EN č. 12 / 2008
Jaroslava Reznerová s personalistkou o zaměstnávání žen s malými dětmi
Publicistika, str. 8
Jarmila Filadelfiová socioložka rozebírá podmínky pro založení rodiny na Slovensku
Rozhovor, str. 9
Mirek Topolánek a Jiří F.Potužník podrobná anketa s premiérem a s mluvčím českého předsednictví
Předsednictví v Radě EU, str. 12
Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004 Prezentace: str. 16
číslo 12/ 2008
ročník 5
cena - ČR: 15 Kč; SR: 25 SKK/0,83
Češi se mohou v Evropě předvést
České hory osmkrát jinak
INZERCE
Téma měsíce, str. 4, 5, 6
SLOVO
Ing. Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu, předseda Svazu měst a obcí ČR Evropský parlament na svém jednání 17. prosince 2008 podpořil klimaticko-energetický balíček, který má zaručit, že Evropská unie dosáhne v roce 2020 tří konkrétních cílů v této oblasti: snížit emise skleníkových plynů o 20 %, posílit energetickou účinnost o 20 % a dosáhnout 20% podílu obnovitelných zdrojů energie. Parlament tak stvrdil dohodu hlav států a vlád Evropské unie ze summitu v Bruselu, který se konal o týden dříve. Přestože jsem podobně jako mnozí zástupci průmyslu a zaměstnavatelských svazů přesvědčen, že za současné finanční krize by možná bylo nejlepší celý balíček odložit, považuji výslednou dohodu za vítězství zdravého rozumu nad extremismem. Při téměř ročním projednávání se podařilo dosáhnout pozitivních změn a pozměnit původní, pro český i evropský průmysl zcela likvidační návrh. Kdyby totiž byla legislativa přijata v původním znění, znamenalo by to například u českého chemického průmyslu vícenáklady ve výši až 2,5 násobku ročního zisku a ohrožení 50 až 150 tisíc pracovních míst. Ve výsledné dohodě se podařilo dosáhnout kompromisu, který zachovává původní ambiciózní cíle v oblasti životního prostředí a současně umožňuje evropskému průmyslu dále dýchat. Tento kompromis se týká také pro nás klíčového nařízení o emisích CO2 u nových aut. Česká republika při vyjednávání získala navíc některé úlevy, díky nimž by se elektřina mohla zdražovat méně, než se čekalo. Přestože české i evropské podniky budou díky klimaticko-energetickému balíčku muset čelit poměrně výraznému zvýšení nákladů, nedojde k ohrožení průmyslu jako takového. Poslanci tak průmyslu k Vánocům nadělili sice nechtěný, nicméně přijatelný dárek. více k tématu na str. 13
Na posledním summitu Evropské unie se francouzský prezident Nicolas Sarkozy nerad loučil se svou rolí, kterou předává českému premiérovi Mirkovi Topolánkovi. foto: archiv ue2008.fr Podporu českému předsednictví vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkel.
Budeme vystupovat jako silná demokracie? Deset let po pádu železné opony se Česká republika stala součástí Severoatlantické aliance, patnáct let jí trvala cesta do Evropské unie, v roce 2009 si připomene dvacáté výročí sametové revoluce a bude šest měsíců společenství sedmadvaceti zemí předsedat. Česku se podařilo během dvou desetiletí stát se plnohodnotným členem dvou organizací, které před rokem 1989 představovaly ryzí protipóly čtyřicet let budovaného komunistického systému. Do čela Evropské unie se postaví jako země, která má špatné zkušenosti s „velkými bratry“ a mezinárodními smlouvami omezujícími její suverenitu. Ale také s rozsáhlou reformou národní legislativy a s přechodem státního hospodářství na tržní. S čím se chce Evropě předvést v rámci svého předsednického programu? Po dvou letech příprav rozvedla koaliční vláda obecné motto českého předsednictví „Evropa bez bariér“ do priorit označovaných „3E“. Po vzoru Švédska, které v roce 2001 také jako skoronováček v Unii předsedalo s programem Enlargement, Environment a Employment, přichází ČR s tématy Ekonomika, Energetika a Evropa a svět (v angličtině Economy, Energy a External relations). Ve všech chce prosazovat a připomínat čtyři základní pilíře, na nichž jednotná Evropa vyrostla a stojí – volný pohyb zboží, kapitálu, pra-
covníků a služeb – a chce přidat pátý, volný pohyb znalostí a informací. Jenže dlouhodobá strategie bude muset reflektovat i aktuální potřeby Unie vyvolané globální finanční krizí a jejími dopady. V jednom ohledu má České předsednictví štěstí: prosincový summit Rady Evropské unie dospěl pod francouzským předsednictvím k dohodě, která mu umožní priority „3E“ prosazovat v aktuálním kontextu. Dohoda o klimaticko-energetickém balíčku, který má omezit produkci CO2 při výrobě elektrické energie, počítá s postupným nábě-
hem obchodování emisních povolenek a umožňuje investovat získané prostředky do nových technologií a zdrojů – to koresponduje se zájmem českého předsednictví posílit energetickou bezpečnost Unie, jejíž závislost na dodávkách energetických surovin varovně stoupá. Rozpracování plánu ekonomické obnovy, který předložila Evropská komise, reflektuje jednak rozdílné výchozí pozice jednotlivých členských států, které finanční krize zasáhla různě, a za druhé jasně říká, že dočasná podpora evropské ekonomiky nesmí porušovat dlouhodobě platná
fiskální pravidla a měla by směřovat především na pomoc malým a středním podnikům a vědě a výzkumu – to odpovídá záměru posílit evropskou konkurenceschopnost a pokračovat v odstraňování bariér v prostoru společného trhu. A konečně Česká republika získala mandát pro pořádání vrcholné schůzky se státy tzv. Východního partnerství – to doplňuje její ambici vedle pokračující integrace zemí západního Balkánu otevřít novou úroveň vztahů s kaspicko-kavkazskými státy. (pokračování na straně 12)
Narodil se nám… V Čechách i na Slovensku sice prožíváme díky silným ročníkům ze 70. let babyboom, ale i tady, stejně jako v ostatních zemích Evropy, hrozí populační krize. Jak si v různých zemích představují podporu rodiny a znovuzapojení žen do práce se dočtete v našem tématu měsíce. Kromě toho vás naše zahraniční spolupracovnice seznámí s tím, čím procházejí rodičky v některých zemích Evropy a poznáte i módní novinky, jakými jsou třeba porodní hotely v Nizozemsku. Naproti tomu v Irsku jsou významným tématem zakázané potraty, které se staly i jedním z důvodů odmítnutí Lisabonské smlouvy.
EN také v eurech
Slovenské euro: Zmena by mala prebehnúť hladko Od januára budúceho roka sa Slovensko stane šestnástou krajinou eurozóny a počet Európanov, ktorí používajú spoločnú menu sa zvýši na 323 milióny. Prípravy na prijatie novej meny vrcholia a my sme stále pod drobnohľadom Európskej komisie (EK). V polovici decembra prijala EK v poradí už ôsmu správu o prípravách na euro. Okrem iného sa v nej konštatuje: „Odkedy Slovensko začiatkom júla získalo formálny súhlas so zavedením eura od ministrov financií krajín EÚ, praktické prípravy v krajine nabrali vysoké tempo.“ Podľa novembrového eurobarometra sa približne 80% občanov cíti dobre alebo dokonca veľmi dobre informovaných o prechode na euro. Z tempa nemožno zľaviť, pretože pretrvávajúce obavy z rastu cien sú vysoké – až 65%. „Teším sa, keď budem môcť Slovensko od januára privítať v eurozóne. Slovensko dosiahlo za ostatné me-
siace výrazný pokrok v urýchlení príprav, informovaní verejnosti o eure a ubezpečovaní obyvateľstva, že ich obavám zo zvyšovania cien sa venuje náležitá pozornosť. Som presvedčený, že všetko prebehne hladko a vyzývam Slovensko, aby uplatňovalo stabilnú a zdravú rozpočtovú a makroekonomickú politiku, ktorá mu umožní naplno využívať výhody eura,“ uvádza Joaquín Almunia, európsky komisár pre hospodárske a menové záležitosti. ZÁSOBY OBEŽIVOM Počas troch dní doviezla Národná
banka Slovenska z Rakúskej národnej banky 188 miliónov kusov bankoviek, v celkovej hodnote viac ako 7 mld. € (viac ako 210 mld. Sk). Štátny podnik Mincovňa Kremnica vyrazila pol miliardy euromincí s národnou stranou. Dohodu o predzásobení eurom podpísalo so svojou bankou dohromady približne 13 330 firiem. Od 1. decembra sa začal predaj 1,2 mil. kusov tzv. štartovacích balíčkov (45 kusov euromincí so slovenskou stranou v hodnote 500 Sk, t.j. 16,60€ ). Záujem o ne predbehol všetky očakávania a po balíčkoch sa v piatich dní len tak zaprášilo. Mnohí ho totiž pova-
žujú za vhodný vianočný darček, dokonca niektoré firmy ho dávajú zamestnancom ako bonus. Zabezpečiť si hotovosť prostredníctvom eurobalíčkov chceli aj drobní podnikatelia, pretože urobiť tak na základe zmluvy s bankou bolo administratívne a účtovne dosť náročné. Nedostatok balíčkov im však situáciu skomplikoval a niektorí drobní podnikatelia uvažujú, že svoje prevádzky počas prvých šestnástich januárových dní – t.z. počas duálneho obehu oboch mien kvôli nedostatku hotovosti nechajú zatvorené. (pokračování na straně 3)
Evropské noviny vyšly poprvé v předvečer vstupu České republiky do Evropské unie. Toto číslo vychází v další památný den – v předvečer začátku českého předsednictví v Radě EU a také v předvečer vstupu Slovenské republiky do eurozóny. Obě tyto události a jejich význam budeme moci zhodnotit až po nějakém čase, ale pro Evropské noviny to v každém případě znamená velké rozšíření témat. A kromě toho i takovou drobnost, že na Slovensku se budou prodávávat za eura, konkrétně za 0, 83 €.
2 Evropské horizonty Zdeňka Velíška V centru dění i pozornosti Konec roku 2008 silně propojil českou vnitropolitickou scénu s českou zahraniční politikou. Nešťastně a v neprospěch českého předsednictví v Evropské unii, a tudíž i v neprospěch Evropské unie a České republiky v ní. Vnitropolitickou scénu charakterizuje v závěru roku ztráta pozic vládní koalice vůči veřejnému mínění, pak i pozvolná ztráta její minimální většiny v poslanecké sněmovně; ale také o to houževnatější boj o záchranu její domácí i zahraniční politiky. Levicová opozice - zejména sociální demokracie povzbuzená nevídaným růstem volebních preferencí - ani nemůže jinak než útočit. Je k tomu ten pravý okamžik z hlediska poměru sil. Jak by ho mohla propást! Ten útok má ovšem zákonitou dobu trvání. Do voleb řádných či předčasných. A to je v obou případech doba zahrnující celé české předsednictví EU. Z tohoto hlediska se troubení k útoku ozývá v okamžiku značně diskutabilním. Evropa bude možná tajit dech. Ale sama o sobě není ještě tato situace v historii EU ojedinělá. Sama o sobě ještě nezavdává důvod k tomu, aby nad ČR někdo lomil rukama. EU je množina suverénních států s různým rytmem politických cyklů. Podobná vnitropolitická situace v některé z členských zemí už xkrát zabrzdila či zablokovala vývoj v celé Unii. Co ale je ojedinělé a nad čím je možné lomit rukama - především u nás doma, a ovšem i na půdě Unie - jsou způsoby politického boje, kterými se protilehlé strany českého politického spektra rozhodly zvrátit situaci. Jedna z nich situaci domácí (mám na mysli opozici, usilující o uchopení moci), druhá (vládní strana) situaci zahraničněpolitickou a v návaznosti na to i mezinárodní. Neváhají k tomu použít bezprostředního podmiňování politických rozhodnutí historického významu jinými politickými rozhodnutími zcela jiného charakteru. Vojenské mise za poplatky ve zdravotnictví; „lisabon“ za radar. Zcela otevřeně, před zraky veřejnosti, před zraky Evropy a světa. Žádná diskrétní „kabinetní politika“! Žádná utajovaná kuloární dohoda! Naopak, politika veřejná, deklarovaná, oficiální! Na prosincovém summitu EU předával Nicolas Sarkozy štafetu předsednictví Mirku Topolánkovi se slovy chvály, přesvědčen, že ratifikace Lisabonské smlouvy je v Česku hotovou věcí. Možná už v té chvíli byl „lisabon“ také (nebo jen?) kartou ve hře o domácí i zahraničněpolitickou orientaci Česka a o budoucí poměry v Evropě, především ve střední Evropě, v kráteru spící sopky.
ČR A EVROPSKÁ UNIE
EN č. 12 / 2008
Lisabonská smlouva nejdříve v únoru Už jenom dvě země, kde nebyla ratifikována Lisabonská smlouva, zbývají na mapě EU. Tou první je Irsko, kde smlouvu odmítli občané v referendu, a pak také Česká republika, kterou čeká předsednictví v Radě EU. Ratifikace Lisabonské smlouvy je u nás daleko složitější než v jiných zemích Unie. Zřejmě se to dalo čekat. Euroskeptické názory v čele se samotným prezidentem Václavem Klausem jsou v Česku mnohem silnější než jinde v Evropě. První překážkou ratifikace byl návrh na přezkoumání smlouvy Ústavním soudem. Ten dlouho posuzoval několik bodů, kde se podle senátorů smlouva nemusí slučovat s právním řádem ČR. Teprve 26. listopadu soud rozhodl, že je dokument v souladu s ústavním pořádkem. Soud však neposuzoval dokument jako celek, ale pouze části, proti nimž byla vznesena námitka Se-
nátem. Existuje tak možnost, že se Lisabonská smlouva k Ústavnímu soudu vrátí. Nechat posoudit další části smlouvy může například její velký kritik prezident Václav Klaus. Přesto však značná část našeho politického spektra Lisabonskou smlouvu chce, a to nejlépe schválenou do začátku ledna. Hlavním argumentem je fakt, že pokud chceme z pozice předsednické země jednat o možných postupech v případě irského odmítnutí, neschválená Lisabonská smlouva může být důvodem k zpochybnění takových jednání. „Půlmiliardová Evropa by měla mít nějaký jednot-
ný proces řízení a já si nedokážu představit, že by Češi a jejich politici byli menší národní patrioti než občané jiných zemí, které tu ratifikaci už dokončili,“ prohlásil na semináři o Lisabonské smlouvě, který se konal 3. prosince v Pardubicích, Roman Línek, vicehejtman Pardubického kraje a vyjádřil tak znepokojení dosavadními problémy se schválením smlouvy. A důvod ke znepokojení má stále. Na schůzi Poslanecké sněmovny, která se konala 9. prosince, se totiž většina poslanců shodla na odložení dalšího jednání o Lisabonské smlouvě na 3. únor. „Všechny členské země EU podrobily smlouvu souhlasu zákonodárců či veřejnosti. Jsme jediným národem, který tak neučinil. Buď bude smlouva urychleně ratifikována, nebo ať vláda zapomene na jakoukoliv spolupráci
České předsednictví se chce věnovat problematice nákladní dopravy Nákladní doprava patří k palčivým problémům nejen České republiky, ale celé Evropské unie. EU se dlouhodobě snaží o minimalizování negativních vlivů nákladní dopravy například tím, že nabízí přímou podporu službám soukromé nákladní dopravy, kterými se snižuje využívání silniční dopravy přechodem na šetrnější druhy dopravy, jako je například přeprava po vodě nebo po železnici. V této věci se snaží pomoci také Česká republika. A ač se to dopravcům nelíbí, není to pouze o zvýhodňování alternativních druhů nákladní dopravy, ale také o znevýhodnění dopravy silniční. V rámci českého předsednic-
tví chce ČR dosáhnout mimo jiné i toho, že se v první polovině příštího roku členské země EU dohodnou na návrzích na zpoplatnění dopadů silniční nákladní dopravy. To za jednu z priorit českého předsednictví označila
náměstkyně ministra dopravy Daniela Kovalčíková. „Za českého předsednictví bychom se pokusili dosáhnout konsenzu v rámci různých názorů, které panují u jednotlivých členských států,“ prohlásila Kovalčíková. Snaha řešit negativní vlivy dopravy nejen na infrastrukturu a životní prostředí se přitom v Unii objevila již v roce 1993. Poslední návrh tzv. směrnice o eurovinětě navrhla Evropská komise 8. července 2008. Podle ní by měly členské státy od roku
Eurofon 800 200 200 odpovídá Co je to předsednictví EU a je vůbec důležité? V poslední době je nejen v českých mediích frekventovaným tématem „předsednictví EU“. Ale co toto slovní spojení vlastně znamená? Jedná se o předsedání jedné členské země v Radě Evropské unie. Předsedající země se pravidelně střídají po půl roce. Rada EU či Rada ministrů je hlavním rozhodovacím orgánem Společenství. Jejích jednání se účastní za členský stát vždy jeden ministr zastupující vládu své země. A zde se již dostáváme k úloze předsednictví. Předsedající stát organizačně a technicky zajišťuje, svolává a řídí všechna zasedání Rady i jejích pracovních skupin, připravuje agendu a určuje program jednání. Právě díky předsednictví v Radě EU mohou členské státy prosazovat také své zájmy a ovlivňovat po danou dobu chod celé Unie. Předsedající stát též zastupuje a reprezentuje EU ve světě. Jednou ze zásadních úloh však je usilovat o všeobecně přijatelné kompromisy v Radě. Některá témata jsou totiž členskými státy vnímána dosti odlišně a právě zde působí předsednická země jako „vyjednavač“ usilující o dosažení shody. Při českém předsednictví v první polovině roku 2009 budou tedy tuto roli zastávat čeští ministři. Motto našeho předsednictví je „Evropa bez bariér“, jedním z hlavních témat pak Evropa konkurenceschopná a otevřená. Zjednodušeně lze shrnout priority českého předsednictví také jako „tři E“ – ekonomika, energetika a Evropa a svět (Economy, Energy, External relations). Přímo v Česku se od ledna do června příštího roku uskuteční 14 neformálních zasedání Rady a množství dalších jednání či setkání na různých úrovních. Další informace: www.euroskop.cz – zde odkaz Evropská unie, Předsednictví v Radě EU www.eu2009.cz – oficiální stránky českého předsednictví, v plné verzi přístupné od 1.1.2009
během předsednictví,“ řekl přitom ještě na začátku jednání předseda ČSSD Jiří Paroubek. Nakonec však pro odklad také hlasoval s odůvodněním, že pro ratifikaci by tak jako tak nebylo dost hlasů. Krátce po poslancích odložili projednávání smlouvy také senátoři, a proto nejméně do konce ledna nebude mít Česko ratifikovanou Lisabonskou smlouvu ani v jedné komoře parlamentu. A co nového vlastně smlouva přináší? „Lisabonská smlouva vychází z 90 procent z ústavní smlouvy z Nice. Unie získá lepší kondici, zlepší fungování unijních institucí. Státy se vzdávají práva veta v asi 40 oblastech. Je však pravda, že se mění rozhodování EU a Česká republika mírně oslabí,“ řekl na pardubickém semináři Roman Línek. Filip Appl
ilustrační foto: Zuzana Nováková
2012 získat nepovinnou možnost přičíst si ke stávajícím poplatkům za využívání komunikace vozidly nad 3,5 tuny tzv. vnější náklady. Mezi ně patří například škody na ekosystémech, náklady za lékařskou péči spjatou se znečištěním vzduchu z automobilů nebo dopady hluku. Proti tomuto návrhu však vystupují státy, které s kamionovou dopravou takové problémy nemají. Nelíbí se jim například nejasné vymezení rozsahu opatření, tedy na jakou část silniční sítě se bude nový poplatek vztahovat a co všechno vlastně bude zpoplatněno. Že systém změny potřebuje je zřejmé. Vždyť objem nákladní dopravy se v uplynulých deseti letech zvýšil o více než 30 procent. V nadcházejících desetiletích se navíc očekává růst podobný. I přes veškeré snahy o alternativní přepravu se v současnosti většina zboží stále přepravuje po evropských silnicích. Otázkou tedy je, kdy se nárůst silniční dopravy, která stále více musí bojovat s rostoucími cenami ropy, zácpami či zpřísňujícími se standardy pro ochranu životního prostředí, zastaví či alespoň zpomalí. Česká republika pro to chce během předsednictví udělat maximum. Filip Appl
Hospodářství zpomaluje, zmůže něco EU? Globální hospodářská krize je pojem, který v současnosti používají všichni při zdůvodňování různých problémů. O krizi v České republice v pravém slova smyslu nejde, hospodářské zpomalení je ale patrné už nyní ke konci roku. Protože je ČR velmi otevřenou ekonomikou, jejíž hospodářství rostlo v minulých letech díky vývozům a zahraničním investicím, znamená oslabení zahraniční poptávky po českém zboží a službách špatné zprávy. Letos zažila česká ekonomika výrazné posílení kurzu vzhledem k dolaru, euru i britské libře. To způsobilo potíže exportérům a hospodářské oslabení tento efekt ještě zesiluje. Vyvážející podniky toto pociťují velmi nelibě a v září jejich sdružující organizace provedly průzkum, ze kterého vyplynulo, že si velmi přejí co nejrychlejší zavedení eura. Silná koruna a hospodářský pokles u našich sousedů české ekonomice nesvědčí a ukazuje to i nejnovější statistika exportu, podle níž byly v říjnu větší dovozy než vývozy a obchodní bi-
lance se propadla o dvanáct miliard korun. To je nejvíce od roku 1994. V médiích se každý týden objevují zprávy o propouštění nebo rovnou zavírání celých podniků. Odhad růstu HDP na příští rok se snížil a pravděpodobně nebude začínat trojkou, jak se očekávalo a pokud bude nad dvě procenta, bude to považováno za úspěch. Vlády a centrální banky se na podzim snažily ekonomiky svých zemí všemožně podpořit. Byly částečně zestátňovány banky a snižovány úrokové sazby. Záchrana bank penězi daňových poplatníků vzbuzuje sice mnoho různých ohlasů, ale vlády si uvědomují, že jejich pád by mohl způsobit řetězovou reakci. Úpravy úrokových sazeb jsou nejvíce problematické především kvůli tomu, že jejich efekt přichází se
zpožděním a v těchto dnech je proto spíše psychologický. Zdá se totiž, že velkou roli v hospodářství hraje očekávání jednotlivých subjektů. Pokud odbory budou očekávat zvyšování cen, budou požadovat vyšší mzdy, podniky budou muset kvůli tomu zvýšit ceny výrobků a tak pořád dokola. Na příští rok se však počítá s cenovým poklesem. To je pro spotřebitele pozitivní zpráva, protože si za stejný obnos budou moci koupit více. Může to ale také znamenat stagflaci, což je označení pro hospodářský pokles a současné snižování cen. Tím pádem by také stoupla nezaměstnanost a hodně lidí by tak nedostalo příležitost si nižší ceny užít. Evropská komise nehodlá krizi jen tak nečinně přihlížet. Na podzim její předseda Barroso posvětil navyšování rozpočtových deficitů slovy, že právě v takových chvílích by se členské země neměly bát své ekonomiky podpořit a více utrácet.
