editel: Ing. Lubomír Petružela, CSc.
íslo zakázky: 1063
Doc. RNDr. Petr Vlasák, CSc. a kol.
Ekologická studie Bíliny
Praha,únor 2004
Po et list :
1
Obsah: 1. Úvod ……………………………………………………………….......
1
2. Metodika ...............................................................................................
1
2.1. Výb r profil …………………………………………………………….........
1
2.2. Hydrologické parametry ……………………………………………………...
3
2.3. Hydrochemické parametry ……………………………………………………
5
2.4. Bilance produkce zne išt ní z bodových zdroj a jakost vody v povodí Bíliny …………………………………………………………………………..
6
2.4.1. Východiska ešení ………………………………………………………
6
2.4.2. Základní charakteristika sledovaného povodí Bíliny …………………
6
2.4.3. Podklady pro vodohospodá ské hodnocení kvality vody a produkovaného zne išt ní …………………………………………….
7
2.4.4. Metodika zpracování a vyhodnocení údaj …………………………….
9
2.4.4.1. Kvalita vody a množství zne išt ní v profilech toku …………...
9
2.4.4.2. Množství odpadních vod a zne išt ní vypoušt né
z komunálních zdroj …………………………………………... 10
2.4.4.3. Porovnání údaj o produkci zne išt ní a množství
zne išt ní v toku ………………………………………………..
11
3. DÚ 01: Hydro-ekologická studie Bíliny……………………………… 12 3.1. Hydrologická charakteristika …………………………………………………
12
3.2. Hydrochemická charakteristika ………………………………………………
22
4. DÚ 02: Bilance produkce zne išt ní z bodových zdroj
zne išt ní a jakost vody v povodí Bíliny …………………………..
26
4.1. Kvalita vody a množství zne išt ní v profilech tok …………………………
26
4.1.1. Produkce zne išt ní v komunálních zdrojích ………………………….
27
4.1.2. Srovnání produkcí zne išt ní registrovaných v komunálních zdrojích a množství zne išt ní odvozených ze sledování profil eky Bíliny ……………………………………………………..
30
5. Souhrn hlavních výsledk …………………………………………..
31
6. Literatura …………………………………………………………….
34
P ílohy k DÚ 02 …………………………………………………………. 35
2
Ekologická studie Bíliny ešitelé: Petr Vlasák, Ladislav Havel, Ladislav Kašpárek, Tomáš Vránek, Ji í Ku era, Dobroslav Novák, Drahomíra Ondráková
1. Úvod
Hydrologický režim povodí Bíliny je zna n ovlivn n d lní inností, vysokou koncentrací pr myslové a energetické výroby a v nemenší mí e i vysokou lokální koncentrací osídlení. Vývoj dané oblasti vykazuje obzvlášt v poslední letech výrazné zm ny. Jako p íklad je možné uvést výrazné snížení emisí z energetických zdroj , zavedení modern jších technologií išt ní odpadních vod a p edevším p echod prvních uhelných provoz do fáze útlumu. S posledním uvedeným p íkladem souvisí i masivn jší nástup sana ních proces sledujících zlepšení životního prost edí t žbou devastovaných lokalit. Komplexn jší poznatky o stavu eky Bíliny byly publikovány v roce 1997 (Havlík A. a kol. 1997a,1997b). K pozd jší aktualizaci n kterých poznatk o kvalit vody Bíliny p isp la studie VaV/510/2/98 (Chour V. a kol.1998-2001), která byla zam ena na posouzení reálnosti hydrické rekultivace zbytkových jam po t žb uhlí. Tato studie však byla zam ena jen na profily plánovaných odb r vody. Cílem p edkládané studie je aktualizovat poznatky o stavu Bíliny a upozornit na eventuální prob hlé pozitivní i negativní zm ny v odstupu asu. Jejím pozitivem je zcela jist fakt, že hodnocení, na rozdíl od studie z roku 1997, se bude v daleko v tším rozsahu opírat i o vlastní databáze analýz kvality vody a hydrometrických m ení z podstatn v tšího po tu profil . Získaný materiál bude obohacen i o dob e využitelná data z paraleln probíhajícího úkolu zam eného na kvalitativní a kvantitativní stav všech významn jších p ítok Bíliny (Vlasák P. a kol., 2002).
2. Metodika 2.1. Výb r profil Z objektivních p í in (pozdní zahájení úkolu, krácení finan ních prost edk ) jsou do této zprávy ( prvý rok ešení) zahrnuta data hydrochemických parametr a produkce zne išt ní p evážn jen z vybraných profil státní sít ( HMU) a data z databáze Povodí Oh e,s.p. Vybrané profily názorn uvádí obr. 1.
1
Obr.1: Situa ní rozložení kvalitativních a pr tokových profil na ece Bílin a jejích p ítok
2
2.2. Hydrologické parametry P i hodnocení hydrologického režimu Bíliny je nutné hned na za átku si uv domit, že zde v posledních desetiletích došlo k výrazným antropogenním zásah m do krajiny, které výrazn pozm nily p irozené odtokové pom ry (obr.2). Ochrana dol i postup d lních d l si vyžádaly výstavbu etných p eložek koryt vodních tok . Tyto úpravy se týkaly nejen p ítok Bíliny, ale i samotného koryta eky. Zkapacit ováním a dalším úpravámi toky zcela ztratily sv j p irozený charakter (obr.3). Zvýšená koncentrace pr myslu v oblasti centrálního Mostecka si vyžádala i p evod vody z povodí Oh e v podob pr myslových p ivad (obr.6). Obr. 2: P írodní koryto Bíliny – Orasín ( erven 2003)
Obr. 3: Bílina na soutoku s Bílým potokem (listopad 2002)
3
Nejvýznamn jší zásahy jsou následující (Havlík, 1997): -
Erv nický koridor (zatrub ní a p evedení Bíliny pod nádrží Újezd) Mostecký koridor (p eložka kolem lomu Ležáky) p eložka Šramnického a ernického potoka (odvádí p ítoky mimo d l SA, ústí do Loupnice) p eložka Rad ínského a Kláštereckého potoka (zaúst na do potoka Bou livec) centrální p eložka potok (odvádí Ždírnický a další potoky mimo lom Chaba ovice) zkapacitn ní Bíliny (nap . vybudování milánské st ny pro stabilitu Kopistské výsypky) Podkrušnohorský p ivad (sloužící jako zdroj vody, která je erpaná stanicí Rašovice na Oh i, zárove využíván i jako ochrana dol p ed povodn mi) Pr myslový vodovod (voda je odebírána z Oh e z erpací stanice Stranná pod nádrží Nechranice a ústí do Hutního potoka) Voda z Oh e je do Bíliny vedena i p es elektrárnu Po erady, která odpadní vodu vypouští do Srpiny, která vtéká do Bíliny
Poznatky o hydrologických pom rech eky Bíliny a jejího povodí prezentovaných v této zpráv erpají z údaj publikovaných ve zprávách Havlík.a kol.( 1997); Vlasák a kol.( 1997) a Kašpárek ( 2000). Pro ú el rámcového zhodnocení hydrologické situace Bíliny byla použita data publikovaná v Hydrologických pom rech III z období 1931 – 1960, která jsou pom rn dob e využitelná pro popis p irozeného hydrologického režimu tohoto povodí. Pro porovnání s aktuální situací byla využita data z režimních pozorování v síti vodom rných stanic HMÚ a Povodí Oh e z výše zmín ných zpráv, hydrologických ro enek Povodí Oh e i ze zdroj na internetu. Dlouhodob jší asové ady v m sí ním kroku byly k dispozici pro dolní ovlivn ný tok ze stanic Trmice a Klišský potok, provozovaných HMÚ, a to v denním chodu za roky 1997 – 2002. Výb r t chto profil umož uje porovnat ovlivn né a neovlivn né pr tokové charakteristiky. Vlastní hydrometrická m ení v roce 2003 byla omezena na t i m ení v blízkosti obce Orasín v horní ásti toku (obr. 4) , a to v pr b hu extrémního hydrologického sucha.
4
Obr. 4: Hydrometrické m ení na horním toku Bíliny ( erven 2003)
Cílem této práce by m lo tedy být sumarizovat dosavadní hydrologické informace o ece Bílin , které v budoucnu budou dopln ny o aktuální režimní pozorování z ady limnigrafických stanic v zájmovém území, a to a už se sít HMU i Povodí Oh e. Tato data budou dopln na o vlastní hydrometrická m ení, a to p edevším na horní ásti toku. Získaná data umožní porovnat málo ovlivn né odtokové pom ry horního toku Bíliny se zna n pozm n ným režimem st edního a dolního toku.. Tato m ení budou dopln na i o nam ená data na p ítocích Bíliny jejichž problematika je ešena v paraleln probíhajícím úkolu (Vlasák a kol., 2002-).
