Ekonomické aspekty porostu rychle rostoucích dřevin Topol japonský

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky

Ekonomické aspekty porostu rychle rostoucích dřevin – Topol japonský Bakalářská práce

2010

Roman Rybka

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Ekonomické aspekty porostů rychle rostoucích dřevin zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendlovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne 1. června 2010 Roman Rybka 2

Touto cestou bych rád poděkoval všem, s kterými jsem se při vypracování této bakalářské práce setkal. Děkuji jim za jejich vstřícnost a nápomoc. Zejména pak děkuji Ing. Josefu Lenochovi PhD., vedoucímu této bakalářské práce, za jeho cenné rady a připomínky.

V Brně, dne 1. června 2010 Roman Rybka 3

Jméno: Roman Rybka Zadání bakalářské práce: Ekonomické aspekty porostu rychle rostoucích dřevin – Topol japonský

Abstrakt: V posledních letech řeší Evropská unie problém s nadbytkem potravin převodem nepotřebné zemědělské půdy na pozemky k plnění funkci lesa. Je zde také možnost pěstění Topolu japonského na nevyužívané zemědělské půdě. Po splnění specifických podmínek založení plantáže topolu poskytuje Evropská unie a Česká republika dotace z Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013. Při plnění podmínek pro dotace musíme však dávat pozor na neporušení místních přírodních a ekologických potřeb krajiny. Dále bychom měli přihlížet na ekonomické aspekty pěstění Topolu japonského v České republice.

Klíčová slova: Dotace Les Zalesnění zemědělské půdy Založení plantáže Topol japonský

4

Name: Roman Rybka The name of bachelor thesis: Economic aspects of fast-growing species - Poplar Japanese

Abstract: In recent years the European Union addresses the problem of excess food unnecessary transfer of agricultural land to land to carry out functions of forest. There is also the possibility of cultivating Poplar Japanese on unused agricultural land. After meeting the specific conditions of the establishment of poplar plantations, the European Union and the Czech Republic grants from the Rural Development of the Czech Republic for 2007-2013. In fulfilling the conditions for the grant must be careful to infringement of local natural and ecological needs of the landscape. Furthermore, we should take into account the economic aspects of Japanese Poplar Japanese cultivation in the Czech Republic.

Key words: Subsidy Forest Afforestation of agricultural land Establishment of plantation Poplar japanese

5

Obsah Abstrakt

4

Obsah

6

Seznam tabulek a obrázků

8

1 ÚVOD

9

2 CÍL PRÁCE

10

3 LITERÁRÁRNÍ PŘEHLED

11

3.1 Agronomický pohled

11

3.2 Pohled z hlediska ochrany životního prostředí

12

3.3 Lesnický pohled na zalesnění

12

3.4 Ekonomický pohled

13

3.4.1 Ekonomický pohled státu na pěstění Topolu japonského

13

3.4.2 Ekonomický pohled státu na zalesnění

13

3.4.3 Ekonomika z pohledu majitele pozemku

14

4 MATERIÁL

17

4.1 Seznámení s Topolem japonským

17

4.1.1 Porovnání spalného tepla jednotlivých paliv

18

4.2 Seznámení s pěstováním Topolu japonského

19

4.2.1 Sadební materiál

19

4.2.2 Příprava pozemku na výsadbu

21

4.2.3 Výsadba

21

4.2.4 Vylepšování

22

4.2.5 Údržba po výsadbě

22

4.2.6 Těžba dřevní hmoty

23

4.3 Plochy pro reprezentativní příklad

24

4.4 Dotace

25

4.4.1 Dotace pro založení plantáže rychle rostoucích dřevin

25 6

4.4.2 Dotace na zalesnění zemědělské půdy

26

5 METODIKA

29

5.1 Vlastní potup zpracování informací

29

5.2 Pomůcky k zpracování informací

30

6 ŘEŠENÍ PRÁCE

31

6.1 Zpracování dotací

31


31

6.1.2 Dotace pro zalesnění

32

6.2 Zpracování vynaložených nákladů na založení plantáže

33

6.3 Zpracování vynaložených nákladů na zalesnění

35

6.4 Zpracování výnosů

36

6.5 Analýza pěstění Topolu japonského

37

6.5.1 Cena operací na založení plantáže

37

6.5.2 Analýza dotací pro rychle rostoucí dřeviny

38

6.5.3 Analýza výnosů za topolovou štěpku

38

6.6 Analýza zalesnění

38

6.6.1 Cena operací pro zalesnění

39

6.6.2 Vyhodnocení dotací na zalesnění

40

7 VÝSLEDKY PĚSTĚNÍ TOPOLU JAPONSKÉHO A ZALESNĚNÍ

41

7.1 Výsledky pěstování topolů

41

7.2 Výsledky zalesnění

41

8 REALIZAČNÍ VÝSTUP

42

9 DISKUZE

43

10 ZÁVĚR

45

11 SUMMARY

46

12 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY

47

13 PŘÍLOHY

49 7

Seznam tabulek a obrázků Tabulka 1: Růstové vlastnosti Topolu japonského na průměrné lokalitě na jeden hektar ...... 17 Tabulka 2: Spalné teplo jednotlivých paliv (Kára, 1995) .......................................................... 18 Tabulka 3: Výše sazby v eurech pro první zalesnění a následnou péči .................................... 32 Tabulka 4: Výše sazby v eurech na náhradu ukončení zemědělské činnosti............................ 32 Tabulka 5: Výše sazby v korunách (kurz podle ČNB dne 5. 6. 2010 - 26,020Kč/EUR) .............. 32 Tabulka 6: Výše sazby v eurech na náhradu ukončení zemědělské činnosti............................ 33 Tabulka 7: Cena sadby v prutech (prýtech).............................................................................. 34 Tabulka 8: Cena sadby v řízcích ................................................................................................ 34 Tabulka 9: Cena kořenáčů ........................................................................................................ 34 Tabulka 10: Cena sadebního materiálu .................................................................................... 35 Tabulka 11: Cena za operací pro založení plantáže (plocha č. 1) ............................................. 37 Tabulka 12: Cena za operací pro založení plantáže (plocha č. 2) ............................................. 37 Tabulka 13: Dotace pro založení plantáže RRD ........................................................................ 38 Tabulka 14: Tabulka výnosů topolové štěpky........................................................................... 38 Tabulka 15: Cena za operace pro zalesnění (plocha č. 1)......................................................... 39 Tabulka 16: Cena za operace pro zalesnění (plocha č. 2)......................................................... 40 Tabulka 17: Vyhodnocení dotací pro zalesnění........................................................................ 40 Tabulka 18: Výsledky pěstění Topolu japonského.................................................................... 41 Tabulka 19: Výnosy Topolu japonského za rok na ha............................................................... 41 Tabulka 20: Výsledky zalesnění ................................................................................................ 41

Obrázek 1: Spalné teplo jednotlivých paliv (Kára, 1995).......................................................... 19 Obrázek 2: Správně zasazený řízek........................................................................................... 49 Obrázek 3: Plantáž ročního Topolu Japonského....................................................................... 50 Obrázek 4: Plantáž Topolu Japonského v pěti letech ............................................................... 51 Obrázek 5: Plantáž sedmiletého Topolu Japonského............................................................... 52 8

1 Úvod V dnešní době si lidé začínají uvědomovat, že se musí snížit podíl fosilních paliv na globální energetice. Důvody jsou různé např. potřeba snížit riziko změny klimatu, které má na svědomí právě člověk nebo pomalé snižování zásob fosilních paliv. Spalování biomasy je způsob, jak bez nahrazení dnešních využívaných technologií, dosáhnout této zásadní změny.

V devadesátých letech minulého století se zdražili veškeré vstupy zemědělské výroby. Na zemědělských půdách násilně zorněných a obhospodařovaných se zemědělská produkce přestala vyplácet. Stát v restituci vrátil mnohé pozemky svým předchozím majitelům, kteří již neuměli nebo neměli zájem na vrácené půdě hospodařit. Jediná volba pro tyto vlastníky byla pronajmout pozemky zemědělským družstvům, nebo jiným soukromým zemědělcům nebo půdu zalesnit. V posledních letech se objevuje možnost právě využít těchto pozemků k pěstování biomasy, konkrétně i Topolu japonského. Pěstování biomasy na zemědělské půdě je skoro návrat k původnímu vegetačnímu pokryvu. Další aspekt mluvící pro pěstování biomasy je využití zemědělské půdy a předcházení tzv. nadprodukci některých zemědělských plodin. Tím se může zvýšit konkurenceschopnost pro zemědělce.

