Řešení problematiky obsahu výuky v předmětu Podniková ekonomika na ekonomicky zaměřených středních školách

MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání

Řešení problematiky obsahu výuky v předmětu Podniková ekonomika na ekonomicky zaměřených středních školách Bakalářská práce

Brno 2013

Vedoucí práce:

Autor práce:

Mgr. Pavel Pecina, Ph.D.

Adéla Eliášová

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci s názvem „Řešení problematiky obsahu výuky v předmětu Podniková ekonomika na ekonomicky zaměřených středních školách“ zpracovala samostatně a veškeré zdroje uvedla v seznamu použité literatury.

V Boskovicích dne 21. března 2013

Adéla Eliášová 1

Poděkování Ráda bych poděkovala Mgr. Pavlu Pecinovi, Ph.D. za jeho cenné rady a pomoc při zpracování této bakalářské práce.

2

ELIÁŠOVÁ, Adéla. Řešení problematiky obsahu výuky v předmětu Podniková ekonomika na ekonomicky zaměřených středních školách: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, 2013. 57 s. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Pavel Pecina Ph.D. Anotace Tématem mé bakalářské práce je „Řešení problematiky obsahu výuky v předmětu Podniková ekonomika na ekonomicky zaměřených středních školách“. Konkrétně se v mé práci zabývám vytvořením v praxi využitelných výukových textů, pro odborný předmět Podniková ekonomika. Důvodem je nejen aktuálnost tématu, které se stále vyvíjí, ale také skutečnost, že učitelé jsou nuceni tvořit si vlastní oporu pro výuku, jelikož nemají k dispozici vhodnou a aktuální literaturu. V první části mé práce se zabývám profilem žáka oboru Ekonomika a podnikání, zabývám se nejen jeho uplatněním ale i jeho kompetencemi. Dále se stručně věnuji pojetí předmětu Podniková ekonomika, jeho obecnému cíli a charakteristice učiva. V neposlední řadě také blíže popisuji samotnou výuku, její metody a formy, či hodnocení. V rámci mé teoretické části jsem se také pokusila o srovnání obsahů výuky předmětu Ekonomika na jiných školách, v rámci stejného oboru. Ve druhé, hlavní části se věnuji samotným výukovým textům. Témata, která jsem zpracovala, jsou vhodná do úvodního ročníku předmětu Ekonomika či Podniková ekonomika. Ke každému výukovému textu jsem zařadila cíle a na konec tématu otázky k opakování. Ke dvěma tématům jsem na místo otázek zpracovala listy k procvičení, které se nacházejí v příloze.

Klíčová slova Ekonomika a podnikání, Podniková ekonomika, Ekonomika, výukové texty, absolvent, předmět

3

Annotation The topic of my thesis is "Tackling the content of teaching in the subject of Business Economics in the economically-oriented high schools." Specifically, my work deals with creating teaching texts for the course Business Administration usable in practice. The reason is not only the actuality of the topic, which is still evolving, but also the fact that teachers are forced to form their own support for teaching, since they do not have appropriate and actual literature. The first part of my work deals with a profile of the student of economics and business, not only with the application but also his competencies. I also briefly pay attention to the concept of the course Business Economics, its general objectives and characteristics of the curriculum. Last but not least, I am defining teaching itself, its methods and forms and its evaluation. In my theoretical part, I also tried to compare the contents of the course Economics at other schools, domains of similar or the same focus. The second, main part is devoted right to the teaching texts. Topics I worked on, are suitable for the initial year of the course Economics or Business Administration. For each text, I included the learning objectives and the questions on repetition at the end of the topic. For two topics I have prepared the sheets of questions for practice, which are enclosed in the annex.

Key words Economics and Business, Business Economics, Economics, textbooks, graduate, course

4

Obsah Úvod

7

1. Profil absolventa oboru Ekonomika a podnikání

8

Uplatnění absolventa

8

Organizace vzdělávání

8

Kompetence absolventa

8

Odborné kompetence

9

2. Pojetí vyučovacího předmětu

10

Obecný cíl vyučovacího předmětu

10

Charakteristika učiva

10

3. Výuka

11 Metody a formy výuky

11

Kritéria a formy hodnocení žáků

11

4. Porovnání obsahů výuky

12

Tabulka

12

Porovnání obsahu výuky

13

5. Vlastní výukové texty

14

Základní ekonomické pojmy a systémy

15

Historický vývoj ekonomických teorií

18

Zákon vzácnosti, zákon ekonomie času a teorie potřeb

20

Hospodářský proces, jeho etapy a výrobní zdroje

21

Trh a jeho zákony, nabídka a poptávka

24

Hospodářský cyklus, konkurence a hospodářská soutěž

27

Peníze a jejich postavení v tržní ekonomice

29

Hodnocení národního hospodářství

31

Nezaměstnanost

34

Ceny

37

Inflace

41

Ekonomika a neziskový sektor

43

Zahraniční politika

45

MMF a Světová banka

47

Závěr

49

Resumé

50 5

Summary

51

Použité zdroje

52

Seznam obrázků

54

Seznam příloh

55

Přílohy

56

6

Úvod Tématem mé bakalářské práce je „Řešení problematiky obsahu výuky v předmětu Podniková ekonomika na ekonomicky zaměřených středních školách“. Cílem práce je vytvořit v praxi využitelné výukové texty pro učitele předmětu Podniková ekonomika nebo Ekonomika, které by sloužily jako pomůcka při přípravě učitele na výuku odborného předmětu. Hlavní důvodem je nejen aktuálnost tématu, které se stále vyvíjí, ale také skutečnost, že učitelé jsou nuceni tvořit si vlastní oporu pro výuku, jelikož nemají k dispozici vhodnou a aktuální literaturu. Témata probíraná v určitých ročnících se řídí učebními osnovami. Mnou vypracované texty obsahují základní témata, která slouží k tomu, aby měl žák přehled v dané problematice a mohl se v následujících ročnících věnovat náročnějším, navazujícím tématům. Témata jsem vybírala na základě vlastních zkušeností ze střední školy (Střední škola podnikání a managementu o.p.s), kde jsme nevyužívali učebnic. Veškeré učivo šlo z úst a poznámek učitele, který měl témata zpracovaná pouze pro vlastní potřebu. Při tvorbě textů uvažuji nejen o vlastním obsahu, ale také se pokouším najít vhodné metody výuky. Mým cílem je podat učivo žákům srozumitelně a co nejsnáze pochopitelně. Vypracované výukové texty mohou sloužit každému učiteli předmětu Ekonomika nebo Podniková ekonomika. Na konci výukového textu jsou k dispozici otázky, které může učitel využít ke kontrole pozornosti žáků, pro zopakování tématu na konci hodiny či jako otázky k ústnímu zkoušení na začátku hodiny následující. U dvou textů jsem na místo otázek zpracovala listy k procvičení látky, které se nacházejí v příloze.

7

1. Profil absolventa oboru 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání Uplatnění absolventa „Absolvent se uplatní na trhu práce především jako ekonom, finanční referent, referent marketingu, asistent, sekretář, obchodní zástupce, referent ve státní správě, bankovní a pojišťovací pracovník a v dalších ekonomicko-administrativních funkcích a pozicích, a to zejména ve výrobní a obchodní činnosti příslušného odborného zaměření (např. strojírenského, chemického apod.), které škola nabízí ve svém školním vzdělávacím programu.“1 Mezi další schopnosti absolventa řadíme vedení účetnictví a administrativy menší či větší firmy. Při jednání se zákazníky je schopen jednat profesionálně a to ve dvou cizích jazycích. Absolvent bude mít také předpoklady k rozvíjení vlastní podnikatelské činnosti. Organizace vzdělávání Obor Ekonomika a podnikání lze realizovat ve dvou formách vzdělávání a to: 4 leté denní formě a 1-2 leté denní formě vzdělávání pro absolventy oborů vzdělání ukončených maturitní zkouškou. „Dle znění zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším a jiném vzdělávání.“1 Dosaženým stupněm vzdělání je střední odborné s maturitou. Způsob ukončení vzdělání je maturitní zkouška a potvrzením dosaženého vzdělání a kvalifikace je vysvědčení o maturitní zkoušce. Profilovou část maturitní zkoušky určuje ředitel školy. Nejméně dvě ze tří zkoušek žák koná z oblasti odborného vzdělávání. Součástí povinných zkoušek je i praktická zkouška či maturitní práce a její obhajoba před zkušební komisí.2

Kompetence absolventa V návaznosti na základní vzdělání si žáci díky střednímu odbornému vzdělávání vytváří klíčové a odborné kompetence. Klíčové kompetence obecně jsou: Kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní kompetence, personální a sociální kompetence, občanské kompetence a kulturní povědomí, kompetence k pracovnímu uplatnění a 1 2

Národní ústav odborného vzdělávání: www.nuov.cz, RVP 6341M01 Ekonomika a podnikání [online]. s. 12 Národní ústav odborného vzdělávání: www.nuov.cz, RVP 6341M01 Ekonomika a podnikání [online]. s. 13

8

podnikatelským aktivitám, matematické kompetence, kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Jelikož se v této práci věnuji odbornému předmětu, zajímá mne především jaké odborné kompetence, si žák díky svým schopnostem a studijním předpokladům vytvoří.3 Odborné kompetence Odborné kompetence zahrnují: zajišťování typických podnikových činností, efektivní hospodaření s finančními prostředky, zajišťování obchodních činnosti podniku, aby žáci dbali na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, usilovali o největší kvalitu své práce, výrobků či služeb a v neposlední řadě jednali ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje.

3

Národní ústav odborného vzdělávání: www.nuov.cz, RVP 6341M01 Ekonomika a podnikání [online]. s. 7-10

9

2. Pojetí vyučovacího předmětu – Ekonomika podnikání Obecný cíl Cílem předmětu Podniková ekonomika je umožnit žákům osvojit si základy ekonomického myšlení a obchodně-podnikatelských aktivit, orientovat se v ekonomických jevech a procesech tržního hospodářství a v právních aspektech obchodně-podnikatelských jevů.4 Cílem souboru témat v mé práci je uvést žáka do problematiky a zajistit přehled v základních ekonomických otázkách. Probíraná témata v úvodním ročníku jsou běžně využitelná a provázaná s každodenním životem. Např. když se v médiích bude hovořit o nezaměstnanosti, žák již bude vědět, o co se jedná, jaké jsou její příčiny, jak ji lze řešit, jak ji řeší stát či jak jsou na tom nezaměstnaní s finanční podporou státu. Žáci by měli pochopit, z jakého důvodu se o tématech učí a k čemu jim v životě tyto informace poslouží. Přesto, že se mění zákony či hodnoty – základní principy zůstávají. Žák by si také měl během úvodního ročníku uvědomit, jaké jsou mezipředmětové vztahy s účetnictvím. Charakteristika učiva Předmět podniková ekonomika vychází z odborného okruhu rámcového vzdělávacího programu: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání. Učivo předmětu je zařazeno do 2. až 4. ročníku v rozsahu 2 hodiny týdně. Výuka se zaměřuje na jednotlivé tematické celky, které vymezují základní ekonomické jevy, podstatu fungování tržní ekonomiky, majetek podniku, podnikové činnosti a zásady hospodaření. Směřuje také ke zvládnutí znalostí o národním a světovém hospodářství, Evropské unii, fungování finančního trhu a daňové soustavy. 4

4

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o, ŠVP Cestovní ruch [online]. s. 187

10

3. Výuka Metody a formy výuky Výuka by měla žáky zaujmout, výsledkem by tedy mělo být jejich zaujetí pro předmět a pochopení k čemu danou látku využijí. Metody výuky tedy mohou být nejen slovní – výklad, učiva, diskuze, práce s odbornou literaturou, ale i s ekonomickým tiskem a internetem. Je tedy dobré zařadit do výuky zpracování krátkých ekonomických aktualit – referátů. Zpestřením pro žáky je výklad pomocí power-pointové prezentace s názornými ukázkami či projektová výuka (individuální či práce ve skupinách). Na konci každého tematického celku je umístěno shrnutí a opakování probrané látky. Kritéria a formy hodnocení žáků Zkoušení by mělo probíhat v souladu s klasifikačním řádem a to nejen ústní, ale také písemné. Žák by měl být zkoušen ústně minimálně jednou za čtvrtletí. Písemné zkoušení doporučuji provádět vždy po probrání několika tematických celků. Vhodnější formou písemného zkoušení je test s otevřenými otázkami. Žák je nucen si učivo oživovat a nespoléhá jen na tipování. Vyučující sleduje žáka při plnění zadaných úkolů a jeho připravenost na vyučování. Do celkového hodnocení učitel zahrnuje také kvalitu práce a aktivitu v hodinách.5 Při klasifikaci žáka, by mělo být přihlédnuto nejen k jeho známkám, ale také k jeho: samostatné práci, aplikace teorie do praxe, aktivitě v hodinách a schopnostem obhajovat svůj názor. 6 Z vlastní zkušenosti doporučuji žákům založit si v úvodu předmětu desky a do nich zakládat každé jednotlivé téma, jako kompletní přípravu k maturitě.

