Řešení závazků a pohledávek

Řešení závazků a pohledávek

E-mail: [email protected]

Rub a líc vymahačské mince V médiích se často zveřejňují případy až nelidských zvůlí vymahačských a exekučních společností dostávající dlužníky do bezvýchodných situací. Je v pořádku, pokud je jakkoliv postupováno v rozporu se zákonem či dobrými mravy, aby takové případy byly nejen zviditelněny, čímž je zmenšován prostor pro nekalé praktiky, ale především aby orgány činné v trestním řízení rychle a účinně zakročily. Až příliš často je však zveřejňována pouze částečná pravda, ta mediálně atraktivnější. Mnohdy se zapomíná, že „vymahačská mince“ má svůj rub a líc. Na jedné straně stojí věřitel, který se snaží domoci svých v drtivé většině oprávněných nároků, a na straně druhé dlužník, který se mnohdy plnění svých závazků vyhýbá. Rozhodně se nehodlám zastávat lichvářů, společností, které se snaží profitovat na nouzi druhých, natožpak těch, kteří na malé dlužné částky nabalují nehorázné poplatky, nebo záměrně používají praktiky, jež dlužníky uvádějí v omyl a zbytečně vedou k dalšímu narůstání dluhu. Je však třeba si uvědomit, že věřiteli se stávají především firmy, živnostníci a běžní občané, kteří nedostali zaplaceno za řádně odvedené služby, za své výrobky či zboží. Anebo se snaží získat nazpět finanční, movité či nemovité prostředky, které někomu dočasně poskytli, aby dotyčný mohl uspokojit své potřeby. Ano dlužník nemusí být apriori neseriózní. Vždyť závazky a pohledávky, a nejenom finanční, jsou naprosto přirozeným jevem. Jsou zde od pradávna a ku prospěchu obou stran, těch kterým prostředky aktuálně chybí, i těm, kteří si naopak mohou dovolit své volné prostředky poskytnout. Koneckonců, bankovky prý kdysi vznikly jako tištěná forma královských dlužních úpisů. Závazky a pohledávky jsou také přirozenou součástí obchodního styku a zná je i běžné účetnictví. Stačí dodat někomu zboží či služby na fakturu nebo naopak zaplatit v internetovém obchodě a čekat na splnění závazku obchodníka, tedy na dodání zboží. Jde jen o to, aby procesy závazků a pohledávek fungovaly v rámci pravidel. Aby se věřitelé mohli domoci svých oprávněných pohledávek, ale nepoužívali nekorektní a nezákonné prostředky, a aby dlužníci dostáli svým závazkům, neutíkali před povinnostmi v případech, kdy nastanou problémy, a nevyhýbali se jejich řešení. Jde také o to, aby nebyly neoprávněně a neseriózně hnáni do dluhových pastí. V zájmu každého seriózního věřitele a dlužníka je, aby proces řešení závazku a pohledávky probíhal korektně, aby nepoškozoval dobré jméno nikoho ze zúčastněných, aby ho řešili seriózní a kompetentní lidé či společnosti a aby se na procesu nepřiživovali neseriózní podnikavci. Účinných prostředků pro ochranu práv věřitele a dlužníka má naše legislativa celou řadu, ale stále se ještě najde prostor pro nepoctivce na obou stranách; a ten je třeba omezovat. Snad k tomu přispěje i tato příloha, která vznikla s pomocí a přispěním zkušených expertů. Michael Málek

PŘIPRAVILA REDAKCE KOMERČNÍCH PŘÍLOH V ODBORNÉ SPOLUPRÁCI S ASOCIACÍ INKASNÍCH AGENTUR (AIA)

Dobrovského 25, 170 55 Praha 7

ŠÉFREDAKTOR

Michael Málek, tel.: 233 071 720

MANAŽER INZERCE

Anna Olléová, tel.: 233 071 254

HN043604

PARTNER PŘÍLOHY:

30. dubna 2013

Komerční příloha deníku

Snažíme se dát odvětví inkasa pohledávek jasná pravidla „Připravujeme znění nového zákona o inkasní činnosti. Domníváme se, že řada excesů vzniká z nedostatku pravidel v mimosoudním inkasu. Nelze strkat hlavu do písku a tvářit se, že problémy neexistují,“ říká v rozhovoru Vladimír Gazárek, prezident Asociace inkasních agentur (AIA). • Jak by se dle prezidenta Asociace inkasních agentur měly řešit závazky a pohledávky? Ideálně by se závazky měly platit řádně a včas. Jak však ukázala historie, dluhy se datují mnohem dříve než samotná existence peněz, proto nepředpokládám, že by tohoto ideálu bylo někdy dosaženo. Uvítal bych tedy, kdyby se dlužníci snažili být v kontaktu se svými věřiteli a pokusili se postavit k často nepříjemným situacím čelem.

Budu se opakovat asi po tisící první, ale to, že se někdo bude skrývat nebo před svými závazky utíkat, není nejlepším řešením. Po čase jej dluhy stejně dohoní a situace bude ještě mnohem horší pro dlužníka a i pro jeho rodinu. Věřitelům lze doporučit jediné, a to řešit pohledávky včas a případně s pomocí profesionálů z řad seriózních inkasních agentur.

• Média v hojné míře radí dlužníkům, jak postupovat, když dluží. Co o tom soudíte? Vnímáme zájem médií o problematiku dluhů. A chápeme také, že pro ně je zajímavé informovat o excesech, výjimečných případech, ve kterých ukážou dlužníky jako oběti. Kladně hodnotíme, že za poslední dva roky došlo k posunu, kde média již poukazují na odpovědnost dlužníků za své dluhy a vnímají fakt, že na druhé straně dluhu stojí věřitel, který je jednáním dlužníka poškozen. My v Asociaci inkasních agentur věnujeme velké úsilí informování veřejnosti o fungování inkasního trhu a vůbec prevenci vzniku pohledávek a jejich častým příčinám, ale i novináři se již dovedou v této problematice orientovat. A za to jsem velmi rád.

• Kdo radí věřitelům?

Vladimír Gazárek, prezident Asociace inkasních agentur (AIA).

Na trhu vidím dvě velké skupiny věřitelů. Jedněmi jsou zpravidla větší a zahraniční společnosti, které mají dobrý systém práce s pohledávkami, včetně předcházení jejich vzniku. Tito věřitelé při interním systému správy pohledávek spolupracují s inkasními agenturami a se soudními exekutory. Druhou velkou skupinou věřitelů jsou subjekty, které řeší své problémy pozdě. Buď nemají interní kapacity, nebo nemají důvěru v inkasní agentury, anebo častokrát ani nevědí, že jim inkasní agentury mohou pomoci.

Ze segmentu malých a středních podniků využívá služeb inkasních agentur pouze 10 % společností. V sousedním Rakousku nebo Německu tyto služby využívá 30 % firem z tohoto segmentu. Díky tomu, že inkasní agentury působí napříč jednotlivými segmenty a často mají mezinárodní zkušenosti, jsou schopny věřitelům doporučit nejvhodnější postup a nastavit procesy, rovněž dokážeme pomoci s profesionálním zaškolením pracovníku kontaktních center.

• Pohled veřejnosti na inkaso pohledávek není pozitivní. Snažíte se s tím něco dělat?

Inkaso pohledávek je součástí finančního trhu. Budou-li pohledávky, budou i inkasní agentury. Bohužel ve společnosti stále přetrvávají předsudky, které vznikly zřejmě v divokých 90. letech. Naše snahy prezentovat inkaso pohledávek jako standardní profesionální službu přece jen přinášejí výsledky. Ubývá lidí s představou o drsňácích s baseballovou pálkou. Paradoxně většina pracovníků v tomto odvětví jsou křehké ženy. S oblibou uvádím příklad pána, který nás (inkasní agentury obecně) osočoval, že na dlužníky příliš tlačíme, že bychom měli své

postupy zmírnit, být k dlužníkům chápavější apod. To bylo ovšem jen do doby, než mu také začal někdo dlužit. V ten moment již naše postupy nebyly dostatečně nátlakové, ale naopak se staly příliš mírnými. Dotyčný pán si dokonce přál, ať překračujeme hranice našeho Etického kodexu, což se samozřejmě nedělo. Tímto příkladem chci ukázat, jak velmi záleží na úhlu pohledu a na osobní zkušenosti. Snažíme se dát tomuto odvětví jasná pravidla, aktuálně připravujeme znění nového zákona o inkasní činnosti. Pokračování na str. II

Vymáhání pohledávek je třeba ošetřit zákonem V roce 2012 přibyly na inkasním trhu cca dva miliony pohledávek po splatnosti, v hodnotě převyšující 30 miliard korun. I s ohledem na tuto skutečnost by bylo vhodné se zamyslet nad tím, s jakými problémy se současný inkasní trh potýká.

Zejména v posledních několika měsících probíhá veřejná diskuse nad tématy souvisejícími s činností subjektů působících na inkasním trhu, především pak s potřebou legislativně toto „podnikání s dluhy“ ošetřit. Na úvod lze konstatovat, že většina diskusí, které nad těmito tématy probíhají, se věnují zejména negativním zkušenostem dlužníků s činností subjektů působících na inkasním trhu. Současně je třeba dodat, že většina mediálně zajímavých ohlasů přichází ze strany dlužnické, přičemž věřitelům již obvykle není dán dostatečný prostor se blíže k tématům vyjádřit.