V České republice je evidováno asi 350 000 hektarů neevidovaných opuštěných ploch vedené v zemědělském půdním fondu, které nejsou využívané a jsou tedy vhodné k převodu pro jiný způsob využití. Řešením je zalesnění, zatravnění nebo výstavba rybníků. Dnes se také zalesňuje i na zemědělsky využívaných půdách, kvůli nadprodukci potravin. A právě jako další způsob využití se jeví pěstování biomasy.

Evropská unie se nadprodukcí potravin dlouhodobě zabývá v programu Společné zemědělské politiky. V roce 2004 se České republice a jejich občanům vstupem do evropské unie otvírá možnost čerpání finančních prostředků ve formě dotace. Dotace se týkají jak na zalesnění, tak na pěstění rychle rostoucích dřevin pro energetické účely.

9

2 Cíl práce Cílem této práce je zhodnotit ekonomickou stránku Topolu japonského (Populus sieboldii) na určených příkladových plochách. Pro dosažení cíle se nejdříve musíme zabývat, jak se provádí zalesnění topolu, pěstění a těžba, tak eventuální prodej topolové štěpky. Následně porovnáme ekonomiku pěstění topolu japonského pro energetické účely se zalesněním zemědělské půdy. Zhodnocení výhod či nevýhod pěstění podle dosavadních výsledků a osobních postřehů podložených výsledky. Výsledky jsou souhrnně zhodnoceny z hlediska výsledného ekonomického efektu pro vlastníka. Tato bakalářská práce by měla sloužit jakémukoliv vlastníkovy nevyužitého pozemku jako nástroj pro využití jeho půdy a následné peněžní zhodnocení.

10

3 Literární přehled 3.1 Agronomický pohled Podle doložených kritérií evropské unie se 60 % zemědělské plochy nachází na málo až méně úrodných a 6 % dokonce na nevhodných zemědělských plochách pro agrosystémy. Řešení se může nacházet buď v zalesnění nevhodné zemědělské půdy, nebo pěstováním topolu japonského pro energetické účely.

Nadprodukce potravin a dalších zemědělských výrobků v celoevropském měřítku nutí většinu států Evropské unie snižovat výměru orné půdy buď jejím zatravněním, nebo zalesněním. Odhaduje se, že v rámci celé evropské unie bude v budoucnu zalesněno až 17 milionů hektarů zemědělské půdy. (Pulkrab 2003)

Zemědělské půdy jsou od roku 1990 klasifikovány pětimístným kódem tzv. Bonitovanou půdně ekologickou jednotkou (dále jen BPEJ). Ta vyjadřuje hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost půdy a její ekonomické ohodnocení. První číslice značí příslušnost ke klimatickému regionu, druhá a třetí číslice vymezuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce, čtvrtá číslice stanoví kombinaci svažitosti a expozice pozemku, pátá číslice určuje hloubku půdního profilu a skeletovitost.

Typologie HPJ (Hlavní půdní jednotka) v některých případech přímo označuje typy půd nevhodných pro zemědělství – např. rokle a strže (HPJ 77, 78) či půdy s nedostatečně hlubokým půdním profilem (HPJ 37, 38, 39) nebo půdní trpící velmi častým zamokřením (HPJ 53, 54, 66, 67, 68, 69, 73, 74). Ke čtvrté a páté číslici je možnost konstatovat, že čím jsou blíže nule, tím je pozemek pro zemědělskou výrobu lépe využitelný, poněvadž má nižší svažitost a větší hloubku půdy. (Sebera,2004)

Podle výše uvedených kritérií je možné udělat si přehled o vhodnosti ploch pro agrosystémy či pro změnu hospodaření. 11

3.2 Pohled z hlediska ochrany životního prostředí Hlavní prioritou, ať už je to zalesnění nebo pěstění topolu japonského, je zlepšení ekologické stability v krajině. Díky socializaci a racionalizaci zemědělské výroby došlo k velkoplošnému využití půdy pro agrosystémy. Tím se odbourala ekologická stabilita krajiny. Například došlo k vymizení remízků, pedologické destabilizaci, zničení různých biotopů a ohrožení některých skoro vymřelých druhů.

Z environmentálního hlediska může pěstění topolu sloužit k:

-

Obnově a údržbě krajiny, pokud jde o její rekreační a estetickou hodnotu

-

Zadržování vody a zlepšení vodního režimu

-

Ochrana proti vodní i větrné erozi

-

Údržbě ploch bez hospodářského využití

-

Specifickým účelům, kterým může být ochrana vodních zdrojů, ochrana přírody v rezervacích apod. (Janeček, Novák 2003)

Díky zalesnění nebo pěstění topolu se sníží podíl zornění půdy, a to bez rizika zvýšení podílu neobhospodařované zemědělské půdy. Zároveň snížení produkce skleníkových plynů zvýšením podílu obnovitelných zdrojů na celkových zdrojích energie, které přispěje k řešení problémům s globálními změnami klimatu.

3.3 Lesnický pohled na zalesnění Zalesňování zemědělských půd můžeme v lesnictví přirovnat k obnově lesního porostu. Od obnovy se však liší díky několika aspektům.

12

Zemědělské plochy dosahují velké výměry (někdy až desítky hektarů). V lesnictví se však setkáváme podle zákona s holinami do 1 ha. V některých případech hospodářských souborů s dvěma hektary. Je to dáno kvůli ujímavosti sadby. Většinou platí, že čím větší plocha, tím je větší působení nepříznivých ekologických a klimatických podmínek, jako je například vysoká teplota, nízká vlhkost a další.

Půdy jsou také poznamenány zemědělskou činností. Tím jsou dřeviny náchylné k napadení hnilobami a houbami. Příkladem je Václavka smrková nebo Kořenovník vrstevnatý. Obecně mezi lesníky platí, že první porost pěstovaný na zemědělské půdě je shnilý a nejsou z něho výnosy, které by bylo potřeba k zaplacení předchozích nákladů.

3.4 Ekonomický pohled Stát poskytuje finanční dotaci jak na zalesnění zemědělské půdy, tak na zakládání plantáží rychle rostoucích dřevin.

3.4.1 Ekonomický pohled státu na pěstění topolu japonského Založení porostů rychle rostoucích dřevin určených pro energetické využití umožňuje zemědělcům hospodařícím na zemědělské půdě, získat podporu na založení porostů rychle rostoucích dřevin na těchto pozemcích. Tímto se vytváří prostor pro diverzifikaci výroby, která by měla přispět k posílení ekonomické a sociální dimenze trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova. (zdroj: Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013)

3.4.2 Ekonomický pohled státu na zalesnění zemědělské půdy Tímto se vytváří prostor pro diverzifikaci výroby, která by měla přispět k posílení ekonomické a sociální dimenze trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova.

(zdroj: Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013) 13

Stát/společnost:

-

Ztratí efekt zemědělské produkce.

-

Vynaloží prostředky na podporu zalesňování a zakládání plantáží.

+

Získá efekt

lesní

výroby využíváním

funkce koprodukční

a

funkcí

celospolečenských: ekologicko-stabilizační, eraticko-půdoochranná, hydrickovodohospodářská, sociálně-rekreační a zdravotně-hygienická. (Vyskot, 2003) +

V případě travních porostů dosáhne úspory ukončení podpory zemědělské výroby. (Půlkrab, 2003)

+

Získání alternativních zdrojů energie a využití biotechnologie (biomasa).

3.4.3 Ekonomika z pohledu majitele pozemku Tento pohled je z hlediska bakalářské práce ten nejdůležitější. Potencionálně vhodného vlastníka zemědělské půdy, ať už se rozhodne pro zalesnění nebo pěstění topolu, zajímá hlavně kolik ho následné operace budou stát a kolik by mu mohl přispět stát formou dotací. Následně je také důležité jestli a za jak dlouho se mu investice vrátí. Dotace jsou pro oba způsoby využití půdy dané fixně, takže se budeme zaobírat spíše problematikou, kolik bude zalesnění a založení plantáže stát.

Náklad vztahující se k založení plantáže:

1. Příprava plochy k zalesnění -

mechanická likvidace buřeně (mulčovač, drtič, kosení, …)

-

chemická likvidace buřeně

-

orba

2. Zalesnění -

nákup sadebního materiálu

-

doprava sazenic ze školky na plochu

-

výsadba 14

3. Údržba a péče -

ožínání buřeně

4. Náklady v následných letech -

vylepšování

-

ochrana proti buřeni

Náklady vztahující se k zalesnění se poměrně liší od založení plantáže rychle rostoucích dřevin. Objevují se nám náklady na převod zemědělské půdy na lesní. Topol japonský se považuje za polní plodinu, proto převod není potřeba. Rozšíří se částečně náklady na péči a ochranu plantáže. Plantáže topolů nemusíme natírat proti okusu, jelikož není chuťově atraktivní pro zvěř ani oplocovat. Ale u zalesnění je nutná ochrana proti zvěři.

