Šéf italských stavařů: Ceny konkurence se u D1 podobaly jako nikde jinde Pokuty za neplacení mýta... 4

PŘEHLED ZPRÁV Šéf italských stavařů: Ceny konkurence se u D1 podobaly jako nikde jinde ................................. 2 Pokuty za neplacení mýta ..................................................................................................................... 4 Stát začal utrácet za projektové práce ................................................................................................ 6

Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

1

PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV Šéf italských stavařů: Ceny konkurence se u D1 podobaly jako nikde jinde iHNed.cz

01. 03. 2015

Rubrika: byznys.ihned.cz

Autor: Radek Bednařík Cenové nabídky italské stavební společnosti Serenissima Costruzioni na rekonstrukci dálnice D1 byly o třetinu nižší než u konkurence. Ze dvou z celkem tří výběrových řízení byli však Italové nakonec vyřazeni. Šéfa firmy přitom prý překvapila unifikovanost ostatních nabídkových cen. Stavební společnost Serenissima Costruzioni v prosinci rozvířila stojaté vody mezi veterány státních stavebních zakázek v Česku. Nabídky italské firmy na rekonstrukci tří úseků dálnice D1 za více než 1,5 miliardy korun domácí konkurenci pořádně vyděsily a někteří představitelé se nechali slyšet, že jejich o celých 30 procent nižší ceny jsou nereálné. Kromě slovních útoků ze strany konkurence musejí Italové nyní řešit i vyřazení ze dvou z celkem tří výběrových řízení na D1 - údajně kvůli nedodané části dokumentace. Firma již podala námitku proti vyřazení z modernizace D1 mezi Hvězdonicemi a Ostředkem. Podle zadavatele - Ředitelství silnic a dálnic - kvůli této námitce není možné podepsat smlouvu s vítězem tendru, kterým je sdružení společností Swietelski a Hochtief vedené Metrostavem. To před 10 dny vyhlásilo ŘSD jako vítěze soutěže s cenou zhruba 550 milionů korun, poté co vyřadilo lacinější nabídku Italů. Podobně ŘSD firmu vyloučilo i u druhého tendru na modernizaci D1 mezi Ostrovačicemi a Kývalkou. HN: Na českém trhu působíte aktivně jeden rok. Jak to hodnotíte? Začátky na novém trhu jsou pochopitelně vždycky pomalejší. Kvůli tomu, že jsme byli na trhu noví, byly naše první dva pokusy z počátku loňského roku velice konzervativní. Ale jakmile poznáme více dodavatelů, pochopíme místní ceny a trh, tak určitě dokážeme naše nabídky více přizpůsobit a být díky tomu cenově zajímaví. HN: Vaše cenové nabídky na D1, které byly o třetinu nižší než u konkurence, bezpochyby zaujaly. Samozřejmě záleží na tom, o jaký typ stavby či oprav se jedná. Pokud se bavíme konkrétně o D1, tak v těchto případech můžeme nabídnout naše zkušenosti ze staveb a oprav dálnic. Díky nim můžeme dávat lepší nabídky než jiné, místní společnosti.


