Egypt druhá nejstarší civilizace ve Středomoří (trvala cca 3 tis. let) ● pol. 3 tis. př. n. l. savany, bujná příroda i zvěř ● úrodné údolí řeky Nil – záplavy – posléze systémy rozvádějící vodu do sušších oblastí ● v roce dvě až tři sklizně: ječmen, pšenice, len, ovoce, zelenina, vinná réva ● chov dobytku, ovcí, koz a kachen ●
Egypt ●
vyrábění nádob – hrnčířský kruh a vypalovací pece
●
tkalcovství
●
kovotepectví, kovolitectví
●
stavitelství na vysoké úrovni
●
dovoz surovin, hl. mědi
●
snaha o dobývání území
●
obchodníci – dovoz zboží
Sjednocení Egypta ●
Egypt úzce spjat s úrodným údolím kolem Nilu
●
původně dva státy: Horní Egypt (horní tok Nilu) – lovci a kočovníci Dolní Egypt (v deltě Nilu) – zemědělci
●
3 tis. let př. n. l. sjednocení do centralizované říše – zakladatel faraon Meni
Složení společnosti ●
●
panovník „faraon“ – ztělesnění boha, neomezená moc, patřila mu veškerá půda příbuzní faraona (dynastie končila vymřením mužské linie)
●
kněží, vojenští velitelé, úředníci
●
obchodníci
●
řemeslníci, zemědělci
●
otroci (zpočátku převážně váleční zajatci)
Dějiny Egypta ●
tři období: Stará, Střední a Nová říše
●
vznik v době kamenné, rozmach v době bronzové a úpadek v době železné
●
●
Stará říše – 3. tis. př. n. l. - faraon Džoser jako vtělení slunečního boha Re – nejstarší pyramidy Střední říše – 2. tis. př. n. l. - centrum ve Vesetu (Théby) – vpád Hyksósů z Ásie – rozpad říše
●
Tutanchamonova hrobka - kletba: „Smrt svými křídly zahalí každého, kdo se odváží narušit faraonův spánek“.
Dějiny Egypta ●
Nová říše – 1500 – 1100 př. n. l. - největší rozmach Egypta královna Hatšepsut v říši se neválčilo, kvetl obchod
●
nástupce Thutmos III. - největší územní rozmach Egypta –
●
říše až k řece Eufrat - kontakt s civilizací z Mezopotámie
Náboženství ●
obecně mravní závazky a povinnosti posilující roli státu (faraon bohem za života i po smrti)
●
polyteismus – uctívání více bohů
●
bohové v lidských i zvířecích podobách (stejně uctívaní)
●
●
●
posvátní ibisové, krokodýli, sokoli, opice a kočky (nejposvátnější zvíře) smrt podstatnou součástí náboženství i mytologie – podmínkou posmrtné uchování těla – mumifikace Knihy mrtvých – popisují cestu duše záhrobím
Náboženství ●
Usir – bůh zemřelých, bůh plodnosti a úrody
●
Hor – bůh nebes, slunce a světla
●
Eset – matka Hora, manželka Usira, univerzální milující bohyně (převzata křesťanstvím)
●
Amon – stvořitel a hlavní ochránce panovníka
●
Aton – stvořitel a udržovatel života
Mumifikace ●
součást náboženství – v těle přebývá duše „KA“
●
snaha uchovat tělo co nejdéle v původní podobě
●
z těla odstraněny vnitřnosti (nahrazeny vonným kořením) a tělo bylo zbavováno všech tekutin (natron) – vedlo k získání lékařských znalostí
●
tělo obaleno látkou (až 350 m2) prokládanou smolou
●
k tělu přikládány magické amulety
●
celý proces až 70 dní
●
chudí balzamováni horkým pískem poušť
●
do hrobu předměty denní potřeby
Symboly faraona ●
●
●
Faraon byl (po sjednocení jižní a severní části Egypta) pán obou zemí a byl zárukou jednoty Egypta. pšent - dvojitá koruna, která symbolizovala vládu nad Horním i Dolním Egyptem s ochranným sokolem a kobrou - byla spojením vysoké bílé koruny Horního Egypta (chedžet) a červené koruny Dolního Egypta (dešret). symbol moci faraona také egyptský kříž (anch) symbolizující život, hůl jako symbol vysokého hodnostáře, důtky (flagellum), a žezlo (vas), které vzniklo z vidlicové hole, která sloužila k zabíjení hadů (na dolním konci zakončena malou vidlicí a nahoře hlavou chrta, která připomínala záhadné zvíře boha Sutecha)
Vzdělanost ●
4. tis. př. n. l. - obrázkové písmo – jeden znak/ jedno slovo – tzv. hieroglyfy (Rosettská deska)
●
psalo se na papyrus (stonky rostliny rozřezané na plátky)
●
účty, soupisy daní, ale také příběhy a báje
●
chrámové školy – psaní, matematika, zeměpis
●
školy pro písaře – Domy života
●
vědy: geometrie, astronomie, matematika, lékařství
Umění ●
●
●
●
výborní řemeslníci – předměty denní potřeby, šperky egyptské kresby – neznali perspektivu (vzdálené věci – horní okraj, blízké spíše dole), důležité osoby zvýrazněny reliéfy a sochy od miniatur po několikametrové kolosy (sochy bohů a faraonů strnulé a majestátní) sfingy – lidská hlav, lví tělo – hlídaly pyramidy a chrámy
Architektura ●
●
nejvýznamnější stavební památky – pyramidy vznik již od 3. tis. př. n. l. - ve tvaru jehlanu, nejprve stupňovité, pak hladké
●
stěny z opracovaných kvádrů, které na sebe těsně přiléhají
●
stavěli je otroci
●
hrobky faraonů
●
budování chrámů - sloupové podpěry ve tvaru palem, papyru nebo lotosu
Architektura ●
●
domy prostých lidí jednoduché – dvorek, na něm kuchyně, několik místností, někdy i do patra domy zámožnějších lidí rozlehlejší – střed tvořila hala, osvětlovala místnosti v patře, obklopovaly ji další místnosti, zahrada
Zkáza starověkého Egypta ●
bohatství měděných dolů – příchod doby železné – úpadek Egypta
●
7. stol. př. n. l. Egypt v područí Asýrie
●
6. stol. př. n. l. Egypt dobyt Persií
●
4. stol. př. n. l. dobyl Persii Alexandr Makedonský
●
30 př. n. l. Egypt součást římského impéria – konec starověkého Egypta
●
poslední panovnice Kleopatra
