Ekologické zemědělství 1. Úvod Ekologické zemědělství (EZ) představuje pro venkov - možný přístup k řešení problému o strukturální politiky, o agro-ekologie (minimum kontaminace potravního řetězce, welfare hospodářských zvířat, uchovávání ŽP), o ekonomiky (úspora nákladů za hnojiva, pesticidy a další externí vstupy), o sociálního (vytváření pracovních příležitostí a udržení osídlení venkova), - způsob hospodaření, které o dbá na životní prostředí, o zachovává a respektuje přirozený vztah organismy x člověk, o podporuje zemědělskou činnost ke zvířatům, půdě, rostlinám, přírodě bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek, - pokrokový způsob hospodaření dle zkušeností předků využívaje přirozené koloběhy a závislosti, což umožňuje produkci vysoce hodnotné a kvalitní potraviny (vyšší pracnost – dražší), - součást zemědělské politiky EU (od 1994). EZ vzniká rokem 1990 v součinnosti MZe ČR, Sdružení Libera a Svazu sdružující ekologické farmáře (PRO-BIO). V tomto ohledu - do roku 1993 byly uvolňovány dotace na jeho podporu, pak již nikoliv (stagnace ploch x kvalitativní rozvoj ekologického zemědělství), - v roce 1994 byla zavedena jednotná ochranná známka pro biopotraviny (marketing, zviditelnění pro veřejnost), - v roce 1998 byla finanční podpora obnovena (zvýšení ploch), - probíhá propagace a podpora ekologického zemědělství (mezinárodně), - je v současnosti státem podporováno. 2. Legislativa EZ, kontrolní a certifikační systém Legislativa EZ se řídí - zákonem o ekologickém zemědělství č. 242/2000 Sb., stanovující pravidla pro o pěstování rostlin, o chovu HZ, o zpracování, dovoz, vývoz a označování bioproduktů a biopotravin včetně všeobecných požadavků a kontrolních postupů, - zákonem č. 553/2005 Sb., což je novela 242/2000 Sb., který vypouští všechny duplicity evropské legislativy (nařízení Rady EHS 2092/91 o EZ), což přináší zjednodušení této legislativy, - prováděcí vyhláškou MZe č. 16/2006 Sb., která nahrazuje všechny dosud platné prováděcí vyhlášky k zákonu č. 242/2000 Sb. (ruší vyhlášky č. 53/2001 Sb., 263/2003 Sb. a 174/2004 Sb), - EU nařízením č. 834/2007/ES (od 1.1.2009) v oblasti označování biopotravin (povinné označení logem EU včetně informace o původu), což zabezpečuje současné nařízení,
-
-
zákonem č. 312/2008, kterým se mj. mění zákon č. 246/192 Sb. o ochraně zvířat proti týrání, vyhláškou 356/2008 Sb., provádějící zákon 91/1996 Sb., o krmivech, přičemž obsahuje ustanovení směrnic ES o 2008/76/ES o nežádoucích látkách v krmivech, o 2008/4/ES o krmivech určených pro snížení rizika horečky při poporodním ulehnutí, o 2008/38/ES se seznamem určených užití krmiv pro zvláštní účely, o 2008/82/ES o krmivech pro podporu funkce ledvin, EHS doporučením 2092/91 o označování klasických potravin výrazy „ekologický, biologický, eko, bio“ apod., na které navazuje o Nařízení Rady (ES) 967/2008, kterým se mění nařízení (ES) 834/2007 o ekologické produkci (řeší povinnost používání loga EU pro biopotraviny a povinnost uvádět informace o původu použitých biosurovin na 1.7. 2010), o Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 (stanovuje prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, nabývá účinnosti k 1.1.2009).
