Ředitel školy se souhlasem Školní rady podle § 30 školského zákona1 a vyhlášky ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři2 vydává a ustanovuje tento
ŠKOLNÍ ŘÁD Gymnázia bratří Čapků
HLAVA I. Čl. 1. Předmět úpravy §1 Tento školní řád stanovuje: a) Pravidla chování žáků (případně jejich zákonných zástupců) ve škole b) Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků3 c) Pravidla pro uvolňování z výuky a omlouvání absencí d) Pravidla pro provoz a vnitřní režim školy e) Pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví, požární ochrany a ochrany před sociálněpatologickými jevy, projevy diskriminace, nepřátelství a násilí f) Pravidla pro zacházení s majetkem školy g) Pravidla pro hodnocení chování žáků a udělování výchovných opatření4
HLAVA II. Čl. 1. Pravidla chování žáků §1 Žáci mají právo na poskytování výuky. §2 Žáci mají právo používat zařízení školy v souladu s vnitřními předpisy školy5. §3 Žáci, zákonní zástupci nezletilých žáků a osoby plnící vyživovací povinnost vůči zletilým žákům mají právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání. §4 Žáci mají právo požádat o pomoc při řešení vzdělávacích problémů či problémů souvisejících se školní docházkou. Mohou navštívit výchovnou poradkyni školy. §5 Žáci mají právo při nezaviněné dlouhodobé absenci či při studijních potížích vyžádat si konzultace s vyučujícími dle možnosti jejich osobních rozvrhů.
1
zákon č. 561/2004 Sb. ve znění novel (dále jen ŠZ) vyhláška č. 13/2005 Sb. ve znění novel, o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři (dále jen Vyhláška o středním vzdělávání) 3 § 4 vyhlášky o středním vzdělávání 4 § 10 odst. 4 vyhlášky o středním vzdělávání 5 zejm. Řád IT laboratoře 2
§6 Žáci jsou povinni dodržovat školský zákon6 a ostatní obecně závazné právní předpisy, školní řád a ostatní interní předpisy a pravidla školy, se kterými byli řádně seznámeni, jakož i zachovávat dobré mravy a pravidla slušného chování. §7 Žáci jsou povinni uposlechnout pokynů pedagogů a řídit se jimi. §8 Žáci jsou povinni chodit do školy slušně a čistě oblečeni. §9 Žáci jsou povinni účastnit se výuky podle stanoveného rozvrhu a být přítomni ve třídě před zvoněním na příslušnou vyučovací hodinu. Začátek a konec vyučování stanoví vyučující. §10 Žáci jsou povinni obstarat si psací potřeby a předepsané školní pomůcky a mít je před zahájením vyučování připravené. §11 Během výuky jsou žáci povinni být ve třídě na svých místech, účastnit se vyučování, poslouchat pokyny vyučujícího a vyvarovat se projevů rušících výuku, zejména jsou povinni po dobu výuky mít vypnutý mobilní telefon. §13 Pravidla pro používání informatické laboratoře a výuku tělesné výchovy stanoví zvláštní předpis.7
HLAVA III. Čl. 1. Pravidla a zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání žáků §1 Výsledky vzdělávání žáků se hodnotí klasifikací (pravidla a kritéria klasifikace stanoví Klasifikační řád, který je přílohou tohoto Školního řádu), a to: a) průběžně b) na vysvědčení §2 Průběžné hodnocení provádí vyučující při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka. Vyučující přitom vychází zejména z ústního nebo písemného zkoušení žáků během vyučování, z plnění domácích prací žáky, z píle a aktivity žáků, jejich přístupu k předmětu a rovněž ze sebehodnocení žáků. §3 Chování neovlivňuje hodnocení výsledků vzdělávání. §4 Průběžná hodnocení se zapisují do klasifikačního archu, který je přílohou třídní knihy. §5 Písemnou práci většího rozsahu (tj. práci trvající nejméně jednu vyučovací hodinu) je vyučující povinen oznámit žákům v přiměřeném předstihu (alespoň týden předem). Vyučující zaznamená plánovanou realizaci takovéto práce do třídní knihy (do rubriky