvodu zdravotního postižení, věku či nepříznivé životní situace. Stát poskytuje tři základní oblasti sociálních služeb, a to:  Sociální poradenství – jako součást všech sociálních služeb,  služby sociální péče – cílem této péče je zajištění základních životních potřeb lidí, kteří nejsou schopni je naplnit bez péče jiného člověka,  služby sociální prevence – slouží k tomu, aby předcházely a zabránily sociálnímu vyloučení lidí, kteří jsou ohroženi sociálně negativními jevy. Dle místa poskytování těchto služeb je rozlišujeme na terénní, ambulantní a pobytové.68

2.3. Mezinárodní dokumenty Veškeré kroky v sociální oblasti vychází z dokumentu, které definují lidská práva a řídí se jejími pravidly, tedy z Všeobecné deklarace lidských práv, která byla vyhlášena OSN v roce 1948 a z Paktů z roku 1966, které na něj navazuje. Tento dokument je považován za základní politický rámec pro veškerou veřejnoprávní politiku, tedy i politiky sociální.69 Jak je uvedeno v Zákoně č. 2/1993 Sb., Listině základních práv a svobod „…základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení“.70 Zvláštním pramenem českého práva sociální oblasti jsou mezinárodní dokumenty, jsou sjednávány mezi státy nebo jsou vytvářeny na základě činnosti mezinárodních organizací. 71 Mezinárodní smlouvy se po ratifikaci Českou republikou stávají součástí právního řádu ČR.

68

Národní informační centrum pro mládež: Sociální služby. [online]. TOMEŠ, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. 2010,.str. 142-148 70 PSP ČR: LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD. [online]. 71 GREGOROVÁ, Zdeňka a Milan GALVAS. Sociální zabezpečení. 2. aktualiz. a dopl. Vyd, str. 71-73 69

31

A dle čl. 10 Ústavy České republiky mají přednost před zákonem. Zákon přímo udává „stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.“72 Mezi nejpodstatnější pro Českou republiku patří následující:  Úmluva Mezinárodní organizace práce (ILO) č. 102, týkající se minimálních forem sociálního zabezpečení (léčebná péče, zabezpečení při nemoci či úrazu, podpora v nezaměstnanosti, starobní důchod, invalidní důchod, dávky pozůstalých, pomoc při výchově dětí v rodině, zabezpečení matek v případě těhotenství a mateřství, dávky při úrazech a nemocech z povolání, starobní důchod).73 Mezi mezinárodní smlouvy týkající se sociálního zabezpečení, které Česká republika uzavřela, patří i další, které jsou výsledkem činnosti organizace Mezinárodní organizace práce (ILO). Patří mezi ně například Úmluvy o rovnosti zacházení (odškodnění úrazů), odškodnění pracovníků (nemoci z povolání, úrazy), o invalidním pojištění (průmysl), o pojištění pozůstalých (průmysl), o invalidních, starobních a pozůstalých dávkách atd.74  Pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (dále jen Pakt) vstoupil v platnost v Československé socialistické republice v roce 1978. Po vzniku České republiky v roce 1993 pokračovala vláda v naplňování Paktu. Na základě Paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech byl v roce 2002 přijat Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007, později přepracován na časové období 2003 – 2012, na něj navázal aktuální program pro roky 2013 – 2017. Program se zaměřuje na odstranění diskriminace starších občanů, celoživotní učení nebo zaměstnávání starších občanů. Na základě tohoto paktu byly přijaty úpravy v oblasti podpory v nezaměstnanosti, zaměstnávání osob se zdravotním postižením, invalidní důchodu, bylo zavedeno životní minimum a změna v pojištění starobního důchodu.75  Evropská sociální charta. Je to dokument Evropské rady, který byl přijat 18. října 1961 a v roce 1988 k ní byl připojen Dodatkový protokol, který rozšířil práva ochraňované

72

Česká republika. Ústava České republiky.1992. Internatioanl Labour Organization: Convention concerning Minimum Standards of Social Security (Entry into force: 27 Apr 1955). [online] 74 GREGOROVÁ, Zdeňka a Milan GALVAS. Sociální zabezpečení. 2. aktualiz. a dopl. Vyd, str. 71-73 75 DRUHÁ PERIODICKÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ ZÁVAZKŮ PLYNOUCÍCH Z MEZINÁRODNÍHO PAKTU O HOSPODÁŘSKÝCH SOCIÁLNÍCH A KULTURNÍCH PRÁVECH, str. 34 -37 73

32

Chartou. V České republice vstoupily v platnost v roce 1999.76 Vláda průběžně vydává zprávy o způsobech a míře plnění Charty. Na základě charty byla v roce 2006 přijata opatření v oblasti zaměstnanosti (především zaměřené na rovnoprávnost mužů a žen a diskriminaci), v oblasti sociálního zabezpečení Charta ustanovuje udržovat systém sociálního zabezpečení na dostatečné úrovni, přinejmenším na úrovni stejné, jaká se vyžaduje pro ratifikaci Úmluvy Mezinárodní organizace práce (č. 102). Ve zprávě o plnění charty jsou uvedeny změny v oblasti sociálního zabezpečení, v letech 2005 až 2007 došlo např. v roce 2006 k modifikaci podmínky osobní celodenní a řádné péče o dítě pro nárok na rodičovský příspěvek, změna životního minima se promítla do nároku a výše dávek státní sociální podpory, podstatným způsobem se změnila konstrukce příspěvku na bydlení tak, že se přihlíží k nákladům na bydlení při jeho výpočtu a nově se stanovila výše rodičovského příspěvku v návaznosti na průměrnou měsíční mzdu v nepodnikatelské sféře, v roce 2007 vznikly dávky v hmotné nouzi a mnoho dalších.77

 Evropský zákoník sociálního zabezpečení. Tento dokument byl vypracován v roce 1964 ve spolupráci s ILO a velmi úzce vychází s Úmluvou o sociálním zabezpečení. Tento zákoník zachycuje minimální standardy, tj. zajištění základní úrovně sociálního zabezpečení. V dodatkovém Protokolu je zachycena vyšší úroveň sociálního zabezpečení, k níž by měly členské státy směřovat. Tento Protokol zachycuje základní oblasti sociálního zabezpečení, každá z těchto oblastí má vymezený osobní a věcný rozsah, podmínky nároku na dávku, druhy dávek i způsob jejich výpočtu. Česká republika ratifikovala Evropský zákoník sociálního zabezpečení v roce 2000. V roce 1990 byl přijat revidovaný Evropský zákoník sociálního zabezpečení, platnosti doposud však nenabyl, protože jej žádná země neratifikovala.78 Vláda vydává průběžné zprávy o jeho plnění.  Maastrichtská smlouva z roku 1992, do které se ovšem díky odporu Velké Británie nepodařilo začlenit kapitolu o sociální politice. Až v roce 1997 Velká Británie podepsala Úmluvu o sociální politice, která se stala součástí Smlouvy o založení EU. V roce 1993 byla vydána Zelená kniha o evropské sociální politice, která měla za cíl analyzovat evropskou společnost. Na ni navázala Bílá kniha o evropské sociální 76

MPSV: Evropská sociální charta. [online]. 1961. vyd. MPSV: Evropská sociální charta: Šestá zpráva České republiky o plnění Evropské sociální charty, str. 75 - 81 78 GREGOROVÁ, Zdeňka a Milan GALVAS. Sociální zabezpečení. 2. aktualiz. a dopl. Vyd, str. 76-77 77

33

politice, která zdůrazňuje důležitost solidarity a konkurenceschopnosti při budování Evropy. V pokračování trendu Bíle knihy je Evropský sociální program (rok 2000). Stěžejní pro tento program je boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Cílem bylo zvýšení zaměstnanosti, zvýšit podíl pracujících žen, vytvořit nová pracovní místa a zvýšit průměrný ekonomický růst. V roce 2008 Evropská komise vytvořila obnovenou sociální agendu, jejímž cílem je modernizovat sociální politiku EU. Je nutné podotknout, že EU má v oblasti sociální politice jen omezené pravomoci a pro naplnění stanovených cílů, je nutná spolupráce členských zemí. Na základě ratifikovaných smluv byla v České republice přijata řada změn, aby došlo k jejich naplnění. Reformní kroky v této oblasti nevychází tedy z náhodných nápadů vlády, ale mají sloužit k naplnění přijatých mezinárodních smluv.

2.4. Současné nastavení vybraných sociálních transfer Tato kapitola se bude věnovat současnému nastavení těch sociálních transfer, u kterých bude v následujícím textu sledován jejich vývoj v průběhu let 2003 – 2013. Kromě vývoje bude sledován i dopad těchto změn na objem výdajů. Pro analýzu vývoje a dopadů krize na výdaje jsou vybrány následující dávky, které jsou vypláceny v rámci systému sociálního zabezpečení obyvatelstva: přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, porodné, pohřebné, podpora v nezaměstnanosti, dávky důchodového pojištění a dávky nemocenského pojištění a dávky v hmotné nouzi. Přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné, podpora v nezaměstnanosti, dávky nemocenského pojištění a dávky v hmotné nouzi jsou vybrány, protože se nárok na ně nebo jejich výše odvíjí od příjmu žadatele. Tyto dávky jsou vybrány, protože by měly obyvatelům poskytovat dodatečný příjem, v případě, že se dostanou do finanční tísně, z toho důvodu jsou vhodné pro analýzu vývoje v době finanční krize. Porodné, rodičovský příspěvek a pohřebné a jsou vybrány proto, že se v průběhu let v jejich výši i nároku čerpání odehrála řada změn, s cílem poskytovat tyto dávky skutečně potřebným a snížit výdaje. Dopad finanční krize na ně není přímý, ale vládními opatřeními se finanční krize dotkla i jich. 2.4.1. Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona se poskytují následující dávky:

34

2.4.1.1.

Přídavek na dítě

Nárok mají rodiny s příjmem do 2,4násobku životního minima, přídavek na dítě je poskytován ve třech výších podle věku dítěte. Pro dítě do 6 let činí 500 Kč, pro dítě 6-15 let činí 610 Kč a pro dítě od 15 do 26 let je tento přídavek ve výši 700 Kč.79 2.4.2. Sociální příplatek Jak uvádí Integrovaný portál MPSV, cílem této dávky bylo pomáhat rodinám s nízkými příjmy a zdravotně postiženým členem a krýt náklady spojené se zabezpečováním potřeb jejich dětí. Nárok na sociální příplatek měly rodiny, kde rodiče pečují alespoň o jedno nezaopatřené dítě, které je dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, nebo je-li alespoň jeden z rodičů dlouhodobě těžce zdravotně postižený nebo je nezaopatřeným dítětem, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné. Nárok na sociální příplatek je vázán na péči o nezaopatřené dítě (s výjimkou dítěte svěřeného do pěstounské péče) a na stanovenou hranici příjmů v rodině. Tato hranice nesměla překročit 2 násobek životního minima této rodiny. Testoval se příjem za předchozí kalendářní čtvrtletí. Za příjem se považoval i rodičovský příspěvek a přídavek na dítě. Ve výši dávky se odrážely nejen příjmy rodiny, kdy s rostoucím příjmem sociální příplatek postupně klesal, ale i stupeň postižení dítěte a rodiče.80 Sociální příplatek prošel v rámci úsporných opatření změnou a od 1. 1. 2011 není již dostupný pro rodiny s nezaopatřeným dítětem. Původně měl být úplně zrušen, ale nakonec se prosadilo jeho ponechání do konce roku 2012 pro rodiny s dítětem zdravotně postiženým.81

2.4.2.1.

Rodičovský příspěvek

Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč, nejdéle do 4 let věku dítěte. Částka 220 000 Kč se tedy podělí měsíci, po jejichž dobu se rozhodne rodič pobírat příspěvek, nejméně však 19 měsíců. Výše měsíčního příspěvku nesmí přesáhnout 70% předešlé hrubé mzdy a maximální možný měsíční příspěvek činí 11 500. Dobu čerpání lze měnit každé 3 měsíce.82 79

MPSV: Státní sociální podpora. [online]. Integrovaný portál MPSV: Sociální příplatek. [online]. 81 MPSV: Státní sociální podpora. [online]. 82 MPSV: Státní sociální podpora. [online] 80

35

2.4.2.2.

Porodné

Porodné je dávka poskytovaná v závislosti na výši příjmu, kterou se rodině s nízkými příjmy jednorázově přispívá na náklady související s narozením prvního živého dítěte. Nárok na porodné je vázán na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v kalendářním čtvrtletí předcházejícím kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo, musí být nižší než 2,7násobek životního minima rodiny. Do rozhodného příjmu se nezapočítává rodičovský příspěvek a přídavek na dítě. Porodné náleží ženě, která porodila své první živé dítě nebo které se současně s prvně narozeným živým dítětem narodilo další živé dítě nebo děti. Jestliže žena, která dítě porodila, zemřela, splnila podmínky nároku na porodné a dávka jí nebo jiné osobě nebyla vyplacena, má na porodné nárok otec dítěte. Nárok na porodné má i osoba, která převzala dítě mladší jednoho roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů.83 Výše porodného činí 13 500 Kč na první živě narozené dítě, při narození druhého živého dítěte je to 10 000 Kč. Tato dávka se vyplácí jednorázově. V praxi to pak znamená, že na porodné máte nárok, pokud příjem otce a matky dítěte nepřesáhnout za poslední čtvrtletí před porodem částku 18 504 Kč čistého měsíčně.84

2.4.2.3.

Příspěvek na bydlení

Touto dávkou stát přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům, kteří by byli nadměrně zatíženi náklady na bydlení. Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí. Za příjem se považují i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem. Náklady na bydlení tvoří u nájemních bytů nájemné a náklady za plnění poskytované v souvislosti s užíváním bytu, u družstevních a bytů vlastníků srovnatelné náklady, vyčíslené v zákoně o státní sociální podpoře. Plus u všech bytů náklady za energie, vodné a stočné, odpady, vytápění. Pro nárok a výši příspěvku se berou v úvahu průměrné náklady zaplacené za předchozí kalendářní čtvrtletí. Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti (nájemné, ceny za služby, energie) a podle formy bydlení. Normativní náklady na

83 84

Integrovaný portál MPSV: Porodné. [online]. [cit. 2015-02-19]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/porodne MPSV: Státní sociální podpora. [online]

36

bydlení jsou propočítány na přiměřené velikosti bytů pro daný počet osob v nich trvale bydlících.85 2.4.3. Dávky pomoci v hmotné nouzi Dávky pomoci v hmotné nouzi se vyplácí od roku 2007, a jsou upraveny v zákonu č. 11/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Jak je uvedeno v §2/1 tohoto zákon “pro účely posuzování stavu hmotné nouze se příjmy a sociální a majetkové poměry osoby, která žádá o dávku, posuzují společně s příjmy a sociálními a majetkovými poměry dalších osob. Okruh těchto společně posuzovaných osob se posuzuje podle zákona o životním a existenčním minimu…“. Nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi nemají osoby, které nejsou v pracovním vztahu nebo nevykonávají obdobnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o práci.86 Součástí dávek pomoci v hmotné nouzi jsou následující tři: Příspěvek na živobytí, na který má nárok osoba v hmotné nouzi, pokud její příjem/příjem společně posuzovaných osob nedosahuje částky živobytí, které je stanoveno s ohledem na příjem, možnost jeho zvýšení, majetkové poměry a další okolnosti např. aktivní přístup k hledání zaměstnání, nákladné dietní stravování atd. Částka živobytí se odvíjí od výše existenčního a životního minima a stanoví se individuálně pro každou osobu na základě zhodnocení její snahy, možnosti a potřeb.87 Doplatek na bydlení společně s vlastními příjmy a příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory pomáhá uhradit odůvodněné náklady na bydlení. Výše doplatku je stanovena tak, aby osobě/společně posuzovaným osobám zůstala částka živobytí. Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí.88 Mimořádná okamžitá pomoc může být poskytnuta v situacích nepříznivého a mimořádného charakteru, kdy není osoba v hmotné nouzi, ale je jí vhodně bezprostředně poskytnout pomoc (např. z nedostatku finančních prostředků jí hrozí újma na zdraví; v případě mimořádně události – např. živelní pohroma, požár, ekologická nebo průmyslová havárie; v případě ohrožení sociálním vyloučením – např. po propuštění z výkonu trestu, osobám bez přístřeší).89 85

Integrovaný portál MPSV: Příspěvek na bydlení. [online] Zákon č. 11/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. 87 MPSV: Pomoc v hmotné nouzi 2015. [online]. 88 MPSV: Pomoc v hmotné nouzi 2015. [online]. 89 MFCR: Státní závěrečný účet 2007. [online]. 86

37

2.4.4. Podpora v nezaměstnanosti Jak uvádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, nárok na podporu má uchazeč o zaměstnání, který získal v posledních dvou letech, před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání, zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců. Není-li splněna tato podmínka o předchozím zaměstnání, lze tuto podmínku splnit i započtením náhradní doby zaměstnání (patří sem např. péče o dítě do 4 let, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, přípravy osoby se zdravotním postižením k práci atd.). Nárok na podporu nemá uchazeč, se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů. Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek po podpůrčí dobu. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání:  do 50 let věku 5 měsíců,  nad 50 do 55 let věku 8 měsíců,  nad 55 let věku 11 měsíců. Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo základu pojistného. V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. U uchazečů, u kterých je započtena náhradní doba zaměstnání, a kteří bez svého zavinění nemůžou osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo základu pojistného se výše podpory stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu.90

90

Zákon č. 435/2004 Sb., zákon o zaměstnanosti

38

Mandatorní výdaje v České republice

2.5.