5

Střední odborná škola MORAVA o.p.s, ŠVP Ekonomika a podnikání [online]. s. 117 Integrovaná SŠ Cheb, www.iss-cheb.cz: Učební osnova předmětu Ekonomika, obor Lakýrník – autolakýrník [online]. 6

11

4. Porovnání obsahů výuky předmětu Ekonomika/Podniková ekonomika v úvodním ročníku předmětu. SOŠ Morava Ekonomika a podnikání Ekonomika, 1. ročník (3h)

SOŠ a SOU Jindřichův Hradec Mé výukové texty Ekonomika a podnikání Ekonomika a podnikání Ekonomika 1. ročník (2h) Podnik. ekonomika 2.ročník (2h)

1. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

1. Podstata fungování tržní ekonomiky

hygiena práce, požární prevence

• potřeby, statky a služby, vzácnost,

Podstata fungování tržní ekonomiky

obětovaná příležitost, racionální chování

Potřeby, statky, služby, spotřeba, vzácnost

• výrobní faktory, vzácnost, ekonomický

Výroba, výrobní faktory, hosp. proces

koloběh

3. Zákon vzácnosti, zákon ekonomie času

Trh, tržní subjekty, nabídka, poptávka,

• tržní systém, nabídka, poptávka, cena,

a teorie potřeb

zboží, cena, racionální chování spotře.

• úloha státu v tržní ekonomice

1. Základní ekonomické pojmy a systémy

2. Historický vývoj ekonomických teorií

4. Hospodářský proces, jeho etapy a 2. Podnikání, podnikatelský záměr,

2. Organizace, podnik, právní úprava

výrobní zdroje

právní formy podnikání

podnikání

Podnikání dle Obchodního zákoníku

• ziskové a neziskové organizace

5. Trh a jeho zákony, nabídka a

• náklady, výnosy, zisk

poptávka

3. Výrobní činnosti podniku

• podnikání a podnikatelský záměr

výroba, jakost, úspory z rozsahu, ekologie,

• právní formy podniku – živnosti,

6. Hospodářský cyklus, konkurence a

Výrobní činnosti podniku v daném zam.

obchodní společnosti

hospodářská soutěž

• funkce podniku • vztah podniku k okolí

7. Peníze a jejich postavení v tržní ekonomice

3. Personalistika • kategorie zaměstnanců a plánování

8. Hodnocení národního hospodářství

jejich potřeby • získávání a výběr pracovníků

9. Nezaměstnanost

• pracovní poměr • evidence zaměstnanců, práce a mezd

10. Ceny

• péče o zaměstnance • úřad práce

11. Inflace

4. Odměňování zaměstnanců

12. Ekonomika a neziskový sektor

• základní formy mzdy • pobídkové složky mzdy

13. Zahraniční politika

• výpočet hrubé mzdy 14. MMF a Světová banka

12

Porovnání obsahu výuky Z výše uvedené tabulky, kterou jsem vytvořila z ŠVP uvedených škol stejného oboru, lze vyčíst následující: SOŠ Morava, obor Ekonomika a podnikání, předmět Ekonomika 3 hod/týden. Témat je na první pohled méně, některá jsou však obecnější, například Ekologie, která se dle mého názoru ne úplně hodí do konceptu celého předmětu a mohla by být součástí jiného předmětu. Učivo je buď probíráno volnějším tempem, nebo opravdu do hloubky a podrobně. Zdroj: ŠVP 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání. SOU a SOŠ Jindřichův Hradec, obor Ekonomika a podnikání, předmět Ekonomika, 2 hod/týden. Témata jsou logicky a účelně rozdělená do kategorií. Zajímavá je kategorie Personalistika, kterou jsem mezi tématy v ekonomickém předmětu ještě neviděla. Tuto kategorii bych spíše zařadila do Obchodního provozu či Práva. Zdroj: ŠVP 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání. Přestože se jedná o stejný obor a učitelé, kteří tvořili ŠVP i já jsme vycházeli ze stejného Rámcového vzdělávacího programu, témata určená pro úvodní rok vyučování předmětu Ekonomika se diametrálně liší. Vypovídá to nejen o rozdílných názorech, ale i o vlastních zkušenostech učitelů. Já jsem se spíše snažila zaměřit na celkový přehled žáka, aby měl jasné a stručné informace o základních tématech, které se ekonomiky týkají. Řekla bych, že přesný opak konají učitelé, kteří tvořili témata uvedená v prvních dvou sloupcích tabulky. Zaměřují se na větší celek a tomu se poté do hloubky s žáky věnují. Ano, žák má hlubší znalosti, ale nemá přehled v látce a nedokáže si představit, co ho v dalších ročnících čeká.

13

5. Vlastní výukové texty Témata pro první rok vyučování předmětu Podniková ekonomika jsem zkompletovala dle svého nejlepšího vědomí. Porovnala jsem probíraná témata během mého studia s tématy ostatních škol. Snažila jsem se vcítit do studenta a zároveň do budoucího pedagoga. Mnou vybraná témata jsou dle mého názoru nejvhodnější do úvodního ročníku, díky nim si žák udělá celkový hrubý obraz o ekonomice jako takové, jak funguje a je schopen s tímto přehledem jednoduše navazovat na učivo v následujícím ročníku. Výukové texty odpovídají tematickým celkům. Učitel je přizpůsobí dle tempa žáků. Každý

z mých

výukových

textů

obsahuje

následující:

název

tématu,

pořadí,

předpokládanou hodinovou dotaci, cíl tématu, výukový text, otázky pro zopakování (případně ke zkoušení v následující hodině). 1. Základní ekonomické pojmy a systémy 2. Historický vývoj ekonomických teorií 3. Zákon vzácnosti, zákon ekonomie času a teorie potřeb 4. Hospodářský proces, jeho etapy a výrobní zdroje 5. Trh a jeho zákony, nabídka a poptávka 6. Hospodářský cyklus, konkurence a hospodářská soutěž 7. Peníze a jejich postavení v tržní ekonomice 8. Hodnocení národního hospodářství 9. Nezaměstnanost 10. Ceny 11. Inflace 12. Ekonomika a neziskový sektor 13. Zahraniční politika 14. MMF a Světová banka

14

1. Základní ekonomické pojmy a systémy Hodinová dotace: 2-3 vyučovací hodiny. Cíl tématu: žák bude chopen: -

uvést jaký je rozdíl mezi ekonomií a ekonomikou,

-

definovat mikroekonomii a makroekonomii,

-

definovat základní ekonomické systémy.

Ekonomie vs. Ekonomika Je nutné rozlišovat mezi dvěma pojmy – ekonomie a ekonomika. Ekonomie je společenská věda, která se zabývá společenskou realitou zvanou ekonomika. Ekonomie je tedy ekonomická teorie a ekonomika je ekonomická praxe. Chceme-li, aby ekonomie sloužila reálnému životu, nelze je oddělovat. Ekonomie je (zjednodušeně) věda o chování lidí: -

ve výrobě (co se bude vyrábět, jakým způsobem, atd.),

-

při uspokojování svých potřeb (co si lidé koupí při svých omezených příjmech).

Mikroekonomie vs. Makroekonomie Společně je řadíme do tzv. obecné ekonomie. Obecná ekonomie zkoumá a vyvozuje základní ekonomické vztahy platící v ekonomice. Mikroekonomie

zkoumá

chování

dílčích

ekonomických

subjektů

(jednotlivců),

domácností či firem (pohled očima jednotlivého zúčastněného subjektu). Makroekonomie se zabývá hospodářstvím jako celkem (pohled subjektu zvenčí, který není účastníkem ekonomického systému, ale vytváří pro jeho fungování podmínky – např. stát). Vztah ekonomie k jiným vědám Ekonomie patří mezi společenské vědy a je jedním z pohledů zkoumajících naši společenskou realitu. Ekonomie využívá poznatků věd: psychologie, sociologie, demografie, politologie, historie, hospodářského zeměpisu, práva, etiky a dalších). Využívá též řadu nástrojů přírodních věd – matematiky a statistiky. Ekonomie vychází také z poznatků vědy – filozofie.7

7

Centrum pro rozvoj ekonomického vzdělávání: www.ceed.cz [online]. [cit. 20. prosince 2012]. Dostupné z:

15

Základní ekonomické systémy Ekonomický systém umožňuje spojovat lidské síly k dosažení svých cílů a efektivně využívat dostupné zdroje. Dosud známe tři systémy: zvykový, příkazový a tržní. V čem se tyto systémy liší? Liší se tím, že různě odpovídají na základní ekonomické otázky: 1) Co a kolik se bude vyrábět? Každá společnost má jen omezené zdroje a musí se rozhodnout, co a kolik vyrobí, aby zajistila své přežití a případně další rozvoj. 2) Jak a s jakým rozdělením zdrojů se bude vyrábět? Každá společnost má volbu technologií, záleží na zvážení – jaké výrobní faktory má společnost k dispozici a co považuje za nejefektivnější (dříve byli otroci levnější síla než povozy, dnes jsou zaměstnanci daleko nákladnější nežli stroje). 3) Jak se členové společnosti a výsledný produkt rozdělí? Každý ze členů chce získat svůj podíl na vyrobených statcích – k přežití, zvýšení životní úrovně, atd. Velice záleží na vlastnických vztazích výrobních faktorů. Zvykový systém Je historicky nejstarší, založený na kmenových vztazích a dělbě práce uvnitř kmene. Co a jak se bude vyrábět, rozhoduje vůdce kmene (rada starších) na základě tradic a zkušeností předešlých generací, jak a s jakými zdroji také rozhoduje vůdce kmene, rozdělování vyrobeného produktu je v počátcích podle potřeb členů kmene (vyrobený produkt je malý a stačí sotva k přežití), později už ale lidé zdokonalují své nástroje, technologické postupy a dělbu práce a vzniká nadprodukt, který si přivlastňují nejmocnější příslušníci kmene. Nevýhodou je rozhodování založeno pouze na subjektivním názoru jedince (jedinců). „Zvykový ekonomický systém v dnešní době naleznete např. v centrální Austrálii, Africe nebo u kmenů amazonského pralesa.“8 Příkazový systém Je založen na principu direktivně řízeného hospodářství, kdy vláda provádí veškeré rozhodování o výrobě a rozdělování. Co a jak se bude vyrábět, rozhoduje politická špička (úzký okruh nevýše postavených lidí), svá rozhodnutí většinou formulují do závazného 8

Centrum pro rozvoj ekonomického vzdělávání: www.ceed.cz [online]. [cit. 20. prosince 2012]. Dostupné z:

16

plánu. V plánu bývá určeno, co se má vyrábět a v jakém množství. Plánované ekonomiky ve srovnání s tržními zaostávají. Projevem toho bývá zejména technické zaostávání a pomalý růst životní úrovně rozdělování vyrobeného produktu je dle pravidel stanovených špičkou. Často bývá tento systém spojen s omezováním vlastnických vztahů. Výhodou je schopnost rychle mobilizovat zdroje. Nevýhodou je subjektivnost a zneužitelnost při rozhodování. Příkazový systém je extrémem, který lze v čisté podobě najít velmi zřídka. Někteří teoretikové mají snahu zcela eliminovat tržní vlivy v příkazové ekonomice umělým zrušením peněz jako prostředníka směny (např. pokus Pol Pota v Kambodži 1975 - 1979).9 Tržní systém spojení výrobců a spotřebitelů je uskutečňováno pouze prostřednictvím trhu. Co a jak se bude vyrábět, rozhoduje trh a jeho zákony: Co vyrábět určují kupující prostřednictvím svých peněz, které vydávají za nákup určitého zboží. Podniky jsou ve svém rozhodování co vyrábět vedeny především snahou po dosažení zisku. Jak vyrábět? Nejlepší cesta, jak čelit konkurenci = vyrábět s co nejnižšími náklady a hledat ten nejefektivnější způsob výroby. Výhodou je, že zákony trhu fungují bez ohledu na subjektivní rozhodnutí jednotlivců. Hovoříme o neviditelné ruce trhu, která zajišťuje efektivní využívání zdrojů společnosti. Výhodou je i bezprostřední a velmi tvrdá motivace výrobců. Nevýhodou je, že prostřednictvím trhu nejsme schopni řešit procesy přerozdělování (jak mají přežít nemocní, děti a starci, když nemohou pracovat) ani případy selhání trhu.10 V praxi se setkáváme se smíšeným systémem. Ten je kombinací příkazového a tržního systému, kdy se spojují pozitiva těchto systémů, z tržního si vybírá utváření výši cen a z příkazového zásahy státu do citlivých oblastí (školství, zdravotnictví, atd.). Přechod z jednoho systému k jinému nazýváme transformačním obdobím. „Současný ekonomický systém v ČR označujeme za tržní systém, ovšem s řízenými zásahy státu tam, kde tržní mechanismus selhává.“11 9

Centrum pro rozvoj ekonomického vzdělávání: www.ceed.cz [online]. [cit. 20. prosince 2012]. Dostupné z: 10 Centrum pro rozvoj ekonomického vzdělávání: www.ceed.cz [online]. [cit. 20. prosince 2012]. Dostupné z:

17

Otázky pro zopakování: 1. Jaký je rozdíl mezi Ekonomií a Ekonomikou? 2. Jaký je rozdíl mezi Mikro a Makroekonomií? 3. Jaké znáte 3 ekonomické systémy? 4. Co je to smíšený ekonomický systém? 2. Historický vývoj ekonomických teorií Hodinová dotace: 2 vyučovací hodiny Cíl tématu: žák bude schopen -

uvést jména spojená s historií a vývojem ekonomie,

-

uvést školy ekonomické učení a stručně popsat jejich cíle.

Ekonomie je relativně mladá věda. Vznikla v průběhu 16. - 18. století. Ekonomické myšlení má však více než dvoutisícovou tradici. Pojem ekonomie má původ v řečtině (oikos = dům), nomos = pravidlo, zákon). Historie ekonomie jako vědní disciplíny je spojen se jménem ekonoma Adama Smithe (1723-1790) a jeho knihou „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“ z roku 1776. Je autorem teorie o neviditelné ruce trhu (jež řídí společnost a její hospodářství lépe než panovník).

Je autorem teorie

absolutní výhody, jež spočívá v myšlence, že nakupuji zboží, jež má vyšší výrobní náklady než soused (konkurence). Pokračovatelem byl David Ricardo (1772 – 1823), jež je známý svou teorií komparativní výhody a teorií pozemkové renty. První samostatný kurz ekonomie byl otevřen Alfrédem Marshallem (1842 – 1924). Je zakladatelem marginalismu (důležitý pro vznik mikroekonomie), též zformuloval zákon poptávky a zákon klesající mezní užitečnosti. Důležitým jménem je také John Maynard Keynes (1883-1946), který přinesl řešení po velké krizi v roce 1930 svou prací „Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz“. Ekonomické učení můžeme rozdělit do několika škol, nejdůležitějšími jsou: Merkantilismus (17. století) teorie orientující se především na obchod, vidí v něm zdroj bohatství. Doporučuje významné zásady a regulace ze strany státu v oblasti hospodářské politiky.

11

Centrum pro rozvoj ekonomického vzdělávání: www.ceed.cz [online]. [cit. 20. prosince 2012]. Dostupné z:

18

Klasická škola (18. století) prosazovala nezasahování ze strany státu, hospodářský liberalismus a zabývala se převážně makroekonomií, ale také mikroekonomií. Hlavní představitelé Adam Smith a David Ricardo. Utopický socialismus a marxismus (19. století) byl přímou reakcí na negativní dopady rozvíjejícího se kapitalismu (a čistého tržního ekonomického systému) na průmyslové dělnictvo, zneužívání levné práce dětí a dalších vážných sociálních jevů. Na myšlenky utopických socialistů navázal Karel Marx (19. století) s teorií nadhodnoty vytvářené dělnickou třídou. Rakouská škola (poslední třetina 19. st.) se zaměřovala především na mikroekonomii, psychologii jednotlivce v hospodářství a teorie mezního užitku. Neoklasická škola (konec 19. st.. až 30. léta 20. st.) byla zaměřena převážně na mikroekonomii, snažila se také o matematizaci ekonomických věd (do té doby byly pouze slovně dedukovány). Přinesla také teorii mezní produktivity, mezních nákladů a teorii celkové rovnováhy. Významným představitelem byl zmíněný A. Marshall. Keynesiánství (30. a následující léta 20. st.;) zabývalo se především úlohou státu v ekonomice a hospodářkou politikou. Hlavní představitelem byl John M. Keynes. Monetarismus (50. a následující léta 20. st.) je určitým protipólem keynesiánských státních zásahů do ekonomiky. Důraz klade na samoregulační funkci peněz v ekonomice. Hlavním představitelem Milton Friedman. Institucionalismus (vznik v 90. letech 19 st.) je teoretická koncepce, která klade důraz na existenci institucí v hospodářském životě. Instituce jsou množinami pravidel ovládajících jednání. 12 Otázky pro zopakování 1. Ve kterých stoletích vznikala ekonomie? 2. Jmenujte alespoň jedno jméno z historie spojené s ekonomií. 3. V čem spočívá teorie o neviditelné ruce trhu? 4. Jaké znáte školy ekonomického učení?

12

Centrum pro rozvoj ekonomického vzdělávání: www.ceed.cz [online]. [cit. 20. prosince 2012]. Dostupné z: HLAVÁČKOVÁ, Petra. Základní ekonomické principy: studijní text pro distanční studium. 1. Vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. s. 7, 8

19

3. Zákon vzácnosti, zákon ekonomie času, teorie potřeb Hodinová dotace: 2 vyučovací hodiny. Cíl tématu: žák bude schopen -

popsat zákon vzácnosti,

-

uvést vzácné zdroje,

-

stručně popsat zákon ekonomie času,

-

chápat teorii potřeb, členění potřeb, členění statků i služeb.

Zákon vzácnosti Zdroje k výrobě statků a služeb jsou omezené a proto vzácné, musíme s nimi tedy šetřit, nakládat rozumně a využívat efektivně. To, co nemůžeme mít kdykoli a v jakémkoli množství je vzácné. Mezi vzácné zdroje patří: a) přírodní zdroje (půda), b) lidské zdroje (práce), c) kapitál (věcný i finanční).13 Zákon ekonomie času Vzácné zdroje je možné využít mnoha způsoby, ekonomie zkoumá optimální umístění vzácných zdrojů, ze kterých se následně budou vyrábět statky a poskytovat služby. Díky těmto statkům a službám budou moci spotřebitelé uspokojovat své potřeby. Jádrem zákona ekonomie času je poznatek, že časem musíme šetřit. Lidstvo se již od počátku své existence snaží zvyšovat produktivitu práce, snaží se tedy v kratším čase dosáhnout stejné produkce nebo ve stejném čase dostáhnout vyšší produkce.14 K tomu ji mohou pomoci například technické vynálezy, poznatky věd, dělba práce či zlepšování organizace práce. Lidstvo disponuje časem žijících lidí, ale i bohatství času celých generací a to díky paměti a schopnosti učit se. Teorie potřeb Potřeba je trvale pociťovaný nedostatek, nebo nadbytek. V ekonomické teorii se tedy jedná o pocit nedostatku a snahou spojené s jeho překonáním. „Potřeby se mění a vyvíjejí

13

www.studentske.cz, Zákon ekonomie času [online]. [cit. 2. leden 2013]. Dostupné z: < http://ekonomikaotazky.studentske.cz/2009/04/zakon-vzacnosti-zakon-ekonomie-casu.html>

20

tak, jak se mění a vyvíjí člověk, lidská bytost, příroda.“14 Potřeby jsou nekonečné, uspokojení jedné potřeby vytváří další potřebu. Členit můžeme dle různých hledisek, např.: -

hmotné (jídlo, oblečení) a nehmotné (přátelství, svoboda),

-

zbytné a nezbytné (nelze objektivně určit pro konkrétního člověka).

Potřeby uspokojujeme pomocí statků a služeb. Statky můžeme dále dělit na: -

hmotné (jídlo, auto) a nehmotné (schopnosti, vlastnosti),

-

volné (volně k dispozici) a ekonomické (omezené, vzácné).

Člověk většinou potřebuje statky ekonomické, musí tedy buď pracovat a přímo si tento statek vytvořit nebo pracovat na jiném statku, které za postrádaný statek vymění. Služby jsou činnosti, které lidé vykonávají pro jiné. Můžeme je dělit na: -

věcné (oprava obuvi, vymalování bytu) a osobní (léčba pacienta, úprava účesu).

4. Hospodářský proces, jeho etapy a výrobní zdroje Hodinová dotace: 2-3 vyučovací hodiny. Cíl tématu: žák bude schopen -

vyjmenovat fáze hospodářského procesu,

-

definovat výrobu a výrobní faktory,

-

stručně popsat rozdělování a přerozdělování, směnu a spotřebu.

Hospodářský proces je tvořen čtyřmi na sebe navazujícími fázemi: výroba, rozdělování a přerozdělování, směna a spotřeba. Výroba je činnost, při které člověk přetváří přírodu ve statky a služby. Při této fázi hospodářského procesu jsou využívaný a spotřebovávány výrobní faktory. Výrobní faktory jsou: práce, půda (přírodní zdroje), kapitál, informace.

