dvou pohled ozna ovan ch jako obsah a operace. Obsah je vymezen u ivem, jeho zvl dnut je testov no. Operace jsou vymezeny dovednostmi, kter maj ci p i

FYZIKA V sledky esk ch k ve v zkumu TIMSS 2007 VLADISLAV TOM EK { DANA MANDKOV stav pro informace ve vzdlvn, Praha Matematicko-fyzikln fakulta UK, Praha

1. Vzkum TIMSS

TIMSS (zkratka pro Trends in International Mathematics and Science Study) je mezinrodnm vzkumem matematickho a prodovdnho vzdlvn. Vzkum TIMSS je zamen na koln vdomosti a dovednosti rozvjen ve vuce a vychz z u ebnch osnov matematiky a prodovdnch pedmt z astnnch zem. Vdomosti a dovednosti se zji uj pomoc psemnch test , kter obsahuj lohy z matematiky a prodnch vd. Sou st vzkumu je i dotaznkov eten mezi ky, u iteli matematiky a prodovdnch pedmt a editeli kol, v jeho rmci se zji uj nap. postoje k , metody vuky a koln prosted. Vzkum se orientuje na vkov kategorie devtiletch a tinctiletch k a ky v poslednch ro ncch stednch kol. Probh ve tyletch cyklech od roku 1995. esk republika se do nj zapojila v letech 1995, 1999 a 2007. V roce 1995 byly testovny v echny vkov kategorie, v roce 1999 jen tinctilet ci, v roce 2007 pak devtilet a tinctilet ci. V esk republice se vzkumu v roce 2007 astnili ci 4. a 8. ro nku zkladnch kol a odpovdajcch ro nk vceletch gymnzi. Celkem to bylo vce ne 9000 k z 291 kol a vce ne 1300 jejich u itel .

2. Koncepce vzkumu

Vsledky k jsou v matematice i prodnch vdch hodnoceny ze

Matematika - fyzika - informatika 19 2009/2010

275

dvou pohled ozna ovanch jako obsah a operace. Obsah je vymezen u ivem, jeho zvldnut je testovno. Operace jsou vymezeny dovednostmi, kter maj ci pi prci s u ivem prokzat. Ve vzkumu TIMSS 2007 byly sledovny oblasti u iva uveden v tabulce 1.

Tabulka 1: Oblasti u iva 4. ronk

Matematika 8. ronk

sla geometrick tvary a m en znzornn dat

4. ronk

sla algebra

geometrie data a pravdpodobnost

P rodn vdy 8. ronk

nauka o iv p rod biologie nauka o neiv chemie p rod nauka o Zemi fyzika vdy o Zemi

Dovednosti sledovan ve vzkumu TIMSS 2007 byly nsledujc: prokazovn znalost pouvn znalost uvaovn

3. Prezentace vsledk

Vsledky zem jsou ve vzkumu TIMSS prezentovny dvma zp soby. Prvnm je prezentace pomoc sk r (potu bod), kter vyjaduj sp nost k na klch vsledk . Pro matematiku a pro prodn vdy byly v obou ro ncch zkonstruovny jednak kly celkov, jednak kly dl. kly byly vytvoeny tak, aby umoovaly srovnvat vsledky k v pr bhu asu. Zkladem druhho zp sobu prezentace vsledk k jsou tyi vdomostn rovn. Kad tato rove je ur ena minimlnm po tem bod , kterho mus k doshnout. Vsledky zem jsou pak vyjdeny procentulnm zastoupenm jejich k na jednotlivch vdomostnch rovnch.

4. Celkov vsledky a jejich vvoj

V roce 2007 i v roce 1995 byli v esk republice testovni ci 4. a 8. ro nku, v roce 1999 ci 8. ro nku. M eme proto sledovat zmny ve vsledcch k tchto dvou populac v pr bhu dvancti let. 276


4.1 Matematika 4. ro n k

Vsledek eskch k 4. ro nku v matematice byl podpr mrn. e t ci zaostali za ky sousednch stt i za ky ostatnch lenskch zem EU, kter se do vzkumu zapojily. Nejlep ch vsledk ji tradi n doshli ci asijskch zem. Pr mrn vsledek jednotlivch zem je uveden v tabulce 2.

; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ;

Tabulka 2: Pr mrn vsledek jednotlivch zem (TIMSS 2007 { matematika 4. ro nk) Zem

Hongkong Singapur Tchaj-wan Japonsko Kazachstn Rusko Anglie Lotysko Nizozemsko Litva USA Nmecko Dnsko Austrlie Maarsko Itlie Rakousko vdsko

Prmr 607 599 576 568 549 544 541 537 535 530 529 525 523 516 510 507 505 503

N N N N N N N N N N N N N N N N N N

Prmr kly TIMSS je 500.

Prmrn v sledek zem

N je statisticky vznamn lep ne vsledek H

R nen statisticky vznamn rozdln od vsledku R je statisticky vznamn hor ne vsledek R

Zem

Slovinsko Armnie Slovensko Skotsko Nov Zland

esk republika Norsko Ukrajina Gruzie rn Alrsko Kolumbie Maroko Salvador Tunisko Kuvajt Katar Jemen

; ; ;


Prmr 502 500 496 494 492 486 473 469 438 402 378 355 341 330 327 316 296 224

N N N N H H H H H H H H H H H H

je statisticky vznamn lep ne prmr kly TIMSS nen statisticky vznamn rozdln od prmru kly TIMSS je statisticky vznamn hor ne prmr kly TIMSS

277

esk republika patila k zemm, jejich ci 4. ro nku se od roku 1995 v matematice statisticky vznamn zhor ili. Toto zhor en bylo nejvt ze v ech evropskch zem a lenskch zem OECD, kter se do vzkumu v obou letech zapojily (viz tabulku 3). Nejni vdomostn rovn nedoshlo v esk republice 12 % k 4. ro nku. Tito ci budou mt pravdpodobn problmy v dal m vzdlvn, zejmna v matematice. Od roku 1995 do lo rovn k poklesu po tu vbornch k na 3. a 4. vdomostn rovni. Pokles byl nejvt ze zem zapojench do obou eten. e t chlapci byli v matematice ponkud lep ne dvky, rozdl ale nebyl nijak vrazn a od roku 1995 se nezmnil.

Tabulka 3: Porovnn vsledk 2007 a 1995 v evropskch zemch a v zemch OECD (TIMSS 2007 { matematika, 4. ro nk). Zem jsou azeny sestupn podle rozdlu ve vsledcch 2007 a 1995. Zem Prmrn v sledek Rozdl 2007 1995 Anglie Slovinsko Lotysko Nov Zland Austrlie USA Japonsko Skotsko Norsko Maarsko Nizozemsko Rakousko

esk rep.

541 502 537 492 516 529 568 494 473 510 535 505

486

484 462 499 469 495 518 567 493 476 521 549 531

541

57 40 38 23 22 11 1 1 ;3 ;12 ;14 ;25

{ 54

N N N N N N H H H H

N Vsledek v roce 2007 je statisticky vznamn lep ne v roce 1995 Vsledek v roce 2007 se statisticky vznamn neli oproti roku 1995 H Vsledek v roce 2007 je statisticky vznamn hor ne v roce 1995 278


Vsledky na d l ch k l ch

esk republika patila mezi dvanct zem, kter mly ve v ech tech oblastech u iva vsledek podpr mrn. Nejhor vsledky prokzali e t ci pi e en loh z oblasti sel. V tto oblasti byli e t chlapci sp nj ne dvky, v obou zbvajcch oblastech (geometrick tvary a men! znzornn dat) byly jejich vsledky srovnateln, obdobn jako ve vt in evropskch zem. e t ci byli pr mrn pi prokazovn znalost, ale pi jejich pouvn a v uvaovn byli podpr mrn, v oblasti pouvn znalost si pitom vedli nejh e. V prokazovn znalost byli e t chlapci sp nj ne dvky, jinak byly vsledky chlapc a dvek srovnateln.

