Šek - platební instrument na ústupu

Bankovní institut vysoká škola Praha Finanční obchody

Šek - platební instrument na ústupu Bakalářská práce

Autor:

Kateřina Faltysová, DiS. bankovní management, bankovní manaţer

Vedoucí práce:

Ing. Ivana Šímová

Praha

Červen 2010

1

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem celou bakalářskou práci zpracovala samostatně za pouţití pramenů uvedených v přiloţeném seznamu literatury.

V Lukavici, dne 5.6.2010

………………………… Kateřina Faltysová, DiS.

2

Poděkování Za cenné připomínky a trpělivé vedení při psaní této bakalářské práce děkuji vedoucí mé práce paní Ing. Ivaně Šímové.

3

Anotace Bakalářská práce je zaměřena na šek, platební instrument , který je součástí platebního styku na území České republiky. Šek je zkoumán z hlediska svých charakteristických rysů a zároveň je ve vybraných aspektech srovnáván s ostatními alternativami úhrady. Cílem je, dle získaných teoretických poznatků, objasnit tvrzení, zda se skutečně jedná o platební instrument na ústupu. V rámci práce je zpracován tematicky orientovaný dotazník, jehoţ úkolem je vyhodnotit tvrzení i po praktické stránce, tj. dle odpovědí tázaných respondentů.

Anotation The bachellors thesis deals with the cheque as a instrument of payment, which is the part of the system of payment in the Czech Republic location. The cheque itself is studied from the point of view of its characteristic features, as well as compared with other alternative instruments of payment in some specific aspects. The main aim of this work is, according to gained theoretical knowledge, to make clear the statement that this instrument of payment is really on the decline. This thesis also includes a theoretically oriented questionaire, which goal is to analyse this statement theoretically regarding the respondents‘ answers.

4

Obsah ÚVOD…………………………………………………………………………………… 7 1. ŠEK, INSTRUMENT PLATEBNÍHO STYKU ……………………………………. 1.1. Základní přehled právní úpravy ………………………………………………... 1.2. Definice šeku…………………………………………………………………… 1.3. Rozdělení účastníků šekového závazku…………………………………............ 1.4. Výkon práv ze šeku……………………………………………………………...

8 9 10 12 13

2. POSTAVENÍ ŠEKU V ČESKÉ REPUBLICE …………………………………….. 15 2.1. Systém zaručeného šeku v České republice …………………………………… 16 2.2. Podmínky českých bank pro vystavení šeku …………………………………... 17 2.3. Rozdělení šeku dle výstavce…………………………………………………..... 18 2.3.1.Soukromé šeky ………………………………………………………........ 18 2.3.2.Bankovní šeky……………………………………………………………. 19 2.4. Průběh placení šekem ………………………………………………………….. 20 2.4.1. Způsob proplacení šeku………………………………………………….. 21 2.4.2. Vývoj šeků určených k okamţitému proplacení Komerční bankou, a. s. ve sledovaném období………………………………………………….... 23 2.5. Porovnání cenových nabídek mezi konkurenčními bankami v České republice 23 2.5.1. Nabídka šeku Komerční bankou, a. s. ………………………………….... 24 2.5.2. Nabídka šeku Českou spořitelnou, a. s. ………………………………….. 25 2.5.3. Nabídka šeku Československou obchodní bankou, a. s………………….. 26 3. ŠEK VS. TUZEMSKÁ PLATBA …………………………………………………... 3.1. Tuzemský platební styk ………………………………………………………... 3.2. Nástroje tuzemské platebního styku ………………………………………….... 3.2.1. Příkaz k úhradě …………………………………………………………. 3.2.1.1. Náleţitosti příkazu k úhradě ……………………………………. 3.2.2. Inkaso, SIPO ……………………………………………………………. 3.3. Platební prostředky el. bankovnictví …………………………………………... 3.4. Lhůty provádění tuzemských převodů ………………………………………… 3.5. Cenové porovnání platebních instrumentů dle vybraných bank ……………….

28 28 29 29 30 31 32 34 34

4. ŠEK VS. ZAHRANIČNÍ PLATBY ……………………………………………….. 4.1. Zahraniční platební styk ……………………………………………………….. 4.1.1. Přeshraniční převody ……………………………………………………... 4.1.2. IBAN, SWIFT, B.I.C. ……………………………………………………. 4.2. Zahraniční platební příkaz ……………………………………………………... 4.2.1. Uţití zahraničního platebního příkazu v praxi …………………………… 4.2.2. Realizace hladkých plateb ………………………………………………... 4.2.3. Náleţitosti příkazu zahraničního převodu ………………………………...

36 36 37 38 38 39 40 40

5

4.3. Lhůty zahraničního platebního styku ………………………………………….. 42 4.4. Cenové porovnání zahraničních plateb dle vybraných bank …………………... 42 5. ŠEK VS. PLATEBNÍ KARTA …………………………………………………….. 5.1. Historie platební karty …………………………………………………………. 5.2. Platební karta, druhy platební karty …………………………………………..... 5.3. Způsoby a moţnosti vyuţití platebních karet ………………………………….. 5.4. Průběh transakce provedené kartou a její zúčtování ………………………….... 5.5. Srovnání platebních karet a šeků z hlediska cen a statistických dat ………….... 5.5.1. Cenová srovnání transakcí platební kartou dle vybraných bank …………. 5.5.2. Statistická srovnání transakcí platební kartou dle vybraných bank ……….

44 44 45 47 48 50 50 51

6. SOUHRNNÉ SROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH VÝSTUPŮ ………………………. 53 6.1. Srovnání šek vs. tuzemská platba ……………………………………………….. 54 6.2. Srovnání šek vs. zahraniční platba …………………………………………….... 55 6.3. Srovnání šek vs. platební karta ………………………………………………….. 57 6.4. Dotazník: Šek, platební instrument na ústupu …………………………………... 59 6.4.1. Vyhodnocení dotazníku: Šek, platební instrument na ústupu ……………. 60 ZÁVĚR………………………………………………………………………………….. CONCLUSION…………………………………………………………………………. SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY…………………………………………………... SEZNAM GRAFŮ A TABULEK………………………………………………………. SEZNAM OBRÁZKŮ…………………………………………………………………..

6

68 70 72 74 76

ÚVOD V této bakalářské práci na téma Šek, platební instrument na ústupu bych se chtěla blíţe zabývat skutečností tohoto tvrzení na úrovni českých poměrů. Chtěla bych zjistit, zda šek opravdu ztrácí v platebním styku na svém významu, popř. objasnit příčinu ústupu za pomoci srovnání s ostatními alternativami platebních instrumentů a následně vyhodnotit zjištěné poznatky. Část práce bude věnována charakteristickému rámci šeku a ostatním alternativám platebních instrumentů a dále následnému srovnání získaných aspektů z hlediska výhod a nevýhod, které jsou uplatnitelné v platebním styku. Jednotlivé instrumenty bych chtěla srovnat z hlediska dostupnosti, cenové politiky, nabízených sluţeb v oblasti šeků dle jednotlivých bank a časové náročnosti při zúčtovaní. Stejným způsobem bych je také mezi sebou chtěla porovnat v rámci veřejně dostupných statistických dat. Teoretické poznatky a výsledky z nich zjištěné bych chtěla srovnat se získaným výstupem z dotazníku. Dotazník by měl mít vypovídací schopnost o rozsahu pouţitelnosti šeku v praxi, měl by určit typický charakteristický rys uţivatele tohoto nástroje, ukázat z jakého podnětu nejčastěji k úhradě dochází a objasnit důvod negativního postoje k této formě úhrady v závislosti na získaných skutečných výpovědích účastníků platebního styku. Vzhledem k obsáhlosti problematiky jednotlivých řešených platebních instrumentů bude jejich teoretické charakteristice věnován prostor zohledňující cíl a rozsah práce, zároveň však bude vystiţena jejich skutková podstata. Jako prvotní impuls k zamyšlení nad skutečným významem a postavením šeku v současném platebním systému bych ráda vyuţila níţe uvedené citace autora Zdeňka Kovaříka z knihy „Směnka a šek v České republice“ se zájmem o zjištění její míry pravdivosti, a to: „Směnka i šek patří neodmyslitelně k tržní ekonomice, jsou spojeny tradičně s obchodováním, i když ani jiné majetkové a platební vztahy se těmto nástrojům nevyhýbají. To platí obecně a platilo to i u nás. Jestliže přesto zdá se nám tato oblast zcela novou a neprobádanou, je tomu tak proto, že s odklonem od tržní ekonomiky na počátku 50. let a přechodu k hospodářství plánovanému ztratila zejména směnka živnou půdu a tiše se z hospodářské i společenské praxe vytratila. Tím zmizelo i povědomí o směnce, návyky a dovednosti při zacházení s ní. Osud šeku nebyl tak nepříznivý, neboť ten, byť v podobě neúplné a ekonomicky deformované, přežil v podnikové i soukromé praxi.“ 7

1. ŠEK, INSTRUMENT PLATEBNÍHO STYKU „Kdy byly poprvé pouţity šeky jako náhrada peněz, není přesně známo. Někteří historici se domnívají, ţe to bylo okolo roku 352 před. n. l. v antickém Římě. První historicky doloţené pouţití šeku pochází aţ ze začátku 15. století z Nizozemí. Amsterdam byl v té době jedním z nejdůleţitějších obchodních center v Evropě. Obchodníci ukládali u bankéřů své peníze a jako potvrzení o vkladu od nich dostávali stvrzenky. Uloţené peníze bylo moţné pouţít k placení obchodních závazků na základě písemného příkazu vkladatele, který předal příjemci. Tak vznikly ručně psané šeky. Tento způsob placení se rychle ujal v Anglii a rozšířil se do dalších zemí. Ve Spojených státech je doloţeno pouţívání šeků v roce 1681. První tištěné šeky byly vydány nejpozději v roce 1762 britským bankéřem Lawrencem Childsem . Slovo šek – „check“ – pochází pravděpodobně z Anglie ze 17. století, kdy se na šeky začala tisknout sériová čísla, aby se snadno evidovaly – „check on them.“1 Šeky jsou v dnešní době klasickým nástrojem platebního styku, prostředkem placení v přítomnosti. Jeho obliba a rozšíření je v jednotlivých zemích různá, závisí na tradicích a

rozvinutosti

jiných

platebních

instrumentů.

Vyuţívají

se

při

hotovostních

i bezhotovostních platbách. Lze se s nimi setkat v obchodním styku i při neobchodních platbách soukromých osob. V České republice je pouţívání šeků „kmenově“ upraveno směnečným a šekovým zákonem, který je v souladu s tzv. Ţenevskými konvencemi, coţ je mezinárodně platná dohoda, podle níţ je šekové právo upraveno v řadě zemí.

1

Zpracováno

dle

http://finance.idnes.cz/fi_blind.asp?r=fi_osobni&c=A050728_151511_fi_osobni_vra/

k 10.3.2010

8

1.1. Základní přehled právní úpravy Základní pramen, upravující šekové právo na našem území, byl obecný zákon o šeku č. 84/1906 ř. z. vydaný v Rakousku. Tento zákon byl se vznikem Československa ponechán v platnosti aţ do období protektorátu. Tehdy byl dle vládního nařízení zaveden Jednotný šekový řád vycházející z principů přijatých na ţenevské konferenci o sjednocení šekového práva (rok konání 1931). V roce 1950 byla celá dosavadní právní úprava šekového práva na území ČSR nahrazena zákonem č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový. Tento zákon zrušil mj. zákon č. 84/1906 ř. z., o šeku, vládní nařízení č. 111/1941 Sb. a č. 372/1941 Sb., kterými se vydává a zavádí jednotný šekový řád, a také zákon šekový č. 256/1941 Sb.z. Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, je doposud aktuální právní úpravou šekového práva s jedinou novelizací v roce 2000 provedenou zákonem č. 29/2000 Sb. Tato novela se nepatrně dotkla oblasti šekové notifikace, a v podstatě nepřinesla ţádnou změnu. Patří mezi nejstarší právní předpisy u nás dosud platné a uţívané.2 Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, je rozdělen do tří článků, přičemţ článek I. pojednává o směnce, článek II. o šeku a článek III. o ustanoveních společných. Právní úprava šekové oblasti zahrnuje zejména tyto zákony: 

zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů,



zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,



zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů,



zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů,



zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů,



devizový zákon č. 219/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů,



zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

2



vyhláška ČNB č. 183/2002 Sb., v platném znění,



vyhláška ČNB č. 434/2002 Sb., v platném znění,



další právní předpisy.

KOVAŘÍK, Z., Zákon směnečný a šekový. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. X s.

9

1.2. Definice šeku „Zákon směnečný a šekový neobsahuje prakticky ţádné definice, neboť vychází ze skutečnosti, která v době jeho vydání byla jistě všeobecně platnou, to je z předpokladu, ţe obecné pojmy k šeku se váţící jsou tak notoricky zaběhnuté a v praxi známé, ţe není nutno zákon zatěţovat doktrinálními definicemi. Proto jsou upraveny aţ právní důsledky určitých jevů, aniţ by tyto jevy byly v zákoně blíţe popsány. Stejně je tomu i se základním pojmem

šekového

práva,

tedy

s pojmem

šeku

samotného.

Zákon

ponechává

tedy pojmovou podstatu šeku pouze teorii.“ „Šek lze definovat jako dluţnický cenný papír, který je vystaven v zákonem stanovené formě a jímţ výstavce bezpodmínečně přikazuje jiné osobě, a to pravidelně bance, u níţ má pohledávku, se kterou je oprávněn šekem disponovat, aby tato osoba zaplatila majiteli šeku peněţitý obnos šekem stanovený.“3 Šekové právo vzniká vydáním šekové listiny, přičemţ po celou dobu toto právo putuje s listinou aţ do jejího zániku, kdy se zánikem listiny zásadně zaniká i šekové právo. Šek je cenný papír krátkodobého charakteru, který obsahuje bezpodmínečný příkaz výstavce šeku bance, aby vyplatila z jeho běţného účtu oprávněnému majiteli šeku na šeku uvedenou peněţitou částku. Někdy se bankovní terminologií uvádí, ţe šek je v podstatě platebním příkazem, který dává majitel účtu bance, aby k tíţi jeho účtu zaplatila určitou částku ve prospěch příjemce, potaţmo subjektu uvedeném na šeku. Náleţitosti šeku a způsob jeho pouţití je konkrétně upraven zákonem směnečným a šekovým. Pouţívání šeků v České republice je dále upraveno všeobecnými obchodními podmínkami bank. Podle zákona musí šek obsahovat následující podstatné náleţitosti, bez jejich uvedení je (aţ na několik málo zákonem přesně stanovených výjimek) šek neplatný:4

3

Kovařík, Z. Směnka a Šek v České republice. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2000. 299 s.

4

DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vyd. Praha: Linde Praha, a. s., 2005. 357 s.

10



označení, ţe jde o šek,

Toto označení musí být obsaţeno ve vlastním souvislém textu listiny a musí být napsáno v jazyce, v němţ je tato listina – šek sepsána. Celý šek proto musí být sepsán v jednom jazyce. 

bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněţitou sumu,

Částka na šeku musí být v určité měně. Můţe být uvedena číslicemi nebo slovy, v praxi je obvyklý obojí způsob současně. Český směnečný a šekový zákon nestanovuje povinnost vypisovat směnečnou sumu slovy. V §6, odst.1,2 zákona směnečného a šekového je uvedeno, ţe: „je-li šeková suma udána jak slovy, tak čísly a neshodují-li se tyto údaje, platí suma vyjádřená slovy. Je-li šeková suma udána několikrát slovy nebo několikrát čísly a neshodují-li se tyto údaje, platí suma nejmenší. 

jméno, toho, kdo má platit,

Tato osoba se vyznačuje jako šekovník a u pravidelných šeků jí můţe být pouze banka, která vede výstavci šeku účet, s nímţ je výstavce šeku oprávněn disponovat prostřednictvím šeků. Šekovník je a můţe být jen osobou, která má provést výstavcův příkaz, není a ani nemůţe být ţádným dluţníkem ze šeku. 

údaj místa, kde má být placeno,

Šek můţe být řádně předloţen k placení pouze v udaném platebním místě. Není-li toto místo výslovně uvedeno, povaţuje se za ně místo uvedené u šekovníka, pokud by zde bylo uvedené více místních údajů, je šek splatný v místě uvedeném na prvním místě. Jestliţe není u šekovníka uveden ţádný místní údaj, je šek splatný v místě, kde má šekovník svůj „hlavní závod“. 

datum a místo vystavení šeku,

Datum vystavení šeku je velmi důleţité, zákon s ním spojuje běh celé řady lhůt. Musí být uvedeno zcela jednoznačně (den, měsíc, rok). Údaj o platebním místě šeku určuje, kde je šek splatný. Není-li výslovně místo vystavení šeku uvedeno, povaţuje se za místo vystavení místo, uvedené u výstavce šeku.

11



podpis výstavce,

Vlastnoruční podpis výstavce šeku musí být v souladu s podpisovým vzorem k účtu a sjednaným způsobem podepisování. U podnikatelských subjektů bývá součástí podpisu razítko výstavce, popř. je alespoň uveden název firmy. Fyzické osoby opatřují šek pouze vlastnoručním podpisem. Podepsáním šeku stvrzuje výstavce celou listinu, měl by proto být umístěn pod ostatními částmi šeku, zpravidla se nachází ve spodním pravém rohu dole. Výstavce šeku odpovídá za proplacení šeku a tuto svoji odpovědnost nemůţe ţádnou doloţkou vyloučit ani omezit.

1.3. Rozdělení účastníků šekového závazku Na šeku se setkáváme s osobami podepsanými, tedy zpravidla šekově zavázanými, stejně tak i s osobami pouze uvedenými, které šekově právní povinnosti nemají, mohou mít však určitá oprávnění. Mezi účastníky šekového vztahu můţeme uvést: 

výstavce,

Účastník vztahu, jenţ vystavením a podpisem šeku ze zákona zodpovídá za jeho proplacení a svou odpovědnost, jakoukoliv doloţkou na šeku uvedenou, nemůţe vyloučit. 

šekovník,

Účastník vztahu určený výstavcem k proplacení šeku majiteli tohoto instrumentu. Šekovníkem nikdy nesmí být zároveň výstavcem šeku. 

majitel (remitent),

Účastník vztahu, v jehoţ prospěch je šek emitován. Jedná se tedy o prvního majitele, stejně tak i prvního věřitele šeku. 

dále zde můţeme zařadit indosanta a avala.

