Ekonomická analýza institucionálních služeb pro seniory

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor:

Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb

Ekonomická analýza institucionálních služeb pro seniory BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor: Vedoucí bakalářské práce:

Klára ČECHOVÁ Ing. Mirka WILDMANNOVÁ, Ph.D., MBA

Znojmo, 2013

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Ekonomická analýza institucionálních služeb pro seniory“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu použité literatury.

Ve Znojmě, dne 2. dubna 2013

...……………………………. Vlastnoruční podpis autora

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce paní Ing. Mirce Wildmannové, Ph.D., MBA za pomoc a cenné připomínky při zpracování práce. Mé poděkování patří dále zaměstnancům domovů pro seniory v Jihomoravském kraji za jejich ochotu a vstřícnost při poskytování informací potřebných pro vypracování praktické části.

Abstrakt Předmětem práce „Ekonomická analýza institucionálních služeb pro seniory“ je detailní zmapování služeb pro seniory, ať už se jedná o služby ambulantní, pobytové nebo terénní. První část je věnována teoretickému seznámení s problematikou, které je nezbytné k dalšímu zpracování. V druhé části je proveden vlastní výzkum v domovech pro seniory formou dotazníků zaměřených na cílovou skupinu seniorů doplněný řízenými rozhovory s vedoucím pracovníkem za účelem seznámení se s otázkami týkajícími se chodu zařízení. Na závěr je podrobně analyzováno jedno ze zařízení, kde je uveden ceník služeb, které jsou klientům zařízení nabízeny a poskytovány, a popsán rozpočet domova pro seniory ve Valticích. Klíčová slova Sociální služby, financování sociálních služeb, senior, domov pro seniory

Abstract The subject of the work "Economic analysis of institutional services for seniors" is a detailed mapping of services for the elderly, whether it is concerned an ambulance service, a residential service or a field service. The first part is devoted to the theoretical introduction to the issue, which is necessary to be processed further. In the second part I present my own research in homes for the elderly in the form of questionnaires aimed at the target group of seniors completed with controlled interviews with a manager in order to become familiar with issues relating to the operation of the institution. In conclusion one of the institutions is analyzed in detail and price list of the services which are offered or provided to clients is mentioned too. The budget of home for the elderly in Valtice is also described. Keywords Social services, social services funding, senior, home for the elderly

Obsah 1

ÚVOD ........................................................................................................................................ 8

2

CÍL PRÁCE A METODIKA .................................................................................................. 9

3

TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................... 10 3.1

3.1.1

Základní pojmy ......................................................................................................... 10

3.1.2

Formy poskytování sociálních služeb ....................................................................... 12

3.1.3

Základní činnosti při poskytování sociálních služeb ................................................. 12

3.1.4

Dělení sociálních služeb ........................................................................................... 13

3.2

STÁŘÍ A STÁRNUTÍ ............................................................................................................ 18

3.2.1

Členění věkových kategorii ...................................................................................... 19

3.2.2

Zřizovatel a poskytovatel sociálních služeb.............................................................. 20

3.2.3

Financování sociální služeb ...................................................................................... 22

3.2.4

Financování pobytových sociálních služeb............................................................... 25

3.3

4

SOCIÁLNÍ SLUŽBY.............................................................................................................. 10

METODIKA PRO PRAKTICKOU ČÁST ................................................................................. 28

3.3.1

Marketingový výzkum .............................................................................................. 29

3.3.2

Shrnutí teoretické části ............................................................................................ 31

PRAKTICKÁ ČÁST.............................................................................................................. 32 4.1

CHARAKTERISTIKA DOTAZNÍKU........................................................................................ 32

4.1.1

Zpracování dotazníku ............................................................................................... 32

4.1.2

Analýza dotazníku .................................................................................................... 48

4.2

ŘÍZENÉ ROZHOVORY ........................................................................................................ 48

4.2.1 4.3

Zpracování řízených rozhovorů ................................................................................ 49

DOMOV PRO SENIORY VALTICE ....................................................................................... 52

4.3.1

Ceny poskytovaných úkonů ..................................................................................... 53

4.3.2

Rozpočet domova pro seniory za rok 2012 .............................................................. 55

4.3.3

Shrnutí praktické části .............................................................................................. 56

5

ZÁVĚR .................................................................................................................................... 57

6

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................. 58

7

6.1

LITERATURA...................................................................................................................... 58

6.2

INTERNETOVÉ ZDROJE ..................................................................................................... 59

6.3

ODBORNÉ ČASOPISY ........................................................................................................ 60

6.4

OSTATNÍ ZDROJE .............................................................................................................. 60

6.5

SEZNAMY .......................................................................................................................... 61

6.5.1

Seznam grafů ............................................................................................................ 61

6.5.2

Seznam tabulek ........................................................................................................ 63

PŘÍLOHY ............................................................................................................................... 64

1 ÚVOD Sociální služby se v současné době řídí zákonem č. 108 z roku 2006. Jím jsou dány podmínky pro poskytování sociální pomoci. Ta patří k velmi vyhledávaným službám a pro velký okruh lidí je nedílnou součástí jejich života. Každý člověk se může ocitnout v situaci, kdy bude potřebovat odbornou pomoc a následně ji i vyhledá, ať už je to osoba s postižením, osoba, která se ocitne v nepříznivé životní situaci, či osoba vyššího věku senioři. Právě jim se bude má práce věnovat. Pro všechny tyto skupiny lidí jsou sociální služby připraveny a rozděleny do tří následujících skupin, které tvoří sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Stáří je přirozený jev v životě každého z nás, ne ovšem všichni dokážou stáří přijmout. Nedokážou se smířit se situací, kdy nejsou již tak soběstační a schopní zvládat činnosti běžného života. Ve většině případů je pro ně z počátku velmi těžké přijmout fakt, že už se nemohou sami o sebe postarat jako dříve a potřebují pomoc další osoby. Ne všichni senioři vnímají svůj věk jen negativně. Najdou se i jedinci, kteří se i přes své omezení snaží přizpůsobit běžnému životu. Svůj věk a snížení soběstačnosti neberou jen jako přítěž, nýbrž si snaží život užívat a žít nadále běžný a kvalitní život. Právě seniorům je určeno velké množství sociálních služeb, nejčastěji však služby terénní, popřípadě pobytové. Patří sem například pečovatelská služba nebo domovy pro seniory. Důležité pro tento okruh lidí je přirozené prostředí, kterým je pro ně domov, rodina a jejich blízcí, proto se sociální služby zaměřují na to, aby klient v tomto prostředí co nejdéle setrval. Tuto pomoc poskytuje terénní služba. V případě, že péče o osobu v domácím prostředí není nadále možná, je možné využít služeb pobytových. Cílem těchto služeb je zachovat co nejdéle soběstačnost klienta, což znamená, že při některých úkonech není podstatné za klienta udělat vše, nýbrž být mu pouze nápomocen a pomáhat mu udržet a zvyšovat jeho soběstačnost. Dále je samozřejmostí poskytovat klientům kvalitní pomoc při zvládání každodenních záležitostí, starání se o vlastní osobu a zapojení do společenského života.

8

CÍL PRÁCE A METODIKA

2

Cílem bakalářské práce je analyzovat současné institucionální služby pro seniory a financování sociálních služeb. V teoretické části se zaměřím na zobecnění informací týkajících se sociálních služeb a jejich financování, které doplní statistické podklady pro zpřehlednění. V praktické části bude proveden výzkum, a to jednak formou dotazníkového šetření, které bude zaměřeno na kvalitu poskytovaných služeb, kde jsou cílovou skupinou senioři, a jednak formou řízených rozhovorů, které budou zaměřeny na chod zařízení a financování

zařízení.

Řízené

rozhovory

s vedením

proběhly

v

deseti

zařízeních Jihomoravského kraje. Dále v praktické části blíže představím domov pro seniory ve Valticích, jedná se o zařízení, které je organizační složkou města, a zaměřím se zde na ceny poskytovaných služeb a rozpočet. Metody, které budou využity v práci: 

deskripce odborné literatury



analýza, syntéza a komparace zjištěných dat



dotazníkové šetření



řízené rozhovory

9

3 TEORETICKÁ ČÁST 3.1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY Tato kapitola se zabývá analýzou teoretického vymezení sociálních služeb, jako jsou sociální služby, jejich cíle, formy, síť sociálních služeb či sociální práce. Sociální služby mají lidem napomáhat žít běžným životem, určitým standardem a pomoci začleňovat člověka do společnosti, a to i v případech, kde už toho není sám schopen. Typickým příkladem jsou senioři, kterým se bude má práce věnovat. S přibývajícím věkem už není člověk schopen se o sebe postarat často sám, proto tito lidé využívají sociálních služeb ať už pobytových, terénních či ambulantních. Díky těmto službám má klient záruku, že o něj bude postaráno, budou uspokojeny jeho základní potřeby, jako je potrava, pitný režim, spánek, čistý oděv i přístřeší. V této kapitole budu především čerpat se zákona č. 108/ 2006 Sb. a vyhlášky č. 505/ 2006 Sb.

3.1.1 Základní pojmy „Sociální službou se podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách rozumí činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení.“1 Sociální služby jsou služby krátkodobého a dlouhodobého charakteru, poskytované za účelem neustálého zvyšovaní kvality lidského života.2 „Sociální služby pomáhají lidem žít běžným životem - umožňují jim pracovat, nakupovat, navštěvovat školy, navštěvovat místa víry, účastnit se aktivit volného času, starat se sám o sebe a o domácnost apod. Zaměřují se na zachování co nejvyšší kvality a důstojnosti jejich života. Sociální služby jsou poskytovány jednotlivcům, rodinám i skupinám obyvatel. Mezi nejpočetnější skupiny příjemců sociálních služeb patří zejména senioři, lidé se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, ale také lidé, kteří z různých důvodů žijí na

1

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

2

NAVRÁTIL, Pavel. Teorie a metody sociální práce. 1. vyd. Brno: Marek Zeman, Absolonova 35a, 2001.

160 s. ISBN 80-903070-0-0.

10

okraji společnosti.“3 Cíl sociálních služeb 

Být nápomocen těm, kteří využívají sociální služby, a to takovým způsobem, aby byli schopni se o sebe postarat a žít běžným životem. 4



Snižovat rizika, která jsou úzce spjata se způsobem klientova života. 5

Síť sociálních služeb „Síť sociálních služeb (v obci, kraji, celé republice) je obecně jedním z nástrojů, který pomáhá řešit nepříznivé sociální situace lidí, kteří si nemohou nebo neumí pomoci sami. Na úrovni kraje je síť sociálních služeb krajem vymezený, řízený a financovaný soubor činností poskytovaných v rámci sociálních služeb.“6 Sociální práce Jde o činnost, která usiluje o neustálé zlepšování sociálního fungování ať už jednotlivců či skupin.7 Nizozemská asociace sociálních pracovníků (NOW) vymezila cíle sociální práce takto: sociální pracovník má napomáhat skupinám či jednotlivcům, kteří se snaží fungovat a řešit své problémy sami. Dále také usiluje o zlepšení sociálního fungování jednotlivců a skupin v sociálním prostředí.8

3

Ministerstvo práce a sociálních věcí. Sociální služby – poskytovatelé a dostupnost. [online] © [cit 2012-10-

24]. Dostupné z: . 4

PRŮŠA, Ladislav. Ekonomie sociálních služeb. 2. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. 180 s. ISBN

978-80-7357-255-6. 5

Ministerstvo práce a sociálních věcí. Sociální služby. [online] © [cit 2012-10-24]. Dostupné z:

. 6

MADEJOVÁ, Veronika. Síť sociálních služeb a její parametry. Sociální služby. 2011, roč. 13, č. 12, s. 35.

ISSN 1803-7348. 7

NAVRÁTIL, Pavel. Teorie a metody sociální práce. 1. vyd. Brno: Marek Zeman, Absolonova 35a, 2001.

160 s. ISBN 80-903070-0-0. 8

MATOUŠEK, Oldřich a kol. Základy sociální práce. 1. vyd. Praha: Portál, s.r.o., 2001. 312 s. ISBN 80-

7178-473-7.

11

Hodnoty v sociální práci „Hodnota je něco, co dává existenci člověka smysl a co člověk potřebuje jako měřítko pro správnost nebo nesprávnost svého jednání. Hodnoty ovlivňují řešení etnických dilemat, promítají se do utváření vztahů s klienty, se spolupracovníky a širší společností.“9

3.1.2 Formy poskytování sociálních služeb Sociální služby jsou poskytovány třemi formami, a to: 

„Ambulantní - služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb, součástí služby není ubytování.



Pobytové - služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb.



Terénní - jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí“.10

Pro seniory je nejčastěji využíváno služeb pobytových, popřípadě terénních. Dle mého názoru jsou pro seniory nejvhodnější služby pobytové, a to z důvodů zajištění komplexní péče. Samozřejmě na druhou stranu, pokud je senior dostatečně soběstačný, pobytové služby pro něj nejsou nutností. Takový člověk žije ve svém domácím prostředí a v případě, že by potřeboval pomoc, může využít terénních služeb.

3.1.3 Základní činnosti při poskytování sociálních služeb Základní činnosti jsou přesně vymezeny zákonem jako:

9



„pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,



pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,



poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,



poskytnutí ubytování, popřípadě přenocování,



pomoc při zajištění chodu domácnosti,



výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,



sociální poradenství,



zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,

FILIPKOVÁ, Zuzana. Podpora křesťanských etických hodnot v sociálních službách. Sociální služby. 2012,

roč. 14, 6-7. ISSN 1803-7348. 10


12



sociálně terapeutické činnosti,



pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí,



telefonická krizová pomoc,



nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění,



podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností.“ 11

Co se týče financování těchto činností, velkou roli zde hraje příspěvek na péči, který je příjmem instituce, ale ze kterého jsou klientům některé poskytované služby placeny. Problémem je, že ne každému je tento druh příspěvku přiznán. V případě, že by klientovi sociálního zařízení příspěvek na péči přiznán nebyl, bude si muset služby, které mu budou poskytnuty, hradit sám. Podmínkou však je, že každému seniorovi musí zůstat vždy minimálně 15 % z důchodu, ta jsou určena zákonem.