poznámky; informuje tak mj. ostatní vyučující). Žáci mohou během jednoho dne psát takovouto práci pouze jednu. Tyto práce je povinen vyučující archivovat do konce září následujícího školního roku a na požádání je předložit k nahlédnutí žákovi, jeho zákonnému zástupci či osobě plnící vyživovací povinnost vůči zletilému žáku. §6 Před polovinou 1. i 2. pololetí probíhá v rámci Pedagogické rady dílčí zhodnocení průběžného hodnocení výsledků vzdělávání žáků (tzv. čtvrtletní a třičtvrtěletní klasifikační porada). Žáci, jejichž výsledky vzdělávání jsou při tomto dílčím hodnocení vyjádřeny stupněm nedostatečně, a žáci, kteří takto nemohou být hodnoceni, budou o této skutečnosti informování třídním učitelem. Stejně tak budou písemně informováni i jejich zákonní zástupci. §7 Hodnocení na vysvědčení se provádí pololetně. Žák je takto hodnocen a) z jednotlivých předmětů b) celkově 6 7
viz pozn. č. 1 Řád IT laboratoře, Provozní řád tělocvičny a opatření zajišťující výuku TV
Hodnocení na vysvědčení předchází projednání v Pedagogické radě (tzv. pololetní a závěrečná klasifikační porada) §8 Hodnocení z jednotlivých předmětů provádí vyučující příslušného předmětu se souhlasem Pedagogické rady. Toto hodnocení vyjadřuje výsledný stav vzdělání žáka na konci pololetí. Průběžné hodnocení slouží jako podklad hodnocení na vysvědčení, toto ale není prostým aritmetickým průměrem průběžných hodnocení. §9 Žáka nelze hodnotit, pokud jeho absence z daného předmětu je za pololetí vyšší než 30 %. Pokud zmíněná absence žáka je z nadpoloviční většiny neomluvená, lze žákovi uložit náhradu nákladů na hodnocení v náhradním termínu. §10 Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, může o přezkoumání požádat prostřednictvím ředitele školy Magistrát hl. m. Prahy. §11 Ředitel školy, resp. Magistrát hl. m. Prahy nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. §12 Celkové hodnocení provádí třídní učitel podle kritérií uvedených v Klasifikačním řádu. Čl. 2. Postup do dalšího ročníku, opravné zkoušky, náhradní hodnocení a přezkoušení §1 Žák, který na konci 2. poletí celkově prospěl, postupuje do dalšího ročníku, resp. může přistoupit ke konání závěrečné či maturitní zkoušky. §2 Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl ze tří a více předmětů, celkově neprospěl. §3 Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů (příp. žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze dvou povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí) koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. §4 Opravné zkoušky jsou komisionální a lze je konat nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku (pokud se zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodne s ředitelem školy na dřívějším termínu; v případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitel školy žádosti o dřívější termín vždy). Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi na žádost stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby náhradního termínu opravné zkoušky navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, příp. navštěvuje znovu poslední ročník. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, z daného předmětu definitivně neprospěl a celkově rovněž neprospěl. §5 Nelze-li žáka hodnotit z některého předmětu či předmětů na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák není z tohoto předmětu hodnocen a není hodnocen ani celkově za první pololetí. §6 Nelze-li žáka hodnotit z některého předmětu či předmětů na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, příp. navštěvuje znovu poslední ročník. Není-li možné žáka hodnotit ani v tomto termínu, žák se z daného předmětu nehodnotí a celkově neprospěl.
