ŘEŠENÍ OBNOVY AREÁLU THOMAYEROVY NEMOCNICE V PRAZE SE ZAMĚŘENÍM NA VEGETAČNÍ PRVKY

M ENDELOV A

UNI VERZI TA V

B RNĚ – Z AHR ADNICK Á

F AKULTA V

L EDNI CI – Ú STAV

BIO TECHNICKY ZE LENĚ

DIPLOMOVÁ PRÁCE NA TÉMA:

Ř EŠENÍ OBNOVY AREÁLU T HOMAYEROVY NEMOCNICE V P RAZE SE ZAMĚŘENÍM NA VEGETAČNÍ PRVKY

VEDOUCÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE:

VYPRACOVALA:

Ing. Pavel Bulíř, Ph.D.

Bc. Tereza Sellnerová

LEDNICE 2015

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Řešení obnovy areálu Thomayerovy nemocnice v Praze se zaměřením na vegetační prvky vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Lednici, dne 7. května 2015 …………………………………………………….. Podpis

Poděkování Tímto bych chtěla vyjádřit svá poděkování Ing. Pavlu Bulířovi, Ph.D. za ochotné vedení práce, vstřícnost a otevřený přístup. Poděkovat bych také chtěla za užitečné připomínky, cenné rady a neustálý úsměv. Má poděkování patří také všem mým blízkým a vzdáleným za to, že mě podporovali po celou dobu studií a že to se mnou vydrželi a dotáhli až sem.

Obsah

5.1.

Základní údaje o území a jeho lokalizace ................................................................ 27

1.

Úvod ................................................................................................................................. 6

5.2.

Širší vztahy .............................................................................................................. 27

2.

Cíl práce ........................................................................................................................... 6

5.3.

Primární krajinná struktura ...................................................................................... 27

3.

Metodika práce ................................................................................................................. 7

5.4.

Sekundární a terciální krajinná struktura ................................................................. 28

4.

3.1.

Literární rešerše ........................................................................................................ 7

5.4.1.

Sociodemografické údaje ................................................................................. 28

3.2.

Analýzy a rozbor modelového území ......................................................................... 7

5.4.2.

Ochrana území ................................................................................................. 28

3.3.

Návrhová část ............................................................................................................ 7

5.4.3.

Historické souvislosti ........................................................................................ 28

Teoretická část ................................................................................................................. 7

5.4.4.

Vývoj kompozice ............................................................................................... 31

4.1.

Vyhodnocení současného stavu .............................................................................. 32

4.1.1.

Sanatorium ......................................................................................................... 7

5.5.1.

Funkční analýza řešeného území ..................................................................... 33

4.1.2.

Ozdravovna ........................................................................................................ 7

5.5.2.

Kompoziční analýza, pohledové vazby ............................................................. 34

4.1.3.

Léčebna .............................................................................................................. 7

5.5.3.

Analýza dopravy a provozu .............................................................................. 35

4.1.4.

Hospic ................................................................................................................. 7

5.5.4.

Dendrologický průzkum .................................................................................... 35

4.1.5.

Špitál ................................................................................................................... 7

5.5.5.

SWOT analýza ................................................................................................. 37

Obecná klasifikace zdravotnických zařízení a jejich příklady ..................................... 8

5.5.6.

Problémová mapa, východiska pro tvorbu návrhu ............................................ 37

4.2.

5.

5.5.

Důležité pojmy a definice ........................................................................................... 7

6.

Návrh na obnovu Thomayerovy nemocnice ................................................................... 38

4.2.1.

Nemocnice .......................................................................................................... 8

4.2.2.

Odborné léčebné ústavy ................................................................................... 10

6.1.

Etapizace pěstebních opatření a výsadbový plán ............................................. 38

4.2.3.

Specializovaná ústavní péče............................................................................. 15

6.2.

Popis ideového řešení ...................................................................................... 38

4.2.4.

Zvláštní dětská zařízení .................................................................................... 18

7.

Diskuze .......................................................................................................................... 49

4.3.

Principy působení vegetace na člověka ................................................................... 20

8.

Závěr .............................................................................................................................. 50

4.4.

Referenční příklady funkcionalistických nemocničních areálů ................................. 21

9.

Souhrn, Klíčová slova..................................................................................................... 50

4.4.1.

Baťova nemocnice ve Zlíně .............................................................................. 21

9.

Abstract, Key words ....................................................................................................... 51

4.4.2.

Fakultní nemocnice v Hradci Králové ................................................................ 22

10. Použitá literatura a zdroje ............................................................................................... 51

4.4.3.

Fakultní nemocnice v Brně Bohunicích ............................................................. 24

11. Seznam vyobrazení a tabulek ........................................................................................ 54

4.4.4.

Dětská Nemocnice v Brně ................................................................................ 25

12. Seznam příloh ................................................................................................................ 55

4.5.

Srovnání referenčních příkladů ................................................................................ 26

4.6.

Východiska navrhování zdravotních zařízení ........................................................... 26

Návrhová část ................................................................................................................ 27

5

1. Úvod

2. Cíl práce

Žijeme v přetechnizovaném světě, v uspěchané době, kdy na přirozené léčebné

Cílem práce je prostudovat dostupné literární zdroje týkající se krajinářských úprav

procesy spojené s přírodou nezbývá mnoho času, a kde nemocnice fungují jako stroj na

v areálech nemocničních objektů a způsobů jejich navrhování, dále vymezení typologie

zdraví. Vše se dnes totiž řeší pomocí medikace a léčivá síla přírody se přitom opomíjí.

objektů zdravotnických zařízení a jejich popis na vybraných příkladech. Práce se pak věnuje

I dobrovolná návštěva nemocnice může být pro někoho stresující záležitostí. Pacient neví, jaká bude diagnóza, přestavuje si ty nejčernější scénáře. Pobyt v zahradě nebo alespoň

popisu areálů nemocnic vzniklých za období první republiky, nebo i později pod vlivem funkcionalismu.

pohled do zeleně přináší lidem úlevu a uklidnění. V dnešní době většina vedení nemocnic a

Dalším cílem práce je vypracování relevantních analýz vybraného modelového

obdobných zařízení na zahradní úpravy moc nepomýšlí, a když už, tak pouze jako na další

objektu, ze kterých budou vyvozeny závěry. Ty se následně promítnou do tvorby

zdroj financí, které nepůjdou na přímé léčení pacientů. Sekundární, běžným okem neviditelnou

architektonické studie obnovy vybraného objektu. Dále bude zpracován plán pěstebních

léčbu nikdo nebere v potaz, hlavní je pacienta vyléčit co nejrychleji a přijmout nového. To by

opatření pro vybrané dřeviny a také plán kácení a výsadeb.

se mělo změnit, tyto areály by naopak měly být „zelené“ a využít prostor pro vegetaci co nejúčelněji. Ve stísněných prostorách bez možnosti výsadby vzrůstných dřevin lze využít například plochy střech či zdí ke zřízení střešních či vertikálních zahrad nebo použít opřených konstrukcí pro popínavé rostliny. Další cestou je také ozelenění interiéru. Už ve středověku existovaly v klášterech, kde se mimo jiné také léčilo, užitkové a v menší míře také okrasné zahrady. Zde se pacienti mohli nadechnout a „odpočinout si“ od léčby. Stejnou možnost, tedy vyjít do zahrady, by měli mít i soudobí pacienti, minimálně by jim měl být poskytnut výhled na zeleň kvalitní zahradní úpravy.

6

3. Metodika práce 3.1.

4. Teoretická část

Literární rešerše 4.1.

Zpracování literární rešerše proběhlo formou prostudování literárních pramenů

Důležité pojmy a definice

uvedených v zadání diplomové práce a jejich rozhojněním o další relevantní zdroje týkající se

4.1.1. Sanatorium

tématu. V rámci této fáze byla navštívena řada knihoven a institucí.

Zdravotnické zařízení určené k doléčování pacientů či k jejich zotavení po těžkých

3.2.

Analýzy a rozbor modelového území

Analýzy modelového území spočívaly jednak v intenzivním průzkumu a měření přímo v areálu Thomayerovy nemocnice a dále ve shromažďování a studiu historických mapových a obrazových podkladů.

onemocněních. V dobách před objevem antibiotik byla sanatoria spojována především s léčbou tuberkulózních pacientů.1 Sanatoria využívají kromě léčby léky také příznivé působení dobrých klimatických podmínek, které napomáhají dalšímu procesu uzdravování, vliv správné výživy a životosprávy.2 4.1.2. Ozdravovna

V rámci terénních průzkumů byl zpracován dendrologický průzkum řešené části modelového území. Použita byla metodika Vyhodnocení dendrologického potenciálu objektu, Šimek, 2010-11. Z důvodů častého výskytu chodců či provozu automobilů byl každý strom hodnocen zvlášť, důraz byl věnován provozní bezpečnosti s přihlédnutím na eventuální cíle pádu.

Ozdravovna je zařízení věnované prevenci onemocnění, především u dětí a mládeže. Jsou zde umisťovány osoby často trpící nemocemi, které zde mají posílit své zdraví a imunitu. Tyto objekty jsou budovány často ve vyšších horských oblastech s vhodnými klimatickými podmínkami podporující zocelení organismu. 4.1.3. Léčebna

Dále byly pozorovány funkční vztahy ploch, kompoziční a pohledové vazby, provozní tahy uživatelů území a také tok dopravy.

3.3.

Návrhová část

Návrh se věnuje obnově areálu Thomayerovy nemocnice, zpracován byl základní koncept

Lůžkové zařízení zdravotnické péče, které je specializováno na léčbu konkrétních skupin chronických nemocí se stanovenou diagnózou. Poskytuje komplexní a intenzivní léčbu v trvání několika týdnů, popř. měsíců. Jedná se například o tuberkulózní léčebny, psychiatrické léčebny, lázeňské léčebny či léčebny dlouhodobě nemocných.3

řešení, který byl dále rozpracován do podoby architektonické studie. Vytvořena byla situace,

4.1.4. Hospic

axonometrické znázornění návrhu a také perspektivní pohledy zobrazující stěžejní části návrhu. Z hlediska vegetace byl vypracován plán s pěstebními opatřeními a také plán kácení a výsadeb v etapách. Zkratky pěstebních opatření byly převzaty z Pěstební opatření v zahradní a krajinářské tvorbě, Bulíř 2013. V rámci dvou kompozičních částí řešeného území byly vytvořeny osazovací plány trvalkových záhonů.

Sociálně-zdravotní zařízení, kde jsou umisťováni těžce a nevyléčitelně nemocní pacienti. Hlavním účelem těchto zařízení není nemocného vyléčit, ale co nejvíce mu zlepšit kvalitu zbývajícího života po fyzické i psychické stránce. Umožňuje intenzivní a nerušený kontakt s partnerem nebo rodinou. Ve starém Římě se původně jednalo o přístřešky budované podél cest pro odpočinek poutníků.4 4.1.5. Špitál Instituce zřizovaná při klášterech především v období středověku, jejich provoz zajišťovali mniši či řeholníci. Jednalo se o útulky pro chudé, nemocné a přestárlé, kteří zde

1 2 3 4

http://en.wikipedia.org/ Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích, 1999 http://vseved.cz http://www.umirani.cz

7

Možné typy nemocničních zahrad7:

zdarma či za drobnou úplatu nacházeli azyl. Později byly zakládány chudobince, chorobince, nalezince či sirotčince. Dnes se jedná o lidové označení užívané pro nemocnice.5

4.2.



Obecná klasifikace zdravotnických zařízení a jejich příklady

Zdravotnická zařízení lze obecně kategorizovat více způsoby. Například na zařízení poskytující pouze ambulantní péči a zařízení s lůžkovou částí či podle toho, kdo je plátcem lékařských služeb. Pro zpracování práce bylo převzato členění dle vyhlášky č. 242/1991 Sb. o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi.

Vstupní předprostor

Některé nemocnice mají u vstupu do budovy prostor, který odpovídá zápraží u obytných domů. Mohou být stíněny pod přesahem střechy, často se zde nachází lavičky, schránka na dopisy či telefonní automat. Je to místo prvního kontaktu nemocného s nemocnicí. 

4.2.1. Nemocnice

Vstupní zahrada

Jedná se o zařízení, která poskytují pacientům ambulantní základní, ale také

Jedná se o prostor se zahradní úpravou, který těsně přiléhá ke vstupu do nemocnice.

specializovanou diagnostickou péči. Pro potřeby diagnostické a léčebné péče dětí a dorostu je

Na rozdíl od vstupního předprostoru zde převažuje zeleň, kterou využívají především pacienti,

možno zřizovat specializované dětské nemocnice nebo alespoň kliniky či oddělení. Součástí

kteří chtějí mít přehled o dění.

oddělení nemocnic mohou být také jednotky intenzivní péče a doléčovací jednotky. Velikost



oddělení jednotlivých oborů diagnostické a léčebné péče a jiných útvarů nemocnic je určována

Centrální zahrada

podle předpokládaných potřeb obyvatelstva spádového území. Klasická nemocnice se skládá

Tento typ zahrady je určen pro setkávání pacientů, jedná se o jakési společenské

ze specializované ambulance, lůžkového oddělení, paraklinického oddělení 6, technického

ohnisko nemocnice. Je také využívána ke konzumaci vlastního jídla či posezení pod stíny

zázemí a managementu nemocnice. Tato oddělení mohou být umístěna buď v jednotlivých

stromů. Může zde být umístěna kavárna, která tyto aktivity podporuje.

pavilonech, nebo se celá nemocnice soustřeďuje do vysokých budov s mnoha podlažími.



Zahrady tohoto typu zdravotnického zařízení bývají často upozaďovány, finance potřebné na úpravu a údržbu vegetace se investují jiným směrem a zeleň nebývá komplexněji řešena. Nezřídka se také stává, že je v kritickém či dezolátním stavu. Pacienti, návštěvy, ale i

Tyto zahrady mohou zahrnovat venkovní i vnitřní prostory. Pobyt v nich a s tím spojené činnosti jako sázení rostlin či péče o ně, má pacientům pomoci v procesu uzdravování.

personál nemocnice zahrady využívají i přes tyto ztížené podmínky. Proto je důležité se



otázkou zeleni v rámci těchto objektů věnovat. Nemocniční zeleň by měla splňovat řadu parametrů. Jelikož nemocnice nebývají zaměřeny na jednu skupinu pacientů, musí i zahrada sloužit širokému spektru uživatelů. Měla

Terapeutická zahrada

Zahrada v atriu

Zahrady umístěné ve vyhrazeném prostoru atria, kam nebývá přístup. Bývá zde umístěn atraktivní prvek, který má pacienta rozptýlit. Nevýhodou je, že si pacienti nemohou k rostlinám přivonět a užít si zahradu i ostatními smysly.

by být tedy navrhována tak, aby naplňovala specifické potřeby pacientů všech věkových



kategorií, ale také návštěvníků a personálu. Zahrada by rozhodně měla obsahovat dostatečný

Zahrada pro pohled shora

počet míst a zákoutí k sezení či odpočinku, a to ve formě soukromé, polosoukromé i veřejné,

Jedná se o malou nepřístupnou zahradu, která na pacienta působí pouze vizuálně,

kde je snadné navázat sociální kontakt s ostatními uživateli. Důležitá je také variabilita

není možné do ní vstoupit. Výhodou bývají nízké finanční nároky na údržbu. Někdy se prolíná

prostorů k odpočinku a jejich diverzifikace tak, aby měl uživatel možnost alespoň rámcově

se zahradou střešní či v atriu.

měnit své okolí. Nemocniční zahrada by také měla obsahovat místa poskytující útočiště proti dešti či slunci. 5 6

Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích, 1999 oddělení se specializovanými laboratořemi, které přímo nepřichází do kontaktu s pacientem

7

MARCUS, C. C., BARNES M., 1995

8



Meditační zahrada

REFERENČNÍ PŘÍKLAD - FAKULTNÍ NEMOCNICE MOTOL Od dob první světové války trpěla Praha nedostatkem nemocničních lůžek, proto byla

Tyto zahrady bývají malé a tiché, jsou určeny pro pacienty, kteří mají potřebu v klidu přemýšlet a nechtějí být nikým rušeni. Jejich kapacita je velmi omezena. 

v roce 1937 vypsána architektonická soutěž na výstavbu nové nemocnice v Motole, která by odlehčila Všeobecné nemocnici na Karlově náměstí. Tu vyhrála dvojice mladých architektů G.

Terasa

Paul a F. Čermák, kteří navrhli velkorysou stavbu nemocnice s 1300 lůžky.

Jedná se o prostor, který přímo přiléhá k nemocnici a který je pacienty často využívaný k posezení či poležení na lehátkách. Může být doplněn o zeleň v mobilních nádobách. Na rozdíl od střešní zahrady se nenachází na vrcholku budovy. 

Krajinářská zahrada

Jedná se především o krajinářsky upravené plochy mezi pavilony. Tato zahrada je využívána převážně k procházkám. Lidé si zde ale také krátí čas během čekání nebo se tu občerstvují. Slouží také jako komunikační spojnice mezi jednotlivými pavilony. Jedná se o nejrozlehlejší typ nemocniční zahrady, který je uživateli někdy popisován jako park. 

Střešní zahrada Obr. č. 1 – Baráková nemocnice

Nachází se na střeše budovy a je určena především pro pacienty, zaměstnance a návštěvy,

Obr. č. 2 - Částečně realizovaný projekt nemocnice, R. Podzemný, A. Tenzer

nemohou ji využít náhodní kolemjdoucí. Použití větších dřevin a keřů však bývá omezeno

Ještě v roce 1938 začaly přípravné práce, do budování nemocnice však zasáhla druhá

mocností vegetační vrstvy a přítomností technických prvků jako jsou například výdechy

světová válka. Již tak naléhavá potřeba dalších lůžek enormně vzrostla po zabrání klinik

ventilace.

německými okupanty. V roce 1941 bylo ministerstvem zdravotní a sociální správy rozhodnuto o stavbě provizorní barákové nemocnice, která měla v konečné verzi poskytnout až 530 lůžek. S její výstavbou se začalo ještě téhož roku, stavba nemocnice byla umístěna ve východní části pozemku tak, aby nebránila předchozímu pozastavenému projektu.

8

Paul s Čermákem plánovali dobu životnosti nemocnice na 10 až 15 let, proto prosadili stavbu s převahou dřeva. Obávali se totiž, že jakmile vystaví patrové domy z cihel, jak to prosazovalo tehdejší ministerstvo veřejných prací, tak nebude možné považovat objekt nemocnice pouze za provizorní a plánovaná nová nemocnice by se již nikdy nedočkala realizace. 9 Stavba této dočasné nemocnice byla ale natolik kvalitní, že se v ní přijímali pacienti až do roku 1997, přičemž několik bloků ještě dnes stojí.10 Jednalo se o systém 25 budov, lůžkové 8

http://www.fnmotol.cz/ KOPECKÁ, 2013 10 http://www.fnmotol.cz/ 9

9

pavilony a příjmový pavilon byly propojeny systémem vytápěných chodeb. Jádro tvořilo 12

Areál nemocnice přiléhá k poměrně frekventované komunikaci, vegetační protihluková

neinfekčních pavilonů, druhou skupinu tvořilo 6 pavilonů věnovaných nemocným tuberkulózou,

clona je však vysázena pouze v jihozápadní části, na zbytku plochy je vybudována betonová

poslední část tvořily byty pro personál. Začátkem roku 1944 byla ukončena výstavba

protihluková stěna. Zeleň se opět uplatňuje až v části okolo bývalé barákové nemocnice.

léčebných pavilonů a dokončovala se stavba bytových částí, když o nemocnici projevili zájem Němci. Ti ji chtěli okupovat pro potřeby raněných německých vojáků, když ale zjistili, z jakých materiálů je objekt vystavěn, ztratili o nemocnici zájem. V této podobě fungovala nemocnice až do roku 1959, kdy byla vypsána další soutěž na rozšíření nemocnice. Tu vyhrálo duo F. Podzemný a A. Tenzer, kteří se podíleli na etapizaci výstavby až do roku 1972. Během té doby došlo k výraznému stavebnímu rozvoji.

11

V dnešní

době zabírá areál nemocnice plochu celkem 39 ha. Jedná se o velmi rozsáhlý komplex, vegetační úpravy areálu jsou však na nízké úrovni.

Většina atrií a dvorků využívá nemocnice jako parkoviště, proto se zde nalézají především zpevněné plochy, v části lze nalézt keřové výsadby typu Juiperus chinensis a jiné. Vzhledem k rozlehlosti areálu není počet laviček adekvátní. Dostatek sedacích prvků se však nenachází ani v předprostoru hlavní budovy. Proto by bylo vhodné alespoň v této části, kde je zvýšený tok uživatelů, jejich počet rozhojnit. Většina nových budov disponuje krytými propojovacími koridory, mezi pavilony lze tedy procházet i v nepřízni počasí. 4.2.2. Odborné léčebné ústavy 

Léčebny pro dlouhodobě nemocné

Zkráceně také LDN jsou zaměřeny především na poskytování ošetřovatelské a rehabilitační péče osobám dlouhodobě upoutaným na lůžko. Stav pacientů obvykle přímo nevyžaduje pobyt v nemocnici nebo se jedná o pacienty, u kterých se navzdory péči nepředpokládá zlepšení zdravotního stavu. Průměrný věk pacientů se blíží 80 rokům a mnoho těchto pacientů v řádech několika týdnů či měsíců umírá. Zahrady těchto ústavů nemusí být nutně rozlehlé, důležitý je dostatek intimních zákoutí Obr. č. 3 – Vstupní partie areálu

Obr. č. 4 – Letecký snímek nemocnice

k posezení a přemýšlení. Zahrada by měla být bezbariérová – předpokládá se pohyb osob

Zprávy o dobové vegetaci se nepodařilo nalézt, všechny nalezené architektonické

upoutaných na invalidní vozíky či osob s různými pomůckami podporujícími pohyb. Zahrada

studie však počítaly s vybudováním rozsáhlého parku, který měl být protkán bohatou cestní

by neměla mít veřejný charakter, měla by působit jako místo, které pacienti dobře znají a cítí

sítí. Z dnešní situace lze ale vyvozovat, že se původních dřevin mnoho nezachovalo.

se zde jako doma. Dobré je proto vyvarovat se přílišnému používání exotických druhů dřevin,

Nemocnice disponuje nekoncepční zelení, která je navíc ve špatném stavu. Vzrostlá zeleň se

ale zaměřit se spíš na domácí sortiment. Poklidnému prostředí zahrady napomáhají také

zachovala v části s pozůstatky bývalé barákové nemocnice, zeleň pak také tvoří doprovod

různé zvukové vjemy, jako je šumění listů travin či stromů, zurčící voda či zpěv ptáků.

komunikací. Za budovou věnovanou dospělým pacientům se nachází topolové stromořadí,

Vhodnou součástí jsou také barevné trvalkové záhony, které nalákají motýly či čmeláky.

které budovu odděluje od rozsáhlého parkoviště. Před budovou ředitelství byl v dřívější době vybudován reprezentativní parter, ten je však dnes zanedbaný a zarostlý jalovci. O předprostoru svědčí jen členění ploch a paprskovité uspořádání komunikací, chybí zde dekorativní záhony či alespoň stříhané keře.

