Focke-Wulf Fw 190F-8 84111
eduard EDITION
1:48
INTRO When, in 1941, Luftwaffe units began to receive the Fw 190A, it was already apparent that the aircraft in question could be multi-talented. Robust construction and a powerful engine allowed for the use of a wide range of weaponry, not only imbedded in the wings, but also carried under a variety of hardpoints. One of the main variants to be extrapolated from the Fw 190 was a fighter-bomber version designed for the direct support of ground forces. The main precision bomber of the Luftwaffe, the Ju 87 Stuka, a recognized symbol of Blitzkrieg mentality, was becoming evidently obsolete in terms of the increasingly defensive posture forced upon the Luftwaffe. The new requirement called for an aircraft capable of delivering ordinance as well as simultaneously being able to protect itself in the event of combat with opposing fighters. The development of a fully capable fighter-bomber variant of the Fw 190 was not a simple, linear one. Effectively, the lineage can be traced back to the U-1 and U-3 arrangements on the Fw 190A-4, in 1942. Changes from the straight fighter included the removal of the outboard wing guns and the addition of an underfuselage ETC 501 rack for the carriage of 250 kg or 500kg bombs. The cockpit, engine and fuel tanks were armored as to provide protection from underneath. Series production of the type with these modifications was undertaken, but initially only as conversions from standard As. These aircraft were temporarily known as ‘Schlachtflugzeug 1’ , and became the Fw 190F-1. As the Fw 190A line evolved, there was a parallel development of the Fw 190F-2 (A-5/U3), F-3 (from the A-5 and A-6), F-8 (the A-8) and the F-9 (A-9). The Fw 190F-8, in service from 1944, was the most widely used version of the type. The main differentiating features from previous types included the use of a propeller with a smaller diameter, and an increase in the fuselage mounted MG 17 7.92mm guns to 13mm MG 131s. The wing root cannon made up of two MG 151/20E weapons remained unchanged.. Also unchanged was the use of the BMW801D-2 engine. A strengthened wing also became a standard feature on the F-8, first used on the Fw 190A-6, and also, by association, the F-3, and was capable of carrying racks for 50kg bombs. The strengthened wing and a quartet of ETC 50 or ETC 71 racks enabled the carriage of 50kg or 70kg bombs respectively. Variations were rounded out with the possibility of mounting ETC 503 racks, enabling the use of 250kg bombs under each wing. The mounting Soviet offensive and the opening of the western front presented the Lufwaffe with the need to address certain issues. A huge amount of armored ground units and equipment, along with the inability to deal with them from the air, paved the way for the development of some radical weapons. All manner of cannon armament and combinations tried on the Ju 87, Hs 129 and Fw 190F proved disappointing in one way or another, notably against more heavily armored targets. Working off of experience gained with unguided air-air weapons used against formations of heavy bombers, air-ground derivatives were developed known as Panzerschreck 1 and 2, and Panzerblitz 1 and 2. Both types were used in conjunction with special racks under the wings, with the Panzerschreck (Ps) being fired from tube launchers in fours or in bundles, mounted under standard wing hardpoints. Panzerschreck shells were composed of a grenade for handheld anti-tank weapons electrically firing an 88mm round at a velocity of 130m/s (Ps 1) and 240m/s (Ps 2). Panzerblitz was a more viable solution to the problem and these electrically fired off anti-tank grenades from a semi-circular rack mounted at hardpoint positions under each wing. The Fw 190F-8 typically carried a maximum of eight Pb 1 rockets (80mm calibre) or Pb 2 (130mm calibre) at velocities of up to 374 m/s. Combat use of the new weapon systems came about at the end of 1944, beginning of 1945, when they were allocated to Staffels SG 1, 3, 4, 9, 10, 77 and 151. Some of these units ultimately never used them. The first combat use of the Panzerblitz is known to be at the beginning of 1945 during Operation Bodenplatte. Through the winter and spring of 1945, use of these weapons was sporadic due to logistic problems that hampered supply. The last use of Pazerschreck and Panzerblitz documented was in the spring of 1945, in the Luftwaffe’s attempt to halt the Allied drive to Berlin and into the Czech lands. Many Schlachtgeschwadern with Fw 190F-8s, ended their service careers abandoned on Czech airfields, and examples of these weapons were discovered after the war. Fw 190F-8s were also utilized in other projects, such as potential use as torpedo carriers and mother aircraft for ‘Pucke-Pack’ with the Ju 88, better known as the Mistel. At the very end of the war, Fw 190F-8s were also considered for a rather desperate move, a type of ground target ‘Rammjäger’ to have been deployed as Kommando Bienenstock. Fortunately, Fw 190F-8s did not serve such purposes.
