EKONOMICKÉ A EKOLOGICKÉ ASPEKTY ROZVOJE JADERNÉ ENERGETIKY

INIS-mf — 1 2 8 1 7

DŮM TECHNIKY ČSVTS ČESKÉ BUDĚJOVICE

EKONOMICKÉ A EKOLOGICKÉ ASPEKTY ROZVOJE JADERNÉ ENERGETIKY

1990

ČV energetické společnosti ČSVTS OS jaderné techniky Dům techniky ČSVTS České Budějovice

E K O N O M I C K Í ROZVOJE

A EKOLOGICKÉ JADERNÉ

ASPEKTY

E N E R G E T I K Y

Tábor 1 9 9 0

O b á A H :

Str. : Ekonomické aspskty rozvoje jaderné v ČSSR Ing. Miroslav Cibula, CSc, SPK Praha

energetiky 1

V l i v p r o j e k t ů nová generace na ekonomické parametry našich jaderných e l e k t r á r e n Ing. Zdeněk Chaluš.CSc, Ústav obecné energetiky ČSAV

9

Metodika mezinárodního srovnání ekonomiky výstavby jaderných e l e k t r á r e n Ooc.Ing.Petr Majer,CSc.,ČVUT FEL Praha

17

P r o b l e m a t i k a srovnávání t e c h n i c k o - e k o n o m i c k ý c h parametrů j a d e r n ý c h e l e k t r á r e n Ing. Rostislav Havlíček, Energoprojekt Praha

25

Jak o v l i v n i náhrada uhelných e l e k t r á r e n j a d e r n ý m i ekonomiku provozu e l e k t r i z a č n í soustavy (ES) ČSSR Ing. Vlastimil Šlechta, VÚPEK Praha

32

Prevádzkové s k ú s e n o s t i s ekonomikou výroby v EBO Ing. Ruodlf Hudcovič, SEP-EBO

40

P r o v o r n í z k u š e n o s t i s ekonomikou vyrob v an y Ing. Jaroslav Papucjj. JE Dukovaní/

47

v JE Duko-

Zkušenosti investora s dodržováním pevných nákladů při výstavbě JE Temelín Ing. Petr Čečil

54

Ekonomické dôsledky predĺženia ž i v o t n o s t i jadrových elektrární Ing .Jan Roušek, CSc., Ing. Jozef Kysel, VÚPEK Bratislava

63

Ekologické aspekty jadtrné energetiky RNDi. Petr Horáček, CSc., VÚPEK Praha

72

Zacházení s radioaktivními oapady z jaderných elektráren Doc.Ing.Leo Neumann,CSc, Ú3V Řež

79

Rizika havárií jaderných elektráren Ing. Zdeněk Kříž, ČKAE Praha

86

Problémy spojené s vyhořelým palivem z jaderných elektráren Ing. Eduard Malášek, CSc, ČKAE Praha Ekologické aspekty l i k v i d á c i e jadrových Ing. Eduard Hladký, CSc.,VÚJE Trnava

95

elektrárni 104

- 1 EKONOMICKÉ ASPEKTY ROZVOJE JADSRNÉ ENERGETIKY V ČSSR

Ing. Miroslav Cibula, CSc Státní plánovací komise, Praha

Anotace Posuzují se rozhodující ekonomické aspekty, které budou předurčovat rozvoj jaderné energetiky i v podmínkách nového československého ekonomického programu a systému, orientovaného na rozsáhlé strukturální změny a zavedení tržního hospodářství.

Energetická politika CSSR bude muset i nadále představovat ucelený systém strategických opatření umožňujících řešení rozvoje energetického hospodářství tak, aby i při o mnoho vyšší neurčitosti vývojových tendencí se vážnější poruchy v zásobování energetickými zdroji nestaly příčinou ekonomické a společenské destabilizace a ohrožení sociálních jistot obyvatelstva. Tento základní požadavek nebylo snadné naplnit ani v období centrálního administrování

ekonomiky a je zcela logic-

ké, že nový ekonomický systém bude vyžadovat o mnoho pružnější politiku, jak v oblasti zdrojů energie a jejich restrukturalizace, tak i na úseku vztahů .-nezi výrobci a spotřebiteli energetických zdrojů. Tato nová situace bude v oblasti rozvoje jaderné energetiky značně odlišná, než v oblasti tradičních fosilních zdrojů energie, kde existuje o mnoho rozsáhlejší škála vzájemně zastupitelných řešení a to v relativně o mnoho kratších časových lhůtách, než ve výstavbě jaderně energetických zdrojů. V jaderné energetice se neurčitost a riziko zesiluje zejména o mnoho vyšší potřebou rozvojových investic na jednotku

- 2 -

opatřované energie. Od doby zahájení

přípravy a realizace

těchto technicky velmi náročných investičních celků hodnocených i veřejností z pohledu kritérií jaderné bezpečnosti a spolehlivosti ôo doby jejich provozního využívání uplyne více než deset let. Dosavadní vývoj prokazuje, že návratnost investic do jaderné energetiky je kratší než u klasická energetiky a to zejména v souvislosti s několikanásobně nižší palivovou složkou jaderných elektráren v porovnání s palivovou složkou klasických elektráren.Nízké provozní náklady jaderných elektráren představují ekonomický stimul pro jejich vysoké časové využití. V našich podmínkách jsou iplné vlastní náklady jaderných elektráren zhruba o čtvrtinu

až třetinu nižší než u uhelných

elektráren. Objektivnost prováděných porovnání vlastních převedených nebo společenských nákladů jednotlivých typů elektráren může být samozřejmě trvale zpochybňována.Dosud se ale nepodařilo prokázat, že budování jaderné energetiky je v rozporu s kritérii eKoncmické i společenské efektivnosti. Navíc uhelné elektrárny se již v ČSSR zhruba deset let nebudují nejen z ekologických

důvodů, ale i vzhledem ke stavu vyčerpání do-

mácích zásob uhlí. Lze předpokládat, že pořizovací náklady a ekologická kritéria budou v ČSSR trvalou překážkou i pro výstavbu uhelných elektráren ra kvalitní dovážené uhlí. Výstavba elektráren na dovážený zemní plyn nebo ropná paliva a přímý dovoz elektrické energie nemohou v našich podmínkách zřejmě nikdy vážněji konkurovat jaderné elektroenergetice jako zdroji elektrické energie pro základní pásna diagramu zatížení. Konkurenceschopnost bude zřejmě možná pouze ve výrobě špičkové energie. I to je problematické, protože např. palivová složka -.ákladů elektrárny na dovážený zemní plyn vychází v současné době přibližně sedmkrát vyšší než palivová složka jaderných

- 3 -

elektráren.Lze předpokládat, že tento rozdíl se bude díle zvyšovat souběžně se zhrošováním podmínek opatřování dováženého zemního plynu, což naznačuje, íe ani při relativně velmi nízkých pořizovacích investičních nákladech nebude možno dosáhnout vyhovující úroveň děrných nákladů na ). kWh dodávanou 2 elektráren na zejnní plyn. Pro další zlepšení ekonomických výsledků budoucích čs. jaderných elektráren existuji značné rezervy niobilizovatelné uplatněním projektových řešení využívajících poznatky technického pokroku špicových států a výrobců jaderné techniky. Řada rozborů prováděných v CSSR v letech 1987-1989 v souvislosti s přípravou projektu jaderné elektrárny nové generace jednoznačně prokázala možnost výrazných úspor ve spotřebě betonu, oceli a dalších materiálů, v nárocích na zastavěné plochy a obestavěný prostor. Existují rovněž značné rezervy v raciop* lř*a<-:i palivového cyklu jaderných elektráren. Vedle pozitivních ekonomických přínosů v ČSSR se právě výstavbou jaderných elektráren předpokládá vyřešit jednu ze základních strategií zlepšování a ochrany životního prostředí, t j . snižování emisí kysličníku siřičitého. Postupně s náběhem provozu jaderných elektráren se u nás od roku 1978 začal zpomalovat a později snižovat růst emisí kysličníku siřičitého ze spalování uhlí v elektrárnách. Předpokládá se, že na dosaženém snížení emisí kysličníku šiřičitého v CSSR v období let 1980-1990 se budou jaderné elektrárny podílet zhruba 19 % a do roku 2000 více než 60 %. Přínos uvažované výstavby nákladných odsiřovacích zařízení bude podstatně nižší, zhruba v poměru 1:4. Nastala doba, kdy státní podniky čs. energetiky musí o mnoho důsledněji respektovat naznačené ekonomické relace a ekologické souvislosti. Objektivním působením tržních vztahů by se měla dále zvýraznit ekonomická efektivnost

orientace

- 4 -

na jadernou energetiku. Nejvážnějším problémem buče ale získání potřebných finančních zdrojů pro výstavbu jaderných elektráren. Z přípravy zakladatelských programů státních podniků ČEZ a SEP v roce 1989 vyplynulo, že při respektování odvodových a dalších pravidel nového hospodářského mechanismu bude těmto podnikům scházet na výstavbu uvažovaných jaderných elektráren Mochovce, Temelín a Kecerovce 20 až 30 mld Kčs. Tyto prostředky se požadovalo zabezpečit dotacemi ze státního rozpočtu.protože v podnikových zdrojích byly již zahrnuty i úvěry od banky odpovídající únosné míře zadlužení. V podmínkách nového ekonomického systému bude zřejmě nutné scházející prostředky opatřovat i prodejem akcií tuzemským i zahraničním partnerům se zabezpečením odpovídajícího podílu na zisku z provozu jaderných elektráren. Významné mohou být i jiné formy jako například úhrada zahraničních úvěrů vývozem části vyráběné elektrické energie. Do rozvinutí těchto nových způsobů financování výstavby jaderné energetiky rudou v r.aší elektroenergetice převládat dřívější přístupy, tj. zejména spoléhání na řešení ze strany státu. Bylo by ale omylem předpokládat, že ve financování rozvoje energetiky nedojde k zásadnějším změnám a formám státní účasti. Prudké změny společenského a částečně i ekonomického systému ČSSR, ke kterým došlo po listopadu 1989 odhalily značnou nepřipravenost dřívějších řídících struktur naší energetiky na zvládnutí této situace a zabránit téměř živelné devastaci řadu let připravovaných rozvojových programů jaderné energetiky. Je vážně spochybněno dokonce zahájení výstavby druhé poloviny jaderné elektrárny Temelín (3. a 4. blok W E R 1000). Přičemž se jen okrajově zvažují důsledky tohoto kroku pro energetiku a ekologii a neberou se v úvahu ani poměrně značné již vynaložené investice. Není cílevědomě organizován otevřený dialog s veřejností c nezastupitelnosti rozvoje jaderně energetiky &

- 5 -

přijatelnosti uplatňovaných bezpečnostních systémů. Náprava vzniklého stavu nebude jednoduchá. V současné době je již organizován postup realizace programového prohlášení vlády národního porozumění z 19. prosince 1989. Jedním z úkolů v oblasti ekonomické strategie je i příprava nové koncepce energetické politiky ČSSR, která by měla být dokončena do dubr.a 1990. V rámci této koncepce musí být zaujato aktualizované stanovisko k rozvoji československé jaderné energetiky do roku 2005. Lze předpokládat, že dojde i ke konfrontaci dosavadních prognostických představ o vývoji spotřeby primární a elektrické energie v ČSSR. V rámci toho by měla být posouzena zejména reálnost úvah o zrušení celkové spotřeby palivoenergetických zdrojů, podmíněných strukturálními změnami v průmyslových odvětvích. Podle původních představ prognostiků při zvažovaná reaiizani strukturálních změn by bylo možné výraznými úsporami a restrukturalizací palivoenergetických zdrojů dosáhnout výrazné úspcry a v roce 1995 se obejít se zdroji elektrické energie ve výši maximálně 95 TWh. To 2namená, že v porovnání se skutečností roku 1990 představující 92,5 TWh by došlo pouze k nevelkému zvýšení potřeb elektrické energie. I v případě vývoje potřeb energie podle tohoto prognostického předpokladu nůstane v naší energetice značný prostor pro uplatnění přírůstků výroby elektrické energie z budovaných jaderných elektráren Mochovce a Temelín. V roce 1995 by se dokončené jaderné bloky těchto elektráren mohly podílet na československé výrobě zhruba 20 TWh, což představuje zhruba jednu pětinu, spolu s dalšími staršími jadernými bloky by šlo zhruba o dvě pětiny. Vytvořil by se tím prostor pro rychlejší útlum výroby elektrické energie na bázi uhlí s příznivými přínosy pro zlepšování životního prostředí. Ušetřily by se značné prostředky na výstavbu odsiřovacích zařízení, obnovu těžebních kapacit uhelných dolů, úložišt popílku a další.

- 6 -

Obdobná situace bude i dalším perspektivním obdobím.Trvale bude muset probíhat útlum výroby

elektrické energie na bázi

uhlí a navíc nově vybudované jaderné bloky by měly postupně nahradit dožívající jaderné elektrárny uváděné do provozu v sedmdesátých letech. Posouzení výhledové situace československé elektroenergetiky s uplatněním nejen tradičních bilančních metod, ale i jiných postupů např. rozvojových scénářů, metod indikativního plánování a modelové techniky vede k jednoznačnému závěru, že ČSSE se nemůže vzdát rozvoje jaderní energetiky. Neobstojí ani argumentace opírající se o představy radikálního snížení potřeb elektrické energie v důsledku očekávané restrukturalizace našeho národního hospodářství. Jestliže bereme v úvahu pouze výhledový růst spotřeby elektrické energie v terciární sféře a přímo v domácnostech odvozený z nesporných cílů dalšího růstu životní úrovně našeho obyvatelstva, kterou hodláme přiblížit evropskému standartu, pak se orientace na výstavbu jaderných elektráren ukáže v jiném světle. V ČSSR dlouhodobě přetrává zcela jiné rozdělení

celko-

vé spotřeby elektrické energie mezi průmysl a obyvatelstvo, i j

než v průmyslově vyspělých státech světa (viz tabulka). Velmi nízký podíl spotřeby elektrické energie v našich domácnostech signalizuje naléhavost překonání stavu, při kterém je

j

vybavenost našich domácností elektrickou energií zhruba 2,5krát

:

nižší než dosažené západoevropská úroveň. Pouhé vyrovnání tohoto rozdílu představuje již v současnosti požadavky na zdroje elektrické energie ve výši přibližně 13 TWh. Na úrovni roku 2000 to může být vyšší o dalších zhruba

5 TWh. Přitom nelze

počítat s tím, že potřebné zdroje pro řešení naznačeni anomálie získáme v průmyslových odvětvích. Československý průmysl na rozdíl od řady vyspělých států se bude dlouhodobě nacházet v situaci, kdy pro překonání své vysoké neracionality ve výrobě fosilních paliv bude mít jako rozhodující východisko další

Kozdfly v členění spotřeby elektrické energie mezi CSSR a vybranými státy v roce 1986

CSSR Zdroje pro spotřebu v zemi (TWh) z toho. pře _-.- rpjva:.- ztrát.y v SiZĹCC

Užitečná spotřeba (TWh) - tj. CSSR = 100 % - členění užit.

(metodika OSN)

NDR

PLR

80,2 104,5 130,e

V.Británie 285,7

Belgie Francie

NSR

55,2

3 20, 6

23,1

3,1

24,1

14,.-

94,5 113,7 259,6

50,7

293,4

371,6

100,0 129,1 155,3 354,6

69,0

400,8

507,6

53 ,6

53, 4

49 ,6

i. ,0 S, 7 73,2

2,1 7,9

3,1 13,8

1 '< i , ř.

3, C

snnt-řphy

v -

zeni (%) průmysl doprava zemědělství ostatní spotřeba

Spotřeba elektřiny na obyvatele (kWh/rok) - tj. ČSSR = 100 % Spotřeba v domácnosti na obyvatele (kwh/rok) - tj. CSSR = 100 %

62,0

56,9

60,8

36,5

4,8

2,4

5,5

1,2

2 ,3

2, 9

3 ,3

15,6

17,1

14,9

35,3

32 ,9

30, 5

26 ,2

12,0

25,5

12,5

18,9

5680

3057

4586

5116

5318

6094

100,0 120,0

64,6

96,9

108,1

112,4

128,8

455

1620

2252

1620

1599

61,6 235,9

304,7

219,2

216,4

12,4

4732

739

971

100,0 131,4

Pramen: Statistická ročenka, energetika 198 7, FSO (vstupy pro výpočet)

- srůst spotřeby elektrické energie, která poskytuje vyšlí možnosti úspornosti i při použiti v technicky ne zcela moderních provozech a výrobních programech a v převážné většině moderních výrobních technologií je nenahraditelná dokonce jako zdroj tepla. Ukazuje se, že ani útlum energeticrry náročných výrob nemůže zásadněji ovlivnit perspektivní potřeby elektrické energie. V metalurgii i při snížení výroby oceli si technický pokrok vynutí další růst podílu výroby elektrooceli, ušlechtilých ocelí, vyšší úroveň zpracování sortimentu válcovaného materiálu, což jsou procesy náročné na spotřebu elektrické energie. Výraznějším přínosem by mohla být pouze zastavení výroby hliiiíku. Na druhé straně automatizace a robotizace výrobních procesů povede k řešením energetiky příslušných provozů podle zá= ;dy "vše elektřinou". Podrobnější analýza naznačených FOI;\-ÍEloctí vyústuje v poznatcích, že v ČSSR by se do roku 2005 mělo vybudovat v jaderných elektrárnách zhruba 8000 MW. Při redukci výstavby nových jaderných elektráren pod tuto úrcveň by bylo nutno hledat jiná -ešení, která ty byla o mnchc méně efektivní ze všech spclečensko-ekonomických hledisek a představovala by i zrióčně nepříznivé dopady na záměry našeho ekologického programu.

- 9 -

VLIV PROJEXTU NOVÉ GENERACE NA EKONOMICKÉ PARAMETRY NAŠÍCH JADERNÝCH ELEKTRÁREN Ing. Zdeněk Chaluš, C S c , Ústav obscné energetiky ČSAV

Autor se ve svém příspěvku vyjadřuje k problematice významů klíčových slov - projekt, nová generace a ekonomické parametry, a to ve vztahu k jaderným elektrárnám v ČSSR. Ukazuje se, že především v souvislosti s otevíráním se čs. odborné veřejrsosti světu je z mnoha důvodů třeba formou komparací se světem oživit náš současný inženýrský jazyk. Tuto skutečnost autor považuje za základní nástroj dalšího rozvoje inženýrské tvůrčí práce v podmínkách ooliticky a hospodářsky integrující se Evropy. Úvod. Je jistě víc? možností jak se vyrovnat se zadaným tématem přednášky "Vliv projektů nové generace na ekonomické parametry našich jaderných elektráren". Pokusím se o to netradičně, a to rozborem samotného názvu přednášky. Předmětem dalšího textu budou tato klíčová slova: projekt, nová generace, ekonomické parametry. Projekt. Projekt, co to vlastně je? V naučných slovnících a vyhláškách najdeme sice řadu odpovědí na tuto otázku, nicméně, v praxi cítíme, že to s tím projektem zase až tak jednoduché není. Po léta inženýři ve svých tvůrčích činnostech ovlivňováni metodou "hlavního článku" - tj. zde náš úkol, metodu znáš a dělej; pamatuj, že čas, náklady a kvalita jsou sice ve tvé inženýrské práci důležité, nicméně, nesmějí ti bránit v tom, aby úkol byl splněn postupně oklesťovali sami význam slova projekt, až na jakýsi návod operativní aktivity. Operativa ovládla řídící pracovníky.

- ID -

Ľeyraäscí projektu na úroveň v praxi dnes ustálené jednosměrné vypovídací schopnosti (urči rozměry a hmotrosti komponent a ostatní najdeš v cenících) se podařilo utajnit i takové důležité faktory projektu jako je osobní odpovědnost a způsob kontrolní činnosti. Komparace se zahraničním se staly obzvláště nežádoucími. Vědět, jak to dělají jinde a navíc ještě prosazovat varianty řešení, to už bylo příliš: důležité bylo mít projekt, a to jako právní podklad pro nastartování operativní tvořivosti v kalný;h vodách dodavatelsko odběratelských vztahů. Dnes lze právem hcvořit o degradaci projektování v ČSSR; proto pokoušejme se opěť, znovu a z různých pohledů, zamýšlet se nad tím, co to je projekt dnes, v současném dynamicky se rozvíjejícím světě. Příležitost k takovémuto zamyšlení dávají přiložené obrázky. liová generace. D a 1 š í •? k 1 í č o v*' ^ slovem z názvu n r e d p s š ^ v -1 e - n o v á o en ~. r 3 c ? . Aru zde to není tak jednoduchá. Toto slovo jsme se naučili skloňovat zejména v souvislosti s projektem nové generace (PIJG) v rámci spolupráce států RVHP. Připustíme-li to, že za měřítko generačního rozdílu (tím co bylo a tím co má být) lze považovat vybrané technickoekonomické parametry včetně uplatnění rozdílných přístupů filosofie bezpečnosti a provozní spolehlivosti, tak i za tohoto zjednodušeného předpokladu přijdeme k následujícímu závěru. Potřebujeme bohatě strukturované znalosti, vícesměrně orientované, abychom kvantitativní a kvalitativní rozdílnost pro dvě časové hladiny - minulost a budoucnost - mohli popsst, pochopit a třeba nazvat jako rozdílnost generační. Praxe nás naučila, že jednosměrné přístupy ve strukturovaném prostoru a čase vždy nakonec vyznívají jako primixivnost; jsou neschopné konkurovat ve všestraněji intelektuálně orientovaném prostředí. Nicméně ani sama mnohasměrnost nestačí, projekt ve svém celém životním cyklu od myšlenky až o plnění funkcí její zhmotnělé skutečnosti (bezpečná a spolehlivá výroba elektřiny a tepla z jaderné elektrárny? - musí být rovněž strukturován ve smyslu dosažení komplexnosti

- 11 S'.š i sv y ch v,'j z? b k okolí. Z tohcto pnhj.edu dostaví nriinšné klíčové sicvo

- nová generace

- širší vyznám, ne jií jen

technický.

Je zz' äouCísti celého techn íck jekonorr.ickéhc prostŕ-'-d- a vstup'jj-j ao Jlildoti, ktoré Lze nazvat jakc no^á generace c, právníno, politického, kulturního

Ekonomická

prastŕsdí

atd.

parametry.

Rovněž i toto klíčové slovo D y si zasloužilo sanostatr^' rozbor. Tntiž ani v tomto pripadá není dostatečné J 3 5 n o c č vlastné jde. Platí, d to nyslím obecně, Se úrovni odpovídá

i lirovjn mstcdv

Proto, pozadui2me-li

radikální

potom S3 mu sírna připravit

ekononickéno

prostfadí

stanovováni skonoiiickvcn parametru. změnu cjkonomickáho mecnanis^u.

i na radikální

nomickým parametrům. To, co dnes cnápeme

změny v pŕ í stupecti k ekojako ekonomické para-

netry, je produktem již dříve umělí vy tvořen žeh aasnims trati vních monopolů. Jejich zhroucením se sice hroutí i primitivní

metodiky

ekonomického měření efektivnosti naší práce, ale nicnáně setrvačnost našeho myšlení zůstává. Obecné víme. že n o w ' hoscodáŕskC mechanismus předpokládá p]né přiznání peněž ve vztazích mszi noínick/mi subjokty; o fungování nového ekonomického

zko-

mschanismu

víme J2n to, že dojds k výraznému posílení ústřední banky (včstné sítě celého bankovního sektoru) a ministerstva

státu

financí,

a to na úkor působnosti Státní plánovací komise a resortních orgánů. Nicméně přestavby výstavby

i to by nám mělo jako vstup do začátku

předprojektové a projektové přípravy

a řešení

radikální investiční

stačit pokud si včas a plně uvědomíme význam projektu

v řízení. Pochopení projektu, jeho význam v řídícím procesu cílevědomě orientované tvůrčí aktivity, která rcá vždy svůj začátek a konec, je klíčera technické inteligsncs do "tajemných komnat" ekonomických procesů v měřítku vnitrostáním

i mezinárodním.

- 12 Obecné závěry. 1:_ ;>a základě zevrubného rozboru tří klíčen ýc;i si o.- ? názvu přednášky

lze rozpoznat akutní potřebu hledání nových

k obohacení

i srozumitelnosti

přístupů

českého jazyka, řeči našich inže-

nýrů. Proč je zde toto zmiňováno? Předně proto, že jazyk, jeho srozumitelnost

a obsahová bohatost je základem veškerého

lidí, především pak pracovně orientovaných ke splnění cíle. Práce lidí v investičním tována, a o jazyk používaný

konání

společného

procesu je nesporně cilevě orien-

v tomto procesu především

jeho gramatické stavby, která Konečně nsmusí být

jde. Krcrae

nejsilnější

stránkou inženýrské profese, pjstrádame jednotný výklad mnoha českých slov

(viz například slova klíčová výše z m í n ě n á ) .

se stane ještě nepřehlednější, konfrontujeme-1i slov našeho slovníku používaného např

obsahový

kromě společenství RVHP, popisují

praxí minulou. Současná

stejný

internacionální

ds roní C B i C S V é t C V O U n ľ 3 v i

význam

v investičním procesu se

anglickými, které v jiné iemi, dnes téměř.ve všech

„3 "rtrunjla, ztratila

Situace

a nsnnpk

s^vy reních

proces. Mnohá čefká slo-

význam, ne\y?tit-vi i stan-

i*=;n!.i rP9 + n ?rip f r'T^r v i n S neši

situace dvojí jazykové bariéry

obsahové i formálni^ je vážnym současným

(bariéry

proolémem.

Praktické závěry. Program jaderných elektráreň s reaktory v ČSSR je realitou. Zkušenosti ny a kopírovaní

v\ Eí? 4';0 a 1000

z přebírání, překládání

O J češti-

sovětských projekiú, tz. pseudostandardnich

nových řad jsou špatná, viz např. literatura Co nás zřejmě v této oblasti

čeká dále? Budeme-li chtít ji? pro-

sazované a stavěné bloky s reaktory bezpečně provozovat

výko-

1 a b .