11

Osvěžujícím prvkem těchto zahrad by měl být jistě vodní prvek. Voda oživí jakoukoli zahradu, zde se navíc uplatní její meditační rozměr, který směřuje k rozjímání o životě a jeho koloběhu.

ŠEVČÍK, BENEŠ, 2009

10



REFERENČNÍ PŘÍKLAD - KLINIKA NA KOŠÍKU Jedná se o nově zřízenou léčebnu pro dlouhodobě nemocné, která začala svůj provoz 12

Léčebny tuberkulózy a respiračních nemocí

Jedná se o zdravotnická zařízení poskytující komplexní péči pacientům s nejrůznějšími

Je umístěna v klidném prostředí v zeleni nedaleko hostivařské přehrady. Celý

onemocněními dýchacího traktu, především tuberkulózy. Tyto léčebny poskytují většinou

objekt se nachází v jednopatrové budově, provoz je uzpůsoben bezbariérově pro pohyb osob

kromě lůžkové péče i péči ambulantní. Často se jedná o zařízení nadregionálního charakteru,

na invalidním vozíku. Pacienti mají k dispozici zahradu, která je od ulice oddělena porostem

která bývají doprovázeny parkem určeným pro pobyt pacientů. K roku 2007 fungovalo v ČR 9

kvetoucích keřů a vzrostlých stromů. Další dřeviny jsou umístěny okolo budovy tak, aby

TRN léčeben s celkem 1026 lůžky.13

v roce 2009.

poskytovaly stín, ale aby vznikly i slunné prostory s udržovaným trávníkem. V bezprostřední blízkosti budovy se nachází dvě terasy vybavené lavičkami s pohodlnými opěradly a také několik mobilních slunečníků. Terasy jsou vymezeny truhlíky s mobilní zelení, dále na ně navazuje travnatá plocha se skupinkami borovic a bříz. Ve světlém stínu stromů je vybudována prostorná komunikace s řadou zálivů do plochy trávníku, které jsou využívány pro

V našich podmínkách poskytují léčbu tuberkulózy a další procedury s tím spojené například Léčebna respiračních nemocí Cvikov, Janov, odborný léčebný ústav Paseka, Sanatorium Jablunkov, Léčebna tuberkulózy a respiračních nemocí Humpolec či Léčebna TRN Buchtův kopec.

venkovní cvičení se seniory. V této části se také nachází okrasné vyvýšené květinové záhony.

Na tyto léčebny buď přímo navazuje parkově upravená plocha, lesopark či arboretum

V opačné části zahrady se nachází malé odpočívadlo přistíněné korunou ořešáku, které je

nebo bývají alespoň situovány v lesnaté krajině. Pro pacienty s plicními onemocněními je

obroubeno trvalkovým záhonem.

pohyb, minimálně však pobyt na čerstvém vzduchu důležitou součástí léčby. Umístění samotné léčebny v krajině hraje velmi důležitou roli. Park by se měl ideálně nacházet za budovou léčebny po směru proudění větru, aby nebyly alergeny během pylové sezóny unášeny do interiéru. Výsadby trvalek a především okrasných travin by se měly omezit převážně na reprezentativní parter před vstupem do budovy, pyly některých rostlin působí alergické reakce. Zeleň těchto areálů má především funkci hygienickou – vytváří bariéry proti hluku a také prachu. Napomáhá též zvyšovat relativní vzdušnou vlhkost, díky které se pacientům lépe a snadněji dýchá. Zahrada či park by měl být vybaven dostatečným počtem sedacích prvků a odpočívadel, pacienti potřebují časté přestávky, neurazí totiž dlouhé vzdálenosti.

Obr. č. 5 – Prostor zahrady

Obr. č. 6 – Terapie v přírodě

Objekt je vystavěn tak, že disponuje atriem předěleným spojovací chodbou. Zde jsou umístěny dva velké štěrkové záhony se sortimentem xerofytních trvalek a travin, výsadba je doplněna také keři. Pokud to jejich zdravotní stav dovolí, tráví pacienti hodně času venku, probíhají zde například rehabilitační cvičení či skupinové terapie. Imobilní pacienti mají přístup

Procházky jsou důležitou součástí léčebného programu, v parku však musí existovat více různě náročných a různě dlouhých stezek podle zdatnosti uživatelů. Odpovídající by také mělo být převýšení jednotlivých okruhů. REFERENČNÍ PŘÍKLAD - PLICNÍ SANATORIUM JABLUNKOV

na balkóny, zahrada je jim zpřístupněna alespoň tímto způsobem.

Počátky sanatoria sahají do třicátých let 20. století, kdy zemřel jablunkovský lékař MUDr. Josef Sikora. Ten ve své závěti odkazoval objekt někdejšího mlýna v osadě Lazy té instituci, která jej přemění na ústav s humánním posláním. Toho využila fryštátská pojišťovna, která hledala objekt ve vhodném prostředí pro stavbu léčebného ústavu pro své zaměstnance

12

http://www.klinikanakosiku.cz

13

www.uzis.cz

11

a jejich rodiny. V roce 1928 byl pacientům otevřen tzv. Johanisův pavilon. Poskytoval celkem

Stejného roku ale postihlo sanatorium polská okupace, která byla záhy vystřídána

120 lůžek a náklady na jeho stavbu dosahovaly téměř 2,5 milionu korun. V roce 1930 však

německou. Nacisté si zde zařídili vojenský lazaret, zbytek sanatoria sloužil německým

sanatorium změnilo vlastníka a bylo přistoupeno k dalším stavebním pracím. Vzniknout měl

civilistům k léčbě tuberkulózy až do roku 1945. Park i sanatorium utrpěl během těchto let

pavilon vybudovaný podle nejmodernějších lékařských a technických poznatků. Nová stavba

nedozírné škody. Z parku zmizela asi třetina všech druhů, téměř každý strom nesl stopy

vybudovaná podle zásad funkcionalismu vznikla v roce 1934 podle návrhu Prof. Ing. Arch.

poškození. Z bohatého sortimentu trvalek a parkových růží se nezachovalo téměř nic.

Miloše Lamla, přičemž se na stavbě podílelo neuvěřitelných 82 firem. Ihned po zprovoznění

Otevřený prostor s trávníkem a okrasnými záhony byl využíván jako apelplatz, v parku bylo

pavilonu došlo k adaptaci původního Johanisova pavilonu tak, aby získal podobný vzhled i

vykopáno celkem 22 krytů pro vojenská zařízení. Z této rány se po osvobození dostávalo

vybavení jako nová budova. Na konci roku 1935 tu tedy stálo sanatorium pro 270 pacientů

sanatorium několik let.16

s parametry na mezinárodní úrovni.

V současné době je sanatorium jediným zařízením, které na Třinecku poskytuje ústavní léčbu zaměřenou na veškerá respirační onemocnění. Areál plicního sanatoria spadá pod ochranu NPU, na seznam je zařazena jak budova plicního sanatoria, tak arboretum a dále umělecké prvky - socha sedící ženy, sousoší sedících žen, socha Humanity a socha odpočívající ženy.17

Obr. č. 7 – Budované pinetum

Obr. č. 8 – Hlavní vstup do sanatoria

Během stavebních prací na budovách sanatoria byl budován i zdejší ústavní park. V počátku vzniku v roce 1924 měl rozlohu 0,5 ha, sanatorium však vlastnilo i 4,2 ha zahrad a polností, které byly přičleněny. O rok později získal hlavní zahradník Pavlacký darem od jablunkovské lesní správy celkem 1200 sazenic Picea abies, Pinus strobus a také Pinus banksina.14 V roce 1935 bylo také postupně budováno Bayerovo pinetum. Jednalo se o dvě cesty ve formě soustředných kruhů o průměru 40 a 70 metrů. Ty byly rozděleny dalšími dvěma

Obr. č. 9 – Nově obnovená parková plocha

Obr. č. 10 – Partie z arboreta

cestami na osm výsečí, které byly osázeny jedním nebo i několika druhy jehličnanů.15

V dnešní době tedy sanatorium disponuje rozlehlým arboretem, které slouží jak

Postupnými nákupy a výměnami dosáhl park roku 1936 výměry téměř 37 ha, čímž se v té

pacientům, tak jejich návštěvám i turistům z širokého okolí. V parku se nachází řada zákoutí a

době zařadil k největším a nejbohatším na celé Moravě. Největší podíl na vzniku tohoto parku

paloučků, velký kruhový palouk, řada stezek, uměleckých prvků a v neposlední řadě tok říčky

má arch. J. Rull, pod jehož vedením zde došlo k rozsáhlým terénním úpravám, zbudování

Lomné, koryto potoka Ošetnice a drobné vodní plochy. Nachází se zde také řada květinových

pohodlné cestní sítě a především výsadbě řady domácích i cizokrajných dřevin a kvetoucích

záhonů přírodního charakteru, alpinum a další jiné prvky. Park je klidným místem, kde se dá

keřů. Na zvelebování arboreta se podílel také první moderní zahradní architekt Josef Vaněk.

posedět v soukromí nebo naopak navázat konverzaci. Je vybaven lavičkami, odpočívadly a

V roce 1938 dosáhla parková sbírka asi tisíc druhů, z toho 400 taxonů jehličnanů. Při arboretu

řadou přístřešků s posezením. Pacienti mají možnost výběru nejrůznějších prostor

fungovala také školka.

k odpočinku. Areál je celkově dobře udržovaný a stromy mají potřebnou péči.

14

16

15

MARŠÁLEK, 1988 KONEČNÝ, R. et al., 2013

17

http://www.sanatorium-jablunkov.cz http://www.monumnet.npu.cz

12

Na travnatém prostranství před budovou sanatoria byl v roce 2014 obnoven

REFERENČNÍ PŘÍKLAD - PSYCHIATRICKÁ NEMOCNICE BOHNICE

vycházkový okruh i s vodní nádrží a kanálem, celý parter byl doplněn o lavičky a chodník bosých nohou. Přímo před budovou je vysázeno javorové stromořadí.

Historie areálu sahá do roku 1903, kdy bylo kvůli kapacitním nedostatkům rozhodnuto o vybudování nového samostatného psychiatrického ústavu poblíž Prahy. Vybrán byl pozemek

Hlavní vstupní objekt je uvozen reprezentativním travnatým parterem, který je

v Bohnicích, kde se mělo stavět „na zelené louce“. Na stavbu tohoto areálu byla vypsána

lemovaný květinovými, každoročně obnovovanými výsadbami. Při vzdálenějším okraji je

architektonická soutěž, kterou vyhráli ing. V. Heller a stavitel J. Deport, druhé místo obsadil V.

umístěna socha Vincence Makovského Odpočívající žena.

Roštapil, který ve finále vypracoval plány ke stavbě kostela, administrativní budovy a vil pro

Blízkým okolím vede řada naučných stezek, které popisují historii zdejšího kraje, jeho přírodní bohatství a také architektonické skvosty. 

lékaře a úředníky v jižní části ústavu.18 Na stavbě pracovali i sami nemocní, spolu s nimi se na práci podíleli také vězni z pankrácké věznice.

Psychiatrické léčebny

Psychiatrické léčebny jsou určeny pro poskytování ústavní péče osobám postiženým duševními poruchami, případně osobám, kterým je nařízeno povinné léčení. Léčba může u méně vážných poruch probíhat ambulantně, kdy pacient za lékařem pravidelně dochází. V těžších případech dochází k hospitalizaci pacientů na krátkou, podle závažnosti poruchy i na značně dlouhou dobu. Pokud pacienti vyžadují neustálý dohled, ošetřování nebo kontrolované prostředí, jedná se o hospitalizaci trvalou. Součástí každé psychiatrické léčebny by měla být zahrada, kterou mohou klienti či pacienti pod různým stupněm dohledu využívat. Samotný pobyt v zahradě a pozorování

Obr. č. 11- Areál v roce 1911 bez dominanty kostela

Obr. č. 12 – Kostel sv. Václava

činností v okolí může být součástí pasivní léčby, aktivní léčba spočívá v zapojení do

Z celkem 303 ha pozemků jich bylo 64 určeno pro výstavbu vlastního ústavu. Zde bylo

nejrůznějších prací v zahradě. V zahradě je dobré vysadit ovocné stromy a zřídit například

mezi lety 1906 a 1912 vybudováno celkem 28 pavilonů. Tento vysoký počet dovoloval na

zeleninové záhony. Ty je ideální vyvýšit, aby byly snadno přístupné.

tehdejší dobu pozoruhodnou diferenciaci nemocných. Rozlišeny byly pavilony pro klidné

Pacienti v těchto léčebnách netvoří homogenní skupiny, trápí je často rozmanité problémy i rozdílné diagnózy. Proto je důležité vytvořit v zahradě dostatek rozmanitých míst, aby byly potřeby každého pacienta naplněny. Zahrada však musí vždy zůstat bezpečným místem, aby nedošlo k poranění jak samotných pacientů, tak lékařů, ošetřovatelů či návštěv. Zahrada by měla být přehledná a otevřená, zároveň by však měla poskytovat dostatek stinných míst, kam se mohou pacienti uchýlit před přímým sluncem. Pergoly a jiné přístřešky je však nutné umisťovat v dostatečné vzdálenosti od plotu, aby pacientům nesloužily jako cesty úniku. V blízkosti plotů není také vhodné sázet stromy.

nemocné, méně klidné a neklidné, dále pro nemocné upoutané na lůžko a pro znečišťující se. Dokonce zde byly pavilony určené pro pacienty nakažené navíc tuberkulózou či jinou infekční chorobou. Pavilony byly moderně zařízeny, „samotky“ byly redukovány na minimum, mříže byly zásadně vyloučeny, v opodstatněných případech bylo použito silné sklo.19 Postaveny byly také objekty provozu - čerpací stanice pro zpracování užitkové vody z Vltavy, vodojemy, kotelna, elektrárna, kuchyně, prádelna, sklady a dílny. V severní odlehlé části byla postavena prosektura, nedaleko fungoval i zemědělský statek, který léčebnu zásoboval potravinami. K areálu náležel také vinný lis a hřbitov se 4100 hrobovými místy. 20

V rámci zahrady je dobré umístit mobiliář jak jednotlivě, tak ve skupinách pro pořádání skupinových terapií.

18 19 20

TICHÝ, 2006 http://www.bohnice.cz http://www.atlasceska.cz

13

Hlavními dominantami areálu byly administrativní budova a věž kostela sv. Václava.

byly vysázeny i dřeviny cizokrajné. Na údržbu rozsáhlého parku však není dostatek financí,

Budova administrativy byla dokončena v roce 1908 v novobarokním stylu, Roštapil zde vlastně

některé dřeviny by potřebovaly zásah profesionála. V 70. letech byl lednickou fakultou

vytvořil kompilát svých původních návrhů. Průčelí zdobí glazovaná mozaika ženy sedící

vypracován plán na obnovu severozápadní části areálu, byla také provedena inventarizace

v křesle, která trpícím ukazuje cestu do ústavu, kde se jim dostane pomoci. Budova secesního

dřevin.22 Později byly významné stromy označeny štítkem s názvem dřeviny.

kostela s románskými prvky byla budována déle, do její stavby zasáhla první světová válka.

Celý areál včetně parku je památkově chráněn.23

Na výzdobě interiéru se podílely tehdejší významné osobnosti jako např. Jakub Obrovský,



Celda Klouček či Franta Úprka. Kostel byl roku 1920 vysvěcen a byl v provozu až do roku 1951, kdy jej armáda začala využívat jako sklad. Součástí areálu byla i budova divadla, která se pacientům otevřela v roce 1932.

Rehabilitační ústavy

Tyto ústavy jsou určeny pro poskytování specializované a odborné péče pacientům s vrozenou vadou, chronickou chorobou či poruchou hybnosti způsobenou následkem úrazu či

Ač nemocnice patřila k jednomu z největších ústavů v celém Československu, bylo

po operaci. Cílem těchto zařízení je snaha o následné maximální začlenění pacientů do

podle rozhodnutí vlády z roku 1950 nařízeno nemocnici zrušit. Uvolněný areál měl sloužit jako

společnosti pomocí nejrůznějších cvičení svalů a kloubů a jiných procedur. Každý pacient má

kasárna protivzdušné obrany. Toto rozhodnutí bylo posléze zmírněno a část nemocných zde

obvykle individuální rehabilitační plán, který se upravuje podle aktuálního zdravotního stavu

směla zůstat. Ostatní měli být rozmístěni po českých, výjimečně i moravských léčebnách.

pacienta.

V roce 1956 byly zabrané pavilony vráceny zpět ústavu.

21

Rehabilitační ústavy často disponují větším parkem či zahradou, kde pacienti podle

Areál byl osově koncipován, hlavní osa vychází z administrativní budovy přes

závažnosti svého stavu posilují oslabenou svalovou soustavu. Park bývá členěn na několik

reprezentativní travnatý parter ke kostelu sv. Václava a dál pokračuje budovou stravovacího

procházkových okruhů dle náročnosti. Dlouhé trasy je vhodné členit na kratší úseky pomocí

provozu a dalšími budovami. Na tuto osu navazují dvě vedlejší diagonální osy, podle kterých

nejrůznějších mezicílů a interaktivních prvků. Součástí těchto stezek či vycházkových okruhů

se rozkládají jednotlivé léčebné pavilony. Ty jsou pomocí zeleně spojovány do skupin podle

mohou být různé posilovací a rehabilitační stroje či hmatové chodníky. Park i blízké okolí

náplně tak, aby došlo k jejich vzájemné diferenciaci.

rehabilitačních ústavů musí být řešeny bezbariérově.

Obě diagonální osy lemují lipové a jírovcové aleje, více než třicet pavilonů je pak

Součástí zahrady by měly být také různé pergoly či altány, které v nepřízni počasí

umístěno v krajinářském parku. Celý rozsáhlý park je volně přístupný, využívají ho nejen

poskytnou ochranu proti dešti či ostrému slunci. Dobré je umístit do zahrady také stoly, kde si

pacienti, návštěvy a zaměstnanci, ale také lidé, kteří bydlí v okolí a zatouží načerpat klid. Areál

mohou pacienti či návštěvy zahrát různé hry nebo se občerstvit.

je také součástí systému ekologické stability, poskytuje útočiště zpěvnému ptactvu i drobné zvěři.

Zeleň těchto objektů by měla být vnímatelná z jednotlivých pokojů, aby z pohledu na ni mohli profitovat i pacienti upoutaní na lůžko bez možnosti pohybu.

Zajímavostí je, že v areálu nemocnice probíhají nejrůznější kulturní akce spojené i s hudební produkcí. Jedná se například o festival Mezi ploty či Babí léto. Areál je natolik velký, že poskytuje nejrůznější prostory pro nejrůznější potřeby pacientů. Jsou zde místa světlá i stinná, pobytové trávníky a farma, kde mohou pacienti

REFERENČNÍ PŘÍKLAD - REHABILITAČNÍ ÚSTAV KLADRUBY Tento rehabilitační ústav je umístěn v památné krajině blanických rytířů nedaleko Vlašimi. Obzor zdobí linie hory Blaník.

v rámci odvykací terapie vykonávat lehké práce. Vegetace parku je tvořena jednak u nás běžnými druhy jako je Tilia cordata, Aesculus

Historie ústavu sahá do čtyřicátých let 20. století. V roce 1932 vnikl záměr vybudovat na úpatí vrchu Kostelík sanatorium pro léčbu tuberkulózy kostí. V první fázi se realizovala

hippostanum, Acer platanoides a Acer pseudoplatanus či Picea sp. Před více než sto lety tu 22 21

http://www.bohnice.cz

23

TICHÝ, 2006 http://www.monumnet.npu.cz

14

příjezdová silnice, byl také položen základ nového parku kolem budoucího ústavu. V roce

invalidů rozsáhlá dosadba dřevin. Po převratu byly lesní pozemky navráceny původním

1937 byl položen základní kámen ústavu a o rok později bylo sanatorium hotovo.

majitelům, pacienti jej však mohou volně využívat dodnes.