Mandatorní výdaje, někdy taky obligatorní výdaje či nárokované jde rozdělit na ty, které vyplývají ze zákona a na ty, které vyplývají ze smluv a jiných norem. Největší podíl na celkových mandatorních výdajích mají sociální transfery (důchody, sociální zabezpečení, sociální podpora, nemocenské pojištění), nejnákladnější z těchto transferů jsou důchody. Sociální transfery jsou součástí zákonných mandatorních výdajů. 91 Tato kapitola se zabývá vývojem mandatorních, především zákonných mandatorních výdajů, které tvoří většinu mandatorních výdajů, s důrazem kladeným na rozbor vývoje sociálních transferů. Vývoj mandatorních výdajů a celkových výdajů státního rozpočtu uvádí následující graf. Graf č.1 Vývoj celkových a mandatorních výdajů v letech 2003 – 2013 1 400 1167

1 200 1021 1 000 809

863

1092

1084

1157

1152

1173

923

800 600

1156

427

453

471

2003

2004

2005

523

554

582

2006

2007

2008

622

628

652

653

669

2009

2010

2011

2012

2013

400 200 0 Mandatorní výdaje (mld.)

Celkové výdaje (mld.)

Zdroj: Státní závěrečné účty, Mandatorní výdaje státního rozpočtu

Jak již bylo uvedeno dříve a nyní je patrné i z grafu, celkové mandatorní výdaje rok od roku rostou. Od roku 1995 se zvýšily o 475 mld. Kč, za takovým nárůstem stojí růst inflace, zvyšující se nároky lidí, stárnutí populace, ale i změna struktury mandatorních výdajů – vznik nových sociálních dávek, změna nároku na ně nebo například nově od roku 2004 odvod zdrojů do rozpočtu EU. Na celkových výdajích tvoří mandatorní výdaje v současné době podíl přes 57%, v roce 1995 to bylo 44,7% z celkových výdajů.92 Jak ve své prezentaci

91 92

Vývoj mandatorních výdajů. [online]. Státní závěrečné účty z let 2002 až 2013

39

k Reformě veřejných financí 2007 - 2010 uvádí Topolánek93, rostoucí mandatorní výdaje bez reformních kroků vytěsní diskreční prostředky státního rozpočtu (investice, věda a výzkum,…). Dále upozorňuje na to, že již tak neudržitelnost mandatorních výdajů prohloubily předvolební sociální balíčky. Tento vývoj zužuje prostor pro vládní politiku a nezbývá příliš financí na financování vládních priorit Největší objem mandatorních výdajů tvoří zákonné výdaje, ty tvoří více než 90% celkových mandatorních výdajů. Nejvýznamnější položkou v zákonných mandatorních výdajích jsou sociální transfery a jsou tvořeny:  dávky důchodového pojištění  dávky nemocenského pojištění  státní sociální podpora  ostatní sociální dávky (bez rezerv)  podpora v nezaměstnanosti – pasivní  ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů  mandatorní sociální dotace zaměstnavatelům  dávky sociální péče vyplácené obcemi  transfery na dávky pomoci v hmotné nouzi a na dávky zdravotně postiženým  transfery na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách Podíl sociálních transferů na mandatorních výdajích je až 75 %. Jsou to výdaje, které stát je ze zákona povinen vynaložit. Na objem sociálních transferů má vliv ekonomický vývoj v zemi i reformy, které jsou v této oblasti poměrně časté.94 Následující kapitoly se budou věnovat reformám, které v této oblasti proběhly a dopadům finanční krize.

2.5.1. Příčiny vysokých mandatorních výdajů České republiky Nejvyššími položkami ve výdajích na sociální transfery jsou dávky důchodového pojištění, dávky státní sociální podpory a podpora v nezaměstnanosti. Z toho tedy vyplývá, že za růstem zákonných mandatorních výdajů stojí hned několik faktorů a tím nejhlavnějším je stárnutí populace a nezaměstnanost, která je taky příčinou čerpání dávek ze systému sociálního 93

RVF 2007-2010: Reformní kroky realizované k dosažení stanovených deficitů veřejných rozpočtů: Reforma veřejných financí prezentace. [online]. 94 Parlamentní institut: Mandatorní výdaje státního rozpočtu. [online]

40

zabezpečení. Stárnutí populace je dlouhodobý problém, který se nedaří společnosti řešit. Díky nízké porodnosti a vysoké úrovně zdravotnictví, která zvyšuje střední délku života, populace stárne každý rok. V následujících grafech je uveden demografický vývoj obyvatelstva České republiky, střední délka dožití a počet porodů od roku 2003 – 2013. Graf č. 2 Naděje na dožití při narození 82 80 78 76 74 72 70 2003

2004

2005

2006

2007

2008

muži

2009

2010

2011

2012

2013

ženy

Zdroj: ČSŮ: Česká republika od roku 1989 v číslech, vlastní zpracování

Vzhledem nízkého podílu mládeže na struktuře obyvatel, nemůžeme očekávat nárůst občanů v produktivním věku. Věk na dožití se díky dobré úrovni zdravotní péče i díky většímu důrazu na prevenci, během posledních 10 let zvýšil u mužů o 3,2 let a u žen 2,6 let. Další demografické údaje, zveřejněny Českým statistickým úřadem, vypovídají o odlivu obyvatel do zahraničí. V roce 2013 se odstěhovalo o 1 297 lidí více, než se do České republiky přistěhovalo.95 Dá se předpokládat, že se většinou jednalo o mladé lidi, kteří cestují za prací. I tato skutečnost negativně ovlivní demografický vývoj a to snížením počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva a tím i příjmy do státního rozpočtu.

95

ČSÚ: Česká republika od roku 1989 v číslech: Tab. 01.01 Vybrané demografické údaje (1989-2013)

41

Graf č. 3 Vývoj složení obyvatel 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2003

2004

2005

2006 2007 2008 2009 2010 2011 0 - 14 15 - 64 65 a více

2012

2013

Zdroj: ČSŮ: Česká republika od roku 1989 v číslech, vlastní zpracování

Jak vyplývá z grafu č,4, v roce 2003 tvořila strukturu obyvatel z 15,2 % mládež ve věku 0-14 let a starších 64 let bylo 13,9 %. V roce 2013 bylo 15 % obyvatel ve věku 0-14 a 17,4 % obyvatel ve věku nad 64 let. Počet občanů v produktivním věku do roku 2007 rostl, ale to bylo způsobeno „přesunem“ občanů z kategorie 0-14 do kategorie 15-64. Následující graf se zaměřuje na vývoj porodů v jednotlivých letech a počet žen v letech 20 – 39 let.

1580000

125000

1560000

120000 115000

1540000

110000

1520000

105000

1500000

100000 95000

1480000

Porodnost

Počet žen ve věku 20 - 39 let

Graf č. 4 Počet porodů a počet žen ve věku 20 - 39

90000

1460000

85000

1440000

80000 2004

2005

2006

2007

2008

2009

Ženy ve věku 20 - 39 let

2010

2011

2012

2013

Porodnost

Zdroj: ČSŮ: Česká republika od roku 1989 v číslech, vlastní zpracování

V letech 2004 – 2008 porodnost vzrostla, to bylo způsobeno silným zastoupením žen v letech 20 – 39 let, zajisté porodnost ovlivnila i rodinná politika státu a příznivým vývojem 42

ekonomiky.96 Porodnost od roku 2008 klesá, její vývoj kopíruje více méně vývoj složení populace, resp. žen v letech 20 – 39 let. Další příčina, která negativně ovlivňuje mandatorní výdaje, je nezaměstnanost. Její vývoj sleduje graf č. 6. Nezaměstnanost se v posledních 16 letech pohybuje mezi 7 % a 8 %, s výjimkou let 2007 a 2008 kdy trh práce reagoval na příznivý ekonomický vývoj.97 S rostoucí nezaměstnaností nesouvisí jen rostoucí výdaje na dávky v nezaměstnanosti, ale i dávky, na které vzniká nárok v případě nízkého příjmu, tedy dávky státní sociální podpory a sociální pomoci. Graf č. 5 Obecná míra nezaměstnanosti v České republice v letech 1993 - 2013 9 8

7,8

8,3

7,9 7,1

6,7

7 6

7,3

6,7

7

7

2011

2012

2013

5,3 4,4

5 4 3 2 1 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Obecná míra nezaměstnanosti % Zdroj: ČSÚ: Makroekonomické údaje, vlastní zpracování

Další příčinou je bezesporu inflace, která snižuje kupní sílu jednotlivců. Stát na inflaci reaguje např. valorizací důchodů, zvedáním částek životního a existenčního minima nebo zvedáním minimální mzdy. Částky životního minima jsou častou veličinou používanou pro výpočet nároku na dávky. V případě že vzroste životní minimum, roste i počet osob, které mají nárok na sociální dávku, jejíž nárok je jím podmíněn.

96 97

ČSÚ: Česká republika od roku 1989 v číslech: Tab. 01.01 Vybrané demografické údaje (1989-2013) ČSÚ: Makroekonomické údaje

43

3. Dopad reforem a finanční krize na vybrané sociální transfery Jak vyplývá z předchozího textu, aby veřejné finance byly udržitelné, je nutná komplexní reforma sociálního systému. Na celkové mandatorní výdaje je vynakládán čím dál větší objem financí z rozpočtu. Politici si tuto situaci uvědomují a snaží se tyto výdaje snižovat různými reformami sociálního systému. V předchozích letech pokusy o reformu tohoto systému proběhly, avšak o komplexnosti se příliš hovořit nedá. Jedna úprava střídala druhou, až to vypadá, že je politici schvalují bez velkého přemýšlení. Sociální systém za posledních pár let prošel velkou spoustou změn, kdy byly některé dávky rušeny, nové zaváděny, měnil se u nich výpočet nároku i jejich výše. Po vstupu do Evropské unie se na Českou republiku začala vztahovat fiskální pravidla, a pokud chtěla vstoupit do eurozóny, musela plnit maastrichtská kritéria. Hlavním problémem bylo plnění podmínky deficitu k HDP pod 3%, ten v roce 2003 dosahoval 6,7%. Proto v roce 2004 začala být realizována fiskální reforma, která si dala za cíl snížit deficit veřejných financí a to jak zvýšením příjmů, tak i snížením výdajů. Vstup do EU nebyl ovšem jediným důvodem rozsáhlé reformy. Veřejné finance se začaly stávat neudržitelnými, deficit veřejných financí každým rokem rostl, stejné tak i vládní dluh. Jak uvádí Rozpočtový výhled 2003 – 2006, důvodem pro fiskální reformu byla i snaha udržet a zefektivnit moderní sociální stát. Jedním s cílů bylo sociální výdaje lépe zacílit na skutečně potřebné občany a omezit možnosti zneužívání všech složek sociálního systému. Fiskální reforma je navíc nutná i z toho důvodu, že v případě propuknutí otevřených fiskálních a následně i ekonomických obtíží bývají sociálně nejslabší části obyvatelstva nejvíce postiženy, protože většinou nedisponují dostatečnými vlastními úsporami, které by jim umožnily dočasnou nepříznivou situaci překonat.98 K naplnění těchto cílů se vláda zavázala předložením Konvergenčního programu EU, ve kterém prezentuje svou fiskální strategii. Na předchozí reformu, které bohužel neměla ucelený koncept změn, navázala další reforma. Reforma si dala za cíl snížení deficitu a zmírnit neustálý růst výdajů státního rozpočtu. Tato reforma je ovšem kvalitněji zpracována a je komplexnější. Cílem reformy, jak je uvedeno v dokumentu Reforma veřejných financí 2007 – 2010 bylo: 98

Koncepce RVF 2003 - 2006: RVF-2003-2006 - Koncepce reformy veřejných rozpočtů - Rozpočtový výhled 2003-2006 , str. 18 - 19

44

 snížit vládní deficit a snížit vládní dluh  posílení efektivnost vládních výdajů a zvrácení současných negativních trendů  snížit daňové zatížení, omezit administrativní zátěž a daňovou distorzi zjednodušením daňového systému  reforma důchodového a zdravotního systému  podpora rodin s dětmi  přistupovat sociálně citlivým způsobem k ekonomicky neaktivní populaci  dodržování závazků Evropské unie a maximální využití jejich prostředků Následující text se zaměří na změny, které tyto reformy a nové zákony přinesly v oblasti sociálních transfer. Kvůli přehlednosti nebude práce sledovat změny v jednotlivých letech, ale zaměří se vývoj každé dávky zvlášť. Pro sledování vývoje jsou vybrány transfery, které putují ze státního rozpočtu do rozpočtu domácností a jejichž smyslem je zmírnit dopad sociálních situací, do kterých se jedinec nebo rodina dostane. Zda tyto transfery reaguji na stav ekonomiky či nikoliv, bude analyzovat následující text. Sledovány budou tedy následující sociální transfery: přídavky na dítě, příspěvek na bydlení, nemocenské pojištění, podpora v nezaměstnanosti, porodné, rodičovský příspěvek a dávky pomoci v hmotné nouzi. Na začátku každé podkapitoly se text zaměří na vývoj dávky, a jejich nejdůležitější úpravy v průběhu let. Většina dávek se odvíjela nebo stále odvíjí od výše životního minima, proto následující tabulka uvádí jeho vývoj. Tabulka č. 1 Vývoj životního minima od roku 2001 Platné od: 1.10.2001 1.1.2005 1.1.2006

Dítě podle věku do 6 let

6-10 let

10-15 let

15-26 let

1 690 1 720 1 750

1 890 1 920 1 950

2 230 2 270 2 310

2 450 2 490 2 530

Pro jednotlivce 1.1.2007 1.1.2012

1. os. v domácnosti

Dospělí 2 320 2 360 2 400

Na domácnost podle počtu členů 1

1 780 1 940 2 020

2 a > os/domácnost

2

3 nebo 4

5 a více

2 320 2 880 3 230 2 530 3 140 3 520 2 630 3 260 3 660 Pro nezaopatřené dítě: do 6 let

6-15 let

3 126 2 880 2 600 1 600 1 960 3 410 3 140 2 830 1 740 2 140 Zdroj: MPSV: Tab. 13.14 Vývoj částek životního minima v ČR od roku 1991

15-26 let

2 250 2 450

Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Životní minimum je využíváno v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, při zjišťování nároku na dávky, které zabezpečují adresnou pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích. Životní minimum je zvyšováno nařízením vlády. Při zvyšování částek životního minima se zachovává jejich reálná úroveň. Vláda je zmocněna zvyšovat částky životního a 45

existenčního minima od 1. ledna podle skutečného vývoje spotřebitelských cen, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhne ve stanoveném rozhodném období 5 %. Částky životního minima může vláda za mimořádných okolností zvýšit také mimo termín pravidelné valorizace.99 Povinnost vlády valorizovat částky životního minima, existenční minimum a související dávky počátkem roku vždy po naplnění valorizační podmínky je změněna na možnost. Zrušením automatických valorizací dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi je zabráněno nekontrolovatelnému růstu sociálních mandatorních výdajů bez ohledu na stav veřejných financí.100 Životní minimum se od roku 2012 tedy nezměnilo. Rozhodnutí vlády nezvyšovat životní minimum má občany motivovat k práci a ne k životu na dávkách. Své rozhodnutí vláda odůvodňuje i dlouhodobě nízkou inflací. Po zvýšení minimální mzdy v roce 2015 tak vzroste rozdíl mezi životní úrovní pracujících a těch, kteří pobírají dávky.101 Mezi další ukazatele, které ovlivňují počet žadatelů o dávky, je i vývoj minimální mzdy a průměrný plat v jednotlivých letech. Jejich vývoj uvádí následující tabulka: Tabulka č. 2 Vývoj minimální a průměrné mzdy v letech 2003 - 2013 v Kč.

2003

2004

2005

1/2006

6/2006

2007

2013

Minimální mzda

6200

6700

7185

7570

7955

8000

8500

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

16430

17446

18344

19546

20957

22592

8500

23344

23864

24455

25078

Průměrná mzda

Zdroj: MPSV: Příjmy a životní úroveň: Přehled o vývoji částek minimální mzdy

3.1. Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní, dlouhodobou dávkou, poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady, spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí.102 Předpokládá se tedy, že pokud ekonomiku zasáhne krize, a nezmění se ve velké míře počet rodin s dětmi, výdaje na tuto dávku vzrostou a naopak. Jestli tomu tak skutečně je, se věnuje tato podkapitola.