VVER maximálně zužitkovat,

a následně po dožití odstranit, bez ekolo-

gických konfliktů, nezbude náiii nic jiného, než se k této, dnes již velmi zastaralé koncepci Informační pružnost

zpracování orojektů znovu vrátit.

tohoto znalostního fondu (projekty

JE

s reaktory VVER) nebude pro ekonomické chování provozovatelů JE zřejmě postačující. Jen s obtížemi například bude možná

koordina-

- 13 ce prací na prodlužování životnosti těchto zdrojů v součinnosti s pravidelnými odstávkami spojenými s výměnou paliva atd. Je pravdou, že toto není dnes nejpalčivější problém, je však třeba si uvědomovat, že je reálné, že přeroste i v problém závažný. V zahraničí se připravují a realizují programy prodlužování OE s reaktory PWK ze 70. a 80. let o 20 až 25 let. Tyto projekty jsou ekonomické, zmírňují tempa výstavby nových zdrojů a intenzivně se uplatňuje nová generace nástrojů projektování a řízení. Stejné specifickou oblastí pro čs. jaderný program je daiší jeho rozvoj, výstavba dalších bloků. Tyto by měly být nové generace ve smyslu jejich technické koncepce a měly by být připravovány v organizačních strukturách a nástroji soudobé světové úrovně, pro nás v podmínkách nové generace (pracovních sil, pracovních nástrojů atd.). Podaří-li se nám mobilizovat naše intelektuální schopnosti a k roku 2000 se zařadit mezi evropské státy co do dovednosti projektovat a řídit přípravu, realizaci i správu velkých projektů, n

o t o ÍTI SDsci^iksce Q ^3k m j

np

ne r 3Ci

^ 3 d ? r n é elektrárny jde 3

jsou-li její parametry ekonomické, přestane být jen naší záležitostí, ale stane se samozřejmou součásti vyššího integrovaného celku, součástí jeho konkurenčního prostředí. Proto bychom měli udělat vše proto, aby se především hledali cesty další intelektualizace tvůrčích sil čs. jaderného programu. 3de především o různé formy spolupráce se všemi zeměmi, kde se mámt čemu přiučit a kde je možnost učit se rychle. V této aktivitě spatřuji rozhodující vliv projektů nové generace na ekonomické parametry našich jaderných elektráren.

- 14 Literatura: /!/ Chaluš Z. a kol: Stavby jaderné energetiky - předprojektová a projektová příprava v procesu výstavby jaderných elektráren, UIS3P Zbraslav, 1986. 171 Chaluš Z.: Nuclear Power System in Capital Construction, 9 th. World Congress on Project Management, Glasgow, 1983. /V

Raade R. A.: Koncepce a hlavní rysy jednotného systému řízen: projektu a výstavby elektráren ve Finsku, Investiční výstavba, 1/1939.

/4/ Chaluš Z.: Investiční výstavba a rozmanitost organizačních struktur ve světě, Investiční výstavba, 2/1909. , r ' Kolektiv autorů: Současný stav a další rozvoj československé jaderné energetiky - několik r-ázorů. stanovicek a připomínek, Ústav jaderných infornací, Zbraslav, 1989.

- 15 -

^I

!i

11 <9

<0

i.

9

«

-I

I

o "b

NEED

COURTSHIP Nf)7URE

, HflTUR-ľtTION (CHRNGE) HflN C»E»T£Ů THE NRTUItE

OF

ENŮ OF EXISTENCE I

) GROWING '(CHfíNGE) BIRTH ENVIRON- I ItHN FOKI^Eb BV MENr INFL<J\ NRTORC R N D SoENCE

PERFORMING FUNCTIONS FULFILLING 3IOLO6IFUNCTIONS

I

I MUM'S MORHLS

I BEGINNING [OF EXISTENCE

DELIVERS

CONCEPTION

GROUT H

BIRTH CHILD EVOLUTION1 PREP, riON

HND

\P*£pn#ňI TlON R LIFE HOOZ>

OF

HfíN RHb HIS FULFIL U FUA/criOMS ; CftN U/AJ OR LOST

at'

HHN 's woKH cee/> -

H f) N fíHD SOCIET'/

TED BV THE MňN

I not) E L

*•

I

i

D£\r£iOPI rION I I I fíTTITUDE TO PROJECT (CREHTIOA/ )

PM

STRATEGY

ML

flNb INŇ6WHTI0K tUSCtPLINB

L..

I U-

en:') M6 s s .

I PROJECT \**Ot)VCTIRCALIZA - ' ON PRC -

HODBRNI-

l'/>

/A/&ICS.S

znriON fITTITUDK

WORU UNO

(CUL

RtLfíTttiHS

Cj]

TO

9EAISTIO

r URe )

&ISVS KA/Ok/i EDGE

•

FtUTUITV

OF

CÍ :

aCI£A/C£

UNO

TO (CCOLOGV A»A/O ECONOMY REP/tObUCTIOM )

COhPETEN- £CCWa/*l£fíT/O/<J Of CC IfESPON PROCESSES

sibiurv

•SOClfíL

fíA/ů

r#*U>£

RSňLITV

(SffícE

r£C//iVOLO6(J IMPULSES (CjURNT/ľV

SYNTHETIC

DEVELOP MENT

TIME)

- 17 METODIKA MEZINÁRODNÍHO SROVNÁVÍ EKONOMIKY VÝSTAVBY JADERNÝCH ELEKTRÁREN Doc.Ing. Petr Majer, C S c , ČVUT-FEL Praha Anotace: Ve stati je uvedena metodika mezinárodního srovnání JE pomocí parametrických (korigovaných) investičních nákladů a její současná aktualizace. Z přehledu dosud užívaných metod mezinárodního srovnání nákladů na investiční výstavbu vyplývá, že nejvhodnější metodou srovnání se jeví nstoda využívající srovnatelnosti naturálních ukazatelů. Prc její korektní použití je nezbytné zajistit srovnatelnost technických ukazatelů u objektů budovaných v různé době a s použitín různých technologií. Oále navržená metoda využívá funkcí užitku, hodnotících úroveň technických ukazatelů, které vhodně popisují funkční činnost zařízení. Metoda vychází ze soustavy technických ukazatelů vyjádřených v naturálních jednotkách a jejich ohodnoesníro postihuje relace v technické a technologické úrovni zařízení. Výsledky výpočtů podle táto metody unožňují porovnat ekonomiku výstavby investičních celků s cílem vyhodnotit adskvátnos: vynaložených nákladů na výstavbu srovnávaného celku (ať celken nsbo jsn jeho technologické části) podle parametrů referenčního investičního celku, tj. v našen příkladu srovnávané a referenční jaderné elektrárny. Navržená metoda pracuje též s náklady v hodnotovém vyjádřsní a musí se proto vyrovnat s dalším problénjvým faktorem, kterým je srovnatelnost nákladů vyjádřených v nekonvertibilních měnách, popř. vliv změn kursů konvertibilních něn. Přepočet nákladů vyjádřených v čs. korunách na náklady např. v amerických dolarech by měl být proveden pomocí reálného měnového kursu, tj. kursu, který by objektivně odrážel relaci mezi kupní silou obou měn, a nejen to, měl by být založen na cenách investičních prostředků, neboť se jedná pouze o relace investičních nákladů. Takový kurs S3 však musí stanovit ("vypočítat").

- 18 Metodický postup Tento obecný postup lze modifikovaně využít při zachování uvedených zásad pro libovolný investiční celek. 1. Technologickou i stavební část velkého investičního celku (např. jaderné elektrárny) rozdělíme na dílčí celky (uzly), které tvoří většinou uzavřený funkční celek, včetně všech přídavných zařízení, jež souvisejí s hlavní funkční činností každého uzlu. 2. Parametry každého uzlu jsou specifikovány v tabulce včetně technických ukazatelů v absolutních i poměrných hodnotách, investičních nákladů v národních měnách a investičních nákladů přepočítaných. 3. U každého technologického uzlu a každého jeho parac.etru určíme způsob jeho respektování ve srovnávací bázi, tj. určíne způbob přepočtu pro zajištění srovnatelnosti. Existují tyto možnosti přepočtu parametrů uzlu: a/ "Hlavní parametr" uzlu (označen H)- všechny ostatní parametry se přepočítávají (podílem) k jeho hodnotě a tyto poměrné hodnoty se vzájemně porovnávají. b/ "Bázický parametr" (označen B) vyjadřuje výstup několika uzlů nebo celého celku, na který se přepočítávají všechny ostatní parametry, u nichž je tento přepočet logický (např. instalovaný výkon jaderné elektrárnv). c/ "Generální parametr" (označen G) může být tctoíný s bázickým parametrem, ale navíc může být vytvořen i jiným vhodným způsobem, např. kombinací bázických parametrů, který vychází z charakteru porovnávaného celku. d/ "Nepřepočítávaný parametr" (označen N ) , jehož hodnota se srovnává přímo, neboť jakýkoliv přepočet postrádá smysl.

- 19 e/ "Přepočítávaný parametr" (označen ? ) , jehož hodnota se preoočítává na hlavni (H) nebo bázický (B) či generální (G) a teprve tyto poměrné hodnoty se srovnávají mezi referenčním a porovnávaným celkem. 4. Provedeme přepočet (výpočet podílu) všech parametrů na měrnou jednotku hlavního (H) parametru: (nebo parametru S či G ) . 5. Určí/ne váhu (užitnost) každého dílčího parametru uzlu referenčního investičního celku tak, že součet těchto vah pro každý uzel činí 1000 bodů. (Přiřazování vah jednotlivým dílčím parametrům je dáno subjektivním hodnocením. Objektivizaci přiřazení vah lze

zlepšit použitím některé vyzkoušené expertní me-

tody. ) 6. Pro každý parametr určíme jeho charakter, a to rostoucí nebo klesající (+ nebo -) podle toho, zda je žádoucí, aby jeho hodnota byla co nejvyšší nebo nejnižší. Je zřejmé z technického pohledu, že interval hodnot pro většinu parametrů je určen plďtfiýiíii í y zikálníiTii .iíkony a úrovní technologie. 7. Rozhodneme o typu funkce, kterým budeme přiřazovat body parametrům srovnávaného investičního celku (lineární nebo nelineární funkce). 8. Podle součtu vah parametrů uzlu porovnávané elektrárny (více nebo méně než 1000, event, právě 1000) určíme poměr technické úrovně srovnávaného uzlu referenční elektrárny. 9. Na základě koeficientu, určeného podílem vah, stanovíme příslušné hodnotové ukazatele. Klíčová místa celého postupu si podrobněji osvětlíme použitím jednoduchých matematických vztahů. V prvním přiblížení je možné vycházet z lineární závislosti technických (naturálních, fyzikálních) hodnot parametrů a jejich bodového hodnocení.

- 20 Pro bodové hodnocení parametrů lze potom použít lineární funkci ve tvaru

B s = k . -pikde B

• Ps

lbodyl

(1)

... bodové ohodnocení srovnávaného parametru |body|

B

... ohodnocení referenčního parametru

P

... technická hodnota referenčního parametru

P

|techn.jednotka |

... technická hodnota srovnávaného parsnetru

k

|body!

|techn.jednotka j

... parametr, vyjadřující míru variability hodnocení a charakter závislosti

.

! r '

Volba velikosti parametru k ovlivní bodové hodnocení i vy jádří charakter závislosti parametru. Ze vztahu (1) je zřejmé, že naturální hodnotou je

kdy nedochází ke změně bodového hodnocení parametrů mezi referenčním

a porovnávaným investičním celkem, tedy B

= B .

Pr Stanovením parametrů k_ ( — H — ) lze potom vyjádřit odpovídající změnu bodového ohodnocení v závislosti na zcěně technických parametrů a tak i charakter závislosti parametrů. Zjednodušeně můžeme říci, že rostoucí hodnotě technického parametru porovnávaného uzlu přiřazujeme buď více bcdů nebo méně bodů než parametru referenčního uzlu v závislosti na tom. zda je žádoucí, aby posuzovaný parametr uzlu měl rostoucí neljo klesající hodnotu.

- 21 '•la t e ;:;•;"!. i c k.-' v * ;, jdŕen Ĺ popisovaného .Tiodelu Pre celkov, é srovnání technické úrovně porovnávaného a referenčního investičního celku použijeme vzorec

£ B. . N. . 5 - .1 .1 ^ r N '

(2)

... vážený průměr p ř e p o č í t a n ý c h

kde q

bodových

hodnot jednotlivých uzlů B.

j body|

... bodové ohodnocení parametru j-tého uzlu p o r o v n á v a n é elektrárny

N.^

...

j body |

investiční náklady j-tého uzlu

referenč-

ní elektrárny

j Kčs I

Při respektování p ř e p o č í t a n ý c h bodových hodnot lze vypočítat k o rigované investiční náklady uzlů porovnávané N

(mezní, h y p o t e t i c k é ) j e d n o t l i v ý c h

isd^rná elektrárny

ikPj - Nirj

• " •

10

n

o d I e vzorce*

"3'

lKes>

což vyjadřuje největší hodnotu investičních nákladů J E , mají-li být oba p o r o v n á v a n é celky kde N,.

. ... k o r i g o v a n é investiční náklady

.

...

porovnávané

j-tého |Kčs|

investiční náklady j-té.io uzlu r e ferenční elektrárny

q

>

rovnocenné,

uzlu p o r o v n á v a n é JE N.

(3

... součet bodů přidělených p a r a m e t r ů m j-tého uzlu elektrárny

jednotlivým porovnávané |body|

Ve vzorcích (3) a (4) koeficient 10 čet bodu referenční elektrárny

|Kčs|

vyjadřuje převracený

sou-

(tedy B " ) a tím nám člen q . 1 0 "

určuje index (poměrnou h o d n o t u ) technické úrovně uzlu (při volbě 1000 bodů pro u z e l ) .

- 22 korigované investiční náklady pro celou elektrárnu rm'r-^-ir: přímo určit podle vzorce: N

kde N..

ikp = ^ • N i r j 1 0 " 5

!KČ£Í

;Í:

... korigované inve?tiční náklacy všech

1Kp

q

uzlů porovnávané JE ... vážený průměr přepočítaných bodových hodnot jednotlivých uzlů

l^čs! j body!

Poněrern skutečných investičních nákladů porovnávané elektrárny a korigovaných nákladů referenční JE zjistíme relace mezi náklady, tj. kolikrát je porovnávaná elektrárna dražší či levnější než elektrárna referenční. Tento poměr lze vyjádřit koeficientem á_, a to pro jednotlivé uzly

N. .

(5)

pro celou elektrárnu ď kde d

!J

= - ^ _

íó)

... koeficient vyjadřující vyšší náklady i. d > 1) nebo nižší náklady ( d < l ) porovnávané elektrárny vůči referenční

ipi " ' ' skutečné investiční náklady j-tého uzlu porovnávané elektrárny ; Kčs |

N.

... skutečné investiční náklady celé porovnávané elektrárny |Kčs|

Popsaným obecným postupsm lze srovnávat různé investiční celky nebo jejich části.

- 23 I \J3 Lŕ :'.~i je va'.ede.'io srovnání jaderné elektrárny Middle :ov;n 'MJ.A) a "e-ralín \ČDSH). Pri zcela rozdílné podstat? ekonomik ze.tu, isjichž j.iderné elektrárny srovnáváme, je tretia upozornit na mnohí úskalí tohoto mezinárodního srovnání, která podle našeho názoru nemůže ani sebedokonalejší metoda překonat. Odlišný cenový a finanční mechanismus od volunta:i s ticky stanovených cen pres neúčinné nástroje úvěrové politiky až po nereálný úřecně stanovený devizový kurs jsou důvodem pro hledání jednoduchých i složitých metod srovnání, které však pohříchu řeší vždy celou problematiku jen přibližné. Výsledky takovýchto metod je nutné chápat jako globální ukazatele, které vystihují základní hodnotové relace s nejvyšší mcžnou přesností na des ítky proceň t. Všechny dosud používané metody mezinárodního srovnání nákladů mezi socialistickými a kapitalistickými zeměmi jsou poznamenány subjektivistickým přístupem. Jde o to, omezit subjektivní přístup na nutná minumum. Konkrétní aplikace me to..'y srcvnání. pepssné v tomto příspěvku, musí být hodnocena z tohoto zřetele. Velmi podrobné údaje o americké elektrárně Middletown jsu převzaty z amerického programu EEOB (Energy Economic Data Sase P r o g r a m ) , který poskytuje aktuální a reprezentativní technické a cenové údaje o jaderných elektrárnách v USA tamní-iu ministerstvu energetiky (U.S.Department of Energy ( D O E ) ) . Program zpracovává specielní firma United Engiheers and Constructors, INC Pfiiadelpfia. Tato databáze byla poprvé sestavena v roce 1979, jako podklad pro centrální posuzování navrhovaných jaderných elektráren s tím, že respektuje poslední a nejmodernější technická řešení a odráží měnící se předpisy. Poslední aktualizace, jejíž údaje jsou brány v úvahu, je z roku 1986. Elektrárna Middletown je tedy hypotetická (průměrná) elektrárna pro určité období.

- 24 -

Pro omezený rozsah tohoto příspěvku nelze uvést vstupní data pro srovnávané elektrárny (zájemci viz časopis Energetika 11/89). Zde uveďme pouze výsledky pro devizový kurs 15,Kčs/US dol., který se sice liší od kursu platného k datu odeslání tohoto příspěvku (cca 17,- Kčs/US dol.), ale pro investiční výstavbu je o něco nižší Kurs než oficiálně platný kurs (obchodní) vhodnější. Za těchto předpokladů dojdeme možná pro někoho k velmi překvapivému výsledku, že ekonomika výítavby prvních dvou bloků 3E Temelín je při současně platných rozpočtech téměř stejná jako u obdobných elektráren v USA v tomto desetiletí. Koeficient srovnání čí. = 1.19, což znamená, že jsme o cca 20% horší. Přesněji řečeno i pii nižší technické a technologické úrovni (celkový index 65,3%) při daných relacích investičních nákladů a při devalvaci koruny vychází naše náklady jako rovnocenné s americkými. USA však nepatří v té+ n sf.4řR •< a Ir; o! i.'tní světové špičce. Ve srovnání s Francií, USr! nebo Japonskem samozřejmě dopadneme o něco hůře, ale zdaleka ne katastrofálně. Výpočty pro tyto země nebyly provedeny, nebot zpracovatelé neměli k dispozici dostatef lě podrobné údaje, ale při resnektování výsledků metod srovnávajících pouze naturální ukazatele můžeme odhadnout, že za nového devizového kursu se budou výsledky srovnání pohybovat maximálně do koeficientu H- = 2 (tedy 200%) pro srovnání se světovou špičkou. To jsou ovšem výsledky při celkovs/n stavu naší ekonomiky a investičních činností zvláště. relati v/ně velmi příznivé. Uvědomíme-li si však, že v jaderné energetice je víceméně soustředěna technická i intelfcktuálni špička našich vědců i dělníků (výstavby jaderné elektrárny se účastní téměř všechna odvětví NH) již nás tyto výsledky tak nepřekvapí. Při možném dalším "změkčení kursu", by výsledky mo,ily být relativně ještě příznivější. Vezineme-li však v úvahu možnv vliv inflace na zvýšení investičních nákladů a rovněž tak zvýšené požadavky na jadernou bezpečnost, musíme za těchto okolností výpočty znovu zopakovat.

- 25 PHOBLEMATIíLA SROVHivXNÍ TECHNICKO-EKONOMICKÍCH PARAM3TR&

Ing.

Rostislav

H a v l í č e k ,

Energoprojekt Praha

Referát se zabývá účelem a pravidly srovnávání jaderných elektráren,používanými metodikami porovnávání,problémy opat*o~ vání věrohodných podkladů a překonávání jejich neúplnosti,jakož i cestami vedoucími k odstraňování zaostalosti našich jaderných elektráren. Při přípravě výstavby nové elektrárny musíme posoudit,zda tato elektrárna byla navržena s využitím všech dostupných zkušeností a zda j e j í celková koncepce i d í l č í technická řešení jsou z uvedených hledisek opravdu ty nejlepší,které umíme navrhnout .K tomuto účelu především slouží podrobné porovnání navržené jaderné elektrárny s dostupnými údaji o jiných elektrárnách podobné koncepce.Takové porovnání nás sice upozorní na rozdíly ve sledovaných parametrechfobvykle nám však neodhalí j e j i c h příčiny.Bez podrobného rozboru celé problematiky nemůžeme posoudit,zda nedostatky v posuzovaném parametru opravdu vedou ke zhoršení celkových užitných vlastností elektrárny, zda jsou způsobeny technickou nedokonalostí nebo jinou příčinou. Chcems-li jaderné elektrárny systematicky porovnávat»musíme s i především uvědomit účel proč je chceme porovnávat,a podle něj pak jednak vybrat pro toto porovnání několik nejvhodnějších elektráren,jednak navrhnout parametry,které mají být porovnávány.Neméně důležitá je metodika porovnání - málokteré parametry můžeme porovnávat přímo,aniž bychom se dopustil i závažných chyb. Především musíme porovnávat zařízení i stavby pokud možno stejného typu - tedy tlakovodní reaktor s tlakovodnim reaktorem,turbinu na sytou páru s turbinou na sytou páru a pod.Porovnávané zařízení by mělo mít pokud možno stejný nebo podobný výkon.Protože zařízení o stejném výkonu se nám podaří srovnávat jen výjimečně,je třeba porovnávat podle měrných párame-

- 26 -

trů vztažených ns jednotku výkonu.Pokud výkon srovnéver.ýnh zařízení ee liěí o méně než o cca 10 %,není třeba do srovnání zavádět žádné korekce.Takovýmto způsobem - pomocí rcěrných hodnot - můžeme porovnávat technické parametry rozměrové,hmotnostní, jaderné,teplotechnické a pod. Popaaný způsob věek naprosto selhává při porovnání ekonomických parametrů,zejména jsou -li srovnávané elektrárny v různých státech. Srovnávané zahraniční elektrárny by měly být pokud možno světovou Špičkou a. to ve stejné době,kdy bude spuštěna nace elektrárna.Světový vývoj jde rychle kupředu a elektrárna,které dnes představuje světovou špičku,bude za několik let překonána mnohem dokonalejšími elektrárnami.A zde narážíme na další potíž,zejména pokud jsme odkázáni na podklady o cizích elektrárnách z odborné literatury.Ke př. nese jaderná plektrárna Temelín má být dokončena v letech 1992 (1. blok do zkušebného provozu) ež 199 7 (4. blok do zkušebního provozu).C zahreničních jaderných elektrárnách s tlskovodními rp>?ktory dokončených ve stejné době nejsou zatím ve světových přehledech ani v odborné literatuře téměř žádné konkrétní zprávy. = \ I

j I i

Problematika srovnávání jaderných elektráren je velmi Siroka; můžeme srovnávat jejich ekonomickou výhodnost,pořizovací náklady,technickou úroveň,úroveň jaderné bezpečnosti,ekologické vlivy na okolí,náročnost na pracovní síly i jiná hlediska.Protože není možné zabývat se podrobně v jednom referátu touto problematikou v celém rozsahu,omezím se v dalším pouze na ekonomické parametry,zejména ns pořizovací náklady, Ekonomická efektivnost investičního celku je uána jednak velikostí investičních (pořizovacích) nákladů a jednak velikostí provozních nákladů,které musí být vkládány do výroby po dobu fungování investice.U jaderných elektráren je sice ekonomická efektivnost ovlivňována především výší pořizovacích nákladů,ale ani provozní náklady nejsou zanedbetelné. Tato skutečnost byla u nás až dosud při mezinárodních srovnáváních jsderných elektráren poněkud opomíjena. Vysoké náklady na výstavbu jaderných elektráren nutí všechny jejich provozovatele i projektanty srovnávat vynaložené

- 27 -

,:. '.

náklady na vestavbu obdobných elektráren v různých zemích a podle nich reálně posuzovat nákladnost svojí elektrárny.Až dosud není známa metoda,která by umožnila objektivně posoudit rozdíly v nákladech vynaložených na investiční výstavbu v různých zemích. Největším problémem je přepočet nákladů vyjádřených v různých senách.Použití úředního devizového kurzu vede u nesměnitelných něn,jako je např. naše koruna,ke hrubému zkreslení výsledků srovnání.Kurs československé koruny k volně směnitelným měnám není v souladu s jejich kupní silou.Určitým řešením se jeví stanovení kursu,který by mohl být považován za reálný,t. j . takový,který by vyjadřoval skutečný poměr kupní síly naší koruny k ostatním měnám. Když se prokázala problematičnost a nespolehlivost porovnávání nákladů na výstavbu jaderných elektráren v různých zemích, objevily se pokusy porovnávat investiční náročnost jaderných elektráren pomocí "Časových ekvivalentů" .Tato sisteda vychází z porovnání počtu hodin vynaložených na výstavbu jaderných elektráren v různých zemích.Počet hodin se v každé zemi získává jako podíl nákladů na výstavbu jaderné elektrárny a průměrné hodino vé mzdy.Proti jejímu použití lze uvést řadu námitek,které potvrzuje jako hlavní argument skutečnost,že dosud provedená srovnání docházejí ke značně nereálným výsledkům. Celá metoda je založena na volbě jednoho stěžejního ukazatele,kterým je hodinová mzda.Úmyslně je použit výraz "volbě", protože výše průměrné mzdy se dá obtížně zjistit.Existují statistické údaje o výši průměrné mzdy v národním hospodářství zemí a v jednotlivých odvet vích,ty se však týkají mzdy kvalifikovaných dělníků.Přitom váha nedělnických profesí je na stavbě jaderné elektrárny značná.Pokud bychom věak vyšli z mezd kvalifikovaných dělníků,je potřeba uvažovat alespoň poměr mezi stavebními a ostatními profesemi,jejichž mzdy se značně liěí. Studie založená na srovnání nákladů na výstavbu americké a Československé elektrárny pomocí hodinových ekvivalentů v r. I960 došla k závěru,že bloky o výkonu 440 MW jsou v ČSSR draž8-c o
- 26 -

byl založen na průměrné mzdě v ČSSR 20 Kčs/h a v USA 6 2/h.K tomu je třeba podotknout,ze průměrná mzda 6 2/h byla vykazována v USA za celé národní hospodářství v první polovině 70„ let a ve stavcřině ještě dříve.V ČSSR nebylo průměrné hodinové mzdy 20 Kčs dosaženo dodnes ani ve stavebnictví,kde jsou mzdy mírně vyěěí než v průmyslu,Pokud bychom respektovali námitky proti použiti průměrné mzdy celého národního hospodářství a uvažovali mzdy ve zprecovatelském průmyslu nrbo ve staveonictví,pak činily sazby v r.1980 v USA 7,27 resp- 9,94 #/h a v ČSSR 15,resp.16 KČs/h.V USA je možno prakticky ajistit jen mzdy dělnické,v ČSSR se sice vykazují zvláěí mzdy dělníků a pracovníků celkem,ale rozdíl je velmi malý.Porovnáním těchto průměrných hodinových mezd vě>;k vychází relace vyneložc-ných nákladů pro ČSSR podstatně hůře.