Totéž platí, není-li žák hodnocen z povinného předmětu, který je vyučován pouze v prvním pololetí, ani v náhradním termínu. §7 Žák, který na konci druhého pololetí celkově neprospěl, nepostupuje do dalšího ročníku, resp. nemůže být připuštěn k závěrečné nebo maturitní zkoušce. §8 Žák, který nepostoupil do dalšího ročníku nebo nebyl připuštěn ke konání závěrečné nebo maturitní zkoušky, přestává být žákem školy posledním dnem příslušného školního roku nebo po tomto dni dnem následujícím po dni, kdy nevykonal opravnou zkoušku nebo neprospěl při hodnocení v náhradním termínu, anebo dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o nepovolení opakování ročníku. Toto ustanovení platí za předpokladu, že takový žák splnil povinnou školní docházku. §9 Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a který na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti; žák, který plní povinnou školní docházku, v těchto případech opakuje ročník vždy. Čl. 3. Přerušení a dobrovolné ukončení vzdělávání §1 Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku, přerušit vzdělávání, a to na dobu nejvýše dvou let. Po dobu přerušení vzdělávání žák není žákem této školy. Po uplynutí doby přerušení vzdělávání pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo vzdělávání přerušeno, popřípadě se souhlasem ředitele školy ve vyšším ročníku, prokáže-li odpovídající znalosti. Ředitel školy na žádost ukončí přerušení vzdělávání i před uplynutím doby přerušení, nebrání-li tomu závažné důvody. §2 Ředitel školy je povinen přerušit vzdělávání žákyně z důvodu těhotenství a mateřství, jestliže praktické vyučování probíhá na pracovištích nebo na pracích zakázaných těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu, nebo jestliže vyučování podle lékařského posudku ohrožuje těhotenství žákyně. §3 Žák, který splnil povinnou školní docházku, může zanechat vzdělávání na základě písemného sdělení doručeného řediteli školy. Součástí sdělení nezletilého žáka je souhlas jeho zákonného zástupce. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni doručení tohoto sdělení řediteli školy, popřípadě dnem uvedeným ve sdělení o zanechání vzdělávání, pokud jde o den pozdější. Čl. 4. Uvolnění §1 Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, na žádost žáka tohoto uvolnit zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu. Žáka se zdravotním postižením může ředitel také uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen. Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa. V předmětu Tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení lékaře. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn, hodnocen.
Čl. 5. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami §1 Třídní učitel sdělí vyučujícím povahu speciálních potřeb vzdělávání žáků s touto potřebou, též vhodným způsobem vysvětlí ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. §2 Speciální způsob hodnocení a klasifikace žáka je založen na individuálním zohlednění speciálních vzdělávacích potřeb žáka. Takovýto speciální způsob hodnocení a klasifikace projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími. Čl. 6. Uznání předchozího částečného nebo úplného vzdělání žáka §1 Ředitel školy uzná ty části vzdělávacího programu absolvovaného na jiné střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole či vysoké školy v České republice nebo v zahraničí, či v rámci jiného vzdělávání zejména v odborných kurzech nebo na jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky, jejichž obsah a rozsah je shodný s obsahem a rozsahem v současně studovaném oboru vzdělávání., resp. je přesahuje. §2 V případě, že absolvovaný vzdělávací program či jeho části odpovídají svým rozsahem a obsahem do značné míry (alespoň 80%) rozsahu a obsahu v současnosti studovanému oboru či jeho části, může ředitel po projednání věci v Pedagogické radě v odůvodněných případech nařídit konání rozdílové zkoušky. Rozdílová zkouška je komisionální. Čl. 7. Komisionální zkouška §1 Komisionální zkouška se koná v těchto případech: a) má-li zákonný zástupce žáka či zletilý žák pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, b) při konání opravné zkoušky8 (viz hlava II., čl. 2. §3 a 4) §2 Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi Magistrát hl. m. Prahy. §3 Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, Magistrátem hl. m. Prahy jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti. §4 Podrobnosti týkající se konání komisionální zkoušky včetně složení komise, termínu konání zkoušky a způsobu vyrozumění žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka o výsledcích zkoušky stanoví ředitel školy a zveřejní je na přístupném místě ve škole. §5 Žák může v jednom dni vykonat komisionální zkoušku pouze z jednoho předmětu. §6 Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. §7 Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. §8 Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří stupněm prospěchu. 8
viz hlavu II., čl. 2., §3 a 4 tohoto řádu
§9 O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise. §10 Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. §11 Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení, tím však není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. Čl. 8. Individuální vzdělávací plán §1 Ředitel školy může na žádost zletilého žáka či zákonného zástupce nezletilého žáka povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu: a) žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami b) žákovi s mimořádným nadáním c) žákovi, u kterého pro to svědčí jiné závažné důvody Pro povolení vzdělávání podle individuálního vzdělávacího programu žákům uvedeným pod písm. a) a b) je třeba písemné doporučení školského poradenského zařízení. §2 Součástí povolení je stanovení individuálního vzdělávacího plánu. Individuální vzdělávací plán stanoví ředitel školy se souhlasem Pedagogické rady. §3 Individuální vzdělávací plán musí obsahovat: a) délku vzdělávání b) organizaci a formu výuky, včetně způsobů ověřování výsledků vzdělávání a jejich termínů §4 Škola využívá tři typy úpravy vzdělávacích plánů: a) Termínované zkoušení. Vyučující stanoví termín hodnocení po předchozí domluvě s žákem. Žák navštěvuje vyučování v plném rozsahu, je mu umožňována účast na předem oznámených aktivitách. Tento studijní plán je udělován zpravidla žákům, kteří dosahují výborných výsledků v předmětových soutěžích (Matematická olympiáda apod.), věnují se výkonnostnímu sportu, hrají na hudební nástroje či jiné, časově náročné aktivity a dosahují v nich výborných výsledků. b) Úlevy z výuky. Žák se účastní vzdělávání v přesně stanovených vyučovacích hodinách. Žák uzavírá klasifikaci v řádném termínu, v předmětech s vyšší absencí koná, kromě běžných povinností, doplňující zkoušku. Tento studijní plán je zpravidla udělován vrcholovým sportovcům (může však jít i o žáky, kteří se věnují jiným aktivitám nebo mají vážné důvody neumožňující pravidelnou školní docházku). c) Samostatné studium. Žák dochází do školy podle individuálního rozvrhu, hodnocení a uzavírání klasifikace probíhá dle předem stanovených termínů. Tento studijní plán je udělován výjimečně, např. reprezentantům ČR v některé sportovní disciplíně, jejichž sezóna jim neumožňuje pravidelnou návštěvu školy. Na udělení individuálního studijního plánu nemají žáci nárok a může jim být odebrán. Stane se tak v případě, že nedodržují povinnosti (zejména termíny uzavírání klasifikace, docházku do výuky apod.), které jsou jim uloženy. Podmínkou udělení individuálního studijního plánu jsou také dobré studijní výsledky. §5 Ředitel školy seznámí žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka s průběhem vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu a s termíny zkoušek.
§6 Individuální vzdělávací plán, podepsaný ředitelem školy, žákem a zákonným zástupcem nezletilého žáka, se stává součástí osobní dokumentace žáka.
HLAVA IV. Čl. 1. Pravidla docházky §1 Žáci jsou povinni přicházet do školy nejpozději 5 min. před začátkem výuky a opouštět školu až po skončení výuky. V průběhu výuky (včetně přestávek) není povoleno opouštět školu. §2 Žáci jsou povinni nahlásit veškeré návštěvy pedagogickému dozoru. §3 Žáci, kteří přijdou do školy po započetí výuky, vyčkají začátku další vyučovací hodiny. §4 Opustit školu před koncem vyučování může žák pouze ze závažných důvodů se souhlasem třídního učitele, popř. jeho zástupce. U nezletilých žáků je nutný též souhlas zákonných zástupců.