Náklad vztahující se k zalesnění:

1. Náklad na převod -

výpis katastru nemovitostí, mapy apod.

-

správní poplatek správnímu úřadu

-

vytyčení hranic pozemku

-

další drobné nespecifikované údaje

2. Příprava plochy k zalesnění -

mechanická likvidace buřeně (mulčovač, drtič, kosení, …)

-

chemická likvidace buřeně

-

orba

3. Zalesnění -

nákup sadebního materiálu

-

doprava sazenic ze školky na plochu

-

výsadba

15

4. Údržba a péče -

ožínání buřeně

-

oplocování

-

nátěr proti okusu zvěří

5. Náklady v následných letech -

vylepšování

-

údržba oplocení

-

ochrana proti buřeni (Ing. Jiří Pohan)

16

4 Materiál 4.1 Seznámení s Topolem japonským Topol japonský (Populus sieboldii) je kříženec topolu černého (Populus nigra) a topolu Maximowiczii (Populus maximowiczii). Topol černý je náš domácí topol v celé Evropě, zato topol Maximowiczii má domov na ruském ostrově Sachalin v Tichém oceánu. Začátkem let devadesátých se dostaly do České republiky z Rakouska dvě formy (někde se uvádí směsi) topolu japonského označovaných jako směs J-104 a J-105. Rozdíl mezi nimi je pro laiky nepoznatelný.

Populus sieboldii byl vyšlechtěn pro vysoký přírůst dřevní hmoty a schopnost velmi dobře se ujímat. Optimální nadmořská výška je 250 – 600 metrů nad mořem. To však neznamená, že na vyšších místech neporoste. Určitě se ujme, ale nebude mít takové očekávané výsledky jako v optimální výšce. Další podmínka pro snadné pěstění je minimální úhrn srážek, který by měl přesáhnout 500 mm. Snáší i zátopové oblasti. Japonský topol je u nás nejrozšířenější pěstovanou rychle rostoucí dřevinou, nikoliv však jedinou. Dospělý strom se stává po osmi letech, ale těží se po pěti letech. Což znamená, že nevysemení.

Tabulka 1: Růstové vlastnosti Topolu japonského na průměrné lokalitě na jeden hektar

T Plm

průměrný přírůst za rok 7,5 20,0

po třech letech 22,5 61,0

po pěti letech 37,5 102,0

Prm

29,0

87,0

145,0

Prms

49,0

148,0

247,0

jed. sušina plnometry dřeva prostorové metry dřeva prostorové metry štěpky

17

4.1.1 Porovnání spalného tepla jednotlivých paliv Spalné teplo je takové množství tepla, které se uvolní dokonalým spálením jednotkového množství paliva. Předpokládá se, že voda, uvolněná spalováním, zkondenzuje a energii chemické reakce není třeba redukovat o její skupenské teplo. Tím se spalné teplo liší od výhřevnosti, kde se předpokládá na konci reakce voda v plynném skupenství. Proto je hodnota spalného tepla vždy větší nebo alespoň rovna hodnotě výhřevnosti. Jednotky závisí na volbě jednotkových množství látky a energie. Obvykle je to J/kg. (zdroj wikipedia.org)

Tabulka 2: Spalné teplo jednotlivých paliv (Kára, 1995) Palivo/vlhkost

Mj/kg

Lesní štěpka/60 %

9,20


10,10


12,20


14,30

Topolová štěpka

18,95

Vrbová štěpka

18,70

Řepková z oz. slámy

17,48

Konopí seté

18,06

Hnědé uhlí

15,50

Černé uhlí

28,00

Zemní plyn

33,50

18

Obrázek 1: Spalné teplo jednotlivých paliv (Kára, 1995)

4.2 Seznámení s pěstováním Topolu japonského Pro seznámení s ekonomickými aspekty pěstování topolu japonského se musíme nejprve seznámit s podrobným popisem, jak se vlastně Topol japonský pěstuje.

4.2.1 Sadební materiál Sadební materiál topolu japonského se pěstuje na reprodukčních plochách tzv. matečnicích. Pruty se nechávají růst jeden rok, kdy dosáhnou výšky 2 – 3 metry. Sklízí se obvykle od začátku února do půlky března v závislosti na počasí. Dále se prýty třídí podle velikosti a svazkují v určitém počtu, kvůli lepší manipulaci.

Zákazník může sadební materiál koupit buď jako nařezané řízky, nebo jako ve svazcích prýtů. Pruty jsou samozřejmě levnější. Při dobrém uskladnění vydrží řízky až několik týdnů. Řízky skladujeme při teplotě do 4°C na vlhkém a temném místě bez proudění vzduchu. Jakmile nemůžeme zajistit vlhké místo pro skladování, můžeme řízky vložit do igelitového pytle. Do pytle udělat větrací otvory a pravidelně kontrolovat proti zapaření a plesnivění. Pokud sadbu zakoupíme jako prýty ve 19

svazcích, uskladnění je stejné. Svazky se skladují nastojato bází dolů. Což je náročné na místo.

Proto doporučuji, pokud se tak stane, nařežte prýty do podoby řízků. Stejně se tomu nevyhneme, jelikož topol se sází právě jako řízky. Dodržujte tři zásady:

-

Délka by měla být 18 – 22 cm

-

Průměr, tedy síla řízku 8 – 22 mm

-

Horní řez proveden 2 – 5 mm nad pupenem

Všechny tyto zásady jsou důležité pro správné sázení, dobrou ujímavost topolu a jeho pěstění. Řez musí být kolmý na řízek, to znamená nejmenší plocha řezu bez otřepů. Máme dva způsoby, jak docílit kvalitního řízku. Můžeme použít zahradnické nůžky, což je bezpečné, ale pomalé. Nebo použijeme pásovou čí okružní pilu. Jediný předpoklad je ostrost nástroje, právě kvůli otřepům. Tento způsob je mnohem efektivnější a nebezpečnější. Po vyzkoušení jsme dosáhli rychlosti až 1000 řízků za hodinu. Nikdy se však nesnažte řezat více prýtů najednou. Často se Vám stane, že přeříznete i pupen. Vrcholy prýtů nepoužíváme na řízky, kvůli nevyzrálosti dřeva a nepostačující parametry (průměr minimálně nad 8 mm). Řízky skládáme nejlépe do přepravek stejným směrem. Směr je velmi důležitý. Pokud totiž vysadíme řízek pupenem dolu, řízek zajde. Proto neváhejte a snažte se buďto řízky svázat k sobě nebo vrchol řízků máčet ve vrstvě barvy (latex, olejové barvy nebo balakrylu). Místo klasických barev můžeme použít i potravinářské barvivo. Klasické barvy však mají tu výhodu, že snižují odpar vody z vrcholové plochy řízku, což u barvy potravinářské neplatí.

Sadební materiál lze skladovat i dlouhodobě po dobu několika měsíců. Podmínka pro dlouhodobé skladování je udržovat teplotu od -3°C – 0°C při vysoké vlhkosti vzduchu a to 90 % a více.

20

4.2.2 Příprava pozemku na výsadbu Před vysázením je vhodné připravit plochu, kterou chceme použít. Topol sázíme na dobře odpleveleném pozemku. Nejlepší způsob, jak toho dosáhnout, je pozemek na podzim zorat a na jaře zkultivovat. Pokud jsme podzimní orbu nestihly, můžeme počítat i s jarní orbou. Tu ovšem musíme provést co nejdříve na jaře, hned jak bude půda rozmrzlá, aby došlo k obnovení půdní kapilarity (vodní vzlínavost). Topol má rád hodně vlhko a tímto využije k zakořenění hodně zimní vláhy.

Jestliže sázíme do neudržované, buření zarostlé plochy, mohli bychom použít chemické přípravky, kterých je na trhu hodně. Například Roundup, Kaput, Dominátor. Výrazně bych ale doporučoval mechanický postup, tedy sekačkou. Nezatěžujeme tolik přírodní a ekologické podmínky na vlastním pozemku.

Jde-li o udržovanou zatravněnou plochu, louku nebo pastvinu, můžeme vysázet topol přímo na posekaný pozemek. Musíme zde počítat s menší výškovým přírostem v prvním roce. Řízky vsadíme do konkurenčního prostředí travin, kde se musí dělit o živiny, vláhu i světlo. Tohle je jedna z nevýhod zatravněné plochy. Ale obrovské ocenitelné plus je, že od počátku pěstění topolu máte mezi řádky trávu a ne bláto. Mulčování, nebo sekání na rozblácené půdě je velmi náročné a prodraží se.