Pokud jde o chov hospodářských zvířat, pak s ohledem na legislativu existuje Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR (EPOS), který tvoří funkční metodiku, která se bude zabývat monitoringem welfare v ekochovech. Podle navržené metodiky se bude monitorovat úroveň welfare na ekologických farmách u všech běžně chovaných druhů hospodářských zvířat v EZ (drůbež, prasata, kozy, ovce, koně, skot dojný a skot bez tržní produkce mléka). 3. Registrace EZ probíhá tak, že - žadatel vypíše žádost a zkontaktuje kontrolní organizaci (KEZ o.p.s., ABCERT GmbH, Biokont CZ), s kterou uzavře smlouvu o kontrole a certifikaci, - organizace provede vstupní kontrolu podniku a vystaví příslušné potvrzení (příloha žádosti o registraci), což se podá na MZe. 4. Podpora EZ se státem vyplácí v rámci HRDP (do 2006) a Programu rozvoje venkova (do 2013) tak, že pro ekologické zemědělce dochází k navýšení plateb o - 4 620 Kč/ha, při hospodaření na orné půdě, s výjimkou pěstování zeleniny nebo speciálních bylin, - 2 650 Kč/ha, při hospodaření na travních porostech, - 25 285 Kč/ha, při pěstování vinic, ovocných sadů nebo chmelnic, - 16 790 Kč/ha, při pěstování zeleniny nebo speciálních bylin na orné půdě. Je nezbytné upozornit, že Program rozvoje venkova musí být ještě definitivně schválen ze strany Evropské komise, která se bude podílet na financování plateb z 80%, zbývajících 20% bude hrazeno ze státního rozpočtu ČR. Pokud se týká dotací v současnosti, pak ministři zemědělství EU se mj. dohodli na krácení dotací pro velké farmy (peníze se přesouvají do rozpočtu státu na rozvoj venkova) tak, že - ti, mající dnes dotaci přes 5000 eur (asi 125.000 Kč) v přímých podporách budou kráceni o 5%, do roku 2012 o10%,
-
ti, mající dotace vyšší 300.000 eur ročně (asi 7,5 milionu korun), budou kráceni o 4%, pro vyrovnání nerovností s farmáři ze starých zemí EU do 2012 získá ČR přes 9 milionů eur (přes 230 milionů Kč - nedostatečné), včetně zrušení kvót na produkci mléka (po 2015).
5. Struktura ploch EZ Struktura půdního fondu EZ ČR Rok Počet podniků Výměra z.p. 1990 3 480 1995 181 14 982 2000 563 165 699 2005 829 254 982 2008 1 802 338 722 Vývoj struktury půdního fondu EZ ČR Plochy (ha) 2001 Orná půda 19 164 TTP 195 633 Trvalé kultury 963 Ostatní plochy 2 354 Celkem 218 114
%podíl ze z.p. 0,35 3,86 5,98 8,00
2006 23 479 232 189 1 196 24 671 281 535
6. Rozvoj výroby biopotravin Při jejich vyšší ceně poptávka roste tak, že - je pravidelně nakupovalo o v r. 2005 3% obyvatel, o v r. 2008 5% obyvatel (1,29 miliardy korun), - v r. 2010 je bude pravidelně nakupovat 25% obyvatel (6,5 miliardy Kč), - každý Čech utrácí za biopotraviny 126 Kč, očekává se růst o 70%/rok), přičemž nejvíce v oblibě jsou o mléčné biovýrobky, o ovoce a zelenina, o ovocné nápoje a džusy, o maso, drůbež a vejce, o dětské jídlo, o biočaj, biokáva, - cca 60 % biopotravin je dováženo. 7. Ekologické podniky a jejich rozvoj tvoří síť, jejímž cílem je podat informace o - vazbě mezi šetrným hospodařením v krajině a druhovou rozmanitostí, - vazbě EZ a krajinným rázem, - možnostech zpracování bioproduktů na farmě s návazností na přímý prodej ze dvora nebo na prodej v místních prodejnách. Jde o farmy/místa, kde lze získat informace/školení o
-