99

Integrovaný portál MPSV: Životní a existenční minimum. [online]. Dva roky sociálních reforem 2007 – 2008. [online]. 101 Parlamentní listy: Dolejš (KSČM): Sociální polštář a sociální parazitismus. 102 Integrovaný portál MPSV: Přídavek na dítě. [online]. [cit. 2015-02-20]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prid_na_dite 100

46

V roce 2004 měl nárok na přídavek na dítě každý, jehož příjmy nepřesahovaly trojnásobek jejich životního minima. Samotná výše přídavku byla pak ještě odstupňována podle násobku životního minima a podle věku dítěte. Jsou tedy tři úrovně výše příspěvku, které jsou dány násobky životního minima. Ty jsou maximální hranicí příjmu rodiny pro nárok na příspěvek. V roce 2004 – 2006 byla zvýšená výměra ve výši 1,1 násobku ŽM, základní výměra do 1,8 násobku ŽM a snížená výměra do 3 násobku ŽM.103 V roce 2007 se zvýšily násobky životního minima u výměr přídavku na dítě, snížená výměra se zvýšila na 4 násobek ŽM, zvýšená se změnila z 1,1 na 1,5 násobek a základní z 1,8 na 2,4 násobek.104 V roce 2007 došlo i ke snížení životního minima a to způsobilo pokles vyplacených dávek téměř o polovinu, tedy o 9,5 milionů. Od roku 2008 se změnil koeficient pro výpočet nároku na dávku, nadále zůstává přídavek odstupňován věkem dítěte. Do roku 2008 měli na dávku nárok nezaopatřené dítě do 26 let až do 3,0 násobku životního minima rodiny. Po reformních krocích se tento násobek sjednotil na 2,4 násobek životního minima. Tyto částky jsou odvozeny od původní výše přídavku na dítě v základní výměře. Přídavek je vyplácen ve třech výších: do 6 let 500 Kč, 6–15 let 610 Kč, 15–26 let 700 Kč.105 V roce 2009 bylo přijato protikrizové opatření, došlo k úpravě nároku na dávku a jeho výši. Tentokrát se zvýšil násobek ŽM, který je horní hranicí pro příjem rodiny, aby na dávku dosáhla. Tento násobek se změnil na 2,5. Dále jako dorovnání příjmů rodiny v době krize, se přídavek na dítě zvýšil o 50 Kč měsíčně. V roce 2009 se tedy vyplácí přídavek na dítě ve výši 550 Kč pro dítě do 6 let věku, 660 Kč pro dítě ve věku od 6 do 15 let a 750 Kč pro nezaopatřené dítě ve věku od 15 do 26 let.106 Od roku 2010 se opět mění přídavek na dítě, do stavu před rokem 2009, tedy od 1. ledna 2010 tak přídavek činí 500 Kč měsíčně na dítě do 6 let věku, 610 Kč měsíčně pro dítě od 6 do 15 let věku, 700 Kč měsíčně pro nezaopatřené děti od 15 do 26 let věku. Nárok na přídavek na dítě má rodina jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40.107 Pro roky 2011 2015 zůstává podmínka pro získání nároku na dávku stejná. Následující graf sleduje vývoj výdajů státního rozpočtu na přídavek na dítě a počet vyplacených dávek v letech 2003 – 2013.

103

Jak uživit potomky. [online] MPSV: I. etapa sociálních reforem. [online]. 105 Reformováno: Jaké budou nové přídavky na děti. [online]. 106 MPSV: O kolik se zvýšil přídavek na dítě? [online]. 107 Přídavek na dítě a podpora v nezaměstnanosti od ledna 2010. [online]. 104

47

Graf č. 6 Počet vyplacených dávek a výdaje v mil. Kč v letech 2003 - 2013 14000 12000

20

10000 15

8000

10

6000 4000

5

Výdaje v mil. Kč

Počet vyplacených dávek

25

2000

0

0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Počet vyplacených dávek (v mil.)

Výdaje v mil. Kč

Zdroj: MPSV: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí z let 2005 - 2013, vlastní zpracování

Tabulka uvádí vývoj průměrné výše přídavku na dítě v jednotlivých letech 2003 – 2013. Největší nárůst průměrné výše přídavku byl v roce 2008, kdy se průměrná výše zvýšila o 74 Kč. Za zvýšením stojí změna násobku ŽM. Tab. č. 3 Vývoj průměrné výše přídavku na dítě 2003 – 2013 v Kč. Průměrná výše příspěvku

2003 531

2004 519

2005 517

2006 522

2007 511

2008 585

2009 578

2010 607

2011 603

2012 598

2013 598

Zdroj: MPSV: Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v ČR 2013, vlastní výpočty a zpracování

Graf č. 9 znázorňuje počet dětí do věku 25 let. Věk dítěte je rozhodné pro nárok na dávku a její výši, věková hranice na nárok na dávku je dána 26 lety. Český statistický úřad ovšem do roku 2006 zveřejňuje počet obyvatel dle věku v 5 letých intervalech (tedy 0-4, 5-9, 10-14 atd.). Proto jsou uvedeny údaje jen do 24 let, „děti“ ve věku 25 let jsou započítány do dalšího intervalu, ti tedy nejsou v grafu zohledněni. Data budou o tento počet chudší, ale na klesající tendenci vývoje populace do věku 25 by jejich započítání nic nezměnily.

48

Graf č. 7 Složení počtu obyvatel ve věku 0 - 24 dle věku a celkový počet obyvatel ve věku 0 - 24 3050000 3000000 2950000 2900000 2850000 2800000 2750000 2700000

Populace do 25 let Zdroj: ČSÚ: Věkové složení obyvatelstva v ČR pro roky 2003 – 2013, vlastní zpracování

V letech 2003 – 2006 výdaje na přídavek na dítě pozvolna klesaly. Ubývalo počtu rodin, mající nárok na tyto dávky, aniž by docházelo k úpravě nároku na ně. Za tímto úbytkem počtu vyplacených dávek stojí rostoucí průměrná mzda (každý rok se zvedla částka minimální mzdy) a klesající počet dětí do věku 26 let, jak ukazuje graf č. 8. Díky zvýšené mzdě žadatelé pravděpodobně dosáhli především na sníženou a základní výměru a kvůli klesajícímu počtu děti do 26 let se i snížil počet rodin, které by tuto dávku mohly poptávat.108 V roce 2007 byly změněny násobky pro nárok na životní minimum, dále klesala populace ve věku do 26 let a zvyšovala se průměrná mzda, to vedlo ke snížení z 11 mld. Kč na 10,2 mld. Kč.109 V roce 2008 došlo k další úpravě (zrušení 3 výměr a sjednocen násobek ŽM na 2,4), která snížila počet rodin, které mají na dávku nárok. Tato úprava s sebou přinesla 39% meziroční snížení ve výdajích na tuto dávku, z 10,2 mld. Kč na 6,2 mld. Kč110 a zvýšení průměrné vyplácené částky z 511 na 585 Kč.111 I přes zvýšení částky přídavku a násobku životního minima, které bylo přijato jako protikrizové opatření v polovině roku 2009, výdaje na přídavek na dítě stále klesají. V roce 2010 došlo k návratu k nastavení před protikrizovým opatřením v polovině 108

Věkové složení obyvatelstva v ČR pro roky 2003 –2013 MPSV: Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v České republice 2013., str. 26 110 MPSV: Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v České republice 2013.. 26 111 MPSV: Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v ČR 2013, str. 26 109

49

2009, to zapříčinilo další pokles výdajů oproti roku 2009. Za poklesem pravděpodobně stojí i fakt, že ŽM bylo valorizováno naposled v roce 2007, průměrné mzdy ale v těchto letech rostly, to vedlo ke snížení počtu rodin, které mají na dávku nárok.112 V letech 2011 – 2013 nedošlo k žádným úpravám v nároku na přídavek na dítě, ani k výraznějším výkyvům ve výdajích na dávku. Předpokladem bylo, že v případě negativního vývoje ekonomiky a rostoucí nezaměstnanosti, porostou i výdaje na tuto dávku. Ovšem jak je patrné z grafu, výdaje na tuto dávku klesaly po celé sledované období, bez ohledu v jaké fázi cyklu se ekonomika nachází. K poklesu výdajů došlo i v situaci, kdy došlo k hlubokému propadu HDP. Za výkyvy ve výdajích mohly především úpravy nároku přídavku na dítě v jednotlivých letech. Od roku 2010 nedošlo k žádným změnám a stav ekonomiky se začal zlepšovat, proto i výdaje se nezaznamenávají prudší výkyvy. U přídavku na dítě proběhla těsně před dopadem krize na české rodiny podstatná změna a to v nároku na tuto dávku. To již v roce 2008 významně snížilo počet vyplacených dávek. Mimo jiné dochází i k poklesu populace do věku 26 let, tzn., že se snižuje počet rodin, mající nárok na tuto dávku.

3.2.

Sociální příplatek

Cílem sociálního příplatku bylo pomáhat rodinám s nízkými příjmy a zdravotně postiženým členem a krýt náklady spojené se zabezpečováním potřeb jejich dětí. Do konce roku 2006 měly na tuto dávku nárok rodiny, jejichž příjem nepřesáhl 1,6 násobek ŽM, od roku 2007 se tento násobek změnil na 2,2. Se zvyšujícím se příjmem rodiny se výše dávky snižuje. 113 Do výše sociálního příplatku se promítá i zdravotní postižení rodiče nebo jeho osamělost. Od 1. ledna 2007 se sociální příspěvek zvyšuje také rodinám, kde dítě studuje na střední škole v denní formě studia nebo na vysoké škole v prezenční formě studia. 114 Nárok na sociální příplatek je vázán na péči o nezaopatřené dítě (s výjimkou dítěte svěřeného do pěstounské péče) a na stanovenou hranici příjmů v rodině. Od roku 2008 dochází ke změně v sociálním příplatku, mění násobek životního minima, z 2,2 na 2 násobek, pro výpočet nároku na tuto dávku. Cílem je snížit počet občanů, kteří mají nárok na sociální příplatek.115 Ve výši dávky

112

Vývoj průměrné a minimální mzdy. [online]. MFCR: Státní závěrečný účet 2007, str. 70 114 Sociální příplatek. [online]. 115 Dva roky sociálních reforem 2007 - 2008. 113

50

se odráží nejen příjmy rodiny, kdy s rostoucím příjmem sociální příplatek postupně klesá, ale i stupeň postižení dítěte a rodiče a věk nezaopatřeného dítěte.116 Sociální příplatek prošel v rámci úsporných opatření změnou a od 1. 1. 2011 není již dostupný pro rodiny s nezaopatřeným dítětem. Původně měl být úplně zrušen, ale nakonec se prosadilo jeho ponechání do konce roku 2012 pro rodiny s dítětem zdravotně postiženým. Od 1. 1. 2012 byl sociální příplatek definitivně zrušen a institut posouzení příjmové situace byl přesunut jako nový institut příspěvku na péči, který byl dosud poskytován bez závislosti na příjmu.117 Následující graf znázorňuje počet vyplacených dávek a výdaje na sociální příplatek v mil. Kč. Graf č. 8 Počet vyplacených dávek sociálního příplatku a výdaje v mil. Kč 5 000 000

7000 6000

4 000 000 3 500 000

5000

3 000 000

4000

2 500 000 3000

2 000 000 1 500 000

2000

1 000 000

Výdaje v mil. Kč

Počet vyplacených dávek

4 500 000

1000

500 000 0

0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Počet vyplacených dávek

Výdaje v mil. Kč

Zdroj: MPSV: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí z let 2005 - 2013, vlastní zpracování

Tabulka uvádí průměrnou výši sociálního příplatku v letech 2003 – 2013. Tab. č. 4 Vývoj průměrné výše sociálního příplatku 2003 – 2013 v Kč. Průměrná výše příplatku

2003 1175

2004 1184

2005 1208

2006 1240

2007 1594

2008 1593

2009 1681

2010 1741

2011 2535

2012 2859

2013 0

Zdroj: MPSV: Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v ČR 2013, vlastní výpočty a zpracování

Jak je patrné z grafu, příspěvek v průběhu let neustále klesal, s výjimkou roku 2007. Toho roku došlo ke zvýšení 1,6 násobku ŽM na 2,2 násobku ŽM. To s sebou přineslo zvýšení výdajů o 200 mil. Kč. Již za rok byl násobek opět snížen na 2 násobek životního minima. Tato úprava a pravděpodobné i pozitivní vývoj ekonomiky (snížil se počet vyplacených dávek) snížila výdaje o 1,4 mld. Kč. V letech 2008 – 2009 nedocházelo k žádné úpravě nároku nebo

116 117

Integrovaný portál MPSV: Sociální příplatek. Sociální zabezpečení. [online].

51

výši tohoto příspěvku. Meziroční pokles výdajů i počtu vyplacených dávek v těchto letech nebyl tak výrazný, jako v roce 2007 – 2008. V roce 2010 naopak výdaje vzrostly o 140 mil. Kč. To bylo důsledkem dopadů krize na příjmy rodin, ty do žádosti uvádějí čistý příjem za kalendářní čtvrtletí před kalendářním čtvrtletím, ve kterém vznikl nárok na dávku. Vzhledem k rostoucí nezaměstnanosti se dá předpokládat, že se příjem rodin snížil. Výše průměrné dávky vzrostla o 800 Kč. V roce 2011, měl být sociální příplatek zrušen, nakonec byl významně zpřísněn nárok na dávku, výdaje klesly z 3,1 mld. na 0,8 mld.118 V roce 2012 byl sociální příplatek zrušen. Na vývoj výdajů sociálního příplatku finanční krize měla. V roce 2010 vzrostl počet žadatelů i výdaje na tuto dávku. Bylo vyplaceno o 20 000 více dávek oproti předcházejícímu roku.

3.3.

Rodičovský příspěvek

Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině - do 4 let věku nebo do 7 let, je-li dítě dlouhodobě zdravotně postižené. Rodičovský příspěvek je dávkou, která má umožnit rodiči, aby se věnoval péči o dítě osobně a celodenně, tedy zpravidla namísto zaměstnání. Je tudíž nárokem rodičů S účinností od 1. 1. 2004 byla zrušena podmínka pro rodičovský příspěvek, kdy příjemce této dávky nesmí mít příjem z výdělečné činnosti nebo je tento příjem velmi omezený (čistý příjem nesmí přesáhnout výši životního minima na osobní potřeby rodiče). To znamená, že od roku 2004 při nároku na výplatu rodičovského příspěvku může rodič výdělečnou činností zlepšovat sociální situaci rodiny, neboť jeho příjmy nebudou sledovány. Od 1. května 2004 rodičovský příspěvek náleží ve výši 1,54 násobku částky životního minima na výživu a ostatní základní osobní potřeby rodiče. Výše rodičovského příspěvku činí 3 573 korun měsíčně. Pokud je rodičem nezaopatřené dítě, je to částka 3 773 korun.119 Dávky byly vypočítávány až do roku 2007 stejným způsobem.120 Od 1. ledna 2007 bude výše této dávky odvozena od výše průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Výše rodičovského příspěvku za kalendářní měsíc činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku částku odpovídající 40 % průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, v němž se 118

Výpočet sociálních dávek - výše příplatku 2011. [online]. MPSV: Příspěvek pro děti, rodiče a důchodce - Tisková zpráva. [online]. 120 Tisková zpráva: Rodičovský příspěvek bude vyšší. [online]. 119

52

rodičovský příspěvek poskytuje.). Poprvé tak bude rodičovský příspěvek odvozen od této mzdy za rok 2005 a od ledna příštího roku bude náležet ve výši 7 582 Kč.121

Žena od roku 2008 může čerpat tento příspěvek na základě své vlastní volby 2, 3 nebo 4 roky. Od toho se odvíjí i výše měsíčního příspěvku. Volbou doby čerpání si rodič zároveň volí i k ní příslušnou výši příspěvku, a to: rychlejší čerpání rodičovského příspěvku – po peněžité pomoci v mateřství nebo peněžité pomoci poskytované mužům (dále jen PPM) ve zvýšené výměře (11 400 Kč) do 24 měsíců věku dítěte, o tuto formu čerpání však může požádat pouze rodič, který má nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) ve výši alespoň 380 Kč za kalendářní den. Klasické čerpání – po PPM v základní výměře (7 600 Kč) do 36 měsíců věku dítěte, o tuto formu čerpání může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM. Pomalejší čerpání – po PPM nebo od narození dítěte (nevznikl-li nárok na PPM) v základní výměře (7 600 Kč) do 21 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výměře (3 800 Kč) do 48 měsíců věku dítěte. Dobu a výši čerpání rodičovského příspěvku je možné zvolit pouze v rozhodných obdobích (kalendářní měsíc po 22. týdnu věku dítěte a 21. měsíc věku dítěte). Po učiněném rozhodnutí je vybraná možnost čerpání již nezměnitelná a nelze ji uplatňovat zpětně, a to ani při střídání rodičů v pobírání rodičovského příspěvku.122 Pro roky 2009 i 2010 zůstává rodičovský příspěvek stejný. Ke změně došlo až v 2011, kdy se změnil termín termínu pro zvolení tříleté čerpání z 21. měsíce věku dítěte na 9. měsíc věku dítěte. Tím zároveň dojde u čtyřleté varianty ke zkrácení doby, po kterou se čerpá rodičovský příspěvek v základní výměře 7 600 Kč.123 V rámci opatření, která mají vést ke snížení výdajové stránky rozpočtu, v roce 2012 došlo k další změně v čerpání rodičovského příspěvku. Doposud platilo, že kdo platil potřebnou dobu nemocenské pojištění, ten si mohl vybírat ze tří délek čerpání rodičovského příspěvku, kdy konečná vyplacená částka byla různá. Od roku 2012 mají všichni k dispozici 220 000, které mohou být čerpány nejpozději do čtvrtého roku věku dítěte. Výši příspěvku je možné měnit jednou za 3 měsíce a je limitována výší peněžité pomoci v mateřství (PPM) – tedy 70 procenty 30 násobku denního vyměřovacího základu, nejvýše však činí 11 500 Kč za měsíc.124 Nárok i výše dávky zůstaly až do současnosti nezměněny. Následující graf ukazuje

121

Tisková zpráva: Rodičovský příspěvek bude vyšší. [online]. MPSV: Podpora rodin s dětmi je prioritou. [online]. 123 MPSV: Čerpání rodičovského příspěvku od 1. ledna 2011. [online]. 124 Sociální reforma: Rodičovský příspěvek. [online]. 122

53

vývoj počtu vyplacených dávek na rodičovský příspěvek a vývoj výdajů na tuto dávku v letech 2003 -2013. Graf č. 9 Počet vyplacených dávek příspěvku na bydlení a výdaje v mil. v letech 2003 - 2013 5000000

35000 30000

4000000 25000

3500000 3000000

20000

2500000 15000

2000000 1500000

Výdaje v mil. Kč

Počet vyplacených dávek

4500000

10000

1000000 5000

500000 0

0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Počet vyplacených dávek

2010

2011

2012

2013

Výdaje v mil. Kč

Zdroj: MPSV: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí z let 2005 - 2013, vlastní zpracování

Tabulka sleduje vývoj průměrné výše rodičovského příspěvku, ten prudce narostl v roce 2007, což bylo dané změnou výpočtu výše rodičovského příspěvku. V dalších letech nedochází u výše průměrného rodičovského příspěvku k větším výkyvům. Tab. č. 8 Vývoj průměrné výše rodičovského příspěvku v letech 2003 – 2013 v Kč. Průměrná výše příspěvku

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2533

3152

3 18

3 677

7 054

6 594

6 578

6 854

6 608

6 742

6 858

Zdroj: MPSV: Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v ČR 2013, vlastní výpočty a zpracování

Nejvýznamnější změnou byl nárůst výdajů v roce 2007 na 28,7 mld. Kč proti 13,5 mld. v roce 2006.125 Vzhledem k tomu, že není závislý na výši příjmu a je vyplácen v pevně stanovené výši, dopad krize na něj neměl zásadní vliv. V roce 2012 byla přijata opatření, která mají za cíl snížit vyplácený objem financí. Výdaje na rodičovský příspěvek klesly, což ovšem je z velké míry dáno klesající porodností

125

MPSV: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí z let 2007

54

3.4.