4.2 Matematika 8. ro n k

V 8. ro nku doshli ci esk republiky pr mrnho vsledku. Z evropskch zem mli lep vsledek jen ci z Ma"arska, srovnateln vsledek s eskmi ky mli ci z Anglie, Ruska, Litvy, Slovinska a Armnie. Tak v 8. ro nku doshli nejlep ch vsledk ci asijskch zem. Pr mrn vsledek jednotlivch zem je uveden v tabulce 4. Od roku 1995 se vrazn zhor ily vsledky v matematice u eskch k i v 8. ro nku (viz tabulku 5). Toto zhor en (o 42 bod ) bylo tet nejvt ze v ech evropskch zem a lenskch zem OECD, kter se do vzkumu v obou letech zapojily. Do roku 1999 pitom klesl vsledek eskch k nejvce ze v ech z astnnch zem (o 26 bod ). Nejni vdomostn rovn nedoshlo v esk republice 8 % k 8. ro nku. Od roku 1995 do lo tak k poklesu po tu vbornch k na 3. a 4. vdomostn rovni. Ze zem zapojench do obou eten byl tento pokles druh nejvt po vdsku. Vsledky eskch chlapc a dvek se tm neli ily. V roce 1999 sice esk republika patila k zemm s nejvt m rozdlem ve prospch chlapc , od t doby se v ak jejich vsledek zhor il mnohem vce ne vsledek dvek.


279

; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ;

Tabulka 4: Pr mrn vsledek jednotlivch zem (TIMSS 2007 { matematika, 8. ro nk) Zem Prmr Zem Prmr Tchaj-wan Korejsk republika Singapur Hongkong Japonsko Maarsko Anglie Rusko USA Litva

esk republika Slovinsko Armnie Austrlie vdsko Malta Skotsko Srbsko Itlie Malajsie Norsko Kypr Bulharsko Izrael Ukrajina

598 597 593 572 570 517 513 512 508 506

N N N N N N

504 501 499 496 491 488 487 486 480 474 469 465 464 463 462

H H H H H H H H H H H


Prmrn v sledek zem



280

Rumunsko Bosna a Hercegovina Libanon Thajsko Turecko Jordnsko Tunisko Gruzie rn Bahrajn Indonsie Srie Egypt Alrsko Maroko Kolumbie Omn Palestina Botswana Kuvajt Salvador Sadsk Arbie Ghana Katar

; ; ;

461 456 449 441 432 427 420 410 403 398 397 395 391 387 381 380 372 367 364 354 340 329 309 307

H H H H H H H H H H H H H H H H H H H H H H H H



;;; ;;; ;; ;;; ;;; ;;;

Tabulka 5: Vvoj vsledk v letech 1995, 1999 a 2007 (matematika,

8. ro nk) Rok 1995

Singapur Korejsk republika Japonsko Hongkong

Rok 1999

Singapur Korejsk republika Hongkong Japonsko esk republika 546 Maarsko Maarsko 527 Rusko Bulharsko 527 esk republika Rusko 524 Bulharsko Anglie 498 USA USA 492 Anglie Rumunsko 474 Litva Litva 472 Kypr Kypr 468 Rumunsko rn 418 rn

Prmr

; ; ;

609 581 581 569

520 Prmr

604 587 582 579 532 526

Rok 2007

Korejsk republika Singapur Hongkong Japonsko Maarsko Anglie 520 Rusko 511 USA 502 Litva 496 esk republika 482 Kypr 476 Bulharsko 472 Rumunsko 422 rn