Nicméně je třeba uvést, že řada problémů vyplývá ze skutečnosti, že na inkasním trhu působí značné množství subjektů, ať již fyzických nebo právnických osob, které nejsou v rámci své činnosti jakkoliv regulovány, respektive není na jejich činnost žádným způsobem dohlíženo. V důsledku toho je zcela přirozené, že na inkasním trhu může docházet k excesům, a to ve dvou základních oblastech. Jednak ve způsobu, jakým zúčastněné subjekty jednají s dlužníky, jednak v zatěžování dlužníků neoprávněnými a netransparentními poplatky, které mohou do značné míry navýšit původně vymáhanou pohledávku. Ačkoliv se co do počtu případů zřejmě jedná o množství nepatrné, je pochopitelné, že právě tyto případy mají zásadní vliv na to, jakou optikou je na inkasní trh a vymáhání pohledávek nahlíženo. Současně je třeba si uvědomit, že každý takto negativně prezentovaný případ značně poškozuje všechny na inkasním trhu působící subjekty. Jeden ze způsobů řešení nastalé situace by měl spočívat v nastavení alespoň základních legislativních pravidel, která by činnost

inkasních agentur upravila, a to zejména ve vztahu k občanskoprávním, tedy B2C pohledávkám, kdy nastavení řádných pravidel v této oblasti se jeví jako prioritní. Z uvedeného důvodu se nyní na půdě Asociace inkasních agentur, ve spolupráci s advokátní kanceláří Švehlík & Mikuláš, připravuje první legislativní návrh, který by se měl problematice mimosoudního řešení pohledávek blíže věnovat. Mezi hlavní cíle připravovaného legislativního návrhu by měla patřit právě eliminace výše zmíněných excesů, které se na inkasním trhu vyskytují. Ve snaze zprůhlednit a sjednotit působení inkasních agentur by předmětem právní úpravy mělo být nastavení kvalifikačních předpokladů, které by měly subjekty působící na inkasním trhu splnit, a s tím související vytvoření mechanismů dohledu nad těmito subjekty. Druhým, neméně důležitým motivem připravovaného legislativního návrhu, je transparentní vyčíslení nákladů, které mohou dlužníkům v souvislosti s mimosoudním řešením jejich závazků vzniknout. Ačkoliv lze předpokládat snahu zúžit diskusi nad novým legislativním návrhem právě na téma potenci-

álně dodatečné finanční zátěže dlužníků, je třeba připomenout, že otázka nákladů mimosoudního řešení pohledávek je již v této chvíli řešena v návaznosti na existující komunitární právo, avšak pouze z titulu obchodněprávních vztahů, tj. v rámci tzv. B2B pohledávek. Nepopiratelnou skutečností současně je, že již dnes jsou dlužníci konfrontováni s poplatky za inkasní činnost, které mohou být v některých případech i dle názoru subjektů působících na inkasním trhu neadekvátně vysoké. Regulace poplatků by měla přinést zásadní uklidnění v této oblasti. Připravovaný legislativní návrh by tedy měl sloužit k odstranění této nerovnováhy mezi B2B a B2C pohledávkami. Vedle toho, podstatnějším důvodem pro přijetí legislativního návrhu by mělo být nastavení jednotných pravidel, která budou muset být subjekty působícími na inkasním trhu z hlediska dodatečných nákladů dodržována. Také z hlediska dlužníků by mělo přijetí připravovaného legislativního návrhu pozitivní dopady, neboť by tím byla jednoznačně určena maximální částka, která by mohla být v rámci mimosoudního řešení pohledávky po dlužníkovi požadována.

První návrh zákona o inkasní činnosti Připravuje: Asociace inkasních agentur a advokátní kancelář Švehlík & Mikuláš Termín dokončení: Třetí čtvrtletí roku 2013 Návrh se zaměřuje na: • eliminaci negativních excesů v činnosti inkasních agentur, její zprůhlednění, • nastavení kvalifikačních předpokladů pro subjekty působící na inkasním trhu, • transparentní vyčíslení nákladů, které mohou dlužníkům v mimosoudním řešení závazků vzniknout, • nastavení jednotných pravidel (pro subjekty na inkasním trhu) v oblasti dodatečných nákladů. Je třeba uvést jednu ne příliš často zmiňovanou skutečnost. V obecné rovině lze souhlasit se závěrem, že v některých případech, kdy výše příslušenství a různých poplatků mnohonásobně převyšuje výši původního dluhu, není taková situace ze společenského hlediska akceptovatelná a je třeba ji regulovat. Pokračování na str. IV

II /

h o s p o dá ř s k é n ov I n y – I n z e r c e. i h n e d .c z

Řešení záva zků a pohledávek

úterý, 30. dubna 2013

[email protected]

Snažíme se dát odvětví inkasa pohledávek jasná pravidla Pokračování ze str. I

• Co si od nového zákona slibujete? Domníváme se, že řada excesů vzniká z nedostatku pravidel v mimosoudním inkasu. Nelze strkat hlavu do písku a tvářit se, že problémy neexistují. Proto si od zákona slibujeme posun zejména ve dvou hlavních rovinách: jednak v otázce kultivace trhu a etického chování inkasních agentur, jednak v rovině nastavení férového odměňování inkasních agentur, resp. stanovení férové výše nákladů za inkasní proces, včetně určení, kdo tyto náklady ponese.

Osobně vidím přínos také ve zvýšení prestiže našeho odvětví, zvláště když si uvědomíme, že u správně fungujícího mimosoudního inkasa jsme schopni vyřešit mnoho pohledávek bez nutnosti jejich řešení soudní cestou, což odlehčí jednak justici a jednak sníží zadluženost dlužníků se všemi důsledky. I kontrola nákladů přenášených na dlužníky a perzekuce nekalých praktik vymáhání sníží společenskou tenzi a uleví mnoha rodinám v jejich životní situaci.

• Jak vnímáte finanční či dluhové poradny, které stojí spíše na straně dlužníka?

Občanské, dluhové i jiné poradny, které se snaží lidem pomoci, chápu jako naše partnery. Setkávají se většinou s těmi nejextrémnějšími případy, a ty pomáhají řešit. Je v našem zájmu, aby pracovníci těchto poraden byli velmi dobře informováni o tom, jak probíhá inkasní proces, co inkasní agentury musí, co mohou a co nesmějí. O to lépe mohou dlužníky nasměrovat, jak úspěšně jejich záležitosti vyřešit. Sami dokonce iniciujeme setkávání s poradci a oceňujeme vzájemné diskuse, které nás vzájemně obohacují. Musíme však upozornit na činnost tzv. oddlužovacích společností, které častokrát situaci dlužníka zkomplikují.

• Jaká je vaše prognóza dalšího vývoje v oblasti dluhů a dlužníků?

Ubývá lidí s představou o drsňácích s baseballovou pálkou. Paradoxně většina pracovníků v tomto odvětví jsou křehké ženy.

Pohledávka a její cyklus

Pohledávka má stejně jako výrobek svůj určitý cyklus. Odhlédněme od toho, jak pohledávka vznikla. Jednoduše někdo, kdo měl něco uhradit, tak neučinil a vznikl dluh, tedy z našeho pohledu pohledávka.

Cest ke vzniku pohledávek je nespočet, ať už za tím může být ztráta zaměstnání a neschopnost dostát svým závazkům, výpadek dodatečných příjmů, přecenění finanční situace nebo opomenutí úhrady či jednoduše nezodpovědnost. Věřitelé však v současné ekonomické situaci nenechávají nic náhodě a chtějí své peníze zpět.

Pokud ani po několika urgencích dlužník dluh neuhradí, předávají věřitelé pohledávky dále inkasním agenturám. Přes neustálé zdokonalování systémů jsou náklady interního vymáhání zpravidla vyšší než u specializovaných inkasních společností. Do inkasních agentur putují pohledávky, které již ve většině případů prošly inkasním procesem věřitele. Mohou to být tedy pohledávky v jakémkoliv stádiu delikvence, od zcela nových, u kterých se provádí pouze tzv. upomínkový servis, až po stádium předžalobní upomínky. Oproti věřiteli využívá inkasní agentura i psychologického efektu.

Inkasní proces začíná již u věřitele

Mimosoudní (smírné) inkaso

Bez oddělení inkasa pohledávek si dnes žádná větší společnost své fungování neumí představit. Nemálo společností v posledních letech vybudovalo vlastní call centra, jejichž hlavním úkolem je vymáhat pohledávky po neplatičích. Mezi nejfrekventovanější nástroje, které věřitelé k urgenci dlužníků používají, patří zasílání upomínek, ať už poštou, či elektronicky. Často využívané jsou telefonní hovory, SMS zprávy, v některých případech i osobní návštěvy. Obdobné nástroje využívají také inkasní agentury.

