EDICE STUDIE. Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Ediční rada nakladatelství: Luděk Brož, Ph.D. (Max-Planck-Institut für ethnologische Forschung, Halle/Saale) Prof. PhDr. Miloš Havelka, CSc. (Univerzita Karlova) PhDr. Helena Kubátová, Ph.D. (Univerzita Palackého) Prof. PhDr. Miloslav Petrusek, CSc. (Univerzita Karlova) PhDr. Jiří Šafr, Ph.D. (Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.) Mgr. Zuzana Uhde (Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.) Ing. Alena Vodáková, CSc.

EDICE STUDIE Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Tři sociální světy Sociální struktura postindustriální společnosti Jan Keller

Druhé vydání

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS169710


Jan Keller

Tři sociální světy Sociální struktura postindustriální společnosti

Praha 2012 Druhé vydání


klíčová slova: elity, individualizace, exkluze, postindustriální společnost, sociální nerovnosti, statusové skupiny, střední třídy

Text této knihy je jedním z výstupů prací na grantu č. 403/09/1720 financovaném Grantovou agenturou ČR.

Odborně posoudily PhDr. Zuzana Kusá, CSc., a doc. PhDr. Jadwiga Šanderová, CSc. Vydalo SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ (SLON), Praha 2011. Vydání druhé. Copyright © Jan Keller 2010 ISBN 978-80-7419-044-5


Obsah

Předmluva ke 2. vydání

i

Nerovnost a nesouměřitelnost

9

Kapitola první Past postindustriální společnosti 1.1 Coseslibovaloodpostindustriálníspolečnosti 1.2 Pročnarůstánerovnost 1.3 Útoknaspolečnostzaměstnání 1.4 Úlohaorganizacípřipřechoduodnerovnostiknesouměřitelnosti

13 14 18 22 27

Kapitola druhá Arogance financí 2.1 Proměnaekonomikyvodvětvífinančnictví 2.2 Sociálnístátveslužbáchzisku 2.3 Vzděláníveslužbáchzisku 2.4 Globalizaceasociálnístruktura

34 35 40 46 53

Kapitola třetí Kasta vyvolených 3.1 Teorieelit 3.2 Diskrétníelita 3.3 Pomocnáelita 3.4 Opevňováníúspěšných

62 64 70 78 85

Kapitola čtvrtá Deklasovaní 4.1 Kammizejídělníci 4.2 Naokrajitrhupráce 4.3 Oddělovánípřebytečných 4.4 Kriminalizacechudoby

89 90 96 102 109

7


Kapitola pátá Diferenciace středních vrstev 5.1 Střednívrstvyakonectříd 5.2 Mezistatusovýmiskupinamiaindividualizací 5.3 Postindustriálníspolečnostaohroženístředníchvrstev 5.4 Teorieuzavíráníjakofilozofieservisnítřídy

117 118 124 130 136

Kapitola šestá Vědecké zastírání poměrů 6.1 Novásociálnírizika 6.2 Individualizace 6.3 Sociálníkapitál 6.4 Sociálnívyloučení

145 146 155 163 168

Kapitola sedmá Logika sociálních světů 7.1 Teoriestratifikace 7.2 Společnostpřesýpacíchhodin 7.3 Kolikměstskrýváměsto? 7.4 Sociálnístrukturapostindustriálníspolečnosti