521 Prmr

597 593 572 570 517 513 512 508 506

504 465 464 461 403

513

statisticky vznamn lep vsledek ne prmr zem vsledek nen statisticky vznamn rozdln od prmru zem statisticky vznamn hor vsledek ne prmr zem


e t ci byli nadpr mrn v aritmetice a v oblasti data a pravdpodobnost, pr mrn pi e en geometrickch loh a podpr mrn v algebe. Podobn jako ve vt in evropskch zem byli e t chlapci lep ne dvky v aritmetice a dvky naopak v algebe. V porovnn s vsledky z roku 1999 (viz graf 1) se e t ci 8. ro nku vrazn zhor ili v algebe (o 30 bod ) a v geometrii (o 15 bod ). e t chlapci se zhor ili ve v ech tyech oblastech u iva, dvky v algebe a geometrii. Ve v ech tech oblastech dovednost byl vsledek eskch k piblin stejn a odpovdal hodnot mezinrodnho pr mru. Dvky byly Matematika - fyzika - informatika 19 2009/2010

281

lep v aplikovn znalost a v uvaovn, chlapci naopak prokzali lep znalosti.

; ; Graf 1: Oblasti uiva, vvoj v ase { matematika, 8. ronk

4.3 P rodn vdy 4. ro n k

Vsledek eskch k 4. ro nku v prodnch vdch byl na rozdl od matematiky nadpr mrn. #ci vt iny z astnnch evropskch zem (v etn sousednch) pesto doshli lep ch vsledk . Nejlpe si vedly asijsk zem nsledovan Ruskem, Loty skem a Angli. Pr mrn vsledek jednotlivch zem je uveden v tabulce 6. Od roku 1995 do lo k vznamnmu zhor en vsledk devtiletch k v prodnch vdch v pti zemch. Mezi tyto zem pat tak esk republika, kde byl zji tn druh nejvy pokles v celkovm vsledku po Norsku (viz tabulku 7). Vysokou mru osvojen prodovdnho u iva (tet a tvrt vdomostn

rove) prokzala piblin jedna tetina eskch k 4. ro nku. Nejni

rovn nedoshlo 7 % eskch k . Od roku 1995 do roku 2007 se zastoupen eskch k 4. ro nku na dvou nejvy ch rovnch vznamn zmen ilo, jednalo se o tet nejvt pokles v zemch, kter se vzkumu z astnily v obou letech. Pestoe se od roku 1995 vsledek eskch chlapc zhor il vce ne vsledek dvek (o 22 bod oproti 12), mli chlapci v roce 2007 lep vsledek ne dvky. 282


; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ;

esk republika patila v prodnch vdch stejn jako v matematice k zemm s men m rozdlem ve vsledcch dobrch a slabch k .

Tabulka 6: Pr mrn vsledek jednotlivch zem (TIMSS 2007 { prodn vdy, 4. ro nk) Zem Prmr Zem Prmr Singapur Tchaj-wan Hongkong Japonsko Rusko Lotysko Anglie USA Maarsko Itlie Kazachstn Nmecko Austrlie Slovensko Rakousko vdsko Nizozemsko Slovinsko

587 557 554 548 546 542 542 539 536 535 533 528 527 526 526 525 523 518

N N N N N N N N N N N N N N N N


Prmrn v sledek zem



Dnsko

esk republika Litva Nov Zland Skotsko Armnie Norsko Ukrajina rn Gruzie Kolumbie Salvador Alrsko Kuvajt Tunisko Maroko Katar Jemen

; ; ;


517

515 514 504 500 484 477 474 436 418 400 390 354 348 318 297 294 197

H H H H H H H H H H H H H H H


283

Tabulka 7: Porovnn vsledk 2007 a 1995 v evropskch zemch a v zemch OECD (TIMSS 2007 { prodn vdy, 4. ro nk). Zem jsou azeny sestupn podle rozdlu ve vsledcch 2007 a 1995. Zem Lotysko Slovinsko Maarsko Anglie Austrlie Nov Zland USA Japonsko Nizozemsko Rakousko Skotsko

esk rep. Norsko

Prmrn v sledek Rozdl 2007 1995 542 518 536 542 527 504 539 548 523 526 500

515 477

486 464 508 528 521 505 542 553 530 538 514

532 504

56 54 28 14 6 ;1 ;3 ;5 ;7 ;12 ;14

{ 17 ;27

N N N N

H H H H

N Vsledek v roce 2007 je statisticky vznamn lep ne v roce 1995 Vsledek v roce 2007 se statisticky vznamn neli oproti roku 1995 H Vsledek v roce 2007 je statisticky vznamn hor ne v roce 1995