Porodné

Porodné je jednorázová dávka, kterou obdrží matka při narození živého dítěte, v případě úmrtí matky obdrží dávku otec, na dávku má i osoba, která převezme do trvalé péče dítě mladší jednoho roku. Dávka přispívá na náklady související s narozením prvního nebo druhého živého dítěte. V roce 2005 se porodné zvyšuje oproti předchozímu roku na jedno dítě z 8 450 Kč na 8 600 Kč a při narození dvojčat z 20 280 Kč na 20 640 Kč.126 Od 1. dubna 2006 dostanou rodiče při narození dítěte více jak dvojnásobné porodné. Porodné v případě narození jednoho dítěte ve výší 17 500 Kč (desetinásobek životního minima na osobní potřeby dítěte), výše porodného zůstalo odstupňováno podle počtu současně narozených dětí. Tedy současně narozené dvě děti 52 500 Kč, trojčata 78 750 Kč, čtyřčata 79 680Kč a u paterčat je tato částka 106 240 Kč.127 Porodné se od začátku roku 2007 opět změnilo. Na jedno dítě se vyplácí 17 760 Kč, na dvojčata 53 120 Kč, na trojčata 79 680 Kč a pro čtverčata 106 240 Kč.128 Podstatná reformní změna porodného přišla v roce 2008, tato změna byla provedena v rámci Reformy veřejných financí 2007 - 2010, jejímž cílem je snížení výdajů rozpočtu. Porodné je nově vypláceno na každé dítě ve stejné výši 13 000 Kč.129 V letech 2009 a 2010 se částka porodného ani nárok na ni neměnil. V rámci vládních opatření pro snížení deficitu státního rozpočtu přijala vláda nové opatření, od ledna 2011 se mění nárok na tuto dávku. Porodné již nenáleží každé ženě za každé živě narozené dítě. Náleží matkám, jejichž čistý měsíční příjem nepřesáhl 2,4 násobek životního minima. Dávka 13 tisíc korun je vyplácena nově jen rodinám, kterým se narodí první dítě. Pokud se mamince narodí vícerčata, dostane 19 500 korun. 130 V letech 2012, 2013 a 2014 k žádným výrazným změnám nedošlo, kromě změny životního minima, který má vliv na množství rodin, které mají nárok na porodné. Následující graf ukazuje počet vyplacených dávek a výdaje na porodné v letech 2003 – 2013.

126

Na sociálních dávkách dostaneme v roce 2005 víc. [online]. MPSV: Od 1. dubna 2006 dostanou rodiny s dětmi přidáno. [online]. 128 Desetník: Co se změnilo 1. ledna 2007. [online]. 129 Co se změnilo od 1. ledna 2007. [online]. 130 Změny pro rodiče: porodné jen na první dítě, čtyřletá rodičovská o 45 tisíc nižší. [online] 127

55

Graf č. 10 Počet vyplacených dávek porodného a výdaje na dávku v letech 2003 – 2013 140 000

2300

1800 100 000 1300

80 000 60 000

800

Výdaje v mil. Kč

Počet vyplacených dávek

120 000

40 000 300 20 000 0

-200 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Počet vyplacených dávek

2010

2011

2012

2013

Výdaje v mil. Kč

Zdroj: MPSV: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí z let 2005 - 2013, vlastní zpracování

Následující graf uvádí počet žen v jednotlivých letech ve věku 20 – 39 let, tedy ve věku, kdy ženy nejčastěji zakládají rodinu. To, jak lze v grafech vidět, se odráží i na počtu vyplacených dávek. Graf č. 11 Počet žen ve věku 20 – 39 v průběhu let 2003 - 2013 1580000 1560000 1540000 1520000 1500000 1480000 1460000 1440000 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Ženy ve věku 20 - 39 let Zdroj: ČSÚ: Demografická ročenka krajů 2004 – 2013, Česká republika

56

2013

Tab. č. 8 Vývoj průměrné výše porodného v letech 2003 – 2013 v Kč. Průměrná výše porodného

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

8450

8681

8821

15077

18208

13858

13274

13277

13253

13041

13047

Zdroj: MPSV: Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v ČR 2013, vlastní výpočty a zpracování

Vývoj výdajů na dávky porodného i počet vyplacených dávek je zachycen v předcházejícím grafu. Až na výjimky, počet vyplacených dávek úzce souvisí s počtem narozených dětí. V letech 2004 – 2005 výdaje i počet vyplacených dávek pozvolna narůstal. V roce 2006 výdaje na tuto dávku vzrostly o 700 mil. Kč meziročně tak vzrostly o 77,6 %. Kromě úpravy výše dávky v tomto roce vzrostla porodnost a bylo vyplaceno o 4 000 dávek více než v předchozím roce. Tento růst výdajů i porodnosti pokračoval i v roce 2007, kdy výdaje na porodné dosáhly výše 2 mld. Kč. Od roku 2008 byla významným způsobem změněna výše porodného, na každé dítě se vyplácelo 13 000 Kč. To s sebou samozřejmě přineslo prudký pokles výdajů a to ve výši 400 mil. Kč. Počet vyplacených dávek pozvolna narůstal do roku 2009. V roce 2011, kdy bylo přijato razantní opatření na snížení výdajů státního rozpočtu, bylo vydáno na dávky porodného, z 1,5 mld. Kč na 292 mil. Kč a počet vyplacených dávek se snížil ze 118 000 na 22 000. Vzhledem k tomu, že až do roku 2011 dávka nebyla závislá na příjmu, finanční krize na výdaje na dávku neměla podstatný vliv. Můžeme sice předpokládat, že v době ekonomického růstu, porodnost poroste, a v době recese bude porodnost klesat, to ovšem nezaleží jen na vývoji cyklu ekonomiky ale i na věkovém složení populace. V době krize a po ní došlo k poklesu výdajů, tento pokles byl způsoben přijatými opatřeními vlády, která měla za cíl snížení výdajové stránky rozpočtu.

3.5. Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení je dávka, která má domácnosti přispět na náklady spojené s domácností. Neprobíhala v něm taková řada změn, jako v předchozí dávce. Příspěvek se počítá jako rozdíl mezi normativními náklady a součinem příjmů a koeficientu. Normativní náklady se zpravidla každý rok mění. Současné náklady vycházejí z nařízení vlády č. 327/2014 Sb. Na příspěvek na bydlení měly podle legislativy roku 2006 nárok rodiny, jejichž příjem nepřesahoval 1,6násobek životního minima domácnosti. Vypočítal se pak podle výše příjmu domácnosti a měsíční částky k zajištění společných potřeb domácnosti. V roce 2007 došlo ke změně příspěvku na bydlení, přičemž nejpodstatnějším rozdílem mezi původním a novým příspěvkem na bydlení byl zřejmě fakt, že nový příspěvek na bydlení zohledňuje nejen výši příjmu žadatelovy domácnosti (dle zákona o státní sociální podpoře 117/1995 Sb., v platném 57

znění, se jedná o tzv. „rozhodný příjem“), ale i výši domácností skutečně hrazených nákladů na bydlení. Výše příspěvku se určí jako rozdíl mezi normativními náklady na bydlení (resp. skutečnými náklady na bydlení, pokud jsou nižší než normativní) a 30 % (35 % v Praze) rozhodného příjmu domácnosti.131 Následující graf uvádí vývoj vyplacených dávek a výdaje v mil. Kč na tuto dávku.

4 500 000

8000

4 000 000

7000

3 500 000

6000

3 000 000

5000

2 500 000 4000 2 000 000 3000

1 500 000

Výdaje v mil. Kč

Počet vyplacených dávek

Graf č. 12 Počet vyplacených dávek u příspěvku na bydlení a výdaje v mil. Kč

2000

1 000 000

1000

500 000 0

0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Počet vyplacených dávek

Výdaje v mil. Kč

Zdroj: MPSV: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí z let 2005 - 2013, vlastní zpracování

Tabulka uvádí, jak se vyvíjela průměrná výše příspěvku na bydlení v jednotlivých letech. Tab. č. 5 Vývoj průměrné výše příspěvku na bydlení 2003 – 2013 v Kč. Průměrná výše příplatku

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

729

729

783

815

1 134

1 573

2 016

2 456

2 748

2 939

3 187

Zdroj: MPSV: Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v ČR 2013, vlastní výpočty a zpracování

Příspěvek na bydlení až do roku 2008 klesal, důvodem bylo nezvýšení ŽM od roku 2001, ze kterého se počítá nárok na příspěvek na bydlení a rostoucí průměrné mzdy. Změna životního minima proběhla v roce 2005. V roce 2007 došlo ke změně výpočtu nároku na příspěvek na bydlení (jsou zohledněny i skutečné náklady), od tohoto roku výdaje na příspěvek na bydlení prudce rostou. Stojí za tím hned několik důvodů, a to rostoucí normativní a reálné náklady na bydlení jednotlivých domácností, které rostou kvůli postupné deregulaci nájemného od roku 2007. Ke schválení postupné deregulaci došlo v roce 2006 a proces začal 1. ledna 2007 v celé 131

Příspěvek na bydlení: Zcela nový od 1. ledna 2007. [online].

58

ČR, Upravuje jej zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného. Ten stanovil povolené meziroční přírůstky výše nájemného odvozené od prodejních cen obdobných bytů postavených před rokem 1993. Záměrem této legislativní úpravy bylo narovnání situace na trhu s nájemními byty a přiblížení výše regulovaného nájemného k tržním hodnotám.132 Dále za rostoucím počtem vyplacených dávek stojí rostoucí nezaměstnanost a růst inflace. Do příjmů, které jsou posuzovány pro nárok na dávku, patří i rodičovský příspěvek, u něhož byly podmínky na nárok v roce 2008 zpřísněny snížením koeficientu. Tím, že se posuzují i skutečné náklady a nejen příjem rodiny, má nárok na příspěvek větší množství rodin. Můžou je získat i rodiny s relativně vysokým příjmem, ale s drahým nájmem, např. ve větším bytě nebo v dražší lokalitě, než by museli mít. V roce 2010 vzrostly výdaje o 662 mil. Kč, to souvisí s dopadem krize na pracovní trh, rostoucí nezaměstnaností ale i výše uvedenými důvody. Meziroční růst výdajů domácností na bydlení se v roce 2011 zvýšily o 2 316 Kč. Vzrostl i podíl příjmů, které musí domácnosti vynakládat na bydlení. V roce 2011 tento podíl tvořil 17,4%133, v roce 2012 už byl 18,2%, zejména díky rychlejšímu růstu výdajů na bydlení (v průměru o 2 388 Kč na domácnost za rok) oproti příjmům domácností134, v roce 2013 vzrostl tento podíl na 18,6%.135 Jak je zřejmé z grafů i předešlého textu, výdaje na příspěvek na bydlení po roce 2008 prudce vzrostly. Těžko lze určit, v jaké míře je na vině finanční krize, změna výpočtu nároku na dávku, postupná deregulace nájemného od roku 2007 nebo rostoucí míra inflace do roku 2012.

3.6.

Dávky pomoci v hmotné nouzi

Zásadní novinkou pro rok 2007 jsou dávky pomoci v hmotné nouzi, o které si občané můžou od tohoto roku zažádat. Dávky jsou jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení a vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá.136 Pokud se někdo do situace hmotné nouze dostane, může pobírat až tři různé dávky - příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení či mimořádnou okamžitou pomoc. Podmínkou pro přiznání těchto dávek ovšem je, že člověk si 132

MMR: Konec regulace nájemného posílí pozice nájemníků. [online]. [cit. 2015-02-19]. Dostupné z: https://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-media/Tiskove-zpravy/2010/Konec-regulace-najemneho-posilipozice-najemniku 133 Statistika&My: Kdo pobírá příspěvky na bydlení v České republice. [online]. str. 30 134 ČSÚ: Životní podmínky českých domácností. [online]. 135 ČSÚ: Životní podmínky českých domácností. [online]. 136 Integrovaný portál MPSV: Obecné informace a vymezení některých pojmů. In: [online]. [cit. 2015-02-20]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/soc/hn/obcane/obecne

59

nemůže příjem sám zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů.137 Pro potřeby přiznání dávek v hmotné nouzi není žadatel posuzován sám, ale v tzv. okruhu společně posuzovaných osob, tj. nejčastěji s rodinou. Částka na živobytí (hodnotí se také snaha a možnosti opatřit si další příjem) se určuje u každé rodiny individuálně, je ale odvozena pevně z částky životního minima.138 V roce 2008 se zpřísňují podmínky pro osoby, které pobírají dávky příspěvek na živobytí, jsou dlouhodobě nezaměstnané a neprojevují aktivitu k získání příjmu vlastní prací. Pokud nepracují 12 měsíců a déle, bude se nadále při stanovení výše dávky vycházet pouze z částky existenčního minima (2 020 Kč), v roce 2007 se tato částka po roce nezaměstnanosti zvyšovala o 600 Kč.139 Zároveň je přihlédnuto ke ztíženému postavení některých spoluobčanů na trhu práce, a proto se úprava nevztahuje na osoby starší 55 let, osoby částečně invalidní a rodiče pečující o dítě mladší 12 let, zpřísnila se kontrola využívání příspěvku na péči, zrušila se automatická valorizace dávek v hmotné nouzi v souvislosti se změnou povinnosti vlády valorizovat životní a existenční minimum na možnost, atd..140 Od začátku roku 2009 platí novela zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ta mimo jiné zavedla tzv. veřejnou službu. Jde o povinnost pro lidi, kteří déle než 6 měsíců pobírají příspěvek na živobytí, zvyšovat si příjem vlastní prací, být aktivní, jinak mají po uplynutí šesti měsíců nárok jen na existenční minimum.141 Od roku 2010 k žádným podstatným změnám v nárocích na dávky pomoci v hmotné nouzi nedošlo. Dávky pomoci v hmotné nouzi již nejsou od roku 2012 z hlediska rozpočtové skladby transferem územním rozpočtům, ale staly se sociálními dávkami vyplácenými kontaktními pracovišti Úřad práce ČR 142 Následující grafy uvádí počet vyplacených dávek na dávky pomoci v hmotné nouzi a výdaje na tyto dávky. Pro lepší přehlednost jsou uvedeny v oddělených grafech.

137

MPSV: Pomoc v hmotné nouzi 2015. [online]. Kdy vzniká nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi. [online]. 139 Noviny MPSV: Práce a sociální politika: Průvodce změnami sociálního systému od 1.1.2008. [online] 140 Dva roky sociálních reforem 2007 – 2008, str. 15 141 Agentura pro sociální začleňování: Prohloubení motivace dávkových systémů k práci, soběstačnosti a aktivnímu přístupu k řešení sociální situace. [online]. [cit. 2015-02-19]. Dostupné z: http://www.socialni-zaclenovani.cz/prohloubeni-motivacedavkovych-systemu-k-praci-sobestacnosti-a-aktivnimu-pristupu-k-reseni-socialni-situace 142 Státní závěrečný účet 2008, str. 69 138

60

Graf č. 13 Počet vyplacených dávek pomoci v hmotné nouzi 1 900 000 1 700 000 1 500 000 1 300 000 1 100 000 900 000 700 000 500 000 300 000 100 000 -100 000

2007

2008

Příspěvek na živobytí

2009

2010

Doplatek na bydlení

2011

2012

2013

Mimořádná okamžitá pomoc

Zdroj: MPSV: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí z let 2005 - 2013, vlastní zpracování

Graf č. 15 Výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi v mil. Kč 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2007

2008

Příspěvek na živobytí

2009

2010

Doplatek na bydlení

2011

2012

2013

Mimořádná okamžitá pomoc

Zdroj: MPSV: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí z let 2005 - 2013, vlastní zpracování

Tabulka č. 6 ukazuje, jak se vyvíjela průměrná výše jednotlivých dávek v průběhu let. U příspěvku na živobytí i doplatku na bydlení tato částka každoročně rostla. Příspěvek na živobytí tvoří podstatnou část výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi, v jednotlivých letech tvořil 70 % - 80 % celkových výdajů.