Komise také vypracovala společný plán postupu EU proti hospodářské krizi. Ten měl být schválen v polovině prosince ministry financí pětadvacítky. Na jejich schůzi byly sice základní principy plánu schváleny, dále to bylo navýšení garancí bankovních vkladů a zvýšení částky pro Evropskou investiční banku. Kromě jiných věcí se ministři neshodli na podílu HDP, které by jednotlivé země chtěly na oživení hospodářství věnovat. Stejná situace panovala při debatě o dodržování pravidel Paktu stability. Dalším povzbuzujícím opatřením mají být volnější pravidla pro státní pomoc podnikům. Zvýší se limit pro státní podporu firmám bez povinnosti informovat Evropskou komisi. Objevily se však obavy, že volnější limity pro státní pomoc naruší hospodářskou soutěž. Opatření má mimořádný charakter a mělo by vypršet v roce 2010. Tomáš Fridrich
Slovenské euro: Zmena by mala prebehnúť hladko (pokračování ze strany 1) Obchodníci sa obávajú, že počas týchto dní si budú kupujúci meniť slovenské koruny za eurá aj tak, že si v obchode kúpia drobnosť, ktorú zaplatia bankovkou vyššej hodnoty a podľa zákona obchodník musí vydať len v eurách. Niektoré i veľké obchodné prevádzky preto zvažujú zákonnú možnosť neprijať vyššiu bankovku ako štvornásobok hodnoty nákupu. Problém môže nastať aj v prípade veľkého množstva drobných mincí, ktorých sa chce zákazník zbaviť. Situáciu preto uľahčí platba kartou. KAMPAŇ AJ V KOSTOLOCH ČI DOMOVOCH DÔCHODCOV Zavedenie eura ešte stále sprevádza kampaň bankárov, politikov, z reklamných šotov k nám prehovárajú známe osobnosti
REALITA A HYSTÉRIA Celosvetový finančný problém má dve časti - reálnu a nereálnu. Tá reálna je okrem iného napríklad
kríza nehnuteľnosti v USA, explózia gigantického dlhu, na ktorý populácia aj podniky v USA žili. Umožnila to aj centrálna banka USA (FED), ktorá napumpovala do ekonomiky príliš veľa dolárov za príliš nízke úroky. Ďalej sú to aj prehnané ceny ropy, ktoré nemajú ekonomické zdôvodnenie. Pri tretej vojne v Perzskom zálive v lete 2003 vyskočila ropa na 35-36 USD/barel. To sa už považovalo za vysokú cenu. V tomto roku v lete bola na 140 USD/barel. Rozdiel je päť rokov. Toto nepripadá nikomu zvláštne? Alebo máme ozaj všetci takú krátku pamäť? Ešte pripomeniem, že každých niekoľko rokov sa dozvieme, že ropy je na 30-40 rokov. Takto to beží celý môj život, čo si pamätám. Tá druhá, nereálna časť súčasnej krízy, je hystéria. Keď niečo 100 krát omieľate, všetci to zoberú ako fakt, aj keby to bol nezmysel. Slovami rímskeho klasika: Calumniare audacter, semper aliquid heret = Ohováraj statočne, vždy sa niečo ujme (Statečně pomlouvej, vždy něco ulpí.) Presne tak mi súčasná situácia pripadá. Využívať však túto situáciu politicky a liať miliardy eúr a USD do bánk, aj tých čo to nepotrebujú, zoštátňovať a následne začať liať peniaze aj do mnohých výrobných podnikov, ktoré si to zdôvodnia často hlavne politicky, to je veľmi krátkozraké, neselektívne správanie a vypomstí sa všetkým.
SLOVENKO, EUROZÓNA A DEVELOPERI Vstup SR do eurozóny byty nezlacnie samo o sebe. Niektoré byty už zlacňujú, ale to je spôsobené snahou predať ich. Ale aj kombináciou neistoty, ktorú cítia ľudia aj firmy, a ďalších faktorov. Likvidita v bankách v ČR aj SR v národných menách je vysoká. Likvidita v eurách je úplne iná vec. O eurový koláč sa bude SR deliť nie sama, ako o koruny, ale so všetkými krajinami eurozóny. Aj keď Európska centrálna banka znížila najdôležitejšiu, čiže refinančnú sadzbu už niekoľkokrát za posledný rok, úroky na eurá boli stále vyššie, ako na slovenské koruny. Po poslednom znížení (na 2,5%; Národná banka Slovenska je na rovnakej sadzbe) sa však zdá, že by cena peňazí mohla v budúcom roku skutočne ísť dole aj v SR. Uvidíme. Zatiaľ to nie je s eurom nič moc. Aj napriek tejto nízkej sadzbe 2,5 %, je 3 mesačny medzibankový trh na 4,33% na eur. Na SKK je to ale 3,21%. Je potrebné mať na pamäti, že keď k týmto sadzbám prirátame náklady bánk na získavanie eúr, môžeme sa dostať u eur na pekne vysokú sadzbu. Je to ale veľmi individuálne. Sú banky v Európe, ktoré na reality, vrátane developerských projektov a hypoték, neposkytujú žiadne úvery, takých je bohužiaľ väčšina. SR a ČR sa stali ostrovmi s dobrým základom v mori nestability. Toto more nás však vlnami
ošpliecha a občas taká vlna prejde cez pevninu. Preto pozor! Späť k hypotékam v SR a ČR sa pohybujú okolo 5,30 – 5,60% p.a. pri strednodobej fixácii sadzby. Keby som si tu istú hypotéku zobral v zahraničí v eurách, ak by mi ju vôbec dali, asi by som rátal tak s 7,5 - 8% p.a. To je súčasná situácia. Samozrejme centrálne banky môžu ďalej znižovať svoje refinančné sadzby a môže to pomôcť k zlacneniu, čiže zlepšeniu pre klientov oproti súčasnému stavu. Ale osobne si myslím, že úroky na pôžičkách v eurách budú vyššie ako v korunách SR a ČR. Čiže o zlacnenie na strane úverov nepôjde. Pokiaľ ide o úpravu cien na strane developerov, je to možné tam, kde boli cenové bubliny. Ale aj developeri, aj dopravcovia, stavebné firmy, výrobcovia tovarov, atď. potrebujú úvery, aby pokračovali vo výrobe, doprave, obchodovaní a stavaní. Euro z tohto pohľadu nevidím v súčasnej situácii ako výhru, ale ako nedobrý časový súbeh ekonomickej krízy a meny eur, ktorá je spolu s USD jedným z exportných faktorov tejto krízy. S pomocou správnych daňových, fiškálnych a ďalších správnych krokov, ktoré podporia zdravý trh, je možné tejto kríze čeliť. Medzi takéto kroky nepatrí ani Marx, ani Lenin, ani ich myšlienky pretvorené pre EÚ. Poďme všetci spoločne myslieť na viac ako 4 roky dopredu. Pomôžeme si tým navzájom. Miroslav Tým (autor pracoval 18 rokov v bankovom sektore)
Odškodnenie je zatiaľ vo hviezdach Predstavitelia súčasnej slovenskej vlády pred voľbami sľúbili tým, ktorí „investovali“ do skrachovaných nebankových subjektov a mnohí z nich prišli o celoživotné úspory, že ich odškodní. Tento sľub sa potom dostal aj do programového vyhlásenia vlády, kde sa píše: „Vláda SR podporí čiastočné odškodnenie poškodených klientov nebankových subjektov.“ Pred Vianocami po rokovaní kabinetu minister financií Ján Počiatek nevylúčil, že k čiastočnému odškodneniu dôjde ešte v terajšom volebnom období. Termín ani výšku nekonkretizoval. Podľa neho vláda robí analýzu a selektuje osoby, ktorých by sa malo odškodnenie týkať. Zároveň si myslí, že na tento krok sa financie nájdu. Gene-
rálny prokurátor Dobroslav Trnka podľa vlastných slov odovzdal kazetu so zoznamom klientov pred dvomi, respektíve tromi mesiacmi daňovému riaditeľstvu a dostal ju i špeciálny prokurátor. „Daňové riaditeľstvo realizuje veci smerujúce k tomu, aby mohli príslušných vkladateľov dodaniť, ktorí tomu podliehajú a špeciálny prokurátor má povinnosť riešiť túto vec trestnoprávne po dohode s daňovým riaditeľstvom,“ povedal. Z analýzy stavu konkurzných konaní 16 nebankových spoločností podľa ministra spravodlivosti Štefana Harabina vyplýva, že poškodení z majetku nebankoviek nedostanú viac ako jedno percento vkladov. „Teraz je na politickom rozhodnutí
Európské horizonty Martina Hrica Nem, nem, soha – alebo včas zastaviť lavínu?
kultúrneho života. Medzi veriacimi osvetu šíria aj cirkevní predstavitelia, sociálne slabším občanom sa venujú charitatívne organizácie. Špeciálny prístup zvolila eurokampaň pre seniorov, zdravotne postihnutých, deti či Rómov. Pôvodný rozpočet kampane pritom počítal s celkovým objemom prostriedkov 180 mil. Sk. Okrem toho koncom októbra vláda svojím rozhodnutím zvýšila tento rozpočet ešte o ďalších 15 mil. Sk. Ministerstvo financií so spoločnosťou, ktorá kampaň realizuje uzatvorilo ešte ďalšiu zmluvu o navýšení prostriedkov vo výške 58,8 mil. Sk (1,952 mil. eur) bez DPH. Ministerstvo odôvodňuje ďalšie služby v rámci kampane potrebou nových činností, ktoré by zvýšili ráznosť a údernosť kampane, a ktoré by rozšírili informovanosť verejnosti o nové prvky.
Drahšie financie Nielen pre developerské projekty, ale všeobecne aj pre väčšinu druhov financovania (pôžičky pre podniky, mestá aj inštitúcie i ich investičné úvery na nákup strojov, dopravnej techniky, ale aj na financovanie výroby, zásob, atd.) banky sprísnili podmienky financovania. Ide o vyššie úroky, vyššie požiadavky na vlastný kapitál. Ešte v minulom roku stačilo developerom okolo 20% vlastných zdrojov, niekedy iba 15%. Teraz je to 30, 40% ba i viac. Nie je to postoj jednej banky a jednej krajiny, ale záležitosť celého trhu, vrátane slovenského. Pokiaľ ide o úroky, banky si požičiavajú na domácich aj medzinárodných trhoch za vyššie náklady. Je to spôsobené nedostatkom dolárov (USD) a eúr, pretože veľa peňazí bolo spotrebovaných na odpisy strát a vytváranie rôznych rezerv - predovšetkým v USA a Západnej Európe. V niektorých prípadoch môže ísť až o niekoľko % vyššie úroky, ktoré sa samozrejme premietnu aj do úrokov pre klientov niektorých bánk. Ako sa hovorí - všetko zlé je na niečo dobré - v tomto prípade to spôsobí „zmravnenie“ sa niektorých developerov a zreálnenie projektov. Celý rad megaprojektov sa odloží, prepracuje či zmenší. Bohužiaľ sa môžu zviesť dole po kĺzačke aj niektoré dobré a hlavne potrebné projekty.
3
SR A EVROPSKÁ UNIE
EN č. 12 / 2008
koho odškodňovať, v akom rozsahu a čo zobrať za právny základ. Analýza je prvý bazálny kameň na to, aby sme sa mohli odraziť ďalej, čo s týmto problémom sa bude robiť,“ dodal. Od nebankových subjektov žiada 208 896 veriteľov vyplatiť 48,422 miliardy korún (1,607 miliardy eur). Pohľadávky vznikli napríklad na základe zmluvy o úvere, o pôžičke, kúpnej zmluvy, peňažných vkladov či úrokov z omeškania. Z konkurzov sa však žiadne veľké peniaze čakať nedajú. Súdy za šesť rokov neskončili ani jeden z nich. Doterajšie výťažky z predaja majetkov troch najväčších nebankových subjektov sú zatiaľ len
niečo vyše miliardy korún. Klienti pritom najviac peňazí vložili práve do týchto troch spoločností. Hovorí sa, že keď vtáčka chytajú, pekne mu spievajú. To platí v každej situácii. Chlapec chce zbaliť dievča, obchodník chce predať starý tovar, v reštaurácii vám nikdy nepovedia, že jedlo čo ste si objednali, je už tretí deň v chladiarenskom boxe a vyše dvestotisíc klientov skrachovaných nebankoviek najskôr uverilo vidine 30-40% zisku a pred voľbami v roku 2006 sľubom politikov, ktorí im zlé investičné rozhodnutie chcú kompenzovať. Isté je len to, že v rozpočte na budúci rok na odškodnenie kabinet nevyčlenil žiadne peniaze.
Štyridsať rokov vládlo v Európe posvätné tabu. Nemennosť hraníc po druhej svetovej vojne, skropená krvou miliónov obetí. Môžeme diskutovať, kto vlastne tabu porušil prvý. Boli sme to my, Slováci a Česi? Máme isté alibi, ako sa „vyviniť“. Tak ako sme bielou vranou v histórii ľudstva – že sa dva národy spojili v jeden štát dobrovoľne, tak sme sa aj bez vojny a nenávisti rozišli. Mimochodom, na Slovensku len jediná strana mala v programe rozdelenie – a ulovila na to päť percent voličov. Vládnuce garnitúry, Mečiar a Klaus dobre vedeli, prečo o rozdelení nerobiť referendum. Dnes im chvála aj za to. Keby nám ešte pár rokov masírovali mozgy problémom, kto na koho dopláca, rozišli by sme sa s väčšou averziou. Alebo lavínu spustilo Kosovo? V histórii sa spravidla ťažko presne určuje, kto vystrelil prvý. Napätie, averzia, nenávisť, rozpory narastajú postupne. Rozpad Juhoslávie roky pripravovali historici, spisovatelia, politici. Prepáčte, ak odcitujem aj kosovských Albáncov presne so všetkou vulgárnosťou: „Utlčieme tých Srbákov čur...mi.“ Pod tým vulgarizmom mali na mysli populačnú explóziu. Ale Srbov začali biť aj päsťami. A nie preto, že by demolovali v Kosove futbalové štadióny. Nasledovalo známe Miloševičovo „Srbov v Srbsku viac biť nebudú“ – a stop dlhoročnej autonómii Kosova. Nielen pod tlakom srbských tankov, aj po presviedčaní UČK začala masová emigrácia. Švajčiari nestihli žasnúť, ako to, že kosovská rodina, ktorá prišla s dvomi perinami, sa o dva roky prevážala v bavorákoch. Antidrogové policajné jednotky vedia svoje. Všade vo svete polícia musí zasiahnuť, keď britskí či poľskí rowdies začnú demolovať štadióny. Vieme, ak sa nezasiahne v zárodku, môžu byť desiatky mŕtvych. Ani britská kráľovná, ba dokonca ani prezident Kaczynski to nepovažujú za protibritský či protipoľský šovinizmus. Akurát Fico by mal Gyurcsányovi preukázať, či maďarskí rowdies, tak milujúci zápasy slovenskej ligy začali výtržnosti iba vytrhnutými lavicami, alebo rovno granátmi. Ak tí istí alebo im podobní rowdies pred slovenskou ambasádou v Budapešti kričali: „Nem, nem, soha!“, spojili to s požiadavkou, aby maďarskí rowdies na rozdiel od britských a poľských, mali právo exteritoriality: „Biť Maďarov? Nie, nie, nikdy.“ Nem, nem, soha – to nie je výraz politicky neutrálny. Bolo to oficiálne heslo „Malomaďarov“, ktorí sa desaťročia nevedia zmieriť s trianonskou likvidáciou veľkomaďarského žalára národov. Lavinóznych svahov podedila zjednocujúca sa Európa do aleluja. Dve Kosová, odtrhnuté od Gruzínska, to je vraj iné, s tým nemáme nič spoločného, to je vraj len veľkoruský šovinizmus. Ale problémy Valónov a Flámov by mohli byť ďalšie v poradí. Baskicko bolo pred časom hrdinom odboja proti Francovi, dnes je teroristom – ale stále ide o to isté. S väčšími autonómiami koketujú Škóti, Walesania, pomaly aj Bretónci. A čo taliansky juh proti severu? Som rád, že sme už súčasťou Európy. A veľmi, veľmi chcem veriť, že Európska únia si s tým gulášom, pri ktorom bola prinajmenšom kuchtíkom, bude vedieť poradiť.
Alternatívni doručovatelia vyjedajú hrozienka Európska komisia (EK) začala právne konanie voči Slovensku za to, že neotvorilo hospodársku súťaž na doručovanie tzv. hybridnej pošty, teda kombináciu elektronických a listových zásielok. Slovensko má teraz dva mesiace na to, aby sa uspokojivo vyjadrilo. V opačnom prípade Brusel plánuje zažalovať SR na Európskom súde. Slovenská pošta rozhodnutie EK odmieta. EK ešte v októbri prikázala Slovensku, aby zrušilo zmenu vnútroštátnej legislatívy, ktorou poskytlo Slovenskej pošte monopol na hybridnú poštu. Keďže Slovensko toto rozhodnutie nerealizovalo, Komisia začala priestupkové konanie proti Slovensku kvôli porušeniu Zmluvy o založení Európskeho spoločenstva. Uviedla, že Slovensku, ktoré nerealizovalo jej októbrové rozhodnutie, poslala formálne upozornenie, čo je prvým krokom v priestupkovom konaní. Slovensko má dva mesiace na odpoveď. V prípade, že sa problém nevyrieši, EK môže proti Slovensku podať súdnu žalobu. „Slovenské úrady sú povinné zmeniť svoju vnútroštátnu legislatívu, aby ju dali do súladu s októbrovým rozhodnutím EK a Komisiu o tom informovať,“ uviedla vo vyhlásení európska komisárka pre hospodársku súťaž Neelie Kroes. „Medzitým sa súkromní prevádzkovatelia môžu opierať o rozhodnutie EK zo 7. októbra a pokračovať v podnikaní v oblasti hybridnej pošty.“ V reakcii Slovenskej pošty sa píše, že podáva odvolanie na Európsky súd prvej inštancie proti rozhodnutiu EK. Rozhodnutie Slovenskej republike nariadilo, aby do mesiaca oznámila, ako zmení slovenský regulačný rámec tak, aby alternatívnym poštovým doručovateľom umožnil podnikanie v oblasti tzv. hybridných poštových služieb. Rozhodnutie komisie podľa presvedčenia Slovenskej pošty demonštruje, že komisia nevyvinula dostatočnú snahu porozumieť dopadom „vyjedania hrozienok“ z trhu zo strany alternatívnych poštových doručovateľov, úlohe Slovenskej pošty a jej zodpovednosti za verejnú poštovú službu, ani slovenskej legislatíve. Rozhodnutie podkopáva schopnosť Slovenskej pošty napĺňať svoju povinnosť univerzálnej poštovej služby, neberie do úvahy širšie ekonomické a sociálne dôsledky v SR a predbieha liberalizáciu poštového trhu v roku 2013, ktorá bola odsúhlasená na celoeurópskej úrovni. Jozef Havrilla
4
TÉMA MĚSÍCE
EN č. 12 / 2008
Maminko, tatínku, tak mě tady máte aneb problémy, které přináší pořízení dítěte Jsou to problémy, které Marie s Josefem řešit nemuseli. Krátce po dnech, kdy si křesťanská civilizace připomněla narození Ježíše Krista, se změní systém mateřských dovolených a lidé v tom mají zmatek. Nejde přitom jen o příspěvky. Stále více rodičů má velké potíže s umístěním dětí do školky, problematické jsou také návraty žen do práce. Podobné otázky řeší celá Evropská unie. MATEŘSKÁ DOVOLENÁ
dová z jihočeské Třeboně.
Začněme u mateřské. Příspěvky se od 1. ledna některým ženám výrazně zvednou, a to díky novému zákonu o nemocenské. Zatímco letos dosahují maxima výše čtrnácti tisíc korun, příští rok je ve hře až dvojnásobek. Tedy pokud mají ženy vysoké příjmy. Ty, které si vydělávají patnáct tisíc hrubého, zůstanou prakticky na svém, na konto jim bude přicházet 10 350 korun měsíčně. Matky, jejichž příjem se pohybuje okolo sta tisíc, si však polepší skutečně výrazně – oproti patnácti tisícům budou mít téměř devětadvacet. Zajímavé je i porodné. V jednotlivých zemích Unie se diametrálně liší. V přepočtu na eura jsou na tom české rodiny poměrně bídně. V Lucembursku dostanou 1741 euro, v Belgii zase 1044, v České republice jen 625. Některé státy jsou však na tom ještě hůře: například v Polsku je sazba nastavená na 129 eur, na Slovensku dokonce jen na 118. V českých zemích je patrný nárůst porodného. V roce 2006 se téměř zdvojnásobilo z 8750 korun na 17500, mohlo za to populistické hlasování krátce před volbami do poslanecké sněmovny. Letos v lednu se pak snížilo na třináct tisíc. „Je to sympatická podpora, ale mohla by být vyšší. Kombinovaný kočárek nás stál dvanáct tisíc, a to jsme ho koupili dobře, běžně stojí osmnáct. Náklady na pořízení dítěte jsou opravdu obrovské, kdo ho dnes nemá, nemůže to pochopit. Jen základní výbava nás vyšla na čtyřicet tisíc korun,“ popisuje Monika Lebe-
PROBLÉMY SE ŠKOLKOU Rodit má na začátku ledna. V současné době je bez práce, s přítelem žijí z jednoho platu. Už teď se obává, že až dítě trochu povyroste, bude pro ni obtížné najít školku. „Měli jsme v Třeboni tři, ale jednu v rámci optimalizace zrušili. Dnes je tu spousta malých dětí, pro které není místo. Bude to těžké,“ dodává Lebedová. Problém s nedostatkem mateřských škol mají dnes prakticky všechna města v České republice. Zvýšení jejich počtu si dala jako jedno z hesel kampaně před krajskými volbami sociální demokracie. Některé lidi to zarazilo. „Bylo to prázdné heslo. Kraje takovou kompetenci nemají, to je v gesci měst. A navíc se podívejme, kdo se z radnic před časem zasazoval o rušení školek, byla to právě sociální demokracie,“ reaguje například Marie Paukejová, která na jihu Čech letos vedla do voleb Stranu důstojného života. Z větších měst se potýká s nedostatečnou kapacitou školek například Jihlava. Nachází se tam šestnáct zařízení, do kterých se vejde 1261 dětí. Místa tu nejsou asi pro dvě stovky ratolestí. Někde se už proto rozhodli, že otevřou mateřinky, které před lety zrušili. To se stalo například ve Žďáru nad Sázavou. A plánují to i v Mladé Boleslavi, kde je teď 1044 míst. Radnice momentálně připravuje koncepci, jakým způsobem navýšit kapacitu. Pokud rodiče místo v mateřince ne-
najdou, mohou oslovit soukromý sektor. Problémem ale mohou být peníze. Klasické mateřské školy, které zřizuje stát, vyjdou průměrně na patnáct set měsíčně. V soukromých zařízeních jsou ale částky daleko vyšší. Třeba v pražské Školičce Ptáčata vychází celodenní péče na deset tisíc korun měsíčně, jazyková školka Kinder Garten dokonce na dvojnásobek. Řešením pro chudší rodiny nejsou ani chůvy. Dokonce i ty, které za sebou nemají speciální kurzy, nepřistoupí na ceny nižší než sedmdesát korun na hodinu. ZAMĚSTNÁNÍ ŽEN Stále více českých dětí se rodí mimo manželství. Ještě v roce 1990 tu bylo necelých devět procent, dnes už je to asi třetina. Číslo se bude podle odhadů zvyšovat. Například ve Francii nebo Británii je nemanželských asi pětačtyřicet až padesát procent dětí, ve Skandinávii nebo v Kanadě dokonce šedesát procent. Matky jsou stále častěji samoživitelky. A část z nich se proto snaží už při výchově malých dětí nastoupit do práce. Motivovat se je k tomu snaží ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. „Chceme přesvědčovat zaměstnavatele, aby vytvářeli částečné pracovní úvazky pro rodiče malých dětí cestou slevy na sociálním pojištění a zrušením minimální platby zdravotnického pojištění. V kategorii žen mezi 20 a 49 lety alespoň s jedním dítětem mladším dvanácti let pracují na částečný úvazek necelá čtyři procenta maminek. V sousedním Rakousku nebo Německu je to jedna třetina, v Nizozemsku dokonce více než polovina,“ popisuje ministr Nečas. To, že současné poměry na trhu práce nekorespondují s potřebami rodin, potvrdila i Evropská komise.
foto: archiv EK Podle své zprávy z října letošního roku se většině zemí Unie nepodařilo splnit cíle, které si předsevzaly. „Ani zdaleka se neblížíme tomu, co jsme chtěli. Péče o dítě má také zásadní vliv na demografické stárnutí, bez kvalitních podpůrných služeb je méně pravděpodobné, že se mladé páry rozhodnou stát se rodiči,“ uvedl eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné
příležitosti Vladimír Špidla. Pro ženy jsou velice obtížné návraty do práce. Odborníci jim radí, aby neztrácely kontakt se svým oborem. „Je velice těžké vrátit se po třech nebo čtyřech letech do práce. Ženy by měly vědět, co se v jejich oboru děje nového, snáze se pak začlení. Často se setkáváme s tím, že pak na ně padají deprese, cítí se méněcenné,“ tvrdí Miloš
Prost, který vede manželskou poradnu v Praze. Zaměstnanci by navíc neměli ztrácet kontakt s děním ve firmě. Češi však na podobné věci ještě nejsou zvyklí. Dokládá to nedávno zveřejněný průzkum společnosti Equal-mopps. Vyplynulo z něj, že řada rodičů se dozví o dění ve firmě jen tehdy, když náhodou potká některého ze svých kolegů. Jan Štifter
ZAOSTŘENO NA TÉMA MĚSÍCE
Co podle vás chybí nebo přebývá v prorodinném balíčku české vlády? Rodina je v euroatlantické civilizaci základní jednotkou společnosti. Proto podpora rodiny patří mezi priority všech členských států Evropské unie včetně České republiky. Současný stav podpory rodiny se soustřeďuje zejména na chudinské nástroje ve finanční sféře - formou sociálních dávek. A to je velmi zúžený pohled na prorodinnou politiku. Velké mezery z pohledu mla-
dých rodin jsou především v bytové politice. Hledají se také opatření, která by lidem umožnila lépe skloubit profesní a rodičovskou roli, aniž by došlo k omezení rozsahu domácí péče o děti do 3 let věku. Podpora rodiny je ústředním tématem politiky KDU-ČSL, a tak i současná koaliční vláda již ve svém programovém prohlášení formulovala cíle vlády v oblasti podpory rodiny, a to:
Podpořit rozvoj služeb pro rodinu a péče o děti do čtyř let včetně péče o dítě nerodičovskou osobou. Vytvořit podmínky pro posílení soudržnosti rodiny a mezigenerační solidarity v daňovém a sociálním systému. Umožnit větší flexibilitu mateřské a rodičovské dovolené a posílit roli otce při péči o děti. Prosadit větší možnosti flexibilních pracovních úvazků a zvýšit motiva-
ci zaměstnavatelů k zaměstnávání rodičů vychovávajících děti. Soubor prorodinných opatření - Prorodinný balíček, který vláda přijala dne 19. 11. 2008 je vykročením správným směrem, protože rozšiřuje škálu služeb pro zajištění předškolní výchovy dětí obdobně jako v ostatních zemích EU. Ale je to pouhé vykročení. Razantní krok musíme udělat zejména v daňové
oblasti. Budeme muset narovnat disproporce, kterými stát porušuje princip daňové neutrality tím, že investice do fyzického kapitálu podporuje daňovými úlevami na rozdíl od investování do lidského kapitálu (výživy, výchovy a vzdělání dětí). Z investic do dětí platí rodiny daně, zdravotní i sociální pojištění, na rozdíl od jiných investic. Tento rozdíl vede mnohé lidi k pragmatické
úvaze neinvestovat do dětí a uspořené prostředky využít jinak. Důsledkem je demografické zadlužení společnosti, které je hrozivější než fiskální nebo enviromentální zadlužení.
