ILJA J. RĚPIN.
RUSKÉM MALÍŘSTVÍ
SLOVO O
RĚPINA.
DO
ILJA PODOBIZNA
J. Z
RĚPIN.
Kus
R. 1901.
tvarného. dosud bíme
Západ ně
o
staral,
býti
se
rádi
vlastně hrčení
pod
a
kteří
my,
mostem
občas
a
Vrcholy literatury ruské,
dobře ruské
Ale a
z
duše,
zabásniL
montov
zušlechtěná, i
a
krásy,
a
mnozí
svalnatě
se
zvukem
A
živilo
Mnozí
surové.
a
tísněné
v
vydala je té
divné
je
a
mezi
Což
Nám několik
jen
tváří
tvář,
ruských
malou
několik
v
ukázkou
až
a
na
celého
silných zjevů ryzí tímto
dosud po
ovzduší
jakosti,
mnozí
půda
sešitem.
dosti
hudby
z
ovšem
nejvíce
zdomácněl
nikde
jako
velmi
známe
A zatím
nimiž
vyrostla
níž
o
většině
mistři
jsou tak
tam
nepříznivé, do
se
všude
Ler'
málo
dosud
zkypřena,
ba
chladné,
vrchovaté
vzdorněji zapustili
bude
techniky
překrásně
bud
nezkypřená,
tím
představilo
ruského a
všelicos,
výtvarného
nedorozvili
výstavě peredvižniků umění
lučin
silné
síly
kořeny
ovzduší
pro'
zatoužením?
svými pracemi,
malířů
Jej pozdravujeme
174
ale
teprve,
tepleno poznáním, porozuměním
andělovy,
ovzduší
tom
v
předčasně zhynuli,
rozrostli.
bud
půda
společenské půdě
písně
té
si
nás
u
umění
uměleckých, také
neumí'
s
podivuhodných talentů, silných individualit
řada
a
štíty
zelení
známe
Také
jimi.
ještě povrchně.
to
zářící
života
bažin
se
přivlastnili jsme
Čajkovského, jenž málo
těžké
jen
bující
úpatí
na
smutných
osvěžujeme
a
jinde.
sedíme
bystřin, srozléhavým zpěvem
temnotou
s
jasné,
ty
ohromného
pralesů
bouří
kající i
pokryté
poesie,
mrakem
i
slyšíme
valí kteří
j.
t.
prostředkovatelí,
byli
chlu'
kultura
naopak,
a
se
něm.
po
ruské
rádi
tak
vý'
málo
zná,
kterém
po
před'
umění
jeho
dosud
východ
na
bychom
Kus
je
mostem,
západu
ze
málo
známého
málo
a
čtenáři.
českému
vádíme
se
velikého
Ruska
mezi
a
kromě
se
roku
loňského.
poměrně i
nimi
byl
Vereščagina
slabou.
jen
Jejich práce Bylo
však
Ilja Jefimovič Rěpin.
i
byla na
ní
ILJA
J.
RĚPIN.
KUBÁNSKÝ KOZÁK. AKVARELA
1881.
RĚPIN čistého která a
znamená
tři
skoro
odchodu.
ruského
vzestup
evropskými před
ruského, náčrtek všeho a
dvěma
pokud
umění
Moskvě,
a
Když cizí
vzduch 18.
Petr
boj
ILJA
vlivů
stopovat své
v
viděti
vrcholem,
a
nový mapě
na
ostatními
mezi
viditelný
sestupu
na
ustupuje zjevům nichž
v
zvláštního
bohatosti
galerie
ukázky
uměleckém.
s
výrazu
vrcholy
uměním
se
a
Moskvě*). Je
v
je přec
tato
doby
z
v
v
se
článek
konvencionalností,
officielním, prostoty
upřímnosti
a
Petrohradě
Rusku
v
to
částí
jenom
popetrovské
podstatě
opakuje
malířství
rozvoj
i soukromé,
Ale
chabou
s
názoru
Treťjakovské galerii
vzácné
Rusku
o
svobodného
a
dal
celé
zasypal
cizím
ruský
k
tedy
Rusko,
nánosem
svému vlastně
sluncí. dosti
Levickij
Treťjakovská.«
RĚPIN.