I I

! i

Jako delší argument proti výpočtu pracnosti podle irzdy 6 2 a 20 Kčs je třeba uvést,že z relace těchto mezd vyplývá kurs pro přepočet obou měn 3,3 KČ3/S? (',,.iS.Je opravených Údajů dokonce 1,6 až 2,0),kte_rý zřejmě není reálný. Další metodou porovnání investiční náročnosti je srovnéní pomocí váženého průměru spotřeby hlavn ích komponent (na př.betonu,prefabrikovaných stavebních dílců,stavební cc«lis oceli na technologické zařízenijnerex.u a pod*) vyjádřených v naturálních jednotkách.Použití naturálních ukazatelů je pro porovnání investičních nákladů běžné při srovnání .jecrotlivých materiálových položek,eventuelně dalších nákladových položek převedených na shodné jednotky .Předností ukazatelů v naturelníeh jednotkách je,že jsou ve většině případů definovány jednoznačně a srovnání ukazatelů je jednoduché. Vypovídací schopnost naturálních ukazatelů je ve skutečnosti omezená,pokud chceme jejich poaocí posuzovat celkové náklady .Ľ'ohou se uplatnit jen pro srovr.4ní každé položky zvlášt a vyžadují dokonalou srovnatelnost kvality, třídy a <íru.hu u surovin a materiálů,technických ekonomických a dalžích parametrů u strojů,kvalifikace a způsobu odměňování Í» wužití pracovních sil,atd.Přitom je zře jmé,Že náklady jednotlivých položek mohou být navzájem zaměnitelné,a to jek náklady na au-

- 29 teriály a suroviny,tak i náklady na mechanismy a pracovní síly,a pod. Ľetoda založená na výpočtu váženého průměru indexů spotřeby vybraných položek přímých nákladů vyjadřuje poměr vynaložených základních surovin,materiálů a pracovních hodin z různých elektráren.ť-eříká,kolikrát jsou náklady na výstavbu jedné elektrérr.y vyšší nebo nižší než druhé,ale jen kolikrát více komponent nutných pro výstavbu spotřebuje ve fyzické podobě jedna země více naž druhá.Vylučuje vlivy inflace,růz né cenové tvorby, úroků a pod. Jejím hlavním nedostatkem je,že může obsáhnout jen část nákladů na výstavbu,i když v praxi se ukázalo,že je to 60 až 80 % všech nákladů. 2 přehledu dosud popsaných metod mezinárodního srovnání nákladů na investiční výstavbu vyplývá,že nejvhodnější je metoda využívající srovnatelnosti naturálních ukazatelů.I ta má však omezenou vypovídací schopnost e pro srovnání náklk^ů na technologické zařízení investičních celků je nutno ji modifikovat .-Její hlsvní nedcatatek je v tom,že technické ukazatele jsou poplatné dané technologické úrovni a době,ve které se elektrérna buduje.Seáení tohoto nedostatku spočívá v zajištěna srovnatelnosti i rozdílných hodnot technických ukazatelů. Proto byla navržena metoda využívající funkcí užitku,které se přiřa zují hodnotám technických ukazatelů,jež vhodně popisují funkční činnost zářízení.Metoda vychází z naturálních ukazatelů,které jsou fyzikálně srovnatelné a mohou být upraveny tak,aby vystihovaly relace v technické a te chnologické ůrovni zařízení. Výsledky výpočtů podle této metody umožňují na základě soustavy vybraných a ohodnocených technických parametrů porovnat odpovídajícím způsobem ekonomiku výstavby s cílem vyhodnotit adekvátnoat vynaložených nákladů na výstavbu k referenčním parametrům jaderné elektrárny. Tato metoda se snaží vyvarovat hrubých zkreslení vznikajících při porovnávání finančních nákladů a přiblížit se co nejvíc? realitě.Její konkrétní aplikace vyžaduje především dostatek korektních podkladových materiálů našich i zahranič-

- 30 nich a využití expertních metod.Při její aplikaci působ-í potíže, že parametry hodnocených uzlů jsou tak vzájemně provázány, že tyto závislosti nedokážeme objektivně podchytit a musíme je proto aproximovat statistickým zpracováním subjektivních stanovisek většího počtu expertů,kteří velmi dobře znají naše i srovnávané zařízení* DalSím nedostatkem této metody je,že nesrovnává stavební náklady,které činí cca 30 * z celkových pořizovacích nákladů jaderných elektráren,že v navržených parametrech podle kterých mají být zařízení hodnocena chybí řada položek, které významně ovlivňují cenu a kvalitu zařízení - na př. p o čet a kvalita měřících čidel,spolehlivost a bezpečnost SKŘ a diagnostické kontroly,technická droveň a pod. Proces srovnávání jaderných elektráren je,velmi složitý a aproximativní; ani při sebevětším tlsilí jej nelze dovést k dokonalost i,pouze se k ní můžeme více či méně přiblížit.Ale >fl*íé i nedokonalé a dílčí srovnáni zeložené na solidních podkladech může přispět

ke zkvalitnění složitého pro-

cesu výstavby jaderných elektráren s ovlivnit její ekonomickou efektivnost. Protože se navíc asi nikdy nepodaří sehnat pro srovnání všechny potřebné podklady,nemůžeme se vázst ns předem vybranou metodiku; musíme vycházet z toho co seženene,posuzovat získané podkledy tvůrčím způsobem z různých hledisek tak, abychom z nich odvodili maximum poznatků o odstranitelných rezervách našich projektů e přispěli tak k jejich zefektivněni. Především je však třeba 9i uvědomit,že podklady nezbytné ke srovnání až na vzácné výjimky z odborné literatury nevyčtente a dckud v jejich opatřováni nedojde k zásadnímu obratu,ani n e j lepší metodiky a nejkvalifikovanější odbornici nám ke zpracování ekonomicky efektivního srovnání nepomohou. Přes všechny nedostatky dosud provedených srovnání vyplývající zejména z nedostatečných podkladů ukázalo se z nich jednoznačně, že naše stavené jaderné elektrárny zaostávají v řadě parametrů za mnoha zahraničními jadernými elektrárnami,a to mnohdy i za těmi,které jsou již řadu let v provozu. líáme-li zaostáváni v technicko-ekor.omické drevní našich jaderných elektráren odstrenit^nusíme pře-Jevšín přesně věd§ t v čem spočívá a jak příslučné problémy řeší přední svfftcví do-

- 31 -

davatelá jaderných elektráren. K tomu nám nestačí sledovat odbornou literaturu ani cestcvní zprávy (obvykle od pracovníků jiného zaměření a jiných zájmů,kteří tam byli pověřeni jinými úkoly a kteří přitom navštívili na pár hodin některou elektrárnu,výrobní závod nebo výzkumný ústav),ani návštěva vzdělávacích kursů pořádaných Mezinárodní agenturou pro atomovou energii pro pracovn íky rozvojových zemí.Informace a zkušenosti které potřebujeme nacházíme v těchto materiálech velmi zřídka. Podle mého názoru je můžeme opatřit pouze přímým stykem našich koncepčních,tvůrčích projektantů s projektanty,výrobe i a provozovateli zahraničních špičkových jaderných elektráren formou exkurzí,konzultací a dlouhodobých stáží našich perspektivních odborníků v zahraničí v projekci,výstavbě a provozu špičkových elektráren.Možnost i vysílání našich odborníků na dlouhodobé stáže v zahraničí byly však až dosud využívány jen i. c šla výjj.iuä£n£«

Pro výstavbu dalších jaderných elektráren v Československu počínaje již třetím a čtvrtým blokem JE Temelín musíme poptat nabídky předních světových výrobců a z nich vybrat s přihlédnutím ke všem aspektům optimální řeSení pro naše podmínky. Jinak nemáme šanci dosáhnout světové úrovně.Svědčí o tom i to, že o tzv. bloku nové generace jednáme s SSSR již přes dva roky a dosud nebylo rozhodnuto ani o jeho jednotkovém výkonu.Studie zpracované koncem r. 1989 v Snergoprojektu prokázala,že v optimálním případě,kdybychom dosáhli všech uvažovaných zlepšení, bychom mohli spustit po roce 2000 blok 1000 MW se světovou technickou úrovní k roku 1985«

- 32 -

JAK OVLIVNÍ NÁHRADA UHELNÍCH ELEKTRÁREN JADERNÍMI MONOMIKU PROVOZU ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY (ES) ČSSR. Ing. Vlastimil

Š l e c h t a ,

VÚPEK Praha

Anotace Ekonomie výroby elektrické energie v ČSSR se bude podobat vývoji v zemích s vysokým podílem Jaderné energetiky ve struktuře výrobní základny ES. V dalším rozvoji ES do r. 2000 vzrůstá postupně výhodnost jedeme elektrárny, proti elektrárně uhelné.

Vstupní údaje Rozvoj elektrizační soustavy (ES) ČSSR do r. 20C0 je charakterizován snižováním instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách a růstem instalovaného výkonu v jaderných elektrárnách. Náhradou uhelných elektráren se v táto souvislosti rozumí výstavba jaderných elektráren » nahrazující dožívající uhelné elektrárny •• zabezpečující přírůstek instalovaného výkonu áo r. 200C Ekonomika provozu ES se posuzuje podle toho, jek se budou vyvíjet náklady na dodávku elektřiny na úrovni ES v souvislosti se vzrůstajícím podílem dodávky elektřiny z jaderných elektráren. V prvé části tohoto příspěvku se tento vývoj hodnotí porovnáním nákladů na dodávku elektřiny s fiktivní uhelné i jaderné elektrárny uvedené do provozu v cenové a nákladové úrovni roku 1989.

- 33 -

TAB - 1

Vstupní údaje porovnání

Parametr

Měrná jedn.

Elektrárna jaderná uhelná s odsířením

instalovaný výkon roční doba využití účinnost na prahu elny měrné investiční : nákl. hl. I-IX

% mil.Kčs MW

14,25

14,4

' měrné investiční i nákl. hi. I-XI

dtto

17,6

15,9

í

hod/rok

1000 6000

500 6000

30

28

Předmět & způsob porovnání Porovnání je provedeno na bázi úplných vlastních nákladů v Kčs/MWh dodané elektrické energie na prahu elektrárny, tj. bez neklada na rozvod a odbyt elektřiny a nákladů na řízení soustavy. Výpočet je proveden podle Pravidel pro ES 6. 1, ČEZ a SEP, rok 1986, odvozených z výnosu FMPE čj. 236/51 z roku 1986. Porovnává se:

{•

- jaderná elektrárna W E R 1000 - uhelná elektrárna s odsířením, blok 500 MW. Předpoklady výpočtu Předpokládá se; - ekonomická životnost 25 let pro oba typy porovnávaných elektráren M cenová a nákladová úroveň r. 1989 - doba realizace výstavby elektrárny

- 34 -

a) jaderné - 10 let b) uhelné - 7 let Porovnání se provádí podle pietneho kalkulačního vzorce. Proto se do výpočtu nezahrnují vícenáklady spojené s provozem porovnávaných elektráren, případně neklada, které může provoz těchto elektráren vyvolat,jako jsou náklady na •• likvidaci dožitých zdrojů - back end jaderného palivového cyklu *• náhradu ekologických škodo Pořizovací náklady staveb a hodnota základních prostředků

I f

j ! : 1

Východiskem pro stanovení investičních nákladů, a tím i nákladů na odpisy jsou měrné investiční náklady na 1 MW instalovaného výkonu jaderné elektrárny Temelín ve výši 13,5 mil. Kčs (na úrovni hl. II - VIII) /i/. ííěrné investiční náklady uhelné elektrárny (bez odsíření) byly odvozeny z toho™ to základu s uplatněním vztahů platných pro současně realizovanou výstavbu jaderné a uhelné elektrárny /3/i - měrné investiční náklady další gerjerace, tj. s bloky o dvojnásobném výkonu jsou nižší o 10 % - měrné investiční náklady jaderné elektrárny jsou vyšší ve srovnání a uhelnou elektrárnou indexem 1,7* S použitia předchozích údajů byl vypočten měruý investiční náklad na 1 MW instalovaného výkonu uhelné elektrárny (blok 500 MW) na úrovni hl. I - IX ve výši 9,2 mil. Kčs. Rozpočtové náklady odsiřovacího zařízení / 4 / zvySující rozpočtové náklady uhelné elektrárny byly aktualizovány s ohledem na předpokládanou 15ti letou životnost tohoto zařízení. Bylo by zřejmě vhodnější vycházet z určitého rozpětí měrných investičních náklade. Z důvodu zjednodušení navazujících výpočtů vlastních nákladů na dodávku elektřiny byla zvolena předpokládaná střední hodnota rozpití.

- 35 -

Náklady na dodávku elektřiny na prahu elektrárny Spotřeba paliva byla oceněna v cenách roku 1989. Náklady na odpisy byly vypočteny z hodnoty základních prostředků a ekonomické životnosti elektráren. Ostatní náklady na výrobu: - pro jadernou elektrárnu byly převzaty z projektové dokumentace JE Temelín / 1 / a výpočtů UJP Zbraslav / 5 / - pro uhelnou elektrárnu blok 500 MW s odsířením byly o Ivozeny z údajů provozovaných elektráren a s použitím inetodiky VÔPEK pro prognózovaní vlastních nákladů na výrobu elektřiny /6/. TAB m 2

Porovnání nákladů na dodávku elektřiny z jaderné a uhelné elektrárny

!

Měrná jedn.

1 instalovaný výkon 2 roční doba využití

3 4

5

dodávka el. energie spotřeba paliva cena paliva

6 hodnota zákl. prostr.

(hl. I-XX) rozpočt.náklad stavby 7 (hl. I-XI) . 8 náklady na palivo 9 odpisy 10 ost.provozní náklady z toho náklady na invest.režii úplné vlastní náklady 11 na prahu elektr, (UVN) 12 j měrné UVN !_...1

1

'Elektrárna uhelné jaderná í s odsířením

MW ; h/r GWh/r ! TJ/r Kčs/GJ

500 6000 2700 34715 13,0 (160 Kčs/t)

1000 6000 5580 66960

5.35

106Kčs

7200

14250

tO^čs

7950

17600

451 301 547

358

lO^ČS . lO^čs ; 106Kčs

lO^čs neuvádí se

565 634 ' '. 196 ;

: 106K8s

1299

1557 ;

j Kčs/MWh

481

279 j

i

- 36 -

Z porovnání měrných tiplných vlastních nákladů na dodávku elektřiny z jaderné elektrárny VVER 1000 s uhelnou elektrárnou s blokem 500 III a s odsířením je zřejmá ekonomická výhodnost dodávky elektřiny z jaderné elektrárny. Jde o soudobou realizaci výstavby obou bloků a jejich současné uvedení do provozu. Investiční i provosní náklady jsou zpracované v cenové a nákladové úrovni roku 1989.

Výhled do r. 2000 Poslední zpracované varianta rozvoje S3 /6/ dalěí výstavbu nových uhelných elektráren nepředpokládá. Naopak je zpracován útlumový program dodávky elektřiny z těchto zdrojů soojený s převodem kondenzačních elektráren (KE) na kondenzační elektrárny s odběrem tepla (KEOT). Současně se připravuje výstavba odsiřovacích zařízení s cílem dosáhnout zlepšení životního prostředí. Předpokládá se proto, že v období do r. 2000 při snížení instalovaného výkonu uhelných elektráren indexem 0,84 poklesne dodávka elektřiny indexem 0,78. Ve stejném období ee výrazně zvýší instalovaný výkon a dodávka elektřiny z jaderných elektráren.

TAB •• 3

Vývoj instalováného výkonu a dodávky elektřiny v uhelných a jaderných elektrárnách v CSSR Instal. výkon MW elektrárna uhelné jaderná

1

2

Podávka elektřiny MWh elektrárna uhelná jaderná i

4

3

Náklady na 1 MWh dod. elektrárna i ES uhelná jaderná

5

6

7 i i

1988

12 358

3 520

45 680

21 7 U

297,6

212,2

351,8

1990

12 344

3 520

47 304

21 164

303,3

224,3

366,9

1995

11 846

7 280

35 237

40 066

383,0

258,8

399,7

2000

10 328

9 280

35 656

50 875

392,0

249,5

390,0

•

i

- 38 -

Údaje o nákladech na 1 KW dodanou z uhelných a jaderných elektráren jsou průměrné ddeje. Údaje výchozího roku 1988 jsou výrazně nižší než náklady na 1 MWh dodanou z uhelné a jaderné elektrárny uvedené na tab. 2 v ř. 12, protože zahrnují údaje o nákladech elektráren uvedených do provozu v dřívřjších letech při podstatně nižších pořizovacích nákladech, a tím i nákladech na odpisy. Na rostoucích nákladech na i MV.1i dodanou se však podílí růst nákladů v dalších položkách jako náklady na údržbu a opravy a náklady na odsíření v uhelných elektrárnách* Předpokládaný vývoj těchto nákladových položek je na tab. 4. Náklady na palivo mají klesejíci tendenci v rlůsledkuílíčování nákladů na elektřinu e teplo v souvislosti s převodem KE na KEOT. Tkt. - 4

Vývoj nákladů v Kčs na 1 MWh dod. v období 1987-20CO z uhelných a jaderných elektráren (vybrané nákladové položky)

: údržba a opravy odpisy JE US i UE JE

1

palivo

Uít

JE

odsíření

UE

1988

41,5

75,3

53,1

20,2

173,2

59,9

-

1990

36,2 ; 77,5

54,3

23,2

169,5

61,9

3,2

1995

56,7 i

93,8

85,0

24,0

166,0

67,1

25,3

2000

65,1

90,7

77,6

27,2

156,6

64,1

25,6

UE = uhelná elektrárna

JE = jaderné elektrárna

Růst nákladů v uhelných elektrárnách je výraznější než v elektrárnách jaderných. Vliv nižších nákladů na dodávku elektřiny z jaderných elektráren se za elektrizační scastavu (ES) jako celek začíná na tab. 4 výrazněji projevovat až v období let 1995-2000.

- 39 -

Závěr Z poslední zpracované prognózy rozvoje ES podle / 6 / vyplývá, že výstavba jaderných elektráren má nahradit dožívající uhelné elektrárny a zajistit přírůstek instalovaného výkonu v ES do r. 2000. Provoz jaderných elektráren umožňuje dodávku elektrickí energie za nižší něrné úplné vlastní nádo klady* V období r. 2000 dojde k postupnému růstu měrných úplných vlastních nákladů na 1 JWfh dodané elektrické energie z uhelných i jaderných elektráren. Růst těchto nékledů při dodávce elektřiny z uhelných elektráren je výraznější. Náhrada uhelných elektráren jadernými příznivě ovlivní ekonomiku provozu ES óSSR, Literatura /]/ /2/ /3/

/4/

Havlíček R., Hynie M., Sístek V.: Technicko-ekonomické parametry čsl. JE, listopad 1988. Vztahy klasické a jaderné energetiky. Sborník prací. Konference VTS Český Krumlov, 1987. šlechta V., Bohal L.Í Trendové a faktorová analýza vývoje měrných investičních nákladč elektrárenských bloků. VÚPEK 409-00-00-5, PrPha 1985. Investiční záměry a projektové úkoly odsíření elektráren ETU II, EPRU II.

/5/

Kubant J», Valvoda J.: Podklady pro výpočet nákladů na jaderné palivo pro JE Temelín, UJP Zbraslav, červen 1989.

/&/

Škardaf J.f Miláčkova H.: Kvantifikace rozvoje SS do r. řQtOw centrální varianta. K 621-02-11»5/5, Praha, listopad !r-°--

PREVÁDZKOVÉ* SKlfsSKOSTI S SKOKOĽIKCU VÍRC3Y V EBO

Rudolf

H u d c o v i č

I n g . , SEP-EBO

Uvedené sú niektoré základné technicko - ekonomické ukazovatele blokov a praktické skúsenosti s ekonomikou výroby a zvyšovania efektívnosti prevádzkovania. Atomové elektrárne Bohunice (EBO) sú v rámci Slovenských energetických podnikov svojim instalovaným výkonom 1760 KW našou najväčšou prevádzkovanou elektrárňou. 17.12.1SS9 uplynulo už 11 rokov od uvedenia 1. bloku EBO (reaktor VVER 440 typu V-230) do energetickej prevádzky a 20. 8.1SS3 5 rokov od uvedenia do energetické,! prevádzky 3. bloku EBO (reaktor typu V-213). Od začiatku prevádzky blokov 2E0 do 31.12.1S89 je možné uviesť nasledovné údaje: Blok č.

Priemerné elektrické zaťaženie bloku /m/

Prevádzkové hodiny bloku /hod/

Výroba e l . energie do 31.12.1S89 /KVh/

1

352,25

76 582

30 039 671

34,41

2

400,51

71 568

28 663 497

32,84

3

410,41

36 506

14 963 415

17,17

4

419,51

32 395

13 602 850

15,58

87 289 433

100,00

SPOLU:

Podiel na výrobe e l . energie %

[

Prevádzkové skúsenosti s ekonocikou výroby na blokoch VYER srr.á začali získaveť v spolupráci so sovieiskymi špecialistami už od začiatku spúšťania i. bloku do prevádzky. Treba spomenúť prvé overovacie a referenčné merania na TG 11, TG 12 už v roku 1575, kto:é boli vykonané pod vedením Ing. Václava í'rála C£c. (ŠKODA Flzeň;, meranie prietoku chladiacej vody cez kondenzátory IG 11, TG 12 pod vedením Ing. Miroslave Vincenta (ORGP.EZ Brno), garančné meranie na chladiacej veži č« 2 pod vedením Ing. Ladislava I'.ikyšku CSc. (jiGlľ Praha), garančné meranie TG 11, TG 12 pod vedením Inr> Václava Krála C5s. (SKODA Plzeň). Neskôr v roku 1S3C to bolo referenčné meranie na TG 21, potom garančné neranie na TG 21, TG 22 :". neranie na primárnom okruhu 2. bloku (VÍÍJE Trnave;, meranie statický;!', charakteristík regulácie TG 21 (ORGREZ Brno), meranie povrchových teplôt izolácií na parovodoch TG 21, TG 22 a rad dalších meraní. Získané skúsenosti a výslecky boli aezV.cr zužitkované v roku 1584- na 3. bloku pri overovaco/r. meraní t.-pelného výkonu reaktora (SKCDA Plzeň), raerar.í vlhkosti pary za parogenerátor.T.i (SKODA Plzeň), garanč. • non: meraní TG 31».TG 32 a overovacom meraní prevádzkových režimov bloKU spolu s overovacím meraním primárneho okruhu. Významný bol i experimentálny režim primárneho okruhu dňa t>.12,1534, kedy po schválení vedeckým vedením spúšťania na základe predložených predbežných výsledkov skôr spomínamých neraní bol schválený zvýšený ohrev chladivá v reaktore 3. bloku o 0,3 °C po dobu 3-och hodín. V roku 1585 prebehlo overovacie meranie chladiacej veže č, 102 - overenie jej chladiaceho účinku pri súčasnom meraní prietoku chladiacej vody (EGřtf Běchovice, VIÍV Podbaba, Sigma Lutín). Obdobne i na 4. bloku prebehol rad overovacích a referenčných meraní, kde boli zužitkované získané dobré skúsenosti. Všetky realizované garančné i overovacie merania nám poskytli rozšírené informácie o stave hlavných technologických zariadení. Boli zistené i nové skutočnosti, ktoré si budú vyžadovať ."špeciálny výskumný vývojový program, ktorého prínos

- 42 -

sa môže realizovať a využiť u dalších blokov atómových elektrární* Analýza výsledkov meraní ukázala na reálau možnosť zvýšenia výroby elektrickej energie a dodávkového tepla zvýšením efektívnosti a účinnosti premeny energie z jadrového paliva. V cfalšom by som sa rád zmienil o niektorých skutočnostiach, ktorých riešenie bolo základom zvyšovania efektívnosti prevádzkovania blokov. Fo prvé io bol faktor zanášania teplovýmenných plôch kondenzátorov turbín zo strany chladiacej vody - zistený už v roku 1979 na TG 11, TG 12. liedzi jednotlivými čisteniami kondenzátorov turbín sme zaznamenali nasledovné priemerné hodnoty zníženia výkonu 1. bloku v dôsledku zanášania rúrok kondenzátorov: marec 1979 • jún 1979 júl 1979 • august 1979 september 1979 • december 1979 •• január 1930 * máj 1980 august 1580 • september 1580

0,40 ,. 0,43 0,58 0,38 0,13

Hff/deň UW/deň KW/dcň IW/deň UW/deň

Už z poslednej uvedenej hodnoty (ktorá bola 3,6 krát nižšia ako v roku 1979) - So bolo najmä zásluhou vyriešenia efektívneho udržiavania chemického režimu chladiacej cirkulačnej vo* dy - sa nám podarilo dosiahnuť podstatné zvýšenie ekonómie prevádzky 1. bloku. Defiaiiívne vyriešenie horeuvedeného prób* lénu však prinieslo až namontovanie zariadenia na kontinuálne čistenie kondenzátorov turbín systém KLOCKNER s NSR na 1. 1 2 . bloku koncom roku 1980. He 3. a 4* bloku zariadenie na kontinuálne čistenie kondenzátorov bolo už súčasťou technologickej dodávky a preukazuje vysokú spolahlivoať a efektívnosť. Koncový rozdiel teplôt emisnej pary do kondenzátov a výstupnej oteplenej chladiacej vody s kondenzátorov udržujeme sa prevádzky trvale v rozmedzí 5 * 6 °C. Po druhé to bola problematika dosahovania projektovej hodnoty tepelného výkonu reaktora pri dodržaní povolenej strednej hodnote ohrevu chladivá v aktívnej zone reaktore. Pri poklese frekvencie pod 50,00 fíz v elektrickej sieti bolo treba zni-