EZ včetně vysvětlení souvislostí mezi šetrným zemědělským hospodařením a biologickou rozmanitostí a ochranou krajinného rázu, - seznámit se s problematikou produkce a zpracování bioproduktů na farmě při splnění o nadstandardu aktivit v ochraně ŽP a produkci biopotravin, o multifunkčnosti ekologického hospodaření (zájem ekozemědělce pečovat o zemědělskou i nezemědělskou půdu – ekofarma je vnímána jako propojený celek, ve kterém mohou být využita opatření pro přírodu i k hospodaření samotnému). Aby byla farma součástí sítě, musejí splňovat tyto základní standardy - ekologický podnik s rostlinnou a živočišnou produkcí, či podnik zaměřený na speciální plodiny (byliny, zelenina, ovoce, vinohrad), - pozemky (nebo část pozemků) ekofarmy jsou na území CHKO nebo NP, - podnik v oblasti EZ navazuje na ochranu přírody (dotace z PRV nebo dotace MŽP), zpracovává bioprodukty (využití PRV- investice do vybavení na zpracování bioproduktů), které zpracovává na biopotraviny, které propaguje o prodejem ze dvora, o historií farmy a povědomí o ní, o vlastní komunikativností, o aktivitami ve vztahu k ostatním ekozemědělcům, veřejnosti (exkurze, semináře), zájemcům. Do sítě modelových ekologických farem, což je součástí projektu Ekologické zemědělství a zpracování biopotravinm, se vybírají vzorové podniky, které - zpracovávají vlastní bioprodukty, - prodávají ze dvora nebo v místních prodejnách (např. zdravé výživy), místním školám, domovům důchodců apod., - splňují zásady a požadavky o Všeobecného potravinového práva (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002/ES) a o pravidla Nařízení 852/2004/ES (v rámci tohoto nařízení zejména sedm principů HACCAP – systém kritických bodů analýzy rizik), - mají ve zpracování bioproduktů tradici a mohou mít regionální známku. V tomto ohledu ČR přijala Akční plán ČR pro rozvoj EZ do roku 2010, který - je národním strategickým dokumentem pro EZ, - jeho implementace není však dosud systematicky financována, neb jeho zájmová problematika je na rozhraní resortů zemědělství a ŽP. Jeho prioritou je - zlepšit vazbu EZ na ochranu přírody a krajiny, - zdokonalit poradenství, vzdělávání zemědělců, spotřebitelů i ostatních stakeholderů, - že v méně rozvinutých regionech ČR může podpořit nové produkční a zpracovatelské programy a podílet se na ochraně přírody a vytvářet nové pracovní příležitosti. Cíl Akčního plánu ČR pro rozvoj EZ do roku 2010 spočívá v - popularizaci a odbornosti hospodaření na ekologických farmách a posílení jejich vazby na ochranu přírody, rozvoj venkova a zaměstnanost, - zvýšení povědomí zemědělců a obyvatel venkova o horizontálním tématu udržitelného rozvoje a o evropské i národní environmentální a zemědělské legislativě včetně rozvoje venkova,
-
-
-
-
zvýšení kvalifikační úrovně a znalosti venkovského obyvatelstva v oboru šetrného (setrvalého) zemědělství a tím i adaptability pracovní síly obyvatel venkova, spolupráci s nejdůležitějšími partnery na území ČR, včetně veřejné správy (ÚZPI, Agentura ochrany přírody, Správy chráněných krajinných oblastí, Zemědělské agentury MZe ČR, zemědělské školy, nevládní neziskové organizace, obce, což je koordinováno a monitorováno svazem PRO-BIO) při vytváření sítě informačních a poradenských center pro agroenvironmentální programy, využití stávající sítě regionálních center (PRO-BIO - Svaz ekologických zemědělců má 10 regionálních center) a připojení a vybavení nových informačních center (v rámci elektronického informačního systému) s odbornými a obecnými informačními materiály (stávající či nové, jako výstupy celostátních aktivit projektu), zajištění kvalitního poradenství a informací pro zemědělce (Bioinstitut,o.p.s.Olomouc) orientované hlavně na o zlepšení stavu ŽP, o podpoře biodiverzity včetně propagace regionálních biopotravin, o podpoře zaměstnanosti i osob ohrožených sociální exkluzí, apod., propagaci EZ a biopotravin, tvorbě nových pracovních míst v info-centrech a zájmovém území.
