EGZAMIN RESORTOWY Z JĘZYKA CZESKIEGO Grudzień 2007 r. I. NAPIŠTE OBSAH PŘEČTENÉHO ČLÁNKU. Pražské jaro 1968 a probuzení občanské společnosti Blíží se doba, kdy si připomeneme výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy,
která
krvavě
potlačila
československý
model
cesty
k
socialismu, takzvané Pražské jaro. Během tohoto období - necelých osmi měsíců - prodělala československá společnost výrazné změny. Snad nejhodnotnějším výrazem obecného uvolnění bylo probuzení a rozvoj občanské společnosti. O svá práva se hlásily národnostní menšiny, vznikly na státu nezávislé odbory, etablovala se politická hnutí, stávající
strany
Národní
fronty
se
snažily
přizpůsobit
méně
dogmatickému ovzduší a obnovení své činnosti ohlásila s KSČ "sloučená" sociální demokracie. V lednu 1968 vystřídal Antonína Novotného ve funkci prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandr Dubček. Tato personální a v mnoha ohledech symbolická změna je považována za počátek obrodného procesu KSČ i československé společnosti. Čecha Antonína Novotného, který se příliš netajil svými protislovenskými názory, vystřídal v čele strany Slovák Alexandr Dubček. K předním úkolům nového dubčekovského vedení patřilo vyřešit nové státoprávní uspořádání československého státu; v této souvislosti se začalo hovořit o federativním uspořádání. "Slováci se dlouhodobě, už od roku 1918, necítili v Československu jako ve svém státě. Právě demokratizační proces v roce 1968 otevřel tuhle otázku znovu, stejně jako ji otevřel rok 1938, stejně jako ji otevřel rok 1918. Z novinových článků i z vystoupení slovenských delegátů v
Národním shromáždění je znát základní slovenský pocit, že se v Československu cítí jako nájemníci, ne jako plnoprávní občané svého státu, ale jako nájemníci. Tato otázka se zvláště odrážela na stránkách Kultúrneho života, což byl časopis Slovenského svazu spisovatelů. /…/" říká historik Jiří Hoppe z Akademie věd a dodává, že české požadavky po demokratizaci a slovenské po státoprávním uspořádání od sebe nelze oddělovat: "/…/ Češi, kteří měli co dělat se Slováky, měli slovenské přátele nebo část rodiny žila na Slovensku, tak si už hned od počátku, od ledna 1968, uvědomovali, že není možné pokračovat v tehdejším tzv. asymetrickém modelu československého státu, že je potřeba změnit politický systém směrem k federaci, což byl dlouhodobý požadavek ze slovenské strany. Pohyb občanské společnosti v Čechách a na Slovensku byl tudíž zákonitě posunut jinam, protože pro Slováky byla nejdůležitější a nejstěžejnější otázkou zrovnoprávnění s dominantním a větším českým národem. Pro český národ, který v Československu získal svou státnost a měl tyto otázky vyřešeny a cítil se jako státotvorný národ bez jakýchkoliv omezení, byly požadavky demokratizace a demokracie na prvním místě." Československé
státoprávní
uspořádání
bylo
nakonec
vyřešeno
zákonem o federaci z 28. října 1968 s platností od ledna následujícího roku. Důležitým bodem přípravy federace bylo ustavení České národní rady, kterou Národní shromáždění zvolilo v červnu a jejímž předsedou se stal Čestmír Císař. Se svými požadavky se hlásily také národnostní menšiny. Všechny požadovaly záruky politické, kulturní a hospodářské rovnoprávnosti a přiměřené zastoupení ve státních orgánech. Jejich emancipační požadavky obecně upravil zákon o postavení národností rovněž z 28.října 1968. Kromě toho měla každá menšina vlastní
požadavky. Ukrajinci chtěli vytvořit Radu Rusínů, polská menšina prosazovala u vlády ustavení sekretariátu pro národnostní menšiny a Cikáni požadovali uznání za menšinu a nově vzniklý Svaz Cikánů-Romů právo vydávat svůj tisk. Jiří Hoppe však považuje za nejzajímavější aktivitu Němců: "V českých zemích žilo v té době přes sto tisíc bývalých Sudetských Němců, nyní československých občanů německé národnosti. Tito lidé neměli od konce války možnost založit ani kulturně-osvětový spolek a právě Pražské jaro pro ně otevřelo možnost hlásit se o svá národnostní práva; v létě 1969 pak byl založen Německý kulturně-osvětový spolek." Politické změny na jaře 1968 se nevyhnuly ani Československému svazu mládeže, jediné oficiální organizaci pro mladé. Latentní krize v jeho řadách se změnila v krizi reálnou a vyústila v rozpad ČSM. Nové vedení, které nastoupilo v březnu 1968, uznalo skutečný stav organizace a přetvořilo ji na federativním principu. Mládež se ale už tou dobou organizovala mimo ČSM, činnost obnovil Junák, Skaut, ustavila se Tábornická
unie
a
mnoho
dalších
organizací.