LOUČENÍ 1880. ODVEDENÉHO.
Volné
pokud
domácí
také
Západoevropský
tímto
Rokotov,
»Galerie
J.
a
rovněž
a
nejlepším západoevropským, *)
zřetelně
je
zůstává
vrchol
vylíčení rozvoje. Opakovalo
Veliký
století
tistů,
přinášejícím,
jsou jiné ještě obrazárny, veřejné
přechovávají
svéráznosti. než
doby,
Ale
zákona
doba
to
připravovali,
jest
vyvrcholení,
Je
dů'
a
ten
totéž,
je co
originality s
strojeností.
nános
jímavé
novou
veškeré
při
manýrou, individuality
ností
sílu
Směry" načrtly
vidět
jej
neboť
do
jinde:
svém
po
její.
druzí
dlouho
kterou
neodvratného
podle
vrcholení.
„Volné
doplňují představy
všude
k
lety
ruského;
co
a
ruského,
nejen
možno
které
správný
a
ted,
vrchol
a
ruskými.
jen kusý,
kladně
s
a
svůj
nové
umění,
která
a
svěžest
novou
uměleckého,
světa
trvala úkol
Vykonala
mladším,
novým,
Už
desítiletí
Doba,
skutečnosti.
realismu
realismu,
malířství
dobu ruského
jednu
celou
bylo možno,
to
umění,
vyrostlé
akademism
prodralo Počátek
rychle,
umění
se
učinili ba
Směry
III.
netušené
anglickým. č.
i—3,
ruské
6
—
7.
k
byzantských
níž
Skoro
Bylo
sobě
Už
zjevuje z
natřít,
evropsku
Rusko.
portretisté.
Borovikovskij, hlavně
z
zaplavil
po
tradic
oba věřiti
v
třeba
na
polovině
trojice
poslední se
delší
samému,
druhé
se
k
řadí
nechce,
že
se
by
Rusko
už
přidružil celá
se
škola
neznámí,
nuž
nový kolorista,
se
pěkné
k umění
na
Tito
Petrohradě
„Raffaely", iv
kotillonové
řády*
Po
však
to
ruské
touha
vedle
vedle
hovění
počátku
ruského,
už
jako
Venecianov žádostivostí stateček
měli
plným
světlem
Rozhodl
jsem
píše
o
cizím
se
Ariostů
atd*
více
a
v
v
bylo
bylo tito
ze
života
obraz
zachycení
po
už
jejím
a a
zatoužil
lidu*
docílit
nemožnost:
vystaveném
zachtěli
r.
se
tak
ze
ta
byly
jich zástup ruského
života venkovského*
jeho
kavalírů vesnici
doma Ale
z
službu i
s
v
na
vesnici
chtěl
se
a
už
ruskou* ze
„Povídali
oživení
stát
Je
to
života
prudkou
Petrohradě,
dal
také
počátků vyrostl
touhou,
rodinou*
dává
co
atd*
obrázky těch
překvapujícího
jakoby
výrazu,
neobyčejnou
tam
ujel jsem
1820,
mít
Zanechal
odstěhoval
nemožno
übohou
také
hollandského.
prvý
1757
literatuře,
rozvoji
v
r*
nich
„Poussiny",
jest
a
stkví
kolem
se
jakoby jména
neznamenají
mladých šlechtičen, bujných
boháčů,
malby
utěšeně
literaturách*
národním,
kteří
způsob
každé
„klassikové"
a
domě;
akademii,
v
ještě
v
dokonce
také
zůstali se
podobizny
malířské
nim
seskupila
chovalo
rozmáhá
k
mnozí
ruského,
zásobě,
v
nich
a
„klassiky",
přichází nápadně brzy
hlav
gubernii
malířství
tomu
atd*,
jako
maloval
Brzy
*
nichž
z
míti
tónu,
je
okolo
a
Obecenstvo
pěstovaný
jak
má
A
jiní,
a
je
víc
samé
zrovna
životě
ruské
nijak
čím
jasněji,
klassicism,
1847), který
překonat
obraze
a
pozoruhodného
obrázky
přírodě
kdo
to,
o
první vrcholky
Podobně
choutkám
Tverské
se
krajin hollandských
(1779
po v
po
půvabných
mužíky,
k dobrému
Poussinové
vskutku
nijakého pokroku*
malovat
si
tito
portrétu velkoměstském
Není
s
Ale
nic
nevytvořili umění
Tassů,
Vergilů,
Patřilo
vychovávající
a
„Rembrandty"
kde
naší,
offícielní, lživý
založené,
zachovaly*
jsou
živěji
Varnek
se
nezajímali
tím
jeho,
Kiprenskij,
Tropinin,
nich
po
k umělcům* Ale
Gainsborougha*
a
ještě skvělejší,
portretisté
hranicích
„veliké umění", v
a
Reynoldsa
Sčukin,
práce
objednávali je*
drahocenný* se
portretistů,
ač
lhostejně
svého
tehdy mělo
už
*,
že
práce"
tehdy
ILJA
**
předmětů.