- 43 -

žovať výkon reaktora, aby nedošlo k prekročeniu povoleného ohrevu chladivá. Aby sme projektový výkon dosahovali aj pri poklese frekvencie (zníženie prietoku chladivá cez aktívnu zónu reaktora) bolo treba skutočnú hodnotu ohrevu chladivá "korigovať" a to tak, že sme ju násobili podielom skutočnej a nominálnej frekvencie el. siete a výsledok bol "korigovaný ohrev chladivá". Súčasne sme riešili otázku vyššej presnosti merania teplôt v potrubiach primárneho rokuhu na vstupe a výstupe z reaktora. Významne k riešeniu tejto otázky prispeli pracovníci VTJJS Trnava, ktorí navrhli a v spolupráci s prevádzkou EBO realizovali kombinovaný snímač teplôt so zapojením troch terrnočlánkov a dvoch odporo'/ých teplomerov. Dosiahlo sa výrazného zvýšenia presnosti merania ohrevu chladivá na blokoch JE V-l a i využitím upresneného merania bolo možné zvýšenie tepelného výkonu reaktora 2. bloku v roku 1S31.

i j

Od roku 1934 sme v spolupráci s VIÍJ2 Trnava už pri spúšťaní bioi-rov JE. 7—2 začuli využívať výsledky neštandartných meraní (využitie presnejšej mer-.cej techniky) najmä pri meraní takú, tlakových diferencií a teplôt. Bol overený i systéui snímania, spracovania a vyhodnocovania meraných parametrov výpočtovou technikou najmä pri tepelných bilanciách pomocou parametrov napájacej vody za vysokotlakovými ohrievačmi (VTO). Výsledky boli prakticky podkladom pre úpravu tabuliek limitných ohrevov reaktorov na blokoch. Každému je zrejmé, že dodržiavanie trvalého nominálneho výkonu reaktorov je najzákladnejšou podmienkou efektívnej prevádzky blokov. Preto je i oprávnená napr, požiadavka - dodržiavať zadanú hodnotu teplotného rozdielu na - 0,05 °C pri zohľadnení vplyvu frekvencie elektrickej siete a strednej teploty v slučkách primárneho okruhu (pričom stredný teplotný rozdiel merať na dve desatinné miesta a časová stabilita systému na meranie teplotného rozdielu lepšia ako í 0,15 °C za rok). K zvýšeniu ekono'mie prevádzky prispieva i vyriešenie takých otázok ako bolo napr, zníženie výkonu TG v dôsledku

zvýšenia strát studeného konca - spôsobené narušenou funkciou kondenzátorov (v 04/89 na TG 31 - zníženie prietočnej plochy rúrok o cca 25 % z celkovej plochy), zníženie výkonu TG v dôsledku nedohrevu napájacej vody za VTO - spôsobené vnútornými netesnosťami deliacich priečok vstupnej a výstupnej komory napájacej vody vo VTO (v 04/89 teplota napájače;} vody u IG 42 dosahovala len cca 206,5 °C pričom projektová je 222,3 °C), v neposlednom rade využitie mnohých technických riešení, zlepšovacích návrhov a racionalizačných opatrení. Stabilitu prevádzky blokov v období medzi jednotlivými generálnymi opravami (výmena a doplňovanie jadrového paliva) najlepšie charakterizuje súčiniteľ využitia kampane (pomer efektívnej ku kalendárnej dĺžke kampane). Keď neberieme do úvahy 1. kampaň (proces energetického spúšťania, komplexného vyskúšania a skúšobnej prevádzky) dosahovali sme od 2. kampane hodnotu od 84 do 34 ¥0 u 1. bloku, u 2. blcku od 51 do 56 c,'ot u 3. bloku od 77 do 95 % (problém p aro generátor a PG 32 začiatkom roku 1S87) a u 4. bloku od 56 do 98 %. j • \

Súčir.itel využitia inštalovaného výkonu charakterizuje priebeh prevádzky bloku i jeho plánovanú údržbu - dosiaľ najvyšší bol dosiahnutý u 1. bloku v roku 1884 (90,3 í) - pretože nebola generálna oprava (GO) a doba prevádzky bloku bola 8449 hodín.

j i

Dôležitou skutočnosťou pre ekcnerciku výroby je i trvanie plánovaných dfžok prestojov (normatívov) na GO a normatív výpadkov ne bežné opravy a poruchy. Od roku 1990 sa v JS už nep'lánujú v ročnom pláne opráv - ale na tento výpadok je zvýšený poruchový limit. Korraatív na tento zvýšený limit poruchovosti sa určuje na základe skutočne dosiahnutých hodnôt výpadkov výkonov porucharai a bežnými opravani za posledné 4 roky. Výroba a vlastná spotreba el. energie, náklady na dodávku el. energie (z tcho aj palivová zložka nákladov) sú uvedené v -cabuľke. Dosiahnuté výsledky prevádzky blokov dokunentovené i v tomto príspevku, svedčia o stabilite prevádzky, dobrých technicko-ckonomických ukazovateľoch avšak lirédon prevádzkovateľa je v prvom rade vysoká úroveň bezpečnosti prevtázky.

- 45 Výroba a vlastná spotreba el. energie, náklady na dodávku elektrickej energie

na dodávku Výroba elektrické á energie /G'iíh/ Náklady e l . energie /Kčs/MWh/ ROK

Podiel vl.spotr. el.energie /&/ VI

1973

19,0 48,84

1979

2144,8 5,38

1980

V2

—

4522,4 e,35

z toho palivo /Kčs/LlWh/

EBO

VI

V2

19,0 43,84

-

-

2144,8 9,38

154,12 57,0

•

4522,4 S,35

144,29 59,92

5132.8 7,82

144,76 58,69

5840,1 7,29

135,57 50,24

••

X3OJ.

5132.8 7,82

1982

5840,1 7,29

1983

6150,4 7,31

«.

6150,4 7,31

132,54 46,05

—

1984'

6436,0 7,31

752,8 8,93

7238,3 7,47

130,72 52,09

196,23 62,04

1985

5288,0 7,52

4094,1 7,06

9382,1 7,32

164,61 59,32

174,61 67,12

1936

5743,0 7,38

5972,9 6,88

11715,9 7,13

142,40 60,50

185,35 68,65

1987

6056,5 7,47

5456,3 6,87

11512,8 7,18

144,69 61,03

190,05 60,31

1988

5407,9 7,37

6065,6 6,80

11473,5 7,07

157,13 60,84

188,16 53,80

1989

5912,2 7,24

6244,5 6,80

12156,7 7,01

—

..

- 47 PROVOZNÍ ZKUŠENOSTI $ EKONOMIKOU V'ŕSGBr V Jí OUKOVANŕ Ing. Jaroslav P a

p u g a ; J£ Dukovany

V p ř í s p ě v k u jsou uvedeny základni informace o n e j d ů l e ž i t ě j ších složkách n á k l a d ů . Dále jsou uvedeny a stručně zhodnoceny základní t e c h n i c k o - e k o n o m i c k é ukazatele jednotlivých bloků v letech 1985 - 1989.

Zkušební provoz 1. bloku J£ Dukovany začal 4 . 5 . 1 9 8 5 , 2.bloku 2 1 . 3 . 1 9 8 6 , 3. bloku 21.12.1986 a posledního 4. bloku 2 0 . 7 . 1 9 8 7 . Základní údaje o měrných nákladech jsou uvedeny v tabulce 1. V tabulkách 2 - 5 jsou uvedeny dílčí t e c h n i c k o - e k o n o m i c k é u k a z a tele jednotlivých b l o k ů .

Ú d a j e v tabulce 1 Izs srovnávat s určitými o m e z e n í m i . V letech 1985 - 87 jsou ovlivněny postupným npjižaěnii* jednotlivých b l o u ú . To se p r o j e v u j e n a p ř . na nákladech na opravy, kde v roce uvedeni do provozu byly provedeny nanejvýš běžné opravy. Dále v roce u v e dení do provozu je část elektřiny dodávána v průběhu e n e r g e t i c k é ho spouštěni v době,, kdy některé další položky nákladů ještě n e n a b i h a j i . Také přejímání základních prostředků n e p r o b í h á r o v n o m ě r ně. Pro srovnáni jsou v tabulce uvedeny za rok 1988 měrné náklady na d o d á v k u v parnich elektrárnách Č£Z a tytéž náklady v elektrárně P o č e r a d y , které v tonto roce byly nejnižší ze všech uhelných elektráren. U palivových nákladů se projevuje trvalý pokles od počáiku p r o v o z u , na němž se podílí jak postupné snižování měrné spotřeby tepla z jaderného paliva na dodávku elektřiny s v ý j i m k o u roku 1 9 8 9 , tak stálý pokles skutečné ceny paliva / t j . hodnoty 1 GJ v palivu/. Měrná spotřeba na dodávku je i po zhoršeni v roce 1989 v ý r a z -

- 48 ně Lepši n e ž p ř e d p o k l á d a l ú v o d n í p r o j e k t . P o d l e ŮP m ě l a Oýt p r ů m ě r n é ročni m ě r n á s p o t ř e b a 1 3 , 0 3 G J / M W h , v roce 1 9 8 9 však b y l a 1 1 , 9 8 G J / M W h . I k d y ž j s o u úda.j.e, o m ě r n é s p o t ř e b ě p u b l i k o v á n y v e l mi m á l o , p o d l e LI / k t e r á n e u v á d i v ý s l e d k y Jč L o v i i s a a P a k s / , d o s a h u j i b l o k y EDU n e j l e p f í c h v ý s l e d k ů mezi h o d n o c e n ý m i b l o k y VVER 4 4 0 . N a p r o t i t o m u J č P a k s a L o v i i s a p r a c u j í c í s v y š š í ú č i n nosti . Na d o s a ž e n i n í z k é m ě r n é s p o t ř e b y na d o d á v k u se p o d í l e j í tři f a k t o r y : ,.} r(, t e p l o t a c h l a d i č i v o d y , k t e r á v r o c e 1 9 8 9 d o s á h l a 1 8 , 0 c C proti projektovaným 2O°C, projektové nadhodnoceni vlastni spotřeby elektřiny / 1 0 , 4 7 A Z výroby/ proti skutečnosti /6,41% z výroby/ a konečně vyšší účinnost parních turbin. Pokud jde o teplotu c h l a d i c í v o d y , p r o j e v u j e se zde v l i v v y š š í h o d ó c h l a z e n i na c h l a d i c í c h v ě ž í c h / c c a 1 , S ° C / a č á s t e č n é i vliv v y u ž i v á n i třetí v ě ž e na b l o k při o p r a v ě v e d l e j š í h o b l o k u . vyšší ú č i n n o s t p a r n í c h t u r b i n se n e p r o j e v u j e s t e j n ě na v š e c h b l o c í c h . N e j v y š š í m ě r n o u s p o t ř e b u od z a č á t k u p r o v o z u d o s a h u j e I.blok. Přitom i v roce 1989 byla průměrná měrná spotřeba b l o ku na v ý r o b u e l e k t ř i n y n i ž š í , n e ž je v ý r o b c e m g a r a n t o v a n á m ě r ná s p o t ř e b a t u r b o s o u s t r o j i / 1 1 , 3 8 8 G J / M W h / . V p o ř a d í m ě r n ý c h s p o t ř e b n á s l e d u j e 2 . b l o k , j e h o ž s p o t ř e b a se v r o c e 1 9 8 9 z h o r š i la o 1 , 3 % . 3. a 4 . b l o k j s o u z h r u b a na s t e j n é ú r o v n i . S o z d H y v ú č i n n o s t i b l o k ů se nám d o s u d n e p o d a ř i l o o b j a s n i t , p ř e s t o ž e j s m e z o r g a n i z o v a l i n ě k o l i k p ř e s n ý c h m ě ř e n i za účasti s p e c i a l i z o v a n ý c h o r g a n i z a c i . P ř e d p o k l a d , že I . b l o k je p r o v o z o v á n s n i ž š í m v ý k o nem r e a k t o r u , se m ě ř e n í m a v y h o d n o c e n í m p o d l e p l a t n ý c h ČSN / t j . se z a p o č t e n í m p r ů t o k u , m ě ř e n é h o na n a p á j e č i v o d ě , n i k o l i v na s y t é p á ř e / n e p o t v r d i l , i k d y ž n e p ř í m é d ů k a z y - r o z d í l y v p r ů tocích páry, rozloženi tlaků v odběrech turbin a výsledky kont r o l n í c h f y z i k á l n i c h v ý p o č t ů k a m p a n i - tuto m o ž n o s t s t á l e p ř i p o u š t ě j i. Na v ý v o j c e n p a l i v a p ů s o b í n á s l e d u j í c í v l i v y : a/ D o s t u p n ý p o k l e s cen p a l i v a od 1 . k a m p a n ě , d a n ý vyšší c e n o u první v s á z k y p a L i v a b/ v y u ž í v á n i části p a l i v o v ý c h kazet ve 4 . k a m p a n i /v "OU zatím

Měrné náklad^_/MN/_«a dodaiiou_e^sk________ _ _ _ _ _ _ _ 293.5 MN celkem

Kís/MWh

z toho:

_?__.

1936

1987

205,72

184,2ó

175, 90

189, 9 0

_ _ _ _ _

Tabulka 1

1988

£POC 1988

184,09

232,63

203,40

57 , 5 1

161,32

124,19

,76

3,93

2,82

-"-

p a l . + přepravně

-"-

70,20

63,92

6 2 , 07

6 0 , 05

voda

-"-

1,72

1,61

1 , 42

1 , 62

8,62

17,05

1 5 , 14

2 2 , 89

22 , 7 0

52,46

28,27

odpisy

-"-

69,27

75,21

7 8 , 37

8 4 , 81

81 , 3 4

42,28

33,85

j i n é náklady

-"-

15,19

4,75

2 , 75

4 , 01

6,12

mzdy celkeiB z MM

-••-

45,31

20,56

1 3 , 20

1 2 , 61

12 , 5 4

dodávka elektřiny

GWh

2223

9988

11046

11622

54/MUh

12,708

5731 -(«-, •íiO 12,209

12,017

11,926

U ,975

cena p a l i v a vč.přepravného Kčs/GJ

5,524

5,235

5, 165

,035

1,032

1

opravy a udržování

S

pal

s o u č i n i t e l využ i t i instal.výkonu na konci % rohi

62,2

53,2

Ó9, 4

76,,6

80,5

193S Výroba

elektřiny

Dodávka

G'..h

elaktŕiny

Jiné

opravy vlivy

1937

1983

<^6ó4

2576

2524

2941

1 1, 4 1 0

I t,J75

i 1, 3 O ŕ

1 \, 3 5 2

™

31 , 7 6

VÍ,7Ó

ôä,52

52 / 3 9

KW

1 ?,63

14 , 8 9

ó,93

34,86

14 , 8 3

l-i'./

0,54

1 , 08

0,ó6

1,04

i , 34

7,72

8 , ÓO

16,68

17,04

i , 71

bl.Z

74,0

71,6

70,2

81,9

GWh

2938

2855

2956

3
Gv/h

2793

26Ó9

2771

301 1

f e c h n i c k a porucho— vos t iouč.využi t i i ns t a lovanéiio v ý k o n u

1 1,630

2.blok Výroba

elektriny

Dodavks Kěrna

elektriny

spotreba

Genarálni Qéiné Jiné

oparavy vlivy

Technická

tepla

a yorančni

19 8 9 3 ! 5ó

2397

U,ih

H e r n a s p o t ř e b a tepla äJ na v ý r o b u elektriny él -a garanční opravy Sšinv

1986

GJ/M^h

Tábul ka 3

11,246

opravy M'J

1 1,194

11,130

11,2 76

80,98

85,9ó

57,66

-

0,02

MW

11,49

13,95

My

0,59

1 ,?6

0,91

1,84

8,12

15,51

17,1 5

5,75

74,1

76,5

85,4

p o r u c h o v o s t Mil

-•iotii.využi t i i n s t a l o V ä n é b o v/korni

'/.

77,5

'

3.blok 1986

tabulka 4

Výroba tlektŕiny

GUh

J08

íodavka elektřiny

GWh

280

3110

2989

2686

11,044

11,050

11,113

t*:-rná spotřeba tepla GJ/HWh 10,909

1988 3193

1989

1987 3325

"2*865""'

^a výrobu elektřiny Generálni a garanční opravy

MW

110,77

MW

40 ,99 13 ,06

68,62

Běžné opravy J iné vli vy

MW

4,03

5,54

1,44

Tednické poruchovost

MU

5,16

1,81

4,72

86 ,3

82,6

74,3

Souč.využiti inst.. výkonu 1Í

8,0

tabulka 5

4. blok Výroba elektřiny Dodávka elektřiny

GUh GWh

Mšrná spotřeba tepla GJ/MWh Generálni a garanční opravy MW Běžné opravy MU Jiné vlivy

1753 1634

2952

3182

2764

2985

11,168

11,145

11,080

80,35

76,47

13,99

MU

0,09

1,22

1,66

Technickj poruchovost MW Souč.využi t i inst. výkonu %

3,59

10,19

2,73

45,5

76,4

82,5

- 52 -

na

1. a

3.bloku/

e/ v y u ž í v á n í d/ z v ý š e n i

p r o v o z u na v ý k o n o v é m

VC j a d e r n é h o p a l i v a

v ceně paliva projevovat

e f e k t u v závěru

kampani

o 1 3 , 6 % od 1 . 1 . 1 9 8 9 , k t e r é s e b u d e

p o s t u p n ě až d o r.

1991

N á k l a d y na s p o t r e b e v o d y s e m í r n ě z v y š u j i , c o ž s o u v i s í nou technologie úpravy

chladiči

v o d y ,
problémy

měníků sprchového systému 2 d2lších prvků v systémech dy

se z m ě -

koroze

vý-

technické

vo-

důležité. Měrné náklady

na o p r a v y

které byly v posledních

a udržováni

letech

závisejí

oprav,

náročnější.

Objere o d p i s ů t r v a l e r o s t e , p o k l e s m ě r n ý c h zvýšením dodávky

na r o z s a h u

o d p i s ů je

způsoben

elektřiny.

V j i n ý c h n á k l a d e c h j s o u z a c h y c e n y mj . služ'by n e m a t eri é lni v a h y , n a p ř . technické p o m o c i . Oále jsou zde zahrnuty skladováni

náklady

v y h o ř e l é h o j a d e r n é h o p a l i v a . N á k l e d y na s k l a d o v á n í

jasi.. B o n u n i c i c h , kam b y l o v r o c e 1969

odvezeno

palivo z

1.bloku, m o h o u d o s á h n o u t p o s t u p n ě až 6,-Kčs/Kwh. Náklady nitivní

uskladněni

sáhnout

až 55,-Kčs/Mwh podle tehdy

v 3S3R podle nabídky

z února

platných

V položce mzdy jsou uvedeny všechny

po-

na v

1.kampaně na

defi-

1 9 8 9 by m o h l y

do-

kursů.

vyplacené mzdy včetně

re-

žie a údržby.

2 ^ j-asové

v y u

*Ílí

Kěrné náklady

zařízeni je m o ž n o výrazněji

snížit

ž i t i bi.oků. S r o v n a m e - l i

součinitel

/ Í.F / j e d n o t l i v ý c h b l o k ů

čDU s o s t a t n í m i

j e 2řejffié P ř.e b l o k y VVLR Ze s t a t i s t i k

Li 23 rok

4 . b I o k ů £ D U na c e l k e m

440 aesahuji

l edkú u Jí

jadernými

i výrazně

časového

ostatních

zemi

vyu-

výkonu

elektrárnami..

lept'-ch

311 a 3 ; 6 b í o k ů jí! lze v y b r a t

lze p ŕ e d p c k lada t , že j e j i c h Páks,

zvýšením

insíalovsr.tht

1 5 8 ? a Li ?.a rok 1 9 C E , d o p ĺ ň a n ý c h

V této tabulce nejsou uvedeny jaderr.é e l e k t r á r n y

využiti

výslechů. o údaji.1

t á b . 6.

sicio J E 0 u k o v «j n y a J F. f'aks R V H P , a l e c o d l e djscva'jniir, v ý j s o u č i n i t e l e neLuc'uvj v .• í :". i n e ?

- 53 Sok 1937 Pořadí

HLna

12 13 21 25 36 82

Lovii sa 1 Lovi isa 2

93,3 92,6

Paks Z

89,9

Paks 3 5!>U 3

86,3

Paks 1

128 143

LF/%/

Sok 1938 Pořadí

tab.ó. c lna

LF/*/

79,8

12 19 31 41 52 65

EOU 2

74,1

73

EDU 3

82,6

čDU 1

71,8

108 111 153

č ĎU 2

76,5

88,5

Lovi i sa Paks 3

93,1 90,9

Paks 4

S7,9

Loviisa 1

8ó,7

Paks 1 raks 2

85,4 83,7

ČDU 4

76,4

šĎU 1

70,2

Poměrně dobré umístěni 3.bloku EDU v roce 1987 je způsobeno tím, že v tomto roce proběhla pouze část g a r a n č n í o p r a v y . Po rozboru p r v nich 20 b l o k ů , pro který máme podklady zatím jen t roku 1987 / L 4 / , lze z j i s t i t , že většina bloků pracuje buď s kontinuálni výmenou p a liva /PH'JH, G C R / , nebo v daném roce b e z výraén - zřejmě v 18-měs^čnim c y k l u ; zásadně však bez běžných oprav.

Prvni bloky v pořadí s úplnou

výměnou paliva jsou bloky Loviisa 1,2 v d é l c e 21 a 2 1 , 5 d n e . V roce 1988 probíhala na bloku Loviisa 1 rozšířená GO v délce 4 1 , 5 d n e .

Literatura L 1 N o v á k o v á : T - E ukazatele blokov J é , VÔPEK Bratislava 1988 L 2 H o w i e s : Nuclear station achievement 1 9 3 7 , N S I , 3 3 , č . 4 0 5 , s t r . 14 L 3 H o w i e s : Nuclear station achievement

1 9 8 8 , N č l , 3 4 , č . 4 1 7 , str.14

L 4 Operating experience wi-th power stations im member states it 1 9 8 7 , IAEA 1983

- 54 ZKUŠENOSTI INVESTORA S DODRŽOVÁNÍM PEVNÝCH NÁKLADŮ PŘI VÝSTAVBĚ 3E TEMELÍN Ing. Petr ČEČIL Pevné náklady, jejich zavedení na JE Temelín, hlavní myšlenky, rozdílná stanoviska účastníků výstavby, praktická aplikace

Stručný vývoj v zavádění pevných nákladů a cíle tohoto postupu Základem pro zavedení pevných nákladů na souboru staveb jaderná elektrárna Temelín bylo usnesení předsednictva vlády ČSSfc č. 216 z 12. prosince 1985. Následovalo Společné opatření místopředsedy vlády ČSSR a předsedy SK VTIR, ministra pověřeného řízením FCÚ a ministra financí ČSSR ze dne 27. 3.. 1987, kterým byly stanoveny Zásady postupu k zajištění závaznosti parametricky stanovených nákladů na výstavbu jaderné elektrárny Temelín a promítáni rozdílů proti nirn do hospodářských výsledků dodavatelů. Cílem těchto opatření bylo dosáhnout stabilizace rozpočtových nákladů jaderných elektráren a zabránit jejich zvyšování. í

! i | ] I j

Hlavní rozdíly vyplývající z výše uvedených zásadních opatření proti dosavadnímu postupu Tato zásadní opatření navodila oproti dosavadní praxi zcela novou situaci, především v těchto dvou oblastech: 1. Především sejmula z investora odpovědnost za dodržení rozpočtových nákladů a přenesla tuto odpovědnost na dodavatelskou sféru. 2. Stanovila, že veškeré rozdíly (kladné i záporné) dosciená v realizaci oproti předem stanoveným nákladům díla se prrmítají do hospodářských výsledků dodavatelů. Tonto zcela nový princip oproti politice dosud prosazované ce.'.ovými úŕŕ.oy měl stimulovat dodavatele k dosažení finálního výsleuk'.1 rři vvnaložení minimálních vlastních nákladii. Jsme tnho náľoru. ie toto je nejpodstatnějším a nejprogresivnějším přínose.-, \. ;:cvedení pevných nákladů.

- 55 Vývoj legislativy V návaznosti na shora uvedené základní dokumenty vydalo Federální ministerstvo financí výklad k vyhlášce č. 37/1983 Sb. č.j. VIII/4/5952/87 z 9. 6. 1957 doplněný ještě výkladem ke stejné vyhlášce č.j. VIII/4-9560/88 z 6. 6. 1988. Investor je toho názoru, že těmito výklady je z hlediska vyhlášky č. 37/1983 Sb. zavedení pevných nákladů dostatečně a úplně legalizováno. Dále vydala Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj dne 22. 12. 1987 Výnos č. 5, kterým se upravuje dokumentace staveb jaderných elektráren a Odchylky od tohoto výnosu, kterým se upravuje dokumentace staveb jaderných elektráren pro soubor staveb jaderné elektrárny Temelín. Těmito opatřeními je legalizováno zavedení pevných nákladů z hlediska vyhlášky o dokumentaci staveb č. 5/1987 Sb. Zavedení pevných nákladů se však dotýká řady dalších oblastí upravených dosavadními předpisy, které nebyly po zavedení pevných nákladů pro tento účel nijak modifikovány. Investor se pokusil dosáhnout v této oblasti alespoň úpravy vyhlášky o cenách, dosud se mu to však nepodařilo. Je nutno tedy obecně konstatovat, že legislativní úpravy pro zavedeni pevných nákladů nebyly komplexně provedeny. Investor to však nevidí jako překážku v zavádění a aplikaci pevných nákladů, pokud bude ovšem tak jak dosud obecně přijímá.to, že základní ustanovení, t j. Usr-esení předsednictva vlády ČSSR č. 216/1965 a Společné opatření z 27. 3. 1987 jsou legislativně nadřazeny ostatním legislativním opatřením, které s nimi mohou být v některých bodech v rozporu. 3e nutno připomenout, že pohled na tuto otázku může být z hlediska dodavatelské sféry oprávněně odlišný. I když se pravděpodobně nepodaří v plném rozsahu prosadit pcužití zásad pevných nákladů až na dodavatele materiálů a výrobků, jak to stanoví bod 9 Společného opatření, může i aplikace pevných nákladů mezi přímými vyššími dodavateli investora a jejich poddodavateli již na začátku tohoto dodavatelského stromu působit

- 56 z důvodu absence legislativy znsčné potíže. Na druhé straně je ovšem pravda, že se o to nikdo z dodavatelů (až na několik výjimek u vyššího dodavatele stavební části) dosud vážně nepokusil. Důvody tohoto je možno hledat i v příčinách uvedených dále.