61

Tab. č. 6 Vývoj průměrné výše dávek pomoci v hmotné nouzi 2007 – 2013 Průměrná výše v Kč. Příspěvku na živobytí Doplatek na bydlení Mimořádná okamžitá pomoc

2007 3 037 1 741 2 621

2008 2 762 1 894 2 335

2009 2 693 2 201 2 672

2010 2 642 2 481 3 054

2011 3 138 2 718 2 613

2012 4 238 3 387 2 414

2013 4 136 3 603 2 939

Zdroj: MPSV: Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v ČR 2013, vlastní výpočty a zpracování

Počet vyplacených dávek u příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení od roku 2008 neustále roste. Pokles výdajů a počtu vyplacených dávek v roce 2008 zapříčinila přijatá opatření v tomto roce proti zneužívání těchto dávek a změna existenčního minima.143 Celkové výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi vzrostly o 500 mil. Kč, z roku 2008 na 2009 se tento nárůst zpomalil na meziroční růst 300 mil. Kč. Od roku 2008 rostla každým rokem inflace a tím zvyšovala výdaje obyvatel na uspokojení svých životních potřeb.144 V roce 2010 výdaje zaznamenaly prudší nárůst. Na dávky pomoci v hmotné nouzi bylo vyplaceno 3,88 mld. Kč (z toho 2,9 mld. Kč na příspěvek na živobytí, 686,1 mil. Kč na doplatek na bydlení 333,5 mil. Kč na mimořádnou okamžitou pomoc, atd.)145 V roce 2010 byl zrušen sociální příplatek, je tedy pravděpodobné, že lidé, kteří jej pobírali, se „přesunuli“ k dávkám v hmotné nouzi. Největší podíl na tomto nárůstu nese příspěvek na živobytí, za nímž stojí nárůst počtu vyplacených dávek o více než 200 000. V roce 2011 výdaje nadále rostly, byly vyšší o 1,1 mld. Kč více než v roce 2010.146 V Největším přesunem výdajů v roce 2012 v rámci kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí byl přesun prostředků určených na dávky nemocenského pojištění ve prospěch dávek pomoci v hmotné nouzi z důvodu růstu výdajů na příspěvek na živobytí. Pro tento rok byly schváleny výdaje ve výši 5,9 mld. Kč, tento objem financí byl ovšem nedostatečný a byl navýšen o 7,8 mld. Kč.147 Dávky pomoci v hmotné nouzi byly ve schváleném rozpočtu na rok 2013 zahrnuty v hodnotě 7,5 mld. Kč. Výplata těchto sociálních dávek na konci roku ovšem dosáhla celkem 10,5 mld. Kč. Z toho téměř 7,5 mld. Kč tvořil příspěvek na živobytí, výdaje na doplatek na bydlení byly ve výši 2,8 mld. Kč a mimořádná okamžitá pomoc 190,6 mil. Kč a osobám ohroženým sociálním vyloučením bylo vyplaceno 41,8 mil. Kč.148 Vzhledem k tomu, že neproběhly žádné změny, které by měnily nároky na dávky, příčinou nárůstu výdajů na tyto sociální dávky byla finanční krize (růst nezaměstnanosti) a tedy výpadek 143

MFCR: Státní závěrečný účet 2008 ČSÚ: Makroekonomické údaje 145 MFCR: Státní závěrečný účet 2009, str. 63 146 MFCR: Státní závěrečný účet 2011, str. 65 147 MFCR: Státní závěrečný účet 2012, str. 69 148 MFCR: Státní závěrečný účet 2013, str. 68 144

62

z rozpočtu jedinců a rodin. Nejvýraznější růst v roce 2013 zaznamenal příspěvek na živobytí, to pravděpodobně zapříčinila již v předchozí kapitole zmiňovaná postupná deregulace nájemného, s tím spojené rostoucí náklady na bydlení, rostoucí ceny energií a růst cen vůbec. Finanční krize na dávky pomoci v hmotné nouzi dopadla, i když s určitým zpožděním. V roce 2008 – 2009, kdy na české rodiny dopadla finanční krize, byly tyto dávky novinkou. Ovšem od těchto let rostou závratným tempem, především příspěvek na živobytí. V roce 2013 na tyto dávky bylo vyplaceno 10,5 mld. Kč, to je nárůst oproti roku 2007 o 7, 2 mld. Kč a počet vyplacených dávek se za stejné období zvýšil z 1, 2 mil. na 2, 66 mil..

3.7. Podpora v nezaměstnanosti Podpora v nezaměstnanosti je jeden z transferů, která by na vývoj ekonomiky měl reagovat v největší míře a téměř okamžitě. Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který za poslední dva roky získal v rozhodném období zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu v délce alespoň 12 měsíců.149 V říjnu roku 2004 se zvýšila hodnota podpory v nezaměstnanosti po třech měsících ze 40% na 45 % předchozí čisté mzdy jeho vyměřovacího základu, první tři měsíce jsou ve výši 50 % z předchozí čisté mzdy. Při splnění zákonem stanovených podmínek může být podpůrčí doba prodloužena u uchazeče o zaměstnání až na 12 měsíců. Doba podpůrčí doby se tedy liší podle věku uchazeče o zaměstnání: 15-50 let mají nárok na podporu v délce max. 6 měsíců, 50-55 let, kteří byli účastni důchodového pojištění v délce minimálně 25 roků, mají nárok na délku podpory max. 9 měsíců, 55 let a více, kteří byli účastni důchodového pojištění v délce minimálně 30 roků, mohou pobírat podporu max. 12 měsíců.150 Nově od října roku 2004 se nezapočítává do doby zaměstnání doba studia. Nezaměstnaným absolventům škol tak podpora ze zákona nenáleží a dostane ji jen ten student, kterému se při studiu podařilo získat v posledních 3 letech alespoň 1 rok doby zaměstnání (musí však jít o příjem, ze kterého je řádně odváděno sociální pojištění). V nároku a ve výpočtu podpory v nezaměstnanosti nedocházelo k žádným změnám až do roku 2008.151 U podpory v nezaměstnanosti došlo od 1. 1. 2008 ke zpřísnění nároku na její poskytování: je postihována 149

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Portál veřejné správy: Podpora v nezaměstnanosti. [online]. 151 Jak stát od října podporuje nezaměstnané. [online]. 150

63

nelegální práce vyřazením z evidence na úřadu práce na ½ roku, nárok na podporu zaniká uchazečům, s nimiž zaměstnavatel ukončil pracovní poměr pro zvláště hrubé porušení pracovní povinnosti, atd.152 V roce 2009 se zvyšuje finanční částka podpory i strop pro maximální výši dávky. Po dobu prvních 2 měsíců bude podpora v nezaměstnanosti poskytována ve výši 65 % průměrného měsíčního výdělku dosaženého v posledním zaměstnání, po dobu dalších 2 měsíců ve výši 50 %, po zbytek podpůrčí doby ve výši 45 %. Podpůrčí doba se zkracuje o 1 měsíc pro všechny (do 50 let bude 5 měsíců, mezi 50 a 55 lety 8 měsíců a nad 55 let 11 měsíců).153 V souvislosti s úspornými protikrizovými opatřeními se v roce 2011 prodloužilo období poskytování náhrady mzdy zaměstnavatelem ze 14 na 21 dnů, opatření bylo platné do konce roku 2013.154 Od začátku roku 2014 zaměstnavatel opět vyplácí náhradu mzdy prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti, od 15 dne pracovní neschopnosti má zaměstnanec nárok na podporu v nezaměstnanosti.155 Další úsporné opatření v podpoře snižuje od 1. ledna 2011 výše podpory v nezaměstnanosti na 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu v případě, kdy zaměstnanec bez vážného důvodu ukončil sám nebo na základě dohody se zaměstnavatelem jakékoliv zaměstnání. Jedná se o skončení pracovního poměru zaměstnancem výpovědí, dohodou, popřípadě zrušením ve zkušební době.156 V roce 2012 se změnily podmínky pro vstup do evidence uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce ČR – pokud úřad práce zprostředkuje uchazeči vhodné zaměstnání, ale on je ukončí bez vážného důvodu sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, může být na úřadu práce evidován až po uplynutí 6 měsíců, stejně jako ten, komu úřad práce zprostředkuje vhodné zaměstnání a se kterým zaměstnavatel ukončí pracovní poměr z důvodu zvlášť hrubého porušení pracovní kázně. Bylo zkráceno rozhodné období, ve kterém je nutné získat 12 měsíců důchodového pojištění ze 3 na 2 roky, zpřísnily se postihy za nelegální práci.157 Následující graf sleduje vývoj výdajů na podporu v nezaměstnanosti, kdy jsou v jednotlivých letech uvedený objem nezaměstnaných mající nárok na danou výši podpory a celkové výdaje v letech 2003 – 2013, druhý graf uvádí dobu evidence uchazečů, kteří mají nárok na podporu v nezaměstnanosti.

152

Státní závěrečný účet 2008, str. 78 Tisková zpráva: Poslanecká sněmovna schválila dne 22. srpna novelu zákona o zaměstnanosti. [online ]. 154 ČSSZ: Náhradu mzdy bude zaměstnavatel od ledna vyplácet opět jen po dobu 14 dnů. [online] 155 ČSSZ: Náhradu mzdy bude zaměstnavatel od ledna vyplácet opět jen po dobu 14 dnů. [online]. 156 ČSSZ: Změny v podpoře v nezaměstnanosti. [online]. 157 Státní závěrečný účet 2012, str. 67 153

64

200000

16

180000

14

160000

12

140000 120000

10

100000

8

80000

6

60000

4

40000

Podpora v nezam. (mld. Kč)

Počet vyplacených dávek v různé výši

Graf č. 15 Složení výše podpory v nezaměstnanosti a celkové výdaje

2

20000 0 2003 2004 do 1500 3501- -4500 6501- -7500

2005

2006

2007 2008 1501- -2500 4501- -5500 7501 avíc

2009

2010

0 2011 2012 2013 2501- -3500 5501- -6500 Podpora v nezam. (v mld.)

Zdroj: Státní závěrečné účty 2003 – 2013, Česká republika od roku 1989 v číslech; vlastní zpracování

140

200

120 150

100 80

100 60 40

50

20 0

Počet uchazečů s nárokem na podporu

Počet nezaměstnaných s nárokem na dávku

Graf č. 16 Doba evidence uchazečů s nárokem na podporu a celková počet uchazečů s nárokem na podporu

0

2003 2004 2005 2006 2007 2008 do 3 měsíců 6-9 měsíců 12-24 měsíců Celkový počet uchazečů s nárokem na podporu

2009 2010 2011 3-6 měsíců 9-12 měsíců nad 24 měsíců

2012

2013

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Zaměstnanost: Statistiky nezaměstnanosti

V roce 2004 se zvýšily výdaje na pasivní politiku nezaměstnanosti o 81 mil. Kč z 6 649 mil. Kč na 7 030 mil. Kč, na tento růst měl především vliv růst nezaměstnanosti ze 7,8 % v roce 65

2003 na 8,3 % v roce 2004. Státní závěrečný účet 2004 uvádí, že vývoj na trhu práce ovlivnila pokračující restrukturalizace odvětví a snaha o zvyšování konkurenční schopnosti a tím i zvyšování produktivity práce, což se při nízké tvorbě nových pracovních míst odrazilo v poklesu zaměstnanosti a nárůstu nezaměstnanosti.158 Jak je vidět v grafu č. 7, snížil se počet vyplacených podpor ve výši do 1500 Kč, 1501 Kč – 2500 Kč, 2501 Kč – 3500 Kč a 3501 Kč 4500 Kč a zvýšilo se množství žadatelů, kteří mají nárok na podporu ve výši 4501 Kč – 5500 Kč, 5501 Kč – 6500 Kč, 6501 Kč – 7500 Kč a větší než 7501 Kč.159 V roce 2005 mělo na výdaje na podporu v nezaměstnanosti vliv hned několik změn. Celkové výdaje a výši průměrné podpory v nezaměstnanosti ovlivnilo zvýšení životního minima, růstu mezd, změna procentní výše podpory v nezaměstnanosti a prodloužení délky podpůrčí doby poskytování podpory v nezaměstnanosti u uchazečů starších 50 let a neprodloužení podpůrčí doby o dobu pracovní neschopnosti.160 I přes pokles nezaměstnanosti v roce 2006 vzrostly výdaje o 250 mil. Kč, bylo to dáno růstem počtu uchazečů pobírajících podporu v nezaměstnanosti, zvýšením životního minima od 1. 1. 2006, růstem průměrné mzdy a tím pádem i vyšší částkou podpory v nezaměstnanosti, kterou uchazeči od státu dostali.161 Meziroční nárůst podpory v roce 2008 v nezaměstnanosti ovlivnil zejména růst mezd obecně (vyšší rozhodné příjmy uchazečů o zaměstnání), vysoký podíl starších osob v evidenci úřadů práce, kterým náleží delší podpůrčí doba, a zhoršující se situace v národním hospodářství v průběhu posledního čtvrtletí roku 2008 s negativním dopadem na trh práce (růst nezaměstnanosti).162 Nezaměstnaných v délce do 3 měsíců, kteří mají nárok na podporu, vzrostlo o 23 000. Celkový počet osob, které mají nárok na dávky, se zvýšil o 25 000. V roce 2009 výdaje na podporu v nezaměstnanosti prudce narostly, tento nárůst byl více jak dvojnásobný. Výdaje dosáhly výše 15,1 mld. Kč oproti předchozímu roku, kdy byly ve výši 7,1 mld. Kč. Ke konci roku 2009 evidovaly úřady přes půl milionu uchazečů o práci, což bylo o 185 000 více, než ke konci roku 2008.163 Z toho nárok na podporu v nezaměstnanosti mělo 190 000 občanů. 164 Na jedno volné pracovní místo připadalo 17,9 uchazeče. Klesal počet pracujících osob v primárním i v sekundárním sektoru, zejména ve zpracovatelském průmyslu. Tento pokles byl obdobně jako v předchozím čtvrtletí částečně kompenzován nárůstem počtu osob

158

Státní závěrečný účet 2004, str. 70 Integrovaný portál MPSV:Zaměstnanost: Statistiky nezaměstnanosti. [online]. [cit. 2015-02-19]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt 160 Státní závěrečný účet 2005, str. 70 159

161

Státní závěrečný účet 2006, str. 72 Státní závěrečný účet 2008, str. 79 163 Státní závěrečný účet 2009, str. 81 164 Integrovaný portál MPSV:Zaměstnanost: Statistiky nezaměstnanosti. [online]. 162

66

zaměstnaných v terciárním sektoru.165 Díky přijatým opatřením v roce 2011 a 2012 výdaje na podporu v nezaměstnanosti začaly klesat. Za nárůstem výdajů v roce 2013 může růst minimální mzdy a narůst počtu občanů, kteří mají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Jak se dalo očekávat, dopad krize byl na výdaje na podporu v nezaměstnanosti významný. V průběhu let se vláda snažila reformními kroky zpřísnit pobírání této dávky a snížit tak počet obyvatel, kteří by dávky zneužívali. Jak se dalo očekávat, výše výdajů na podporu v nezaměstnanosti je úzce spjata s vývojem ekonomiky. I když ji zajisté ovlivňují i jiné vlivy, dopad krize na tuto dávku byl znatelný. Výdaje v roce 2009 se více jak zdvojnásobily, počet lidí, kteří mají nárok na podporu v nezaměstnanosti celková o 51 000. V roce 2010 počet vyplacených dávek oproti roku 2009 klesl, ale byl stále vyšší než v roce 2008. I přes klesající tendenci v letech 2010 – 2013 byly výdaje na podporu v nezaměstnanosti vyšší než v roce 2008.

3.8.