8. Rozdíly mezi ekologickým a konvenčním chovem Opatření ekologický stáje s venkovními výběhy s možností rytí
konvenční trvale uzavřené stáje s řízenou klimatizací
stelivové ustájení Ustájení
Výběhy
Krmiva
pokud rošty, pak - jejich maximální podíl z podlahy = 50%, - zákaz CHP v trvale uzavřených stájích s klimatizací - nutné přistýlání povinné venkovní výběhy při dodržení minimálních ploch dle 191/2002 KKS složeny dle zákona o krmivech (Nařízení Rady 2092/91, příloha 2), dle které je zakázáno - používat krmiv s chemickou úpravou (extrahované šroty) - do KKS dávati čerstvá objemná krmiva ve formě čerstvé/sušené píce, či siláže - nedávat GMO krmiva Od 2008/2010 je možno zkrmovat 10/5% konvenčních KKS z celkové sušiny/rok, V DFI maximální podíl 25% podíl konvenčních KKS
hlavně bezstelivové celoročtové ustájení výběhy neuplatňovány v KKS je povoleno - zkrmovat chemicky upravené komponenty (SEŠ, E-šroty) - syntetické AMK - GMO-plodiny
odstavy provádět nejdříve v 6 týdnech, jejich alternativa - rodinný odchov
- odstavy nejdříve ve 3 týdnech
kastrace povolena
- skupiny pro PV a V se vytvářejí hned po odstavu
Odstav zákaz kupírování ocásků - kastrace je povolena skupinový kotec s venkovním výběhem, zaroštování podlahy maximálně do 50%
pouze skupinový kotec celorošty
Ustájení
minimální vnitřní plocha kotce /1ks - do 50kg 0,8 m2 - do 85kg 1,1 m2 - do 110kg 1,3 m2 minimální venkovní plocha kotce/ks - do 50kg 0,6 m2 - do 85kg 0,8 m2 - do 110kg 1,0 m2
Krmení
KKS s podílem objemného krmiva v závislosti na fázi výkrmu
minimální plocha kotce /1ks - do 50kg - do 85kg - do 110kg
0,40 m2 0,55 m2 0,70 m2
KKS, fázová/multifázová výživa
9. Výživa a krmení prasat v EZ je významným činitelem nákladů a prevence. Náklady na krmení rozhodují o úspěchu nebo neúspěchu chovu prasat, neb rovněž z 30-40 % ovlivňují parametry růstu a produkce. ¨ Krmiva v EZ představují - zajištění potřeby živin krmivy vypěstovanými na ekologickém statku, - velkou pestrost v zajišťování zdrojů živin, - žádný zdroj syntetických preparátů, - povinnost používat v krmné dávce objemná krmiva. Pro použití krmiv v EZ u prasat nutno dodržet - Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91, příloha II. Část C – Krmiva a část D – Doplňkové látky, určité produkty používané ve výživě zvířat a vedlejší produkty zpracovatelského průmyslu používané do krmiv, - povolený podíl konvenčních krmiv maximálně 15/10 % z celkové zkrmené sušiny/rok/ks, - objemné krmivo využívat z pastvy ve výběhu, pobytu v okraji lesa, - období vegetačního klidu, kdy se podíl objemného krmiva hradí sennou řezankou, sennou drtí, silážovanými krmivy, naklíčeným obilím a naklíčenými luskovinami, - sortiment extrahovaných šrotů – jako výlisky, pokrutiny, plná semena olejnin.