Celkem v devatencti zemch ze v ech z astnnch prokzali devtilet ci nadpr mrn vsledek na v ech esti dl ch klch. Z toho jich bylo dvanct v Evrop a pat mezi n tak esk republika. e t devtilet ci si poradili relativn lpe s lohami o iv prod a o Zemi ne s lohami o neiv prod (viz graf 2). Lep byli t v pouvn znalost ne v jejich prokazovn a v uvaovn (viz graf 3). e t chlapci byli sp nj ne dvky pi e en loh z oblasti nauka o Zemi, lep byli tak pi prokazovn a pouvn znalost. Dvky naopak lpe obstly v uvaovn. 284


; ; ; Graf 2: Oblasti uiva { p rodovda, 4. ronk

Graf 3: Dovednosti { p rodovda, 4. ronk

4.4 P rodn vdy 8. ro n k

e t ci 8. ro nku doshli v prodnch vdch nadpr mrnho vsledku. Vznamn lep vsledek mli pouze ci ze Singapuru, Tchajwanu, Japonska a Korejsk republiky. Pr mrn vsledek jednotlivch zem je uveden v tabulce 8. V esk republice byl zji tn druh nejvt pokles vsledk od roku 1995 do roku 1999. Od roku 1999 do roku 2007 ji na rozdl od matematiky k dal mu zhor en nedo lo (viz tabulku 9). V esk republice bylo v 8. ro nku na dvou nejvy ch vdomostnch

rovnch vce ne 40 % k , co ji ad mezi nej sp nj evropsk zem. Matematika - fyzika - informatika 19 2009/2010

285

; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ;

Tabulka 8: Pr mrn vsledek jednotlivch zem (TIMSS 2007 { prodn vdy, 8. ro nk) Zem Prmr Zem Prmr Singapur Tchaj-wan Japonsko Korejsk republika Anglie Maarsko

esk republika Slovinsko Hongkong Rusko USA Litva Austrlie vdsko Skotsko Itlie Armnie Norsko Ukrajina Jordnsko Malajsie Thajsko Srbsko Bulharsko Izrael

567 561 554 553 542 539

N N N N

539 538 530 530 520 519 515 511 496 495 488 487 485 482 471 471 470 470 468

H H H H H H H H H H H H H H H H


Prmrn v sledek zem



286

Bahrajn Bosna a Hercegovina Rumunsko rn Malta Turecko Srie Kypr Tunisko Indonsie Omn Gruzie Kuvajt Kolumbie Libanon Egypt Alrsko Palestina Sadsk Arbie Maroko Salvador Botswana Katar Ghana

; ; ;

467 466 462 459 457 454 452 452 445 427 423 421 418 417 414 408 408 404 403 402 387 355 319 303

H H H H H H H H H H H H H H H H H H H H H H H H



;;; ;;; ;;; ; ; ;; ;;; ;;;

Tabulka 9: Vvoj vsledk v letech 1995, 1999 a 2007 (prodn vdy, 8.

ro nk) Rok 1995

Rok 1999

Singapur

580 Singapur

568 552 Japonsko 554 Japonsko 550 Korejsk republika 546 Korejsk republika 549 Maarsko 537 esk republika 539 Anglie 533 Anglie 538 Rusko 523 Hongkong 530 USA 513 Rusko 529 Hongkong 510 USA 515 Rumunsko 471 Litva 488 Litva 464 Rumunsko 472 rn 463 Kypr 460 Kypr 452 rn 448

Prmr

515 Prmr

esk republika 555 Maarsko

; ; ;