Prorodinný balíček se snaží reagovat a částečně řešit volání o potřebném zvýšení péče o děti v předškolním věku. Podle mého názoru v prorodinném balíčku jednoznačně chybí podpora veřejných služeb, které mají v systému předškolní výchovy a
vzdělávání hlavní místo. Ze zahraničních zkušeností se ukazuje, že právě cesta veřejné služby je tou, která je kvalitativně a finančně nejdostupnější. A kde má stát svoji nezastupitelnou roli. Ministr práce a sociálních věcí sice hovoří o tom, že se inspiro-
val v sociálními demokraty řízené Vídni, ale rozmanitost služeb, které můžeme právě u našich sousedů najít, vládní balíček nenabízí. Vláda ale také rezignuje na doporučení Evropské komise, která hovoří o tom, že ve veřejných
zařízeních by mělo být umístěno cca 30% dětí ve věku do tří let a cca 60% dětí ve věku do šesti let. Abych byla přesná, tak v těchto dokumentech se hovoří o státem garantovaných místech v těchto zařízeních. A pokud se podívám ještě více do
hloubky, tak celému materiálu chybí systematický přístup, po kterém vládní politici tak rádi volají. Pokud chci, aby mladí zakládali rodiny a měli děti, pak jim musím jednoznačně nabídnout jistotu zaměstnání a jistotu kvalitní péče o děti. O tom prvním
balík nehovoří, to druhé v něm také nenajdeme.
Zuzana Roithová, europoslankyně
Anna Čurdová, poslankyně
Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, Kancelářská budova P - 8, čp. 80, 533 53 Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388 e-mail:
[email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Redaktoři: Jan Štifter, Pavel Farkaš, Filip Appl, Tomáš Fridrich. Vedoucí redaktor pro SR Jozef Havrilla. Regionální a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Karel Nohava. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Jakub Hřib, Ilona Mádrová, Martin Karlík. Produkce: Leona Šolcová. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail:
[email protected], IČ: 27482855 Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail:
[email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:
[email protected]. Cena výtisku: 15,- Kč/25 SKK vč./vr. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 5, číslo 12, vychází 23. 12. 2008 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.
5
TÁMA MESIACA
EN č. 12 / 2008
Práca na doma - zatiaľ len sen zamestnaných matiek Inštitút pre výskum práce a rodiny (IVPR) štátnej príspevkovej organizácie ministerstva práce, sociálnych vecí a rodiny vypracoval štúdiu „Rodinné potreby zamestnancov“. V nej sa okrem iného konštatuje, že podobne ako v iných krajinách, tak aj na Slovensku sa firmy snažia uplatňovať určitú kultúru, ktorá zahŕňa formovanie takých podmienok, aby umožnili zamestnancom harmonizovať pracovné povinnosti s rodinnými potrebami. Výskumu sa zúčastnili podniky rôznej veľkosti, s rôznym vlastníctvom, organizačnou a zamestnaneckou štruktúrou. Vyplynulo z neho, že pokiaľ ide o skrátený pracovný úväzok, túto možnosť ponúka iba 6,5% firiem, vyše 42% ju ponúka iba niektorým skupinám a ostatné takúto ponuku nemajú vôbec. Inou otázkou je, či pracovníci využívajúci možnosť skráteného úväzku majú rovnaké možnosti postupu, účasti na vzdelávaní, istotu zamestnania i nárok na zamestnanecké výhody. Prevaha firiem ponúka rovnaké vymenované možnosti ako ostatným zamestnancom. Avšak vo viacerých firmách sú tieto podmienky horšie, dokonca oveľa horšie ako u ostatných zamestnancov, napr. pracovníci na skrátený pracovný úväzok majú v takmer pätine firiem horšie možnosti na pracovný postup ako ostatní pracovníci, v približne 14 % sú to zasa horšie nároky na zamestnanecké výhody a takmer rovnaké percento má menšiu istotu zamestnania. Pružnú pracovnú dobu ponúka necelých 7% firiem, vyše polovica firiem túto možnosť neponúka vôbec a zvyšok organizácií takto vychádza v ústrety len niektorým zamestnancom. Ponuka možnosti pružnej pracovnej doby sa zvyšuje s veľkosťou firmy. Prácu doma ponúka len malé množstvo firiem. Všetkým ju napr. ponúka 0,2% firiem a v 11,6% iba
niektorým skupinám. S NADČASMI TREBA POČÍTAŤ Samostatnú kapitolu tvoria nadčasy. Nadčasová práca je v takmer polovici firiem pomerne častá. Vôbec sa nevyskytuje v 14 % firiem. Frekvencia jej využívania sa zvyšuje s rastúcou veľkosťou firmy. Nie všetci zamestnanci môžu pracovať v nadčasoch. Problematická je hlavne pre tých, ktorí majú deti v predškolskom a školskom veku a predškolské zariadenia či školy pracujú v určitom režime. Obyčajne sa s výkonom nadčasovej práce neprekrýva. Ak takýto zamestnanec nemá náhradu za prevzatie starostlivosti o deti, môže to byť konfliktná situácia. Potom prichádza na rad požiadavka zamestnanca o uvoľnenie z nadčasovej práce z rodinných dôvodov. Výskum ukázal, že v jednej štvrtine firiem takejto požiadavke vyhovejú vždy, v necelých ⅔ firiem vyhovejú vo väčšine prípadov a 10% firiem väčšinou alebo vo všetkých prípadoch nevyhovie. Štúdia hodnotila aj služby pre rodičov. Tieto môžu mať formu napr. poskytnutia podnikových jaslí či materskej škôlky, príspevku na úhradu služieb starostlivosti o deti,
rekreačné programy pre deti, rôzne formy voľna, rekvalifikačných kurzov pre rodičov po návrate z materskej či rodičovskej dovolenky a iné. Slovenské firmy, ktoré boli v tejto sonde, nie sú príliš štedré v ponuke skúmaných služieb. Najvyšší podiel firiem (29,7%) ponúka rekvalifikačné programy, 26,5% ponúka pravidelné jednodňové voľno na vybavenie rodinných záležitostí. Podnikové jasle, škôlku poskytuje 5% firiem. Príspevok na úhradu služieb starostlivosti o deti necelých 7% a 5,7% má v ponuke iné služby. Takmer 60% považuje súčasný stav za taký, ktorý zodpovedá ich možnostiam. Ostatné organizácie si myslia, že medzi rodičmi je malý záujem o takéto služby. Sú firmy, ktoré tieto opatrenia poskytujú selektívne. Pri zlaďovaní pracovných a rodinných povinností aj firmy musia riešiť rôzne problémy. Medzi najväčšie patria absencie zamestnancov z dôvodu choroby, a to hlavne v malých a stredných firmách, firmách, kde ženy tvoria viac ako polovicu osadenstva, vo vlastníctve domáceho a zahraničného kapitálu, ktoré nemajú odborovú organizáciu. Firmy by zasa od štátu uvítali väčšiu angažovanosť v sociálnej legislatíve, lepšie financovanie existujúcich štátnych dávok pre rodiny a rodičov či zníženie odvodov, daní pre zamestnávateľov i zamestnancov a zníženie daňového zaťaženia. POSTREHY ZO ŽIVOTA Odhadnúť koľko rodičov a za akých podmienok by volilo skrátený pra-
covný úväzok je ťažké. V prípade, že by nemuseli riešiť nižšie financie, ktoré zo sebou kratší pracovný úväzok prináša, možno väčšina by volila túto možnosť. Bez zbytočného časového stresu by sa dalo vyriešiť vyberanie detí zo školy či škôlky, záujmové krúžky, na ktoré treba ratolesti odviesť trebárs aj na druhý koniec mesta, a tak isto aj starostlivosť o domácnosť. Naopak, menej času v práci zrejme zamestnávateľa neuspokojí, a tak osobné ambície a kariéra by asi ostali v úzadí. Každá minca má ale dve strany – finančne zaujímavá práca však dovolí rodičom zaplatiť si opatrovateľku, upratovačku a
pod. Na rodinu by tak ostal zrejme rovnaký čas. Na záver niekoľko čísel. Na Slovensku má rodič počas 28 týždňov nárok na materský príspevok vo výške 55% platu. Po tomto období až do troch rokov veku dieťaťa je to 4780 Sk mesačne. Priemerný hrubý celoslovenský príjem je necelých 29 000 Sk. V regiónoch sa tento ukazovateľ líši – napr. najnižšiu priemernú hrubú mzdu má Prešovský kraj 17 994 Sk. Podľa podrobnejšieho štatistického zisťovania v najlepšie zarábajúcom Bratislavskom kraji dosiahla polovica zamestnancov mzdu vyššiu ako 20 871 Sk, pričom v najslabšie
POHĽAD ZA HRANICE
zarábajúcom kraji polovica zamestnancov zarobila len mzdu vyššiu ako 15 124 Sk. Ak sa rozhodnú rodičia umiestniť dieťa do troch rokov veku do obecných či súkromných jaslí, musia rátať s poplatkami od 3 000 do 10 000 Sk, k tomu treba zarátať stravné od 50 až do 150 Sk – v závislosti od regiónu a druhu zariadenia. V štátnych škôlkach je mesačný poplatok max. 369 Sk. K nemu treba zarátať stravné a príp. rodičovský príspevok okolo 100 Sk. V súkromných zariadeniach sa môže mesačný poplatok vyšplhať aj na 10 000 Sk. text a foto: Jozef Havrilla
ŠPANIELSKO
Španielsko: Priaznivú demografickú budúcnosť „šek pre bábätko“ nezaručí Tak ako iné členské štáty EÚ i Španielsko zasiahla demografická zima. Vysokej pôrodnosti za Pyrenejami zazvonil umieračik koncom 70. rokov. Dovtedy sa rodilo okolo 650 tisíc detí ročne a na každú ženu pripadali v priemere tri deti. Redukcia pôrodnosti priviedla Španielsko tam, kde je teraz. Zo štátu, ktorý sa pýšil najvyššou pôrodnosťou, sa stala jedna z krajín s najnižším ročným prírastkom v Európe. Ten predstavuje okolo 360 tisíc ročne. Nad španielskym demografickým horizontom sa tak už takmer tri desaťročia vzťahujú mraky. Nejaký ten slnečný lúč v podobe stotinového nárastu cez ne síce prenikne, ale na oživenie populácie je to žalostne málo. Na každých desať žien totiž pripadá len 14 detí. Za jednu z príčin kritickej situácie Španieli pokladajú nedostatočnú podporu zo strany štátu. Ten síce má k dispozícii opatrenia v podobe predĺženej materskej dovolenky do troch rokov dieťaťa či možnosti čerpania rodičovskej dovolenky mužom, materská dávka sa však vypláca len počas prvých štyroch mesiacov. Muž ju poberá o šesť týždňov menej. Podobné riešenia sú skôr kuriózne ako účelné a pô-
žička, o ktorú môže požiadať žena počas materskej dovolenky, nárok počas pracovnej doby na jednu hodinu na kojenie či skrátenie pracovnej doby pokým dieťa nedovŕši šiesty rok života, slúžia už len na zaplátanie vízie budúcich rodičov. Jediným žolíkom v rukáve Zapaterovej vlády tak i naďalej zostáva jednorazový príspevok pri narodení dieťaťa. Zákon o jeho vyplácaní vstúpil do platnosti v tomto
roku a môžu oň požiadať rodičia, ak sa ich dieťa narodilo po 1. júli 2007. Či už šlo o populistický ťah Zapaterovej vlády alebo o prvú lastovičku na nebi motivačných príspevkov, dávka sa stala hneď po zavedení do praxe predmetom kritiky. Vypláca sa vo výške 2 500 eur a
foto: P. Farkaš je určená na pokrytie najnevyhnutnejších nákladov spojených s príchodom dieťaťa na svet. Potešiteľné je, že príspevok sa vzťahuje aj na dieťa adoptívnych rodičov po úspešnom zavŕšení procesu osvojenia. Odborníci zotrvávajú v názore, že podobná finančná injekcia nerieši problém nízkej
pôrodnosti komplexne. Ozvali sa aj hlasy z radov rodičov, ktorých potomok uzrel svetlo sveta pred schválením zákona. Rovnako ukrátené sa cítia i matky, ktoré sa legálne nezdržiavali pred pôrodom na území Španielskeho kráľovstva minimálne dva roky. Dávka rodičke nebude vyplatená ani v prípade, ak jej partner celé roky riadne prispieval na sociálne poistenie. Udalosť poukazuje na to, že vytvorenie spravodlivého zákona je, ak nie nemožné, tak prinajmenšom zložité. K problému nízkej pôrodnosti aktívne pristúpil španielsky vidiek. Mnohí starostovia dedín s nízkym počtom obyvateľov sa snažia získať nových osídlencov tým najistejším spôsobom. Minulý rok sľúbila dedina Ponga v Astúrii tri tisíc eur každému prisťahovanému páru. Ak noví obyvatelia pri-
cestujú s potomkom, táto suma sa zdvojnásobí. Aby bola motivácia ešte silnejšia, k štátnemu jednorazovému príspevku pridá miestny úrad do vienka každému novorodencovi tri tisíc eur. Jedinou podmienkou je žiť v tejto dedine minimálne päť rokov. V nasledujúcich rokoch španielska ekonomika bude musieť čeliť rastúcej „armáde“ občanov v dôchodkovom veku. Čiastočným riešením je posila z cudzích zdrojov. Optimisti tvrdia, že demografická krivka stúpne vďaka potomkom imigrantov. Transfúzia v podobe prvých prírastkov už priniesla svoje ovocie. Práve vďaka imigrantom sa pôrodnosť za posledných desať rokov zvýšila o spomínanú stotinu percenta. Či je tento spôsob oživenia populácie pre európsku spoločnosť vhodný, ukáže budúcnosť. Dana Miháliková
výskytu těhotenské cukrovky. Také v Německu probíhají předporodní přípravné kurzy, které vedou zkušené porodní asistentky. Během nich se budoucí rodiče seznámí se vším důležitým pro samotný porod, ale také pro následnou péči o dítě. Před termínem porodu se matka rozhodne, ve které nemocnici chce porodit a zvolí si svoji porodní asistentku, která ji pak i po porodu a následném propuštění do domácí-
ho ošetření navštíví a poradí ji jak se správně starat o novorozence. V Německu existuje i možnost porodu doma, ale tento druh volí asi jen 2% rodiček. Lepší alternativou pro ty rodičky, které nechtějí setrvávat v nemocnici, je porod ambulantní, který sice probíhá na klinice za přítomnosti odborníků, ale rodička je pak po 12 hodinách propuštěna do domácího ošetření. Jana Lochmanová
Německo: Přídavky na každé dítě V Německu se na ženy vztahuje ochranná lhůta, ve které nemohou obdržet od zaměstnavatele výpověď. Ta začíná těhotenstvím a může trvat až 4 měsíce po porodu. Důležité je, aby zaměstnavatel v době možné výpovědi věděl o těhotenství své zaměstnankyně, anebo mu tato skutečnost byla oznámena během 2 týdnů po obdržení výpovědi. Mateřská dovolená začíná 6 týdnů před daným termínem po-
rodu a trvá minimálně 8 týdnů po narození dítěte. Obvyklá je ale délka mateřské dovolené 3 roky. Také v Německu se mohou rodiče při péči o dítě během mateřské dovolené prostřídat. Dávky, které jsou v této době vypláceny po dobu max. 14 měsíců, jsou závislé od výdělku a představují 67 % příjmu z výdělku. Minimum je 300 € a maximum 1800 € měsíčně. Při narození dvojčat, trojčat atd. se dávky zvyšují.
To vše platí pro narození dítěte po 1. lednu 2007, kdy došlo v Německu k reformě v otázkách mateřské dovolené. Dalším příspěvkem jsou dětské přídavky (a to bez ohledu na výši příjmů) 154 € na dítě až do 18 let věku, případně při studiu do 25 let. Podle studie časopisu Focus, na které se podílel gynekolog Prof. Dr. med. Reinhold Knitza, se narodí 97 % zdravých dětí. Vyšetře-
ní v době těhotenství jsou ale velice důležitá. Těhotná žena má nárok až na 14 prohlídek, které jsou během celého těhotenského období. Tyto termíny jsou vždy po 4 týdnech. V posledních dvou měsících před porodem jsou prohlídky po 14 dnech. Ultrazvuk se provádí na začátku prvního, druhého a třetího těhotenského trimestru. Dále probíhají také pravidelné odběry krve. Provádí se zátěžový test na zjištění
6
TÉMA MĚSÍCE V EVROPĚ
EN č. 12 / 2008
Narodil se nám Nizozemský hit: Porodní hotely Holandské maminky by mohly těm českým závidět. Než přivedou potomka na svět, musejí se prokousat mnoha papíry pojišťoven, předpisy, brožurkami. Radí se i po internetu. Neznalost neomlouvá a potom by pomoc, tedy to, na co mohou mít nárok, očekávat nemohly. Nastávající maminka, která pracuje, má nárok na šestnáct (16) týdnů mateřské dovolené, v té je započítáno jak předporodní, tak porodní i poporodní doba. Během mateřské dostává žena každé 22 dny v měsíci maximálně 172,50 € na den. Po narození nového člena rodiny má partner nárok na dva dny pracovního volna a většinou toto volno je mu i placeno. Říkám většinou, protože je velký rozdíl v tom, pracuje-li u Philipse nebo v nějakém malém
bufetu. Jestliže se chce partner zúčastnit porodu a poté vystát fronty na úřadech se zápisem potomka, může si vzít tzv. kalamitní dovolenou namísto oněch dvou porodních dnů. Jedná se o několik hodin denně. Chce-li být jeden z rodičů s dítětem doma, má možnost si vzít rodičovskou dovolenou, ale ta není placena. Nastávající maminky mohou rodit různě. Jedno je ale jasné - na porodnici mají nárok jen ty, které to
ze zdravotních důvodů potřebují. Hospitalizovány jsou nanejvýše deset dnů. Jinak se v nemocnicích rodí ambulantně. Rodička se dopraví „po vlastní ose“ a stejně tak odjede krátce po porodu domů, může i do porodních center. Že by maminku odvezla a přivezla sanitka, nepadá v úvahu. Většina žen rodí doma. Zjistí si, na co mají nárok, kterou porodní organizaci a jejich asistentku bude právě ta jejich pojišťovna hradit a v jakém rozsahu. Porodní asistentka, někdejší porodní bába, byla kdysi u maminky denně. Dnes ani nevaří, ani neuklízí, jako před dvaceti lety. Zaskočí na 2-4 hodiny. První tři dny denně, potom obden až do
osmého dne po porodu. Na ošetření matky i dítěte se denně doplácí z vlastní kapsy, za každého 15 €. Jak v nemocnici, tak i v porodním centru platí pojišťovna ne více než 108 € denně, vyšší výlohy se platí nadstandardním připojištěním nebo rodičkami samotnými. Nadstandardní připojištění na porod a pobyt v nemocnicích či porodnických centrech je v rozmezí 300500-800 €. V neposlední řadě se objevil nový hit - porodní hotel! Porodní hotely se vyrojily proto, že v zemi se nedostávalo porodních asistentek a hlavně, bylo málo financí pro porodní organizace. Porodní hotely ale nouzi o ně nemají a tak ta, která si může zaplatit nebo
připlatit na pojistce, může v klidu povít potomka zde.…Stránky jednoho takové hotelu přesvědčují, že se zde zákaznicím dostane kombinace luxusní péče čtyřhvězdičkového hotelu, utečou od rušného domova, rámusu i nepořádku a především budou mít 24 hodin péče šité na míru. Na hotel připlácí pojišťovna, ne však každá. Hotely mají už smlouvy se 14, s dalšími třemi velkými pojišťovnami stále jednají. V Nizozemsku musí být pojištěn každý. Za základní „balíček“ pojištění platí všichni starší osmnácti let 95,06 € měsíčně. Pojišťovny už mají připraveny rozšířené pojistky, které můžete hledat pod názvy jako: mladý
a nadějný; mladý a rodinný; mladý a vitální; kompletní ošetření pro mladé; pro rodiny; pro padesát plus; pro ostatní; pro ty, kteří chtějí zubní pojištění ke všemu… a tam někde mají některé i hotelové porodnictví. Mateřství je nádherné, země chce děti, ale děti jsou drahé už od porodu, a to nehovořím o tom, co bude čekat maminky potom. V Nizozemsku neznají jesle, ba o nich ani nikdy neslyšeli!!! O mateřských školkách a družinách jakbysmet. Hlídání dětí, byť na ně města, vesnice přispívají, je drahé. Chudí platí méně, bohatí více, ale stále to není ta služba s odborným personálem, kterou známe zde v Čechách. Zuzana Goseling
Itálie: Odvrácená strana státního zdravotnictví Často slýchám od svých známých kritiku na české zdravotnictví, nářky nad platbami za recepty či příplatky u zubařů. Dalším omílaným argumentem jsou dlouhé čekací lhůty na speciální vyšetření a podobně. Musím však říct, že po mé vlastní zkušenosti v Itálii, je péče v Čechách na velmi dobré úrovni. Žiju tady druhým rokem a počátkem roku jsem zde také otěhotněla. Vyzbrojena českou mentalitou jsem se s důvěrou obrátila na italské lékaře. Prvním šokem byl již výběr doktora. Do té doby jsem totiž v Itálii nepotřebovala lékařskou pomoc, a tak jsem se tímto tématem vůbec nezabývala. Najednou jsem zjistila, jaký rozdíl je mezi státním a soukromým lékařem. Státní je zdarma, ale ordinuje jen jednou týdně. K soukromému můžete chodit na
kontrolu i třeba v deset večer, ale za své služby si nechá patřičně zaplatit. Jedna kontrola vás vyjde od 70 do 120 eur, ale zas oproti státnímu lékaři má v ordinaci i tolik potřebný ultrazvuk. Po první kontrole u státní lékařky jsem se dozvěděla, že do konce těhotenství ji navštívím už jen pětkrát v předem domluvených termínech. Vždy jen v úterý, protože jiný den neordinuje. Pokud by se vyskytl nějaký probém jiný den v týdnu,
tak je tu pohotovost či soukromý lékař. Na ultrazvuk se musíte sami objednat. Na stále obsazené číslo jsem se dovolala po týdnu a bylo mi sděleno, že všechny ultrazvuky jsou objednány na několik měsíců dopředu a v celém kraji není místo v žádné z nemocnic do vzdálenosti 150 km. Pokud chci ale ultrazvuk zaplatit, tak mají místo kdykoliv. Jelikož jsem věděla, že mám nárok na tři ultrazvuky zdarma, po hodině dohadování jsem vyrukovala s tím, že pokud mě někam nezařadí, tak volám do televize. Světe div se, okamžitě jsem si mohla vybrat i místo, které mi bude nejvíc vyhovovat. Test na genetické vady se dal objed-
nat bez problémů, je nepovinný a nehradí jej pojišťovna. Stál 200 eur. V průběhu těhotenství jsem začala mít problémy a byla jsem poslána také na speciální vyšetření ledvin. Tentokrát jsem raději zvolila placenou variantu a za dva dny jsem jela na vyšetření. Bylo v sedm hodin večer a pokladna, kde jsme měli zaplatit 70 eur zela prázdnotou. Usoudila jsem, že doktorka nám ráda poradí, kde se má takzvaný tiket zaplatit. Šla jsem tedy rovnou do ordinace. Přivítání mě však úplně šokovalo, “tak vy jste nezaplatili a jdete mě tu otravovat, tak to zas můžete jít”. Bránila jsem se slovy, že počítame s tím, že vyšetření zaplatíme, jen jsme nevěděli kde.