25

Lesopark je protkán systémem

úzkých asfaltových cest se zastaveními a odpočivadly. V parku je dostatek laviček. Od roku 2013 se zde nachází také dvě vozíčkářské trasy. Jedná se o velký okruh o délce 3,6 km a vycházkovou trasu, která měří 1,7 km. Stezky jsou doplněny o informační a orientační panely. Půl kilometru severním směrem je v lesoparku ukrytý rybník Brodský s restauračním zařízením, které se stává cílem krátkých výletů. Park je volně přístupný a díky bezbariérovosti umožňuje relaxaci v přírodě také osobám upoutaným na vozík. Hlavní budova pochází z doby vzniku areálu a z jižní strany je lemována okrasnými květinovými výsadbami. Při boku této budovy je umístěn travnatý parter s menší vodní plochou doplněnou o střiky a posezení. Na fontánu navazují každoročně obměňované květinové Obr. č. 13 – Budova ústavu se zahradní úpravou

Obr. č. 14 – Nová vozíčkářská stezka

záhony. Pacienti se zde mohou potěšit lekníny a odpočinout si ve stínu jehličnatých dřevin,

Během okupace byly snahy ústav prodat, nacisté jej však zabrali pro své účely.

kde převažuje Picea omorika.

Vybudovali zde vojenskou nemocnici, která svůj provoz zahájila v roce 1942. Němci zde zřídili „Forschungsinstitut der D.A.F. Kladruby“, jehož část měl pronajatou Wehrmacht pro vojáky zraněné na frontě. Tak zde vznikl „Reserve Lasaret Wlaschim“. Po druhé světové válce sloužil objekt jako sovětská repatriační stanice pro ruské vojáky. Až na sklonku roku 1946 byla objektu navrácena jeho prapůvodní funkce a v dubnu následujícího roku se ústav v provizorním provozu otevřel 27 nemocným. V tomto období zde probíhalo také školení odborného personálu fyzioterapeutkami z USA. Oficiálně byl provoz nyní „Státního ústavu doléčovacího“ zahájen v prosinci 1947. Měl kapacitu 160 lůžek a původně sloužil k léčbě

Pod hlavní budovou se nachází snížená terasa s minigolfovým hřištěm. Parkoviště ve spodní části ústavu je odděleno od hlavních budov pomocí pásu dřevin, dominují zde především Picea sp., Pinus nigra, Betula pendula, Larix decidua a jiné. Druhé větší parkoviště, vybudované v nedávné době, se nachází na západ od hlavní budovy a je předěleno parkově upraveným pásem s lavičkami a mladými výsadbami platanů, což pro pacienty není při větším automobilovém provozu zcela komfortní. Z drobných artefaktů je zde umístěn Kámen života a socha Naděje. V areálu se také nachází velké zatravněné sportovní hřiště.

invalidů, péče se postupně zacilovala na léčbu poruch pohybového aparátu po úrazech či

Zeleň v areálu je tvořena volně a bez hlubších kompozičních záměrů, jedná se spíše o

operacích. V průběhu let se úroveň rehabilitační péče zvyšovala, stoupal ale také počet

nárazové výsadby. V areálu se nenachází dostatečný počet přistiňujících prvků jako jsou

zájemců o poskytovanou léčbu. Proto bylo třeba ústav rozšířit – ke konci roku 1955 byl

pergoly či altány, chybí zde také prostor pro skupinové rehabilitace. Objekt těží především

zprovozněn nový léčebný pavilon. Kapacita se tak navýšila na 210 lůžek. Rozrůstání se také

z přilehlého lesoparku, ten by však mohl pacientům nabízet více náplně a programu.

týkalo vybavení ústavu. Dnes kladrubský rehabilitační ústav disponuje rozsáhlým lesoparkem, venkovním

sportovištěm,

areálem

minigolfu,

několika

bazény,

kinosálem

či

4.2.3. Specializovaná ústavní péče

vnitřní



tělocvičnou.24 Nově postavené objekty jsou propojeny systémem podzemních chodeb, aby se zajistil komfort pacientů i během nepřízně počasí.

Lázeňské léčebny

Jedná se o odborné léčebné ústavy, které poskytují pacientům speciálně zaměřenou ústavní i ambulantní péči. K léčbě nemocných se využívá především místních přírodních léčivých zdrojů nebo klimatických podmínek. Kromě tradičních léčebných pobytů poskytují

V současné době se jedná o prosperující ústav s 240 lůžky, který ze severní strany

vybrané lázně také kratší tematické relaxační pobyty. Léčebny bývají často specializovány na

objímá velkorysý lesopark. Zde v roce 1981 proběhla při příležitosti Mezinárodního dne

jeden či více oborů podle indikačního zaměření, přičemž péče o děti a dorost je vyčleněna do

24

25

http://www.rehabilitace.cz

MIKOLÁŠKOVÁ, 2012

15

specializovaných léčeben. Vyčleněno je celkem 11 indikačních skupin26, podle kterých se

Další forma lázeňské zeleně – lázeňský park - je z hlediska údržby téměř stejně

jednotlivé lázně zaměřují na - nemoci oběhového ústrojí, nemoci trávicího ústrojí, nemoci

náročná. Pacienti se zde rekreují spíše individuálně, měřítko by tedy mělo být menší. Park by

z poruch látkové výměny či žláz s vnitřní sekrecí, nemoci dýchacího ústrojí, nemoci nervové,

měl poskytovat dostatečný počet jak slunných a stinných prostor, tak také otevřených i

nemoci pohybového ústrojí, nemoci močového ústrojí, duševní poruchy, kožní onemocnění,

intimních partií.30 Správný lázeňský park by měl poskytovat uživatelům řadu aktivit a námětů

nemoci gynekologického původu či nemoci onkologické.

k činnostem, ale také k odpočinku. Obsahuje například kolonádu, kavárny, umělecké a vodní

Lázeňské objekty vždy patřily a dodnes patří mezi nejlépe upravované areály zdraví a parkové úpravy vůbec. Především v dřívějších dobách byla návštěva lázní spojena se společenskou událostí a každoroční pobyt v lázních patřil k dobrému bontonu vyšších

prvky, součástí mohou být i botanické sbírky či jiné trvalkové výsadby, samozřejmostí je pravidelně upravovaný parkový trávník. Lázeňský park je součástí systému městské zeleně a představuje často komunikační městský uzel.

společenských vrstev. Objekty lázní vznikaly především na místech přírodních vývěrů minerálních pramenů či u zdrojů kvalitní rašeliny a slatiny. Lázně dále vznikaly i bez přímé vazby na přírodní zdroje. Důvodem vzniku renomovaných léčebných míst byly také například nové a netradiční metody užívání studené vody jako to bylo v případě Vincenta Priessnitze.27

Naopak lesní krajinný park, který obvykle dále volně přechází do krajiny, by měl být tvořen přirozenými formami vegetace. Zde se uplatňují například luční trávníky, přírodě blízké formy vegetace, výsadby keřů a domácích dřevin. Park má obsahovat různě dlouhé vycházkové okruhy s různým stupněm náročnosti, dostatek odpočívadel a míst k posezení, vhodné je také zprostředkování herních a sportovních aktivit. REFERENČNÍ PŘÍKLAD - LÁZNĚ PODĚBRADY

Zeleň v lázeňských objektech plní v první řadě funkci hygienickou. V kombinaci s modelací terénu a ve vhodném prostorovém uspořádání zamezuje například pronikání

Historie lázeňství v Poděbradech sahá až do 17. Století, kdy zde vznikly malé, ale po

hluku, nepříjemných pachů či prachu. Vegetace snižuje úroveň prašnosti také druhotně díky

celém kraji vyhlášené „železité lázničky“. Léčivé červené vody silně železitého pramene rychle

upoutávání prachových částic na povrchu listů a jehlic dřevin. Vegetace také působí proti

přilákaly řadu nemocných. Významným zlomem v historii města byl rok 1905, kdy na druhém

choroboplodným zárodkům pomocí fytoncidů, silic a éterických olejů, které určité dřeviny

nádvoří poděbradského zámku po nákladném hloubení vytryskl silný pramen minerální vody. 31

produkují. 28 Důležitá je samozřejmě také psychologická funkce zeleně. Vegetace působí na pacienty pocitem klidu a pohody, dochází také k jejich rozptýlení. Jsou – li skladebné prvky parku uspořádány správně, od intimních zákoutí po velkolepé prostory, může to pacientům i lékařům v procesu rekonvalescence velmi pomoci.29 Formální zeleň lázeňských center je koncipována pro intenzivní ale poměrně krátkodobé využívání většího počtu pacientů či klientů. V tomto případě je přípustné užití na údržbu náročných, každoročně obnovovaných květinových výsadeb, intenzivních parterových trávníků, mobilní či tvarované zeleně, výtvarných děl, drobných architektonických staveb a také dynamických vodních prvků.

Obr. č. 15 - Pohled na park, přibližně 1940

Obr. č. 16 – Jeden z prvních pramenů, 1918

V roce 1907 byly vyhloubeny další tři veřejné minerální prameny, které byly 26

Vyhláška č. 267/2012 Sb. o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost 27 KOČKA, 2008 28 OTRUBA, 2000 29 OTRUBA, 2000

pojmenovány Bülowův, Hohenlohe a Charicléa. Další vývoj lázeňství na sebe nenechal dlouho

30 31

HURYCH, 2011 http://www.lazne-podebrady.cz

16

čekat - již v roce 1908 byly slavnostně vysvěceny Knížecí lázně. V roce 1910 lázně odkoupilo

řešená fontána s plastikou Lédy s labutí, která pochází z dílny Břetislava Bendy. Celá tato část

město, které nechalo navrtat další prameny, do roku 1930 se počet zřídel vyšplhal na 16.

je zakončena velkým vodním bazénem, který uvozuje stavbu kolonády dr. Libenského. Ta

S rozvojem lázeňství docházelo také k velkému rozvoji města. Ještě před válkou určil jeho

pozvolně přechází do druhé krajinářské části parku. Oba tyto kompoziční celky jsou

nový ráz především architekt František Janda, který položil základ koncepce rozvoje

doprovázeny víceřadou lipovou a jírovcovou alejí.

lázeňského centra v tehdejším secesním slohu. Důležitým mezníkem ve vývoji obrazu města byl potom rok 1924, kdy František Janda vytvořil urbanistický plán koncepce dalšího rozvoje Poděbrad, jejichž lázeňský střed se rozšířil až k funkcionalistické budově nádraží. Janda také vytvořil plány na založení lázeňského parku v místech bývalého panského sadu, který se stal významným bodem města. Ve městě byla také postavena řada veřejně prospěšných budov a počet obyvatel Poděbrad se od počátku století zdvojnásobil. 32 Pro historii města i lázeňství je podstatný také rok 1926, kdy lázně odkoupily hotel U krále Jiřího a přetvořily ho v „První vyšetřovací a léčebný ústav“. Ten se specializoval především na léčbu srdečních onemocnění pod vedením prof. Dr. Václava Libenského, který se později stal zakladatelem České kardiologické společnosti. 33

Obr. č. 17 – Pohled do parku

Obr. č. 18 – Nová kolonáda

Na jeho počet byla poté jeho jménem pojmenována nová kolonáda arch. Vojtěcha

Krajinářská neformální část je tvořena systémem osluněných a stinných ploch,

Kerharta z roku 1938, která parku dominuje dodnes. Jednalo se o lehkou stavbu se sloupovím

zvlněných pěšin a především řadou vzrostlých listnatých a jehličnatých dřevin. V této části se

zakončenou kioskem se sklobetonovou kopulí nad jedním ze zřídel.

nachází populární květinové hodiny, které od doby svého vzniku v roce 1937 mění každoročně

Příznivý vývoj města i lázeňství však pozastavila druhá světová válka. V roce 1941 byly

svou podobu.

Poděbrady obsazeny vojsky německé armády a v roce 1945 byly větší lázeňské objekty

Poslední část parku byla obnovou ovlivněna nejvíce. Prolíná se zde přísná osová

transformovány na lazarety čekající příliv vězňů z koncentračních táborů a také frontové

kompozice vodních kanálů s volnou kompozicí zeleně. Dnes se tu nachází například hudební

vojáky. Po roce 1948 zde začaly fungovat socialistické státní lázně – lázně pracujícího lidu,

pavilon, nová dřevěná kolonáda, vodní kaskáda či fontána v dlažbě s hrou vodních střiků a

které nebyly výdělečným podnikem.

řada dalších prvků, která zajišťuje bohatou náplň parku.

V současné době jsou Poděbrady atraktivním lázeňským městem, které ročně přiláká

Zdejší park není přiřazen jednomu lázeňskému objektu a jeho pacientům, jedná se o

přes 13 tisíc pacientů z ČR i zahraničí. Historické centrum města poskytuje návštěvníkům i

veřejný park lázeňského města, který navazuje na systém městské zeleně a působí jako

pacientům pobyt v upravené zeleni, která skýtá řadu forem rekreace, zábavy i oddechu.

komunikační uzel. Park je bohatě vybaven a svou funkci po všech stránkách naplňuje.

Současná podoba parku pochází z období jeho rekonstrukce v letech 2002-2007 od architektů Jiránka a Lehmanna.34



Ozdravovny pro děti a dospělé

Tento typ zdravotnického zařízení poskytuje péči především osobám se sníženou

Park lze nyní rozčlenit na tři kompoziční celky – formální část v novoklasicistním duchu

imunitou, osobám se zhoršeným zdravím či osobám v rekonvalescenci. Za odborného

s travnatými partery. Ty jsou symetricky lemovány výsadbami květin a tvarovaných tisů. Park

lékařského dozoru jsou využívány především blahodárné účinky klimatoterapie v kombinaci s

je před budovou nádraží uzavřen půlkruhovým travnatým parterem. Zde je umístěna nově 32 33 34

http://www.polabi.com/ KAJLÍK, V a kol., 2007 JIRÁNEK, LEHMANN, 2008

17

dodržováním správné životosprávy. Klimatoterapie se využívá k léčení některých chronických onemocnění, například alergií či dýchacích chorob.

35

Ozdravovny jsou umístěny především ve vhodném klimatickém prostředí horských

V dnešní době je zájem o ozdravovnu střídavý. Existují roky, kdy ozdravovna bojuje o přežití, jindy má na měsíce dopředu plno. Přitom nevhodná smogová situace postihuje města každý rok.

poloh s nízkým obsahem škodlivin v ovzduší. Léčebné klima je dáno kombinací nadmořské výšky, expozicí lokality, osluněním, prouděním vzduchu a také přítomností lesních porostů. Ty produkují specifické látky napomáhající redukci choroboplodných zárodků, zvyšují relativní vzdušnou vlhkost a snižují prašnost místa. V rámci klimatoterapie se využívá například působení čerstvého vzduchu na lidský organismus. Aeroterapie probíhá prostřednictvím delších pobytů v přírodě, pohybovou léčbu řízenou fyzioterapeutem, terénní chůze po terapeutických trasách či sportováním v otevřeném areálu. Dalším využívaným přírodním zdrojem je sluneční záření. Léčba pomocí působení slunečních paprsků se nazývá helioterapie a využívá slunečního záření přímého, rozptýleného i reflektovaného. Terapie probíhá vleže na lehátcích v přírodních soláriích, na verandách nebo balkonech.

36

Ozdravovny jsou nejvíce využívány především v období podzimních a zimních inverzí, kdy se nejvíce škodlivin drží v nížinných městech a ve vyšších polohách panuje příjemné klima. Druhým nejvíce vytěžovaným obdobím jsou jarní měsíce, kdy se sem uchylují především alergici.

Obr. č. 19 – Budova ozdravovny

Obr. č. 20 – Podzimní scenérie z hřiště ozdravovny

K ozdravovně přiléhá pobytový trávník určený pro nejrůznější využití. Je doplněný o dětské hřiště, které bylo vybudováno v roce 2006, malý altánek a také bazén, který je dětmi využíván především v letních měsících. Ozdravovna čerpá především z okolní přírody, lesů a hor, které dětem pomáhají k cestě za pevnějším zdravím. 4.2.4. Zvláštní dětská zařízení 

Kojenecké ústavy a dětské domovy

Ozdravovna čerpá především z okolní přírody, do které je zasazena. Plochy zeleně

Kojenecký ústav poskytuje ústavní a výchovnou péči dětem, jejichž vývoj je ohrožen

proto nebývají příliš často řešeny. Budují se však tématické vycházkové okruhy či stezky

nevhodným domácím prostředím, a to zpravidla do věku jednoho roku. Naopak dětské

zdraví. V návaznosti na ozdravovnu je také účelné zřídit travnatý parter využitelný k umístění

domovy se starají o děti ve věku od jednoho až do tří let, pokud o ně nemá kdo pečovat nebo

lehátek a pro nejrůznější dětské hry. Parter je dobré doplnit výsadbou stromů či přístřeškem

pokud jim ze sociálních důvodů nelze zajistit péči a výchovu ve vlastní či náhradní rodině. Tuto

poskytujícím ochranu proti dešti či slunci. Zde může také probíhat venkovní výuka dětí,

péči lze ze zdravotních či sociálních důvodů poskytovat i starším dětem. Kojenecké a dětské

přednášky či různá setkávání. V horských podmínkách je vhodné parter doplnit živými ploty či

domovy lze podle místních podmínek spojovat v jedno zařízení.

stěnami, které mají vliv na rychlost proudění větru a tím spojenou pocitovou teplotu. Zeleň v dětských domovech je velmi důležitým prvkem, který má vliv i na správný vývoj REFERENČNÍ PŘÍKLAD - DĚTSKÁ OZDRAVOVNA ŠPINDLERŮV MLÝN - BEDŘICHOVICE Historie provozu toho zařízení spadá do období první republiky, ozdravovna byla hojně využívána i za období socialismu, kdy sem proudily řady dětí s nalomeným zdravím.

psychiky dítěte. Zahrady těchto ústavů by měly tvořit přehledný otevřený prostor, kde se děti nezatoulají a kde je budou mít ošetřovatelky pod dohledem. Podstatné je členění zahrady na část klidovou určenou pro relaxaci, odpočinek nebo také venkovní výuku, a na část věnovanou dětským hrám. Dětem a jejich fantazii postačí ke hraní často málo, nejlepšími hračkami bývají přírodní materiály, jako jsou velké valouny, písek nebo dřevěné klády. Součástí zahrady by měl být také altán nebo pergola, která poslouží jako úkryt před ostrým sluncem. Vhodným

35 36

http://lekarske.slovniky.cz http://www.dlouhovekostbezleku.cz/

18

doplňkem ústavu může být i zelinářská zahrada s vyvýšenými záhonky, kde se děti učí jednak

děti v kojenecké a batolecím věku, které opustili rodiče. Dnes má ústav kapacitu 140 dětí a

péči o rostliny a také dodržovat určitý režim.

poskytuje azyl také kojícím a gravidním matkám, které nemohou z nejrůznějších důvodů zůstat

Důležitý je výběr sortimentu rostlin, který se v zahradě nachází. Pokud to lze, je dobré

ve svém domově. Pomoc zde nacházejí i nezletilé matky či matky z diagnostických ústavů.39

se vyvarovat použití rostlin jedovatých či pichlavých. Naopak je vhodné vysazovat rostliny barevně kvetoucí, příjemné na dotyk či rostliny lákající různý hmyz – především motýly. Zahrada by také měla obsahovat místo vyhrazené pro vychovatele a personál.

V době vzniku lázní byla koncepce vegetačních úprav velmi velkorysá. Každý ze sedmi pavilonů disponoval velkou zahradou s pavilony, vodními prvky a tvarovanou vegetací, k celému areálu navíc náležel ještě krajinářský park s řadou drobných architektonických staveb a parkově upravený les. Fungoval zde i sad a zelinářská zahrada. Před hlavní budovou se nacházel formální parter s ozdobnými květinovými záhonky. 40

REFERENČNÍ PŘÍKLAD - DĚTSKÉ CENTRUM PŘI THOMAYEROVĚ NEMOCNICI Jedná se o první kojenecký ústav, který na území tehdejšího Československa vznikl.37 Původně se však jednalo o objekt lázní, které zde nechal v roce 1893 vybudovat Emil Pavlikovský. Jednalo se o soustavu čtyř pavilonů umístěným ve svažitém terénu na okraji lesa. Tyto lázně však později koupil Dr. Šimsa, který zde vybudoval nervové sanatorium.38 Hlavní budova, která je dominantou celého areálu dodnes, byla dokončena v roce 1910 podle návrhu architekta Bohumila Černého. Po první světové válce získal tento objekt Spolek Československé ochrany matek a dětí, který zde založil útulek. Od roku 1922 fungoval jako kojenecký ústav. Vznikl zde areál sedmi budov na ploše pěti hektarů, který byl schopen pojmout

až

devadesát

dětí

i

s

pětačtyřiceti

rodičkami. Obr. č. 23 – Hlavní budova s parterem

Obr. č. 24 - Pohled do zahrady

V nynější době se z celého areálu dochovaly pouze budovy, částečně také cestní síť a torza stromů. U hlavní budovy je patrná snaha o zvelebování ústavu, byly zde vysázeny různé druhy konifer a také několik smutečních vrb a bříz. Ozdobný parter byl redukován, trvalkové výsadby se nacházejí pouze po jeho lemu. Vegetaci celého areálu tvoří vzrostlá zeleň, v přední části u hlavní budovy se jedná především o různé druhy jehličnanů, v dalších částech zahrady rostou převážně listnaté dřeviny jako Acer platanoides, Acer negundo, Tilia cordata, či Fraxinus excelsior. V roce 2005 byla v centrální části objektu vysázena alej, která směřuje k historickému altánku, který děti hojně využívají. V této části je také osluněný pobytový trávník. V areálu se nachází řada herních prvků, které jsou však převážně situovány u Obr. č. 21 – pohled na hlavní budovu sanatoria

Obr. č. 22 – Situace sanatoria

obytných budov. Celý objekt je od roku 1958 pod ochranou národního památkového ústavu41.

Jednalo se o moderní ústav disponující RTG zařízením, přístroji pro světloléčbu a elektroléčbu, operačním sálem, ozdravovnou pro děti nemocné tuberkulózou, mateřskou školou či školou s internátem pro zdravotní sestry. Od 50. let se ústav začal specializovat na 39 37 38

Historie a současnost Kojeneckého ústavu s dětským domovem při Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze 4 - Krči: 80 let. 2002 http://vademecum-zdravi.cz/

http://www.krc-historie.cz

40 41

http://www.krc-historie.cz http://monumnet.npu.cz/

19

4.3.

