Èíslo 45 ze dne OBSAH. Zábìr z vydaøené výstavy fotografií v Èeské Skalici

Šprdzpravodaj Sdružení dìtí a mládeže pro volný èas, pøírodu a recesi

Interní nepravidelník sdružení Vychází jednou za uherský mìsíc Èíslo 45 ze dne 9. 10. 2000

OBSAH

Drakyáda 2000 Martininy vzpomínky na tábor Tábor jaký byl - Kamilka Jaká byla výstava fotek Podìkování autorùm èlánkù

Vtipy Klub jeskyòáøù informuje Krátké zprávy Chystané akce do konce roku 2000 Pøihláška na akci

Zábìr z vydaøené výstavy fotografií v Èeské Skalici Vydává a tiskne Sdružení dìtí a mládeže pro volný èas, pøírodu a recesi Duha Studánka, Bartoòova 1489, 547 01 Náchod Urèeno výhradnì èlenùm a pøátelùm sdružení. Náklad 65 výtiskù Tento Šprdzpravodaj pøipravili Rolf a Jitka.

Drakyáda 2000

Nadešel podzim, èas kdy se pøíroda chystá ke spánku. Èas kdy se pouštìjí draci a jiná létající havì. Jako každý rok, tak i letos vyrazíme na tradièní víkendovku s draèí tématikou. Tentokrát nás èeká záhadné Draèí Drama co dráždí dech. Jak píše Jitka nìkde v tomto Šprdzpravodaji, èeká nás spousta záhadných postav a mnoho závažných odhalení. Protože minulá víkendovka byla spíše nároènìjší a tedy vhodná pro starší dìti, je Drakyáda naopak plná zajímavých vìcí i pro nejmenší kamarády. Jestli bude foukat vítr, postavíme velikého draka. Bojím se ale, že foukat nebude, stejnì jako každý rok pøedtím. Vždycky jsme museli bìhat s draky, aby alespoò trochu létali. Tentokrát ale s draky vybìhneme. V sobotu veèer si zatopíme v saunì a až se poøádnì prohøejeme, tak si skoèíme do studeného bazénku. Už si tedy pomalu balte batohy a pøíští pátek vyrazíme. Místo konání: Táborová základna Studánka, Vernéøovice u Mezimìstí Termín: Od pátku 20. øíjna do nedìle 22. øíjna 2000 Sraz: V pátek 20. øíjna v 16:00 hod u nádraží v Náchodì, jako tradiènì u stánku s potravinami. Odjezd: V pátek v 16:33 vlakem, smìr Mezimìstí. Do vlaku je možné pøistoupit kdekoliv po cestì, tøeba v Hronovì. Návrat: V nedìli 22. øíjna v 16:26 hodin na nádraží do Náchoda Program: Hry v pøírodì, Draèí Drama Co Dráždí Dech, ringo, softball, písnièky, výroba draèích zubù, pøekvapení. Cena: 230,- Kè, pro èleny Duhy Studánka, jinak 260,- Kè. Dále je tøeba zaplatit èlenské pøíspìvky Duze Studánka ve výši 50,- Kè na školní rok 2000/2001 (Kdo tak již neuèinil). Pøihlášení do Duhy Studánka pro školní rok 2000/2001 je možné na místì. Co s sebou: Karimatku, spacák, baterku, pøezùvky, Velmi Teplé Obleèení, VTO na spaní, pláštìnku, sport. obleèení, zápisník, tužku, náhradní spodní prádlo, plavky, velký ruèník, vyplnìnou pøihlášku i s kolonkou „sauna“. Pøihlásit se mùžete na tel. è. 0441/422 301 (veèer) nebo 0603/728 817 (kdykoliv) do 19. 10. 2000 (kvùli nákupu jídla atd.). Pøi pøihlášení nezapomeòte nahlásit jméno, pøíjmení a rodné èíslo. Pokud budete posílat pøihlášku poštou, pošlete ji na adresu: Duha Studánka, Bezruèova 345, 547 01 Náchod. Už teï se moc tìšíme. Rolf, Jitka a Lenka

Martininy vzpomínky na letní tábor Dìdov 2000

Rolf mì poprosil, abych i já napsala nìco o táboøe. A tak pøemýšlím, èím bych mìla asi zaèít. Nejlepší bude, když zaènu pøíjezdem. Jaký byl? Mokrý! Když jsme se vyškrábali nahoru na kopec, doslova jsme se zhrozili. Celý tábor byl rozbahnìný a pro samé bláto nebylo kam plivnout. Rozdìlení do oddílù probìhlo v poklidu. Prakticky jsme se všichni už znali z pøedchozích akcí nebo táborù. Až na nìkteré nováèky, kteøí se s námi se všemi velmi rychle seznámili (a dá se øíct, že i sžili).