Čl. 2. Uvolnění §1 Uvolnit žáka z výuky na jeden den může třídní učitel, na delší dobu ředitel školy. Obojí lze učinit na základě písemné žádosti zletilého žáka, resp. zákonného zástupce nezletilého žáka. Žádost je nutno podat v přiměřeném předstihu. Absence vzniklé uvolněním žáka se považují za omluvené. Čl. 3. Absence a jejich omlouvání §1 Školní docházku (omluvenou a neomluvenou nepřítomnost) žáků eviduje třídní učitel. §2 Pokud žák nemůže ze závažných důvodů přijít do školy, má (žák, resp. jeho zákonný zástupce) povinnost oznámit absenci telefonicky či jiným vhodným způsobem třídnímu učiteli či jeho zástupci nejpozději stejného dne, kdy do školy nepřišel. Důvody nepřítomnosti je povinen žák, resp. jeho zákonný zástupce doložit nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti.9 Doložením se rozumí sdělení relevantního důvodu absence učiněné prokazatelným způsobem. §3 Jestliže se žák, který splnil povinnou školní docházku, neúčastní po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast není omluvena, vyzve ředitel školy písemně zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka, aby neprodleně doložil důvody žákovy nepřítomnosti; zároveň upozorní, že jinak bude žák posuzován, jako by vzdělávání zanechal. Žák, který do 10 dnů od doručení výzvy do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, se posuzuje, jako by vzdělávání zanechal posledním dnem této lhůty; tímto dnem přestává být žákem školy.10 Jestliže se po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů neúčastní vyučování žák, který nesplnil povinnou školní docházku, ředitel školy písemně vyzve 9
§ 50 odst. 1 ŠZ § 68 odst. 2 ŠZ
10
zákonného zástupce žáka, aby neprodleně doložil důvody žákovy nepřítomnosti, a zároveň upozorní orgán sociálně-právní ochrany dětí. §4 Nepřítomnost žáka je nutné omluvit. Omluvy se předkládají písemně v žákovské knížce třídnímu učiteli, a to nejpozději do pěti dnů ode dne, kdy žák znovu přišel do školy včetně. §5 Nepřítomnost nezletilého žáka omlouvá zákonný zástupce žáka, zletilý žák omlouvá svou nepřítomnost sám. Omluvu nepřítomnosti žáka delší jak tři dny je třeba podložit lékařským potvrzením. O omluvě delší než třídenní nepřítomnosti z jiných než zdravotních důvodů rozhoduje ředitel školy.
Čl. 4. Prevence a postih záškoláctví11 §1 V případě podezření z nevěrohodnosti dokladu potvrzujícího důvod nepřítomnosti žáka, se může ředitel školy v dané věci obrátit na zákonného zástupce nezletilého žáka, nebo požádat o spolupráci orgán či osobu, který doklad vydaly. §2 V případě časté nepřítomnosti žáka nasvědčující zanedbávání školní docházky může škola požadovat jako součást omluvenky potvrzení ošetřujícího lékaře o nemoci žáka i v případě nepřítomnosti, která nedosahuje délky uvedené v Čl. 3 §5. §3 O neomluvené i zvýšené omluvené nepřítomnosti informuje třídní učitel výchovného poradce, který tyto údaje vyhodnocuje. §4 Při zvýšené omluvené nepřítomnosti výchovný poradce ověřuje její věrohodnost. §5 Neomluvenou nepřítomnost do součtu 10 vyučovacích hodin řeší se zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem výchovný poradce formou pohovoru. Projedná důvod nepřítomnosti žáka a způsob omlouvání jeho nepřítomnosti a upozorní na povinnost stanovenou zákonem. Seznámí zákonného zástupce nebo zletilého žáka s možnými důsledky v případě nárůstu neomluvené nepřítomnosti. Provede zápis z pohovoru, do něhož uvede způsob nápravy dohodnutý se zákonným zástupcem nebo zletilým žákem. Zákonný zástupce nebo zletilý žák zápis podepíše a obdrží kopii zápisu. Případné odmítnutí podpisu nebo převzetí zápisu zákonným zástupcem nebo zletilým žákem se do zápisu zaznamená. §6 Při počtu neomluvených hodin nad 10 hodin svolává ředitel školy školní výchovnou komisi, které se dle závažnosti a charakteru nepřítomnosti žáka účastní: ředitel školy, žák, zákonný zástupce, třídní učitel, výchovný poradce, zástupce orgánu sociálně-právní ochrany dětí, školní metodik protidrogové prevence, popř. další osoby. O průběhu a závěrech jednání školní výchovné komise se provede zápis, který zúčastněné osoby podepíší. Případná neúčast nebo odmítnutí podpisu zákonnými zástupci nebo zletilým žákem se v zápisu zaznamená. Každý účastník jednání obdrží kopii zápisu. Toto ustanovení je v případě zletilých žáků fakultativní. §7 V případě, že neomluvená nepřítomnost žáka přesáhne 25 hodin, ředitel školy zašle bezodkladně oznámení o pokračujícím záškoláctví s náležitou dokumentací příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí.12 Stejně se postupuje v případě pokračující či opakující se neomluvené nepřítomnosti žáka. Toto ustanovení se nepoužije v případě zletilých žáků.