Účastníci vztahu, jejichţ institut vzniká v souvislosti s převodem a zajištěním práv a povinností vyplývajících ze šeku. Šeky, v závislosti na účastnících vztahu, lze dále rozdělit podle toho, komu má být šek proplacen:

12



šek na řad, nebo tzv. order šek; jedná se o šek, který je vystaven přímo na určitou osobu s výslovnou doloţkou „na řad“ nebo i bez této doloţky. Tento typ šeku nelze vyplatit jinému subjektu, neţ je subjekt na šeku uvedený. Změnu příjemce šeku lze provést pouze tzv. indosamentem za podmínek, které jsou v souladu se zákonem směnečným a šekovým. V tomto vztahu je indosantem označen ten subjekt, který převod šeku převádí, indosatářem je nabyvatel šeku.



šek na jméno, nebo tzv. rektašek; v tomto případě je šek vyplacen určité osobě, na šeku uvedené, s doloţkou „nikoli na řad“ nebo s doloţkou stejného významu. U tohoto institutu lze šeková práva převádět na jiný subjekt pouze na základě a s účinky prosté cesse.



šek na majitele, drţitele; je šek, na kterém není uvedena osoba, které má být zaplaceno, popř. je uvedena, ale s doloţkou „nebo majiteli.“ Šeková práva jsou, v tomto případě, na jiný subjekt převáděny pouhým předáním šeku.

1.4. Výkon práv ze šeku Podle zákonné úpravy můţeme o šeku hovořit jako o „vistašeku“, neboť kaţdý šek je splatný při předloţení. Řádná prezentace šeku je omezena lhůtou, která je ošetřena zákonem směnečným a šekovým, její nedodrţení má za následek zánik práv majitele šeku vůči výstavci, avšak šekovník můţe platit i po uplynutí prezentační lhůty za předpokladu, ţe šek nebyl výstavcem odvolán, tzn. výstavce přikázal zákaz výplaty šekovníkem. Odvolání šeku je vţdy účinné aţ po uplynutí řádné lhůty k předloţení šeku, do té doby je výstavce svým příkazem vázán.5 Pokud však byl šek řádně a včas prezentován a nebyl proplacen, je nutné protestovat (pokud na šeku není uvedena doloţka „bez protestu“) a dluţnou částku vymáhat soudní cestou. Od místa a dne vystavení a místa, kde má být placeno, se odvíjí lhůty k předloţení a proplacení šeku, tzv. prezentační lhůty.

5

KOTÁSEK, Josef; POKORNÁ, Jarmila; RABAN, Přemysl a kolektiv. Kurs obchodního práva.Právo cenných papírů. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 604 s.

13

Všechny další vlastnosti šeků velmi závisejí na příslušnosti země výstavce, která spadá buď do oblasti tzv. Ţenevské konvence, coţ je mezinárodně uznávaná dohoda, podle níţ je šekové právo upraveno v řadě zemí, především v oblasti kontinentální Evropy, nebo do oblasti anglo-americké (USA, Kanada, Anglie, Austrálie, Nový Zéland, Jihoafrická republika). Podle této příslušnosti se odvíjí i splatnost zahraničních šeků. Zde můţeme rozlišit lhůty k předloţení šeku podle oblastní úpravy:6 

oblast ţenevská

-

Šek je vydaný a splatný ve stejném státě, platí prezentační lhůta 8 dnů.

-

Šek je vydaný v jednom státě, splatný ve druhém státě stejného světadílu, platí prezentační lhůta 20 dnů.

-

Šek je vydaný v zemi jednoho světadílu a splatný v zemi jiného světadílu, platí prezentační lhůta 70 dnů.



oblast anglosaská

-

Uznává pouze tzv. „rozumný čas“, který je v praxi vykládán jako 90 dnů, pokud není doloţkami stanoveno jinak.

Prodlouţit prezentační lhůtu lze postdatováním data vystavení, tzn. datum vystavení šeku se rovná datu v budoucnu. Takovýto šek můţe být majitelem šeku předloţen k placení i přede dnem, jenţ je udán na šeku jako datum vystavení. Tato skutečnost je přímo upravena § 28 odst. 2 zákona směnečného a šekového. Jedná se tak o šek splatný na viděnou, jeţ je splatný ihned v den předloţení oprávněným subjektem. Účastníci šekových obchodů si takto fakticky prodluţují poměrně krátkou prezentační lhůtu šeku. Podle zákonné úpravy některých zemí lze takto vystavený šek šekovníkem proplatit nejdříve v den, který je totoţný s datem vystavení uvedeném na šeku.

6

MARVANOVÁ, Marie; HOUDA, Martin a kolektiv. Platební styk aneb platební a zajišťovací instrumenty ve vnitřním a zahraničním obchodě. 1. vyd. Brno: E.P.B.K., 1993. 106 s.

14

2. POSTAVENÍ ŠEKU V ČESKÉ REPUBLICE V České republice je pouţívání šeků upraveno směnečným a šekovým zákonem, který je v souladu s tzv. Ţenevskými konvencemi, coţ je mezinárodně platná dohoda, podle níţ je šekové právo upraveno v řadě zemí. Šek je jedním z platebních instrumentů, jeţ není v České republice v současné době příliš rozšířen. Jeho obliba a rozšíření je v jednotlivých zemích různá, hodně záleţí na tradicích a rozvinutosti ostatních platebních instrumentů. V České republice byla éra šeku vytěsněna jinými „zaţitějšími“ platebními instrumenty. Pro většinu lidí se stává šek starým platebním instrumentem, který pomalu vymírá, přestoţe skýtá následující výhody: 

odloţené placení – klient má šekovou částku na svém účtu většinou úročenou aţ do zaúčtování šeku bankou,



klient nemusí předčasně vybírat finanční prostředky ze svého účtu,



platba šekem odstraňuje klientovi časové ztráty a finanční náklady s příjmem, přepočítáváním, uchováváním, ochranou a odvodem peněz,



klient je vţdy solventní, i kdyţ u sebe nemá peníze v hotovosti,



klient není závislý na dostupnosti a funkčnosti bankomatů nebo na pokladních hodinách banky,



platba šekem je bezpečnější oproti platbám v hotovosti.

Česká republika nijak nezaostává za mezinárodní nabídkou sluţeb týkajících se šeků. České

banky

vystavují

bankovní

šeky

do

zahraničí

na

své

korespondenty

jako na šekovníky. Rovněţ přijímají šeky na zahraniční šekovníky k inkasu a provádí rovněţ eskont bankovních šeků. Forma šeku v České republice je především díky Zaručenému šekovému systému velmi podobná ve všech bankách, které se na tomto systému podílely.

15

2.1. Systém zaručeného šeku v České republice Cílem Zaručeného šekového systému bylo rozšířit moţnosti bezhotovostního placení v době, kdy nabídka platebních karet u nás byla velice omezená. Zaloţen byl na počátku devadesátých let tuzemskými bankami po vzoru systému Eurocheque a stanovil jednotná pravidla, při jejichţ dodrţování měl majitel šeku garanci proplacení bankou, která mu tiskopisy šeku vydala. Zaručený šekový systém byl označen vlastním registrovaným logem, jímţ byla královská koruna v červené barvě se stříbrnou výplní. Garantem zaručeného šekového systému a správcem loga byla Česká národní banka. Logo bylo povinnou součástí šeku i záruční karty a na dalších materiálech vyjadřovalo příslušnost k zaručenému šekovému systému. Místa (banky, pošty, obchody), která přijímala šek se záruční kartou, musela být označena logem zaručeného šekového systému. Šeky mohly být pouţity nejen k placení, ale i k výběrům hotovosti. Zaručený šek byl pouţitelný pouze v tuzemském platebním styku a byl vystavován pouze v českých korunách.7 Základní atributy tohoto systému byly:8 

jednotný tiskopis šeku,



jednotná záruční karta, kterou je uvedený šek zaručován,



logo zaručeného systému, kterým jsou šeky i karta označovány,



maximální částka, na kterou můţe být šek vystaven (Kč 6.500,--),



maximální počet šeků, které mohou být předloţeny ( 10 šekových formulářů) k jedné obchodní transakci,



předepsané postupy a kontroly, které musí dodrţet příjemce šeku, aby mu byla šeková částka proplacena,



garance banky, která vede účet výstavce (šekovník), ţe příjemci šek honoruje, jestliţe tyto kontroly a postup dodrţel.

7 8

PÍŠEK, Zdeněk; VOŢENÍLKOVÁ Blanka. Směnky a Šeky. 1. vyd. Praha: PP Agency, 1995. 99 s. PÍŠEK, Zdeněk; VOŢENÍLKOVÁ Blanka. Směnky a Šeky. 1. vyd. Praha: PP Agency, 1995. 99 s.

16

Na zaloţení a utváření jednotného šekového systému na území ČR se podílely tyto banky:9 1. Agrobanka Praha,a.s.

13. Investiční a poštovní banka, a.s.

2. Bank Austria, a.s.

14. Komerční banka, a.s.

3. Banka Haná, a.s.

15. Plzeňská banka, a.s.

4. Coop Banka, a.s.

16. Podnikatelská banka,a.s.

5. Česká národní banka

17. Pragobanka, a.s.

6. Česká spořitelna, a.s.

18. První městská banka, a.s.

7. Československá obchodní

19. Raiffeisenbank, a.s., Praha

banka, a.s. 8. Foresbank, a.s.

20. Raiffeisenbank im Stiftland

9. Interbank, a.s.

Waldsassen

10. Union banka, a.s.

21. Sparkasse Muhlviertel - West

11. Universal banka,a.s.

22. Zemská banka, a.s.

12. Volksbanka, a.s.

23. Ţivnostenská banka, a.s.

Všeobecně uţití šeku omezovalo potřebu hotovosti a sniţovalo tak nebezpečí jejího odcizení, v závislosti na bezhotovostních platbách. Přestoţe bankami byl vytvořen prostor pro tento typ platebního styku, šeky byly, v souvislosti s celkovým rozvojem bankovnictví, vytěsněny zejména širokou nabídkou platebních karet. Éru zaručeného šekového systému by bylo moţné vsadit do časového rozmezí let 1995 – 2003.

2.2. Podmínky českých bank pro vystavení šeku Vystavení bankovních, popř. soukromých šeků se řídí všeobecnými obchodními podmínkami jednotlivých peněţních ústavů. Těmito podmínkami banky stanoví zásady pro vystavování bankovních, soukromých šeků a pro přijímání šeků k zúčtování. Všeobecné obchodní podmínky jsou v souladu se zákonem směnečným a šekovým č. 191/1950 Sb., ve znění pozdějších předpisů a všeobecnými obchodními podmínkami České národní banky.

9

Zpracováno dle http://www.referaty10.com/referat/Finance/1/tema-1-40-Finance.php/ k 10.4.2010

17

2.3. Rozdělení šeku dle výstavce Šeky lze třídit podle různých hledisek. Základní rozdělení šeků v bankovních vztazích je na šeky soukromé, kdy výstavcem šeku je klient banky, a pak na šeky bankovní, kde výstavcem je banka. K tomuto účelu banka vydává k účtu tiskopisy soukromých a bankovních šeků na základě bonity a písemné ţádosti klienta. 2.3.1. Soukromé šeky V České republice je nejrozšířenější pouţívání šeku mezi občany nebo obchodními partnery za předpokladu, ţe šekovníkem je tuzemská nebo zahraniční banka. Výstavce šeku je zpravidla klient banky, který disponuje svou pohledávkou u tohoto peněţního ústavu. Předmětem vystavení tohoto platebního instrumentu zpravidla bývají platby typu: mzdy, peněţní dary, platby za zboţí a sluţby, atd. Soukromý šek je jedním z nástrojů platebního styku, který zajistí přístup k penězům na účtu aniţ by bylo třeba sebou nosit hotovost. Můţe být vystaven v Kč i v cizí měně, minimální a maximální částka není určena, ze zákona je však moţné vystavit pouze krytý šek, tzn. maximální částka je ohraničena výší zůstatku na účtu příkazce. V případě vystavení nekrytého šeku a dále při porušení příslušné smlouvy je banka oprávněna zablokovat dosud nepouţité tiskopisy soukromých šeků banky. Šekem můţe vybírat hotovost ze svého účtu majitel účtu nebo disponující osoba, příp. můţe být předloţen k proplacení i jinou osobou, které je tímto způsobem placeno. Šek lze předloţit k proplacení i v jiné bance (obvykle je přijat pouze k inkasu, viz. dále).

18

Výhody soukromého šeku:10 

moţnost vystavit šek podle okamţité situace kdykoliv a kdekoliv,



moţnost vystavit jej na jakoukoliv částku,



výstavce můţe na šek napsat doloţku „jen k zúčtování“, šek tak bude moţno proplatit pouze bezhotovostně,



částka ze šeku je z účtu většinou strţena aţ po předloţení šeku k proplacení,



moţnost zadat zákaz výplaty šeku (stop payment).

Prostřednictvím soukromých šeků je moţné platit fyzickým i právnickým osobám obchodní i neobchodní závazky, platit za zboţí, sluţby, předplatné atp. Mezi zásadní výhodu soukromých šeků patří především jejich cena, z pohledu výstavce se jedná o nejlevnější platební prostředek. 2.3.2. Bankovní šeky Nejsolidnějším šekem je šek bankovní. Výstavcem není soukromá osoba, nýbrţ šek je krytý bankou coby výstavcem a proto můţe být bez obav odkoupen kteroukoliv bankou. Lze ho vystavit na národní měnu i na volně směnitelné měny. Příjemce má jistotu, ţe mu bude šek proplacen, protoţe za proplacení ručí banka ( v případě, ţe šek nebyl odvolán nebo nahlášen jako ztracený/kradený). Bankovní šeky jsou vystavovány v souladu se zákonem směnečným a šekovým a všeobecnými obchodními podmínkami peněţního ústavu, který šek vystavuje. Příkaz k vystavení bankovního šeku klient předává na tiskopisech určených bankou (příkaz k vystavení bankovního šeku), případně na tiskopisech bankou schválených, na kterých jsou vyplněny bankou poţadované údaje.

10

Zpracováno dle http://www.finance.cz/zpravy/finance/122859-bezhotovostni-platby-setri-cas-i-penize/

k 23.2.2010

19

Dispozice k vystavení bankovního šeku obsahuje: 

bankovní spojení plátce, měnu a částku šeku (slovně i číselně),



jméno a plnou adresu plátce, příp. údaj „na řad“ (komu má být placeno),



jméno a adresu příjemce,



způsob vystavení a způsob doručení šeku, příp. poţadavek na krosování šeku,



účel platu a platební titul,



datum vystavení dispozice,



kontaktní spojení na plátce a podpis plátce v souladu s podpisovým vzorem.

Bankovní šek vystavuje převodem z účtu příkazce kterékoli obchodní místo dané banky. Vystavení bankovního šeku za hotovost provádí obchodní místo banky, které zajišťuje hotovostní platební styk, a to do maximální výše 15.000,- EUR nebo ekvivalentu v jiné měně. Přepočet této částky do jiné měny je prováděn aktuálním kurzem. Všeobecné obchodní podmínky banky zahrnují jednak pravidla pro vystavení šeku, zároveň řeší i proplacení šeku. Protoţe obchodní podmínky jsou institutem, které si kaţdý peněţní ústav vytváří sám, samozřejmě v souladu se souvisejícími platnými právními normami, měl by si příkazce předem zjistit, zda jiná banka šek proplatí a za jakých podmínek, protoţe vystavující banka zpravidla nezaručuje proplacení jí vystavených bankovních šeků předloţených v jiných bankovních ústavech.11

2.4. Průběh placení šekem Šeková platba u soukromých šeků je zpravidla zaloţena na tom, ţe banka vydá, na základě ţádosti a následně uzavřeném smluvním vztahu, majiteli účtu šekovou kníţku s šeky. Majitel můţe vyplněním šeku přímo zaplatit jiné osobě, či pouţít šeku v bance k výběru hotovosti.

20

Obrázek č. 1: Průběh placení šekem

KUPUJÍCÍ Výstavce šeku

PRODÁVAJÍCÍ Příjemce šeku

2 Vystavení šeku a zaplacení šekem

1 Sjednání smlouvy o pouţívání šeku a vydání šekové kníţky

3 Předloţení šeku k inkasu 7 Připsání šekové částky ve prospěch účtu prodávajícího

5 Zatíţení účtu výstavce šeku BANKA Šekovník

4 Zaslání šeku k inkasu

BANKA Prodávajícího

6 Úhrada šeku ve prospěch účtu banky prodávajícího

Zdroj: DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty.3. vyd. Praha: Linde Praha, a. s., 2005. 363 s.

Prodávající, který obdrţel šek od kupujícího, ho předloţí své bance k proplacení. Šek musí být předkládán řádně oţirovaný, tzn. ţe na rubu šeku je uveden podpis (a příp. razítko) majitele šeku v souladu s podpisovým vzorem k účtu a s údajem na řadu šeku ( v případě jedná-li se o order šek). Šeky jsou předkládány k úhradě s řádně vyplněným a podepsaným formulářem:

„Příkaz k zúčtování šeku.“

Dle

zákona

směnečného

a

šekového

č. 191/1950 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je šek splatný na viděnou. Kaţdý odchylný údaj platí za nenapsaný. 2.4.1. Způsob proplacení šeku Před samotným proplacením prochází šek tzv. cenzurou. Cenzura šeku spočívá v prověření všech náleţitostí šeku a prověření moţných rizik souvisejících s neproplacením. Na základě daného banka můţe stanovit jednu ze tří moţností, jakým způsobem bude šek proplacen, tzn. banka je výhradně oprávněna rozhodnout o způsobu proplacení šeku:12 

okamţitě šek proplatit (honorovat) – tento způsob banka volí v případě, pokud je přímo sama šekovníkem a můţe ihned ověřit krytí šeku,



eskontovat šek – v tomto případě banka šek od majitele odkoupí za tzv. eskontní provizi,

11 12

Zpracováno v rámci internetových stránek www.kb.cz DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vyd. Praha: Linde Praha, a. s., 2005. 364 s.