Principy působení vegetace na člověka

Lidé byli původně úzce spjati s přírodou, byli její součástí. Tato vazba se ale s rostoucí

vnímání mají naopak barvy studené – tedy modrá a zelená. Pohled na zelenou barvu navíc nejméně namáhá lidský zrak, zelenou jsme také od nepaměti obklopováni. 45

mírou industrializace a technizace ve 20. a především 21. století značně změnila, z části dokonce přerušila. Dnes žije zhruba polovina lidstva v městských aglomeracích. Čím je však lidský život přírodě vzdálen, tím je důležitější propojení přírody s oblastí zdraví a volného času. Celkově je každý kontakt s přírodou pro člověka přínosem. Vegetace zmírňuje stres a uklidňuje Roger Ulrich prováděl v lech 1972-1981 studii týkající se pooperačního zotavování

Vegetaci vnímáme také pomocí sluchu. Akustické působení zeleně je zprostředkováno například šuměním listů stromů či travin ve větru, zvuk vytvářejí i suché plody či plodenství některých rostlin. Hmatem vnímá člověk různé povrchy dřevin, seznamuje se s jejich drsnou či hladkou borkou, křehkými květy a také ostrými trny. Taktilní vnímání se uplatňuje především v detailu a v terapeutických zahradách.

pacientů, přičemž byli pacienti rozčleněni do dvou skupin. Skupina první měla z nemocničního pokoje výhled do přírody, druhá skupina mohla venku pozorovat pouze cihlovou zeď. Studie se primárně věnovala srovnání vlivu monotónního, nepodnětného a umělého prostředí s vlivem prostředí přírodního. Výsledkem studie bylo, že pacienti s výhledem do zeleně měli kratší pooperační pobyt, užívali méně léků na potlačení bolesti a vykazovali méně negativních reakcí.

42

Posledními smysly, kterými člověk vegetaci vnímá, jsou čich a chuť, které jsou spolu úzce provázány. Vůně ale i chutě mohou mít na lidský organismus uklidňující či povzbuzující vliv, jedná se však především o působení rostlin, převážně bylinek. Pomocí nejrůznějších vůní a chutí se nám mohou vybavit nejrůznější zážitky a vzpomínky, tento vliv vegetace je dobré uplatňovat především v zahradách užívaných seniory. 46 Zdravotní působení vegetace

Další Ulrichova studie se týkala vlivu přírodního prostředí na potlačování a zmírňování stresu. V roce 1979 sezval dvě skupiny studentů vystavené stresu ze zkoušek. První promítal

Zeleň působí nejen jako estetický prvek, má také význam zdravotní. Příznivě například

fotografie z přírody, druhé naopak z městského prostředí bez rostlin. V případě první skupiny

ovlivňuje relativní vzdušnou vlhkost vzduchu, což má vliv na usnadnění dýchaní pacientů.

došlo k daleko většímu zmírnění stresu a úzkosti než v případě skupiny s fotografiemi z města.

Pomocí odpařování vody je zeleň schopna zvýšit vlhkost vzduchu průměrně až o 7%. Děje se

Před sto lety byly zahrady přirozenou součástí nemocnic, v dnešní době, nebo tedy alespoň ještě před několika lety, nebyly zahrady do stavebních plánů z hledisek ekonomických a také hygienických vůbec zahrnovány. A to i přes to, že výsledky řady výzkumů hovoří jasně – zahrady u nemocnic mají pozitivní vliv nejen na pohodu pacientů, ale také personálu a lékařů.

43

Vegetace působí na jednotlivé smysly

tak prostřednictvím odparu rosy kondenzující na povrchu listů, odparem zachycených srážek či evapotranspirací. Rozdíly ve vzdušné vlhkosti v parcích a v centrech měst bývají přes den 5 – 10%, na večer rozdíl stoupá až ke 20%. Vegetace má dále schopnost tlumit tepelné výkyvy. V létě zabraňuje zvyšování teplot, v noci rychlému ochlazení. Dřeviny také ovlivňují horizontální cirkulaci vzduchu.47 Vegetace také úspěšně reguluje prašnost svého okolí. Rostliny totiž celým svým povrchem zachytávají drobné částečky prachu, nejlépe poutají prach zvrásnělé či chlupaté

Veškeré rostliny vysílají pomocí nejrůznějších přenosových médií signály, které pak

ploché listy. Lepší schopnost poutat prach mají dřeviny s menšími, ale drsnějšími lístky. Lesklé

člověk prostřednictvím svých smyslových orgánů přijímá a v mozku je dále zpracovává a

kožnaté listy vážou prach hůře. Poničené a zaprášené listy každoročně opadávají, na jaře

analyzuje. Rostliny vnímáme všemi smysly, primárně se na jejich vnímání podílí ale zrak. Už

naroste nový zdravý asimilační aparát. Největší absolutní povrch má dobře udržovaný

z dálky vnímáme jejich velikost, tvar a barvu. Poslední zmiňovaná veličina má vliv především

trávník.48

na psychiku člověka ale také na tělesné a fyziologické funkce.44 Povzbudivě na člověka působí teplé barvy - tedy například oranžová, červená či žlutá. Uklidňující dopad na lidské 45 42 43 44

ULRICH, 1984 FRANĚK, 2003 HAUBENHOFER, D. et al., 2013

46 47 48

ŠTUDENT, 1983 HAUBENHOFER, D. et al., 2013 Význam zeleně pro člověka. K-DEN Dendrologie. 2012 SEVEROVÁ, 1982

20

Výsadby dřevin mají také vliv na kvalitu vzduchu. Tu ovlivňují vylučováním

4.4.1. Baťova nemocnice ve Zlíně

nejrůznějších vonných látek do svého okol, které hubí mikroorganismy v ovzduší. Jedná se

Nemocnice se nachází na východním okraji města Zlín, z jižní strany je ohraničena

především o silice, pryskyřice, terpeny a obzvláště fytoncidy. Mezi rostliny, které takto působí

tokem řeky Dřevnice, v severní části přiléhá nemocnice na svahy přilehlých kopců.

velmi účinně, se řadí většina jehličnanů. Z listnáčů se jedná například o Juglans sp., Pyrus sp., Crataegus sp., Tilia sp., Celtis sp. či Prunus padus a Populus balsamifera.49 Vegetace mimo jiné snižuje hlučnost prostředí. Mění také míru snesitelnosti hladiny hluku - ta je v prostředí bez dřeviny posazena daleko níže, než v prostředí se zelení. Psychologický význam zeleně Zeleň má vliv i na chování člověka. Lidé žijící obklopeni stromy a jinou vegetací bývají spokojenější, jsou více odolní vůči stresu nebo se dovedou výrazněji koncentrovat. To o lidech obklopených asfaltem a betonem příliš často tvrdit nelze. Vegetace také ovlivňuje pocit strachu a bezpečí. V místech s udržovanou zelení bývá méně konfliktů s vandaly, lidé totiž mají tendence se v upraveném prostředí chovat jinak, než by se chovali například neupravení periferii města. Lidé se také cítí bezpečně pod korunami a klenbami stromů, což souvisí s naší evolucí, kdy jsme v korunách stromů nacházeli úkryt před predátory.50

4.4.

Referenční příklady funkcionalistických nemocničních areálů

Obr. č. 25 – Schéma zástavby

Obr. č. 26 – Celkový pohled na nemocnici

Historie tohoto nemocničního areálu sahá do roku 1926, kdy bylo rozhodnuto o vybudování nemocnice při Baťově obuvnickém závodě. U zrodu tohoto díla stál Baťův chráněnec arch. František L. Gahura a také věhlasný lékař Bohuslav Albert. Oba doufali, že se jim podaří vybudovat ústav, který bude nejen svým vnitřním uspořádáním ale i celkovým

Součástí všech zdravotnických zařízení by měla být zahrada, kterou mohou využívat

vzhledem a koncepcí jasně vyjadřovat účelnost. Funkce měla být nadřazena architektonickým

nejen pacienti, ale i lékaři či nejrůznější návštěvy, přičemž je důležité, aby zahrada vyhovovala

požadavkům. Vypracován byl tedy plán na stavbu horizontálně uspořádané pavilonové

specifickým nárokům jednotlivých skupin uživatelů.

nemocnice, která měla být tvořena celkem 17 budovami. Vybraný pozemek byl téměř

Funkce vegetace v procesu uzdravování je nepopiratelná a proto je zarážející, jak málo se této otázce v našem prostředí věnuje. Jak bylo výše uvedeno, zeleň jednotlivých zdravotnických zařízení by měla splňovat řadu specifických požadavků a zásad, v našem prostředí se to však až na výjimky příliš nedaří.

čtvercový, ze tří čtvrtin byl situován v rovině, v severní části stoupal se sklonem až 16%. V roce 1927 bylo započato se stavbou, během sedmi měsíců stála vstupní budova, dva pavilony určené pro nemocné a teplárna. Provoz této části byl zahájen ještě tentýž rok. Celý areál se skládal z centrálního vstupního administrativního objektu, okolo byly rozmístěny specializované pavilony jednotlivých oddělení. Pavilony byly typové, v podstatě se od sebe příliš nelišily. Součástí objektu byly i dva domky pro lékaře a hospodářská budova. Vstupní třípatrová budova sloužila nejen jako administrativní centrum, ale také jako příjem pacientů, hlavní vyšetřovna a operační sál. Dále se zde nacházel přednáškový sál, ubytovna zdravotníků, sklad léků a prostory pro světloléčbu a elektroléčbu. Za touto budovou se nacházel rozlehlý travnatý parter lemovaný výsadbami dřevin. Pavilony ve východní části objektu sloužily pacientům s aseptickými chorobami,

49 50

Význam zeleně pro člověka. K-DEN Dendrologie. 2012 FRANĚK, 2003

v části západní s neaseptickými. Většina pavilonů vyla vystavěna na půdorysu písmene „U“,

21

které bylo orientováno k severu, kde byl také umístěn vstup. V jednom pavilonu bylo

kosterní dřevinu objektu, byly umístěny lavičky pro odpočinek pacientů, okolo centrální

maximálně 22 lůžek. Pavilony byly mezi sebou propojeny asfaltovanými chodníky

obdélníkové plochy byly vysázeny kvetoucí keře doplněné o výsadbu malokorunných dřevin.51

s betonovým podkladem, což zajišťovalo komfortní transport pacientů. Interiéry budov, včetně nábytku byly zhotoveny podle Gahurových návrhů. Všechny měly společné rysy – jednoduchost, trvanlivost a účelnost s důrazem na hygienu. Pavilony byly doprovázeny výsadbou malokorunných javorů a jiných dřevin.

V dnešní době se z původní kompozice příliš nedochovalo, pouze u geriatrického pavilonu je částečně obnovena javorová alej dle původního návrhu. V ostatních případech se výsadby původní koncepce nedrží. Centrální obdélníková plocha je částečně lemována výsadbami Juniperus sp.a Thuja sp. Na západ od této plochy jsou umístěny v pravidelném sponu výsadby Carpinus betulus. Na východ od centrálního travnatého parteru je jehličnatý porost tvořený především výsadbami Picea pungens, Picea omorika a dalších smrků. Ty ukrývají drobný regulovaný tok. V rámci celého areálu převažují Acer platanoides, Picea pungens a Betula pedula. Tok řeky Dřevnice je lemován stromořadím složeným z Aesculus x carnea, Acer platanoides a Tilia cordata. K nemocnici přiléhají zalesněné svahy, vedou tudy dva různě dlouhé procházkové okruhy, ty však nejsou v současné době příliš využívány. Vybavenost parku není příliš uspokojivá. Počet sedacích prvků není dostatečný, v areálu se nenachází ani přistiňující prvky.

Obr. č. 27 – Malokorunné javory mezi pavilony

Obr. č. 28 – Současný stav

4.4.2. Fakultní nemocnice v Hradci Králové

Celý areál i budovy jsou komponovány podle pravidel symetrie, je zde použito čistých

Počátky moderního lékařství v Hradci Králové spadají do doby okolo roku 1923, kdy

nezdobných materiálů - především kombinace režných cihel, betonu a dřeva. Výrazným prvkem bylo bohaté prosklení fasád orientovaných k jihu.

město prožívalo mohutný rozvoj a kdy bylo již jasné, že kapacita stávající nemocnice z roku 1887 nebude dostačovat. Proto bylo rozhodnuto o stavbě nového objektu, který by do

V rámci ústavu bylo vybudováno takřka domácí prostředí především díky bohaté

budoucna poskytoval další možnosti rozvoje a rozšiřování zástavby. Pozemek pro stavbu

parkové úpravě, vysázené zeleni a zasazení celého areálu do okolní krajiny. Pavilonové

nové nemocnice vymezené soutokem Orlice s Labem a novým silničním okruhem byl sice

uspořádání nemocnice také vytvářelo přirozené bariéry přenosu infekcí. Kombinace všech

vybrán už v roce 1924, ale k vypsání soutěže došlo až o rok později. Do užšího kola prošli

těchto faktorů měla velmi blahodárný vliv na psychiku a léčbu všech nemocných.

pouze dva architekti – místní Oldřich Liska a pražský Bedřich Adámek. Porota vybrala

Ve druhé polovině 20. století pak docházelo k hojným přestavbám jednotlivých

Adámkův návrh, protože představoval progresivní řešení jak z hlediska provozu a ekonomiky,

pavilonů, původní Gahurův koncept pavilonového uspořádání byl potřen. V roce 1973 se

tak i z hlediska architektonického. Liska se naopak nedokázal oprostit od dekorativismu. Oba

nemocnice výrazně rozšířila východním směrem, výstavba však ideově nenavazovala na

návrhy vycházely z pavilonového uspořádání nemocnice, která se měla nacházet v parkovém

původní pavilony, jednalo se o mohutné vícepodlažní objekty. Zcela mimo koncepci je pak

prostředí. Hlavní budovy měly být umístěny okolo formálního parteru.

52

osmipodlažní budova geriatrie a porodnický komplex. Na ose hlavní budovy, která byla zbourána v roce 1998, je dnes umístěna stavba oční kliniky. Zeleň byla původně velmi důležitou součástí celého areálu. Oddělovala jednotlivé pavilony a tím také částečně zamezovala přenosu infekce. Pod javory, které tvořili hlavní 51 52

BAKALA a spol, 2002 www.earch.cz

22

Obr. č. 29 – Adámkův návrh nemocnice

Obr. č. 30 – Formální parter nemocnice v roce 1936

K vlastní stavbě došlo na jaře roku 1926, kdy byla vybudována první etapa nemocničních pavilonů, koncem roku se začala stavět administrativní budova a v roce 1927

Obr. č. 31 – Sakury podél parteru

Obr. č. 32 – Současná podoba parteru

V nynější době tvoří areál hradecké nemocnice přes 50 budov a historické jádro tvoří

byl vystavěn dvojdílný pavilon ORL. 53

jen jeho zlomek. U části historických budov proběhla rekonstrukce, obnovu by však Nová nemocnice byla slavnostně zprovozněna v roce 1928 u příležitosti desátého

potřebovala i tamější zeleň. Podle dobových pramenů se v centrální části nalézal zahloubený

výročí vzniku samostatného Československého státu a právem náležela k nejmodernějším té

parter, který přetínaly dvě pěší cesty. Ty byly v úrovni okolního terénu. Uvnitř parteru se

doby.

54

nacházely ozdobné vyduté květinové záhony, celý parter lemovalo dvojřadé stromořadí

Areál se ve své původní architektonické podobě dochoval prakticky dodnes, od pěší vstupní brány až po pavilon infekce. Budování původního nemocničního areálu bylo završeno v roce 1938 otevřením nového pavilonu pro gynekologicko-porodnické oddělení a pro choroby kožní a pohlavní, které proběhlo za účasti vysokých státních funkcionářů tehdejší ČSR.

malokorunných dřevin. V současné době tvoří parter pouze travnatá plocha, v ní jsou nekoncepčně umístěny tři skupinky Picea pungens a jiných dřevin. Plocha je částečně lemována záhonovou výsadbou Rosa rugosa. Po parteru se také rozrůstá Juniperus sp. Celý parter je lemován řadou sakur, které jsou navíc od automobilového provozu odděleny pomocí stříhaných tisových plotů. V této části je umístěný dostatečný počet sedacích prvků. U

Nemocnice dosáhla v té době počtu 752 lůžek. 55

hlavního vstupu do nemocnice jsou symetricky vysazeny dva vzrostlé exempláře Picea

Přes celkový úpadek rozvoje země se v nemocnici podařilo realizovat některé

pungens, které celý parter uvozují.

významné modernizační projekty. Po výstavbě dětského pavilonu v padesátých letech a nového

patologicko-anatomického

ústavu

v

letech

šedesátých

vznikla

začátkem

sedmdesátých let nová pracoviště jako vůbec první CT pracoviště v republice, pavilon neurochirurgie či radiodiagnostiky. V polovině osmdesátých let vznikl Bedrnův pavilon chirurgie, kterým začal definitivní rozvoj nemocnice v novém centru areálu. 56

Ostatní plochy zeleně jsou tvořeny bez větší koncepce, jedná se především o plochy trávníku s nahodilými výsadbami nejrůznějších dřevin. Před novými moderními pavilony je patrná částečná snaha o kompoziční přístup, u každého pavilonu jsou ale výsadby jiné, není mezi nimi spojující prvek. Většina ploch zeleně je několikrát přeťata linií pěších komunikací nebo krytými koridory, které vybrané pavilony spojují.

V současnosti panuje v nemocnici poměrně čilý stavební ruch – v roce 2005 byla například dostavěna moderní budova Výukového centra Lékařské fakulty, v roce 2006 to byla dále budova Emergency centra.

Hlavní složení zeleně tvoří Acer platanoides, Acer negundo, Betula pendula, Picea sp., či Tilia cordata. Lem podél řeky je tvořen neúplným stromořadím složeným z Tilia cordata. Co se týče vybavení, v areálu nemocnice se nachází dětské hřiště, které využívají jak

53 54 55 56

www.earch.cz https://www.fnhk.cz https://www.fnhk.cz https://www.fnhk.cz

dětské návštěvy, tak především děti ze školky a družiny a v neposlední řadě také pacienti a děti v rekonvalescenci. Komplexem projíždí také od roku 2012 linkový autobus, který zajišťuje

23

lepší dostupnost méně mobilním občanům. Větší počet parkovacích stání je umístěn především na periferii nemocničního areálu, v historické části objektu je jich sice minimum, řidiči ale i tak parkují podél reprezentativního parteru. 4.4.3. Fakultní nemocnice v Brně Bohunicích Dalším příkladem nemocnice vybudované pod vlivem funkcionalismu je brněnská nemocnice v Bohunicích. Historie tohoto objektu sahá do období mezi lety 1933-1934, kdy byl v bohunickém katastru podle projektu architekta Oskara Pořísky vystaven funkcionalistický areál sociálního ústavu. Tato instituce však v počátcích své existence plnila funkci chorobince.57

Obr. č. 35 – Spojovací kolonáda mezi pavilony

Obr. č. 36 – Herní prvek v terapeutické zahradě

V průběhu let docházelo k tolika stavebním úpravám, že se původní záměr architekta ve vztahu k zahradním úpravám vytratil a dnes není patrný. Křídla historické budovy tvoří polouzavřená atria, která jsou vyplněna vzrostlou vegetací pocházející ze 70. let. V té době byl v okolí „staré“ nemocnice vybudován park. Stromy, které věnovaly nemocnici nejrůznější instituce, se v areálu mnohdy nacházejí dodnes. Na travnatých plochách mezi budovou a vstupem do areálu jsou symetricky umístěny obloukovité výsadby převážně jehličnatých dřevin. Dále je zde stromořadí mezi objektem nemocnice a pavilonem psychiatrie, směrem od historické budovy uspořádanost vegetace klesá a stoupá její nekoncepčnost. Obecně lze konstatovat, že největší podíl zeleně je právě v této části. V okolí novějších pavilonů je zeleně Obr. č. 33 – Budovy bohunického chorobince

Obr. č. 34 – Výřez Jančova plánu velkého Brna, 1937

poskrovnu.

Po druhé světové válce přestal komplex svou kapacitou a náplní postačovat, společnost cítila nutnost zřídit moderní nemocnici pro celé Brno. Studii tohoto projektu záhy vytvořil architekt Bedřich Rozehnal, od této stavby se však upustilo. K celkovým stavebním úpravám došlo až v 70. letech dvacátého století, kdy byl bývalý chorobinec po etapách rozšířen do komplexu dnešní fakultní nemocnice. S budováním centrální části bohunické nemocnice bylo započato v roce 1969 podle projektu Ing. arch. Spurného, sedmnáctipatrová

V návaznosti na „starou“ nemocnici se nachází interaktivní hřiště s vodními a herními prvky, umístěny jsou zde také vyvýšené záhony pro zahradničení. Součástí areálu je také uzavřená terapeutická zahrada pro akutní pacienty psychiatrického oddělení, která nemocným umožňuje relaxaci formou pěstování bylinek či zeleniny. Před klinikou psychiatrie se nachází také vodní bazén, který slouží jako biotop s nejrůznější bahenní vegetací.

stavba byla ale dokončena až o téměř dvacet let později. Objekt, který se stal dominantou

Komplex historické nemocnice navazuje na novou část areálu pomocí pásu dřevin. Ten

bohunické nemocnice, byl slavnostně otevřen na konci roku 1989, kdy začala pracovat většina

vychází ze západního atria, obepíná kliniku psychiatrie a pomalu se rozvolňuje u zadního

klinik. Od roku 2000 byly postupně přistavovány další pavilony, v poslední dekádě probíhá

traktu výškové budovy nové nemocnice. Zde se nachází lavičky a odpočívadlo, prostor by ale

také čilý stavební rozvoj v blízkém okolí nemocnice – vyrostl zde rozsáhlý univerzitní kampus

mohl být využit lépe. Velká plocha parkovacích stání se nachází před hlavní budovou. Je sice

Masarykovy univerzity společně se zázemím teoretických ústavů Lékařské fakulty.

odcloněna zelení, ale ze směru od ulice, pacienti tak mají výhled přímo na rozlehlé parkoviště.

