Einführung in die Linguistik Vysvětlivky k německé výslovnosti Fonetická abeceda Seznam symbolů používaných v následující transkripci Všechny příklady pochází z transkripce písničky „Ich mag Tiere“ (až na příklady s hvězdičkou [*]). Znak 2 9
Popis zavřená samohláska a (krátká) otevřená samohláska a (dlouhá) redukované a souhláska b měkké ch (ich-Laut) souhláska d zavřená samohláska e otevřená samohláska e redukované e (šva) souhláska f souhláska g souhláska h zavřená samohláska i otevřená samohláska i souhláska j souhláska k souhláska l souhláska m souhláska n souhláska ng zavřená samohláska o otevřená samohláska o zavřené ö otevřené ö souhláska p souhláska r (neznělé) s měkká souhláska š souhláska t zavřená samohláska u otevřená samohláska u souhláska w; odpovídá českému v hláska ch (ach-Laut) zavřené ü otevřené ü znělé s (české z)
Příklady das [] Garten [A:6^] besser [] besser [] ich [], Hündchen [C] das [] den [n], Meerschwein [ Svß] kennt [E] Garten [A:6^] fettig ["fEtI] goldig [IC] heiß [] Tiere [] ich [] Sojaburger [b9] kennt [E] lecker [l] mag [] nur [] verlangen [laN] Blumenkohl [blm] goldig [IC] Vögel [2:l] Frösche [fr9] *Person [] Rinder [I] das [] schön [S2:n] Tiere [] nur [], Blumenkohl [blm] und [] warten [A:6^] ach [?ax], auch [?ao^x] süßes [] küssen [] süßes []
1
Kombinace hlásek: dvojhláska ei dvojhláska au dvojhláska eu pravopisné z / české c pfë dvojhláska pf Jiné znaky:
dein [] auf [] *neu [n] zum [] Pferde [pfë]
slovní přízvuk ráz (hrdelní uzávěr) přídech u p,t,k
verlangen [laN] im [], *naive [na] abgehangen ["?ap @aN], kennt [E] oslabení znělosti ≈ / d ≈ / ≈ / ≈ asimilace, spodoba auf_dich [ dIC] slabičnost Fressen ["fr] konec věty (pauza v řeči, intonace) konec významové jednotky / vedlejší věta (pauza v řeči, intonace)
Vysvětlivky i) slovní přízvuk: U víceslabičních slov se klade v transkripci znak před slabiku, na které spočívá hlavní přízvuk. U → přízvuk na slabice V češtině spočívá slovní přízvuk skoro vždy na první slabice. V němčině je více možností, ale i zde podléhá umístění přízvuku určitým pravidlům. Nemůžeme se detailně zabývat těmito pravidly, nýbrž omezíme se na jeden příklad.: U komplexnějších slov může často předpona ovlivnit umístění přízvuku. Existují předpony které jsou zásadně bezpřízvučné, např.: ge-, ver-: Gesicht [], Verlangen [laN]. Existují také slabiky, které mají zásadně přízvuk, např. ab-: abgehangen ["?ap @aN]. ii) Nepřízvučné slabiky: Jinak než v češtině se vyslovují v němčině nepřízvučné slabiky v mnohem ,nezřetelnější‘, oslabené podobě. Pro to existují částečně vlastní samohlásky, především redukovaná samohláska (která se také označuje jako ,šva‘). Tato samohláska se vyskytuje v nepřízvučných slabikách a představuje redukované e: Garten [A:6^], Tiere []. V rychle mluvené řeči může ještě i toto odpadnout, a to před hláskami , a . Tyto hlásky tvoří pak vlastní slabiky, což se v transkripci označuje symbolem : Fressen ["fr] → ["fr] Garten [A:6^] → [A:6^] Dalším redukovaným vokálem je . Jedná se zde přitom o oslabené a. se vyskytuje často po jiné samohlásce než vokalické výslovnosti r: Verlangen [laN], warten [A:6^]. V těchto případech netvoří vlastní slabiku a proto se označuje jako . může ale také realizovat koncovku –er. V tomto případě je slabičné: Leber [le:]. iii) Přídech (Aspirace): Souhlásky p, t a k dostávají v němčině často přídech, tzn., že jsou doprovázeny krátkou hláskou h. V transkripci se to označuje symbolem : Garten [A:6^], kennt [E]. Jak ukazují příklady, objevuje se přídech především na počátku slabiky a na konci slabiky. Neobjevuje se, když p, t a k stojí před s nebo f: zum [], Pferde [pfë]. Nevyskytuje se ani, když p a t stojí po (š): *Gespräch [].
