EGZAMIN RESORTOWY Z JĘZYKA CZESKIEGO Lipiec 2009
I. NAPIŠTE OBSAH PŘEČTENÉHO ČLÁNKU. Necitujte. Obsah musí obsahovat všechny nejdůleţitější informace z textu (asi 2 stránky rukopisu) bez vlastních komentářů. Pětapadesát československých občanů se v srpnu 1968 dopustilo spoluprací s polskou tajnou sluţbou velezrady!
[06-06-2004] Autor: Herbert Brynda Od srpna 1968 působila na československém území zvláštní zpravodajská skupina polského ministerstva vnitra, která - kromě dalších úkolů - verbovala do svých sluţeb československé občany. Pětapadesát z nich se podle pracovníků Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu dopustilo trestného činu vlastizrady. Skupina 'Horal' vznikla těsně před vstupem polských jednotek na území Československa. Poté měla působit v prostoru obsazeném polskými armádami, a v podstatě dostala za úkol získávat informace, které by byly vyuţitelné jednak pro Polsko, tak pro Sovětský svaz. "Původně
měla
skupina
'Horal'
osmadvacet
členů,
ovšem
po
určitých
problémech, které se v činnosti skupiny objevily, a vzhledem k tomu, ţe se i československé úřady začaly zajímat o aktivity této skupiny, tak došlo v polovině září k její obměně; byla nahrazena čtrnáctičlennou skupinou, byla plně personálně obměněna. Úkoly ovšem zůstávaly stabilní, to znamená, ţe měli navazovat kontakty s lidmi z československého území nebo s lidmi, kteří pracovali v aparátu československého ministerstva vnitra, přičemţ specifickým úkolem bylo hledat kontakty v Československé lidové armádě, sledovat jak pozitivní, tak negativní nálady obyvatelstva k akci Varšavské smlouvy, sledovat plnění Moskevského protokolu, sledovat aktivity západních velvyslanectví v Československu, sledovat takzvaně diverzně teroristické plány namířené proti vojskům Varšavské smlouvy. V činnosti té skupiny se objevily určité problémy, které
připouští
i
autoři
závěrečné
zprávy,
kterou
máme
k
dispozici
prostřednictvím polského Institutu paměti národa, IPN, kde jsou zmíněny problémy se zásobováním nebo provozní problémy s technickým stavem některých vozidel, jsou zmíněny také komplikace ve vybavení skupiny, která neměla ze začátku ţádné a později špatné uniformy," říká Jan Kalous z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu a přibliţuje další problémy, které měla na československém území skupina 'Horal': "Pak se tam objevuje třeba i takový problém, ţe nedokázali navázat kontakt prostě proto, ţe neovládali jazyk, takţe se tam hledá například schopnost tlumočení.
Nicméně
skupina
dokázala
získat
ke
spolupráci
55
československých občanů, podle vyjádření kolegů z polského IPN se v některých případech dá hovořit o vlastizradě s tím, ţe tyto materiály skupina pak předala polskému ministerstvu vnitra, konkrétně určité správě ministerstva vnitra, kde měly být uloţeny. Ta skupina potom evidovala 442 osob s pozitivním nebo negativním stanoviskem ke vstupu vojsk Varšavské smlouvy na území Československa. Celkově byla skupina "Horal" přes všechny nedostatky, které se v její práci objevily, hodnocena vcelku pozitivně s tím, ţe jednak polské ministerstvo vnitra dávalo na zváţení, zda by takováto skupina neměla existovat i v případě některých dalších problémů ve východním bloku nebo v případě války se západními státy, a druhá rovina pak je skutečnost, ţe všichni členové skupiny "Horal" byli následně vyznamenáni Státní radou Polské lidové republiky, dostali státní vyznamenání, která se v té době udělovala." Jména oněch pětapadesáti potenciálních vlastizrádců, které zmiňuje Jan Kalous, však stále nejsou známa: "V té zprávě, kterou máme k dispozici, coţ je závěrečná zpráva skupiny 'Horal' z listopadu
1968,
se
nejkonkrétněji
hovoří
právě
jen
o
skupině
55