2

Po pravdě řečeno jsme si nemysleli, že naše nabídky na D1 byly něčím zvláštní, a divili jsme se některým reakcím, které vyvolaly. Ty ceny jsou totiž podle nás na naprosto normální úrovni, a to i na základě toho, co jsme za rok strávený v České republice měli možnost o místním trhu zjistit. HN: Vyloučení ze dvou výběrových řízení ze tří kvůli údajnému nedodání části dokumentace vás podle reakcí vašich právníků překvapilo. To ano. A také nás překvapilo jednání zadavatele, tedy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), a určitý formalismus, se kterým při posuzování nabídek postupovali. Zvlášť když zadávací dokumentace podle našeho názoru nebyla právě jednoduchá na pochopení. Také čekáme na vyhlášení vítěze u třetího tendru v úseku Měřín - Velké Meziříčí. Doufám, že alespoň toto dopadne dobře, abychom dostali šanci trhu ukázat, že tyto zakázky umíme dělat. HN: Na základě vašich zkušeností i třeba toho, jak se o vás vyjadřují někteří konkurenti, považujete český trh za nepřátelský vůči vám? Trhy jsou všechny stejné a je to naprosto normální chování. Když přijde někdo nový, staronoví hráči se brání, protože se bojí, že jim nováček chce urvat kus koláče. A čím menší trh je, tak tím tvrdší je boj. Myslím, že po nějaké době se to ustálí. HN: Říkáte, že je to na všech trzích stejné. Takže český nováček v Itálii by si užil to samé jako vy tady? Samozřejmě když někdo cizí přijde do Itálie, místní firmy také dělají problémy. Ale nakonec to, jestli prorazí, stejně záleží na ceně, kterou nabídne, a také na kvalitě práce. HN: Kdy budete v Česku viditelnější? Zatím se o vás moc neví, komunikaci pro vás dělají vaši právní zástupci. V Praze jsme si už pronajali kanceláře. Od 1. března nastoupí první zaměstnanci. Najali jsme si headhuntery, kteří nám hledají lidi ze specifických oborů, jež potřebujeme. Chceme tu mít tým, který bude tady v Praze připravovat projekty, ale také následně realizovat samotné stavby. Bude úzce spolupracovat s lidmi z Itálie. Bude to takový mix, který umožní přenos poznatků od specialistů z Itálie. HN: Kolik byste tu chtěli mít zaměstnanců? Velmi záleží na tom, jak dopadnou výběrová řízení na D1. Pokud nezískáme žádný kontrakt, tak prozatím tady pro nás bude pracovat pět lidí a budeme se samozřejmě ucházet o další zakázky, jak na dálnicích, tak později i na železnici. Když zakázku získáme, tak se tým zvětší a bude existovat více týmů. Pražský tým bude koordinační a další budou přímo na stavbách. HN: Zmínil jste také plán jít na železnici. Už máte nějakou konkrétní zakázku vyhlédnutou?


3

Zatím nemáme nic vybraného. Chceme se seznámit s trhem. Holding A4, který nás vlastní, v Itálii tento typ zakázek běžně dělá. Nyní se tu ale soustřeďujeme na dálnice, to nás docela zaměstnává. Až se to usadí, tak pak uvidíme, co dál. HN: Před dvěma měsíci jste mi říkal, že při posuzování nabídek na D1 vás překvapila unifikovanost nabídkových cen u většiny konkurence. Myslíte, že české stavebnictví má problém s kartelem? Já jsem se jenom podíval a po pravdě se mi ještě nestalo, že by ve třech po sobě jdoucích tendrech si byly ceny tak podobné. To mě osobně praštilo do očí. Ale jen konstatuji, čeho jsem si všiml, nikoho neobviňuji. HN: Poslední tři roky vám klesají tržby i zisk. Jak to hodláte řešit? Očekáváme, že už v letošním roce se to otočí a výnosy se zvednou. Teprve letos se nám začnou konečně zhodnocovat peníze, které jsme do zahraniční expanze vložili v minulých letech. Dalším trhem, u něhož doufáme, že nám pomůže, bude Gruzie. Za rok tam budou velké infrastrukturní tendry asi za 250 milionů dolarů. Už tam jednáme s jednou místní firmou. HN: Zahraniční trhy vás tedy zachraňují? Přišel jsem jako krizový manažer do společnosti v květnu 2013 na přání dvou největších akcionářů holdingu, kteří chtěli řešit problém s klesajícími výnosy. Trochu pozdě jsme zareagovali na krizi stavebnictví v Itálii. Doposud se tamní zakázky podílely na tržbách zhruba 85 procenty. Máme v plánu, aby se do několika let tento podíl snížil na 60 procent, zbytek připadne na zahraničí. HN: Jaký konkrétní ekonomický přínos si tedy slibujete od Česka? Máme tříletý plán. Pokud vše půjde podle něj, tak se zakázky z České republiky budou podílet na tržbách ze zahraničí přibližně 15 procenty. Co bude dál, to nevíme, nedokážeme předvídat investiční záměry budoucí politické reprezentace. Pokud se tu bude hodně stavět, tak sem pochopitelně napřeme větší úsilí.