173 174 179 183 191

Literatura

200

Jmenný rejstřík Věcný rejstřík

208 210

8 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Předmluva ke 2. vydání

Existujíjendvěvěci,kterédokážíautoranovéknížkyskutečněpotěšitarozradostnit.Touprvníjepochopenízestranyčtenářů,kteřícelýnákladknihy běhempárměsícůrozeberou.Toudruhoujenepochopenízestranyrecenzentů,kteříknihuobracejízpravadolevaazasezpěthledajíce,covšechno bysenanídaloještěpřekroutit.Obojíhopotěšenísemitentokrátdostalo měrouvrchovatou. Zájemčtenářůvyvolaltlaknadotiskanaurychlenédruhévydáníknihy. Hloubavostkritikůmizasepřipravilaněkolikhezkýchvečerůpřičetbějejichrecenzí.AtakjsemsezLidových novindozvěděl,žesejednáoknihuzarytělevičáckou,zatímcodíkyHaló novinám zasevím,žejdeoknihunemarxistickou.Haló novinymajívtomtopřípaděnaprostoupravdu,Lidové noviny senaprotitomuivtomtopřípaděhlubocemýlí.Knihaopravdunenípsána z marxistických pozic. Není ovšem psána ani z pozic protimarxistických. Dovoliljsemsijinapsatzesvýchvlastníchpozic,ikdyžjsemtušil,žebudu kvůlitomuprohlášenzačlověkamálopůvodního. Tvrdímvní,žesoučasnáspolečnostserychleměnízpůsobem,kterýodporujetomunejlepšímuzduchamodernityakterýnásvracídodob,kdy postaveníivyhlídkyrůznýchvrstevbylyzcelaneporovnatelné.Jakokdyby různí lidé už zase žili ve zcela odlišných sociálních světech. Aniž si toho kdokoliv z recenzentů povšimnul, konstruuji tuto tezi na hranici sociologickýchdisciplín,kteréobvyklenemajíšancisevjednéknizesetkat,neboť jsou pěstovány ve vzájemné izolaci. Jde o sociologii organizace, sociologii městaaanalýzusociálnípolitikyasociálníhostátu. Z recenzí jsem si vyslechl přísnou kritiku za množství omylů, které ovšemvknizemarněhledám.ZjinakvlídnérecenzevBritských listech jsem sedozvěděl,žesenevyjadřujikproblematicestředníchvrstevmimoEvropu. JakokdybyČínaaIndie,ojejichžstředníchvrstváchsezmiňuji,užpatřily doEvropskéunie.AutorjinakpozornéadůkladnérecenzevčasopisuČlověk mivytknul,ževěřímvmisiprůmyslovéhoproletariátu.Asitovyčetlzkapitoly,vekterésesnažímdoložit,žeprůmyslovýproletariátužnějakoudobu neexistuje.

i


Avšemrecenzentůmbezvýjimkyuniklaještějednadrobnost.Knihaje psánazperspektivystředníchvrstev,kterépřestávajívěřit,žesejimpodaří udržet status a kvalitu života, jež byly ještě donedávna PRÁVĚ S TĚMITO vrstvami spojovány. Je psána z perspektivy vrstev, jimž hrozí deklasování, i když se snaží sloužit společnosti, jak nejlépe dovedou. Přímo u kořenů jepodrývánajejichvíra,žedokážísvýmdětemzajistitjakžtakždůstojnou existenci. Pokudjeobavastředníchvrstevztoho,žejsouobětoványnaoltářprofitustálehamižnějšíchastálevícekrátkozrakýchmocenskýchelit,výrazem nějaké levicovosti, pak uctiví služebníci mocenských elit mají naprostou pravduatatoknihajevyloženělevicová. Jan Keller

ii


Nerovnost a nesouměřitelnost

Desetiletá zkušenost s „ekonomickou transformací“ ukazuje, že restaurace kapitalismu nevyřešila ani jednu z podstatných otázek dneška, pouze je všechny zatemnila nebo odsunula, a nepřímo tak vyzvala kritické myšlení, aby nemeškalo a dalo se do práce.