do
se
koupil
J.
prvým
RĚPIN.
PROCESSÍ.
1882.
tolik
pleinairistou, zanechat Hlavní
věcí
toliko
se
á
všech
la
bez
jí,
zjev neobyčejný, umění
se
ského, Už
jiní,
„ruského
dobrou
übíralo
mismu,
k
se
prostě,
zjevením
článku
pracemi kazu, V
To
své*
nadaní,
ba
projektovali,
cestu
svému
cíli*
Ale
zvláštním
způsobila nejen
veliké
A
ale
tak
la
vrcholek* milí*
přec
Zvláště
třeba
Dnes
listů*
už
ji
způsobem zmatek
Gogola!)
i
tato
v
také
osvětlená
myslích,
samých O
modla
stavěli,
hrozná
se
této
tak dali
cestou
jmenovati Orlov
už
vlna
přímo
Byl
ní
po
ruské
umění
nového
akade'
přímo
se
hotové
události
nehne
aby
zdála
ale
malířů*
hodnoty, žije podnes Brjullov*
obšírně
obecenstva,
den
„Poslední
to
„báječným"
omámení
Pompejí"
bylo psáno
řečeném
v
nikým; jen podobiznami svými,
Ale dlouhou
dobu modla ta šířila ná'
podléhali jí nejen umělci nesamostatní, nýbrž i vysoce nadaní, na př* Bruni* bujícím tom akademismu, tvářícím se nesmírně vznešeně, ozval se najednou smích,
gogolovský,
nejmenší sentimentality* hlas,
jenž
vzrůstal
do
Z kreseb
síly
a
řeč
veselá,
Fedotova
hogarthovské,
ale
ale
také
(1816
zazněl
ißs2)
—
náhle
pronikavě dojímavá,
J.
RĚPIN.
CAREVNA
SOFIA
ŽALÁŘI. 1879.
ty míří, a
smrtí
a
malba
zalíbilo
mladého
byly
tu
Obe'
kam
si
bez
ruský
mravokárce*
a
pochopilo,
censtvo
čistě
ten
byl přeražen
humoristy
V
pra'
také
on
to
a
zdravý ruský
ILJA
*
obrazů
sebevědomě
Venecianovou
*
poddávat
natura!"*) Jaký už
prodral
tu
se
á
řekl,
jeví,
a
nemalovat
j*
t*
*
nejen podivuhodně cítil,
další
je
opět přivalila
Brjullova (1799 —1852)*
těchto
přírodě
se
jsem
Eremitáži*
v
Wouwermanna"*
spisovatelů (Puškina, od Karla
věci
všichni
Jak
zjevivší!
se
jak
v
musel
dosáhl,
i2letým kopírováním
abych
národního!