2.3. Hydrochemické parametry Rámcové hodnocení kvality vody je provedeno na základ porovnání dat ze studií Havlík a kol. (1997a,b) z let 1994-1996, Chour a kol.(1998-2001) z let 2000-2001 a dat poskytnutých podnikem Povodí Oh e za roky 2001-2002. Výb r profil pro rámcové hodnocení byl vymezen absolutní shodou lokalit u všech výše uvedených databází, jedná se o 3 profily: Újezd odtok - . km 66.0 (1181), jez Ji etín – . km 52.2 (1081) a pod Bílinou – . km 34.2 (1086); obr. 1. Byly hodnoceny ukazatele (podle dostupnosti dat): pH, sírany, chloridy, N-NO2, N-NO3, N-NH4, Fe, Mn, Pcelk, CHSKCr, BSK5 Byl zhodnocen vývoj jakosti vody v ase ve vybraných ukazatelích (N-NH4, Pcelk, CHSKCr, BSK5 ) v jednotlivých profilech.
5
2.4
Bilance produkce zne išt ní z bodových zdroj a jakost vody v povodí Bíliny
2.4.1 Východiska ešení Díl í úkol 02 navazuje na ešení výzkumného úkolu Ekologická studie Bíliny z let 1995 až 1997 (Havlík a kol., 1997) P i koncipování úkolu ešitelé vycházeli ze zmín né studie a ešení sm ovali tak, aby bylo možné v dalších letech ešení úkolu provést srovnání stavu b hem let 1994 až 1996 s pozd jším vývojem a sou asností. V roce 2003 se ešení zam ilo na zpracování dat za období let 2001 a 2002. Vzhledem k omezenému asu ešení danému pozdním zahájením úkolu nebylo možné v roce 2003 zpracovat bilanci v etn zdroj zne išt ní z pr myslových zdroj . Také z podniku Povodí Oh e se poda ilo získat pouze zpracovaná (statisticky vyhodnocená) data, což snižuje p esnost údaj o mí e zne išt ní neseného ekou Bílinou. Cíle zpracovat základní p ehled aktuálního stavu zne išt ní v povodí v etn vlivu komunálních zdroj zne išt ní bylo dosaženo, vliv pr myslových zdroj , který je významný, bude studován a hodnocen v dalším roce ešení. 2.4.2 Základní charakteristika sledovaného povodí Bíliny Plocha povodí Bíliny iní celkem 1 070,882 km2. Oproti zpráv „Ekologická studie Bíliny (Havlík a kol.) je zde zahrnuta i oblast pramene Bíliny až po nádrž Kyjice Újezd (tedy i území s plochou 109,066 km2). Oblast Bíliny od pramene až po ústí do Labe spadá do hydrologického povodí 1-14-01-xxx, kde xxx jsou ísla od 001 až po 108. Pro ú ely této práce je toto povodí rozd leno na 7 díl ích povodí a 4 pomocná díl í povodí. Základní charakteristiky díl ích povodí Bíliny íslo d. p.
Díl í povodí
Po et pomocných díl ích povodí
Po et obcí a ástí obcí
Po et fyzických obyvatel (2001)
1
Bílina od pramene po nádrž Újezd
1
3
21 308
2
Bílina od nádrže Újezd po ústí Loupnice
1
2
725
3
Bílina od ústí Loupnice po ústí Srpiny
2
7
104 732
4
Bílina od ústí Srpiny po ústí Bou livce
2
22
27 991
5
Bílina od ústí Bou livce po ústí Byst ice
2
21
93 490
6
Bílina od ústí Byst ice po ústí Ždírnického potoka
1
10
21 506
7
Bílina od Ždírnického potoka po ústí do Labe
2
10
9 483
Celkem
279 235
6
Základní charakteristiky pomocných díl ích povodí Bíliny Pomocné díl í povodí
Po et obcí a ástí obcí
Loupnice Srpina Bou livec Ždírnický potok
6 16 12 4
Po et fyzických obyvatel 36 642 6 248 24 862 7 291
Pat í do díl ího povodí . 3 4 5 7
Pr m rná hustota osídlení v roce 2001 inila 261 obyvatel na km2. 2.4.3 Podklady pro vodohospodá ské hodnocení kvality vody a produkovaného zne išt ní Pro hodnocení kvality a produkovaného zne išt ní v povodí eky Bíliny byly využity podklady získané od Povodí Oh e, s.p., a eského hydrometeorologického ústavu a dále data shromaž ovaná a vyhodnocovaná ve Výzkumném ústavu vodohospodá ském T. G. M. Praha. P ehled získaných podklad : a) údaje o pr tocích na Bílin a jejích p ítocích ( eský hydrometeorologický ústav) za roky 2001 a 2002. Údaje byly poskytnuty z t chto profil : Databankové íslo
Název m rného profilu
2230
Chot jovice - Bílina
2260
Trmice - Bílina
2267
Ústí nad Labem - Klíšský potok
b) zpracované údaje o kvalit vody v profilech Bíliny a jejích p ítocích poskytlo Povodí Oh e s.p. Byly použity následující profily: íslo profilu 1179 1494 1074 1181 1077 1080 1081 1480 1487 1413 1083 1085 1086 1087 1088 1089 1488 1093 1096
Název kvalitativního profilu Bílina – p ítok Jirkov Bílina – pod VN Bílina/PKR Jirkov Bílina – Újezd p ítok Bílina – Újezd odtok Bílina – nad jezem D. Ji etín Mra ný potok – ústí Bílina – pod Mra ným potokem Bílina – Most pod OV Srpina – pod Po eradským p. Srpina – nad Vtelenským p. Srpina – Obrnice Bílina – Kyselka Bílina – nad OV Bílina Bílina – nad Hostomicemi Bou livec – Hostomice Bílina – pod Hostomicemi Bílina – Ohní Bílina – Trmice Ždírnický potok – Trmice
7
Hodnoty profil od Povodí Oh e nebyly dodány v podob surových dat z jednotlivých m ení, k dispozici jsme m li pouze statisticky zpracované údaje. Tím byla áste n znehodnocena p esnost p i výpo tu množství neseného zne išt ní. Navíc v t chto dodaných podkladech chyb ly i n které b žn m ené kvalitativní ukazatele jako CHSKCr. c) údaje o kvalit vody v profilech státní sít poskytl eský hydrometeorologický ústav. Jde o tyto profily: íslo profilu 1119 1120 1122 1123
Název kvalitativního profilu Bílina - Most Bílina - Chánov Bílina – Velv ty Bílina - Ústí nad Labem
V profilech státní sít byly sledovány všechny standardní ukazatele, data byla poskytnuta v podob konkrétních výsledk 12 vzork odebíraných jednou m sí n . d) údaje o kvalit a množství vypoušt ných vod byly získány: z HEISu (Hydro-ekologický informa ní systém VÚV) z VHB (Vodohospodá ská bilance) z RKZZ (Registr komunálních zdroj zne išt ní, vedený VÚV) e) základní statistické údaje obcí byly p evzaty ze statistických dat eského statistického ú adu za rok 2001 a rok 2002 p ístupné na webovských stránkách http://www.czso.cz (za rok 2001 z databáze po tu obyvatel k 1.1.2002 a za rok 2002 z databáze po tu obyvatel k 1.1.2003). f) vlastní odvození množství zne išt ní odtékající z malých obcí. Byla použita metodika vyvinutá v letech 1995-1997 p i ešení úkolu Ekologická studie Bíliny (Havlík a kol., 1997), která vycházela z vlastních výsledk VÚV T.G.M. – sledování a hodnocení odtok zne išt ní v obcích povodí Želivky v létech 1993 až 1995, normy SN 75 6401 „ OV pro více než 500 EO“ a SN 75 6402 „ OV do 500 EO“. g) pro vyhledání velikosti jednotlivých povodí a míst profil kvality a množství vypoušt ných vod byly použity základní vodohospodá ské mapy R: íslo listu VH. mapy 02-33 02-31 02-32 02-14 02-23 02-41 02-34
Název listu Chomutov Litvínov Teplice Petrovice D ín Ústí nad Labem Bílina
h) vlastní odvození zbývajících pr tok , které vycházelo p edevším z pom r jednotlivých povodí.