Doktorka se trochu uklidnila a vysvětlila manželovi, kam má jít kontrolu zaplatit. Poté, co jsem zůstala s doktorkou sama, tak jsem si vyslechla kritiku na cizince. Jen mezi řečí jsem řekla, že další den mám jít ještě na vyšetření srdce. To už asi na lékařku bylo moc a začala ječet, že ještě budu zatěžovat kardiologa, že drzost cizinců je nekonečná. Závěr těhotenství byl však mnohem zajímavější. Musela jsem chodit jednou denně do nemocnice a třikrát denně měřit tlak do lékarny. Byla jsem totiž předána pod péči nemocnice, jelikož jsem byla na rizikovém těhotenstí. Místo hospitalizace jsem denně v 35 stupňových vedrech chodila na kontrolu do
nemocnice, kde mi vždy předepsali kontrolu na druhý den. Tu však musí objednat obvodní lékař. Tak jsem z nemocnice jela k obvodnímu, který si vzal papír a sdělil mi, že nemá čas jej teď vypsat a že si mám pro něj přijít večer. Tato anabáze mi zabrala asi šest hodin denně. Po této zkušenosti bych druhé dítě v Itálii něměla ani omylem. Za devět měsíců jsem doktorů podobných specialistce na ledviny, navštívila ještě několik a jen málokterý projevil snahu opravdu něco řešit. Jak ráda bych platila 30 korun za recept a komunikovala s někým, kdo měl na vysoké škole zápočet z profesní etiky a kdo se to podle svých možností aspoň trochu snaží aplikovat v praxi. Zuzana Larišová
Francie: Starší prvorodičky a problémy se spermatem Francie má podle posledního sčítání necelých 64 a půl milionu obyvatel. Ženy se v průměru dožívají čtyřiaosmdesáti let, míra porodnosti představuje 1,98 dětí na jednu ženu a za rok 2006 bylo napočítáno 830 900 porodů (51,7 % dětí mimo manželství). I když se Francie takto řadí po Německu mezi nejlidnatější státy sedmadvacítky, kde se ženy dožívají nejvyššího věku v Evropě, problémy s početím přiznává nejméně 10 až 15 % párů. Aktuálním tématem francouzských médií je mimo jiné nedostatek kvalitního spermatu. Průmysl, technický pokrok a moderní doba se bohužel nemilosrdně podepsaly na porodnosti. Špatná kvalita spermatu za posledních dvacet let v některých francouzských regionech včetně Paříže, rakovina
varlat a nárůst deformací rozmnožovacích orgánů jsou toho důkazem. Navíc podle odhadů Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj se světová produkce chemických výrobků v podobě plastů, pesticidů a
přípravků pro domácnost, které dříve či později končí v ovzduší, vodě a potravinách, zvýší do roku 2020 o 85 %. Dnešní páry se rozhodují pro početí jednoho, vzácně dvou dětí, nebo dávají přednost životu bez dětí. Alarmující je především věk prvorodiček, který balancuje mezi třicátým a pětatřicátým rokem, ovšem ani ženy kolem čtyřiceti let nejsou výjimkou. Vysvětlení spočívá v délce studia a budování pracovní pozice. Tyto ženy potom běžně investují do služeb umělého oplodnění. Obtížnější
je situace neplodných párů, které jsou odkázány na dárcovství spermatu, na které je čekací doba dva až tři roky. Francie proto spustila rozsáhlou reklamní kampaň ke zvýšení počtu dárců spermatu. K celé situaci prezident Federace CECOS (centrum studií a úschovy vajíček a spermií) Jean-Luc Bresson dodává: „Dárcovství je zdarma, anonymní a dobrovolné. Dárce musí mít dobrý zdravotní stav, věk do pětačtyřiceti let, souhlas partnerky s jeho rozhodnutím, a hlavně musí být otcem, což vylučuje záchvat svědomí o deset
let později.“ Další možností je adopce nebo odnošení plodu cizí ženou, které je ovšem ve Francii zakázané. Páry, a to zejména ty homosexuální, kvůli tomu cestují do zemí, kde je to legální. Situace se začíná vymykat z rukou. Z rostoucího počtu inzerátů na internetu „matky nositelky“ většinou ve věku mezi dvaceti a pětatřiceti lety inkasují za službu 15 až 20 tisíc eur. Některé jsou ochotny odnosit cizí plod, jiné nabízí svou dělohu i s vajíčky. Jednorázový příspěvek za porod dítěte dosahuje částky přibližně
863 eur, (u adoptovaného dítěte přibližně 1727 eur) a je vyplacen v průběhu sedmého měsíce těhotenství. Od narození dítěte po dobu tří let stát vyplácí měsíčně rodičovskou podporu ve výši přibližně 171 eura, která je ovlivněna výší příjmů rodičů (25 430 eur na jedno dítě, 30 516 na dvě děti). Kromě těchto dávek stát pomáhá s ubytováním, úhradou účtu telefonní pevné linky, dopravou apod. Ve Francii je aktuální délka mateřské dovolené šestnáct týdnů (6 týdnů před porodem a 10 týdnů po porodu). Ilona Mádrová
dil Polsku legálně zpřístupnit Polkám potraty. V otázce potratů a péče o těhotnou ženu je Irsko mírně řečeno „nemoderní“. V průběhu těhotenství se nedělají rutinní genetické testy (pokud by testy budoucí matka požadovala, musí za ně zaplatit stovky eur). Nepsaná lékařská etika velí, že lékař, v případě těžkého poškození plodu či ohrožení života matky, doporučí matce potrat v Británii (ročně takto vycestuje podle britských statistik kolem 5-6 tisíc Irek), samozřejmě pokud ona sama potrat striktně neodmítá. Sám potrat ani na požádání nemůže irský lékař provést, neboť by mohl být souzen za lékařské pochybení. Veřejné mínění se velmi pomalu posouvá. Většina populace se ale stále domnívá, že by neměl být povolen potrat na požádání matky.
V roce 2002 zamítlo referendum právo na potrat v Irsku, pokud by matka hrozila spáchat sebevraždu, těsným rozdílem 10 tisíc hlasů (50.4% ku 49.6%). Podle průzkumu agentury TNS/MRBI z roku 2007 82% respondentů souhlasí s legalizací potratů v případě, že matka je ohrožena na životě, 75% souhlasí, pokud je evidentní, že plod není životaschopný, 73% souhlasí, pokud těhotenství je následek násilného trestného činu. Kuriózní perlička na závěr - Irsko bylo první zemí, kterou navštívila holandská potratová loď na své první cestě v roce 2001. Během její další cesty v roce 2004 plánoval irský biskup Michael Cox potratovou loď zablokovat a nedovolit jí zakotvit v přístavu v irském Corku, ovšem jeho chatrná bárka, kterou nazval „plovoucí kostel“, se ještě cestou do
Corku potopila a on sám byl zachráněn pobřežní hlídkou a následně pokutován za to, že znečistil moře skvrnou od nafty. Tato neuvěřitelná zpráva plnila svého času irský tisk a byla hlavní zprávou večerního televizního zpravodajství. Navíc jeden trochu smutný fakt – ještě v 60. letech 20. století byly v Irsku ženy čekající nemanželské dítě svými rodinami posílány do klášterních společenství sv. Máří Magdaleny, kde si měly svůj „hřích“ tvrdou prací odčinit. Odhaduje se, že za 150 let existence takto skončilo na 30 tisíc žen a dívek. Pracovaly nejčastěji v prádelnách, kterými si klášter přivydělával na provoz a traduje se, že tato praxe skončila až s příchodem automatické pračky. Poslední klášterní konvent s prádelnou byl v Irsku zrušen v roce 1996!! Naďa Píšová
Irsko: Nenarodil se nám? Na summitu EU v Bruselu, na kterém se jednalo o Lisabonské smlouvě, se nesla otázka, kdy a jak budou Irové znovu hlasovat o přijetí Lisabonské smlouvy, kterou již jednou letos v létě v referendu odmítli. Jako důvody byly nejčastěji uváděny obavy o zachování postu stálého irského komisaře, neutrality, daňové politiky a postoje Irska vůči potratům. Irsko je v této oblasti tak trochu „dinosaurem“ mezi ostatními zeměmi. Potraty jsou tady nezákonné a jediná možnost je vycestovat do zahraničí, nejčastěji do Británie. Pokud v ČR otázka stojí „jít na potrat, pokud bude dítě postižené?“, v Irsku se řeší, je-li potrat legální, pokud je matka v ohrožení života a má-li matka právo sama rozhodnout. Současná protipotratová politika Irska má oporu v četných referendech, která se v posledních dvaceti letech konala. V této silně katolické zemi s historicky velkým vlivem církve má zákaz potratů oporu i v
zákoně, kdy je implikován obsahem osmého dodatku irské ústavy, přijatého v roce 1983 a odsouhlaseného v celonárodním referendu. Znění dodatku je velmi nekonkrétní (vychází z práva nenarozeného dítěte na život, které mu zaručuje irský stát) a v minulosti byly snahy přijmout 2 „změkčující“ dodatky, které však neuspěly. Až v roce 1993 byly přijaty dva ústavní dodatky, které garantují ženám právo vycestovat a právo na informace o potratech. Nová legislativa vznikla jistě i pod „tlakem“ členství Irska v EU“, neboť před tím byla právě neexistence
práva na informace nejvíce problematická a pravděpodobně v rozporu s Maastrichtskou smlouvou. Několik let před tím již na počátku 80. let prohlásil Evropský soud pro lidská práva nedostupnost informací o potratech za porušení Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Shodou okolností letos v listopadu podaly tři Irky stížnost u stejného soudu na irské zákony zakazující potraty, kvůli kterým se cítí poškozeny, jelikož byly nuceny cestovat za výkonem do zahraničí, dále si stěžují na nelidské a degradující zacházení a utrpěnou psychickou újmu. Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva se očekává a dá se předpokládat, že ženy mají šanci uspět ve světle minulého rozhodnutí Soudu, kdy v případě polské stěžovatelky před dvěma lety naří-
7
ČESKÁ REPUBLIKA
EN č. 12 / 2008
Investice do reálné ekonomiky Klíčová úloha politiky soudržnosti v plánu obnovy Evropská komise přijala zprávu zdůrazňující přispění politiky soudržnosti k plánu evropské hospodářské obnovy a její přínos pro reálnou ekonomiku. Zpráva se podrobně věnuje opatřením, jejichž cílem je urychlit tzv. „chytré“ investice na národní a regionální úrovni díky usnadnění přístupu k subvencím, zjednodušení podpory pro osoby zasažené krizí a větší dostupnosti financí pro malé a střední podniky. „Společnou akcí s členskými státy a místními a regionálními orgány urychlíme provádění programů politiky soudržnosti v odvětvích, jež skýtají největší potenciál, a to jak za účelem řešení bezprostředních následků finanční krize, tak za účelem podpory dlouhodobého růstu,“ vysvětlila Danuta Hübner, komisařka pro regionální politiku. Komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimír Špidla k tomu dodal: „Finanční a hospodářská krize na členské státy, regiony a jednotlivce doléhá různě, nicméně v době nepříznivé hospodářské situace jsou nejvíce postiženi ti nejzranitelnější. Proto se podpora EU musí především zaměřit na nejvíce znevýhodněné osoby, u nichž existuje největší riziko, že přijdou o práci a budou čelit sociálnímu vyloučení.“ Doporučení Komise se týkají těchto oblastí: URYCHLENÍ INVESTIC ZA ÚČE LEM VYTVOŘENÍ POPTÁVKY Politika soudržnosti představuje ve Společenství největší zdroj investic do reálné ekonomiky. Díky velkému objemu finančních
prostředků (347 miliard eur pro období 2007–13) je tato politika podstatnou oporou a zajišťuje na místní a regionální úrovni stabilní investice. Veřejný sektor sehrává důležitou úlohu při obnovování důvěry; v některých členských státech, zejména ve střední a východní Evropě, dosahuje relativní příspěvek politiky soudržnosti více než 50 % celkových veřejných investic. Urychlením investic v rámci strukturálních fondů lze v klíčových ekonomických odvětvích vytvořit poptávku a koncentrace prostředků do přípravné fáze zajišťuje důležitý krátkodobý finanční podnět. Inovativní finanční programy mohou rovněž usnadnit přístup k bezpečným finančním prostředkům. Komise a Evropský investiční fond (EIF) členské státy podporují ve využívání nástroje JEREMIE (Společné evropské zdroje pro nejmenší až střední podniky), který malým a středním podnikům usnadňuje získání půjček. Spolu se skupinou Evropské investiční banky Komise rovněž stojí za společnou akcí na podporu mikrofinančních institucí v Evropě (JASMI-
MMR vyjednalo 13 miliard na zateplování bytů Ministerstvo pro místní rozvoj vyjednalo v Bruselu miliardy na zateplování bytového fondu, které budou využitelné i pro panelové domy. Zástupcům MMR se dnes podařilo na Pracovní skupině pro strukturální opatření dojednat, že se čtyři procenta z celkové alokace Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) mohou využít k ekologickým investicím do bytového fondu. České republice se tím otevírá možnost finančně podpořit zateplování a další ekologické úpravy bytů a domů bez ohledu na to, kde tyto nemovitosti stojí. Vzhledem k tomu, že více než 26 procent Čechů bydlí v panelových domech, může dnešní shoda významně přispět k úsporám energie v České republice. Dříve bylo možné čerpat evropské dotace na opravy bytového fondu pouze pro tzv. problémové čtvrti měst nad 20 000 obyvatel. Čtyři procenta z celkové alokace Evropského fondu pro regionální rozvoj představují sumu přibližně 13 miliard korun. Původní návrh z minulého týdne zněl umožnit investice do bytového fondu ve výši tří procent z ERDF. Společným úsilím nových členských zemí se tento limit podařilo zvýšit na čtyři procenta. Dnes dohodnuté investice do bytového fondu z ERDF umožní novelizace tří evropských nařízení upravujících čerpání z evropských fondů. MMR od ledna převezme v rámci předsednictví ČR Evropské unii tuto dohodnutou agendu od zástupců Francie a bude koordinovat dokončení celého legislativního procesu, jehož součástí je i spolurozhodování Evropského parlamentu. „Jsem připraven vyvinout maximální úsilí, aby bylo možné zateplovat bytové a rodinné domy z evropských prostředků co nejdříve, protože podpora tohoto typu bytového fondu patří dlouhodobě mezi mé priority,“ uvedl ministr (mmr) pro místní rozvoj Jiří Čunek.
ilustrační foto NE), která pomáhá nebankovním poskytovatelům mikroúvěrů zlepšovat jejich služby a docílit udržitelnosti. FINANCE ZAMĚŘENÉ NA RŮST A ZAMĚSTNANOST Z finančních prostředků poskytovaných v rámci politiky soudržnosti je více než 65 % (230 miliard eur) vyhrazeno na
ilustrační foto
investice do čtyř prioritních oblastí evropské strategie pro růst a zaměstnanost, kterými jsou lidé (zaměstnanost), podniky, infrastruktura a energie a výzkum a inovace. Toto zaměření je rozhodující, neboť dané priority přispějí k rychlejšímu zotavení, zlepší konkurenceschopnost a pomohou Unii přizpůsobit se ekonomice s nízkými emisemi uhlíku. Zpráva navrhuje, že by se některé programy politiky soudržnosti měly přezkoumat, aby se zajistilo jejich větší zaměření na investice v oblastech s potenciálem okamžitého růstu nebo v nejvíce zasažených odvětvích. Strategické zprávy jednotlivých členských států, jež mají být odevzdány na konci roku 2009, budou příležitostí ke zveřejnění prvních výsledků a k plánování revizí národních a regionálních programů. Ve snaze pomoci Evropě překonat ekonomické zpomalení Komise doporučuje, aby se programy Evropského sociálního fondu znovu zaměřily na poskytování pomoci nezaměstnaným s návratem do práce, na prevenci dlouhodobé nezaměstnanosti a na zvýšení celkové úrovně kvalifikace, která by lépe odpovídala potřebám trhu práce. Rovněž členské státy podporuje v investicích do energetické účinnosti, čistých technologií, udržitelné dopravní infrastruktury, propojení energetické infrastruktury a širokopásmových sítí. (zek) INZERCE
Lhůta pro čerpání z fondů EU prodloužena Ministerstvo pro místní rozvoj plánuje do konce roku využít nabídku EK na prodloužení možnosti proplácení výdajů z operačních programů 2004–2006 o šest měsíců. V následujících dnech projednají řídící orgány OP, zda prodloužení potřebují. MMR jako koordinátor následně podá žádost souhrnně za všechny operační programy. Výjimku, která umožní čerpat z evropských fondů za minulé programové období i v prvním pololetí 2009, nabídla Evropská komise členským státům 3. prosince 2008. Podle původních pravidel byl 31. prosinec 2008 konečných termínem pro uhrazení veškerých výdajů projektů „starého“ programového období. „Předpokládáme, že ke konci letošního roku zůstane z alokace na roky 2004–2006 nevyčerpáno pouze několik procent. Tato částka dosahující výše cca 800 milionů korun může být nižší díky nabídnuté výjimce. Většina českých operačních programů z minulého programového období se k žádosti o posun konečného data připojila. Převážně je využijí na dokončení administrativního zpracování projektů, ale teoreticky je možné i přijímání nových žádostí o podporu,“ uvedl ředitel Odboru publicity evropských fondů Petr Břinčil. Tento krok nevyžaduje žádnou změnu legislativy, protože posunutí termínu umožňuje čl. 30(2) a 14(2) nařízení Rady EU č. 1260/1999. (mmr)
ČR – Rakousko: schváleno 36 projektů Monitorovací výbor programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Rakousko 2007 – 2013 projednal v prosinci 46 projektů ve výši téměř 22 miliony eur z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF). Bez výhrad bylo přijato 27 projektů za 12,283 milionu eur, dalších devět projektů za 3,776 milionu eur bylo schváleno s podmínkou odstranění drobných nedostatků. Oficiální výsledky budou k dispozici během ledna 2009 a následně zveřejněny uvedených stránkách strukturálních fondů www.strukturalni-fondy.cz a www.at-cz.eu. Projekty podporují přeshraniční spolupráci, cestovní ruch, společné kulturní, volnočasové nebo sociálně-integrační akce, např. poradenství v oblasti spolupráce podnikatelů, společné výstavy, společná propagace území, navazování kontaktů v oblasti zdravotních a sociálních služeb. Celkový objem finančních prostředků v rámci tohoto programu na léta 2007 - 2013 dosahuje 107,435 milionu eur. Ministerstvo pro místní rozvoj považuje za velmi reálné plné vyčerpání těchto financí. (mmr)
MMR zdárně dokončuje přípravy na předsednictví Předsednictví ČR v Radě EU během první poloviny roku 2009 je velmi očekávanou a prestižní událostí. Na ministerstvu pro místní rozvoj krátce před jeho zahájením vrcholí přípravy, které spočívají nejen v organizaci velké řady mezinárodních akcí, ale také v aktivní prezentaci našeho předsednictví. Od prvního dne roku 2009 se ministerstvo pro místní rozvoj „oblékne“ do jednotného vizuálního stylu českého předsednictví, jehož mottem je „Evropa bez bariér“. Nad vchodem do centrální budovy na Staroměstském náměstí bude vyvěšen banner s logem předsednictví. Uvnitř budovy budou umístěny rollupy, poutače a vlaječky a ve vstupní hale budou k dispozici informativní a propagační materiály předsednictví. MMR na první polovinu roku 2009 též připravuje rebranding oficiálních dokumentů – desek, hlavičkové papíry a dále reklamní předměty. Publicita se odrazí také na webových stránkách, kde již jsou umístěny bannery českého předsednictví. V sekci „České předsednictví Radě EU“ přibudou nové aktuální informace, současné priority MMR, kalendář akcí pořádaných ministerstvem, seznam akcí s možností akreditace novinářů, kontakty na tým MMR zajišťující CZ PRES a další. (mmr)
8
ROZHOVOR/PUBLICISTIKA
EN č. 12 / 2008
„Děti chtějí, ale ne za nastolených podmínek,“ říká Jaroslava Reznerová ze společnosti Manpower O rozdílnosti péče o děti v České republice a ve státech Evropské unie a o možnostech pracovního trhu hovoří nejen výsledky Českého statistického úřadu, ale také organizace, která se (kromě jiného) zabývá i tímto tématem. Generální ředitelka společnosti Manpower Česká republika a Slovenská republika Jaroslava Rezlerová k tomu poskytla Evropským novinám rozhovor. Jaké je podle vašich závěrů postavení žen a dětí v současné společnosti? V současné společnosti s rostoucí emancipací žen, které chtějí svůj život naplnit po všech stránkách, se objevuje zásadní problém. Dítě. Na první pohled může vznikat dojem, že moderní ženy nejsou rodinné typy, že děti nechtějí. Při důkladnějším zamyšlení ovšem docházíme k závěru, že většina žen děti mít chce, ale ne za nastolených podmínek. Mají svůj život – svou práci, přátele, koníčky, jsou finančně nezávislé a ze dne na den mají o vše přijít. Ze samostatné bytosti, která se o sebe dokáže velmi dobře postarat, se najednou stává osoba závislá na mateřských dávkách, platu partnera, výpomoci babiček. A navíc je zároveň na ní, na ne zrovna krátkou dobu, závislé její dítě, v prvních měsících života 24 hodin denně.
Příkladem pro Českou republiku se může stát Švédsko, kde mají otcové povinnost strávit s dítětem přesně danou dobu deseti dnů po porodu a šedesáti dnů během dalších šesti let. Vytváří se tak situace, při které se otec více zapojuje do péče o potomka a matka se může více věnovat své profesi. Pro trend dělení se o finanční zajištění rodiny a zároveň o péči o děti vznikl termín dual earner – dual career. Nejedná se spíše o nastavení priorit v rodině, než o povinnost? Je nepopiratelné, že po několika letech, kdy je žena doma s dítětem, je návrat do zaměstnání náročný. V první řadě se setkává s několika problémy, například neochotou zaměstnavatelů přijímat matky malých dětí, ztrátou orientace v oboru a tak dále.
V čem spatřujete hlavní problém?
Jsou ale zaměstnavatelé, kteří vycházejí vstříc. Nejsou právě tady ony rezervy?