14

HLAVÁČKOVÁ, Petra. Základní ekonomické principy: studijní text pro distanční studium. s. 11

21

Práce: je cílevědomá lidská činnost vytvářející statky a služby. „Zahrnuje veškeré lidské zdroje, kterými společnost může disponovat ve výrobním procesu. Souhrn fyzických a duševních schopností člověka konat práci vyjadřuje tzv. pracovní síla.“14 Pracovní síla je vzácný výrobní faktor, nemá ji každý a ne každý, kdo ji má ji využívá. Pracovní sílou nedisponuje dítě do 15 let či nemocný. Cena práce je vyjádřená mzdou za odvedenou práci. Dělíme ji na mzdu nominální a reálnou.  Mzda nominální je mzda, kterou si pracovník vydělal jako zaměstnanec, je vyjádřena v penězích (např. 10 000,-).  Mzda reálná vyjadřuje, co si za vydělané peníze je pracovník schopen koupit. Velikost mzdy ovlivňuje množství a kvalita odvedené práce, kvalifikace pracovníka, poptávka po zboží či službě a tržní úspěšnost daného výrobku či firmy. Trh práce je místo kde se střetává nabídka pracovních sil s poptávkou po pracovních silách. Je omezený a kdykoli může vzniknout disproporce mezi nabídkou a poptávkou. Mohou nastat následující situace: a) Na trhu práce není dostatek pracovních sil. Řešením je zvýšení produktivity práce se stávajícími pracovníky nebo povolání pracovních sil ze zahraničí. b) Stávající pracovní síla není využita. Výsledkem je nezaměstnanost (dobrovolná, nedobrovolná). Přírodní zdroje: jsou produktem přírody, ale nejsou volným statkem. Jsou výrobním faktorem fixním, nereprodukovatelným a omezeným rozlohou.15 Přírodní zdroje jsou tedy vzácným statkem a jejich vzácnost se odráží v ceně. Nejtypičtějším zdrojem je půda, dalšími jsou např. minerály, lesy, voda atd. Vlastníci půdy si mohou na trhu diktovat podmínky prodeje či nájmu a získávají tzv. Pozemkovou rentu.15 Kapitál: „Nejjednodušší definice kapitálu říká, že jsou to peníze, které přinášejí další peníze. Kapitálem rozumíme vše, co vkládáme do výroby proto, aby vznikly další hodnoty (= vstupy do další výroby).“ Základním znakem kapitálu je snaha dosáhnout zisk.18 15

ŠRÁMKOVÁ J., VINKLEROVÁ M., HLAVSA T. Ekonomie: Skripta Základů společenských věd. Šumperk: Gymnázium Šumperk, pro šk. rok 2009/2010. s. 6

22

Dělíme, na: -

vlastní a cizí

-

finanční a reálný (hmotný a nehmotný majetek)

Akumulace kapitálu je „proces postupného hromadění a zvětšování kapitálu za účelem zvyšování zisku“16, neboli: podnikatel ponechá vydělaný zisk ve firmě, pro její rozšiřování. Rozdělování, směna a spotřeba Rozdělováním získává každý účastník výrobního procesu svoji odměnu (např. zaměstnanec mzdu), část takto získaných peněz musí však odvést do státní pokladny (daně, sociální a zdravotní pojištění). Přerozdělování provádí stát předepsaným způsobem členům společnosti, jež se nemohou na výrobě podílet – děti, staří lidé, nemocní či nezaměstnaní. Nástrojem přerozdělování jsou veřejné rozpočty (státní rozpočet, rozpočty krajů, místní rozpočty). „Směna je proces, ve kterém nabízející (výrobci, obchodníci) hledají kupce (poptávající) na své zboží a služby, aby realizovali svůj zisk.“16 Směna se uskutečňuje na trhu. Spotřeba je užití statků a služeb k uspokojení potřeb.17 Můžeme ji dělit, na: o jednorázovou a dlouhodobou, o konečnou a výrobní, o soukromou a veřejnou. Otázky pro zopakování: 1. Jaké známe čtyři fáze hospodářského procesu? 2. Vyjmenuj čtyři výrobní faktory. 3. Jaké jsou ceny výrobních faktorů? 4. Co je to spotřeba?

16

ŠRÁMKOVÁ J., VINKLEROVÁ M., HLAVSA T. Ekonomie: Skripta Základů společenských věd. Šumperk: Gymnázium Šumperk, pro šk. rok 2009/2010. S. 7 17 HLAVÁČKOVÁ, Petra. Základní ekonomické principy: studijní text pro distanční studium. s. 12

23

5. Trh a jeho zákony, nabídka a poptávka Hodinová dotace: 2-3 vyučovací hodiny. Cíl tématu: žák bude schopen -

objasnit, co je to trh a jaké typy trhů známe,

-

vyjmenovat a stručně popsat subjekty trhu,

-

definovat nabídku, poptávku a jejich střet.

„Trh je oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny zboží.“18 Trh je obecně místo, kde se střetává nabídka s poptávkou. Typy trhů: -

z hlediska územního: místní, národní, světový,

-

dle počtu zboží, které sledujeme: dílčí (jeden druh zboží) a agregátní (trh veškerého zboží),

-

dle předmětu koupě a prodeje: trh výrobních faktorů, trh finanční, trh výrobků a služeb22.

Subjekty trhu: 1. Domácnosti: jsou na trhu výrobků a služeb kupující (snaha uspokojit své potřeby) a na trhu výrobních faktorů prodávající (práce, půda, kapitál). 2. Firmy (podniky): jsou subjekty vyrábějící za účelem prodeje, na trhu jsou jako prodávající (prodej zboží, služeb), nebo jako kupující (výrobní faktory). 3. Stát: jeho úkolem je ovlivňovat trh, na trhu jsou jako kupující (prostřednictvím státních zakázek) a prodávající (prostřednictvím státních podniků). Poptávka Je ochota a schopnost spotřebitelů kupovat za určitou cenu určité množství statků a služeb. Poptávku (poptávkovou křivku) označujeme písmenem D (Demand). Rozlišujeme:

18

-

individuální (poptávka jednoho kupujícího po určitém statku či službě),

-

dílčí (poptávka všech lidí z určitého regionu po určitém statku či službě),

HLAVÁČKOVÁ, Petra. Základní ekonomické principy: studijní text pro distanční studium. s. 17

24

-

agregátní (poptávka všech lidí v určitém státě po všech možných statcích a službách).

Poptávka v podmínkách dokonalé konkurence: P – cena Q - množství D – poptávka (obr. 1) Zákon klesající poptávky: s rostoucí cenou poptávka po zboží klesá. „Klesá-li cena, zboží je levnější a tím pro poptávající lákavější.“ Nižší cena zároveň umožní nakoupit více zboží těm, kteří dříve nakupovali méně. U některých druhů zboží, které nekupuje každý, snížení ceny přiláká další kupce.19 Faktory, které ovlivňují poptávku: cena, změny velikosti důchodů, demografické změny, změny v preferencích a změny cen jiného zboží. Nabídka Je ochota a schopnost prodávajících nabízet k prodeji za určitou cenu určité množství statků a služeb. Označujeme ji jako S (Supply). Rozlišujeme: -

individuální (nabídka jednoho výrobce určitého statku, nebo služby),

-

dílčí (nabídka všech výrobců určitého zboží z určitého regionu),

-

agregátní (nabídka všech výrobců, všech druhů zboží v jednom státě). Nabídka v podmínkách dokonalé konkurence: P – cena Q – množství S – nabídka (obr. 2)

19

HLAVÁČKOVÁ, Petra. Základní ekonomické principy: studijní text pro distanční studium.. s. 23

25

Zákon rostoucí nabídky: s rostoucí cenou roste i nabídka zboží. Pro výrobce je zajímavější prodávat za vyšší cenu. Faktory, které ovlivňují nabídku: cena, náklady výroby a obchody, změny vnějších podmínek podnikání, změny kapitálové výnosnosti. Tržní rovnováha Tímto pojmem označujeme situaci, při které jsou nabídka a poptávka v rovnováze, na trhu nevzniká nedostatek a ani přebytek zboží.20 Podstatou trhu je tedy vzájemná INTERAKCE (střet) nabídky a poptávky. Pe – rovnovážná cena Qe – rovnovážné množství E – rovnovážný bod (obr. 3)

Rovnovážný bod je bod, ve kterém se protíná křivka nabídky a poptávky. Rovnovážná cena je cena, za kterou se obchoduje v případě rovnosti nabídky a poptávky. Princip tvorby ceny na dokonale konkurenčním trhu: -

ceny se tvoří střetem nabídky a poptávky,

-

ceny se tvoří metodou pokusů a omylů, nabízející jsou tlačeni se svými cenami do stavu rovnováhy na trhu (= rovnovážná cena). Rovnovážnou cenu neznají dopředu, proto: stanoví příliš nízkou cenu (převis poptávky nad nabídkou) nebo stanoví příliš vysokou cenu (převis nabídky nad poptávkou).

„Tržní cena je cena, která existuje na trhu v určitém okamžiku jako výraz momentálního stavu nabídky a poptávky.“21 Trhem stanovená cena eliminuje neefektivní výrobu a reguluje množství výrobků na trhu.

20

HLAVÁČKOVÁ, Petra. Základní ekonomické principy: studijní text pro distanční studium. 1. Vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. 95 s. ISBN 978-80-244-2563-4. S. 28 21 ŠRÁMKOVÁ J., VINKLEROVÁ M., HLAVSA T. Ekonomie: Skripta Základů společenských věd. Šumperk: Gymnázium Šumperk, pro šk. rok 2009/2010. s. 12

26

Otázky pro zopakování: 1. Co je to trh? 2. Jaké známe subjekty trhu? 3. Co je to nabídka, poptávka? 4. Jak vzniká tržní cena? 6. Hospodářský cyklus, konkurence a hospodářská soutěž Hodinová dotace: 2-3 vyučovací hodiny. Cíl tématu: žák bude schopen -

vyjmenovat a určit na grafu 4 fáze hospodářského procesu,

-

stručně každou ze 4 fází popsat,

-

definovat konkurenci,

-

stručně popsat dokonalou a nedokonalou konkurenci,

-

uvést druhy monopolů.

Hospodářský cyklus Hospodářský cyklus je posloupnost 4 fází: expanze, vrchol, krize a sedlo.

(obr. 4) Expanze -

můžeme ji také definovat jako rozvoj, konjuktura nebo rozmach nabídky a poptávky,

-

domácnostem se daří, rostou zisky i platy, roste spotřeba statků a služeb, stát dostává více daní - což znamená, že může i více investovat.

Vrchol -

nebo také převis nabídky nad poptávkou, 27

-

firmy stále produkují vysokým tempem, nové statky a služby, strana poptávky začíná zaostávat.

Krize -

nebo také recese, deprese, pokles nabídky i poptávky,

-

poptávka se zcela zabrzdí, firmy mají problém s prodejem, krachují, narůstá nezaměstnanost, lidé mají existenční problémy.

Sedlo -

také dno, vyrovnání a oživení nabídky a poptávky.

-

Poptávka nemůže klesnout na nulu – „žít se musí“.

-

Firmy minimalizují náklady a ceny – ti, kteří „přežijí“ se dostanou se svou nabídkou do souladu s poptávkou.

-

Domácnosti mají vyšší příjmy, mohou tedy více utrácet, firmy mohou zaměstnávat nové pracovníky a znovu se rozbíhá konjuktura.

Konkurence a hospodářská soutěž „Konkurence je boj subjektů, které se střetávají na trzích a bojují mezi sebou ekonomickými prostředky o míru splnění vlastních cílů.“21 Ke směně na trhu dochází za různých podmínek: A) Dokonalá konkurence: -

nabízející mají stejné podmínky přístupu na trh (nikdo nemá výsadní postavení),

-

kupující mají stejný přístup na trh, nerozlišují značku zboží, nejsou ovlivněni reklamou či dárky,

-

jediným rozhodujícím kritériem koupě je cena,

-

v praxi je stav dokonalé konkurence téměř nedosažitelný.

B) Nedokonalá konkurence o Monopol je mezi prodávajícími v oboru jediný, který má výsadní postavení na trhu a má plnou kontrolu nad prodejní cenou.26 o Monopson je mezi poptávajícími jediný s výsadním postavením – např. stát. o Oligopol je stav, kdy na straně nabídky existují jen dva nebo pouze několik málo velkých subjektů s dominantním postavením.

28

o Monopolistická konkurence je nejčastější podoba trhu – někde mezi dokonalou konkurencí a monopolem. Na trhu je pár firem s dominantním postavením a zároveň řada menších konkurenčních firem. Monopoly můžeme členit také z hlediska vzniku na: a) Kartel je dohoda mezi konkurenty o cenách, rozdělení teritorií působnosti atd. b) Syndikát je dohoda o společném nákupu nebo prodeji, konkurenti jsou stále právně samostatní, ale k získání lepších obchodních podmínek vystupují jako jeden. c) Trust je vyšší forma propojení i v oblasti výrobní kooperace, jsou na sobě závislé, přesto si zachovávají právní subjektivitu. d) Koncern je nejvyšší forma existence monopolů, propojení probíhá v celém rozsahu činnosti a ztrácí právní subjektivitu, obvykle se jedná o: o Fúzi („spojení dvou rovnocenných partnerů“), o Akvizici („větší koupí menšího“)21. Opakování – procvičení k tématu č. 6 viz. příloha. 7. Peníze a jejich postavení v tržní ekonomice Hodinová dotace: 2 vyučovací hodiny. Cíl tématu: žák bude schopen -

objasnit pojem peníze, směna a další základní pojmy související s tématem peníze,

-

stručně uvést historii a vývoj peněz,

-

vyjmenovat funkce peněz,

-

uvést druhy měn a příklady.