8
ploch
2.4.4 Metodika zpracování a vyhodnocení údaj 2.4.4.1 Kvalita vody a množství zne išt ní v profilech toku Byly provedeny výpo ty kvality vody a množství zne išt ní v profilech, hlavn tam, kde byly k dispozici kvalitativní údaje a údaje s m ením pr toku nebo bylo možné pr tok vypo ítat s p ijatelnou spolehlivostí z blízkého profilu se známou vydatností významných p ítok . Protože se poda ilo získat jen dva pr tokové profily na Bílin (Chot jovice a Trmice) bylo nutno p istoupit k t mto krok m: • Všechny kvalitativní profily ležící od km 0 až po km 50 po ítat pomocí pom r ploch povodí z pr tokového profilu Trmice. • Vytvo it dva imaginární pr tokové profily img1 ( km 66) a img2 ( km 47). • K t mto dv ma imaginárním pr tok m vypo ítat pom ry m sí ních pr tok mezi img1, img2 a Trmice získané z dat od roku 1995 až 96. • Z t chto pom r pak vypo ítat denní pr toky z profilu Trmice za roky 2001 a 2002. • Kvalitativní profily mezi km 50 až 55 po ítat pomocí pom r ploch povodí z pr tokového profilu img2. • Kvalitativní profily mezi km 55 až 70 po ítat pomocí pom r ploch povodí z pr tokového profilu img1. Schéma provedeného výpo tu pr toku pro kvantitativní profily je nazna eno v následující tabulce: íslo profilu jakosti – zp sob p epo tu pr toku z pr tokového profilu profil 1179 – po ítán z plochy povodí z pr tokového profilu img1 profil 1494 – po ítán z plochy povodí z pr tokového profilu img1 profil 1074 – po ítán z plochy povodí z pr tokového profilu img1 profil 1181 – po ítán z plochy povodí z pr tokového profilu img1 profil 1119 – po ítán z plochy povodí z pr tokového profilu img1 profil 1077 – po ítán z plochy povodí z pr tokového profilu img1 profil 1080 – po ítán z plochy povodí z pr tokového profilu img2 profil 1081 – po ítán z plochy povodí z pr tokového profilu img2 profil 1480 – po ítán z plochy povodí z pr tokového profilu img2 profil 1120 – po ítán z plochy povodí z pr tokového profilu img2 profil 1487 – po ítán z plochy povodí z pr tokového profilu img2 profil 1413 – po ítán z plochy povodí z pr tokového profilu img2 profil 1083 – po ítán z plochy povodí z pr tokového profilu img2 profil 1085 – po ítán z plochy povodí z pr tokového profilu Trmice profil 1086 – po ítán z plochy povodí z pr tokového profilu Trmice profil 1087 – po ítán z plochy povodí z pr tokového profilu Trmice profil 1088 – po ítán z plochy povodí z pr tokového profilu Trmice profil 1080 – po ítán z plochy povodí z pr tokového profilu Trmice profil 1089 – po ítán z plochy povodí z pr tokového profilu Trmice profil 1488 – po ítán z plochy povodí z pr tokového profilu Trmice profil 1122 – po ítán z plochy povodí z pr tokového profilu Trmice profil 1093 – po ítán z plochy povodí z pr tokového profilu Trmice profil 1096 – po ítán z plochy povodí z pr tokového profilu Trmice profil 1123 – po ítán z plochy povodí z pr tokového profilu Trmice 9
V profilech s primárními daty (státní sí HMÚ) byly spojeny údaje o kvalitativních ukazatelích s pr toky v konkrétních dnech, kdy byl kvalitativní údaj sledování proveden. Násobením byla vypo ítána hmotnostní množství zne išt ní ve všech sledovaných ukazatelích, nesená profily ve dnech sledování. Pr m rná hodnota denního odnosu profilem byla u každého ukazatele p epo ítána na celý rok. Ze zjišt ných hodnot kvalitativních ukazatel byly spo teny ro ní pr m rné hodnoty. Ve v tšin profil , kde byly k dispozici pouze zpracované výsledky (data Povodí Oh e, s.p.), byl pr m rný denní odnos zne išt ní vypo ítán jako sou in pr m rné koncentrace zne išt ní a pr m rného pr toku za celý rok. V tabulkách je provedeno srovnání jednotlivých výsledk i statisticky zpracovaných hodnot s nejvyššími p ípustnými hodnotami imisních ukazatel podle na ízení vlády . 82/1999 Sb. platného v dob sledování (roky 2001 a 2002) a s imisními standardy podle nového, nyní platného na ízení vlády . 61/2003 Sb. V p íslušných tabulkách ady 1 v p íloze je p ekro ení imisního standardu podle sou asného na ízení vyzna eno šedým podbarvením. 2.4.4.2
Množství odpadních vod a zne išt ní vypoušt né z komunálních zdroj
Množství odpadních vod bylo bilancováno po jednotlivých díl ích povodích (pomocných díl ích povodích) vymezených v kapitole 2.4.2. Podkladem byly zdroje registrované správcem toku (Povodí Oh e, s.p.) ve vodohospodá ské bilanci vedené jako celek z údaj od všech správc jednotlivých povodí v eské republice Výzkumným ústavem vodohospodá ským T. G. M. Údaje o registrovaném produkovaném zne išt ní a množství zne išt ní v toku mají r zný p vod, metodiku stanovení a míru spolehlivosti. P edpokládáme, že je v tšinou použita u registrovaného produkovaného zne išt ní metodika stanovení jednotlivých kvalitativních ukazatel vyhovující požadavk m na sledování zpoplatn ných zdroj zne išt ní podle vodního zákona. P i úvodním roce ešení m li zpracovatelé k dispozici pouze údaje o komunálních zdrojích zne išt ní. Do bilance byl za azen i Chemopetrol Litvínov jako dominantní pr myslový zdroj zne išt ní, protože v jedné z istíren jsou išt ny i komunální odpadní vody. Množství zne išt ní odtékající z malých neregistrovaných komunálních zdroj , nevybavených išt ním odpadních vod, bylo provedeno odvození vlastním postupem. Ten vychází ze specifických produk ních hodnot odvozených a použitých p i ešení výzkumného úkolu Ekologická studie Bíliny (Havlík a kol., 1997). Hodnoty byly stanoveny na základ n kolikaletého sledování typov a velikostn vzorových obcí v povodí Želivky (Just a kol., 1995). Tato specifická množství, p edpokládaná v úhrnném odtoku z obce, iní:
g obyv.den g 1,56 obyv.den g 24 obyv.den
15
BSK5 Pc Nc
Kvalifikovaným odhadem, respektující b žné pom ry jednotlivých složek zne išt ní, byla odvozena odpovídající specifická množství dalších pot ebných ukazatel :
10
g obyv.den g 20 obyv.den g 50 obyv.den 45
CHSKCr NL RAS
Pro stanovení odtokových množství se tyto specifické hodnoty násobí po ty fyzických obyvatel v obcích. Uvád ná specifická produkce celkového dusíku je dvojnásobná proti hodnot , kterou literatura (nap . Pitter, 1990) uvádí pro sídla vybavená jednotnou nebo splaškovou kanalizací. Zde používaná hodnota vychází z reálných m ení ve venkovských sídlech, kde lze p edpokládat, že odtoky dusíku zv tšují chovy hospodá ských zví at. Odvození provedené pro povodí Želivky, resp. Bíliny je podle názoru ešitel tohoto úkolu použitelné i pro povodí Lužnice. Údaje odvozené výše uvedeným postupem jsou v tabulkách ady 2 v p íloze ozna eny kódem VYP ve sloupci OV. 2.4.4.3
Porovnání údaj o produkci zne išt ní a množství zne išt ní v toku
Zpracované údaje byly bilancovány a porovnány za rok 2001 a 2002. U p íslušných tabulek ady 3 v p íloze je vždy uvedeno, ze kterých pomocných díl ích povodí se díl í povodí skládá. Bilancovány byly p edevším údaje BSK5, Ncelk., Pcelk. a RLžíh. U CHSK nemohlo být bilancování provedeno pro nedostatek vstupních dat. Z porovnání vyplývá, ve kterých úsecích dochází k výraznému nár stu neseného zne išt ní vlivem pr myslových zdroj . Specifikace pr myslového zne išt ní bude provedena v dalších letech ešení a následn bude aktualizována celková bilance zne išt ní v jednotlivých díl ích povodích.