4.2.3 Výsadba Výsadba řízků Topolu japonského se provádí od konce března až do začátku května. Záleží na nadmořské výšce a na srážkovém úhrnu. Obvykle platí „čím níže sázíme, tím dříve“. V nízkých oblastech s malými srážkovými úhrny a v místech s jarními přísušky, je dobré sázet topol co nejdříve. Tím plně využijeme zimní vláhu. Naopak ve vyšších oblastech a vysokými srážky bez problémů sázíme i koncem května.

Před sázením nás čeká ještě ryze kancelářská práce. Po obejití pozemku je vhodné nakreslit plánek v určitém měřítku. Usnadní nám to práci při provedení sázecích prací i pro upřesnění, kolik budeme potřebovat řízků na danou plochu. 21

Nejvíce je osvědčený způsob obdélníkovým sponem 2 m krát 0,6 m. Dva metry od sebe řádky a šedesát centimetrů sazenice. Samozřejmě tento spon není nikde daný. Je možné jej upravit, podle našich možností a potřeb. Například vím, že budu pro sekání používat sekačku za traktorem, která má délku 2,20 m, tak rozšíříme spon mezi řádky na 2,5m. Hned upravím spon mezi sazenicemi na 0,5 m.

4.2.4 Vylepšování Pokud jsme dobře provedli sadební práce, vzejde nám tak 90 – 95 % vysazených topolů. V tomto případě není potřeba vylepšování. V opačném případě bychom měli vylepšit plochu kořenáči. Kořenáč je vlastně roční řízek (velikost 0,5 m), který má už vlastní kořenový systém a je zasazen s hlínou v kelímku (tedy s balem). Vylepšování se provádí na podzim nebo na jaře rok po výsadbě.

4.2.5 Údržba po výsadbě Údržba po výsadbě je velmi důležitou součástí pěstování topolu japonského hlavně v jeho počátečním růstu. Samotná údržba se skládá z několika úkonů. Pokud jsme topolové řízky sázeli do zorané a zkultivované půdy, je naprosto jasné, že dojde k rychlému růstu buřeně ne z kořenů, ale ze semen. Buřeň je nutné likvidovat systematicky už od počátku. Jakmile by došlo k vysemenění některých travin, stalo by se přítěží pro naše pěstební plány. K potlačení buřeně můžeme použít dva způsoby.

První z nich je mechanický způsob. Tedy použití tradičních sekaček, ať už tažených za traktorem nebo se samostatným pojezdem. Dále můžeme použít různé mulčovače, které jsou osvědčené a velmi rychlé. Obyčejný mulčovač zvládne za den jeden hektar pole. V prvním roce se mulčování doporučuje dvakrát do roka. V následujícím roce stačí pouze jednou. Plochu mezi řádky můžeme kosit lištovou sekačkou, přičemž hrozí nechtěné useknutí řízku. Některé publikace uvádí i užití rotavátoru nebo mělké zorání. Proto se doporučuje vyžínat buřeň třikrát do roka. Na menší plochy stačí klasické okopávání motykou, u kterého je výhoda provzdušnění půdy. 22

Druhý způsob je chemickou cestou. Použitím herbicidních přípravků jako je např. Roundup, Kaput a Dominátor. Tyto přípravky bychom měli použít jen v krajní možnosti. Musíme být velmi opatrní, nejen vůči okolní přírodě, ale také kvůli citlivým mladým rostlinkám, které jsou v mládí velmi náchylné na jakékoliv změny pH okolního prostředí. Hrozí zde nebezpečí úletu postřikové kapaliny na rostliny topolu. Proto je zde zásada provádět postřik pouze za úplného bezvětří. Při aplikaci herbicidů používáme různé postřikovače, které mohou být jak motorové tak ruční.

V řádcích mezi jednotlivými rostlinami zůstává plevel. V případě přísušku tento plevel působí jako vynikající kryt půdy a i samostatných řízků před slunečním žárem. V tomto mikroklimatu se drží déle ranní rosa, tím se snižuje nebezpečí vyschnutí řízků. Porost plevelu by však neměl přerůst naše rostliny.

Posekanou či mulčovanou hmotu plevelu a trav jednoznačně ponecháme v meziřádcích. Tímto se sníží odpar vody a zároveň dojde k přihnojení. Zároveň pod travní hmotou zamezíme růstu nežádoucí buřeně. Pokud nám topolové řízky odrostou buřeni, nemusíme už používat mulčovač nebo sekačku. Většinou to vychází třetím rokem.

Výhoda topolu japonského je, že není potřeba chránit jednotlivé rostliny před okusem. Zvěři topol nechutná, a proto ho míjí bez povšimnutí.

4.2.6 Těžba dřevní hmoty Pokud chceme sklízet dřevní hmotu vhodnou ke klasickému spalování formou polen, musí se nechat Japonský topol růst na plantáži 5 - 6 let. Kmeny by měli dosáhnout na patě 20 cm. Vzhledem k tomu, že si stromy topolů po dobu růstu konkurovali v boji o světlo, dosáhli velkého vzrůstu. Výhodou je také samovolné čištění spodních větví, kdy z větví je minimální odpad. Většina hmoty je v kulatině, kterou vyvětvíme s minimálním odvětvováním. Při sklízení plantáže provádíme řezy 20 cm nad zemí. Tím zachováme pařezy, které obrazí z důvodu pařezové výmladnosti. Musíme však dát pozor, abychom je nepoškodily dopravní technikou. 23

Kompromisem mezi klasickými poleny a štěpkou je možnost topoly špalíkovat. Tento způsob zpracovává kmínky do průměru až 12 cm. Kmeny i s větvemi prochází obdobou štěpkovače, nevytváří však drobnou štěpku. Výsledkem jsou špalíky do průměru 10 cm. Takto zpracovaná hmota na vzduchu prosychá lépe, než štěpka. Při tomto zpracování je doba obmýtí tříleté. Kulatinu zpracujeme klasicky. Zkrátíme na míru a rozštípneme. Do podzimní topné sezóny proschnou polena na 20 % vlhkost, což je optimální ke spalování. Nejčastěji sušíme polena v hráních.

Pokud je naším cílem získat palivo v podobě štěpky, můžeme zkrátit obmýtí na 3 roky. Topol se dá sklízet upraveným kombajnem na kukuřici, případně specializovanou technikou určenou přímo pro tento účel. Jinou variantou je porost sklidit na jedno místo a pak štěpkovačem rozštěpovat.

Velká výhoda je, že nemusíme mít žádné povolení ke kácení topolů. Jedná se to totiž o „polní plodinu“. Po skácení není potřeba znovu vysazovat topoly, díky pařezové výmladnosti.

4.3 Plochy pro reprezentativní příklad Tato bakalářská práce poukazuje na aspekty pěstění topolu japonského a porovnání se zalesněním. Pro tento účel jsem vybral tři plochy, na které udělám reprezentativní příklady jak zalesnění tak pěstění topolu. Plochy se nachází na 26 přírodní lesní oblasti tedy předhoří orlických hor u obce Nové Město nad Metují, katastrální území Vrchoviny (okr. Náchod); 786527. Průměrný úhrn srážek je zde 701 – 800 milimetrů za rok a průměrná roční teplota je 6,2°C. Plochy se průměrně nachází v nadmořské výšce 350 - 380 metrů nad mořem.

První plocha na parcele číslo 797/1 je vedená v katastru nemovitostí jako orná půdy o velikosti 1,44 hektarů.

Druhá plocha se nachází na parcel číslo 807/1 o výměře 7,45 hektarů. Tato plocha je vedená v zemědělském půdním fondu jako trvale zatravněná plocha.

24

4.4 Dotace Dotace jak pro zalesnění, tak pro založení plantáže spadají pod Ministerstvo zemědělství. Podrobný popis najdeme v Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013.

4.4.1 Dotace pro založení plantáže RRD Tuto dotaci najdeme v OSE I – Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví pod složkou založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití.

Cíl dotace je zajištění stabilnější finanční situace zemědělských farem změnou struktury příjmů formou diverzifikace podnikatelských aktivit, tím zároveň zajištění vyšší konkurenceschopnosti zemědělského podniku. Opatření lze realizovat na celém území České republiky s výjimkou hlavního města Prahy.

