9
2014
č
Cena 20,- K
Konopáč - 80 let Kandidátní listina Heřmanů a základní vize Hrdelní právo v Heřmanově Městci Jak dál s vodou? Vzpomínka na padlé sousedy z 1. svět.války Přeměna lesních porostů v Mrdicích Hokej v Heřmanově Městci www.hermani.cz aktuality
1
Editorial Přání je otcem myšlenky Toto přísloví hodnotí počínání člověka nebo skupiny lidí, kteří jsou schopni proměnit svou touhu v konkrétní plán
a ten pak uskutečnit. Tak zní výklad této lidové moudrosti. Ano, plní se naše dlouholeté přání a naše občanská společnost se začíná probouzet. Prosincový úvodník Heřmanu nesl název „Změna musí vyjít z nás“ a ke konci tohoto úvodníku jsme napsali, že „Obratem ruky můžeme tuto společnost změnit, budeme-li chtít“. V březnovém úvodníku Heřmanu jsme upozornili o nutnosti úklidu „Bude třeba vyhodit záclony, které léta visely mezi zámkem a podzámčím“. Je nám ctí napsat v tomto srpnovém úvodníku tuto větu: Jsme hrdí na naše
spoluobčany, kteří chtějí mít město krásnější, kteří jasně vyjadřují své myšlenky, kteří se nebojí veřejně upozornit na nedostatky! Jeden z hlavních cílů občanského sdružení Heřmani je zapojení občanů do veřejného života. Pokud mají Heřmani třeba jen malý podíl na tomto oživení, je to pro všechny členy tohoto sdružení obrovská satisfakce. Přejeme spoluobčanům a příznivcům prima pouťové veselí a krásné babí léto! Vaši Heřmani
Volební speciál volební strany Heřmani Vážení spoluobčané, na stránce volebního speciálu Vám budeme postupně přinášet aktuality o naši práci. Budeme Vás také informovali o předvolebních akcích, které připravujeme. Základy volebního programu jsou položeny. Snažili jsme se využít dlouholetých poznatků ze života našeho města a hlavně naslouchat názorům našich spoluobčanů. Proto stále pište připomínky a náměty, co je dle vašeho názoru třeba udělat, aby byl život v Heřmanově Městci a okolních obcích ještě příjemnější a vyhovoval pokud možno většině obyvatel.
Dne 28.7.2014 jsme podali na MěÚ v Heřmanově Městci naši kandidátní listinu Naše kandidáty znáte z veřejného života a z různých dobrovolných či sportovních
aktivit, a tak víte, že jsou za námi výsledky podložené letitou systematickou prací. Do voleb vstupujeme po důkladném zvážení a se vztyčenou hlavou. Jsou mezi námi odborníci ve svých profesích, s ekonomickým rozhledem, manažeři úspěšných firem a lidé z mnoha oblastí běžného života. Nechceme již dále pouze přihlížet na dění či nedění v našem městě a nabízíme své služby bez nároku na osobní výhody.
Nepřicházíme pouze před volbami Náměty na zlepšení řízení samosprávy přinášíme již tři roky, a to především prostřednictvím občasníku Heřman. Na naše náměty i otázky však představitelé města nikdy nereagovali a jakékoliv naše připomínky spíše chápali jako útoky na jejich osobu. Na důvod tohoto počínání nebylo obtížné přijít. Vzájemný, upřimný, konstruktivní dialog se snahou pochopit a poučit se z připomínek i případné kritiky nikdy odcházející vedení města
s občany nevedlo, a tak byli naší iniciativou zaskočeni.
Navazujeme spolupráci s vedením Pardubického kraje a s Východočechy Neznamená to však, že se za někoho schováváme. Nelze, aby se město uzavíralo, budeme spolupracovat ve všech oblastech, a když bude třeba, necháme se rádi poučit. Nikdo z nás nemá patent na rozum a za to se nestydíme. Východočeši nejsou závislí na žádné politické straně a jsou platformou pro sdružení působící v komunální politice v jednotlivých městech a obcích. Věříme, že vzájemná výměna zkušeností přinese pouze prospěch. Podpory čelních představitelů Pardubického kraje si velmi vážíme a spolupráci budme dále prohlubovat.
Setkání Heřmanů s občany a představení volebního programu na velkém náměstí dne 8.10. (středa) od 19,00 hod. 2
Máme vizi, neměníme směr a držíme slovo! My z občanského sdružení Heřmani jsme se 25. června sešli, abychom si ujasnili základní představy, které předložíme občanům, aby se ti pak mohli svobodně rozhodnout, zda s námi souhlasí.
Jak vnímáme současnou situaci? Naše město má velmi dobrý předpoklad nastartování mnoha programů, které podstatně zkvalitní život.
Doposud se udělalo dosti dobrých a potřebných věcí a objektivně lze konstatovat, že na tom nejsme špatně. Město není zadlužené a má vybudovanou slušnou infrastrukturu. Je třeba připomenout, že budování infrastruktury byl proces dlouhodobý a pozitiva se určitě najdou i v době „před listopadem r. 1989“. Na druhé straně se udělalo v minulosti mnoho zbytečných chyb a přehmatů. Některé již nenapravitelné škody přinesla doba „budování socialismu“, další přešlapy přinesla všemocná privatizace. Jak chybám šlo předcházet, jsme několikrát podrobně popisovali v občasníku Heřman a tak jenom heslovitě – chybí otevřená komunikace s občany – neinformovanost o čem se bude rozhodovat – neřešení koncepčních otázek – netransparentní hospodaření – střet zájmů a nepotismus. Heřmani
Představení politického hnutí VÝCHODOČEŠI Východočeši jsou nové politické hnutí založené v roce 2012. O jeho založení se zasloužili lidé, kteří se rozhodli změnit politickou kulturu a vrátit do politiky morálku a odpovědnost za vše, co občané a společnost od státní správy a samosprávy pro své ekonomické jistoty a trvale udržitelný rozvoj potřebují. Samotný název hnutí je odvozen od vize, která spočívá v obnovení Východočeského kraje, tedy opětovného spojení Královéhradeckého a Pardubického kraje do jednoho efektivního a perspektivního celku. Zde musím připomenout, že v době vytváření nové struktury krajských samospráv to byl vyloženě politický kšeft, který měl za cíl zřídit „trafiky“ pro řadu politických kamarádů a spřízněných osob. Je mnoho důvodů, proč začít řešit v naši malé zemičce s počtem obyvatel poloviční, či srovnatelné s řadou větších světových měst, jinou územní strukturu, která by fungovala efektivně a šetřila prostředky našich daňových poplatníků. Toto je pochopitelně jen jedna z mnoha věcí, které je potřeba změnit. Naše hnutí má za prvořadý cíl obnovit důvěru lidí v politiku, která je, ať chceme nebo ne, důležitou disciplínou determinující cíle společenské poptávky. Tak to vnímal a svým způsobem popsal i starověký filozof Platón ve svém díle Ústava. A platí to i dnes. My jsme si vybrali cestu budování našeho hnutí na základech poctivé komunální politiky, která řeší konkrétní potřeby lidí obcí a měst. Regionální politika, která podporuje vše,
www.hermani.cz aktuality
co přináší prosperitu a všeobecný rozvoj územního celku východních Čech, je logickým pokračováním a hlavním cílem našeho hnutí. Co je pro naše hnutí typické a odlišuje nás od ostatních zavedených politických stran je naše nezávislost. Rozhodujeme se vlastním rozumem, nejsme pod tlakem lobbistů a stranických aparátů. Umožňuje nám to nedělat politiku pro politiku, ale pro lidi. Tvoříme tým lidí, kteří jsou v naprosté většině pracovití, ve svých oborech úspěšní, ale hlavně znalí našich potřeb. Našimi členy jsou proto lidé se zkušenostmi z nejrůznějších odvětví běžné lidské činnosti, ať už jde o manažery, lékaře, učitele, umělce, hasiče, sportovce, komunální politiky a další. Vzhledem k tomu, že se považujeme za perspektivní hnutí, které má za cíl ovlivňovat pozitivně naše politické dění, neomezujeme naši činnost pouze na volební mandáty, ale pracujeme daleko více než ostatní strany a hnutí na koncepčních řešeních dlouhodobých cílů ve všech důležitých oblastech jako jsou zdravotnictví, školství, sociální problematika, dopravní obslužnost, potravinová soběstačnost, až po řešení nepříznivé prognózy demografického vývoje regionu a našeho státu. To je jen malý průřez do mozaiky problémů, které je z našeho pohledu potřeba napravit. Jsme schopni najít způsoby a cestu, nedokážeme to však bez vaší podpory, a proto mi na závěr dovolte, abych Vás - Východočechy a občany Heřmanova Městce, osobně pozval
k letošním komunálním volbám a požádal Vás o podporu lidí, kteří jsou připraveni převzít odpovědnost a pracovat pro vaše město a společně s námi ostatními i pro náš východočeský region.