ÚVODEM Když se v roce 1941 zaèaly ke stíhacím útvarùm Luftwaffe dostávat první Fw 190A, bylo již jasné, že jde o letoun s mnohostranným použitím. Mohutná konstrukce a motorická síla tohoto stroje totiž umožòovala použití široké škály zbraní a to jak zabudováním do køídla, tak v nejrùznìjších podvìsech. Jednou z hlavních variant které postupným vývojem Fw 190A vznikly, byla bitevní èi stíhací-bombardovací, urèená zejména k pøímé podpoøe pozemních vojsk. Hlavní bitevník Luftwaffe pro pøesné bombardování, Ju 87 Stuka, jeden ze symbolù Blitzkriegu i Bitvy o Británii, zaèal pomalu zastarávat a nestaèil na zmìnu defenzivního postavení Luftwaffe v Evropì. Náhrada mìla být schopna nejen nést pumy a útoèit palubními zbranìmi, ale také dokázat se efektivnì bránit pøípadným útokùm stíhaèù protivníka. Cesta Fw 190 k plnì stíhací-bombardovací variantì nebyla pøímoèará. Za efektivní poèátky lze považovat tovární úpravy U-1 a U-3 pro Fw 190A-4 v roce 1942. Zmìna oproti stíhacím verzím spoèívala zejména v odstranìní vnìjších køídelních kanónù a namontování trupového závìsníku ETC 501 pro 250kg èi 500kg pumu. Pøibylo pancéøování motoru, nádrží a pilotního prostoru tak, aby byl letoun lépe chránìn zespod. V této podobì zaèala i sériová výroba nového bitevníku (prozatím však sestávající pouze z úprav stíhací verze A), který po krátce používaném oznaèení „Schlachtflugzeug 1“ byl dále znám jako Fw 190F-1. Tak, jak se vyvíjela základní stíhací øada Fw 190A, paralelnì s ní vznikaly i bitevní varianty Fw 190F-2 (A-5/U3), F-3 (z A-5 a A-6), F-8 (A-8) a F-9 (A-9). Fw 190F-8, nasazený od roku 1944, se stal nejrozšíøenìjší bitevní variantou tohoto typu. Nejzákladnìjšími rozdíly proti pøedchozím variantám bylo použití vrtule o menším prùmìru a nahrazení trupových kulometù MG 17 ráže 7.92 mm za MG 131 ráže 13 mm. Kanónová výzbroj zùstávala z døívìjších variant ve složení dvou MG 151/20E v koøenech køídla. Také pohonná jednotka BMW 801D-2 byla používána již døíve. Standardem se u F-8 stalo zesílené køídlo, prvnì použité u Fw 190A-6 a tedy i F-3, schopné nést køídelní závìsníky pro pumy 50 kg. Zesílená køídla a ètveøice závìsníkù ETC 50 nebo ETC 71 umožòovala nést pod køídly pumy 50 kg, respektive 70 kg. Variabilitu doplòovaly i køídelní závìsníky ETC 503 umožòující nést pod každou polovinou køídla jednu 250 kg pumu. Nástup sovìtské ofenzivy a otevøení západní fronty Spojenci nutil Luftwaffe postavit se také tomuto problému. Velké množství pancéøované pozemní techniky a neexistence úèinné letecké zbranì pro její nièení nutily k vytváøení nových, mnohdy velmi fantaskních zbraní. Všemožné kanónové úpravy pro Ju 87, Hs 129 a Fw 190F se ukázaly jako neúèinné, zejména proti silnìjším pancéøovým plátùm. Pøi využití zkušeností s neøízenými raketami vzduch-vzduch, používanými proti formacím spojeneckých bombardérù, byly vyvinuty rakety vzduch – zemì oznaèované jako Panzerschreck 1 a 2 a Panzerblitz 1 a 2. Oba typy raket byly neseny ve speciálních závìsnících pod køídly, u raket Panzerschreck (Ps) to bylo trubkovité vypouštìcí zaøízení, sestavené do ètveøic èi hroznù, zavìšené na standardních køídelních závìsnících. Samotné Panzerschrecky sestávaly z granátu do ruèní protitankového zbranì a elektricky odpalované rakety ráže 88 mm, s rychlostí 130 m/s (Ps 1), èi 240m/s (Ps 2). Vìtší