11
DÚ 01: Hydro-ekologická studie Bíliny ešitelé: Petr Vlasák, Ladislav Havel, Tomáš Vránek, Ladislav Kašpárek
3.1. Hydrologická charakteristika
eka Bílina je významným tokem severozápadních ech, pramenící v Krušných horách na jv. svazích Kamenné h rky ve výšce 785 m n. m.. Poté co se dostane na úpatí Krušných hor, te e vícemén ve sm ru jihozápad – severovýchod nap í Mosteckou pánví a St edo eským st edoho ím, kterými protéká až do Ústí nad Labem, kde ve výšce 132 m n. m. ústí zprava do Labe. Plocha povodí je 1070,9 km2 a délka toku 84,2 km. Hlavním levostranným p ítokem je Srpina, pravostranné krušnohorské p ítoky mají podobný hydrologický režim jako Bílina a jsou stejn jako vlastní tok ve st edních a dolních ástech povodí z velké ásti regulovány i p evedeny do etných p eložek (viz. výše). Vodohospodá sky významné jsou i etné vodní nádrže vybudované v posledních desetiletích (Jirkov, Újezd, Janov…), které mají asto úzkou souvislost s rozvojem t žby uhlí v oblasti. Na druhou stranu ada atˇ už p irozených i um lých vodních útvar zanikla, nebo byla vysušena, jako nap . známé Komo anské jezero, kterým eka Bílina, v oblasti centrálního Mostecka p vodn protékala. Obr. 5: Bílina u Chemopetrolu (listopad 2002)
Vzhledem k tomu, že ada z výše zmín ných úprav zp sobila krom zm n odtokového režimu rovn ž p erušení dlouhodobých m ení v ad limnigrafických stanic, vychází tato studie z dat z období 1931 – 1960, publikovaných v Hydrologických pom rech III (tab. 2),
12
které jsou pro popis p irozeného hydrologického režimu posta ující. Pro zhodnocení sou asného stavu byly využity aktuální kratší asové ady pr tok ze stanic na zna n ovlivn né st ední a dolní ásti toku (Trmice, Újezd, Klišský potok) a následn porovnány s údaji ze stanice na vtoku do VD Jirkov, kde se dá ješt hovo it o relativn p irozených odtokových pom rech. Schéma vodohospodá ské soustavy povodí Bíliny je znázorn no na obr. 6. Z obrázku je z etelná složitost toku vody v soustav p irozených a um lých e iš i trubních p ivad .
13
Obr. 6: Schéma vodohospodá ských soustav v povodí Oh e a Bíliny (Vlasák a kol., 1997)
14
Pr m rný pr tok Bíliny má tedy podle Hydrologických pom r III za období 1931 – 1960 hodnotu 5,51 m3/s, v období minim klesá pod 1 m3/s (Q364 = 0,7 m3/s). Naopak hodnoty p ekro ení pr tok po dobu 30 dn v roce nejsou p íliš vysoké – 13 m3/s. Hodnota stoleté vody se v dolní ásti toku pohybuje nad 120 m3/s. V porovnání s povod ovou situací v srpnu 2002 (viz níže) je tedy z ejmé, že pr toky v tomto období na dolním toku Bíliny pr toky nebyly zdaleka tak výrazné jako na jiných tocích našeho území. Ro ní srážka pr m rná srážka v období 1931 – 1960 je 596 mm a pr m rný ro ní odtok 162 mm, rozdíl tedy iní 434 mm. Podle nového vy íslení za období 1931 – 1960 (Kašpárek, 1997), se odhaduje pr m rná ro ní srážka v povodí Bíliny na 619 mm. Rozdíl srážek a odtoku pak je 457 mm. Odtok je tedy v oblasti pod Krušnými horami pom rn nízký, p i emž naprostá v tšina vody v Bílin p itéká z vyšších ástí povodí. Sezónní charakteristiku pr tok pro zpracovávané území, lze odvodit z pr m rných denních pr tok na profilech Bílina – Trmice (2260) a Klišský p. – Ústí nad Labem (2267) za období 1997 – 2002 v denním chodu (obr.7), poskytnutých z hydrografické sít HMÚ. Obr. 7: Pr b h M-denních pr tok pro profily Trmice – Bílina a Klišský potrok za období 1997-2000.
60,000 50,000
3
(m /s)
40,000 30,000 20,000 10,000
1.10.2002
1.7.2002
1.4.2002
1.1.2002
1.10.2001
1.7.2001
1.4.2001
1.1.2001
1.7.2000
1.10.2000
1.4.2000
1.1.2000
1.10.1999
1.7.1999
1.4.1999
1.1.1999
1.10.1998
1.7.1998
1.4.1998
1.1.1998
1.10.1997
1.7.1997
1.4.1997
1.1.1997
0,000
datum
Trmice
Klišský potok
Minimální pr toky zaznamenáváme p evážn v letních m sících, kdy je pro naše klimatické podmínky charakteristické suché léto, s nízkými srážkami a vysokými teplotami. Druhé období minim nastávající na podzim, souvisí též s charakterem p irozeného hydrologického režimu, s nedostatkem srážek v tomto období. Zna n odlišná situace nastala v srpnu 2002 v d sledku mimo ádných srážek a následné povod ové situace na, která zasáhla v tšinu našeho území. Pr b h povod ové vlny na profilu Trmice – Bílina, je zachycen na obr. 8.
15
Obr. 8: Pr toky v profilu Trmice – Bílina b hem povod ové situace v r. 2002
60,000 50,000
(m3/s)
40,000 30,000
Bílina - Trmice
20,000 10,000
5.10.2002
28.9.2002
21.9.2002
14.9.2002
7.9.2002
31.8.2002
24.8.2002
17.8.2002
10.8.2002
3.8.2002
27.7.2002
20.7.2002
13.7.2002
6.7.2002
29.6.2002
0,000
datum
Z pr b hu hydrogramu je patrný výrazný vzestup pr tok (max.55 m3/s), který odpovídá v dlouhodobém asovém období p ibližn 20 leté vod . M žeme tedy poznamenat, že v porovnání s jinými oblastmi na našem území kde 250 až 500 leté povodn nebyly ni ím vyjíme ným, povod ová situace na vlastním toku Bíliny nebyla tak výrazná. Tomu nasv d uje i samotný pr b h povod ové vlny, která kulminovala pouze v jednom vrcholu, zatímco u jiných tok , kde m la povode v tomto roce mnohem katastrofáln jší následky, byl typický pr b h s dv mi po sob následujícími vrcholy. Na rozdíl od t chto tok , však v povodí Bíliny neprob hla významná první vlna srážek, takže srážky z druhé vlny padaly do velmi suchého povodí, ve kterém reten ní kapacita p dy byla volná. Tím lze tedy vysv tlit, že v povodí Bíliny prob hla sice významná, nikoliv však katastrofální povode , i když h eben Krušných hor byl zasažen mimo ádn velkou srážkou. asové zvýšení pr tok je z pohledu delší asové periody typické spíše pro jarní období, zp sobené p evážn táním sn hové pokrývky. V letních m sících, kdy na našem území jsou spíše charakteristické minimální pr toky, se jedná spíše o vedlejší maxima, v d sledku intenzivních srážek. Na obr. 9 je znázorn n chod pr m rných m sí ních pr tok za období 2000 – 2002, umož ující porovnat profily, kde se dá ješt hovo it o p irozených odtokových pom rech (VD Jirkov – p ítok), s místy kde již došlo k pozm n ní t chto podmínek.
16
Obr. 9: Pr m rné m sícní pr toky na vybraný profilech za období 2000 - 2002
25,000 20,000 15,000
(m3/s) 10,000 5,000 0,000
VD Jirkov (p ítok)
17
VD Újezd (odtok)
VD Újezd (p ítok)
LS Trmice
2
2
VD Jirkov (odtok)
I.0
.0
2
02
.0
2
02
LS - Klišský potok
XI
XI
X.
IX
II.
2
I.0
.0
2
02
VI
VI
VI
V.
1
2
.0
.0
02
IV
III
II.
2
1
I.0
.0
1
1
01
01
.0
I.0
XI
XI
X.
IX
II.
1
I.0
.0
1
01
VI
VI
VI
V.
0
1
.0
.0
01
IV
III
II.
1
0
I.0
.0
0
0
00
00
.0
I.0
XI
XI
X.
IX
II.
0
I.0
.0
0
00
VI
VI
VI
V.
0
.0
.0
0
00
IV
III
II.