2
iv) Přídech na konci slabik: Jestliže se vyskytuje na konci slova souhláska, která je ‚vlastně‘ znělá, stává se neznělou. Tento jev se vyskytuje také v češtině: porovnejte bez ledu [ledu] s led [let] (d→t). Nebo srovnejte zubem [zubem] se zub [zup] (b→p). V němčině se tento jev vyskytuje především u b, d, g a s, a to obecně na konci slabiky. Ukážeme to na příkladu několika sloves: *geben [] – (er) gab [] (b→p) *laden [] – (er) lud [] (d→t) *liegen [] – (er) lag [] (g→k) *lesen [] – (er) las [] (z→s) Jak ukazují příklady, objevuje se u výsledných neznělých souhláskách p, t a k i přídech. Tento koncový přídech se vyskytuje i tehdy, když se na konci slabiky vyskytují další znělé souhlásky: liegen [] – (du) liegst [] geben [] – (du) gibst [] Příklady z textu: mag [], fettig ["fEtI]. v) Assimilation / spodoba souhlásek: Když v češtině následují bezprostředně za sebou dvě souhlásky, přizpůsobuje se první souhlaska té následující ve příznaku znělosti: v bytě [v biťe] (v←b; b znělé; proto i v se vyslovuje jako znělé v.) v sudu [f sudu] (f←s; s je neznělé; proto i v sevyslovuje nezněle jako f.) k domu [g domu] (g←d; d je znělé; proto i k se vyslovuje zněle jakog.) k posteli [k posteli] (k←p; p je neznělé; proto i k se vyslovuje jako neznělé k.) rozdat [rozdat] (z←d; d znělé; proto i z se vyslovuje jako znělé z.) roztočit [rostočit] (s←t; t neznělé; proto i z se vyslovuje jako neznělé s.) Pro němčinu to neplatí. Jestliže zde dochází k asimilacím, dějí se obráceným směrem. První souhláska ovlivňuje druhou: auf dich [ dIC] (f → d; f je neznělé; proto i d se vyslovuje méně zněle) nich’ satt [ ÿ zß] ( → zß; je neznělé; proto i z se vyslovuje méně zněle) Jedná se přitom jen o tendenci. Neznělejší souhlásky d a zß není možné beze všeho nahradit jako t a s. Zvláště d nemá přídech jako t. Bylo by ovšem hrubou chybou ve výslovnosti používat české pravidlo asimilace a slova vyslovovat takto: ??auf dich [v dIC]. vi) Ráz: Jestliže v němčině začíná slabika samohláskou, vyslovuje se před ní takzvaný ráz. Označuje zde jako . Příklady z textu: auf [], und []. vii) Rozdíly mezi samohláskami: Němčina disponuje větším počtem samohlásek než čeština. Podáváme zde seznam některých samohlásek, jejichž rozlišování působí českým studujícím němčiny potíže. Samohlásky e: Zde je třeba rozlišovat mezi - - : Beeren [] – Bären [] Příklady z textu: Meerschwein [ Svß], Teddybär’n [di:n] Samohlásky o: Dbejte na rozdíl: - : Ofen [] – offen [] Příklady z textu: Blumenkohl [blm], goldig [IC] Samohlásky ü: Zde se jedná o rozdíl - : Bühne [] – Glück [] Příklady z textu: süßes [] vs. küssen [] Samohlásky ö: Dbejte na rozdíl 2 - 9: die Öfen [2:] vs. öffnen [9] Příklady z textu: Vögel [2:l] vs. Frösche [fr9]
3