Rozdíl v chápání pevných nákladů u investora, dodavatele a projektanta z pohledu investora Pro osvětlení stanovisek jednotlivých účastníků výstavby je pravděpodobně nejvíce ilustrativní uvést názory na jednotlivé tituly, které mohou vést ke změně pevných nákladů. Jednou z možncstí, kdy je možno měnit pevné náklady je investorem požadovaná změna rozsahu nebo druhu dodávky oproti původnímu projektu z titulu jaderné bezpečnosti a seismicity. Ole názoru investora se v tomto případě jedná o změny, které zvyšují jadernou bezpečnost a seismicitu výrazně nad úroveň stanovenou úvodním projektem. Konkrétně z případů dosud známých má na mysli především nahrazení normální kabeláže kabeláží ohni odolnou a oheň nešířící, dále pak rozšíření dodávky o novou společnou dieselgenerátorovcu stanici a rozšíření zdravotního střediska dle příslušných vládních usnesení. Současně je investor toho názoru, že v těchto případech musí jít o zvýšení pevných nákladů celého souboru staveb, tj. o zvýšeni dosud stanovených pevných nákladů ve výši 52 miliard Kčs. Stanoviska ostatních účastníků výstavby jsou v tomto bodě shodná s investorem, i když mnohdy chápou takové změny podstatně siřeji. Investor zaujímá striktně stanovisko, že pokud nedochází k zvýšení jaderné bezpečnosti a seismicity výrazně nad úroveň úvodního projektu, resp. dosud vybudovaných nebo budovaných jaderných elektráren, nemůže se jednat o změny z tohoto titulu. Dalším titulem pro změny pevných nákladů je upřesnění technického řešení v sovětské zóně projektování vyplývajícím z postupně předávaných sovětských prováděcích projektů. V tomto případě je rozdíl v chápání jednotlivých účastníků výstavby

- 5 7 - ' '

'

[iiar'<-řitní. Dodavatelská sféra, ale i -projektant považují kaž.tfou změnu sovětských prováděcích projektů oproti- původnímu sovětskému zadání specifikovanému v technickém projektu za zrněnu .. z tohoto titulu. Po mncha vzájemných jednáních a sporech vykrystalizovalo stanovisko investora do následujících závěrů: • - investor za takovou -změnu uznává dodatečně uplatněnou změnu vyžadovanou sovětským projektantem po předání prováděcích projektů, pokud ovšem taková změna znamená již ziT-a-řené práce v realizaci výrobní přípravu v to počítaje, - u všech ostatních změn v sovětská prováděcí dokumentaci oproti technickému projektu připouští investor celkovou sumarizaci fyzických objemů prací a dodávek po předání poslední části prováděcí dokumentace příslušného objektu nebo provozního souboru a celkové porovnání technického řešeni obsaženého na jedné straně v technickém projektu a na straně druhé w

OÍJ V'L< 1,01'y C I I

prCVaLK-ui^M

p í u j L ř ^ dCCii j

t Cp i V c

M3

ZaKiSCc

t u n u (.u

porovnání se může kvalifikovaně rozhodnout, zda bude moci s plnou odpovědností podporovat eventuelní žádost dodavatelské sféry o změnu pevných nákladů příslušné části dodávky. Stále trvající spory v této oblasti vyplývají z toho, že dodavatelé požadují od investora garanci úhrady zvýšených n á kladů na všechny změny v sovětské sféře projektování předem, k čemuž investor nemá legislativní oprávnění a nemůže být ani přesvědčen, že jde o změny vedoucí ke zvýšení nákladů oproti původnímu řešení. V případě změny pevných nákladů 2 důvcdu centrálně stanovených změn cen a cenových úrovní (cerová p r e s t a v b a ) nedochází mezi účastníky výst.~vby k ro; Jí 1 n v n 5 + ? no v iskům . • alf.í tiťil u m o ž ň u j : c í T m í n u povnvch nákladů - změny cen dováženýt h mater Lálč: ;; •.-> rc-Pkú - je -pět jdrojsm rozccru mezi dodavatel •sko;.- stŕrru H investorem, ^•-•j^ jsc.i tyto rozpory Í O U č-Jscí ce\ xv.\ thr. rozpp r u opatŕciáfí ceuifi-yth pras tŕeokí';. P;;5:ťid:-!>;• ii-íu]r-'r, •;,] zaki^úě j

jeho; je vcir.Q n ě m : pevné

náklaav. j: pržacfá'.ei- :•-'. Ľ'.-.-Í ,-..rf, na ;.;;;" m.,- -_\:jďvi
- 53 k vyšší technické úrovni této dodávky nebo jejímu spolehlivějšímu nebo efektivnějšímu provozu. Zde nedochází k zásadním rozporům mezi názorem jednotlivých účastníků výstavby, i když se dodavatelská sféra pokouší rozsah těchto změn aplikovat siřeji. Pro operativnější hospodaření a především pro operativnější rozhodování na stavbě považuje invesotr (a věří, že se k tomuto připojí všichni ostatní účastníci'výstavby) za nutné přenést rozhodovací právo o takových změnách, třeba i limitované, přímo na stavbu. Podle dosavadních zkušeností se nejedná o změny nákladné a dosavadní zdlouhavý postup je dost citelnou brzdou v jejich prosazování. Všechny tyto výše uvedené rozdíly v chápání aplikace pevných nákladů mezi jednotlivými účastníky výstavby vycházejí podle názoru investora z toho, že ve vědomí jednotlivých partnerů není dosud dostatečně zakotvena zásadní změna v odpovědnosti za dodržení rozpočtových nákladů přenesená usnesením předsednictva vlády ČSSR č. 216/1985 a následně Společným opatřením z investora na dodavatele.

Úroveň výchozích podkladů Na tomto místě považujeme za nutné zmínit se o některých základních podkladech a zaujmout k nim stanovisko z hlediska investora z pohledu dosavadních zkušeností. Domníváme se, že plné pochopení dosavadních zkušeností z aplikace pevných nákladů není bez toho možné. Pevné náklady ve výši 52 miliard v rozsahu hlavy II - VIII pro soubor staveb jaderné elektrárny Temelín stanovila státní expertiza porovnání dosažených nákladů na jaderných elektrárnách Bohunice a Dukovany při zohlednění vyšší jaderné bezpečnosti a seismické odolnosti jaderné elektrárny Temelín. Je možno namítat, že v případě Temelína jde o zcela nové technické řešení, a že bylo srovnáváno nesrovnatelné. Investor byl od začátku, a je dosud přesvědčen, že paramterické stanovení ceny tímto způsobem nemohlo, vztaženo k technickému

-

59 -

.

. .

•

řešení, dodavatele poškodit. Toto své přesvědčení však nemůže rozšířit na další aspekty ovlivňující konečné celkové náklady díla, především celkový pohyb cenové hladiny v tuzemsku i zahraničí v průběhu dalších let výstavby. Domnívá se, že především tato nejistota vede i dodavatele k některým odmítavým pohledům na pevné náklady. Další rozsáhlou a samostatnou kapitolou je otázka úrovně a hloubky zpracování úvodního projektu. Zde je důležité poznamenat, že základní dokumenty, především Společné opatření bylo vydáno až po zpracování a schválení úvodního projektu IV.B stavby, a že ke zpracování tohoto úvodního projektu přistupovali všichni účastníci spíše z pohledu jeho nutnosti pro schválení, registraci a zahájení této stavby než z hlediska jeho zpracování v hloubce a formě nutné pro jednoznačné vymezení hospodářských i finančních vztahů mezi dodavateli a investorem. Po dosavadních zkušenostech z aplikace pevných nákladů je investor stále více přesvědčen, že zpracování úvodního projektu musí být ze strany všech účastníků věnována podstatně větší péče a přisouzena mu podstatně větší důležitost, než tomu bylo dosud.

Sovětská zóna projektování Totální specifikou při výstavbě jaderných elektráren je projekce a realizace sovětské zóny projektování. Investor využívá této příležitosti, aby vyslovil své názory na tuto oblast a to i v poněkud širším rozsahu, než nezbytně vyžaduje aplikace pevných nákladů. Z hlediska hospodářských vztahů mezi vyšším přímým dodavatelem technologické části a investorem není podstatné řešení dané úvodním projektem zpracovaným na základě sovětského technického projektu, ale řešení sovětských prováděcích projektů. Na toto řešení uzavírá investor s vyšt^m dodavatelem technologické části podle ustanovení usnesení předsednic iva vlády ČSSR

- £0 č. 125 z 2B. 6. 1984 a jeho příloh dodatky hospodárskych smluv na realizaci investiční výstavby. Ustanovení pro stavební část již nejsou tak jednoznačná, ale investor považuje za morálni je aplikovat analogicky. Výše uvedené usnesení předsednictva vlády ČSSR výslovně nečiní generálního dodavatele technologické části odpovědným za technickou správnost a zkoordinovanost řešení oDsažených v prováděcích projektech technologických, dovezených ze SSSR: Je závažnou otázkou, kdo tedy tuto odpovědnost přejímá. Pokud bude toto ustanovení bráno doslovně, obává se investor, že aplikace pevných nákladů v sovětské zóně projektování a samozřejmě i v související československé zóně projektování vůči vyššímu dodavateli technologické části je iluzorní. Jednou z cest k řešení této otázky by mohla být revize smluvních vztahů se sovětskou stranou na dodávku prováděcích projektů. Tuto cestu považuje investor za nejvýhodnější (a má Z3 to

Ž9 b v mohla v w řsšit i celou n ls^ádu dalších nrcbléfnú)

i když nedokáže posoudit, do jaké míry je tato cesta reálná. Další otázkou hodnou zřetele je reakce československé strany na dodatečné požadavky sovětského projektanta. Může to být pouze nepodložený dojem investora, ale domníváme se, že československá strana by měla mnohem důrazněji podrobovat tyto dodatečné požadavky zkoumáni ve vazbě na účelnost a náklady a nepřipouštět je pasivně. Investor se domnívá, že zde by měl sehrát řádově větší aktivní ú'ohu, než dosud generální prcjektant. Kromě příznivého dopadu do nákladů díla by aktivní úloha československé strany v této oblasti přispěla i k uklidnění hospodářských vztahů mezi účastníky výstavby.

Praktické potíže při uplatňováni pevných nákladů Praktické potíže při uplatňování pevných nákladů se vyskytují především při změnových řízeních. Celá tato oblast by dle názoru investora stála za podrobnější analýzu zejména z toho hlediska, do jaké míry jsou změnová řízení dnes technickým

- 61 " jednáním o přijetí technicky nutných a odůvodněných změn a do jaké míry jen platformou pro uplatňování požadavků dodavatelů, ale i projektanta, na úpravu pevných nákladů, resp. na zvýšení pevných nákladů jim příslušejících částí dodávek. Aniž bychom chtěli na tomto místě jít do podrobností, jsme jako investor přesvědčeni, že změnovému řízení je nutno vrátit původní účel, tj. zabývat se na něm výhradně technickou odůvodněností změn a otázku eventuelní úpravy pevných nákladů přesunout jinam. Nicméně dosavadní zkušenosti a praxe přinesly jeden obecný závěr: Většina rozporů mezi účastníky výstavby nepramení ani tak z aplikace pevných nákladů, jako z aplikace usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 46 z 1. 3. 1984 o výsledku prověrky - rozboru rozpočtových nákladů jaderné elektrárny V-2 Jaslovské Bohunice, uuslcupié uplatňovaní tohoto usnesení bylo úloze n o znovu Spúiéůným opatřením. Spory mezi investorem a ostatními účastníky výstavby vyvolává důsledná snaha investora zabezpečit úrhadu všech vícenákladů, k nimž dojde v průběhu výstavby, tžmi účastníky výstavby, kteří je vyvolali. Zhodnocením dosavadních zkušeností dochází investor k jednoznačnému přesvědčení, že aplikace této části usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 46/1984 je v systému pevných nákladů podstatně jednodušší. Systém odbytových rozpočtů, při kterých byl invesotr povinen hradit provedené práce, zdaleka takovou možnost nedává. Toto investor zdůrazňuje také proto, aby vyslovil své přesvědčení, že zdaleka ne všechny potíže, které se přisuzují instituci pevných nákladů, jsou jí opravdu vyvolány.

Závěr Podle dosavadního vývoja projektů na stavbě IV.B je investor přesvědčen, že ve stavební části v československé zóně projektování nemusí mít účastníci výstavby obavy z dalšího vývoje 3 dodavatel obavy z případných ztrát.

- 62 V technologické části a ve stavební části v sovětské zóně projektování nejsou zatím projekční práce natolik rozvinuty, aby bylo možné činit jakékoliv závěry. Cíl zavedení pevných nákladů, tj. stimulace dodavatele na dosažení finálního výsledku při vynaložení minima vlastních nákladů, nemá dle názoru investora zatím u hlavních účastníků výstavby žádoucí odezvu. V omezené míře se projevila snaha po minimalizaci vlastních nákladů při oponentuře zpracování prováděcích projektů ze strany vyššího dodavatele stavební části. Nicméně i tyto první snahy je nutno hodnotit jako klad. Setrvačnost a závislost na dosavadních zvyklostech je pravděpodobně mnohem větší, než jsme si všichni mysleli. Tento pomalý postup by však v žádném případě neměl být signálem pro ústup od pevných nákladů.

- 63 EKONOMICKÉ DÔSLEDKY PREDĹŽENIA ŽIVOTNOSTI JADROVÝCH ELEKTRÁRNÍ

Ing. Jan ROUŠEK, C S c , Ing. Jozef KYSEL VÚPEK, pobočka Bratislava

V práci je ukázaná ekonomická efektívnosť predĺženia životnosti JE na výsledkoch variantných výpočtov rozšírených aktualizovaných výrobných nákladov pre rôzne náklady a trvania rekonštrukcie a rôzne doby predĺženia životnosti.

1. Úvod Otázka možného predĺženia životnosti jadrových elektrární sa stala aktuálnou pre celý rad krajín, ktoré dlhodobejšie prevádzkujú tento zdroj. Známy je prípad USA: inštalovaný výkon v JE tu bude kulmiiiuväľ ukulo ruku 1555 ÍIUUMUÍOU vyše 100 GW vo vyše 115 blokoch, pričom 95 X tohto výkonu prichádza do prevádzky po roku 1970. Tomuto strmému nárastu logicky odpovedá strmý pokles po uplynutí platnosti doby prevádzkovania, t.zn. medzi rokmi 2005 a 2025 tak, že k roku 2025 - 2030 by bolo odstavených 95 % jadrových výkonov [lj. Predĺženie prevádzkového povolenia je tu vhodným riešením situácie najmä v situácii dočasného prerušenia výstavby jadrových elektrární v USA. Obdobne Francúzsku, ktoré uvedomelo buduje svoju

energetiku na báze vlastných tlakovodných

reaktorov, zaznamenali za obdobie 1979 až 1989 prirast elektrického výkonu A5 000 MW, za 10 rokov vyrástol výkon JE typu PWR u nich viac ako osemkrát (obr. 1). Obrázok ukazuje strmý nárast inštalovaných výkonov za minulé desaťročie a tomu zodpovedajúci strmý pokles po roku 2010. Priebeh bude modifikovaný novými blokmi, ktoré ešte nie sú presne naplánované, na strmosti poklesu inštalovaného výkonu sa tým však nič nemení. Podobný stav je aj v Spolkovej republike Nemecko aj v äalších vyspelých krajinách, ktoré v minulých desaťročiach budovali jadrové elektrárne - po roku 2000 tu všade nastane problém spojený s odstavovaním a likvidáciou značného počtu jadrových blokov a s náhradou takto odpadlého výkonu. Ak sa technicky a eko-

- 64 nomicky preverí možnosť predĺženia životnosti jadrových blokov, bude tento problém aspoň dočasne riešený: vynaložením výrazne nižších nákladov sa udržia v prevádzke výrobné kapacity, ktoré by ináč bolo potrebné likvidovať (a vynaložiť na to nemalé náklady) a súčasne financovať výstavbu kapacít nových. Čas získaný odsunom odstavovania vhodných jadrových blokov sa môže využiť napr. na zdokonalenie vyhľadávania a posudzovania nových lokalít a prípravu riešenia sociodemografických aspektov v stávajúcich lokalitách po dožití jadrového zdroja. V Československu bude najskôr aktuálne predlžovanie životnosti jadrových blokov VVER 440 typ V-?13; po dokončení JE Mochovce budeme mať 10 týchto blokov o celkovom inštalovanom výkone 4400 MW. 2. Ekonomická efektívnosť predĺženia životnosti JE

2,3

Pri overovaní ekonomickej efektívnosti predĺženia životnosti JE s blokmi VVER 440 4,5 používame kritérium minima nákladov, rozdiel vu výrube spôsobený LÔZIIUU U'UUUU predĺženia životnosti ď odstavenia na rekonštrukciu je vyrovnaný výrobou v tzv. "závěrných" elektrárnách. Výstupným ukazovateľom sú merné rozšírené aktualizované náklady, v ktorých sú zahrnuté aj náklady na likvidáciu JE, na odpady a manipuláciu s vyhořelým palivom 6 . Merné rozšírené aktualizované náklady

7 , sa stanovia

podľa nasledovného vzťahu:

ran

~ E

Kčs/MWh. dod

kde

N

r 3n

a

- priemerné ročné rozšírené aktualizované náklady

mil. Kčs/r E . A - ročná dodávka elektrickej energie dod

MWh/r

- 65 -

Priemerné ročné rozšírené aktualizované náklady sa vypočítajú podľa vzťahu:

N

ran = N rea

kde N

(a

l

+

k

f)

- náklady na rekonštrukciu aktualizované k zahájeniu obnovenej prevádzky

a,

[mil,Kčs/rJ

- koeficient obmedzenia investičných prostriedkov (ax = 0,05)

k,

- koeficient efektívnosti pre dobu predĺženia životnoj"

N N , N

j

T p ž

r

"

n

, - priemerné ročné rozšírené náklady

|_mil.Kčs/rj

- priemerné ročné náklady na mzdy

[mil.Kčs/rl

, - priemerné ročné náklady na palivo

[mil.Kčs/rj

a2

- koeficient obmedzenia pracovných síl (a„ = 0,6)

a,

- koeficient obmedzenia palív (a, = 0,3)

N ,

- priemerné ročné náklady závěrných elektrární j_mil.Kčs/r

Vlastný ekonomický výpočet sa aplikoval pre JE s 2 blokmi

•

VVER-440 od okamžiku zahájenia rekonštrukcie až pj ukončenie

j

prevádzky s predĺžením životnosti. Vstupné parametre ekonomické-

j

ho výpočtu, volené na úrovni 3E V-2

j

T-l. Názornosť výsledkov ekonomického výpočtu sa dosiahla voľ-

7 , sú uvedené v tabuľke

I

bou niekoľkých premenlivých parametrov, ktorých hodnoty sú uve-

j

dené v tabuľke T-2. Ako premenlivé parametre sa volili: - doba rekonštrukcie, - náklady na rekonštrukciu, - doba predĺženia životnosti po rekonštrukcii. Náklady na rekonštrukciu sme volili na základe štúdie f21 v rozmedzí 2 - 5 0-3

rnld.Kčs. Dobu rekonštrukcie sme predpokladali

roky. Predpoklad 0 rokov znamená, že rekonštrukcia bude

prebiehať počas pôvodnej prevádzky blokov, resp. každoročných odstávok na výmenu paliva a oen. opravu.

- 66 Výsledky ekonomického výpočtu sú uvedené v tabuľke T-3 vo forme výstupného ukazovateľa merných rozšířených aktualizovaných nákladov. Pre porovnanie sú pod tabuľkou uvedené referenčné hodnoty merných rozšírených aktualizovaných nákladov JE V-2 a JEDU. V hrubo orámovanej časti tabuľky sú uvedené hodnoty n

> 535 u3 n

Kčs/MWh^. Z tabuľky plynie, že predĺženie životnosti o 5 až 10 rokov je efektívne pri nákladoch na rekonštrukciu nižších ako 4, resp. 5 mld.Kčs. Pri predĺžení životnosti o 15 - 20 rokov sú hodnoty n

aj pre najvyššie hodnoty nákladov na rekonštrukciu X dl I

nižšie ako referenčné hodnoty citovaných elektrární. 3. Záver Program predlžovania životnosti jednotlivých blokov JE treba pripravovať a začať realizovať s dostatočným predstihom (cca 12 až 15 rokov) pred pôvodným projektovým ukončením prevádzky. Okrem vykonávania rozšírenej diagnostiky zariadenia, opráv a výmen komponentov počas odstávok na výmenu paliva je treba vykonať pravděpodobnostně hodnotenie rizika predĺženia životnosti (bezpečnostného aj ekonomického) [8J. Numerické dopracovanie pravdepodobnostného hodnotenia ekonomického rizika z predĺženia životnosti bude možné po ukončení pravděpodobnostněj štúdie bezpečnosti, ktorá sa na VÚPEK Bratislava vypracováva pre 1. blok JE Dukovany. Z výsledkov hodnotenia ekonomickej efektívnosti predĺženia životnosti vyplýva, že K ri nákladoch na rekonštrukciu na predĺženie životnosti v rozsahu do cca 23 % rozpočtových nákladov je program predĺženia životnosti efektívny aj pri odstávke na rekonštrukciu 3 roky a predĺžení prevádzky iba o 5 rokov a dlhšom; ak sa rekonštrukciou dosiahne predĺženie prevádzky o 10 a viac rokov sú efektívne vyr?ložené náklady ešte aj 31 % z rozpočtových nákladov pri odstávke do 2 rokov; predĺženie prevádzky o 15 rokov už ospravedlňuje odstávku aj 3 roky a náklady na rekonštrukciu temer 40 % z rozpočtových nákladov. Predlžovanie život-;sti je v súčasnosti veľmi efektívnym spôsobom zvyšovania hospodárnosti a konkurencieschopnosti jadrovej energetiky. Sociodemografické, ekologické aj ekonomické

- 67 hradiská hovoria za výrobu jadrovej energie v danej lokalite po dobu podstatne dlhšiu, ako je projektová prevádzková životnosť jednej generácie JE. Konečné rozhodnutie o predĺžení životnosti musí však byf prijaté iba po dôkladnej analýze stavu danej elektrárne, pričom hľadiská splnenia bezpečnostných kritérií platných v čase rozhodovania zaiste budú pred ekonomickými hľadiskami uprednostnené.

Instalovaný výkon JE s PWR vo Francúzsku (GW)

1977

1987

1997

2007

známy priebeľt

2017

- 69 -

1-1

Vstupné parametre ekonomického výpočtu predĺženia životnosti JE 2x VVER 440 Rozmer

Parameter

Hodnota

MW

Inštalovaný výkon

880 5 234

GWh/r

Ročná dodávky el. energie

mil.Kčs

Rozpočtové náklady /hl.I-XI/

12 866

Náklady na palivo

mil.Kčs/r

16 343

Vlastné náklady

mil.Kčs/r

1 090

Rozšírené vlastné náklady

mil.Kčs/r

1 384

Merné závěrné náklady

Kčs/MWhd

mil.K5s/r

Náklady na mzdy

554

Koeficient obmedzenia investičných prostriedkov - a.

n ní U ,U J

Koeficient obmedzenia pracovných síl - a 2

n f.

Koeficisnt obmedzenia energie - a.

n

u ,o

a 1í v 3

fi ~\ u

-

Činitel času

T-2

)

•>

0,05

Premenlivé parametre ekonomického výpočtu predĺženia životnosti JE 2x W t R 440

Parameter

Rozmer

Doba prevádzky po rekonštrukcii /predĺženie životnosti/ - T Doba rekonštrukcie Náklady na rekonštrukciu

- T N

i Hodnota

rok

5, 10, 15, 20

rok

0, 1, 2, 3

mil.Kčs

2000,3000,4000,5000

Merné rozšírené aktualizované náklady predĺženia životnosti lí. 2x VVER 4 40

ran 1

0 : r. ;:-.'Í: t návratr

1

i

2

3

1 ,03

1 ,1

L" J

.vy OJ> relcon-

•>

•í; / i í f . i a

•t rin1 i •

3000

5000

2000

3000

4000

5000

2000

3000

4000

5000

2000

3000

4000

5000

5

401, 2 513 ,6 546 ,0 579, 8

403 ,0 517 ,7 551,6 585,6

441, G 471 ,6 502 ,1 532, 4 415, 0 443 ,4 472 500, 4 403, 1 430 ,7 458 ,6 406, 1

444 ,2 475 ,3 506,4 537,6

490 ,2 526 ,1 561, 6 597 ,4 497 ,4 534 ,4 572 .0 610 6 560 7 450 ,1 483 ,1 515, 7 548 ,6 456 ,7 490 ,7 526

417 ,2 446 ,4 475,6 504,8

422 ,8 453 ,8 404, 4 515 ,4 429

15

Kčs/MWn .;;;/n - 565,77 K č s / M W ^ MO

4000

iO 20

•

2000

405 ,2 433 ,6 461,9 490,3

460 ,9 494 ,1 526 7 410 ,7 440 ,9 470, 5 500 ,£ 416 ,7 447 ,7 479 ,9 511 6

1

- 71 Literatura [l]

MAKOVICK, L. et al.: National and regional impacts of nuclear plant life extension. In: Symposium on plant life extension. OECD-IAEA Paris, 1987

[2]

ROUŠEK, 3. et al.: Predlžovanie životnosti jadrových elektrární. (Výskumná správa VÚPEK). Bratislava, jún 1988

[3]

KYSEL. J., ROUŠEK, 3.: Ekonomické dopady predĺženia životnosti JE s VVER. (Výskumná správa VÚPEK). Bratislava, december 1988

[4J

Hodnocení efektívnosti energetických investic. Smernica FMPE č. 2/1983, Praha, 19B3

[sj

Novelizace smernice FMPE č. 2/1983 o hodnocení efektívnosti ekonomických investic. Smernica FMPE č. 14/1?87, Praha, 1987

[éj

KYSEL, J.: Analýza rozšírených nákladov na dodanú elektrickú energiu z JE. (Výskumná správa VÚPEK). Bratislava, december 1989

|_7 j

HAVLÍČEK, R. et al.: Technicko-ekonomické parametry československých jaderných elektráren. (Správa EGP). Praha, november 1988

j_ 8 _j

ŠKVARKA, P.: Ekonomické hodnotenie rizika predĺženia životnosti JE. (Výskumná správa VÚPEK). Bratislava, december 1989.