3.1.4 Dělení sociálních služeb Dělení sociálních služeb je stejně jako základní činnosti při poskytování sociálních služeb vymezeno zákonem, díky čemuž jsou dostatečně přehledné. Sociální služby jsou rozděleny do tří skupin: 

„sociální poradenství,



služby sociální péče,



služby sociální prevence.“12

S tímto rozdělením je spjata následující tabulka, kde jsou uvedeny počty sociálních služeb za rok 2009, 2010 a 2011, připojena je také kapacita každého zařízení a počty uživatelů vždy ke konci roku. Z následující tabulky vyplývá, že každým rokem se zvyšuje jak počet služeb, tak kapacita poskytovaných služeb, taktéž i počet uživatelů, kteří jsou zde uvedeni vždy ke konci roku.

11


12


13

Tabulka č. 1 Počet sociálních služeb

Zdroj: MPSV. Sociální poradenství „Sociální poradenství se člení na: 

Základní sociální poradenství - je součástí všech druhů poskytovaných sociálních služeb a každý poskytovatel je povinen je zajistit.



Odborné sociální poradenství – je zaměřeno specificky na jednotlivé sociální skupiny a je poskytováno v poradnách.“13

13

MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada Publishing

a.s., 2011. 382 s. ISBN 978-80-247-3148-3., str. 80.

14

Služby sociální péče Jejich úkolem je zvyšování samostatnosti a soběstačnosti osob, mají těmto osobám napomáhat v navrácení do běžného života. U osob, kde tato možnost není z důvodu zdraví či stáří, je jejich povinností pomoci osobám najít službu, která bude zajišťovat důstojné zacházení.14 „Mezi služby sociální péče patří např.: 

osobní asistence,



pečovatelská služba,



tísňová péče,



průvodcovské a předčitatelské služby,



podpora samostatného bydlení,



odlehčovací služby,



centra denních služeb,



denní stacionáře,



týdenní stacionáře,



domovy pro osoby se zdravotním postižením,



domovy pro seniory,



domovy se zvláštním režimem,



chráněné bydlení



sociální služby ve zdravotnických zařízeních ústavní péče.“15

Na služby sociální péče navazuje další tabulka, kde jsou uvedeny počty služeb sociální péče vedených v registru poskytovatelů. Poskytovateli jsou zde vymezeny nestátní neziskové organizace, obchodní společnosti, příspěvkové organizace, města a obce. V poslední řadě je zde kolonka „ostatní“, kam patří například organizační složky státu či školské právnické osoby.

14


978-80-7357-255-6. 15


978-80-7357-255-6., str. 65.

15

Tabulka č. 2 Počet služeb sociální péče vedených v registru poskytovatelů za rok 2010

Zdroj: MPSV. Služby sociální prevence „Služby sociální prevence jsou rovněž zákonem vymezeny jako služby, jež napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Mezi služby sociální prevence patří např.: 

raná péče,



telefonická krizová pomoc,



tlumočnické služby



azylové domy,



domy na půl cesty,



kontaktní centra,



krizová pomoc,



nízkoprahová denní centra,



nízkoprahová zařízení pro děti a mládež,



noclehárny, 16



služby následné péče,



sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi,



sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením,



sociálně terapeutické dílny



terapeutické komunity,



terénní programy,



sociální rehabilitace.ˮ16

Taktéž u služeb sociální prevence je uvedena pro zpřehlednění tabulka s poskytovateli vedenými v registru. Mezi poskytovatele zde patří opět nestátní neziskové organizace, obchodní společnosti, fyzické osoby, města a obce, příspěvkové organizace a opět se zde objevuje složka „ostatní“, do níž patří například organizační složky státu. Nejpočetnější skupinou poskytovatelů, jak z tabulky vyplývá, jsou nestátní neziskové organizace, přičemž nejmenším počtem zde disponují obchodní společnosti. Tabulka č. 3 Počet služeb sociální prevence vedených v registru poskytovatelů za rok 2010

Zdroj: MPSV. Na závěr kapitoly o sociálních službách je nutné uvést výdaje na sociální služby, které jsou zpracovány v následující tabulce. Jsou zde zpracovány výdaje od roku 2006 do roku 2009

16

MATOUŠEK, Oldřich a kol. Sociální služby. 2. vyd. Praha: Portál, s.r.o., 2011. 200 s. ISBN 978-80-262-

0041-3., str. 44.

17

právě na služby sociální péče, sociální prevence a na sociální poradenství. Výdaje jsou uvedeny v Kč vždy za celý rok. Jedná se o výdaje obcí a krajů, nejvíce výdajovou složkou jsou služby sociální péče, které se rok od roku neustále zvyšují. Tabulka č. 4 Výdaje na sociální služby v řádech tisíců Kč

Zdroj: MPSV.

3.2 STÁŘÍ A STÁRNUTÍ Stárnutí je přirozený jev v životě každého člověka. Problémem je, že ne každý člověk je schopen tento jev brát jako skutečnost. Lidé se nemohou smířit nejen s přibývajícím věkem, ale také se snižováním soběstačnosti a schopností. Nedokážou se smířit se situací, že už nejsou schopni se o svou osobu postarat sami, a s tím, že potřebují pomoc dalších osob. Samozřejmě je to individuální. Ne všichni staří lidé vnímají tyto změny jen negativně. Jsou i lidé, kteří se své stáří snaží prožít kvalitně jako kteroukoli jinou část svého života. Základní definice vymezující pojmy stárnutí a stáří: 

„Pod pojmem stárnutí se zpravidla rozumí souhrn změn ve struktuře a funkcích organismu, které podmiňují jeho zvýšenou zranitelnost, pokles schopnosti a výkonnosti jedince a jež kulminují v terminálním stádiu a ve smrti.“17



„Stárnutí populace je celosvětovým problémem, který je potřeba nejen akceptovat, ale také mu přizpůsobit další vývoj civilizované moderní společnosti, v níž má každý jedinec právo na kvalitní život.“18

17

LANGMEIER, Josef; KREJČÍŘOVÁ, Dana. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada publishing a.s.,

2006. 368 s. ISBN 80-247-1284-9., str. 202.

18



„Stáří (sénium) je označení posledních etap ontogenetického vývoje člověka. Jedná se o projev a důsledek involučních změn probíhajících různou rychlostí a s výraznou interindividuální variabilitou. Na charakteru stáří se podílí řada faktorů,

např.

zdravotní

stav,

životní

styl,

vlivy

sociálně

ekonomické

a psychické.“19 Rozlišujeme dva typy stárnutí: 

„Fyziologické stárnutí – probíhá přirozeně, tvoří normální součást života jedince.



Patologické stárnutí – může se projevovat několika různými způsoby, např. předčasným stárnutím či nepoměrem mezi kalendářním a funkčním věkem, kdy kalendářní věk je nižší než věk funkční.“20

3.2.1 Členění věkových kategorii „Stáří je podmíněno věkem jedince. Výši věku lze vymezit na základě několika kritérií. Rozlišujeme: 

kalendářní (chronologický) věk je určen datem narození, lze jej přesně vymezit.



sociální (sociálně-historický) věk vyjadřuje, jak by se měl jedinec určitého biologického věku chovat dle společenských měřítek. Zachycuje změny sociálních rolí, životního stylu, ekonomické situace apod.



biologický (funkční) věk vystihuje biologické stárnutí organismu.



psychologický věk - jedná se o subjektivní vnímání vlastního věku, poukazuje na psychický stav jedince.“21

18

POKORNÁ, Andrea. Komunikace se seniory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2010. 160 s. ISBN 978-

80-247-3271-8., str. 7. 19

DOBEŠ, Jan; HRABSKÝ, Dominik; KOSATÍK, Tomáš; VYROUBAL, Pavel. Stáří a pohybová aktivita

[online]. [cit 2012-10-24]. Dostupné z: < http://www.vemeste.cz/2012/04/stari-a-pohybova-aktivita/>. 20


a.s., 2011. 382 s. ISBN 978-80-247-3148-3., str. 14-15. 21

DOBEŠ, Jan; HRABSKÝ, Dominik; KOSATÍK, Tomáš; VYROUBAL, Pavel. Stáří a pohybová aktivita

[online]. [cit 2012-10-24]. Dostupné z: < http://www.vemeste.cz/2012/04/stari-a-pohybova-aktivita/>.

19

V následujících dvou tabulkách budou uvedeny dva typy členění věkových kategorií, které jsou popsány v knize Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. Tabulka č. 5 Členění věkových kategorií 30-44 let

Dospělost

45-59 let

střední věk (zralý věk)

60-74 let

senescence (počínající, časné stáří)

75-89 let

kmetství (sénium, vlastní stáří)

90 let a více

patriarchum (dlouhověkost)

Zdroj: Vlastní zpracování - údaje převzaty z MALÍKOVÁ, Eva. Tabulka č. 6 Členění věkových kategorii 65-74 let

mladí senioři (problematika penzionování, volného času, aktivit)

75-84 let

staří senioři (změna funkční zdatnosti, atypický průběh znalostí)

85 let a více

velmi staří senioři (problém soběstačnosti a zabezpečenosti)

Zdroj: Vlastní zpracování - údaje převzaty z MALÍKOVÁ, Eva.

3.2.2 Zřizovatel a poskytovatel sociálních služeb Zřizovatelem zařízení sociálních služeb může být jednak MPSV, kraj, obec, soukromý sektor, nestátní neziskové organizace či církev. „Sociální služby mohou být poskytovány jen subjekty, které mají oprávnění k poskytování sociálních služeb, a to na základě schváleného rozhodnutí o registraci. Splnění povinnosti registrace se nevztahuje na příbuzné osoby, o které pečují, a na fyzické či právnické osoby pobývající v jiné zemi Evropské unie a poskytující sociální službu na určitou dobu.“22 22


a.s., 2011. 382 s. ISBN 978-80-247-3148-3., str. 58.

20

Pro zpřehlednění přidávám tabulku, v níž jsou sociální služby podle zřizovatele za rok 2011. Jsou zde uvedeny druhy a počty služeb, které jsou zřizovány státem, krajem, obcí, církví a ostatními subjekty. Není opomenuta ani kapacita, která je zde rovněž zapracována. V celkovém souhrnu tabulky je uvedeno, že v roce 2011 je celkový počet 3073 zřizovatelských objektů, v nichž je celková kapacita 79 608. Tabulka č. 7 Sociální služby podle zřizovatele v roce 2011

Zdroj: MPSV. Poskytovatelé sociálních služeb mohou být: 

„Obce a kraje dbají na vytváření vhodných podmínek pro rozvoj sociálních služeb, zejména zjišťováním skutečných potřeb lidí a zdrojů k jejich uspokojení.



Nestátní neziskové organizace a fyzické osoby nabízející široké spektrum služeb.



MPSV - v současné době je zřizovatelem pěti specializovaných ústavů sociální péče.“23

Poskytovatelé sociálních služeb musí poskytovat ty služby, které uvádí zákon. Pokud chtějí poskytovat tyto služby, musí odevzdat žádost k registraci, kterou vyhodnotí úřad k tomu

23

Ministerstvo práce a sociálních věcí. Sociální služby – poskytovatelé a dostupnost. [online] © [cit 2012-1024]. Dostupné z: .

21

určený. Ten zhodnotí, zda poskytovatel je schopen všechny služby vhodně poskytovat.24 Povinnosti poskytovatelů určené zákonem Povinnosti, které jsou poskytovatelům určeny, jsou jasně vymezeny v zákoně o sociálních službách. Poskytovatelem musí být dodržovány, jinak služby sociálního charakteru nebude moci poskytovat. Povinnosti poskytovatelů jsou: 

Poskytovatel musí být pojištěn.



Poskytovat případným klientům všechny informace srozumitelným způsobem.



Poskytovat případným klientům informace, které pro něj ze smlouvy vyplývají srozumitelným způsobem.



Vytvořit pravidla, která mají být dodržována.



Poskytovatel musí uzavřít s žadatelem smlouvu.



Utvářet prostředí a poskytovat takové služby, které budou klientům uspokojovat jejich potřeby a naplňovat klientova práva.



Naplánovat služby klientovi na míru.



Poskytovatel musí mít záznamy i o žadatelích, se kterými smlouva uzavřena nebyla.



Poskytovatel musí dodržet standardy kvality.25

3.2.3 Financování sociální služeb „Pokud jde o financování systému sociální péče, jedná se v České republice o vícezdrojové financování. Na financování tohoto systému se podílí v prvé řadě stát prostřednictvím státního rozpočtu (okresním úřadům a obcím jsou ze státního rozpočtu poskytovány účelové dotace). Vedle toho se na financování sociální péče podílejí vlastní zdroje 24

Ministerstvo práce a sociálních věcí. Otázky a odpovědi k zákonu č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a k zákonu č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách. [online] © [cit 2012-10-24]. Dostupné z: . 25 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Otázky a odpovědi k zákonu č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a k zákonu č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách.

[online]

©

[cit

2012-10-24].

.

22

Dostupné

z:

okresních úřadů a obcí. Na financování se podílejí také občané jako příjemci dávek a služeb sociální péče, popřípadě jejich rodinní příslušníci, a dále též nestátní subjekty (občanská sdružení, nadace, církve apod.). V rámci sociální péče lze rozlišovat financování sociálních služeb a financování dávek sociální péče. Pokud jde o sociální služby, jedná se o ústavní sociální služby (zejména domovy důchodců a ústavy sociální péče), o pečovatelskou službu a o ostatní služby sociálního charakteru. Pokud jde o dávky sociální péče, jde v převážné většině o financování ze státního rozpočtu (v malé míře jde o prostředky obcí nebo okresních úřadů). V rámci dobročinné činnosti mohou finance poskytovat i nestátní subjekty, avšak jejich prostředky jsou omezené.“26 Financování sociálních služeb dělíme následovně: 

„Dary



Dotace ze strukturálních fondů



Příjmy od uživatelů



Příjmy z veřejného zdravotního pojištění



Příspěvky zřizovatelů



Příspěvky na péči



Příspěvky samosprávních celků



Státní dotace a granty



Vedlejší hospodářská a mimořádná činnost.“27

Právě do financování patří i náklady na sociální služby, které jsou zpracovány v následující tabulce. Pro zpřehlednění je zde uveden počet sociálních služeb, dále náklady celkem i průměrné náklady na jednu službu. Náklady jsou uváděny v Kč. Jak již vyplývá z tabulky, nejvíce nákladové jsou domovy pro seniory, kde celkové náklady činí 9 889 608 622 Kč. Oproti tomu nejméně nákladová jsou intervenční centra, u kterých jsou celkové náklady 12 487 217 Kč.