Na
troskách
Československého svazu mládeže vznikla organizace další a sice: "Svaz vysokoškolských studentů Čech a Moravy, což byla velmi vlivná organizace, která měla zčásti i politické ambice a která se vyjadřovala k jednotlivým
událostem
Pražského
jara
a
své
doby.
Svaz
vysokoškolského studentstva získal na základě iniciativy Zdeňka Mlynáře od státu - dokonce po invazi - povolení k oficiální činnosti. Ovšem v průběhu roku 1969, kdy se mládežnické organizace opět sjednocovaly, Svaz zanikl a byl zrušen jako nepotřebná organizace a jeho členové vstoupili do Svazu socialistické mládeže." Autor: Herbert Brynda
II. PŘELOŽTE DO POLŠTINY
Co potřebuje občan Evropské unie k dlouhodobějšímu pobytu, tedy delšímu než 90 dnů? "Vstupem do Evropské unie budou mít občané unie právo zvolit si, zda budou chtít požádat o povolení k pobytu. Bude na nich, jestli se rozhodnou, zda přijdou na úřad cizinecké policie a požádají o povolení k pobytu, nebo se rozhodnou, že budou pobývat na území České republiky a nebudou žádat o povolení k pobytu. Stručně řečeno je právem občana Evropské unie, aby požádal o povolení k pobytu, ale není to jeho povinností. Tudíž ti cizinci, kteří budou chtít pobývat u nás déle než tři měsíce, mají možnost požádat o vydání tzv. zvláštního pobytového povolení. "
III. ZPRACUJTE JEDNO Z UVEDENÝCH TÉMAT / PŘIBLIŽNĚ 200 SLOV/ 1. U nás v Evropě (úvaha o evropské integraci)
2. Slušnost, úcta, tolerance – archaizmy v dnešní společnosti (úvaha)
3. Teprve, když poslední strom bude vykácen, poslední řeka otrávena, poslední ryba ulovena, zjistíme, že peníze se nedají pozřít.“ [Green Peace] (úvaha)
IV. DOPLŇTE CHYBĚJÍCÍ SLOVA Česká zahraniční politika se v poslední době dost často stává předmětem vášnivých debat mezi vládní koalicí a opozicí. Její kritici …… …….……. /1/, že není konzistentní, vládními představiteli prosazována nedůsledně a nedostatečně, hlavou státu pak rozporuplně. Politologa Bohumila Doležala jsem se zeptal na …………….…. /2/ názor. "Já si myslím, že ty výtky spadají celkově ………….……. /3/ všech výtek, které opozice činí vládě, a že je to kritika ……….……….. /4/ základě zásady 'bez nás si ani ruce neumejou' a konfrontace, která připodobňuje českou politiku vlastně už od ustavení této Topolánkovy vlády k jakési studené politické válce. Čili já bych ty výtky nepřeceňoval. Je třeba to vzít konkrétně, případ po …………….…. /5/." Co podle Vás ………….……. /6/ neúspěch Česka při volbě nestálého člena Rady ………….……. /7/ OSN? Podepsala se na něm skutečně vláda? "Ano a ne. Za …………….…. /8/ je nesmysl tvrdit, že to ovlivnilo Klausovo stanovisko k globálnímu oteplování a k úloze člověka při tom. To myslím není pravda. Nejsem si také ………….……. /9/ tím, jestli vláda opravdu něco zanedbala nebo nezanedbala. Mně se zdá být …………… .…. /10/ to, že naší kandidatuře byli velmi nepříznivě nakloněni Rusko a Čína …………….…. /11/ důvodů pochopitelných - z Ruskem máme …… …….……. /12/ vztahy kvůli radaru a Čína je jaksi země poněkud jiného ustrojení než Česká republika a kromě toho …………….…. /13/ větší a vlivnější. A zřejmě se těmto zemím nelíbí, že by v Radě bezpečnosti zasedl člen NATO a Evropské unie, navíc v současné době zatím relativně loajální …………….…. /14/ Spojeným státům. Takže v tom já bych viděl hlavní příčinu a nezdá se mi, že je to něco, za co by se vláda
………….……. /15/ zrovna stydět. To je první věc. A druhá věc je, že já bych tu funkci, která nám unikla, nepřeceňoval. /…/ " Obstojí názor některých domácích i zahraničních kritiků české………… .……. /16/, že se Česko pro Evropskou unii jeví jako nepříliš spolehlivý kverulant? "No, víte, my jsme měli obrovskou ………….……. /17/, že máme v sousedství kverulanta, který je dvacetkrát větší než my, tedy Polsko. Jenomže v Polsku teď ………….……. /18/ volby a Polsko se teď zřejmě s touto kverulantskou politikou velmi výrazně rozejde. Takže Česká republika si bude muset dávat o hodně větší ………….……. /19/. Jinak se mi zdálo, že Česká republika vznášela spoustu výhrad, ale na druhé straně vždy velmi snadno nacházela kompromis …………….…. /20/ orgány Evropské unie. U Polska to bylo za bratrů Kaczyńských jinak. /… /"