Já jsem zaopatøovávala první, a to nejmladší oddíl. Naše spoleèná vedoucí a hlavnì šéfka celého oddílu byla Dita. Jelikož Ditu zlobilo koleno, musela nás asi v pùli tábora opustit. Rolf nám tedy ze svého oddílu pùjèil (aè nerad) svoji instruktorku Pavlu, která se náhle stala naší novou vedoucí. První týden ještì párkrát pršelo, ale potom už byla obloha jak vymetená a zaèalo koneènì to oèekávané léto. Snažili jsme si ho vychutnávat plnými doušky. Jezdili jsme se koupat do Police a do Teplic. Když zrovna nebylo v plánu koupalištì, tak jsme si chtìli trochu té vody užít taky u nás v táboøe. Myslím, že ,,trochu“ není to správné slovo. Z vodojemu jsme totiž bìhem nìkolika minut vyèerpali snad celé hektolitry vody. Nedivila bych se, kdyby se do té mokré bitky zapojili jen nejstarší oddíly a nìkteøí vedoucí. (Samozøejmì kromì tìch, kteøí srabácky sedìli ve svých stanech. Nechci jmenovat, ale byl to napøíklad INC., Ondra H. atd.) Ani jsem se nenadála, a v tu ránu byli mokøí všichni i v prvním oddíle, vèetnì malého Vojtíška, který nosil vodu jako zbìsilý a zákeønì každého poléval. Za zmínku stojí Bára Doubková s Diankou, které bojovali až do samého konce. Tím koncem myslím to, že nám v tom nejlepším, pøestala téci voda. Strýèek jednoduše otoèil kohoutkem a tím nám utípl pøíjem vody do tábora. A tak neslavnì skonèila naše mokrá bitka. Naše oba dva harcy jsme si urèitì užili. Na tom prvním jsme byli prak-

ticky v táboøe, ale spali nahoøe na pahorku. Stany si tam dìti postavily skoro úplnì sami. Však jsme to ještì dole v táboøe trénovali. Veèer jsme si tam ustlali a spali až do pozdního dopoledne, až na pár výjimek. Byla to naše oddílová ranní ptáèata - Michal, Martin, Bìtka a Ruda. Ti byli schopni stávat kdekoliv a kdykoliv o pùl sedmé nebo v sedm ráno. Já, která si vždycky ráda pospím, toto asi nikdy nepochopím. Nᚠdruhý harc byl ale mnohem dobrodružnìjší. Vydali jsme se totiž na strastiplnou cestu na Ostaš. Dìti to perfektnì zvládly. I když si na zádech nesly velké batohy se spacákem, strojením a nìkteré i s jídlem. Na Ostaši jsme v kempu pøespali první noc. Na tuto noc budeme asi s Pavlou dlouho vzpomínat. Druhý den jsme se vydali na výlet do Bludištì. Je to skalní útvar, ve kterém jsou prolejzaèky. Všichni jsme se tu skvìle vyblbli. Nejlepší ,,horolezkyní“ byla bezpochyby Hanièka, která zvládla i neobyèejnì tìžké horolezecké chvaty. Druhou noc jsme spali na Hejdì. To nám to ale s Pavlou dalo, najít to vhodné táboøištì! Hledali jsme však úspìšnì. Dìti se slehly do primitivního pøístøešku pod pøevis. Nejvìtší strach, spát na tomto místì, mìla Lucka. Mìla strašné obavy, že na ní skála v noci spadne nebo se ptala, jestli je skála hoølavá atd. Tak všem pak Pavla názornì ukázala, že skála opravdu nehoøí a vysvìtlila, že na nì nemùže ani spadnout. Už se nebála ani Katka a ani malá Pavla, která spala na kraji. Potom nám Pavla povídala pohádku O skøíteècích, u které se nikdo z dìtí nedoèkal konce, protože všichni døív usnuli a i já, jsem mìla namále. Pozdìji jsme i my dvì s Pavlou ulehli pod širé nebe a usínali s výhledem na hvìzdy. Myslím si, že tento tábor mìl opìt nìco do sebe, jako asi každý, který poøádá DUHA Studánka. Martina