Objekt nemocnice je zařazen do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek

K budově nové nemocnice přiléhá rozsáhlý komplex univerzitního areálu.

ČR, je zde zapsán jako architektonicky hodnotný soubor pavilonů se spojovacími kolonádami.58 57

58

http://monumnet.npu.cz

24

4.4.4. Dětská Nemocnice v Brně

moderní architektury. V objektu jsou použity střešní terasy, pásová okna či piloty. Cílem bylo

Historie Dětské nemocnice sahá až do roku 1846, kdy byla zřízena první dětská

vytvoření vstřícného prostředí, které by pacienty nedeprimovalo, ale kde by se cítili pokud

nemocnice v Brně. Sídlila sice v místech dnešní Kounicovy ulice, na konci 19. století byla však

možno příjemně. 62

z hygienických a kapacitních důvodů v nevyhovujícím stavu, a proto bylo rozhodnuto o zřízení nového komplexu budov dětské nemocnice právě v Černých polích.

Dominantou objektu je pětiposchoďová budova ve tvaru písmene Y, kde je umístěna lůžková část. Nachází se zde terasy, které poskytují výhled na panorama města s dominantou

Stavba byla zahájena v roce 1897 podle plánů H. Kranze, jednalo se o komplex šesti

Špilberku a Petrova. Za tímto traktem se nachází pavilony operačních sálů a vstupní hala

moderně vybavených budov s volnou kapacitou pro stavbu dalších tří pavilonů. Nemocnice

s atriem, které jsou pomocí spojovací chodby napojeny na pavilony ambulance. Díky orientaci

byla v provozu i během první světové války, po druhé válce však přestala vyhovovat

celého objektu je umožněna adekvátní osvětlenost všech prostorů.

soudobým zdravotnickým požadavkům, proto byla v roce 1946 vypracována studie na její přestavbu. 59

V době vzniku se jednalo o komplex volně navázaných pavilonů, které mezi sebou vytvářely polouzavřená atria s výhledy do klidných zákoutí zahrady. V průběhu 90. let však

Architektonickou studii zpracoval ing. Bedřich Rozehnal, musel se však vyrovnat s řadou omezení – práce na stavbě například nesměly zastavit provoz stávající nemocnice,

byly přistavěny pavilony nové, které atria uzavřely, čímž se zcela změnil jejich charakter. Zásahem do kompozičního členění areálu bylo také vybudování parkoviště.

musely být prováděny v etapách, aby se jednotlivá oddělení stěhovala přímo do nového objektu. Projekt byl vypracován mezi lety 1947 a 1948, uskutečněna však byla pouze první etapa realizace v letech 1949 až 1954. Jednalo se o vysoce moderní pavilonový komplex vybudovaný podle nejnovějších hygienických požadavků doplněný tím nejlepším zdravotnickým vybavením.

60

Budova této

nemocnice se stala posledním funkcionalistickým objektem, který byl v Brně postaven, stavba navíc získala mezinárodní uznání. 61

Obr. č. 38 – Dětská nemocnice v Brně

Zeleň není v současné době příliš řešena. Jedná se o nekoncepční výsadby, které tvoří souvislý pás podél hranic areálu s ulicemi Černopolní a Milady Horákové. Působí zde jako vegetační clona. Za hlavním vstupem do areálu se nachází prostor typu náměstí, který je v Obr. č. 37 – Pohled od východu, 1949

přízemí lemován kolonádou. Uprostřed leží reprezentativní kruhový parter s několika

Nemocnice je tvořena organicky provázanými pavilony, přičemž byl kladen velký důraz

lavičkami. Parter nebyl původně přeťatý komunikací, chodilo se po jeho obvodu. Ve

na jejich účelnost z hlediska provozu. Rozehnal používal i jiné z Le Corbusierových prvků

východním polouzavřeném atriu se u lůžkového oddělení nachází v částečném stínu stromů

59

BELKOVOVÁ, 2010 http://neviditelnypes.lidovky.cz 61 BELKOVOVÁ, 2010 60

62

http://www.archiweb.cz/

25

dětské hřiště. To je vybaveno řadou herních prvků, které jsou však zastaralé. V atriu na

4.6.

Východiska navrhování zdravotních zařízení

opačné straně pavilonu se vegetace nenachází vůbec – vzniklo zde parkoviště. V čele

Nemocniční zahrada by měla být místem zklidnění a odpočinku, kde se člověk uvolní a

lůžkového oddělení se rozkládá travnatá plocha s roztroušenou výsadbou keřovitých stromů.

nabere dalších sil. Tak jako každý prostor by však měla podléhat určitým zásadám a splňovat

Plocha byla podle původního návrhu dříve celistvá, nyní je však přetnuta komunikací.

jistá pravidla.

V objektu se na vhodných místech nenachází žádné přistiňující prvky, květinové

Přístupnost – celý areál zdravotního zařízení musí být pro všechny uživatele pohodlně

záhony či vodní prvky, které by zahradní úpravu oživily a pacientům tak zpříjemnily pobyt.

přístupný. Dimenze komunikací musí odpovídat počtu uživatelů a také jejich případným

Počet sedacích prvků také není dostatečný.

handicapům. Od toho se také odvíjí užívání ramp, schodišť a výtahů. Důležité je také

Vegetace se sestává především z Pinus nigra, Carpinus betulus, Tilia cordata, Aeclusus hippostanum či Acer sp. Většina dřevin by potřebovala být posouzena odborníkem, který by navrhl, jak dále postupovat v péči o ně.

4.5.

Srovnání referenčních příkladů

Jednotlivé nemocniční areály vznikaly v podobném časovém úseku, jako poslední byla vybudována Dětská nemocnice, která se svou stavbou od ostatních objektů liší zřejmě nejvíce. Ve všech případech se jedná o areály pavilonového typu, nemocnice v Bohunicích je však více stmelena. Jednotlivé pavilony objektu jsou provázány spojovacími kolonádami. Bohunická nemocnice tvoří plynulý přechod od zlínského a královohradeckého nemocničního komplexu k Dětské nemocnici, která je naopak řešena pomocí zcela provázaných pavilonů. Vytváří proto jeden celistvý objekt. Dalším odlišujícím prvkem Dětské nemocnice je pětiposchoďová lůžková část, ostatní původní areály nemocnic jsou tvořeny pavilony do tří nadzemních pater. Přechod od zlínské a královohradecké nemocnice je patrný i ve vztahu k uspořádání zeleně. Tyto dva areály disponují centrálním formálním parterem, který je lemován různorodou vegetací. Okolo parterů se rozkládají jednotlivé pavilony. V případě druhých dvou referenčních

osvětlení, aby byla zahrada přístupná i za šera či tmy. Bezpečnost a soukromí – pocit bezpečí v zahradě je jednou z priorit, která musí být dodržena. Důležitý je ale také faktor pocitu soukromí, v nemocničních zahradách je vhodné vytvářet prostory přehledné, které působí bezpečně, ale kde je také možné nalézt posezení v soukromí, posezení polosoukromé a také otevřené. Komfort – okrasná funkce zahrady může být někdy v zájmu pacienta podřízena jeho pohodlí a komfortu. Jedná se především o objekty poskytující specializovanou lékařskou péči. Rozptýlení – nemocnice působí na pacienty jako nepříjemné místo, je proto smysluplné odpoutat nějakým způsobem jejich myšlenky od nemocnice a chorob vnesením dalšího rozměru. Údržba a udržitelnost – pacienti mají v udržovaném prostředí daleko lepší pocit, což se může přenášet také na poskytovanou péči. Uživatelé také podvědomě hodnotí stav budov, mobiliáře a povrchů. S údržbou zeleně souvisí také její udržitelnost – v některých typech zdravotních zařízení není účelné zakládat vegetační prvky vysoce náročné na údržbu, pokud jim nebude možno zajistit odpovídající péči.

příkladů komunikuje zeleň s pavilony především pomocí polouzavřených či zcela uzavřených atrií. Důležitá je také zeleň v okolí celé nemocnice. Nejvíce v zeleni je umístěna bohunická nemocnice, nejméně dřevin je pak v hradeckém nemocničním komplexu. Výrazně jiná je také situace v těchto nemocnicích z hlediska dopravy v klidu. Zatímco například v bohunické nemocnici je parkování řešeno jednou centrální plochou a zbytek prostoru je věnován zeleni, v hradecké nemocnici a v dětské nemocnici se parkuje téměř všude. V Hradci tvoří parkovací stání pás, který obepíná téměř celý obvod areálu. I přes to se ale parkovací stání nachází i podél reprezentativního parteru. Ve Zlíně je parkoviště situováno na hlavní ose travnatého parteru.

26

5. Návrhová část

V severní části na areál Thomayerovy nemocnice navazuje další zdravotnický komplex IKEM – Institut klinické a experimentální medicíny.

5.1.

Základní údaje o území a jeho lokalizace 5.3.

Modelový objekt se nachází v katastrálním území Prahy 4, konkrétně v městské části

Primární krajinná struktura

Krč. Thomayerova nemocnice se rozkládá na ploše 25,7 ha. Jedná se o nemocnici

Thomayerova nemocnice spadá do geomorfologického okrsku Úvalská plošina v celku

pavilonového typu, která zde stojí již od roku 1926. Ačkoli od té doby prošla řadou změn, svou

Pražská plošina, která se řadí do Brdské podsoustavy. Podélně se terén areálu snižuje

náplň, tedy pomoc nemocným lidem, si zachovala dodnes.

směrem ke Kunratickému potoku, příčně naopak stoupá směrem k areálu IKEM. Hodnota nadmořské výšky je v nejnižším místě 220 m n. m., v nejvyšším dosahuje naopak až 256 m n.

5.2.

Širší vztahy

m. Celý areál nemocnice se nachází na pomezí výskytu paleozoických zvrásněných zpevněných sedimentů - břidlice, droby, křemence, vápence a nezpevněných kvartérních deluvioeolických sedimentů - hlín a písků. V údolí Kunratického potoka se jedná o nezpevněné nivní sedimenty – písky, hlíny a štěrk. V dnešní době je místo silně antropogenně ovlivněno, proto je zde možné najít především urbánní antropozemě.63 Z hlediska klimatu se řešené území nalézá v oblasti T2 (teplá oblast 2). Pro tuto oblast je typických 50 – 60 letních dnů, 160 – 170 dnů s průměrnou teplotou nad 10 °C, 100-110 mrazových dní, 30 - 40 ledových dnů a průměrná lednová teplota -2 (-3) °C. Ve vegetačním období je charakteristický srážkový úhrn 350 – 400 mm, v zimním období to je jen 200 – 300 mm.64 Dle fytogeografického členění ČR se řešené území rozkládá na pomezí Pražské kotliny (10b) a Průhonické plošiny (64a), kam však zasahuje pouze okrajově.65 Z hlediska potenciální přirozené vegetace by v areálu TN měla dominovat černýšová dubohabřina, částečně se může v okrajích přimísit lipová doubrava či biková a/nebo jedlová doubrava. V horních vysýchavých partiích kunratického lesa se jedná o skalní lesostepi, na ně

Obr. č. 39 – Mapa širších vztahů

navazují acidofilní doubravy.66

Nemocnice se rozkládá v těsné návaznosti na Kunratický les, jeden z velkých Z hlediska hydrogeologie je důležitý Kunratický potok, který se v roce 2012 během

pražských lesoparků, který je Pražany hojně využíván. V lese žije stádo muflonů, které do areálu proniká a následně negativně ovlivňuje stávající zeleň a také hygienu v areálu. Na rozhraní lesa a nemocnice protéká Kunratický potok, podél kterého probíhá cyklostezka.

záplav rozlil a významně poničil oplocení areálu v jeho jihovýchodní části. Umístění nemocnice v terénu je ale natolik strategické, že ani během větších záplav nemocnici nehrozí omezení či přerušení provozu.

V blízkosti řešeného objektu prochází důležité pražské dopravní tepny, nemocnice se nachází nedaleko stanice metra, podle územního plánu je zde počítáno s výstavbou nové linky metra D, která by usnadnila přepravování především obyvatelům Libuše.

63

www.geology.cz TOLASZ, 2007 65 www.mapy.nature.cz 66 www.mapy.nature.cz 64

27

5.4.

Sekundární a terciální krajinná struktura

5.4.1. Sociodemografické údaje Thomayerova nemocnice není specializovaným zdravotnickým zařízením, poskytuje péči ve všech oborech. Proto se zde uplatňuje pestré demografické složení. Pacienti pocházejí nejen z nejrůznějších částí Prahy, ale také celé České republiky. Nemocnice totiž oplývá nejen moderním přístrojovým vybavením, ale také řadovou vysoce kvalifikovaných

choromyslné či chudobince. V období před vznikem samostatného československého státu byla situace více než tísnivá. V době slučování jednotlivých měst pražských – tedy v době vzniku Velké Prahy v roce 1922 – disponovalo chudobincem pouze 13 obcí ze 45, ty navíc často nevyhovovaly jak po provozním stavu budov tak kapacitně. Po vzniku Velké Prahy byla tato nevhodná zařízení zrušena, a proto vznikla nutkavá potřeba vybudovat alespoň 900 nových lůžek pro různě postižené osoby.68 Ústředním sociálním sborem a Ústředním sociálním úřadem, tedy novými orgány

lékařů specialistů. 5.4.2. Ochrana území

sociální správy, byly navrženy dvě varianty jak tuto situaci řešit. V první by došlo k obnově a dostavbě stávajících ústavů po celé Praze, v rámci druhé se měl vystavět jeden velký centrální

Objekt Thomayerovy nemocnice je zapsán v databázi Národního památkového ústavu

ústav pro celou Prahu. V té době byl v čele Ústředního sociálního sboru národní socialista

jako hodnotná funkcionalistická památka, proto se musí všechny práce v tomto areálu řídit

Petr Zenkl, pozdější primátor Velké Prahy. Ten byl zastáncem druhé náročnější, ale

zákonem 20/1987 o památkové péči.

originálnější varianty, stal se tak ideovým otcem celé myšlenky Sociálního ústavu

Výstavba také musí respektovat krajinný ráz této oblasti tak, aby se nenarušilo jednak panorama kunratického lesa a dále také vnější obraz samotné Thomayerovy nemocnice. Z hlediska ochrany přírodních hodnot se zde nenacházejí stěžejní momenty, v blízkosti areálu roste památkově chráněný strom - jilm vaz, který se nachází u rybníka Labuť. V rámci

Masarykových domovů. Před finálním rozhodnutím byly prostřednictvím ministerstva zahraničí kontaktovány státy s vyspělou sociální politikou s otázkou, jak je řešena tato situace v daných státech. Odpovědi přišly z Vídně, Paříže, Bukurešti, Moskvy, Bělehradu, Mnichova, Berlína, Amsterdamu, Stockholmu či Říma. Vesměs však zněly stejně – v celé Evropě není obdobné centrální sociální zařízení vybudováno ani se v nejbližší době s jeho stavbou nepočítá.

areálu je ale hodnotné platanové stromořadí, chátrající morušové stromořadí s dlouhou historií nebo turecká líska za budovou jídelny, která se dochovala od dob vzniku nemocnice. V části areálu, který je situován nejblíže Kunratickému lesu, se rozprostírá 50 metrů široké ochranné

Po dlouhých diskuzích a debatách bylo rozhodnuto, že se nebude budovat více méně kapacitních zařízení, ale že se zřídí ústřední pavilonový ústav pro zestárlé a choré osoby. 69

pásmo maloplošného zvláště chráněného území – přírodní památky Údolí Kunratického

V roce 1925 byla tedy vypsána architektonická soutěž na stavbu zaopatřovacího

potoka. Ta byla vyhlášena v roce 1988 v důsledku ochrany polopřirozené až přirozené

ústavu s celkem 2400 lůžky, porota ve výsledku hodnotila celkem pět projektů. Jednalo se o

dřevinné skladby lesa, meandrujícímu toku Kunratického potoka, který je doprovázen lesy

projekty pojmenované „Továrna na pohádky“, „L“, „Senectuti et iuventuti“, „DO“ a „Slunce“.

přirozené skladby a také kvůli fragmentům xerotermních stepí. Vyhlášen byl také v neposlední

Soutěž vyhrál projekt „Senectuti et iuventuti“, neboli Staří a mladí, Ing. Bohumíra Kozáka,

řadě z důvodů výstupu geologického profilu prvohorního ordoviku.67

tehdejšího významného architekta tvořícího především pod vlivem funkcionalismu. Projekt byl umístěn na okraji města v Horní Krči s dobrým napojením do centra,

5.4.3. Historické souvislosti V historii byla sociální a zdravotní péče v jednotlivých městech pražských zajišťována především prostřednictvím církve a dále pak soukromou iniciativou obyvatel Prahy. To se však změnilo v roce 1781 vydáním nového zákona Josefa II. Ten určoval zásady utváření a řízení

v místech, kde již převládala volná krajina s nezkaženým ovzduším.70 Okolo plánovaného areálu procházela již tehdy frekventovaná benešovská silnice, tuto skutečnost však bohatě kompenzovaly přilehlé lesnaté stráně, lučiny a romantická rokle s Kunratickým potokem, které

centrálních zdravotních a zaopatřovacích ústavů, odpovědnou stranou měl být v tomto případě stát. Následkem toho došlo k rušení řady městských ústavů a pozdější budování specializovaných zařízení jako byly sirotčince, porodnice, nemocnice, chorobince, ústavy pro 68 69 67

Plán péče o PP Údolí Kunratického potoka

70

www.ahmp.cz ZENKL, 1929-1949 Sborník 85 let výročí TN, 2013

28

poskytovaly prostor pro příjemné a zdravé procházky, odpočinek starých chovanců a také pro hřiště mladých ve volné přírodě.

71

plnil také funkci kina, ale také knihovna s 1600 svazky, čítárna, bufet, holírna a tabáková trafika.

Obr. č. 41 – Vstupní brána do objektu

Obr. č. 42 – Administrativní budova areálu, v popředí dnes památkově chráněný plot a mladé výsadby moruší

Areál tvořilo celkem dvacet jedna budov, z nichž deset bylo věnováno chudým a nemocným. Pět pavilonů poskytovalo azyl zestárlým lidem, raritou byl šestý pavilon pro zestárlé manželské dvojice, které by musely být v jiných zařízeních rozděleny. Tento pavilon byl od ostatních oddělen poměrně širokou parkovou ulicí s výsadbami ovocných dřevin. Další čtyři pavilony byly určeny pro choré pacienty. Celkově tyto pavilony poskytovaly 2390 lůžek. Pavilony chorobinců a starobinců byly orientovány v severojižním směru tak, aby byl osluněn Obr. č. 40 – Pohled na nemocnici z úbočí Kunratického lesa

Stavba tohoto velkolepého projektu nesoucí název Masarykovy domovy – sociální ústavy hlavního města Prahy, byla započata v červenci 1926, přičemž první chovanci se mohli

co největší počet stran a aby bylo zajištěno co nejlepší větrání. Tyto pavilony byly navzájem propojeny vzdušným portikem pro případ nepřízně počasí. Uvnitř krytého loubí se nacházelo parkově upravené náměstí.

nastěhovat již v průběhu května roku 1929. Slavnostní kolaudace objektu proběhla 28. října 1928 v rámci oslav desátého výročí vzniku Československé republiky, vzápětí se uskutečnila také návštěva prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. 72 Do areálu se vstupovalo mohutnou branou se čtyřmi řadami sloupů k reprezentativnímu parteru s dekorativními výsadbami rostlin v historizujícím stylu. Za ním se nacházela správní budova s vysokou hranolovitou věží, která dominovala celému areálu a která fungovala mimo jiné také jako přečerpávací stanice pro případnou zásobu pitné vody. Na správní budovu navazovalo sloupové loubí, kterým se dalo projít až k centrální parkově upravené části. V jejím čele stála rekreační budova s vysokými dveřmi. Zde se nacházel nejen divadelní sál, který Obr. č. 43 – Centrální formální část 71 72

Obr. č. 44 – Sloupoví okolo centrální části

ZENKL, 1929-1949 tamtéž

29

Součástí ústavu byly také tři pavilony určené dětským pacientům. Nalézala se zde

Za nimi se rozkládala zelinářská zahrada, která byla schopna v dostačující míře

dětská zotavovna, chorobinec pro děti nevyléčitelně nemocné a epileptiky a také ozdravovna

zásobovat ústav zeleninou, skleníky a pařeniště, kde se pěstovaly sazenice zeleniny a

pro nejmenší děti do věku šesti let. Ploché střechy těchto pavilonů byly uzpůsobeny jako

okrasných rostlin pro účely ústavu.

sluneční terasy pro nejrůznější aktivity, kromě schodišť sem byly přivedeny i lůžkové a potravinové výtahy. Pavilony určené dětem byly od ostatních chudobinců a chorobinců odděleny širokou parkovou ulicí s výsadbami stromů a keřů. Plocha této části se rovnala třetině plochy Václavského náměstí. Děti zde pobývaly v průměru 6-12 týdnů, kdy se buď ozdravené vracely zpět do rodin, nebo byly dále odeslány do mimopražských sanatorií. Aby nezameškaly školní výuku, probíhalo vyučování i v Masarykových domovech.