ruského,
hlavní
tak
ale
Rubens,
toho
jakéhokoliv umělce,
á
la
„Abych
než
jináč,
příměsi manýry
tentokráte a
nezobrazovat ať
čistě
ne
Zolou*
a
manýr, získaných
a
neočekávaně
maloval, alespoň četní
nic
bylo,
Manetem
před
pravidel
Rembrandt,
mínek
let
kresby
nich* Kresba
v
prostředky
pouze
výpravnými* K ruskému životu, hlavně k naklonil
bolestem, Per
hořce,
krasovsky, vyjádřenou, chází
ale
už
prudkou
Také
u
nevolí vzrušeného*
něho
stránka
než
silnější
vy
soucitem
mocným
anebo
ně'
tendencí silně
s
účinnou, protože
nitra
z
byla
se
(1833 —1882),
v
o
jeho
rovněž
výpravná
malířská*
ještě
nejvíce pozorovat
rých
jeho
Malíře někte'
na
podobiznách,
př*
na
Dostojevského* Ale Ivan
zasáhl
nejvýše
Alexandr
(1806-1858), opravdové
o v
zjevení ruského umění století*
19*
„V
andělská, duše a v
hloubavá
Bohu
voval
se
jev
doba
tehdy
ve
ho
příliš
niicb.
těchto
sám
viditelné
znamenitých
cennějších, rozhledu, jest
že
*
Viděl
představ pro'
formě."*)
nepochopila*
zaměstnána
Petrohrad
*
jako mystický
Eenya: I.
a
pravá pravdě
po *
*)
tím
duše,
tajemství krásy
Ale
dětská,
mučenictví
si umění
božstva
polovině
žila
žíznící
proroka,
nebojící
kého
něm
v
1901.
ruského
autor
vědění
vynikajícím
a
řešením
PyccKaa
Dosud
dějin
Byla
jejich,
vyšel
I.
díl
malířství, kritik
bystrého
malířem.
JKllBO-
širo-
soudu,
RĚ1885. PIN. J.
ILJA
CAREVIČE SMRT
HROZNÉHO.
IVANA
SYNA
TRAGICKÁ JOAN A,
otázek,
praktických válce
Krymské,
pracovalo
lidu
z
nevolnictví*
Tehdy nálada
byla
vezl
někrasovsky
Když
Říma
tal ho
do
čátečník
později
v
Ivanova
aby
kráse
Akademism
zahlédli
život RĚPIN.
stále
TUŽKOU.
ruský.
se
v
1883.
boháčů
a
zálibě
ale dala
je
všeho
řada
četná
se
života*
neočekávaně
(„peredvižnyje vystavki",
hlavu
učinit
venek,
na
i dvéře,
po větších
odtud
moskevských, K
petrohradských*
nim
Jakobi, Korzuchin,
Vladimír
Energický
náčrty v
kreslil
listech
kreslené
ke
svých a
bud, králi
a
Sám
tvůrčí
Když síly
se
180
ze
v
se
se
a
otevřít
hlavou
pro
v
„To'
kočovné
zachtěli
získal
Polěnov,
sdružil
1870
r*
při'
„zanésti
mu
okna
ni Perova, malířů
mladých
Savickíj, Jarošenko,
jiní; krajináři Savratov, Šiškin, Polěnov, stal
duší
se
si
přál
slov
stoupati
psaných
hledí
na
líto, zvíme'li,
neobyčejně pilný* Krámskému
se
obecenstvo
stal
jenž
nedostávalo*
Židovský!" (nedokončený) nám tím více
vkusu
druhému
tedy výstavy
myšlenku,
tu
od
jiní*
(1837 —87)
dobizny jsou velkolepé výrazností zaryla
Sdružili
tohoto
svou,
dařila
ale
idea měla
jak se
jako
osení
rozsáhlé
jen
Překrásné
jen pouhými slovy,
se
Jeho „Kristus nás
rádcem,
sdružení,
Ivanovem*
za
zamýšleným rozměrným obrazům,
přátelům*
je
a
iBqq\
zastaralé,
„peredvižniky");
Prjanišnikov,
Makovskij
agitátorem*
svým k
rrialované,
kterého
vyschlé, zasévač
Kramskoj
hlavním
a
Ge,
se
Konst*
byl fnar.
směru
hrozně
ruských,
jeho
Krámského,
později Světoslavskij, Dubovskoj soudcem
rozšířit
Mjasojedov pojal a
přidali
městech
jako
literatuře*
v
bojarského, parádními, K
života*
umělce zvali
je ruským,
vpustit volný vzduch".