I když opomeneme osobní pocity, docházíme k neuspokojivým závěrům. Jestliže jde žena na mateřskou dovolenou s jedním, případně dvěma dětmi, odejde ze své práce a kariéry na několik let. Stát investuje nemalou částku do vzdělání těchto žen, firmy do jejich nastoupení na pracovní pozice a toto vše se najednou stává zbytečné. Společnost přichází o schopné a vzdělané pracovníky jen proto, že mají rodinu. Ženy na mateřské dovolené jsou sociálně izolované. Co se týče pracovního trhu, jsou neperspektivní. Mnoho z nich by rádo pracovalo již krátce po porodu, ale často k tomu nejsou podmínky. Řešení najmout si chůvu brzy ztroskotá na výsledku poměru příjem – výdaj. Jestliže žena jde na pár hodin do práce a najme si chůvu, finanční výsledek bývá nulový.
Firma, která své zaměstnankyni drží po celou mateřskou dovolenou místo, tratí. Znovu ji musí uvést do problematiky a současného chodu firmy, vysvětlit změny, investovat do znovuzačlenění (a to poté, co před několika měsíci či lety investovala stejné prostředky do zástupu na pracovní pozici). Zde je nasnadě otázka, zda se firmám nevyplatí s ženou udržovat pracovní poměr po celou dobu jejího raného mateřství. Ženy, které pracují i při své mateřské dovolené jsou na tom mnohem lépe psychicky a jejich hodnota na pracovním trhu tak drasticky neklesá, jako když z práce na nějakou dobu úplně odejdou. Řešením jsou částečné úvazky s flexibilní pracovní dobou, práce z domova (home office) nebo možnost sdílení pracovního místa více osobami.
Existují i jiné možnosti, třeba otcovská dovolená...
Důležité je také doba po mateřské dovolené. Jaká vidíte zde řešení?
Ano, jedním z řešení situace čerstvých matek je domluva s partnerem, že se o denní péči a odchod ze zaměstnání podělí, jeden rok žena, druhý muž nebo jedno dítě žena, druhé muž. Zde však narážíme na finanční stránku věci. Rodina s novorozenětem musí vyjít s jedním platem a mateřskými dávkami. Většina takových rodin navíc splácí hypotéku za bydlení, celá situace je finančně náročná. Jak ukazují průzkumy, ženy mají průměrně nižší plat než muži, a řešení otázky, kdo půjde na mateřskou dovolenou, je tedy předem dané.
Tím, že dítě doroste do určitého věku, problémy nezmizí. Žena už může nastoupit do práce, dítě je ve věku, kdy může a mělo by jít do jeslí nebo školky a samo se učit a začleňovat do společnosti, seznámit se s prvními sociálními styky. Jenže, začíná hledání volného místa ve školce – v ideálním případě ve školce, která je blízko místa, kde rodiče pracují, má otevřeno nonstop. To je samozřejmě jenom pohádka. Zaměstnavatel klade důraz na flexibilitu svých zaměstnanců, aby byli kdykoliv po ruce a z práce odcházeli, až bude vše vyřízeno a připraveno na další pracovní den, schůzku, prezentaci. Kompromis a řešení pro obě strany může být firemní školka. Rodiče mohou své děti vyzvednout, když skončí v práci, ne-
Mohli bychom uvést nějaký příklad ze světa hodný následování?
Mgr. Jaroslava Rezlerová je absolventkou filozofické fakulty University Karlovy, obor český a francouzský jazyk, literatura a nositelkou titulu DESS (francouzská obdoba MBA) Master of Business ve vedení a řízení podniků univerzity v Lille, Francie. Je zakládající členkou a v současné době předsedkyní výboru Asociace poskytovatelů personálních služeb – APPS, sdružující největší personální a pracovní agentury. Asociace se významně podílí na změně legislativy pracovního práva směrem k větší otevřenosti a flexibilitě.
musí ztrácet čas dlouhými přejezdy a mají vždy zaručené hlídání pro případ každé pracovní situace. Firma získá na flexibilitě svých zaměstnanců a spoustu dalších výhod, jako jsou například daňové úlevy. Jak si vede Česká republika ve srovnání s ostatními státy Evropské unie? Česká republika má jednu z nejdelších mateřských dovolených v Evropské unii. Ve srovnání s jinými zeměmi je tento fakt ještě důraznější. Ve Spojených státech nastupují matky zpět do zaměstnání již pár týdnů po porodu. Zároveň v České republice ještě není plně vytvořena síť alternativních úvazků vůči plnému, částečných úvazků nevyužívá ani 10 % žen, zatímco v některých zemích EU je situace
naprosto odlišná. Ve Velké Británii pracuje na částečný úvazek 43 % žen, v Nizozemí 75 %. Srovnání návratu žen do svého původního zaměstnání také nevychází pro Českou republiku příliš pozitivně. Na své původní pracovní místo se vrací pouze cca 50 % žen, což je nejhorší údaj v Evropské unii. Největší problémy mívají ženy v oboru lékařství a právo.
S Jaroslavou Rezlerovou hovořil Vlastimil Růžička
Mateřská dovolená v některých státech Evropské unie NĚMECKO Mateřská dovolená (před a po porodu) 6 týdnů před a 8 týdnů po porodu (12 týdnů v případě předčasného nebo mnohačetného porodu). Mateřská dovolená – plat od zaměstnavatele Příplatek od zaměstnavatele – rozdíl mezi mateřskou dávkou vyplácenou z nemocenského fondu a čistým příjmem pojištěné ženy je hrazen zaměstnavatelem podle Zákona o ochraně mateřství. Peněžité dávky Mateřské dávky – průměrná čistá mzda pojištěné osoby, snížená o legální příspěvky, maximálně 13 eur na den. Rozdíl je hrazen příplatkem zaměstnavatele ( v případě obstrukcí to hradí stát). Nepojištěné zaměstnankyně obdrží maximálně 205 eur.
3. dítěte 34 týdnů (12 před porodem) při dvojčatech 46 týdnů (24 před porodem) pro mnohačetný porod (kromě dvojčat) V případě adopce – mateřská dovolená. Tato dovolená může být rozdělena mezi otce a matku, za předpokladu, že oba na to mají nárok. Zemře-li matka při porodu, je otec oprávněn k otcovské dovolené. Mateřská dovolená – plat od zaměstnavatele Mzda je zachována – záleží na kolektivní smlouvě nebo na dohodě o měsíčních platbách. Zaměstnavatel pouze musí i nadále vyplácet částku přesahující mateřskou dávku. Peněžité dávky Čistá mzda se stropem: maximum – 61 euro na den; minimum - 7,53 eura na den.
FRANCIE Mateřská dovolená (před a po porodu) Mateřské dávky jen pro zaměstnankyně přerušující svou práci: 16 týdnů (6 před porodem a 10 po) 2 další týdny před porodem v případě patologického porodu 26 týdnů (8 před porodem) v případě
IRSKO Mateřská dovolená (před a po porodu) 14 týdnů – min. 4 musí být vybrány před a 4 týdny po porodu. Mateřská dovolená – plat od zaměstnavatele Zaměstnavatelé nemají povinnost pokračovat ve vyplácení mzdy během
mateřské. Peněžité dávky 70 % průměrného týdenního výdělku v relevantním fiskálním roce. Minimum 115 eur, maximum 219 eur na týden nebo částka dávky v neschopnosti zahrnující přírůstky pro dospělé a závislé děti, ke kterým by daná osoba byla oprávněna při nepřítomnosti v práci z důvodu nemoci – částka, která je vyšší. RAKOUSKO Mateřská dovolená (před a po porodu) Mateřské dávky (není-li nadále proplácena mzda) – 8 týdnů před a po porodu (12 týdnů v případě předčasného, mnohačetného porodu, nebo císařského řezu); Mutter-Kind-Pass-Bonus Mateřská dovolená – plat od zaměstnavatele Žádné vyplácení mzdy zaměstnavatelem, kromě zaměstnanců, kteří vydělávávají méně než 296 eur za měsíc. Peněžité dávky Mateřské týdenní dávky – do částky průměrného čistého příjmu za posledních 13 týdnů nebo 3 měsíce. Pro dobrovolně pojištěné osoby s příjmy pod hranicí povinného pojištění a oso-
by se smlouvu (free service contract) částka činí 6,83 eura na den; Mutter-Kind-Pass-Bonus
Peněžité dávky Minimální peněžitá dávka je 10 eur na den.
FINSKO Mateřská dovolená (před a po porodu) Mateřský příspěvek – buďto mateřský balíček zahrnující potřeby pro dítě nebo celková částka 140 eur. Zvláštní mateřský příspěvek placený během těhotenství, je-li matka v zaměstnání vystavena chemickým substancím, radiaci nebo infekční nemoci. Mateřský příspěvek se platí matce 105 po sobě jdoucích dnů kromě nedělí, z toho 30-50 před předpokládaným datem porodu. Rodičovský příspěvek – může být vyplácen otci max. 18 dní. Rodičovský příspěvek – vyplácí se okamžitě po mateřském příspěvku buď matce, nebo otci po dobu 158 dnů (mimo neděle). V případě mnohačetného porodu je přidáno 60 dní k této době pro každé další dítě. V případě adopce dítěte mladšího 7 let je rodičovský příspěvek vyplácen minimálně 180 dní. Mateřská dovolená – plat od zaměstnavatele Podle kolektivní smlouvy.
ŠVÉDSKO Mateřská dovolená (před a po porodu) Těhotenský peněžní příspěvek se vyplácí maximální po dobu 50 dnů během posledních 60 dní před očekávaným datem porodu. Rodičovský peněžitý příspěvek se vyplácí celkem po dobu 450 dnů na dítě. 360 se vyplácí podle pravidel jako nemocenská, minimum je 6,75 eura na den (zaručená částka). Ostatních 90 dnů se vyplácí zaručená částka. Dny mohou být vybrány nejdříve 60 dní před očekávaným porodem – ženou, a každým z rodičů do věku 8 let dítěte. Rodiče sdílející opatrovnictví jsou oprávněni k polovině celkového počtu dnů každý. Toto právo může být převedeno na druhého rodiče s výjimkou 30 dnů, které jsou rezervovány jednotlivě pro matku a otce. Dočasný rodičovský příspěvek může být vybrán maximálně na 60 dní za rok do 12 let dítěte. Otec je oprávněn k 10 dnům v souvislosti s porodem.
VELKÁ BRITÁNIE Mateřská dovolená (před a po porodu) Všichni zaměstnanci jsou oprávněni k 18 týdnům zákonné mateřské dovolené. Navíc, zaměstnanci, kteří pracovali pro jednoho zaměstnance min. 1 rok, mají nárok na dodatečnou mateřskou dovolenou trvající od konce jejich mateřské dovolené do konce 28. dne poté, co se dítě narodí. Mateřská dovolená – plat od zaměstnavatele Zákonná mateřská mzda je minimální částka, kterou zaměstnavatel ze zákona vyplácí během mateřské dovolené. Zaměstnavatel může platit vyšší částky, když si přeje, nebo může platit déle než 18 týdnů. Peněžité dávky Zákonná mateřská mzda – 90% výdělku po dobu prvních 6 týdnů, 95 eur po zbývající týdny (až 12). Mateřský příspěvek – 95 eur na týden po dobu 18 týdnů, je-li průměrný výdělek přinejmenším srovnatelný s nejnižším limitem výdělku - 106 eur na týden. Jinak může žádat 90% jejího průměrného výdělku, je-li její průměrný výdělek minimálně 48 eur na týden. Zdroj: Český statistický úřad
EN č. 12 / 2008
9
ROZHOVOR
„Rozhodnutie nezávisí od jednej dávky,“ hovorí socioložka Jarmila Filadelfiová Narodenie dieťaťa v niektorých slovenských rodinách neprinesie len radosť ale aj starosť. S výpadkom jedného príjmu a prechodom na rodičovský príspevok, ktorého súčasná výška je necelých 5 000 Sk sa mnohé slovenské rodiny dostávajú na hranicu chudoby. Mnohí rodičia by preto uvítali možnosť privyrobiť si popri poberaní tejto štátnej dávky. O tom, ako sa na Slovensku žije rodinám s malými deťmi v rozhovore s Jarmilou Filadelfiovou. Správa EK konštatuje, že v krajinách EÚ nekorešpondujú požiadavky rodičov so sociálnymi službami. Aký je stav poskytovania služieb matkám s deťmi do troch rokov a aký od troch rokov u nás? Slovensko malo v minulosti širokú sieť predškolských zariadení, ktoré poskytovali starostlivosť o malé deti. Obidva typy zariadení pre deti zaznamenali po roku 1990 veľké zmeny – prešli do zriaďovateľskej pôsobnosti obcí a počet zariadení sa začal prudko znižovať. Bolo to čiastočne zapríčinené poklesom narodených detí, ale aj nárastom nezamestnanosti, kedy mnoho matiek riešilo nepriaznivú sociálnu situáciu poberaním rodičovského príspevku a obmedzenými kapacitami rozpočtov obcí. Zredukovala sa najmä sieť detských jaslí, preto sa pristúpilo k zmene veku dieťaťa, odkedy môže nastúpiť do materskej školy (MŠ): starostlivosť o deti v predškolskom veku sa na Slovensku poskytuje do dvoch rokov veku dieťaťa v jasliach a od dvoch rokov v MŠ. V školskom roku 2007/8 bolo na Slovensku 2 910 MŠ, v roku 1990 ich bolo ešte viac ako 4 tisíc. Dnes MŠ navštevuje 139 374 detí, v roku 1990 to bolo viac ako 200 tisíc. Vo vzťahu k EÚ možno zmieniť jeden z používaných ukazovateľov – tzv. zaškolenosť detí, ktorý vyjadruje podiel detí, ktoré prešli predškolskou prípravou, na celkovom počte detí danej skupiny. Na stretnutí ministrov krajín EÚ v Barcelone sa stanovil cieľ dosiahnuť do roku 2010 zaškolenosť detí do 3 rokov na úrovni 33 % a u starších detí 90 %. Slovensko v týchto ukazovateľoch značne zaostáva: v prípade mladších detí o viac ako polovicu a v prípade starších o viac ako 10 %. Ďalšou črtou posledného vývoja na Slovensku bolo aj to, že dopyt po službách starostlivosti o deti v predškolskom veku prekračoval ponuku. Štatistiky uvádzajú okolo 3 tisíc nevybavených žiadostí o umiestnenie dieťaťa do MŠ. Ako možno hodnotiť úroveň sociálnych služieb pre rodiny v kontexte krajín EÚ? Problémom našich predškolských zariadení nie je ani tak kvalita služieb starostlivosti o deti, ale veľké regionálne rozdiely v dostupnosti týchto služieb. Pre mnohé rodiny je problémom finančná dostupnosť. Viaceré prieskumy medzi rodičmi malých detí naznačili, že problémom je aj nedostatočná flexibilita zariadení čo sa týka pracovnej doby a prevádzky, ako aj ponúkaného programu výchovy v konkrétnej materskej škole. Mnohí rodičia malých detí by uvítali možnosť krátkodobej starostlivosti o dieťa počas vybavovania iných záležitostí. Výrazne sa zvýšil príspevok pri narodení dieťaťa, čaká sa na podpis novely zákona, ktorý umožní poskytnutie príspevku pri narodení druhého a tretieho dieťaťa. Čo hovoríte na tieto opatrenia, sú napr. motivujúce mladých, aby si založili rodinu? Máte asi na mysli príplatok k príspevku pri narodení dieťaťa, ktorý navršuje základný príspevok v sume 4 560 Sk o 20 440 Sk, čiže na konečnú sumu 25 000 Sk. Pri hodnotení tejto zmeny musím rozlíšiť dve veci. Pokiaľ ide o zvýšenie sumy, ktorú štát poskytuje novému občiankovi, tú treba jednoznačne oceniť. Táto štátna dávka sa totiž počas transformačného obdobia nevalorizovala v nadväznosti na rast cien a príspevok tak predstavoval iba zanedbateľnú časť skutočných nákladov spojených s narodením dieťaťa. Súčasné zvýšenie tento deficit v podstate dorovnáva. Na druhej strane kritickú poznámku si žiada vymedzenie tejto dávky len na niektoré dieťa – najprv na prvé a od nového roka na druhé a tretie dieťa. Z pohľadu detských práv takéto pravidlá vlastne zavádzajú nerovnosť medzi deti a dajú sa vnímať ako skrytá diskriminácia. Demografické analýzy totiž preukazujú vyšší výskyt rodín so 4 a viacerými deťmi takmer výhradne iba v istých skupinách populácie. Aj niektoré z ďalších podmienok pre vyplatenie príplatku k príspevku pri narodení dieťaťa (vylúčenie neplnoletej matky, podmienenie preventívnymi lekárskymi prehliadkami) môžu z hľadiska ľudských práv vyvolávať isté pochybnosti. A ešte krátka poznámka k vašej otázke, či zvýšenie dávky bude motivovať mladých k rodičovstvu. Podľa môjho názoru nie. Takáto priama väzba medzi jednotlivým opatrením sociálnej politiky a reprodukčným správaním neexistuje. Potvrdzujú to aj príklady z našej histórie. Zavedenie opatrení na prelome 60. a 70. rokov síce viedlo k miernemu zvýšeniu pôrodnosti, ale iba na krátke obdobie a potom sa vývoj opäť vrátil k poklesu, ktorý trvá prakticky dodnes. Čiže rozhodnutie pre rodičovstvo závisí od oveľa širšieho spektra okolností ako pocit istoty a stability, perspektíva do budúcnosti, odhadovaná schopnosť poskytnúť dieťaťu dobré vzdelanie a zabezpečiť jeho potreby a pod. a nie od jednej dávky.
Jarmila Filadelfiová. Vyštudovala sociológiu na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave. Do roku 1994 pracovala v Sociologickom ústave SAV a v období 1994-2006 ako samostatná výskumná pracovníčka na Medzinárodnom stredisku pre štúdium rodiny (dnes Inštitút pre výskum práce a rodiny). Od marca 2006 pracuje v Inštitúte pre verejné otázky v Bratislave. Spolupracovala na riešení viacerých domácich a medzinárodných výskumov zameraných na problematiku demografického vývoja, rodiny a rodu či sociálnej politiky. Je autorkou a spoluautorkou viacerých odborných štúdií a knižných publikácií týkajúcich sa týchto tém, ako napríklad Ženy v politike, Domáce násilie a násilie páchané na ženách v SR, Populačný vývoj a štruktúra rodín, Ženy, muži a vek v štatistikách trhu práce či Zmeny v rodinnej politike.
Sú aj iné možnosti, ako mladé rodiny podporiť? Daňové zvýhodnenie rodičov, možnosť odpočítať úroky z hypoték z daní a pod. - nebolo by toto lepším riešením? Tých možností, ako mladé rodiny podporiť, je skutočne viacero, každá z krajín využíva inú kombináciu. Z prieskumov uskutočnených na Slovensku vychádza, že mladé rodiny by uvítali podporu pri získaní samostatného bývania. Na druhom mieste sa objavuje požiadavka na služby pre deti, veľký dôraz sa dáva na zabezpečenie kvalitného školstva a dobrej zdravotnej starostlivosti. Toto sú teda oblasti, kam by podpora mladých rodín mala smerovať primárne. Čo sa týka porovnania, či sú lepšie štátne dávky alebo odpočítateľné položky z daní alebo hypoték, to sa nedá jednoznačne posúdiť. Závisí to vo veľkej miere od celkového nastavenia ekonomického systému: systém rovnej dane veľa možností neponúka, navyše – väzba na pracovný príjem môže mnohé rodiny znevýhodňovať alebo vylučovať z podpory. Z mladých rodín, kde jeden z rodičov je na materskej či rodičovskej dovolenke sa ozývajú hlasy, ako sa ťažko žije len z jedného príjmu. Zrejme dôležitú úlohu hrajú aj regionálne rozdiely. Ako sú na tom mladé slovenské rodiny? Takéto zistenia o problémoch vyžiť z jedného príjmu potvrdzujú mnohé výskumy, ktoré sa na Slovensku v posledných rokoch realizovali. Mnohé z rodín sa s prechodom na rodičovský príspevok dostávajú na hranicu chudoby, nehovoriac o rodinách s jedným rodičom – spravidla s matkou. Situácia na Slovensku je z tohto hľadiska diferencovaná, existuje skupina mladých rodín s vysokými príjmami, ktoré stratu jedného príjmu nijako zvlášť nepociťujú, väčšina mladých rodín ale s finančnými problémami počas rodičovskej dovolenky zápasí. Súčasná výška rodičovského príspevku je zďaleka pod minimálnou mzdou, t.j. pod hranicou, ktorú považujú mnohé mladé matky a otcovia za „minimálnu“. Ak už mamičky uvažujú o možnosti vrátiť sa do práce, majú možnosť pracovať na čiastočný úväzok? Zákon takúto možnosť pozná, ide o to, či ju zamestná-
vateľ umožní a či ju rodičia požadujú. Podľa prieskumov totiž táto forma nepatrí medzi mladými ľuďmi k príliš obľúbeným. Pravdepodobne to má súvislosť s celkovou úrovňou pracovných miezd na Slovensku. Skrátený úväzok prináša nižšiu mzdu, čo v konečnom dôsledku finančnú situáciu rodiny nerieši. Podľa výskumov mladí rodičia skôr požadovali možnosť privyrobiť si počas poberania rodičovského príspevku. Dokáže priemerná slovenská matka skĺbiť rodinu a prácu? Má vytvorené podmienky na to, aby sa po ukončení materskej či rodičovskej dovolenky mohla bez problémov vrátiť do práce? Opäť, ako je to na Slovensku zvykom, vypadli z vašej otázky otcovia. O zosúladenie práce a rodiny by sa mali usilovať obidvaja – nie len matka, ale aj otec. Jedným z dlhodobo prežívajúcich rozdielov na Slovensku je malá účasť otcov na domácich povinnostiach v porovnaní so ženami. Ženy venujú týždenne o 16 hodín viac domácim prácam a starostlivosti ako muži, a to aj v prípade, keď sú zapojené do trhu práce. Dvojité zaťaženie sa týka veľkej skupiny žien na Slovensku. Ženy prácu a rodinu dokážu skĺbiť, lebo musia, často krát si to ale odnesie ich pracovná kariéra. Až takmer 70% žien SR uviedlo, že museli kvôli rodine niečo obetovať z pracovnej kariéry. To sa im neskôr ukáže na nižších mzdách (v priemere o jednu štvrtinu nižších ako za mužov) a na nižších dôchodkoch. V úsilí o prekonanie tohto rozdielu by mal viac podpory vyvíjať tak štát, ako aj zamestnávatelia cez rôzne formy flexibilných pracovných režimov a podporných opatrení. Na jednej strane hovoríme o rodine, na druhej strane sa ženy stávajú sebestačnejšími, odkladajú rozhodovanie založiť si rodinu. Zároveň stúpa rozvodovosť. Čo je príčinou tohto faktu? Môže to byť možno aj ten jeden chýbajúci príjem? Odklad rozhodnutia o založení rodiny sa netýka iba žien, priemerný vek vstupu do manželstva sa predĺžil aj za mužov. Slovensko patrilo v rámci Európy ku krajinám s najnižším priemerným vekom vstupu do manželstva a narodenia dieťaťa - okolo 21 a 22 rokov. Psychológovia a sociológovia upozorňovali, že mladí
ľudia zakladajú rodiny nepripravení a príliš mladí. A spravidla sa nezaobišli bez podpory a pomoci zo strany rodičov. Z tohto hľadiska posun veku možno hodnotiť ako pozitívnu zmenu, chcú byť na založenie rodiny pripravenejší – finančne i psychicky. Čo sa týka rozvodovosti tá sa na Slovensku pohybuje na úrovni 2 rozvody na 1 000 obyvateľov, čo predstavuje európsky priemer. Rozhodne vzťahom v rodine neprospievajú finančné problémy, nie sú ale uvádzané medzi najčastejšími príčinami rozvodu, tou je nezhoda pováh alebo alkoholizmus či nevera partnera. Keďže najviac sa rozvádzajú manželstvá trvajúce viac ako 10 rokov, pravdepodobne to nebude počas čerpania rodičovskej dovolenky. Hoci aj také prípady sa objavujú, nepatria k tým väčšinovým. Ako riešia spojenie práce a rodiny v iných európskych krajinách? Možno by sme sa mohli pozrieť na vec z celkového pohľadu – čo sa zdôrazňuje v poslednom období v celoeurópskom kontexte. S podporou z úrovne EÚ začali v európskych krajinách dominovať tri témy: ochrana práv detí, podpora rodovej rovnosti a zosúladenie práce a rodinného života. Ak by sme mali uviesť nejaké konkrétne opatrenia či politiky: dôraz na posilnenie otcovstva dáva v posledných rokoch Fínsko, Švédsko či Veľká Británia, pre Francúzsko a Rakúsko je príznačná stimulácia zamestnávateľov k podpore rodiny, Španielsko má medzi prioritami problém bývania. Niektoré krajiny zavádzajú tzv. otcovskú dovolenku – voľno pre otca v rozsahu 1-2 týždňov počas materskej dovolenky ženy. Švédsko má napríklad zaujímavý systém rozdelenia 1-ročnej rodičovskej dovolenky (RD) medzi otcov a matky: každý z rodičov si môže vybrať 6 mesiacov, alebo každý jednu tretinu a zvyšok podľa dohody. Viaceré krajiny sa posúvajú k väčšej flexibilite v nastavení rodičovskej dovolenky – ponúkajú možnosť výberu medzi dlhšou RD ale s nižším mesačným finančným podporovaním, alebo kratšou RD s vyšším príspevkom. S Jarmilou Filadelfiovou hovoril Jozef Havrilla
10
ČESKÁ REPUBLIKA
Mezinárodní úmluvy v ochraně přírody Memorandum porozumění o ochraně a managementu středoevropské populace dropa velkého (Otis tarda) Ochrana určitých druhů živočichů a rostlin a jejich stanovišť má smysl a je účinná pouze tehdy, pokud je založena na ochraně celého areálu výskytu druhu a je zaměřena na všechny fáze jeho života. Z tohoto důvodu se přistupuje ke sjednávání mezinárodních úmluv. Každý členský stát dává svým přistoupením k úmluvě najevo, že má zájem aktivně se podílet na mezinárodně koordinované ochraně určitých druhů živočichů, rostlin a jejich stanovišť a že bude plnit závazky z úmluvy vyplývající a tím danou úmluvu naplňovat. Memorandum porozumění o ochraně a managementu středoevropské populace dropa velkého, které bylo sjednáno dne 27. 6. 2000 a které vstoupilo v platnost dne 1. června 2001 je jedním z osmi tzv. memorand porozumění, které vytváří Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (tzv. „Bonnská úmluva“) pro záchranu některých druhů živočichů z přílohy II. Memorandum tvoří smluv-
ní rámec pro rozvoj spolupráce mezi jednotlivými areálovými státy výskytu dropa velkého ve střední Evropě a jeho sjednání bylo vyvoláno snahou zajistit koordinaci ochrany dropa velkého v celém areálu jeho výskytu ve střední Evropě a zamezit poklesu početnosti dropa a úbytku jeho stanovišť. Areálovými státy středoevropské populace dropa velkého je 16 států střední a východní Evropy a do sou-
časnosti Memorandum podepsalo 13 z nich. Česká republika přistoupila k memorandu v únoru 2008 a vyjádřila tak prostřednictvím ministerstva životního prostředí svůj zájem spolupracovat s ostatními areálovými státy na zajištění koordinované ochrany dropa velkého a jeho stanovišť ve střední Evropě. Drop velký je podle legislativy ČR zařazen mezi druhy kriticky ohrožené, ale který v České republice v minulosti pravidelně hnízdíval. Na přelomu 70. a 80. let 20. století se na jižní Moravě na Znojemsku vyskytovala malá, ale poměrně stabilní populace tohoto druhu v počtu 40 – 50 jedinců. Tato populace tvořila významnou součást areálu středoevropské populace dropa velkého. V dalších letech byl ale
zaznamenán rychlý pokles velikosti hnízdní populace, zaviněný především pro tento druh nevhodným způsobem hospodaření. Od té doby jsou na tradičních místech výskytu v ČR nepravidelně pozorováni jednotliví dropi nebo jejich malé skupiny, a to převážně brzy na jaře. Ptáci sem zalétají z blízké rakouské lokality v západním Weinviertelu, kde se díky soustředěnému úsilí dropí populace zachovala a její početnost pomalu, ale jistě vzrůstá. Nejvyšším orgánem Memoranda je zasedání smluvních stran. První zasedání proběhlo v září 2004 v Illmitzu v Rakousku. druhé zasedání v listopadu 2008 na Ukrajině. Každé zasedání zhodnotí stav dropa velkého z hlediska ochrany a vyhodnotí realizaci Akčního plánu. Dále je schvalována zpráva o činnosti, přijímají se zvláštní opatření zaměřená na zvyšování účinnosti Memoranda a dávají se doporučení smluvním stranám. Jednotlivé členské státy a Sekretariát dodají zprávu o naplňování Akčního plánu. V České republice je plnění Memoranda a jeho akčního plánu prováděno ve spolupráci ministerstva životního prostředí, ministerstva zemědělství, Agentury ochrany přírody a krajiny, Krajského úřadu Jihomoravského kraje a České společností ornitologické. Kontaktním místem pro Memorandum je odbor mezinárodní ochrany biodiverzity MŽP.