Rok 2007

Singapur Japonsko Korejsk republika Anglie

567 554 553 541 esk republika 539 Maarsko 539 Hongkong 530 Rusko 530 USA 520 Litva 519 Rumunsko 462 rn 459 Kypr 452

518 Prmr

520

statisticky vznamn lep vsledek ne prmr zem vsledek nen statisticky vznamn rozdln od prmru zem statisticky vznamn hor vsledek ne prmr zem

V 8. ro nku navc patila esk republika k zemm s nejmen m zastoupenm k (3 %), kte nedoshli ani nejni rovn. Od roku 1995 do roku 2007 se zastoupen eskch k 8. ro nku na dvou nejvy ch rovnch vznamn zmen ilo. Pokles byl tet nejvt po vdsku a po Norsku v zemch, kter se vzkumu z astnily v obou letech. K tto zmn do lo zejmna v obdob od roku 1995 do roku 1999, od t doby se zastoupen

eskch k na dvou nejvy ch rovnch ji tm nezmnilo. Vsledek eskch chlapc v roce 2007 byl zeteln lep ne vsledek dvek. Pesto lo o men rozdl ne v letech 1995 a 1999. Vsledky chlapc a dvek se toti zhor ily od roku 1995 do roku 1999 zhruba stejn, po roce 1999 se dle zhor ili jen chlapci, zatmco dvky se zlep ily. Rozdl ve vsledcch obou pohlav se tak snil. Matematika - fyzika - informatika 19 2009/2010

287

Rozdly mezi dobrmi a slabmi ky v esk republice byly v mezinrodnm srovnn mal.


esk republika mla spolu s dal mi devti zemmi nadpr mrn vsledek ve v ech oblastech u iva i ve v ech oblastech dovednost. Pt z tchto zem le v Evrop. Vsledky eskch k v jednotlivch oblastech se pli neli ily. Srovnn vsledk v jednotlivch oblastech v roce 1999 a 2007 je v grafu 4. e t chlapci mli lep vsledky ne dvky ve fyzice a v zempisu. $sp nj byli tak v prokazovn znalost a v jejich pouvn. V ostatnch oblastech byly vsledky chlapc a dvek stejn. Od roku 1999 se esk dvky zlep ily ve v ech oblastech u iva krom biologie.

;

; Graf 4: Oblasti uiva, vvoj v ase { p rodn vdy, 8. ronk

5. Obliba matematiky a p rodn ch vd 5.1 Obliba ve 4. ro n ku

Aby bylo mon sledovat postoje k k jednotlivm pedmt m, byl ve vzkumu TIMSS na zklad odpovd k v dotazncch zkonstruovn tzv. index kladnho vztahu k k matematice a index kladnho vztahu k prodovd. esk republika se zaadila mezi zem s nejni hodnotou indexu v matematice i v prodovd. Zhor en vztahu k k matematice bylo zji tno ve v ech evropskch zemch, kter se do vzkumu zapojily v roce 1995 i 2007. Nejvt zhor en ve vztahu k k obma pedmt m bylo pozorovno v Anglii, v esk republice a ve Slovinsku. 288


V tabulce 10 jsou uvedena procenta k , kte uvdli dan stupe obliby matematiky a prodovdy pro rok 1995 a 2007.

Tabulka 10: Obliba matematiky a prodovdy { 4. ro nk Matematiku/

Stupe oblbenosti (ci v %)

Prodovdu

Velmi rd(a)

Rd(a)

mm : : :

1995

2007

1995

Matematika

36

47

P rodovda

37

48

Nerad(a)

Velmi nerad(a)