umělců
také
ze
života
tehdejší,
skutečného
pozvolna
vydatně vyhovovat jejich
jsou lepší*
akademii
do
vymrštil
tak
svými výjevy
k
Odpor
aby pořádali výstavy
varyšstvo",
umění
zvláště
Jen první jeho práce
malířů*
přímo
a
dovedl
poněvadž
zevnějším lesku,
po
beze
velebený,
skutečný
malířství,
prvými
Makovskit
ruských
šli
přemýšlení
na
už vítězně zavládl Mezi
byl ještě
umělci
Realism
vzmáhal
se
po'
Brjullovových,
stopách
jiní
na
svěžejší*
ve
a
dále bez všelikého po
době
v
Někteří
mocný*
tím
době, vrátily
naší to
nové
se
jen poodešly
stranou,
zdější, se
výcho'
za
obrátil
než
v
tento
umění,
Ideály
nezašly,
ve
novému
on
jinam* čas
zbožně
vnitřní,
pozdravem
k
avšak
za'
geniální
to,
jinoch pokládal je i
uví'
Krám.'
zápisníku* Jenom
disko
lidu"
jenom
a
dílo
nadšeným svém
se
jeden, mladý
stránce
po
zjevuje
Petrohradu,
uvítal
skoj,
při'
1858
r*
chlad,
tam
Ivanova
dílo svého ži'
svůj obraz,
vota, „Kristus z
selského
ideály
a
cizí*
byly jí
STUDIE
se
osvobození
zbarvena,
J.
po
o
obecná
ILJA
bylo
vtělovati
na
poušti"
a
slabě vzešlé
přípravy
hlava lidská*
postavy
v
„Zdráv a
hodně
konal k němu
Některé
jeho
po'
např* obě podobizny Šiškina (z nichž jedna
paměť všem návštěvníkům loňské výstavy peredvižníků), L*
Tolstého
aj*
1891.
RĚPIN. J.
ILJA
ZÁPORŽCI.
ILJA
J.
RĚPIN.
LEV N.TOLSTOJVE
SVÉ
PRACOVNĚ
JASNÉ
V
POLJANĚ.
k
.°í a í.^ v
k
si
dli, jejž
Ivanov
Pilátem
před však
nebyl*
(„Co jest pravda?"),
cítit
Skutečnost a
lid
pověra;
Síla
malířů:
neuvedomělost
a
V*
V*
jeho
krajináře,
je
Sčedrin, Lebeděv)* náladu
zachycuje střízlivý; a
paláce
V
sil
a
stepi
noci, s
na
U..
a
1
u
Už
2*
Siškin, už
více
novi* zni
ovske „rr o
182
v
perioda On
intimnější; i
se
ruských
úřední,
boháčů
ale
naturalista,
jest
jeho
v
rodinné,
a
měla
italská
než
hlavně
lesů,
své
ve
a
i
z
životní*
jeho
malířské*
velmi
zajímavé
ruská
(Aleksějev,
ruská*
Savrasov
pravdivosti poněkud
malíř
chrámy
na
krajin
bájivé
řeckých,
ukrajinské
(1817 —1900)
a
často
Světo slav
peredvižníků
moře.