československých občanů, kteří byli vázáni jako agenti, konkrétní jména v tomto materiálu chybí, ovšem ÚDV poţádalo polský IPN o dohledání všech materiálů, které jsou k dispozici o činnosti skupiny 'Horal', včetně různých seznamů lidí, kteří byli vázáni ke spolupráci, jejich agenturních svazků, jejich agenturních zpráv. Poţádali jsme o dohledání té části materiálů, která byla
předána konkrétnímu oddělení správy polského ministerstva vnitra, zda se dochovala či nikoliv. Takţe v této chvíli jsme ve fázi, kdy čekáme na sdělení polské strany," říká Jan Kalous z praţského Ústavu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Proč byli ale právě Poláci tolik aktivní? Podle Jana Kalouse lze těţko určit konkrétní motivy: "Polská strana byla spolu s východoněmeckou určitě nejaktivnějším zastáncem intervence do Československa v roce 1968. Poláci se snaţili získat kontakty ještě před srpnem 1968, podobně jako Sověti aktivovali své diplomatické zastoupení v Praze a rozvíjeli aktivity, které se určitě neslučovaly s prací diplomatické mise. Těţko říct konkrétní motivy, snad to souviselo s přípravou intervence a se snahou zabezpečit normální průběh této vojenské operace, protoţe tam šlo o vyjasnění skladů zbraní Československé lidové armády a Lidových milicí, o zajištění - v prvních hodinách dochází k tomu, ţe někteří příslušníci Veřejné bezpečnosti, uniformované policie, jsou odvezeni na polské území a po určité době, po půl dnech a podobně, propuštěni. Takţe šlo i o to zabezpečit "normální" průběh vojenské akce, ke které se ostatně schylovalo déle. Rozhodnutí sice padlo v srpnu, ale přípravy spadají do období zhruba někdy od května, kdy se poprvé uvaţovalo, ţe by se dalo vyuţít vojenské síly proti Československu." Normalizační českoslovenští komunisté nicméně nezůstali svým polským soudruhům nic dluţni. Sice není známo, ţe by o více neţ dekádu později, kdy se začala situace komplikovat v Polsku, chtělo Československo ke svému severnímu sousedovi vyslat obdobnou skupinu, zato bylo pro změnu ono hlavním zastáncem - neuskutečněné - intervence: "Materiály, které by toto dosvědčovaly, nemáme k dispozici, nicméně obecně se dá říct, ţe Československo bylo jedním ze států, které navrhovaly vojenský zásah proti Polsku v roce 1980 nebo začátkem 80. let. Ta historie je pak známá v tom smyslu, ţe Poláci snad i pod tímto tlakem tuto záleţitost vyřešili vlastními silami," uzavírá doktor Jan Kalous z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu.
II. PŘELOŢTE DO POLŠTINY úryvek článku
Velká Británie vyhošťuje dva íránské diplomaty v reakci na pondělní stejný krok Íránů vůči Britům. Oznámil to britský premiér. Vyhoštění dvou Britů označil za zcela neopodstatněné. "Írán včera (v pondělí) podnikl bezdůvodný krok a vyhostil dva britské diplomaty na základě tvrzení, která jsou naprosto neopodstatněná. V reakci na to jsme dnes informovali íránského velvyslance, ţe vypovíme dva íránské diplomaty. Jsem zklamán, ţe nás Írán do této situace dostal," citovala agentura Reuters. Nejvyšší íránští představitelé v posledních dnech v souvislosti s povolebními nepokoji v Teheránu obvinili Spojené státy a Velkou Británii z vměšování do íránských vnitřních záleţitostí. Se Spojenými státy neudrţuje Írán diplomatické styky.
III. ZPRACUJTE JEDNO Z UVEDENÝCH TÉMAT 1. Společná zahraniční politika a národní zájmy. V čem spočívá symbióza národních
zájmů
z deklarovanou
společnou
zahraniční
politikou?
Posiluje
uplatňovaná společná zahraniční politika suverenitu členské země, nebo ne? Lze vyjádřit rovnováţnost principu suverenity a povinností členských zemí vyplývající z účastí v EU?
2. Výhody a nevýhody účastí členských zemí v Evropské unii. Je výhodné v ekonomické sféře rozšiřování bilaterální hospodářské spolupráce na bázi multilaterální a v čem? Posilování obranyschopnosti členských zemí EU ve vojenské oblasti - umoţňuje to multilaterální báze vzájemné spolupráce? Je členství v EU přínosem pro všestranní rozvoj školství, vědy, hospodářství?