26

TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2000. 246 s. ISBN 80-

7179-353-1., str. 90-91. 27


a.s., 2011. 382 s. ISBN 978-80-247-3148-3., str. 60.

23

Tabulka č. 8 Nákladovost sociálních služeb za rok 2010

Zdroj: MPSV. Jelikož se zabývám stále financováním, uvádím následující tabulku, v níž jsou zpracovány zdroje financování. Jsou zde přehledně rozděleny zdroje financování a služby sociální péče, prevence a sociálního poradenství, které jsou zpracovány procentuelně, nechybí ani celkový součet v Kč.

24

Tabulka č. 9 Zdroje financování

Zdroj: MPSV Dále jsou dva druhy poskytování sociálních služeb, a to poskytované bez úhrady a poskytované za úhradu, přičemž poskytované za úhradu jsou služby pobytové. „Sociální služby poskytované bez úhrady – krizová pomoc, raná péče, služby následné péče, služby sociálně terapeutických dílen, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sociálně aktivizační služby pro seniory a zdravotně postižené, sociální poradenství, sociální rehabilitace, sociální služby v kontaktních centrech, telefonická krizová pomoc, terénní programy, tlumočnické služby.“28 „Sociální služby poskytované za úhradu – v centrech sociálně rehabilitačních služeb, domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem, v chráněném bydlení, v týdenních stacionářích, zdravotnických zařízeních ústavní péče.“29

3.2.4 Financování pobytových sociálních služeb Pobytové sociální služby jsou financovány z následujících zdrojů: 

„ Z plateb uživatelů sociálních služeb,



příjmů z veřejného zdravotního pojištění,



příspěvků na péči,



státních dotací,

28


29


25



darů a jiné.“30

Do financování pobytových sociálních služeb patří právě náklady na pobytové sociální služby, které jsou uvedeny v následující tabulce. Jsou zde uvedeny náklady od roku 2007 až do roku 2011 týkající se domovů pro seniory, domovů pro osoby se zdravotním postižením a domovům se zvláštním režimem. Z tabulky vyplývá, že průměrná úhrada od obyvatele ročně je vždy téměř o polovinu nižší než průměrné neinvestiční výdaje. Tabulka č. 10 Náklady na pobytové sociální služby a příjmy z úhrad

Zdroj: MPSV. Zde se zaměřím na financování formou příspěvku na péči, který je pro klienty velmi důležitý. Pokud je tento druh příspěvku klientovi přiznán, je příspěvkem, který náleží danému zařízení, ale je z něho placena péče o osobu, pokud senior tento příspěvek nemá, služby si hradí sám, nesmí být opomenuto, že může vydat jen tolik financí, aby mu vždy zůstalo 15 % z důchodu daných zákonem.

30


a.s., 2011. 382 s. ISBN 978-80-247-3148-3., str. 60.

26

Příspěvek na péči Příspěvek na péči využívají osoby, které se neobejdou bez cizí pomoci z důvodů zdravotního onemocnění, postižení nebo stáří. Je rozdělen do čtyř stupňů závislostí, a to jako lehká, středně těžká, těžká a úplná. Příspěvek na péči je přiznán osobě, pokud je prokázána u osoby neschopnost uspokojení jejích základních životních potřeb. Stupně závislosti Do 18 let I.

stupeň (lehká závislost), přiznán osobám, které dlouhodobě nejsou schopny uspokojit tři životně důležité potřeby.

II.

stupeň (středně těžká závislost), určen osobám, které neuspokojí čtyři nebo pět životně důležitých potřeb.

III.

stupeň (těžká závislost), poskytován osobám, které jsou neschopné uspokojit šest nebo sedm životně důležitých potřeb.

IV.

stupeň (úplná závislost), vyplácen osobám, které nejsou téměř schopny se o sebe postarat, nezvládají osm až deset životně důležitých potřeb.

Starší 18 let I.

stupeň (lehká závislost), poskytován osobám nezvládajícím tři nebo čtyři životně důležité potřeby.

II.

stupeň (středně těžká závislost), vyplácen osobám, které nejsou schopny uspokojit pět nebo šest důležitých potřeb.

III.

stupeň (těžká závislost), týká se osob, jejichž zdravotní stav jim neumožní uspokojit sedm až osm životně důležitých potřeb.

IV.

stupeň (úplná závislost), nejvyšší stupeň, určen pro osoby, které se o sebe téměř nepostarají, a to neuspokojí své potřeby v devíti až desíti bodech.31

31

Sociální reforma. Příspěvek na péči od 1/1/2012. [online] © [cit 2012-10-24]. Dostupné z:

.

27

Způsob posuzování od 1. 1. 2012 Oproti dřívějšímu posuzování je to dnešní dosti zjednodušené. Od počátku roku funguje posuzování stupně závislosti na základě deseti okruhů. Posuzuje se tedy „mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost.“32 Výše příspěvku na péči V tabulce č. 11 je názorný přehled výše příspěvku na péči podle stupně závislosti v dětství a v dospělosti. Tabulka č. 11 Výše příspěvku na péči Věk

Stupně závislosti (v Kč/ měsíc) I.

II.

III.

IV.

Lehká

středně těžká

Těžká

Úplná

do 18

3000

6000

9000

12000

nad 18

800

4000

8000

12000

Zdroj: Sociální reforma. Příspěvek na péči.

3.3 METODIKA PRO PRAKTICKOU ČÁST V této části práce bude popsána metodika zvolená pro část praktickou. Cílem praktické části je provedení výzkumu ve vybraných zařízeních sociální péče o seniory, průzkum bude zaměřen na kvalitu poskytovaných služeb se zaměřením na cílovou skupinu seniorů. Druhou částí bude provedení řízeného rozhovoru s vedením zařízení, které je označeno jako nezisková organizace, příspěvková organizace a podnikatelský subjekt. Zde bude cílem výzkumu financování a rozdíly ve financování těchto služeb. V třetí části bude proveden výpočet nákladů a výdajů v daném zařízení.

32

Sociální reforma. Příspěvek na péči od 1/1/2012. [online] © [cit 2012-10-24]. Dostupné z:

.

28

3.3.1 Marketingový výzkum Kotler definuje marketingový výzkum jako „funkci, jež propojuje spotřebitele, zákazníky a veřejnost s firmou pomocí informací, které jsou používány pro identifikaci a definici marketingových příležitostí a problémů, vytváření, zlepšení a hodnocení marketingových aktivit, monitoring marketingového výkonu a lepší porozumění marketingovému procesu.“33 Oproti tomu McDaniel říká, že „marketingový výzkum zahrnuje plánování, sběr a analýzu dat, která jsou relevantní pro marketingová rozhodování a komunikaci výsledků této analýzy řídícím pracovníkům.“34 Druhy marketingového výzkumu 

Primární – primární výzkum tvoří údaje, které získáváme z terénu. Získáváme je přímo od skupiny, kterou jsme si zvolili jako cílovou. Tento druh výzkumu je rozdělen dále ještě na kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní výzkum, který bude prováděn i v této práci, zkoumá větší množství respondentů, tudíž je možno dále provést statistickou analýzu. Mezi techniky patří experiment, pozorování a dále osobní rozhovory a písemné dotazování, které budou v práci provedeny. Co se týče výzkumu kvalitativního, je osloveno menší množství respondentů, není tak časově náročný jako kvantitativní a bude méně nákladný.



Sekundární – jedná se o výzkum, kdy už se nemusí provádět sběr informací jako v primárním výzkumu, nýbrž jsou převzaty údaje, které byly shromážděny už dříve někým jiným za účelem dalšího a dodatečného využití.35

Postup výzkumu 1. „definování marketingového problému a cílů výzkumu, 2. sestavení plánu výzkumu, 33

KOTLER, Philip. Principles of marketing. 5th ed. Upper Saddle River, N.J.: Pearson Prentice Hall, 2008,

1020 p. ISBN 978-0-273-71156-8. 34

MC DANIEL, Carl; GATES, Roger. Marketing Research: The Impact of the Internet. 5th ed. Cincinnati

(OH): South-Western College Publishing, 2002. 768 p. ISBN 978-0470003572. 35

Foret, Miroslav. Marketingový výzkum: Poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s,

2008. 121 s. ISBN 978-80-251-2183-2.

29

3. shromáždění informací, 4. jejich statistické zpracování a analýza, 5. prezentace výsledků, včetně praktických doporučení.“36 Typy výzkumu prováděné v praktické části V praktické části bude provedeno dotazování, a to písemné i osobní. Písemné dotazování bude probíhat formou dotazníků, kdy do vybraných zařízení pro seniory byly zaslány dotazníky, které se předaly klientům a nechaly od nich vyplnit, nebo které se s klienty vyplňovaly osobně. Dále se bude provádět zpracování na základě odpovědí, které senioři vyplnili. Co se týče dotazování osobního, budou provedeny rozhovory s vedoucími osobami zařízení zřizovanými krajem, městem, církví či neziskovou organizací. Cílem je získání informací o financování těchto zařízení a jejich následné zpracování. Druhy otázek: 1. otevřené – typ otázek, kdy respondent může odpovídat pouze vlastními slovy a projevit se. Výhodou je právě možnost projevit svůj názor. Nevýhodou těchto otázek je náročnost při zpracování. Další typy otevřených otázek jsou asociační, dokončení obrázku, povídky, tematického námětu, dokončení věty či otázky volné, 2. polootevřené – pokud respondent vyplňuje otázku polootevřeného typu, má na výběr z několika možností, v případě, že ani jedna možnost není vhodná, je možné dopsat vlastní odpověď, 3. uzavřené – u uzavřených otázek není možnost vyjádřit vlastní názor, respondent si vybírá jednu z daných variant odpovědí. Při vyhodnocení jsou tyto otázky nejjednodušší na zpracování, což je výhodou. Nevýhodou může být právě typ těchto otázek, kdy respondentovi nevyhovují varianty odpovědí. I uzavřené otázky se mohou ještě dále dělit, a to na dichotomické, polytomické, výběrové a výčtové.37

36

FORET, Miroslav. Marketingový výzkum: Poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s,

2008. 121 s. ISBN 978-80-251-2183-2., str. 23. 37

FORET, Miroslav. Marketingový výzkum: Poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s,

2008. 121 s. ISBN 978-80-251-2183-2.

30

3.3.2 Shrnutí teoretické části Teoretickou část jsem rozdělila na tři kapitoly. Jde o kapitoly Sociální služby, Stáří a stárnutí a třetí část tvoří kapitola, která seznamuje s následující praktickou částí, konkrétně s její metodikou. V první kapitole o sociálních službách jsem se zaměřila na seznámení se základními pojmy. Další část věnuji formám poskytování sociálních služeb, kterými jsou formy ambulantní, terénní a pobytové. Jelikož je práce zaměřena na cílovou skupinu seniorů, právě jimi jsou nejčastěji využívány formy pobytové, popřípadě formy terénní, jde- li o dostatečně soběstačného seniora. Dále je v první kapitole obsažena část s názvem Základní činnosti při poskytování sociálních služeb, kam patří například pomoc při starání o vlastní osobu, pomoc při hygieně či zajištění stravy nebo poskytnutí ubytování. Poslední část v první kapitole nese název Dělení sociálních služeb, které je rozděleno, vysvětleno a k němu připojeno statistické zpracování počtu sociálních služeb. Druhou kapitolou je Stáří a stárnutí, kde je uvedeno členění věkových kategorií, dále se zde zaměřuji na zřizovatele, poskytovatele a hlavně financování sociálních služeb. Vše je řádně doloženo statistickým zpracováním pro porovnání. V poslední řadě je zpracována kapitola s názvem Metodika pro praktickou část, kde probíhá seznámení s praktickou částí. V teoretické části mé práce je dodržen cíl práce, tedy analýza současných institucionálních služeb pro seniory a financování sociálních služeb. Je zde provedeno zobecnění informací a připojeny statistické podklady pro zpřehlednění. Sociální služby jsou hrazeny jak z plateb od klientů, pojišťoven, dotací či zřizovatele, tak příspěvků na péči. Ministerstvo práce a sociálních věcí tvrdí, že příspěvky jsou adekvátní, neboť pečující osoby nejsou omezeny, co se týče pracovního nasazení. Tyto osoby se ale brání tím, že některé osoby potřebují neustálou péči a dohled, tudíž nemohou chodit do práce a jsou odkázány na finance z příspěvků na péči. Navíc si stěžují na posuzování stupně závislosti, tvrdí, že posudky nejsou objektivní, a to z důvodů, že posuzovatel je s handicapovanou osobou pouze v daný okamžik, a nemůže tedy přesně posoudit, kterých úkonů je osoba schopná a kterých naopak ne, hodně závisí na momentální náladě posuzované osoby. Například osoby s Alzheimerovou chorobou mají výkyvy nálad a pokaždé jsou schopny jiných úkonů.

31

4 PRAKTICKÁ ČÁST 4.1 CHARAKTERISTIKA DOTAZNÍKU Sestavila jsem dotazník, který obsahuje 23 otázek zaměřených na kvalitu poskytované péče v zařízeních pro seniory. Cílovou skupinou jsou senioři, jak muži, tak i ženy, kteří v zařízeních bydlí a služby využívají. Dotazníkové šetření probíhalo v listopadu a prosinci 2012, v devíti domovech pro seniory v Jihomoravském kraji, v kterých mi bylo umožněno tento výzkum provádět. Na dotaznících se podílelo 252 respondentů. Jelikož respondenty byli senioři, bylo nezbytné šetření provádět s nimi z důvodů zrakové, pohybové či jiné indispozice. Celý výzkum byl tedy velmi časově náročný. S každým respondentem, tedy klientem zařízení, jsem strávila v průměru od patnácti do třiceti minut. V některých případech potřebovali respondenti více času z důvodu své nezpůsobilosti. S každým klientem jsem procházela otázku za otázkou, na kterou mi odpovídali, někteří respondenti byli velmi vstřícní a výmluvní, dotazníky pro ně byly zpestřením, jiní naopak zamlklí, nevrlí, neochotní a dotazník vnímali spíše negativně jako přítěž.

4.1.1 Zpracování dotazníku Dotazník, který byl připraven pro seniory za účelem zhodnocení poskytované péče v zařízení, bude následně zpracován do grafů. 

Otázka č. 1

Graf č. 1 Pohlaví

42%

Muž

58%

Žena

Zdroj: Vlastní zpracování 32

Z grafu č. 1 jasně vyplývá, že v zařízeních, kde bylo dotazníkové šetření prováděno, je více žen než mužů. Z 252 respondentů vyplňovalo dotazník 147 žen, což je 58%, a 105 mužů což je 42%, jak je již viditelné v grafu. 