přírodu
pravdy
množství
Ajvazovskij
atd*
válečných,
pěkné pohledy
podivuhodný
krajinu
hrůz
sice
krajina
maloval
mladší
maloval
má umění
století
sociální;
bída mužická
strašné
sílu
jejich vnitřky
mnohem
město,
malířství
i
těch
Vzdělal
dcerky
jednou
(Ajvazovskij,
Vereščagin
členy Tovaryšstva*)
samostatné
gubernu*
19*
už
maloval
moře
jiní
a
menší
Polěnov
Kujindži,
jitra;
ruského
všeobecný
krutý
zobrazovatel
arsenálů,
to
bohaté
ve
jest „malíř prvého řádu,
nove,
buzeni
skoj
nestali
usudek
razí
b°
události
krajina
je
malíř
Kremlu
za
přílišný,
hýřivost
prvá třetina
polovici
egyptských;
Dněpra
/~
Kujmdzi Tato
a
jev,
Byl
Krista,
stoupencem Ivanova
Pravým
jako smělý
výzdobu
velkolepostí jeho světelných divů;
sk a
její;
a
a
opilství;
a
nepoměrně V
moskevského
palestýnských
výjevy
jest ohromná; nepoměrně
vábila
kříži*
Veliká síla dramatická však
proslul však
krajinářů vystoupila* ale
zobrazoval
on
themat
historických
Vereščagin (nar* 1842)* Nejdříve
Indii,
v
na
od
úmyslnost*
většinu
nasadil
tendence
po
zabočil
Také
cestou*
druhé
božství*
lesklých parád vojenských
ne
jinou
také
jemnosti mistrovy*
není
nich
v
Turkestaně
v
v
lákala
Nejsiínější tóny a
něm
jeho Kristu
v
ačkoliv
zbožnost
ale
vytknul;
Nebylo
rozumový; zech,
í l^1 —94)> znamenitý talent,
e
Jairovy"
na
umělců,
Narodil
se
akademii
dostal
realismu
dosáhla
ovládající svrchovaně
mladších
cesty* se
znamení
24*
kteří
petrohradské,
cestovní
barvami
odtrhli
července
vrcholu
1844 11a
od
se v
r* v
Rěpi'
kresbou"
peredvižníků
Čugujevě
níž
stipendium* Pobyl
a
v
1871
Paříži
v
Chav
za
obraz
a
v
Itálii*
RĚPIN. J.
ILJA
1873.
PÉREM
ORIGNÁLU.)
BURLÁCI. (KRESBA DLE
namaloval ruskou
Tam
mnoho
získav
Volze)
Po
následuje
říši
dokončil
neztrativ,
Bruni nazval že
Rěpin
téhož
řada
slaveni
roku
obrazů
ze
článků
několik
knize
o
„BocnoMHHaHk,
články
věcech CTO/TLH
ty,
jako vůbec
po
nových,
uměleckých H
vše,
imCBMa
MBE.
lodí
(tahače
všech
ze
malířů
chválu
na
i
současného akademie
ruských
3arpaHHii,R"; víme
minulosti
vydal
a
oni
píše,
a
celé
petrohradské. Napsal
časopisů
mluví
jejich
obraz
dálné
z
ruských
životní
byli jako nejslunnější
veřejně
Rěpin
co
Rusku,
v
jenejvětší profanací umění;
naprostou
života
do
1873 už byl
„Burlaky''
jediný
vzdal
Dostojevský
R,
mořské",
slavných podobizen, Rěpin jest profesorem
řada
že
nich
Vídeňské
v
prohlásil,
mistrovství;
výstavě
na
výstavy.
v
k
něm
v
pravdě;
také
ze
spatřiv jejích kolorit,
Kramskoj
a
a
svého
způsobil jimi sensaci, Brjullovec
a
dospěl
nic
„Sádko
pohádku
je
zatím
letos
jen tolik,
vzbuzovaly
živou
polemiku, A
dále,
vým
útvarům
krásy;
ideálům
ruského
snahami
a
mladší
pracemi Bilibin,
zanícením totiž
studující
starého
kníže
ducha
Maljavin, smyslem Rěpin s
nimi,
o
něm
skvělý
říci:
RĚPIN.
PODOBIZNA FOFANOVA.
BÁSNÍKA 1886.
život
se
větším,
se
zachycuje k
Alex.,
kolorista;
svého
Atd.
umění se
okolí
není
jich straní
mladými jest
O
Tvé
ve
portretistům
a
jsou
Lansere,
tom
příště
těmto as
a
nimi
místo!
všem
tělo
a
jiní,
duši
duchovním však
s
jeho.
Minulost, a
poetové
polemisuje.
naopak,
Je tak
sochař
Levitan,
poetičtí fantasté, cizí,
on
šťasten, FR.
jimi
překrásným
Ap,
krajináři, s
jemným
obšírněji promluví hlasy
mladším
jeho
se
Maljutin,
Sěrov
světovým, vzácní
lidovým
posilnili
a
Malíř
Surikov,
Vinogradov Somov
je
Davidova
k
rozhodně
menším;
Pochopili
i
1848)
dávat
K
ruské,
D, Polěnova, Korovin,
šťastně
největším
(narozen
touží
tu
obrozuje.