Budovy mají podobný charakter, nikde v areálu není použito drahých a dekorativních materiálů, vše směřovalo ke snadné údržbě budov. I okrové šamotové obklady okolo oken a na sloupech mají především účel armatury, jejich užití na administrativní budově a hlavním vstupu má především orientační důvod. Světlost budov na pozadí Kunratického lesa měla na chovance působit radostně a zdůrazňovat klady a jasné stránky života74

Obr. č. 47 – Zahrádka pana ředitele Obr. č. 45 – Dětské brouzdaliště s mlžidlem

Obr. č. 46 – Děti na hřišti

Provozní, hospodářské i společenské budovy byly vybaveny nejmodernějším technickým zařízením, většina provozů byla na svou dobu překvapivě automatizovaná. Na vysoké úrovni bylo zázemí tamější kotelny a strojovny, dále také prádelny, kuchyně i skladů

Obr. č. 48 – Zelinářská zahrada

Náklady na stavbu celého areálu včetně ceny pozemku, vybavení pavilonů, sadových úprav, technických rozvodů, oplocení a vybavení pro chovance byly 106 015 000Kč, pavilony zabíraly plochu 18 ha.

potravin, pekárna, řeznictví či požární stanice. Rozvoz denních jídel byl zajišťován elektrickými

Masarykovy domovy byly od začátku své historie vybaveny patřičným lékařským

bezkolejnými vlaky firmy Křižík, které byly nehlučné a navíc neprodukovaly polutanty.73

vybavením, protože se již tehdy počítalo s možností využití areálu pro nemocniční účely. Byly

Všechny pavilony byly napojeny na tekoucí vodu, většina pokojů i na vodu teplou.

zde proto vybudovány laboratoře, operační sály či RTG. Poprvé se tak stalo za německé

Vybudováno je také ústřední teplovodní topení, parní bylo pouze tam, kde byla nutná rychlá

okupace v roce 1941, kdy byly zabrány první pavilony pro německý lazaret Luftwaffe,

regulace teploty.

následně byly obsazovány stovky lůžek pro Wehrmacht. Původní pacienti pak byli rozmístěni

Hospodářské budovy se nacházely při severní straně nemocnice přímo navázané na provozní komunikaci. Zásobování i obsluha se tak vyhnulo centru areálu a nenarušovalo poklidný chod Masarykových domovů.

73

Sborník 85 let výročí TN, 2013

do různých ústavů po celé zemi. Po válce zde byla zřízena jednak nemocnice pro raněné a nemocné vojáky Rudé armády a pak také pro přeživší z koncentračních táborů, raněné z květnového povstání, utečence a další. Provoz těchto provizorních nemocnic byl ukončen

74

Zenkl, 1929-1949

30

v květnu 1946 a postupně se sem vraceli původní čeští pacienti. Masarykovy domovy ale plnily svou tehdejší funkci pouze několik let.

5.4.4. Vývoj kompozice

75

Na snímcích je možné pozorovat rozrůstání vegetace a

Od roku 1947 docházelo tedy k novému stěhování pacientů, tentokrát natrvalo. Chod

zástavby.

Masarykových domovů byl 26. května 1954 ukončen a začala fungovat Thomayerova

k větším

nemocnice. Stalo se tak v návaznosti na sté výročí narození českého lékaře a zakladatele

Do

80.

stavebním

let

však

zásahům

nedocházelo. Na prvním snímku

interní medicíny Josefa Thomayera.

je

vidět

původní

koncepce

Během období socialismu bylo rozhodnuto vybudovat v prostoru mezi budovou

areálu, tedy centrální formálně

karantény a porodnice protiatomový kryt. Práce začaly v roce 1952 a trvaly dlouhých deset let,

upravenou plochu, dvě parkově

přičemž na stavbu celého krytu bylo vynaloženo celkem 11,5milionu korun. Až do 90. let byla existence tohoto místa tajná, tato informace byla odtajněna až v nedávné době. Původně se

Obr. č. 50 – Letecký snímek z roku 1935

plochy

oddělující

jednotlivé pavilony a plochu sadu.

tedy jednalo o atomový bunkr vedený pod označením KO17 s celkovou kapacitou 170 osob.

Blíže k lesu se zřejmě nacházely

V dnešní době byl kryt transformován do podoby podzemní nemocnice o celkové rozloze

tématické zahrady. Ve spodní

900 m2 s celkem 72 lůžky. V současné době se nemocnice nevyužívá, v případě katastrofy,

části navazoval lískový háj. Za

živelné pohromy či teroristickém útoku je prostor plně použitelný do 60 minut od vyhlášení

budovami provozu byla hřiště,

stavu ohrožení. Nemocnice má celkem tři podzemní podlaží a je vybudována ze

užitková a zelinářská zahrada

železobetonového monolitu. Nad stropem leží šest metrů mocná vrstva půdy a na ní ještě 75

a velká travnatá plocha pro hry.

centimetrů silný železobetonový blok. Zcela nezávislá na svém okolí může nemocnice zůstat

Obdobou situaci lze konstatovat i

celkem 26 hodin. 76

v roce 1975. Vegetace ovšem

V případě povodní má s Thomayerovou nemocnicí úmluvu Domov Sue Ryder o poskytnutí lůžek pro ohrožené seniory

upravené

zmohutněla, travnatá plocha v Obr. č. 49 – Letecký snímek z roku 1975

části u potoka částečně zarostla,

V době největší slávy byly Masarykovy domovy schopny přijmout až 3000 pacientů,

vysázen byl sad v okolí dnešní

dnes má Thomayerova nemocnice kapacitu 900 pacientů na lůžka akutní péče a 240 pro péči

porodnice. Rozrůstala se také

následnou, celkem se o chod nemocnice a pohodlí pacientů stará přibližně 2000 osob. 77

zástavba. V rámci areálu to byly například

budovy

drobných

provozů za budovou C. Zástavba ale vznikala především mimo areál – vybudováno bylo velké sídliště Zálesí. V roce 1996 je možné pozorovat naopak úbytek Obr. č. 51 – Letecký snímek z roku 1996

vegetace, redukován byl sad za budovami G, zcela odstraněn byl

sad na území dnešního IKEM. Travnatá plocha ve spodní části byla zrušena, 75 76 77

Sborník 85 let výročí TN, 2013

http://www.vitalia.cz

místo ní zde byl vytvořen mělký rybník.

Ústní sdělení Mgr. Libuše Pešlová

31

částí. Středový pás měl být pokryt porostem jahodníků, v krajích se měly nacházet hrušně ve formě jehlanců. V části blíže okraji měl být vysázen červený rybíz. V krajním pruhu měl rybíz pod výsadbami vysokokmenných hrušní pokračovat. Tato osa byla zvýrazněna pomocí dvou červenolistých buků umístěných symetricky před dětským pavilonem. Na křížení osy vycházející ze sadu měla být umístěna kašna.

Obr. č. 53 – Ovocné výsadby mezi pavilony A a H

Obr. č. 54 – Osa na nynější chirurgický pavilon

Za pavilony G se měl rozkládat višňový sad, který měl být podsázen jahodníky. Sad Obr. č. 52 – Osazovací plán Masarykových domovů od Ing. Bohumíra Kozáka

Z dobových materiálů je možno zjistit, že realizace krajinářských úprav probíhala až ke konci výstavy Masarykových domovů, spíše však až po ní.

měl být předělen písčitým parterem na dvě symetrické poloviny, tuto osu ukončovala stavba glorietu akcentovaná třemi bílými topoly. Směrem na východ přecházel sad do partie osázené především lískami, mělo se jich zde nacházet celkem 339, mezi nimi měly být přimíseny i ořešáky, třešně a višně.

V přední části za vrátnicí se rozkládal okrasný parter, podle dobových fotografií se zde původně nacházely palmy či agáve doplněné obrubou z letniček. Z plánu lze vyčíst, že za

Za hospodářskými budovami se měla nacházet hřiště na tenis a házenou, bělidlo a také

správní budovou se měl nacházet okrasný travnatý parter s výsadbou růží. Ty zde měly být

zelinářská zahrada. Od lesa zahradu vymezovalo hrušňové stromořadí s několika jabloněmi,

vysázeny na čtyřech velkých rabatech o rozměrech 5 x 48 m, vysázeno zde mělo být celkem

od silnice morušové výsadby. Na plochách, které by jinak nebyly k většímu užitku byly ve

8640 kusů. Růže mělo doplňovat na 6000 kusů kosatců v užších rabatech a také velké tisové

velkém pěstovány maliníky.

hranoly. V centru se měla nacházet kašna

5.5.

Vyhodnocení současného stavu

Po bocích hlavního prostoru mezi pavilony se nacházela polouzavřená atria osazená

Aktuální stav objektu není vyhovující. Dávno minuly doby, kdy se komplexní péči o

ovocnými dřevinami. Jednalo se o jabloňové zákrsky lemované výsadbami červeného

areál včetně zeleně věnovala velká časová i finanční kapacita. S přeměnou objektu na

mělnického angreštu. V severní části pak byly dvorky doplněny o drobný vodní prvek, který byl

nemocnici došlo k přerušení většiny vazeb na zeleň, dnes slouží nemocniční zahrada spíše

zabudován přímo do schodiště.

jen k rychlým přesunům mezi pavilony nebo k vykouření cigarety. Není se ale čemu divit,

V areálu se také nacházely dvě důležité kompoziční osy. První, méně významná, ležela mezi pavilony A a H a byla vyplněna osázena vysokokmennými třešněmi s hustou podsadbou angreštu. Druhá osa se nacházela mezi pavilony B a G a byla pomocí cest rozdělena na 5

pacienti nemají zahradu vlastně jak využít, nenachází se zde příliš mnoho podnětů k trávení volného času. Připočte-li se alarmující stav dřevin, loupající se omítka z budov, poničené chodníky a komunikace či neusměrněné parkování, je vlastně úspěch, že zde někteří pacienti či personál volný čas tráví. V areálu se nachází málo sedacích prvků. U pavilonů A i B se

32

nenachází lavičky žádné nebo jsou v dezolátním stavu. Sedací prvky v různé kvalitě se

5.5.1. Funkční analýza řešeného území

nachází pouze v ose na chirurgii, dále v centrální travnaté části, několik laviček se nachází také v sadu a u rybníčka.

Obr. č. 55 – Stav zeleně mezi pavilony

Obr. č. 56 – Parter s magnoliemi u hlavního vjezdu

Obr. č. 61 – Mapa funkčního uspořádání areálu

Správní a administrativní budovy jsou umístěny v jedné linii, která vychází z hlavního Obr. č. 57 – Centrální část s výhledem na Kunratický les

Obr. č. 58 – Pohled přes pavilony A

vstupu. Po obou stranách této osy se nachází řada nemocničních pavilonů. Na severní straně jsou pavilony odděleny od další zástavby pásem zeleně. Na straně jižní navazuje na frontu pavilonů široký pás zeleně s lavičkami, kde se dnes ale také parkuje. Tento pás zeleně je od lesa vymezen budovou pavilonu G3, kde se nachází chirurgická klinika, další hranici tvoří pavilony G1 a G2, které oddělují zeleň od třešňového sadu. Pavilony se snaží sdružovat jednotlivé kliniky podle obsahu a náplně práce. Některé provozy netvoří homogenní celek, ve svém provozu se ale neruší V zadní části areálu se nachází budovy provozu a zázemí, které jsou obslužné mimo centrální část nemocnice.

Obr. č. 59 – Horní část třešňového sadu

Obr. č. 60 – Třešňový sad

33

5.5.2. Kompoziční analýza, pohledové vazby

Obr. č. 62 – Mapa funkčního členění ploch zeleně

V současnosti nejsou plochy zeleně plně funkční, většina z nich je ve špatném zdravotním stavu, někde se dřeviny ani nenachází. Principiálně je ale areál členěn takto: za hlavním vstupem do areálu se rozkládá parter s výsadbami Magnolia × soulangeana, tato část plní funkci reprezentativní. V centru celého areálu se rozkládá prosluněný formální otevřený prostor určený především pro setkávání a navazování kontaktů. Další skladebnou částí jsou plochy promenádního charakteru, které aktuálně nejsou v dobrém stavu. Zde se především za pěkného počasí setkávají pacienti s návštěvami, dále zde také odpočívají ti, kteří vyhledávají více soukromí a klidu. Mezi pavilony se nachází menší plochy zeleně, které jsou však reprezentovány nejčastěji pouze travnatou plochou s výsadbami Juniperus sp. Zde by měli mít pacienti prostor pro klidné a nerušené posezení s možností navázat kontakt. V areálu se nachází také třešňový sad, který je nyní využíván spíše jako komunikační spojka. Poslední

Obr. č. 63 – Mapa kompozičních vazeb

Areál je uspořádán podle jasně čitelných kompozičních pravidel, které vychází z principů symetrie. V celém objektu je možno vymezit několik hlavních os. První z nich vede hlavní administrativní budovou přes centrální travnatou plochu do budovy jídelny, kde se dříve nacházela společenská budova. Druhá osa je vedena mezi pavilony B a G, kde se nachází neúplná platanová alej. Třetí osa prochází mezi pavilony A a H, v současnosti je zde travnatý pás s několika odumírajícími ovocnými dřevinami. Poslední důležitá osa vede chátrajícím třešňovým sadem přes zatravněné atrium až na platanovou promenádu. Tato osa má v pohledovém zakončení tři topoly.

skladebnou částí je údolí Kunratického potoka, které reprezentuje krajinářský prostor. Je využíváno především zdatnějšími pacienty a maminkami k procházení.

V areálu se významně projevuje působení pohledových vazeb. Výrazně se zde uplatňuje přilehlý Kunratický les, který je se svou nadmořskou výškou 310 m pozorovatelný téměř z celého areálu. Pacienti, kteří mají okna pokojů orientována na východ, se mohou kochat jeho panoramatem. Další výraznou dominantou je věž administrativní budovy, která je charakteristickým rysem celé nemocnice.

34

5.5.3. Analýza dopravy a provozu

Obr. č. 64 – Mapa dopravy

Jak je patrné i z širších vztahů, Thomayerova nemocnice je velmi dobře napojena na páteřní tepny dopravy. V těsné blízkosti nemocnice vede ulice Vídeňská, tranzit pro Prahu západ.

Obr. č. 65 – Mapa provozu

Provoz uvnitř nemocnice lze označit za komplikovaný. V současnosti je v provozu původní hlavní vstup, který slouží zároveň jako vjezd pro sanitky i osobní automobily. V tomto úseku je dopravní situace nebezpečná, dochází zde ke kolizím mezi chodci, vozidly rychlé

Nemocnice je také dobře obsloužena z hlediska městské hromadné dopravy. Denně tu projede několik stovek spojů, zastávku zde mají i autobusy pražské integrované dopravy. Podle územního plánu by se zde také mohla do roku 2020 nacházet zastávka nové linky metra D. Stávající linka metra C Kačerov je vzdálena 4 minuty jízdy autobusem. Z hlediska cyklistiky je tato lokalita také zajímavá – prochází zde totiž několik cyklostezek a dále turistická trasa. Obě jsou dále využívány běžci i chodci.

záchranné služby a osobními automobily. Situaci někdy navíc zhoršují procházející mufloni. V objektu je velký problém s dopravou v klidu, automobily parkují téměř všude. V okolí pavilonů, u reprezentativního parteru, platanové aleji, nad třešňovým sadem. Před nemocnicí se sice nachází parkoviště, to je však placené a někdy kapacitou nepostačuje. V areálu je přibližně 450 parkovacích míst. 5.5.4. Dendrologický průzkum V rámci analýz byl zpracován podrobný dendrologický průzkum, který měl za úkol určit hodnotné dřeviny a dále dřeviny, které by mohly svou provozní bezpečností či zdravotním stavem ohrozit uživatele nemocničního areálu a jeho provoz. Dendrologický průzkum nezahrnoval údolí Kunratického potoka, věnoval se pouze plochám, které byly dále řešeny v návrhu.

35

Tabulka č. 1 – Zastoupení taxonů

Taxon Acer platanoides Acer pseudoplatanus Aesculus x carnea Betula pendula Catalpa bignonioides Corylus colurna Crataegus monogyna Chamaecyparis lawsoniana Chamaecyparis pissifera Juglans regia Juniperus scopulorum Larix decidua Magnolia x soulangeana Malus sp. Morus alba Picea abies Picea omorika Picea pungens Pinus nigra Pinus sylvestris Platanus × acerifolia Populus alba Populus x canadensis Prunus armeriaca Prunus avium Prunus cerasifera Prunus domestica Prunus padus Pseudotsuga menziesii Pyrus communis Quercus robur Taxus cuspidata Thuja occidentalis Thuja plicata Tilia cordata celkem

Téměř všichni jedinci nesou přibližně do výšky 1,8 m stopy po působení tohoto sudokopytníka. Vyhodnoceno bylo celkem 444 dřevin počet ks % 4 0,9 a 85 keřových skupin. V areálu se nachází 1 0,2 celkem 36 druhů dřevin, nejčastěji se 5 1,1 vyskytuje Picea pungens, tento druh je 10 2,3 2 0,5 v rámci areálu zastoupen v počtu 85 jedinců. 3 0,7 Dalším početným druhem je Morus alba, 1 0,2 který se nachází podél nemocničního plotu. 2 0,5 1 0,2 Nalézá se zde 78 jedinců. V hojnější míře se 2 0,5 zde uplatňuje také Picea abies, Picea 1 0,2 omorika, Prunus avium či Thuja occidentalis. 2 0,5 Roste zde i několik druhů, které jsou 20 4,5 2 0,5 zastoupeny pouze jedním či dvěma jedinci. 78 17,6 Jedná se například o Catalpa bignonioides, 43 9,7 Larix decidua, Quercus robur, Crataegus 33 7,4 monogyna či Acer platanoides. 85 19,1 5 1,1 V areálu sice převládají výsadby 1 0,2 17 3,9 listnatých dřevin, na strategických či 3 0,7 kompozičně významných bodech jsou však 3 0,7 vysázeny jehličnany. Jedná se například o 3 0,7 35 7,9 výsadby před budovou G3 na úrovni aleje, o výsadby podél 8 1,8 platanové 16 3,6 nemocničního plotu či o uvození některých 1 0,2 budov. 9 2,0 2 0,5 Většina dřevin se nachází ve čtvrtém 1 0,2 3 0,7 věkovém stadiu, jedná se tedy o dospělé 33 7,4 jedince, kteří by měli tvořit kostru celé 6 1,4 kompozice a za předpokladů vhodné péče a 3 0,7 podmínek by měli na stanovišti vytrvat řadu 444 100% let. To však o těchto dřevinách tvrdit nelze.

Dospělých stromů se v areálu nalézá celkem 398. Nové dřeviny v posledních letech vysazovány nebyly, proto může v horizontu 10 – 15 let dojít k rozpadu celé kompozice.

Jedná se většinou o okus borky, mladých výhonů či o mechanické poškozování oblasti kořenového systému či kořenových náběhů. V alarmujícím stavu jsou výsadby Morus alba a Prunus avium. Morus tvoří vegetační clonu téměř po celé délce nemocničního plotu. V minulosti však byla většina jedinců velmi razantně zmlazena, později už další péče neproběhla. Proto se v areálu setkáváme s jedinci s různě vysokým počtem kmenů, s kmeny, které jsou poraněné a nesou stopy hnilobných procesů. Výsadby Prunus avium tvořící třešňový sad se většinou nachází v kritickém stavu. Většina jedinců je napadena hnilobou a je jen otázka času, kdy dojde k jejich celkovému zániku.

Věkové stadium 1

5 40

Sadovnická hodnota

Zdravotní stav VS3

ZS 2

65

VS4

ZS 3

149

VS5

230

398

Obr. č. 66 – Graf věkových stadií

SH 3

ZS 1

VS2

Obr. č. 67 – Graf zdravotního stavu

108

71

SH 4 SH 5

265

Obr. č. 68 – Graf sadovnické hodnoty

Z keřových výsadeb jednoznačně převládá rod Juniperus, dále se hojně vyskytuje Taxus a Thuja. Podél plotu s ulicí Vídeňská jsou vysázeny i Syringa vulgaris, Philladelphus coronairus či Spiraea vanhouttei. Zhodnocení dendrologické potenciálu dřevin Tabulka č. 2 – Procentické zhodnocení dendrologické potenciálu

Tabulka č. 3 – Zhodnocení dendrologického potenciálu, vyjádřeno v kusech

VS/SH SH 1 SH 2 SH 3 SH 4 SH 5 celkem VS/SH SH1 SH2 SH3 SH4 SH5 celkem VS 1 VS 1 VS 2 3 2 5 VS 2 3% 7% 5 VS 3 12 21 7 40 VS 3 40 VS 4 56 241 101 398 VS 4 398 13% 77% VS 5 1 1 VS 5 1 71 265 108 444 celkem 71 265 108 444 celkem

Většina dřevin se nachází ve špatném zdravotním stavu. Podepisuje se na nich absence jakékoli péče, nejvýraznějším faktorem, který dřeviny poškozuje, jsou ale mufloni. 36

Z dat uvedených v tabulce vyplývá, že se objekt nachází ve stavu „havárie“. Převažují

být označen i Kunratický potok, pokud by se opakovaly jeho rozlivy z roku 2012. Budovy sice

dospělí až přestárlí jedinci se sníženou sadovnickou hodnotou. Je to způsobeno jednak

nebyly bezprostředně zasaženy, narušil se však provoz dopravy v hospodářské a provozní

nedostatečnou péčí a také působením negativního faktoru – muflonů. Kompozice areálu se

části areálu. Hrozbou je také stávající stav budov, komunikací a inženýrských sítí.

tedy pomalu rozpadá, v případě, že nedojde k nápravě a v nejbližší době nebudou vysázeny

5.5.6. Problémová mapa, východiska pro tvorbu návrhu

dřeviny nové, hrozí nemocnici náhlý rozpad. 5.5.5. SWOT analýza Silnou stránkou Thomayerovy nemocnice je kromě komplexní a kvalitní lékařské péče bezesporu její umístění v rámci Prahy, napojení na hlavní tepny dopravy a také její obslouženost městskou hromadnou dopravou. Za silnou stránku lze dále označit Kunratický les, který je pevně ukotven v panoramatu nemocnice a na který jsou z téměř každé části areálu pěkné výhledy. V neposlední řadě je silnou stránkou klid, který nemocnice navzdory blízké rušné silnici poskytuje. Slabými stránkami je naopak obecný stav budov a vegetace. Obojí se nachází v kritickém stavu. Slabou stránkou je také vlastní zahradní úprava areálu. Je zde nedostatek soukromého či polosoukromého posezení, dvorky přiléhající k jednotlivým pavilonům postrádají vegetaci. Vybavení mobiliářem je také slabé. Za slabou stránku lze považovat dopravní situaci v areálu. Nevhodně je řešena doprava v klidu, kdy zaměstnanci i pacienti parkují doslovně po celé nemocnici – tedy i v pohledových osách a na okraji centrální zahradní úpravy. Kritická je dopravní situace v okolí hlavního vjezdu do objektu, dochází zde k několikanásobné kolizi. Jako slabou stránku lze ještě označit pavilonové uspořádání nemocnice, které sice umožňuje pobyt v přírodě, transport pacientů po areálu je ale nekomfortní a komplikovaný.