KarelKosík,květen2000

Odposledníčtvrtiny20.stoletípřecházejíekonomickyvyspělézemězestadiaprůmyslovéhodofázepostindustriální.Vtéžedobědocházívtěchtozemích k výraznému nárůstu sociálních nerovností a ke vzestupu chudoby abídy. Sociologiesevšakprávěvtétokritickédobězbavujekategorií,kteréby jíumožnilysociálnínerovnostapříčinynárůstubídyanalyzovat.Konstatuje nejenzániktříd,aledokonceirozpadsociálníchvrstev.Hovoříopokračujícíindividualizacispolečnosti,čiopříchodublíženedefinovanéspolečnosti postmoderní. Větší pozornost než zkoumání sociálních nerovností věnují mnozídnešnísociologovéproblémůmidentityadůvěry.Namístoonárůstu bídy a chudoby hovoří jejich kolegové o nových sociálních rizicích. Místo toho,abybylanalyzovánmechanismusreprodukcemajetkuamoci,jepozornostodváděnakestudiuhorizontálníchsítí,vnichžprýkaždýpodlesvé vlastnívolbyreprodukujesvůjsociální,kulturníasymbolickýkapitál. Vdůsledkutohovšehonejensamotnésociologii,aletakédalšímspolečenskovědnímdisciplínámsnadnouniká,žejsmedostmožnásvědkymnohem výraznějšího a závažnějšího zlomu v dějinách moderní společnosti, nežojakémhovoříti,kdozvěstujípříchodpostindustriálníéry.Opouštíme společnost spojitě odstupňované nerovnosti a zapadáme stále hlouběji do naprostémajetkové,mocenskéasociálnínesouměřitelnosti. Ostránesouměřitelnostsociálníchpozicnenízajisténičímnovým.Byla charakteristickýmrysemspolečnostítradičníchastálainapočátkumoder-

9


nity.Výraznésociálníbariéry,nesrovnatelnécíleahodnotyazcelaodlišné životní styly oddělovaly šlechtu od neurozené buržoazie. Majitelé továren zasežilivezcelajinémsvětěnežproletáři.Lišiliseodnichjakmožnostmi aprostředky,taksvýmišancemiaživotnímiaspiracemi. Aždopoměrněnedávnédobybylovšemvývojmoderníspolečnostinesensnahoupřeklenoutpropastnévýchozínesouměřitelnostianahraditje pouhoujemněodstupňovanounerovností.Úspěchvtomtoúsilíbylmimo jinézákladnípremisouteorieotevřenéspolečnostiazcelapraktickýmpředpoklademrozvojedemokracie. Tentopokustrvaldélenežstoletaústřednírolivněmsehrálsociální státspolusrozvojemspolečnostizaměstnání.Pojistkyobsaženévzákoníku práce a prvky sociální ochrany navázané na zaměstnanecký poměr zmírnilynaprostouasymetričnostpostavenípracovníkaazaměstnavatelezdob počátkůkapitalismu.Díkytěmtozměnámbylapříkrásociálnínesouměřitelnost životních podmínek celých velkých skupin lidí vystřídána pouhou nerovnostípozic,kteroubylomožnosvětšími,čimenšímivýhradamitolerovat. Své vrcholné období zažila společnost tolerované nerovnosti a sociálníhosmíruvetřicetiletech,ježnásledovalypodruhésvětovéválce.Ikdyž nadáleexistovalyznačnérozdílyvpříjmuaživotníúrovnirůznýchkategoriíobyvatel,přinejmenšímtřiokolnostizpůsobovaly,žejepřijímalatéměř celáspolečnost. Zaprvésejednaloorozdílypouzepozvolné,kteréodpovídalypostavení každéhojednotlivcenaspojitéškálepříjmů.Mezivedenímfirmy,kterépobíraloještěvsedmdesátýchletech20.stoletízhrubapětinásobekprůměrnéhozaměstnaneckéhoplatu,anejnížeodměňovanýmipracovníkyseklenuladlouhářadajemněodstupňovanýchpříjmovýchrozdílů. Zadruhébylizaměstnancistojícínaoboupólechpříjmovéamocenské škályspojenivzásaděstejnýmisociálnímiprávy.Žádnýznichnepracoval pouzeprofirmuaprosvojibezprostředníspotřebu,aletéžprodlouhodobé zajištění sebe a své rodiny. Část plodů jeho práce byla formou pojistného adanínasměrovánanajehovlastnísociálnízabezpečeníanazabezpečení celéjehodomácnosti. Akonečnězatřetídocházelovetřicetipoválečnýchletechktéměřvšeobecnévzestupnésociálnímobilitě.Každázeskupinnajemnědiferencované škálepříjmůmohladoufat,žedobudoucnasetakéjejísituacebudezlepšovat.Ikdyžrůznílidévystupovalizvýtahusociálníhovzestupuvrůzných patrech,všichni,anebotéměřvšichni,bylivyváženisměremnahoru. Od poslední čtvrtiny 20. století se ovšem prudkým tempem množí známkytoho,žerelativní,spojitáajemněodstupňovanásociálnínerovnost