9.1. Základní krmiva pro prasata představuje - pšenice je v KD do 60 %, bohatá na energii, chutná, snadno stravitelná, - ječmen je klasickým krmivem prasat, může být zkrmován neomezeně, příznivě působí na kvalitu masa, - žito je bohatší na energii než ječmen a oves, do 40 % nezhoršuje chuťové vlastnosti KD (chovná prasata do 20 %), u vytříděného žita hrozí možnost námele, - oves obsahuje mnoho vlákniny, ovlivňuje příznivě kvalitu sádla, do KD maximálně do 30 % (loupaný oves a ovesné vločky jsou dietním krmivem), - triticale je alternativou pro podniky s produkcí krmiva na lehčích půdách (kombinace žita s pšenicí), je bohaté na energii, ve výkrmu lze jej použít neomezeně, - bob je důležitým bílkovinným krmivem vlastních zdrojů s dostatkem LYZ, nikoliv MET+ CYS, některé odrůdy obsahují hořké složky, proto se nedoporučuje na počátek výkrmu, - hrách je dobře stravitelný, chutný, má rovněž nedostatek MET+CYS, pro V do 20 % v KD, - lupina sladká je bohatá na NL, vlákninu, do KD díky hořkosti řadíme do 5 % (nechutenství, průjem, otoky), - pivovarské kvasnice je vysoce hodnotné bílkovinné krmivo s obsahem vitamínů B a různými mineráliemi (P, Fe, Mn, Zn, Co) a díky obsahu MET+CYS slouží jako doplněk KD složené z obilovin a luskovin, zejména pro prasnice a selata, - odstředěné mléko je plnohodnotné bílkovinné krmivo k luskovinám, čerstvé/sušené mléko pak výborným doplňkem KD, - moučka ze zelené píce je zvláště vhodná pro březí prasnice díky vysokému obsahu NL, minerálií, - brambory svou dobrou krmnou hodnotou (obsah škrobu) po paření/silážování tvoří na začátku V 20, ke konci 50 % KD, ¨ - kukuřice jako energetický komponent ovlivňuje složení MK sádla, proto v KD do 40 %, kukuřičné siláže pak velmi málo (mnoho vlákniny), CCM pak více, - mrkev vykazuje příznivý vliv na trávení, zvyšuje chuť, karoten se cení, pro prasnice KD = 2 kg, - krmná řepa je vhodné šťavnaté krmivo, pro chovné prasnice KD = 10 kg, pro prasata ve V do KD až 40 % řepy, - jetelotravní směs při včasné sklizni jako čerstvá/seno/siláž představuje dobrý zdroj NL, laciné krmení prasat, zdroj jejich zábavy a přispívá k pocitu sytosti, přičemž do KD lze dáti až do 10 %, - minerálie je třeba do KD přidávat na základě propočtu, vedle Ca, P, Na potřebné Fe, Cu, Zn se dodávají formou kompostové země/drnů. 9.2. Doplňkové látky ve výživě prasat EZ zahrnují o konzervanty, o pojiva, ztekucovací pomocné látky a srážedla. Mezi konzervanty patří organické kyseliny (E), jako kyselina sorbová (200), mravenčí (236), octová (260), mléčná (270), propionová (280), citronová (330). K pojivům a ostatním látkám (E) patří kalcium stearat přírodního původu (470), koloidní kyselina křemičitá (551a), křemenina (551c), sepiolit (553), bentonit (558), kaolinitové jíly (559), přírodní směsy steatitů a chloritu (560), vermikulit (561), sepiolit (562) a perlit (599).