„Peníze jsou zvláštním druhem zboží a je to cokoli, co slouží jako běžně přijímaný prostředek při směně. Mají usnadnit směnu zboží.“22 Směna je výměna výsledků práce mezi jednotlivci a skupinami lidí. Vývoj a historie peněz Nejdříve existovala směna zboží za zboží nazývána naturální směna (dnes jí také označujeme jako Barterový obchod). Problémem této směny bylo a je dosažení 22

ŠRÁMKOVÁ J., VINKLEROVÁ M., HLAVSA T. Ekonomie: Skripta Základů společenských věd. Šumperk: Gymnázium Šumperk, pro šk. rok 2009/2010. s. 17

29

oboustranné shody, což znamená najít dva spotřebitele, kteří nabízejí a požadují zboží toho druhého. Dalším problémem je rozhodnutí v jakém poměru zboží směnit.23 Hledal se tedy všeobecný ekvivalent, který kupující i prodávající může kdykoli rád vyměnit. Tímto ekvivalentem se staly drahé kovy, ze kterých se i následně razily mince (7. st. př. n. l.). S rozvojem států se začaly tisknout i papírové peníze (od 1. pol. 18. st. – ve Francii) stát garantoval hodnotu státním pokladem (u nás do roku 1976). V současnosti jsou naprosto běžné bezhotovostní peníze. Funkce peněz, peníze plní 3 základní funkce: 1) peníze jako prostředek směny (oběživo, platidlo), 2) peníze jako míra hodnot („univerzální měřítko k oceňování směňovaného zboží, služeb“22), 3) peníze jako uchovatel hodnoty (prostředek akumulace, prostředek úspor domácností). „Měna je peněžní soustava určitého státu, základem každé měny je peněžní jednotka.“30 Každý stát (sdružení států) má vlastní měnu. O měnu státu se stará centrální banka (u nás ČNB), většina ekonomik je otevřených. Měny dělíme, na: -

plně směnitelné (konvertibilní),

-

částečně směnitelné (vnitřně směnitelné),

-

nesměnitelné (nekonvertibilní).

U nekonvertibilní měny stát zakazuje držení cizích měn a určená monopolní instituce zajišťuje její výměnu. V ČR tato měna do roku 1990, od 1995 je koruna zcela směnitelná, v mezidobí šlo pouze o částečně směnitelnou měnu. Další důležité pojmy  Měnový kurz je cena měnové jednotky země vyjádřená v peněžní jednotce jiné země.  Kurzovní lístek je soupis kurzů měn nejdůležitějších států k určitému datu. 23

www.ekonomickyslovnik.cz, Naturální směna [online]. [cit. 2. leden 2013]. Dostupné z: < http://www.ekonomickyslovnik.cz/?p=211>

30

 Valuty jsou mince a bankovky cizího státu.  Devizy jsou pohledávky směněny na cizí měnu.  Devalvace je oficiální snížení kurzu.  Revalvace je „administrativní zvýšení kurzu vůči všem cizím měnám.“30 Otázky pro zopakování: 1. Co jsou to peníze a co usnadňují? 2. Jak se nazývá výměna výsledků práce mezi jednotlivci? 3. Jaké jsou tři základní funkce peněz? 4. Co je základem každé měny? A jak měny dělíme? 8. Hodnocení národního hospodářství Hodinová dotace: 2 vyučovací hodiny. Cíl tématu: žák bude schopen -

určit a definovat vrcholy tzv. Magického čtyřúhelníku,

-

blíže popsat HDP a HNP,

-

jmenovat a specifikovat metody výpočtu HDP,

-

vyjmenovat problémy vznikající při výpočtu HDP.

Při hodnocení národního hospodářství jako celku je třeba sledovat tzv. Magický čtyřúhelník.

(obr. 5) 31

Vrcholy Magického čtyřúhelníku jsou tedy: 1. velikost a tempo růstu celkového produktu (HDP), 2. stabilita cen (míra inflace), 3. vyrovnanost vývozů a dovozů (bilance zahraničního obchodu), 4. velikost a struktura nezaměstnanosti (míra nezaměstnanosti). Tyto veličiny spolu velmi úzce souvisí a v praxi je nelze oddělit. Celkový produkt definujeme jako množství statků a služeb, které ekonomika vyprodukovala za určité období (většinou za rok).24 Ukazatelé měření celkového produktu jsou: Hrubý domácí produkt (HDP) je souhrn statků a služeb vyjádřený v penězích za určité období výrobními faktory na území určitého státu bez ohledu na to, zda jsou vlastněny občany státu nebo cizinci, je počítán na územním principu. Tento ukazatel se používá převážně v Evropě.24 Hrubý národní produkt (HNP) je souhrn statků a služeb vyjádřený v penězích za určité období výrobními faktory ve vlastnictví příslušné země, bez ohledu na to, zda výroba probíhala na území státu, nebo v zahraničí. Je postaven na národním principu a preferují ho v Severní Americe. Pro výpočet HDP máme dvě rovnocenné metody: 1) Zbožová (výrobková) metoda: vychází z výroby a sčítá všechny vyrobené finální statky a služby, jež firmy za dané období prodali domácnostem, jiným firmám či vládě. HDP = spotřeba domácností + investice soukromých firem + vládní nákupy + čistý vývoz Spotřeba domácností: tvoří výdaje za konečné produkty (statky krátkodobého i dlouhodobého užití a služby) uskutečněné občany za daný rok, zpravidla tvoří 2/3 HDP.32 Investice soukromých firem: jsou výdaje např. za stroje, budovy, technologie, změny stavu zásob. Vládní nákupy: jsou státní zakázky (výdaje na infrastrukturu, obranu státu, zdravotnictví, ochranu životního prostředí).

24

ŠRÁMKOVÁ J., VINKLEROVÁ M., HLAVSA T. Ekonomie: Skripta Základů společenských věd. Šumperk: Gymnázium Šumperk, pro šk. rok 2009/2010. s. 26

32

Čistý vývoz: je dán rozdílem exportu a importu. 2) Důchodová metoda: vychází z fáze rozdělování, kdy každý z účastníků výroby získává svůj podíl na vyrobených statcích a službách jako odměnu za vynaložení svých výrobních faktorů (např. pracovní síly). HDP = národní důchod (mzdy + renty + zisky + úroky) + opotřebení investic (odpisy) + nepřímé daně (DPH + spotřební daň) Při výpočtu HDP vznikají následující problémy: 1) Vliv inflace:  nominální HDP - při výpočtech se používají běžné ceny aktuálního roku, díky inflačnímu znehodnocení nelze porovnat s jinými roky (v ČR za rok 2012: 3800 mld. Kč25),  reálné HDP - ceny se přepočítávají k cenám zvoleného výchozího roku (abychom předešli a eliminovali inflační zkreslení).26 2) Složitá metodika: V roce 2003 provedl ČSÚ (Český statistický úřad) velkou změnu a díky těmto změnám metodiky začínáme sčítat nejen statky a služby, jež prošli legálním trhem, ale postupně i: a) „statky a služby, které si lidé ve sledovaném období vyráběli pro vlastní potřebu a spotřebu svých rodin a známých, tudíž neprošly vůbec trhem“, b) „statky a služby, které prošly nelegálním trhem“.34Jedná se o tzv. šedou a černou ekonomiku. Šedá ekonomika zahrnuje úplatky, nezdaněnou práci a příjmy. Černá ekonomika zahrnuje příjmy z trestné činnosti, krádeží, nelegálních hazardních her, prodeje drog apod.

25

www.kurzy.cz, HDP [online]. [cit. 2. leden 2013]. Dostupné z: < http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/> 26 ŠRÁMKOVÁ J., VINKLEROVÁ M., HLAVSA T. Ekonomie: Skripta Základů společenských věd. Šumperk: Gymnázium Šumperk, pro šk. rok 2009/2010. s. 26

33

HDP není ukazatel prosperity země, celkového ekonomického výkonu a ukazatel blahobytu.27 Nový ukazatel zvaný „Čisté ekonomické bohatství“ (NEW) objektivněji zobrazuje výsledky lidského snažení na zvyšování kvality života. „NEW = HNP + šedá a černá ekonomika + produkce pro vlastní spotřebu - negativní dopady hospodářské činnosti“28 (negativní externality trhu: emise, znečištění vody, atd.) Opakování – procvičení k tématu č. 8 viz. příloha 9. Nezaměstnanost Hodinová dotace: 3 vyučovací hodiny. Cíl tématu: žák bude schopen -

stručně definovat situace na trhu práce,

-

definovat nezaměstnanost její míru i výpočet,

-

vyjmenovat a definovat příčiny a druhy nezaměstnanosti,

-

určit přípustnou míru nezaměstnanosti dle EU a jaká je aktuální v ČR,

-

vyjmenovat aktivní a pasivní sociální opatření státu,

-

definovat tripartitu a vyjmenovat její účastníky.

Navazuje na předešlé téma Hodnocení národního hospodářství. Míra nezaměstnanosti jako jeden z vrcholů tzv. Magického čtyřúhelníku (HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti, bilance zahraničního obchodu). Práce je jedním ze základních výrobních faktorů. Práce je zboží, které lidé nabízí na trhu práce. Na trhu mohou nastat následující situace: o Rovnost nabídky a poptávky, všichni, kteří chtějí za danou mzdu pracovat, mají práci, firmy nakupují tolik práce, kolik při dané mzdě poptávají. Rovnost nastává při rovnovážné mzdě. o Převis poptávky, firmy by koupily více práce, ale za tak nízké mzdy ji nemohou sehnat. Reálná mzda je nižší než rovnovážná.

27

www.cmg.prostejov.cz, Cyrilometodějské gymnázium a mateřská škola, Výkonnost národního hospodářství [online]. 28 ŠRÁMKOVÁ J., VINKLEROVÁ M., HLAVSA T. Ekonomie: Skripta Základů společenských věd. Šumperk: Gymnázium Šumperk, pro šk. rok 2009/2010. S. 27

34

o Převis nabídky, lidé nabízí svoji pracovní sílu, část je ale nevyužita, vzniká tedy nezaměstnanost. Reálné mzdy jsou vyšší než rovnovážná. Dělení nezaměstnanosti  Frikční, je běžné, že lidé mění svoji práci, dají výpověď a hledají si zaměstnání nové. Jedná se o krátkodobý, přirozený jev, který je pro tržní hospodářství pozitivní. Jedná se například o absolventy, osoby po rodičovské dovolené, hledající zaměstnání lepší či v jiném městě. 29  Strukturální, některá odvětví se dostávají do útlumu (u nás např. těžký a těžební průmysl), z čehož vyplývá nerovnováha u jednotlivých povolání či oblastí. Jsou vyvolány nejen technickým pokrokem ale i změnami v požadavcích spotřebitelů. Jiná povolání a oblasti jsou naopak v rozkvětu – optimálním řešením je rekvalifikace.37  Cyklická: hospodářství se vyvíjí v cyklech, v období krize a sedla dochází k nárůstu nezaměstnanosti a snižování objemu mezd.  Skrytá: lidé, kteří si práci nehledají a jako nezaměstnaní se ani neregistrují na úřadech práce.30 Uvedené příčiny nejsou jediné (sezonní, technologická), v praxi může docházet i k jejich kombinaci. Nízká a krátkodobá nezaměstnanost je z pohledu státu užitečná a umožňuje efektivně využívat zdrojů společnosti. Naopak vysoká a dlouhodobá nezaměstnanost je pro společnost značný problém. Příčiny nezaměstnanosti  Dobrovolná: lidé mají pracovní sílu, ale nechtějí ji vynakládat. Obvykle se neregistrují na úřadech práce a sami si platí sociální a zdravotní pojištění. Tato nezaměstnanost stát nezajímá.  Nedobrovolná: lidé chtějí a potřebují pracovat, ale za daných mzdových podmínek je více pracovníků, jež chtějí pracovat, než kolik existuje pracovních míst. Poptávka po pracovních místech převyšuje nabídku.38 Tento problém stát řeší