Hodnocení

V roce 2007 je růst výdajů na tyto dávky dán dán vznikem nových dávek – dávky pomoci v hmotné nouzi. Oproti očekávání mají tyto dávky v letech 2009 – 2012 klesající charakter. To je dáno opatřeními, která vláda přijala, aby snížila deficit veřejných financí a neprohlubovala státní dluh, více než je nutné. Finanční krize zastihla Českou republiku v době, kdy dávky sociálního zabezpečení byly reformovány. Vláda před rozšířením finanční krize i do České republiky přijala řadu změn v rámci Reformy veřejných financi 2007 – 2010. Opatření snížila dopad, jaký by finanční krize měla na veřejné výdaje, bez úprav těchto dávek. Další opatření přijala v době krize i v následujících letech. Mezi protikrizová opatření, která vláda přijala v roce 2010, patří zvýšení částky přídavku na dítě, zvýšil se i násobek ŽM (což je horní hranice příjmu, který rodina může mít, aby dosáhla na dávku). Dočasně se prodloužilo období poskytování náhrady mzdy zaměstnavatelem ze 14 na 21 dnů, zvýšila se doba podpory v nezaměstnanosti i výše podpory v nezaměstnanosti, porodné je od roku 2011 závislé na výši příjmu a snížila se valorizace důchodů. Vláda tedy na finanční krizi reagovala řadou opatření, které měly snížit nebo aspoň zamezit prudkému růstu výdajů na sociální transfery. Podle získaných údajů se dá říci, že se ji tento cíl podařilo

165

Makroekonomická predikce 2009, str. 19

67

naplnit. Výdaje na sociální transfery v době finanční krize ani po ní nerostly do závratných výšin. Na přídavek na dítě je nárok podmíněn nízkým příjmem rodiny, proto se očekává rostoucí tendence výdajů v době krize. U této dávky ovšem v době krize i následujících letech došlo ke snížení výdajů i počtu vyplacených dávek. Za tímto poklesem stálo razantní zpřísnění nároku na tuto dávku v roce 2008, počet vyplacených dávek se snížil v době krize, tedy v roce 2009, o 4 mld. Kč a bylo vyplaceno o 9 milionů dávek méně. Na tuto dávku tedy dopad finanční krize vliv neměl, a to především kvůli přijatým reformním krokům. Stejně jako u předchozí dávky, byl v roce 2008 zpřísněn nárok u sociálního příplatku a to s sebou přineslo snížení výdajů na tuto dávku v roce 2009. V roce 2010 došlo ovšem k nárůstu jak počtu vyplacených dávek, výdajů na tuto dávku ale i průměrnou výši dávky. To bylo především způsobeno rostoucí nezaměstnaností a tedy výpadkem příjmu rodiny. Výdaje v tomto roce vzrostly o 140 mil. Kč a bylo vyplaceno o 19 000 více dávek, růst zaznamenala i průměrná výše vyplacené dávky. Výdaje na rodičovský příspěvek v době krize mírně rostly, to nebylo ovšem dáno dopadem finanční krize, protože nárok na tuto dávku není úzce spjat s výší příjmů. Tento nárůst způsobila rostoucí porodnost do roku 2009 a s tím spojený počet vyplacených dávek. Stejně jako u rodičovského příspěvku, se i u porodného neočekává prudký nárůst výdajů v době finanční krize na tuto dávku. I výplata této dávky je spojena s výší porodností, která do roku 2008 rostla. Výdaje na tuto dávku ovšem od roku 2007 klesaly, což bylo opět dáno reformou veřejných financí z tohoto roku. Nárok na porodné měla až do roku 2011 každá žena, které se narodilo živé dítě. V jednotlivých letech se pouze měnila výše porodného, nebo to zda se vyplácí na jen na první dítě nebo i druhé narozené dítě. Od roku 2011 je nárok na dávku podmíněn nízkým příjmem. Významný dopad tato změna měla výdajovou stránku rozpočtu v roce 2012, na tuto dávku bylo vyplaceno o 1,26 mld. Kč méně. Výdaje na příspěvek na bydlení od roku 2009 prudce rostou, nárok na dávku je podmíněn nízkým příjmem rodiny. Rostoucí výdaje na tuto dávku zapříčinilo hned několik faktorů, od roku 2007 dochází k postupné deregulaci nájemného, změnil se výpočet nároku na dávku, který již nesleduje jen výší příjmu, ale i skutečné výdaje na bydlení a rostoucí nezaměstnanost, tedy klesající příjmy rodin. Změna výpočtu s sebou paradoxně přivedla nové žadatele o příspěvek, kteří si našli cestu, jak tuto dávku zneužít. Od roku 2008 do roku 2013 výdaje na tuto dávku vzrostly o více jak 6 mld. Kč. 68

V roce 2007 vznikl nový soubor dávek, dávky pomoci v hmotné nouzi, mají pomoct lidem v těžkých sociálních situacích, kteří nejsou schopni se z ní dostat svépomocí. Výdaje na tyto dávky v době krize rostly, především výdaje na příspěvek na živobytí. Výdaje na dávku příspěvek na bydlení a mimořádné okamžité pomoci rostly, ovšem ne v tak významné míře. Výše výdajů na příspěvek na bydlení rostla ze stejných důvodů jako u příspěvku na bydlení. Významný nárůst zaznamenávají tyto dávky od roku 2011, kdy byl zrušen sociální příplatek. Poslední analyzovanou dávkou byla podpora v nezaměstnanosti. Jak se dá očekávat, výše výdajů na tuto dávku jdou ruku v ruce s rostoucí nezaměstnaností. Výdaje na tuto dávku vzrostly v roce 2009 o více jak 100 %, tedy ze 7 mld. Kč na vice jak 15 mld. Kč, počet žadatelů, mající nárok na tuto dávku vzrostl o 60 000.

69

4. Dopad finanční krize na příjmy a výdaje České republiky V letech 2008 a 2009 zasáhla eurozónu ekonomická krize, která způsobila ve všech zemí s výjimkou Polska finanční propad. Ani ekonomika České republiky nebyla výjimkou. Finanční krize byla důsledkem krize hypoteční v USA a v Evropě na ni navázala krize veřejných financí, jejíž dopad se projevil především v Řecku. Po krachu několika hypotečních bank na americkém kontinentě se přesunula krize do Evropy. Několik evropských bank muselo být zachráněno částečným nebo úplným zestátněním (Německo, Velká Británie, Benelux). Krize se v jednotlivých zemích EU projevila v různé míře, v zemích západní Evropy musel být zachraňován bankovní sektor a očišťován od riskantních investic, v zemích střední Evropy zůstal finanční sektor poměrně stabilní. Finanční krize s sebou přinesla obavy týkající se budoucího vývoje a zpomalení hospodářského růstu. Banky držely peníze a přestaly výhodně půjčovat, to mělo za následek zpomalení tempa růstu nových investic, poptávky a zastavení hospodářského růstu. Každá země EU přistupovala k řešení krize jiným způsobem, neboť politici viděli lék na krizi odlišným způsobem.166 Snaha EU dosáhnout určité koordinace vyvrcholila 1. března 2009, kdy byl na neformálním summitu Evropské rady společným prohlášením odmítnut protekcionismus – tedy uzavírání ekonomik členských zemí. Během prvních měsíců roku 2009 se totiž objevily u některých představitelů členských tendence chránit svou zemí před konkurenčními důsledky volného trhu. Důsledkem krize došlo ke zvýšení nezaměstnanosti a velkým poklesem příjmů do státních rozpočtů. Rozpočty se propadaly do deficitů a země si musely půjčovat finance na světových finančních zemích. Ty, které už nebyly schopny si na nich půjčit, museli požádat o mezinárodní pomoc ze strany Mezinárodního měnového fondu (Maďarsko) nebo EU (Lotyšsko). Vzhledem zpomalení ekonomiky se do krize dostaly i další země, např. Řecko. To je ovšem na rozdíl od Maďarska nebo Lotyšska členem eurozóny. Zatímco krize v těchto neměla zásadní vliv na evropskou ekonomiku, krize Řecka oslabila euro. Země eurozóny musely přispěchat s finanční pomocí, aby nedošlo k dalšímu oslabení měny. Je nutné podotknout, že problémy Řeckých financí nejsou důsledkem finanční krize, ta je pouze prohloubila. 167 166 167

Ekonomická krize. [online]. Ekonomická krize. [online].

70

4.1.

Stav české ekonomiky před krizí

Českou republiku finanční krize zastihla v příznivé ekonomické situaci a tak dopad na veřejné finance nebyl tak výrazný jako v jiných zemích. Česká ekonomika v letech 2005 až 2007 procházela příznivým vývojem, kdy docházelo k průměrnému růstu 6,6%. V těch letech dosáhla ekonomika vrcholu svého cyklu a přešla do fáze zpomalení. Jak je uvedeno v Konvergenčním programu ČR, z roku 2008, příčinou příznivého ekonomického růstu byla domácí poptávka tažená výdaji domácností na konečnou spotřebu a tvorbou hrubého kapitálu. Zlepšení strukturálních charakteristik trhu práce a příznivého vývoje ekonomiky vedlo k postupnému

poklesu míry nezaměstnanosti.

Od konce 3. čtvrtletí

2004 míra

nezaměstnanosti, kdy dosahovala 8,7%, postupně klesla ve druhém čtvrtletí 2008 na 4,2%.168 Koncem roku 2007 pominulo nízko inflační prostředí, které bylo typické pro českou ekonomiku v době vysokého ekonomického růstu. Inflace od roku 2004 mírně kolísala mezi hodnotami 1,9-2,6%. V roce 2005 se růst cen oproti roku 2004 zpomalil, na toto zpomalení mělo vliv především postupné odeznívání vlivu dopadu zvýšení nepřímých daní v rámci reformy a harmonizaci daňových úprav.169 Rok 2006 už ale opět vedl k růstu inflace, která byla zapříčiněna zvýšením cen některých potravin a nealkoholických nápojů.170 V roce 2007 vede k růstu inflace růst cen tabákových výrobků a alkoholu. 171 Hlavními faktory významného růstu inflace v roce 2008 jsou administrativní opatření, růst cen elektřiny a ceny plynu domácností což se projevovalo v nákladech na bydlení.172 Následující tabulka shrnuje vývoj výše zmíněných makroekonomických ukazatelů. Tabulka č. 10 Vývoj makroekonomických ukazatelů v letech 2004 – 2008 v ČR HDP % Obecná m. nezaměstnanost % Míra inflace % Deficit/HDP % Státní dluh mld.

2004 4,95 8,3 2,8 2,7 592,9

2005 6,44 7,9 1,9 3,1 691,2

2006 6,88 7,1 2,5 2,3 802,5

2007 5,53 5,3 2,8 0,7 892,3

Zdroj: ČSÚ: Makroekonomické údaje, vlastní zpracování

168

MFCR: Konvergenční program listopad 2008, str. 10 MFCR: Makroekonomická predikce 2005, str. 10 170 MFCR: Makroekonomická predikce 2006 str. 12 171 MFCR: Makroekonomická predikce 2007., tr. 14 172 MFCR: Konvergenční program listopad 2008, str. 10 169

71

2008 2,71 4,4 6,3 2,1 999,8

Příznivý vývoj ekonomického cyklu vedlo ke snížení deficitu vládního sektoru v letech 20052007, deficit v roce 2007 byl 0,7% k HDP.173 Strukturální deficit ovšem v těchto letech dále rostl, nepodařilo se zastavit růst výdajů vládního sektoru. Tento nárůst je způsoben především nárůstem sociálních mandatorních výdajů Příznivý ekonomický vývoj nebyl využit ke konsolidaci veřejných financí a i na vrcholu ekonomického cyklu bylo hospodařeno s deficitem, vládní dluh tedy dále narůstá.174 Stabilizační kroky vedou především k omezení výdajové strany rozpočtu a to především v oblasti sociálních mandatorních výdajích, k tomu by měly pomoci přijaté změny v sociální a daňové politice. Jedním z hlavních problémů veřejných financí České republiky je jejich udržitelnost, k dlouhodobé udržitelnosti má přispět reforma důchodového a zdravotnického systému. Tyto reformy by měli snížit dopad demografického vývoje, kdy by se podle predikcí měl dramaticky zvýšit rozdíl mezi počtem osob v důchodovém věku a počtem lidí v produktivním věku.175 Podíl vládního dluhu byl v roce 2007 ve výši 27,8%, ten se dařilo vládě již třetím rokem snižovat. Podíl mandatorních výdajů na státním rozpočtu v roce 2008 byl 581,8 mld., to je téměř 54% z celkových výdajů rozpočtu. Tento typ výdajů roste rychlým tempem, jen pro srovnání v roce 2007 byl tento podíl 50%. Největší podíl mandatorních výdajů tvoří důchody. Mandatorním výdajům se bude vice věnovat jedna z následujících kapitol.176

4.2.

Stav české ekonomiky v době krize

První dopad světové krize česká ekonomika zaznamenala v roce 2008, s většími dopady se musela potýkat v roce 2009. HDP zaznamenalo hluboký propad z 2,7% na - 4,8%, za tento propad mohl především propad Německé ekonomiky, na niž je česká ekonomika silně vázaná. Státní dluh v prvním čtvrtletí roku 2009 dosahoval výše 1000,5 mld. Kč, v roce 2008 ve stejném měsíci byl o 140 mld. Kč nižší. Obsluha státního dluhu stále roste (úroky) 177 Deficit rozpočtu k HDP se zvýšil z 2,1% na 5,5% a nezaměstnanost vzrostla z 4,4% na 6,7%. Takový změny měly samozřejmě vliv na příjmovou stránku rozpočtu. Vláda České republiky v reakci na vývoj světové krize přijala protikrizová opatření, která byla zabudována již do rozpočtu 2009. Jak uvádí Návrh státního rozpočtu závěrečného účtu České republiky za rok 173 174

ČSÚ: Makroekonomická údaje.

MFCR: Makroekonomická predikce 2007,str. 4 MFCR: Konvergenční program listopad 2008, str. 5 176 MFCR: Státní závěrečný účet za rok 2008 177 Dopady světové ekonomické krize na veřejné rozpočty EU a vývoj českých veřejných financí. [online], str. 2,7,8 175

72

2009, rozdíl mezi schválenými příjmy a skutečnými byl - 139,39 mld. Kč, tzn., že schválený příjmy byly naplněny jen z 87,5%. Největší výpadek příjmů v rozpočtu byl tvořen daní z příjmu právnických osob, daň z příjmu fyzických a pojistným na sociální zabezpečení. Daň z příjmu právnických osob byla oproti schválenému rozpočtu naplněna jen z 64 %, daň z příjmu fyzických osob ze 79 % a pojistné na sociální zabezpečení z 87,7 %. Za výpadkem daňových příjmu ovšem nestojí jen ekonomická situace, ale i reforma, která vstoupila v platnost k 1. 1. 2008. U DPFO bude tento schodek zapříčiněn hned několika důvody, změnou legislativy (jednotná sazba daně, výrazné zvýšení slev na dani, zvýšení limitu vlastního příjmu manžela/ky), tak zvýšenou nezaměstnaností, kterou zapříčinila krize a protikrizovým opatřením (zrušení povinnosti platit zálohu na daň osobám s méně jak 5 - ti zaměstnanci). Výnos z této daně byl nejnižší od roku 1994.178 U DPPO byl výpadek v příjmu způsoben narůstajícími dopady celosvětové hospodářské krize na českou ekonomiku v kombinaci s legislativními změnami – zrušení záloh. Příčinou poklesu inkasa pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného povinně je souběh více vlivů ekonomických i legislativních, a to zejména výrazné snížení vyměřovacích základů pro pojistné, zhoršení platební schopnosti plátců, rozpočtem neuvažované opatření v podobě slev na pojistném pro zaměstnavatele zaměstnávající osoby, jejichž vyměřovací základ je nižší než 1,15násobek průměrné mzdy. 179 Ve výdajích rozpočtu nebyl tak markantní rozdíl jako na příjmové straně rozpočtu, mezi schváleným a výsledným rozpočtem za rok 2009, rozdíl byl ve výši 1 mld. Kč. Ovšem nárůst oproti roku 2008 byl o 83,1 mld. Kč. 180 V následující tabulce jsou shrnuty hlavní makroukazatele od roku 2008 do roku 2013. Tabulka č. 11 Vývoj makroekonomických ukazatelů České republiky, 2008 - 2013 2008 HDP % Obecná m. nezaměstnanost % Míra inflace % Deficit/HDP % Státní dluh (mld. Kč)

2,7 4,4 6,3 2,1 999,8

2009

2010

2011

2012

2013

-4,8 6,7 1,0 5,5 1 178,2

2,3 7,3 1,5 4,4 1 344,1

2,0 6,7 1,9 2,9 1 499,4

-0,8 7,0 3,3 4,0 1 667,6

-0,7 7,0 1,4 1,3 1 683,3

Zdroj: ČSÚ: Makroekonomické údaje, vlastní zpracování

Z tabulky je patrné, že nárůst státního dluhu je za posledních velmi rychlý. Při porovnání vývoje státního dluhu před krizí (tabulka č. 2) a po krizi. Je zřejmé, že dluh začal prudce narůstat až po krizi. V roce 2009 přesáhla Česká republika povolenou hodnotu deficitu/HDP 178

MFCR: Státní závěrečný účet 2009. [online], str. 13, 20-22 MFCR: Státní závěrečný účet 2009. [online],str 47 180 MFCR: Státní závěrečný účet 2009. [online],str. 69 179

73

téměř dvojnásobně. Evropská unie po české vládě požaduje, aby deficit snížila pod tři procenta HDP do roku 2013. Vláda musela přijmout řadu opatření, aby tohoto cíle dosáhla, což se jí povedlo. V roce 2013 byl deficit/HDP ve výši 1,3%. Finanční systém se musel potýkat s řadou rizik kvůli vysoké závislosti české ekonomiky na vývozu do zemí Evropské unie a vlastnictví některých finančních institucí zeměmi z EU. Hlavní riziko tedy pramení z negativního vývoje v zemích EU. Český finanční systém by mohl být ovlivněna buď přímo prostřednictvím mateřských bank, nebo nepřímo prostřednictvím oslabené zahraniční poptávky.181

4.3. Stav české ekonomiky v roce 2014 a predikce pro budoucí vývoj Data, ze kterých tato kapitola čerpá, jsou z Fiskálního výhledu z listopadu roku 2014182 (dále jen Výhled), které ministerstvo financí zveřejnilo na svých stránkách 31. 1. 2015. Ve druhém čtvrtletí vzrostlo HDP oproti předchozímu o 0,3%, v porovnání s prvním čtvrtletím došlo ke zpomalení růstu, tento vývoj se ovšem očekával. Výhled očekává pozvolné oživování ekonomiky v následujících letech. Z dostupných dat se počítá s meziročním vzrůstem HDP za rok 2014 o 2,4% a s obdobným vývojem počítá i v letech 2015 – 2017. Růst by v roce 2014 a 2015 měl být tažen především domácí poptávkou. Ta by měla být hlavním faktorem růstu i v následujících letech, kde by k růstu měl přispívat saldo zahraničního obchodu. Počítá se i s růstem spotřeby domácností, který by se měl postupně zrychlovat. V roce 2014 se počítá s 1,4% a v letech 2016 a 2017 by měla spotřeba domácností dosáhnout hranice 2%. Za rostoucí spotřebou domácností bude stát zlepšující se situace na trhu práce a pozvolným růstem průměrné reálné mzdy. Předpokládá se s růstem reálné mzdy okolo 2%. Počítá se i s nárůstem investičních aktivit, kterému přispěje čerpání prostředků z fondů EU v letech 2014 a 2015 (především s finanční perspektivy 2007 – 2013). I přes oslabení koruny vlivem devizových intervenci ČNB by v roce 2014 měla být nízká inflace, a to především díky administrativním vlivům (zejména snížení cen elektřiny), která během celého roku působí protiinflačně. V roce 2014 by měla být průměrná míra inflace 0,5%. V roce 2015 by měly růst spotřebitelských cen zrychlit, bude ovšem stále pod 2% inflačním cílem ČNB. V letech 2015 a 2016 by se měla inflačnímu cíli přiblížit. Vzhledem

181 182

International Monetary Fund: Czech Republic: Financial System Stability Assessment Update. MFCR: Fiskální výhled ČR - listopad 2014. [online].