Milan Maček předseda hnutíVýchodočeši
Přeji členům občanskému sdružení Heřmani prima letní dny a samozřejmě i blížící se podzimní volební úspěch! Pan Milan Maček Předseda hnutí VÝCHODOČEŠI, starosta města Borohrádek a krajský zastupitel Královohradeckého Kraje.
3
Kandidátní listina volební strany Heřmani pro volby do zastupitelstva města Heřmanův Městec konané ve dnech 10. a 11.října 2014 Vážení spoluobčané, dovolujeme si Vám představit naši kandidátní listinu. Podrobné představení jednotlivých kandidátů pro Vás
připravujeme a bude otištěno ve speciálním vydání Heřmanu, který se objeví ve Vašich schránkách začátkem měsíce
1 Jiří Pošík, 58 let, mistr elektroúdržby, Heřmanův Městec, V Lukách 829, bez politické příslušnosti 2 Ing. Jaroslav Ulrich, 57 let, lesní inženýr – jednatel společnosti, Heřmanův Městec, Pod Nádražím 922, bez politické příslušnosti 3 Jan Řehák, 33 let, programátor, Heřmanův Městec, Podél Dráhy 687, bez politické příslušnosti 4 Otakar Volejník, 57 let, OSVČ – majitel restaurace, Heřmanův Městec, Čáslavská 253, bez politické příslušnosti 5 Pavel Čejka, 56 let, OSVČ – majitel firmy Elektro, Heřmanův Městec, Podél Dráhy 903, bez politické příslušnosti 6 Tomáš Morávek, 49 let, státní zaměstnanec, Heřmanův Městec, Jiráskova 539, bez politické příslušnosti 7 Miloš Pilař, 50 let, jednatel společnosti, Heřmanův Městec - Chotěnice 114, bez politické příslušnosti 8 Ing. Martin Kopecký, 50 let, majitel firmy Bazény Kopecký, Heřmanův Městec, Čáslavská 242, bez politické příslušnosti 9 Petr Krejčík, 32 let, operátor centrálního velínu, Heřmanův Městec, Pokorného 100, bez politické příslušnosti 10 Nevečeřal Richard, 59 let, OSVČ – klempíř, Heřmanův Městec, Jarkovského 361, bez politické příslušnosti 4 1
října. I když má a musí mít kandidátní listina své pořadí, tedy i své lídry, všichni táhneme za jeden provaz a jsme tým!
11 Josef Minařík, 65 let, OSVČ – obchodní činnost, Heřmanův Městec, Čáslavská 330, bez politické příslušnosti 12 Eliška Volmutová, 60 let, důchodce, Heřmanův Městec, U Bažantnice 777, bez politické příslušnosti 13 Josef Hlína, 64 let, řezbář, Heřmanův Městec, Rozsypalova 764, bez politické příslušnosti 14 Miloš Černovský, 49 let, OSVČ – elektrikář, Heřmanův Městec, Heřmanského 732, bez politické příslušnosti 15 Otakar Kápička, 64 let, důchodce, U Hřiště 912, bez politické příslušnosti 16 Jan Mutl, 32 let, regionální operační manažer, Heřmanův Městec, Jiráskova 229, bez politické příslušnosti 17 František Havlík, 64 let, modelář – řezbář, Heřmanův Městec, Šimůnkova 142, bez politické příslušnosti 18 Adolf Beran, 58 let, OSVČ – Taxislužby, Heřmanův Městec, Barákova 143, bez politické příslušnosti 19 Jaroslav Holeček, 39 let, stavební mistr, Heřmanův Městec, V Lukách 820, bez politické příslušnosti 20 Jana Pařízková, 48 let, knihařka, Heřmanův Městec, Čáslavská 990, bez politické příslušnosti 21 Jiří Volmut, 72 let, důchodce, Heřmanův Městec, U Bažantnice 777, bez politické příslušnosti
Mrdice 2014 Bylo to letos v polovině května, kdy mi moji škodolibí přátelé ze Společnosti přátel Železných hor oznámili, že v rámci programu Týden pro rodinu mám za čtrnáct dní dovést zvídavé spoluobčany na “chráněnou archeologickou lokalitu”, vodní tvrz v mrdické bažantnici a přednést pár
Cestou k Mrdické tvrzi
Vyklučená proutnice
Odpočinek před odjezdem www.hermani.cz aktuality
vyčtených mouder. Nevýskal jsem zrovna nadšením, ale po kratším váhání nezbylo než nabídku přijmout. Zdaleka jsem však netušil, jaké překvapení mne čeká. Zdálky viditelné kmeny staletých dubů přeměněné na kubatury dřevní hmoty nevěstily nic dobrého.
Se souhlasem nájemce bažantnice pana Moravce jsem se jedno dopoledne vydal do Mrdic vybrat schůdné stezičky, po kterých povedu zvídavé milovníky přírody a historie. Už příchod k bývalé Sykáčkově zahradě mne rozladil. Stará proutnice, která sloužila desítky let místním mistrům košíkářům, byť v posledních letech udržovaná pouze koledníky, zmizela. Nu, dobrá. Tak nějak to vypadalo v dávných časech, když do kraje přišli první osadníci a klučily si nové pozemky. Následující defilé kmenů staletých stromů dovedně připravených podél cesty k odvozu překonalo daleko mé očekávání. Duby, olše, vrby, topoly, břízy, jírovce, smrky a co já vím ještě. Ne, nejsem zelený terorista, lecos pochopím, ale tohle? Co je moc, je moc. Kde jste vy všichni, co jste tak moc toužili procházet se Mrdicemi a meditovat nad osudem loupeživých rytířů nad zbytky tvrze? Abych vám nekřivdil, možná jste se zúčastnili nějaké další anonymní ankety. Mně nezbylo než se z té hrůzy vypsat alespoň do mobilu. “ahoj,sedim v Mrdicich a nevim jestli se mi chce brecet, blejt nebo nekoho zabit. To snad neni mozny takova prasecina. Soucasne mne jima zoufala bezmoc. Budou stat, smat se do oci a ohanet se zakony, vyhlaskami a hospodarskym planem. Jestli se ti to hodi a chces mi k tomu neco rict, budu tady jeste asi hodinu.” Adresátem byl přítel obhajující tento zásah, ale jen do doby, než se na místo podíval z letadla. Tak co teď? Sem přece nemohu jít sám. Co budu zvídavým účastníkům k tomu říkat? Měl by se mnou jít nějaký odborník na práci s lesem. Bohužel v čase do konání vycházky se mi nepodařilo kontaktovat pana revírníka. Musel jsem to tedy risknout sám. V den D a hodinu H jsem vyrazil s cca dvaceti zájemci do Mrdic. Je s podivem, že mezi nimi nebyl ani jeden z těch desítek účastníků anonymní ankety mnou pojmenované “Zabte Moravce”. Bez komentáře jsem nechal působit na přítomné stav lokality. Jejich pocity byly podobné mým. Možná uspokojeni, možná zklamáni tím, co viděli, jsme se rozešli k sobotnímu obědu. Jak už to tak nejen v Městci bývá, sejde z očí, sejde z mysli a život jde dál. Asi i já bych časem to, co mi přišlo jako spoušť, pustil z hlavy. Sám jsem si smskou odpověděl. Komu dál o tom povídat? Staly se však dvě příhody, které mne opět nadzvedly. “Tak vidíš, ty jsi se toho Moravce zastával a on chtěl tu bažantnici proto, aby tam mohl takhle kácet.” Sprosťáctví tohoto typu nesnáším. Příjemného překvapení jsem se dožil při jednání zastupitelstva. Dovolil jsem si přítomné zastupitele upozornit, co jsme viděli při procházce v Mrdicích a zeptat se, co na to vedení města, když tak strašně bojovalo za volný vstup do pronajaté bažantnice. Reakce jedné z přítomných byla kouzelná: “V devadesátých letech se tam taky děly věci.” Ano děly se věci. Jen malinký rozdíl byl. Tehdejší starosta věci zastavil a povolal 5
pracovníky Památkového ústavu Pardubice a možná díky jeho zásahu bylo tvrziště zařazeno do sledovaných archeologických lokalit a vyhrabaná gotická ostění a další artefakty byly deponovány tam, kam patří. Možná, ale o tom se v kronice nepíše. Vraťme se k tomu, čemu říkám hrůza. Časem se mi podařilo revírníka pana ing. Jirků kontaktovat a myslím, že korektně jsme o záležitosti hovořili. Současně jsem ho požádal, o článek do občasníku Heřman, který vám zde předkládám.