- 72 -

KOLOGICKÉ ASP^:?Y JADKUČ EXBRGETIKY HľOr. P e t r

H o r á č e k , C S c , Yýzktuniý ú s t a v koaplexu, Preha

Anotace Porovnává se mSrr.á spotřeba elektrická energie na obyvatele v ČSSR a ve vyspělých průmyslových státech. Hodnotí se využitelné primární sdroje v naší republice. Ha základě srovr.ání environnentálních vlivů jaderné a fosilní energetiky se jaderná hodnotí jako přijatelnější řešení.

I.

i | j i ; í

Úvod

Poslední politický vývoj v r.eší republice vzbudil ůosud dřímající intelekt našeho národa, jeho přirozenou potřebu vyjadrová* se k věcezi veřejnýa a podílet, se na vytváření přítoanoati i budoucnosti. Je přirozené, že v nových podmínkách se vyalovují i nová názory a pohledy na rozvoj jaderné energetiky. Je proto třeba objektivní zhodnotit všechny aspekty rozvoje jaderné energetiky a vytvořit tak základ pro rozumné rozhodování o naší budoucnosti. To je i cílem této konference. Jako každá lidská činnost ovlivňuje i výroba elektřiny v jaderných elektrárnách («JS) životní prostředí (ŽP). Správně položená otázka muaí znít, zda naěe republika elektřinu potřebuje a zda výroba elektřiny v JE je v porovnání se získáváním elektřiny z variantních adroji z hlediska vlivu na ŽP přijatelné. V panelu přednášek zabývajících se ekologickými aspekty jaderné energetiky budou podrobněji zhodnoceny její specifické problémy. V úvodním referátu k tomuto panelu bych chtěl poukázat na postavení výroby elektřiny obecně v ČSSR ve

- 73 -

vztahu k ostatnímu světu a jaderné elektřiny zvláště a ůéle na hodnocení jaderné" energetiky hlavně z hlediska nejvážnějšího globálního problému ŽP současnosti, za který se všeobecně považuje skleníkový efekt.

IIo

Potřebuje naše republika jadernou energetiku ?

Je nesporné, že nejmenší vliv na životní prostředí má ta energie, která se nespotřebuje a nemusí se proto ani uvolnit. Velice často se argumentuje s tin, že nese národní hospodářství má příliš vysokou měrnou -spotřebu energie, tu je třeba snižovat a z toho se zkratkovitě uzavírá, že je zbytečné stavět jaderné elektrárny, navíc investičně yelice nákls-dné. Peálný stev je však mnchem složitější /]/. Zde uvádím pouze spotřebu elektřiny r.a obyvatele v r. 1967 dle statistiky EHK. Tabulka 1 Spotřeba elektřiny na obyvatele v r, 1987 / 2 / kWh/obyv.rck Norsko Kanada Švédsko Finsko USA švýcarsko NSR NDR Francie Belgie Rakousko Č5SH Velká Británie PĽR

22 228 \ó 723 15 075 10 624

10 073 6 665 6 620

5 787 5 447 5 376 5 220 4 E91 716 3 155 4

- 74 -

Je zřejmé, že jsme ne 12. místě na světě a nikoliv na ir.ístě čtvrtém, jak se dnes často uvádí. Pramen celého nedorozumění je v tom, že s čísly často manipulují neodborníci, kteří nerozlišují mesi celkovou spotřebou energie a spotřebou elektrické energie Kritika ne naši jadernou energetiku je vznášena v poslední době zejména z Rakouska. Argumentuje se i tíc, že Rakušané odmítli v lidovém hlasování uvedení do provozu JE Zwetendorf a ay pokrečujeme v realizaci nažeho jaderného programu. Podle údajů o primárních energetických zdrojích /2/ používaných pro výrobu elektrické energie je Rakousko celkově vývozcem elektrické energie. Podíl vodní energie na jejím opatřování je druhý nejvStáí z uváděných států a činí 72,7 %o S ohledem na roční rozdělení spotřeb energie a stav vody na tocích s vodními elektrárnani, Rakousko v zimě elektřinu dováží, a to z Polska. Tací, jak je známé, se vyrábí v elektrárnách, která nejsou vybaveny ani zařízením na zachycení oxidu síry, ani oxidů dusíku. Dále Rakousko odebírá lacinou noční elektrickou energii z francouzských J£ a vyváží za výhodné ceny energii v době energetických špiček. Uvedené chování umožňuje Rakousku jeho výhodná geografická poloha,, Obviňování sousedů s využívání jiní dostupných energetických zdrojů je však z uvedených pohledů přinejmenším ne seriosní0 frajer, z uvedeného pořadí naší republiky v měrné spotřeb* elektřiny na obyvatele, ale i z analýzy rozvoje elsktrizace při zvyšování energetické efektivnosti národního hospodářství ve vyspělých státech, vyplývá, že je nutné předpokládat další růst. spotřeby elektrické energie, a to zejaéna v nevýrobní sféře /1/. S ohledem na onezené možnosti dalšího využívání vodní energis z důvodů uváděných dále, je nutné považovat JE za jedinou přijatelnou alternativu.

- 75 -

III.

Fcrovnání environmentálnich dcpfidu jaderné energetiky s veriantnínii pricárními zdroji

S ohledem r.e naše podcínky jscu jediným, v současné době technicky a ekcr.cnicky přijatelným variantním sdrojen vedle jaderné er.ergie , fosilní palive. Z "ýše uvedených států jsme na pátém místě v podílu "fosilní" elektřiny (PĽR - 97,2 %, íCP - 86,7 &, Velká Británie - 79,7 %, USA - 72,7 %t ČSSR - 68,4 % ) . Pro ožhad vlivu fosilní energetiky ne 2? ausímě vzít v úvahu, že j&k v USA, tak i Velké Británii se k výrobě elektrické energie používá převážně kvalitní černé uhlí, dálem potce i plynná a kapalné psliva. Při uvážení obsahu síry, popela a výhřevnosti ^e zřejné, že v zatížení ŽP 2 výroby elektřiny se řadíce za FLR a Podrobné porovnání vliva uhelné a Jaderné energetiky na ŽP bylo již mnohokrát publikováno (např. /3, 4-/). 3ylc prokázáno, že normální provoz uhelných a jederných elektráren je srovnatelný z hlediska radiačního zatížení okolí ssdroje. ?ro~ ďakci popílku včetně uvolňování toxických prvků, oxidi ?íry, dusíku (včetně sekundární tvorby ozonů a delších oxid&ntů) a 'íhlíku můžeme považovat za neg&tivní vliv uhelných elektráren "navíc" v porovné.ní s nomálním provozem jaderných elektráren. Za zévažné problémy jaderné energetiky se považuje riziko havárií /5/, zpracování e ukládání vyhořelého jaderného paliva a likvidace elektráren po ukončení jejich provozu* Těmto problémům budou na konferenci věnovány speciální předná&ky. IV.

Produkce C 0 2 s. skleníkový efekt

Získávání eneraie z uhlí spočívá v oxidaci uhlíku nf> CC>2. Tento exid je proto nevyhnutelným odpadním prodv..kteaiä

- 76 -

Jeho hmotnost je 3,7krét větší než hmotnost spáleného uhlíku. Dcsud nebyla sni navršena technicky řešitelná a ekonomicky nadějná uetoda likvidace C 0 2 v produkovaném množství. V posledním století význačně vzrůstá koncentrace C 0 2 v atmosféře /5/. Pozorované klimatické arsoiaálie posledních let jsou jiš některými autory připisovány zvýšené koncentrací C 0 2 v atmosféře. Předpokládané globální oteplení se připisuje z 55 % CO? a ze 45 % jinýr. skleníkovým plynům. Uvolňování energie z fosilních zdrojů přispívá 40 % (z toho elektřina n %, jiné zdroje 29 % ) , odlesňovaní 15 7>. Riziko skleníkového efektu (SE) se považuje za r.atolik závažné, že se jím zabývají vlád;, zákonodárné sbory i mezinárodní organizace /6/« 3yla ustavena zvláátní komise Spolkového SIISEU HSR pi^o ochranu atmosféry, která doporučuje uzavření dohody o snížení emisí COp o 50 % nejpozději do i'. 1992. V USA byl předložen návrh zákona omezující emise CC>2i senát USA pověřil Státní department přípravou mezinárodních jednání s cílem dosáhnout dohody v táto oblasti, Problematika SS byla i na pořadu jednání QSK, V USA byla zpracována studie o vlivu SE na zemědělství, lesnictví, zásobování vodou, lidské zdraví, biologickou rozmanitost i na požadavky na elektrickou energii. Světoyá konference "Měnící ss atnosfára", která se konala v Torontu v r. 1988 stanovila tyto cíle: 1 ) Zvýšením účinnosti a dspory energie v oblasti konečné spotřeby snížit emi3e C 0 2 do r. 2005 o ](> %. 2J Snížit, emise C 0 2 o 10 % v oblesti zásobování energiemi zvýäenín efektivnosti a snížením spalování uhlíku do r. 2005: - změnou složení fosilních paliv (náhrada uhlí plynem); - vetSím využitím nefosilních zdroja energie (alter-« nativních v možném rozsahu); - návratem k rozvoji jaderné energetiky (v případě, že mlže být dosoSer.o všeobecné shody).

77 -

Podle našich výpočtů mé naše republika po Číně největší měrnou produkci C0 ? na jednotku úhrnného společenského produktu / i / - obr. l. Využitím zemního plynu se sníží niěrné emise COj na jednotku vyrobené,

elektrické energie na přibližně 50 % v po-

rovnání t uhlín„ Za současného stavu hodnocení rizika SE ve světě povežuji ze přijetelné - z hlediska environmentélních vlivů - pouze náhradu uhlí zemníc plynem. Rezignace na áalší rczvoj jaderné energetiky, na základě současně dostupných informaci, je zřejmě nereálná. Svědčí c tom i zhodnocení situace v Rakousku, které sice nemá v provozu JE, ale fakticky jadernou energii využívá. Rovněž, :.£> základě dostupných inforniecí, není zn&Eo, že by ve Švédsku byl zpraecván technicky B ekonomicky realizovatelný prorren náhrady >JE po r. 2010„

Literatura 1. ERSAM, P., KORÍ.ČEK, P.: Ekologická aspekty snižování energetické náročnosti. Vesmír 69, 19£9, 4: v tisku. 1

2. ERBAN, P.; soukromá sděleni, i£90.

|

3, HORAČEK, P., CHYTIL, I., R.-'.ZGA, O. : Srovnání vlivu jaderných elektráren a elektráren spalujících knodé uh H

ra lidské

zdraví a životni prostředí. Energetika 28, 1338, -5: C.67-270. i i

4, HORÁCEK, <=., CHYTIL. I., KNCP, D, ( R/.ZCA, J. • £ro\ nání vlivu provozu elektráren

jaderných a s plynovými

spalovacíni

agregáty na lidské ndraví a životní prcstřecii. Zpráva č, 890-30-21-9, VÚPEK, Praha, 19S6. 5. >?/.ZGA, D., H O = A ; E K „

P.: Příspžvek k hodr-ocení ha/arií

jgcíe'-rých elekt-áren. Pripravene k publikcvání, 6, M C R W E K , °. : Em-ise C 0 o re spalováni fosilních psli.v v ?SSE. Pr3CC-vp; -Bteriél V'flPEK: S21-01-41-5/1, VuPE p

raHa t 1989, zds odkazy ne pSvccírí pr.3meny.

- 78 -

Obr. ''i irírise C02 z tvorov /

T

l i . i i! !ci! iv

V

.

/

>""* •*"*' o z"* o :""Í o l y *" J

.

v

L/: O ^ U i \ ^ v.

t uMiku/ICCO J 5.$

1

0,8 r t ':••:

0.4 0, J

\S

:

ira;,e Any.ä

USA

iJ^á í ^ i s e CO2/USP

S>\.P.

N.DR

ČS

- 79 -

ZACHÁZENÍ S RADIOAKTIVNÍMI ODPADY Z JADERNÝCH ELEKTRÁREN doc.ing. Leo

N E U M A N N

, CSc, ÔJV Kež

Referát uvádí hlavní charakteristiky základních součástí systému zacházení s radioaktivními odpady z provozu čs. jaderných elektráren. Systém ještě musí být ověřen a optimalizován. Bude nutné jej také doplnit. l.DVOD Štěpné produkty, vznikající během provozu jaderných elektráren, zůstávají z největší části vázány a uzavřeny v palivových článcích a teprve při jejich zpracování přejdou do tzv. vysoceaktivních odpadů. Protože se v dohledné době se zpracováním vyhořelých palivových článků v ČSSR nepočítá, nebudeme se v tomto referáte problematikou vysoceaktivních odpadů zabývat. ( :

j i •

Nepatrná část štěpných produktů a t8ké část radionuklidú, vzniklých v aktivní zóně reaktorů jaderných elektráren reakcemi některých stabilních jader s neutrony, pronikne do technologických okruhů jaderné elektrárny. Jejich pohyb v různých materiálových tocích jaderných elektráren nelze stručně popsat j spokojme se proto konstatováním, že nakonec skončí v různých, dále nepoužitelných materiálech, souhrnně označovaných jako radioaktivní odpady (RAO). RAO, vznikající během provozu jaderných elektráren patří relativní úrovní měrné radioaktivity v naprosto převažující míře mezi nejméně nebezpečná (nízkoaktivní), z malé části pak mezi středněaktivní. Vyskytují se ve všech třech skupenstvích. Na tomto místě je vhodné alespoň zhruba charakterizovat riziko, jehož zdrojem tyto odpady jsou. Uvecfme alespoň nejzákladnější relaci. Největším zdrojem rizika jsou RAO kapalné. Pokud bychom je zařadili do obecné skupiny všech nebezpečných odpadů, charakterizované srovnatelnou mírou rizika z existence krychlového metru těchto odpadů ( patřily by sem nspř. toxické

- be odpady, obsahující některé těžké kovy nebo organické jedy v nízkých koncentracích: koncentrované jedy jsou daleko nebezpečnejší), ukazují rozbory z vyspělých západních států (USA, NSR), že RAO tvoří jen 1-2 % z celkového množství takových odpadů. Dosud neúplná přehledy naznačují, že ani v C\:SP. tomu nebude jinak. Přesto nelze riziko, vyplývající z existence RAO, zanedbat. Narozdíl od ostatních nebezpečných odpadů je však problematice RAČ) z provozu jaderných elektráren věnována ve světě i v Ô3SR značná pozornost a základní problémy jsou uspekojirě vyřešeny. 2.ZNEŠKODŇOVÁNÍ PLYNNÝCH RAO Plynná RAO jaou kupodivu nejmenším zdrojem potíží, což souvisí jednak s jejich relative malým množstvím (co do aktivity), většinou krátkými poločasy rozpadu a většinou nízkou biologickou účinností (radioizotopy inertních plynů jsou zac li v co v 3jiy v SíT^s ""lisf^c^* ^ ei /"*el* zsnedbstílns^* Proto stsčí poměrně krátkodobé zadržení na jaderné elektrárně (sorpcí na vhodných materiálech), běheraž něho krátkodobé aktivity vynizí. Zbytek pak lze rozptylovat do atmosféry: takto vypouštěná radioaktivita je menší, než radioaktivita, která se dostane do atmosféry z elektrárny, spalující fosilní palivo, jehož běžnou součástí jsou i přirozené radionuklidy, obsažené v zemské kůře. 3.ZNEŠKODŇOVÁNÍ KAPALNÝCH RAO Jak již bylo naznačeno, jsou kapalné RAO zdrojem hlavního podílu rizika z existence všech RAO. Projekt jaderné elektrárny V 1 zahrnoval pouze koncentrování kapalných RAO na odparkách s následným skladováním takto získaných koncentrátů, jakož i použitých měničů iontů a pevných RAO bez jakékoliv další úpravy přím© v areálu JE. Koncentráty a měniče iontů jsou ukládány do ocelových nádrží, pevné odpady do betonových bunkrů. Kapacita skladovacích nádrží koncentrátů

- 81 byla zvolena pr» zhruba pětiletý provoz elektrárny. Během tohoto období mělo dojít bu5 k výstavbě dalších nádrží, nebo k dořešení • zavedení komplexního systému zpracování radioaktivních odpadů. K tomuto řešení vedla řada závažných důvodů. Postupně začala vznikat čs. koncepce bezpečného zpracování a konečného uložení RAO z provozu jaderných elektráren, založená na principu zpracování všech druhů R.AO s cílem jejich převedení na optimální formu z hlediska bezpečnosti při zpracování, přepravě a konečném uložfní a také maximálního snížení objemu odpadů, které je nutno ukládat. Přijatá koncepce dále vychází ze zásady, že pro zpracování, přepravu a ukládání RAO budou použity

technologické

procesy a zařízení, vyvinuté v ČSSR nebo v rámci RVHP. Tento základní požadavek kladl vysoké nároky na výzkumné e vývojové práce, zejména však vyžadoval urychlené zavádění výsledků výzkumu a vývoje do praxe a vytvoření úzké vazby mezi výzkumem, projekcí, výrobou zařízení, výstavbou a provozem. Čs. koncepce bezpečného zpracování a konečného uložení RAO zahrnuje i základní technická řešení. Tímt* základním technickým řešením je pro zpracování kepalných koncentrátů vhodný způsob solidifiksce

(viz dále), spojený s uložením

produktů do ocelových sudů a následovaný bezpečným odvozem těchto sudů do regionálního úložiště. Jako solidifikace je označován tekový proces, v jehož průběhu je z kapalných RAO odstraněna voda

(oddestilováním

nebo chemickou vazbou) a pevný zbytek je buu současně nebo následně upraven tak, aby se značně omezila možnost vyloužení radioaktivních látek vedou, která by se s produktem zpracování RAO případně mohla dostat do styku (což by ovšem bylo možné jen v případě nějaké havárie). Tato úprava spočívá v tom, Ž<Í se pevné látky, zbylé po odstranění vody, rozptýlí (inkorporují) do vhodného neradioaktivního materiálu ("matrice" nebo "fixační médium"), se kterým nemusí, ale také mohou zreagovat. Opět nelze zacházet do větších detailů. Selidifikačních metod existuje několik, kešdá z nich v řadě variant. Zcela

- 82 univerzální postup neexistuje, rozdíly jsou jak v psužitelnosti pro různé typy RAO, tak v investičních a provozních nákladech, v "kvalitě" produktů atd. Také pojem "kvalita produktu" zde nemůžeme podrobněji rezebírat. Uveáme jen dva důležité a poměrně názorné parametry kvality produktu. Je to jednak jiat^m způsobem definovaná a kvantifikovatelná odolnost vůči působení vody, jednak poměr objemu výslftdného produktu k původnímu objemu koncentrátu (měl by byt co nejnižší). Jako základní technologie solidifikace pro RAO z provozu Č3. jaderných elektráren byla zvolena bitumenace, spočívající v inkorporaci do bitúmenové matrice. Realizovanou variantou je proces s využitím filmové rotorové odparky, kde odstranění vody a Inkorporace zbylých látek do roztaveného bitumenu probíhá současně, v jednom aparáte. Pro odpadní měniče iontů (počítané mezi kapalná RAO) je použita jiné varianta, spočívající v jejich vysušení s následným rozptýlení v roztaveném bitumenu (dva základní aparáty). V obou případech jaou produktem plněny standardní ocelové sudy o objemu 200 1. Pro JE Temelín byla od počátku z prostorových důvodů uvažována pro kapalné koncentráty analogická technologie, jako pro iontoměniče. Patrně však bude použita stejná technologie, jako na ostatních čs. jaderných elektrárnách. Všechny potřebné technologie byly vyvinuty v ČSSR; součástí těchto prací byl i vývoj příslušných aparátů, jejichž výroba pak byla v ČSSR rovněž zavedena. Jako záložní technologie je zvolena cementace. Je to jednoduchý procea, spočívající v tom, že ae kapalné RAO použijí jako záměsová kapalina k výrobě betonových bloků. Proces je sám o sobě i relativně levný. Podstatně se však předraží tím, že objem produktu je podstatně větší, než u bitumenace, čímž rostou náklady na manipulaci, transport a zejména na konečné uložení. Také kvalita produktu je proti bitumenaci nižší. I pro cementaci má ČSSR vlastní technologii i zařízení.

- 83 patří mezi první státy, kde byle pro s»lidifikaci RAO z prov«zu jaderných elektráren uvažeráno o m«žnosti použití tzv. vitrifikace, což je jediný proces, vhodný pro zpracování vysoceaktivnich RAO. Jeh« produktem jsou speciální skla s vynikajícími hodnotami obou ukazatelů kvality, o nichž jsme se zmínili. Ukazuje se, že zejména u hustě osídlených států mohou být vyšší investiční i provozní náklady na tento způsob solidifikace vykompenzovány značně sníženými nároky na plochu úložiší a značně zvýšenou bezpečností. Již zpracovaná studie výstavby demonstračního provszv. vitrifiksce na JE Temelín, podložená poloprovozním ověřením, ukázala, že nemůže jít o ztrátovou akci; bohužel však na její realizaci dosud nebyl nalezen fint- ční zdroj. Realizace provozních souborů finálního zpracování RAO ne čs. jaderných elektrárnách probíhá s obtížemi a skluzy. Zdá se však, že na obou našich jaderných elektrárnách, které Jsou ji v. v provodí'j Luciou tyté výstavby dokončeny opravdu již v dohledné době. 4.ZNEŠKODŇOVÁNÍ PSVNÝCH RAO Pro pevné odpady je čs. koncepce založena na ton, že budou tříděny a nespalitelný odpad bude lisován do kovových sudů. Spalitelné odpsdy budou spalovány a popel a popílek ukládán po přidání vhodného pojiva rovněž do ocelových sudů. Dosud je realizováno pouze třídění e lisování (s využitím lisů čs. výroby). Iča zdokonalení třídění se ještě pracuje. Složitější situace je se spalováním RAO. Již několik let je v provozu experimentální spalovně, vybudovená ve VÚJE Trnava. Na dodávky provozních spaieven se v ČSSR nepodařilo najít finálního dodavatele, i když byla možnost získat monopol ne export těchto spaloven do v^.ech států RVHP. Proto se počítá s tím, že první provozní spalovna bude vybudovane v rámci státního úkolu RVT T letech 1990-1993 v EBO pro potřeby SEP. ČEZ zatím o vybudování spalovny nemají zájem, speléhají spíše ne kvalitní třídění, kterým by mohl být ze spelitelných odpadů oddělen převažující podíl jako neradieektivní.

- 64 5.MANIPULACE, TRANSPORT A UKLÁDÁNÍ Má-li být funkce celého systému zacházení s radioaktivními odpady vyhovující s spolehlivá, nesmí mít tente systém mezery. To znamená, že musí být koncipován, vyvíjen a budován vlastně od konce: rozhodujícím článkem je tetiž zvolený (a dostupný) způsob konečného uložení odpadů, jemuž musí být celý systém podřízen. I když jsou v ČSSR dlouhodobé zkušenosti s ukládáním RAO do podzemí, byl pro RAO z provozu jaderných elektráren zvolen jiný princip, t to ukládání zpevněných a pevných odpadů do podpoTrchových betonových jímek. V posledních letech se sice začalo jako o náhradní variantě uvažovat o hlubinném kavernovém ukládání, tento způsob však má k realizaci ještě hodně daleko.

\

Ukládání nízko- a středněaktivních RAO do úložišl podpcvrchového typu v lokalitách s minimální propustností podIsší je dnss v zahraničí najbežnejší a jsou s ním dlouhodobé zkušenosti. Pro výběr, výstavbu a provoz tohoto typu úložiště je možno využít i mezinárodních doporučení, zpracovaných • vydaných MAAE. Pro ČSSR byla vybrána dvě regionální úložiště, která js»u součástí jaderných elektráren Dukovany a Mochovce a jsou již p»»kticky vybudována. Představují realizaci tzv. mnohabariérového systému, tvořeného jednak souborem uměle vytvořených inženýrských bariér (samotná betonová konstrukce, izoľ'.ační nátěry • vrstvy, drenážní systém), které mají sloužit jako překážka úniku petenciálně uvolněných radionuklidů, jednak vhodně zvoleným geologickým podložím, plnícím tentýž účel. Podle zvoleného způsobu a kvality uložení byly tedy zveleny adekvátní technologie zpracování RAO (o nichž již byla řeč) a celý syatém zacházení a RAO byl doplněn nejen vývajem a výrobou vhodných manipulačních a transportních prostředků, ale i všemi "pravidly hry" (provozní předpisy, bezpečnostní zprávy, soubory doporučení, n©rmy atd.), která musí zajišíovat nejen jeho funkceschopnost, ale i kantrolovetelnoat.