Podmínky poskytnutí podpory: • Projekt je v souladu s příslušnou právní úpravou. • Pro financování projektu lze využít pouze jeden zdroj financování ze zdrojů EU. • Vhodnost opatření, která jsou obsažena v projektu, např. fakt, že jsou přizpůsobena místním podmínkám a slučitelná s požadavky životního prostředí je doloženo souhlasným stanoviskem MŽP, které je součástí předložené žádosti o podporu. • Z hlediska druhu se jedná o porost RRD, který je vymezen prováděcím předpisem. • V případě, že je předmětem projektu produkce energie, tato musí být spotřebována zemědělským podnikatelem (příjemcem podpory) pro vlastní účely. • Projekt není realizován v oblasti Natura 2000. • Žadatel musí po přechodu ČR na plný systém přímých plateb dodržovat podmínky nařízení Rady (ES) č. 1782/2003), článků 4 a 5 a příloh III a IV.

25

Kategorie příjemců podpory: • Zemědělský podnikatel, tzn. fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. • Mladým zemědělcem se pro účely zvýhodněné výše podpory rozumí: zemědělský podnikatel, tzn. fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku, která nedosáhla věku 40 let a dosáhla minimální zemědělské kvalifikace.

(Zdroj: Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013)

4.4.2 Dotace na zalesnění zemědělské půdy Tuto dotaci najdeme OSE II – Zlepšování životního prostředí a krajiny ve skupině číslo dvě – opatření na udržitelné využívání lesní půdy v souboru první zalesnění zemědělské půdy.

Jedná

se

o

dlouhodobé

opatření,

které

naplňuje

cíle

v průběhu

životaschopnosti lesního porostu, to znamená asi 60 let. V případě kratší doby závazku by hrozilo nedodržení stanovených environmentálních cílů opatření. Opatření lze realizovat na celém území České republiky s výjimkou hlavního města Prahy.

Podmínky poskytnutí podpory •

Žadatel spolu s žádostí předloží projekt zalesnění zemědělské půdy, který je v souladu s platnou právní úpravou.

•

Pro každý schválený projekt se může použít pouze jeden zdroj financování EU.

•

Projekt musí být realizován na území České republiky.

•

Zemědělskou půdou se pro účely tohoto podopatření rozumí zemědělská půda evidovaná v LPIS na jméno žadatele dle zákona o zemědělství.

•

Podnikatelem v zemědělství se rozumí ten žadatel, který předloží osvědčení o evidenci zemědělského podnikatele dle zákona o zemědělství. 26

•

Projekt zalesnění s vyjádřením místně příslušného pracoviště Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů o typologickém zařazení pozemků.

•

Žadatel doloží rozhodnutí orgánu státní správy lesů, resp. pozemkového úřadu o prohlášení pozemku za pozemek určený k plnění funkcí lesa.

•

Podpora se neposkytne zemědělcům pobírajícím podporu při předčasném ukončení zemědělské činnosti.

•

Podpora se neposkytne na výsadbu vánočních stromků.

•

Žadatel se zavazuje pečovat o založený lesní porost a plnit podmínky opatření.

•

Minimální výměra bude stanovena prováděcím předpisem.

•

Žadatel musí hospodařit v souladu s podmínkami dobrého zemědělského a environmentálního stavu, stanovenými v souladu s článkem 5 a přílohou IV nařízení Rady (ES) č. 1782/2003.

Kategorie příjemců podpory O podporu na zalesnění zemědělské půdy a na ochranu takto vzniklých lesních porostů za účelem zajištění po dobu pěti let a o náhradu ztráty příjmu vzniklé z důvodu ukončení zemědělské výroby, a to po dobu nejdéle patnácti let může požádat:

•

Vlastník nebo nájemce zemědělské půdy.

•

Sdružení s právní subjektivitou vlastníků nebo nájemců zemědělské půdy.

O podporu na ochranu takto vzniklých porostů za účelem zajištění po dobu pěti let a o náhradu ztráty příjmu vzniklé z důvodu ukončení zemědělské činnosti nemohou požádat veřejné orgány. Je-li však zemědělská půda, která má být zalesněna a jejímž vlastníkem je veřejný orgán pronajata fyzické nebo právnické osobě, lze poskytnout podporu na ochranu takto vzniklých lesních porostů za účelem zajištění po dobu pěti let a náhradu ztráty příjmu vzniklé z důvodu ukončení zemědělské činnosti, a to po dobu nejdéle patnácti let. Způsob stanovení podpory Podpora má charakter sazby na technickou jednotku.

27

Podpora je poskytována na: 1. První založení lesního porostu na zemědělské půdě. 2. Péči o založený lesní porost po dobu pěti let. 3. Náhradu za ukončení zemědělské činnosti na zalesněném zemědělském pozemku po dobu 15 let za předpokladu, že zalesňovaný zemědělský pozemek byl před podáním žádosti o poskytnutí dotace na zalesnění zemědělsky obhospodařován.


28

5 Metodika 5.1 Vlastní postup zpracování informací Máme zde dvě alternativy využití zemědělské půdy. Zalesnění a založení plantáže Topolu japonského. Pro souhrnné zpracování těchto alternativ musíme zpracovat důležité ekonomické aspekty pro určení kladného nebo i záporného výsledku.

Prvním aspektem je zhodnocení nákladů na založení plantáže a zalesnění. Takto si uděláme přehled, co která operace stojí a kolik budeme muset vložit peněz do začátku hospodaření.

Dále zhodnotíme dotace, které poskytuje Evropská unie a Česká republika v rámci Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013. Takto zhodnocenými informacemi zjistíme skutečnost, zda se nám vrátí vynaložené finance, nebo budeme mít manko.

Zhodnocením výnosů se může přiblížit k vyrovnání nákladů a dokonce mít kladné výsledky.

Pro ucelení těchto dvou alternativ použijeme tyto aspekty na dvou příkladech. Jako

příklady použijeme

reprezentativních

plochy se

stejnými

přírodními,

ekologickými a geografickými podmínkami. Na těchto plochách použijeme výše uvedené aspekty jak pro zalesnění, tak pro pěstování topolu japonského a dojdeme k výsledku.

Jako výsledek by mělo být zřejmé, které z uvedených alternativ využití nevyužívané zemědělské půdy je ekonomicky pozitivnější a která je lepší pro požadavky konkrétního majitele.

29

5.2 Pomůcky k zpracování informací K zpracování informací a dat do této bakalářské práce je použito výpočetní techniky a programu Microsoft Office Excel.

30

6 Řešení práce 6.1 Zpracování dotací Jsou zde zpracovány dotace poskytnuté jak na založení plantáží, tak i na zalesnění. Dotace pro zalesnění se liší podle použitého sadebního materiálu a jeho zastoupení. Vlastník má nárok na dotaci o péči po dobu pěti let a zároveň má právo na náhradu za předčasné ukončení zemědělské činnosti po dobu patnácti let.


Dotace bude poskytnuta formou příspěvku na vynaložené způsobilé výdaje, a to maximálně do výše:

-

60 % způsobilých výdajů na investice pořízené mladými zemědělci ve znevýhodněných oblastech

-

50 % způsobilých výdajů na investice pořízené ostatními zemědělci ve znevýhodněných oblastech

-

50 % způsobilých výdajů na investice pořízené mladými zemědělci v jiných oblastech, než znevýhodněných oblastí

-

40 % způsobilých výdajů pořízené ostatními zemědělci v jiných oblastech, než znevýhodněných oblastí

Příspěvek z EU činí 75 % veřejných výdajů a příspěvek ze státního rozpočtu činí 25 % veřejných výdajů.


31

6.1.2 Dotace pro zalesnění Dotace má formu pevně stanovené sazby na hektar, podle zvoleného typu managementu. Příspěvek na založení činí max. 70 % (80 % v LFA a oblastech souvisejících s prováděním směrnice 2000/60/ES) způsobilých výdajů.