Přeměna lesních porostů v Mrdicích
V současné době probíhají v Mrdicích práce na přeměně lesních porostů, které návštěvník lesa může vnímat jako práce, které zdravému lesu neprospívají. Jejich cílem je ale ve skutečnosti přeměna současného lesa na budoucí les zdravější a s lepší strukturou. Následující řádky se pokusí ozřejmit některé historické souvislosti spojené s tímto místem a těmito pracemi. V lesních porostech severně od města Heřmanův Městec byla v historii provo-
zována bažantnice. Ta byla původně majetkem hraběte Kinského a následně ji pak převzaly státní lesy. Po transformaci státních lesů v roce 1992 začaly bažantnici provozovat soukromé subjekty. Většina lesních pozemků v Mrdicích patří státu, a tudíž je mají v péči Lesy České republiky, s. p. Lesní porosty v bažantnici byly v minulosti přizpůsobeny chovu a lovu bažantů. Převažovaly v nich keře (bezy, svída, krušina aj.), časté byly i porosty rákosu. Ostatní funkce byly potlačené. V současnosti proto dochází k přeměně hospodaření ve prospěch zdravého lesa s vyrovnaným plněním všech jeho funkcí. Na základě zpracované studie bylo v jarních měsících tohoto roku přistoupeno k rekonstrukci současných porostů. Keře a dřeviny bránící přeměně byly vyřezány a zpracovány. Vytvořily se pracovní bloky. Z důvodu úpravy hladiny spodní vody musely být obnoveny původní meliorace. Na podzim letošního roku je naplánováno zalesnění takto vzniklých holin. Bude se zalesňovat především dubem, mokré lokality olší. Proti poškození vysázených dřevin zvěří budou postaveny oplocenky. V příštích letech bude navazovat další péče o tyto mladé porosty. Chápeme, že pohled na vytěženou plo-
Jak dál s vodou ? Na konci čtyřletého volebního období je třeba v krátkosti zhodnotit výsledky činnosti vodárenského výboru při zastupitelstvu města Heřmanův Městec. Výbor je tříčlenný, složený ze dvou členů a to Františka Jindry a Tomáše Morávka a předsedy výboru ing. Jaroslava Ulricha. Všichni tři členové výboru jsou zároveň členy OS Heřmani.
6
Jako předseda tohoto výboru mohu s uspokojením konstatovat, že samotné prohlasování tohoto poradního orgánu zastupitelstva většinou členů svědčí o upřímné snaze zastupitelů seznámit se s problémy v oblasti vodárenství, které přináší zavedení provozního modelu hospodaření s vodou. Jedná se o formu pronájmu vodárenské infrastruktury, kterou si města dlouhodobě budovala, soukromé společnosti, v našem případě Vodárenské společnosti Chrudim, a.s. , kterou vlastní rakouský partner EAG Bohemia s.r.o.. Tento nesmyslný způsob hospodaření s vodou, kdy výnosy z vodného a stočného inkasuje zahraniční partner, odsouhlasila v r. 2005 zastupitelstva větších měst našeho regionu, zvláště pak Chrudimi, Hlinska a Heřmanova Městce. Je pravdou, že to bylo na základě masivní podpory zastupitelů ODS, z nichž někteří následně obsadili důležitá místa v řídících a dozorčích orgánech společnosti VaK Chrudim, a.s.. Pohádky o výhodnosti tohoto provozního modelu se záhy rozplynuly a chrudimský okres se okamžitě zařadil na přední místo s nejdražším vodným a stočným v ČR. Tento systém výprodeje našeho přírodního zdroje pitné vody je nastaven do r. 2030, takže vyhlídky špatné a naskýtá se otázka jak postupovat dál.
chu a obnovené příkopy není v současné době uklidňující. Záměrem prováděných prací je ale především zdravý les. Náhradou za keře a rákos nám bude listnatý les tvořený dubem a olší, který v těchto místech za několik let vyroste. V budoucnu jistě dáme takovému porostu přednost. Ing. Luděk Jirků Lesy ČR, s. p. (16. července 2014 - psáno pro Heřman)
Domnívám se, že stanovisko pana revírníka ing. Jirků odpovídá jeho postavení hospodáře v tomto revíru a asi mu nelze vyčítat, že hájí trend svého zaměstnavatele Lesů ČR, s. p. Jemu nezbývá, než vidět kubaturu a peníze za ní - je podle toho, nemýlím-li se - hodnocen. Zná snad někdo jiné řešení. Já ne. Že už si nenaberu v Mrdicích bláto do bot, že tam možná neuvidím kvetoucí plicníky, petrklíče, árony, že už tam za života neuvidím stoletý dub, starou břízu? Franto, vrať se do hrobu. Franta Pleskot
Začnu tím, co se nám v uplynulých letech podařilo: 1/ Na základě našeho podnětu byly sníženy odměny členů řídících a dozorčích orgánů spol. VaK Chrudim, a.s. na polovinu a to z 1.500 tis Kč/rok na současných 700 – 800 tis. Kč, v dlouhodobém horizontu tedy úspora značná. 2/ Trvalou kritikou neustálého zvyšování ceny vodného a stočného od r. 2006 a zavedení pevné složky za připojení vodoměru v r. 2010 bylo dosaženo ve spolupráci s ostatními akcionáři /městy a obcemi/ stabilizace ceny vodného a stočného v letech 2013 a 2014 v našem regionu na úrovni 88 Kč /m3. 3/ Vodárenský výbor posoudil technicko-provozní a ekonomické možnosti hospodaření s vodou v rámci provozu Heřmanův Městec, a to formou pronájmu vodárenské infrastruktury. Tato varianta je naprosto reálná, cena vodného a stočného by mohla být na průměrné hodnotě v ČR, což je cca 75 – 78 Kč / m3 vč. DPH. Jakékoliv vyjmutí či odštěpení části vodárenské infrastruktury z působnosti smlouvy uzavřené mezi společnostmi VaK Chrudim, a.s. a Vodárenskou společností Chrudim, a.s. je však podmíněno většinovým souhlasem akcionářů spol. VaK Chrudim, a.s., což je při současném vedení této společnosti naprosto nereálné. Musíme konstatovat i to, co se nám nepodařilo : 1/ Naše snaha obměnit zástupce členů zastupitelstva H. Městce v řídících a dozorčích orgánech spol. VaK Chrudim, a.s. nebyla pochopena a prohlasována zastupiteli Heřmanova Městce na jednání tohoto orgánu.
2/ Vnést do podvědomí současných zastupitelů našeho i ostatních měst, že jedině oni mají zodpovědnost a sílu k uskutečnění dalších kroků, které by vedly k hospodaření s vodou v zájmu nás spotřebitelů. A nakonec, co bychom rádi prosadili, jestliže dostaneme Vaši podporu v následujících volbách : 1/ Změnu ve vedení spol. VaK Chrudim, a.s., a to u členů představenstva, dozorčí rady a výkonného ředitele, kteří jsou přímo
zodpovědní za zavedení tohoto modelu hospodaření s vodou. 2/ Dosažení cenové úrovně vodného a stočného v regionu Chrudim na průměrnou hodnotu v ČR /pouze splnění slibů o výhodnosti tohoto systému před rozhodujícím hlasování zastupitelů/, případně prosadit po komunálních volbách v r. 2014 revizi stávající smlouvy o pronájmu vodárenské infrastruktury ve prospěch obyvatel okresu Chrudim. V negativním případě usilovat o oddělení provozu Heřmanův Městec od
provozního modelu hospodaření s vodou a vytvořit z rozhodnutí akcionářů společnosti VaK Chrudim, a.s. srovnávací středisko pro kontrolu výše nákladů a výnosů současného provozovatele vodárenské infrastruktury.