- 85 -

Opět se dostáváme k místu, kde je v zájmu stručnosti nutná zk»atka. ČSSR vyrábí a nabízí k exportu celou soustavu transportních kontejnerů s od stupňovaným stíněním, včetně všech potřebných manipulačních zařízení (z nichž některá jsou zaležena na originálních řešeních) a transportních prostředků. Na pedzim roku 1989 nabídla státům RVHP stsvbu úložiší včetně geologického průzkumu a kompletní dodávky technologie. 6.ZÁVĚR Zdálo by se tedy, že zneškodňování RAO z provozu Čs. jaderných elektráren je vyřešeno. Systém je ucelený, bezpečnost je několikanásobně jištěna, výrobně jsme soběstační. 1 když lze jen těžko stanovit, jak se zavedením systému bezpečného zacházení s RAO z provozu jaderných elektráren snížilo rizik* z existence těchto odpadů, budou to nejméně tři řády. To např. znamená, že peměr rizik z existence těchto odpadů k riziku z existence toxických ©dpadú poklesl z hodnoty cca 1:100 na hodnotu cca 1:10 . Vytvořit dojem, že je tedy vše v neprostém pořádku, však rszhodně nebylo bezvýhradným cílem tohoto referátu. Za prvé je nutné celý systém teprve prověřit v provezu a eptimalizovat. I když je jeho naprosté selhání vyloučeno, je nutné počítat s "potížemi mládí". Za druhé technika rychle merálně zastarává a navíc naše zařízení nemá žádoucí světovou úroveň zejména elektronických komptnent. Za třetí je systém zacházení s RAO z provozu jaderných elektráren jen částí systému zacházení se v š e m i RAO z jaderných elektráren. Je nutné vytypovat a doplnit nezbytné prvky pro zacházení s RAO z neprojektových stavů a z likvidace jaderných Flektráren. Za čtvrté je nutné Tratit oe slespoň studijně k problematice zneškodňování vyseceaktivních RAO (dříve v ČSSR řešené). Vyh»řelé palivo nelze v ČSSR skladovat donekonečna a k vyřešení téte problematiky budeme pstřebevat alespoň odborníky i v tét» •blasti.

- Bé RIZIKA HAVÁRIÍ JADERNÝCH ELEKTRÁREN

Kříž Zdeněk ing. úsek hlavního inspektora Československá komise pro atomovou energii Anotace Referát se zabývá riziky jaderné energetiky se zaměřením na rizika havárií jaderných elektráren. Je popsán historický vývoj hodnocení rizik a dosažené výsledky ve světě. V závěru je stručně uvedena situace a plány v této oblasti v ČSSR. (Jvod Jaderná energetika je realitou současného světa a v řadě zemí je významným až rozhodujícím energetickým zdrojem. V roce 1989 činila celková výroba elektrické energie v jaderných elektrárnách ve světě asi 17 % celkové výroby elektřiny. Celková výroba asi 1300 TWh odpovídá sumární výrobě elektřiny ve světě v roce 1957 nebo sumární výrobě elektřiny v SSSR v roce 1986. Prudký rozvoj jaderné energetiky v posledních dvou desetiletích byl doprovázen současně velkou pozorností věnovanou zajištění a dalšímu zvýšení její bezpečnosti, ale i růstem opozice proti ní. Současné období rozvoje jaderné energetiky je nutno charakterizovat jako období stagnace. Tato stagnace je jednak zpdsobena nisycením energetických potřeb v řadě zemí a jednak kritikou rizik havárií jaderných elektráren, která dostala bohužel značný impuls černobylskou havárií v roce 1986. Z realistického pohledu možnosti krytí energetických potřeb ve světě, a zejména u nás,má jaderná energetika jako nový technicky plně zvládnutý a osvojený energetický zdroj značn. perspektivy. V budoucím období je proto možné na základě nových zdokonalených projektů očekávat, její renesanci.

- 87 Riziko normálního provozu V současné době je plně prokázáno /a přijímáno i opozicí/, že normální provoz jaderných elektráren přináší svému okolí zanedbatelné riziko ve srovnání s ostatními riziky, jimž je obyvatelstvo běžně vystaveno- Povolené plynné a kapalné radioaktivní výpuste jsou stanoveny tak, že nejvíce zatížený jedinec může obdržet dávkový ekvivalent, který se rovná 1/20 povoleného ročního limitu - 5 mSv /z toho 80 % v důsledku plynných e 20 % kapalných výpustí/. Skutečné hodnoty výpustí jsou na základě měření u plynných výpustí v rozmezí 0,1 - 1 % a u kapalných výpustí v rozmezí desítek procent povolených limitů. Proto jscu výsledné individuální a kolektivní dávkové ekvivalenty velmi nízké a výsledné riziko rovněž velmi nízké. Riziko z různých činností se nejčastěji vyjadřuje pravděpodobností ztráty života pro jednotlivce /individuální/ nebo společnost /sociální/ za jeden rok. Ze statistických údajů vyplývá, že běžný obyvatel je vystaven rizikům v rozmezí od lo"'1 do lo" 6 . Společnost vydává na snížení rizika ztráty života proto nejvyšší náklady u oblastí a činností, které mají nejvyšší riziko /kardiovaskulární choroby, rakovina, ale i bezpečnost silniční dopravy/. Obecně je přijato, že riziko vyšší než 10 nepřijatelné a riziko nižší než 10

je

je přijatelné. Konkrétní

přijatelnost rizika určité činnosti je ovlivněna jejím přínosem a dalšími faktory /rozsah působení, dobrovolnost apod./. Riziko normálního provozu jaderných elektráren se pohybuje hluboko pod hodnotou přijatelnosti 10

a proto výdaje na jeho

snižování musí být posuzovány na základě principu optimalizace. Přes tyto objektivní skutečnosti je riziko normálního provozu jaderných elektráren přijímáno obyvatelstvem obtížněji než ostatní rizika. V souvislosti s normálním provozem se v poslední době objevují kritické názory a pochybnosti o ekologickém vlivu a

- 83 riziku JE v důsledku oteplení vzduchu, vod a zmSny mikroklimatu v okolí JE velkého výkonu, u nás např. JE Temelín. I když zde mají určitý vliv místní podmínky, zkušenosti z provozu našich i zahraničních. JE a rovněž odborná stanoviska našich kompetentních institucí /ČHMÚ/ ukazují, že toto buds přijatelně nízké. Rizika havárií Riziko havárií jaderných elektráren plyne z havárií, při nichž by mohlo dojít k tavení paliva v aktivní zóně reaktoru /tzv. nadprojektové havárie/ a tím k velkému úniku radioaktivních látek do okolí. Hodnocení tohoto rizika bylo poprvé provedeno v roce 1957 v USA ve zprávě WASH-740. Byla k tomu použita jednoduchá deterministická metoda za značně konservativních předpokladů. Mnohem realističtější hodnocení rizika havárií jaderných elektráren je spojeno s použitím metody pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti /PSA/. Jejím průkopníkem byl v roce iaó7 Farmer /obr. 1/ a poprvé byla komplexně realizována ve známé Rasmussenově zprávě Reactor Safety Study /WASH-1400/ v roce 1975. Její souhrnné výsledky uvedené na dnes již klasických obrázcích /obr. 2 a 3/ srovnávají riziko havárií 100 jaderných elektráren v USA s riziky z lidské činnosti a z přírodních katastrof. Číselně lze výsledky Rasmussenovy zprávy shrnout následovně: sociální riziko havárií J2 v USA činí 4.10~ , individuální riziko - 3.10—9 . Srovnatelná sumární rizika nejaderných činností jsou o 5-6 řádů vyšší. Přes řadu nepřesností to jsou výsledky více než průkazné. Odborná kritika poukazovala zejména na nepřesnost vstupních ddajů, nezahrnutí vlivu lidského faktoru apod. Metoda však získala značnou podporu a bylo intenzivně pracováno na jejím zdokonalení. Další zemí, která tuto metodu v praxi aplikovala, byla NSR /German Risk Study, 19 79/. Nyní ji využívají na různých úrovních všechny země S jadernou energetikou. Nyní je její provedení na tzv. úrovni 1 předepsáno ve většině zemí i u již provozovaných bloků.

- 69 -

Nutno však upozornit, že metoda PSA nebyla v žádné zemi oficiálně zavedena do schvalovacího řízení, v němž se dosud postupuje na základě deterministického přístupu analýzy stanoveného souboru tzv. projektových havárií. Nebylo by zásadně správné klást obě metody do protikladu, ale naopak je nutné je chápat jako vzájemně doplňující se prostředky hodnocení bezpečnosti JE. V současné době se PSA studie dělí na následující úrovně: úroveň úroveň úroveň úroveň

0 1 2 3

spolehlivostní rozbory systémů a zařízení pravděpodobnost tavení paliva v aktivní zóně pravděpodobnost velkého úniku ra látek do okolí pravděpodobnost velkých následků v okolí JE

Studie PSA na úrovni 1 slouží jako hlavní nástroj stanovení "slabých míst" jaderné elektrárny a tím zvýšení její bezpečnosti, úroveň 2 slouží zejména pro přípravu činností v průběhu havárie /accident management/ a úroveň 3 slouží pro zdokonalení přípravy vnějších havarijních plánů. Počáteční studie byly zpracovány prakticky až do úrovně 3. V současné době však převažuje požadavek na zpracování studií na úrovni 1- Důvodem je, že tato úroveň může rozhodujícím způsobem přispět ke zvýšení bezpečnosti analyzovaného bloku a dále skutečnost, že s rostoucí úrovní PSA studií narůstají nejistoty a nepřesnosti jejich výsledků. Významným mezníkem v uplatnění metody PSA byla zpráva Reactor Risk Reference Document /NUREG-115O/ z roku 1987. Byla zpracována na základě zdokonalených a ověřených metodik a vstupních údajů pro úroveň 1 pro 5 bloků jaderných elektráren v USA s vodovodními reaktory /Surry, Zion, Sequoyah, Peach Bottom, Grand Gulf/. Jednalo se o 3 bloky typu PWR a 2 bloky BWR různého projektového řešení a stáří. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1, kde jsou rovněž srovnány s výsledky jiných programů /RSSMAP, IDCOR/. Pro studii byly zvoleny bloky, které anály-

- 90 zovala Rasmussenová zpráva /Surry, Peach. Bottom/ což umožňuje srovnání obou zpráv. V současné době existují doporučené hodnoty přijatelnosti pro úroveň 1 -4 10 pro starší provozované bloky 10 pro nová bloky s tím, že bloky nové generace jaderných elektráren s vyšší jadernou bezpečností /APWR, ABWR a další/ by se měly přiblížit hodnotě 1O~ . Zpráva NUREG-1150 potvrdila předpoklad, že studie PSA jsou tzv. plant specific. To znamená, že celková hodnota pravděpodobnosti tavení paliva, ale i příspěvky od jednotlivých typů iniciačních událostí silně závisí na detailním projektovém řešení a vybavení analyzovaného bloku. Toto potvrzuje tabulka 2, která uvádí podíl některých typů iniciačních událostí na celkové hodnotě uvedené v tab. 1. Stav hodnocení rizika havárií v ČSSR Hodnocení rizika havárií s tavením paliva JE s reaktory typu W E H je možno rozdělit na dvě části. První část se týká vlastního uplatnění metodiky PSA při stanovení pravděpodobnosti určitého jevu. Prakticky asi 10 let se v rámci tíkolů RVT vybraná čs. pracoviště /ÚJV, EGP, VTÍPEK/ zabývají využitím metody PSř pro hodnocení bezpečnosti JE. Byla zpracována řada studií PSA na iírovni O pro různé, zejména bezpečnostní systémy JE. Tyto práce poskytly cenné informace o spolehlivosti těchto systémů, jejich slabých místech, potřebná frekvenci iídržby apod. Studie PSA na lirovni 1 však dosud v ČSSR zpracována nebyla zejména z důvodu, že není dosud k dispozici potřebný komplexní a ověřený soubor vstupních údajů. V rámci společných prací zemí RVHP v oblasti bezpečnosti bylo dohodnuto zpracování PSA studií na úrovni 1 s následují-

- 91 cím rozdělen£m W E R 4 40 / V-230/ W E R 44O /V-213/ W E R 1000 /V-320/

koordinátor NDR koordinátor ČSSR koordinátor SSSR

Dokončení studií bylo stanoveno na období 1991-92. S ohledem na shodnost bloků JE jednotlivých vývojových seri£ typu W E R by zpracování PSA studie mělo platnost na celou sérii těchto bloků. V současné době nutno kriticky konstatovat, že provozovatelé ani dozorné orgány nemají tento důležitý nástroj pro hodnocení bezpečnosti k dispozici. Existence studie PSA by v současné době usnadnila potřebné rozhodnutí o dalším osudu bloků typu V-2 30 /menší úpravy, velká rekonstrukce, trvalé odstavení/ a o nejúčinnějších směrech modernizace bloků typu V-213 a WER-1000. Bylo by proto velmi účelné, aby byl urychleně vytvořen společný mezinárodní kolektiv s potřebnými prioritami a prostředky, který by tento úkol urychleně vyřešil. Značnou aktivitu v oblasti vývoje a využívání metody PSA vyvíjí v poslední době MAAE a bylo by rovněž možné využít jejích možnsotí a nabídek. Druhá část se týká možnosti popisů dějů, které probíhají při nadprojektových haváriích. Až do nedávna nebyly v zemích RVH? potřebné výpočtové programy ani experimentální zařízení k dispozici. K významnému obratu došlo v roce 19 88, kdy MAAS nabídla v rámci regionálního výzkumného programu soubor výpočtových programů STCP /Source Term Code Package/, který uvolnily orgány USA. Tento soubor umožňuje stanovit velikost a časovou závislost zdrojového členu radioaktivity. V letech 1988-89 si odborníci zemí RVHP tento soubor programů osvojili a upravili s ohledem na specifičnost bloků W E R . V letošním roce budou zahájeny /0JV, VtfJE/ v rámci Dlí 04 úkolu SP RVT Bezpečnost jaderných elektráren první serie výpočtů. Stručný popis stavu hodnocení rizika havárií v ČSSR ukazuje, že základní podmínky pro využití metody PSA u nás již

- 92 existují a je třeba, aby odpovědné orgány a organizace urychleně těchto možností využily. Literatura: /I/ Reactor Safety Study, WASH-1400, 19 75 /2/ Reactor Risk Reference Document, NURSG-1150, 1987 /3/ Regulatory practices and safety standards for NPP, Symposium MAAE, 1988 /4/ A. Birkhofer Severe Accident Management, MAAE, 1988 /5/ Z. Kříž, L. Náměstek: Nadprojektové havárie JE. Bezpečnost JE a jejich, vliv na Životní prostředí. Sborník VTS ÚJV, 1989 /6/ Survey of probabilistic methods in safety and risk assessment for NPP licencing MAAE, TECDOC-308, 1984 /7/ Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti. Sborník kurzu ÚJV, 1987

- 93 Tabulka 1 Výsledky zprávy NUREG-1150 a j e j í s jinými Hodnocený blok

studiemi NUREG-1150

S u r r y , PWR, 19 72 Zion, PWR, 19 73 Seguoyah, PWR,1981 Peach Bottow, BWE, 1974 Grand Gulf, BWR, 19 85

srovnání

2,6.1O" C 4 1,5.10r 1,0.10 - 4

4,6.10"5 5

3,2.10~ 5,6.10"5

-5

9,1.10

-5 3,6.10

-6

8,2.10 2,8.10

WASA-1400

IDCOR

RSSMAP

-5

-5 3,6.10

3.10

-5

8,3.10-6

IDCOR - I n d u s t r y Degraded Core Ruleraahing RSSMAP - Reactor Safety Study Methodology Application

Program

Tabulka 2 P o d í l vybraných typů h a v á r i í r.a celkové hodnotě pravděpodobnosti tavení paliva v tab. 1 /NUREG-1150/ Hodnocený blok JE

Surry Zion Sequoyah Peach Bottow Grand Gulf x/

zanedbatelný

Havárie s únikem /LOCA/ 13

18 16 1

x/

Příspěvek v % úplná ztráta havárie el. napájení bez /blachout/ odstavení /ATWS/ 38 2 5 86 99

6 x/ 1 12

x/

ztráta důležité chladící vody pro komp.

x/ 79 31

x/ x/

- 94 -

únik I 131 /Ci/ Obr. 1

Farmerova křivka přijatelnosti havarijního úniku

10

fiřiro

J ní neř ody cc řornód i

[X

10 =

i«5 7 10

k

r

10 2

1 ,zem Itřeser

-100 je dec clertr.

10 3

10 4

úmrti

obr. Obr. 2 a 3

2

obr.

10 5 10 6 - Cimrtl

3

Souhrnné výsledky Rasmussenovy studie a jejich srovnání s riziky z lidská činnosti /obr. 2/ a přírodních katastrov /obr. 3/

- 95 -

PROBLÉMY SPOJENÉ S VYHOŘELÝM PALIVEM Z JADERNÝCH ELEKTRÁREN Ing.

Eduard

L á a l á š e k , GSc

Československá komise pro atomovou e n e r g i i

Otázky, spojené s bezpečným odstraněním vyhořelého p a l i v a , jsou v fl:noba zemích n e j v ě t š í překážkou d a l š í h o r o z v o j e j a d e r n é e n e r g e t i k y a j e jim p r o t o věnována velká pozorn o s t . U n í s se p o č í t a l o s bezplatným odvozem vyhořelého p a l i v a , a l e t e n t o způsob n e n í právně a ekonomicky d o ř e š e n .

1, Známé způsoby ř e š e n í

c h á z e j í z m í s t a konečného u l o ž e n í vysoce r a d i o a k t i v n í c h n a teriálů. e) Prakticky ve vřech r.esocialistických zeních p l a t í zásade, že vzniklé vysoce aktivní materiály budou uloženy ve s t á t ě , ve kterém vznikly. Tento materiál aůže mít bud formu vyhořelého paliv*, nebo vitrifikcvaných vysoce aktivních odpadů a odpadů s alfe z á ř i č i , vzniklých při jeho zpracování. ííapř. ve Švédsku oude část peliva přírao uložena, s část bude přepracována ve francouzských závodech, při čemž v i t r i f i kované odpady a alfa odpady budou vráceny zpět do 5védskao b) Zvláštním připaden je jaderná elektrárna Loviisa ve Pinski:. Smlouva r:;ezi SSSR & Finskeo je formulováno tak, že palivo je Finsku pouze pronajímáno, při čensž sovětská s t r a na zaručuje dosažený stupen vyhoření. Po použití je vyhořelé palivo vraceno do SSSR. c) V rájnci členských zeaí ,-iVHP p l s t í dchcda, že vyhořelé jaderné palivo nud.: vľacc:.c ť.o 3:3a. Dochází vsai: k oosta>

- 96 -

nemu prodlužování doby skladování a v poslední době se začínají objevovat náznaky toho, že SSSR by mohl požadovat u dalších elektráren za odebrání vyhořelého paliva značně vysoké částky. 2. Umístění úložiště vyhořelého paliva a vysoce aktivních odpadíí Zatímco u odpadů z provozu jaderných elektráren je požadována doba izolece řádově 300 lit a proto je možno používat úložiště povrchového typu, doby isolece vysoce aktivních odpadů dosahují miliony let a jediným dnes přijatelným řešením sf: jeví ukládání do hlubinných geologických útvarů, při kceréa geologická formace je hlavní isolační bariérou.

j í ; j j ! I

Splnění základního požadavku, aby uložení těchto odpadů nemělo záporný vliv na současnou a budoucí generace ani na životní prostředí není možno v tele dlouhém časovém období zaručit a prokázat. Příčinou je, že nelze předpovídat na takové období vývoj zemského povrchu, vývoj lidstva, ani vývoj dalšího využívání surovin. Z toho plynou potíže s posouzením vhodnosti různých technických řešení a to je jednou z příčin, že dosud nebylo v žádné zemi realizováno konečné uložení vyso.;e aktivních radioaktivních odpadů. I když řešení tohoto prjblému probíhá řadu let, neni reálné očekávat v dohledné době konečnou odpověď. Zaměření a principy programů, probíhajících dnes v různých zemích v rámci přípravy výstavby a provozu geologických uložišt, je možno shrnout následovaě: - Geologické prostředí, studovaná pro tyto účely, zahrnuje tři hlavní skupiny: agrillity (jíl nebo jílovité břidlice), krystalické horniny (žula, čedič, rula, gabro), a solné útvary. Zatímco v některých zemích již. byl zvolený nejvhod. nější typ geologického prostředí a probíhají práce na výbě-

- 97 -

ru a ověření vhodného místa úložiště, jinde teprve práce zečínejí. - Většina projektů a studií uložišt vychází z koncepce systému důlních šachet, kde jsou kontejnery s vysoce aktivními odpady ukládány do mělkých jam v podlaze chodeb. - V některých zemích již probíhá rozsáhlý a nákladný prograx hodnocení lokality, vývoje úložiště a jeho bezpečnostního hodnocení. Koncepce některých evropských zemí jsou shrnuty v tabulce 1. Techr*ická náročnost programu vedla k rozsáhlé mezinárodní spolupráci a výměně infor.necí, ale dosavadní pokusy o realizaci mezinárodního projektu geologického úložiště skončily neúspěchem, nebo t žádná zewé není zásadně ochotna

Příprava a realizace geclogiCKého úložiště je rovněž |

náročná ekonomicky. Zatímco ve většině zemí jsou zatím nákla

1

dy hrazeny ze státního rozpočtu, ve Švédsku a Švýcarsku se již přistoupilo k získání potřebných prostředků zdaněním každé kV.'h, vyrobené v jadex.-iých elektrárnách. Dalším ekonomickým dutltdkem je, že je nezbytný určitý :r.inirr,ální počet provozovaných jaderných elektráren, nebot při jejich malení poctu iudou nákledy na odstranění vysoce aktivních odpadů neúnosně vysoké. V souvislosti s mezinárodními projekty je nutno se zmínit i o tea, že některé země s vhodnými geologickými podsínka.i.i, napře CLR, igypt nebo SSSR, nabídly převzít zo yC-v^ě stanovenou částku ř: uložení vysoce aktivní odpady 0 Požadované částky však byly poměrné vycoké a v důsledku odporu obyvatelstva dosud v žádném známem případě nr-áořlo k doŕ.o-

áé. Je nutno 3tále více počítat s tím, ža odpor obyvatelstva proti ukládání odpadů ze zahraničí dále poroste. Stejně tak je co.r.u v případě vlastních odpadů, Jak. svědci zkušenosti ífSR* 3o Technická řešení geologického úložiště vysoce aktivních odpadu a elfa odpadů Koncepce úložiště vychází ze systé.-au mnoha bariér, které mají společně zabránit tomu, aby se radioauklidy přítomné v odpadech dostaly do životního prostředí. Jako hlavní bariéry je možno uvést např. formu ukládaného produktu, použitý kontejner, výplňový materiál mezi kontejnerem a horninou a především samotný okolní geologický útvar. Uvažované geologické formace byly stručně uvedeny v předchozí části. Jako příklady dalších beriár je možno uvést některá typická řešení. Kanada používá kovový kontejner, ve kteréai jsou palivové články buď zality kovem, nebo je vnitřní prostor vyplněn pevnými částice-iii, aby se zvýšila pevnost pláště. Švédsko uvažovalo použití měděného kontejneru tlouštky 10 era, ve kterém byly palivové články zality mědí. USA předpokládá vitrifikované vysoce aktivní odpady v kovoveia kontejneru, které jsou ulože.:y v dalším vnějším kontejneru. Jako výplňový materiál mezi kontejnerem a okolní horninou ae mimo solné doly většinou uvažuje lisovaný bentonit, který by měl sloužit i pro vyplnění přístupových chodeb. lato volba je založena na dvou důvodech: a) Ve styku s vedou bentonit značně zvětšuje svůj objem, čímž dojde k utěsnění všech trhlin a zpomalení působení spod. nich vod.

- 99 b) 3entor.it má dobré sorpční vl&ptnosti, takže bude docházet k zachycování ve vodě prítomných radionuklidú, a tím ke zpomalení jejich pohybu. Technické řešení geologického úložiště vysoce aktivních odpadů je zdánlivě jednoduché. Odpedy jsou dopraveny svislou šachtou do hloubky 700 - 1000 ra a odtud systémem vodorovných chodeb do jednotlivých ukládacích jam. Po uložení kontejneru se volný prostor jámy vyplní bentonito-ými tvárnicemi a přístupová chodba se postupně zaplňuje bentonitem. Vzdálenost jednotlivých jam a použité materiály musí být voleny tak, aby byl v prvním období skladování zajištěn dostatečný odvod a rozptyl tepla (mohlo by dojít ke zhoršení vlastností nebo k popraskání okolní horniny), a aby nedocházelo k poškození bariér působením záření. Taká odpady obsahující zářiče alfa se ukládají do hlubinných geologických útvaru. Z hlediska úrovně radioaktivního sáření a odvodu rozpadového tepla je situace mnohem jednodušší, je však nutno řešit otázku kritičnosti. V této oblasti je k disposici celá řada technických správ, metodik a doporučení ííAAS, ze kterých je možno vycházet, ale přesto technické řečení a zvláště zhodnocení bezpečnosti geologického úložiště sústava dlouhodobým, náročným a nákladným úkolem. 4. Skladování vyhořelého paliva Skladování vyhořelého paliva je při zacházení s vyhořelým palivem v zahraničí nejběžnější operací. Dnes již bylo z vodou chlazených reaktoru vyjmuto přes 45*000 t vyhořelého paliva. Pouze malá část, cca 7 S3 z tohoto množství bylo přepracováno. Objem vyhořelého paliva v příštích letech rychle poroste a odhaduje se, že do r. 2.000 by se mohlo nahromadit vyhořelé palivo, ofcssh-^r'cí kolem 2GC.0CG t těžkých kovů.