Obr. č. 69 – Problémová mapa

Ze zpracovaných analýz vyvstává řada problematických momentů, které je třeba řešit. Příležitostí lze v rámci této nemocnice definovat několik. Je to například údolí

Jedná se o nebezpečnou dopravní situaci ve vstupní části areálu, kde se střetává více

Kunratického potoka, které tvoří spodní nevyužívanou krajinářskou část nemocnice. Je ale

provozů. Dalším momentem je potlačení významných pohledových a kompozičních os.

nedostatečně napojeno na horní část nemocnice a někteří pacienti o něm ani neví. Další

Důležité bude vyřešit otázku dopravy v klidu, současný strav je neúnosný. Také je třeba se

příležitostí je obnova nemocničního areálu, která by přinesla pacientům možnost širšího

zaměřit na jednotlivé meziprostory mezi pavilony, kde není kromě parkovacích stání žádná

využití zahrady.

náplň. Alarmující je stav zeleně, který se začíná stávat kritickým. V rámci návrhu je třeba také

Hrozbami jsou v areálu například mufloni. Nekontrolovatelně pronikají do areálu poničeným oplocením a devastují okusem zdejší vegetaci. Jako hrozba se jeví mufloni také z hlediska pacienta – po celém areálu za sebou zanechávají trus a dále mohou přenášet

vyřešit otázku mufloního stáda v nemocnici. Výzvou k zamyšlení je také nevyhovující stav budov. Východisky pro tvorbu návrhu je tedy řešení provozní situace včetně parkovacích stání,

nejrůznější nemoci. Zaznamenán byl již také útok na pacienty. Hrozbou se může stát také

návrh se bude dále zabývat především zelení. A to jak prostřednictvím tvorby posezení u

nově plánovaná výstavba Emergency centra. Pokud nebude respektovat architektonický výraz

jednotlivých pavilonů, tak obnovou pohledových os, třešňového sadu či platanové aleje.

místa, může ohrozit vnější obraz nemocnice a také vnímání celého objektu. Za hrozbu může

V rámci návrhu bude použito především druhů, které respektují dobový výraz.

37

6. Návrh na obnovu Thomayerovy nemocnice

záchranné služby a dále personál nemocnice, který zde bude parkovat direktivně. Z analýz totiž vyplynulo, že většina vozů rozptýlených po areálu patří právě zdravotníkům. Proto je zde

6.1. Etapizace pěstebních opatření a výsadbový plán

počítáno se stavbou minimálně 600 parkovacích míst. Další parkovací stání vzniknou

Na základě výsledků dendrologického průzkumu byl pro každou dřevinu vypracován

v návaznosti na plánovanou stavbu linky metra D, zde se počítá se 150 místy. Zachováno

pěstební plán péče. Většina dřevin je však v natolik dezolátním stavu, že bude dříve či později

bude několik parkovacích stání u jednotlivých pavilonů tak, aby zde mohla zastavit záchranná

nutno přistoupit k jejich odstranění. Plán péče byl navrhnut ve dvou etapách. V první by došlo

služba či akutní pacienti. Pro snadnější a plynulejší provoz bude obnoven vjezd mezi

k řešení aktuálně neproblematičtějších jedinců, kteří by byli z kompozice odstraněni. U

pavilonem porodnice a infekčním pavilonem. Tím se výrazně odlehčí středové části, kde bude

zůstavších dřevin by byla provedena navržená pěstební opatření s ním, že se nejedná o

automobilová doprava, až na zásobování a nutné výjezdy sanitek, vyloučena.

konečný stav. Ošetřené dřeviny bude nutno pravidelně monitorovat, případně je také odstranit. Řadu dřevin je také navrženo kácet z kompozičních důvodů. Ani v tomto případě se však

V návaznosti na dopravu budou povrchy komunikací diferenciovány následovně. Hlavní

nejedná o dřeviny vysoce perspektivní, které by v areálu citelně chyběly. Odstraněny budou

provozní tahy budou tvořeny živičným povrchem, v občasně pojízdné části okolo centrálního

tedy výsadby magnolií v pravém parteru ve vstupní části, dojde k větší probírce nejkritičtějších

formálního parteru bude povrch řešen formou velkoformátové pojízdné dlažby. V rámci

Morus, které aktuálně svým stavem ohrožují provozní bezpečnost. Dále budou odstraněny

meziprostorů pavilonů A a B bude použitá táž dlažba. Plocha vymezená plůtky z Buxus bude

přestárlé výsadby ovocných dřevin jak v sadu, tak na ose mezi pavilony H a A. Dále dojde

řešena dlažbou menšího formátu. Budou zde ale použity větší spáry, ty budou osety travní

k pokácení provozně kritických jedinců Aesculus x carnea a Populus alba. Z kompozičních

směsí odolávající sešlapu. V ostatních částech určených výhradně pro pěší provoz se bude

důvodů budou odstraněny pozůstatky výsadeb mezi jednotlivými pavilony A a B, kde budou

jednat o nepojízdnou dlažbu. Dalším materiálem užitým pro tvorbu cestní sítě bude

vysazeny různé druhy Malus. Ze stejného důvodu budou odstraněny i výsadby Prunus

mechanicky zpevněné kamenivo. To bude použito v obnovovaném třešňovém sadu, lískovém

cerassifera v horní části sadu. Toto kácení bude vzápětí následováno vysazováním nových

háji a v parkově upravené platanové promenádě.

perspektivních jedinců podle vypracovaného výsadbového plánu. Druhé etapě kácení a výsadeb bude muset předcházet nové dendrologické hodnocení aktuálního stavu dřevin. V závislosti na výsledcích pak budou dřeviny ošetřeny nebo zcela odstraněny. 6.2. Popis ideového řešení Hlavním cílem celé obnovy objektu bylo navrácení ducha místa hlavním skladebným prvkům areálu. Nejde však o doslovnou rekonstrukci původního stavu. Mezi nejvýraznější skladební prvky patří centrální travnatý parter, dvě příčné kompoziční osy tvořené zelenými pásy, prostory mezi jednotlivými typovými pavilony, ovocný sad, krajinářsky pojaté údolí Kunratického potoka a stromořadí vymezující celý areál od ulice Vídeňská. Nejdříve bylo třeba vyřešit dopravní situaci. V rámci studie bylo navrženo oddělit dopravu automobilovou od pěší, odklonit tedy hlavní vjezd vozidel. Využit byl stávající vedlejší vjezd, který bude nutno rozšířit. Doprava bude vedena za pavilonem H nejkratší cestou do plánované nové budovy Emergency centra. Sem budou směřovat především vozidla rychlé

Obr. č. 70 – Návrh nové dopravní situace

38

Centrální část V rámci této části byla navržena obnova celého parteru. Budou zde vytvořeny růžové záhony

Záhony budou v místech křížení akcentovány vysokými stříhanými hranoly z Buxus. V této

lemované nízkými plůtky z Buxus. Růže budou doplněny trvalkami okrasnými květem a

části se budou dále nacházet denivkové záhony (příloha č. 7), které budou uvozovat budovy C

travinami,

a D. Celý tento parter bude doplněn o sedací prvky – pacienti a návštěvy zde budou moci

viz

příloha

č.

6.

Vybraná

růže,

Krásná

Úslavanka,

byla

vyšlechtěna

v Československé republice v roce 1930. Není vyloučeno, že zde byla právě tehdy použita.

usednout a vychutnat si například kávu z místní kavárny.

Obr. č. 71 – Pohled na centrální část s růžovými záhony

39

Obr. č. 72 – Pohled k budově C přes záhonové výsadby

40

„Jabloňové pokojíčky“ V rámci meziprostorů u pavilonů A a B budou vytvořeny komorní prostory členěné pomocí

od sebe byly prostory odlišeny. V současnosti se zde nachází zanedbané travnaté plochy,

plůtků z Buxus. Vzniklé „pokojíčky“ budou obsahovat sedací prvky tak, aby si spolu pacienti

které jsou koseny nejvýše dvakrát ročně. U těch pavilonů, kde to bude možné, budou

mohli popovídat, ale aby měli také možnost si v klidu a tichosti posedět. Z laviček budou mít

„pokojíčky“ doplněny specifickou náplní. U dětského oddělení to bude například několik

pacienti výhled na rastr jabloní v trávníku. Zde budou přes letní období umístěna mobilní

herních prvků, u rehabilitačního oddělení cvičící stroje, před psychiatrickým oddělením bude

lehátka. Každý meziprostor mezi pavilony bude tvořen jiným druhem či kultivarem jabloně, aby

zachována volná plocha trávníku pro skupinové terapie.

Obr. č. 73 – Pohled na „jabloňový pokojíček“, v pozadí obnovený vodní prvek

41

Třešňová alej v pohledové ose Původně roztříštěná plocha neudržovaných trávníků s torzy ovocných dřevin bude spojena

bude pod třešněmi oseta luční květnatou směsí, která vytvoří příjemné zázemí k posezení.

v jeden kompaktní celek. V návaznosti na vstupy bude tato plocha členěna komunikacemi.

V blízké návaznosti na tuto plochu sídlí hematologická klinika, vyšší počet sedacích prvků

Vysázena zde bude alej z Prunus avium ´Plena´, která bude v zakončení osy akcentována

pacienti jistě využijí. Místo chodníku či dlážděných cest zde bude založen štěrkový pochozí

Quercus robur ´Concordia´. Tato dřevina byla v době vzniku areálu velmi populární. Plocha

trávník.

Obr. č. 74 – Pohledová osa mezi pavilony H a A

42

Obr. č. 75 – Axonometrické zobrazení pohledové osy mezi pavilony A a H a obnovovaného stromořadí Morus alba

43

Platanová promenáda Platanová alej je v současné dobře tvořena pouze jednou řadou stromů. Ty budou dosázeny a

Na křížení os bude vybudován vodní prvek. Bude se jednat o dva 5,5 metrů vysoké rámy,

vznikne tak alej poskytující příjemný stín. Pod platany budou vysazeny půdopokryvné trvalky,

které budou uvozovat budovu chirurgie. Z těchto rámů bude za příhodného počasí prýštit voda

ze kterých budou vystupovat vzrůstnější stínomilné druhy (viz příloha č. 8). V závěru této osy

a zlepšovat tak mikroklima. Středem aleje povede udržovaný trávník, komunikace bude

bylo navrženo její akcentování v point de vue dvěma jedinci červenolistého Fagus sylvatica

řešena formou MZK. Tyto cesty budou uvozeny symetricky umístěnými výsadbami Viburnum

´Riversii´.

opulus.

Ti

se

budou

nacházet

v záhonech

vyvýšených

o

sedací

výšku.

Obr. č. 76 - Platanová promenáda s vodním prvkem

44

Obr. č. 77 – Axonometrické zobrazení platanové promenády s trvalkovými podsadbami

45

Lískový hájek V části za klinikou chirurgie poblíž pavilonů s dětskou specializací bude založen lískový hájek

respektována dopadová vzdálenost. Cestní síť bude řešena formou MZK, což sice není povrch

ze 150 jedinců Corylus avellana ´Lambertova´, což je druh, který se zde původně nacházel.

primárně vhodný pro dětská hřiště, kritická pádová výška jednotlivých prvků ale nepřesáhne

Stávající dřeviny budou zachovány, odstraněny budou ty v nevyhovujícím stavu. Mezi

výšky 0,6 metrů. Z tohoto důvodu zde tedy podle normy en 1176 není nutné umisťovat jinak

lískovými keři se budou vlnit 2m široké pěšiny, které budou doplněny o lavičky a dětské herní

materiálově řešenou dopadovou zónu.

prvky přírodního charakteru. V místech her budou pěšiny rozšířeny až na 5 m, aby byla

.

Obr. č. 78 – Pohled do interiéru lískového hájku

46

Třešňový sad V rámci tohoto prostoru dojde v etapách k jeho vyčištění. Odstraněny budou přestárlé a

Sad bude také vybaven klasickým sedacím mobiliářem. Ve spodní části sadu pak bude

nevyhovující výsadby. Třešňový sad zde bude vysazen v plné šíři, použita bude Prunus avium

vytvořen travnatý amfiteátr, kde bude možné pořádat různé drobnější kulturní akce. Pohledová

´Troprichterova´, která se v areálu původně vyskytovala. Obnovena bude také cestní síť.

osa, která sadem vede, bude zakončena třemi jedinci Populus alba.

Vznikne zde klidné místo pod korunami třešní, kde budou umístěna lehátka.

Obr. č. 79 – Obnovovaný třešňový sad s navrhovaným amfiteátrem

47

Obr. č. 80 – Axonometrický pohled na centrální část, platanovou alej a sad

48

Obnova alejí a stromořadí V areálu se původně nacházelo několik stromořadí složených z ovocných dřevin. Vizuálně nejvíce patrné bylo stromořadí podél hlavní silnice. Obnovena bude hrušňová alej z Pyrus calleriana ´Chanticleer od gynekologické kliniky téměř k infekčnímu oddělení, kde na něj bude

Ano – původně býval areál Masarykových domovů zcela samostatný, nacházel se zde sad, zeleninová i zásobní zahrada, proto by bylo vhodné přistoupit i k obnově tímto směrem a využívat plodů ovocných dřevin například v kuchyni či v rámci různých psychiatrických terapií. Ne – v důsledku obnovy se počítá s vyšším tlakem na využívání areálu pacienty i

navazovat stromořadí tvořené Morus alba. U porodnice bude také obnoven hrušňový sad

návštěvníky, proto se autorka přiklonila k variantě s převažujícím využitím okrasných druhů

tvořený Pyrus communis ´Pastornice´

ovocných dřevin. Tato varianta byla zvolena proto, aby se předešlo eventuálnímu hromadění

Údolí potoka V západní části okolo Kunratického potoka je navrženo vybudování několika schodišť pro zpřístupnění krajinářsky pojatého údolí. Osoby upoutané na invalidní vozík mají zajištěn přístup buď ze strany od vodní nádrže, nebo po asfaltové silnici blíže gynekologické kliniky.

plodů pod korunami stromů a následným rozkladným procesům doprovázeným zvýšeným výskytem hmyzu. Vykácet nevyhovující jedince naráz nebo se zdržovat etapizacemi? Autorka se přiklání k postupnému odstraňování zeleně. Důležité je zachování alespoň

V části za rybníkem bude rekonstruována a rozšířena plocha sportoviště, počítá se s jejím

části její hmoty, která by v areálu vizuálně působila. V rámci první etapy navržených

otevřením širší veřejnosti.

pěstebních opatření dojde tedy pouze k odstranění nejvíce havarijních jedinců. Další méně

Solária V duchu původního návrhu se nesla obnova prostoru pod třešňovým sadem. Zde je navrženo obnovit kruhové vodní prvky, které dříve fungovaly v parných dnech jako mlžidla. Okolo nich by se nacházela dlážděná plocha s regulovatelnými plachtami poskytujícími stín a lehátky,

akutní dřeviny budou řešeny později. S každým kácením je ale nutné seznámit veřejnost a ujasnit si navzájem priority a cíle, aby nedocházelo k nedorozuměním. Mufloní otázka – ponechat či ne? Ano – z hlediska terapeutického přínosu jsou mufloni zajisté vnímáni jako příjemné

které by mohli využívat nejen pacienti přilehlého plicního oddělení. V zatravněné části bude

zpestření, pacienti se nenudí, odvedou svou pozornost od nepříjemných myšlenek. Navíc už

vysazen Aesculus x carnea ´Briotii´.

má většina obyvatel z blízkého i vzdálenějšího okolí nemocnici s tímto fenoménem neodmyslitelně spjatou.

7. Diskuze

Ne – na straně druhé, kam se kloní i autorka, se jedná o nekorigovatelný prvek, který

Autorka se v průběhu řešení diplomové práce potýkala s nedostatkem odborné

s sebou přináší řadu negativních skutečností. Stádo někdy až sedmdesáti kusů vytváří

literatury zaměřené na navrhování zeleně v rámci areálu zdravotnických zařízení. Troufá si

neúnosný tlak na zeleň, navíc se po celém areálu nemocnice vrství hromádky jejich trusu, což

tvrdit, že v našich podmínkách neexistuje žádný materiál, který by o tomto tématu detailněji

rozhodně není hygienické. Berani se také někdy rozhodnou blokovat dopravu, což už tak

pojednávala. Situace v zahraničí je o poznání lepší, otázce zeleně v nemocnicích a jiných

nebezpečnou dopravní situaci nezlepšuje. Zaznamenány byly i útoky muflonů na pacienty.

zdravotnických zařízeních se věnuje poměrně dost prostředků.

Řešení je v tomto případě nasnadě – ze strany Kunratického potoka plánuje nemocnice

V rámci zpracovávání návrhové části vyvstávaly průběžné různé otázky, na které by bylo dobré si odpovědět. Jak přistupovat k obnově z hlediska sortimentu? Zachovat původní produkční funkci nebo používat pouze druhy okrasné?

opravit odcizené a poničené oplocení. Dřeviny jako alergeny Tato otázka je diskutabilní - nejedná se o areál plicní léčebny, práce řeší obnovu komplexu nemocnice s více obory. Musely by se vykácet všechny stromy, protože každý může na určitého člověka působit jako alergen. Je pravda, že bylo použito druhu Corylus, který se řadí mezi velmi alergenní, je ale situován v dostatečné vzdálenosti od plicních oddělení, navíc

49

po převládajícím směru větru, mělo by tedy dojít k odnosu pylu směrem do lesa a pacienti by

mezi sítěmi a kořenovým prostorem stromu řešen pomocí kořenové bariéry. Jednalo by se

tak neměli být zatíženi více, než jsou dosud.

například o netkanou textilií Plantex® RaciBloc Pro či ROOTCONTROL, která růst kořenů

Kolize inženýrských sítí se stromy - stromy budou vysazovány od inženýrských sítí v předepsané vzdálenosti. Tam, kde tyto vzdálenosti nebude možné dodržet, bude prostor

usměrní požadovaným směrem. Ve většině míst návrhu výsadeb ke kolizi s inženýrskými sítěmi nedochází, výsadby jsou plánovány do míst, kde vegetace již někdy bývala. V případě menších střetů bude situace řešena pomocí zmiňované textilie. V případě větších kolizí – například třešňová alej mezi pavilony A a pavilonem H - bude muset dojít při realizaci návrhu také k překládce sítí, v tomto případě do středu parteru. Obdobná situace vyvstává v případě „ pokojíčků“. Zde bude muset dojít ke změně povrchů, během těchto prací také dojde k překládce. K přeložení sítí bude muset dojít také v prostoru platanové aleje. Část blíže k pavilonům G1 a G2 je totiž aktuálně umístěna na vedení elektrických sítí. Kanalizace a vodovod jsou ve špatném provozním stavu, kanalizace od doby svého vzniku neprošla rekonstrukcí. Tohoto stavu by bylo dobré využít a v rámci rekonstrukcí provést případné přeložení sítí nutné k realizaci vegetačních úprav.

8. Závěr Jak bylo v teoretické části zjištěno, nemocniční zeleni soudobá společnost příliš pozornosti nevěnuje. Lepší je situace v různých léčebných zařízeních typu plicní léčebny či sanatoria, kde je pobyt v zeleni přímou součástí léčby. Nejlépe byla hodnocena zeleň lázeňských zařízení, i když i zde by se jistě našly výjimky. Co se týká Thomayerovy nemocnice, jedná se o areál s bohatou historií a velkým přírodním potenciálem. Současný stav nemocnice sice není optimální, ale za předpokladu vynaložení jistého úsilí zde může vzniknout velmi přívětivé prostředí jak pro pacienty, tak pro personál. V rámci diplomové práce byly naplněny všechny cíle. Bylo vypracováno třídění nemocničních areálů a jejich zeleně, detailněji byly rozebrány referenční příklady funkcionalistických areálů nemocnic. Vytvořen byl návrh na obnovu Thomayerovy nemocnice, který vychází ze závěrů vypracovaných analýz.

50 Obrázek č. 81

9. Souhrn, Klíčová slova

10.

Thomayerova nemocnice, Masarykovy domovy, funkcionalismus, zahrady zdraví

BAKALA D. J., NOVÁK, I. A., RYBKA J, PŘEHNAL J, CALÁBEK O, HUNÁK I,

Práce se zabývá tříděním zdravotnických zařízení a jejich zahrad, podrobněji se věnuje areálům funkcionalistických nemocnic, vymezuje také principy navrhování těchto zahrad.

Použitá literatura a zdroje

HEJTMÁNKOVÁ M., MORAVCOVÁ M., GRÖSCHLOVÁ O. 2002. Baťova nemocnice ve Zlíně 1927 - 2002. Baťova krajská nemocnice. Zlín.