Tabulka 3: Výše sazby v eurech pro první zalesnění a následnou péči

první jehličnaté založení lesního listnaté porostu péče o založený porost (po dobu 5 let)

jednotka

sazba při míře podpory 70 % způsobilých výdajů


EUR/ha

1 954

2 233

EUR/ha

2 590

2 961

EUR/ha/rok

437

Tabulka 4: Výše sazby v eurech na náhradu ukončení zemědělské činnosti

zemědělský podnikatel ostatní vlastníci zemědělské půdy

jednotka

orná půda, chmelnice, vinice, ovocný sad, školka, zelinářská zahrada

travní porost a jiná kultura

EUR/ha/rok

294

149

EUR/ha/rok

149

149

Tabulka 5: Výše sazby v korunách (kurz podle ČNB dne 5. 6. 2010 - 26,020Kč/EUR)

první jehličnaté založení lesního listnaté porostu péče o založený porost (po dobu 5 let)

jednotka



Kč/ha

50 843

58 103

Kč/ha

67 392

77 045

Kč/ha/rok

11 370

32

Tabulka 6: Výše sazby v eurech na náhradu ukončení zemědělské činnosti

zemědělský podnikatel ostatní vlastníci zemědělské půdy

jednotka

orná půda, chmelnice, vinice, ovocný sad, školka, zelinářská zahrada

travní porost a jiná kultura

Kč/ha/rok

7 649

3 877

Kč/ha/rok

3 877

3 877

Příspěvek z EU činí 80 % veřejných výdajů a příspěvek ze státního rozpočtu činí 20 % veřejných výdajů. (Zdroj: Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013)

6.2 Zpracování vynaložených nákladu na založení plantáže Pro analýzu nákladů na pěstění topolu japonského byly použity tyto položky: •

cena prací na přípravu plochy

•

cena sadebního materiálu topolu japonského a provedení výsadby

•

cena prací pro údržbu plantáže

•

cena těžby a štěpkování

•

ostatní nespecifikované náklady

Ceny jsou uvedené v tabulce číslo. Pro přípravu plochy určitě budeme muset nějakou mechanizaci použít. Pro trvale zatravněné záleží, jestli se chceme zbavit drnu, nebo chemicky odstranit trávu, aby nepřekážela v sázení.

Cena sadebního materiálu se liší podle cen dodavatelů. Nutno však podotknout, že v české republice začíná být nedostatek sadebního materiálu topolu japonského. Proto je nutné ho objednávat až rok dopředu. Pro analýzu byla použitá cenová nabídka jednoho z nejpřednějších dodavatelů sadebního materiálu topolů na českém trhu. Výsadbu provádíme štěrbinovou technologií, jejíž prováděcí cena se pohybuje v rozmezí 1 – 2 koruny za řízek. 33

Tabulka 7: Cena sadby v prutech (prýtech) množství cena za kus do 1 000 ks 2,50 Kč do 10 000 ks 2,50 Kč do 100 000 ks 2,00 Kč nad 100 000 ks dohodou Tabulka 8: Cena sadby v řízcích množství ks 50 – 100 ks 101 – 500 ks 501 – 1000 ks nad 1000 ks

cena za kus ø 1,0–1,5 cm 3,70 Kč 3,70 Kč 3,70 Kč 3,70 Kč

cena za kus ø 1,6–2 cm 4,60 Kč 4,60 Kč 4,60 Kč 4,60 Kč

Tabulka 9: Cena kořenáčů množství cena za kus do 50 ks 18 Kč nad 50 ks 13 Kč K sadbě se připojuje vždy: •

Rostlinolékařský pas

•

Sadbový list (zdroj www.beckov.cz)

Cena prací pro údržbu se rozumí vyžínání nebo sekání trávy a buřeně. Cena vyžínání zůstává stejná jako u zalesnění 6 000 korun na hektar. Cena sečení technikou je 1000 korun na hektar.

Cena těžby a štěpkování v místě zkusných ploch se pohybuje od 25 000 – 32 000 korun na hektar. Nejdříve se musí porost vykácet, nařezat a pak štěpkovat.

Do nespecifikovaných nákladů je zařazena doprava sadebního materiálu, dovoz materiálu na plochu a dovoz štěpkovače na plochu.

34

6.3 Zpracování vynaložených nákladů na zalesnění Pro analýzu nákladů zalesnění byly použity tyto položky: •

cena přípravy plochy

•

cena sadebního materiálu

•

cena výsadby

•

cena oplocenek

•

cena vyžínání buřeně

•

ostatní nespecifikované náklady

Na přípravu ploch můžeme použít více druhů mechanizace. Ta se samozřejmě liší hlavně cenou práce. Neznamená však, že se nemůže lišit od ostatních cen jiných společností. Pokud použijeme na přípravu plochy chemickou ochranou, bude nás to stát kolem 6000 Kč/ha.

Cena sadebního materiálu byla vzata z ceníku Lesoškolky s.r.o. Řečany nad Labem. Řečany jsou jedním z největších dodavatelů sadebního materiálu v České republice, proto jejich ceny by měli být velmi reprezentativní pro celý region i Českou republiku. Ceník je aktuální pro jaro 2010. Jedná se o prostokořenou sadbu hlavních dřevin s výškou 51-70cm. U jehličnatých dřevin jednou školkovaná a u listnatých dřevin jednou podřezávaná

Tabulka 10: Cena sadebního materiálu Dřevina Cena v Kč

SM 6,60

BO 4,90

MD 5,70

JD 9,00

DG 8,20

BK 6,70

DB 4,80

HB 8,50

JS 5,20

Pro zpracování nákladů na výsadbu použijeme tato kritéria: kvůli buřeni použijeme jamkokopečkovou technologii sázení s rozměry jamky 35x35cm. Cena provedení této technologie se pohybuje 4-6 korun za jamku. Je to dáno podle stupně zabuřenění a sklonem sázené plochy. Pokud budeme mít připravenou plochu mechanicky, tedy zoranou, bude stačit použít technologii jamkovou s rozměry jamky 25x25cm. Cena této technologie je 3-4 korun za jamku. 35

Cena stavby oplocenek se v dnešní době v soukromém sektoru pohybuje okolo 50 korun za běžný metr. V této ceně je zahrnuta cena pletiva, příprava kůlů, vrtání a sestavení oplocenky.

Cena vyžínání je 6 000 korun účtována za hektar provedené práce. Nesmíme zapomínat, že vyžínání se bude provádět dvakrát až třikrát do roka, podle stupně zabuřenění. Jelikož plochy zalesnění jsou velmi velké, musíme počítat s rychlým a silným rozmachem buřeně.

Do ostatních nespecifikovaných nákladů je zahrnuta cena dopravy sazenic, doprava techniky na plochu a náklady spojené s převodem zemědělské půdy na lesní.

6.4 Zpracování výnosů Zpracování výnosů pro zalesnění je velmi obtížné uvést. Doba obmýtí je například u smrku osmdesát let podle zákona. Nikdo si nedokáže uvést, kde se bude pohybovat cena dřeva za tak dlouhou dobu. Díky krátké době obmýtí u topolu japonského určíme lépe cenu štěpky, nebo i topolového paliva. Podle vývoje dnešních cen můžeme odhadnout cenu za pět až osm let. Tyto výsledky se budou určitě lišit od dnešních výkupních cen. Ale informativně nám musí dnešní ceny stačit. Cena štěpky závisí na vlhkosti štěpky, velikosti a také na tom, jestli se jedná o jehličnatou nebo listnatou. Máme ještě dva typy štěpky:

Zelená štěpka – jehličnatá s asimilačními orgány Hnědá štěpka – listnatá bez asimilačního orgánu

V našem případě se jedná o listnatou hnědou štěpku, která obsahuje frakce v rozmezí 2-5 cm s příměsí částic do 7cm v maximálním zastoupení 10 %. Cena je v rozmezí od 250 – 450 korunami za prostorový metr.

36

6.5 Analýza pěstění Topolu japonského Nejprve se zaměříme na založení plantáže topolu japonského na všech plochách. Zhodnotíme náklady na založení a pak finanční podporu od státu a Evropské unie a nakonec zhodnotíme výnos prodejem topolové štěpky.

6.5.1 Cena operací na založení plantáže Pro výsadbu použijeme 20 cm řízky o průměru 1 – 1,5 cm, které budeme sázet štěrbinově sazečem. Spon je 2,5 m řady od sebe krát 0,5 m řízky od sebe. Široký spon mezi řadami je kvůli sekačce za traktor. Vychází nám tedy 12 500 řízků na hektar. Topol japonský odrůstá buřeni třetím rokem. Do té doby bychom měli vyžínat podle rychlosti a síle zabuřenění.