29

ŠRÁMKOVÁ J., VINKLEROVÁ M., HLAVSA T. Ekonomie: Skripta Základů společenských věd. Šumperk: Gymnázium Šumperk, pro šk. rok 2009/2010. s. 23 30 KLIMOVA, Simona. Problematika nezaměstnanosti mladých do 20 let na Ostravsku: bakalářská práce. s. 2

35

záchranným sociálním systémem, který je založen na solidaritě pracujících a řeší také únosnou míru přerozdělování. Státní politika zaměstnanosti „Míra nezaměstnanosti, její vývoj a situace nezaměstnaných je sledována státem. Hlavním orgánem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. To řeší nezaměstnanost pomocí svých podřízených orgánů. Jako jsou úřady práce a úřady státní sociální podpory. Pomoc státu se zaměřuje především na aktivní politiku zaměstnanosti a také na pomoc občanům v hmotné nouzi.“31 Sociální opatření aktivní jsou rekvalifikační programy, podpora zaměstnavatelů při zaměstnávání absolventů, daňové úlevy při zaměstnávání zdravotně postižených. Sociální opatření pasivní je podpora v nezaměstnanosti. „Úřady práce: stát má zájem na vysoké zaměstnanosti a proto svým nezaměstnaným pomáhá překonat období bez práce a nové zaměstnání rychle najít.“ Uchazeč o zaměstnání má právo na zprostředkování vhodného zaměstnání, na rekvalifikaci a na hmotné zabezpečení.32 „Míra nezaměstnanosti: vývoj nezaměstnanosti se měří pomocí míry nezaměstnanosti. Únosná míra nezaměstnanosti je do 7 %, cílem EU je nezaměstnanost pod 5% nedobrovolně nezaměstnaní míra nezaměstnanosti = ----------------------------------------------------------- x 100 ekonomicky aktivní obyvatelstvo“33 U nás v lednu 2013 míra nezaměstnanosti činila 8% (585 809).34 Tripartita (neboli Rada pro sociální dialog)

31

KLIMOVA, Simona. Problematika nezaměstnanosti mladých do 20 let na Ostravsku: bakalářská práce. s. 27 ŠRÁMKOVÁ J., VINKLEROVÁ M., HLAVSA T. Ekonomie: Skripta Základů společenských věd. Šumperk: Gymnázium Šumperk, pro šk. rok 2009/2010. s. 24 33 ŠRÁMKOVÁ J., VINKLEROVÁ M., HLAVSA T. Ekonomie: Skripta Základů společenských věd. Šumperk: Gymnázium Šumperk, pro šk. rok 2009/2010. s. 23 34 www.kurzy.cz, Nezaměstnanost [online]. [cit. 2. leden 2013]. Dostupné z: < http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/> 32

36

Jednání mezi státem, podnikateli a odborovými organizacemi (zástupci zaměstnanců). Řeší otázky efektivního využití pracovních sil, regulace mezd, zaměstnanosti atd. Každá se stran má jiný zájem. o Odborové organizace, jejich prioritami jsou co nejvyšší mzdy a plná zaměstnanost. o Podnikatelé, jejich hlavním zájmem jsou efektivně nízké mzdy, aby měli tím pádem nižší náklady a neztratili konkurenceschopnost. Nezaměstnanost je pro ně přínosná, na trhu je pro podnikatele dostatek pracovních sil a oni si mohou vybírat ty nejlepší, i za nižší cenu práce. Podnikatelé jsou v tripartitě zastoupení svými svazy. o Stát, představuje především vláda, ministerstva, případně parlament. Snaží se sladit protichůdné zájmy a najít rozumný a společensky únosný kompromis. Stát musí připustit určitou míru nezaměstnanosti, dle EU do 5%. Otázky pro zopakování 1. Jaké mohou nastat situace na trhu práce? 2. Jak dělíme nezaměstnanost? 3. Jaké jsou příčiny nezaměstnaností? 4. Uveďte 3 aktivní sociální opatření v rámci státní politiky zaměstnanosti. 5. Jak definujeme míru nezaměstnanosti? 6. Dle jakého vzorce jsme schopni míru nezaměstnanosti vypočítat? 7. Co je to tripartita a kdo ji tvoří?

10. Ceny Hodinová dotace: 2 - 3 vyučovací hodiny. Cíl tématu: žák bude schopen -

definovat směnu zboží a cenu jako směnnou hodnotu,

-

vyjmenovat druhy cen,

-

definovat a jmenovat ceny tržní a evidenční,

-

vyjmenovat a stručně definovat funkce cen, metody stanovení cen a cenové strategie.

Opakování – 7. Peníze a jejich postavení v tržní ekonomice

37

Směna zboží je výměna výsledků práce mezi jednotlivci a skupinami lidí. Nejdříve existovala směna naturální (zboží za zboží). Směnná hodnota během této naturální směny byl poměr, v jakém se jeden druh zboží vyměňoval za jiný. Postupem času vznikla směna pomocí peněz (zboží – peníze – zboží). Cena je směnná hodnota vyjádřená v penězích jako všeobecném ekvivalentu. Druhy cen (v tržní ekonomice rozlišujeme, zda se jedná o cenu): a) statků a služeb o kapitálové o spotřební b) výrobních faktorů o práce (mzda) o půda (renta) o kapitál (zisk, úrok) Ceny statků a služeb – tržní -

prodejní a nákupní (prodejní cena jednoho podniku, je cenou nákupní pro jiný podnik),

-

světové a domácí (za světové ceny se obchoduje na zahraničním trhu, za domácí na vnitřním trhu),

-

konkurenční a monopolní (konkurenční ceny vzniká na základě soutěže více podniků, monopolní naopak na základě výsadního postavení jednoho podniku),

-

volné a regulované (volné ceny se vytvářejí působením tržních sil nabídka a poptávky, regulované jsou vymezeny státem).

U služeb se někdy tržní cena označuje jako: -

školné, pojistné, balné, parkovné,

-

poštovné (cena služby pošty za dopravu zásilek),

-

nájemné (cena za půjčení bytových i nebytových prostor, movitých věcí),

-

vodné, stočné (cena za dodávku vody a odvod vody znečištěné),

-

mýtné (poplatek za použití dálnic),

-

jízdné (cena služby osobní dopravy),

-

obchodní marže (obchodní přirážka, cena služby obchodu),

-

různé poplatky (telekomunikační, za odvoz odpadu, ověření podpisu, atd.)

38

Ceny statků a služeb – evidenční Jedná se o ceny, ve kterých se oceňuje majetek podniku při jeho evidenci (účetnictví), vstupní a výstupní. Vstupní cena a) cena pořízení (nákupní), b) pořizovací cena (nákupní cena a náklady spojené s pořízením, např. doprava, montáž), c) vlastní náklady (při pořízení majetku vlastní činnosti), d) reprodukční pořizovací cena (cena, za kterou by podnik majetek pořídil v době, kdy o něm účtuje, u majetků získané např. darem, obvykle cenu stanoví znalec). Výstupní cena Zpravidla cena prodejní a závisí, na množství prostředků a práce, které byly vynaloženy na její vytvoření a k uskutečňování jejich oběhu.

Funkce cen „Z pohledu ekonomie je cena vyjádřením střetu nabídky s poptávkou a má následující základní funkce:“35  informační (základní funkce, informace o hodnotě zboží či služby, potřebách spotřebitelů, atd.),  alokační (regulační funkce ceny),  stimulační (nutí výrobce ke snižování nákladů),  omezovací (ne každý je ochoten zaplatit danou cenu za určitý produkt),  distribuční (distribuce důchodů pomocí směnných transakcí).36 Cenová politika podniku, tvorba cen Faktory ovlivňující tvorbu ceny, vyvolávají tlak na cenu a tedy na její tvorbu, jsou jimi faktory vnitřní a vnější. Vnitřní faktory jsou marketingové cíle, strategie marketingového mixu, náklady, cenová organizace. Vnější faktory jsou typ trhu a poptávky, konkurence, ekonomika, distributoři, vláda.44

35 36

ŠNEKOVÁ, Irena. Cenová politika v podniku: bakalářská práce s. 8 ŠNEKOVÁ, Irena. Cenová politika v podniku: bakalářská práce. s.9

39

Metody stanovení cen a) nákladově

orientovaná

cena

(přičtením

předem

stanovené

míry zisku

k nákladům), b) cena orientovaná na konkurenci (stanovení ceny dle konkurence, nižší, vyšší), c) cena orientovaná na poptávku (cílem je najít cenu, při které budou výnosy a náklady na úrovni, která podniku zajistí zisk). V obchodě se prodejní cena obvykle stanoví tak, že se pořizovací cena zvýší o určitou procentní přirážku (např. 30%), tato přirážka se označuje jako obchodní marže (přirážka, rozpětí). Cenová strategie Základními cenovými strategiemi jsou a) Strategie sbírání smetany. Co nejvyšší ceny v krátkém časovém období, u nových značkových a módních výrobků, dojem vysoké kvality výrobku, po nasycení úvodní vlny trhu se cena snižuje, tím firma uspokojí další skupinu zákazníků – orientované na cenu. b) Strategie prestižních cen. Cena stanovena na celé období životního cyklu výrobku. Snížení = ztráta prestiže a odrazení zákazníků. c) Cenová penetrace (pronikání). „Strategie nízkých cen zaměřená na dosažení vysokého tržního podílu dané firmy.“37 Otázky pro zopakování 1. Jak definujeme cenu? 2. Jaké existují druhy cen? 3. Uveďte příklady tržních cen služeb, jež jsme si definovali. 4. Jaké jsou funkce cen? 5. Jaké jsou vnitřní/vnější faktory jež ovlivňují tvorbu cen? 6. Jaké známe metody stanovení cen? 7. Jaké známe cenové strategie? 37

.nop.topsid.com, Nauka o podniku [online]. [cit. 20. leden 2013]. Dostupné z: < http://nop.topsid.com/index.php?war=cenova_politika_podniku>

40

11. Inflace Hodinová dotace: 2 vyučovací hodiny. Cíl tématu: žák bude schopen -

stručně definovat inflaci,

-

určit únosnou míru inflace a současnou míru inflace v ČR,

-

blíže popsat druhy inflace a její důsledky,

-

definovat deflaci a dezinflaci.

Peníze reprezentují určitou hodnotu, která však není stálá. Hodnota peněz je dána ekonomickými vztahy mezi lidmi a je ovlivněna řadou faktorů. Lidé ohodnocují peníze vždy o něco výše, než je jejich skutečná hodnota, což vede k trvalému znehodnocení peněz, tedy k inflaci. Inflace je vzrůst celkové úrovně cen. V tržním hospodářství se ceny statků a služeb stále mění. Je to odrazem nejen změn v nabídce a poptávce, ale také množstvím peněz v ekonomice. Inflace snižuje hodnotu peněz. Za stejné množství peněz se toho koupíme méně.38 Inflace je makroekonomický pojem, který se měří pomocí tzv. spotřebního koše – v něm má každá skupina výrobků a služeb určitý podíl, porovnává cenové hladiny v různých určitých obdobích. Míra inflace cenová hladina (t) – cenová hladina (t-1) míra inflace = -------------------------------------------------------------------------------------------cenová hladina (t-1) t = určité časové období (měsíc, rok) „Únosná míra inflace je do 5%.“39 Průměrná míra inflace v ČR za rok 2012 činila 3,3%.40

38

www.ec.europa.eu, Evropská komise: Hospodářské a finanční věci: Inflace [online]. [cit. 2. únor 2013]. Dostupné z: 39 ŠRÁMKOVÁ J., VINKLEROVÁ M., HLAVSA T. Ekonomie: Skripta Základů společenských věd. Šumperk: Gymnázium Šumperk, pro šk. rok 2009/2010. s. 22 40 www.czso.cz, Český statistický úřad. Míra inflace [online]. [cit. 12. únor 2013]. Dostupné z: < http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace>

41

Druhy (formy) inflace o Inflace mírná (jednociferná) Lidé nepřestávají věřit penězům, ekonomika běžně funguje, tempo růstu cen odpovídá tempu růstu výroby. o Inflace pádívá (dvojciferná, 10-100% ročně) Lidé přestávají věřit domácí měně, preferují stabilnější cizí měny, nebo jiné trvalejší hodnoty (zlato, nemovitosti), snižuje se výkonnost ekonomiky. V roce 1991 v ČR až 58%. o Hyperinflace (trojciferná a vyšší, 1000 - 10000%, i miliony %) Ceny se zvyšují tak rychle, že peníze přestávají plnit svoji funkci, lidé preferují naturální cenu, ekonomický systém se rozpadá, dezorganizace hospodářského života, nastává chaos a anarchie. Německo: tisk peněz za účelem úhrady válečných reparací.39 „V roce 1923 se ceny v Německu ob den zdvojnásobovaly. Pracovníci proto dostávali výplatu dvakrát denně, aby si mohli nakoupit potraviny a další zboží, než ceny opět vzrostou. Toto je jeden z nejvýmluvnějších příkladů negativních důsledků inflace v dějinách.“41 Důsledky inflace -

snižuje kupní sílu peněz,

-

znehodnocuje úspory,

-

zhoršuje schopnost peněz plnit svoji funkce jako uchovatele hodnot,

-

snižuje reálné mzdy = pokles životní úrovně,

-

přerozděluje důchody a bohatství ve prospěch dlužníků,

-

prohlubuje ekonomickou nerovnováhu a přispívá k ekonomické nestabilitě.