21



šek můţe být bankou převzat k inkasu těmito formami:13  okamţitého proplacení šeku s výhradou následného storna,

Částka šeku je okamţitě uhrazena klientovi s tím, ţe tato platba můţe být bankou následně stornována. Šek je zaslán k inkasu šekovníkovi nebo inkasní bance. V případě, ţe šekovník nebo inkasní banka šek bance neproplatí, je klient povinen bez zbytečného odkladu vrátit vyplacenou částku šeku a uhradit případné výlohy vzniklé bance nebo účtované šekovníkem nebo inkasní bankou.  zálohový kredit po proplacení šekovníkem nebo inkasní bankou s výhradou následného storna, Banka vyplatí klientovi částku šeku aţ po obdrţení zálohové platby za šek od šekovníka nebo inkasní banky. Tato zálohová platba můţe být šekovníkem stornována a následně vznikne klientovi povinnost vrátit bance vyplacenou částku šeku a uhradit případné výlohy. Inkasovaná částka šeku bude vyplacena klientovi nejdříve šestnáctý pracovní den po předloţení šeku klientem bance.  finální proplacení. Banka vyplatí klientovi částku šeku aţ poté, kdy bance šek proplatí šekovník. Šekovník si za tento způsob inkasa účtuje značné výlohy. Proto se tímto způsobem zpravidla inkasují šeky, u kterých je velké riziko jejich neproplacení (např. šeky se závadou, propadlé, některé šeky předloţené v rámci dědictví), nebo šeky, jejichţ předkladatel není bance dostatečně znám. V případě šeků padělaných nebo nahlášených jako kradené nebo ztracené nebo v případě, ţe tak stanoví právní řád platný ve státě, ve kterém je šek splatný, můţe i při tomto způsobu inkasa šeku dojít k pozdějšímu stornování platby šekovníkem a následnému vzniku povinnosti klienta vrátit bance vyplacenou částku šeku a uhradit případné výlohy. Finální proplacení šeku je moţné zvolit i v případě, pokud banka nemůţe šek proplatit jednou z výše uvedených moţností.

13

Zpracováno dle tiskopisu „Příkaz k inkasu šeku“ Komerční banky, a. s.

22

2.4.2. Vývoj šeků určených k okamţitému proplacení Komerční bankou, a. s. ve sledovaném období Zpracované údaje dokládají pokles ve vývoji okamţitě proplacených šeků ve sledovaném období. Pokles koresponduje se sniţujícím se celkovým počtem šeků určených k proplacení. Stejný trend je viditelný i v objemu částek, na které jsou šeky vystaveny. Lze tedy uvaţovat, ţe z hlediska rychlého zpracování jsou transakce převáţně realizovány jiným platebním instrumentem. Graf a tabulka č. 1: Šeky okamţitě proplacené Šeky okamţitě proplacené Sledované

Počet

období

ks

Objem

I. Q 2006

7748

614

II. Q 2006

6681

611

III. Q 2006

6497

505

IV. Q 2006

6730

541

I. Q 2007

7767

447

II. Q 2007

5580

411

III. Q 2007

4959

449

IV. Q 2007

5885

463

I. Q 2008

5971

389

ŠEKY OKAMŢITĚ PROPLACENÉ 9000 8000 7000

II. Q 2008

5168

376

III. Q 2008

4989

390

IV. Q 2008

3241

217

Počet šeků Objem šeku

Počet kusů

6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 I. Q 2006

II. Q 2006

III. Q 2006

IV. Q 2006

I. Q 2007

II. Q III. Q IV. Q 2007 2007 2007 Sledované období

I. Q 2008

II. Q 2008

III. Q 2008

IV. Q 2008

Zdroj: Interní statistiky Komerční banky, a. s.

2.5. Porovnání cenových nabídek mezi konkurenčními bankami v České republice Česká republika nijak nezaostává za mezinárodní nabídkou sluţeb týkajících se šeků. České

banky

vystavují

bankovní

šeky

do

zahraniční

na

své

korespondenty

jako na šekovníky. Rovněţ přijímají šeky na zahraniční šekovníky k inkasu a provádí rovněţ eskont bankovních šeků. Nabídka sluţeb se šeky spojená je, mezi českými bankami s největším trţním podílem, srovnatelná.

23

2.5.1 Nabídka šeků Komerční bankou, a. s. Šekové sluţby u Komerční banky, a. s. patří mezi dobře propracované, coţ rovněţ souvisí s její historií, kdy od 90. let se zpočátku zaměřovala na firemní klientelu, která šeky dodnes pouţívá. S vydáním soukromých šeků nejsou problémy a soukromé šeky Komerční banky, a. s. lze doporučit k bezproblémové platbě za zboţí či sluţby do zahraničí vzhledem k ceně i dvojjazyčnému textu, ve kterém jsou předtištěny (česky i anglicky). Komerční banka, a. s. vystavuje bankovní šeky v těchto měnách: CZK, CAD, CHF, DKK, EUR, GBP, NOK, SEK a USD. Šeky lze vystavit převodem ze všech typů běţných účtů do neomezené výše, případně za sloţenou hotovost do 500 000,- Kč nebo její ekvivalent v cizí měně, na základě předloţeného „Příkazu k vystavení bankovního šeku.“ Tabulka č. 2: Přehled cen bankovních šeků Komerční banky, a. s. Bankovní šeky Komerční banky, a. s.

Cena v Kč (platí pro fyzické osoby, fyzické osobypodnikatele, právnické osoby)

Vystavení šeku

2%, min. 200,- , max. 5000,-

Okamţité proplacení šeku

200,-

Blokace nebo odvolání o šeku

200,- (+ příp. výlohy zahraniční banky)

Vrácení šeku

200,-

Zaslání šeku poštou nebo kurýrem

100,- + náklady spojů/kurýrní sluţby

Zdroj: zpracováno dle http://www.sazebnik-kb.cz/cs/podnikatele/seky/bankovni-seky.shtml/ ke dni 20.5.2010

V případě soukromého šeku můţe být výstavcem klient – majitel běţného účtu včetně kreditně-debetních účtů u Komerční banky, a. s. nebo zmocněná osoba k tomuto účtu. Soukromý šek Komerční banky, a. s. lze vystavit v jakékoliv měně uvedené v kurzovním lístku Komerční banky, a. s.

24

Tabulka č. 3: Přehled cen soukromých šeků Komerční banky, a. s. Soukromé šeky Komerční banky, a. s.


Vydání tiskopisu šeku

5,-

Proplacení šeku na účet vedený v Kč

100,-

Šeky vystavené k tíţi účtu u jiné banky Okamţité proplacení šeku na účet vedený u KB, a. s.

2%, min. 100,- , max. 5000,-

Proplacení hodnoty šeku po inkase

1%, min. 100,- , max. 5000,-

Ověření šeku u vystavující/proplácející banky

250,-

Zdroj: zpracováno dle http:// www.sazebnik-kb.cz/cs/podnikatele/seky/soukrome-seky.shtml/ k 20.5.2010

2.5.2. Nabídka šeku Českou spořitelnou, a. s. Česká spořitelna má velmi pestrou nabídku šekových sluţeb. Je to do velké míry způsobeno historií České spořitelny, kdy před několika desítkami let bankovní převody nebyly pro soukromé osoby běţné a při čerpání různých půjček se velmi často pouţívaly šeky. Jako jedna z mála nabízí šekové sluţby i pro neklienty této banky v dostupné ceně, ale pro toho, kdo potřebuje pouţívat šeky, ať uţ pro příjem nebo vystavení, se vyplatí mít u České spořitelny účet, protoţe bude mí menší poplatky. Ne vše je ale u České spořitelny ideální a soukromé šeky jsou pro pouţití v zahraničí problematické vzhledem k absenci cizího jazyka (tiskopis je pouze v češtině). Pro vystavení soukromé šekové kníţky musí mít klient u České spořitelny účet vedený minimálně šest měsíců. Česká spořitelna, a.s. od 1.1.2008 ukončila prodej bankovních šeků prostřednictvím pobočkové sítě, ale jsou stále přijímány k inkasu. Tabulka č. 4: Přehled cen bankovních šeků České spořitelny, a. s. Bankovní šeky České spořitelny, a.s.


Vystavení šeku

od 1.1.2008 ukončen prodej

Okamţité proplacení šeku k tíţi účtu u ČS, a. s.

zdarma


-----

Vrácení šeku

-----


-----

Zdroj: zpracováno dle http:/ www.csas.cz/banka/menu/cs/banka/nav00086_sk_seky/ k 20.5.2010 a klientské schránky Českéspořitelny, a. s., [email protected]

25

Česká spořitelna přijímá k inkasu šeky vydané jinými bankami v cizí měně nebo v CZK splatné v zahraničí nebo v tuzemsku a zprostředkuje jejich inkaso ve prospěch svého klienta. Šek můţe být předloţen jako vklad na účet sporoţirový, běţný korunový, devizový (nikoli termínový, vkladový), dle přání klienta také k výplatě v hotovosti, není-li to doloţkou, uvedenou na šeku, zakázáno. Tabulka č. 5: Přehled cen soukromých šeků České spořitelny, a. s. Soukromé šeky České spořitelny, a. s.



5,-

Proplacení šeku na účet vedený v Kč u ČS, a. s.

zdarma

Šeky vystavené k tíţi účtu u jiné banky Okamţité proplacení šeku na účet vedený u ČS, a. s.

1% min. 100,- max. 3000,- + případné výlohy

Proplacení hodnoty šeku po inkase

1% min. 100,- max. 3000,- + případné výlohy


150,-

Zdroj: zpracováno dle http://www.csas.cz/banka/menu/cs/banka/nav00086_sk_seky/ k 20.5.2010 a klientské schránky Českéspořitelny, a. s., [email protected]

2.5.3 Nabídka šeků Československou obchodní bankou, a. s. Šekové sluţby Československé obchodní banky, a. s. (dále jen ČSOB, a. s.) patří mezi vyhledávané, protoţe banka disponuje velmi slušnou sítí korespondenčních bank. Stejně tak jako Česká spořitelna, a. s., soukromé šeky vystavuje na tiskopisech, které jsou pouze v češtině. Bankovní šeky vystavuje ČSOB, a. s. pouze z účtu plátce vedeného v ČSOB, a. s. a „Příkaz k vystavení bankovního šeku“ musí být podepsán v souladu s podpisovým vzorem k účtu. O vystavení bankovního šeku můţe zaţádat jak majitel účtu, stejně tak i zmocněná osoba. Banka umoţňuje zaslání dispozice i prostřednictvím technických nosičů dat nebo dálkovým přenosem na základě předem uzavřené smlouvy mezi klientem a ČSOB, a. s.

26

Tabulka č. 6: Přehled cen bankovních šeků Československé obchodní banky, a. s. Bankovní šeky Československé obchodní

Cena v Kč (platí pro fyzické osoby, fyzické osoby-

banky, a. s.

podnikatele, právnické osoby)

Vystavení šeku

1% z částky šeku, min. 500,-, max. 3000,-

Okamţité proplacení šeku ČSOB, a. s., JPÚ

zdarma, 1% z částky šeku, min. 300,-, max.3000,-


200,- + telekomunikační náklady

Vrácení šeku

100,- + skutečné náklady


Poplatky spojené s doručením cenné zásilky, kurýrní sluţby

Zdroj: zpracováno dle http://www.csob.cz/cz/Csob/Sazebniky/Stranky/Sazebnik-pro-fyzicke-osobyobcany.aspx#g/ k 20.5.2010 Pozn. JPÚ – jiný peněţní ústav

Vystavení soukromého šeku se řídí podmínkami pro soukromé šeky ČSOB, a. s. Soukromé šeky mohou být vystaveny k běţnému účtu vedeného v české nebo cizí měně na základě podané ţádosti majitelem účtu nebo zmocněnou osobou. Dle poţadavku jsou zasílány na adresu klienta uvedené v této ţádosti, nebo si je klient, případně klientem pověřená osoba můţe osobně vyzvednout na pobočce. Za osobní vyzvednutí šeku, šekové kníţky, účtuje ČSOB, a. s. poplatek, šeky jsou uloţeny na příslušné pobočce po dobu 70 kalendářních dnů od data převzetí „Ţádosti o vydání tiskopisu soukromých šeků.“ Tabulka č. 7: Přehled cen soukromých šeků Československé obchodní banky, a. s. Soukromé šeky Československé obchodní

Cena v Kč (platí pro fyzické osoby, fyzické osoby-

banky, a. s.

podnikatele, právnické osoby)


300,-/20 ks

Proplacení šeku ČSOB, a. s. na účet vedený v Kč

zdarma

u ČSOB, a. s. Šeky vystavené k tíţi účtu u jiné banky Okamţité proplacení šeku na účet vedený u ČSOB, a. s. Proplacení hodnoty šeku po inkase

---1% z částky šeku, min. 300,-, max. 3000,-


100,- aţ 200,- (dle sloţitosti operace) + výlohy zahraniční nebo tuzemské banky

Zdroj: zpracováno dle http://www.csob.cz/cz/Csob/Sazebniky/Stranky/Sazebnik-pro-fyzicke-osobyobcany.aspx#g/ k 20.5.2010

27

3. ŠEK VS. TUZEMSKÁ PLATBA V této části práce je mým záměrem okrajově vysvětlit pojem „tuzemský platební styk“ a zaměřit se na jednotlivé platební nástroje tohoto institutu, vzhledem k obsahu zpracování se

konkrétně zaměřím na bezhotovostní převody, inkasa a varianty elektronického

bankovnictví. Platební karta, rovněţ nástroj tuzemské platby, bude řešena v samostatné kapitole práce. Pozornost tomuto tématu věnuji z toho důvodu, protoţe se jedná o platební instrumenty, které v dnešní podobě platebního styku představují nespornou konkurenci šekům a korespondují s potřebami uţivatelů. Cílem je srovnat tyto formy úhrady z hlediska cenového a časové náročnosti při zpracování.

3.1. Tuzemský platební styk Tuzemský platební styk se odehrává mezi subjekty uvnitř národní ekonomiky, zpravidla v tuzemské měně. Vzhledem k větší propojenosti subjektů a jednotným pravidlům je tuzemský platební styk jednodušší a obvykle i rychlejší.14 Tuzemský platební styk zahrnuje řadu platebních nástrojů a z hlediska způsobu realizace ho lze rozčlenit na platební styk hotovostní a bezhotovostní. Hotovostní platební styk je zabezpečován hotovostními formami peněz – bankovkami a mincemi.15 Hotovostní platební styk můţe hrát úlohu i při pouţívání instrumentu šeku, v příp. ţe se jedná o skutečnost proplacení částky, na kterou je šek vystaven, v hotovosti, nebo v opačném případě, vystavení šeku oproti předloţení hotovosti. Bezhotovostní platby se odehrávají bez vyuţití hotových peněz, v zásadě prostřednictvím převodů na bankovních účtech a dalších nástrojů. Bezhotovostní

platby

jsou

v dnešní

době

rozvinuté

techniky

nejrozšířenějším

a nejpouţívanějším platebním instrumentem.

14


15


28

3.2. Nástroje tuzemského platebního styku Nástrojem tuzemského platebního styku se rozumí druh instrumentu, na základě kterého banky a jiné instituce provádějí platební operace v rámci České republiky. K současným nástrojům bezhotovostního platebního styku a zúčtování v tuzemsku, které banky vyuţívají, zejména patří:  příkaz k úhradě (jednorázový, hromadný, trvalý),  inkaso (jednorázové, hromadné, trvalé), SIPO,  šek,  bankovní platební karta. Problematika tuzemských bankovních převodů je upravena ve druhé části zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněţních prostředků, elektronických platebních prostředků a platebních systémech. Zákon o platebním styku provádí vyhláška ČNB č. 62/2004 Sb., která stanovuje pravidla bezhotovostního platebního styku prováděného bankami pro své klienty na území ČR v české měně, včetně technických postupů bank při opravném zúčtování.16 V této části práce se budu blíţe zabývat formami příkazu k úhradě, inkasem a SiPem. Zbývající instrumenty jsou samostatně řešeny v tematicky zaměřených částech práce. 3.2.1. Příkaz k úhradě Příkaz k úhradě je jednoduchý a rychlý platební instrument, dalo by se říci, ţe představuje základní formu placení. Jedná se o příkaz majitele účtu bance, aby k tíţi jeho účtu provedla určitou platbu ve prospěch účtu třetí osoby.17 Příkaz k úhradě je nejrozšířenějším platebním instrumentem uţívaným společností. Své uplatnění nalezne jak v platbách podnikatelské sféry, tak i v platbách osobního charakteru. Nespornou výhodou této formy úhrady je, ţe je moţné ji vyhotovit s přesným datem splatnosti, dle daného poţadavku příjemce platby. 16

MÁČE, Miroslav. Platební styk klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2006. 38 s. 17


29

Předmětem plateb z oblasti podnikání bývají zpravidla platby faktur mezi obchodními partnery, obchodní transakce a vypořádání, výplata mezd zaměstnanců, odvody sociálního a zdravotního připojištění, platba daní, atp. V případě těchto plateb se zpravidla nemusí jednat o platbu jedné poloţky, proto je z praktického hlediska efektivnější vyuţívat tzv. hromadných příkazů, které se vyznačují tím, ţe obsahují příkaz k provedení více neţ jedné platby. Jednotlivých

převodních příkazů, tedy příkazů k úhradě konkrétní jedné poloţky,

je prakticky uţíváno zejména v případě osobních plateb, kdy se většinou jedná o nějakou ojedinělou platbu typu: mimořádná platba sluţeb telefonního operátora, energií a jiných sluţeb. Toto tvrzení však nemusí být pravidlem. Kromě rozlišení příkazů k úhradě podle počtu plateb na jednom platebním příkazu se dále mohou rozdělovat podle toho, kolikrát má být platba provedena, a to na:  jednorázové příkazy, u kterých je platba provedena pouze jedenkrát (faktury za sluţby, zboţí),  trvalé příkazy představují příkaz k provádění opakovaných plateb ve stanovené časové frekvenci (splátka půjček, pojistného, atp.).

3.2.1.1. Náleţitosti příkazu k úhradě Platba se zrealizuje na základě předání platebního příkazu bance na stanoveném formuláři. Obsah a náleţitosti tohoto formuláře jsou stanoveny Českou národní bankou ve vyhlášce č. 62/2004 Sb., v platném znění. Uţití tohoto instrumentu představuje rychlou a snadnou realizaci platebního styku, jsou-li splněny obchodní podmínky banky a vyplněny povinné náleţitosti a to:18  bankovní spojení plátce, které se skládá z čísla účtu a identifikačního kódu banky,  bankovní spojení příjemce,  částka v české měně,  podpis, který musí být v souladu s podpisovým vzorem a sjednaným způsobem dispozice s účtem. 18

DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vyd. Praha: Linde Praha a. s., 2005. 346 s.