Mimosoudní inkaso, v průběhu kterého má dlužník ještě celou škálu možností, jak svůj dluh uhradit, je členěno na několik částí. Inkasní agentury, právě z toho důvodu, aby nedošlo k narušení

dobrého vztahu s klientem, přebírají určitou část pohledávek k základnímu upomínání, tzv. upomínkovému servisu. Věřitel se této agendě nemusí věnovat a může se zaměřit na hlavní oblast svého podnikání. Cílem je vrátit dlužníka zpět do procesu placení. V této fázi smluvní vztah mezi věřitelem a dlužníkem běží dál za dohodnutých podmínek. Hovoříme-li o raném inkasu pohledávek (Early Collection), stále se jedná o tzv. živé pohledávky. Jsou to pohledávky, jejichž smlouvy jsou nadále v platnosti, nejsou vypovězeny a rané inkaso je realizováno v délce 1 až 90 dní po splatnosti. V této fázi inkasní agentury působí velmi proklientsky a snaží se vrátit dlužníka do pravidelného cyklu placení. O úspěšnostech rozhoduje většinou doba, kolik dnů po splatnosti je pohledávka řešena. Velký díl na úspěšnostech nese také schopnost inkasní agentury dlužníka dohledat. Velká pozornost je v této fázi věnována

POHLEDÁVKY JEDNÍM TAHEM DOHODA – SOUD – EXEKUCE VYSKOČILOVA 1326/5A, 140 00 PRAHA 4

HN043453

www.inkasniservis.cz

také analýze platebních možností dlužníka. V době, kdy hovoříme o hlavním inkasu (Main Collection), jsou již pohledávky zesplatněny, tedy smlouvy jsou vůči dlužníkům již vypovězeny. Inkasní agentury však stále mají snahu o mimosoudní řešení a pokoušejí se dlužníkům vysvětlovat dopady nezaplacení a případného řešení soudní a exekuční cestou. Velmi časté je vyjednávání splátkových kalendářů. Tato fáze je mnohem více naléhavá, protože od data splatnosti uplynulo mnohem více času než u fází předchozích. Pozdní předžalobní inkaso (Late Collection) je pro dlužníky poslední možností jak dluh ještě stále smírně uhradit. Pokud se ani v tomto okamžiku inkasní agentuře nepodaří úhradu zajistit, je pohledávka předána k vymáhání právní cestou. Právě na tuto skutečnost pracovníci inkasních agentur dlužníky upozorňují a zejména jim vysvětlují možné komplikace, které je v případě nezaplacení mohou potkat. Pohledávka se dostala do okamžiku, když je třeba rozhodnout, zda se vyplatí ji předat dál k soudnímu vymáhání. Soudní vymáhání je, přestože se nejedná o mimosoudní inkaso, stále součást inkasního procesu. K tomu obvykle dochází s časovým odstupem tři až devět měsíců a vzhledem k rychlosti soudů čeká pohledávku několik dalších měsíců. Jelikož soudy rozhodují každý jinak, není předem možné předjímat výsledek. Tato nejistota velmi škodí celému trhu. Ať se stanoví jasná pravidla, ať už jakákoliv, ale stále to bude lepší než stávající nejistota. Věřitel má pravomocně přiznanou pohledávku a dlužník stále nereaguje a neplatí. V tomto okamžiku má věřitel samozřejmě právo se rozhodnout, jestli půjde cestou exekučního řízení, nebo ne. Úspěch soudní žaloby ještě neznamená, že dluh bude někdy uhrazen. Bohužel ani získání exekučního titulu k provedení exekuce na majetek dlužníka automaticky neznamená, že se pohledávku podaří v exekuci vymoci. Může však také nastat případ, a těch je v posledním období stále více, že dlužník žádným majetkem nedisponuje, čímž se úspěšnost vymoci pohledávku rapidně snižuje. Kdo hledá řešení, jak naložit s pohledávkami, určitě neprohloupí, obrátí-li se na inkasní agentury. Kromě samotného inkasa pohledávek se velmi často věnují také poradenství přímo věřitelům. Jana Tatýrková, Asociace inkasních agentur

Domnívám se, že počet dluhů i dlužníků bude dále narůstat. Očekávám, že se na trhu objeví více pohledávek z oblastí, ve kterých byly dosud drženy „pod pokličkou“, např. u hypoték. Věřím, že posílí důvěra věřitelů v inkasní agentury a čím více podnikatelů a firem bude využívat naše služby. Věřím, že se nám podaří vyvolat diskusi nad naším návrhem úpravy pravidel mimosoudního inkasa, a také věřím, že řady naší asociace se rozrostou.

Prognózuji, že vzhledem na plánované změny v soudnictví, zejména s účinností nového Občanského zákoníku a přesunu rozhodování telekomunikačních případů z ČTÚ na soudy, se posílí role mimosoudního inkasa. Nemohu se však zbavit pocitu, že naši největší výzvou je přesvědčovat veřejnost a politiky, že mimosoudní inkaso je tady ve prospěch všech, jak dlužníků, tak také věřitelů, že drtivá většina správců pohledávek je naprosto seriózních a že výsledkem činnosti mimosoudního inkasa jsou desítky miliard korun vrácených do ekonomiky. Marcela Zimová

Důraz na komunikaci s dlužníkem Ve všech fázích vymáhání pohledávek, jak u mimosoudního, tak u soudního způsobu, se využívá všech základních forem komunikace s dlužníkem. Na počátku je však vždy přání klienta a jeho zkušenost s dlužníkem. „Každý z klientů má jiné požadavky na způsoby komunikace, některý preferuje písemnou formu, jiný telefonický kontakt. Ve většině případů převažuje požadavek na písemnou formu. Písemná komunikace je však v mnoha případech ztížena nedostatkem identifikačních údajů, resp. jejich neaktuálností. K dohledání takového dlužníka využíváme mimo jiné sociálních sítí a Google, které jsou nenahraditelnou součástí celého řetězce,“ upřesňuje informaci Radek Žákovský, obchodní ředitel inkasní společnosti Credit One. Dostupnost údajů je v mnohém závislá na odvětví. V bankovním nebo telekomunikačním sektoru bývá preferovanou formou komunikace písemný kontakt. V sektoru B2B je naopak dlužník lépe dostupný prostřednictvím e-mailu či telefonu. V případě aktuálních telefonních kontaktů je také větší prostor pro využití call centra. Důležitým atributem je obsah takové komunikace, proto jsou zde kladeny vysoké nároky na výběr a zkušenosti zaměstnanců. V této souvislosti jsme položili několik otázek Alexandru Metzkerovi, vedoucímu právníkovi Credit One.

• Má osobní kontakt s dlužníkem vyšší váhu? Řekl bych, že to je třeba oddělit, protože písemnou komunikaci, upomínku, musíme zaslat v podstatě vždy. Potřebujeme ji následně pro případné soudní řízení, abychom vůči klientovi mohli naši činnost doložit. Telefonickou komunikaci nevolíme vždy, někteří klienti si ji nepřejí. Na druhou stranu je velmi účinná a v některých případech představuje nenahraditelný osobní kontakt s dlužníkem. U specifických typů pohledávek je účinnou formou komunikace s dlužníkem i osobní kontakt. Při volbě formy kontaktu vždy rozhoduje mimo jiné také typ klienta podle odvětví a jeho postoj k reputačnímu riziku.

• Máte speciální způsob výběru zaměstnanců vhodných pro tuto profesi? Ano, výběr zaměstnanců na takové pozice je velmi úzce specializovaný. Rozhodují nejen obecné profesní zkušenosti, ale významnou roli hraje úroveň komunikačních dovedností a výstupy z psychologických testů. Přesto uplyne zpravidla několik měsíců než takový zaměstnanec začne komunikovat s dlužníkem aktivně. Zpočátku se pouze věnuje administrativní činnosti v rámci celého procesu vymáhání, podílí se na ostatních činnostech firmy, kde s dlužníkem nepřijde vůbec do přímého kontaktu. Teprve poté, co se seznámí s celým procesem vymáhání, může být platným a úspěšným pracovníkem call centra, kde komunikuje nejen s dlužníky, ale také se soudy a s klienty. Mimo jiné takto filtrujeme i případné riziko.

• Jakým způsobem lze pozitivně ovlivnit způsob jednání pracovníků s dlužníkem? Způsob jednání přímo ovlivňuje úspěšnost vymáhání, proto také na tuto část naší činnosti klademe důraz. Naši lidé procházejí pravidelně ucelenou formou školení a workshopů, zajišťovaných externími poradenskými firmami. Každý náš zaměstnanec call centra má také k dispozici speciální komunikační manuál. Na společných poradách si zaměstnanci vzájemně předávají zkušenosti, jak reagovat v různých situacích. Například nejen vymáhat, ale také pomáhat řešit mnohdy svízelné životní situace dlužníků. Soustředíme se samozřejmě i na sebereflexi, a učíme se tak z vlastních chyb.

• Děláte si analýzu těch jednání? Samozřejmě jde o zpětnou vazbu. Vedoucí pracovníci kontrolují, celkem snadno, písemné výstupy, které z naší kanceláře odcházejí. Přistupujeme také k náslechům rozhovorů s dlužníky a monitorujeme, jakým způsobem call centrum komunikuje s dlužníky. Další věcí je řešení stížností. Pokud si některý dlužník stěžuje, ať již u nás, nebo u klienta, na náš přístup, důkladně prověřujeme, zda je stížnost oprávněná, či nikoliv. V každém ohledu je nezbytné takový případ blíže analyzovat, a pokud je stížnost oprávněná, vyvodit důsledky jak vůči zaměstnanci, tak pro zlepšení formy komunikace, aby se podobná situace již neopakovala. Marcela Zimová




[email protected]

/ III

Trh, který vyžaduje pozornost Za rok 2012 vrátily inkasní agentury věřitelům přes 15 mld. Kč. Podíl pohledávek za podniky (B2B) přestal po mnoha letech klesat. Průměrná výše pohledávky se mírně zvýšila. Inkasním agenturám se podařilo smírně vyřešit více než milion pohledávek.

Pohledávky za domácnostmi činily 88,5 % počtu všech pohledávek předaných inkasním agenturám v roce 2012. Prokázal se tak konec mnohaletého trendu růstu pohledávek za domácnostmi B2C (Business to Customer) na úkor pohledávek za podniky B2B (Business to Business). Naopak, co do stavu objemu pohledávek řešených inkasními agenturami, došlo u respondentů průzkumu k meziročnímu nárůstu podílu B2B pohledávek z 26,6 % na 27,9 %.

Roste počet vícenásobných dlužníků Průzkum mezi členskými společnostmi Asociace inkasních agentur, který se zaměřil na vícenásobné dlužníky, zjistil, že 14 % dlužníků v portfoliích inkasních agentur má více než jeden dluh. Není překvapením, že se v posledním období formovala skupina dlužníků, u nichž inkasní společnosti neřeší pouze jeden nedoplatek, ale rovnou nedoplatků několik. Velmi často se jedná o tzv. opakované dlužníky, kteří i když svůj dluh uhradí, se brzy dostanou do prodlení znovu. Jak vyplynulo z průzkumu, jedná se o skupinu o velikosti 14 %. Čtvrtinu z toho tvoří B2B pohledávky, tři čtvrtiny činí pohledávky B2C. Nejvícevícenásobnýchdlužníkůse pohybuje v kategorii 2-3 dluhy, a to celých 90%. Druhou nejpočetnější skupinou je kategorie 4-5 dluhů s 5 %.