74

k příznivému vývoji ekonomiky se počítá s poklesem nezaměstnanosti, v roce 2017 by dle predikcí měla dosáhnout 5,7%. 183 Následující tabulka shrnuje predikce pro roky 2014 – 2017, který byl vytvořen na jaře a na podzim roku 2014.184 Tabulka č. 12 Vybrané makroekonomické indikátory 2013 - 2017 HDP růst v % Spotřeba domácnosti v % Míra nezaměstnanosti v % Průměrná míra inflace v %

2013 - 0,7 0,4 7,0 1,4

Fiskální výhled květen 2014 Predikce a vývoj (podzim) 2016 2017 2014 2015 2016 2017 2014 2015 1,7 2,0 2,1 2,5 2,4 2,5 2,5 2,5 0,6 1,5 1,6 1,9 1,4 1,7 1,9 1,9 6,8 6,6 6,4 6,0 6,3 6,1 5,9 5,7 1,0 2,3 2,1 2,0 0,5 1,5 1,9 2,0 Zdroj: MFCR: Fiskální výhled 2014

V červnu Rada EU ukončila s Českou republikou postup při nadměrném schodku, který začal v květnu 2009, kvůli překročení 3% hranice deficitu sektoru vládních institucí k HDP. ČR bylo doporučeno, aby tento nadměrný schodek snížila do roku 2013, což se podařilo. Do roku 2013 byl snížen deficit sektoru vládních institucí z 5,5% HDP na 1,3% HDP.185 Jak je uvedeno ve Výhledu186, jednou z hlavních priorit stávající vlády pro následující roky v oblasti fiskální politiky je zvyšování efektivity výběru daní a boj proti daňovým únikům. Ministerstvo financí proto připravuje soubor opatření, která možnosti krácení daní výrazně omezí a přispějí tím ke zvýšení daňových příjmů při současném zachování daňové zátěže. Příjmy, které by v důsledku těchto úprav, měly plynout do státního rozpočtu, nejsou ve výhledu zahrnuty. Pro období 2015 – 2017 se počítá pouze s dílčími parametrickými změnami v daňové oblasti bez významnějších fiskálních dopadů. Stěžejní pro aktivní vládní politiku bude především na výdajové straně vládních financí. Za rok 2014 se očekává deficit vládního sektoru k HDP ve výši 1,5%. Příjmová strana rozpočtu by měla vzrůst o 2,5%, za tímto vývojem stojí nárůst příjmů z přímých daní o 5,6%. Daň z příjmu fyzických osob by měla vzrůst o 5,3% a daň z příjmu právnických osob o 5,9%. Jak uvádí výhled, výdajová strana vládního sektoru vzroste dle dostupných podkladů o 3,0 %. Poměrně rychle tempo růstu se předpokládá u peněžitých sociálních dávek. A to z důvodu rostoucích plateb za státní pojištěnce v roce 2014, což je i příjmem vládního sektoru (resp. zdravotních pojišťoven) – vliv na deficit má tak až navýšení úhrad za zdravotní péči. A 183

MFCR: Fiskální výhled ČR - listopad 2014, str. 2 MFCR: Fiskální výhled ČR - listopad 2014, str. 2 185 MFCR: Fiskální výhled ČR - listopad 2014, str. 3 186 MFCR: Fiskální výhled ČR - listopad 2014, str. 4 184

75

zvýšením výpomocných sociálních dávek, které vzrostly především důsledkem nepříznivé ekonomické situace v minulých letech.187 Za růstem mandatorních sociálních výdajů bude stát především konec krácené valorizace důchodů, která byla zavedena vládou premiéra Nečase jako konsolidační opatření. Pro rok 2015 je schválená valorizace vyšší a to ve výši 1,8%. Takto zvýšená valorizace je z důvodu kompenzace krácení v minulých letech. Od roku 2016 se valorizační vzorec vrátí do podoby, která byla platná do roku 2012, tzn. do celkového zvyšování vyplácených důchodů tak bude plně promítnut růst spotřebitelských cen a třetina růstu reálných mezd bez možnosti vlády zvýšit tyto výdaje nad minimální zákonnou mez. Dopad tohoto opatření by měl být ve výši 5,4 mld. Kč. V témže roce dojde ke zvýšení částek životního a existenčního minima. To povede k mírnému nárůstu některých sociálních dávek, (resp. se zvýší počet osob, které na ně budou mít nárok), jejichž výše i nárok je nastavením těchto minim určen. Dopad na výdajovou stránku rozpočtu by měl být ve výši 0,4 mld. Kč.188 Výhled189 dále upozorňuje na nutnou reformu důchodového systému. Upozorňuje, že ponecháním všech parametrů důchodového systému, jak jsou dnes, by výdaje na důchody v roce 2060 vzrostly na 16,7 % HDP. Relativně méně nákladné invalidní a pozůstalostní důchody vykazují poměrně stabilní vývoj v čase. Výdaje na invalidní důchody se snižují, což je důsledek reformy z roku 2010. Na druhou stranu se zde samozřejmě negativně projevuje vliv posouvání důchodového věku, který s sebou nese autonomní nárůst pravděpodobnosti invalidity. Na dlouhodobé výhledy je ovšem nutné obecně pohlížet jako na zobrazení trendů budoucího vývoje za určitých dlouhodobých předpokladů. Nelze proto uvedené hodnoty brát jako striktně dané, nicméně i z průběhu trendů a vzájemných vazeb lze vypozorovat rysy, které se bez ohledu na rozdíly v úrovních jednotlivých předpokladů v projekcích opakují.190

187

MFCR: Fiskální výhled ČR - listopad 2014, str. 7 -8 MFCR: Fiskální výhled ČR - listopad 2014, str. 18 189 MFCR: Fiskální výhled ČR - listopad 2014, str. 28 190 MFCR: Fiskální výhled ČR - listopad 2014, str. 31 188

76

4.4.

Přijatá protikrizová opatření v České republice

Vláda České republiky se na podzim 2008 vzhledem k negativním zprávám o výkonnosti ekonomiky rozhodla přijmout opatření, která by podpořila hospodářský růst. Některá z nich byla zabudována již v návrhu státního rozpočtu 2009. Těmito opatřeními se snažila zmírnit dopady na příjmovou a výdajovou stránku rozpočtu. Mezi nejvýznamnější patřily bezesporu následující: snížení sazby na nemocenské pojištění a státní politiku zaměstnanosti na 0% u zaměstnanců (tím se sazba pojistného na sociální pojištění snížila z 8% na 6,5%) a snížení sazby nemocenského pojištění u zaměstnavatelů z 3,3 % na 2,3 %. Dalším opatřením bylo snížení sazby daně u DPPO z 21 na 20, cílem bylo ponechat více finančních prostředků v rukou zaměstnavatelů, kteří je mohou použít na investice, zvýšení mezd zaměstnanců nebo je použít na útlum dopadů hospodářského vývoje. Se stejným cílem došlo ke snížení této sazby i následující rok. Mezi další opatření patřila – podpora podnikatelů v zemědělství, zvýšení garancí úvěrů malých a velkých podnikatelů, posílení Programu rozvoje venkova nebo navýšení investic do dopravní infrastruktury.191 Na opatření navázal Národní protikrizový plán, který vytvořila Národní ekonomická rada vlády. Tento plán se zaměřil především na nabídkovou stranu ekonomiky – podpora nezaměstnanost, ulehčení podnikání, snížení daňové zátěže a podpora exportní výkonnosti. Součástí dlouhodobého plánu je snížení administrativních nákladů pokračováním v institucionálních reformách, komplexní reforma školské soustavy, pokračování v důchodové reformě a zpružnění fungování trhu práce prostřednictvím novely zákoníku práce.192 V roce 2009 se zvýšil přídavek na dítě s cílem pomoct rodinám. Vláda se z krize a z nepřipravenosti protikrizových opatření poučila a v roce 2012 se na základě žádosti ministra financí, Miroslava Kalouska, skupina NERV VF věnovala vypracování tzv. balíčku opatření pro případ hlubší hospodářské krize v České republice. Skupina se sešla třikrát na půdě MF s náměstky a vybranými zástupci této instituce, kteří následně poskytli členům NERV plnou spoluúčast při zpracování podkladů a kalkulacích dopadů možných opatření. Výsledkem je 34 opatření ve čtyřech oblastech. Nosnou myšlenkou celé práce skupiny NERV VF je zejména zklidnit finanční trhy a ukázat investorům, ratingovým agenturám i obyvatelům České republiky, že se vláda z minulé krize poučila a že má připraven balíček opatření, který v případě potřeby využije. Tato sada opatření nebude muset být složitě připravována pod tlakem nepříjemných okolností. 191 192

MFCR: Národní protikrizový plán vlády. [online]. MFCR: Národní protikrizový plán vlády. [online].

77

Nejtěžším úkolem ovšem zůstává, nalézt bod, kdy tato opatření aplikovat. Byla definována řada možných identifikátorů, které by se mohly použít.193

193

Vláda České republiky: Máme řešení - Národní protikrizový plán vlády: Národní protikrizový plán.

78

Závěr Finanční krize dopadla v roce 2008 na ekonomiku České republiky, výraznější dopad krize zaznamenala především v roce 2009. Klesající příjmy a rostoucí výdaje státního rozpočtu byly předpokladem pro rostoucí deficit a vládní dluh České republiky. Výpadek příjmů byl způsoben útlumem poptávky, klesajícím počtem investic a rostoucí nezaměstnaností. Výdaje rostly ze stejného důvodu. Kvůli rostoucí nezaměstnanosti rostl i počet žadatelů o sociální transfery. Pro analýzu byl vybrán přídavek na dítě, sociální příplatek, rodičovský příspěvek, porodné, příspěvek na bydlení, dávky pomoci v hmotné nouzi a podpora v nezaměstnanosti. Tyto transfery jsou určeny pro občany, kteří se dostanou do obtížné sociální události, kdy by bez pomoci státu nemohli uspokojovat své základní lidské potřeby. Měly by tedy v době krize, která řadu lidí do nepříznivé sociální situace dostala, růst. To se ovšem, až na výjimky, nestalo. Dopad finanční krize na tyto transfery nebyl tak významný, jak by se dalo předpokládat. V roce 2007 proběhla rozsáhlá Reforma veřejných financí 2007 – 2010, která zpřísnila nárok na výplatu jednotlivých dávek a omezila okruh jejich příjemců. Cílem reformních kroků v jednotlivých dávkách bylo snížení výdajů a zacílení těchto dávek na skutečně potřebné občany. Zpřísnění nároků proběhlo u všech dávek, u některých skutečně razantně, například porodné. Toto zpřísnění nároků a omezení počtu příjemců dávek proběhlo především v roce 2007 -2008, kdy na českou ekonomiku finanční krize neměla ještě tak velký vliv. Vláda tedy snížila výdaje na tyto dávky „v pravou chvíli“. V době, kdy na českou ekonomiku a české rodiny, začala dopadat krize, byly reformní kroky již zavedeny a uvedeny v platnost. To zajisté bylo hlavním důvodem, proč dopad na výdaje na tyto dávky nebyl tak významný. Nelze ovšem říct, že by dávky nereagoval na sociální situaci občanů. Rostoucí tendence zaznamenaly dávky, které přispívají na bydlení, na živobytí a které přispívají rodinám s nízkými příjmy a nezaopatřenými dětmi (sociální příplatek). Českému sociálnímu zabezpečení zpřísnění nároku na jednotlivé dávky určitě prospělo a ztížilo způsoby jejího zneužívání. Po řadě dílčích reforem, které se zaměřovaly v jednotlivých letech na jednotlivé dávky zvlášť, s sebou komplexní reforma veřejných financí vnesla do systému sociálního zabezpečení určitý řád. Dopad finanční krize tedy na výdaje na vybrané sociální transfery byl, na některé dopadla více na jiné méně. To je dáno charakterem jednotlivých dávek. Myslím si, že systém sociálního zabezpečení dostatečně reaguje na sociální situaci občanů, ovšem není nastaven příliš štědře, aby nemotivoval lidi k větší odpovědnosti 79

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Knižní publikace 1. DUKOVÁ, Ivana, Martin DUKA a Ivanka KOHOUTOVÁ. Sociální politika: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 200 s. ISBN 978-80247-38802. ENGLIŠ, Karel. Sociální politika. Praha: Topič, 1916, 81 s. 3. GREGOROVÁ, Zdeňka a Milan GALVAS. Sociální zabezpečení. 2. aktualiz. a dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 280 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 358. ISBN 80-723-9176-3. 4. HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Květa KUBÁTOVÁ. Veřejné finance. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004, 355 s. ISBN 80-864-3288-2. 5. KNAUSOVÁ, Ivana. Vybrané kapitoly ze sociální politiky. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, 85 s. ISBN 80-244-1021-4 6. KOTOUS, Jan, Gabriela MUNKOVÁ a Martin ŠTEFKO. Obecné otázky sociální politiky. Praha: Ústav státu a práva AV ČR, 2013, 1 online zdroj (169 s.). Ediční řada Ústavu státu a práva AV ČR. ISBN 978-80-87439-08-1. 7. KOTOUS, Jan, Gabriela MUNKOVÁ a Pavel PEŘINA. Úvod do sociální politiky. 2. upr. a dopl. vyd. Praha: Vodnář, 2000, 96 s. Prameny a nové proudy právní vědy, č. 31. ISBN 80-858-8935-8 8. KOLDINSKÁ, Kristina. Sociální právo. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, xv, 176 s. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN 978-807-1796-206 9. KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 5., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: WoltersKluwer Česká republika, 2010, 542 s. ISBN 978-807-3575-854. 10. KREBS, Vojtěch. Solidarita a ekvivalence v sociálních systémech. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2009, 178 s. ISBN 978-807-4160-448 11. PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 642 s. ISBN 978-80-7357-698-1. 12. POTŮČEK MARTIN. Sociální politika. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995, 142 s. ISBN 80-85850-01 13. TITMUSS, Richard Morris, Brian ABEL-SMITH a Kathleen TITMUSS. Social policy: an introduction. London: Allen, 1974, 160 p. ISBN 00-436-1018-8 14. TOMEŠ, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 439 s. ISBN 978-80-7367-680-3. 80

15. TRÖSTER, Petr. Právo sociálního zabezpečení. 5., přeprac. a aktualiz. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010, xli, 379 s. Beckovy právnické učebnice. ISBN 978-80-7400-322-6 16. ŽIŽKOVÁ, Jana a Vojtěch KREBS. Základy sociální politiky. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1993, 157 s. ISBN 80-707-9975-7. Elektronické zdroje: 1. I. etapa sociálních reforem. [online]. [cit. 2015-02-07]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/4520/Socialni_reformy.pdf 2. Co se změnilo od 1. ledna 2007. [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/desetnik-co-se-zmenilo-1-ledna-2007/ 3. Česká republika. Ústava České republiky. 1992. Dostupné z: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html 4. ČSÚ: Česká republika od roku 1989 v číslech: Tab. 01.01 Vybrané demografické údaje (1989-2013). [online]. [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/p/320181-14#01 5. ČSÚ:Makroekonomické

údaje.

[online].

[cit.

2015-01-03].