Pokud se jedná o jejich použití, pak - stopové prvky použitelné v ekologických chovech jsou přesně vymezeny, - pro monogastry je možné krmit i syntetické vitamíny shodné s přírodními, - enzymy a mikroorganismy musí být schválené dle směrnice 70/524/EHS, - kyselinu mravenčí, octovou, mléčnou a propionovou je možné pro silážování užít pouze v případě, že povětrnostní podmínky dovolují průběh odpovídajícího kvasného procesu, - jediným antioxidantem je E 306, tedy extrakt bohatý na přírodní tokoferol, - přípravky pro silážování jsou (od 2004) enzymy, kvasinky a bakterie dle směrnice 1837/2003 o přídavných látkách ve výživě zvířat. 9.3. Vedlejší produkty zpracovatelského průmyslu používané jako krmivo jsou produkty k silážování, jako - mořská sůl, kamenná sůl, syrovátka, cukr, melasa z cukrové řepy, obilná mouka a melasy, - enzymy, kvasinky, bakterie, kyseliny mléčná, octová, mravenčí, propionová. 10. Výživa jednotlivých kategorií prasat v podmínkách EZ 10.1. Selata a běhouni Krmení těchto kategorií se řídí určitými pravidly, které vycházejí z praktik minulosti. Ty představují mj. - přirozené krmení mateřským mlékem po dobu minimálně 6 týdnů, - již od konce 1.týdne po porodu se přidává příkrm (pražený ječmen), - doporučuje se rodinný odchov selat (možnost společného pobytu mláďat z více vrhů), - od 2. týdne věku cíleně přidávat další krmiva (kašovité, suchá směs obilnin), - dostatek kvalitní čisté vody, - po 3. týdnu věku se podávají šťavnatá krmiva, - místo profylaktické injekční aplikace Feridextranu do podestýlky přimíchat kompost nebo zem z travních drnů. Složení antianemické směsi pro selata Substance Množství (%) Červená hlína 50 Krmný vápenec 9 Rašelina 30 Senná moučka 10 Modrá a zelená skalice + 1 byliny, drcený kmín a fenykl Příklad krmiv pro selata Komponent krmiva (%) Ječmen Oves Pšenice Žito Obilí Bob Hrách
1 12 45 57 10 -
Směs 2 8,5 8,5 28 45 10 41
3 32 15 10 57 10 19
Luskoviny Pivovarské kvasnice Mléčná náhražka Minerální směs ME (MJ) (12,6) NL (g) (195) LYZ (g) (10,6) CYS + MET (g) (6,5)
10 51 10 20 3 4 Hodnoty krmiva (g/kg) 12,7 12,7 180 170 9 10,1 4,8 4,5
29 10 4 12,6 175 10,1 4,8
Odstav selat se děje postupně, tedy - krmíme toutéž formu KD, kterou prasata znají dosud, - změny provádíme opatrně, - podáváme objemné krmivo, které o nutí běhouny žvýkat (ukájí žvýkací reflex) o zklidňuje a snižuje agresivitu (hraní), o rozvíjí makroskopické a mikroskopické struktury GIT, o pozitivně ovlivňuje zdravotní stav. Příklad krmiv pro prasata v PV a V pro letní období (v kg/ks/den) Druh krmiva Živá hmotnost (kg) 15 - 20 30 + 5 40 + 5 60 + 5 Zelené krmivo 0,5 1 2 3 Ovesný šrot 0,3 0,5 0,6 0,7 Ječmenný šrot 0,2 0,3 0,4 0,4 Pařené brambory 0,3 0,5 0,7 1 Hrách, lupina, bob (směs) 0,15 0,2 0,3 0,4 Senové drolky, moučka 0,1 0,2 0,3 0,4 Odstředěné mléko 0,5 0,5 0,5 Minerální přísada 0,03 0,05 0,07 0,08 Příklad krmiv pro prasata v PV a V pro zimní období (v kg/ks/den) Druh krmiva Živá hmotnost (kg) 15 - 20 30 + 5 40 + 5 60 + 5 Krmná řepa 1 2 3 3 Ovesný šrot 0,3 0,5 0,6 0,7 Ječmenný šrot 0,2 0,3 0,4 0,4 Pařené brambory 0,3 0,5 0,7 1 Hrách, lupina, bob (směs) 0,15 0,2 0,3 0,4 Senové drolky, moučka 0,1 0,3 0,4 0,5 Odstředěné mléko 0,5 0,5 0,5 Minerální přísada 0,03 0,05 0,07 0,08