30

Vedle povinných náleţitostí můţe plátce uvést i další fakultativní náleţitosti (nepovinné), které umoţní konkretizovat charakter platby, a to:19  datum splatnosti,  variabilní symbol,  specifický symbol,  textová zpráva,  datum vystavení příkazu. Jsou-li součástí převodního příkazu variabilní, konstantní či specifický symbol, příp. textová zpráva, je banka povinna je zpracovat a uvést je na výpisu z účtu, který podává historicky věrný obraz o provedených transakcích. 3.2.2. Inkaso, SIPO Jedná se o platební instrument, kdy je platba z účtu plátce bankou odečtena v závislosti na pokynu příjemce platby. Před uvolněním finančních prostředků banka ověří, zda částka, která je určena ke strţení, skutečně odpovídá maximálnímu limitu úhrady, který si stanovil plátce platby, a ověří oprávněnost příkazce k přijetí vyţadované částky. Inkaso je jednou z forem nástrojů tuzemského platebního styku, který probíhá bez potřeby pravidelné návštěvy účastníků vztahu peněţního ústavu. Prvním kontakt s bankou představuje nastavení tohoto procesu úhrady plátcem platby, který následně probíhá na základě podnětu příjemce platby, který zadá pokyn na svou banku. Inkaso je vyuţíváno k pravidelným úhradám s pohybující se částkou k úhradě. Ve srovnání s šekem se jedná o rychlejší přesun peněz, časově nenáročný a pro klienta pohodlnější. Zvláštní skupinou souhlasu k inkasu je tzv. SIPO – soustředěné inkaso plateb obyvatelstva (někdy téţ nazývaný Souhlas s inkasem ve prospěch České pošty). Jedná se o měsíční inkaso pravidelně se opakujících plateb občanů.

19


31

Tento typ souhlasu s inkasem lze zřídit pouze k běţnému účtu vedeného u banky. O jeho zřízení, změně či zrušení klient Českou poštu neinformuje, neboť banka zajišťuje automatizované zpracování a předání souboru se změnami SIPA a to nejpozději do 25. dne měsíce předcházejícího měsíci, od kterého je změna účinná. Tato skutečnost je stanovena obchodními podmínkami pro spolupráci České pošty a bank v platebním styku uskutečňovaném soustředěným inkasem plateb obyvatelstva.20 SIPO představuje výhody jak pro občany, tak i firmy, protoţe přináší úsporu peněz a času oproti úhradám jednotlivých plateb, jestliţe se platí samostatně.

3.3. Platební prostředky elektronického bankovnictví Veškeré typy příkazů k úhradě lze bance předávat v zásadě dvojím způsobem. Klasickou formou je předání na předepsaných bankovních formulářích. Modernější a v dnešní době přijatelnější formou je zadání příkazů prostřednictvím různých produktů elektronického bankovnictví.21 Jedná se o výsadu, která je v případě platby instrumentem šeku nemoţná, z hlediska podstaty šeku, coby listinného cenného papíru. Typy moţných forem úhrady prostřednictvím elektronického bankovnictví, které lze zvolit pro platbu, závisí na dané bance, která sluţbu zprostředkovává. V závislosti na konkurenčním prostředí kaţdá banka nabízí vesměs všechny formy úhrady elektronicky. Prostřednictvím elektronického bankovnictví jsou dostupné všechny potřebné sluţby: tuzemské a zahraniční platby, inkasní příkazy, povolení SIPO a mnoho dalších parametrů, které si můţe klient nastavit. V současné době naše banky nabízejí pestrou nabídku přístupů na internet a u velkých bank jsou pozice často vyrovnané. Zatímco pro některé je internet hlavním komunikačním kanálem a podle toho přizpůsobují nabídku, pro jiné je to jenom kanál doplňkový. Způsoby zabezpečení internetového bankovnictví jsou dnes na velmi vysoké úrovni a je jen otázkou osobní preference, jaký druh zabezpečení si klient zvolí s ohledem na uţivatelský komfort.

20

Zpracováno dle http://www.cpost.cz/cz/sluzby/penezni-sluzby/cr/sipo-id259/#popis/ k 2.3.2010

21


32

Rozvoj elektronického bankovnictví je moţné povaţovat za jeden z dominantních trendů vývoje bankovnictví v posledních deseti letech. Dochází k rozsáhlejšímu vyuţívání existujících produktů, mění se jejich moţnosti vyuţití, vznikají i produkty zcela nové. To vše je spojeno s nárůstem počtu klientů, kteří produkty elektronického bankovnictví vyuţívají, počtem i objemem realizovaných transakcí, je to doprovázeno i rozvojem sítě zařízení, které vyuţití produktů elektronického bankovnictví podmiňují.22 Charakteristické rysy sluţeb zařazovaných do oblasti elektronického bankovnictví:23  k poskytování sluţeb dochází prostřednictvím elektronického kanálu,  na jedné straně je klient s určitým technickým vybavením a na druhé straně je

buď přímo automatický systém banky nebo pracovník obsluhující tento systém,

 klient musí být při elektronické komunikaci vţdy jednoznačně identifikovatelný a jeho právo vykonat poţadovanou operaci je vţdy ověřeno určitým autorizačním mechanismem,  nejčastějšími operacemi jsou zde tuzemský platební styk.

Přesun peněz, se záměrem platby, formou elektronického bankovnictví je oproti úhradě šekem, stejně tak i plateb provedených prostřednictvím přepáţky banky rychlejší, pohodlnější a představuje jistou cenovou úsporu spojenou s bankovními poplatky.

22


23

Zpracováno dle http://www.ceed.cz/bankovnictvi/778elektronicke_bankovnictvi.htm/ k 13.1.2010

33

3.4. Lhůty provádění tuzemských převodů Nezištnou výhodou tuzemských převodů oproti šekům je rychlost provedení transakce. Lhůty provádění tuzemských převodů jsou upraveny zákonem o platebním styku (Zákon č. 124/2002 Sb, ve znění pozdějších předpisů). V porovnání s rychlostí proplacení transakce formou běţného inkasa šeku, tzv. Cash Letter Systém, kdy se lhůta běţně pohybuje okolo 5-20 dní, přičemţ závisí na okolních skutečnostech, je doba realizace tuzemských převodů podstatně kratší a to:24  při převodu mezi klienty v rámci jedné banky je banka povinna , v případě splnění všech daných podmínek, poskytnout částku převodu příjemci v den, kdy nastala účinnost příkazu k převodu, nebo následující bankovní pracovní den, není-li den účinnosti příkazu k převodu bankovním pracovním dnem, tzv. D+0,  při převodu mezi klienty různých bank zajistit připsání částky převodu ve prospěch účtu převádějící instituce příjemce a předat ji podklady nutné k poskytnutí částky převodu příjemci nejpozději následující bankovní pracovní den po dni účinnosti příkazu k převodu, nebyla-li dohodnuta lhůta kratší, tzv. D+1.

3.5. Cenové porovnání platebních instrumentů dle vybraných bank Skutečnost cenového zvýhodnění níţe zvolených platebních instrumentů oproti šeku dokládají uvedené ceny v tabulce. Výše ceny můţe být, mimo jiné, jedním z aspektů, proč šek mezi platebními instrumenty ustupuje do pozadí při volbě moţné alternativy úhrady. Tabulky zobrazují souhrnné přehledy ocenění jednotlivých příkazů k úhradě podle daných bankovních institucí zpracovaných prostřednictvím přepáţky, stejně tak internetového bankovnictví dle zvolené banky.

34

Tabulka č. 7: Cena za zpracování bezhotovostního převodu na přepáţce dle zvolené banky Bezhotovostní převod Cena při zpracování na přepáţce dle zvolené banky (v Kč) Banka

Jednorázový příkaz k úhradě 29,0,-

Trvalý příkaz k úhradě (zřízení / poloţka) 69,- / 4,50 0,- / 6,-

Inkaso (zřízení / poloţka) 69,- / 4,50 0,- / 6,-

Komerční banka, a. s. Československá obchodní banka, a. s. 0,0,- / 5,0,- / 5,Česká spořitelna, a. s. Zdroj: zpracováno dle platného Sazebníku Komerční banky, a. s., Sazebníku ČSOB, a. s., Sazebníku České spořitelny, a. s. ke dni 20.5.2010

Tabulka č. 8: Cena za zpracování bezhotovostního převodu prostř. internetového bankovnictví dle zvolené banky Bezhotovostní převod Cena při zpracování přes internetové bankovnictví dle zvolené banky (v Kč) Banka

Jednorázový převodní příkaz k úhradě 4,0,-

Trvalý příkaz k úhradě (zřízení / poloţka) 0,- / 4,50 0,- / 3,-

Inkaso (zřízení / poloţka) 0,- / 5,0,- / 6,-

Komerční banka, a. s. Československá obchodní banka, a. s. 2,0,- / 5,0,- / 5,Česká spořitelna, a. s. Zdroj: zpracováno dle platného Sazebníku Komerční banky, a. s., Sazebníku ČSOB, a. s., Sazebníku České spořitelny, a. s. ke dni 20.5.2010

Z výše uvedeného cenového přehledu jednotlivých příkazů je zřetelné, ţe i cena je výrazným aspektem, proč je příkaz k úhradě povaţován za základní formu placení. Nízká cena je výsledkem zautomatizovaného procesu zpracování

nadměrného a zároveň

opakovaného mnoţství poloţek. Rychlost zúčtování a snadná dostupnost při zpracování, zejména prostřednictvím internetového bankovnictví, má vliv na zvýšení oběhu peněz v podnikání a ekonomiku podniku, potaţmo národního hospodářství. Příkazy k úhradě jsou nejčastěji uţívány k platbě za zboţí a sluţby.

24


35

4. ŠEK VS. ZAHRANIČNÍ PLATBA Nejvýhodnějším a nejjednodušším způsobem platby do zahraničí je bezesporu bezhotovostní převod z běţného účtu. Jeho výhodou je především rychlost, neboť peníze jsou příjemci k dispozici jiţ za několik dní, a v neposlední řadě také výše poplatků (zejména jedná-li se o platbu v rámci EU). Srovnáme-li například bezhotovostní převod s pouţitím šeku, pak za vystavení šeku bývá stejný poplatek, ne-li větší, ale hlavně trvá delší dobu, neţ má příjemce k dispozici finanční prostředky.25 Moţností placení do zahraničí je celá řada. Vedle klasických bankovních převodů jsou moţné převody prostřednictvím specializovaných společností, např. Western Union, ale lze najít i alternativní způsoby, například prostřednictvím internetových peněţenek. Kaţdý způsob má své výhody i nevýhody.26 V následující části práce se zaměřím na zahraniční platbu uskutečněnou bezhotovostním převodem.

4.1. Zahraniční platební styk Zahraniční převodní příkaz je nejrozšířenější a nejjednodušší

platební instrument

v zahraničním platebním styku. Jedná se o převod finančních prostředků z podnětu klienta jedné banky ve prospěch klienta jiné banky. Platby probíhají přes vzájemné účty bank (nostro a loro účty) – banky odesílatele, banky příjemce a případně zprostředkujících bank. Efektivnost a rychlost převodových operací je zajištěna systémem SWIFT. Zahraniční platby se standartně provádějí v těchto měnách: AUD, CAD, CZK, CHF, DKK, EUR, GBP, HUF, JPY, NOK, PLN, SEK. V rámci zahraničního platebního styku se uskutečňují následující operace:  úhrady ze zahraničí v cizí měně nebo v Kč,  úhrady do zahraničí v cizí měně nebo v Kč,  úhrady v tuzemsku v cizí měně.

25

Zpracováno dle http://www.mesec.cz/clanky/jak-nejvyhodneji-platit-do-zahranici/ k 5. 3. 2010

26

Zpracováno dle http://www.mesec.cz/clanky/jak-nejvyhodneji-platit-do-zahranici/ k 5. 3. 2010

36

V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie poskytují banky, tzv. přeshraniční převody, které plně vyhovují standardům dle příslušného nařízení Evropského parlamentu a rady. V rámci evropské měnové unie byla přijata Směrnice č. 97/5/ES Evropského parlamentu a Rady, o přeshraničních převodech, která byla promítnuta do zákona č. 124/2002 Sb., o platebním styku. Podmínky pro provádění mezinárodních hladkých plateb jsou dány ustanoveními zákona č. 219/1996 Sb., devizový zákon. Bliţší podrobnosti upravuje vyhláška České národní banky.27 4.1.1. Přeshraniční převody Přeshraničním platebním převodem se rozumí převod peněţních prostředků z jednoho členského státu Evrospké unie nebo státu tvořící Evropský hospodářský prostor do jiného členského státu Evropské unie, resp. státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v domácí měně kteréhokoliv členského státu Evropské unie (Evropského hospodářského prostoru) aţ do výše protihodnoty 50 000 EUR.28 Přeshraniční převod lze realizovat dvěma moţnými způsoby a to:  Europlatba – je platba v rámci zemí Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, která je poukázána v EUR, do výše 50 000,- EUR vč., s typem poplatku SHA (viz. v dalším textu), s uvedením IBAN a BIC, bez nároku na zvláštní instrukce pro zpracování. Platební příkaz nesmí být označen jako urgentní.  SEPA Europlatba – je bezhotovostní úhrada v měně EUR, kterou je moţno provádět v rámci zemí Evropského hospodářského prostoru a států, které akceptují SEPA (Single Euro payments area – Jednotná oblast pro platby v eurech) pravidla. Účty plátce a příjemce musí být ve formátu IBAN spolu se swiftovým kódem (BIC) banky příjemce. Platba se vţdy zpracovává s poplatkem SHA a můţe obsahovat doplňující údaje. Zároveň musí být banka plátce a příjemce účastníkem SEPA. 27

MÁČE, Miroslav. Platební styk klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s. 2006.

46 s. 28

Zpracováno dle http://pravniradce.ihned.cz/c4-10078240-22286300-F00000_d-pravni-regulacebezhotovostniho-platebniho-styku

37

4.1.2. IBAN, SWIFT, B.I.C IBAN se pouţívá při platbách do zemí tvořících Evropský hospodářský prostor. Jedná se o mezinárodní formát čísla účtu, který spočívá na normě vytvořené Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Formát čísla IBAN obsahuje jednotný kontrolní mechanismus, který umoţňuje předběţnou kontrolu čísla účtu před odesláním platby a tím sniţuje riziko chyb u přeshraničních převodů.29 SWIFT, Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication, slouţí k mezinárodnímu platebnímu styku . Jde o počítačově řízený systém pro dálkový přenos dat mezi bankami a dalšími finančními institucemi. Zapojení do SWIFTu umoţňuje bankám na celém světě rychlé a bezpečné posílání informací. Všechny zprávy mají standardizovanou podobu a mohou být proto snadno zpracovány. Z důvodu bezpečnosti je veškerá komunikace šifrována. SWIFTem se předávají pouze zprávy, nejde o zúčtovací systém. Kaţdá swiftová zpráva se vţdy vyznačuje písmeny MT a třemi numerickými znaky – MT xyz, kde x je kategorie zprávy, y je skupina zprávy, z je typ zprávy. V rámci SWIFTu má kaţdá zúčastněná banka svůj jedinečný kód , kterým se identifikuje, tzv. BIC.30 BIC, Bank Identifier Code, tzv. swiftový kód, který slouţí k řádné identifikaci stran platebního styku. Jedná se o unikátní adresu finančních institucí a pouţívá se jako součást mezinárodního bankovního spojení.

29

Zpracováno dle bic.shtml/ k 12.5.2010 30

http://www.lbbw.cz/cs/financni-informacni-servis/muze-se-hodit/co-je-iban-co-je-

Zpracováno dle http://cs.wikipedia.org/wiki/SWIFT/ k 12.5.2010

38

4.2. Zahraniční platební příkaz Platební příkaz do zahraničí je nejrozšířenější nástroj pro provádění mezinárodních bezhotovostních plateb. Vyţaduje totiţ malé výlohy pro převádějící instituce, a tudíţ relativně příznivé poplatky pro jejich klienty. Prakticky se jedná pouze o realizaci hladkých platů, tzn. prostých bezhotovostních převodů. Ty lze v tomto případě provádět „volně“ , na základě pouhého příkazu k úhradě plátce, bez jakýchkoliv dalších podmínek nebo protiplnění, které by poţadovala převádějící

instituce.

Platební

příkaz

se

proto

pravidelně

zařazuje

mezi tzv. nedokumentární způsoby placení.31 4.2.1. Uţití zahraničního platebního příkazu v praxi Platební příkaz je pouţívaný jak v obchodní sféře, tak i v neobchodní. Platby obchodního charakteru jsou důsledkem realizace hospodářských transakcí, např. úhrada za zboţí, platba za sluţby, úhrada leasingových a jiných splátek, úhrada za přepravu. V neobchodní sféře můţe jít o úhradu peněţitých darů, platbu důchodů, placení výţivného, soudních poplatků, atp. Platební příkaz nachází uţití všude tam, kde existuje časový nesoulad mezi dodávkou a placením. Můţe mít tedy povahu platby předem, který je výhodný v případě nedůvěry vůči obchodnímu partnerovi. Druhou moţností je naopak platba aţ po dodávce zboţí. Ta je naopak projevem důvěry mezi obchodními partnery. Z pohledu převádějící instituce nebo pohledu klienta banky můţeme rozlišovat došlé hladké platy (úhrady ze zahraničí např. export za zboţí) nebo vyšlé hladké platy (úhrady do zahraničí, např. za import zboţí).32

31

Zpracováno dle http://pravniradce.ihned.cz/c4-10078240-22286300-F00000_d-pravni-regulacebezhotovostniho-platebniho-styku/ k 5. 3. 2010 32

SCHLOSSBERGER, Otakar.; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. vyd. Praha: Bankovní institut, a. s., 2005. 67 s.