Proč potřebujeme pravdu
světu, a kdy už jde o zavrženíhodnou lež? V každodenním životě se můžeme rozhodnout sami a nekomplikovat si vztahy pravdou, která může druhého i bolet. V roli zastupitele by mělo být vše jiné, jelikož zastupitel nemluví pouze za svou osobu a proto musí pravdu hájit za každou cenu. Za pravdu se vždy bojovalo a dokonce i umíralo. Zastupitel musí jasně hájit pravdu, a když je třeba, ukázat na špatnosti. K tomu se zavázal přísahou na začátku funkčního období. Jsme jenom
lidé a můžeme se mýlit. Tak proč nepřiznat, že se něco nepovedlo, nebo mohlo udělat lépe? Rozumný člověk chybu pochopí a snahu o nápravu vždy ocení. Ona pravda většinou vždy vyjde napovrch a důvěra těch kdo „zatlókají“ je nenávratně u lidu svého ztracena. (red)
Zamlčujeme, vymýšlíme si, mluvíme a konáme tak, aby to bylo příjemné, výhodné, bezpečné a přitom pro naše svědomí snesitelné. Kde je ta hranice, po kterou je nepravda ještě ohleduplným nevyřčením pravdy, přizpůsobením se dospělému
Hrdelní právo v Heřmanově Městci
Organizace hrdelního soudnictví v 16. - 18. století v Čechách je výsledkem předchozího vývoje, kdy byla hrdelněprávní pravomoc (panovníkův regál) postupně přenesena na pozemkové vrchnosti. Již ve 13. století měla “práva meče” jak královská města tak i některé feudální vrchnosti. Vývoj hrdelního práva královských měst vyvrcholil v předhusitské době v r. 1337, kdy král Jan Lucemburský vydal několik www.hermani.cz aktuality
listin, ve kterých udělil městům hrdelní pravomoci. Do 16. století se vytvořila hustá síť několika set městských soudů a také Město Heřmanovo mělo soudní právo. Mohlo soudit i zločiny, za které byly stanoveny hrdelní tresty. Šlechtici náleželi pod trestně právní pravomoc původně zeměpanských orgánů (zemský a komorní soud), provinění duchovních řešily konzistorní soudy, pro nevelké skupiny obyvatel
Předseda vodárenského výboru Ing. Jaroslav Ulrich
Raději chci trpět pro to, že říkám pravdu, než aby měla pravda trpět pro mé mlčení. Ralph Waldo Emerson
se zvláštními právy (akademický judiciální senát, soud židovského rychtáře) byly určeny speciální tribunály. Již za Oprštorfů měl Heřmanův Městec svou vlastní správu, která byla v rukou zvláštní rady, tj. konšelů, jimž příslušela moc soudcovská. Konšelé byli velmi vážení a jejich počet byl stanoven na dvanáct osob. Pokud konšel zneužil svého postavení, stačilo pouhé podezření, nemohl se stát již nikdy purkmistrem. (Tak například r. 1687 o úřad přišel Jakub Kučera, přijat byl Václav Fiala. Další purmistři po r. 1712 jsou Václav Svoboda, Daniel Kostka, F. Kovalský, Bartoloměj Berglov). Funkční období konšelů trvalo pouze jeden rok a nové konšele dosazoval hejtman panství na základě návrhu vážených měšťanů. Konšelé museli přísahat, že darů a úplatků nebudou přijímati. Nejvíce zmiňovaná jména purkmistrů našeho města jsou: Czota, Hájek, Stárek, Veselý, Kučera, Žďárský, Svoboda, Malecz, Bohm, Čížek, Princ, Kostka, Kovalský, Euphor, Víšek, Chládek, a Šarf. Hlavou správy, a to po dobu jednoho měsíce, byl purmistr a tak se v této funkci za jeden rok vystřídali všichni konšelé. Purmist opatroval pečeť, na níž byl vyryt list leknínu, kterou však 5. května r. 1635 ukořistili vojáci. Text zoufalé výzvy žádající o navrácení pečetě začíná slovy: „My purkmistr a rada města Městce Heřmanova služby naše Vám, při tom zdraví všeho dobrého Vám míti vinšujeme a známo činíme tímto listem našim otevřeným vůbec přede všemi..........“ Purmistr měl pomocníky v osobách primase konšelů, písaře, posla, biřice a ponocného. Biřici, kteří pečovali o vězně, bydleli v radnici, kde bylo i vězení. Rvačky
7
Palečnice
z nemírného „truňku“ bývaly příčinou mnohých soudů v domě radním. Tresty byly dost kruté. Příkladem je celkem běžná neshoda, když David Rykl „velikou nevúli měl“ ke své ženě a tchýni Cznotové, vyhrožoval že z domu uteče a na vojnu se dá. Páni konšelé však při výslechu manželky usoudili, že na „nesvornosti manželské“ má i ona velikou vinu a vsadili jí do klece. Tato klec stála před radnicí byly do ní zavírány ženy, které upadly v nemilost. Když neposlušná žena k moudrosti přišla, musela slíbit, že manžela již bude ve všem poslouchat a nikdy ho již nenahněvá. Při propuštění z klece musela žena podepsat revers v němž se praví: „A jestliže bych nějakých mých nemravných způsobů potřebovati chtěla, ještě jednou do klece před domem radním vsaditi, do kteréhož vězení sebraná mládež vejcema a blátem na mou outratu házeti by moc měla“. I porodní báby museli slíbit radním, že při porodech budou věrně sloužit a že nahlásí nevěstky, které by jejich pomoc vyhledaly. Svědčí o tom zpráva r. 1694, kde se uvádí, že na hrázi Klešické byly skoupány v koši dvě nevěstky na náklad obecní. Smutnější kapitola je právo hrdelní, které rada Heřmanoměstecká vykonávala v obvodu města až do roku 1765. Po tomto roce všechny soudy hrdelní byly vykonávány v Chrudimi. Ze začátku naše město nemělo popravčího mistra a tak přišli konšelé na zvláštní myšlenku. Na konci města stála rasovna. Rada města přikázala, aby kdyby bylo třeba, majitelé rasovny musí sami popravčího zajistit, posla pro něj vyslat a za tuto službu jim náleží 10 gr. Služba to nebyla nikterak výnosná a proto se od r. 1598 – 1615 vystřídalo celkem devět majitelů rasovny. Koncem 17. století převzali vykonávání mučení a poprav sami tito služebníci města. Že Městečtí používali při soudech mučících nástrojů se dozvídáme ze zápisů. V roce 1564 prosil Radu městskou ztrápený Hlávka, aby ho již přestali mučit, aby nemusel již více lhát. Jiný případ manželky Martina sládka z r. 1590 říká, že za to, že schovala peníze byla předvedena k právu „outrpnému“. Při mučení se v sobotu ani v pondělí při opětovném mučení nepřiznala a tak byla na žebříku natahována. Průběh mučení samotného vypadal asi takto: 1) šněrování rukou, čili vazba 2) palečnice 8