I.0
m síc
V roce 2000 je patrné velmi vodné jarní období, zp sobené p edevším vysokými srážkovými úhrny v m síci b eznu. Vlivem t chto vysokých srážkových úhrn a táním sn hu zaznamenáváme pom rn velké pr toky, které p esahovaly v celkovém porovnání m sí ních pr m r i situaci v srpnu 2002. V záv r roku byla vodnost naopak nízká. Rok 2001 v porovnání s rokem 2000 byl mén vodný, stejn tak jako rozložení odtoku v pr b hu celého roku. Naprosto odlišný v porovnání s p edchozími lety byl však rok 2002, kdy se pr toky pohybovaly vysoko nad dlouhodobými pr m ry. Stejn tak vybo ovalo i jejich rozd lení b hem roku. Srpnová povode zasáhla i povodí Oh e, i když v m sí ním chodu není tento vliv tak patrný. Povod ové pr toky se však vyskytly i v jarním a podzimním období, zejména v lednu, únoru a listopadu. P estože vy íslení pr tok za rok 2003 nebylo v dob sestavení zprávy ješt dokon eno, nelze opomenout situaci zp sobenou vysokými teplotami a nedostatkem, vpodstat trvající od jarních m síc až do konce hydrologického roku. Pro podchycení této situace byla provedena hydrometrická m ení na ad p itok Bíliny (Vlasák a kol. 2002), ale i na horním toku samotné eky v její horní ásti, nedaleko obce Orasín (tab. 1). Tab. 1: Pr toky Bílina – Orasín, 2003
Datum
Bílina – Orasín (m3/s)
16.6.2003
30.7.2003
29.10.2003
0,055
0,036
0,026
Závažnost situace hydrologického sucha dokumentují i následující obr. 10 – 12 (http://www.ecmost.cz/ver_cz/voda/bilina/prutoky.htm), kdy se hodnoty pr tok v m síci srpnu nap . na jezu v Ji etín pohybovaly kolem 0,15 m3/s, zatímco b žn zde v jarním období protékalo mezi 2 – 4 m3/s. Na konci roku se pak odtoková situace op t za ala vracet do b žných pom r ..
18
Obr. 10:
Obr.11:
19
Obr.12:
20
Tab. 2: Základní hydrologické charakteristiky eky Bíliny (Hydrologické pom ry III) íslo hydr. po adí
Tok
Místo
Plocha povodí
km
2
Pr toky p ekro ené pr m rn po dobu
Pr m rné ro ní hodnoty rozdíl srážek odtokový srážky a odtoku odtok sou initel mm
mm
mm
Velké vody dosaž. nebo p ekro . pr m. jednou za
specifický odtok pr tok 30 90 180 270 330 355 364 1 l/s.km
2
3
2
3
m /s
5 10 20 50 100 rok (m3/s)
dn v roce (m /s)
1-14-01 Bílina 5 Bílina
Jirkov vodo et
37,87
707
390
317
0,45
10,04
0,38
0,9 0,5 0,3 0,2 0,1
0
15 Bílina
nad Ji etínským p.
130,15
657
406
251
0,38
7,95
1,03
2,4 1,3 0,8 0,5 0,3 0,1 0,1
18 Ji etínský p.
ústí
26,36
854
346
511
0,6
16,2
0,43
19 Bílina
pod Ji etínským p.
156,51
690
396
294
0,43
9,32
1,46
25 Bílina
nad Srpinou
286,52
651
408
243
0,37
7,71
44 Srpina
ústí
190,34
484
462
22
0,05
0,7
45 Bílina
pod Srpinou
476,86
585
430
155
0,26
4,91
2,34
5,5 2,8 1,7
55 Bílina
Chot jovice vodo et
621,7
576
433
143
0,25
4,54
2,82
6,7 3,4
1,2 0,9 0,6 0,3
9 10 14 18 26 49 83
55 Bílina
nad Bou livákem
625,32
576
433
143
0,25
4,54
2,84
6,7 3,4 2,1 1,3 0,9 0,6 0,3
9 10 14 18 26 49 83
69 Bou livák
ústí
99,52
668
473
195
0,29
6,19
0,62
1,5 0,7 0,4 0,3 0,2 0,1 0,1
8
70 Bílina
pod Bou livákem
724,84
588
437
151
0,26
4,77
3,46
8,1 4,2 2,5 1,5 1,1 0,7 0,4 10 13 19 25 32 62 95
72 Bílina
nad Teplickým p.
755,47
586
437
149
0,25
4,73
3,57
8,4 4,3 2,6 1,6 1,1 0,7 0,4 12 14 20 27 37 67 101
1 0,5 0,3 0,2 0,1 0,1
0
4
5
6
7 10 13 19 35 55 3
3,4 1,8 1,1 0,6 0,4 0,2 0,1
6
7 10 14 21 36 58
2,21
5,2 2,7 1,6
7
9 12 16 24 42 67
0,13
0,3 0,2 0,1 0,1 2
1
0,7 0,2 0,1 0
0
0
0,7 0,5 0,3
5
7 12 23 32
2
1
0
3
8 13 24 34
6
7
8
9 13 17 25 46 72
9 12 15 20 29 42
77 Teplický p.
ústí
70,89
703
488
215
0,31
6,81
0,48
1,1 0,6 0,4 0,2 0,2 0,1 0,1
78 Bílina
pod Teplickým p.
826,32
596
441
155
0,26
4,9
4,05
9,5 4,9 2,9 1,8 1,2 0,8 0,5 15 18 23 31 44 76 110
86 Bílina
nad Zálužanským p.
890,14
591
439
152
0,26
4,81
4,28
10 5,2 3,1 1,9 1,3 0,9 0,5 16 18 25 34 47 79 115 0
4
8 10 12 19 27
4
6
91 Zálužanský p. ústí
67,46
608
447
161
0,26
5,11
0,34
0,8 0,4 0,3 0,2 0,1 0,1
92 Bílina
pod Zálužanským p.
957,6
592
440
152
0,26
4,82
4,62
11 5,6 3,3
2
1,4
1
0,6 17 20 28 38 52 85 119
92 Bílina
Trmice vodo et
963,46
591
439
152
0,26
4,81
4,63
11 5,6 3,3
2
1,4
1
0,6 17 20 28 38 53 86 120
92 Bílina
nad Ždírnickým p.
963,87
591
439
152
0,26
4,81
4,64
11 5,6 3,3
2
1,4
1
0,6 17 20 28 38 53 86 120
ústí
61,39
658
378
280
0,43
8,87
0,54
1,3 0,7 0,4 0,2 0,2 0,1 0,1
102 Bílina
pod Ždírnickým p.
1025,3
595
436
159
0,27
5,05
5,18
12 6,3 3,7 2,3 1,6 1,1 0,6 20 23 31 41 56 91 125
102 Bílina
nad Klíšským p.
1030
595
436
159
0,27
5,05
5,2
12 6,3 3,6 2,3 1,6 1,1 0,6 20 23 31 41 56 91 125
103 Kližský p.
ústí
40,24
630
384
246
0,39
7,81
0,31
0,7 0,4 0,2 0,1 0,1 0,1
107 Bílina
pod Klíšským p.
1070,2
596
434
162
0,27
5,15
5,51
13 6,6
4
2,4 1,7 1,1 0,7 20 24 32 42 57 93 128
108 Bílina
ústí
1070,9
596
434
162
0,27
5,15
5,51
13 6,6
4
2,4 1,7 1,1 0,7 20 24 32 42 57 93 128
21
5
8 11 16 27 40
101 Ždirnický p.