Mgr. Libuše Vlasáková, kontaktní osoba pro Úmluvu o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, odbor mezinárodní ochrany biodiverzity, MŽP
EN č. 12 / 2008
V únoru 2009 odstartuje 6. kolo příjmu žádostí z PRV
Více než dvě miliardy korun jsou určeny na podporu projektů v 6. kole příjmu žádostí o podporu v rámci Programu rozvoje venkova. Příjem žádostí bude zahájen počátkem února 2009. Podpora je určena především na modernizaci zemědělských podniků, spolupráci při vývoji nových produktů a technologií, dále na diverzifikaci činností nezemědělské povahy, dostane se i na zakládání a rozvoj podniků nebo zahájení činnosti mladých zemědělců. Ministr zemědělství Petr Gandalovič schválil zpřesnění Pravidel pro opatření I.1.1 Modernizace zemědělských podniků (podopatření I.1.1.1 Modernizace zemědělských podniků a I.1.1.2 Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v zemědělství), I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců, I.3.4 Využívání poradenských služeb, III.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy, III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje a IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie pro 6. kolo příjmu žádostí. Podpora žadatelům v rámci 6. kola představuje cca 2,1 miliardy korun. Příjem žádostí pro uvedená opatření bude dle zveřejněného harmonogramu probíhat v termínu od 10. 2. do 2. 3. 2009 do 13 hodin na příslušných regionálních odborech Státního zemědělského intervenčního fondu (výjimku tvoří opatření I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců, kde bude příjem žádostí probíhat v termínu od 17. 2. do 2. 3. 2009 do 13 hodin). Úplné znění Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR pro období 2007 – 2013, je k dispozici v elektronické podobě na internetové adrese ministerstva zemědělství www.mze.cz (rubrika Podpora z EU a národní dotace, podrubrika EAFRD – Program rozvoje venkova, podrubrika Opatření Programu rozvoje venkova/ osa I, resp. osa III) a rovněž na stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu www.szif.cz v sekci Program rozvoje venkova. (mze) INZERCE
11
EVROPSKÁ UNIE
EN č. 12 / 2008
Klimatický balíček s kompromisem Evropská unie se na prosincovém summitu dohodla na emisních povolenkách. Výsledkem je vítězství společností, které vyrábějí elektřinu nebo jsou náročné na její spotřebu: i po roce 2013 totiž budou dostávat většinu povolenek na CO2 zadarmo. Velmi pádným argumentem pro přijetí dohody se stal propad EU do recese či hrozba energeticky náročných odvětví, že aukce povolenek povedou k masivnímu zvyšování nákladů, propouštění či odsunu továren do zahraničí. Elektrárenské společnosti budou muset v roce 2013 nakupovat pouze 30% povolenek v aukcích a zbytek budou dostávat zdarma jako doposud. Tento podíl však bude postupně narůstat až na 100% v roce 2020. Komise bude každé dva roky vydávat zprávu o pokroku elektrárenských firem směrem k „čistším“ technologiím. Původní plány počítaly se stoprocentní dražbou povolenek pro elektrárny už od roku 2013. Podle českého premiéra Mirka Topolánka Unie potřebuje jasné závěry ohledně budoucího přístupu k ochraně klimatu tak, aby měla silný vyjednávací mandát pro konferenci v Kodani v prosinci 2009. “Bez jasné pozice bychom těžko přesvědčili ke snižování emisí také další velké hráče (USA, Čínu, Indii apod.),” prohlásil premiér. Dohoda členských států se nelíbí zeleným europoslancům ani například komisaři pro životní prostředí Stavrosu Dimasovi. Podle jeho slov spadnou prostředky do
Setkání vedoucích zastoupení Evropské komise Ve dnech 1. až 2. prosince 2008 se v Praze uskutečnilo setkání vedoucích zastoupení Evropské komise z jednotlivých členských států EU. Česká republika tak představila své priority v rámci předsednictví Radě Evropské unie. Jsou jimi ekonomika, energetika a klimatické změny a Evropa ve světě. Během dvoudenní návštěvy se účastníci setkali s řadou osobností úřadu vlády, ministerstva zahraničních věcí a ministerstva životního prostředí. Společné normy pro dárcovství a transplantace Evropská komise oznámila, že uvažuje o společných normách pro dárcovství a transplantace orgánů. V současné době čeká v EU na transplantaci okolo šestapadesáti tisíc lidí. Každý den dvanáct z nich zemře. Množství darovaných orgánů se mezi jednotlivými zeměmi liší. Například ve Španělsku je to pětatřicet případů dárcovství na milion obyvatel, zatímco v Rumunsku se jedná o méně než jeden případ na milion obyvatel. Švýcaři vstoupili do schengenského prostoru Švýcarsko v polovině prosince vstoupilo do Schengenského prostoru. Země není členem EU, ačkoli je jejími členskými státy zcela obklopená. S Unií v mnoha ohledech úzce spolupracuje. Myšlenka vstoupit do Společenství nenašla zatím v zemi dostatečnou podporu. Vstup do schengenského systému si Švýcaři odsouhlasili v referendu v roce 2005. Od té doby vláda v Bernu s Unií vyjednávala.
foto: archiv EK klína energetickým společnostem, místo aby je veřejný sektor využil pro dobré účely. Z aukcí povolenek bude financován tzv. Fond solidarity – výtěžky poputují do chudších evropských zemí na proměnu jejich výroby elektřiny. Další 2% z fondu půjdou devíti konkrétním zemím, nejvíc dostane Rumunsko, Polsko a Bulharsko. Podle dohody bude nejméně polovina fondu sloužit na investice do „nízkoemisních“ tech-
nologií. Summit EU se zabýval také budoucností Lisabonské smlouvy: Irové získali ujištění, že nová smlouva neohrozí jejich suverenitu v oblasti zdanění nebo rodinné politiky, ani jejich nezávislost. Podle průzkumu, který si zadala irská vláda, se také většina tamějších odpůrců Lisabonské smlouvy obávala, že po přijetí nové smlouvy přijde Irsko o svého komisaře. V závěrečném
kompromisu Evropské rady se ale nakonec píše, že „za předpokladu, že Lisabonská smlouva vstoupí v platnost, bude přijato takové opatření,...,že Komise bude mít i nadále jednoho zástupce z každé členské země“. Přijetí těchto záruk má ale podmínku – irská vláda musí usilovat o ratifikaci Lisabonské smlouvy ještě během funkčního období Barrosovy Komise, tedy do 31. října 2009.
Známka Budvaru v EU posílila Americký Anheuser-Busch nesmí registrovat známku BUD na území Evropské unie. V dalším sporu o tuto ochrannou známku tak rozhodl soud prvního stupně Evropských společenství ve prospěch budějovického pivovaru. Soud zrušil rozhodnutí Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu, který registraci značky BUD americkému pivovaru na trhu EU povolil. Neuznal totiž názor Budvaru, který tvrdil, že používá značku BUD v běžném obchodním styku a že je jasně spojena s místem původu budějovického piva (evropští spotřebitelé vnímají BUD jako zkratku města České Budějovice - Budweis). Budějovický Budvar proti verdiktu OHIM podal protest k Evropskému soudnímu dvoru, který jeho oprávněnost uznal a rozhodnutí úřadu zrušil. Podle ESD totiž nedostatečně přihlédl ke starším právním nálezům v tomto sporu. Proti rozhodnutí soudu se může
kterákoliv ze stran sporu do dvou měsíců odvolat. V tom případě by případ směřoval k Evropskému soudnímu dvoru. „Rozhodnutí soudu posiluje známkoprávní pozici Budějovického Budvaru v zemích Evropské unie,“ uvedl mluvčí Budvaru Petr Samec. Podle právní zástupkyně Budvaru Heleny Lejtnarové by registrace komunitární ochranné známky BUD v budoucnu zvýšila počet sporů na území jednotlivých členských států. “V některých zemích je totiž označení BUD chráněno jako zeměpisné označení nebo ochranná známka ve prospěch Budějovického Budvaru,“ vysvětlila. Spory mezi americkou společností Anheuser-Busch a Budějovickým Budvarem trvají již více než sto let. Ve Spojených státech je název „Budweiser“ používán od roku 1876, zatímco na jihu Čech se datuje od roku 1895, kdy němečtí přistěhovalci založili v Budějovicích pivovar
50%. V této otázce musel ustoupit Evropský parlament, který požadoval emise nižší o 45% hned od začátku platnosti legislativy. Poža-
8,6 milionu z Evropského uprchlického fondu Komise přijala v rámci Evropského uprchlického fondu víceletý program pro Českou republiku na období 2008 až 2013. Jeho částka dosahuje zhruba 8,6 milionů eur. „Spuštění tohoto víceletého programu je výrazem finanční solidarity Evropské unie vůči členským státům, před nimiž v této oblasti stojí náročné úkoly a mezi které patří i Česká republika,“ uvedl místopředseda Komise Jacques Barrot, který je odpovědný za oblast spravedlnosti, svobody a bezpečnosti. Nová pravidla pro dovoz zboží 1. prosince vstoupila v platnost nová pravidla pro dovoz zboží osvobozeného od cla a daní. Pro cestující, kteří ve svých osobních zavazadlech dovážejí zboží do Evropské unie, to přináší výhodnější podmínky. Členským státům se zároveň snížily administrativní náklady, které jim dosud vznikaly vybíráním malých částek daní a cel. ČR chce zpoplatnit dopady nákladní dopravy Česká republika hodlá během předsednictví podpořit zpoplatnění dopadů silniční nákladní dopravy. Podle náměstkyně ministra dopravy Daniely Kovalčíkové patří navrhované změny unijních norem mezi priority českého předsednictví. Evropská komise v červenci navrhla, aby si členské státy mohly k poplatkům za využívání silnic připočítat takzvané „vnější náklady“, například škody na ekosystémech, náklady za lékařskou péči spjatou se znečištěním vzduchu z automobilů nebo dopady hluku. Miliarda eur pro rozvojové země Evropský parlament přijal návrh na nové nařízení, na jehož základě EU poskytne rozvojovým zemím do roku 2010 jednu miliardu eur. Tyto prostředky mají být použity na zmírnění potravinové krize, která se v posledních měsících prohloubila z důvodu dramatického růstu cen potravin.
pojmenovaný Budweiser. První smír byl mezi oběma společnostmi uzavřen už v roce 1911, kdy se dohodly, že jsou obě oprávněny používat spornou značku po celém světě - Anheuser-Busch se ovšem musel vyhnout Evropě. S narůstající úspěšností americké pivovarnické skupiny a rostoucím významem exportů se však
v celém průběhu 20. století množily další „známko-právní“ spory, které se v 90. letech společnost Anheuser-Busch snažila neúspěšně vyřešit převzetím Budvaru. Budějovický Budvar je jediným zbývajícím českým státním pivovarem, který svou produkci exportuje do více než 50 zemí světa.
Vyhrála biopalivová lobby? Unie se konečně dohodla na kompromisu ohledně biopaliv – do roku 2020 bude 10% všech paliv používaných v dopravě pocházet z obnovitelných zdrojů energie (biopaliv, vodíku, „zelené“ elektřiny). Původní návrh počítal s tím, že desetinu spotřeby pokryjí pouze samotná biopaliva. K dílčí dohodě, která spadá pod tzv. klimaticko-energetický balíček, dospěli zástupci Rady EU, Evropského parlamentu a Komise. Kompromis zavazuje výrobce biopaliv, aby při jejich produkci a spotřebě dosáhli nejméně 35% redukce vypuštěných emisí CO2 oproti tradičním fosilním palivům. Do roku 2013 by se toto číslo mělo navýšit na 45% a do roku 2017 na
MĚSÍC V EU
davek Parlamentu na rozdělení cílového podílu biopaliv na dvě části – pro ta první a druhé generace – se nakonec v dohodě neobjevil,
místo toho byly do cílového podílu zahrnuty například elektrické články (ovšem pouze ty napájenou obnovitelnou energií). “Evropský parlament uspěl a prosadil aplikaci tzv. „kritérií udržitelnosti“, když zavázal Komisi, aby s příslušnými návrhy k zohlednění vedlejších efektů produkce biopaliv přišla v roce 2010,” prohlásil hlavní parlamentní vyjednavač Claude Turmes. Dohoda se ale nelíbí mnoha ekologickým sdružením, podle nich evropští politici nemyslí na boj proti klimatickým změnám, na biodiverzitu či potírání chudoby, místo toho podlehli lobby unijních farmářů a průmyslníků zabývajících se produkcí biopaliv.
Soutěž Evropská unie a občanství „Evropská unie a občanství“ je název soutěže, kterou vyhlásil Jacques Barrot, místopředseda Komise zodpovědný za spravedlnost, svobodu a bezpečnost. Vyzývá studenty uměleckých škol a škol se zaměřením na grafiku, aby vytvořili jednostránkový komix beze slov. Má znázorňovat „koncept občanství v Evropské unii“. Jacques Barrot tak chce, aby studenti vyjádřili svou vlastní životní zkušenost občana v Evropské unii. Dalajláma zavítal mezi europoslance Poslanci Evropského parlamentu přivítali na svém zasedání 4. prosince dalajlámu, který sem přijel na pozvání předsedy parlamentu Hanse-Gerta Pötteringa. „Konání každého z nás by mělo být vždy vedeno podporou lidských hodnot, neboť jen ty vedou ke štěstí”, uvedl například ve svém projevu 14. tibetský dalajláma. Plat žen zůstává výrazně nižší Plat žen v EU je v průměru o patnáct procent nižší než plat mužů, připomněli poslanci v legislativní zprávě na konci listopadu. Požádali Komisi, aby vyvíjela aktivitu, která vymýtí nerovné podmínky. Třicet závazných bodů pro aerolinky Evropská komise zaslala aerolinkám, které prodávají letenky na internetu, dopis, kde stanovila třicet závazných bodů, které aerolinky musí dodržovat, aby nepoškozovaly zákazníky a neodporovaly tak evropskému právu. Hlavním bodem je uvádění plných cen letenek. V EU se ročně prodá přes 700 milionů letenek. „Všichni cestující díky evropským zákonům musí mít přístup ke skutečné ceně, aby platili zcela transparentně,“ uvedl evropský komisař Antonio Tajani. Kladný přínos členství v EU i v době krize Podzimní Eurobarometr ukazuje, že obecné postoje občanů k EU zůstaly všeobecně stabilní, zatímco jejich vnímání hospodářské situace a výhledy do budoucnosti dramaticky zasáhla finanční krize. Místopředsedkyně Evropské komise odpovědná za vztahy s institucemi a komunikační strategii Margot Wallström k průzkumu poznamenala: „Nový Eurobarometr odráží těžké časy, v nichž právě žijeme. Občany hospodářská krize zjevně velmi znepokojuje. Úkolem EU je dovést do zdárného konce balíček na oživení ekonomiky, který byl nedávno přijat. Připomínám, že čísla týkající se podpory členství v EU ani vnímaný přínos členství se nesnížily. Z toho vyplývá, že lidé vidí EU jako součást řešení.“ (stf)
12
PŘEDSEDNICTVÍ V RADĚ EU
EN č. 12 / 2008
Budeme vystupovat jako silná demokracie? (pokračování ze strany 1) Během českého předsednictví se ale odehrají volby do Evropského parlamentu, což zkrátí jeho stoprocentní funkčnost ze šesti na pouhé tři měsíce. Stejně tak se dá očekávat, že se na novou rovnováhu sil začne připravovat i Evropská komise; volba jejího předsedy se má odehrát již v červnu. Na evropský průmysl (tedy především malé a střední podniky a jejich zaměstnance) dolehne druhé kolo dopadů finanční krize a minimálně země eurozóny, tedy ty s jednotnou měnou, se staví k fiskálním pobídkám vstřícněji, než státy jako Česko,
které chtějí co nejvíce zachovat pravidla volné soutěže. A konečně mezinárodní scénu provázejí očekávání spojená s nástupem nové americké administrativy, která bude definovat nové akcenty zahraniční politiky Spojených států. Předsednictví se tedy nepochybně bude muset vypořádávat také s nepředvídatelnými událostmi, ostatně i to francouzské muselo reagovat například na rusko-gruzínský konflikt - tato kapitola je navzdory příměří v Abcházii a Severní Osetii stále otevřena. Na české předsednictví se upírá pozornost celé sedmadvacítky, a přestože mu před-
stavitelé členských států vyslovili důvěru a podporu, ptají se zahraniční média, zda jako země mladá, bez jednotné měny euro, s vládou bez většiny v parlamentu a nadto s hlasitými euroskeptiky v čele s prezidentem, dokáže očekávání nezklamat. Co na to říci? Nepochybně nejde o to, kde visí či nevisí vlajka Evropské unie, ani zda Česko ratifikuje Lisabonskou smlouvu jako předposlední či poslední země Unie. Pokud povede sedmadvacítku jako silná demokracie, která bude moderovat společné debaty a kromě jasné formulace vlastních názorů bude dávat prostor i těm ostatním,
Energetika a změna klimatu - V průběhu českého předsednictví se
bude dále projednávat klimaticko-energetický balíček. ČR bude usilovat o zajištění konkurenceschopné a udržitelné energetiky v Evropě a o diversifikaci dodavatelů fosilních paliv. Důraz bude kladen také na rozvoj technologií, které přispějí ke snížení závislosti na fosilních palivech. ČR také povede přípravu na mezinárodní konferenci o klimatických změnách, která se uskuteční na konci příštího roku v Kodani, kde by měl být podepsán nový dokument nahrazující Kjótský protokol. Evropa otevřená a bezpečná – ČR bude usilovat o rozvoj transatlan-
tického partnerství, které do značné míry určuje pozici Evropy na světové politické scéně. ČR povede dialog s novou administrativou USA hlavně v oblasti hospodářství, bezpečnosti a energetiky. ČR připadne také důležitý úkol nastartovat projekt Východního partnerství, díky němuž EU bude usilovat o navázání lepších vztahů s východními sousedy v rámci Evropské politiky sousedství. Je možné, že v průběhu českého předsednictví získají kandidátský status další země západního Balkánu a zároveň budou pokračovat přístupová jednání s Chorvatskem a Tureckem.
Projekt Nabucco chce přivést zemní plyn z kaspické oblasti až do Vídně. První plyn by měl proudit pravděpodobně z Ázerbájdžánu, další dodávky má v budoucnu obstarat celý blízkovýchodní region. Plánovaná trasa vede přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko. Pokud bude projekt vůbec realizo-
ván, měla by být stavba dokončena v roce 2013. Nabucco provází čím dál tím víc pochybností. Soukromým investorům se do jeho financování nechce a nedávná válka mezi Ruskem a Gruzií nechuť jen zvýšila. Rusko chce navíc postavit konkurenční plynovod South Stream – Evropská komise
ale tvrdí, že Nabucco nemůže nahradit ruské dodávky, je jen doplňkovou alternativou. Problémem by mohl být i postoj Turecka – údajně totiž chce, aby 15% objemu zemního plynu z nového projektu končilo v Turecku, a navíc chce od Ázerbájdžánu významnou slevu.
uspěje. A s ní i její priority. Eva Kunertová-Potužníková Priority českého předsednictví: Konkurenceschopná Evropa ČR se chce soustředit na další rozvoj jednotného vnitřního trhu, který by využíval přínosy globalizované ekonomiky. ČR se bude snažit dále rozvíjet všechny jeho svobody a usilovat o co největší otevřenost Evropy vůči okolnímu světu.