Otázka č. 2

Graf č. 2 Věková skupina

22%

6% 26%

60-64 65-74

75-84 46%

Nad 85 let

Zdroj: Vlastní zpracování Z výše uvedeného grafu vyplývá, že nejčastější věkovou kategorií v zařízeních pro seniory v Jihomoravském kraji je kategorie mezi 75. až 84. rokem. Tento věk má až 46% z dotazovaných respondentů, přesněji 116 klientů. U kategorií věku 65 až 74 let a nad 85 let je výsledek bez větších rozdílů, tedy 26% u osob 65 až 74 let, což uvedlo 66 respondentů, a 22% u osob nad 85 let, tedy u 56 osob. Nejméně obsazenou kategorií je kategorie ve věku 60 až 64 let, tu tvoří pouze 6% dotazovaných osob, což je 14 klientů z devíti dotazovaných domovů. Tato kategorie je nejméně obsazována z důvodů, že se jedná o věk tzv. mladého seniora, většinou jsou tyto osoby soběstačné vzhledem ke svému věku a nepotřebují péči další osoby. Přesto se ale v malém množství i tato věková kategorie vyskytuje v zařízení. Většinou jsou to osoby sociálně slabší, o které se nemá kdo postarat a u nichž je pobyt v zařízení pro ně příznivým řešením.

33



Otázka č. 3

Graf č. 3 Vzdělání 4% 14%

Základní

47%

Vyučen 35%

Středoškolské Vysokoškolské

Zdroj: Vlastní zpracování Co se týče vzdělání, je z grafu zřejmé, že skoro polovina, přesněji 47%, tedy 118 respondentů má základní vzdělání. Celkem početnou skupinou jsou i osoby s vyučením, 35%, tak odpovědělo 88 respondentů. Středoškolské vzdělání označilo 14% dotazovaných, tedy 36 respondentů. Nejméně je osob s vysokoškolským vzděláním, pouhá 4% osob uvedla, že má nejvyšší vzdělání, jednalo se o 10 klientů. Nejčastějším odůvodněním dosaženého vzdělání u dotazovaných osob bylo, že dříve neměly tak velké možnosti studovat, jako je dnes běžné. Většinou na studium nezbýval čas a respondenti museli místo studia nastoupit co nejdříve do práce. 

Otázka č. 4

Tabulka č. 12 Místo bydliště před nástupem do zařízení Praha

0%

Liberecký

0%

Středočeský

0%

Jihočeský

1%

Moravskoslezský

1%

Ústecký

0%

Jihomoravský

92% Olomoucký

2%

Vysočina

2%

Karlovarský

0%

Pardubický

0%

Zlínský

1%

Zdroj: Vlastní zpracování

34

Nejčastěji se v zařízeních Jihomoravského kraje vyskytují klienti právě z tohoto kraje, je to celých

92%,

tedy

231

dotazovaných.

Dále

jsou

zřídka

v zařízeních

klienti

z Vysočiny, Jihočeského, Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje, to je ale převážně 1% nebo 2%. Je zde i 1% klientů, kteří před nástupem bydleli v zahraničí. 

Otázka č. 5

Graf č. 4 Jste osobou s omezením?

Ano, s pohybovým

31% 46%

Ano, se sluchovým Ano, se zrakovým

6% 12%

5%

Kombinované omezení Bez omezení

Zdroj: Vlastní zpracování Co se týče respondentova omezení, byl výsledek překvapivý. Téměř polovina dotazovaných, celkem 46%, uvedla, že jsou osobou bez omezení, což jsem nepředpokládala. Od dotazníkového šetření jsem spíše očekávala, že většina respondentů bude s omezením, ba dokonce s kombinovaným omezením, přičemž to uvedlo jen 12% dotazovaných. Podobný výsledek měly osoby se sluchovým omezením a zrakovým omezením, jednalo se o 6% a 5%. Celkem obsáhlou kategorií byli lidé s omezením pohybovým, jednalo se o 31% respondentů. Pro osoby s pohybovým omezením byla všechna zařízení dle mého zjištění zcela přizpůsobena a součástí jejich zařízení byl výtah.

35



Otázka č. 6

Graf č. 5 Je zařízení zcela přizpůsobeno Vašemu omezení či potřebám?

10%

Ano Ne

90%

Zdroj: Vlastní zpracování Jak již vyplývá z grafu, téměř většina, celých 90%, odpověděla kladně, což bylo 226 osob. Záporně odpovědělo jen 10% dotazovaných, tedy 26 osob. Jelikož jsem v rámci dotazníkového šetření měla možnost si zařízení projít, musím podle vlastních poznatků usoudit, že zaměstnanci zařízení se snažili co nejvíce v rámci možností svým klientům zařízení přizpůsobit, aby se zde cítili co nejlépe. 

Otázka č. 7

Graf č. 6 Podle čeho jste si zařízení vybírali?

Nejblíže k místu bydliště

10% 27%

Podle velikosti 59%

Z doporučení Jiné

4%


36

Co se týče výběru zařízení, většina dotazovaných osob, tedy 60%, uvedla, že zařízení vybíraly, aby byly co nejblíže místu svého bydliště před nástupem do zařízení. Důležitá pro ně byla blízkost rodiny a známých, možnost s nimi zůstat co nejvíce v kontaktu. 27% dalo na doporučení svých známých, 4% dotazovaných lpěla na velikosti zařízení. Ve většině případů uváděli respondenti, že jim jsou milejší menší zařízení, kde mají neustálou péči a dostatečné soukromí a klid. Ze všech osob 10% uvedlo, že zařízení vybírali podle jiných kriterií, než která byla na výběr. Jednalo se zde o situace, kdy se o klienta neměl kdo starat, o nepříznivou životní situaci nebo o nepříznivé vztahy v rodině. 

Otázka č. 8

Graf č. 7 Jste spokojeni s prostředím, ve kterém žijete?

7%

Ano Ne 93%

Zdroj: Vlastní zpracování Jak je již uvedeno v grafu výše, 93% respondentů, tedy většina, je s prostředím, ve kterém nyní žije, spokojena. Uváděli, že jsou spokojeni nejen s prostředím, ve kterém je příjemná atmosféra, ale také s kvalitou poskytovaných služeb, personálem či aktivním vyžitím v daných zařízeních. 7% dotazovaných uvedlo, že spokojeni nejsou. Jednalo se především o osoby s handicapem, např. o osoby na vozíku.

37



Otázka č. 9

Graf č. 8 Výše důchodu

3% 11%

Do 8000 Kč

41%

Do 10000 Kč 45%

Do 12000 Kč Jiná částka

Zdroj: Vlastní zpracování Co se týče výše důchodu, uvádí respondenti v 45%, že mají důchod do 10000 Kč. Podobný výsledek, tedy 41%, je u osob, které pobírají důchod do 12000 Kč. 11% osob uvedlo výši důchodu do 8000 Kč. 3% dotazovaných uvedla, že mají důchod v jiné výši, z vlastních poznatků mohu podotknout, že se jednalo především o respondenty s vysokoškolským vzděláním. Pokud si uvedeme srovnání důchodů na příkladu Valtického zařízení, průměr důchodů za rok 2012 činí 10740 Kč. Nesmíme opomenout, že z této částky musí seniorům zůstat 15% daných zákonem, což činí po odečtení 9129 Kč, kterými může klient hradit služby zařízení. Ceny ve Valtickém zařízení se pohybují v rozmezí 8518 – 9369 Kč, to závisí na typu pokoje a stravy. Pokud má klient k dispozici 9129 Kč a bude ubytován v jednolůžkovém pokoji s diabetickou stravou, není schopen uhradit částku 9369 Kč, která za tento typ služeb náleží. Rozdíl mezi náklady na lůžko a stravu a financemi, které má klient k dispozici je 240 Kč. Z čehož vyplývá, že rozdíl doplácí město, jako zřizovatel zařízení. I rozdíl, který musí město doplatit, může být jeden z případů, díky kterým se dostává zařízení do ztráty. Je nutno uvést, že rozdíly mohou být odlišné od výše uvedeného a to z důvodu, že příklad není uváděn na reálném důchodu klientů daného zařízení, ale na průměrném důchodu České republiky.

38



Otázka č. 10

Graf č. 9 Zbývá Vám měsíčně z důchodu více než 15% daných zákonem?

18%

Ano Ne

82%

Zdroj: Vlastní zpracování Z grafu číslo 9 jasně vyplývá, že 82% dotazovaným, přesněji 206 osobám, zbývá měsíčně více než 15% daných ze zákona, zatímco 18% dotazovaných, tedy 45 osobám, zbývá jen právě 15% daných zákonem. Pokud tedy seniorům, kteří pobírají důchod 8000 Kč, zůstane jen 15% ze zákona, jedná se o částku 1200 Kč měsíčně, jež seniorům zůstává. Pokud se jedná o seniory, kteří mají měsíční důchod 10000 Kč, 15% ze zákona zde činí 1500 Kč měsíčně, které mají senioři k dispozici. Jestliže senioři pobírají důchod 12000 Kč, musí seniorům zůstat opět minimálně 15% z důchodu, která jsou dána zákonem, v tomto případě se jedná o částku 1800 Kč měsíčně. 

Otázka č. 11

Graf č. 10 Byl Vám přiznán příspěvek na péči?

43% 57%

Ano Ne


V případě příspěvků na péči je příspěvek uznán osobám v 57% a neuznán osobám v 43%. 

Otázka č. 12

Graf č. 11 Který stupeň příspěvku pobíráte?

16%

1. stupeň (800 Kč)

42% 24%

2. stupeň (4000 Kč) 3. stupeň (8000 Kč)

6%


12%

Žádný

Zdroj: Vlastní zpracování Příspěvku na péči se věnuje i graf 11, kde můžeme vidět, že 42% příspěvek na péči nepobírá, což už víme z předchozího grafu, dále z něj vyplývá, že 16% dotazovaných byl přiznán první stupeň, který je ve výši 800 Kč měsíčně. Druhý stupeň příspěvku, jehož výše je 4000 Kč, byl přiznán 24% z dotazovaných. Třetí stupeň příspěvku na péči ve výši 8000 Kč přiznali 12% respondentům. Nejvyšší, tedy čtvrtý stupeň, ve výši 12000 Kč byl přiznán pouze 6% z 252 dotazovaných respondentů. Je důležité zmínit, že příspěvky na péči nejsou vypláceny klientům zařízení, ale přímo dané instituci. Peníze slouží organizacím jako příspěvky na různé služby, procedury či potřeby klienta. Velmi časté je, že klientovi je přiznán první stupeň, zatímco by mu měl být přiznán alespoň stupeň třetí, zařízení žádá o opakované projednání a zvýšení, ale v mnohých případech i osoby s velkým omezením mají nižší stupně příspěvku, než který by jim opravdu náležel.

40



Otázka č. 13

Graf č. 12 Máte v případě stravy možnost výběru z více jídel?

32%

Ano, ze 2 jídel Ano, ze 3 jídel

67%

Nemáme 1%

Zdroj: Vlastní zpracování V případě stravy jsem zjišťovala, zda mají klienti zařízení možnost výběru z více jídel nebo pouze z jednoho. 67% dotazovaných respondentů uvedlo, že nemají možnost vybírat si z více jídel. 32% dotazovaných uvedlo, že mají možnost výběru ze dvou jídel, pouhé 1% respondentů uvedlo, že si vybírají ze tří jídel. Někteří respondenti uváděli, že mají výběr z více jídel, i když ostatní spolubydlící nemají na výběr, nebo naopak měli pouze jedno jídlo, když ostatní klienti měli na výběr ze dvou jídel. Jednalo se o osoby například s dietami nebo diabetem. 

Otázka č. 14

Graf č. 13 Jste se stravou spokojeni?

26%

Ano 74%


Ne

V předchozím grafu je uvedeno, zda mají klienti zařízení možnost výběru stravy či ne. V grafu č. 13 je uvedeno, zda jsou klienti se stravou spokojeni nebo ne. 74% uvedlo, že jsou se stravou naprosto spokojeni, zbylých 26% uvedlo, že spokojeni nejsou. Z vlastních poznatků mohu podotknout, že v zařízeních, kde byla jejich součástí kuchyně, byli většinou klienti se stravou více spokojeni než v zařízeních, kde kuchyň neměli a jídlo si nechali dovážet. V těchto případech si na jídlo často stěžovali. 

Otázka č. 15

Graf č. 14 Péče

6% 48%

Máme zde neustálou a kvalitní péči Péče je zde dostačující

46%

Péče je zde nedostačující

Zdroj: Vlastní zpracování Co se týče péče v zařízení, 48% uvedlo, že mají neustálou a kvalitní péči, pro 46% dotazovaných je péče dostačující a pouhých 6 % uvedlo, že je péče nedostačující. Co se týče zařízení, většina byla téměř nová nebo po rekonstrukci, tudíž vybavení bylo plně funkční a přizpůsobeno co nejvíce klientům. Právě 6%, jež uvedlo, že péče je nedostačující, bydlelo ve starších zařízeních, kde neměli tak velké možnosti, které se týkají jak péče, tak třeba právě i rozvoje.

42



Otázka č. 16

Graf č. 15 Lékař Navštěvuje zařízení 1x týdne

11% 40%

Navštěvuje zařízení 2x týdně

32%

Je součástí zařízení

17%

Jiné

Zdroj: Vlastní zpracování Když byla položena otázka, jak často navštěvuje lékař dané zařízení, uvedlo 40%, že lékař navštěvuje zařízení 1x týdně. 17% uvedlo, že lékař do zařízení dochází 2x týdně. U některých zařízení byl lékař součástí zařízení, to uvedlo 32% a 11% respondentů uvedlo možnost Jiné. Podle mého zjištění byl lékař součástí domova pouze ve větších zařízeních, nejčastěji navštěvoval lékař zařízení 1x týdně, pokud nastaly komplikace, tak 2x týdně. Uživatelé, kteří uvedli jinou možnost, docházeli do nemocnice převážně s doprovodem, lékaře v zařízení nevyužívali vzhledem k jejich přiměřeně dobrému zdravotnímu stavu. 