3) španělská bota 4) tažení na žebříku (štosování za sucha) 5) pálení ohněm Dle zbytků staré knihy založené r. 1668, ve které byly popravy zaznamenávány, se dovídáme, že v období r. 1668 – 1678 bylo vykonáno v našem městě osm poprav. Dva odsouzenci byli sťati mečem, ostatní oběšeni. Městu se nevyhnuly ani čarodějnické procesy. Obviněn byl Jiří Srámek, který nejprve byl přistižen, že kradl na jarmarcích se 30 společníky z Nové Vsi. Soudcové ho chtěli usvědčit z čarodějnictví, když po vyslýchání nic neodpověděl, byl z rozkazu Jana hr. Šporka provazem zaškrcen. Anna Jirková s dcerou Alinou byly usvědčeny, že učarovaly dceři Martina Pochobradského Anně strašné bolesti. Její otec se snažil dceři pomoci a zašel k čarodějníku Matěji Traczimovi, kterého poprosil, aby dceři pomohl. Traczim, který z panství zběhl a na Průhoně dělával. Vrchnosti se vše doneslo a Traczima uvrhla do vězení. Horší na tom byla Chrudim, kde byly r. 1587 obviněni a upáleni tři čarodějnice a r. 1608 při právu Sečském při mučení zemřela Anna Neckářka. Jak Městečtí kouzla a čáry trestali, múžeme dát příkladem osud Matěje Plháčka. Ten si odseděl trest za to, že r. 1695 na přání Majdaleny Sadílkové, své švagrové, pomáhal čeledi a dobytku Jana Berana, souseda Klešického od nemoci zaříkáváním, které bylo dle kněží proti božímu přikázání. Tím se provinil proti pánu Bohu všemohoucímu i proti své vrchnosti. Musel pak učinit prohlášení, že se podvoluje dobrovolně všem trestům, že přijme i trest hrdelní a že odmítne jakékoli pomoci které by mu někdo chtěl poskytnout. Po Bělohorské době byla vyhlazována víra lidu a bezohledným obnovováním jednoty víry římsko-katolické byla potlačována náboženská svoboda. Za L. Berky jsou Městečtí nuceni vstupovat do církve katolické. Tehdy kostely nově byly svěceny a lid k víře katolické i násilím byl nucen. O tom čteme ve spise Historia, když radní nechtěli jít příkladem, uvrženi byli do tvrdého vězení. „Primas rady města pak uprostřed rynku na ostré prkno na čtyřech nohách vyzdvižené (osel nazývané) posazen jest. Ač byl stařec, bolesti trpělivě snášel přes šest hodin. Teprve večer, při ustavičném naléhání Jezuitů, jakož i nářků ženy a pláči dětí svých katolíkem býti přislíbil. Ubytý pak byl k zpovědníkovi jezuitskému donesen“. Kněží jiného vyznání byli z Heřmanoměstecka vyhnáni. Tvrdé tresty přicházely, když někdo nechtěl dát pokřtít potomka a také ze skrývání podezřelých knih. Mnoho různých soudů ve věci na cti utrhání, polního pychu, pytláctví a jiných proběhlo až do roku 1785. Pak došlo ke změnám soudnictví vrchnostenského i městského. Městský magistrát byl postaven pod dohlídku krajského úřadu Chrudimského. Jemu podřízený soud vrchnostenský měl sídlo i své vězení na Medově,
kterému podléhaly všechny vesnice na panství, také Přibylov a Židovská ulice. Vězení na Medově se říkalo „Ivanka“ podle jakésy ženy, která byly první uvězněnou osobou. V jednom z článků, kterých bylo 37 a dle kterých se trestalo, se praví: „Rváči a noční tuláci ať hned se dají do vězení, odkud nesmí vyjít, dokud nezaplatí 2 zl. pokuty. Smilstvo a nečistota ať na svobodném, či nesvobodném trestá se smrtí. Ženy, které druhé haní, ať ztrestány jsou. Když by přestat nechtěly, v koši řezati se musí. Kdo oheň viděl a pokřiku neučinil, bude trestán, jakoby sám zapálil. V roce 1850 byly zřízeny císařské soudy okresní a zavedena byla porota. V tomto roce byly stěhovány z našeho města pozemkové knihy a kniha svatebních smluv do Chrudimi k soudu okresnímu, kterému je naše město i vesnice panství Městeckého podřízeno. Použitá literatura: A.Klaus – spisy vyd. r. 1900, K.Adámek Chrudimsko – rozhledy vyd. r. 1878.
Otakar Volejník
Reakce na článek pana Pleskota. Dovolím si reagovat na článek pana Pleskota a jeho otázku. V našem občanském sdružení jsme opakovaně probírali otázky týkající se areálu koupaliště Konopáč. Toto koupaliště bylo vždy součástí našeho města a podstatně zkvalitňovalo život občanů, zvláště v dobách, kdy nebyly takové možnosti rekreace jako jsou dnes. Není žádným tajemstvím, že současný stav areálu naprosto nevyhovuje současným požadavkům. V žádném případě tímto nekritizuje naše sdružení současné vedení areálu, jelikož chápeme složitost situace. Pouze konstatujeme současný stav. Jsme si vědomi složitosti majetkoprávních vztahů, které až tak neumožňují možnost finanční pomoci ze strany města i ze strany dotačních programů. Já osobně, i členové našeho o.s. jsme přesvědčeni, že každý problém je řešitelný. Hlavní předpoklad možných řešení, které by dalším generacím zachovalo tento krásný kout k rekreaci a zábavě je především vzájemná konstruktivní komunikace mezi městem a vedením areálu. Naše sdružení je připraveno pro tuto dobrou věc v budoucnu udělat maximum.
Jan Řehák - člen o.s. Heřmani
Konopáč - 80 let Čas dovolených, čas výletů, čas opalování, čas houbaření a hlavně čas koupání načal svou druhou polovinu. Heřmanův Městec se svou dlouhou tradicí dětských prázdninových táborů, letních pobytů nejen pražských středostavovských rodin, ale i mnoha významných kulturních činitelů, má na co navazovat. Ti, domácimi ironicky nazývaní “lufťáci”, vždy přinášeli mnoho vekoměstských novinek, ale hlavně práci a peníze místním živnostníkům. Město nabízelo návštěvníkům příjemné procházky upravenými lesními cestami Palácem, Bažantnicí, přístupný býval také zámecký park. Nevšední houbařské zážitky si hosté odnášeli z procházek městskými lesy. Za příznivého počasí bylo možno vyhledávat místa s dalekým výhledem do severovýchodních Čech. Jen to koupání setrváválo ve své venkovské podobě, podobě rybniční. Časem však, jak ze zvedaly nároky letních hostí, začali osvícenější občané tlačit na vedení města, aby zvýšilo atraktivitu letních pobytů zřízením koupaliště. Konopáčský rybník a jeho c.a k. vybavení už vyhovovalo jen místní omladině. V roce 1932 městečtí uspořádali anketu, jejímž cílem bylo zjistit, jak si občané představují rozvoj svého města. Výsledek byl jednoznačný. Městu i okolí by nejvíce prospěl rozvoj turistiky a zvýšený zájem letních hostí. Byly i jiné podnětné návrhy, leč hospodářská krize zbrzdila možné investory, kteří by je uskutečnili. K velkému překvapení členů Klubu Českých Turistů, hlavních propagátorů krás města a okolí, www.hermani.cz aktuality
s městem dobře smýšlejících občanů, přátel a rodáků došlo již 11. února 1933 ředitelstvím Městské spořitelny ke svolání informativní schůzky, na kterou byli pozváni starosta města i osady, lékaři a předsedové občanského, plovárenského a turistického spolku. Předseda ředitelství Městské spořitelny pan Vašák přednesl zprávu o hospodářském výsledku za rok 1932 a oznámil, že jeho ústav hodlá upravit koupaliště v Konopáči. Posléze požádal o spolupráci všechny pozvané. Závěrem poznamenal, že bude-li návrh schválen výborem a ministerstvem vnitra, mohlo by se přikročit k plánovitému řešení úpravy
Celkový pohled fotografoval Jos. Abram předseda Klubu turistů a iniciátor úpravy koupaliště. Dřevěná bouda a lidé na stavidle jsou ze začátku 20 tých let min. stol. Čtyřokénková je z doby těsně po vybudování koupaliště a poslední “ Naše moře” je někdy z konce 30. let.
Konopáče. Vyzval pak přítomné, aby ve svých odborech tento návrh náležitě prozkoumali a své připomínky písemně podali spořitelně. Závěrem dodal: “Přál bych si, vážení pánové, aby otázka tohoto řešení měla plného porozumění a souhlasu vás všech a mám za to, že splněn by byl dávný sen naší veřejnosti a přátel našeho milého města Heřmanova Městce.” Jakou vizi máte dnes milí Městečtí? Dle článku jednatele KČT v Heřm. Městci O. Plesara připravil Franta Pleskot
9
Jak regulovat bezplatné parkování v centru města bez parkovacích automatů?