0
4
5
9 12 17 29 43
8 12 17 30 44
8 10 12 15 19 29 40
3.2. Hydrochemická charakteristika V tab. 3 – 5 jsou shrnuty dostupné údaje o jakosti vody a jejím vývoji ve vybraných ukazatelích v jednotlivých profilech ( . km 66,0; . km 52,2; . km 34,2) za období 1994 – 2002. Tab. 3: Jakost vody, Bílina, . km 66,0 Havlík a kol. Chour a kol. Povodí Oh e 1994 - 1996 1998 - 1999 2001 - 2002 ukazatel jednotka pr m. min. max. pr m. min. max. pr m. min. max. pH 7,3 6,8 8,6 7,5 7,0 9,9 sírany mg/l 74,4 49,0 96,0 50,0 21,0 59,0 chloridy mg/l 19,1 11,0 37,0 12,0 1,0 17,0 N-NO2 mg/l 0,1 0,0 0,4 0,0 0,0 0,1 N-NO3 mg/l 1,4 0,3 2,7 1,2 0,0 2,1 N-NH4 mg/l 1,6 0,5 5,4 1,1 0,1 2,5 0,4 0,0 0,7 Fe celk. mg/l 0,5 0,1 1,9 0,5 0,1 0,9 Pcelkový mg/l 0,3 0,0 1,1 0,3 0,1 0,8 0,2 0,0 0,6 CHSK Cr mg/l 18,7 9,0 42,0 21,2 8,0 91,0 BSK 5 mg/l 4,0 1,8 8,6 3,9 1,3 12,3 2,8 0,9 5,7 Mn mg/l 0,2 0,0 0,4 0,2 0,1 1.0
Tab. 4: Jakost vody, Bílina, . km 52,2 Havlík a kol. Chour a kol. Povodí Oh e 1994 - 1996 1998 - 1999 2001 - 2002 ukazatel jednotka pr m. min. max. pr m. min. max. pr m. min. max. pH 7,5 7,3 8,1 7,3 7,1 7,6 sírany mg/l 262,1 150,0 451,0 206,0 140,0 390,0 chloridy mg/l 94,8 16,0 240,0 97,0 45,0 230,0 N-NO2 mg/l 0,3 0,1 0,6 0,6 0,1 2,0 N-NO3 mg/l 3,5 1,4 7,4 3,6 2,4 4,7 N-NH4 mg/l 10,5 3,7 33,7 9,4 3,0 29,0 Fe celk. mg/l 0,7 0,2 1,8 0,9 0,5 1,5 Pcelkový mg/l 0,2 0,1 0,6 0,2 0,1 0,7 CHSK Cr mg/l 29,6 17,0 49,0 BSK 5 mg/l 3,4 0,7 8,3 10,7 4,6 36,0 6,1 3,8 7,1 Mn mg/l 0,2 0,1 0,4 0,2 0,2 0,3
22
Tab. 5: Jakost vody, Bílina, . km 34,2 Havlík a kol. Chour a kol. Povodí Oh e 1994 - 1996 1998 - 1999 2001 - 2002 ukazatel jednotka pr m. min. max. pr m. min. max. pr m. min. max. pH 7,5 7,2 7,8 7,4 7,3 7,6 sírany mg/l 282,3 41,0 550,0 399,0 230,0 660,0 chloridy mg/l 88,8 31,0 160,0 113,0 49,0 150,0 N-NO2 mg/l 0,4 0,1 0,8 0,4 0,1 0,7 N-NO3 mg/l 4,6 1,7 7,7 6,0 3,9 8,0 N-NH4 mg/l 5,1 1,7 9,5 4,5 0,3 15,9 6,2 2,9 12,0 Fe celk. mg/l 0,5 0,2 1,2 0,8 0,0 2,2 Pcelkový mg/l 0,6 0,3 1,0 0,4 0,2 0,8 0,3 0,1 0,7 CHSK Cr mg/l 30,7 24,0 48,0 26,7 16,0 54,0 BSK 5 mg/l 17,3 12,5 26,0 17,6 4,0 36,0 9,4 3,5 18,8 Mn mg/l 0,2 0,1 0,3 0,2 0,0 0,3
Vývoj jakosti vody ve výše uvedených profilech je z ejmý z graf na obr. 13 - 16. Obr. 13: Vývoj jakosti vody v ukazateli N-NH4; podélný profil; 1994 – 2002 N-NH4 12 mg/l
94-96 98-99 01-02
8
4
0 66,0
52,2
23
34,2
.km
Obr. 14: Vývoj jakosti vody v ukazateli Pcelk; podélný profil; 1994 – 2002 Pcelk 0,6 mg/l
94-96 98-99 01-02
0,4
0,2
0
66,0
52,2
34,2
.km
Obr. 15: Vývoj jakosti vody v ukazateli CHSKCr; podélný profil; 1994 – 2002 CHSK mg/l
30 94-96 98-99 01-02
20
10
0
66,0
52,2
24
34,2
.km
Obr. 16: Vývoj jakosti vody v ukazateli BSK5; podélný profil; 1994 – 2002 BSK 20 mg/l
94-96 98-99 01-02 15
10
5
0
66,0
52,2
25
34,2
.km
4. DÚ 02: Bilance produkce zne išt ní z bodových zdroj a jakost vody v povodí Bíliny. ešitel: Ji í Ku era, Martin Novák, Drahomíra Ondráková.
4.1
Kvalita vody a množství zne išt ní v profilech tok
Údaje o sledování zne išt ní a pr tocích v profilech Bíliny za roky 2001 a 2002 shrnují tabulky 1 v p íloze. U n kterých profil nebyly k dispozici data za n které roky, nap . u profilu . 1480 „Most pod OV“ chybí rok 2002. Tabulky 1 v p íloze sestavené pro profily sledované HMÚ obsahují výpo et denních nesených množství zne išt ní, celoro ních pr m rných nesených množství, celoro ních pr m r pr toku a kvalitativních ukazatel . Tabulky 1 v p íloze z profil od Povodí Oh e obsahují statisticky zpracované hodnoty kvalitativních ukazatel b hem celého sledovaného roku, tj. pr m r, maximální a minimální denní hodnotu a celoro ní medián. Z pr m ru a pr m rného pr toku je odvozeno množství zne išt ní nesené profilem b hem roku. U obou tabulek jsou vloženy dva sloupce, uvád jící imisní standardy podle na ízení vlády . 61/2003 Sb. a p ípustné hodnoty zne išt ní pro ostatní toky podle na ízení vlády . 82/1999 Sb. N které ukazatele, které nemají stanoven imisní standard ve vládním na ízení . 61/2003 Sb., jsou uvád ny v samostatné tabulce. To se také týká údaje jako je CHSKMn, který byl v novém na ízení nahrazen CHSKCr. Hodnoty ukazatel , které p ekra ují imisní standardy podle nejnov jšího na ízení vlády, jež jsou p ísn jší oproti staršímu p edpisu, jsou v tabulkách zvýrazn ny šedým podbarvením. Údaje, které nebyly k dispozici, jsou v p íslušných bu kách prázdné. Vzhledem k omezenému asu pro ešení úkolu byl v tomto roce podrobn ji vyhodnocován pouze pr b h zne išt ní v ukazateli BSK5.
Pr b h BSK5 na toku v roce 2001 Tém v celém dolním toku Bíliny p ekra ují hodnoty BSK5 imisní standard 6 mg/l. Od nádrže Jirkov až po profil Dolní Ji etín se udržuje pr m rná hodnota pod imisním standardem, zjišt ná maxima v tšinou standard p ekra ují, zpravidla se však drží pod maximálními hodnotami podle NV 82/99. Od profilu Chánov až po ústí do Labe se pr m rná hodnota pohybuje v rozmezí 6-8 mg/l a p ekra uje imisní standard. Maximální hodnoty dosahují od profilu Kyselka až po profil Ústí n. L. 15 do 21 mg/l. V profilu Ústí nad Labem dokonce p ekro uje imisní standard i minimální hodnota.
Pr b h BSK5 na toku v roce 2002 V tomto roce, na rozdíl od p edcházejícího, který je ustálen jší, dochází k velké oscilaci hodnot od profilu Dolního Ji etína po profil Ústí nad Labem. V profilu Chánov byla nam ena dokonce maximální hodnota 41 mg/l. Zpravidla jsou však hodnoty BSK5 jsou asi o 1/10 nižší oproti p edcházejícímu roku. To lze pravd podobn p isuzovat mnohem v tšímu množství vody v toku, než bylo v roce 2001.
26
Podélný profil koncentrací BSK5 v Bílin v obou letech zachycují grafy 2.1.1 a 2.1.2 v p íloze.
4.2
Produkce zne išt ní v komunálních zdrojích
Nejvýznamn jší zdroje komunálního zne išt ní r zné velikosti rozd lené podle díl ích povodí a pomocných díl ích povodí shrnují tabulky 6 až 8. Údaje se vztahují k roku 2001. Tab. 6: Komunální zdroje nad 5 000 fyzických obyvatel: Díl í povodí (pomocné díl í povodí) Bílina od pramene po nádrž Újezd Bílina od nádrže Újezd po ústí do Loupnice Bílina od ústí Loupnice po ústí Srpiny Bílina od ústí Srpiny po ústí Bou livce Bílina od ústí Bou livce po ústí Byst ice Bou livec Bílina od ústí Byst ice po ústí Ždírnického p.