Tábor - jak jej vidí s odstupem èasu Kamilka

K mé radosti jsem byla, úplnì neèekanì, povìøena napsat nìjakou krátkou, teda spíš delší, zprávièku. Aèkoliv nejsem slohovì nadaná, nìkdo to odnést musí a jiní se z toho ulejou (že Incremente?). No, nenadìlám nic, ale jednu výhodu to rozhodnì má - zase si mùžu oživit skvìlé vzpomínky na letošní prázdniny v Dìdovì. Spoleènì s Incrementem, Instruktorem, Internetem, Zdravotníkem a já nevím jak mu ještì kdo øíkal, no prostì s Ondrou, jsme dohlíželi na 2. oddíl. Nìkdo by si možná pomyslel, že to byly nìjací malí andílci, ale to jste na omylu. Puberta s nimi leckdy mlátila víc než ve starších oddílech. Snad proto jsem se mezi nimi tak dobøe ztratila. No, co vám budu povídat, prostì hotoví ïáblové. Zaèátek tábora nám sice trochu víc pršelo, ale my jsme neklesali na mysli a vìøili, že se vše zlepší. V prvních dnech jsme zbavili Dìdov veškerého houbového porostu, ze kterého si mimochodem kuchaøky udìlaly móc krásný náhrdelník. Také jsme zaèali pracovat na egyptských oblecích a špercích. Nìkteré støihy opravdu nemìly konkurenci, zejména u holek to vypadalo jako na módní pøehlídce. První týden se pøekulil, každý znal každého - jen nᚠoddíl poøád na sebe volal "ty, hele, pojï sem" - no a ani jsme se nenadáli a byl tu první víkend. Nìkdo se snad z tøídenního harcu, který nás èekal, strachoval, ale všechno dopadlo naprosto skvìle ke spokojenosti všech. Nìkteré èleny oddílu, tak tøeba Edu nebo Viktora, nebylo sice za batohem ani vidìt, ale když zvládli cestu k vlaku, vìdìla jsem, že je nebudu muset poponášet. Jídlo, které jsme obdrželi, se spoøádalo skoro døív, než jsme došli na chatu. Prostì se na nìj dìcka vrhly jako kobylky. V sobotu jsme navštívili nejbližší metropoli, což byl Náchod a následnì jsme vyjedli celý nᚠdomek - ještì, že nás mamina èekala, jinak by normální stav naší lednice rozhodnì nepostaèoval. Podtrhnuto, seèteno, celý víkend byl víceménì hlavnì o jídle, smíchu a dovádìní. Další týden ubíhal opìt jako voda, egyptští bohové vyslyšeli naše pøání a svítíèko nám krásnì slunilo. Linda se poøád øehtala a lidem, co s ní chtìli vydržet, nezbývalo než smát se taky nebo shánìt koòskou dávku protiléku na smích. Ivetka byla zøejmì magnet na veškerý hmyz, protože byla poøád od nìèeho kousnutá a poštípaná. Dan skoro nikdy nevìdìl, co by, tak si ho Katka, Ivanka a ostatní holky vzaly do parády a pìknì ho zmalovali. Mezi námi ta èervená rtìnka a oèní stíny mu sekly. Bohouš byl poøád jen ponoøený v bitevních plánech jeho hry, která byla mimochodem zøejmì skvìlá, protože ji hrál kdekdo, ale mùj rozum na ni bohužel, možná spíš naštìstí, nestaèil.

Lucka s Pavlínou se neustále nìkde svíjeli jako hadice. Jen èlovìk zapnul rádio, jako by jim sepnul mozek a už se vlnily v bocích do rytmu hudby - a pánové nestaèili koukat. Takový Lukᚠs Péou nikdy nepozbývali energie, byli u všeho, co se dìlo, a jediná chvilka, kdy jsem o nich nevìdìla byla, když spali.