2007

1995

2007

1995

2007

48

25

13

13

4

15

46

24

12

14

5

14

5.2 Obliba v 8. ro n ku

Tak pro 8. ro nk byl zkonstruovn index kladnho vztahu ka k matematice a indexy kladnho vztahu k prodovdn m pedmtm. esk republika se zaadila mezi zem s nzkou hodnotou indexu v matematice, ve fyzice a v zempisu. Ve v ech z astnnch evropskch zemch s vjimkou Ruska do lo v roce 2007 k vznamnmu zhor en vztahu k k matematice a fyzice ve srovnn s lety 1995 a 1999. V esk republice se v ak pr mrn hodnota indexu od roku 1999 vrazn snila ve v ech sledovanch pedmtech krom chemie. Nejoblbenj m prodovdnm pedmtem z stala biologie. Sou st indexu kladnho vztahu k pedmtu byla mra souhlasu k s tvrzenm %Dan pedmt mm rd(a)&. V esk republice koresponduje takto zji tn obliba jednotlivch pedmt s vvojem indexu kladnho vztahu k pedmtu. Po mrnm nr stu obliby matematiky a prodovdnch pedmt , kter byl zaznamenn v roce 1999, do lo v roce 2007 k jejmu optovnmu poklesu (viz graf 5). Nejvt pokles byl pitom zaznamenn u matematiky, fyziky a zempisu, jejich obliba je v pr mru je t men ne v roce 1995. Zastoupen k , kte dan pedmt maj %velmi rdi& (viz graf 6) se sice ponkud zv ilo, ale podstatn vce vzrostlo zastoupen k , kte dan pedmt maj %velmi neradi& (viz graf 7). Pro v echny sledovan pedmty plat, e ci, kte maj lep vztah k pedmtu a maj ho radji, dosahuj lep ho vsledku. Matematika - fyzika - informatika 19 2009/2010

289

; ; ; ; ;

Graf 5: Prmrn obliba p edmt v R v letech 1995, 1999, 2007 { 8. ronk

Graf 6: Podl k, kte mli p edmty #velmi rdi$ v letech 1995, 1999, 2007 { 8. ronk

Graf 7: Podl k, kte mli p edmty #velmi neradi$ v letech 1995, 1999, 2007 { 8. ronk

290


6. Z vr

e t ci 4. i 8. ro nku doshli v roce 1995 velmi dobrch vsledk . V prodnch vdch i v matematice patili mezi nej sp nj . eten TIMSS 1999 zachytilo zhor en vsledk eskch k 8. ro nku, kter je pipisovno zmnm spojenm s rozloenm u iva do del ho asovho obdob a s pesunem nkterch tematickch celk do vy ch ro nk , k nmu do lo v d sledku prodlouen zkladn koly z osmi na devt let ve kolnm roce 1995/96. V roce 2007 byl vsledek eskch k 4. ro nku v matematice podpr mrn a vsledek k 8. ro nk pr mrn. V obou ro ncch do lo k vznamnmu zhor en oproti roku 1995. #ci 8. ro nku se zhor ili i vzhledem k vsledku v roce 1999. Do lo tak celkov k poklesu obliby matematiky, a to u obou ro nk . V prodnch vdch si vedli e t ci lpe, jejich vsledek byl v roce 2007 v obou ro ncch nadpr mrn. #ci 4. ro nku se pesto oproti roku 1995 vznamn zhor ili. Vsledek k 8. ro nku byl na rovni roku 1999. Od roku 1995 se zhor il vztah k 4. ro nku k prodovd. Vznamn se oproti let m 1995 a 1999 zhor il tak vztah k 8. ro nku k fyzice. Celkov poklesla obliba v ech prodovdnch pedmt s vjimkou chemie. Ve kolnm roce 2007/08 za ala realizace kurikulrn reformy ve v ech zkladnch kolch. Vzkum TIMSS 2007 tak nejen postihuje dal zmny ve vdomostech a dovednostech k od roku 1999, ale t zachycuje vchoz stav v dob zahjen reformy. Dal eten (TIMSS 2011) pak umon sledovat vliv reformy na vsledky k v matematice a v prodovdnch pedmtech. Literatura %1] Tom ek, V. a kol.: Vzkum TIMSS 2007. Obstoj et ci v mezinrodn konkurenci? Praha, IV, 2008. %2] Pale kov, J. { Tom ek, V.: Posun ve znalostech trnctiletch k v matematice a p rodnch vdch. Zprva o vsledcch mezinrodnho vzkumu TIMSS. Praha, IV, 2001. %3] Pale kov, J. { Tom ek, V. { Strakov, J.: T et mezinrodn vzkum matematickho a p rodovdnho vzdlvn. Vsledky k 7. a 8. ronk, p rodovdn p edmty. Praha, IV, 1997. %4] Tom ek, V., { Strakov, J. { Pale kov, J.: T et mezinrodn vzkum matematickho a p rodovdnho vzdlvn. Vsledky k 3. a 4. ronk { matematika, p rodovda. Praha, IV, 1998.