Pokuty za neplacení mýta ČT 1

01. 03. 2015

Rubrika: Události

Autor: Jakub ŽELEZNÝ Jakub ŽELEZNÝ, moderátor: Zahraniční řidiči kamionů unikají trestu za nezaplacení mýta. Celníci je nemůžou pokutovat namístě, musejí s nimi zahájit správní řízení. Vymáhání sankce v zahraničí ale už není možné. Stát tak ročně přijde odhadem o 13,5 milionu korun.


4

policista: Na bráně 343 je litevský kamion bez kreditu. Tereza ROBINSON, redaktorka: Iva ZIGMUNDOVÁ, redaktorka: redaktorka: Tři desítky aut celníků hlídají 24 hodin denně řidiče, kteří neplatí mýto. Na počítačích je uvidí okamžitě, pokud pod nějakou branou nezaplatí. policista: Jo, jo, je to on, jedem po něm. Tereza ROBINSON, redaktorka: Iva ZIGMUNDOVÁ, redaktorka: redaktorka: Tento cizinec jel asi 50 kilometrů bez kreditu. policista: Šest mýtných bran, šestý mýtných bran bez kreditu. Edvinas RAUGALA, řidič z Litvy: Stavil jsem se na jedné pumpě a tam mi nevzali kartu. Pak jsem jel na druhou a bylo to stejné. V tom je problém. Tereza ROBINSON, redaktorka: Iva ZIGMUNDOVÁ, redaktorka: redaktorka: Českého řidiče by pětisetkorunový trest neminul. S tím zahraničním sepíšou celníci pětistránkový záznam a po správním řízení mu pokutu pošlou do schránky v cizině. Gabriela KOKRHELOVÁ, mluvčí, Celní úřad pro Jihomoravský kraj: V případě, že pokutu neuhradí, tak my nemáme žádné možnosti, jak tyto pokuty v zahraničí vymáhat. Tereza ROBINSON, redaktorka: Iva ZIGMUNDOVÁ, redaktorka: redaktorka: Nezaplacené mýto celníci ročně odhalí u 9 tisíc zahraničních řidičů. Pokutu zaplatí jen čtvrtina. Neplatících cizinců je ve skutečnosti ještě mnohem víc. Zahájit správní řízení s nimi ale mohou celníci jen když je zastaví. Denně ale zvládnou zastavit jen minimum těch, kteří si s placením mýta hlavu nelámou. Na této centrále vidí online všechny, kteří projedou bránou bez kreditu. Denně je jich 5 až 7 tisíc. Dá se i vyčíslit, kolik z toho je lidí ze zahraničí? David ŠIMONÍK, mluvčí, Kapsch ČR: Je to různé den ode dne, ale pohybuje se to přibližně mezi 15 až 20 %. Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

5

Tereza ROBINSON, redaktorka: Iva ZIGMUNDOVÁ, redaktorka: redaktorka: Všechny takové přestupky zůstávají rok v evidenci, stejně ale zbytečně. Stává se tak, že celníci zastaví zahraničního řidiče, který už třeba osmašedesátkrát mýto beztrestně nezaplatil. Tereza Robinson a Iva Zigmundová, Česká televize.