Dostupné

z:

http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje 6. ČSÚ: Životní podmínky českých domácností. In: [online]. [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/zivotni_podminky_ceskych_domacnosti_20130626 7. ČSÚ: Životní podmínky českých domácností. [online]. [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/zivotni_podminky_ceskych_domacnosti_20140528

8. ČSÚ: Demografická ročenka krajů 2004 - 2013: Česká republika. In: [online]. [cit. 2015-02-19]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/p/130068-14 9. ČSSZ: Náhradu mzdy bude zaměstnavatel od ledna vyplácet opět jen po dobu 14 dnů. [online]. [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/16637/TZ_081113b.pdf 10. ČSSZ: 80 let sociálního pojištění. [online]. [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/stranky/konference-80let/brozura_c.pdf 11. ČSSZ: Nemocenské. [online]. [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/nemocenske.htm 12. ČSSZ: Změny v důchodovém pojištění od 1. 1. 2014. [online]. [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/zmeny-v-duchodovempojisteni-od-1-1-2014.htm

81

13. ČSSZ: Změny v oblasti sociálního zabezpečení v roce 2006. [online]. [cit. 2015-0201]. Dostupné z:http://www.mpsv.cz/files/clanky/2307/301205.pdf 14. ČSSZ: Změny v podpoře v nezaměstnanosti. [online]. [cit. 2015-02-07]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/casopis-narodni-pojisteni/archiv-vydanych-cisel/clanky/zmeny-vpodpore-v-nezamestnanosti.htm

15. ČSSZ: Nemocenské pojištění od 1. 1. 2009. [online]. [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/poskytovani-nemocenskeho-od-11-2009.htm 16. DŮCHODOVÁ REFORMA 2013 PŘEDSTAVILA TŘÍPILÍŘOVÝ SYSTÉM. [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://finmarket.idnes.cz/duchodovareforma2013-predstavila-tripilirovy-system/ 17. Desetník: Co se změnilo 1. ledna 2007. In: [online]. [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/desetnik-co-se-zmenilo-1-ledna-2007/

18. DRUHÁ PERIODICKÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ ZÁVAZKŮ PLYNOUCÍCH Z MEZINÁRODNÍHO PAKTU O HOSPODÁŘSKÝCH SOCIÁLNÍCH A KULTURNÍCH PRÁVECH. [online]. [cit. 2015-02-20]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/ppov/rlp/dokumenty/zpravy-plneni-mezinumluv/2_HKSP_CZ_text_FINAL.pdf, str. 34 -37 19. Evropská komise: Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení v České republice. In: [online]. [cit. 2015-02-19]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/employment_social/empl_portal/SSRinEU/Your%20social%20sec urity%20rights%20in%20Czech%20Republic_cs.pdf 20. Evropa24: Ekonomická krize. [online]. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.evropa2045.cz/hra/napoveda.php?kategorie=8&tema=172 21. MFCR: Fiskální výhled ČR - listopad 2014. In: [online]. [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/FiskalniVyhled 22. MPSV: Hlavní změny v důchodovém pojištění schválené v roce 2003: Zákon č. 425/2003 Sb. [online]. 30. prosince 2003 [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/627 23. Integrovaný portál MPSV: Příspěvek na bydlení. [online]. [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni 24. Integrovaný portál MPSV: Sociální příplatek. [online]. [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/soc_priplatek

82

25. Integrovaný portál MPSV: Životní a existenční minimum. [online]. [cit. 2015-02-07]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/zivotni_min 26. Internatioanl Labour Organization: Convention concerning Minimum Standards of Social Security (Entry into force: 27 Apr 1955). [online]. [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://www.ilo.org/dyn/normlex/en/f?p=NORMLEXPUB:12100:0::NO::p12100_instr ument_id:312247 27. Internatioanl Labour Organization: Origins and history. [online]. [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://www.ilo.org/global/about-the-ilo/history/lang--en/index.htm 28. International Monetary Fund: Czech Republic: Financial System Stability Assessment Update.

[online].

[cit.

2015-02-20].

Dostupné

z:

http://www.imf.org/external/pubs/ft/scr/2012/cr12177.pdf 29. Jak stát od října podporuje nezaměstnané. [online]. [cit. 2015-02-07]. Dostupné z: http://www.penize.cz/zamestnani/16940-jak-stat-od-rijna-podporuje-nezamestnane 30. Jak uživit potomky. [online]. [cit. 2015-02-07]. Dostupné z: http://www.penize.cz/rodicovsky-prispevek/16489-jak-uzivit-potomky 31. ČT24: Kdy vzniká nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi. [online]. [cit. 2015-0208]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/137308-kdy-vznikanarok-na-davky-pomoci-v-hmotne-nouzi/ 32. MFCR: Koncepce RVF 2003 - 2006: RVF-2003-2006 - Koncepce reformy veřejných rozpočtů - Rozpočtový výhled 2003-2006 - 06/2003. [online]. s. 168 [cit. 2015-01-31]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/archiv/reforma-verejnych-financi-20032006/koncepce-rvf-2003 33. Komplexní systém vzdělávání pro sociální oblast: E-learning: "Vzdělávání SSL napříč Moravou" - E-learningový modul č.5 Sociálně - právní minimum (20 h samostudia). [online]. [cit. 2015-02-20]. Dostupné z: http://www.pomahamekvalite.cz/e-learning 34. MFCR: Makroekonomická predikce 2005. [online]. [cit.2015-01-03].Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/prognozy/makroekonomickapredikce/2005/makroekonomicka-predikce-2005-7542 35. MFCR: Makroekonomická predikce 2006. [online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/prognozy/makroekonomicka-predikce/2006 36. MFCR: Makroekonomická predikce 2007. [online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/prognozy/makroekonomicka-predikce/2007

83

37. MFCR: Makroekonomická predikce České republiky: říjen 2009. [online]. [cit. 201502-09]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/prognozy/makroekonomicka-predikce/2009/makroekonomicka-predikce-20097546 38. MFCR: Státní závěrečný účet 2003. [online]. [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/plneni-statnihorozpoctu/2003/statni-zaverecny-ucet-za-rok-2003-1970 39. MFCR: Státní závěrečný účet 2004. [online]. [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/plneni-statnihorozpoctu/2004/statni-zaverecny-ucet-za-rok-2004-1972 40. MFCR: Státní závěrečný účet 2005. [online]. [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/plneni-statnihorozpoctu/2005/statni-zaverecny-ucet-za-rok-2005-1979 41. MFCR: Státní závěrečný účet 2006. [online]. [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/plneni-statnihorozpoctu/2006/statni-zaverecny-ucet-za-rok-2006-1986 42. MFCR: Státní závěrečný účet 2007. [online]. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/plneni-statnihorozpoctu/2007/statni-zaverecny-ucet-za-rok-2007-2015 43. MFCR: Státní závěrečný účet za rok 2008. [online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/plneni-statnihorozpoctu/2008/statni-zaverecny-ucet-za-rok-2008-2030 44. MFCR: Státní závěrečný účet 2009. [online]. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/plneni-statnihorozpoctu/2009/statni-zaverecny-ucet-za-rok-2009-2046 45. MFCR: Státní závěrečný účet 2010. [online]. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/plneni-statnihorozpoctu/2010/statni-zaverecny-ucet-za-rok-2010-2059 46. MFCR: Státní závěrečný účet 2011. In: [online]. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/plneni-statnihorozpoctu/2011/statni-zaverecny-ucet-za-rok-2011-2068 47. MFCR: Státní závěrečný účet 2013. In: [online]. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/plneni-statnihorozpoctu/2013/statni-zaverecny-ucet-za-rok-2013-17756 84

48. MFCR: RVF 2007-2010: Reformní kroky realizované k dosažení stanovených deficitů veřejných rozpočtů: Reforma veřejných financí prezentace. [online]. [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/archiv/reforma-verejnych-financi-20072010/zakladni-informace-k-rvf 49. MPSV: Systém sociálního zabezpečení v České republice: České předsednictví v radě EU. [online]. [cit. 2015-02-20]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7175/ssz_cr_cz.pdf 50. MPSV: Tisková zpráva: Poslanecká sněmovna schválila dne 22. srpna novelu zákona o zaměstnanosti. [online]. [cit. 2015-02-07]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5633/tz_270808.pdf 51. MPSV: Tisková zpráva: Rodičovský příspěvek bude vyšší. In: [online]. [cit. 2015-0208]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/3285/131206a.pdf 52. MPSV:Zdravotní

postižení.

[online].

[cit.

2015-02-20].

Dostupné

z:

http://www.mpsv.cz/cs/8 53. MPSV: Tab. 13.14 Vývoj částek životního minima v ČR od roku 1991. [online]. [cit. 2015-02-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/1314.pdf 54. MPSV: Čerpání rodičovského příspěvku od 1. ledna 2011. In: [online]. [cit. 2015-0208]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/10046 55. MPSV: Důchody porostou rychleji. Senát potvrdil konec škrtů. In: [online]. [cit. 201502-08]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/18724 56. MPSV: Evropská sociální charta: Šestá zpráva České republiky o plnění Evropské sociální charty. [online]. [cit. 2015-02-20]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/1132 57. MPSV: Evropská sociální charta. [online]. 1961. vyd. [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/1218/esch.pdf 58. MPSV: Evropská zákoník sociálního zabezpečení. [online]. 1964. vyd. [cit. 2014-1111]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/1286/ezsz.pdf 59. MPSV: O kolik se zvýšil přídavek na dítě?. [online]. [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/7754 60. MPSV: Od 1. dubna 2006 dostanou rodiny s dětmi přidáno. In: [online]. [cit. 2015-0208]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/2627/280306b.pdf 61. MPSV: Pomoc v hmotné nouzi 2015. In: [online]. [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/5 62. MPSV: Podpora rodin s dětmi je prioritou. In: [online]. [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/4853 85

63. MPSV: Příjmy a životní úroveň: Přehled o vývoji částek minimální mzdy. [online]. [cit. 2015-02-20]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/871 64. MPSV: Příspěvek pro děti, rodiče a důchodce - Tisková zpráva. [online]. [cit. 201502-01]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/386/060204.pdf 65. MPSV: Pomoc v hmotné nouzi 2015. [online]. [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/5#d 66. MPSV: Dva roky sociálních reforem 2007 – 2008. [online]. [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5951/MPSV_2008.pdf 67. MPSV: Sociální reforma: Rodičovský příspěvek. [online]. [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/4 68. MPSV: Státní sociální podpora. [online]. [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2 69. MPSV: Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v České republice 2013. In: [online]. [cit. 2015-02-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/19914/Zakladni_ukazatele_2013.pdf 70. Národní informační centrum pro mládež: Sociální služby. [online]. [cit. 2015-02-20]. Dostupné z: http://www.icm.cz/socialni-sluzby 71. Na sociálních dávkách dostaneme v roce 2005 víc. In: [online]. [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://www.penize.cz/socialni-davky/17044-na-socialnich-davkachdostaneme-v-roce-2005-vic 72. Parlamentní institut: Mandatorní výdaje státního rozpočtu. In: [online]. [cit. 2015-0208]. Dostupné z:http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=100870. 73. Parlamentní listy: Dolejš (KSČM): Sociální polštář a sociální parazitismus. [online]. [cit. 2015-02-07]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/politika/politicivolicum/Dolejs-KSCM-Socialni-polstar-a-socialni-parazitismus-346771 74. Portál veřejné správy: Podpora v nezaměstnanosti. [online]. [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: https://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/209/223/4767.html 75. PSP ČR: LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD. [online]. [cit. 2015-02-20]. Dostupné z: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html 76. Přídavek na dítě a podpora v nezaměstnanosti od ledna 2010. [online]. [cit. 2015-0202]. Dostupné z: http://www.cmkos.cz/vyklady-nazory-a-stanoviska/1837-3 77. Příspěvek na bydlení: Zcela nový od 1. ledna 2007. [online]. [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/prispevek-na-bydleni-zcela-novy-od-1ledna-2007/ 86

78. Rok 2004 přinese důležité změny. [online]. 30. prosince 2003 [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/rok-2004-prinese-dulezite-zmeny-d2w/podnikani.aspx?c=2003M302Z01A 79. Reformováno: Jaké budou nové přídavky na děti. [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.penize.cz/pridavky-na-dite/29447-reformovano-jake-budounove-pridavky-na-deti 80. Sociální pojištění zaměstnanců. [online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/mzda/odvody-socialniho-a-zdravotnihopojisteni/zamestanec-socialni-pojisteni/ 81. Sociální příplatek. [online]. [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-a-davky/socialni-davky/pece-o-dite/socialni-priplatek/ 82. Sociální zabezpečení. [online]. [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/3E0036A930/$File/101113mcz22.pdf 83. Sociální zabezpečení – změny od 1.1.2004. [online]. [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-13999490-socialni-zabezpeceni-zmeny-od-1-1-2004 84. Statistika&My: Kdo pobírá příspěvky na bydlení v České republice. [online]. [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/c/0F00293393/$File/02_2013_STATISTI KA_A_MY.pdf 85. Vláda pohřbívá Nečasovu penzijní reformu, skončí v lednu 2016. [online]. [cit. 201501-04]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/vlada-pohrbiva-necasovu-duchodovoureformu-fzj-/ekonomika.aspx?c=A141112_121157_ekonomika_kop 86. Vládní návrh státního závěrečného účtu ČR za rok 2012. In: [online]. [cit. 2015-0127]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/plneni-statnihorozpoctu/2012/statni-zaverecny-ucet-za-rok-2012-12306 87. Vláda České republiky: Máme řešení - Národní protikrizový plán vlády: Národní protikrizový plán. In: [online]. [cit. 2015-02-20]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/ekonomicka-rada/dokumenty/mame-reseni---narodniprotikrizovy-plan-vlady-56845/ 88. Výpočet sociálních dávek - výše příplatku 2011. [online]. [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: http://www.vyplata.cz/vypocty/vypocetsocialnihopriplatku.php?stayform=true 89. Vývoj průměrné a minimální mzdy. [online]. [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://www.finance.cz/makrodata-eu/trh-prace/statistiky/mzda/

87

90. Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění 91. Zákon 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, In: Sbírka zákonů 92. Zákon 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, In: Sbírka zákonů 93. Zákon 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. In: Sbírka zákonů 94. Zákon 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. In: Sbírka zákonů 95. Zákon 329/2011Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů 96. Zákon 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí 97. Zákon č. 435/2004 Sb., zákon o zaměstnanosti 98. Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu 99. Zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti 100.

Zákon 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní

politiku zaměstnanosti 101.

Zákon 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní

politiku zaměstnanosti. In: Sbírka zákonů 102.

Změny a novinky roku 2010 v kostce. [online]. [cit. 2015-02-02]. Dostupné z:

http://www.mesec.cz/clanky/zmeny-a-novinky-roku-2010-v-kostce/ 103.

Změny pro rodiče: porodné jen na první dítě, čtyřletá rodičovská o 45 tisíc

nižší. [online]. [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/zmeny-prorodice-porodne-jen-na-prvni-dite-ctyrleta-rodicovska-o-45-tisic-nizsi-1h4/viteze.aspx?c=A101229_1506345_viteze_bab 104.

ČSSZ: Změny v důchodovém pojištění od 1. 1. 2011. In: [online]. [cit. 2015-

02-08]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/zmeny-vduchodovem-pojisteni-od-1-1-2011.htm 105. Změny a novinky roku 2010 v kostce. [online]. [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/zmeny-a-novinky-roku-2010-v-kostce/ 106.

Změny v důchodovém pojištění (od 1. ledna 2010). [online]. [cit. 2015-02-02].

Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/8021 107.

Změny v nemocenském pojištění a pojistném od 1. 1. 2008. [online]. [cit.

2015-02-02]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/zmenyv-nemocenskem-pojisteni-a-pojistnem-od-1-1-2008.htm 108.

Zrušená nezdanitelná částka na děti - Daňové zvýhodnění na děti – Daňový

bonus. [online]. [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/dane88

a-pojistne/dane/dan-z-prijmu/informace-stanoviska-a-sdeleni/2004/zrusenanezdanitelna-castka-na-deti-2182

89

SEZNAM GRAFŮ Graf č.1Vývoj celkových a mandatorních výdajů v letech 2003 – 2013 Graf č. 2 Naděje na dožití při narození Graf č. 3 Vývoj složení obyvatel Graf č. 4 Počet porodů a počet žen ve věku 20 - 39 Graf č. 5 Obecná míra nezaměstnanosti v České republice v letech 1993 - 2013 Graf č. 6 Počet vyplacených dávek a výdaje v mil. Kč v letech 2003 - 2013 Graf č. 7 Složení počtu obyvatel ve věku 0 - 24 dle věku a celkový počet obyvatel ve věku 0 – 24 Graf. č. 8 Počet vyplacených dávek sociálního příplatku a výdaje v mil. Kč Graf. č. 9 Počet vyplacených dávek příspěvku na bydlení a výdaje v mil. v letech 2003 – 2013 Graf č. 10 Počet vyplacených dávek porodného a výdaje na dávku v letech 2003 – 2013 Graf č. 11 Počet žen ve věku 20 – 39 v průběhu let 2003 - 2013 Graf č. 12 Počet vyplacených dávek u příspěvku na bydlení a výdaje v mil. Kč Graf č. 13 Počet vyplacených dávek pomoci v hmotné nouzi Graf č. 14 Výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi v mil. Kč Graf č. 15 Doba evidence uchazečů s nárokem na podporu a celková počet uchazečů s nárokem na podporu Graf č. 16 Složení výše podpory v nezaměstnanosti a celkové výdaje

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 Vývoj životního minima od roku 2001 Tabulka č. 2 Vývoj minimální a průměrné mzdy v letech 2003 - 2013 Tab. č. 3 Vývoj průměrné výše přídavku na dítě 2003 – 2013 Tab. č. 4 Vývoj průměrné výše sociálního příplatku 2003 – 2013 Tab. č. 5 Vývoj průměrné výše příspěvku na bydlení 2003 – 2013 Tab. č. 6 Vývoj průměrné výše dávek pomoci v hmotné nouzi 2007 – 2013 Tab. č. 7 Vývoj průměrné výše porodného v letech 2003 – 2013 Tab. č. 8 Vývoj průměrné výše rodičovského příspěvku v letech 2003 – 2013

90

SEZNAM SCHÉMAT Schéma č.1.: Systém sociálního zabezpečení v ČR

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK EU

Evropská unie

ŽM

Životní minimum

HDP

Hrubý domácí produkt

MFCR

Ministerstvo financí České republiky

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

91

92