Průměrná výše pohledávek předaných do správy inkasní agentuře se v roce 2012 zvýšila o 776 Kč a dosáhla výše 15 945 Kč.

Banky mají nejvíce opozdilců v úhradách Jelikož doposud neexistovala žádná, ani rámcová data, jak si stojí jednotlivé sektory s množstvím nehrazených pohledávek, rozhodla se Asociace inkasních agentur alespoň rámcově zjistit, jak je tomu u jejich členů. Výsledky potvrdily domněnky odborníků, že nejvíce pohledávek se inkasuje pro bankovní sektor (21,8 %). Telekomunikace zaujaly druhé místo s výsledkem 20,3%, třetím sektorem v pořadí je sektor pojišťoven se 14,3 %. Sektor

% podíl

Banky Telekomunikace Pojišťovny

Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu inkasního trhu v České republice, provedeného Asociací inkasních agentur ve spolupráci se společností Ernst & Young. Inkasní agentury zpracovaly během loňského roku v České republice pohledávky v objemu okolo 30 mld. Kč. Průměrná výše pohledávky řešené inkasní agenturou se zvýšila o 776 Kč a činila 15 945 Kč. „Letošní průzkum potvrdil očekávání, že se bude jak počet nových pohledávek, tak i jejich objem, pohybovat ve stejných relacích, jako tomu bylo u výsledků za rok 2011. S pokračující stagnací ekonomiky však dlužníci způsobují věřitelům čím dál větší komplikace. Proto jsem rád, že se inkasním společnostem podařilo vrátit věřitelům přes 15 mld. Kč, což považuji za významný příspěvek pro českou ekonomiku. Nutno však podotknout, že inkaso pohledávek se stává rok od roku náročnější,“ říká Vladimír Gazárek, prezident Asociace inkasních agentur.

Dalším závěrem průzkumu je trvající nízký zájem věřitelů o prodej pohledávek. Počet odkoupených pohledávek u respondentů průzkumu činil jen 2,5 % z jimi řešených pohledávek v roce 2012.

21,8 20,3 14,3

Průměrný dluh (Kč) 63 295 6 036 13 635

Inkasní agentury loni zpracovaly přibližně dva miliony nových pohledávek v objemu cca 30 mld. Kč a vytvářejí přes 1400 pracovních míst. Zajímavostí průzkumu je, že

Průměrná výše pohledávek předaných inkasním agenturám v roce 2012.

inkasní agentury jako poskytovatelé outsourcingových služeb samy rozšiřují využívání outsourcingu ve své činnosti. Zatímco počet vlastních zaměstnanců jim v průměru oproti loňskému průzkumu poklesl o pět, udávají v průměru o sedm více externě využívaných pracovníků. „Údaje tohoto průzkumu je vhodné zkombinovat s výstupy dalších našich anket. Podle jedné z nich inkasní agentury vyřešily v loňském roce mimosoudní smírnou cestou více než polovinu pohledávek ve své péči (50,4 %). Přes milion pohledávek tak nemuseli věřitelé řešit soudní cestou, čímž dlužníci ušetřili mnoho miliard na soudních poplatcích a nákladech na advokáty,“ vysvětluje Radek Laštovička, manažer oddělení poradenství pro finanční instituce společnosti Ernst & Young. Průměrná výše tržeb z inkasní činnosti v roce 2012 byla 67,6 mil. Kč, v porovnání s rokem 2011 (63,8 mil. Kč) se tedy jedná o šestiprocentní meziroční nárůst. „Výhled vývoje tržeb inkasních agentur na 2013 je pozitivní a optimističtější než byl před rokem. Přestože věřitelé stále zdokona-

Splátkové dohody dodržuje pouze 44 % dlužníků Z celkového počtu pohledávek ve správě inkasních agentur, kterých každoročně přibývá okolo 2 milionů, uzavřely inkasní společnosti 24 % splátkových dohod. Z uzavřených splátkových dohod však dlužníci dodržují pouze 44,22 %.

Odprodej pohledávek „Jedním z důvodů odprodeje pohledávek bývá ve většině případů cash flow klienta, nicméně platí, že klient se zpravidla snaží interními silami pohledávku vymoci sám. Poté obvykle využije možností externí spolupráce, a teprve ve chvíli, kdy tyto způsoby selžou, začíná řešit nouzový stav – odkup nebo prodej pohledávky,“ říká Alexandr Metzker, vedoucí právník společnosti Credit One. V sektoru B2B klient hledá především na své straně spoustu možností, jak vyřešit úhradu své pohledávky, odkup má nastaven až jako poslední možnost. To však zpravidla přináší značnou časovou prodlevu, ve které tržní hodnota pohledávky příliš poklesne. Potom

Průměr objemu pohledávek za rok 2012 předaných do správy jedné inkasní agentuře je 1 110 456 000 Kč.

Exekutorský úřad Přerov, soudní exekutor JUDr. Tomáš Vrána

Máte problémy s dlužníky? Nabízíme Vám: · rychlé a efektivní vymáhání · osobitý přístup při řešení konkrétních případů · více než desetiletou praxi Neslibujeme, za nás hovoří činy. Obraťte se na nás.

+420 581 216 030 HN043592

lují své interní procesy vymáhání, a k inkasním agenturám se tak dostávají pohledávky horší kvality, daří se jim prokázat svůj přínos,“ komentuje Radek Laštovička. „Na rozdíl od řady jiných zemí se v ČR mimosoudnímu inkasu pohledávek může věnovat kdokoli, rovněž tak je na trhu poněkud neprůhledná situace kolem nákladů na inkasní činnost, přenášených na dlužníky. Z toho důvodu Asociace inkasních agentur intenzivně pracuje na přípravě legislativních opatření, která by vedla k eliminaci nekalých praktik, jež náš trh pouze poškozují, a pro dlužníky by znamenala jistotu v podobě jasných pravidel,“ dodává Vladimír Gazárek. rkp

|

www.exekuce.cz

už cena, za kterou po analýze bývají inkasní společnosti ochotny pohledávku odkoupit, obvykle nesplňuje představu klienta. „Zájem o prodej a koupi pohledávek přichází ve vlnách. Před dvěma, třemi lety byl trh s pohledávkami poměrně hodně rozvinutý. Nákupní ceny pohledávek dosahovaly až astronomických výší. V této chvíli je cena takových pohledávek nižší a jejich aktuální vlastníci mohou mít problémy s návratností této investice. To je náš dojem ze současné situace trhu s pohledávkami,“ komentuje situaci Alexandr Metzker. Hana Kovářová

Iv /




[email protected]

Úhybné manévry dlužníků Média často informují o chybách exekutorů a těžkých životních situacích dlužníků. Méně pozornosti se věnuje tomu, jak se dlužníci snaží své povinnosti vyhnout. Není náhodou, že se v současné době stává problematika finanční gramotnosti velmi často skloňovaným tématem. Přestože většina z nás ví, že zadlužování a bezhlavé nakupování nepotřebných movitostí není tou správnou cestou, dál se mnozí nechávají strhnout nákupní horečkou sezónních výprodejů, slev a promo akcí. To, že si člověk pořídil věc, bez které se dá žít, zjišťuje bohužel teprve záhy. Pocit z nově pořízeného majetku převládá nad racionálním myšlením, a proto se člověk s nižší znalostí finančního vedení domácího rozpočtu mnohdy nechává přesvědčit poutavou inzercí nebo pouličním prodejcem k nákupu dalšího krámu na splátky. Ani následně nařízená exekuce nemusí znamenat omezení domácnosti, pokud k ní dotyčný přistupuje zodpovědně. Lidé jsou však různí a různé jsou i způsoby jednání s nimi. Zatímco se jedna skupina dlužníků snaží měsíční splátky držet na uzdě, ta druhá se pokouší neustále inovovat způsoby, jak se splácení exekuce vyhnout. K těmto kouskům je nejčastěji motivuje zkušenost s předchozí exekucí nebo rada kamaráda. Málokdo si však uvědomuje, že si tímto jednání situaci komplikuje a navyšuje náklady vzniklé v souvislosti s počtem úkonů, které byl

exekutor pro úspěšné vymožení nucen provést.

Fikce doručení Celá řada dlužníků, zejména pak těch notorických, se v praxi pokouší aplikovat jeden nebo kombinaci několika úhybných manévrů, mezi které jsou nejčastěji řazeny skrývání se, účelové převádění majetku na známého či kamaráda, vybrání postižitelných peněz z účtů, ukrývání nabytého majetku, předstírání nemajetnosti, práce na černo, nepřebírání poštovních zásilek nebo nejčastěji změna trvalého pobytu. Lidé by si však měli být vědomi, že novela občanského soudního řádu mimo jiné rozšiřuje možnost tzv. náhradního doručení fikcí, kdy i přes zřejmou vědomost o nedoručení písemnosti zákon pokládá písemnost za doručenou. Dochází tak k tomu zaprvé v případě, že adresát na uvedené adrese nebydlí nebo nemá schránku, ve druhém případě adresát na uvedené adrese sice bydlí, ale poštu si v úložní době nevyzvedl. V prvním případě pošta vrátí zásilku odesílajícímu soudu nebo exekutorovi, u něhož se zásilka uloží a oznámení o uložení spolu s výzvou k vyzvednutí se vyvěsí na úřední desku. Po deseti dnech od uložení se zásilka považuje za doručenou. Ve druhém případě se po uplynutí úložní doby zásilka vhodí do poštovní schránky adresáta, aby se s ní měl možnost seznámit. Písemností neurčené do vlastních rukou se při nezastižení adresáta vhazují do poštovní schránky rovnou. Pokud adresát na uvedené adrese nebydlí, vrátí se písemnost soudu, a ten ji vyvěsí na úřední desce, kdy desátým dnem po vyvěšení je doručena. Z uvedeného je tedy zřejmé, že je posílena od-

Pokračování ze str. I

povědnosti dlužníka za řádné doručování písemností, aby se již nemohl vyhýbat svým povinnostem.