význam mìly zajisté rakety Panzerblitz (Pb) které se skládaly z protitankového granátu a elektricky odpalované rakety. Byly vypouštìny z roštù, umístìných na závìsných bodech pod køídly. Fw 190F-8 obvykle nosily max. 8 raket Pb1 (ráže 80 mm) nebo Pb 2 (ráže 130mm) s rychlostí až 374 m/s. Bojového použití se nové zbranì doèkaly na pøelomu let 1944 a 1945, kdy jimi byly postupnì vyzbrojovány vybrané Staffel SG 1, 3, 4, 9, 10, 77 a 151. Nìkteré z tìchto jednotek je však nakonec nikdy nevyužily. První bojové použití Panzerblitzù je známo ze zaèátku roku 1945, kdy je použila SG 4 bìhem operace Bodenplatte. Rakety byly sporadicky používány bìhem zimy a jara 1945, kdy problematické dopravní podmínky neumožòovaly zásobovat jednotky speciálními zbranìmi. Poslední použití raket Panzerschreck a Panzerblitz je zaznamenáno na jaøe 1945 pøi snaze Luftwaffe zpomalit postup spojencù k Berlínu a do Èeských zemí. Na letištích v Èechách, kde také mnohé Schlachtgeschwadern s Fw 190F-8 ukonèily svou èinnost, byly také po skonèení války nalezeny nìkteré opuštìné letouny s tìmito raketami. Letouny Fw 190F-8 se uplatnily i v dalších projektech, jako byla úprava pro nesení torpéd, èi v roli mateøského letounu pro „Pucke-Pack“ s Ju 88, známého jako Mistel. V závìru války se staly i souèástí zoufalého projektu jakýchsi pozemních „Rammjägerù“, zvláštního komanda Bienenstock, kde naštìstí nedosáhlo použití Fw 190F-8 vìtšího významu.
PLASTIC PARTS
C>
I>
H> 4
1
1
27
10
7
8
9
9
4
3
2
5 6
5 5
5 5
66
12 1
12
11
2 4
2
3
11
7
28
8
9 10
14 18
13 15
19
25 22
16
17
17
19
16
26 21
13
20
15
24
14 20
13
18
21
23
22
3
N> J>
3
1 2 15
1
K>
16
3
17
25 26 27 35 26 27 43 44 45 1 54
55
4
5
4
7 20 19
18 28
28
8
11
9
6
12
10 9 10
21 30
31
22
13
1
14
7
24
23 32
33
34
10
9
38 50
46 48 47 10 49 56 64 57 10 60 61 59 59 58 62 63
39 40 52 51 65 66
67
41
11
42
17 15
18
20
14
25
21 22
2 2
3
27 28
26
24
4
4
9
10
5
6 7
1
2
8 11
11
1
8 11
12
12
8
8
13
14
15
5 15
17
15
17
17
17
18 13
16
13 13
17
13 11
11
11 8
8
17
17
17
20
20
20
20
24
24
13
13
15
19 8
19
11 19 8
14 21
14
ATTENTION
23
UPOZORNENÍ
25
26
27
ACHTUNG
Mr.COLOR BLACK RED YELLOW BROWN SILVER RLM70 BLACK GREEN FLAT BLACK RLM75 GRAY RED BROWN KHAKI GREEN RLM02 GRAY RLM66 BLACK GRAY RLM76 LIGHT BLUE RLM81 BROWN VIOLET RLM83 DARK GREEN TIRE BLACK AQUEOUS H344 RUST Mr. METAL COLOR MC213 STEEL MC214 DARK IRON MC218 ALUMINIUM Mr. COLOR SUPER METALLIC SM06 CHROME SILVER C2 C3 C4 C7 C8 C18 C33 C37 C41 C54 C60 C116 C117 C121 C123 C137
ATTENTION
GB
Carefully read instruction sheet before assembling. When you use glue or paint, do not use near open flame and use in well ventilated room. Keep out of reach of small children. Children must not be allowed to suck any part, or pull vinyl bag over the head.
CZ
Pøed zapoèetím stavby si peèlivì prostudujte stavební návod. Pøi používání barev a lepidel pracujte v dobøe vìtrané místnosti. Lepidla ani barvy nepoužívejte v blízkosti otevøeného ohnì. Model není urèen malým dìtem, mohlo by dojít k požití drobných dílù.
D
Von dem Zusammensetzen die Bauanleitung gut durchlesen. Kleber und Farbe nicht nahe von offenem Feuer verwenden und das Fenster von Zeit zu Zeit Belüftung öffnen. Bausatz von kleinen Kindern fernhalten. Verhüten Sie, daß Kinder irgendwelche Bauteile in den Mund nehmen oder Plastiktüten über den Kopf ziehen.