10


jeopětnahrazovánaabsolutní,diskontinuitní,nejednouažbrutálnínesouměřitelností. Nejdeoto,žeexistujípřípadyzávratnéhobohatstvíanadruhéstraně neméně ohromující případy beznadějné bídy. To existovalo vždycky. Problém je v tom, že dříve spojitá pyramida majetku, moci a prestiže se rozpadá a na jejích obou koncích se vydělují zvláštní sociální světy. Fungují svouvlastnílogikouavzdalujísejedendruhémuavšechnyspolečněhodnotámotevřenéspolečnosti.1 Jakkoliv může být empiricky obtížné určit, kde končí nerovnost a začínánesouměřitelnost,takováhranicenepochybněexistuje.Vroviněsociálnístrukturyjipředstavuje,jakjižbylonaznačeno,rozdílmezipozvolnou kontinuitoupozicajejichnaprostouneporovnatelností.Vpolitickérovině sekryjesrozdílemmeziotevřenouspolečnostíamezipoměry,kdyprivilegovaníseoddělujíodzbytkuspolečnostiažijízcelamimoni.Vroviněsociálně psychologické platí, že zatímco pouhá nerovnost nebere lidem ambicevypracovatsevlastnímpřičiněnímadosáhnoutlepšíhoosuduprosebe asvépotomky,popřekročeníurčitéhranicevedenesouměřitelnostkrezignacijednotlivců.Můževšaktakévyústitvnepředvídatelnévýbuchyskupinovéhohněvu. Pro vystižení sociální nesouměřitelnosti má sociologie k dispozici tři základní kategorie – kasty, stavy a třídy. Všechny tři popisují a objasňují situace, kdy různé skupiny lidí žijí v naprosto odlišných, navzájem neporovnatelných sociálních světech. Společnosti kastovní, stavovské a třídní sezajistélišímíroumobility,kterádovoluje,činaopakbráníčlověkupřejít zjednohosvětadodruhého.Navlastnímfaktupropastnéodlišnostisociálníchsvětůsetímvšaknicpodstatnéhonemění. Sociologie,kterápovětšinu20.stoletívelicepečlivěkomentovalapřechod společnosti od tradičních forem nesouměřitelnosti k pouhé moderní nerovnosti a poměřovala ho sofistikovanými metodami sociální stratifikace, začíná v situaci, kdy trend se radikálně zvrátil, hovořit raději o něčemjiném.Mnozísociologovéobracejísvojipozornostsměremkprocesu individualizace,cožjimumožňujenevidětzásadníproměny,knimždochází vrámcisociálníchstruktur. 1 Již z povahy věci není jednoduché rozhodnout, ve kterém bodě můžeme hovořit o vynořující se nesouměřitelnosti sociálních světů, která už opět nahrazuje pouhou nerovnost. V obecné rovině ovšem není nijak složité obojí oddělit: Nerovnost se mění v nesouměřitelnost tehdy, když kvantita odlišností naroste natolik, že přechází v odlišnou kvalitu. Nemá pak příliš smyslu měřit, o kolik je na tom kdo lépe, anebo hůře, protože odlišnosti se už odvíjejí v různém prostoru, a to nejen v přeneseném, ale i doslovném slova smyslu. Např. nemá smysl měřit odlišnost příjmů z vykonávané profese mezi majetkovou elitou a středními vrstvami, jestliže pouhých 8 % příjmů majetkové elity pochází z vykonávané profese, jako je tomu dnes například ve Francii.