V rámci návrhové části byl proveden rozbor řešeného objektu - Thomayerovy nemocnice, dále

BELKOVOVÁ, A. Bedřich Rozehnal – Dětská nemocnice v Brně -Černých Polích. Brno, 2010.

byla zpracována studie jeho obnovy. Navržen byl také plán péče pro vybrané dřeviny.

Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Seminář dějin umění. Vedoucí práce Mgr. Ondřej Jakubec.

9. Abstract, Key words Thesis deals with the classification of medical devices and their gardens, it is focused

BULÍŘ, P. Pěstební opatření v zahradní a krajinářské tvorbě (osnova k přednáškám), Zpracováno pro předmět ZZII a ARBM, 2013

on areas of functionalist hospitals. It also defines the principles of designing these gardens. In the practical part of thesis the Thomayer hospital was analyzed and further was made a study of its recovery. The plan of care for secelted species was also proposed.

FRANĚK, M. Sociální hodnot: aneb vliv zeleně na chování člověka. In: NĚMCOVÁ. Funkce zeleně ve městě: aneb "o hodnotách, jež se jen zřídka berou vážně". 1. vyd. Brno: Veřejná zeleň města Brna, 2003, s. 21-23. HAUBENHOFER, D. et al. Zahradní terapie: teorie - věda - praxe. Brno: Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, 2013. 247 s. ISBN 978-80-87604-45-8. HURYCH, V. Tvorba zeleně: sadovnictví - krajinářství. 1. vyd. Mělník: Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola ve spolupráci s Grada Publishing, 2011, 303 s. ISBN 978-80-247-3605-1. JIRÁNEK, T., LEHMANN M.. Centrální lázeňská park v Poděbradech. Zahrada - park krajina. Praha: Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, 2008, 3/4 KAJLÍK, V. a kol. České lázně a lázeňství. Praha: MMR ČR, 2007. 218 s. ISBN 978-80-2399330-1. KONEČNÝ, R. et al. Plicní sanatorium v Jablunkově. Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd, 2013. 219 s. ISBN 978-80-86166-36-0. KOČKA, M. Prameny živé vody: (Vincenz Priessnitz). 4., upr. vyd. Štíty: Veduta, 2008. 233 s. ISBN 978-80-86438-22-1. KOPECKÁ, K. František Čermák – Gustav Paul. Zdravotnické stavby 30.–60. let. Praha, 2013. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filosofická fakulta, Ústav dějin umění. Vedoucí práce PhDr. Richard Biegel, Ph.D.

51

MARCUS, C. C., BARNES, M. 1995. Gardens in the healthcare facilities: uses, therapeutic benefits, and design recommendations. Berkeley, Calif.: University of California. ISBN 09-6389382-3 MARŠÁLEK, J. Jablunkovské arboretum: unikátní parková sbírka dřevin beskydského plicního ústavu. Frýdek-Místek: Okresní vlastivědné muzeum, 1988. 60 s. Průvodce. Velká řada; č. 9.

Zákony a zákonná ustanovení: Vyhláška č. 242/1991 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi Vyhláška č. 267/2012 Sb. o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost

MIKOLÁŠKOVÁ, S. Vznik a historický vývoj rehabilitačního ústavu Kladruby. Plzeň, 2012. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni, Pedagogická fakulta, katedra historie. Vedoucí práce PhDr. Jiří Stočes, Ph.D. OTRUBA, I. Zahradně architektonická tvorba – Význačné zahradní a parkové celky, MZLU 2000 Brno ISBN 80-7157-461-9 Archiv Mendelovy univerzity v Brně, fond Diplomové práce, SEVEROVÁ, R. Kompoziční účinek zeleně a její psychologický účinek v léčebném procesu, Brno 1982, Diplomová práce,

Internetové zdroje: 85. výročí otevření Masarykových domovů. MÁŠOVÁ, H. a L. BÍLA. Thomayerova nemocnice [online].2013 [cit. 2015-04-016]. Dostupné z: http://www.ftn.cz/fileadmin/ftn/O_nemocnici/Dokumenty/85_vyroci_Masarykovych_domovu.pdf ARCHITEKTURA: Architekt Bedřich Rozehnal. 2010. LUKEŠ, Z. Neviditelný pes [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://neviditelnypes.lidovky.cz/tiskni.aspx?r=p_architekt

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Dětská nemocnice v Brně. 2010. DIVINA, M. Archiweb [online]. [cit. 2015-05-07]. Dostupné z:

ŠIMEK, P. Vyhodnocení dendrologického potenciálu objektu. Lednice: ZF Mendelovy

http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=&action=show&id=2537

univerzity, 2010-11. ŠEVČÍK, O., BENEŠ, O. Architektura 60. let: "zlatá šedesátá léta" v české architektuře 20. století. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 502 s. ISBN 978-80-247-1372-4. Archiv Mendelovy univerzity v Brně, fond Diplomové práce, ŠTUDENT, V. Sadovnická úprava nemocničních zahrad, Brno, 1983. Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. Vyd. 1. Praha: Diderot, 1999, sedmý svazek, ISBN 80-902555-9-0 ULRICH, R. 1984. View through a window may influence recovery from surgery. Science. 224(4647): 420-421. DOI: 10.1126/science.6143402. ZENKL, P. Masarykovy domovy: Sociální ústavy hlavního města Prahy, Praha-Krč. Praha : [nákl. vl., mezi 1929 a 1949]. 1 sv. (nestr.)

Co je hospic. In: Umírání [online]. © 2015 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://www.umirani.cz/co-je-hospic.html ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA. Geologická mapa 1:50 000 [online]. © 2014 [cit. 2015-0417]. Dostupné z: http://mapy.geology.cz/geocr_50/ Historie a současnost Kojeneckého ústavu s dětským domovem při Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze 4 - Krči: 80 let. 2002. Thomayerova nemocnice [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.ftn.cz/fileadmin/ftn/Kliniky/Kojenecky_ustav/Dokumenty/brozura_KU_01.pdf Historie a současnost lázeňství. 2010. Lázně Poděbrady [online]. [cit. 2015-05-02]. Dostupné z: http://www.lazne-podebrady.cz/o-spolecnosti/hisotrie-a-soucasnost-lazenstvi/ Historie nemocnice. TICHÝ, Josef. Psychiatrická nemocnice Bohnice [online]. 2011 [cit. 201504-25]. Dostupné z:http://www.bohnice.cz/zakladni-informace/historie-nemocnice/ Historie. Rehabilitační ústav Kladruby [online]. 2004 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.earch.cz/cs/uzsi-soutez-na-okresni-nemocnici-v-hradci-kralove-roku-1925 Kojenecký ústav - instituce. SOUKUPOVÁ, Irena.Vademecum zdraví [online].2009 [cit. 2015-

52

05-02]. Dostupné z: http://vademecum-zdravi.cz/kojenecky-ustav-%E2%80%93-instituce/

PrirUbytDo=29.04.2015&Limit=25

Klinika na Košíku: léčebna dlouhodobě nemocných. [online]. © 2010 [cit. 2015-04-25].

Plán péče o PP Údolí Kunratického potoka 2010-2019, 2012 [cit. 2015-02-11]. Dostupné z:

Dostupné z:http://www.klinikanakosiku.cz

http://envis.praha-

Kryoterapie a přírodní klimatoterapie. ZÝKOVÁ, Kamila. In: Moodle - Institutu Klinické a Experimentální Medicíny [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.dlouhovekostbezleku.cz/mod/forum/discuss.php?d=172 Lázně Poděbrady. 2015. Zlatý pruh Polabí, o.p.s. [online]. [cit. 2015-05-02]. Dostupné z: http://www.polabi.com/o-polabi/turisticke-informacni-centrum-podebrady/o-podebradech1/lazne-podebrady Léčebna obecně. Vševěd.cz [online]. © 2005-2011 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z:http://encyklopedie.vseved.cz/l%C3%A9%C4%8Debna+obecn%C4%9B Léčebny tuberkulózy a respiračních nemocí. MALEČKOVÁ, Romana. In: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR[online]. 24. 10. 2007 [cit. 2015-03-04]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/rychle-informace/lecebny-tuberkulozy-respiracnich-nemoci MapoMat [online]. © 2012 [cit. 2015-02-11]. Dostupné z: http://mapy.nature.cz/ Nemocnice Bohunice, Jihlavská 20. Fakultní nemocnice Brno [online]. © 2015 [cit. 2015-04221]. Dostupné z:http://www.fnbrno.cz/nemocnice-bohunice-jihlavska-20/k274 Nemocnice v bunkru? V Praze jich je několik. In: Vitalia [online]. 27. 11. 2011 [cit. 2015-0422]. Dostupné z:http://www.vitalia.cz/clanky/nemocnice-v-bunkru-v-praze-jich-je-nekolik/ Nemovité památky. Monumnet [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=148102&oNazSidOb=jablunkov&Uz=B&Prir UbytOd=03.05.1958&PrirUbytDo=02.05.2015&Limit=25

mesto.cz/planypece_ozchu/PP_UdoliKunratPotoka_2010_2019/PlanPece_PP_%C3%9Adol% C3%AD_Kunrat_potoka_2010_2019.pdf Provizorní baráková nemocnice - FN Motol. FN Motol [online]. © 2012 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z:http://www.fnmotol.cz/o-nas/historie-a-soucasnost/provizorni-barakovanemocnice/ Psychiatrická léčebna Bohnice (Psychiatrické centrum Praha). Atlas Česka [online]. © 2007 2015 [cit. 2015-05-02]. Dostupné z: http://www.atlasceska.cz/praha/psychiatricka-lecebnabohnice-psychiatricke-centrum-praha/ Sanatorium Jablunkov. Z historie [online]. © 2007 [cit. 2015-04-23]. Dostupné z: http://www.sanatorium-jablunkov.cz/historie.php Sanatorium. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2015, 30. 4. 2015 [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Sanatorium Sanatorium dr. Šimsy. SEČKÁŘ, A. Stará Krč [online].2014 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.krc-historie.cz/index.php?page=gallery&gid=8 Užší soutěž na okresní nemocnici v Hradci Králové roku 1925. EARCH. [online]. 19. Listopad 2008 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.earch.cz/cs/uzsi-soutez-na-okresni-nemocniciv-hradci-kralove-roku-1925 Vývoj pražské samosprávy. FEJTOVÁ, Olga. In: Archiv hlavního města Prahy [online]. [cit. 2015-03-04]. Dostupné z:

Nemovité památky. Monumnet [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z:

http://www.ahmp.cz/index.html?mid=46&wstyle=0&page=page/docs/vyvoj-prazske-

http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=152683&oNazSidOb=bohnice&Uz=B&PrirU

samospravy-II-F.html

bytOd=03.05.1958&PrirUbytDo=02.05.2015&Limit=25 Nemovité památky. Monumnet [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&CiRejst=48234/7-7549 Nemovité památky. Monumnet [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=152332&Uz=B&PrirUbytOd=03.05.1958&

Význam zeleně pro člověka. K-DEN Dendrologie. 2012. http://is.mendelu.cz/ [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/index.pl?cast=71330;fit_window=1%20elearningov%C3%A1%20podpora%20v%20r%C3%A1mci%20p%C5%99edm%C4%9Btu%20 KDEN%20Dendrologie,%20%C3%BAstav%20%C5%A1lecht%C4%9Bn%C3%AD%20a%20mn o%C5%BEen%C3%AD%20zahradnick%C3%BDch%20rostlin,%20Mendelu%20v%20Brn%C

53

Obr. č. 16 – Jeden z prvních pramenů, 1918 (dostupnné z: http://www.polabi.com/o-

4%9B

polabi/turisticke-informacni-centrum-podebrady/o-podebradech-1/lazne-podebrady/ Obr. č. 17 – Pohled do parku, (Kudrna, 2009) Obr. č. 18 – Nová kolonáda, (Kudrna, 2009) Ústní sdělení:

Obr. č. 19 – Budova ozdravovny, (dostupné z:

Mgr. Libuše Pešlová, samostatný odborný referent OIK TN

https://www.facebook.com/ozdravovna/photos/pb.94621139370.2207520000.1430908955./10153113952309371/?type=1&theater)

11.

Seznam vyobrazení a tabulek

Obr. č. 1 – Baráková nemocnice, (KOPECKÁ, 2013) Obr. č. 2 - Částečně realizovaný projekt nemocnice, R. Podzemný, A. Tenzer, (KOPECKÁ, 2013) Obr. č. 3 – Vstupní partie areálu, (autorka, 2013) Obr. č. 4 – Letecký snímek nemocnice, (dostupné z: http://www.fnmotol.cz/public/galleries/4/3544/img_4893.jpg?6af3e1d3a247b8072b007caa3e42 51b7 Obr. č. 5 – Prostor zahrady, (dostupné z:http://www.klinikanakosiku.cz/images/photo/81.jpg) Obr. č. 6 – Terapie v přírodě, (dostupné z:http://www.klinikanakosiku.cz/images/photo/83.jpg) Obr. č. 7 – Budované pinetum, (dostupné z: http://www.fotohistorie.cz/Moravskoslezsky/Frydek-Mistek/Jablunkov/Jablunkov_sanatorium/Default.aspx) Obr. č. 8 – Hlavní vstup do sanatoria, (dostupné z:www.aukce-pohlednic.cz) Obr. č. 9 – Nově obnovená parková plocha, (dostupné z:www.sanatorium-jablunkov.cz) Obr. č. 10 – Partie z arboreta, (Lechotová, 2012) Obr. č. 11- Areál v roce 1911 bez dominanty kostela, (dostupné z: http://www.fotohistorie.cz/Praha/Praha_-_ostatni/Bohnice_/Default.aspx) Obr. č. 12 – Kostel sv. Václava, (autorka, 2013) Obr. č. 13 – Budova ústavu se zahradní úpravou, (dostupné z: http://www.aukcepohlednic.com/foto/produkty/1414130658_00001000300020001000200010001000500010004 00010004000100030006000500010221.jpg) Obr. č. 14 – Nová vozíčkářská stezka, (dostupné z: http://rehabilitace.cz/czech/index.php?mact=Gallery,m6e73e,default,1&m6e73edir=turisticka& m6e73ereturnid=111&page=111) Obr. č. 15 - Pohled na park, přibližně 1940, (dostupné z: http://www.fotohistorie.cz/Stredocesky/Nymburk/Podebrady/Podebrady__kolonada/Default.aspx)

Obr. č. 20 – Podzimní scenérie z hřiště ozdravovny, (Kraus, 2012) Obr. č. 21 – pohled na hlavní budovu sanatoria, (dostupné z : http://www.krchistorie.cz/index.php?page=gallery&iid=595#gallery) Obr. č. 22 – Situace sanatoria, (dostupné z: http://www.krchistorie.cz/index.php?page=gallery&iid=766#gallery) Obr. č. 23 – Hlavní budova s parterem , (autorka, 2012) Obr. č. 24 - Pohled do zahrady, (dostupné z: http://img.ihned.cz/attachment.php/780/55957780/DaRxIlu3J7jUQpvsN2wiC0nzym9dkOHq/17 3-05-otvRestit-1.jpg) Obr. č. 25 – Schéma zástavby, (BAKALA,2002) Obr. č. 26 – Celkový pohled na nemocnici, (dostupné z: http://www.staryzlin.cz/batovanemocnice-exteriery.php) Obr. č. 27 – Malokorunné javory mezi pavilony, (dostupné z: http://www.staryzlin.cz/batovanemocnice-exteriery.php) Obr. č. 28 – Současný stav, (dostupné z: http://www.kntb.cz/fotografie-z-vystavy---historie-asoucastnost-zlinske-batovy-nemocnice-2007) Obr. č. 29 – Adámkův návrh nemocnice, (dostupné z: http://www.earch.cz/cs/uzsi-soutez-naokresni-nemocnici-v-hradci-kralove-roku-1925) Obr. č. 30 – Formální parter nemocnice v roce 1936, (dostupné z: http://www.fotohistorie.cz/Kralovehradecky/Hradec_Kralove/Hradec_Kralove/Hradec_Kralove_ -_nemocnic/Default.aspx) Obr. č. 31 – Sakury podél parteru, (dostupné z: https://www.fnhk.cz/temp/photo_small_zoom_830.jpg) Obr. č. 32 – Současná podoba parteru, (Valenta, 2011) Obr. č. 33 – Budovy bohunického chorobince, (dostupné z: www.severka.org/stezky/bohunice_fotky.htm) Obr. č. 34 – Výřez Jančova plánu velkého Brna, 1937,(dostupné z: http://www.bam.brno.cz/objekt/c179-socialni-ustav?filter=code)

54

Obr. č. 35 – Spojovací kolonáda mezi pavilony, (Mario, 2011)

Obr. č. 64 – Mapa dopravy, (autorka, 2015)

Obr. č. 36 – Herní prvek v terapeutické zahradě, (dostupné z:

Obr. č. 65 – Mapa provozu, (autorka, 2015)

http://nd06.jxs.cz/061/601/4d336ff42c_95005447_o2.jpg)

Obr. č. 66 – Graf věkových stadií, (autorka, 2015)

Obr. č. 37 – Pohled od východu, 1949, (dostupné z:

Obr. č. 67 – Graf zdravotního stavu, (autorka, 2015)

http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=&action=show&id=2537)

Obr. č. 68 – Graf sadovnické hodnoty, (autorka, 2015)

Obr. č. 38 – Dětská nemocnice v Brně, (dostupné z:

Obr. č. 69 – Problémová mapa, (autorka, 2015)

http://www.fnbrno.cz/data/images/thumb/46_2b9e5e4fbd.jpg?1325074693)

Obr. č. 70 – Návrh nové dopravní situace, (autorka, 2015)

Obr. č. 39 – Mapa širších vztahů, (autorka, 2015)

Obr. č. 71 – Pohled na centrální část s růžovými záhony, (autorka, 2015)

Obr. č. 40 – Pohled na nemocnici z úbočí Kunratického lesa, (http://www.krc-

Obr. č. 72 – Pohled k budově C přes záhonové výsadby, (autorka, 2015)

historie.cz/index.php?page=gallery&iid=612#gallery)

Obr. č. 73 – Pohled na „jabloňový pokojíček“, v pozadí obnovený vodní prvek, (autorka, 2015)

Obr. č. 41 – Vstupní brána do objektu, (archiv Lékořice, z.s.)

Obr. č. 74 – Pohledová osa mezi pavilony H a A, (autorka, 2015)

Obr. č. 42 – Administrativní budova areálu, (archiv Lékořice, z.s.)

Obr. č. 75 – Axonometrické zobrazení pohledové osy mezi pavilony A a H, (autorka, 2015)

Obr. č. 43 – Centrální formální část, (archiv Lékořice, z.s.)

Obr. č. 76 - Platanová promenáda s vodním prvkem, (autorka, 2015)

Obr. č. 44 – Sloupoví okolo centrální části, (dostupné z: http://www.krc-

Obr. č. 77 – Axonometrické zobrazení platanové promenády s trvalkovými podsadbami,

historie.cz/index.php?page=gallery&iid=636#gallery)

(autorka, 2015)

Obr. č. 45 – Dětské brouzdaliště s mlžidlem, (archiv Lékořice, z. s.)

Obr. č. 78 – Pohled do interiéru lískového hájku, (autorka, 2015)

Obr. č. 46 – Děti na hřišti, (archiv Lékořice, z. s.)

Obr. č. 79 – Obnovovaný třešňový sad s navrhovaným amfiteátrem, (autorka, 2015)

Obr. č. 47 – Zahrádka pana ředitele, (archiv Lékořice, z. s.)

Obr. č. 80 – Axonometrický pohled na centrální část, platanovou alej a sad, (autorka, 2015)

Obr. č. 48 – Zelinářská zahrada, (archiv Lékořice, z. s.)

Obr. č. 81 – Střet plánovaných výsadeb s inženýrskými sítěmi, (autorka, 2015)

Obr. č. 49 – Letecký snímek z roku 1935, (dostupné z: http://mpp.praha.eu/OrtofotoArchiv/) Obr. č. 50 – Letecký snímek z roku 1975, (dostupné z: http://mpp.praha.eu/OrtofotoArchiv/) Obr. č. 51 – Letecký snímek z roku 1996, (dostupné z: http://mpp.praha.eu/OrtofotoArchiv/) Obr. č. 52 – Osazovací plán Masarykových domovů od Ing. Bohumíra Kozáka, (IPR Praha, inv. č. SRK001569)

Tabulka č. 1 - Zastoupení taxonů Tabulka č. 2 - Procentické zhodnocení dendrologické potenciálu Tabulka č. 3 – Zhodnocení dendrologického potenciálu, vyjádřeno v kusech

Obr. č. 53 – Ovocné výsadby mezi pavilony A a H, (archiv Lékořice, z. s.) Obr. č. 54 – Osa na nynější chirurgický pavilon, (archiv Lékořice, z. s.)

12.

Seznam příloh

Obr. č. 55 – Stav zeleně mezi pavilony, (autorka, 2014)

1. Dendrologický průzkum – tabelární část, včetně navržených pěstebních opatření

Obr. č. 56 – Parter s magnoliemi u hlavního vjezdu, (autorka, 2014)

2. Mapa inventarizace dřevin

Obr. č. 57 – Centrální část s výhledem na Kunratický les, (autorka, 2014)

3. Plán kácení

Obr. č. 58 – Pohled přes pavilony A, (autorka, 2015)

4. Plán výsadeb

Obr. č. 59 – Horní část třešňového sadu, (autorka, 2015)

5. Situace, řezy

Obr. č. 60 – Třešňový sad, (autorka, 2014)

6. Osazovací plán – Růžový záhon

Obr. č. 61 – Mapa funkčního uspořádání areálu, (autorka, 2015)

7. Osazovací plán – Denivkový záhon

Obr. č. 62 – Mapa funkčního členění ploch zeleně, (autorka, 2015)

8. Osazovací plán – Trvalkový záhon do stínu

Obr. č. 63 – Mapa kompozičních vazeb, (autorka, 2015)

55