80 + 5 4 0,8 0,5 1 0,5 0,4 0,1
80 + 5 4 0,8 0,5 1 0,5 0,6 0,1
10.2. Výkrm prasat Výživa a krmení této kategorie prasat směřuje k produkci masa pro výrobu velmi kvalitních a trvanlivých produktů. V tomto smyslu se obecně používá a dodržuje - pestrá kombinovaná KD složená z čerstvých či konzervovaných objemných krmiv, okopanin, k nimž se přidává suchá luskoobilní směs, cereálie, případně syrovátka či jiné vedlejší produkty mlékárenského půmyslu, - KD bilancovaná na denní přírůstky 500-600g (vyšší růst by negativně ovlivňoval kvalitu masa), - denní potřeba živin během střední fáze výkrmu na úrovni 28 MJ ME a 350 g NL při příjmu 3 kg jádra s přídavkem 1-2 kg zeleného krmení, - 7-10 dní před porážkou zákaz krmiv negativně ovlivňující kvalitu bioproduktu (kukuřice horší konzistence tuku, apod.), - při výkrmu libových prasat do 120-130 kg, v intervalu o 30-60 kg krmit KD obsahující 17,5 % NL, 10,5 g LYZ, 12,2 MJ ME/kg, o 60-130 kg krmit KD obsahující 16 % NL při konverzi 3,5kg a spotřebě jádra 3,253,75 q/ks (vyšší podíl objemných krmiv snižuje spotřebu jádra, zlepšuje pocit sytosti). Pro kategorii prasat ve výkrmu se v EZ nejvíce uplatňují způsoby krmení - obilovinami a luskovinami na zrno (nejčastější způsob), kde nutno dbát o doplnění KD AMK z pivovarských kvasnic nebo sušeného odstředěného mléka, o výběrem odrůd minimalizovat obsah hořkých látek, při pečlivém dosoušení lze uplatnit i více než 30% luskovin, Příklady KD pro prasata ve V Komponenty KD - Směs 1 Výživná hodnota 1 kg KD 35 % pšenice 12,7 MJ ME 13 % oves 20 % žito 148 g NL 15 % bob 10 % hrách 7,6 g LYZ 3,5 % sušené mléko 3,5 % minerálie ADG - 600 g Komponenty KD - Směs 2 Výživná hodnota 1 kg KD 12,48 MJ ME 33 % pšenice 40 % ječmen 148 g NL 20 % bob 3,5 % pivovarské kvasnice 7,17 g LYZ 3,5 % minerální přísada ADG - 600 g -
kombinované s bramborami (pařené silážované), které lze uplatnit již od 30kg, přičemž o jako doplněk k bramborám se přidává - 1 kg jádra, jde-li o brambory s vysokým obsahem škrobu, - 1,5 kg jádra, jde-li o odpadní konzumní brambory, o zvyšující potřeba živin se kryje množstvím podávaných brambor,
o obsah LYZ se doplňuje zařazením bobu/hrachu, MET a CYS sušeným mlékem/pivovarskými kvasnicemi, Příklad doplňku KD pro prasata při výkrmu bramborami ve V Komponenty KD - Směs 1 Výživná hodnota 1 kg KD 12,4 MJ ME 25 % bob 220 g NL 25 % hrách 13,5 g LYZ 10 % pivovarské kvasnice 6 g MET + CYS 4 % minerální přísada ADG 600g 1 % kyselý uhličitan vápenatý (při spotřebě 130 kg doplňkového krmiva a 600-800 kg brambor) Krmná dávka pro kombinovaný výkrm bramborami Komponenty KD Výživná hodnota 1 kg KD 50 % brambory 15 % pšenice 5 % žito 12,15 MJ ME 4,5 % oves 152 g NL 15 % bob 7,8 g LYZ 8 % hrách ADG 600g 2,5 % minerální přísada -