M sto ( OV)
Po et fyzických obyvatel
Jirkov
20 856
Litvínov (Chemopetrol)
27 136
Most
68 090
Bílina
15 773
Teplice Dubí (Teplice-Byst any) Duchcov (Zabrušany) Krupka (Teplice-Byst any)
52 891 7 540 8 805
27
13 382
Tab. 7: Komunální zdroje o velikosti 500 až 5 000 fyzických obyvatel napojené na OV: Díl í povodí (pomocné díl í povodí) Bílina od pramene po nádrž Újezd Bílina od nádrže Újezd po ústí Loupnice Loupnice Bílina od ústí Srpiny po ústí Bou livce Bou livec
Bílina od ústí Bou livce po ústí Byst ice Bílina od ústí Byst ice po ústí Ždírnického p. Ždírnický potok Bílina od ústí Ždírnického potoka po ústí do Labe
M sto, obec ( OV)
Po et fyzických obyvatel
Be ov
2090
Bra any
1 167
Mezibo í (Litvínov-Chemopetrol)
4 963
Obrnice (Most)
2 599
Hrob Lom Zabrušany Osek (Zabrušany) Hostomice (Bílina) Koš any Novosedlice (Teplice-Byst any) Probošov (Teplice-Byst any) Chlumec Chaba ovice
1 992 3 676 1 081 5 004 1 224 2 661
Trmice (Ústí n. L.-Nešt mice)
28
2 196 2 275 4 137 2 266 2 721
Tabulka 8: Komunální zdroje o velikosti 500 až 5000 fyzických obyvatel bez OV: Díl í povodí (pomocné díl í povodí) Bílina od nádrže Újezd po ústí do Loupnice Loupnice Srpina Bílina od ústí Srpiny po ústí Bou livce Bou livec
Bílina od ústí Bou livce po ústí Byst ice Bílina od ústí Byst ice po ústí Ždírnického p. Ždírnický potok Bílina od ústí Ždírnického potoka po ústí do Labe
M sto, obec
Po et fyzických obyvatel
Otvice
517
Horní Ji etín Dolní Ji etín Hamr Strup ice Havra Hrob ice Sv tec Zahoš Jeníkov Háj u Duchcova Ledvice Ohní Kostomlaty pod Milešovkou Bžany Rtyn nad Bílinou ehlovice Modlany Telnice Hostovice Velké Chvojno Chuderov
1 925 600 1 800 657 504 860 936 547 822 966 519 773 859 710 698 1 051 731 583 500 673 757
Dle této statistiky žije v hodnoceném povodí 272 513 obyvatel ve 45 obcích s po tem obyvatel v obci nad 500. Z toho je 23 obcí s po tem obyvatel 254 525 s išt ním odpadních vod a 22 obcí s po tem obyvatel 17 988 bez išt ní odpadních vod. istírny pod 500 fyzických obyvatel nejsou kompletn vedeny v Registru komunálních zdroj zne išt ní, proto nebyly v t chto tabulkách zpracovávány. Údaje odpovídají roku 2001 a od té doby mohlo dojít ke zm nám, nap . výstavb nových OV v n kterých obcích. Registrované a odvozené produkce zne išt ní ze všech známých komunálních zdroj za roky 2001 a 2002 obsahují tabulky . 2.x.y v p íloze, kde x je po adí díl ího povodí od pramene Bíliny k ústí Bíliny do Labe a y zna í poslední íslici roku 2001 a 2002. Zdroje jsou rozd leny po díl ích povodích. Typov se rozlišují zdroje: • Vyp = malé obce, které nejsou registrované v RKZZ a ve VHB a u kterých bylo provedeno odvození vlastními hodnotami specifických produkcí a po t obyvatel; • K = sídla registrovaná jako zdroje zne išt ní, z VHB a RKZZ; • P = pr myslové podniky se samostatným išt ním a vypoušt ním odpadních vod (v ešení za rok 2003 nejsou uvád ny). Po et obyvatel u komunálních zdroj p edstavuje po et fyzických obyvatel v sídle celkem. Procentické údaje u každého produk ního množství se vztahují k celkovém sou tu produkcí v daném ukazateli v celém hodnoceném povodí. 29
Obsah tabulek 2 v p íloze je p ehledn jako celek za všechna díl í povodí vyjád en ve výse ových grafech s prostorovým efektem 2.x.y v p íloze, kde x jeden z následujících kvalitativních ukazatel jdoucí od 1, tedy: BSK5, CHSKCr, NL, celkový dusík, celkový fosfor a RAS, a y je poslední íslice u roku 2001 a 2002. Všechny zdroje zne išt ní s množstvím menším jak 3 % jsou zahrnuty v grafech jako ostatní. Podíly na produkcích zne išt ní z komunálních zdroj v jednotlivých ukazatelích za rok 2001 vycházejí takto (vztaženo k celému povodí Bíliny):
BSK5: V roce 2001 byly dominantním zdrojem zne išt ní m sta Most-Chánov (51 %), Teplice-Byst any (15 %), Jirkov (5 %) a Litvínov-Chemopetrol (3 %). CHSKCr: Z dominantních zdroj tvo í 48 % zne išt ní v ukazateli CHSK Most-Chánov, 19 % Teplice-Byst any, 5 % Jirkov. Nerozpušt né látky: Op t dominuje Most-Chánov (57 %), následují Teplice-Byst any s 11 %). Celkový dusík: Zdroje celkového dusíku p ipadající z 44 % na Most-Chánov, 13 % TepliceByst any, 8 % Litvínov-Chemopetrol, 6 % Jirkov. Celkový fosfor: Nejv tší komunální zdroje celkového fosforu p edstavují istírny velkých m st – Most-Chánov (29 %), Teplice-Byst any (23 %), Litvínov-Chemopetrol (12 %), dále m sta Jirkov (8 %) a Bílina (7 %). Údaje za rok 2002 jsou obdobné jako v p edcházejícím roce pro ukazatele Ncelk a Pcelk, u ostatních dochází k rozdíl m. Vysv tlení m že spo ívat v tom, že u nutrient ukazatel být následující: ešením úkolu v roce 2003 byla popsána situace komunálních zdroj zne išt ní. Omezený asový i finan ní rozsah díl ího úkolu neumožnil provést vyhodnocení, zda a jak náro nými technologickými opat eními (intenzifikace istírny apod.) je možné snížit zne išt ní produkované zne išt ní z t chto zdroj .
4.3
Srovnání produkcí zne išt ní registrovaných v komunálních zdrojích a množství zne išt ní odvozených ze sledování profil eky Bíliny
Množství zne išt ní registrovaná v jednotlivých komunálních zdrojích a v povodích p ítok a odtok , a množství odvozená na základ sledování profil eky Bíliny uvád jí tabulky 3.x.y v p íloze, kde x je po adí díl ího profil a y je poslední íslice roku 2001 a 2002. V tomto prvním roce ešení byly do bilance zahrnuty pouze komunální zdroje zne išt ní, tabulky tedy ukazují p edpokládaný význam pr myslových zdroj (v etn vypoušt ní d lních vod) v jednotlivých díl ích povodích. Pr myslové zdroje budou do bilance dopln ny v dalším roce ešení. Z tohoto d vodu v této zpráv neuvádíme slovní hodnocení jednotlivých díl ích povodí.
30
5. Souhrn hlavních výsledk Cílem p edkládané studie je aktualizovat poznatky o stavu Bíliny a upozornit na eventuální prob hlé pozitivní i negativní zm ny v odstupu asu
Hydrologie -
-
-
-
-
Pro rámcové zhodnocení hydrologické situace Bíliny byla použita data z období 1931 – 1960, která jsou pom rn dob e využitelná pro popis p irozeného hydrologického režimu tohoto povodí. Pro porovnání s aktuální situací byla využita data z režimních pozorování v síti vodom rných stanic HMÚ a Povodí Oh e,data ze zpráv VÚV T.G.M., hydrologických ro enek Povodí Oh e i ze zdroj na internetu. Dlouhodob jší asové ady v m sí ním kroku byly k dispozici pro dolní ovlivn ný tok ze stanic Trmice a Klišský potok, provozovaných HMÚ, a to v denním chodu za roky 1997 –2002. Výb r t chto profil umož uje porovnat ovlivn né a neovlivn né pr tokové charakteristiky.Vlastní hydrometrická m ení v roce 2003 byla omezena na t i m ení v blízkosti obce Orasín v horní ásti toku Bíliny. Pr m rný pr tok Bíliny za období 1931 – 1960 má hodnotu 5,51 m3/s, v období minim klesá pod 1 m3/s (Q364 = 0,7 m3/s). Naopak hodnoty p ekro ení pr tok po dobu 30 dn v roce nejsou p íliš vysoké – 13 m3/s. Hodnota stoleté vody se v dolní ásti toku pohybuje nad 120 m3/s. V porovnání s povod ovou situací v srpnu 2002 je tedy z ejmé, že pr toky v tomto období na dolním toku Bíliny nebyly zdaleka tak výrazné jako na jiných tocích našeho území. Minimální pr toky jsou charakteristické pro letní m síce, kdy je pro naše klimatické podmínky charakteristické suché léto, s nízkými srážkami a vysokými teplotami. Druhé období minim obvykle nastává na podzim v souvislosti s nedostatkem srážek v tomto období. Zna n odlišná situace nastala v srpnu 2002 v d sledku mimo ádných srážek a následné povod ové situace, která zasáhla v tšinu našeho území. Výrazný vzestup pr tok (max.55 m3/s) Bíliny v tomto období odpovídal v dlouhodobého hlediska p ibližn 20 leté vod . V porovnání s jinými oblastmi našeho státu, kde 250 až 500 leté povodn nebyly ni ím vyjíme ným, povod ová situace na vlastním toku Bíliny nebyla tak výrazná. Povod ová situace vykazovala pouze jednu kulminaci, na rozdíl od jiných tok (2 kulminace), kde m la povode ve stejném roce mnohem katastrofáln jší následky. V povodí Bíliny neprob hla významná první vlna srážek, takže srážky z druhé vlny padaly do velmi suchého povodí, ve kterém reten ní kapacita p dy byla volná. Tím lze vysv tlit, že v povodí Bíliny prob hla sice významná, nikoliv však katastrofální povode , i když h eben Krušných hor byl zasažen mimo ádn velkou srážkou. asové zvýšení pr tok Bíliny je z pohledu delší asové periody typické spíše pro období jarního tání sn hové pokrývky. Povod ové pr toky se však vyskytly i v jarním a podzimním období, zejména v lednu, únoru a listopadu. Velmi vodné jarní období bylo kup íkladu v roce 2000 s p edevším vysokými srážkovými úhrny v m síci b eznu. Pr toky tohoto období dosahovaly vyšších hodnot než v srpnu 2002.