Podpora plynovodu Nabucco České předsednictví chce prosazovat snížení závislosti ČR na dovozu zemního plynu z Ruska, proto podpoří výstavbu nového plynovodu Nabucco; ostatně energetická bezpečnost patří k nejdůležitějším prioritám předsednictví. Plán podporují také ostatní země Visegrádské čtyřky. Český premiér se při posilování
energetické bezpečnosti odvolává především na nedávný případ, kdy Rusko jednostranně omezilo dodávky ropy do Česka s odkazem na technické problémy. Nešlo si však nevšimnout, že tyto „technické problémy“ Gazprom postihly krátce po schválení americké radarové základny v Brdech.
„Během srpnové krize, kdy Ruská federace omezila dodávky ropy asi o 20-30% se ukázalo, že alternativní ropovody by nás v případě potřeby zachránily,“ prohlásil Topolánek. Česko i celá střední a východní Evropa se může kromě ruské ropy spoléhat také na dodávky z ropovodu IKL, který tento region spojuje s Německem.
ANKETA
O předsednictví s premiérem české vlády a jeho tiskovým mluvčím Mirek Topolánek Vystudoval strojní fakultu VUT v Brně. Do roku 1989 nebyl politicky organizován, pracoval jako projektant v OKD Ostrava a později v Energoprojektu. Po revoluci působil v Občanském fóru. Od roku 1994 je členem ODS, v letech 1996-2004 senátorem PČR, později předsedou Senátního klubu ODS a místopředsedou Senátu. V prosinci 2002 se stal předsedou ODS, od června 2006 je poslancem PS PČR, od září téhož roku předsedou české vlády. Jiří František Potužník Pracoval od roku 1993 v České televizi jako redaktor, dramaturg a režisér v zahraničním oddělení, v období 2002-2007 byl stálým zpravodajem při evropských institucích v Bruselu. Po návratu pracoval v oddělení aktuální publicistiky ČT a přispíval do různých internetových i tištěných periodik. Od listopadu 2008 je tiskovým mluvčím premiéra pro nadcházející předsednictví v Radě Evropské unie. Jaké jsou vaše úkoly pro předsednictví? MT: Předseda Rady Evropské unie řídí jednání členských států na nejvyšší úrovni, jak v sedmadvaceti, tak v případě potřeby v užším či ryze bilaterálním kruhu, vyjednává za společenství vlád s Evropskou komisí a navenek společně s ní reprezentuje Unii jako celek na summitech se třetími zeměmi. Řídí se jednak dlouhodobými politikami Evropy, prioritami předsednictví jeho země a také tím, co mu „přinese život“. S trochou nadsázky bude mým úkolem odvracet průšvihy. JFP: Tiskový mluvčí předsedy Rady EU nabízí především servis novinářům a připravuje podklady pro mediální vystoupení. Jednak s ohledem na program předsednictví a plánované akce, za druhé na základě požadavků samotných novinářů, kteří se vedle dané agendy zajímají vždy i o něco navíc a konečně jako reakce na nepředvídatelné události. Samozřejmě musí být mediální výstupy synchronizovány s ostatními resorty, což předpokládá permanentní kontakt s
evropská a nikoli česká. Už v minulosti se ale ukázalo, že vlády, kterým opozice doma znepříjemňuje život, mají na předsednictví méně sil.
kolegy v České republice i v Bruselu. Jak bude vypadat váš pracovní týden během předsednictví?
Může Česko ovlivnit jako předsedající stát i postoj celé EU ke třetím zemím?
MT: Bude to neustálé balancování a bilancování mezi zájmy jednotlivých členských států a Unie jako celku, mezi aktuálními potřebami půl miliardy obyvatel a dlouhodobými plány evropských institucí, mezi nároky jednotlivých politik navzájem. Reálně to bude neutichající sled mezinárodních jednání, při nichž se míchají konkrétní informace s ideologickými motivacemi, neustálé moderování debaty o všem, co se Evropské unie týká. JFP: Záleží na agendě předsedy Rady EU a jeho prioritách – někdy jde o přípravu informačních materiálů a rozhovorů pro novináře, jindy o moderování tiskových konferencí po vrcholných schůzkách, neustále pak o sledování toho, co se děje ve skutečnosti v evropských institucích i toho, jak o tom píší média. Je pro vás některé z předchozích předsednictví ukázkové či naopak odstrašující? MT: Výběrem priorit „3E“ jsme se přihlásili jako k inspiraci ke švédskému předsednictví: v roce 2001 bylo v Unii nováčkem, novináři mu vyčítali euroskeptismus a pochybovali o jeho ekonomickém vlivu, když se rozhodlo stát mimo eurozónu. Nakonec bylo ale – mimochodem vzdor vyrovnaným silám s opozicí v národním parlamentu – úspěšné. Za varovné příklady považuji ta předsednictví, která dovolila politickým ambicím jednotlivých politiků zastínit reálné potřeby Unie a nedosáhla téměř ničeho. JFP: Vzhledem k velikosti naší země jsou pro mne inspirativnější některá předsednictví zemí se srovnatelným počtem obyvatel, než těch se čtyřiceti či šedesáti miliony lidí. Ještě jako novinář jsem uznale vnímal předsednictví Dánska, které v roce 2002 připravilo Unii na rozšíření a bylo velmi
otevřené. Přehnaná očekávání vkládaná do evropských obrů naopak vždy nevyzněla – to byla například předsednictví, která se snažila dosáhnout dohody o dnes již pohřbené Smlouvě o ústavě. V čem bude - podle vás - naše předsednictví „české“? MT: Bude sebevědomé a přímé. Obojí někdy na evropské úrovni postrádám. Neznamená to vynucování si pozornosti a prosazování sebe sama, ale jasné moderování debaty u kulatého stolu. Máte-li na mysli nějaký konkrétní přínos, myslím, že by to mohla být s ohledem na řešení dopadů finanční krize třeba naše zkušenost s podobnými otřesy z let 1997-1998. Máme jednoho silného regulátora finančních trhů a ten funguje lépe, než v jiných zemích skupiny až sedmi dozorčích institucí. To je konkrétní český přínos do debaty o vytváření dalších a podle nás zbytečných úřadů. JFP: V otevřenosti, kterou si můžeme dovolit právě jako nováček v předsednickém křesle a která podle mého názoru mnohdy diplomaticky příliš sterilním jednáním chybí, a vzhledem k tomu, že se vždy objeví i nepředvídatelné události, věřím i na českou schopnost improvizace a řešení nečekaných problémů. Přebíráme něco podstatného od
Francie a budeme něco připravovat pro Švédsko?
Na co si bude muset dát ČR pozor?
MT: České předsednictví je prostředním v rámci osmnáctiměsíčního cyklu s Francií a Švédskem. Je to jako štafetový běh: musíte podat maximální výkon sám za sebe, ale jaký kolík a místo předávky je dohodnuto s ostatními. Naše priority Ekonomika, Energetika a Evropa a svět navazují přímo na závěry francouzského předsednictví a totéž chceme my umožnit Švédsku. Za neplánovanou součást přebírané agendy považuji kromě řešení finančních otřesů i rusko-gruzínský konflikt; příměří je základ, dodržování lidských práv a svobod podmínka dlouhodobě udržitelné stability.
MT: Například na novináře: ještě jsme nezačali ani předsedat a já už musel dánskému premiérovi vysvětlovat náš postoj k imigrační politice Unie, protože jeden novinář v Kodani napsal pravý opak toho, co chceme a co shodou okolností chce i Dánské království. Zkratkovitost, nepochopení či přímo zkreslení skutečnosti v médiích nejsou bohužel ničím zvláštním a my často zbytečně ztrácíme čas uváděním věcí na pravou míru.
JFP: Navazujeme na závěrečný summit francouzského předsednictví ve všech hlavních prioritách a Švédsko počítá s tím, že podobně připravíme půdu i pro jeho šest měsíců. Ostatně na tom se s Paříží a Stockholmem dohodla česká vláda v koncepci osmnáctiměsíčního předsednického cyklu. Přebíráme ovšem i věci, které nikdo nenaplánoval: dopady finanční krize a rusko-gruzínský konflikt. Švédsku bychom měli předat agendu, která pokročí v řešení i těchto otázek.
JFP: Na skepsi. Předsednictví je připraveno dobře, ale nedůvěra ve vlastní síly ho může oslabit. Jak se může na evropském předsednictví promítat domácí politika? MT: Nijak. Priority českého předsednictví odrážejí potřeby celé Unie a vycházejí z našich národních dispozic. Jinými slovy: dali jsme si cíle, které jsou dosažitelné, a máme podporu všech zemí sedmadvacítky, bez ohledu na to, zda v nich vládnou konzervativní, liberální či levicové kruhy, a máme i podporu evropských institucí. Opozice může usnadnit či komplikovat technický chod předsednictví, ale věřím, že i ona má zájem na jeho úspěchu. JFP: V agendě předsednictví nulově, je
MT: V to pevně doufám. V oblasti dodržování lidských práv jsou kompromisy nepřípustné a nerozhodné přešlapování v jednání s totalitními či autoritářskými režimy je trestuhodné. V minulosti se takový „nepřístup“ vymstil jak jednotlivým zemím Unie, tak Evropě jako celku. Česko by navíc mělo v tomto smyslu splácet dluh, protože i ono se totality zbavilo s přispěním podpory demokratických zemí. JFP: Vzhledem ke své historické zkušenosti a dlouhodobé orientaci určitě: bude se hlasitěji brát za země a regiony, kde jsou porušována lidská práva, bude podporovat těsnější spolupráci se Spojenými státy, má zájem na posílení euro-izraelských vztahů. Už tím, že bude jako předsednická země v těchto oblastech více slyšet, může je pozitivně ovlivnit. Čím bude Česko ostatním členům EU milé a čím možná protivné? MT: To je otázka spíš pro ně. My budeme především hrát fair play. V týmu a s chutí něco dokázat, ale podle platných pravidel. Pokud tím budeme někomu protivní, dobře mu tak. JFP: Jsme země, která se dokáže bavit s každým a o všem, to bude milé, málokdy se ale necháme přesvědčit o něčem příliš snadno a trváme na svém, to bude protivné. Je předsednictví EU ryzí byrokracie, nebo nabízí prostor i pro „legraci“? MT: Bez ní by to nešlo, Vtip a humor mohou být ventilem politického stresu i urychlujícím katalyzátorem nekonečných debat. Zvláštní je, že se vrcholní politici nebrání vyprávět vtipy sami o sobě, byť jsou někdy velmi drsné. (ekp)
Résumé třetího předsednictví Francie v Radě EU Nikdy snad nedošlo v historii předsednictví k takovému angažování vlády a prezidenta, jako v případě Francie. Nicolas Sarkozy i přes nepředvídané situace nepolevil, krize různých měřítek zvládl a splnil cíle předsednického programu. Odhodláním a nadšením pro Evropu, i ambicemi řídit eurozónu, získal od některých přezdívku „evropský prezident“. Na posledním summitu v Bruselu v rámci francouzského předsednictví před novináři doslova zářil. Spokojený ze svého angažmá hrdě dodal: „Evropa musí být milovaná, chráněná a mít svou identitu. Evropská komise potřebuje mít vůdce a silnou Radu. Musíme riskovat a mít ambice. Předsednictví mi možná bude chybět, ale nemůžete mi vyčítat, že mám tolik rád Evropu.“ A jak to vlastně začalo? Symbolem Francie, Eiffelovou věží. Hned prvního července 2008 rozzářila na půl roku v barvách Evropy pařížské nebe a její štít zdobilo dvanáct žlutých hvězd. Země módy, gastronomie, šperku a Nicolase Sarkozyho obsadila již potřetí předsednické křeslo v Radě Evropy (1995, 2000). Představenými prioritami byly - obrana, imigrace, energie a klima a v neposlední řadě zemědělská politika. O dva týdny později,
13
PUBLICISTIKA
EN č. 12 / 2008
14. července, se do Paříže sjelo několik desítek významných státníků k oslavě národního svátku Francie, ale hlavně k oficiálnímu založení Unie pro Středozemí. „Dlouho jsme o ní snili a dnes je skutečností“, dodal prezident Sarkozy. Krátce nato se však ocitl tváří v tvář nepředvídatelné situaci, kterou byly nepokoje mezi Ruskem a Gruzií. Popadl spis, odjel vyjednávat příměří do Moskvy a Tbilisi a rozšířil v oblastech evropské pozorovatele. Evropa
se ovšem rozdělila na dva tábory - země, které sdílí stejný zájem a mají energetické trhy s Ruskem (Francie, Německo a Itálie) a země poučené z minulých vztahů s Ruskem, a které mu nechtějí ustupovat. Jakmile se Sarkozy vrátil z vyjednávání, evropské nebe zasáhla světová finanční krize. Krachy bank, masové propouštění, zdražování a zániky společností, které nepřežily první vlnu dopadu. Krátce nato byl zvolen nový americký prezident, se kterým Evropa předvídá lepší spolupráci. Představitelé sedmadvacítky se dohodli na záchranném plánu proti ekonomickému úpadku v částce 200 miliard. Na posledním summitu v Bruselu konaném 11. a 12. prosince se však nejvíce diskutovalo o klimatických změnách a kvalitě životního prostředí. „Program s opatřeními ke klimatickým změnám je nejodvážnějším na světě.
archiv ue 2008.fr
S tímto plánem Evropané složili zkoušku věrohodnosti“, dodal prezident komise José Manuel Barroso. Není tajemstvím, že se Francie potýká již delší dobu s imigračními problémy. Kapitolu uzavřela přijetím tzv. Imigračního paktu, který umožní stanovit a regulovat tok přistěhovalců v rámci potřeb pracovních sil členských zemí EU. Ovšem rozhodnutí se příliš nelíbí africkým zemím. Na příští předsednictví čeká dokončení „harmonizační azylové politiky“, jejíž první náčrt byl už navržen. V oblasti společné zemědělské politiky se Francie rozhodla spolu s ostatními členskými zeměmi spustit reformu v roce 2013. Ve scénáři figuruje progresivní zvýšení mléčných výrobních kvót, posléze jejich definitivní zrušení a snížení výrobních dotací. K půlročnímu francouzskému angažmá se vyjádřila německá kancléřka Angela Merkel: „Dnes to už můžeme říct, Francie dobře řídila evropskou loď ve složitých vodách.“ Německý týdeník Die Zeit naopak uvedl:„Nikdy jsme nebyli v Berlíně tolik rozčíleni pařížským stylem, domýšlivostí francouzského prezidenta zůstat u moci v EU, i návalem ponižujících slov na úkor České republiky, podle kterého „Češi nebudou schopni převzít štafetu“ kvůli končící vládě a anti-evropskému prezidentovi.“ Nadpis na titulní stránce jejich týdeníku „Danke, Sarko!“ může být proto chápán jako „těšilo nás, další prosím“. O domýšlivosti prezidenta Sarkozyho se někteří mohli přesvědčit i během proslovu na posledním bruselském summitu v rámci francouzského předsednictví. Se sarkastickým úsměvem a tónem popřál „bonne chance aux Tchèques“ (hodně štěstí Čechům), čímž náramně pobavil v sále přítomné novináře. Poté vyjádřil úctu premiérovi Topolánkovi, který se zavázal ratifikovat Lisabonskou smlouvu v zemi „s euroskeptickým prezidentem“. Ilona Mádrová
Eurocentra informují Webová stránka českého předsednictví spuštěna 1. prosince, měsíc před zahájením českého předsednictví, byl spuštěn oficiální portál českého předsednictví www. eu2009.cz a to hned ve třech jazykových mutacích – v češtině, angličtině a francouzštině. Portál bude v plné verzi spuštěn 1. 1. 2009, kdy začíná české předsednictví. Web byl spuštěn s předstihem proto, aby přinesl veřejnosti základní informace o předsednictví a novinářům možnost se včas akreditovat na akce. Oficiální webová stránka českého předsednictví v Radě EU www.eu2009. cz je hlavním komunikačním nástrojem předsednictví v průběhu první poloviny roku 2009. Web je připraven pro českou i zahraniční veřejnost. Na tomto internetovém portálu se shromažďují všechny důležité informace pro širokou i odbornou veřejnost, zástupci médií zde naleznou informace o akcích konaných během českého předsednictví a dále jsou zde publikovány informace o České republice jako předsedající zemi i Evropské unii, jejích politikách a pozicích ČR k nim. Jednotlivé rubriky jsou napsány čtivou a poutavou formou a doplněny o fotografie, audio-nebo videoukázky, které byly vytvořeny speciálně pro tento portál. Své znalosti o Evropské unii si pak každý může otestovat v některé z připravených interaktivních her a v kvizech s názvem „Evropou bez bariér“. Zajímavostí portálu je také rubrika „chat“ s předními představiteli členských zemí EU. Veškerý chod portálu a jeho denní aktualizaci zajišťuje pětičlenná redakce, která je součástí útvaru místopředsedy vlády pro evropské záležitosti, Alexandra Vondry. Celý tým sídlí v Praze a během důležitých předsednických akcí se jeho část přesouvá přímo na místa jednotlivých jednání. Webová stránka www.eu2009.cz vychází z grafických motivů českého předsednictví EU. Byla navržena s ohledem na co možná nejvyšší uživatelský komfort, přehlednost a přístupnost. Maximální ohled již při jejím vytváření byl brán i na splnění všech pravidel přístupnosti pro handikepované spoluobčany. Obsah jednotlivých sekcí byl vytvářen ve spolupráci s předními českými odborníky z různých oblastí. Portál bude denně aktualizován až do konce předsednictví 30. června 2009. Kompletně on-line ale bude minimálně do konce roku 2011.
Euroskop a české předsednictví Zatímco česká vláda představila 12. listopadu 2008 vizuální styl předsednictví, který navrhl grafik Tomáš Pakosta, vyhlásil Euroskop vítěze soutěže o nejtrefnější synonymum Českého předsednictví Evropské unie. Stal se jím ing. Pavel Moťka a jeho slogan BRUSELENÍ. První den v prosinci zahájil činnost i oficiální internetový portál http://www.eu2009.cz/. Euroskop tak do 30. června 2009 nebude jediným informačním zdrojem vlády o českém předsednictví. Čtenáře Euroskopu čekají původní články ze summitů evropských politiků doplněné již tradičním výběrem z agentur a českého tisku, rešerše důležitých světových médií a rozhovory se zajímavými osobnostmi. Redakce Euroskopu bude speciálně sledovat rozbíhající se kampaň k volbám do Evropského parlamentu. Již v lednu chystáme novou sekci, která představí hlavní parlamentní frakce, jejich představitele, ale hlavně myšlenky. Pro ty, kteří nechtějí číst pouze o předsednictví, chystáme novou rubriku Historické okénko, která představí významné mezníky evropské historie.
CO NA TO EUROPOSLANCI
TIPY EVROPSKÝCH NOVIN
Bude mít probíhající hospodářská krize vliv na projednávaný energeticko-klimatický balíček?
Filmem Janusze Morgensterna zahajuje Polský institut promítání populárního cyklu Polské svátky. 6. ledna od 18 hodin, Malé nám. 1 (vchod: Karlova 27), Praha 1.
Základní odpověď zní velmi jednoduše: ano, probíhající hospodářská krize bude a má vliv na projednávání i výsledné znění norem energeticko-klimatického balíčku. Z toho, co mohu posoudit, bych tento vliv rozdělil do dvou základních úrovní. Samozřejmě, že krize se již nedotkla návrhu Komise, který v době příchodu krize byl již připraven jako parlamentní tisk. Ta první úroveň vlivu na obsah norem souvisí s parlamentní úrovní, tj. s projednáváním těchto norem v Evropském parlamentu. Jestliže se před několika měsíci ozývaly hlasy
poslanců - co a jak odpovíme svým voličům, až se nás za rok ve volební kampani zeptají, co jsme udělali pro ochranu klimatu, tak znění tohoto dotazu se nyní posunulo do roviny – co odpovíme, až se nás zeptají, co jsme udělali pro ochranu pracovního trhu, pracovních míst a zlepšení ekonomické situace. V souvislosti s tím také probíhaly diskuze o tom, zda by přeci jen nebylo vhodnější netrvat na přijetí těchto norem v prvním čtení, ale připustit i možnost druhého čtení, ve kterém by byla dána možnost ostatním europoslancům se k této
legislativě vyjádřit. Začaly se stále silněji ozývat názory, zda takto rychle přijímané normy nemohou mít ve svém důsledku negativní dopad prohlubující právě probíhající hospodářskou krizi. Další úroveň se ukázala při projednávání obsahu těchto norem s Radou. Francouzské předsednictví se stále více a více potýká s pochybnostmi ze strany některých členských zemí, zda je nyní správná doba pro přijímání takto závažné legislativy, která již sama o sobě může podkopávat konkurenceschopnost Evropy a v zájmu
vyššího globálního cíle může evropské ekonomice způsobit nenapravitelné ztráty. Silně v tomto ohledu zaznívá hlas Itálie nebo Polska. Jsem tedy přesvědčen, že na výsledném názoru Rady se krize podepsala. Z mého soukromého pohledu krizi považuji jako určitou záchrannou brzdu vytvářející zpětnou vazbu na průběh celého legislativního procesu a myslím si, že ve svém důsledku bude mít pozitivní vliv na výslednou podobu klimatického balíčku. Miroslav Ouzký, europoslanec
Na první pohled se zdá, že navrhovaná opatření v klimatickém balíčku jsou příliš razantní. Myslím si ale, že je to dobře, protože i když z něho ubereme, bude to pořád užitečný dokument. Odpor představitelů průmyslu bude ale velmi tuhý a předpokládám, že v době celosvětové krize částečně úspěšný.
Koneckonců zaměstnanci průmyslových podniků jsou voliči, a tak jistě dojde k tomu, čemu se říká ‚diktatura volební urny‘. Již dnes se ozývají hlasy nejen jednotlivých lobbyistů, ale i celých odvětví průmyslu (například automobilového), které tvrdí, že by důsledné uplatňování klimatického balíčku
vedlo k ekonomickým ztrátám, ne-li ke katastrofě.“ Kroky v rámci boje proti globálnímu oteplování se v době celosvětové finanční a nyní již i hospodářské krize pravděpodobně o něco zpomalí. Proto předpokládám, že výsledkem bude oddálení všech kroků. Konec konců se tak děje
v poslední době téměř na všech summitech EU, aby byli všichni spokojeni, tak se účinnost dohodnutých opatření odsune a osobně mám dojem, že si pak účastníci summitu v duchu říkají: „ono to nějak dopadne“. Richard Falbr, europoslanec
Vlámské zastoupení v Praze a Prague Ballet Gala představí již počtvrté výběr toho nejlepšího ze světa baletu. Informace na www.pragueib.com. 9. ledna v 19.30 hod., Státní opera, Legerova 75, Praha 1. Goethe-Institut si na druhé lednové pondělí připravil autorské čtení s Arturem Beckerem. Minulost ožívá a začíná ovládat přítomnost. 12. ledna od 19 hodin, Masarykovo nábřeží 32, Praha 1. První výstava děl Joana Brossy po jeho smrti v roce 1998 ve výstavním sále Institutu Cervantes zahrnuje vizuální básně, instalace, knihy, časopisy, objektové básně a plakáty tohoto katalánského básníka. Výstava je přístupná do konce ledna. Na Rybníčku 6, Praha 2 Kytarista András Csáki přijal pozvání Maďarského kulturního střediska a chystá vystoupení na jeho půdě v Praze u příležitosti Dne maďarské kultury. 22. ledna od 19 hodin, velký sál MKS, Rytířská 25-27, Praha 1. Výstava Dílo Adolfa Loose ve fotografiích Waltera Zedniceka, která se představila koncem minulého roku v Brně, se přestěhovala do Prahy. V Rakouském kulturním fóru bude k vidění do 30. ledna. Jungmannovo náměstí 18, Praha 1. Rumunský kulturní institut vás ve spolupráci s Národním historickým muzeem zve na výstavu dokumentárních fotografií Po čtyřiceti letech 1968 – 2008. Expozice dokumentárních fotografií je věnovaná čtyřicetiletému výročí Pražského jara. Anglická 26, Praha 1. Výstava je otevřena do 30. ledna. Pavel Farkaš
14
PREZENTACE
EN č. 12 / 2008
MERRY CHRISTMAS AND HAPPY NEW YEAR FROHE WEIHNACHTEN UND EIN GLÜCKLICHES NEUES JAHR SZCZESLIWEGO NOWEGO ROKU DOG ÚJ ÉVET BOLDOG
EN č. 12 / 2008
ZUSAMMENFASSUNG Tschechien an der Spitze der Union Alle 27 Mitgliedstaaten widmen Aufmerksamkeit auf den Anfang der tschechischen EU-Ratpräsidentschaft. Medien im Ausland fragen, ob dieses junge Land ohne Euro, mit einer Regierung, die keine Mehrheit im Parlament hat und mit vielen Euroskeptikern mit dem Präsidenten an der Spitze, schafft es die Erwartungen nicht zu enttäuschen. Wenn es die Union als eine starke Demokration, die gemeinsame Debatten moderieren wird und Raum nicht nur für eigene klar formulierten Ansichten aber auch für Ansichten den Anderen finden wird, führen wird, dann wird sie es schaffen. Und damit auch seine Prioritäten durchsetzen wird.