Otázka č. 17

Graf č. 16 Zaměstnanci zařízení jsou 1%

Ochotní a starají se o mě dobře

6% 51%

Starají se spíše dobře

42%

Jsou neochotní Nestarají se dobře


43

Jak již vyplývá z předchozího grafu, celých 50% respondentů uvedlo, že zaměstnanci zařízení jsou ochotní a starají se o osoby dobře. 42% potom uvádí, že zaměstnanci se starají o osoby spíše dobře. Negativně odpovědělo 6% dotazovaných, podle nich jsou zaměstnanci neochotní. Možnost, že se o ně nestarají dobře, uvedlo 1% osob. Negativně většinou odpovídali klienti, kteří do zařízení vůbec nechtěli nastoupit, nebo osoby, které si stěžovaly téměř na všechno. 

Otázka č. 18

Graf č. 17 Máte zde dostatečné aktivní vyžití?

Ano, máme různé terapie, hrajeme hry, tvoříme, pořádají nám různá představení Bavíme se podle toho, na co máme právě chuť

8% 44% 48%

Nemáme dostatečné aktivní vyžití a jsem pro rozvoj

Zdroj: Vlastní zpracování Když byli respondenti dotazováni na aktivní vyžití, tak celých 44% uvedlo, že aktivního vyžití mají mnoho, v rámci aktivizace pro ně byly připraveny různé terapie, hry či představení. V některých zařízeních měli klienti možnost bavit se podle toho, na co měli právě chuť, to uvedlo až 48% osob. Pouhých 8% pak uvedlo, že dostatečné aktivní vyžití nemají a byli by pro jeho rozvoj, většinou se jednalo o klienty, kteří měli v zařízení velkou škálu aktivizačních programů, jen se nechtěli začleňovat.

44



Otázky č. 19

Graf č. 18 Chtěli byste více aktivního vyžití?

19%

Ano Ne

81%

Zdroj: Vlastní zpracování Také otázka 19 se zabývala aktivním vyžitím, jak můžeme zhlédnout v grafu č. 18. Většina respondentů uvedla, a to v celých 81%, že by více aktivního vyžití nechtěli, zbylých 19% pak uvedlo, že by byli pro více aktivního vyžití. Právě u respondentů, kteří uváděli, že aktivního vyžití mají velké množství, se objevovala únava. Nechtěli jejich větší rozvoj z důvodu toho, že většinou šli z jednoho aktivizačního programu do druhého a neměli už čas na odpočinek. Programy měli po snídani až do oběda, po obědě do svačiny, od svačiny do večeře, tudíž večer odcházeli na pokoj zcela znavení a je pochopitelné, že více aktivního vyžití by neuvítali. 

Otázka č. 20

Graf č. 19 Máte možnost využívat venkovní prostory? 4%

Ano,prostory jsou nám zde zcela přizpůsobeny

28%

Ano, ale nejsem schopen jej svépomocí využít

68%

Ne, žádné prostory k venkovnímu užití zde nemáme


Co se týče venkovních prostor, většina respondentů uvedla, že mají prostory zcela přizpůsobeny jejich potřebám a stavu. Tuto skutečnost potvrdilo 68%. 28% respondentů uvádí, že prostory sice mají, ale bez pomoci personálu je nemožné je využít. 4% uvedla, že prostory k zařízení nenáleží. Ve většině zařízení patřil k objektu dvůr, u jednoho zařízení byl součástí dokonce park, v zařízeních, kde dvůr nebyl, měli vyřešenou situaci tak, že před zařízením byly lavičky, aby klienti mohli využívat i venkovních prostor, nebo měli klienti možnost navštěvovat blízký park. 

Otázka č. 21

Graf č. 20 Máte v blízkosti zařízení možnost využívat služby, které v domově nenaleznete?

7% 35%

Ano a využívám toho Ano, ale nevyužívám služby mimo zařízení Ne

58%

Zdroj: Vlastní zpracování Jak již vyplývá z grafu, služeb mimo zařízení využívá 35% klientů. 58% klientů uvedlo, že možnost služeb mimo zařízení sice mají, ale nevyužívají je. 7% pak uvedlo, že ani nemají možnost využívat služeb mimo zařízení. Pokud klienti využívali služby mimo zařízení, jednalo se většinou o obchody, kadeřnické služby, pedikúru či manikúru. Klienti, kteří uváděli, že nemají možnost nebo nevyužívají možnosti služeb mimo zařízení, měli v některých případech výhodu, že součástí jejich zařízení byla třeba kantýna nebo mohli využívat kadeřnických služeb přímo v zařízení.

46



Otázka č. 22

Graf č. 21 Jste se službami zařízení spokojeni?

9%

Ano Ne 91%

Zdroj: Vlastní zpracování Z výchozího grafu jasně vyplývá, že 91% respondentů je v zařízení spokojeno. Tito klienti vnímali zařízení, ve kterém žijí, jako svůj domov, v některých případech uváděli, že jediné, co jim zde chybí, je přítomnost rodiny. Zbylých 9% pak uvedlo, že se službami v zařízení spokojeni nejsou, byly to většinou osoby, kterým chyběli blízcí, a nemohly se sžít s prostředím. 

Otázka č. 23

Graf č. 22 Uvítali byste v zařízení ještě jiné služby (v případě, že ano, uveďte jaké)?

30%

23%

Ano, více výletů Ano, kadeřníka

6%

Ano, manikúru a pedikúru

14%

Ano, masáže

27%

Ne


47

Na zdejší otázku respondenti odpovídali následovně, 23% klientů by chtělo více výletů, 6% klientů chtělo kadeřnické služby, 14% osob by uvítalo v zařízení manikúru a pedikúru, stejně jako 27% by uvítalo masáže, 30% pak uvedlo, že by jiné služby v zařízení nechtěli a stačí jim stávající nabídka služeb. Odpovědi na zdejší otázku mě vcelku překvapily, právě z těchto odpovědí můžeme pochopit, že nezáleží na tom, jestli osoba žije v domácím prostředí či v zařízení pro seniory, ale záleží na tom, že má zájem žít pořád kvalitním životem se zájmem o služby.

4.1.2 Analýza dotazníku Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit kvalitu poskytované péče v zařízení a to, jaká je spokojenost klienta s prostředím a službami. Otázky v první půlce dotazníku byly sociodemografického charakteru, abychom si na jejich základě mohli dotazovaného více přiblížit, tedy zjistit, jaká osoba dotazník vyplňuje, aby šetření bylo co nejpřesnější. Další část dotazníku se zabývala tím, jestli má klient omezení, jaká je jeho finanční situace a zda je v zařízení spokojen. Výsledek dotazníku byl kladný, téměř vždy uváděla nadpoloviční většina nebo alespoň polovina klientů, že jsou spokojeni jak se zařízením, tak se službami, stravou, aktivním vyžitím či personálem. Co se týče negativních odpovědí od respondentů, byly vždy v malé míře a nikdy se tyto výsledky nepřiblížily k polovině. Tyto skutečnosti byly vyjádřeny v grafech uvedených výše.

4.2 ŘÍZENÉ ROZHOVORY V domovech pro seniory jsem nejprve provedla dotazníkové šetření zaměřené na klienty, dále jsem sestavila šest otázek, které byly připraveny pro vedoucí pracovníky těchto zařízení. Tyto otázky se nezabývaly už kvalitou poskytované péče v zařízení, nýbrž financováním zařízení. Ke zpracování řízených rozhovorů mi byly poskytnuty výroční zprávy z roku 2011, neboť rok 2012 ještě není uzavřen, informace z výročních zpráv byly doplněny informacemi od vedoucích pracovníků. Seznam otázek: 1. Počet klientů a zaměstnanců 2. Zřizovatel zařízení 3. Financování zařízení 4. Náklady za lůžko a stravu hrazené klientem 48

Náklady na lůžko a stravu byly vypočítány podle vzorce 365:12=30,42 (počtem dní v roce se vydělí počet měsíců, přičemž výsledek se násobí cenou stravy nebo cenou lůžka za den). Řízené rozhovory byly provedeny v těchto zařízeních: 

Domov svaté Alžběty, domov pro seniory na Žernůvce



Domov pro seniory Božice



Domov pro seniory Břeclav



Domov Santini Křtiny u Brna



G-centrum Mikulov



Domov pro seniory Hostim



Domov pro seniory Jevišovice



Domov pro seniory Plaveč



Domov pro seniory Valtice



Domov pro seniory Zastávka

4.2.1 Zpracování řízených rozhovorů 1. Počet klientů a zaměstnanců Tabulka č. 13 Počet klientů a zaměstnanců Zařízení

Počet

Počet

Zařízení

Počet

Počet

klientů

zaměstnanců

klientů

zaměstnanců

DS Božice

84

59

DS Jevišovice

105

70

DS Břeclav

220

166

DS Plaveč

83

51

Domov Santini

49

25

DS Valtice

39

21

G – centrum Mikulov

30

24

DS Zastávka

154

106

DS Hostim

65

43

DS na Žernůvce

46

30


49

Jak již vyplývá z tabulky, kapacitně největší je domov pro seniory v Břeclavi, zde je 220 lůžek. Za ním je domov pro seniory Zastávka, ve kterém je 154 klientů, a domov pro seniory v Jevišovicích, kde mají 105 klientů. V dalších domovech už tak velká kapacita lůžek není. Zařízení v Božicích, Plavči či Hostimě mají kapacitu větší než 50 lůžek. Kapacita pod 50 lůžek je v domově Santini, domově pro seniory na Žernůvce, domově pro seniory ve Valticích či v G - centru v Mikulově. Zařízení v Mikulově je kapacitně nejmenší, má pouze 30 lůžek. Tyto typy zařízení nabízí především služby typu domov pro seniory, domov se zvláštním režimem, pečovatelskou službu, odlehčovací službu či sociální poradenství. 2. Zřizovatel zařízení Tabulka č. 14 Zřizovatel zařízení Zařízení

Zřizovatel

Zařízení

Zřizovatel

DS Božice

Jihomoravský kraj

DS Jevišovice

Jihomoravský kraj

DS Břeclav

Město Břeclav

DS Plaveč

Jihomoravský kraj

Domov Santini

Zřizovatel není

DS Valtice

Město Valtice

G – centrum Mikulov

Město Mikulov

DS Zastávka

Jihomoravský kraj

DS Hostim

Jihomoravský kraj

DS na Žernůvce

Církev

Zdroj: Vlastní zpracování Jak již z tabulky vyplývá, polovina ze všech zařízení je zřízena Jihomoravským krajem, jedná se o zařízení v Božicích, Hostimě, Jevišovicích, Plavči a Zastávce. Dalším typem jsou zařízení zřízená městem, sem patří zařízení v Břeclavi, Mikulově či Valticích. Dalším možným zřizovatelem je církev, takové zařízení je domov pro seniory na Žernůvce či nezisková organizace domov Santini. 3. Financování zařízení 

Dotace od státu



Příspěvky od kraje

50



Příspěvky od města (v případě, že je zřizovatelem město)



Příspěvky na péči



Platby od klientů



Platby od pojišťoven



Dary

4. Úhrady od klientů za měsíc Tabulka č. 15 Náklady na ubytování Zařízení

Jednolůžko

Dvojlůžko

Vícelůžko

Dvojlůžko s Dvojlůžko bez balkonem

Božice

4624

4320

4015

Břeclav

5080

4198

3590

Santini

6084

6084

Hostim

-

4502 -

-

balkonu 4350

-

-

4259

-

-

Jevišovice

5050

4441

4289

-

-

Mikulov

5171

4411

4350

-

-

Plaveč

4928 - 5232 4624 - 4928

-

-

-

Valtice

4867

4472

-

-

-

Zastávka

5780

5171 - 5628

-

-

-

Žernůvka

5171

4867

-

-

4411


51

Tabulka č. 16 Náklady na stravu Zařízení

Celodenní

Diabetická

strava

strava

Božice

3772

3924

Břeclav

3894

Santini

Zařízení

Celodenní

Diabetická

strava

strava

Mikulov

3772

4137

3894

Plaveč

3650

3863

4867

4867

Valtice

4046

4502

Hostim

3620

4320

Zastávka

3863

4228

Jevišovice

3833

4107

Žernůvka

4259

4259

Zdroj: Vlastní zpracování V předchozích dvou tabulkách jsou zahrnuty výdaje související s ubytováním a stravou. Vše je v nákladech na měsíc. Výše těchto výdajů se s každým zařízením mění, podle možností ubytování - kapacitně a s možností využití i dietní stravy. Z tabulky je jasné, že největší náklady na stravování jsou v domově seniorů Santini Křtiny u Brna, nicméně tato cena se nemění s cenou speciální stravy pro diabetiky. Stejně tak i ubytování je zde nejdražší. Nejdostupnější ceny jsou v domově pro seniory Božice. Tabulka nezahrnuje ceny za pokoje v domově se zvláštním režimem v Plavči, kde se ceny pohybují od 4015 do 4776 Kč za měsíc.

4.3 DOMOV PRO SENIORY VALTICE Domov pro seniory ve Valticích byl otevřen 1. července 2003. Vznikl přestavbou budovy, v níž dříve sídlilo plicní a infekční oddělení valtické nemocnice. Vznikly zde jednolůžkové a dvojlůžkové pokoje a sociální zařízení společné vždy pro dva pokoje. Zařízení je jednopodlažní. Má zřízen bezbariérový vstup. V přízemí a prvním patře jsou pokoje obyvatel, každý jednolůžkový a dvojlůžkový pokoj má společnou chodbu s vlastním sociálním zařízením. Zařízení má 9 jednolůžkových a 11 dvojlůžkových pokojů, z nichž jeden je apartmán s vlastním sociálním zařízením. Suterén je tvořen jídelnou a výdejnou, kanceláří vedoucí, šatnami zaměstnanců, ordinací lékaře, sklady a kotelnou. V přízemí se nachází společenská místnost, sesterna, kancelář sociálního pracovníka a úklidová místnost. V prvním patře je společenská místnost, úklidová místnost a místnost pro 52

odlehčovací služby. Zařízení poskytuje ubytování 31 klientům a pracuje zde 15 zaměstnanců (5 sester, 5 ošetřovatelek, 3 uklízečky, vedení a sociální pracovník). Domov pro seniory 12. 3. 2012 slavnostně otevřel nový pavilon pro 8 imobilních klientů a rozšířil tím počet míst na 39. Imobilní klienti jsou ubytováni ve 4 dvojlůžkových pokojích a stará se o ně 5 ošetřovatelek.