HLAVA V. 11
viz Metodický pokyn MŠMT k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví ze dne 11.března 2002, čj.: 10 194/2002-14 12 tato povinnost je stanovena § 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb. v platném znění, o sociálně-právní ochraně dětí. Příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí je v tomto případě Obecní úřad s rozšířenou působností.
Čl. 1. Provoz a vnitřní režim školy §1 Výuka probíhá v prostorách Gymnázia bratří Čapků na Trhanovském náměstí č. 8/129, v Praze 10 – Hostivaři. §2 Vyučovací hodiny během dne probíhají následovně: 1. 8:00 -8:45 2. 8:50 - 9:35 3. 9:40 – 10:25 4. 10:45 – 11:30 5. 11:35 – 12:20 6. 12:25 – 13:10 7. 13:15 – 14:00
8. 14:05 – 14:50 9. 14:55 – 15:40 10. 15:45 – 16:30 11. 16:35 – 17:20 12. 17:25 – 18:10 13. 18:15 – 19:00.
Začátek a konec vyučovacích hodin ohlašuje školní zvonění. §3 Výuka probíhá dle rozvrhů jednotlivých tříd.
Čl. 2. Pravidla bezpečnosti, ochrany zdraví a ochrany před sociálně patologickými jevy §1 Žáci mají povinnost chovat se tak, aby nezpůsobili sobě nebo jiným úraz nebo škodu, zejména dbát zásad ochrany zdraví, požární ochrany, hygienických pravidel a nedotýkat se elektrických zásuvek a rozvodů. §2 Žáci jsou povinni vyvarovat se agresivního, urážlivého či jiného zavrženíhodného způsobu chování, zejména nesmějí omezovat svobodu a důstojnost jiných, dopouštět se projevů diskriminace, nepřátelství či násilí, jakož i rozšiřovat zločinné a patologické způsoby chování a uvažování. §3 Je přísně zakázáno nosit do školy věci způsobilé ohrozit život, zdraví nebo majetek, zejména zbraně, hořlaviny, výbušniny ap. §4 Též je přísně zakázáno do školy donášet a zde konzumovat omamné a návykové látky (včetně cigaret a alkoholu). §5 Žáci jsou povinni okamžitě nahlásit vzniklý úraz či podezření na úraz třídnímu učiteli či pedagogickému dozoru. §6 Žáci jsou povinni okamžitě nahlásit požár či jinou skutečnost způsobilou ohrozit zdraví či majetek, jakož i podezření na takou skutečnost pedagogickému dozoru. §7 Porušení povinností podle tohoto článku se považuje za zvlášť závažné porušení Školního řádu. Čl. Podmínky zacházení s majetkem školy
§1 Žáci mohou používat majetek školy v rozsahu a za podmínek stanovenými vnitřními předpisy.13 Při tom jsou povinni zacházet s nimi šetrně a počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám. §2 Škodu způsobenou porušením svých povinností má žák, popřípadě jeho zákonný zástupce povinnost nahradit.14
HLAVA VI. Čl. 1. Pravidla pro hodnocení chování žáků §1 Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) velmi dobré (= 1), b) uspokojivé (= 2), c) neuspokojivé (= 3). §2 Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: a) stupeň velmi dobré (= 1): Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. b) stupeň uspokojivé (= 2): Chování žáka je v rozporu s pravidly slušného chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy, příp. se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. c) stupeň neuspokojivé (= 3): Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.