Deflace (opak inflace) Zvyšování hodnoty peněz (pokles cenové hladiny), míra inflace vychází jako záporné číslo. Působí proti růstu ekonomiky, zvyšuje se reálná mzda bez jejího nominálního navýšení, firmy nevydělávají tolik.49 Dezinflace Zpomalení růstu cenové hladiny, např. snížení míry inflace z 10% na 5%. 41

www.ec.europa.eu, Evropská komise: Hospodářské a finanční věci: Důsledky inflace [online]. [cit. 2. únor 2013]. Dostupné z:

42

Otázky pro zopakování 1. Co je vlastně inflace? 2. Jaká je únosná míra inflace? Jaká byla míra inflace u nás za rok 2012? 3. Jaké známe druhy (formy) inflace? 4. Jaké jsou důsledky inflace? 5. Co je to deflace a dezinflace? 12. Ekonomika a neziskový sektor Hodinová dotace: 2 vyučovací hodiny. Cíl tématu: žák bude schopen -

určit jak se liší ziskový a neziskový sektor,

-

vyjmenovat rozdělení neziskového sektoru dle zřizovatele,

-

popsat financování neziskových organizací.

Ekonomiku lze rozdělit na 3 sektory: trh, stát a neziskový sektor.

42

Tento sektor je

nedílnou součástí společnosti, která se bez něj neobejde. Ziskový a neziskový sektor se liší: a) charakterem spotřebovaných statků a služeb, V neziskovém sektoru jsou typické statky, u kterých nemůžeme vyloučit jednotlivce ze spotřeby (např. policie chrání všechny občany, vzdělání získávají všechny děti, pouliční světlo svítí všem, lékař zachrání život každému, kdo to potřebuje, atd.). O veřejných statcích, které získávají příslušníci určité společnosti bez protihodnoty (neplatí za ně) většinu statků a služeb musíme zaplatit, chceme-li je spotřebovávat, zde tedy plně působí tržní prostředí a hovoříme o ziskovém sektoru. b) principy rozdělování. V ziskovém sektoru rozdělujeme výsledný produkt dle množství, kvality a úspěšnosti práce, v neziskovém sektoru rozdělujeme dle potřeb.

42

POLÁKOVÁ, Soňa. Spolupráce NNO a knihoven v kraji Vysočina: diplomová práce s. 8

43

Neziskový sektor je velice pestrý a pokrývá řadu lidských potřeb, např.: rozvoj duchovních hodnot, ochranu lidských práv, životního prostředí a památek, rozvoj vědy, vzdělání a sportu či výkon státní správy a obranu státu. Tyto potřeby můžeme jen těžko ocenit penězi. Rozdělení dle zřizovatele Nejjednodušším rozdělením neziskových organizací, je členění na dva základní typy: státní (vládní) neziskové organizace a nestátní (nevládní) neziskové organizace.43 A) Státní neziskové organizace: Jsou zřízené a financované veřejnou správou, jedná se především o státní školství, zdravotnictví, instituce na ochranu životního prostředí, kulturních památek, a další. Co do velikosti prostředků jsou státní neziskové organizace zdaleka největší. B) Nestátní neziskové organizace: „Jsou založené fyzickou nebo právnickou osobou. Organizace tohoto typu se podílejí na dění v rámci občanské společnosti.“52 a) Církevní organizace (zajišťují bohoslužby, centra pro rodinu, charity). b) Občanská sdružení (sdružení občanů za různým účelem). c) Obecně prospěšné společnosti (PO založená za účelem poskytování obecně prospěšných služeb, musí zveřejňovat výroční správu s přesně stanoveným obsahem). d) Nadace (je sdružení majetku ke konkrétně vymezenému účelu, majetek tvořen vnesením – dary, výnosy z úroků, nájemné, cenné papíry, veřejné práce a akcie, minimální jmění je 500 000,-). e) Politické strany a další. Financování neziskových organizací 1) Financování státem: a) plošné indexové financování (rozdělení organizacím dle určitého poměru – klíče, bez vazeb na efektivnost vynaložení), b) projektové financování (vypisování grantů a tendrů – tyto finance vykonávají vyšší efektivnost vynaložení, je perspektivnější). 2) Financování podnikateli, sponzoring

43

POLÁKOVÁ, Soňa. Spolupráce NNO a knihoven v kraji Vysočina: diplomová práce. s. 13

44

Je pro firmu vždy finančně ztrátový, přestože dary jsou odečitatelnou položkou ze základu daně z příjmu. Firma díky daru vyvolá u veřejnosti pozitivní dojem – image, veřejnost se však o sponzorovy musí dozvědět, např. formou public relations. Otázky pro zopakování 1. Co je to neziskový sektor? 2. Jak se liší ziskový a neziskový sektor? 3. Uveď příklady, jaké lidské potřeby neziskový sektor pokrývá. 4. Jak dělíme neziskové organizace? 5. Uveď příklady nestátních neziskových organizací. 13. Zahraniční politika Hodinová dotace: 2 vyučovací hodiny Cíl tématu: žák bude schopen -

definovat mezinárodní obchod,

-

popsat absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě,

-

určit co je Protekcionismus,

-

stručně definovat export a import.

„Mezinárodní obchod je směna zboží či služeb různých subjektů určitého státu v rámci celého světového hospodářství.“44 Každá země má na výběr, může se uzavřít vůči okolí, vystačit si s vlastními zdroji a být nezávislá. Nebo se může otevřít mezinárodnímu obchodu a v širším pojetí všem vztahům se světem. Bude z toho mít nejen výhody, ale i omezení a nutnost přizpůsobit se. Světový vývoj spolu s ČR jde druhou cestou, pokusy o cestu první (např. Kambodža) dopadají neslavně a přináší obyvatelům dané země více utrpení než užitku. „Jsme členy WTO (dříve GATT), což je světová organizace působící směrem odstranění ochranářských opatření jednotlivých států (cla, dovozní a vývozní kvóty, zákazy obchodu apod.).“45

44

www.ssvos.cz, Střední škola obchodu, služeb a podnikaní a Vyšší odborná škola: Mezinárodní obchod a protekcionismus [online]. [cit. 20. únor 2013]. Dostupné z: 45 Centrum pro rozvoj ekonomického vzdělávání: www.ceed.cz [online]. [cit. 20. prosince 2012]. Dostupné z:

45

Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě Některé zboží je možné produkovat jen v některé zemi světa (např. tropické ovoce, mořské ryby, rýže v Asii, diamanty v JAR), tyto země tedy mají monopol přírodních a klimatických podmínek vůči ostatním zemím. Některé země jsou schopné dosahovat při výrobě zboží nižší náklady a tím mohou nabídnout při mezinárodním obchodu i lepší cenu – mají tedy absolutní výhodu. Např.: levná pracovní síla v rozvojových zemích, vysoký stupeň automatizace v Japonsku či špičkové technologie v USA. „Pro ostatní státy je ekonomičtější zboží dovézt, než ho doma vyrábět dráž (s větší spotřebou domácích zdrojů - výrobních faktorů).“46 ČR má absolutní výhodu jen u několika málo výrobků, např.: České sklo, Becherovka. Teorie komparativní výhody (poměrné srovnávací výhody). Je výhodné, aby se země při daných zdrojích soustředila jen na výrobu výrobků, kde ve srovnání s ostatními zeměmi dosahuje největší absolutní výhody a ostatní výrobky (ve kterých také dosahuje absolutní výhodě, ale menší) dovážet, jelikož to bude pro ni i pro jejího mezinárodního obchodního partnera výhodnější. Jednotlivé státy mají tendenci ochraňovat vnitřní trh proti vlivům vnějším, tuto snahu označujeme jako Protekcionismus. Je to jev v zásadě nezdravý, protože může obchod znemožnit, chráněný trh poté nemusí vyvíjet žádnou snahu o zefektivnění. Obchodní bariéry pro dovoz zboží jsou např.: cla, dovozní kvóty, překážky v oblasti technických norem, deformované nevýhodné kurzy a další.

Export (vývoz) vs. Import (dovoz) Z dlouhodobého hlediska je potřebné, aby export a import byly vyrovnané. Země, které dlouhodobě více dováží, než vyváží „spotřebovává sama sebe“ a žije na dluh. Pokud dovoz převažuje nad vývozem, je potřebné vědět, zda se dováží pouze spotřební předměty (které spotřebujeme), nebo zda se dováží i nové technologie, jež pomohou zlepšit produktivitu práce a země bude tím pádem konkurenceschopná na domácím i zahraničním trhu. ČR je členem Mezinárodního měnového fondu (MMF) a samozřejmě také Evropské unie.

46

Centrum pro rozvoj ekonomického vzdělávání: www.ceed.cz [online]. [cit. 20. prosince 2012]. Dostupné z:

46

Otázky pro zopakování 1. Jak definujeme zahraniční obchod? 2. Jaký je rozdíl mezi otevřeností a uzavřeností vůči okolí v zahraničním obchodě? 3. Co je to monopol přírodních a klimatických podmínek? Uveď 2 příklady. 4. Jaký je rozdíl mezi absolutní a komparativní výhodou? 5. Co je to Protekcionismus? 14. MMF a Světová banka Hodinová dotace: 2 vyučovací hodiny. Cíl tématu: žák bude schopen -

říci kdy a kde vznikla MMF,

-

určit kde sídlí MMF a Světová banka,

-

blíže popsat funkce MMF a Světové banky

-

a určit jejich nejvyšší orgán.

Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund) Vznikl na konferenci konané v Bretton Woods (New Hampshire, USA) roku 1944. Na této konferenci byla také založena Skupina Světové banky. Jako sídlo MMF byl určen Washington D.C. ČSR byla členem MMF od čtyřicátých let, později bylo však členství pozastaveno pro neplnění povinností vycházejících ze Stanov. Po roce 1989 Československo požádalo o obnovení členství, od roku 1990 bylo a je, jako ČR a SR znovu členem. V současné době má MMF 184 členů.47 Základní úlohou je prevence a bedlivé sledování vývoje jednotlivých národních ekonomik. Jeho hlavním cílem je radit národním ekonomikám, které se odchýlí od vyváženého měnového stavu a směřují k měnové krizi, jak tento vývoj zvrátit. Lokální krize totiž vždy lavinovitě zasáhne většinu světových ekonomik. MMF získává peníze ze členských příspěvků, nejvíce vkládá USA. „Oficiálním představitelem každé členské země v IMF je guvernér jmenovaný zpravidla vládou, u zemí našeho typu to bývá šéf centrální banky. Nejvyšším orgánem IMF je Rada guvernérů všech členských zemí. Guvernérem IMF za ČR je guvernér České národní banky Miroslav Singer“. 56 MMF je součástí OSN.