Mammi, Papi, hier bin ich Es sind Probleme, die Marie und Joseph nicht überwinden mussten. Kurz nach Tagen, an denen sich die christliche Zivilisation an den Geburt Christi erinnert, ändert sich das System der Mutterschaftsurlaube in der Tschechischen Republik und Leute sind verwirrt. Es geht nicht um die finanzielle Hilfe. Immer mehr Eltern haben große Schwierigkeiten ihre Kinder in einem Kindergarten zu platzieren. Probleme sind auch mit Rückehren der Frauen zur Arbeit. Ähnliche Probleme löst die ganze EU. „Wir wollen Arbeitgeber durch Rabatte an Sozialversicherung und durch Aufhebung der minimalen Bezahlung der Krankenversicherung überzeugen, dass sie Eltern kleiner Kinder als Teilzeitarbeiter anstellen“, sagt Minister für Arbeit und Soziales Petr Nečas.
Czech Republic heading the EU The Czech Republic will be heading the European Union as a country that has bad experience with „Big Brothers“ and international treaties limiting its sovereignty. But also with an extensive reform of national legislation and with a transition from state to market economy. All 27 mem-
bers set their eyes on Czech presidency and although representatives of member countries have uttered their trust and support, foreign media ask if it can fulfil the expectations as a young country, without the unified currency Euro, with a government without a majority in parliament, and in
addition with loud Eurosceptics, headed by the President. It will succeed if it leads Twenty-seven countries as a strong democracy, which moderates collective debates and besides its own opinions also provides room for the others. And its priorities will succeed as well.
Mom, dad, here I am These are problem, which Mary and Joseph did not need to solve. A few days after Christian civilization recalled the birth of Jesus Christ, the system of maternity leave changes in the Czech Republic and people are confused. And this does not concern only contributions. More and more parents have great difficulties with placing their children in nurseries, returns of women back to work are also problematic. Similar questions are solved in the
whole European Union. „We want to persuade employers to create part-time jobs for parents of small children by reductions of social insurance and abolition of minimum payments of health insurance. In the category of women aged 20 to 49 years with at least on child under 12 years, less than four percent of mothers have their part-time jobs. In neighbouring Austria or Germany, this number reaches one third, in the Netherlands even
more than a half,“ describes Minister of Labour and Social Affairs, Petr Nečas. „By far we are not approaching what we wanted. Child care also has a fundamental effect on demographic ageing, without high-quality supporting services it is less likely that young pairs will decide to have babies,“ said Euro Commissioner for Employment, Social Affairs and Equal Opportunities Vladimír Špidla.
Probleme der Eltern „Frauen, die trotz ihrem Mutterschaftsurlaub arbeiten, fühlen sich psychisch besser und ihr Wert auf dem Arbeitsmarkt sinkt nicht so drastisch, als wenn sie die Arbeit für eine bestimme Zeit verlassen. Lösung sind Teilzeitarbeiten mit flexibler Arbeitszeit, Home Office oder die Möglichkeit eine Arbeitstelle mit mehreren Personen teilen,“ sagt Jana Reznerová aus der Firma Manpower über die Möglichkeiten der Frauen. „Aus einer in der Slowakei durchgeführten Studie ergibt sich, dass junge Familien Hilfe bei Gewinnung eigenen Wohnens bewillkommnen würden. An der zweiten Stelle ist Nachfrage nach Diensten für Kinder. Großer Wert wird auf das Schulwesen und Gesundheitswesen gelegt. Das sind Gebiete, die in erster Reihe unterstützt werden sollten, behauptet Jarmila Filadelfiová aus dem Institut für öffentliche Fragen in Bratislava.
Der slowakische Euro BRATISLAVA - Ab Januar 2009 wird die Slowakei das 16. Land der Eurozone und die Zahl der mit Euro zahlenden Europäer steigt auf 323 Mio. Die Vorbereitungen auf die Annahme der neuen Währung gipfeln und die Europäische Kommission nimmt die Slowakei immer unter die Lupe. Am 1. Dezember fing Verkauf 1,2 Mio. Stücke der sogenannten Startpäckchen (45 slowakische Euromünzen im Wert 500 Slowakische Kronen also 16,60€. Interesse ist höher als erwartet. In fünf Tagen waren die Päckchen aus. Es gibt Leute, die es als Weihnachtsgeschenk kauften. Und manche Firmen gaben sie als Bonus ihren Angestellten.
RÉSUMÉ La République tchèque à la tête de l‘ Union européenne Le début de la présidence tchèque au Conseil de l‘Union européenne attire l‘attention de l’ensemble des 27 états membres. Les médias internationaux se demandent si un tel pays : jeune, sans la monnaie commune, dont le gouvernement n’a pas la majorité au parlement et où l’on compte de nombreux eurosceptiques, avec leur tête le président lui même, sera capable de ne pas décevoir les attentes. S‘il réussit à mener l‘Union comme une forte démocratie, à modérer les débats communs, à donner de l‘espace aux autres en dehors des propres avis clairement formulés, il réussira aussi avec ses priorités.
Maman, papa, me voila! Ce sont des problèmes, que Marie et Joseph n’avaient pas à gérer. Quelques jours après la commémoration de la naissance du Christ par la civilisation chrétienne, le système de congés de maternité en République tchèque change et la confusion s’installe. Il ne s‘agit pas que des allocations. De plus en plus de parents ont de grands difficultés avec le placement de leur enfant à l‘école maternelle. Le retour des femmes au travail est aussi problématique. Des préoccupations similaires occupent l‘Union européenne entière. „Nous aimerions convaincre les employeurs de créer du travail à temps partiel pour les parents d’enfants en bas âge, en compensation de la réduction de l‘assurance sociale et de la suppression du paiement de l‘assurance-maladie“, déclare le ministre du travail et des affaires sociales Petr Necas.
Le travail à temps partiel n‘a pas trop la côte
Arbeitsverkürzungen sind nicht „in“ Das slowakische Institut für Arbeits- und Familienforschung fasste eine Studie über Familienbedürfnisse der Arbeitnehmer zusammen. Laut dieser Studie bieten nur 6,5% der Firmen Arbeitsverkürzungen und flexible Arbeitszeit nur 7% der Firmen an. Die Firmen würden eine bessere Legislative in Sozialsachen, bessere Finanzierung der jeweiligen Zuschüsse vom Staat für Familien und Eltern und Ermäßigung der Steuern als für Arbeitgeber so auch für Arbeitnehmer bewillkommnen.
15
ZUSAMMENFASSUNG/SUMMARY/RÉSUMÉ
Part-time jobs are out of fashion The Institute for Labour and Family Research conducted a study „Family needs of employees“. Among other things, it claims that like in other countries, also in Slovakia companies try to apply certain culture, which would enable employees to harmonize their labour service with family needs. It revealed that as far as part-time jobs are concerned, only 6.5 percent of companies offer
such possibility and less flextimes are offered by less than 7 percent of companies. When labour and family duties are being accorded, also companies must solve various problems. The main problems are the absence of ill employees, especially in small and middle-sized companies, in companies, where women make up more than a half of staff,
when companies own domestic and foreign capital and do not have trade unions. On the other hand, companies would welcome higher involvement of the state, better financing of existing state allowances for families and parents or reduction of payments, taxes for both employers and employees, and decrease of tax burden.
Problems of parenthood: Jaroslava Rezlerová from Manpower company “Women working also during their maternity leave are much better off mentally and their value on the labour market does not fall so dramatically compared to women who completely leave their jobs for some time. The solution can be found in part-time jobs with flexible working hours, work-from-home jobs (home office) or a possibility of sharing one working position by more people. A company’s nursery can be a compromise and a solution for both sides. Parents can pick up their children when they finish at work, they do not have to waste time by long travelling and always have a day-care guaranteed in case of any work situation. The company profits from the flexibility of its employees and gains many other advantages, like e.g. tax benefits“.
Jarmila Filadelfiová from the Institute for Public Affairs in Bratislava The decision of pairs to have babies does not depend on one benefit only, but on a much wider spectrum of conditions, like the feeling of certainty and stability, future perspectives, estimated ability to give children good education and support their needs, etc. Surveys performed in Slovakia show that young families would welcome a support for gaining separate living. The second place is taken by a demand for child services, great emphasis is also put on a provision of high-quality educational system and good health care. So, these are areas where the support of young families should be primarily aimed.
European Commission: „Change should run smoothly“ BRATISLAVA - From January 2009, Slovakia will become the sixteenth country of the Eurozone and the number of Europeans using the common currency will increase to 323 million. Preparations for the adoption of the new currency are reaching a peak and Slovakia is still under close watch of the European Commission. „I look forward to welcoming Slovakia in the Eurozone in January. In the last months, Slovakia has
made an outstanding progress in dispatching the preparations, informing public about Euro and assuring citizens that their fears of increasing prices are being appropriately attended. I am convinced that everything will run smoothly and I call on Slovakia to apply stable and healthy budget and macroeconomic policies, which will allow it to fully use the advantages of Euro,“ said Joaquín Almunia, Euro Commissioner for
Economic and Monetary Affairs. The sale of 1.2 million pieces of so-called start-up packages (45 pieces of Euro coins with Slovakian side worth SKK 500, i.e. EUR 16.60) started on 1st December. The interest outmatched all expectations and packages were selling like hot cakes. Many people consider them to be good Christmas presents, some companies even give them to their employees as bonuses.
L‘institut de recherche sur le travail et la famille a élaboré une étude concernant „Les besoins familiaux des employés“. Selon elle, seulement 6,5% des entreprises propose du travail à temps partiel et presque 7% des entreprises propose une flexibilité du temps de travail. Les sociétés souhaiteraient un plus fort engagement de l‘État dans la législation sociale, un meilleur financement des allocations familiales existantes et aussi la diminution des versements d’impôts des employeurs et des employés, sans compter la diminution de la charge fiscale.
Les problèmes parentaux „Les femmes qui travaillent aussi pendant leur congé maternel se sentent mieux psychiquement et leur valeur sur le marché du travail ne diminue pas aussi drastiquement que si elle quittait totalement le travail pour un certain temps. Les solutions reposent sur le travail à temps partiel, l’aménagement flexible des horaires de travail, le travail à la maison (home office) ou à la possibilité de partager son poste avec plusieurs autres personnes“, résume ainsi Jaroslava Reznerova de la société Manpower à propos des différentes possibilités d’insertion des femmes. Selon les recherches effectuées en République slovaque, les jeunes familles aimeraient bénéficier d’un soutien à l’accès au logement indépendant, d’un service pour les enfants mettant l’accent sur la qualité de l‘éducation et des soins de santé. Ce sont des domaines que les allocations aux jeunes familles devraient privilégier dans un premier temps, déclare Jarmila Filadelfiova de l‘Institut des questions publiques à Bratislava.
L‘euro slovaque BRATISLAVA - A partir de janvier l‘année prochaine, la Slovaquie deviendra le seizième pays de la zone euro et le nombre d‘Européens qui utilisent la monnaie commune passera à 323 millions. Les préparations pour accepter la nouvelle monnaie touchent à leur fin et la Slovaquie est toujours sous la surveillance de la Commission européenne. Au 1er décembre, la vente de 1,2 millions de kits de démarrage composés de 45 pièces de monnaies en euro avec une côté slovaque de valeur 500 SK (16,60€) a commencé. Ces pièces ont suscité un fort engouement et ces paquets sont partis en cinq jours. Certains le considère comme un convenable cadeau de Noël et certaines entreprises le donnent à leurs employés comme bonus.
16
ČR A EVROPSKÁ UNIE
EN č. 12 / 2008
Dovolená na českých horách osmkrát jinak Zimní dovolená nemusí nutně znamenat jen Alpy nebo Pyreneje. Přesvědčte se, že si skvělou zábavu na sněhu můžete užít i v Česku. Nečekejte superdlouhé sjezdovky, ale zato svahy různé náročnosti, snowparky, bobové nebo sáňkařské dráhy. Výborné podmínky tu mají běžkaři, pro které jsou pravidelně udržovány stovky kilometrů běžeckých tratí. Na českých a moravských horách se navíc v posledních letech hodně investuje: zlepšuje se kvalita sjezdovek, v provozu jsou nové lanovky a rozšiřuje se také nabídka volnočasových aktivit v zimních střediscích.
HORY PRO ZKUŠENÉ LYŽAŘE Ideální podmínky pro náročnější lyžaře nabízejí horská střediska v Krkonoších (www.ergis.cz). V nejvyšších českých horách se nacházejí známá střediska - Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Černá hora - Janské Lázně, Harrachov a Rokytnice nad Jizerou. Samozřejmostí jsou kvalitní ski servisy, půjčovny lyžařského vybavení či lyžařské školy. Skiareál Špindlerův Mlýn (www.skiareal.cz) je s 25 km sjezdových tratí, 90 km běžkařských tratí, 11 vleky a 5 lanovkami, širokou nabídkou ubytování i volnočasových aktivit stále považován za jedničku mezi českými středisky. Zakoupený skipas využijete v areálech Svatý Petr, Horní Mísečky, Labská, Hromovka a Medvědín. Hlavní lyžařské areály Svatý Petr a Medvědín spojují linky skibusu. Sjezdové tratě ve Svatém Petru patří díky svému převýšení mezi nejkvalitnější v ČR, což potvrzují i významné sportovní akce, které se zde pravidelně konají. (Cena
1950/1260 Kč.*) SKIREGION.CZ (www.skiregion.cz) zastřešuje největší lyžařskou oblast v České republice, nacházející se na pomezí západních Krkonoš a Jizerských hor. Lyžařská střediska Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Paseky nad Jizerou, Rejdice a Příchovice společně nabízejí 6 lanových drah, 36 vleků, 40,5 km sjezdovek a 200 km upravovaných běžeckých tratí. Lyžařské středisko Harrachov (www. skiareal.com) s řadou sjezdových a běžeckých tratí znají dobře fanoušci skoků na lyžích. Na zdejších skokanských můstcích padlo několik světových rekordů a na závodech světového poháru se tu pravidelně potkává skokanská špička. V Rokytnici nad Jizerou (www.rokytnice.com) si díky rozmanitému terénu (n. v. 620–1315 m) výborně zalyžují začátečníci i ti nejzkušenější. V areálu jsou v provozu dvě moderní čtyřsedačkové lanovky. (Cena 1680/1350 Kč.*) Skiareály Pec pod Sněžkou (www.skipec.com), Černá hora - Janské Lázně a Velká a Malá Úpa spojily svou nabídku pro lyžaře pod hlavičkou Skiarena Krkonoše. Skiarena zahrnuje 4 lanové dráhy, 31 lyžařský vlek a 28 km sjezdových tratí. Mezi stře-
disky jezdí v zimní sezóně pravidelné linky skibusu. Skiareál Černá Hora (www.cerna-hora.cz) v Janských Lázních se může pochlubit novou 8 místnou kabinkovou lanovkou, jedinou svého druhu v ČR. Nároční lyžaři ocení jedny z nejdelších sjezdových tratí v Česku, rodiče zase cvičné louky pro děti. (Cena 1670/ 900 Kč.*) Jizerské hory a město Liberec, Liberec a televizní vysílač Ještěd, nerozlučná spojení a zároveň výborné podmínky pro lyžování na severu Čech. Do areálu Ještěd (www. snowhill.cz) pohodlně dojedete tramvají, při lyžování vám budou k dispozici 4 lanovky a 6 vleků. Hlavní město je jen hodinu cesty odsud, takže sem z Prahy zajíždějí pravidelné linky skibusu. Vítanou možnost relaxace v aquaparku nebo při bowlingu nabízí multifunkční Centrum Babylon (www.babylon-lbc.cz). (Cena 1200/800 Kč.*) Zatímco Tanvaldský Špičák (www. skijizerky.cz) je díky tratím rozdílné obtížnosti vhodný pro všechny lyžaře, jsou střediska Bedřichov a Severák určena především pro rodiny s dětmi. (Cena Tanvaldský Špičák 1350/ 1000 Kč.*) HORY PRO BĚŽKAŘE Česká republika je světovou velmocí v běžeckých dálkových trasách, které jsou často vedeny po hřebenech hor. Všechny trasy jsou dokonale značeny a pravidelně udržovány. V Krkonoších je v sezóně k dispozici přes 550 km dobře vyznačených běžeckých cest, mnoho z nich na-
vazuje na devadesátikilometrovou Krkonošskou lyžařskou magistrálu. Jizerskými horami prochází cca 115 km upravovaných běžeckých tratí Jizerské magistrály. Kvalitně udržovaná síť lyžařských tras v Národním parku Šumava přispívá nejen k pohodlí sportovců, ale i k ochraně přírody. V Beskydech je pro běžkaře upravováno více než 100 km tras. Mezi nimi např. Lysohorská magistrála, běžecké trasy v okolí Pusteven či traverzové cesty Těšínských Beskyd. Také běžecká magistrála v Jeseníkách nabízí vše, co si jen můžete přát: holé pláně, hluboké lesy, daleké výhledy, prudší i pozvolné sjezdy a stoupání… HORY PRO RELAXACI Spojit zimní sporty a relaxaci v lázních můžete v České republice hned na několika místech. V blízkosti Krušných hor najdete nejznámější české lázně Karlovy Vary (www. karlovyvary.cz), Mariánské Lázně (www.marienbad.cz) a Františkovy Lázně (www.franzensbad.cz). Největším lyžařským střediskem Krušných hor je Skiareál Klínovec (www.klinovec.cz), vzdálený přibližně 120 km od Prahy. Všechny trati jsou uměle zasněžovány, takže se lyžuje i při nízké sněhové pokrývce. V Božím Daru (www.bozidar.cz), nejvýše položeném městečku ve střední Evropě, jsou k dispozici sjezdovky lehké až střední obtížnosti. V lázních Jeseník (www.priessnitz. INZERCE
PF 2009 Přeji Vám příjemné prožití vánočních svátků a mnoho zdraví, štěstí a osobních i pracovních úspěchů v roce 2009. Wish you Merry Christmas and health, prosperity and happiness in the New Year 2009.
Oldřich Vlasák poslanec Evropského parlamentu/ Member of the European Parliament předseda Svazu měst a obcí ČR/ President of the Union of Towns and Municipalities of the Czech Republic výkonný prezident CEMR/ Executive President of the Council of European Municipalities and Regions
cz) vznikl první vodoléčebný ústav na světě a v Jeseníkách se nachází i nejvýše položené lyžařské středisko v ČR - skiareál Praděd–Ovčárna (www.figura.cz). Lyžovat a těšit se z krásné přírody Jeseníků můžete také v ostatních areálech: v Červenohorském sedle (www.skiklub-su. cz) se 4 sjezdovkami nebo v Klepáčově (www.klepacov.cz) a Ramzové (www.bonera.cz). (Cena Praděd 1100/700 Kč.*) HORY PRO RODINY S DĚTMI Nedotčená příroda, menší lyžařská střediska, lehké až středně obtížné sjezdovky, rodinné balíčky – to jsou ideální podmínky pro rodinnou dovolenou, které nabízejí areály na Šumavě, v Orlických horách a Beskydech. V nejmodernější české středisko se má počátkem prosince proměnit šumavský Skiareál Lipno (www.lipno. info). Díky velkým investicím se tu rozjedou hned tři 4sedačkové lanovky a 3 pohyblivé koberce, dojde k prodloužení stávajících sjezdovek a garantováno bude také 100% zasněžování. Lipno se profiluje jako rodinné středisko s moderním výukovým hřištěm nebo vyhřívanou hernou pro děti. Rodinné a dětské slevy jsou zde samozřejmostí, společné zážitky je možné ještě znásobit v aquaworldu Lipno. (Cena 1400/980 Kč.*) Na rodinu s dětmi myslí rovněž v šumavském středisku Špičák (www. spicak.cz), kde jsou v provozu kromě čtyřsedačekové lanovky také čtyři dětské vleky. (Cena 1175/ 790/2350 Kč.*) Orlické hory (www.orlickehory.cz) zvou do lyžařských středisek Deštné a Říčky, moravské Beskydy do areálů Pustevny (www.skialpin.cz) a Bílá (www.skibila.cz). HORY PRO FANOUŠKY ZIMNÍCH SPORTŮ Seriál významných sportovních akcí v Česku zahájí běžecký závod Zlatá lyže v Novém Městě na Moravě (31. 12. 2008 – 1. 1. 2009). Ten je součástí FIS Tour de Ski (www.tour-de-ski.com), jehož druhá etapa se 29. 12. 2008 poběží opět v Praze. Sportovní akce číslo jedna v roce 2009 potěší právě fanoušky zimních sportů. V Liberci se od 18. 2. do 1. 3. 2009 uskuteční FIS Mistrovství světa v klasickém lyžování (www.liberec2009.com). Prezidentka podniku a zároveň vynikající bývalá běžkařka Kateřina Neumannová slibuje divákům souboje lyžařské špičky v moderním areálu. Legendou mezi běžeckými závody se za 42 let trvání stala Jizerská padesátka, která odstartuje v Bed-
řichově 11. 1. 2009 (www.jiz50. cz). Mezi netradiční sportovní akce se řadí nejtěžší středoevropský etapový závod psích spřežení Šediváčkův long - 21.–25. 1. 2009 (www.czechlongtrail.com). HORY PRO SNOWBOARDISTY Svůj prostor na českých horách mají i snowboardisté. Snowpark ve Svatém Petru s řadou skoků, crossovou tratí a prostorem pro akrobatické lyžování dobře znají čeští a zahraniční závodníci. V snowparku v Horních Mísečkách mohou změřit své síly zkušení borci, ale i začátečníci. Další snowparky najdete také v Peci pod Sněžkou, Harrachově nebo Božím Daru, třetím rokem smějí snowboardisté i na Lysou horu. V Tanvaldském Špičáku v Jizerských horách je snowpark pro začátečníky i pokročilé a kvalitním snowparkem disponují rovněž krušnohorský Klínovec a šumavský Špičák. HORY PRO HRAVÉ… Výbornou zábavou pro lyžaře i nelyžaře jsou sáňkařské dráhy. Černou horu a Janské Lázně spojuje 3,5km Zvonková cesta, po níž se jezdilo na sáňkách už před 100 lety (www.janskelazne.cz). U Špindlerovy boudy v Krkonoších začíná další čtyřkilometrová sáňkařská jízda (www.sankarska-draha.cz). Zalíbilo se vám svištění větru v uších při prudkém sjezdu? Zkuste jízdu na bobové dráze ve Špindlerově Mlýně a Harrachově (www.bobovka.cz). Při snowtubingu se zase spustíte dolů ledovým korytem na speciálních nafukovacích duších a na snow trampolíně se vyřádí především děti (www.activeguide.cz). Nudit se určitě nebudete ani při jízdě na sněžném skútru nebo na čtyřkolkách. Při snowkitingu vás dopředu požene vítr opírající se do kitu, při motoskijöringu dokonce terénní motocykl! HORY PRO NETRADIČNÍ ZÁŽITKY S historií Harrachova je úzce spjata výroba skla a ve zdejší sklárně s muzeem skla (www.sklarnaharrachov.cz). Můžete nově vyzkoušet také pivní lázně. Ty první byly otevřeny v rodinném pivovaru Chodovar (www.chodovar. cz) nedaleko Mariánských Lázní, na své hosty čekají také nové lázně v Beskydech (www.pivnilazne.eu). Přehled všech zimních středisek v České republice najdete na webových stránkách www.holidayinfo.cz nebo www.ceskehory.cz. *cena za třídenní skipas v hlavní sezoně dospělý/dítě/př. rodina Markéta Chaloupková, CzechTourism