Změna trvalého bydliště Účelovým přihlášením trvalého pobytu na magistrát města nebo obce se dotyčný sám vědomě zbavuje možnosti dozvědět se včas o existenci nedoplatku a včas jej zaplatit, stejně tak se dlužník v postavení žalovaného předem zříká možnosti účastnit se soudního řízení. Domněnka, že tímto způsobem dlužník zamezí případné mobiliární exekuci u něj doma, je také mylná. Exekutorští vykonavatelé totiž neprovádějí soupis movitých věcí na magistrátu obce, kam se dlužník čerstvě přihlásil, ale v místě jeho skutečného pobytu. Jde o adresu, kterou zaměstnancům exekutora potvrdil soused, zaměstnanec obecního úřadu nebo například poštovní doručovatel. Dlužníci si tak sami situaci komplikují, namísto dohodnutí splátkového kalendáře s kanceláří exekutora v rané fázi nařízené exekuce. JUDr. Tomáš Vrána, Exekutorský úřad Přerov

HN043533

EXEKUTORSKÝ ÚŘAD PRAHA 3 JUDR. INGRID ŠVECOVÁ SOUDNÍ EXEKUTORKA

VYBERTE SI NÁS!

. rychlé a efektivní vymožení pohledávek více než deset let zkušeností možnost zpracování velkého počtu případů elektronické vedení spisů prověření dlužníka přímo v jeho bydlišti tým zkušených vykonavatelů vysoký standard komunikace s oprávněným dálkový přístup do Vašich spisů systematická péče o Vaše pohledávky

O EXEKUTORSKÉM ÚŘADU JUDR. INGRID ŠVECOVÉ Úřad patří svou velikostí a téměř 11 lety působení v oblasti vymáhání pohledávek mezi významné exekutorské úřady. Díky kvalitně odváděné práci úřad za tuto dobu zaznamenal výrazný růst exekučních případů. Tento dynamický rozvoj úřadu je založen zejména na kontaktu s klienty, který se úřad snaží dále budovat a stále rozvíjet.

V současné době úřad disponuje 50 zaměstnanci a zkušeným týmem vykonavatelů (všichni s více než 7mi letou praxí). V roce 2011 úřad plně elektronizoval svoji agendu. Klientům tak může nabídnout kompletní portfolio služeb a zejména pak možnost dálkového přístupu do spisů skrze webovou službu. Díky tomuto přístupu má oprávněný stálý přehled o spisu a možnost kontroly kroků, které jsou v jeho případě prováděny. Mezi hlavní zásady úřadu patří kvalitní práce se spisem a individuální posouzení postupu v každém exekučním případu. Snažíme se zachovávat vyvážený počet zaměstnanců v poměru k počtu spisů tak, aby byl každý exekuční případ veden s náležitou péčí a s důrazem na vymožení maximálních možných prostředků od povinných. Právě osobní přístup profesionálně vyškolených pracovníků je našimi klienty velmi oceňován. Rok od roku exekučních řízení vedených úřadem výrazně přibývá. Tento trend má svůj základ v pečlivé a poctivé práci všech pracovníků úřadu a z pohledu oprávněných je odrazem jejich spokojenosti s rychlostí a maximálním možným výtěžkem z exekuce.

www.exekucerychle.cz Seifertova 17, 130 00 Praha 3 více informací na tel.: 775 233 437, e-mail: [email protected] EXEKUTORSKÝ ÚŘAD PRAHA 3 JUDR. INGRID ŠVECOVÁ SOUDNÍ EXEKUTORKA

Vymáhání pohledávek je třeba ošetřit zákonem Každá případná regulace by však měla mít jasná pravidla, která rozhlední alespoň minimální náklady samotného věřitele, respektive subjektů působících na inkasním trhu, na správu a vymožení pohledávek. V opačném případě, tj. v případě přílišné regulace, by mohla nastat situace, kdy samotní věřitelé již nebudou zejména drobné pohledávky svých dlužníků řešit, neboť to pro ně bude ekonomicky neúnosné. V dané souvislosti pak není vůbec rozhodné, zda k vymáhání pohledávek dochází prostřednictvím zaměstnanců věřitele nebo externí inkasní agentury. V obou případech vzniká věřiteli prokazatelný náklad,

který by měl být dlužníkem kompenzován. V této souvislosti stačí zmínit jeden z mediálně nejatraktivnějších případů, a to vymáhání pokut dopravních podniků za tzv. jízdu na černo, kde se lze často setkat s příběhy dlužníků, jejichž původní dluh v řádech desítek a stovek korun narostl do tisíců, někdy i desetitisíců. Ano, tyto případy jsou extrémní a lze diskutovat o tom, zda jsou v pořádku. Současně se však u prezentace těchto případů opomínají uvádět dvě důležité skutečnosti. Za prvé, dluh vznikl z důvodů na straně dlužníka, který jednal s úmyslem nezaplatit za poskytovanou službu. Následně se pak dlužník dobrovolně rozhodl nezaplatit ani uplatněnou pokutu, kte-

rá měla jeho protiprávní chování sankcionovat. Za druhé, pokud by v této oblasti došlo k výrazné regulaci a proces vymáhání neuhrazeného jízdného by byl pro dopravní podniky ekonomicky ztrátový, přestaly by se tyto dlužné částky vymáhat, což by bezpochyby vedlo ke zvýšení počtu cestujících, kteří by jízdné nehradili, neboť by jim nehrozila žádná sankce. Dopravní podnik by to pocítil na ekonomických výsledcích a logickým krokem by bylo zdražení jízdného, což by mělo dopad na všechny cestující, kteří jejich služeb využívají a platí za ně. I tento pohled je proto zapotřebí brát v úvahu vždy, když se o problémech inkasního trhu hovoří. Ondřej Slezák, Advokátní kancelář Švehlík & Mikuláš

Jak si poradit s nedoplatky a dluhy ve společenství vlastníků jednotek

Nemusíte ani podnikat, abyste se dostali do pozice věřitele, který má problém s nesplacenými pohledávkami a s neochotou dlužníka situaci řešit. K tomu postačí například pořízení nemovitosti v objektu s více jednotkami.

Pojďme si na příkladu společenství vlastníků jednotek (SVJ) ukázat, jak snadno se do takové situace dostanete, a jak ji řešit. Máte-li vlastní bydlení a jste-li členy SVJ, pravděpodobně to znáte. Někteří z členů dlouhodobě odmítají platit příspěvky na platby spojené se správou domu, dluh narůstá a správce bezradně krčí rameny. Teprve, když pohledávka naroste na částku přes 100 000 Kč, domluvíte se na angažování advokáta, který se pustí do vymáhání. Existuje i jiná cesta? Nejprve se podívejme na rizika načrtnutého přístupu. Ukolébáni vírou ve splnění slibů dlužníka a znejistěni obavou z výše nákladů účtovaných advokátem, zkoušíte přes SVJ, resp. správcovské firmy, nejprve vymoci pohledávku vlastními silami. Často bez úspěchu. Advokátní kanceláři je předána pohledávka až po jejím znásobení, vždyť přece nebudete nelidsky vy-

máhat „pouhé“ desetitisíce! A důsledek? Skutečný proces vymáhání bude zahájen až mnoho měsíců poté, co problém vznikl. A těch několik měsíců může být rozhodujícím předělem mezi úspěchem a prohrou. Velmi často jsme se také setkali s následujícím scénářem. Majitel svůj byt prakticky od počátku pronajímal a od „svého“ nájemníka vybíral nájemné a poplatky v hotovosti. Bohužel peníze za služby a poplatky po nějakém čase přestal předávat dále. V několika případech majitelé byt pořídili na hypotéku, ale časem ji přestali splácet. Tím se nastartoval proces, který velmi záhy končí nuceným prodejem bytu, přičemž z výtěžku dražby se uspokojí primárně zástavní věřitel – tedy banka. Správcovské firmě (resp. SVJ) zůstanou neuhrazené faktury, protože bývalý majitel bytu již zpravidla další majetek nemá, nebo na něj již byly nařízeny další exekuce. Taková situace je velmi nepříjemná pro všechny zúčastněné, nejvíce však pro ostatní poctivé vlastníky bytů v rámci SVJ, kteří musí nutné výdaje na správu domu uhradit nejen za sebe, ale zčásti i za souseda „neplatiče“. Podle našich zkušeností počet neplatičů v této oblasti rozhodně narůstá a často se důsledně neřeší. U cca 50 % námi evidovaných dlužníků je část dluhu již promlčena (evidujeme dluhy např. i za období 2005) – avšak dluhy nadále narůstají a věřitel nemá příliš mnoho možností, jak zamezit dalšímu nárůstu těchto po-

hledávek. Dlužníci v této oblasti zůstávají v převážné většině pasivní, bez ohledu na fázi vymáhání, zpravidla nejsou vůbec ochotni komunikovat. Přesto situace není tak bezvýchodná, jak by se mohlo na první pohled zdát. Zásadním předpokladem úspěchu je rychlost. Zde záleží na tom, kdy SVJ přistoupí k aktivnímu řešení problému. Není důvod vyčkávat, než dluh naroste do té „správné“ výše. S vymáháním je dobré začít ihned. Také desetitisícový dluh se vyplatí vymáhat, a to i soudně. Důslednost v této oblasti má navíc vliv nejen na pravděpodobnost vymožení, ale také značný preventivní účinek na ostatní vlastníky. Otázkou zůstává, komu vymáhání pohledávek svěřit. Určitým kritériem výběru mohou být členské firmy Asociace inkasních agentur nebo regionální příslušnost inkasní agentury. Doporučení proto zní: naléhejte na svou správcovskou společnost, ať s vymáháním pohledávek neotálí! Je dobré se v těchto věcech rychle obrátit na profesionály. Ti jsou připraveni spolupracovat jak s jednotlivými SVJ, tak se správcovskými firmami. Bez zbytečného prodlení přistoupí k vymáhání svěřených pohledávek, a to i soudní a následně exekuční cestou. Jedině díky včasnému přístupu a zkušenostem prověřených profesionálů znásobujete možnost zaplacení svých pohledávek. Mgr. Radek Žákovský, obchodní ředitel inkasní agentury Credit One