3. Nic není obtíţné pro toho, kdo má pevnou vůli. Co je pevná vůle? Příklady situací, kdy pevná vůle dovedla k cíli? Pevná vůle v mém ţivotě.
IV. DOPLŇTE CHYBĚJÍCÍ SLOVA PAŘÍŢ - České ……………………. (1) v Evropské unii ……………………. (2) stejně chaoticky, jako začalo, uvedl dnes francouzský provládní list Le Figaro v komentáři ……………………. (3) nadcházejícímu předání unijní "štafety" Švédsku. Stockholm se podle deníku ……………………. (4) na pohnuté předsednictví, během kterého chce poloţit
…………………….
(5)
na dvě priority, a to pokračující
ekonomickou krizi a boj proti klimatickým ……………………. (6). "Ve Stockholmu ……………………. (7) s potutelným úsměvem svěřují, ţe je 'prakticky jisté', ţe budou ……………………. (8) neţ ……………………. (9) předchůdci. V sobotu končilo v Praze české předsednictví stejně chaoticky, jako začalo," tvrdil Le Figaro. "Aby 'si Švédové dodali sílu', český ministr ……………………. (10) evropské záleţitosti Štefan Füle ……………………. (11) nápad předat jim uprostřed Vltavy sud s českým pivem. Nepočítal ale ……………………. (12) turisty na šlapadlech, kteří nebezpečně rozhoupali českou a švédskou loďku a málem z vodní ceremonie udělali poslední katastrofu českého předsednictví," ironicky dodal list. Ve ……………………. (13) úkolů, které Švédsko čekají, Le Figaro připomíná především …………………….
(14)
ratifikace
lisabonské
smlouvy
o
reformě
unijních
……………………. (15), u níţ podle listu dál panuje nejistota kvůli nadcházejícímu opakovanému ……………………. (16) v Irsku. "Doufáme v ……………………. (17) výsledek referenda. Ale s ohledem na respekt k irským voličům to nemůţeme předjímat,"
citoval
Malmströmovou.
deník
"Obzvláště,
švédskou
…………………….
…………………….
(19)
v
(18) České
zahraničí republice
Cecílii velmi
euroskeptický prezident Václav Klaus dělá ……………………. (20) pro to, aby proceduru zpozdil," dodal Le Figaro.
KLUCZ PAŘÍŢ - České předsednictví (1) v Evropské unii končí
(2) stejně chaoticky, jako
začalo, uvedl dnes francouzský provládní list Le Figaro v komentáři k (3) nadcházejícímu předání unijní "štafety" Švédsku. Stockholm se podle deníku připravuje (4) na pohnuté předsednictví, během kterého chce poloţit důraz (5) na dvě priority, a to pokračující ekonomickou krizi a boj proti klimatickým změnám (6). "Ve Stockholmu se (7) s potutelným úsměvem svěřují, ţe je 'prakticky jisté', ţe budou lepší (8) neţ jejich (9) předchůdci. V sobotu končilo v Praze české předsednictví stejně chaoticky, jako začalo," tvrdil Le Figaro. "Aby 'si Švédové dodali sílu', český ministr pro (10) evropské záleţitosti Štefan Füle dostal (11) nápad předat jim uprostřed Vltavy sud s českým pivem. Nepočítal ale s (12) turisty na šlapadlech, kteří nebezpečně rozhoupali českou a švédskou loďku a málem z vodní ceremonie udělali poslední katastrofu českého předsednictví," ironicky dodal list. Ve výčtu (13) úkolů, které Švédsko čekají, Le Figaro připomíná především otázku (14) ratifikace lisabonské smlouvy o reformě unijních institucí (15), u níţ podle listu dál panuje nejistota kvůli nadcházejícímu opakovanému referendu (16) v Irsku. "Doufáme v kladný (17) výsledek referenda. Ale s ohledem na respekt k irským voličům to nemůţeme předjímat," citoval deník švédskou ministryni (18) zahraničí Cecílii Malmströmovou. "Obzvláště, kdyţ (19) v České republice velmi euroskeptický prezident Václav Klaus dělá vše (20) pro to, aby proceduru zpozdil," dodal Le Figaro.