4.3.1 Ceny poskytovaných úkonů Tabulka č. 17 Ceník úkonů péče o vlastní osobu uživatele Úkon

Kč

Úkon

Kč

Pomoc při stlaní lůžka

5

Pomoc při oblékání, obouvání

5

Výměna ložního prádla dle potřeby

8

Oblékání uživatele

10

Pomoc při přípravě lůžka ke spánku

2

Pomoc se svlékáním, zouváním

5

Výměna ložního prádla dle harmonogramu

8

Svlékání uživatele

10

Mytí a desinfekce lůžka

10

Pomoc s výběrem oblečení

2

Pomoc při nákupu drogerie

6

Stříhání vlasů

20

Doprovod, převoz klienta do koupelny

8

Úpravy vlasů – natáčky, barvení

20

Pomoc při ranní hygieně

5

Porcování stravy

3

Provedení ranní hygieny

15

Odnos na pokoj

5

Pomoc při koupeli ve vaně

10

Krmení lžící

20

Koupel ve vaně

20

Pomoc při jídle

5

Pomoc při večerní hygieně

5

Kontrola dodržování pitného režimu

2

Provedení večerní hygieny

15

Zavodňování

6

Mytí vlasů

10

Posazování na lůžku

5

53

Česání vlasů

5

Pomoc s přemístěním ke stolu

4

Pomoc při holení

8

Posazování na vozík, sedačku

4

Holení

8

Polohování

5

Stříhání a péče o nehty

8

Pomoc při chůzi po rovině

2

Péče o uši, nos a oči

5

Pomoc při chůzi po schodech

5

Výměna osobního prádla

5

Pomoc při chůzi s chodítkem

4

Pomoc při čištění zubů

5

Převoz klienta na vozíčku, sedačce

5

Vyčištění zubů

8

Doprovod klienta k lékaři v zařízení

2

Péče o zubní protézu

8

Doprovod k lékaři mimo zařízení

20

Zvláštní péče o ústní dutinu

8

Doprovod na nákupy

20

Doprovod na WC

2

Doprovod na úřady a jiné instituce

20

Přemístění na toaletní křeslo, mísu

8

Doprovod na kulturní a jiné akce

5

Mytí uživatele znečištěného stolicí, močí

9

Doprovod uživatele na procházce

10

Výměna inkontinentních pomůcek

8

Vyvezení klienta na vozíčku

5

Pomoc při ukládání čistého prádla do skříní

2

Vyzvednutí léků

15

Roztřídění a uložení prádla do skříně

3

Nákupy spotřebního zboží

20

Kontrola prádla ve skříni

2

Vyřizování osobních záležitostí

15

Zdroj: Vlastní zpracování V předchozí tabulce je zobrazen ceník úkonů prováděných v zařízení. Jedná se o úkony šesti typů: péče o lůžko, péče o osobní hygienu, podávání stravy, zajištění mobility uživatele, doprovod uživatele a ostatní úkony. V zařízení je velmi dobrá kvalita poskytovaných služeb, jen bych navrhla rozšíření aktivizačních programů o trénování paměti a cvičení pro zlepšení mobility klienta. 54

4.3.2 Rozpočet domova pro seniory za rok 2012 V roce 2012 nebyla poskytnuta žádná dotace od státu. Návrh rozpočtu byl podán na konci roku 2011a následně byl zpracován. V rozpočtu jsou důležité dvě skutečnosti, a to výdaje a příjmy, výdaje jsou položky, které jsou nezbytně nutné pro chod zařízení, například na mzdy, sociální zabezpečení, zdravotní pojištění, placení energií či nákup služeb. Příjmy zařízení jsou platby od klientů a příspěvky na péči. Jak je vidět v následujících tabulkách, schválené výdaje v rozpočtu na rok 2012 byly 7 970 000 Kč, skutečný rozpočet byl však 9 093 978 Kč. U příjmů bylo předpokládáno 5 640 000 Kč, ve skutečnosti byly příjmy 6 257 894 Kč. Mezi výdaji a příjmy se udělá následně rozdíl, který činil minusovou částku 2 836 084 Kč. Rozdíl, který na chodu domova pro seniory vznikne, doplácí město. Tabulka č. 18 Rozpočet domova pro seniory Valtice 2012 ROZPOČET – VÝDAJE

SCHVÁLENÝ

SKUTEČNÝ

Mzdy

4 040 000

4 213 938

Sociální zabezpečení

1 050 000

1 076 165

Zdravotní pojištění

364 000

387 420

Voda

120 000

110 946

Plyn

370 000

409 034

Elektrická energie

200 000

79 960

Nákup služeb – revize, doprava, lékař atd.

1 500 000

2 178 917

Ostatní

326 000

637 598

CELKEM

7 970 000

9 093 978

ROZPOČET – PŘÍJMY

SCHVÁLENÝ

SKUTEČNÝ

5 640 000

6 257 894

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z rozpočtu města Valtice

55

Tabulka č. 19 Rozpočet domova pro seniory Valtice 2012 SCHVÁLENÝ

SKUTEČNÝ

CELKOVÉ PŘÍJMY

5 640 000

6 257 894

CELKOVÉ VÝDAJE

7 970 000

9 093 978

ROZDÍL

-2 330 000

-2 836 084

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z rozpočtu města Valtice

4.3.3 Shrnutí praktické části Praktická část byla rozdělena na tři části, v první části jsem provedla dotazníkové šetření s klienty zařízení a cílem tohoto šetření bylo zjistit kvalitu poskytované péče. Výsledky byly z nadpoloviční většiny vždy kladné, a jak mohu osobně posoudit, zařízení v Jihomoravském kraji jsou na velmi dobré úrovni. V části druhé byly provedeny rozhovory s vedoucím pracovníkem každého zařízení, cílem bylo zjistit, na jakém principu zařízení funguje, jakou má kapacitu lůžek, kolik má zaměstnanců, jak se financuje a jaké jsou náklady za lůžko a stravu. Je zde provedeno hromadné srovnání podle zřizovatele a podle ceny za lůžko a stravu, které bylo zpracováno do tabulek pro zpřehlednění. Poslední část byla věnována domovu pro seniory ve Valticích, kde bylo provedeno seznámení se zařízením, vypracován ceník poskytovaných služeb a rozpočet domova pro seniory na rok 2012. Je nutno uvést, že zařízení pro seniory ve Valticích je ztrátové a rozdíl mezi skutečnými příjmy a výdaji je kryt z rozpočtu města. Velkou zátěží pro zřizovatele je nárůst DPH, což znamená zdražování energií a služeb nezbytných pro chod zařízení. Snahou je minimalizovat rozdíl mezi příjmy a náklady na zařízení. Dle mého doporučení by bylo jednou z cest zlepšení této situace zvýšení poplatku za pobyt, ale vzhledem k finančním možnostem klientů to není snadné. Další možností je žádost o příspěvek na péči pro klienty, kterým příspěvek nebyl uznán, objektivní posouzení je však velmi obtížné, ztěžuje ho často momentální změna nálady a celkového stavu posuzované osoby. Dále doporučuji hledat sponzory, kteří by byli ochotní zařízení podporovat, žádat o státní dotace či sledovat možnosti Evropského sociálního fondu. V rámci zlepšení kvality služby bych doporučila rozšířit aktivizační programy, kde bych se zaměřila na cvičení paměti a mobility klienta, která jsou pro udržení soběstačnosti důležitá a je nutno je podporovat. 56

5 ZÁVĚR Sociální služby pro seniory jsou velmi využívané a neustále se vyvíjejí. Je ale velmi důležité, aby bylo postaráno o lidi v jakémkoli věku. Senioři nejčastěji využívají služby pečovatelské, odlehčovací nebo pobytové v domovech důchodců. Domovy pro seniory mohou být zřizovány jednak krajem, obcí, státem či církví, jednak mohou být zřízeny jako podnikatelský subjekt nebo nezisková organizace. V každém případě jsou zařízení financována z dotací od státu, příspěvků od zřizovatele, plateb od pojišťoven a klientů a také z příspěvků na péči. Ty jsou v oblasti sociálních služeb velmi důležité, i když spousta lidí ještě příspěvek nemá, přestože o něj zařízení usiluje. Příspěvky na péči jsou uznávány ve čtyřech stupních podle stupně závislosti. Pokud je seniorovi příspěvek přiznán, zařízení mu z něj financuje určité služby, které mu jsou poskytovány. Pokud se jedná o kvalitu poskytované péče v domovech pro seniory, troufám si tvrdit podle svých poznatků, jež vyplývají z výzkumu, který byl v zařízeních prováděn, že kvalita poskytované péče je na velmi dobré úrovni. Některá zařízení byla za účelem zlepšení poskytovaných služeb přestavována, jiná prošla rekonstrukcí a rozšířila nabídky poskytovaných služeb. I přesto, že ve všech zařízeních se snaží zlepšovat a udržet si kvalitu poskytovaných služeb, doporučila bych rozšířit aktivizační programy, které by vedly k zlepšení paměti a mobility klienta. Cílem práce bylo srovnat zařízení pro seniory a kvalitu poskytované péče v těchto zařízeních, dále také financování sociálních služeb a úhrady od klientů. Pro zjištění kvality poskytované péče bylo provedeno dotazníkové šetření, které vyplňovali klienti deseti zařízení v Jihomoravském kraji. Výsledky šetření byly zpracovány v grafické podobě a z nadpoloviční většiny klienti odpovídali kladně. Další část byla zaměřena na chod zařízení. Poslední část práce byla věnována zařízení ve Valticích. Jedná se o domov pro seniory, kde je poskytována terénní, pobytová a odlehčovací služba. Zařízení prochází neustálými inovacemi a je určeno jak pro osoby mobilní, tak imobilní. Zde byly zpracovány základní informace o zařízení, ceník služeb, který je seniorům nabízen a poskytován, a také zpracován rozpočet. Mé doporučení pro zlepšení finanční situace všech zařízení spočívá v možnosti zvýšit ceny služeb, což je ale neadekvátní vzhledem k finančním možnostem klientů. Mnohem efektivnější by bylo zažádat o příspěvky na péči, státní dotace, hledat sponzory, kteří by byli ochotni zařízení podporovat a sledovat, jaké možnosti nabízí Evropský sociální fond, který by mohl přispět k zlepšení finanční situace. 57

6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 6.1 LITERATURA 1. FORET, Miroslav. Marketingový výzkum: Poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s, 2008. 121 s. ISBN 978-80-251-2183-2. 2. KOTLER, Philip. Principles of marketing. 5th European ed. Upper Saddle River, N. J.: Pearson Prentice Hall, 2008, 1020 p. ISBN 978-0-273-71156-8. 3. LANGMEIER, Josef; KREJČÍŘOVÁ, Dana. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada publishing a.s., 2006. 368 s. ISBN 80-247-1284-9. 4. MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 382 s. ISBN 978-80-247-3148-3. 5. MATOUŠEK, Oldřich a kol. Sociální služby. 2. vyd. Praha: Portál, s.r.o., 2011. 200 s. ISBN 978-80-262-0041-3. 6. MATOUŠEK, Oldřich a kol. Základy sociální práce. 1. vyd. Praha: Portál, s.r.o., 2001. 312 s. ISBN 80-7178-473-7. 7. MC DANIEL, Carl; GATES, Roger. Marketing Research: The Impact of the Internet. 5th ed. Cincinnati (OH): South-Western College Publishing, 2002. 768 p. ISBN 978-0470003572 8. NAVRÁTIL, Pavel. Teorie a metody sociální práce. 1. Brno: Marek Zeman, Absolonova 35a, 2001. 160 s. ISBN 80-903070-0-0. 9. POKORNÁ, Andrea. Komunikace se seniory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2010. 160 s. ISBN 978-80-247-3271-8. 10. PRŮŠA, Ladislav. Ekonomie sociálních služeb. 2. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. 180 s. ISBN 978-80-7357-255-6. 11. TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2000. 246 s. ISBN 80-7179-353-1.

58

6.2 INTERNETOVÉ ZDROJE 12. DOBEŠ, Jan; HRABSKÝ, Dominik; KOSATÍK, Tomáš; VYROUBAL, Pavel. Stáří

a pohybová

aktivita

[online].

[cit

2012-10-24].

Dostupné

z:

. 13. Domov sv. Alžběty. Výroční zpráva. [online] © [cit 2013-02-13]. Dostupné z: < http://www.dosa.cz/kestazeni/vyrocni_zprava_dsa_2011.pdf>. 14. Domov důchodců Božice. Úhrada služeb. [online] © [cit 2013-02-13]. Dostupné z: < http://www.domovbozice.cz/>. 15. Domov pro seniory Břeclav. Výroční zpráva. [online] © [cit 2013-02-13]. Dostupné

z:

zpravy/55-2011>. 16. Domov Santini. Služby, přehled. [online] © [cit 2013-02-13]. Dostupné z: . 17. Domov pro seniory Hostim. Výroční zpráva.[online] © [cit 2013-02-13]. Dostupné z:< http://www.domovhostim.cz/index.php?nid=4379&lid=cs&oid=977570>. 18. Domov pro seniory Jevišovice. Výroční zpráva. [online] © [cit 2013-02-13]. Dostupné z:< http://www.domovjevisovice.cz/vyrocni-zprava.php>. 19. G-centrum Mikulov. Výroční zpráva.[online] © [cit 2013-02-13]. Dostupné z: . 20. Domov pro seniory Plaveč. Výroční zpráva. [online] © [cit 2013-02-13]. Dostupné z: . 21. Domov pro seniory Zastávka. Výroční zpráva.[online] © [cit 2013-02-13]. Dostupnéz:. 22. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Otázky a odpovědi k zákonu č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a k zákonu č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony 59

v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách. [online] © [cit 2012-10-24]. Dostupné

z:

rev.pdf>. 23. Město

Valtice.

Rozpočty.

[online]

©

[cit

2013-02-28].

Dostupné

z:

. 24. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Sociální služby. [online] © [cit 2012-10-24]. Dostupné z: . 25. Sociální reforma. Příspěvek na péči od 1/1/2012. [online] © [cit 2012-10-24]. Dostupné z: . 26. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v České republice ve vývojových řadách a grafech 2011. [online]

©

[cit

2012-10-24].

Dostupné

z:

. 27. Ministerstvo práce a sociálních věci. Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči. [online] © [cit 2012-10-24]. Dostupné z: . 28. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Sociální služby – poskytovatelé a dostupnost. [online] © [cit 2012-10-24]. Dostupné z: .