Nabízí se zajímavá možnost a tou je časově omezená doba parkování formou parkovacích kotoučů. Jak na to? V Zóně by byla umístěna dopravní značka B 29 Zákaz stání s dodatkovou tabulkou E 13 Mimo vyznačených parkovacích míst a dopravní značka IP 13b Parkoviště s parkovacím kotoučem. Jak to funguje? Parkování na místech označených parkovacím kotoučem: - Na parkovišti s parkovacím kotoučem musí řidič při začátku stání umístit kotouč viditelně ve vozidle a nastavit na něm dobu začátku stání, kterou nesmí až do odjezdu měnit! [§ 12 odst. 1 písm. o) „Parkoviště s parkovacím kotoučem“ vyhlášky č. 30/2001 Sb., Prováděcí vyhláška k pravidlům silničního provozu (dopravní značky)]
- Dopravní značka IP 13b by byla doplněna doplněna dodatkovou tabulkou E 13 „PO – PA 7:00 – 18:00 - STÁNÍ MAX. 3 h“. To znamená, že používání parkovacího kotouče platí po celý týden Po - Pá od 7 do 17 hodin. Mimo uvedenou dobu parkovaní nepodléhá parkovacímu režimu, není třeba používat parkovací kotouč, nebo rezidenční kartu. Navrhoval bych zavést tento režim především na náměstí. Nad dodržováním podmínek nemusí být nějaký zvláštní dozor nebo Městská policie Stačí běžná kontrola Státní policie tak, jak se kontrolují jiné dopravní přestupky např. Zákaz stání a parkování. Každý bude respektovat pravidla, jelikož za porušení podmínek vyplývajících z této dopravní značky, by bylo možné uložit na místě blokovou pokutu až do výše 2 000 Kč. Případné opakované dlouhodobé parkování by pak spolehlivě ohlídal kamerový systém. Na základě pořízeného záznamu pak může město ve správním řízení udělit pokutu od 1 500 Kč do 2 500 Kč. [§ 4 písm, c), §125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“) ] - Parkovací kotouč mohou řidiči použít nejen v Heřmanově Městci, ale všude tam, kde platí tento způsob parkování, a to nejen v České republice, ale i v zahraničí. Parkovací kotouč zakoupený jinde by bylo možné použít i v našem městě.
Proč se nevyužívá k čištění ulic strojní čištění? Odpověď jsem nalezl v Chrudimském deníku ze dne 13. 5. 2014. Cituji: „Po rozvázání někdejší spolupráce Heřmanova Městce s pardubickou městskou policií už nemá tamější radnice žádné páky na ty řidiče, kteří přes upozornění neodstraní svá zaparkovaná auta z čištěných úseků komunikací. „Ke slovu tak znovu přicházejí ruce, košťata a kárky,“ konstatuje heřmanoměstecký starosta Aleš Jiroutek“. Jak je možné,že ve městech, kde není zřízena Městská policie se strojový úklid komunikací běžně provádí? Technická skupina, která je mimochodem i u našeho města, v určitém časovém 10
předstihu rozmístí přenosné dopravní značení zákazu stání s upozorněním, který den se bude provádět strojové čištění komunikace. Součástí tohoto dopravního značení bývá dovětek, že v případě nerespektování bude vozidlo odtaženo na náklady majitele vozidla. Také bývá zveřejněn harmonogram strojního čištění, které se provádí ve dnech, kdy na ulicích parkuje co nejméně vozidel. Např. v našem městě to bývá v mimopracovní dny ráno, když na náměstí parkuje pouze několik vozidel. I kdyby, pár metrů se vždy ručně dočistí a věřte přátelé, že si to každý šofér rozmyslí a nebude riskovat odtažení vozidla a s tím spojenou finanční náhradu. „K zajištění svých práv a veřejného
- Parkovací kotouč není pouze na jednorázové použití, ale lze ho využívat opakovaně a kdekoliv je tento způsob parkování. V prodeji by byl ve všech trafikách a v Info. centru. Cena kotouče z PVC se pohybuje kolem 20,- Kč. V případě, kdy není možné si zajistit parkovací kotouč – v ojedinělých případech, je akceptovatelné, napsat na papír dobu příjezdu a následně tento papír umístit na stejné místo jako parkovací kotouč. VÝJIMKY: - Povinnost použít parkovací kotouč neplatí pro držitele rezidenčních karet - Povinnost použít parkovací kotouč neplatí pro vozidla ozbrojených sil, bezpečnostních sborů, požární ochrany a vozidla určena k poskytování zdravotních služeb - Parkovací kotouče nemají povinnost používat osoby zdravotně postižené, na palubní desce vozidla viditelně umístí „parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením“, průkaz ZTP či ZTP/P se na výzvu policie případně dokládá Zdálo by se, že řešení to je bezvadné. To asi ano, ale je potřeba také vyřešit, kde budou parkovat celodenně stojící vozidla. Nutně se musí najít vhodný pozemek pro odstavné parkoviště s možností nástupu na autobusový spoj, jinak by se přenesl problém přeplněného náměstí do okolních komunikací.
Otakar Volejník (www.otakarvolejnik.cz)
pořádku na pozemních komunikacích, parkovišť, odstavných a parkovacích pruzích apod. může ten, kdo je oprávněn vykonávat nad těmito místy správu nebo je jejich provozovatelem, použít všech zákonných prostředků k nápravě nežádoucího stavu např. odtažení vozidla“ V našem případě je to město, které si pak musí samozřejmě v případě neukázněných řidičů sjednat odtahovou službu. Městská policie by odtah vozidla neprováděla a její přítomnost není nutná. Organizace takového strojového čištění komunikací je plně v kompetentnosti Radnice a tak obsah článku v Chrudimském deníku vyznívá jako argumentační klam.
Otakar Volejník (www.otakarvolejnik.cz)
HEŘMANOMĚSTECKÝ PALEC Doneslo se nám, že heřmanoměstecká vozatajská ekipa si na závodech v Rakousku vybojovala postup na Světové jezdecké dny, které se budou konat v srpnu ve Francii. Blahopřejeme a ve Francii - Ať vám koně jdou! HzM
První živou obětí nové autostrády na Konopáč se stal párek konipasů bílých /montacilla alba/. Hrdinému řidiči blahopřejeme. Jen tak dál. HzM Mrtví konipasi bílí
Větší sounáležitost Heřmanova Městce a Chotěnic je nezbytná Protože se blíží čas komunálních voleb a rozhodl jsem se kandidovat za místní sdružení Heřman za obec Chotěnice, chtěl bych se s vámi podělit o pár poznatků o této obci. Obec Chotěnice již 60 let patří pod město Heřmanův Městec a v současnosti má cca 300 obyvatel. Když jsem se před 8 lety přistěhoval do Chotěnic z Heřmanova Městce, překvapilo mě, že vzhledem k velikosti obce, zde není obecní úřad a spadáme pod místní část Heřmanova Městce, jelikož v oblasti financování a podpory různých oblastí rozvoje obce by bylo vše jednodušší. Ze své zkušenosti mohu potvrdit neochotu ze strany zastupitelstva města, kdy jsem si musel
při stavbě rodinného domku profinancovat zřízení části veřejného osvětlení, odpadu dešťové vody a místní přístupové cesty. Pokud hledáte bližší informace o obci Chotěnice, skončíte na velmi dobře zpracovaných stránkách SDH Chotěnice, což potvrzuje, že většina akcí v obci je podporována místními hasiči, kteří se starají např. o zorganizování branného závodu pro děti, pálení čerodejnic, hasičských závodů nebo předvánočních slavností na místní návsi. Ke sportovnímu vyžití, což je i má parketa, slouží místní sportovní areál, kde se pravidelně hraje nohejbal a tenis. Ke vší spokojenosti bychom rádi dotáhli zřízení přívodu vodovodní přípojky k zavlažování kurtu a vybudování nového oplocení.
U obce velikosti Chotěnic je škoda, že se zde nepodařilo otevřít prodejnu potravin a že místní hostinec Na Kopečku s pěknou terasou je otevřen pouze v sobotu, tudíž není kde posedět, sejít se a probrat místní problémy a aktuality. V krátké budoucnosti bych rád přivítal větší propojenost mezí obcí Chotěnice a Heřmanovým Městcem ve všech možných oblastech, včetně zlepšení komunikace a informovanosti o činnosti místního zastupitelstva Heřmanova Městce. Miloš Pilař kandidát do komunálních voleb za volební stranu Heřmani Poznámka redakce. Heřmani mají ve svém volebním programu zahrnuty různé možnosti spolupráce s Radlínem, Chotěnicemi, Novým Dvorem, Konopáčem a Doubravou.