kombinované s řepou a bramborami, kdy se při 17-18 % sušiny komponentů zkrmí 450 kg řepy a 180 kg brambor/ks a jako doplněk se k nim přidává 1,5 kg jádra/ks/den. Příklad používaných KS na bázi brambor pro prasata ve V Směs Komponent krmiva (%) 1 2 Oves/ječmen 20 24 Bob 50 Krmný hrách 50 Lněné pokrutiny 10 Travní moučka 10 Pivovarské kvasnice 10 Suš.odstř.mléko 15 Minerální směs 4 4 Hodnoty krmiva (g/kg) ME (MJ) 11,9 12,4 NL (g) 220 221 LYZ (g) 15 13,5 CYS + MET (g) 6 8 Ca (g) 15 15 P (g) 9 9
10.3. Výživa prasnic Prakticky u všech kategorií prasnic se při ustájení a krmení v EZ dodržuje pastva, která má pozitivní vliv na plodnost a zdraví. Dodržují se zásady, že
-
-
-
je počítáno s plochou 500-1000 m2/ks (závisí na intenzitě spásání, kvalitě půdy, klimatu a zásobování vodou), část denní KD musí tvořit objemná krmiva v různé podobě (zelené krmivo, pastva), čerstvá mladá tráva je výborným zdrojem NL a vlákniny, pročež o staré i mladé prasnice mohou spotřebovat denně 15-20 kg trávy, o běhouni cca 9 kg, v zimním období do 2/3 březosti se podává o konzervované objemné krmivo (kvalitní seno, senné drolky, řezanka, siláže, senáže), o okopaniny - především krmná mrkev, krmná řepa, topinambury, vodnice, v menší míře i brambory, vysokobřezím a kojícím prasnicím se podává o koncentrované krmivo, přídavek tuku (150 g/den) se přidává 2 týdny před porodem a 10 dní po porodu, o menší podíl objemných krmiv, je nutné však zkrmit 5-6 kg sušiny/den, dodat 25l vody/den, účinky objemného krmiva na zdravotní stav selat se průběžně sleduje, po odstavu je nutno přidáním plnohodnotné živočišné bílkoviny 2-4. den po odstavu podpořit nový ovulační cyklus prasnice (flushing) podáváním mléka (2-3 l/den) či 4-5 vařených vajec (vysoký obsah sirných AMK), po zapuštění nutno dodržet restrikci KD po dobu 1 cyklu, a dále nepřekrmovat do 85-90 dní, luskoviny (hrách, lupina, bob, příp. jiné) v KD je vhodné uplatnit ve směsi, přítomnost kvalitního sena (jetelotrávy, vojtěška, luční seno) vcelku/siláži je nutná (nasycenost/NL). Příklad krmení prasnic v různém RC (v kg/ks/den) o hmotnosti 150 + 25(kg) Druh krmiva RC (dny) 0-25 26-90 91-115 kojení Krmná řepa 3 5 3 2 Ovesný šrot 0,5 0,7 0,7 0,7 Ječmenný šrot 0,8 1 1 1,5 Otruby pšeničné 0,5 0,7 0,7 1 Hrách, lupina, bob 0,2 0,3 0,5 0,7 Senové drolky, moučka 0,3 0,5 0,4 0,5 Odstředěné mléko 2 Minerální přísada 0,1 0,1 0,1 0,15
Příklad KD prasnice s 10 selaty v létě a v zimě Komponent krmiva KD (%) Léto Zima Čerstvá jetelotráva 22 -
odstav 2 0,7 1 1 0,5 0,5 2-3 0,15
Senná moučka 8 Bob 20 Hrách 30 Pšenice 40 15 Ječmen 40 Oves 10 Sušené pivovarské kvasnice 5 4 Objemová složka KD může být i krmná řepa, kombinace krmná řepa a krmná mrkev (3:1), v létě místo krmné řepy se zařazuje buď 4-5 kg zelené vojtěšky či jetelotrávy. Pastva má vždy přednost.