Další harc na pøání všech probíhal na stejném místì, jako minule. Tentokrát jsme se byli vykoupat, ale to jsem ještì netušila, že jsou to takoví potápníci, a že je budu z vody páèit heverem. Jídelní stav stále pøetrvával když se na mì nahrnulo 12 hladových krkù a rvali se o kus chleba, koukali na mì lidi, jako bych jim nedala týden najíst. Také bych chtìla podìkovat maminì, protože když nás už podruhé uvidìla za branou našeho domu, nikterak se nezalekla a mávala na nás pekáèem s buchtou. Nikdo se neupejpal a po dobrotì se zaprášilo bìhem nìkolika sekund. Ani na chudáka pejska nic nezbylo. Veèer jsme zakonèili na Náchodském jarmarku, kde se všichni kolotoèovali, dokud mìli za co. Pøed námi byl poslední týden, poslední závody, oslavy, diskotéky a tak. Už teï se mi po všech stýskalo, aèkoliv jsem ještì byla s nimi. Pøedstava, že budu muset domù se mi naprosto pøíèila - i když to mám doma moc ráda, a ti èertovští raubíøi mi dávali leckdy poøádnì zabrat (rodièe jistì ví, o èem mluvím), byli prostì skvìlí a tábor mi o prázdninách nic nenahradí. Nicménì hodinky mìøily nᚠèas neúprosnì, možná víc, než kdy jindy a my jsme se museli rozlouèit. Jediné, co mì vždy na konci tábora drží nad vodou je, že vím, že vìtšina tìch èlovíèkù, se kterými je mi moc dobøe pojedou za rok znovu a já se s nimi opìt uvidím. Proto doufám, že se za rok zase setkáme v plném poètu, a spíš ještì o pár lidièek navíc. Všechny vás moc zdravím a hlavnì moji (a samozøejmì Incrementovu) dvojku!!! Ahojky Kamilka

Nìco málo o výstavì fotografií v Èeské Skalici.

Jak už titulek napovídá, dne 16.9.2000 se konala v Èeské Skalici výstava fotografií z LT Dìdov 2000. Každý, kdo tuto výstavu navštívil urèitì nebyl zklamán. Bylo vystaveno pøes 286 fotografií, snìdlo se více než 720 jednohubek a vypilo se kolem 15 litrù limonády. Doufám, že všichni ti, kteøí se tam nebyli podívat litují a to nejen kvùli jídlu.

Na výstavì se nás sjelo (líp asi bude znít sešlo, ale vìtšina pøijela na kole) docela dost. Tipnula bych si, že nepoèítanì. Nechci se vytahovat, ale hádejte, které fotografie zvítìzily? Ano, uhodli jste. Byly to MOJE fotografie. Jsem prostì fotograf, který je vždy na svém místì! Doufám, že se je podaøí vytisknout v tomto Šprdzpravodaji. Musím ale uznat, že Increment a Rolf mìli taky moc hezké fotografie a že jsem ve vítìzství ani nedoufala. Mám z toho opravdu radost a všichni se tìšte, protože já teï budu poøád lítat s foákem a každého fotit ve všech situacích! Teï se musím omluvit paní Doubkové, protože když jsem ji na výstavì vidìla vedle Báry, tak jsem si myslela, že je to nìjaká její kamarádka ze staršího roèníku a taky jsem jí tak brala. Z mého omylu mì vyvedl až Increment, který se strašnì divil, že si tykám s paní Doubkovou a pak jsem se divila já. To jsem mìla štìstí, že to bylo hned na zaèátku, protože pak

už jsem si dávala pozor. Oni tam všichni vypadali tak mladì, že nìkdy èlovìk nerozeznal, kdo je starší sourozenec a kdo rodiè. Kdybych se ještì k nìkomu zachovala jinak, než se sluší, tak se taky omlouvám. To by o výstavì staèilo, pøíštì se všichni urèitì pøijïte podívat! P.S.: Chci Vás všechny pozvat na naší Drakyádu. Kdo pojede, nebude litovat!!! Uvidíte krásnou exotickou princeznu, potkáte se z dìdem Vševìdem, drakem, ježibabou a eskymákem. A to ještì není všechno, èeká Vám prima dobrodružství, softbal a jiné míèové i nemíèové hry! Jitka

Podìkování autorùm èlánkù ve Šprdzpravodajích.