Tradiční super dětské odpoledne v Heřmanově Městci se setkalo s velkým úspěchem. Všem pořadatelům a sponzorům děkuje o.s. Heřmani.
www.hermani.cz aktuality
11
Zaváté stopy
Procházka městem Nejkrásnější příchod do Heřmanovy Městce je ze strany východní, silnicí chrudimskou, která před městem po délce 2km vysázena je lipami. Tyto stýkají se svými korunami, činí nad silnicí loubí, které zvláště v květnu lip k milým vybízí procházkám. Silnice vede údolím vroubeným po ruce levé Palácem, po pravé kopcem Rozhovickým a vrchem „Vinicemi“. Pod těmito vrcholy prostírají se panská pole se živými ploty a stromy v alejích. U samého města je palácový vrch svým úpatím upraveným v příjemné procházky, dotýká se silnice. Proti němu je bažantnice, podobně upravená, jedna z nejlepších, obecenstvu přístupných procházek. Asi v polovině lipové aleje u křižovatky silnic je Nový Dvůr, který se dříve jmenoval „Vilémov“ po svém zakladateli Vilemovi z Opštorfu. Naproti v Cihelně je panský zahradní hostinec. První budovou města je kontribučenský špýchar a jednopatrová budova městského špitálu přestavěná hrabětem V. Šporkem. Naproti špitálu stojí kaple sv. Kříže, která dle znaku, postavena byla za hrabat Šporků. Uličkou vpravo okolo chudobince přichází se k panské elektrárně, panskému skleníku a k Mariánské nemocnici. Od chudobince na Malé náměstí můžete přijít buď Chrudimskou ulicí nebo Růžovou ulicí, ve které je dětská opatrovna. Nejpřednější budovou Malého náměstí je knížecí zámek, jednopatrová budova se šestihranou věží a má 103 místností. U zámku nedaleko četných keřů růží a bublavého vodotrysku s rybkami vábí návštěvníky útulný stateček, který byl zřízen pro radost knížecích dětí. Chceme-li si užít vyhlídku, dojdeme k pavilonu, odkud je vidět na celý kraj Pardubický. V r. 1876 zámek navštívila císařovna Alžběta a pro ní byl zřízen kočár, který na zámku stále stojí. Uprostřed náměstí před zámkem je kašna se znakem knížecím a vodotryskem, do které vede voda z Podolského potoka. Stojí mezi sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava. Socha sv. Jana původně stála na kašně. Celé náměstí je obklopeno domy, nově postavenými, a je vroubeno kaštanovou alejí. Na velkém náměstí je chrám sv Bartoloměje. Na věži kostela býval hlásný. Vedle kostela stojí fara a na severní straně náměstí stojí moderní budova obecných a měšťanských škol. Před rokem 1896 byla škola v městské radnici. Ulice naproti radnice nese název Židovská a v ní do r. 1848 přebývali židé, mající po obou stranách své krámy. 12
Kinského náměstí, část Kinského náměstí, ulice Bedřicha Smetany, Šporkova třída
Zájezdní hostinec Modrá hvězda
Chudobinec
V ulici je židovská modlitebna, vystavěna r. 1728, a od r. 1876 německá škola. Za městem v poli je židovský hřbitov. Na pokraji Židovské ulice u potoka je obecní dům, bývalá šatlava. Proti ní je budova bývalých masných krámů, které sem byly r. 1714 od parku přemístěny. Protilehlá ulice Židovské je ulice Kostelecká a v ní na úpatí vrcholku kostela Matky Boží stojí
socha sv. Vavřince. Z Velkého náměstí vede ulice Čáslavská, kde u trati podolské stojí kaple sv Jiří. Kolem kaple býval hřbitov a když v roce 1868 byla opravována, byly kosti přeneseny na hřbitov Matky Boží. Za kaplí je nádraží. V Heřmanově Městci, v červnu, roku 1900 A.Klaus
100 let od vypuknutí 1. světové války OBĚTI SVĚTOVÉ VÁLKY FARNOSTI HEŘMANO MĚSTECKÉ
V tomto roce si připomínáme stoleté výročí od vypuknutí 1. světové války 28. června 1914 byl v Sarajevu spáchán atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda, následníka rakouského trůnu. O měsíc později pak Rakousko-Uhersko dalo vládě v Bělehradu ultimátum. Ta na něj nepřistoupila. 28. července 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku. Císař František Josef vydal válečný manifest Mým národům! Následky byly fatální. V Evropě, na Blízkém východě, v Africe a ve východní Asii trvaly boje až do roku 1918. V této první velké ničivé válce vedené moderními zbraněmi přišlo o život kolem 17 milionů lidí. S koncem války skončila v Rakousku v roce 1918 také vláda habsburské dynastie a byla vyhlášena první republika. Vzpomeňme na padlé sousedy z našeho města a okolních obcí této nesmyslné války. Čest jejich památce.
Heřmanův Městec: Bendl Karel, Beran Jindř., Blažek Josef, Branstein J., Brychta Ad., Čejka Frant., Fidra Rudolf, Flégr Ant., Grof Rudolf, Hájek Karel, Hemerka Jar., Hemeka Kar., Heřmanský A., Heřmanský K., Hladina Vinc., Horák Ant., Horák Karel, Chmelík Josef, Imramovský J., Jambor Jan, Jeník Alois, Jeník Rudolf, Jirásek Kar., Jirásek Jar., Scharpner K., Kabeláč Boh., Kaštánek A., Kocek Frant., Kocek Jos., Kosnar Vác., Kramář Vác., Kropáček J., Křemenák V., Lebduška Al., Málek Rud., Malíř Frant., Malínský J., Malý Nor., Martinů Jos., Minář Rud., Minařík Fr., Mitrovský K., Michal Jos., Mucek Josef, Novák Jan, Novotný V., Pavlík Josef, Goldmann O., Fuchs Josef, Paukert Rich., Petráň Josef, Pospíšil Ad., Pošva Josef, Ronge Leop., Rodr Vác., Rychnovský F., Sýkora Petr, Šálek Vác., Šenk Josef, Šnajdr Kar., Šolín Josef, Štech Rud., Šťovíček Dob., Štok Adolf, Tahal Jar., Urválek Jar., Vašák Vinc., Veselý Jos., Výborný Kar., Zavřel Vác., Zemek Vác., Zrůst Frant., Grof Frant., Traub Karel Rozhovice: Flégr Josef, Jirout Vác., Kašpar Jos., Kavka Jos., Kočí Karel, Kučera Jos., Machan Jos., Machan Voj., Málek Josef, Procházka J., Starý Josef, Štěpánek Ad., Štěpánek Jan, Valenta Vác., Voldán Vác., Zvěřina Vác. Radlín: Bakeš Alois, Kubelka Fr., Kubelka Jos., Poláček Rud.
Památník obětem 1. světové války
Licomělice: Alinč Jos., Hlína Fr., Hradecký V., Jelínek Jos. Uherčice: Hubáček Fr., Kostelec: Hlína Rudolf, Hurský Josef, Karela Jos., Kubát Frant., Matoušek R., Novák Jos., Pavlas Jos., Pavlas Jos., Roztočil Fr., Roztočil Jos., Secký Boh., Secký Jindř., Starý Fr., Syrový Fr., Vrba Jos., Vlk Frant., Zelinka Fr. Klešice-Nákel: Nekovář Fr., Salfický Vinc., Hála Jan, Zach Karel Vyžice: Martínek R., Meduna Ant., Pátek Rud., Regent Fr., Zemek Jos. Chotenice: Hladina Fr., Hladina Rud., Kocek Fr., Linhart Ant., Malínský Fr., Petráň Vác., Pravda Al., Procházka V., Poláček Fr., Příhoda Vác., Roztočil Fr., Roztočil Fr., Salfický Fr., Starý Jos., Sýkora Jos., Zima Fr. Načešice: Kocek Fr., Loužil Jan, Murdych Fr., Petráň Vác., Sedmík Jos., Sedmík KAr., Umlauf Jos. Zdechovice: Franc Fr., Kubant Ad., Kubant Vin. (red)
Vojáci z 1. světové války držící nápis Heřmanův Městec www.hermani.cz aktuality
13
Jak vypadá kronika Heřmanova Městce? Mnozí o ní mluví, ale kdo z vás ji viděl? Kronika je vzácná archiválie která by měla mapovat historii i současnost. Jak zaznamenat události, u kterých nemůže být kronikář osobně? Jak zpřístupnit kroniku občanům? Máme řešení. Již odedávna se píší paměti a uchovávají se staré dokumenty či fotografie, které mají historickou hodnotu připomínajíce nám významné události. Proto v každé obci najdeme velkého pamětníka a kronikáře v jednom, který tyto významné události zaznamenává pro budoucí generace. Zákon 132/2006 Sb. O kronikách obcí ukládá povinnost vedení kroniky každé obci, ať již jako ručně psanou knihu, či v elektronické podobě s následným tiskem. Je třeba vědět, že zákon zároveň dává každému právo do kroniky nahlédnout a občanům obce starším 18 let dále právo na podání návrhu doplnění či opravu zápisu. Aby mohla být kontrola zápisů do kroniky pravidelná a to všemi občany, je nutné kroniku běžně zpřístupnit. Jak to udělat? Do nového zastupitelstva chce o.s. Heřmani přinést novou etapu uchování historicky cenných informací z Heřmanoměstecka a zachycení obrazu doby digitalizací. Ručně psaná kronika na papír vyžaduje pečlivý rukopis, příliš místa, má nároky na ošetřování, není dlouhověká a konečně není tak přístupná čtenářům, pokud nezajdete na OÚ nebo ke kronikáři. 14