39

4.2.2. Realizace hladkých plateb Hladké platby realizují banky v rámci svého korespondentského styku se zahraničními bankami. Převáděnou částku banka odepíše z účtu příkazce, nebo od příkazce inkasuje hotovost, popř. zatíţí jeho debetní účet. Poté poţádá svou korespondentskou zahraniční banku, u které má veden nostro účet, nebo která má u banky plátce loro účet, o úhradu převáděné částky. Celá operace se řeší buď kreditováním loro účtu korespondentské instituce, nebo debetováním nostro účtu instituce příkazce. Sloţitější průběh má tato operace v případě neexistence korespondentských vztahů. Pak se vyuţívá sluţeb jedné nebo více třetích bank a jejich nostro nebo loro účtů. Při tomto způsobu realizace plateb se vyuţívá telekomunikační sítě SWIFT nebo v případě tzv. regulovaných přeshraničních

převodů systému STEP2 (tzv. euroclearing).

Tato komplikovanější bankovní cesta přináší samozřejmě zvýšení nákladů, coţ se promítne také v konečných poplatcích účtovaných klientům.33 4.2.3. Náleţitosti příkazu zahraničního převodu Další podmínky mezinárodních hladkých plateb určuje zákon č. 219/1995 SB., devizový zákon, a konkretizuje vyhláška ČNB č. 205/2007 Sb., kterou se stanoví postup devizových míst při uskutečňování úhrad do a ze zahraničí a vůči cizozemcům. Náleţitosti příkazu pro zahraniční platební styk jsou:34  jméno (název) plátce a jeho bankovní spojení,  částka, která má být připsána,  mezinárodní označení měny v kódu ISO,  jméno (název) příjemce platby a jeho bankovní spojení (je-li platba prováděna kompletně bezhotovostní),  označení převádějící instituce, 33

Zpracováno dle http://pravniradce.ihned.cz/c4-10078240-22286300-F00000_d-pravni-regulacebezhotovostniho-platebniho-styku/ 10. 3. 2010 34

Zpracováno dle http://pravniradce.ihned.cz/c4-10078240-22286300-F00000_d-pravni-regulacebezhotovostniho-platebniho-styku/ 10. 3. 2010

40

 platební titul odpovídající účelu platby,  určení toho, kdo platí poplatky za převod,  podpis podle vzoru,  popř. další náleţitosti vyplývající z obecně platných předpisů nebo smlouvy s klientem. Důleţité je označení toho, kdo bude plnit tzv. poplatkovou povinnost. Poplatkovou povinnost vystihují tři zavedené zkratky:  BEN (všechny poplatky za převod hradí příjemce platby, tzn. všechny poplatky banky plátce i banky příjemce platby, popř. zprostředkovatelské banky),  OUR (všechny poplatky za převod hradí plátce platby, tzn. všechny poplatky banky příkazce i banky příjemce platby, popř. zprostředkovatelské banky),  SHA (příjemce platby hradí pouze poplatky své banky, případně poplatky vzniklé na straně zprostředkovatelské banky, která je v transakci zainteresována, příkazce platby hradí poplatky spojené ze strany své banky, tzn. banky plátce). Praxe bank na území České republiky je různá. Některé české banky zvýhodňují své klienty a neúčtují výlohy za došlé zahraniční platby. Někdy bývá stanovena minimální a maximální částka nákladů pro platby do zahraničí (např. procentní sazbou). Některé převádějící instituce mohou poskytovat omezený rozsah platebních sluţeb nebo nemají stanovené oprávnění

provádět platby do zahraničí

v udělené licenci. Pak zajišťují

provedení zahraničních plateb za pomoci jiné banky, se kterou mají uzavřenou smlouvu.35 Výše poplatků spojených s realizací převodu se jednoznačně liší. Vliv na výši cen má výše objemu zasílaných peněz, cílová země příjemce úhrady a také jakým způsobem si mezi sebe rozdělí plátce a příjemce úhrady poplatkovou povinnost. Stejně tak je způsoben rozdíl v cenách formou zpracování příkazu, poměrně levnější oproti převodu, prostřednictvím přepáţky, je převod prostřednictvím internetového bankovnictví.

35

Zpracováno dle http://pravniradce.ihned.cz/c4-10078240-22286300-F00000_d-pravni-regulace-

bezhotovostniho-platebniho-styku k 10. 3. 2010

41

4.3. Lhůty zahraničního platebního styku Lhůty zahraničních převodů jsou upraveny zákonem o platebním styku, zákon č. 124/2002 Sb., v platném znění. Provádí-li převáděcí instituce příkazce zahraniční převod, je povinna zajistit připsání částky převodu ve prospěch účtu instituce příjemce a předat jí podklady nutné k poskytnutí částky převodu příjemci ve lhůtě dohodnuté s příkazcem, není-li taková lhůta dohodnuta, do 5 bankovních pracovních dnů ode dne účinnosti příkazu k převodu.36

4.4. Cenové porovnání zahraničních plateb dle vybraných bank Dle subjektivního mínění je šek konkurenčním platebním prostředkem zejména ve srovnání se zahraničními platbami. Níţe uvedené tabulky dokládají srovnání, z hlediska výše cen spojených s úhradou, který prostředek je pro úhradu efektivnější. Poznámka: Ceny v tabulkách č. 9,10 nezohledňují poplatkovou povinnost, kterou je třeba zohlednit v celkové ceně spojené se zahraničním příkazem. Typ poplatkové povinnosti je závislý na charakteru platby. Tabulka č. 9: Cenové porovnání zahraničních/přeshraničních plateb směřovaných do zahraničí Zahraniční platba směřovaná do zahraničí

Přeshraniční platba směřovaná do zahraničí SEPA / Euro platba 195,250,-

0,9%, min. 250,-, max. 1500,Komerční banka, a. s. 1%, min. 250,-, max. 1500,Československá obchodní banka, a. s. 1%, min. 220, max. 1500,220,Česká spořitelna, a. s. Zdroj: zpracováno dle platného Sazebníku Komerční banky, a. s., Sazebník Československé obchodní banky, a. s, Sazebník České spořitelny, a. s. ke dni 10.3.2010

Z cen, vyplývajících z tabulky č. 9 ve srovnání s tabulkami č. 3, 5, 7, je evidentní, ţe v případě úhrady peněţních prostředků do zahraničí, zejména jedná-li se o niţší částku, je efektivnější provést úhradu formou soukromého šeku, je-li to moţné.37. Vystavení šeku je znatelně méně nákladné a celkové náklady s platbou spojené, po započtení ceny České pošty, a. s., coby zprostředkovatele zaslání do zahraničí, jsou výrazně niţší.

36 37

DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vyd. Praha: Linde Praha, a. s., 2005. 353 s. Charakter některých úhrad vyţaduje realizaci formou bankovního šeku z hlediska jistoty proplacení.

42

Pro výstavce šeku z úhrady plyne ještě jedna nesporná výhoda, vedle úspory za provedení platby, a to: do okamţiku zúčtování šeku, jsou peníze odpovídající šekové částce většinou úročeny na účtu i po vystavení šeku. V případě, ţe by se jednalo o pouhý transfer finančních prostředků realizovaný zahraničním příkazem k úhradě do zahraničí v rámci Evropské unie, popř. Evropského hospodářského prostoru, z výše uvedené tabulky je patrné, ţe efektivnější forma úhrady, z hlediska cenové úspory, by byla formou Sepa platby nebo Euro platby, povoluje-li to charakter úhrady. Tabulka č. 10: Cenové porovnání zahraničních/přeshraničních plateb směřovaných ze zahraničí Zahraniční platba směřovaná ze zahraničí

Přeshraniční platba směřovaná ze zahraničí SEPA / Euro platba 145,150,-

0,9%, min. 225,-, max. 1095,Komerční banka, a. s. 1%, min. 150,-, max. 1000,Československá obchodní banka, a. s. 1%, min. 100,-, max. 950,100,Česká spořitelna, a. s. 1%, min. 450,-, max. 2000,100,Česká spořitelna, a. s. – proplacení platby v hotovosti Zdroj: zpracováno dle platného Sazebníku Komerční banky, a. s., Sazebník Československé obchodní banky, a. s, Sazebník České spořitelny, a. s. ke dni 10.3.2010

V případě, ţe by byla úhrada bankou přijata ze zahraničí jako běţná zahraniční platba, tzn. nebylo by ji moţné připsat ve prospěch účtu jako Sepa platbu nebo Euro platbu, ceny mezi formami úhrady, a to z pohledu zahraničního převodu a šeku, jsou vyrovnané, resp. vyrovnanost poplatků je závislá na objemu výše platby. Toto tvrzení je uvedeno za předpokladu porovnání instrumentů, kdy proplacení zahraničního šeku je realizováno inkasem, viz. ceny v tabulce č. 11. V případě, ţe by úhrada byla přijata jako Sepa/Euro platba, zejména za předpokladu vyššího objemu hrazené částky (max. do 50 tis. EUR), bylo by efektivnější, z hlediska započtení výše poplatků, provést úhradu zahraničním příkazem oproti šeku. Tabulka č. 11: Cenové porovnání proplacení zahraničního šeku inkasem dle vybraných bank Proplacení zahraničního šeku inkasem Komerční banka, a. s.

1%, min. 100,- , max. 5000,-

Československá obchodní banka, a. s.

1%, min. 300,- , max. 3000,-

Česká spořitelna, a. s.

1%, min. 80,- , max. 3000,-

Zdroj: zpracováno dle platného Sazebníku Komerční banky, a. s., Sazebník Československé obchodní banky, a. s, Sazebník České spořitelny, a. s. ke dni 10.3.2010

43

5. ŠEK VS. PLATEBNÍ KARTA V této části práce bych se chtěla zaměřit na srovnání charakteristických rysů platební karty a šeku. Platební kartu je moţno charakterizovat z hlediska své podstaty a účelovosti jako instrument, který v České republice vytěsnil dosud vyvíjející se platební nástroj, šek. Oproti šeku je to platební prostředek, který rychle nalezl své vyuţití u české veřejnosti. Jedná se o obvyklou doplňkovou sluţbu k účtům, jeţ vlastní převáţná většina obyvatel. Lze ji uţít jak pro hotovostní výběr peněţních prostředků, tak i pro bezhotovostní platby jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Celkový vývoj platebních instrumentů zapříčiňuje neustálé navazování dalších sluţeb k platební kartě, které rozšiřují její uplatnění ve světě obchodu, stejně tak i běţného ţivota, např. cestovní pojištění, moţnost virtuálních plateb, přijímání plateb u obchodníků, atp.

5.1. Historie platební karty Úplně první platební kartu začala v roce 1914 vydávat americká telefonní a telegrafní společnost Western Union Telegraph Company. Byla vyrobena z plechu a umoţňovala svým stálým zákazníkům telefonovat a posílat telegramy bez okamţiku placení. Zákazník potom obdrţel ke konci měsíce soupis telefonátů a telegramů, jejich jednotlivé ceny a celkový součet, který jednorázově zaplatil šekem nebo příkazem z banky. Společnost se tímto snaţila udrţet si dobré zákazníky a přimět je k častějšímu pouţívání svých sluţeb s moţností bezhotovostního placení. Proto se tyto karty nazývají obecně věrnostní „platební karty.“ Rok 1950 byl rokem vzniku první univerzálně pouţitelné platební karty, a to od klubu nazvaného Diners Club. Ten vydával svým členům úvěrové karty nazvané Charge Card pro bezhotovostní placení v restauracích a později u všech smluvních hotelů, restaurací a obchodů, které s klubem uzavřou smlouvu. Pravou "bankovní" platební kartu vydala The Franklin National Bank z New Yorku v roce 1951. Karta byla vydávána zdarma důvěryhodným klientům, obchodníci platili bance poplatek

za

provedené

platby.

Klienti

museli

provedené

nákupy

uhradit

do 30, 60 nebo 90 dnů. Jelikoţ však bylo vydávání karet dosti nákladné a nepřinášelo 44

očekávaný zisk brzy jejich vydávání zastavila. Další banka, která začala vydávat platební karty byla Bank of America v roce 1958. Karty byly jako první na světě vyrobeny z plastu, coţ umoţňovalo placení pomocí mechanických snímačů – imprinterů. Tato banka svůj úspěšný projekt v roce 1966 zpřístupnila i ostatním americkým bankám a jedné anglické bance. Takţe platební karty se dostaly i do Evropy. Na český trh přišly platební karty aţ mnohem později. První platební karta na našem území byla vydána v roce 1988 Ţivnostenskou bankou jako dispoziční karta k tuzexovému účtu. A od poloviny roku 1989 vydávala Česká státní spořitelna svým klientům ke sporoţirovým účtům karty k výběru z bankomatů.38

5.2. Platební karta, druhy platební karty Bankovní platební karta je kousek plastiku, nesoucí řadu grafických symbolů, neviditelných dat a v poslední době i speciální elektronický čip, který umoţňuje pohotový přístup k penězům svému drţiteli, tj. tomu, na jehoţ jméno a identitu byla karta vystavena. Platební karta je opatřena grafickými a textovými symboly, které slouţí k ověření platnosti karty pohledovou kontrolou – jméno drţitele, jméno vydávající banky, měsíc a rok do kterého karta platí, značka systému ve kterém karta pracuje, hologram (obrázek měnící motiv a barvy podle úhlu pohledu), a prouţek s podpisem drţitele, který porovnáním s podpisem na účtence v obchodě umoţní obchodníkovi ověřit drţitelovu totoţnost.39 Platební karta není výhradně jednoho druhu, ale z praktického hlediska je lze třeba rozdělit podle způsobu zúčtování na debetní, kreditní, charge karty a nákupní úvěrové karty. Jiţ v tomto rozlišení lze vyselektovat rozdíly, které mohou být jednou z příčin aplikovatelnosti nad šeky.

38

Zpracováno dle http://www.finance.cz/bankovnictvi/informace/platebni-karty/historie/k 3.7.2009

39

Zpracováno dle http://financnivzdelavani.webmagazine.cz/webmagazine/page.asp?idk=318/k 3.7. 2009

45

Debetní karty: výstavcem debetní karty je zpravidla peněţní ústav. Uţitím tohoto typu karty drţitelem dochází k zatíţení běţného účtu, ke kterému byla tato karta vystavena. Platba je uskutečněna z vlastních finančních prostředků majitele účtu, příp. peněz poskytnutých bankou za předpokladu, ţe dojde k čerpání kontokorentního úvěru, tzn. zatíţení účtu do mínusu. Kreditní karty: u kreditních karet, na rozdíl od debetních, nedochází k zatíţení běţného účtu, ale přímo účtu úvěrového. Jedná se o typ úhrady, z prostředků zapůjčených peněţním ústavem, která je dle stanovených pravidel drţitelem postupně nebo jednorázově splácena, zpravidla s moţným vyuţitím bezúročeného období. Kaţdá transakce s kartou znamená čerpání úvěru od banky. Charge karty: charge karty fungují obdobně jako karty kreditní s tím rozdílem, ţe banka na konci měsíce sestaví vyúčtování všech transakcí kartou. Celý dluh se jednorázově splatí v dohodnutém termínu, zpravidla do konce následujícího měsíce. Z čerpané částky není účtován ţádný úrok. Úvěrové karty: nákupní úvěrové karty jsou kreditními kartami vydávanými nebankovními institucemi. Jedná se o vysoce rozšířený typ karet mezi veřejností. Jedná se o stejný princip funkčnosti jako u kreditních nebo charge karet vystavených peněţním ústavem za snadněji dosaţitelných podmínek. Elektronická peněţenka: elektronická peněţenka je typ karty, který umoţňuje čerpat jen vyhrazený objem prostředků, který byl předem do karty vloţen.

46

Platební karta oproti šeku, umoţňuje klientovi čerpat peníze i jinak neţ pouze z vlastních zdrojů, tzn. z úvěrového rámce, v závislosti na otevřeném úvěrovém účtu. Šeky jsou platebním instrumentem vystavovaným pouze k běţným účtům a jen do výše pouţitelného zůstatku.

5.3. Způsoby a moţnosti vyuţití platebních karet Platební karta má postupem doby a celkového rozvoje široké moţnosti svého vyuţití. V podstatě máme-li platební kartu ve vlastnictví, máme k dispozici volné finanční prostředky, aniţ bychom měli v drţení hotovost. 

V zájmu zachovaní podstaty samotné platební karty jsou nejrozšířenější výběry hotovosti prostřednictvím bankomatu. Bankomat je nejčastějším cílem drţitelů karet, protoţe umoţňuje získat hotovost kdykoliv během čtyřiadvaceti hodin po 365 dnů v roce. Jediným poţadavkem výběru je znalost PINu, osobního identifikačního čísla, prokazujícího oprávněnost výběru drţitelem.



Cash back - Tato sluţba znamená, ţe v některých obchodech při platbě kartou banky, která tuto sluţbu poskytuje (zatím jen některých, jejich počet se však rozšiřuje), můţe zákazník při placení zboţí poţádat, aby mu pokladní vydal ještě určitou (omezenou) částku v hotovosti. Celkový součet „platby“ a „výběru“ se pak drţiteli karty zaúčtuje společně. Tato sluţba je zatím omezena jen na zemi, kde byla karta vydána.



Platba kartou v obchodě je nejvýhodnější způsob pouţití platební karty. Nejvýhodnější proto, ţe umoţňuje uskutečnit kdykoli libovolný nákup (ve výši omezené jen nastaveným limitem) pro drţitele karty bez poplatku (ten bance platí v tomto případě obchodník). Při platbě v obchodě drţitel prokáţe svou totoţnost buď podpisem na účtence, který obchodník porovná se vzorem podpisu na zadní straně karty, nebo zadáním PIN na samostatné klávesnici (nazývané PIN PAD), která by měla umoţnit diskrétní manipulaci a vyloučení neţádoucího přihlíţení.



Platit kartou lze nejen v mnoha „kamenných“ obchodech, ale stále častěji i prostřednictvím internetu. Tento typ platby nabývá na významu ve spojitosti s platbami do zahraničí, vzhledem k minimálnímu poplatku oproti běţným zahraničním úhradám zahraničním příkazem k úhradě. Při platbě na internetu, čili „on-line,“ se karta neúčastní fyzicky svými viditelnými znaky, drţitel pouze 47

zadává identifikační údaje. Banky vydávají i tzv. karty virtuální, tj. pouze samostatné identifikační údaje (bez plastiku), odlišné od údajů vlastní plastikové karty.