Rád bych touto cestou podìkoval autorùm jednotlivých èlánkù a pøíspìvkù. Mám na mysli zejména Lenku Paleèkovou a Verèu Koselovou, kterým nic z dìní neunikne. Ještì že honoráøe za èlánky ve Šprdu jsou tak nízké, jinak by už holky byly docela pøi tìle. Navíc, když každé ještì dlužím jednu Deli Super a Tribitku. Je dobøe, že Jitka, která také èasto píše do Šprdu, nemá ráda mlsy (že?), protože by taky moc ztloustla. Sám docela rád mlsám, ale krotím se. Za odmìnu mlsám smažené øízky. Martina s Kamilou, ty mají namlsáno na deset Šprdù dopøedu. Ajajaj. Teï jsem tomu dal. To zase praskne èokolády. No prostì jsem hroznì rád, že se poøád nìco dìje a že je o èem psát. Takže Vám pøeji hodnì fantazie, zdravé zuby a chu psát. Ještì jednou. Všem Vám moc díky. A ostatním pøeji, aby se jim to alespoò hezky èetlo. Rolfík

Vtipy

Jitka, naše bezedná „škatule“ vtipù, nám zase dodala nìjaké vtipy pro zasmání. Nevím kam na nì chodí, ale mì se ty vtipy docela líbí. Vám taky? Pøijdou dva krasavci - kulturisté na pláž, rozhlédnou se, spatøí staršího holohlavého mužíka, obklopeného davem dívek a žen, a zklamanì prohlásí: "Dnes nemáme šanci, zase je tady ten psychiatr ..." "Ještì jsem nevidìl tolik suchejch hub jak v nedìli." "Tys byl v lese?" "V hospodì, došlo jim pivo."

Koupají se dva kluci v øece. "Ta voda je dnes ale studená", cvaká zuby jeden. "No, taky bych se nekoupal, kdyby mi to doma nezakázali!"

Dva slepièí páry, každý z jiného dvora, se potkají na cestì pøed chalupou. "A kde jste byli letos na dovolené", ptá se první slepièí pár. "Letos to byla opravdu skvìlá. Byli jsme s manželkou v lese za vesnicí, je tam senzaèní smetištì!"

Manželé se vrátí z celodenního pìšího výletu. "Miláèku, nebolí tì nožky?" ptá se starostlivì manžel. "Ne, nebolí." "Fajn. Tak mi skoè pro pivo!"

"Koukám, že jsi koupil elektrický sporák. Hodnì žere?" "Nebude to tak strašný, prodavaèka øíkala, že to žere kilo vaty."

Nápis na okraji Sahary: Toto je poslední benzinová pumpa. Všechny následující èerpací stanice jsou fata morgány. "Pane vrchní", pravil host s nedùvìøivým pohledem upøeným do talíøe, "co mi to v té polívce plave za èerný teèky?" "To nevím", odvìtil pan vrchní, "ale mohly by to být vitamíny." "Pane vrchní, v té polévce plave moucha." "Èlovìèe, snad nechcete, aby vám tam za dvì koruny plaval mistr svìta?!" "Jestliže již panstvo zaplatilo, tak je, pacholky, vyhoï!"

Z kuchynì spìchá do sálu èíšník a úslužnì se uklání pøed hostem. "Nesu vám radostnou zprávu, pane! Mìl jste úplnou pravdu. Nebyla to polévka, byla to voda od nádobí."

Klub jeskyòáøù informuje

Chystá se další výprava pod zem. Na konci øíjna nebo na zaèátku listopadu pojedeme do Karlštejna, kde budeme zkoumat jeskynì èeského krasu v okolí obce Srbsko. Podrobné informace se k Vám dostanou bìžnými informaèními kanály (Šprdzpravodaj). Karel a Rolf

Fotka z prùzkumu štoly na Kramolnì.