F
` Lire soigneusement la fiche d´instructions avant d´assembler. Ne pas utiliser de colle ou de peinture a proximité d´une flamme nue, et aérer la piece de temps en temps. Garder hors de portée des enfants en bas âge. Ne pas laisser les enfants mettre en bouche ou sucer les pie ` ces, ou passer un sachet vinyl sur la tete.
INSTRUCTION SIGNS OPTIONAL FACULTATIF NACH BELIEBEN VOLBA
2
22
8
19
T>
S>
6
16 23
53 68
4
12 7
13 14
36
5
6
5
8
29 37
3
4
3
2
2
INSTR. SYMBOLY
BEND PLIER SIL VOUS PLAIT BITTE BIEGEN OHNOUT
OPEN HOLE FAIRE UN TROU OFFNEN VYVRTAT OTVOR
INSTRUKTION SINNBILDEN SYMETRICAL ASSEMBLY MONTAGE SYMÉTRIQUE SYMMETRISCHE AUFBAU SYMETRICKÁ MONTÁŽ
NOTCH L INCISION DER EINSCHNITT ZÁØEZ
SYMBOLES REMOVE RETIRER ENTFERNEN ODØÍZNOUT
J17 J22
C116
C116
H16
C116
J43
J19
J44 C116
C116
K28 C116
C116
C116
H22
J23 I17 J59
J59
C116
J43, J44
I17
H6 H5
K15
C60
I21 C60
C137
K14
C60 C2
C60 C60
H3
C60
K13 I4 H21 C60
H20 C60
H19 MC214 C116
H18 MC214
C1 K22
C3
3
IF K23/ K2 DROP TANK RACK IS TO BE INSTALLED JEN POKUD BUDETE INSTALOVAT ZÁVÌSNÍK K23/ K2
I16
C60
J18 K20 ANTENNA I16
J18 S1
J24 C60
S1
H344
Ps 2
Mk 103 S1
S1
J56 J65
C60
J66
J9
J57 C60
C60 C60
J9
S1 J4
H12
C60
C60
J4
C60
J62
MC214
J27 J63 MC214
J27
4
DON’T USE PART J3 IF CANNON BAY HATCH I18/ I19 IS TO BE CLOSED POSITION NEINSTALUJTE DÍL J3 POKUD MÁ BÝT KRYT KANÓNU I18/ I19 ZAVØENÝ
DON’T USE PART J3 IF CANNON BAY HATCH I18/ I19 IS TO BE CLOSED POSITION
J3
MC214
NEINSTALUJTE DÍL J3 POKUD MÁ BÝT KRYT KANÓNU I18/ I19 ZAVØENÝ
MC214
J3
I15 OPEN
C60
I14
C60
J10 C60
OPEN
C4
C60
J10
C60 C60
C60
CLOSED HATCH I18/ I19 ONLY JEN PRO ZAVØENÝ KRYT I18/ I19 CLOSED HATCH I18/ I19 ONLY JEN PRO ZAVØENÝ KRYT I18/ I19
C2
C4
C2 H7
C41
C116
K6
C116
N4
S1
K16
K9
5
J31 J50 C33
C33 MC213
J36 MC213
K3
K4
C33
K1 J38 J29 K5 MC218
MC218
C33 C33 C33
K21 J39
TEMPLATE ONLY! DO NOT GLUE!
I2
THIS SERVES TO ATTAIN EXACT EXHAUST POSITION AND IS DISCARDED AFTERWARDS
ŠABLONA! NELEPIT! SLOUŽÍ K USAZENÍ VÝFUKÙ DO SPRÁVNÉ POZICE. PO NALEPENÍ VÝFUKÙ SE ODSTRANÍ
H344
J33
J42 J55 H344
J51
H344
J16 J2 J13
J15
H344
K27
I2 C33
6
J35 I4
J34
J34
C60
J35 K18
STEP 1 C60
J34 DON’T USE IF CANNON BAY HATCH I18/ I19 IS TO BE CLOSED POSITION NEINSTALUJTE POKUD MÁ BÝT KRYT KANÓNU I18/ I19 ZAVØENÝ
C60
J47
I4
J25
STEP 2
J25
STEP 3
C60
J46 H4 K25 K26
H25
H13
J11 J58 J53
H5 H6
J53 MC218
J58
7
J28
K11
C60
K10 C60
SM06
K7 C60
K17
C137
C2
J1 J14 J28
C137
C60 C2
C60
C60
SM06
J1 J14
H1
K8 8o
C60
H2
C60
J37 C60
C60
J30
8
Mk 103
T10
T25
T10
T23
T26
T9
T22
T9
T1 T7
T6
T2
T18 C117
T16
C117
MC214
MC214
Ps 2
ADDITIONAL TANK
SC 250 I9
T8+ T17
J32
J40
T8+ T17 C117 C117
I10 I12
C117
I22
T8+ T17
T4
T8+ T17
T12 C117
T15
I11
C54
K24
C117
K2
C117
C117
K24
K2 C117
J60
C117
J52
J61
9
J45 C116
K19 K12
C116 C116
C41
N8
N2
N2 - OPEN CANOPY N8 - CLOSED CANOPY N5
C18
I1
C18
I8
OPEN H17 CLOSED I19
C60
I18 CLOSED C60
I19 OPEN
10
I18 OPEN
Fw-190F-8
STENCIL VARIANTS D
U
G
Hier aufholen
?