Výhody elektronického platebního rozkazu Elektronizace a digitalizace se nevyhýbá ani oblasti práva a soudních řízení. Jde o jeden z nástrojů, které pomáhají zjednodušit a zrychlit nejenom proces uplatnění nároku, ale též proces soudního řízení. Elektronický platební rozkaz je jednou z forem žaloby, tedy uplatnění nároku u soudu. Jedná se o moderní formu, částečně nahrazující formulář s ručně nebo strojově vyplněnou žalobu s popisem nároků a s nalepenými kolky, který bylo, a vlastně stále je nutné, poslal poštou k soudu nebo odevzdat na podatelně soudu.

Obě varianty mají shodné účinky v tom, že odstartují proces soudního řízení, liší se však formou. Základem elektronického platebního rozkazu je digitální dokument v podobě PDF formuláře, který je dostupný na stránkách ministerstva spravedlnosti. Po jeho stažení lze do něj v zásadě hromadně a automatizovaně doplnit data, informace o pohledávce, o dlužníkovi, o žalobci. Následně se formulář odesílá přes webové rozhraní přímo na podatelnu soudu. Odpadá tak manipulace s papírem, s tiskem a poštovním doručením. Klientovi digitální cesta platebního rozkazu přináší zjednodušení a urychlení procesu podání, což v případě velkého množství uplatňovaných nároků může představovat nemalé úspory na straně odpovědných zaměstnanců. Urychlení však vstupuje také do soudního řízení. Soudy se již

naučily tuto formu podání efektivněji využívat a data rychle a hlavně bez zbytečných chyb způsobených přepisem přenášet přímo do soudních spisů. Další velkou výhodou, která plyne přímo ze zákona o soudních poplatcích je, že v těchto případech platí klienti nižší soudní poplatky. Zároveň lze uplatnit jejich automatizované placení, evidenci spisových značek apod. Elektronický platební rozkaz nelze využít pouze v případě pohledávek přesahujících milion korun, kde je to vyloučeno zákonem, nebo v případě pohledávky ze směnky. Směnečná žaloba musí být vždy podána v papírové formě, protože musí být přiložen originál směnky. U klientů, kteří pohledávky vymáhají hromadně, je elektronický platební rozkaz využitelný prakticky vždy. Hana Kovářová




[email protected]

/v

Zvyšování efektivity vymáhacího procesu Než dojde k vymáhání pohledávky, je důležité především zvolit správný způsob. Seriózní partner před zahájením inkasního procesu nejen vybírá vhodnou metodu vymáhání, ale především vyhodnocuje poměr výnosů a rizika, tedy určuje pravděpodobnost, s jakou se podaří vymoct u dlužníka závazky po splatnosti. Všechny profesionální agentury by měly před vlastním procesem inkasa sestavit tzv. scoring dluž-

níka. Tento scoring slouží, stejně jako u měření úvěrového rizika, především ke zjištění adekvátní metody vhodné k inkasu pohledávky. V tomto případě se jedná o jednotlivé posuzování parametrů, které jsou následně vyhodnocovány. Aby bylo efektivitu procesu vymáhání možné predikovat, je nutné zajistit dostatečný statistický vzorek. Z něho je možné vyhledat závislosti mezi známými parametry a pravděpodobně očekávaným chováním daného subjektu. Využívaným nástrojem pro zjišťování údajů jak u fyzických, tak právnických osob, jsou lustrace. Jejich základem jsou zejména

veřejně dostupné databáze. Patří mezi ně obchodní rejstřík, administrativní registr ekonomických subjektů, insolvenční rejstřík, Český úřad zeměměřičský a katastrální, veřejné seznamy dlužníků (např. zveřejněné seznamy dlužníků zdravotních pojišťoven). Dále jsou zjišťovány informace v databázích, které jsou placené nebo neveřejné. Mezi takovéto databáze patří Centrální evidence exekucí (dále jen CEE), přičemž právě náhled do CEE je jedním ze sledovaných parametrů při vlastním zpracování scoringu. Přestože je vedeno několik milionů exekučních řízení a exekuce

se týká cca 400 tis. dlužníků, právě náhled do CEE nám řekne, kterých 63% občanů produktivního věku je bez exekučního řízení. Je zřejmé, že patrně nebudete ochotni půjčit peníze člověku, který již má na svém kontě několik aktivních exekucí. Souvislost mezi počtem exekučních titulů a schopností dlužníků splácet své závazky je zřejmá. A přesně podle stejné rovnice je jasné, že budete očekávat návratnost investice u pohledávek jednotlivých dlužníků nalezených v databázích CEE. Rostoucí zadluženost zvyšuje tlak na kontrolu a včasný záchyt chyb v procesu vymáhání. Aby každá agentura mohla svůj sco-

ring vyhodnocovat reálně, musí velmi dobře hlídat své procesy a velmi rychle odstraňovat odchylky procesu. Procesní odchylky/chyby totiž nesmějí ovlivňovat měření možného inkasního potencionálu. To není jednoduchý úkol a mohou si jej dovolit jen profesionálové se zkušeností. Ačkoli jsou jednotlivé agentury „tlačeny“ do vyšší efektivity vymáhání vlivem konkurence a snižování nákladů na vymoženou korunu, je často nutná silnější kontrola rozdělení jednotlivých případů pro možný scoring. Jednotlivé agentury je možné poměřovat také tak, jak jsou schopné

Exekuční řízení z pohledu věřitele

Běžně věřitel nejdříve dlužníka několikrát vyzve k úhradě, může se také obrátit na inkasní agenturu, ve snaze vyřešit pohledávku mimosoudní cestou, a pokud jsou tyto výzvy neúspěšné, obrací se na soud. Soud ve svém rozhodnutí deklaruje, že pohledávka existuje, a dlužníkovi uloží lhůtu k úhradě pohledávky (dluh je v tom okamžiku již navýšen o soudní poplatky a obvykle také o náklady na právní zastoupení).

hané povinnosti. Na úhradu dluhu má povinný 30denní lhůtu od doručení takové výzvy. Tato výzva by měla být pro povinného motivační, protože pokud celý dluh ve výše uvedené lhůtě uhradí, exekutor má právo požadovat pouze poloviční náklady exekuce. V případě, že nastane pro věřitele nepříznivá varianta, tedy že povinný vymáhanou pohledávku ani ve 30denní lhůtě neuhradí, exekutor v řízení pokračuje a exekuci provede. Pokud dosud provedené

Pokud dlužník nerespektuje ani toto rozhodnutí soudu, může se věřitel obrátit na soudního exekutora. To již totiž disponuje tzv. exekučním titulem, což je obvykle právě rozhodnutí soudu (taxativní výčet exekučních titulů obsahuje ustanovení § 40 exekučního řádu a nejčastějšími typy jsou právě vykonatelná rozhodnutí soudů, orgánů veřejné správy, rozhodčí nálezy, notářské a exekutorské zápisy apod.). Soudní exekutor je k vedení exekucí pověřován soudem a své úkony provádí na základě zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a dalších souvisejících předpisů. Zákonodárce tak soudnímu exekutorovi svěřuje pravomoci, jimiž soukromé subjekty zabývající se vymáháním pohledávek nedisponují. Proto mnohé dlužníky donutí až hrozba vymáhání pohledávky prostřednictvím soudního exekutora jejich dluh uhradit. Úkony soudního exekutora se považují za úkony soudu, jedná se

úkony nestačí, postihuje majetek povinného vydáváním dalších exekučních příkazů. Exekutorský úřad totiž již disponuje informacemi o majetku povinného, které začal shromažďovat již potom, co byl soudem vedením exekuce pověřen. Exekuční řád exekutorovi poskytuje možnost požádat všechny osoby, které evidují majetek povinných, o poskytnutí informací, a tyto osoby jsou povinny mu požadované informace sdělit. Oslovuje tak všechny finanční instituce působící na tuzemském trhu, státní orgány vedoucí různé evidence atd. Do mnoha registrů má exekutor přímý přístup a s ostatními subjekty komunikuje prostřednictvím datových schránek, kdy probíhá výměna standardizovaných elektronických výstupů z daných databází. Zjištění majetkových poměrů povinných a postih takto zjištěného majetku je pak velmi rychlý a efektivní. Nezastupitelným nástrojem exekučního vymáhání jsou mobiliární exekuce. Jedná se o právo

vykonavatele exekutorského úřadu zjednat si vstup do obydlí povinného a provést soupis jeho movitých věcí, tedy pro povinného velmi nepříjemný moment a pro média vděčné téma reportáží. Zjištění provedená v místě bydliště povinného jsou nicméně pro vedení řízení nepostradatelná. Až na místě samém se totiž ukáže, zda povinný umně nepřevádí svůj majetek na jiné osoby, nežije si v relativním luxusu a úhradě dluhu se cíleně vyhýbá, nebo se jedná o osobu, která se skutečně ocitla v sociální nouzi a nelze očekávat, že od ní v budoucnu budou nějaké prostředky vůbec vymoženy. Je na místě uvést, že vykonavatelé jsou zaměstnanci soudního exekutora, splňují zákonné předpoklady pro výkon toto povolání a absolvovali vykonavatelské zkoušky. Soudní exekutor samotný se mobiliárních exekucí zpravidla neúčastní, ačkoliv by si běžný člověk mohl myslet dle chybné rétoriky většiny médií opak.