47

www.mfcr.cz, Ministerstvo financí ČR: Mezinárodní měnový fond [online]. [cit. 7. březen 2013]. Dostupné z:

47

Skupinu Světové banky (World Bank Group) Tvoří ji 5 organizací:  Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj,  Mezinárodní rozvojová asociace,  Mezinárodní finanční korporace,  Mnohostranná agentura pro investiční záruky,  Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů.48 Světová banka sídlí, stejně jako MMF ve Washington D.C. Vznikla na základě dohod z Bretton Woods roku 1945 s původně byla určena na obnovu a rozvoj válkou zničených zemí Evropy. „V současné době je členem WBG 186 zemí. Hlavním cílem činnosti WBG je odstraňování chudoby prostřednictvím podpory rozvoje ekonomik rozvojových zemí a transformujících se ekonomik. Hlavními nástroji k dosažení tohoto cíle je dlouhodobé financování (půjčky a kapitálové vklady), garance a poskytování poradenského servisu.“48 Zdroje tvoří vlastní kapitál, obligace, které prodává na kapitálových trzích, prodej vkladových listů a splátky úvěrů. Hlavními členy jsou Německo, USA, Japonsko, Švýcarsko, země OPEC a centrální banky 100 zemí. Každoročně publikuje Zprávu o rozvoji ve světě. Vrcholným orgánem Světové banky je Rada guvernérů. Guvernérem za ČR je současný ministr financí Miroslav Kalousek. MMF úzce spolupracuje se Světovou bankou, není jí však nadřízen ani podřízen. Otázky pro zopakování 1. Kde a kdy vznikl MMF? 2. Kde sídlí MMF a Světová banka? 3. Jaký byl původní účel Světové banky? 4. Jaký je nejvyšší orgán MMF a Světové banky? 5. Kdo se stává Guvernérem za ČR v MMF a ve Světové bance?

48

www.mfcr.cz, Ministerstvo financí ČR: Skupina světové banky [online]. [cit. 8. březen 2013]. Dostupné z: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/mfo_wbg.html>

48

Závěr V úvodní části mé práce jsem se snažila definovat profil žáka odpovídajícího oboru Ekonomika a podnikání. Uvádím tedy jeho uplatnění po absolvování maturitní zkoušky, dále organizaci vzdělávání a také jeho kompetence jako absolventa. Dále se stručně věnuji pojetí předmětu Ekonomika podnikání, jeho obecnému cíli a charakteristice učiva. V neposlední řadě jsem se zaměřila na samotnou výuku, její strategii, výukové metody i kritéria a formy hodnocení. Krátce jsem se snažila také o porovnání obsahů výuky předmětu Ekonomika v úvodních ročnících na jiných školách s podobným či stejným oborem. Hlavní část mé práce se věnuje samotným výukovým textům. Témata, která jsem zpracovala a jsou určena úvodnímu ročníku předmětu Podnikové ekonomika nebo Ekonomika, jsem zkompletovala nejen dle vlastní zkušenosti jako žáka, ale také s citem budoucího pedagoga. Cílem mé práce je ukázka, jak lze výuku pojmout a také jak lze zpracovat samotné výukové texty. Domnívám se, že by tato práce mohla sloužit jako inspirace nejen budoucím či začínajícím pedagogům. V mém dalším studiu a při zpracování diplomové práce, bych ráda pokračovala ve zvoleném tématu. Jednalo by se například o akční výzkum v odpovídajícím oboru a ročníku s mými výukovými texty, zda jsou opravdu použitelné v praxi. Nebo by se mohlo jednat o průzkum, z jakých materiálů současní učitelé ekonomických předmětů čerpají a jak vedou svoji výuku.

49

Resumé V mé práci jsem se snažila o vytvoření v praxi využitelných výukových textů, které by mohly sloužit jak začínajícím tak již zkušeným učitelům předmětu Ekonomika, nebo Podniková ekonomika. V první části jsem se zaměřila spíše na teoretickou stránku problému, blíže popisuji profil žáka oboru Ekonomika a podnikání, jeho uplatnění a kompetence. Dále uvádím pojetí předmětu Podniková ekonomika, jeho obecný cíl a charakteristiku učiva. Na závěr teoretické části popisuji výuku, její metody, formy a hodnocení. Ještě před vlastními výukovými texty jsem se pokusila o srovnání obsahů výuky předmětu Ekonomika na jiných školách, v rámci stejného oboru. Hlavní část mé práce se věnuje samotným výukovým textům. Témata se řídí učebními osnovami a jsou vhodná do úvodního ročníku předmětu Ekonomika nebo Podniková ekonomika. Hlavním důvodem výběru tohoto tématu je nejen jeho aktuálnost a to, že se stále vyvíjí, ale také skutečnost, že učitelé jsou nuceni tvořit si vlastní oporu pro výuku, jelikož nemají k dispozici vhodnou literaturu. V mém dalším studiu a při zpracování diplomové práce bych chtěla na tuto práci navázat a to například akčním výzkumem na středních školách s využitím mých výukových textů nebo alespoň průzkumem, ve kterém bych zjistila více o současné situaci, z jakých materiálů učitelé čerpají a jak vedou svoji výuku.

50

Summary In my work I tried to create teaching texts usable in practice that could serve both novice and already experienced teachers of the courses Economics and Business Administration. In the first part, I focused on the theoretical part of the problem, described closer a profile of the student of the course Business and Economics, his application and competence. Furthermore, I approach the course Business Economics, its general purpose and characteristics of the curriculum. At the end of the theoretical part, I have described the teaching, its methods, forms and evaluation. Even before the teaching texts I have tried to compare the contents of the course Economics at other schools of the same or a similar domain. The main part of my work is devoted to actual teaching texts. Topics are governed by the curriculum and are suitable for the initial year of the course Economics or Business Administration. The main reason for choosing this topic is not only its actuality and that it is still evolving, but also the fact that the teachers are forced to form their own support for teaching, since they do not have the suitable literature. In my further studies and diploma work I would like to continue in this work in such way as a research in secondary schools using my texts or at least educational research to discover more about the current situation, what materials the teachers use and how they lead their teaching.

51

Použité zdroje HLAVÁČKOVÁ, Petra. Základní ekonomické principy: studijní text pro distanční studium. 1. Vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. 95 s. ISBN 978-80244-2563-4. KLIMOVA, Simona. Problematika nezaměstnanosti mladých do 20 let na Ostravsku: bakalářská práce. Pardubice: Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická, 2011. 60 l., 3 l. příl. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Adriana Sychrová. ŠNEKOVÁ, Irena. Cenová politika v podniku: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2008. 49 l., 6 l. příl. Vedoucí bakalářské práce doc. Ing. Jiří NOVOTNÝ, CSc. POLÁKOVÁ, Soňa. Spolupráce NNO a knihoven v kraji Vysočina: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2006. 89 l., 8 l. příl. Vedoucí diplomové práce Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D. Národní ústav odborného vzdělávání: www.nuov.cz, RVP 6341M01 Ekonomika a podnikání [online]. [cit. 18 prosince 2012]. Dostupné z: ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o, ŠVP Cestovní ruch [online]. ]. [cit. 12. prosince 2012]. Dostupné z: Střední odborná škola MORAVA o.p.s, ŠVP Ekonomika a podnikání [online]. [cit. 14. prosince 2012]. Dostupné z: Integrovaná SŠ Cheb, www.iss-cheb.cz: Učební osnova předmětu Ekonomika, obor Lakýrník – autolakýrník [online]. [cit. 14. prosince 2012]. Dostupné z:

52

Centrum pro rozvoj ekonomického vzdělávání: www.ceed.cz [online]. [cit. 20. prosince 2012]. Dostupné z: ŠRÁMKOVÁ J., VINKLEROVÁ M., HLAVSA T. Ekonomie: Skripta Základů společenských věd. Šumperk: Gymnázium Šumperk, pro šk. rok 2009/2010. www.kurzy.cz, HDP [online]. [cit. 2. leden 2013]. Dostupné z: < http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/> www.cmg.prostejov.cz, Cyrilometodějské gymnázium a mateřská škola, Výkonnost národního hospodářství [online]. [cit. 10. leden 2013]. Dostupné z: < cmg.prostejov.cz/predmety/download.php?soubor=7361> nop.topsid.com, Nauka o podniku [online]. [cit. 20. leden 2013]. Dostupné z: < http://nop.topsid.com/index.php?war=cenova_politika_podniku> www.ec.europa.eu, Evropská komise: Hospodářské a finanční věci: Inflace [online]. [cit. 2. únor 2013]. Dostupné z: www.czso.cz, Český statistický úřad. Míra inflace [online]. [cit. 12. únor 2013]. Dostupné z: < http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace> www.ssvos.cz, Střední škola obchodu, služeb a podnikaní a Vyšší odborná škola: Mezinárodní obchod a protekcionismus [online]. [cit. 20. únor 2013]. Dostupné z: www.mfcr.cz, Ministerstvo financí ČR: Mezinárodní měnový fond [online]. [cit. 7. březen 2013]. Dostupné z:

53

Seznam obrázků Obr. 1 Poptávka v podmínkách dokonalé konkurence Obr. 2 Nabídka v podmínkách dokonalé konkurence Obr. 3 Tržní rovnováha, střet nabídky a poptávky Obr. 4 Hospodářský cyklus Obr. 5 Magický čtyřúhelník

54

Seznam příloh Příloha č. 1: Opakování – procvičení k tématu č. 4 Příloha č. 2: Opakování – procvičení k tématu č. 8

55

Přílohy Opakování – procvičení k tématu č. 6 Krátké opakování na závěr tématu, přibližně 10 min. Se zavřenými poznámkami, nehodnotí se, pouze se společně opraví. Je možné použít jako inspiraci pro písemné zkoušení. 1. Doplň 4 fáze hospodářského cyklu

2. Doplň názvy hospodářského cyklu dle definic ………......: můžeme ji také definovat jako rozvoj, konjuktura a nebo rozmach nabídky a poptávky. …………...: poptávka se zcela zabrzdí, firmy mají problém s prodejem, krachují, narůstá nezaměstnanost, lidé mají existenční problémy. 3. Doplň vynechaná slova v definici „Konkurence je ……. subjektů, které se střetávají na ………. a bojují mezi sebou ………….. prostředky o míru splnění vlastních cílů.“ Monopolistická konkurence je nejčastější podoba trhu, někde mezi ……………… a ……………... 4. Koncern je nejvyšší forma existence monopolů, propojení probíhá v celém rozsahu činnosti a ztrácí právní subjektivitu, obvykle se jedná o: Spojení dvou rovnocenných partnerů, což je:………………….. Větší koupí menšího, což je:…………………. Všechny správné odpovědi jsou obsažený v tématu 4. Hospodářský cyklus, konkurence a hospodářská soutěž.

56

Opakování – procvičení k tématu č. 8 Krátké opakování na závěr tématu, přibližně 10 min. Se zavřenými poznámkami, nehodnotí se, pouze se společně opraví. Je možné použít jako inspiraci pro písemné zkoušení. 1. Vyber a doplň vrcholy tzv. Magického čtyřúhelníku: Míra inflace, míra nezaměstnanosti, bilance zahraničního obchodu, HDP

2. Doplň vynechaná slova: Celkový produkt definujeme jako množství ………… a ………., které ekonomika vyprodukovala za určité období (většinou za …….). Ukazatelé měření celkového produktu jsou:……… a …………. Pro výpočet HDP máme dvě rovnocenné metody: ………….(výrobkovou) a …………… 3. Doplň vynechaná slova v tabulce: Metody pro výpočet HDP

HDP = Z………. metoda

HDP = D………… metoda

+ spotřeba …………….

+ národní ……….

+ investice soukromých ………..

+ opotřebení ………

+ ………. nákupy

+ nepřímé ………..

+ čistý ……… Všechny správné odpovědi jsou obsažený v tématu 8. Hodnocení národního hospodářství.

57