5.4. Průběh transakce provedené kartou a její zúčtování

Platební karta není na rozdíl od šeku regulována podrobně zákonem. Dílčí úpravu obsahuje zákon č. 124/2002 Sb., o platebním styku, který upravuje vydávání a pouţívání elektronických platebních prostředků, avšak z pohledu ochrany spotřebitele. Banky -vydavatelé platebních karet- se řídí pravidly mezinárodních asociací. Podmínky vydávání a pouţívání platebních karet stanoví ve svých obchodních podmínkách, které jsou součástí smlouvy o běţném účtu nebo samostatné smlouvy.40 Celý průběh transakce lze rozdělit do tří základních fází:41  ověření transakce (autorizace) spočívá jednak v kontrole údajů na kartě, pokud výše transakce přesahuje autorizační limit přijímacího místa, musí být provedena tzv. autorizace, to znamená ověření finančního krytí transakce. Autorizaci je moţné provádět prostřednictvím dotazu (telefon, přes internet) u autorizačního střediska, které ověřuje, prostřednictvím počítačové sítě propojující jednotlivé vydavatele karet, danou transakci aţ u vydavatele karty. V případě, ţe se jedná o transakci prováděnou prostřednictvím zařízení on-line napojeného na tuto síť, potom dochází k autorizaci zcela automaticky. V tomto případě se ověřuje i osobní identifikační kód – PIN drţitele karty, který musí pomocí klávesnice uvést při pouţití karty. Celý proces autorizace trvá jen několik málo vteřin;  přenos transakce do clearingového systému probíhá prostřednictvím počítačové sítě, na kterou jsou jednotlivé banky zúčastněné v daném kartovém systému z celého světa napojeny. Systém provádí clearing veškerých plateb uskutečněných prostřednictvím karet během daného dne. Jednotlivé banky obdrţí seznam plateb, které jdou ve prospěch či na vrub účtů jejich klientů; 40

MÁČE, Miroslav. Platební styk klasický a elektronický, 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2006. 56 s. 41


48



vypořádání plateb provádí k tomu určená zúčtovací banka na základě výstupu z clearingového systému v podobě kreditních či debetních sald jednotlivých bank. Tato salda jsou potom zúčtována prostřednictvím nostro účtů, které mají jednotlivé zúčastněné banky vedeny u zúčtovací banky. Jednotlivé banky potom zatíţí či kreditují příslušné účty svých klientů.

Obrázek č. 2: Průběh transakce provedené kartou a její zúčtování

KLIENT DRŢITEL KARTY

1 Předloţení karty k placení obchodníkovi, který ověří ochranné prvky na kartě

OBCHODNÍK 2 Autorizace platby, pokud přesahuje stanovený limit

3 Vystavení prodejního dokladu

D 11 Zatíţení účtu drţitele karty částkou transakce

BANKA VYDAVATELE KARTY

10 Připsání částky transakce sníţené o bankovní provize

6 Clearingové zúčtování mezi napojenými bankami

7 Předání informací o provedených platbách

9 Zatíţení nostro účtu banky, která vydala kartu

AUTORIZAČNÍ STŘEDISKO

4 Předání informace o platbě bance

CLEARINGOVÉ CENTRUM

8 Příkaz k vyrovnání sald mezi bankami

BANKA OBCHODNÍKA

5 Předání informací o provedených platbách

9 Převedení částky na nostro účet banky obchodníka

ZÚČTOVACÍ BANKA

Zdroj: DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vyd. Praha: Linde Praha, a. s., 2005. 380 s.

Rychlost zúčtování platby závisí na řadě skutečností a to na: nastavení platebního systému obchodníka, sumě, kterou zákazník utratí, či typu terminálu, přes který se platba uskutečňuje. Roli hraje i to, zda zákazník platí kartou stejné banky, jako je terminál u obchodníka, a o jaký typ karty se jedná.

49

5.5. Srovnání platebních karet a šeků z hlediska cen a statistických dat Cesta k úhradě prostřednictvím platební karty je daleko rychlejší, snazší a levnější oproti platbě šekem. V případě vlastnictví šeku je potřeba nejdříve si šek nechat proplatit v bance, která tuto sluţbu zprostředkovává buď v hotovosti nebo proplatit na účet a následně aţ provést úhradu. Výjimkou můţe být situace, kdy obchodník přijímá úhradu i prostřednictvím šeku, poté je moţné provést úhradu okamţitě, tato situace je pro Českou republiku však nezvyklá. V případě platební karty je moţné úhradu u obchodníka provést okamţitě, za předpokladu, ţe vlastní platební terminál, nebo je moţné učinit výběr hotovosti k úhradě v kterémkoliv bankomatu příslušné banky, popř. prostřednictvím cash-backu. 5.5.1. Cenová srovnání transakcí platební kartou dle vybraných bank Výběr hotovosti platební kartou z bankomatu, popř. prostřednictvím pokladny pobočky banky, je proces o časovém rozmezí několika minut za předpokladu, ţe účet, k němuţ je platební karta navázána, je dostatečně krytý. Cena, s výběrem platební kartou spojená, dle jednotlivých bank, je srovnatelná. Šek, coby moţný konkurenční platební instrument, je znevýhodněn z časového hlediska při zúčtování transakce; stejně tak je v případě Československé obchodní banky, a. s. a České spořitelny, a. s. omezen při hotovostním proplacení. Tabulka č.12: Ceny spojené s výběrem hotovosti platební kartou v bankomatu vs. proplacení šeku v hotovosti Ceny spojené s výběrem hotovosti platební kartou v bankomatu vs. proplacení šeku v hotovosti

Komerční banka, a. s. Československá obchodní

Platební karta (domácí bankomat/bankomat JPÚ) 6,-/ 39,-

Šek (bankovní/soukromý)

6,-/30,-

0,-/0,-

6,-/25,- + 0,5% z vybírané částky

0,-/45,-

200,-/60,-

banka, a. s. Česká spořitelna, a. s.

Pozn. V případě hotovostního proplacení šeků Československou obchodní bankou, a. s., které jsou vystaveny jiným peněţním ústavem, se poplatek, dle platného Sazebníku, pohybuje u bankovních šeků ve výši 1%, min. 300,- , max. 3000,-; soukromé šeky jsou propláceny pouze bezhotovostně. Pozn. Česká spořitelna, a. s. proplácí šeky, bankovní i soukromé, vydané jiným peněţním ústavem pouze bezhotovostně. Zdroj: zpracováno dle platného Sazebníku Komerční banky, a. s., Sazebníku Československé obchodní banky, a. s., Sazebníku České spořitelny, a. s. ke dni 5.6.2010

50

5.5.2. Statistická srovnání transakcí platební kartou dle vybraných bank Výše uvedené skutečnosti, které vychází z porovnání platebních instrumentů, tj. platební karta vs. šek, jsou podpořeny i statistickými daty v níţe uvedených tabulkách. Předmětem srovnání jsou následující vypovídající skutečnosti:  vývoj

počtu

transakcí

uskutečněných

vybraným

platebním

instrumentem

v uvedeném období,  počet transakcí podle typu platebního instrumentu za dané období,  hodnota transakcí podle typu instrumentu v uvedeném období. Pro statistické srovnání jsou pouţita data z datového skladu Evropské centrální banky publikovaná ve statistické části v tzv. „Blue book.“ a webové stránky Evropské centrální banky prostřednictvím Statistical Data Warehouse. Data sledují období v letech 2004-2008, vypovídající data roku 2009, ke dni zpracování této práce, nejsou k dispozici a proto nejsou v níţe daném srovnání pouţita. Tabulka č. 13: Vývoj počtu transakcí uskutečněných daným platebním instrumentem v uvedeném období Vývoj počtu transakcí uskutečněných daným platebním instrumentem v uvedeném období (roční procentní změna) Platby kartou (s výjimkou

Platby šekem

„elektronických peněţenek“) Rok

2005

2006

2007

2008

2005

2006

2007

2008

ČR

-6,51

18,03

38,30

13,99

24,65

-3,82

-12,85

-13,94

EU celkem

9,49

-

7,55

8,59

-5,18

-

-6,48

-7,75

Zdroj: zpracováno dle http://sdw.ecb.europa.eu/reports.do?node=1000001442/ k 15.2.2010

Z daného statistického přehledu, uvedeném v tabulce č. 13, je ústup transakcí uskutečněných šekem zřetelný, stejně tak je vidět, ţe trend České republiky koresponduje s vývojem platebních instrumentů v celé Evropské unii. Pokles transakcí uskutečněných šekem optimálně vyvaţuje rostoucí počet transakcí zrealizovaných platební kartou. Přestoţe ostatní státy Evropské unie měly historicky jiný prostor pro rozvoj a uţití šeků a šek se stal v tamních státech plnohodnotným platidlem, úhrady tímto instrumentem, ve prospěch ostatních moţných alternativ plateb, i přesto postupně ubývají.

51

Tabulka č. 14: Počet transakcí podle typu platebního instrumentu za dané období Počet transakcí podle typu platebního instrumentu za dané období (v milionech) Platby platební kartou Rok

2004

2005

2006

2007

2008

ČR

84,79

79,28

93,57

129,41

147,51

21,167.34

23,176.61

25,178.47

27,126.92

29,456.75

EU celkem

Platby šekem Rok

2004

2005

2006

2007

2008

ČR

0,36

0,45

0,43

0,37

0,32

7,463.89

7,077.25

6,753.36

6,325.03

5.834,80

EU celkem

Zdroj:zpracováno dle http://sdw.ecb.europa.eu/reports.do?node=1000001440/ k 15. 2. 2010

Výše uvedená skutečnost procentuálního navýšení vývoje uskutečněných transakcí platební kartou, stejně tak procentuální sníţení transakcí uskutečněných šekem v uvedeném období, dle tabulky č. 13, koresponduje i s číselným vyjádření počtu transakcí uskutečněných jednotlivými porovnávanými platebními instrumenty, viz tabulka č. 14. Tabulka č. 15: Hodnota transakcí podle typu platebního instrumentu v daném období Hodnota transakcí podle typu platebního instrumentu v období (v bilionech v EUR ku celkovému ročnímu období) Transakce uskutečněné platebními kartami Rok

2004

2005

2006

2007

2008

ČR

2,92

2,96

3,65

8,13

9,89

1,214.09

1,372.27

1,499.49

1,636.43

1,680.28

EU celkem

Transakce uskutečněné šeky Rok

2004

2005

2006

2007

2008

ČR

0,91

1,85

1,44

1,35

1,45

8,569,56

9,076.36

9,286.85

9,343,81

7,997.62

EU celkem

Zdroj: zpracováno dle http://sdw.ecb.europa.eu/reports.do?node=1000001446/ k 15. 2. 2010

První část tabulky potvrzuje skutečnost nárůstu trendu pouţívání platebních karet, i co do objemu plateb, vzhledem ke sledovanému období jak na území České republiky, tak na území celé Evropské unie. Je evidentní, ţe platební karty jsou platebním instrumentem, které se územně rozvíjí rovnoměrně a ţe s nárůstem počtu transakcí koresponduje i nárůst jejich objemu. Pomalý nárůst, od počátku sledovaného období, v objemu transakcí je zřetelný i u šeků, není však tak strmý jako u platebních karet, a subjektivně lze říci, ţe můţe být způsoben rozvojem zahraničního obchodu na území České republiky, pro který je platba šekem více běţná a typická. 52

6. SOUHRNNÁ SROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH VÝSTUPŮ Předchozí kapitoly byly záměrně směřovány k sestavení charakteristického rámce jednotlivých platebních instrumentů, tj. šeky, nástroje tuzemské a zahraniční platby, platební karty. Pozornost byla soustředěna převáţně na jejich podstatu a aplikovatelnost v praxi. Cílem této části práce je shrnout a propojit jednotlivé získané poznatky a vyvodit z nich srovnání šeku, z hlediska výhodných a nevýhodných faktorů, oproti ostatním formám úhrady. Šek vykazuje níţe uvedené skutečnosti, které jsou dle mého mínění nejzásadnější a mají největší vypovídací schopnost, a právě tato identifikace bude taktéţ hledána u srovnávaných platebních instrumentů tak, aby mohla být následně shrnuta, tzn. o šecích lze tedy říci, ţe:  šek představuje uchovatele hodnoty do okamţiku jeho předloţení k proplacení,  šek je snadno převoditelný na majitele, nebo indosamentem (rubopisem), popř. tzv. cessí, vše v souladu se zákonem č. 191/1995 Sb. ,ve znění pozdějších předpisů,  šek je splatný na „viděnou“, tzn. při předloţení vyplněného a řádně podepsaného tiskopisu šeku,  tiskopis šeku je vystaven na ţádost pouze na základě bankovní historie bonitnímu klientovi jako „příslušenství“ k vedenému účtu peněţním ústavem,  platba šekem vyznačuje prvky hotovostní i bezhotovostní úhrady,  platba šekem je realizovatelná jak na území České republiky, tak i v zahraničí, jedná se tedy o mezinárodní platební instrument, který můţe probíhat v mezinárodních měnách bezhotovostní nebo hotovostní formou,  lhůta proplacení šeku je závislá na stanoveném způsobu, kterým proplacení probíhá, tzn. rozpětí lhůty se pohybuje od okamţité výplaty aţ po řádově několikadenní interval, v případě finálního proplacení, v souladu se zákonem č. 191/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů,  cena koresponduje s náročností procesu, který vychází ze stanoveného způsobu proplacení šeku, subjektivně by se dalo říci, ţe vliv na 53

výši cen, spojených

s šekovými transakcemi, má úroveň procesu zúčtování v závislosti na postavení šeku v platebním systému ČR,  s platbou šekem souvisí riziko, ţe šek není krytý, tzn. na účtu výstavce musí být dostatečný kreditní zůstatek zohledňující objem platby, aby platba mohla být realizovaná.

6.1. Srovnání šek vs. tuzemská platba Šek a ostatní nástroje tuzemského platebního styku jsou moţné alternativy, jak uskutečnit běţnou tuzemskou platbu.42 Souhrnně vykazují dva základní stěţejní aspekty a to: lze je zvolit jak pro hotovostní, tak i bezhotovostní úhradu na území tamního státu, ale i v zahraničí (v případě jednorázového zahraničního příkazu k úhradě). Dalo by se tedy říci, ţe se bude jednat o platební instrumenty, které by mohly vykazovat prvky konkurenceschopnosti z hlediska jejich aplikace v praxi, tzn. na místě je úvaha plátce jaký z instrumentů je pro jeho potřebnou úhradu nejvhodnější a zároveň nejvýhodnější. Historický sled událostí a potaţmo jejich vliv na tyto platební nástroje však zapříčinil, ţe vývoj všech těchto nástrojů plateb nebyl vţdy rovnoměrný. O nástrojích tuzemské platby lze tedy říci, ţe:  příkaz k úhradě, inkaso, SIPO (dále jen nástroje tuzemské platby) nevykazují prvky uchovatele hodnoty jako je tomu u šeku,  nástroje tuzemské platby jsou minimálně prvotně (prvotně v případě inkasa, SIPa) zpracovány na základě vyplněného a řádně podepsaného tiskopisu, za předpokladu, ţe není vyuţita moţnost zpracování prostřednictvím zvolené formy elektronického bankovnictví, tzn. lze taktéţ říci, ţe jsou zpracovány na „viděnou,“  v případě vyuţití aplikací elektronického bankovnictví není potřebné navštívit peněţní ústav za účelem zpracování,  nástroje tuzemské platby lze aplikovat pro hotovostní i bezhotovostní úhradu,  platba je obdobně jako u šeku, realizovatelná jak na území ČR, tak i „do, ze“ zahraničí, vyznačuje prvky mezinárodního platebního instrumentu aplikovatelného v domácí i zahraniční měně,

42

Nástroji tuzemského platebního styku jsou v této práci povaţovány: příkaz k úhradě, inkaso, SIPO.

54

 lhůta zpracování tuzemské platby se odvíjí od stanoveného data splatnosti příkazu příkazcem, obecně platí právní úprava zákona č. 124/2002 Sb. § 8 odst.2 ve znění pozdější úprav.  zpracování tuzemské platby předchází skutečnost dostatečného kreditního zůstatku na bankovním účtu plátce ke dni splatnosti příkazu, který zohledňuje výši platby včetně příslušenství43, v opačném případě není platba realizována,  cena (v závislosti na porovnání cen několika bankovních ústavů) se pohybuje pod úrovní ceny spojené s platbou šekem, dá se tedy obecně říci, ţe tuzemská platba je oproti šeku levnější. Shrnutí: Šek představuje určitý model uchovatele hodnoty do okamţiku předloţení k proplacení, kdeţto nástroje tuzemské platby jsou přímými příkazy určenými k převodu. Nástroje tuzemské platby, oproti šeku, vlivem postupného rozvoje moţností elektronického bankovnictví, získávají na své uţitku, jednoduchosti a pohodlnosti z toho pohledu, ţe jiţ nemusí splňovat podmínku fyzického předloţení příkazu k převodu za účelem realizace. Šek této „domény“ dosud nedosáhl a pravděpodobně, vlivem nepruţnosti ve svém rozvoji, v blízké budoucnosti nedosáhne. Tato skutečnost můţe být jedna z mnoha, která ubírá na významu a uţitku šeku, potaţmo jeho vyuţití. Šek oproti nástrojům tuzemské platby zaostává taktéţ v časovém horizontu při konečném zúčtování platby (v závislosti na zvolené formě proplacení šeku), stejně tak náklady spojené s proplacením šeku jsou vyšší. Časová prodleva při konečnému zúčtování platby od data vystavení šeku, se můţe zdát nepraktická zejména i z toho důvodu, ţe většinou můţe narušovat věrný obraz zůstatku financí na bankovním účtu plátce.