Helena
lidový, jeho byt,
jejího,
osobně
Mezi
Vasněcov
Golovin, Jakunčikova,
dekorativnost.
povahou třeba
ruské
tu
umění
výtvarné
se
náboženskou,
zdarem
Nesterov,
Benois
pro
malbu
se
umění
řadí
Trubeckoj
Vasněcov,
J.
národa,
valí
cestách,
Viktor
se
povznáší
umělci, hlavně
Vrube 1,
ILJA
vrací
zdrojům poesie
už
jistějších
ruské,
stýká
se
že možno
TÁBORSKÝ.
RĚPIN. J.
ILJA
1880.
PROCES Í.
F. O
DOSTOJEVSKÝ.
M.
„BURLÁCÍCH".
jsem přečetl p.
hned
Rěpína,
napsal
novinách
v
„Sotva že
�
burlácích
o
jsem
„Graždanině"
v
zalekl",
se
1873
stojevský, „Už sám sujet je hrozný: u
nás
jaksi
burláci
jsou
zobrazili šlenku
ve
také,
znameními
ukázal
opravdoví
uvidím
čele.
na
se
Připravil
je všechny
pověstnými
s
A hle,
jsem
co
zbytečným: burláci,
burláci
nekřičí
šťasten
do
jak
lidu",
stránku
nejznamenitější
Ani
na
jsem stal
jaké míry
dlužníkem
jedinou
víc.
obrazu
z
„Pohled,
a
nic
a
rovatele:
se
lidu.
obleku,
my
dluhu, jejž
K mé radosti všecek strach
spatřil ?
jeden
že
A
možno
jsem
již
tuto
přičísti
stránku :
skoro
alespoň
jim;
smějou u
nich
J.
RĚPIN. 1883.
ILJA
dva
nenífo pláči,!
nenapadne,
NIHILISTÉ.
se,
aby
za
umělci.
Slavné, známé figury zdání
že
aby
sociální
nesplatném
zvláštním
můj
nejzpůsobilejší,
známou o
se
mínění,
se
třídy dluhují
vyšší jsem
ujalo
přední
a
ani ani
přemýšleli
ILJA
RĚPIN.
PODOBIZNA.
ILJA
J.RĚPIN.
SOUMAŘI.
KRESBA
TUŽKOU.
o
sociálním
téměř
figurka,
mužíkem
možno
álních
ani
si
v
obraze
hlavou,
žíčkovi,
Vždyť
anebo
s
k
nemožno
nezamiloval.
níkem
patnáct
lidu
nevzbuzovali
by
mysli
rozruchem tomu
nezamilovat
takového
anebo
jich,
k
těch
o
této
na
burlácké
ni!
dojmu
Ale a
jemuž
cíle!
hlavy
milý kritiku, spíše,
leckterý k
chlapu
nemožno
pozO'
tomu
oni
by
tak
se
mu
odejít,
přirození,
takového
zdáti
nevinni
obrazu
.
.
mti'
vojáčkovi! aby
jest dlužníkem, opravdovým bude
soci'
a
nesrovnaně
Vždyť
čtveráku
„partii"
nebýt
neviděti.
svěšené
jakou láskou!)
(s
bezzáštitných,
netvořili
burlákem,
do tváře
víte4i,
dostihuje
tomu
že
ani
cíle
si
podivuhodná
této übohé, a
láskou
též
nejzadnějším
s
do
liberálního
nepomyslit si,
Nemožno
vzpomínati
si
as
se,
chce
se,
politickoekonomických
übíjeného
tohoto mužíčka
srdci
hošíkovi,
o
a
pronikla kdy
vedoucího,
v
stranou
se
přetvařuje
a
hádá
úmyslu
po
by myšlénka
hořem
vašeho
Vždyť
let bude
že
tříd k lidu
pokorná nevinnost
odejde
vleče
jenž
představit,
zvláště
stejná
a
vede
ba
křičí,
vážně,
se
věkověčným
myslíte
rovatel
jich
svěšenou
mužíčka,
tahle
nežli
nejlepší
si
Vojáček potměšile
tváří
povinnostech vyšších
tohoto že
se
postavení*
Klučina
dýmku*
nacpat
Není
svém
ve a
si
dluž'
sně,
prosti
po
1891.