11


Pokudještěvůbechovoříospolečnostijakocelku,paksobliboufantazírují o příchodu postmoderny, vekteréprýpřestává platit vše z determinujícíchtlakůklasickémodernityavekteréjetedyvalnáčástdosavadního sociologickéhopoznánípraktickykničemu.Zatímcotitopostmoderněorientovaní sociologové prokazují neobyčejný důvtip a eleganci ve snaze odlákatpozornostodbornéobceilaikůodskutečnýchproblémů,sociálnínesouměřitelnost se prohlubuje a dosahuje rekordních rozměrů v měřítku přímoplanetárním.2 Pochybuje-liněkdootom,žežijemevesvětě,kdenesouměřitelnostjiž dosáhlapřímoastronomickýchrozměrů,mělbysiuvědomit,žekaždýzetří nejbohatšíchmužůsvětavlastnídnesužvícemajetku,nežkolikčinísuma bohatství48nejchudšíchzemí. Podobnýomračujícínepoměrsezačínáprojevovattakévrámcijednotlivýchekonomickyvyspělýchzemí–nejbohatšíženaFranciepobíráročně příjem, o jaký se musí podělit 15 700 jejích spoluobčanů odkázaných na minimálnímzdu. Je snad zbytečné dodávat, že příkře narůstající majetková a příjmová nerovnost není problémem zdaleka jen sama o sobě. Propastné rozdíly vmajetkuodkazujínaneméněpropastnérozdílyvmožnostechovlivňovat směřováníspolečnostiazasahovatdoosudůdruhýchlidíacelýchzemí.Ti skutečněmocnítodnesčinízpůsobem,jemužjekrajněobtížnésebránit. Pokudvšaktiostatníbudounaobranurezignovat,ponesousvůjdílvinyza následky,kterémohousnadnopocítitúplněvšichni.

2 Jedno jediné horní procento světové populace vlastní již plných 40 % světového bohatství, deset procent nejbohatších vlastní dokonce 85 % světového bohatství. Na opačném pólu stojí polovina obyvatel zeměkoule. Připadá na ni pouhé jedno procento světového bohatství (Rothkopf 2009).

12 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Kapitola první Past postindustriální společnosti

Konkurenceschopnost je jako boží milost. Člověk ji buď má, anebo nemá. Ti, kdo ji mají, budou spaseni. Ti však, kdo zhřešili nekonkurenceschopností, budou zatraceni.

RiccardoPetrella

Přechod od průmyslové k postindustriální společnosti bývá všeobecně pojímán jako kvalitativně nový a vyšší stupeň modernity. Potíž je v tom, že s tímto přechodem k vyššímu stupni modernity dochází k řadě procesů, snimižti,kdoprorokovalipříchodpostindustriálníéry,prostěnepočítali. V sociální oblasti dochází k prudkému nárůstu příjmových a dalších nerovností, v oblasti práce výrazně přibývá neplnohodnotných forem zaměstnání, což mimo jiné ohrožuje systémy financování sociálního státu. Zvyšování příjmových nerovností a šíření neplnohodnotných forem práce se promítá do prostorovéhouspořádáníměst. V této souvislostise hovoří oprudkémnárůstusocioprostorovésegregaceobyvatelstva,atopředevším vevelkýchsvětovýchmetropolích.Navšechkontinentechdocházíktomu, že skupiny úspěšných se opevňují ve svých rezidenčních čtvrtích, zatímco neúspěšníjsouvytlačovánidoupadajícíchměstskýchčástí,ježvněkterých případechmajípodobughetta. Zatímco klasická sociologie věnovala velkou pozornost přechodu od tradičníspolečnostikprůmyslovémodernitěarozvinulapropotřebyanalýzytohotohistorickéhopřelomurozsáhlýpojmovýaparát,současnásociologiesinevypracovalasrovnatelnékategorie,kterébyjíumožnilyzachytit aanalyzovatvelkýzlom,jímžprocházímodernitaprávěnyní–přechodod průmyslové společnosti ke společnosti postindustriální. Po velice optimistickýchpředpovědíchzpřelomušedesátýchasedmdesátýchlet20.století, kterésebohuželnenaplnily,sociologovénevypracovaliobecnějipřijímanou realistickou teorii tohoto historického přechodu. Jejich analýzy se rozpadajídonepřehlednétříštěnavzájemnesouvisejícíchdobovýchdiagnózkteré

13


EDICE STUDIE. Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Recommend Documents