viii) Souhláska R: /r/ se může v němčině vyslovovat různým způsobem, například špičkou jazyka nebo čípkem. Zde je značné regionální, popř. nářeční kolísání. Za jazykově standardní je považována výslovnost čípková. Výslovnost ,pravého‘ r se vyskytuje především na počátku slabiky. V pozicích po samohlásce se naproti tomu většinou vyslovuje ,vokální r‘ [] (srov. ii). Zpravidla se přitom netvoří žádná slabika, což se v transkripci označuje symbolem : war [vA:6^], er [?e:6^], der [de:6^], erkannte [?E6^"kant]. [] tvoří ale vlastní slabičný vrchol, vyskytuje-li se v hláskové skupině –er na konci slabiky: Leber [le:], lecker [l] Neslabičné 6^ a r jsou volné varianty, které se mohou navzájem libovolně zaměňovat. Jejich rozdělené je nesystematické a libovolné i u jednoho a téhož mluvčího: Garten [A:6^]/[A:r], gern [n]/[rn] ix) ich-Laut vs. ach-Laut – dvojí výslovnost hlásky ch: Spřežce ch odpovídají v němčině dvě různé hlásky, jejichž výskyt je jednoznačně stanoven: Když před ch stojí samohláska a [,], o [,] nebo u [,], vyslovuje se ch jako []: Dach [dax], nach [nA:x], hoch [h:x], noch [nOx], Tuch [t:x], Bruch [x] Příklady z textu: ach [], auch [?ao^x], machen [] Ve všech jiných případech, tzn. po samohláskách i,ü,e,ö,ä, po ei/ai, eu/äu a po souhláskách (především. l,n,r), se ch vyslovuje jako []. Příklady z textu: ich [], Kätzchen [C], Töcher [9C ] I v koncovce -ig se vyslovuje [], pokud na ni slabika končí: goldig [IC] (Je zde ovšem i varianta výslovnosti [], srovnej: fettig ["fEtI]. Tyto varianty jsou volné. Dá se i vyslovit: goldig [I], fettig ["fEtIC].) Obecně lze říct, že se [] objevuje v častějších kombinacích, a proto její výskyt je v němčině častější než [].
[Poznámka: Podobné vysvětlivky k audio-nahrávkám najdete v knihách: RINAS, Karsten (2009) W. Hauff/F. Gerstäcker/ T. Storm: Drei unheimliche Geschichten/Tři strašidelné povídky. Brno: Computer Press, s. 108-113. RINAS, Karsten & Jiří HORÁK (2010) Deutsch für Detektive. Kriminalgeschichten zum Selberlösen. / Němčina pro detektivy. Detektivní příběhy s hádankou. Brno: Computer Press, s. 138-144.]
4
CREME 21: Ich mag Tiere Fonetická transkripce Ach, wie goldig, das Kätzchen im Garten! [ IC C A:6^]
Schön, wenn Hündchen auf dich warten. [S2:n C dIC A:6^ ]
Dein süßes Meerschwein und den Teddybär’n, [ Svß dn di:n ]
Die hab’ ich alle zum Fressen gern... [di: IC "fr n ]
Ich mag Tiere, heiß und fettig! [ "fEtI ]
Ich pfeif’ auf Blumenkohl und Rettich! [ pfëf blm IC ]
Sojaburger machen nicht satt. [b9 ÿ zß ]
Ich ess’ nur, was ein Gesicht hat. [ ]
Metzgerstöchter küssen besser. [ 9C ]
Meine hat die schärfsten Messer... [
SEf ]
Sie kennt bestens mein Verlangen: [ E laN ]
Schweine lecker abgehangen. ["Svß "l "?ap @aN ]
Ich mag Tiere, nicht nur kleine. [ ]
Ich fress’ von Bullen auch die Beine, [ fr l ?ao^x di: ae^n ]
Schwanz und Leber, Innereien – [Svantsë le: ]
Ich mag alle Sauereien! [ zao^b6]
5
Ich mag Tiere, heiß und fettig! [ "fEtI ]
Ich pfeif’ auf Blumenkohl und Rettich! [ pfëf blm IC ]
Sojaburger machen nicht satt. [b9 ÿ zß ]
Ich ess’ nur, was ein Gesicht hat. [ ]
Ich mag Tiere, nicht nur kleine. [ ]
Ich fress’ von Bullen auch die Beine, [ fr l ?ao^x di: ae^n ]
Schwanz und Leber, Innereien – [Svantsë le: ]
Ich mag alle Sauereien! [ zao^b6]
Ich mag Tiere! [ ]
Ich mag Tiere! [ ]
Schweine — lecker! Kühe — lecker! Vögel — lecker! Frösche — lecker! [Svß l l 2:l l fr9 l ]
Schnecken — lecker! Fische — lecker! Hühner — lecker! Pferde — lecker! [Sn l fI l l pfë l ]
Hasen — lecker! Lämmer — lecker! Rinder—Wahnsinn! ["hA: l l I ]
6