Tabulka 11: Cena za operací pro založení plantáže (plocha č. 1) Plocha č. 1 Rok 1. rok 2. rok 3. rok 5. rok

Plocha je vedena jako orná půda s předchozím obděláváním. Proto nemusíme použít žádnou přípravu plochy. Výměra 1,44ha. Cena za Výsledná cena Operace Počet Jednotka jednotku v Kč v Kč sadba 18 000 ks 3,7 66 600,0 sázení 18 000 ks 1,0 18 000,0 sekání 1,44 ha 1 000,0 1 440,0 sekání 1,44 ha 1 000,0 1 440,0 sekání 1,44 ha 1 000,0 1 440,0 štěpkování 1,44 ha 27 000,0 39 150,0 Nespecifikované náklady 10 000,0 Celkem 138 070,0

Tabulka 12: Cena za operací pro založení plantáže (plocha č. 2) Plocha č. 2 Rok Rok před založením 1. rok

Plocha je vedena jako trvale zatravněná s předchozím obděláváním. Zde musíme použít přípravu půdy. Výměra 7,45ha. Cena za Výsledná cena Operace Počet Jednotka jednotku v Kč v Kč chemická 7,45 ha 6 000,0 44 700,0 příprava sadba 93 125 ks 3,7 344 562,5 sázení 93 125 ks 1,0 93 125,0 37

2. rok 3. rok 5. rok

sekání sekání sekání štěpkování

7,45 7,45 7,45 7,45

ha 1 000,0 ha 1 000,0 ha 1 000,0 ha 27 000,0 Nespecifikované náklady Celkem

7 450,0 7 450,0 7 450,0 149 000,0 10 000 705 887,5

6.5.2 Analýza dotací pro rychle rostoucí dřeviny Pro účelné zhodnocení použijeme vlastníka, který je uveden v seznamu příjemců dotace jako zemědělský podnikatel. Má tedy právo čerpat dotaci 50 % na vynaložené náklady založení plantáže rychle rostoucích dřevin.

Tabulka 13: Dotace pro založení plantáže RRD Náklady na založení v Kč 138 070,0 705 887,5

Plocha č. 1 Plocha č. 2

Výsledné dotace v Kč 69 479,5 352 943,8

6.5.3 Analýza výnosů za topolovou štěpku Průměrná produkce štěpky po pěti letech pěstění činí 247 prostorových metrů na hektar. Cena topolové štěpky je 300 korun za prostorový metr. Z příkladových ploch tedy vyplívá:

Tabulka 14: Tabulka výnosů topolové štěpky Hektary Plocha č. 1 Plocha č. 2

1,44 7,45

Zásoba na plochu v prms 356 1 840

Cena za prms v Kč 250 250

Výnos v Kč 89 000 460 000

6.6 Analýza zalesnění Následuje ekonomické zhodnocení operací pro zalesnění na námi vybraných plochách. Analyzujeme i finanční pomoc od státu a Evropské unie formou dotací. 38

Z důvodů krátkodobého zaměření bakalářské práce se nemohu zabývat výnosy ze zalesnění.

6.6.1 Cena operací pro zalesnění Pro zalesnění použijeme smrk v zastoupení 60 procent, dub a modřín v zastoupení 20 procent a ze zákona se musíme držet minimálních počtů na hektar. Sadba je prostokořená a je vysoká 51 – 70 cm.Ochranou proti buřeni budeme používat vyžínání dvakrát ročně. Proti zvěři je plocha chráněna pletivem.

Tabulka 15: Cena za operace pro zalesnění (plocha č. 1) Plocha č. 1 Rok

1. rok

2. rok 3. rok 4. rok 5. rok

Plocha je vedena jako orná půda s předchozím obděláváním. Proto nemusíme použít žádnou přípravu plochy a sázet můžeme v jamkách 25 krát 25cm u jehličnanů a u buku štěrbinově. Výměra 1,44ha. Cena za Výsledná cena Operace Počet Jednotka jednotku v Kč v Kč sadba SM 3024 ks 6,6 19 958,4 sadba BK 2880 ks 6,7 19 296,0 sadba MD 1008 ks 5,7 5 746,6 sázení SM 3024 ks 3,0 9 072,0 sázení BK 2880 ks 2,0 5 760,0 sázení MD 1008 ks 3,0 3 024,0 oplocení 480 m 50,0 27 200,0 vyžínání 1,44 ha 6 000,0 8 640,0 vyžínání 1,44 ha 6 000,0 8 640,0 vyžínání 1,44 ha 6 000,0 8 640,0 vyžínání 1,44 ha 6 000,0 8 640,0 vyžínání 1,44 ha 6 000,0 8 640,0 vyžínání 1,44 ha 6 000,0 8 640,0 vyžínání 1,44 ha 6 000,0 8 640,0 vyžínání 1,44 ha 6 000,0 8 640,0 Nespecifikované náklady 20 000,0 Celkem

159 197,0

39

Tabulka 16: Cena za operace pro zalesnění (plocha č. 2) Plocha č. 2 Rok

1. rok

2. rok 3. rok 4. rok 5. rok

Plocha je vedena jako trvale zatravněná s předchozím obděláváním. Proto musíme sázet v jamkách 35 krát 35cm u jehličnanů a u buku to samé. Výměra 7,45ha. Cena za Výsledná cena Operace Počet Jednotka jednotku v Kč v Kč sadba SM 15645 ks 6,6 103 257,0 sadba BK 14900 ks 6,7 99 830,0 sadba MD 5215 ks 5,7 29 726,5 sázení SM 15645 ks 3,0 46 935,0 sázení BK 14900 ks 2,0 29800,0 sázení MD 5215 ks 3,0 15 645,0 oplocení 1536 m 50,0 76 800,0 vyžínání 7,45 ha 6 000,0 44 700,0 vyžínání 7,45 ha 6 000,0 44 700,0 vyžínání 7,45 ha 6 000,0 44 700,0 vyžínání 7,45 ha 6 000,0 44 700,0 vyžínání 7,45 ha 6 000,0 44 700,0 vyžínání 7,45 ha 6 000,0 44 700,0 vyžínání 7,45 ha 6 000,0 44 700,0 vyžínání 7,45 ha 6 000,0 44 700,0 vyžínání 7,45 ha 6 000,0 44 700,0 vyžínání 7,45 ha 6 000,0 44 700,0 Nespecifikované náklady 20 000,0 Celkem

857 256,0

6.6.2 Vyhodnocení dotací na zalesnění Pro vyhodnocení dotací budeme počítat s tím, že vlastník je zemědělský podnikatel a ukončil zemědělskou výrobu. Dotace na zalesnění musíme rozpočítat na jehličnaté a listnaté. Dotace na péči bereme čtyři roky a dotace na ukončení zemědělské činnosti pět let. Sazba je počítána při míře podpory 70 % způsobilých výdajů.

Tabulka 17: Vyhodnocení dotací pro zalesnění Dotace na zalesnění v Kč Plocha č. 1 Plocha č. 2

77 980,0 403 438,4

Dotace na péči v Kč 45 480,0 338 826,0

Dotace za ukončení zem. činnosti v Kč 55 072,8 144 418,2

Celkem v Kč 178 532,8 886 682,6 40

7 Výsledky pěstění Topolu japonského a zalesnění 7.1 Výsledky pěstování topolu Tabulka 18: Výsledky pěstění Topolu japonského


Náklady v Kč 138 070,0 705 887,5

Dotace v Kč 69 479,5 352 943,8

Výnosy v Kč 89 000 460 000

Výsledek v Kč 19 521,0 107 056,2

Tabulka 19: Výnosy Topolu japonského za rok na ha


Celková výše zisku za 5 let v Kč 19 521,0 107 056,2

Průměrné zisky za 1 rok v Kč 3 904,2 21 411,2

Průměrný zisk v Kč za ha za rok 2 711,3 2 874,0

Podle řešení příkladů vyšli výsledky v kladných číslech a majiteli tak vznikli volné prostředky. Můžeme říci, že díky dotacím nevznikla majiteli ztráta. Program na rozvoj venkova poběží do roku 2013 a nikdo neví, co přinese pěstění topolu japonského v dalších letech. Nebo jak se budou pohybovat ceny řízků, prací či cena výkupu štěpky.

7.2 Výsledky zalesnění Tabulka 20: Výsledky zalesnění


Náklady v Kč 159 197,0 857 256,0

Dotace v Kč 178 532,8 886 682,6

Výsledek v Kč 19 335,8 29 426,6

Výsledky zalesnění jsou také příznivé. Dotace naprosto převyšují náklady a tím je zalesnění pro mnohé podnikatele v zemědělství atraktivní, pokud již nechtějí svoje pozemky používat pro zemědělskou činnost. Výnosy za prodej dřeva kvůli dlouhé době obmýtí nemůžeme započítávat.