B1 ? B2 ? B3 B4 ?
?
le ersteln Nicht V
Hier aufholen
C
Hier aufbocken
J
L ? I N1
? ? ?
?
A1a ? A1g
A4d ? A4j
M
L ? I
N2
B1 B2 B3 B4
A2b ? A2h
B1 B2 B3 B4
A5e ? A5k A3c ? A3i
A6f ? A6l
? ? ?
STENCILS WARIANTS
0
B1 B2 B3 B4
? ? ?
B1 B2 B3 B4
? ? ?
D Hier aufholen
V
F
H1 ? H1
N2
Q
R
K N1
K Q
R
S E1 ? E2
P
N1
?
N2
T
292l
B1 ? B2 ? B3 B4 ?
232l
Nic t Ve rst elleh n
Hier aufholen 292l
232l
C
Hier aufbocken
J
eduard 11
W.Nr. 584592, Neubiberg, Germany, May, 1945 Yellow ‘14’, belonging to II. Gruppe SG 2 or SG 10, and abandoned at Neubiberg, represents an example of the Fw 190F-8 from the final production series. Upper surfaces were camouflaged in RLM 75/76/81/83, while the undersides were painted in the common RLM 76, but not covering the entire lower wing surface. As was the practice with The Fw 190D-9 at the end of the war, RLM 76 was applies from the leading edge to mid wing, with no paint in the rear half of the wing. Landing flaps, ailerons and the bottom fuselage were also inRLM 76. The bottom side of the rudder, which was fabric covered, was unpainted primer, in its usual red-brown color. The cowling sported a yellow stripe, a Luftwaffe identifier for ground attack aircraft. Žlutá 14, patøící II. Gruppe SG 2 nebo SG 10 a zanechaná na konci války pøíslušníky Luftwaffe na základnì v Neubibergu, pøedstavuje podobu Fw 190F-8 posledních výrobních sérií. Horní plochy tvoøila pole barev RLM 75/76/81/83, zatímco spodní mìly nástøik pùvodnì používané RLM 76. Ne však celé. Obdobnì, jako napø. u Fw 190D-9, vyrobených v závìru války, byla èást spodních ploch køídla ponechána v barvì kovu. Letoun má na spodní stranì køídla aplikovánu RLM 76 pouze od nábìžné hrany do poloviny køídla, zadní èást je bez nátìru. Vztlakové klapky, køidélka a spodní èást trupu byly opìt nastøíkány RLM 76. Spodní strana pohyblivé èásti výškovky, potažená plátnem, zùstala v základové èerveno-hnìdé barvì. Pøes pøíï byl nastøíkán žlutý pruh, oznaèující v tomto období bitevní letouny Luftwaffe.
H65 H423 123 18
H423 123
H421 121
10
H421 121
3
H421 121
31 39 41 ? 8 H3 3 H4 4
25
H4 4
H417 117
H417 117
H3 3
H423 123
H69 37
H423 123
1
H423 123
H69 37
H3 3
H69 37
1
H7 7
H417 117 H421 121
H8 8
H3 3
H3 3
H8 8
H8 8
H3 3
H421 121
H417 117
H4 4 H423 123
H3 3
H3 3
31
H69 37
H423 123
2
3
10
H417 117
H421 121
39
2
H423 123
H421 121
H423 123
H417 117
H65 18
41 ? 8 H3 3
H8 8
H4 4
12
SILVER
H8 8
YELLOW
H4 4
RLM 76
H417 117
H417 117
RED
H3 3
RLM 81
H421 121
© EDUARD M.A., 2011
RLM 75
H69 37
RED-BROWN PRIMER
H7 7
RLM 83
H423 123
RLM 70
H65 18
www.eduard.com
H4 4
25
eduard
Printed in Czech Republic