6.2. Srovnání šek vs. zahraniční platba Zahraniční platba je v této práci pojata pouze z pohledu běţného zahraničního příkazu k úhradě. Další moţnosti úhrady jako dokumentární inkaso, dokumentární akreditiv jsem vyloučila z toho důvodu, protoţe si myslím, ţe nejsou aţ takovou běţnou alternativou úhradě šekem. Ze své podstaty se jedná o procesně sloţitější formy úhrady převáţně znějící na vyšší objem transakce vyplývající z obchodních vztahů. Tzn. i srovnávané

55

skutečnosti se budou týkat pouze základního zahraničního bezhotovostního převodu realizovaného na základě příkazu44, lze tedy říci, ţe:  zahraniční příkaz k úhradě nevykazuje ţádné prvky uchovatele hodnoty, jedná se o přímý příkaz k převodu,  zahraniční platbu je moţné realizovat v závislosti na vyplněném a řádně podepsaném tiskopise předloţeném ke zpracování prostřednictvím bankovního ústavu, tzn. „na viděnou“, popř. aplikovanou formou podob elektronického bankovnictví,  zahraniční platbu je moţné realizovat bezhotovostní i hotovostní formou,  platba je realizovaná v jiné měně neţ domácí na území České republiky nebo v různých měnách „z“ nebo „do“ zahraničí, tzn. mimo hranice České republiky,  lhůta zpracování platby se odvíjí od stanoveného data splatnosti na zahraničním příkazu k úhradě dle právní úpravy vycházející ze zákona č. 124/2002 Sb. §8 odst. 3 ve znění pozdějších úprav, obvykle, pokud není stanoveno jinak, do 5 bankovních pracovních dnů ode dne účinnosti příkazu k převodu,  cena spojená s platbou (ve smyslu přímé úhrady) do zahraničí, za předpokladu niţšího objemu zasílané částky, zvoleného poplatku OUR a v případě, ţe nejsou vykazovány prvky Sepa/Euro platby, je poměrně vysoká oproti zahraniční platbě uskutečněné prostřednictvím šeku,  cena spojená s platbou ze zahraničí (ve smyslu přímé úhrady) je v případě srovnání obou platebních instrumentů obdobná z pohledu závislosti stanovení ceny na objemu realizované platby,  platba realizovaná v jiné měně neţ v měně domácí na území České republiky je

cenově

podstatně

nákladnější,

oproti

zahraniční

platbě

uskutečněné

prostřednictvím šeku, za předpokladu realizace zahraničním příkazem k úhradě,  řádnému zpracování zahraniční platby předchází dostatečný kreditní zůstatek na bankovním účtu, který zohledňuje skutečnou výši zahraniční platby včetně příslušenství.43

43

Příslušenstvím se v této práci rozumí cena spojená s výší poplatkové povinnosti, která souvisí s uskutečněním platby. 44 Zahraniční platba realizovaná platební kartou je tématem samostatné kapitoly.

56

Shrnutí: Zahraniční převodní příkaz, stejně jako nástroje platby tuzemské, je pouhým příkazem k úhradě. Nevykazuje ţádné prvky uchovatele hodnoty, jako je tomu u šeku. V případě zahraničního platebního příkazu můţe být platba šekem značným konkurentem z pohledu ceny. Jedná-li se o platbu formou zahraničního příkazu k úhradě do zahraničí, zejména při malém objemu výše platby, cena spojená s transakcí je nákladnější ve srovnání se šekem. Vzhledem k této skutečnosti si myslím, ţe se jiţ otevírá prostor ke zváţení varianty, jaký platební instrument zvolit pro platbu jako nejvhodnější i za cenu následujícího tvrzení a to: zahraniční převodní příkaz, co se týče lhůty připsání částky ve prospěch účtu příjemce, za předpokladu splnění všech povinností s platbou spojených, je rychlejší oproti platbě uskutečněné formou šeku. Příčinou je samotná náročnost procesu připsání platby dle zvoleného instrumentu.

6.3. Srovnání šek vs. platební karta Platební karta je platebním instrumentem, který představuje pravděpodobně největší konkurenci šeku; dalo by se říci, ţe i nástroje tuzemské, popř. zahraniční platby v tomto případě ustupují do pozadí. Důvodem věci je rozšířená celosvětová síť bankomatů, moţnost úhrady platební kartou formou elektronického bankovnictví, stejně tak i příznivé ceny spojené s těmito transakcemi oproti ostatním alternativám úhrady, zejména jedná-li se o platbu platební kartou do zahraničí. Rozvoji karet přispívají i bankovní ústavy, které

platby

platební

kartou

zvýhodňují

v souvislosti

s vedením

účtu

závisle

na konkurenčním prostředí. O platební kartě lze tedy říci, ţe:  platební karta je instrument slouţící k přímé úhradě, v případě debetní platební karty, oproti platební kartě kreditní, se nejedná o uchovatele hodnoty,  platební kartu lze vyuţít pro bezhotovostní i hotovostní formu úhrady,  platbu lze realizovat plátcem za předpokladu vyuţití patřičného instrumentu slouţícího k zúčtování transakce (peněţní bankomaty, platební terminály), popř. prostřednictvím adekvátní formy elektronického bankovnictví,  v případě realizace platby prostřednictvím sluţby, tzv. mail order, je nezbytnou součástí řádné vyplnění charakteristických dat o platební kartě do příslušného tiskopisu, tak aby příjemcem platby mohla být zúčtována, 57

 platební karta představuje mezinárodní platební prostředek, jímţ lze provést úhradu i v zahraničí v měně domácí pro tamější stát, popř. do zahraničí prostřednictvím moţné aplikace elektronického bankovnictví, zúčtování probíhá v CZK ve výši zasílané platby zohledňující přepočet odpovídající měnovým kurzem platným v zemi příjemce platby,  lhůta zúčtování transakce není jednoznačná, je závislá na několika aspektech a to: asociaci, která platební kartu vydala, typu platební karty, způsobu zúčtování poloţky, atp.; lhůta zúčtování můţe trvat i několik dní neţ je odepsána z účtu plátce (platba je zpravidla do dne zúčtování na bankovním účtu plátce blokována),  cena spojená s transakcí uskutečněnou prostřednictvím platební karty se pohybuje poměrně na velmi nízké částce, zejména jedná-li se o transakci uskutečněnou přes bankomat téţe banky, která je zároveň vydavatelem platební karty, v některých případech je transakce uskutečněná platební kartou zdarma,  ve standartních případech platbě platební kartou musí, jako u ostatních alternativ úhrady, předcházet dostatečný kreditní zůstatek zohledňující výši platby včetně příslušenství. Shrnutí: Platební karta je vysoce konkurenčním modelem platebního instrumentu ve srovnání se šekem. Nejenom, ţe uţitek platební karty zvyšuje její neustálý vývoj, reakce na odráţející potřeby společnosti a rozvoj jednotlivých instrumentů formou nichţ je platba přijímána, její rozvoj je nadále podpořen nízkými cenami spojenými s realizovanými transakcemi. Myslím si, ţe právě cena a míra zvyklostí jsou rozhodujícím faktorem pro volbu platebního instrumentu. Proces zúčtování transakce vykazuje totoţný charakteristický rys jak pro šek, tak i pro platební kartu a to: časová náročnost spojená s konečným zúčtováním platby ve prospěch účtu příjemce. Rozdíl mezi těmito formami úhrady, způsobený historickým sledem událostí, můţe figurovat i z pohledu segmentu uţivatelů daného instrumentu. Zatímco by se dalo vypozorovat, ţe platba šekem je platebním nástrojem spíše podnikatelských subjektů (vzhledem k obchodním souvztaţnostem se zahraničními partnery), platební karta je zejména platebním nástrojem fyzických osob (vzhledem ke způsobu přijímaní a realizace úhrady).

58

6.4. Dotazník: Šek, platební instrument na ústupu Dotazník je součástí této práce z toho důvodu, aby reálně, na základě vyhodnocených skutečně zodpovězených otázek tázaných respondentů, reagoval na

zkoumanou

skutečnost, zda je šek skutečně platebním instrumentem na ústupu. Cílem sledu dotazů bylo zjistit v jakém poměru je šek, coby platební instrument, oproti ostatním způsobům úhrady

u české veřejnosti rozšířen a aplikován, resp. jaký typ platebního nástroje

je pro klienta přednostní, a zároveň jaký segment klientů na platbu šekem převáţně reaguje. Dotazník byl implementován mezi klienty Komerční banky, a. s.. Osloveni byli klienti segmentu fyzických osob, fyzických osob podnikatelů i právnických osob v celkovém počtu 100 respondentů v časovém horizontu přibliţně jednoho měsíce. V případě, ţe se jedná o osobu, která se s platbou šekem ztotoţňuje, dotazník by měl mít vypovídací schopnost o charakteru platebního vztahu, tzn. měl by říci: „jakou roli respondent ve vztahu hraje, jaký charakter platba představuje, zda je šek vyuţit jako běţný nebo výjimečný platební nástroj, zda je pouţit z vlastního podnětu nebo podnětu obchodního partnera, zda obchodní partner působí na území České republiky nebo v zahraničí, v jaké měně platba šekem nejčastěji probíhá.“ V případě, ţe respondentem je osoba, která se s platbou šekem nesetkala, dotazník by měl vypovědět: „jaká jiná alternativa platby je pouţívána, o jaký charakter platby se jedná a zdůvodnění té skutečnosti, proč není platba šekem aplikována.“ Dotazník zohledňuje právní formu právnických osob, stejně tak specifikuje pohlaví, věk a zaměstnanost tázaného respondenta ze segmentu fyzických osob. Respondenti, dle uvedené specifikace, byli oslovováni náhodně pod záštitou pobočky Komerční banky, a.s. v Dejvicích, dá se tedy říci, ţe se pravděpodobně jedná o „dotázaný vzorek“ respondentů převáţné působící v oblasti Prahy 6. Segment nezohledňuje majetkovou stránku tázaného. „Rozsegmentování“ respondentů bylo aplikováno z toho důvodu, aby výsledek zodpovězených otázek, a jejich následující vyhodnocení, měl co největší vypovídací schopnost.

59

6.4.1. Vyhodnocení dotazníku: Šek, platební instrument na ústupu Tematicky zaměřený dotazník byl implementován mezi 100 respondentů, segmentově zahrnujících fyzické osoby, fyzické osoby podnikatele a právnické osoby. Vyhodnocení dotazníku bude rozděleno na dvě roviny a to na vyhodnocení a vyvození výsledku z odpovědí kladně reagujících respondentů a odpovědí negativně reagujících respondentů. Základní otázka, jeţ dotazník rozděluje na dvě části, tedy zní: „zda se respondent s úhradou šekem jiţ aktivně setkal?" Nezávisle na segmentu, dle základního rozdělení, dotazník vypověděl, ţe 39 tázaných respondentů se s platbou šekem aktivně setkali a 61 respondentů tento způsob úhrady dosud nezná. Procentuálně vyjádřeno 39% ze 100 dotázaných respondentů na otázku, zda se setkali jiţ s úhradou šekem, odpovědělo tedy kladně. Graf č. 2: Rozdělení respondentů dle zkušenosti s úhradou šekem

Rozdělení respondenů dle zkušenosti s úhradou šekem

počet respondentů

100

Fyzická osoba

50

Fyzická osobapodnikatel

0 ANO

NE

CELKEM

Právnická osoba

zkušenost ANO x NE

Zdroj: vlastní zpracování dle výsledků získaných z dotazníku

Vyhodnocení kladných odpovědí dle typu respondenta: -větší podíl na kladně zodpovězené otázce měli, dle poměru 25:13:1, fyzické osoby, tj. 64%; ze skupiny podnikatelů svými odpověďmi přispěly více právnické osoby, tj. 33%, oproti fyzickým osobám podnikatelům, tj.3%, -právnické osoby byly zastoupeny z 84% právní formou: společnost s ručením omezeným a z 16% právní formou:akciová společnost. Bliţší specifikace analýzy dotazníku, na základě demografického rozdělení fyzických osob, vypovídá, ţe: -větší podíl na kladně zodpovězené otázce měli obecně muţi oproti ţenám v poměru 15:10, tzn. lze tedy říci, ţe se na kladné odpovědi podíleli z 60%, -nejčastěji kladnou odpověď uvedl obecně respondent ve věkovém rozmezí 21-30 let, 60

-převaţující podíl na kladné odpovědi drţí segment klientů z řad pracujících a studentů. Obecně nelze říci, jaký je typický model účastníka platebního styku, který běţně aplikuje úhradu šekem, z toho důvodu, ţe se nepodařilo oslovit stejný počet respondentů z řad fyzických osob, fyzických osob podnikatelů a právnických osob, tak aby byl podán věrný obraz skutečnosti. Dle výše zjištěného je však moţné vyvodit, jak by mohl obecně vypadat typický uţivatel instrumentu šeku z řad fyzických osob, v rámci oslovených respondentům, a to tedy: muţ ve věku 21-30 let z řad pracujících nebo studentů. Graf č. 3: Sloţení kladně odpovídajících respondentů Sloţení respondentů dle typu subjektu Fyzická osoba 33%

Fyzická osobapodnikatel

64%

Právnická osoba

3%


Komplexní vyhodnocení kladných odpovědí: Vyhodnocení všech odpovědí reagujících na kladnou odpověď stěţejní otázky obecně vytváří tento obraz skutečnosti: nejčastěji se respondent setkal se šekem v roli příjemce platby, která byla převáţně osobního charakteru, respondent povaţuje tuto platbu zejména za výjimečnou a evokovanou(vyvolanou) ze strany zahraničního obchodního partnera, průměrně se dotázaný respondent setká s tímto způsobem platby 3-5x ročně z převáţné většiny v měně EUR a USD. Detailní analýza byla zaměřena na:  specifikaci

nejčastějšího

příjemce

platby

z pohledu

a podnikatelského subjektu,  analýza typu úhrady z hlediska četnosti uţití,  analýza podnětu realizace platby a obchodního partnera,  specifikace měny, ve které nejčastěji úhrada probíhá. 61

fyzické

osoby

 Specifikace

nejčastějšího

příjemce

platby

z pohledu

fyzické

osoby

a podnikatelského subjektu: V roli příjemce šeku nejčastěji, dle konkrétně cílené analýzy, z pohledu fyzických osob, stál muţ ve věku 21-30 let a jednalo se o studenta. Dle vyhodnocení charakteru platby z pohledu studenta se zpravidla jedná o stipendium nebo výplatu z brigád realizovaných v zahraničí. Tento výsledek dokládá skutečnost, ţe platby realizované šekem jsou z většiny případů u tohoto segmentu iniciované otevřenými moţnostmi vycestovat za hranice České republiky a následně vzniklými zahraničními souvztaţnostmi. Nejčastějším příjemcem platby, ze segmentu podnikatelských subjektů, byly právnické osoby právní formy „společnosti s ručením omezeným“. Jednalo se převáţně o malé a středně velké podniky z hlediska počtu zaměstnanců a výše obratu.45 Dle vyhodnocených odpovědí měl charakter úhrady převáţně obchodní podtext.  Analýza typu úhrady z hlediska četnosti uţití: Obecně 30 respondentů z 39, bez vlivu segmentace, uvedlo ţe se jedná o výjimečný způsob úhrady a 9 respondentů označilo úhradu za zcela běţnou. Bliţší analýzou bylo zjištěno, ţe za běţnou úhradu z 9 respondentů, platbu šekem, povaţuje 6 právnických osob, o právní formě společnost s ručením omezeným, pravidelně obchodující se zahraničním partnery v měně EUR a USD a 3 fyzické osoby ve věkovém rozpětí 21 let a více, stojící v roli příjemce šeku, znějící na částku měny v USD. Překvapující je počet přijatých šeků u fyzických osob, který se pohybuje průměrně v rozpětí 12-36 ks; protoţe se ve všech třech případech jedná o obchodní podtext platby, lze vyvodit, ţe účelem transakcí mohou být pravidelné osobní obchodní aktivity, tzn. výplata za publikace do tiskovin, spolupráce se zahraničními subjekty, atp. Obecně, dle výsledku, je moţné vyvodit, ţe úhrada šekem je běţná spíše pro právnické osoby ve srovnání s fyzickými osobami.  Analýza podnětu vedoucího k realizaci platby a analýza obchodního partnera: Obecně lze říci, ţe vzhledem k výslednému poměru 26:8:5 ku celkovému počtu odpovědí, převládá impuls k realizaci platby ze strany obchodního partnera, tj. 66%, v porovnání s vlastnímu podnětem vycházejícím ze strany plátce, tj. 21%, a impulsem vznikajícím 45

Za malý podnik je povaţován subjekt s ročním obratem do 10 mil. Kč, za středně velký podnik je povaţován subjekt s ročním obratem 10-60 mil. Kč.

62

jak ze strany plátce, tak ze strany obchodního partnera, v závislosti na typu obchodní souvztaţnosti, tj. 13%. Obecně obchodní partner, vzhledem k poměru 30:7:2 ku celkovému počtu odpovědí, působí ze 77 % v zahraničí.  Specifikace měny, ve které nejčastěji úhrada probíhá: Obecně lze říci, ţe bez bliţší segmentace respondentů, úhrada probíhá stěţejně v EUR a USD, dle poměru 22:19:11 ku celkovému počtu odpovědí. Tzn. platba v EUR, tj. 56%, platba USD, tj. 48%, platba v jiné měně, tj. 28%. Jinou měnou je v dotazníku tázanými převáţně uvedena britská libra GBP a kanadský dolar CAD. Z pohledu právnických osob, vzhledem k poměru 7:8:7 ku celkovým odpovědím, lze říci, ţe jsou šeky znějící na měny v EUR, USD, popř. jinou měnu, vysoce vyrovnány a není moţné objektivně specifikovat, která měna převládá. Z pohledu fyzických osob, vzhledem k poměru 7:7:1 ku celkovým odpovědím, lze vyvodit, ţe úhrada primárně probíhá v měně EUR a USD, minoritně šek z ní na měnu jinou.

Vyhodnocení záporných odpovědí dle typu respondenta: Tato část dotazníku by měla vypovědět, jakou jinou alternativu dotázaní respondenti převáţně vyuţívají ke svým běţným úhradám, stejně tak by měla objasnit z jakého důvodu se tázaní respondenti negativně staví k úhradě šekem, popř. najít potenciál u dosud nezkušeného uţivatele šeku z hlediska uţití v budoucnu. Záporně na stěţejní otázku dotazníku odpovědělo v celkovém počtu 61 respondentů ze 100 v následujícím sloţení: 45x fyzické osoby, tj. 73%, 4x fyzické osoby podnikatelé, tj. 7%, 12x právnické osoby, tj. 20%.