41

8 Realizační výstup Výsledky této bakalářské práce by měli v praxi sloužit k těmto cílům: • Majitelům zemědělsky využívaných půd, kteří se rozmýšlejí změnit způsob hospodaření Díky ekonomické analýze zalesnění a založení plantáže Topolu japonského si může vlastník udělat přehled, jaké náklady budou muset do náležitých operací vložit a s jak vysokými dotacemi a podporami od státu a Evropské unie můžou počítat. Souhrnně zhodnocené výsledky těchto analýz napomůžou majiteli snáze se rozhodnout, pro kterou z alternativ využití půdy je jeho pozemek vhodný. Ať už se rozhodne pro kteroukoliv alternativu, dozví se zde veškeré informace, které potřebuje k úspěšnému zalesnění či založení plantáže. • Odborným lesním hospodářům Pro odborného lesního hospodáře je tato práce zdrojem informací a můžou napomoct k šíření těchto informací mezi vlastníky pozemků, kteří by měli eventuelní zájem o zalesnění či založení plantáže Topolu japonského. Výsledky jsou zhotoveny pro region podhůří Orlických hor, ale nemělo by být překážkou převzít výsledky do jiných regionů. Při spojení ekonomických výsledků z této práce a zkušenostech i vědomostí lesního hospodáře může být použita kterákoliv alternativa kdekoliv v České republice. • Odborné lesnické veřejnosti • Propagaci a podpoře založení plantáží Topolu japonského a zalesnění zemědělských půd

42

9 Diskuse Trendem moderní Evropy je zalesňování zemědělské půdy. Při vstupu České republiky do Evropské unie se tento trend převedl i k nám. Jak ze strany EU, tak ČR je zalesnění hodně podporováno formou dotací. Široké veřejnosti tyto dotace nejsou moc známy, ale výsledky jsou jednoznačné. Díky těmto dotacím klesá plocha nevyužívaných zemědělských půd a také klesá nadprodukce potravin.

Ekonomika zalesnění je velmi příznivá díky vratnosti nákladů z dotací Evropské unie. Tato alternativa je aktuální pro vlastníky, kteří chtějí ukončit zemědělskou činnost a dále se o dané pozemky starat pouze v delších intervalech. To přesně umožňuje zalesnění a následná péče o vzniklý porost. Majitel však nemůže počítat s výnosy za dřevní hmotu z důvodu vysoké doby obmýtí. Dále však je potřeba při péči o porost počítat s dalšími náklady např. za prořezávky a probírky. Ty tato bakalářská práce nezohledňuje kvůli krátkodobému zaměření práce. Z těchto nákladů však vznikají i výnosy díky prodeji dřeva, obvykle palivového.

V této práci jsou rozvedeny hlavně ekonomické aspekty založení plantáže rychle rostoucích dřevin, konkrétně Topolu japonského. Pro společnost by tyto výsledky měli znamenat poučení a možnost použití této alternativy místo zalesnění.

Po zhodnocení výsledků založení plantáže jsme zjistili, že díky dotacím a prodeji topolové štěpky se vrátí počáteční náklady zpět majiteli. A dokonce je zde náznak zisku, s nímž jsem rozhodně nepočítal.

Dále je však nutné podotknout, že z krátkodobého hlediska bakalářské práce se nezapočítává další sklizeň plantáže pro topolovou štěpku. Je výhodou Topolu japonského jeho pařezová výmladnost. Pokud necháme při těžbě větší pařezy (cca 20cm), topol nám zmladí (vyroste znovu z pařezu) a tím nám anuluje náklady spojené se založením plantáže. Tak nám zbudou jen náklady na následnou péči. Nemůžeme však už počítat s žádnými dotacemi. Takto můžeme využívat zemědělskou půdu po 20 let, potom musí následovat rekultivace. 43

Pro majitele, kteří uvažují o založení plantáže rychle rostoucích dřevin, by měl být tento posudek ekonomických aspektů příznivý. Doporučuji zvolit tuto alternativu vlastníkům, kteří se nemohou uplatnit na trhu s jinými zemědělskými produkty, kteří nechtějí prodávat ani pronajímat svá pole a hledají pro ně vhodná využití.

Pro další porovnání využití zemědělské půdy jako plantáž topolu můžeme srovnat pěstění topolu s pronájmem zemědělskému družstvu. Z výsledků pěstění topolu nám vyšel výnos 2 711,3Kč z jednoho hektaru na ploše č. 1 a 2 874,0Kč na ploše č. 2 také z hektaru. V tomto regionu se pohybuje pronájem zemědělské plochy od 1. 9. 2009 cca 820Kč za jeden hektar. Takže je se vyplatí pěstovat topol více naž pronajímat zemědělskou půdu.

Z důvodů pětiletého období, na které je investice počítána, a nízkého inflačního faktoru v první polovině roku 2010 jsou finanční částky brány v cenových relacích června roku 2010. Celá bakalářská práce je vedena z pohledu zemědělského podnikatele, a proto jsou všechny ceny počítány s DPH.

44

10 Závěr V této bakalářské práci jsou podrobně rozvedeny dvě formy využití zemědělských půd. Založení plantáže rychle rostoucích dřevin a zalesnění zemědělských půd. Po zhodnocení ekonomických aspektů těchto alternativ vyšlo najevo, že oboje zhodnocení vychází příznivě pro majitele pozemků, takže je pouze na vlastnících, pro kterou alternativu využití zemědělské půdy se rozhodnou. Tato bakalářská práce je pomůckou pro jejich rozhodnutí. Majitelům, kteří chtějí ukončit zemědělskou výrobu, a dále na pozemcích nehospodařit bych doporučoval tyto půdy zalesnit a majitelům, kteří hledají výnos ze svých pozemků, doporučuji založit plantáž rychle rostoucích dřevin.

45

11 Summary In this work are detailed, two forms of use of agricultural land. Establishing plantations of fast growing trees and afforestation of agricultural land. To achieve the goals we had to consider how to carry out silviculture poplar, cultivation and mining, and the eventual sale of poplar wood chips. Both assessments became a positive for property owners, so it is only with the owners for which an alternative use of agricultural land to decide. This thesis is a tool for their decision.

46

12 Přehled použité literatury KOLEKTIV. 1994. Lesnický naučný slovník. I. Díl A – O. Praha: Ministerstvo zemědělství. 743 s. ISBN 80-7084-111-1. KOLEKTIV. 1994. Lesnický naučný slovník. II. Díl P – Ž. Praha: Ministerstvo zemědělství. 683 s. ISBN 80-7084-131-1. HORÁČEK, P. 2000. Diplomová práce a její presentace I. vyd. Brno: MZLU v Brně. 6 s. ISBN neuveden. KOŘÍNEK, J. – STRNAD, V. 1995. Diplomová práce (metodická pomůcka). I. vyd. Brno: MZLU v Brně. 170 s. ISBN 80-7157-175-X. KUPČÁK, V. 2003. Ekonomika lesního hospodářství. Brno: MZLU v Brně. ISBN 80-7157-734-0 VYSKOT, I. 2003. Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky. Ministerstvo životního prostředí, Praha. ISBN 80-7212-264-9 PULKRAB, K. 2003. Ekonomika zalesňování nelesních půd. (sborník semináře konaného 10. září 2003), Lesnická práce, str. 7 – 14, Kostelec nad Černými lesy, dostupné na http://www.cesles.cz/sborniky.htm, (citace 1. 6. 2010) SEBERA, J. 2004. Oceňování lesa. Brno: MZLU v Brně., 114 s. ISBN 80-7157-818-5 JANEČEK, M., NOVÁK, P. 2003. Pedologické podklady pro zalesňování zemědělské půdy. (sborník semináře konaného 10. září 2003) Lesnická práce, str. 19-23, Kostelec nad Černými lesy, dostupné na: http://www.cesles.cz/sborníky.htm, (citace 1. 6. 2010) LOSMANSKÁ, J. (2003): Financování zalesňování zemědělských půd. (sborník semináře konaného 10. Září 2003), Lesnická práce, str. 27 – 32, Kostelec nad Černými lesy, dostupné na: http://www.cesles.cz/sborniky.htm (cit. 1. června 20010) Lesnická Práce. ISSN 0322-9254. ČERNÝ, Z., LOKVENC, T., NERUDA, J., (1995) Zalesňování nelesních půd. Institut výchovy vzdělávání Ministerstva vzdělávání České republiky, Praha Míra inflace (2010). Český statistický úřad, dostupné na http://www.czso.cz (citace 1. Června 2010)

47

Internetové zdroje: http://lesprace.silvarium.cz/ http://www.beckov.cz/ http://www.lesoskolky.cz/ http://eagri.cz/public/eagri/venkov/program-rozvoje-venkova/

48

13 Přílohy

Obrázek 2: Správně zasazený řízek

49

Obrázek 3: Plantáž ročního Topolu japonského

50

Obrázek 4: Plantáž Topolu japonského v pěti letech

51

Obrázek 5: Plantáž sedmiletého Topolu japonského

52

Ekonomické aspekty porostu rychle rostoucích dřevin Topol japonský

Recommend Documents