31
Jakost vody Jakost v podélném profilu: - S výjimkou ukazatele celkový fosfor je nejmén zne išt ný horní profil Bíliny – . km 66,0. V ukazatelích N-NH4 a CHSKCr lze jako nejhorší klasifikovat profil . km 52,2; v ukazatelích Pcelk a BSK5 pak dolní profil – . km 34,2. Zm ny jakosti v ase: - V profilu . km 66,0 došlo ve sledovaném období (1994 – 2002) k poklesu pr m rných, maximálních i minimálních hodnot koncentrace amoniakálního dusíku, pr m rných a maximálních koncentrací fosforu a pr m rných a minimálních koncentrací BSK5. - V profilu . km 52,2 došlo ve sledovaném období (1994 – 2002) k poklesu pr m rných, maximálních i minimálních hodnot koncentrace amoniakálního dusíku a pr m rných hodnot koncentrace fosforu. V ukazateli BSK5 dochází naopak v období 1998 – 1999 k nár stu pr m rných, maximálních i minimálních koncentrací, v období 2001 – 2002 k jejich snížení, ale stále nad úrove období 1994 – 1996. - V profilu . km 34,2 dochází ve sledovaném období k poklesu pr m rných, maximálních i minimálních hodnot koncentrace fosforu a CHSKCr, hodnoty BSK5 významn poklesly až v období 2001 – 2002, zatímco koncentrace amoniakálního dusíku v období 2001 – 2002 naopak v tomto profilu vzrostla (p edevším díky nár stu zjišt ných minimálních koncentrací v uvedeném období).
Kvalita vody a množství zne išt ní v profilech Bíliny -
V rámci ešení byly shromážd ny údaje o sledování množství a kvality vody ve sledovaných profilech eky Bíliny a n kolika jejích p ítok pro roky 2001 a 2002. Základem sledování je odb r prostých vzork provád ný zhruba jednou za m síc. U profil od Povodí Oh e to jsou pouze celoro ní pr m ry a další statistické hodnoty odvozené z 12 m sí ních hodnot za rok. Odpovídající bezprost edn m ené údaje o pr tocích jsou k dispozici u dvou profil . Pro další kvalitativní profily bylo použito p epo ítání z jiných dostupných profil . Z t chto m sí ních hodnot byly odvozeny pr m rné hodnoty zne išt ní a množství zne išt ní.
-
Podle kvality vody hodnocené dle na ízení vlády . 61/2003 Sb. lze sledovaný tok Bíliny rozd lit na dva úseky. V prvním úseku od pramene až po Dolní Ji etín hodnoty sledovaných ukazatel v rozhodující v tšin vyhovovaly imisním standard m stanoveným citovaným na ízením vlády. Druhý úsek p edstavuje ást od Dolního Ji etína až po ústí do Labe, kde byly imisní standardy v tšinou všechny p ekro eny.
-
Údaje o sledování zne išt ní toku specifickými polutanty dostupné pro ešení úkolu jsou velmi omezené, p estože v povodí jsou velmi významné zdroje t chto látek (nap . pr myslové areály). V tomto roce ešení nelze init žádné záv ry o výskytu a bilanci specifických zne iš ujících látek.
Produkce zne išt ní v komunálních zdrojích -
Na základ hodnot vykazovaných registrovanými producenty komunálních odpadních vod a vodohospodá sky podložených odhad produkcí neregistrovaných zdroj byla
32
sestavena produk ní bilance v základních ukazatelích a uspo ádána po zvolených díl ích povodích. -
Nejv tší podíl vypoušt ného zne išt ní z komunálních zdroj ve sledovaném území p ipadá na istírny Most-Chánov, Teplice-Byst any a Chemopetrol-Litvínov. P ehled m st a obcí odkanalizovaných do t chto istíren je uveden v kapitole 4.
Porovnání produkcí zne išt ní registrovaných ve zdrojích a množství zne išt ní odvozených ze sledování profil eky Bíliny a jejích p ítok -
P i ešení úkolu byl porovnán nár st množství neseného zne išt ní v každém díl ím povodí a produkce komunálního zne išt ní v tomto povodí. Nár sty množství zne išt ní v jednotlivých díl ích povodích ukazují na množství zne išt ní vypoušt ného v díl ích povodích z pr myslových zdroj , které budou podrobn ji studovány v dalším roce ešení.
-
Od nádrže Újezd po ústí nad Labem postupn neustále roste množství zne išt ní v toku. K nejv tšímu nár stu zne išt ní dochází v díl ích povodích Bíliny od Dolního Ji etína až k ústí Bou livce.
33
6. Literatura: SN 75 6401 – istírny odpadních vod pro více než 500 ekvivalentních obyvatel, normaliza ní institut, 1996,
eský
SN 75 6402 – istírny odpadních vod do 500 ekvivalentních obyvatel, eský normaliza ní institut, 1997, Havlík A. a kol. (1997a): Ekologická studie Bíliny. I. Podrobná ekologická studie. Zpráva . 72/210 pro MŽP R, VÚV T.G.M. Praha: 64pp. Havlík A. a kol. (1997b): Ekologická studie Bíliny. II. Kvalita vody a produkce zne išt ní v povodí Bíliny. Zpráva . 72/210 pro MŽP R, VÚV T.G.M. Praha: 32 pp. Chour V. a kol. (1998-2001): Vodohospodá ské ešení rekultivace a revitalizace Podkrušnohorské uhelné pánve. Projekt VaV/510/2/98, MŽP R. Just, T., a kol.: Ochrana jakosti vody vodárenského zdroje Želivka. Díl í úkol 02: Návrh ú inných zp sob nakládání s odpadními vodami. Záv re ná zpráva úkolu VÚV TGM, Praha 1995, Kašpárek, L. (1997): Hydrologická bilance oblasti SZ ech, s návrhy na úpravu struktury a funkce vodohospodá ské soustavy (zásobní, ochranná). In: Vlasák (1997): Likvidace následk d lní innosti, rekultivace zbytkových jam po povrchové t žb , denaturalizace t žebních oblastí. Zpráva pro MŽP R . 407/210, VÚV T.G.M.: 9-11. Kašpárek, L.(2000): Analýza a up es ování hydrologických podklad v povodí Oh e a Bíliny (DÚ 04). In: Chour V. a kol. (1998-2001): Vodohospodá ské ešení rekultivace a revitalizace Podkrušnohorské uhelné pánve. Projekt VaV/510/2/98, MŽP R. Na ízení vlády R . 82/1999 Sb., kterým se stanoví ukazatele p ípustného stupn zne išt ní vod Na ízení vlády R . 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách p ípustného zne išt ní povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypoušt ní odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech Pitter, P.: Hydrochemie. SNTL, Praha 1990,
Statistický lexikon obcí SSR 1982, Vydal Federální statistický ú ad ve spolupráci s eským a Slovenským statistickým ú adem a ministerstvy vnitra SR a SSR, SEVT Praha 1984, Vlasák, P. (1997): ): Likvidace následk d lní innosti, rekultivace zbytkových jam po povrchové t žb , denaturalizace t žebních oblastí. Zpráva pro MŽP R . 407/210, VÚV T.G.M. Praha:58 pp. Vlasák P. a kol. (2002): Hydrologie a kvalita vodních tok Podkrušnohorské oblasti. Zpráva .1050/210 pro MŽP R, VÚV T.G.M. Praha:48 pp+P íl.
www.czso.cz - stránky 1.1.2003
eského statistického ú adu – údaje o po tu obyvatel k 1.1.2002 a
Základní vodohospodá ská mapa SR, Vydal ú ad geodetický a kartografický, 1971
34
P ílohy • • •
Tabulky 1: Zne išt ní a množství zne išt ní v profilech v povodí eky Bíliny Tabulky 2: Zdroje zne išt ní v díl ích povodích a pomocných díl ích povodích Tabulky 3: Bilance zne išt ní pro díl í povodí
• •
Grafy 1: Pr b h BSK5 v podélném profilu na toku Bíliny Grafy 2: Zastoupení množství zne išt ní z komunálních zdroj na toku Bíliny
35