V první etapě by se kronika stále psala ručně, ale zároveň by se uváděla do digitální podoby. A ještě jedna změna je v plánu - dát šanci mladší generaci, která této době rozumí a má mnohem dokonalejší znalosti ovládání současné elektronické techniky. Při této příležitosti vzpomínáme na výjimečného kronikáře Václava Janatu, který pečlivě zaznamenával veškeré události na Heřmanoměstecku. Často nemůže být kronikář osobně u každé události. Potřebuje mít další pomocníky, kteří pro něj autenticky zachytí danou událost jak písemně, tak obrazově (fotografie, video). Počítáme se spoluprací s občany, kteří budou přispívat svými postřehy a fotografiemi z nejrůznějších událostí, které obohacují historii Heřmanoměstecka. Starší zápisy do kroniky zpřístupníme všem občanům digitalizací. Našli jsme zkušenou firmu s referencemi od Národní knihovny či zemského muzea. Jsme tedy připraveni zajistit digitalizaci na špičkovém knižním skeneru, který zaručí kvalitní, šetrné a profesionální zpracování. Dokumenty tak nebudou narušeny žádnými šumy ani jinými negativními aspekty, které mohou znehodnocovat výsledný dojem. Profesionální skenování jsme předběžně dojednali za velmi přijatelnou cenu. Pojďme se letmo podívat, jak si naši předchůdci vážili kronik a vzácných písemností. Tak jako v jiných městech nacházíme i v Heřmanově Městci počátky městského archivu ve 14. století (první písemná zmínka
k roku 1325). Písemnosti měnily několikrát své umístění, v 60. letech 19. století bylo údajně mnoho vzácných knih zničeno nebo rozprodáno, přičemž ta nejstarší pocházela snad z roku 1367. Dle dochovaných zpráv se ve 20. století městským archivem v Heřmanově Městci zabývali Ladislav Srb (1914), František Petr, dále Hugo Marek a Emil Minář (1950), Karel Pokštefl (městský archivář 1950 až 1955), Josef Heřmanský (městský archivář 1953 až 1954) a v letech 1955 až 1957 Jan Mimra. Na začátku roku 1950 byl archiv z důvodů úpravy úřadoven MNV přestěhován z čp. 4 do malé místnosti v domě čp. 47/48. K 12. červenci 1950 se archiv nacházel v pronajaté místnosti na zdejším zámku a dále v nevyhovujícím vyzděném přístěnku na půdě MNV. V lednu 1956 dostal archiv ze zámku výpověď z důvodu adaptace. Zda byl skutečně vystěhován, nevíme jistě, nicméně Okresní archiv v Chrudimi přebíral městské archiválie v letech 1957 až 1962 z budovy čp. 2 zvané Medov na malém náměstí naproti zámku, kde byly v malé a vlhké místnosti téměř všechny postiženy plísní. Ještě v roce 1986 se podařilo zakoupit šest privilegií Heřmanova Městce z let 1662 až 1819 ze soukromé sbírky. Nejstarší dochovanou písemností uloženou v SOkA v Chrudimi je městská kniha založená roku 1437. Heřmani Pramen: STÁTNÍ OKRESNÍ ARCHIV CHRUDIM
VÝVOJ A ZÁNIK HOKEJE V HEŘMANOVĚ MĚSTCI V předchozím vydání občasníku Heřman jsme zavzpomínali na počátky hokeje v našem městě, které bylo prvním místem v oblasti Železných hor, kde se hrály úžasné mistrovské zápasy. Psal se rok 1928, když Ladislav Moravec začal na plochách Konopáčských rybníků udivovat svými tehdy neuvěřitelnými akrobatickými kousky přihlížející diváky. K ledu a bruslím patří hokej, a tak to vše začalo.
dsfsdafafsadfasdfsda
www.hermani.cz aktuality
Bohužel se nepodařilo zdokumentovat dění kolem tohoto sportu v poválečných letech a také se nám nepodařilo objevit kroniky nebo zápisky z těch dob, a tak se najdou určitě nějaké mezery, které, jak věříme, pamětníci časem doplní. Základ mapování je však položen, a to považujeme za velice důležité. Absenci informací máme ze čtyřicátých a padesátých let.
Brusle dvacátých roků dvacátého století
V padesátých, šedesátých a počátkem sedmdesátých let mužstvo hrálo většinou okresní přebor, ale v mnoha případech se soutěž nedohrála vlivem mírných zim. Mimo mužstva dospělých měl oddíl také dorostenecké a žákovské mužstvo. Dorostenecké mužstvo patřilo v našem okrese k nejlepším a mnohokrát vyhrálo okresní přebor. Největší úspěch dosáhl dorost v sezoně 1964-65, když hrál divizi. Soupeři byla mužstva Dynamo Pardubice, Tesla Pardubice B, Dvůr Králové, Choceň, Přelouč. Brankáři v té době byli: Černovský a Novotný. Obrana: Pecák, Bláha, Macháček, Semrád, Jirásek. Útočníci: Novotný, Vojáček, Linhart, Šimůnek, Goč, Novák, Brandstein, Mrtka, Pithart. Vzpomeňme také na brankáře, který chytal v jiných zápasech a tím byl Blažíček Zdeněk. V roce 1971 vyhrál Heřm. Městec okresní přebor. O postup do Krajské soutěže se utkal se Sokolem Dobříkov na zimním stadionu v Chocni, kdy na zápas odjelo pouze 10 borců. Dobříkov – Heřmanův Městec 5:5 po prodloužení. Domácí na trestná střílení zvítězili 2:1, když po zranění Linharta a Steinera dohrálo pouze 8 hráčů. Sestava: Černovský, Jirásek Zd., Jirásek M., Linhart, Steiner, Zahrádka, Petržilka, Semrád, Brandstein, Zgarba. Seznam vedoucích členů oddílu: Novák Václav, Janda Josef, Fišer Oskar, Kratochvíl, Novák Jiří, Hubáček J., Slejžka, Pilný R. Jenatel oddílu byl v posledních letech Křivka Zdeněk a předseda oddílu byl Janata. Jak jste se mohli vážení čtenáři dočíst v minulém vyprávění, ve středu města bylo vybudováno nádherné kluziště, o které se později staral pan Jeníček Antonín. Práce spočívala především v založení ledu, tedy pravidelné stříkání plochy, aby byl vytvořen dostatečně silný led. Lze jen konstatovat, že pan Jeníček měl největší zásluhu na provozuschopnosti stadionu. Ledová plocha byla ohrazena pouze prkny. Časem se podařilo zhotovit vysoké mantinely z dřevěných beden, ve kterých byly do Vigony dopraveny nově zakoupené stroje. Na rozebírání beden se zapojilo mnoho členů oddílu za pomoci místních truhlářů. Kabiny, kde byla uložena výstroj, byly v Sokolovně. Nastalo období mírných zim a dostupný zimní stadion byl pouze v Pardubicích, později byl vybudován zimní stadion také v Chrudimi. Z finančních důvodů si naši hokejisté nemohli dovolit na těchto stadionech pravidelné trénování, a tak se do mistrovských soutěží nezapojovali. Zánik 15
hokeje byl definitivní, když byla rozprodána kompletní výzbroj mužstva. (Ze vzpomínek hráčů Josefa Linharta, Josefa Brandteina a Křivky Zdeňka) (red)
SLOVO REDAKCE initivní, když byla rozprodána kompletní výzbroj mužstva. (Ze vzpomínek hráčů Josefa Linharta, Josefa Brandteina
Vážení občané, volební speciál Heřmanu s volebním programem a profily kandidátů obdržíte začátkem října do svých schránek. Heřman
nezávislý občasník občanů Heřmanoměstecka Registrace MK ČR E 20594 Vydává občanské sdružení Heřmani o.s. Adresa sdružení a redakce: Čáslavská 253, 538 03 Heřmanův Městec IČ: 227 58 348 Příspěvky vyjadřují názory dopisovatelů a nemusí být totožné s názory redakce
Náklad 1000 ks Tisk: HRG Litomyšl
e-mail:
[email protected] www.hermani.cz tel.: 777 023 470