6.3 ODBORNÉ ČASOPISY 29. FILIPKOVÁ, Zuzana. Podpora křesťanských etických hodnot v sociálních službách. Sociální služby. 2012, roč. 14, 6-7. ISSN 1803-7348. 30. MADEJOVÁ, Veronika. Síť sociálních služeb a její parametry. Sociální služby. 2011, roč. 13, č. 12, s. 35. ISSN 1803-7348.

6.4 OSTATNÍ ZDROJE 31. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

60

6.5 SEZNAMY 6.5.1 Seznam grafů Graf č. 1 Pohlaví …………………………………………………………………………..32 Graf č. 2 Věková skupina …………………………………………………………………33 Graf č. 3 Vzdělání ………………………………………………………………………...34 Graf č. 4 Jste osobou s omezením? …………………………………………………...…. 35 Graf č. 5 Je zařízení zcela přizpůsobeno Vašemu omezení či potřebám? ………………...36 Graf č. 6 Podle čeho jste si zařízení vybírali? …………………………………………….36 Graf č. 7 Jste spokojeni s prostředím zařízení, ve kterém žijete? ………………………...37 Graf č. 8 Výše Vašeho důchodu …………………………………………………………..38 Graf č. 9 Zbývá Vám měsíčně z důchodu více než 15% daných zákonem? ……………...38 Graf č. 10 Byl Vám přiznán příspěvek na péči? …………………………………………..39 Graf č. 11 Který stupeň příspěvku pobíráte? ……………………………………………...40 Graf č. 12 Máte v případě stravy možnost výběru? ……………………………………....41 Graf č. 13 Jste se stravou spokojeni? ……………………………………………………..41 Graf č. 14 Péče ……………………………………………………………………………42 Graf č. 15 Lékař …………………………………………………………………………...43 Graf č. 16 Zaměstnanci zařízení jsou ……………………………………………………..43 Graf č. 17 Máte zde dostačující aktivní využití? ………………………………………….44 Graf č. 18 Chtěli byste více aktivního využití? …………………………………………...45 Graf č. 19 Máte možnost navštěvovat venkovní prostory? ……………………………….45

61

Graf č. 20 Máte v blízkosti zařízení možnost využívat služby, které v domově nenaleznete? ........................................................................................................................46 Graf č. 21 Jste se službami zařízení spokojeni? …………………………………………..47 Graf č. 22 Uvítali byste v zařízení ještě jiné služby? ……………………………………..47

62

6.5.2 Seznam tabulek Tabulka č. 1 Počet sociální služeb ………………………………………………………...14 Tabulka č. 2 Počet služeb sociální péče vedených v registru poskytovatelů za rok 2010 …………………………………………………………………………….................16 Tabulka č. 3 Počet služeb sociální prevence vedených v registru poskytovatelů za rok 2010 ………………………………………………………………………………….……17 Tabulka č. 4 Výdaje na sociální služby v řádech tisíců Kč ……………………………….18 Tabulka č. 5 Členění věkových kategorií …………………………………………………20 Tabulka č. 6 Členění věkových kategorií …………………………………………………20 Tabulka č 7 Sociální služby podle zřizovatele v roce 2011 ………………………………21 Tabulka č. 8 Nákladovost sociálních služeb za rok 2010 …………………………………24 Tabulka č. 9 Zdroje financování …………………………………………………………..25 Tabulka č. 10 Náklady na pobytové sociální služby a příjmy z úhrad ……………………26 Tabulka č. 11 Výše příspěvku na péči …………………………………………………….28 Tabulka č. 12 Místo bydliště před nástupem do zařízení …………………………………34 Tabulka č. 13 Počet klientů a zaměstnanců v zařízení ……………………………………49 Tabulka č. 14 Zřizovatel zařízení …………………………………………………………50 Tabulka č. 15 Náklady na ubytování ……………………………………………………...51 Tabulka č. 16 Náklady na stravu ………………………………………………………….52 Tabulka č. 17 Ceník úkonů péče o vlastní osobu uživatele ……………………………….53 Tabulka č. 18 Rozpočet domova pro seniory Valtice 2012……………………………….55 Tabulka č. 19 Rozpočet domova pro seniory Valtice 2012……………………………….56

63

7 PŘÍLOHY Příloha č. 1 Dělení sociálních služeb Příloha č. 2 Dotazník Příloha č. 3 Řízené rozhovory

64

Příloha č. 1 Dělení sociálních služeb 

Sociální poradenství



Služby sociální péče



Služby sociální prevence

Služby sociální péče Osobní asistence Svým zařazením patří mezi terénní služby, což znamená, že tyto služby jsou klientům poskytovány v pohodlí domova. Osobní asistence využívají postižení lidé, senioři a lidé s onemocněním. Je to typ služby, kdy osoba není schopná se již zcela o sebe postarat, tudíž potřebuje a využívá pomoc druhé osoby. Jsou rozlišovány dva typy osobní asistence, a to sebeurčující a řízená. Rozdíl mezi těmito typy je v tom, že v případě sebeurčující osobní asistence není potřeba nějakého vyškolení asistenta, zatímco v asistenci řízené je to nutností. Činnosti, které tyto služby poskytují, jsou například pomoc při stravování, hygieně, v domácnosti aj. Pečovatelská služba Pečovatelská sužba je službou terénní nebo ambulantní, je tedy poskytována klientovi buď doma, nebo v zařízení, kam je klient dopraven v určitém čase. Tento typ služeb je určen pro seniory, postižené a nemocné lidi či rodiny s dětmi, kteří potřebují pomoc další osoby. Pečovatelská služba klientům pomáhá s péčí o jejich osobu, s přípravou stravy, hygienou i s péčí o domácnost. Tísňová péče Je službou terénní, kdy se jedná o pomoc či zprostředkování pomoci pro osobu, která je v krizové situaci. Jedná se o lidi se zdravotním postižením a seniory, kteří této služby využívají. Těmto lidem jsou poskytovány služby, jako je například pomoc v krizové situaci, v osobních záležitostech nebo pomoc při uvedení klienta do společnosti za účelem kontaktu s lidmi.

Průvodcovské a předčitatelské služby Průvodcovské a předčitatelské služby řadíme mezi ambulantní a terénní služby, které mají být nápomocny osobám v oblasti komunikace, a to v případě, že člověk není schopen sám si vyřídit své věci, ať už z důvodů postižení nebo vysokého věku. Podpora samostatného bydlení Je službou terénní, její snahou je zamezit sociálnímu vyloučení osob, které trpí ať už duševním onemocněním, nebo zdravotním postižením. Potřebují pomoc dalších osob a ty se snaží, aby klienti mohli žít běžným životem jako jiní lidé jejich věku. Pomáhají jim v domácnosti, při vzdělání, kontaktu s okolím nebo při vyřizování osobních věcí. Odlehčovací služby Odlehčovací služby mohou být jak ambulantní a terénní, tak i pobytové. Jsou určeny osobám se zdravotním postižením a seniorům, kteří nežijí v sociálním zařízení, ale o které se stará osoba blízká doma. Jsou poskytovány za účelem umožnění odpočinku osobě starající se o klienta. Klientům odlehčovací služby jsou poskytovány služby, na které jsou zvyklí z domova, ať už jde o zajištění stravy, hygieny, pomoc při vzdělání nebo vyřizování osobních záležitostí. Centra denních služeb Centra denních služeb jsou ambulantní služby poskytované osobám se zdravotním postižením, osobám s onemocněním a seniorům, kteří nejsou schopni starat se o sebe a potřebují pomoc další osoby. Napomáhají jim prožít jejich den hodnotněji. Řadí se sem služby, jako je pomoc při stravování, hygieně, pomoc při vzdělání nebo pomoc při vyřizovaní osobních věcí. Denní stacionáře Služby jsou poskytovány ambulantně osobám se zdravotním postižením, osobám s onemocněním a seniorům, kteří potřebují pomoc jiné osoby. Jsou poskytovány za cílem zvyšování soběstačnosti klientů při zvládaní běžných věcí, jako jsou například obstarání potravy, hygiena, začlenění se do společnosti nebo při zařizovaní vlastních věcí.

Týdenní stacionáře Týdenní stacionáře slouží stejně jako denní stacionáře a centra denních služeb osobám s onemocněním, zdravotním postižením a seniorům s výjimkou toho, že jsou pobytové. Využívají je opět klienti, kteří potřebují pomoc další osoby. Týdenní stacionáře se snaží ulehčit klientův život, zvyšovat jeho samostatnost a soběstačnost při zvládaní běžných denních úkonů. Mimo jiné poskytují klientovi ubytování a stravu. Domovy pro osoby se zdravotním postižením Jak již vyplývá z názvu, jedná se o služby postiženým osobám, které vyžadují pomoc další osoby. Jsou to služby pobytového charakteru, které napomáhají osobám při činnostech o vlastní osobu. Jako většina služeb, tak i domovy pro osoby se zdravotním postižením zajišťují klientovi dobré hygienické návyky, poskytují mu stravu a ubytování, pomáhají mu při začleňování mezi ostatní lidi. Domovy pro seniory Jedná se o pobytové služby poskytované seniorům, kteří s přibývajícím věkem nejsou už schopni vést svůj život důstojně jako dřív a nejsou schopni kvalitně se starat o vlastní osobu. Klienti, kteří se rozhodli jít do domova pro seniory, zde mají zajištěnou určitou kvalitu života, dále potravu, ubytování, pomoc při osobní hygieně, určité rozvíjení aktivní činnosti klienta a začlenění se mezi lidi. Dále je zde postaráno o zdravotní stav klienta, a to ať už je klient dopravován za lékařem, nebo pokud je lékař součástí zařízení. Domov pro seniory se také stará o zajišťování osobních věcí, které člověk potřebuje. Domovy se zvláštním režimem Jak již opět vyplývá z názvu, jedná se o služby poskytované klientům, kteří potřebují zvláštní režim, ať už jsou to klienti s chronickými duševními chorobami či Alzheimerovou chorobou. Tito lidé potřebují neustálou pomoc a dohled další osoby, což jim tato zařízení umožňují, jelikož jsou přímo určena lidem s těmito problémy. Jsou to služby pobytového charakteru poskytované celoročně s režimem upraveným potřebám klienta. Tato zařízení opět poskytují ubytování, stravování, hygienu či aktivní začlenění klienta.

Chráněné bydlení Jsou to služby pro osoby, které nejsou dostatečně soběstačné, a je pro ně nutností pomoc jiné osoby. Jsou to tedy lidé se zdravotním postižením a duševním onemocněním. Chráněné bydlení patří mezi pobytové služby, kde to funguje tím způsobem, že lidé bydlí v menších skupinách či individuálně v bytech nebo domech a asistenti jim napomáhají žít běžným životem. Jsou jim nápomocni při přípravě stravy, v chodu domácnosti a při jiných denních činnostech. Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče Pobytové služby poskytované osobám, u kterých již není zapotřebí ústavní péče, ale jelikož se jedná o osoby, které se neobejdou bez cizí pomoci, není možné ústavní péči přerušit do doby, než bude zajištěna pomoc jiné osoby nebo než bude klientovi zajištěna sociální služba, která by mohla nahradit ústavní péči.38 Služby sociální prevence Raná péče Raná péče je službou určenou dítěti do 7 let a rodině dítěte. Je to služba poskytována převážně postiženým a nějakým způsobem ohroženým dětem. Napomáhá scelit rodinu, aby se i postižené děti cítily dobře. Nejdůležitější období dítěte pro jeho další vývoj je do 3 let, je pro něj důležité přirozené prostředí a kontakt s rodiči, to se podepisuje na jeho psychické a fyzické stránce, právě proto jsou realizována setkání s poradcem, který je rodině nápomocen. Dále se snaží tyto služby začleňovat lidi do společnosti a napomáhat jim při osobních záležitostech, řadí se mezi služby ambulantní a terénní. Telefonická krizová pomoc Jsou to služby pro osoby v těžké životní situaci ať už pro osoby v ohrožení zdraví a života, nebo pro osamělé lidi, kteří potřebují nutnou pomoc. Telefonickou krizovou pomoc poskytují odborní poradci, forma je terénní. Odborný poradce musí s osobou využívající této služby navázat kontakt, musí dát člověku pocit jistoty a bezpečí, uklidnit oběť, probírat s klientem jeho problém a v neposlední řadě být klientovi nápomocen při řešení vzniklého problému. 38


Tlumočnické služby Tento typ služby je určen osobám s poruchami mluvení, z toho tedy vyplývá, že člověk z důvodů komunikační bariéry není schopen řešit vlastní problémy. Tento typ lidí potřebuje tedy pomoc další osoby, která mu bude nápomocna při vyřizování vlastních záležitostí. Azylové domy Azylové domy jsou tu pro lidi v nepříznivé životní situaci, pro lidi v nouzi, kteří nemají kam jít a potřebují pomoc. Jedná se o služby pobytové, které poskytují osobám přístřeší, stravu a neposlední řadě pomoc při řešení vlastních záležitostí a problémů. Domy na půl cesty Jsou určeny mladým lidem nejčastěji do 26 let, kteří po dovršení 18 let odchází především ze škol, dětských domovů a jiných zařízení. Domy na půl cesty poskytují těmto osobám ubytování, jedná se tedy o pobytový typ služeb. Zde je mládeži pomáháno začleňovat se do společnosti, vést ji k práci, k pomoci v domácnosti aj. Cílem těchto zařízení je nejen poskytnout mladým lidem přístřeší na určitou dobu, ale především naučit je žít a vést plnohodnotný a důstojný život. Kontaktní centra Kontaktní centra se zaměřují na osoby se závislostí, a to především na návykových látkách. Jedná se o služby terénní a ambulantní. Tato centra se snaží především o odbourání závislostí u osob a rizik s tím spojených. Snaží se je vést k lepšímu, kvalitnějšímu, zdravějšímu stylu života. Nabízí poradenské a ošetřovatelské služby, pomoc při léčbě, zlepšení hygienických návyků. Aby se zamezilo infekcím a onemocněním, poskytují závislým lidem nové injekce, a to především těm, kteří odmítají odvykací léčbu. Kontaktní centra poskytují také poradenství rodinám těchto lidí a samozřejmě se snaží starat, aby neměl tento styl života negativní vliv na okolí. Krizová pomoc Krizová pomoc je tu pro lidi, kteří se nacházejí v těžké životní situaci a potřebují pomoc. Snaží se osobám v nouzi poradit a pomoci řešit problémy. Jedná se o služby ambulantní,

terénní ale i pobytové, takže lidem poskytnou i ubytování a stravu. Nízkoprahová denní centra Jsou to centra, které napomáhají osobám bez přístřeší s jejich těžkou životní situací. Snaží se být nápomocna při řešení problému a pomáhat zajistit základní potřeby člověka. Především usilují o navrácení osoby do běžného života a pomoc při začlenění a hledání kontaktů ve společnosti. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Tato zařízení jsou určena osobám ve věku od 6 do 26let. Pomáhají dětem a mládeži v nepříznivých situacích, pomáhají řešit jejich problémy a snaží se jim ukázat směr, jakým se vydat. Usilují o to, aby mladí rozvíjeli své schopnosti, žili kvalitním životem a našli ve společnosti své místo. Poskytují také pomoc při vzdělání a doučování. Noclehárny Noclehárny jsou určeny mužům i ženám, kteří se ocitli v těžké životní situaci a jsou bez domova. Lidé zde mohou jak přenocovat, tak využít zařízení určené pro hygienické potřeby jedince. Tyto služby se řadí do služeb ambulantních. Služby následné péče Tyto služby jsou poskytované osobám s duševním onemocněním, kterým se snaží zlepšit kvalitu života, začlenit duševně nemocné osoby do společnosti a dále jsou to služby poskytované osobám s různými závislostmi, které absolvují nebo absolvovaly léčbu, popřípadě abstinují. Snaží se, aby se osoby nestaly znovu závislými, pomáhají jim ukázat správný směr, kterým se vydat, najít správné kontakty s okolím, dále například práci či bydlení. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Jsou to služby, jak už z názvu vyplývá, zaměřené na rodiny s dětmi, které jsou v těžké životní situaci a neumějí si pomoci samy, právě proto potřebují někoho, kdo jim bude pomáhat s řešením jejich problémů. Jedná se o služby terénní, kdy pracovníci navštěvují rodiny doma, či služby ambulantní, kdy lidé, kteří potřebují pomoc, chodí za odborníky sami. Cílem služeb je, aby se rodiče naučili chápat své dítě a správně jej vychovávat.

Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Tyto služby podporují aktivní vyžití seniorů a lidí zdravotně postižených. Snaží se tyto skupiny lidí začleňovat do společnosti a napomáhat jim žít běžným životem. Rozvíjet dosavadní schopnosti těchto lidí či pomáhat jim s vyřizováním záležitostí týkajících se jejich osob. Sociálně terapeutické dílny Jsou zaměřeny na osoby se zdravotním postižením, které nejsou dostatečně soběstačné a samostatné. Sociálně terapeutické dílny se snaží u těchto lidí rozvíjet pracovní návyky a schopnosti. Dále jsou také nápomocny při hygieně, obstarání stravy či pomoci při péči o vlastní osobu. Terapeutické komunity Cílovou skupinou jsou muži a ženy s duševním onemocněním a osoby závislé na návykových látkách. Terapeutické komunity umožňují těmto skupinám lidí různé terapie, které pro ně mají být přínosné a mají jim napomoci navrátit se do běžného života. Jedná se o pobytové služby, tudíž je samozřejmé, že poskytují ubytování a stravování či pomoc při hledání kontaktů, které by byly později klientům užitečné. Terénní programy Terénní programy jsou vymezené pro rizikové skupiny lidí, které nevedou příkladný a řádný život. Jedná se o lidi s různými závislostmi, ať už na alkoholu, návykových látkách či automatech, ale patří sem také lidé bez domova. Pracovníci terénních služeb vyhledávají tyto lidi, na neutrálním prostředí, například na ulici je oslovují a snaží se jim pomoci, a tak snižovat rizika, která jsou spojena s jejich životním stylem, dále se snaží napomáhat ke změně životního stylu a ke zvýšení kvality života těchto osob. Sociální rehabilitace Sociální rehabilitace je službou, která se zaměřuje na osoby se zdravotním postižením, a to především na zvyšování jejich soběstačnosti a samostatnosti, a to právě v úkonech, které jsou nezbytné pro život, dále má být nápomocna osobám při nalezení práce a dalším uplatnění. Sociální rehabilitace je službou jak ambulantní a terénní, tak i službou

pobytovou.39

Příloha č. 2 Dotazník Dobrý den, jsem studentka SVŠE Znojmo a zabývám se psaním práce na téma Ekonomická analýza institucionálních služeb pro seniory. Prosím Vás o vyplnění mého dotazníku, který bude sloužit k vypracování mé bakalářské práce. Vyplnění dotazníku je anonymní. Děkuji za pomoc. Klára Čechová. 1) Pohlaví 

Muž



Žena

2) Věková skupina 

60-64 let



65-74 let



75-84 let



Nad 85 let

3) Vzdělání 

Základní



Vyučen



Středoškolské



Vysokoškolské

4) Místo bydliště před nástupem do zařízení

39



Praha



Jihočeský



Jihomoravský



Karlovarský



Královéhradecký



Liberecký




Moravskoslezský



Olomoucký



Pardubický



Plzeňský



Středočeský



Ústecký



Vysočina



Zlínský



Jiné

5) Jste osobou s omezením? 

Ano, s pohybovým



Ano, se sluchovým



Ano, se zrakovým



Kombinované omezení



Bez omezení

6) Je zařízení zcela přizpůsobeno vašemu omezení či potřebám? 

Ano



Ne

7) Podle čeho jste si zařízení vybírali? 

Nejblíže k místu bydliště



Podle velikosti



Z doporučení



Jiné

8) Jste spokojeni s prostředím zařízení, ve kterém žijete? 

Ano



Ne

9) Výše Vašeho důchodu 

Do 8000 Kč



Do 10000 Kč



Do 12000 Kč



Jiná částka

10) Zbývá Vám měsíčně z důchodu víc než 15% daných zákonem? 

Ano



Ne

11) Byl Vám přiznán příspěvek na péči? 

Ano



Ne

12) Který stupeň příspěvku pobíráte? 













Žádný

13) Máte v případě stravy možnost výběru? 

Ano, ze 2 jídel



Ano, ze 3 jídel



Nemáme

14) Jste se stravou spokojeni? 

Ano



Ne

15) Péče 

Máme zde neustálou a kvalitní péči



Péče je zde dostačující



Péče je zde nedostačující

16) Lékař 







Je součástí zařízení



Jiné

17) Zaměstnanci zařízení jsou: 

Ochotní a starají se o mě dobře



Starají se o mě spíše dobře



Jsou neochotní



Nestarají se dobře

18) Máte zde dostačující aktivní využití? 

Ano, máme zde různé terapie, hrajeme hry, tvoříme, pořádají nám různá představení



Bavíme se zde podle toho, na co máme právě chuť



Nemáme dostatečné aktivní vyžití a jsem pro rozvoj

19) Chtěli byste více aktivního vyžití? 

Ano



Ne

20) Máte možnost navštěvovat venkovní prostory? 

Ano, prostory jsou nám zde zcela přizpůsobeny



Ano, ale nejsem schopen je samostatně využít



Ne, žádné prostory k venkovnímu užití zde nemáme

21) Máte v blízkosti zařízení možnost využívat služby, které v domově nenaleznete? 

Ano a využívám toho



Ano, ale nevyužívám služby mimo zařízení



Ne

22) Jste se službami zařízení spokojeni? 

Ano



Ne

23) Uvítali byste v zařízení ještě jiné služby (v případě, že ano, uveďte jaké)? 

Ano, a to ………………………………………………………………



Ne

Příloha č. 3 Řízené rozhovory Domov svaté Alžběty, domov pro seniory na Žernůvce Počet klientů a zaměstnanců Tabulka č. 1 Počet klientů a zaměstnanců Počet klientů

46

Počet zaměstnanců

30


Náklady na lůžko a stravu Tabulka č. 2 Náklady na lůžko Pokoj

Denní sazba v Kč

Jednolůžkový

170

Dvojlůžkový

160

Třílůžkový

145

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka č. 3 Náklady na stravu Strava

Denní sazba v Kč

Celodenní

140

Diabetická

140

Zdroj: Vlastní zpracování40 Domov pro seniory Božice Počet klientů a zaměstnanců Tabulka č. 4 Počet klientů a zaměstnanců Počet klientů

84


59


40

Domov

sv.

Alžběty.

Výroční

zpráva.

[online]

http://www.dosa.cz/kestazeni/vyrocni_zprava_dsa_2011.pdf>.

©

[cit

2013-02-13].

Dostupné

z:

<


Denní sazba v Kč

Jednolůžkový

152

Dvojlůžkový

142

Vícelůžkový

132


Denní sazba v Kč

Celodenní

124

Diabetická

129

Zdroj: Vlastní zpracování41 Domov pro seniory Břeclav Počet klientů a zaměstnanců Tabulka č. 7 Počet klientů a zaměstnanců Počet klientů

220


166


41

Domov důchodců Božice.

http://www.domovbozice.cz/>.

Úhrada služeb.

[online]

© [cit 2013-02-13]. Dostupné

z:

<


Denní sazba v Kč

Jednolůžkový v hlavní budově

167

Dvojlůžkový v hlavní budově

138

Vícelůžkový v hlavní budově

118

Dvojlůžkový v přístavbě bez balkonu 143 Dvojlůžkový v přístavbě s balkonem

148


Denní sazba v Kč

Celodenní

128

Diabetická

128

Zdroj: Vlastní zpracování42 Domov Santini Křtiny u Brna Počet klientů a zaměstnanců Tabulka č. 10 Počet klientů a zaměstnanců Počet klientů

49


25


Domov

pro

seniory

Břeclav.

Výroční

zpráva.

[online]

©

[cit

2013-02-13].

.

Dostupné

z:


Denní sazba v Kč

Jednolůžkový

200

Dvojlůžkový

200


Denní sazba v Kč

Celodenní

160

Diabetická

160

Zdroj: Vlastní zpracování43 Domov pro seniory Hostim Počet klientů a zaměstnanců Tabulka č. 13 Počet klientů a zaměstnanců Počet klientů

65


43


43

Domov

Santini.

Služby,

přehled.

.

[online]

©

[cit

2013-02-13].

Dostupné

z:


Denní sazba v Kč

Třílůžkový

140

Čtyřlůžkový

140

Šestilůžkový

140


Denní sazba v Kč

Celodenní

119

Diabetická

142

Zdroj: Vlastní zpracování44 Domov pro seniory Jevišovice Počet klientů a zaměstnanců Tabulka č. 16 Počet klientů a zaměstnanců Počet klientů

105


70


44

Domov

pro

seniory Hostim.

Výroční

zpráva.[online]

©

[cit

http://www.domovhostim.cz/index.php?nid=4379&lid=cs&oid=977570>.

2013-02-13].

Dostupné

z:<


Denní sazba v Kč

Jednolůžkový

166

Dvojlůžkový

146

Tří a vícelůžkový

141


Denní sazba v Kč

Celodenní

126

Diabetická

135

Zdroj: Vlastní zpracování45 G-centrum Mikulov Počet klientů a zaměstnanců Tabulka č. 19 Počet klientů a zaměstnanců Počet klientů

30


24


45

Domov pro seniory Jevišovice.

Výroční zpráva.[online] © [cit 2013-02-13]. Dostupné z:<

http://www.domovjevisovice.cz/vyrocni-zprava.php>.


Denní sazba v Kč

Jednolůžkový

170

Dvojlůžkový

145

Třílůžkový

145


Denní sazba v Kč

Celodenní

124

Diabetická

136

Zdroj: Vlastní zpracování46 Domov pro seniory Valtice Počet klientů a zaměstnanců Tabulka č. 22 Počet klientů a zaměstnanců Počet klientů

39


21


46

G-centrum

Mikulov.

Výroční

zpráva.[online]

©

[cit

2013-02-13].

Dostupné

z:

.


Denní sazba v Kč

Jednolůžkový

160

Dvojlůžkový

147


Denní sazba v Kč

Celodenní

133

Diabetická

148

Zdroj: Vlastní zpracování Domov pro seniory Plaveč Počet klientů a zaměstnanců Tabulka č. 25 Počet klientů a zaměstnanců Počet klientů

83


51


Náklady na lůžko a stravu Tabulka č. 26 Náklady na lůžko Pokoj v domově pro seniory

Denní sazba v Kč

Jednolůžkový v budově školka

162

Jednolůžkový v budově podzámčí

172

Dvojlůžkový v budově školka

152

Dvojlůžkový v budově podzámčí

162

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka č. 27 Náklady na lůžko Pokoj v domově se zvláštním režimem

Denní sazba v Kč

Jednolůžkový

157

Dvojlůžkový

147

Tří a čtyřlůžkový

132


Denní sazba v Kč

Celodenní

120

Diabetická

127

Zdroj: Vlastní zpracování47

47

Domov

pro

seniory

Plaveč.

Výroční

zpráva.[online]

©

[cit

.

2013-02-13].

Dostupné

z:

Domov pro seniory Zastávka Počet klientů a zaměstnanců Tabulka č. 29 Počet klientů a zaměstnanců Počet klientů

154


106

Zdroj: Vlastní zpracování Náklady na lůžko a stravu Tabulka č. 30 Náklady na lůžko Pokoj

Denní sazba v Kč

Jednolůžkový

190

Dvojlůžkový typ malý

170

Dvojlůžkový typ velký

180

Třílůžkový

140

Dvojlůžkový pavilon B

185


Denní sazba v Kč

Celodenní

127

Diabetická

139

Zdroj: Vlastní zpracování48

48

Domov pro seniory Zastávka. Výroční zpráva.[online] © [cit 2013-02-13]. Dostupné z:< http://www.ddzastavka.unas.cz/01_Informace_o_DD/09_Vyrocni_zpravy/index.htm>.

Co se týče srovnání cen, cena jednolůžkového pokoje se pohybuje od 152 Kč do 200 Kč za den. Za dvojlůžkový pokoj klient zaplatí od 138 Kč do 200 Kč za den a za vícelůžkové pokoje od 118 Kč do 145 Kč. Nejvíce zaplatí klienti v domově pro seniory Santini, kde ubytování vychází na 200 Kč za den. Za celodenní stravování klient hradí od 119 Kč do 160 Kč, za stravu diabetickou v průměru od 127 Kč do 160 Kč. Opět nejvíce platí klienti domova pro seniory Santini, a to 160 Kč denně jak za stravu celodenní, tak stravu diabetickou.

Ekonomická analýza institucionálních služeb pro seniory

Recommend Documents