- 100 -

Proto se již nahromadilo mnoho zkušeností jak se skladováním, tak i a manipulací a kontrolou. Do 70 let bylo základním zpisobem aokré skladování a krátkodobě bylo používáno i skladování a manipulace v suchém atavu. V 70 letech se řada zemi rozhodla využít metody suchého skladování, která je dnes ve stádiu realizace. Od roku 1930 bylo uvedeno do provozu 120 nových bazénových skladů na jaderných elektrárnách a byla realizována i řada meziskladů pro mokré skladování. Jako příklady je možno uvést zařízeni CLAB v Oskarshamu (Švédsko)* TVO-KPA v Olkiluoto (Finsko), rozšíření skladovacích kapacit v La Hague (Francie) & v Sellafieldu (Anglie). Jako charakteristické znaky je možno uvést: - konstrukce z předpjatého betonu s vyložením nerezavějící ocelí. V Argentině je ponechána nezi betonem a obložením .•assarts, umožňující sb5r prisaků, - nové francouzské bazény v La Hague jsou odolné proti zemětřesení, - finský bazén TVO-KPA v Olkiluoto je proveden zčásti pod zemí a švédská zařízení CLAB se nachází zcela pod zemí v geologické formaci, - při výpočtech kritičnosti se s výjimkou USA neuvažuje vyhořeni paliva, • u větSiay skladu byla zvýšena jejich kapacita těsnějším uložením paliva s použitia borových absorbérů neutronů různého uspořádání a koncentrace. Koncepce suchého skladováni zahrnuje suché studny, kovové kontejnery, sila (betonové kontejnery) a podzemní kobky. Přikladen provozních zařízení jsou Wylfa (Anglie) a Oorlebea (NSR). V Anglii na elektrárně Wylfa je palivo typu liagnoz skladováno nejprve v C 0 2 a pak ve vzduchu. Základní systém má 3 suché skladovací komory. V každé z nich je 588 centrický uspořádaných ocelových trubek v 11 kruzích. Trubky

- 101 jsou 15 m dlouhé a jsou naplněny C0„ s obsahera pod 0,1 % vzduchu pod tlakem 1200 mbarů. Trubicy se chladí přirozenou cirkulací. Nejnovějším zeřízeníra je vzduchem chlazená betonová komora délky 60 m, šířky 11raa výšky 4,5 m s tlouštkou stěny 2 m. Chladící vzduch je odsáván běžným ventilátorem přes tepelný výměník. V NSR se používají kovové kontejnery, provedené pro skladování a přepravu. V Gorlebenu je sklad pro palivo LWR o kapacitě 1500 t uranu. Suchý sklad stejné kapac:.ty se staví ve Wackersdorfu. Skladování vyhořelého paliva po dobu 50 let je dnes považováno za zcela bezpečné a spolehlivé. 5. Přepracováni vyhořelého paliva a zpracování vysoce aktivních odpadů V provozu je několik závodů, které souvisejí s vojenskými programy. V Svropě se počítá s přepracovacími závody v Belgii, Prancii} ivSR, Itálii, SSSR a Velké Britanii, v zámoří pak v Argentině, Brazílii, Indii, Japonsku, Kanadě a USA. Všeobecně se dnes používají extrakční postupy a vysoce aktivní odpady se převážně skladují v kapalné formě v nádržích. X OT;O dlouhodobé skladování je plně zvládnuto. Fro účely vitrifikace byly vyvinuty a ověřeny procesy kontinuální a diskontinuální, jednostupňové a dvoustupňové. Volba těchto procesů však většinou nevycházela z účelnosti pro daný typ odpadů, ale spíše z možností daného pracoviště. Jediným provozovaným procesem, a to již od r. 1978, je francouzská linka AVK, která používá dvoustupňový proces kslcinace - vitrifikace. Pro r.ávoá La hague bylo na stejném principu vybudováno zařízení AVH se třemi linkami. 0 tyto linky má zájem i EUP.OCHEMIC a Velká Britanie. V posledních letech se v mnoha zemích zaměřila pozornost na pece s přímým elektrickým ohřevem. Vlastní pece oa-

- 102 -

povíiají

svou konstrukcí běžným sklářský;a pecím s odděleným

pracovním prostoreni, zhozove^ýzi z odolných icera.^iokvci: :aateriúlj.

Uvažuje se i s možností použití vodou chlazených

van 2 kovu. Vedle Francie, Kanady a Indie, kde je

vitrifikace

.již

v provozu, v řade zenií probíhá příprava ner.o realizace

vi-

trifikačních

linek.

Jsou to Argentina, 3elgie,

ŕľoR, I t á l i e ,

Japonsko. USA a Velká 3 r i t a a i s . 6. Soucajr.,'/ stav v C53F.

V zahraničí oyio vžeooecn^1 přijalo scíiá^a, která po vyjmutí vyhořelého paliva z reaksoru zahrnuje bud 3d - 50 let skladování, nebo přepracování ss stejnou dobou skladování vzniklých vysoce aktivních odpadů, a poton definitivní uložení vyhořelého paliva aebo odpadů v hlubinném geologickém úložišti. | I í

j

U nás je na základě dohody s S53E prováděn u prvních provozovaných jaderných elektráren odvos vyhořelého paliva do SSSR bezplatně. U nových jaderných elektráren byla při jednáni 3 SSSR na referentské úrovni požadována značně vysoká náhrada za odvoz paliva, ale toto jednání zatím není uzavřeno. V důsledku prodloužení doby skladování vyhořelého paliva v ČSSR byl vybudován mezisklad bazénového typu a projekčně se zpracovává varianta suchého meziskladu. Je na čase, eby tomuto zásadnímu problému současného prevozu a dalšího rozvoje naší jaderné energetiky byla věnována odpovídající pozornost. Základní principy by měly zahrnout: - smluvní zabezpečení odvozu veškerého vyhořelého paliva pro celou dobu provozu u každé již provozované elektrárnyf - záruky odvozu vyhořelého paliva ve fázi rozhodování o výstavbě každé další jaderné elektrárny, - zpracování základní koncepce zacházení s vyhořelým pali-

- 103 -

vera a zajištění její plynulé aktualizece, - vytvoření podmínek pro získávání kvalitních technických a ekonomických podkladů pro tuto koncepci v rámci VVZ, a to zejména systematické sledování vývoje přepravy a skladování vyhořelého paliva, procesů jeho přeprfacování, zpracování vysoce aktivních a alfa odpadů, geologického ukládání, ale i radiochemie vůbec, - v případě, že nebude dosažena dohod.; o vývozu vyhořelého paliva, všechny náklady na vývoj technologie a uložení vysoce aktivních odpadů musí být určeny a zabezpečeny prostředky již v rámci rozhodnutí o reelizaci této elektrárny, a měla by být i dostatečně doložena reálnost řešení. Závěrem bych chtěl upozornit na to, že vzhledem k našim podmínkám představuje zabezpečení konce pelivového cyklu na našem území v .jakékoliv variantě komplex složitých s vsOmi

I i i

nákladných precí jak ve výzkumu, tak i při vlastní realisaci, a měli bychom se pokud možno takovému řešení vyhnout. Tabulka 1. Koncepce evropských zemí v oblesti odstraňování vysoce aktivních odpadů

i

Země • :

'

Ľrun odpadů

Úložiště

Belgie Dánsko

sklo nerozhodnuto

plestické jíly sůl

1'insko Francie Itálie iíizozemsko NSR SSSR Španělsko švédsko Švýcarsko Velo Sritanie

palivo n, sklo sklo sklo sklo sklo sklo palivo palivo a sklo sklo n. palivo sklo

žula sůl, jíl, žula jíl, kryst. horniny sůl eďl sůl, kryst. horniny sůl, kryst. horniny krystalické hor. žule nerozhodnuto

- 104 -

EKOLOGICKÉ ASPEKTY LIKVIDÁCIE JAOROVÝCH ELEKTRÁRNI Ing.

Eduard H L A D K Ý , CSc.

Výskumný ústav jadrových elektrární , Trnava

Anotácia V referáte sú popísané a diskutované hlavné aspekty vplyvu vyraďovania jadrových elektrární z prevádzky na okolité životné prostredie. Okrem zahraničných poznatkov je hlavná pozornosť venovaná niektorým súčasným problémom likvidácie elektrárne A-l. 1. Úvod

I

Jadrová energetika dospela v celosvetovom meradle do štádia v ktorom vyradcvsiic jadrových slsktrdní (JE) z prevádzky sa stalo rsslitou 3 iej neoddeliteľnou súčasťou. Najmä v posledných dosiatich rokoch pribúda elektrární, u ktorých vyraďovanie z prevádzky nie je dôsledkom havárie, ale ukončenie doby ich životnosti, prípadne nehospodárnosti ďalšej prevádzky. Pre ČSSR sa stal aktuálnym problém vyraďovania JE z prevádzky už v roku 1977

i

• I ] j i í

po havarijnom odstavení jadrovej elektrárne A-l. Po jedenástich rokoch prevádzky JE V-l nie je jej vyradenie z prevádzky tiež vzdialenou budúcnosťou. Pri komplexnoir chápaní jadrovej energetiky je preto nevyhnutné zahrnúť vplyv vyraďovania 3ľ. z prevádzky na okolie do celkového ekologického dopadu z jadrovej energetiky. 2. Základné ekologické aspekty vyraďovania JE z prevádzky Problém vplyvu vyraďova-iia JE z prevádzky by bolo možné veľmi zjednodušene zredukovať na tvrdenie : " Vyraďovanie JE z prevádzky je treba viesť takým spôsobom, aby dopad na životné prostredie nebol väčší ako pri normálnej prevádzke JE ." Rozdielny charakter činností pri vyraďovaní JE z prevádzky ako aj ich rozdielny výsledok však prináša nové aspekty v porovnaní s normálnou prevádzkou JE. Hlavné z nich sa pokusím vo svojom príspevku

- 105 ukázať a analyzovať. Predovšetkým je treba si uvedomiť, že vlastná činnosť vyraďovania JE z prevádzky začína za normálnych podmienok po odstavení reaktora, vyvezení paliva z reaktora a po vypustení chladivá z primárneho okruhu. Takto je hneď na začiatku vyraďovania JE z prevádzky znížená nielen pravdepodobnosť vzniku havárie s únikom rádioaktívnych látok do okolia, ale tiež rozsah radiačných následkov takejto havárie. Na druhej strane zostáva v technologických zariadeniach značný zvyškový obsah rádionuklidov a to najmä .- produkty aktivácie v hlavných častiach reaktora - produkty korózie a produkty štiepenia v primárnou) okruhu - rádioaktívne produkty v kontaminovaných pomocných technologických okruhoch, resp. zariadeniach - rádioaktívne odpady z prevádzky jadrovej elektrárne - produkty štiepenia v skladovanom vyhoretom palive (pokiaľ nie je toto palivo odvezené z lokality JE ).

tf 1 |

I j

Celkové množstvo rádioaktívnych produktov v technologických zariadeniach 3 prevádzkových priestoroch JE po ukončení prevádzky, vzájomný pomer jednotlivých rádionuklidov, ich fyzikálno-chemický charakter závisí na type jadrovej elektrárne, dobe prevádzky, celkovom priebehu pre/ádzky ( t.j. "historii" prevádzky), a na spôsobe ukončenia prevádzky (tzn.v dôsledku ukončenia doby životnosti JE alebo po havárii JE ). V každom prípade predstavuje zvyšný inventár rádioaktívnych produktov potenciálny zdroj rizika úniku rádioaktívnych produktov do okolia a súčasne tiež zdroj radiačného ohrozenia pre väčšinu personálu vykonávajúceho činnosť spojenú s vyraáovaním JE z prevádzky. Pre ilustráciu je možné uviesť niektoré hodnoty očakávané u jadrovej elektrárne Loviisa 2 roky po ukončení prevádzky : Tab.l. Aktivita tlakovej nádoby reaktora a jeho vnútorných častí v JE Loviisa Rádionuklid Mn - 54 fe - 55 Co - 60 Ni - 63 Ostatné

Celková aktivita (TBq) 674 21400 4250 3230 20

- 1C6 V oblasti aktívnej zóny reaktora dosahuje vypočítaný dávkový příkon ( po 2 rokoch od odstavenia reaktora) hodnotu 35 - 560 Gy/hod. Nameraný dávkový príkon od vnútorných častí reaktora JE A-l (technologické kanály) dosahuje v súčasnej dobe (t.j. 13 rokov po odstavení reaktora ) hodnoty 1,3 - 12,6 Gy/hod. Dominantnými rádionuklidmi sú v tomto prípade Co-60 a Cs-137. Ochrana okolia pred nežiadúcim vplyvom procesu vyraďovania JE z prevádzky vyžaduje uplatnenie nasledujúcich princípov : - Po celú dobu vykonávania prác na vyraďovaní JE z prevádzky musí byf zaistená spoľahlivá funkcia systému kontrolovaného vypúšťania plynných vypustí a odpadných vôd do okolia - Maximálna pozornosť musí byť venovaná zaisteniu hermetičnosti ochranných bariér a to aj v dlhodobej perspektíve ( v závislosti na prijatom stupni, resp. variante vyraďovania JE z prevádzky ). - Pokiaľ vyraďovanie JE z prevádzky nie je dovedené do tretieho stupňa t.j. do plnej likvidácie na "zelenú lúku", je treba minimalizovať čo najviac priestory v ktorých sa nachádzajú rádioaktívne produkty. - Rádioaktívne odpady (najmä kvapalné) z vyraďovania JE musia byť spracované do takej formy, ktorá znižuje v maximálne možnej miere riziko úniku rádioaktívnych produktov z odpadov pri ich skladovaní, transporte a trvalom uložení. - Aj pri postupnej minimalizácii priestorov a zariadení obsahujúcich rádioaktívne látky, zostáva podstatná časť "inventára" rádioaktívnych produktov zachovaná, v hlavnom výrobnom bloku dlhú dobu (minimálne 10-20 rokov a to pri akomkoľvek variante vyraďovania JE z prevádzky.Olhodobá radiačná kontrola okolia je ďalším aspektom ochrany okjlia pri vyraďovaní JE z prevádzky. Doterajšie skúsenosti z prác na vyraďovaní JE z prevádzky ukazujú, že napriek niektorým zvláštnostiam tejto činnosti je možné dodržaním uvedených princípov minimalizovať vplyv na okolie takým spôsobom, aby bol nižší než vplyv normálnej prevádzky JE na okolie. S vplyvom na okolité životné prostredie súvisia,aj keď nepriamo, ďalšie dva významné aspekty. Prvým z nich je nadmerná produkcia rádioaktívnych odpadov ako výsledok činností spojených s vyraďovaním J£ z prevádzky, pričom celkové množstvo odpadov narastá v závislosti na narastajúcom rozsahu demontáže technologických zariadení a demolície stavebných konšt-

- 107 rukcií podľa stupňa vyradenia. Významný rozdiel v porovnaní s normálnou prevádzkou JE je ej v zložení týchto odpadov.Podstatný podiel predstavujú pevné odpady kovového charakteru. Kvapalné odpady sú tvorené predovšetkým použitými dekontaminačnými roztokmi s podstatne iným chemickým zložením ako pri normálnej prevádzke. Celkové množstvo rádioaktívnych odpadov z vyraďovania JE s reaktorom veľkého výkonu («v iCinn t^e ) môže dosiahnuť hodnoty rádovo rovnakej ako množstvo odpadov vyprodukovaných za celú dobu prevádzky danej elektrárne. Pre jadrovú elektráreň s tlakovodným reaktorom o výkone B00 - 1000 MWe boli odhadnuté nasledujúce množstvá odpadov z jej vyraďovania : Aktivované oceľové komponenty : 700 t Kontaminovaná oceľ : 5300 t Kontaminovaný betón : 500 - 3000 t Sekundárne odpady z dekontaminácie: 1800 t Pre JE A-l sa odhaduje celková hmotnosť kontaminovaných ocelí na 10 600 t.

i ; j j '• I

Nadmerné množstvo rádioaktívnych odpadov a ich odlišný charakter vyžaduje použitie nových technologických postupov a doplnkových zariadení spracovania odpadov. Ekologická ochrana je prvoradým cieľom použitia týchto technológií. Značnú časť pevných odpadov z vyraďovania JE po normálnom ukončení prevádzky je možné klasifikovať ako nízkoakíívne odpady. Najmä u kovových materiálov je účelné uvažovať z ich dekontaminaciou a po dosiahnutí povoxených hodnôt kontaminácie s ich uvolnením do životného prostredia pre opätovné použitie. Uvolňovanie materiálov z vyraďovania JE do okolitého životneho prostredia je druhým zo spomínaných dvoch významných aspektov. Dôvodom je nielen získanie materiálov pre priemysel ( t.j. bezprostredný prínos), ale tiež zníženie požiadaviek na spracovanie a trvalé uloženie rádioaktívnych odpadov. Celý problém má dve stránky : technickú a legislatívnu. Z technického hľadiska je treba zaistiť účinné technologické dekontaminačne postupy, ktoré by viedli k požadovanému zníženiu kontaminácie materiálu - t.j. k dosiahnutiu stanovených limitov. Ďalším problémom je zaistenie spoľahlivých metód kontroly zvyškovej kontaminácie materiálu, nakoľko sa jedná o meranie veľmi nízkych hodnôt aktivít. Konečne tretím technickým problémom je dostatočná znalosť o chGvaní rádionuklídov prítomných v materiáli, aby bolo možné dostatočne presne oceniť možný rádiologický efekt vo všetkých

fázach neobmedzeného uvolňovania materiálu a jeho opätovného použitia. Legislatívny problém je v potrebe stanovenia limitov pre uvolňovanie materiálov do životného prostredia formou všeobecného záväzného predpisu. Podklady pre jeho vydanie sú v súčasnej dobe pred dokončením . Pripravovaný návrh vychádza zo súčasnej praxe v zahraničí, najmä z posledných doporučení expertov EHS a MAAE. Základom je požiadavka, aby pri uvolnení materiálov z vyraďovanej JE do životného prostredia ( t.j. pri uvolnení z kontroly) nebol prekročený ročný limit efektívneho dávkového ekvivalentu pre jednotlivca z obyvateľstva 10 ,uSv. Súčasne sa doporučuje ako limit aj hodnota kolektívneho efektívneho dávkového ekvivalentu 1 manSv. Z uvažovaných najpravdepodobnejších a súčasne dostatočne konzervatívnych "scenárov" použitia uvolňovaných materiálov vyplýva, že uvedené základné limity je možné zabezpečiť pri nasledujúcich odvodených limitoch hmotnostnej aktivity a povrchového zamorenia : - povrchová kontaminácia žiaričmi beta-gama : 0,4 Bq.cnT - hmotnostná aktivita žiaričmi beta-gamo : 1 Bq.g Pre alfa žiariče sa uvažujú hodnoty o rád nižšie. Pri analýze ekologických aspektov vyraďovania JE z prevádzky nis js možné sa vyhnúť otázkam vplyvu na personál. V porovnaní s normálnou prevádzkou sa zvyšuje ako riziko vonkajšieho ožiarenia, tak aj riziko vnútornej kontaminácie. Demontáž technologických zariadení pri vyraďovaní JE z prevádzky nevyhnutne privádza personál častejšie do blízkostí alebo k priamemu styku s aktívnym zariadením. Pri demontážnych prácach sa tiež podstatne zvyšuje únik aerosólov. Ochrana personálu bude preto vyžadovať podstatne väčšie uplatnenie diaľkovo ovládaných technických prostriedkov pre vykonávanie technologických činnosti pri vyraďovaní JE (demontáž zariadení, delenie,manipulácia a pod.). Okrem toho je treba počítať s nutiosťou použitia ďalších doplňujúcich prostriedkov radiačnej ochrany personálu (pohyblivé tieniace steny,dýchacie prístroje, "skafandre" a pod.). Významným prostriedkom ochrany personálu bude organizácia pobytu a práce pracovníkov v kontrolovanom pásme, najmä pri činnosti na zariadeniach s vysokou úrovňou rádioaktivity. Táto organizácia bude pochopiteľne nadväzovať na organizáciu pri normálnej prevádzke a na získané poznatky z normálnej prevádzky, avšak môže byť podstatne iná s ohľadom na špecifické podmienky vyraďovania JE z prevádzky.

- 109 -

3.

Vyraďovanie JE A-l z prevádzky - skúsenosti a problémy

Zložitosť riešenia vyraďovania JE z prevádzky je daná jednou veľmi závažnou skutočnosťou: Prevádzka JE A-l bola ukončená po havarijnej udalosti, pri ktorej došlo k značnému poškodeniu palivových článkov a v dôsledku toho aj k výraznému zamoreniu primárneho okruhu a ďalších pomocných okruhov. Poškodené palivo bolo zdrojom kontaminácie nielen beta-gama rádionuklidmi, ale tiež kontaminácie alfa nuklidmi. Táto skutočnosť spolu s technickou , organizačnou a legislatívnou nepripravenosťou na vyraďovanie • jadrových elektrární z prevádzky sú hlavnými príčinami súčasného pomalého postupu prác. Na druhej strane je treba si uvedomiť, že urýchlenie prác na vyraďovaní JE za každú cenu, bez potrebnej fundovanej prípravy,odpovedajúceho technického zabezpečenia a zaistenia všetkých potrebných väzieb by bolo ešte viac škodlivé. Za 13 rokov, ktoré uplynuli od ukončenia prevádzky JE A-l bol vykonaný celý rad prác, ktoré boli zamerané predovšetkým na : - mapovanie radiačnej situácie v technologických zariadeniach a prevádzkových priestoroch a získanie údajov o charaktere kontaminácie - postupný odvoz vyhoretého paliva z JE A-l do ZSSR - spracovanie odpadov z predchádzajúcej prevádzky - spracovanie kvapalných odpadov zo skladovania vyhoretého paliva - dekontaminacia vybraných technologických zariadení - demontáž vybraných technologických zariadení - kontrola a zdokonaľovanie ochranných bariér - hodnotenie vplyvu JE A-l na okolie Z uvedeného stručného prehľadu vykonávaných činností je zrejmé, že aj v prípade vyraďovania JE A-l z prevádzky je prvoradá pozornosť zameraná na minimalizáciu "inventáru" rádioaktívnych produktov v JE A-l (t.j.minimalizáciu potenciálnych zdrojov úniku rádioaktívnych látok do okolia), Súčasne sú prioritne riešené problémy aktívnej ochrany okolia proti úniku rádioaktívnych produktov. Doterajšie skúsenosti z vyraďovania JE A-l z prevádzky tiež jednoznačne preukázali nutnosť riešiť vyraďovanie z prevádzky komplexne a systematicky. Jedine tak je možné dosiahnuť optimálne vynaloženie nemalých

nákladov pri optimálnom zabezpečení ochrany ako radiačného personálu tak aj okolitého životného prostredia. Výsledkom týchto snáh by mala byť pripravovaná koncepcia ďalšieho postupu vyraďovania JE A-l z prevádzky, vychádzajúca z podrobnej technicko-ekonomickej a bezpečnostnej analýzy niekoľkých variantov vyraďovania a z výberu variantu optimálneho na základe uvedenej analýzy. Nevyhnutnosť komplexného prístupu k vyraďovaniu JE z prevádzky je možne ukázať na probléme spracovania a konečného uloženia rádioaktívnych odpadov z vyraóovania. Spracovanie a uloženie rádioaktívnych odpadov je posledným krokom v súbGre činnosti pri vyraďovaní J t z prevádzky, pri čom jeho význam z hľadiska dlhodocej ochrany životného prostredia je jednoznačný. Keď tento posledný krok nebude dostatočne technicky zaistený v plnom súlade s požiadavkami na ochranu okolitého obyvateľstva, nis je možné uskutočniť vo väčšom rozsahu ani kroky predchádzajúce - t.j. demontáž aktívneho technologického zariadenia, dekontamináciu a pod. Možnosť spracovania a konečného uloženia rádioaktívnych odpadov bude preto v rozhodujúcej miere ovplyvňovať nielen technologický, ale aj časový priebeh vyraďovania JE z prevádzky. i ! ; i J i ' I

Aký je z tohto pohľadu stav v JE A-l ? V súčasnej dobe nie je možné realizovať demontáž kontaminovaných zariadení vo väčšom rozsahu, pretože nie je zatiaľ v prevádzke regionálne úložisko rádioaktívnych odpadov v Mochovciach, v ktorom by mohli byť uložené rádioaktívne odpady z tejto činnosti. Avšak ani po uvedení regionálneho úložiska rádioaktívnych odpadov do prevádzky súčasné kritéria pre ukladanie rádioaktívnych odpadov v úlozisku nebudú dovoľovať ukladanie všetkých odpadov z vyraďovanie X A-l z prevádzky • Jedná sa najmä o odpady z prípadnej demontáže re-'.ktorá. Urychlené riešenie otázky ukladania odpadov z vyraďovania JE je nevyhnutné nielen z dôvodov ďalšieho pokračovania prác na vyraďovaní JE A-l z prevádzky, ale tiež pre prípravu vyraďovania ďalších JE z prevádzky v budúcnosti.

4.

Záver

Vo svojom stručnom príspevku som sa snažil ukázať niektoré ekologické aspekty vyraďovania JE z prevádzky a nutnosť ich zohľadnenia pri ďalšom rozvoji jadrovej energetiky. Doterajšie skúsenosti v tejto oblasti ukazujú,

- Ill že ide o aspekty specifické, sprevádzané problémami náročnými, nie však neriešiteľnými. V žiadnom prípade však nie je možné považovať ekologické aspekty vyraďovania JE z prevádzky v ich komplexnom ponímaní za druhoradé, ale naopak za rozhodujúce a výrazne ovplyvňujúce výber variantu vyraďovania JE z prevádzky a jeho realizáciu.

Literatúra 1. Lasch M.et al.: Estimation of Radioactive Waste Quantities Arising during Decommissioning .Proceedings of a European Conference "Decommissioning of Nuclear Poer Plants ", Luxemburg , 22-24 May 1584, p.75 2. Gregory A.R., Gregut A.: Factors to be Considered in Selecting a Decommissioning Strategy . Ibid, p.33 3. Hladký E.: Zhodnotenie možnosti trvalého uloženia RAO z demontáže reaktnra A-1. Pracnvný materiál VIJJE, apríl 1989

Název publikace

Ekonomické a ekologické aspekty rozvoje jaderné energetiky

Autor

Kolektiv autorů

Rok vydání

1990

Počet výtisků

160

Publikační číslo Vydal a vytiskl

24-I2. yj.Có/óO/jjlA/oQ Oům techniky ČSVTS České Budějovice

Publikace je prodejná pouze socialistickým organizacím, neprošla jazykovou úpravou. Dům techniky ČSVTS České Budějovice 1990