63

Graf č.4: Sloţení záporně odpovídajících respondentů

Sloţení respondentů dle typu subjektu Fyzická osoba 20% 6% 74%

Fyzická osobapodnikatel Právnická osoba


Obecné shrnutí záporných odpovědí: Obecným zhodnocením dotazník vypovídá, ţe zúčastnění respondenti jako alternativu šeku k realizaci svého platebního styku v rovnocenném poměru vyuţívají tuzemské a zahraniční převodní příkazy k úhradě a platební kartu. Jako nejčastější zdůvodnění této skutečnosti je uvedena absence a nedostatek zkušeností s platbou šekem, na základě čehoţ upřednostňují platbu prostřednictvím příkazu k úhradě. Detailní analýza byla zaměřena na:  konkrétní specifikaci typu záporně reagujícího respondenta,  analýzu vyuţitelnosti ostatních alternativ platby šekem dle subjektu,  sumarizaci důvodů negativních odpovědí.  Konkrétní specifikace typu záporně reagujícího respondenta: Nejčastěji záporně, na kladenou otázku z řad dotázaných fyzických osob, odpověděly ţeny ve věku 21-30 let z řad pracujících; z podnikatelských subjektů právnické osoby právní formy: společnost s ručením omezeným . Vzhledem k tomu, ţe se nepodařilo shromáţdit stejný počet záporně zodpovězených dotazníků z hlediska fyzických osob, fyzických osob podnikatelů a právnických osob, není moţné objektivně vyselektovat, jaký typ subjektu je nejpravděpodobněji záporně reagující respondent.

64

 Analýza vyuţitelnosti ostatních alternativ platby šekem dle subjektu Fyzické osoby preferují pro osobní platby, dle poměru 39:33:27 ku celkovému počtu odpovědí, převáţně platební kartu, tj. 87%, a téměř ve stejné míře realizují úhrady tuzemským příkazem k úhradě, tj. 73%, 18% dotázaných aktivně realizuje úhrady formou zahraničních příkazů k úhradě. Fyzické osoby podnikatelé, dle poměru 4:2:0 ku celkovému počtu odpovědí, ze 100% realizují obchodní styk prostřednictvím příkazu k úhradě a 50% doplňkově platbou platební kartou. Realizace zahraniční platby u dotázaných respondentů nebyla vykázána. Právnické osoby v rámci obchodních úhrad vykazují obdobný výsledek, dle poměru 12:11:9 ku celkovému počtu odpovědí, převaţuje platba běţným příkazem k úhradě, tj. 100%, a platební kartou, tj. 92%, 75% dotázaných v rámci zahraničních obchodních vztahů realizuje úhradu formou zahraničních příkazů k úhradě.  Sumarizace důvodů negativních odpovědí: Obecně lze říci, ţe nejčastějšími důvody, dle zodpovězených dotazů, proč respondenti nevyuţívají pro svůj platební styk šeky, je absence a nezkušenost s aplikací tohoto instrumentu, tj. 59%, stejně tak preference uţití běţných příkazů k úhradě, tj.51%. 18% respondentů, jako zdůvodnění uvedlo, ţe příjemce platby neakceptuje tuto formu úhrady, nebo ţe platba šekem je drahá a náročná. Subjektivně lze vyvodit, ţe u respondentů, kteří jako překáţku uvedli negativní postoj k úhradě šekem příjemcem platby, lze najít potenciál pro aplikaci platby šekem v budoucnu za předpokladu změny obchodního partnera, resp. jiného příjemce platby. V souvislosti s řešenou skutečností

je moţné dále uvaţovat, ţe příjemce platby,

který neakceptuje formu úhrady šekem, pravděpodobně bude působit územně v tuzemsku a bude ovlivněn zvyklostmi typickými pro český platební styk, tzn. občané České republiky, s větší pravděpodobností malé podniky a drobní podnikatelé se sídlem působnosti na území České republiky. Diskutabilní můţe být i odpověď respondenta a to: absence zkušenosti s touto formou úhrady, která má největší podíl na celkových odpovědí stěţejní otázky jak z pohledu fyzických osob, tak z pohledu osob právnických, z čehoţ lze vyvodit moţnost růstu významu šeku mezi ostatními platebními instrumenty za předpokladu příznivějšího sledu historických událostí v oblasti platebního styku na území České republiky a většího důrazu na jeho rozvoj a uplatnění v českých poměrech. 65

Graf č. 5: Sumarizace důvodů negativních odpovědí

Sumarizace důvodů negativních odpovědí upřednostňuji příkaz k úhradě

40

počet dotázaných respondentů

30

platba šekem je drahá a náročná

20 10

absence zkušenosti

0 FO

FOP

PO

CELKEM

typ tázaného respondenta

příjemce neakceptuje tuto formu úhrady


Celkové shrnutí dotazníku: Cílem dotazníku bylo zpracovat praktický průzkum o aplikaci a významu šeku v českém platebním systému

mezi dotázanými respondenty. Tato celková práce je tematicky

zaměřena na jednotlivé platební instrumenty, potaţmo jejich charakteristický rámec, a porovnání jednotlivých výstupů, z čehoţ by mělo být zřetelné jakého významu šek mezi ostatními platebními nástroji dosahuje. Teoretické poznatky a jejich vyhodnocení jsou podpořeny i výsledky z vyhodnoceného dotazníku. Z výsledků je zřetelné, ţe šek, coby platební instrument, české veřejnosti není zcela cizí, přestoţe z naprosté většiny se dotázaný respondent s platbou šekem nesetkal. Podíl na většině kladně zodpovězených dotaznících měli rovnocenně podnikatelské subjekty a studenti, z čehoţ lze vyvodit, ţe v obchodních vztazích, vzhledem k vyšší pravděpodobné četnosti, je platba šekem relativně běţná, za výjimečnou je moţné ji povaţovat u osobních úhrad, z hlediska charakteru platby. Zajímavý je také věk kladně odpovídajícího respondenta z řad fyzických osob, který se nejčastěji pohyboval v rozmezí 21-30 let, coţ je člověk na počátku svého produktivního věku otevřený novým zvyklostem. Přestoţe šek v České republice nestačil dosáhnout svého rozvoje, mezi české platební instrumenty bezesporu patří, i kdyţ se dá tvrdit, ţe zaujímá

minoritní postavení

mezi ostatními způsoby úhrady a je vhodný pro určitý segment uţivatelů. Zřetelný vliv na realizaci úhrad šekem má převáţně zahraniční subjekt, který můţe být v roli příjemce 66

platby, stejně tak i plátce dle navázaného vztahu. Měna, na kterou je šek nejčastěji vystaven, a to EUR a USD, má určitou vypovídací schopnost o směru jakým se český obchod ubírá. Očekávaně nejčastější odpovědí na dotaz proč respondent nevyuţívá úhradu šekem je absence zkušenosti s tímto instrumentem a negativní postoj příjemce platby na tuto formu úhrady. Myslím si, ţe tento výsledek svědčí o tom, ţe šek by na svém postavení mohl získat v okamţiku otevření prostoru pro moţnost jeho rozvoje v českém platebním systému, přestoţe by pravděpodobně, vzhledem ke své nepruţnosti, své místo našel jen u určitého segmentu uţivatelů. Je však třeba také zdůraznit, ţe rozvoj tohoto instrumentu by sebou nesl potřebu změny, popř. automatizaci, ve způsobu zúčtování transakcí v rámci platebního styku, která by měla vliv na rychlost a pruţnost při konečném zúčtování.

67

ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo pokusit se zjistit, případně potvrdit, pravdivost tvrzení, ţe šek je platebním instrumentem na ústupu, v závislosti na vzájemném srovnání charakteristických

rysů

porovnávaných

platebních

instrumentů

a

výsledcích

vyhodnoceného tematicky zaměřeného dotazníku, popř. objasnit příčinu dané skutečnosti. V úvodu této práce jsem se odkázala k zamyšlení nad výtahem textu z knihy „Směnka a šek v České republice“ autora Z. Kovaříka. Text odkazuje na tvrzení, ţe současné postavení a povědomí o šeku je způsobeno vlivem nepříznivého historického sledu událostí mající vliv na směr vývoje a současnou podobu platebního styku. Pravdivost tohoto výroku se potvrdila v závislosti na vyhodnocení výsledků veřejností vyplněných dotazníků, kdy jako nejčastějším důvodem negativní reakce na způsob úhrady šekem uvedla absenci zkušeností a nedostatečnou praxi s tímto platebním instrumentem. Přesto však nelze říci, ţe platba šekem je české veřejnosti cizí, naopak tento instrument je v českém platebním styku pouţíván, nicméně ve srovnání s ostatními alternativami realizace úhrady se dá objektivně říci, ţe se spíše jedná o doplňkový minoritní platební nástroj, který na území České republiky slouţí převáţně pouze v bankovní praxi z pohledu hotovostních výběrů, bezhotovostního proplacení šeku na účet, přestoţe by mohl být prakticky aplikován i jako přímé platidlo ke směně za zboţí a sluţby. Současný význam šeku na území české republiky, coby platidla, je ovlivněn zejména rozvojem platebních karet a informačních technologií. Dle vyhodnocení získaných teoretických poznatků jednotlivých platebních instrumentů jsem zjistila, ţe úhrada šekem je relativně nepruţná z hlediska časové náročnosti konečného zúčtování a vůči ostatním moţnostem úhrady se stává relativně drahá, zejména jedná-li se o tuzemské úhrady. V závislosti na těchto faktických skutečnostech si dovolím, dle subjektivní úvahy, tvrdit, ţe úhrady formou šeku jsou v tuzemsku nevýhodné. Také je však moţné říci, ţe i přes tyto faktické skutečnosti, úhrada šekem můţe být vhodná zejména pro zahraniční platby, protoţe v případě těchto úhrad je cena, spojená s poplatky za realizaci, niţší nebo maximálně na stejné úrovni jako u zahraničního příkazu k úhradě. Výraznou výhodu šeku skýtá také skutečnost, ţe při realizaci úhrady není potřeba znát bankovní spojení příjemce a šek lze vystavit přímo na jméno. Co se týče alternativy úhrady do zahraničí platební kartou formou elektronického bankovnictví, tato moţnost je za příznivé situace reálná, cenově téměř bezkonkurenční, nicméně dalo by se říci, ţe na české poměry je teprve na počátku svého rozvoje. 68

Přesný název tématu práce zní: Šek, platební instrument na ústupu. Dle mého mínění je nad tímto tvrzením stále otazník, alespoň z pohledu zvyklostí České republiky. O ústupu, v závislosti na hodnocených statistických datech za sledované období r. 2004-2008, není pochyb, nicméně křivka poklesu je tak minimální, ţe je moţné vyvodit, ţe úroveň šeku je v dnešní době jiţ na nějaké stále hranici, která bude po určitý čas neměnná. Dle mého subjektivního mínění bude šek součástí českého platebního systému do té doby, dokud se bude rozvíjet zahraniční obchod, protoţe převáţné úhrady šekem jsou vyvolány zahraničními souvztaţnostmi, které vznikají zejména v západních zemí, kde je šek doposud běţným platidlem a v mnoha státech si udrţuje status významného a frekventovaného cenného papíru. Skutečností však zůstává, ţe agresivní rozvoj ostatních alternativ platidel, zejména platebních karet a elektronického bankovnictví, má vliv na směr vývoje platebního systému i v zahraničí a statistická data potvrzují pokles úhrad šekem i v těchto zemí. Všeobecně vývoj šeku v budoucnu bude muset také čelit generační obměně uţivatelů a novým přijatým zvyklostem.

69

CONCLUSION The goal of this work was to find out or affirm the truth of the statement that a cheque as a payment instrument is on the decline,and to make clear the causes of this matter of fact based on the mutual comparison of characteristic features of the instruments of payment, as well as on the results of the analysed thematicaly oriented questionaire. In the introduction of this work I looked back to the extract of the book “Směnka a šek v České republice“ by Z. Kovařík. The text referes to the statement that present awareness of the cheque is influenced by a series of

adverse historical events influencing

the direction of development and present form of the system of payment. The truth of this statement was affirmed in coherence with the analyse of the survey results. The most frequent reason for negative responses to payment by the cheque was lack of experience and not enough practice with this instrument of payment. However, it is not possible to say that the payment by cheque is not known to the Czech public. This instrument of payment is used in the Czech payment system, nevertheless, in comparison with other payment methods we can objectively say that in the Czech Republic location this is just a supplementary and minority instrument of payment, which is used mostly for cash bank withdrawals and cheque cashless transfer on the account although it might be practically applied as a direct means of payment for goods and services. The current importance of the cheque as the means of payment in the Czech Republic location is influenced mainly by the development of credit cards as well as information technologies. Based on the analyse of the theoretical knowledge of individual payment instrument I found out that the payment by cheque is relatively not very flexible according to time consuming final clearing and is getting rather expensive according to other possibilities of payments,mainly if it deals with domestic payments. In connection with this matters of fact, and according to my subjective deduction, allow me to say that the domestic payments by cheques are diadvantageous. However, it is possible to say, regardless these matters of fact, that payment by chegue can be suitable mainly for foreign payments because in such a case the price of transfer charge is lower or the same as for foreign payment order. The advantage of the cheque is also

70

the fact that during the payment transfer it is not necessary to know the bank link of the payee and the cheque can be issued directly in his name. As for the optional foreign payment by a credit card in the form of electronic banking, this possibility can be effected on good conditions and under favourable prices,however I can say it is still at the beginning of its development. The exact title of the work is The cheque – payment medium on the decline. In my opinion there is still a questionmark hanging over this statement, at least from the conventional point of view in the Czech Republic. There are no doubts about the decline according to the statistcs data surveys in the considered years 2006 – 2008, nevertheless the curve of the fall is so minimum that it is possible to deduce that the level of the cheque has recently stabilized on a certain steady limit that will be stable for a specific period of time. According to my subjective meanin the cheque will remain the part of the Czech payment system as long as the foreign trade developes because most payments by cheques are evoked by foreign correlations raising mainly in western countries where the cheque has still been a current means of payment and

has kept the status of significant

and frquently used valuable bills in many states In fact,there has been an aggressive development of all other alternative means of payment,mainly credit cards as well as electronic banking,which influences the direction of the development of payment systém even abroad and the statistic data show the decline of payments by cheque also in these countries. In general, the development of the cheque will have to face the generation variation of the users and newly accepted habits.

71

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Literární prameny [1]

KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001.

611 s. ISBN 80-7179-588-7. [2]

DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vyd. Praha: Linde Praha, a.

s., 2005. 681 s. ISBN 80-7201-515-X. [3]

MARVANOVÁ, Marie; HOUDA, Martin a kolektiv. Platební styk aneb platební a

zajišťovací instrumenty ve vnitřním a zahraničním obchodě. 1. vyd. Brno: E.P.B.K., 1993. 246 s. [4]

PÍŠEK, Zdeněk; VOŢENÍLKOVÁ Blanka. Směnky a Šeky. 1. vyd. Praha: PP

Agency, 1995. 136 s. [5]

SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. vyd.

Praha: Bankovní institut, a. s., 2005, 368 s. ISBN: 80-7265-072-6. [6]

KOTÁSEK, Josef; POKORNÁ, Jarmila; RABAN, Přemysl a kolektiv. Kurs

obchodního práva. Právo cenných papírů, 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 711 s. ISBN 80-7179-855-X. [7]

MÁČE, Miroslav. Platební styk klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: GRADA

Publishing, a. s., 2006. 220 s. ISBN 80-247-1725-5.

Elektronické zdroje [8]

Internetové stránky Komerční banky, a. s. [online]. Dostupné na WWW:

[9]

Internetové stránky Československá obchodní banka, a. s. [online]. Dostupné

na WWW: [10]

Internetové stránky České spořitelny, a. s. [online]. Dostupné na WWW:

72

[11]

Internetové stránky Evrospké centrální banky [online]. Dostupné na WWW:

[12]

Internetové stránky měšec [online]. Dostupné na WWW:

[13]

Internetové stránky finance [online]. Dostupné na WWW:

[14]

Internetové

stránky

wikipedia

[online].

Dostupné

na

WWW:

podnikatel

[online].

Dostupné

na

WWW:

[15]

Internetové

stránky

[16]

Internetové stránky ihned [online]. Dostupné na WWW:

[17]

Internetové stránky Evropské centrální banky [online]. Dostupné na WWW:

73

SEZNAM GRAFŮ A TABULEK Grafy Graf č. 1

Šeky okamţitě proplacené ………………………………………………. 21

Graf č. 2

Rozdělení respondentů dle zkušenosti s úhradou šekem……………….... 58

Graf č. 3

Sloţení kladně odpovídajících respondentů …………………………….. 59

Graf č. 4

Sloţení záporně odpovídajících respondentů ………………………….... 61

Graf č. 5

Sumarizace důvodů negativních odpovědí ……………………………… 63

Tabulky Tabulka č. 1 Šeky okamţitě proplacené ………………………………………………. 21 Tabulka č. 2 Přehled cen bankovních šeků Komerční banky, a. s. …………………… 22 Tabulka č. 3 Přehled cen soukromých šeků Komerční banky, a. s. ………………....... 23 Tabulka č. 4 Přehled cen bankovních šeků České spořitelny, a. s. …………………… 23 Tabulka č. 5 Přehled cen soukromých šeků České spořitelny, a. s. …………………… 24 Tabulka č. 6 Přehled cen bankovních šeků Československé obchodní banky, a. s……. 25 Tabulka č. 7 Přehled cen soukromých šeků Československé obchodní banky, a. s. ….. 25 Tabulka č. 8 Cena za zpracování bezhotovostního převodu na přepáţce dle zvolené banky ……………………………………………………………………. 33 Tabulka č. 9 Cena za zpracování bezhotovostního převodu prostř. internetového bankovnictví dle zvolené banky ………………………………………..... 33 Tabulka č. 10 Cenové porovnání zahraničních/přeshraničních plateb směřovaných do zahraničí ……………………………………………………………… 40 Tabulka č. 11 Cenové porovnání zahraničních/příhraničních plateb směřovaných ze zahraničí ………………………………………………………………. 41

74

Tabulka č. 12 Cenové porovnání proplacení zahraničního šeku inkasem dle vybraných bank ……………………………………………………………………… 41 Tabulka č. 13 Ceny

spojené

s výběrem

hotovosti

platební

kartou

v bankomatu

vs. proplacení šeku v hotovosti ………………………………………….. 48 Tabulka č. 14 Vývoj počtu transakcí uskutečněných daným platebním instrumentem v uvedeném období ……………………………………………………… 49 Tabulka č. 15 Počet transakcí podle typu platebního instrumentu za dané období …….. 50 Tabulka č. 16 Hodnota transakcí podle typu platebního instrumentu v daném období … 50

75

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1 Průběh placení šekem ……………………………………………………. 19 Obrázek č. 2 Průběh transakce provedené kartou a její zúčtování ……………………... 47

76

Šek - platební instrument na ústupu

Recommend Documents