Stát začal utrácet za projektové práce novinky.cz

28. 02. 2015

Rubrika: Ekonomika

Autor: Jindřich Ginter Po letech škrtů začal stát opět vyhlašovat o sto šest tendry na projektanty, architekty a stavební dozor za desítky až stovky miliónů korun, aby narýsovali nové stavby a dohlédli na ně. Na veřejné zakázky týkající se projektových prací byl loni uvolněn dvojnásobný balík státních peněz než v roce 2013. Podle společnosti CEEC Research to vyplývá z analýzy dat z věstníku veřejných zakázek. Předpokládaná hodnota zakázek se podle ní vyšplhá na 3,5 miliardy korun. Objemově nejvýznačnější tendry vypsalo loni v listopadu a v prosinci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).Na plány a dozor silnic 900 miliónů "ŘSD má rozpracovaná výběrová řízení na dodávku projektových a inženýrských služeb za více než 900 miliónů korun. Trh projektových prací by tak měl pocítit silné oživení prací, které pět let stály," uvedl ředitel společnosti HBH Projekt Radovan Hrnčíř. ŘSD vyhlásilo například zakázku na "Rámcovou smlouvu na projektové práce", v níž hodlá utratit 280 miliónů. Šest firem má naplánovat a pohlídat stavby za 1,8 miliardy korun. V prosinci s obdobnými zadávacími parametry vyhlásilo tendr za dalších 200 miliónů. A pak jsou zde projektové zakázky na přípravu konkrétních úseků. Jedná se například o vypracování projektu pro úsek D11 Hradec Králové–Smiřice. Na ten ŘSD vyčlenilo 96 miliónů korun. Plány pro úsek Jaroměř–Trutnov vyjdou na 61,1 miliónu. Příprava křižovatky I/27 na R6 bude stát 81 miliónů, na projekt pro R11 Trutnov (státní hranice) se vyčlenilo 74,5 miliónu. Na projekt I/35 Lešná–Palačov padne 71,6 miliónu korun. Další významnou zakázkou na "inženýrskou činnost a technický dozor investora pro stavební práce" za 80 miliónů je příprava Tunelu Ejpovice pro Správu železniční dopravní cesty. Společnost CEEC Research shrnula, že polovinu (52 procent) zakázek na projekční práce vypsaly kraje, města, obce, regionální úřady, správy komunikací a sdružení.


6

Třetinu (34 procent) vyhlásila ministerstva a ostatní celostátní úřady, necelou desetinu státní podniky a ostatní subjekty (školy, nemocnice, církevní instituce, ČEZ). "Navýšení peněz do projekční přípravy budou ale mít významnější vliv na oživení stavebního trhu až od roku 2016," dodal Tomáš Koranda z Hochtief cz. Objemově největší jednotlivou projektovou veřejnou zakázku loni vyhlásila ústecká chemička CHS Epi. Dodavatel má vypracovat projekt na snížení environmentálních dopadů při výrobě epichlorhydrinu a kyseliny solné za 303 miliónů korun. Velké peníze do obřích projekčních a inženýrských firem ovšem ještě nedotekly, protože kontrakty byly zatím uzavřeny sotva u pětiny loni vyhlášených veřejných zakázek, ale už za první dva měsíce letošního roku má podle odhadů CEEC Research každá třetí stavební firma na českém trhu více práce než loni. "Stavební firmy jsou pozitivně naladěné, na rozdíl od obchodníků. Koresponduje to s pozitivním vývojem zakázek v průmyslu a ve stavebnictví a se slabými výsledky služeb," shrnul analytik ČSOB Petr Dufek. "Počet zaměstnanců stavebních firem by letos mohl vzrůst až o pět procent," odhaduje šéf CEEC Research Jiří Vacek. "V oblasti železničního stavitelství pokračujeme v náboru kvalifikovaných lidí," sdělil šéf Skansky Roman Wieczorek. I další firmy, jako Trigema Building či Geosan, tvrdí, že nabírají.


7

Šéf italských stavařů: Ceny konkurence se u D1 podobaly jako nikde jinde Pokuty za neplacení mýta... 4

Recommend Documents