Čl. 2. Výchovná opatření §1 Výchovnými opatřeními jsou: a) pochvaly nebo jiná ocenění b) kázeňská opatření. §2 Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. §3 Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. §4 Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamenává do dokumentace školy. 13 14
viz pozn. 7 viz ustanovení Občanského zákoníku o náhradě škody
§5 Kázeňská opatření je možno uložit pouze za zaviněné porušení povinností stanovených Školním řádem §6 Kázeňská opatření jsou: a) napomenutí třídního učitele, b) důtka třídního učitele, c) důtka ředitele školy, d) podmíněné vyloučení, e) vyloučení §7 Napomenutí či důtka třídního učitele budou uloženy podle závažnosti situace v případě opakovaných méně závažných porušení Školního řádu. §8 Důtka ředitele školy bude uložena v případě závažného porušení Školního řádu nebo žákům, kteří dlouhodobě porušují Školní řád méně závažným způsobem a kterým již byla udělena důtka třídního učitele. §9 Podmíněné vyloučení bude uloženo v případě opakovaného závažného porušení Školního řádu. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení Školního řádu může ředitel školy o jeho nepodmíněném vyloučení. Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku. §10 Vyloučen bude žák, který se dopustil zvlášť závažného porušení Školního řádu. Za zvlášť závažné porušení školního řádu se považuje jednání proti ust. hlavy V., čl. 2. tohoto Školního řádu, jakož i zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky vůči pracovníkům školy a též úmyslné ničení školního majetku. Toto ustanovení nevylučuje případnou trestně- či správněprávní odpovědnost. §11 O uložení kázeňských opatření uvedených pod písm. a) a b) rozhoduje třídní učitel, a to na základě vlastního podnětu či podnětu jiného pedagoga. Uložení důtky třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy. §12 O kázeňských opatřeních uvedených pod písm. c), d) a e) rozhoduje ředitel školy na návrh třídního učitele, učitele odborného výcviku či Pedagogické rady. O podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka rozhodne ředitel školy do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy provinění je klasifikováno jako trestný čin. §13 Dotyčný žák má právo být slyšen před uložením kázeňského opatření. Požádá-li o to, bude s ním uložení kázeňského opatření projednáno. §14 Je-li to účelné, lze k projednání uložení kázeňského opatření přizvat zákonného zástupce žáka, event. osobu která vůči žákovi plní vyživovací povinnost. §15 Uložení kázeňského opatření a jeho důvody oznámí ten, kdo jej uložil, neprodleně prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka. §16 Proti rozhodnutí o vyloučení se lze odvolat ve lhůtě 10 dnů od doručení. §17 Odvolání se podává řediteli školy a rozhoduje o něm ředitel se souhlasem Pedagogické rady. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější. §18 Uložení kázeňského opatření se zaznamenává do dokumentace školy.
HLAVA VII. Čl. 1. Závěrečná ustanovení
§1 Zrušuje se: Školní řád platný od 1. prosince 2009 §2 Tento řád vstupuje v platnost 1. září 2014
L.S.
Mgr.Alena Ondráková ředitelka školy
PŘÍLOHA č. 1 – Klasifikační řád Čl. 1. Stupně hodnocení prospěchu §1 Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se hodnotí těmito stupni prospěchu: 1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 – nedostatečný. §2 Není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo nehodnocen(a). §3 Pokud je žák z vyučování některého předmětu zcela uvolněn, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo uvolněn(a). §4 Pro potřeby stanovení kritérií klasifikace se předměty dělí do tří skupin: a) předměty s převahou teoretického zaměření, b) předměty s převahou odborného a praktického zaměření a c) předměty s převahou výchovného zaměření. Čl. 2. Kritéria klasifikace ve vyučovacích předmětech
§1 Při klasifikaci výsledků vzdělávání v jednotlivých vyučovacích předmětech se v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu hodnotí: - ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti, - schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, - kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, - aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, - přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, - kvalita výsledků činností, - osvojení účinných metod samostatného studia. §2 Výsledky vzdělávání se klasifikují podle těchto kritérií: a) stupeň výborný (= 1): Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. b) stupeň chvalitebný (= 2): Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. c) stupeň dobrý (= 3): Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. d) stupeň dostatečný (= 4): Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. e) stupeň nedostatečný (= 5)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Čl. 3. Kritéria pro celkové hodnocení žáka §1 Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním, b) prospěl(a), c) neprospěl(a), d) nehodnocen(a). §2 Žák prospěl s vyznamenáním při splnění těchto podmínek: a) klasifikace v žádném povinném předmětu není horšího stupně než 2 - chvalitebný a b) průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a c) chování je hodnoceno jako velmi dobré. §3 Žák prospěl, není-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm nedostatečný (= 5). §4 Žák neprospěl, je-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu na konci druhého pololetí. §5 Žák je nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu. Čl. 4. Kritéria hodnocení vzdělávání žáků v jednotlivých předmětech § 1 Vyučující jednotlivých předmětů prokazatelným způsobem seznámí žáky s kritérii hodnocení ve svém předmětu.