né jen v případě vymáhání nedoplatku výživného na nezletilé dítě. Pokud však povinný prokáže, že řidičské oprávnění nezbytně potřebuje k uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, nelze pozastavení řidičského průkazu použít. Změny se dotkly pozitivním způsobem také exekucí prováděných prodejem nemovitosti, kdy se při opakovaných dražbách snižuje vyvolávací cena. Zcela novým institutem je tzv. předražek, který umožňuje, aby každý (s výjimkou povinného a dalších osob uvedených v § 336h o. s. ř.) do 15 dnů od zveřejnění usnesení o příklepu písemně navrhl, že vydraženou nemovitost chce nabýt alespoň za částku o čtvrtinu vyš-

Kolik věřitel za exekuci zaplatí? Soudní exekutor je k řádnému výkonu své činnosti motivován tím, že výše jeho odměny za exekuci je závislá na výši vymoženého plnění, a tedy na úspěšnosti exekuce. V případě úspěšného vymožení jsou náklady exekuce hrazeny povinným. Pokud pohledávka vymožena není, exekutorský úřad periodicky opakuje zjišťování majetku dlužníka, jestli něco během času nenabyl. V případě, že soudní exekutor usoudí, že předlužení a sociální situace povinného je natolik závažná, že nelze další plnění z jeho strany očekávat, navrhne oprávněnému zastavení exekuce. V takovém případě mohou jít náklady exekuce k tíži oprávněného, pokud svým jednáním zastavení exekuce zavinil (§ 89 exekučního řádu), tedy např. pokud mu muselo být již před podáním exekučního návrhu zřejmé, že vymožení jeho pohledávky není reálné.

Co nového přinesl rok 2013? Od 1. 1. 2013 jsou účinné novely exekučního řádu a občanského soudního řádu. Z pohledu věřitele jsou zajímavé zejména změny týkající se rozšíření možností způsobů provedení exekuce. Nově je možné v souladu s § 262a odst. 3 občanského soudního řádu provést exekuci srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu manžela povinného, přikázáním pohledávky manžela povinného z účtu u peněžního ústavu, přikázáním jiné peněžité pohledávky manžela povinného nebo postižením jiných majetkových hodnot manžela povinného, to vše za předpokladu, že je exekucí vymáhán závazek, který patří do společného jmění manželů. Zcela novým způsobem provedení exekuce je pozastavení řidičského oprávnění. To je mož-

HN043429

tedy o veřejnou mocí vynucené Jste-li věřitelem a disuhrazení pohledávky. ponujete splatnou Exekuční řízení pohledávkou, tedy Zákonné předpoklady provádění oprávněním požadovat exekucí nyní ponechme stranou od dlužníka vyrovnání a podívejme se, co vlastně může věřitel od exekutorského úřadu dluhu, máte několik očekávat a jak samotný proces vymožností, jak se svého máhání pohledávek probíhá. Poté, co exekutorský úřad obdrpráva domoci. Exekuční ží potřebné podklady, tedy exekučřízení je obvykle závěreč- ní návrh a exekuční titul, požádá příslušný exekuční soud o vydání nou fází vymáhání dluhu pověření k vedení exekuce proti danému dlužníkovi (pro účely a je završením do té exekučního řízení se pro dlužníka doby neúspěšných poku- používá pojem „povinný“, věřitel je označován pojmem „oprávněný“). sů věřitele, domoci se Jakmile je soudní exekutor vedením exekuce pověřen, je na záuspokojení své pohlekladě exekučního řádu povinen dávky jinou cestou. dlužníka vyzvat ke splnění vymá-

ší, než za kterou byla nemovitost vydražena. V případě, že původní vydražitel nesouhlasí s takto zvýšenou cenou nemovitosti, nabude ji do svého vlastnictví předražitel. Všechny tyto změny jsou motivovány cílem získat z prodeje nemovitosti co největší výtěžek. Lepší výsledek dražby je plusem i pro dlužníka, kterému se tak umoří více dluhů, případně mu připadne zbylá částka.

Vymahatelnost pohledávek Od roku 2001, kdy neefektivní soudní výkon rozhodnutí doplnila možnost vymáhat pohledávky prostřednictvím soudních exekutorů, prokázaly exekutorské úřady odůvodněnost svého vzniku.

scoringy nastavit. Především však podle toho, jak se nejvíce přibližují realitě a odhadu inkasa. Zvláště se zpětně vyhodnocuje, jak scoring dokázal dopředu vystihnout očekávané hodnoty inkasa a vyřadit pohledávky, které byly nevymahatelné. Mnohačetné exekuce a celkové zvyšování zadluženosti národa povedou k vyššímu tlaku na mimosoudní řešení a lze čekat aktivnější zájem věřitelů o mimosoudní fázi. Tomu nyní nasvědčují dlouhodobé výsledky z prováděného scoringu Českého inkasního servisu. Ing. Libuše Malá obchodní ředitelka společnosti Český inkasní servis

Jak bylo uvedeno výše, soudní exekutor je na úspěchu vymáhání zainteresován stejně jako oprávněný, protože z úspěšné exekuce financuje provoz svého exekutorského úřadu. Většina exekutorských úřadů tak prošla vývojem a změnila se ve vysoce specializované pracoviště. Exekutorské spisy jsou vedeny v elektronické podobě a také veškerá komunikace mezi úřadem, soudy, jinými státními orgány, právními zástupci a dalšími právními osobami probíhá elektronicky prostřednictvím datových schránek. Téměř 12 let činnosti soudních exekutorů potvrzuje skutečnost, že vymahatelnost práva je nezbytná a je v právním státě možná. Mgr. Zbyněk Průša, ředitel Exekutorského úřadu Praha 3

vI /




[email protected]

Jak vybrat, a nepřebrat Pojištění pohledávek stojí Máte pohledávky a přemýšlíte, co s nimi? Vlastními silami se vám nedaří dlužníky přimět k zaplacení? Nevíte, jak vybrat vhodnou inkasní agenturu, která by se skutečně snažila pohledávky vymoci zpět? Ujasněte si, co požadujete. Co nejvyšší návratnost s co nejnižšími náklady je asi snem všech věřitelů. Jenže v tomto případě platí něco za něco. Budete-li se rozhodovat pouze dle ceny, může se stát, že s minimální cenou bude souviset minimum kroků, které agentura s pohledávkou udělá. Proto je dobré se vždy zajímat, jaké aktivity budou následovat, v jakém množství, v jakých termínech. Standardní inkasní agentury jsou schopny analyzovat vaše postupy a dle toho navrhnou pro vaši společnost nejvhodnější postup. Zvažte také možnost splátkových kalendářů a rozhodněte, v jaké minimální výši jste ochotni akceptovat jednotlivé splátky. Budete chtít vymáhat tzv. příslušenství, tedy např. úroky z prodlení, různé smluvní pokuty? Jak často budete schopni pohledávky předávat, v jaké podobě? Budete chtít sledovat v nějakém systému, co se s pohledávkou právě děje, nebo to necháte čistě na inkasní agentuře? V jaké fázi se bude inkasní proces ukončovat a budete chtít po inkasní agentuře také pře-

dání pohledávky k soudnímu inkasu? Nad tím vším, a jistě narazíte i na spoustu dalších otázek, se musíte zamyslet při úvahách o spolupráci s inkasní agenturou.

Etika ano, či ne Hned v úvodu rozhodování byste si také měli ujasnit, jak moc je pro vás důležité reputační riziko. Tedy zda je pro vás směrodatná výše vymožené částky bez ohledu

musí a co nesmí, pomáhá usnadnit Etický kodex Asociace inkasních agentur. Ty tam jsou doby, kdy firmám nezáleželo na dobré pověsti; otázka etiky je dnes velmi citlivým tématem. Proto všechny seriózní inkasní agentury používají postupy, jež jsou v souladu s Etickým kodexem. Členové Asociace inkasních agentur mají dodržování kodexu dokonce jako jednu z povinností vyplývající z jejich členství, proto spolupráce s nimi je zárukou etických postupů.

Platební zvyky Hlavní složkou ceny bývá standardně provize z vymožené částky. Není také od věci motivovat inkasní agenturu např. zvýšením provize za překročení určité úrovně úspěšnosti. Běžnou praxí také bývá přenášení části nákladů inkasa na dlužníky. Měsíční paušály, zálohy předem nebo provize z objemu tuzemských pohledávek předaných k mimosoudnímu inkasu jsou velmi neobvyklé.