Krátké zprávy

Eliška J. chtìla znovu drsòaèit a to vlastníma rukama. Když se dozvìdìla, co o ni Rolf napsal do Šprdu, zaèala vyhrožovat, že ho zrasí. To je prostì celá Elina DRSÒAÈKA. Na akci UROBSE se objevila jedna sexuálnì vyvážená skupinka v pìkném provedení. Jeden chlap a tøi baby. No každý neví, co to znamená, když se øekne sexuálnì vyvážená skupinka, že jo ROLFE!!! Na výstavì fotek jsme Zvondovi nasadily brouka do hlavy. Øekly jsme mu, že sklenièka Koly ubírá dva roky života a on si vypoèítal, že tím pádem by už byl dávno pod drnem. LukᚠH. si dává s nìkým tajnì rande na Lipí. Kdo by o tom nìco vìdìl, nech se obrátí na nás (to bys mohl klidnì i ty, LUKÁŠI)!!! Nový úèastník na výstavì fotek v Èeské Skalici paní Mirka Frelichová, si støihla Homera. Neudržela na kole rovnováhu, gravitace vyhrála a naštìstí si roztrhla jen kalhoty a koleno. Ty držkopády mají holt v rodinì. Rolf je machr. Koneènì si uklidil a dokonce je to i poznat. Bára s Anèou nám odcestovaly do Nìmecka na výmìnný pobyt. Jak je známe, tak všichni víme, co tam jeli dìlat-okukovat tamnìjší kluky. Adéla perlila na pøedstavení Cimrmanovo pozdní odpoledne. Vìdìla skoro všechny odpovìdi na otázky ohlednì Cimrmanova života a her. Adélo, Rolf ti vzkazuje, že pøíštì budeš soutìžit, protože se na ty saláty nemùže už dívat. Prùzkumná cesta Klubu jeskyòáøù do Pekelského údolí skonèila fiaskem. Jeskynì, kterou Rolf objevil, nebyla jeskynì, nýbrž zahøeznutý otvor do skály veliký asi metr. Naše jeskyòáøské vybavení bylo v tu chvíli k nièemu. Lenièka Paleèková a Verunka Koselová Mirka Frelichová, aby nezùstala dlužná nìco své povìsti, tak na akci Nikdo neví, kam se jede II. zase havarovala na kole. Tentokrát však dvakrát a to rychle za sebou. Verèa K. pod záminkou, že se bude uèit matiku, nejela na cyklistickou akci. Zatím však (podle neovìøených zpráv) pádila kamsi na Dobrošov. Kdo ví za kým? Dne 9. 10. 2000 oslavily naše kamarádky Bára a Lenka narozeniny. Už to jsou taky staré rakety. Pøejeme jim všechno nejlepší. Pøíští Šprdzpravodaj pøinese informace o dalších akcích, o tom jaké bylo Nikdo neví, kam se jede II a Rolf snad už koneènì dopíše pokraèování èlánku o táboøe. Podzimní pranostika

Na Bartolomìje jelen do vody nableje a je konec koupání.

Øíjen Listopad Prosinec

Chystané akce do konce roku 2000

20. - 22. 10. 2000 Drakyáda 27. - 29. 10. 2000 nebo 3. - 5. 11. 2000 Jeskyòáøská víkendovka 2.12. vyhodnocení námìtù na film. Mikulášská disco. 8. - 10. 12. 2000 Koulovaèka v Krkonoších

Pøihláška pro Tebe a pro kamaráda nebo kamarádku # Závazná pøihláška na akci Duhy Studánka

Drakyáda 2000

v termínu od pátku 20. 10. 2000 do nedìle 22. 10. 2000 pøihlášku pøineste s sebou k odjezdu Závaznì pøihlašuji své dítì: ........................................................... R.È.: .................................... Zdrav. pojišovna: ............................. Adresa: ............................................................................................ Mùže se bez problémù saunovat: ANO

#

NE

Dne: ................................ Podpis rodièe: ....................................... Závazná pøihláška na akci Duhy Studánka

Drakyáda 2000

v termínu od pátku 20. 10. 2000 do nedìle 22. 10. 2000 pøihlášku pøineste s sebou k odjezdu Závaznì pøihlašuji své dítì: ........................................................... R.È.: .................................... Zdrav. pojišovna: ............................. Adresa: ............................................................................................ Mùže se bez problémù saunovat: ANO

NE

Dne: ................................ Podpis rodièe: .......................................