Reference jsou základ

na postupy, které vůči dlužníkům bude inkasní agentura používat, či nechcete nijak ohrozit dobré jméno firmy? Věřitel by si měl být vědom spoluodpovědnosti za případné nezákonné jednání inkasní agentury, která pro něj pracuje. Orientaci v tom, co inkasní agentura smí,

Není nic špatného na tom, když zavoláte dvěma třem společnostem a zeptáte se na jejich zkušenosti s inkasní agenturou, se kterou uvažujete zahájit spolupráci. Zvlášť v této oblasti jsou reference rozhodujícím faktorem. Také můžete kontaktovat Asociaci inkasních agentur s dotazem, zda na uvažovanou agenturu jsou evidované nějaké stížnosti. Raději věnujte pár minut dobrému výběru, než poté řešit pošramocenou pověst a odcházející klienty. Určitě se to vyplatí. Jana Tatýrková, Asociace inkasních agentur HN043457

především na informacích

Mnoho nezaplacených pohledávek je způsobeno nedostatkem informací o solvenci zákazníků. Vymáhání pohledávek může představovat dlouhodobý proces s nejistým výsledkem. Nesplacené pohledávky přitom představují riziko omezení podnikání věřitele, případně ho mohou dostat do druhotné platební neschopnosti a ohrozit jeho existenci. Pojistkou proti takovému stavu může být pojištění pohledávek. Na toto téma jsme si povídali s Júliem Kudlou, generálním ředitelem společnosti Euler Hermes Česká republika.

• Můžeme stručně vysvětlit, jak funguje pojištění pohledávek a jaké výhody přináší? Zásadní výhoda je v tom, že pojištěná pohledávka je z principu cílená na konkrétního odběratele, o kterém už máme dostatek informací. Pojištění zajišťuje ochranu také proti platební nevůli. Znamená to, že řeší ochranu v situaci, kdy jsou standardně naplněny podmínky kontraktu mezi odběratelem a dodavatelem, je vystavená faktura s odloženou splatností, a navzdory tomu odběratel nezaplatí, i když peníze má. Pojišťovna zná konkrétní odběratele. Zná jejich finanční podmínky a pokud na ně vystaví úvěrový limit, může být pojištěný klient bez obav, bonita; serióznost odběratele je do výše limitu prověřena a ochráněna. V případě, že přesto nastane s platbou problém, má na své straně silného partnera, který ho zná, a pomůže mu situaci urychleně řešit. My jsme světová jednička na trhu, což neříkám proto, že bych chtěl ohromovat, ale protože máme mezinárodní informace. Pokud náš klient obchoduje s Polskem, Německem nebo s Beneluxem a je na to vystavený limit, lidé v místních pobočkách a sesterských organizacích vědí, na koho ten limit vystavili. Není třeba shánět právní kancelář, ani nic dalšího. Vše je zajištěno. Netvrdím, že ostatní nemají podobný systém, ale u nás je to etablovaný systém, účinný spolu s pokrytím trhu.

• Jak se klient o kvalitě svého partnera dozví? Najde ho v databázi. Naši klienti mají k dispozici nástroj onlinový systém EOLIS. Tam zadají příslušné identifikátory a vypadne jim, do jaké výše faktur se mohou

u konkrétního odběratele v daném časovém období bez obav pustit.

• A potřebuje k tomu speciální aplikaci? Klientovi stačí připojení k internetu a přístupové údaje.

• Co když chce klient obchodovat s partnerem, kterého v databázi nenajde? Požádá nás, abychom subjekt zpracovali, aby se do databáze dostal. Abychom mohli vykrýt klientovy transakce, musíme mít o něm a jeho partnerovi dostatečné informace a musíme stanovit přesnou částku, do jaké výše kryjeme faktury na daného odběratele. Tomu musí předcházet analýza. My zde působíme již 16 let, takže si dovolím tvrdit, že podniky v České republice, které jsou odběrateli našich dodavatelů nebo zahraničních dodavatelů, máme prověřené a informace jsou pravidelně aktualizované.

• Není proces prověřování příliš dlouhý? Neohrozí klientovy obchodní záměry? V současnosti máme v České republice „živých“ přes 17 tisíc společností, což je poměrně dost. Pokud k tomu přidáme ještě ty nespecifikované, myslím si, že pravděpodobnost, že by v našem systému odběratel nebyl otestován a nebyl u něj stanoven limit, je velice malá. Pokud přesto taková situace nastane a klient v systému odběratele nenajde, požadavek automaticky spadne k našemu rizikovému analytikovi, který ho vyřídí v průběhu 2-5 pracovních dnů.

• Je úvěrový limit ovlivněn tím, kolik klientů chce s danou firmou obchodovat? V současné době jsme se stali členem velkého systému Euler Hermes Europe, čímž se vyřešily veškeré kapacitní problémy. To znamená, že v 99,9 % je úvěrový limit stanoven pro všechny. Kdyby byla supervelká poptávka, mohlo by se stát, že by se limit musel omezit.

• A pokud limit v dané chvíli nestačí? Limit je stanoven na základě objektivních skutečností – hospodářského výsledku, zprávy z trhu, podle struktury vlastníků… Zhruba 40 % z hodnoty informace jsou číselné údaje většinou z veřejně dostupných zdrojů, a 60 % jsou informace, které získáváme rovněž z veřejných zdrojů, ale jsou to informace verbálního charakteru

– struktura vlastnictví, lokální podmínky atp. Pravidla tohoto procesu jsou tvořená více než 100 let, protože první pojišťovací společnost vznikla v Americe v roce 1896; je to naše sestra American Credit Insurance. Ale nyní se dostáváme k naší novince, kterou je CAP. Může se stát, že klient s limitem nevystačí, protože potřebuje například vyřešit zvýšenou poprávku předvánočního trhu. V rámci určité sezóny tak potřebuje vyšší krytí. Dokud jsme byli samostatnou jednotkou a akciovou společností, neměli jsme dostatek vlastního zajištění, a když jsme ho měli, nebyl nástroj jak limity překonat. Teď máme produkt, který to umožňuje, a každý náš klient s uzavřenou smlouvou má právo vstoupit do systému a až do výše dvojnásobku požádat o takzvané zvláštní krytí. Je to v podstatě systém zapni-vypni, protože klient si limit navýší na omezenou dobu. Klient si připlatí, ale nebavíme se o částkách v procentech, jsme na hladině promile. Je to poptávaný nástroj, o který už požádala velká část našich klientů a u nových smluv jej dáváme do nabídky automaticky. Pokud klient nemá potřebu, nemusí nástroj využít, ale když ano, nemusí složitě žádat. Prostě si navýšení v systému zadá, připlatí si a může ho používat. To je v podstatě dáno úvěrovým limitem do výše jednoho milionu euro. Máme ještě druhou nabídku, kterou je CAP+. Jedná se o to, že ve většině standardních procedur, kde vychází limit nula nebo technická nula, a firma je buďto mladá, nebo o ní není dostatek informací, přičemž v principu neudělala nic takového, co by mohlo vést k jejímu zadlužení, i u ní si může klient zažádat, a to až do výše 50 000 euro.

• Dočetla jsem se, že připravujete také pojištění i pro malé a střední podniky. Ano, nový produkt přibude do nabídky v dohledné době. Malý a střední podnik jsou cílovou skupinou, která nemá moc ráda administrativu. Dvoustránkový dotazník, který je mimochodem velmi jednoduchý, a standardní procedura spojená s nastavením krytí, se podnikatelům zdají být příliš zatěžující. Tak jsme je zjednodušili. Budou mít méně bodů, pravidla budou stanovena jednoduše a smlouvu bude možné uzavřít online. Jde o produkt určený pro segment SME. Nehodí se samozřejmě pro klienty s půlmiliardovým obratem. Marcela Zimová

Podle čeho si vybrat exekutora Před podáním exekučního návrhu stojí věřitel před problémem, kterého exekutora si má vybrat. V hlavě se mu honí myšlenka, zda úřad nejbližší věřiteli, nebo úřad blízko bydliště dlužníka. Bude lepší úřad velký, který má dostatečnou kapacitu a možnosti, nebo se případu bude spíše věnovat malý exekutorský úřad? Má podívat do novin, o kom se píše? Nebude lepší zkusit štěstí v internetových diskusích a vybrat ten úřad, který je podle dlužníků nejdrsnější, nebo má naopak zvolit toho, o němž věřitelé hlásají, že je nejefektivnější nebo ten, který s věřitelem bude dobře komunikovat?

Někdo dobře s klienty komunikuje, někdo dobře vymáhá, na někoho je moc stížností, jiný podle věřitelů nic nedělá. To první poznáte hned, to druhé vyhodnotíte spíše po několika proběhlých exekucích u stejného úřadu. Proto při výběru exekutora dejte v první řadě na doporučení vašich známých, s kým byli, nebo naopak nebyli spokojeni. Pokud zkusíte hledat na vlastní pěst, zkuste níže uvedený postup. V každém případě je jisté, že za téměř dvanáctiletou existenci exekutorských úřadů u nás se výsledky v efektivitě vymáhání výrazně liší. Je tedy logické, že ve věřitelově zájmu bude najít ke spolupráci takového exekutora, který pro úspěšné vymožení pohledávky provede maximum a v očekávané míře věřitelovi přinese peníze zpět. Před podáním exekučního návrhu můžete konkrétní exekutorský

úřad kontaktovat, probrat vám známou situaci dlužníka a domluvit si podmínky spolupráce, týkající se například způsobu komunikace mezi vámi a exekutorem v průběhu exekuce, výše zálohy na exekuci a smluvní odměny, předávání informací o majetku dlužníka exekutorovi apod. Již tento způsob komunikace s kanceláří exekutora vám hodně napoví. Současně se informujte, zda exekutor provádí i fyzické zabavování a dražby movitých věcí, které mohou vaši šanci na vymožení pohledávky zvýšit v případě, že vymáhání z kanceláře nebude úspěšné. Ne každá exekuce je úspěšná, neboť kde nic není, ani exekutor nebere. Proto se v neposlední řadě ptejte na možnost smluvní úpravy maximální výše úhrady nákladů exekutora v případě bezvýslednosti exekuce. JUDr. Tomáš Vrána, Exekutorský úřad Přerov

Řešení závazků a pohledávek

Recommend Documents