291

Realizace projektu Jadern elektrrna Temel n a jeho v znam pro rozv jen kl ov ch kompetenc ka ALE CHUP Gymnzium, Hav ov { Msto

S poadavkem rozvoje kl ovch kompetenc ka, je uvdj rmcov vzdlvac programy pro zkladn i stedn koly, tsn souvis tak my lenka vhodnho vbru metod, ktermi by u itel ky aktivizoval k dosaen co nejlep ch vsledk . V na em pspvku chceme pedstavit skupinovou prci k (9. ro nk), pi n ci na zkladn kole e ili projekt s nzvem Jadern elektrrna Temeln. Jedn se o tma aktuln (k m mediln znm), zajmav a navc integrovan do nkolika vukovch pedmt (fyzika, chemie, zempis, vchova ke zdrav) i pr ezovch tmat (mediln vchova, vchova demokratickho ob ana). Z obsahov sti tmatu je zejm, e ci vyhledvaj a td informace potebn k e en projektu, pracuj samostatn, sv vsledky prezentuj ped ostatnmi spoluky, formuluj sv nzory a vyjaduj sv my lenky, diskutuj, spolupracuj ve skupin, respektuj poadavky na okoln prosted atd.

Rozvren pr ce na projektu

Celou skupinovou prci jsme rozdlili do t fz { ppravn, realizan a diagnostick (Solrov, 2003). V echny ti fze jsou dny sledem udlost bhem cel prce. V p pravn f zi byli ci seznmeni s poadavky na obsah tmatu projektu, asovm harmonogramem (prvn vyu ovac hodina { zadn projektu! pot po 14 dnech jedna vyu ovac hodina { zpracovn posteru! nsledn vyu ovac hodina { prezentace prac jednotlivch skupin), doporu en vhodnch informa nch zdroj (odborn literatura, internet apod.) a zp sobem hodnocen celho projektu, tedy co v echno bude hodnoceno (pprava posteru, prce na projektu a jeho prezentace). V pr bhu pprav projektu bylo nutn ky kontrolovat, jak s prac pokro ili. Kontrolou dochz tak k motivaci jedinc , pedev m tch, kterm 292


dl pote vynakldat dlouhodob zna n pracovn sil. Rozdlen k do pracovnch skupin je dno pedev m charakterem tdy (jejch len ). Po rozdlen k do skupin do lo k rozdlen prce na danm tmatu, tedy %kdo co bude dlat&. Uveden spo valo ve vye en nsledujcch otzek (Chup , 2007): Na kter dl tmata bude cel projekt (tma) rozdlen? Kter k bude zpracovvat ur it dl tma? Kter informa n zdroje jsou dostupn a kter tedy budou pouvny? Kdo a jakou formou bude vsledky projektu prezentovat? Jak rozvrhnout asov harmonogram pi plnn kol ? V rmci realiza n f ze do lo k prezentacm jednotlivch prac skupin k po uplynut stanoven doby na zpracovn prce. Kad skupina k prezentovala (max. 10 { 15 minut) sv tma formou krtkch refert a ukzkou vypracovanho posteru { nstnnho plaktu. Tento poster musel splovat nkolik zkladnch kritri (Chup , 2007): pimen velk { text a ostatn prvky tohoto panelu musej bt zeteln z odstupu 2 a 4 krok , nzorn { z panelu mus vyplvat k emu se tma projektu vztahuje, strukturovan { uspodn informac, graf , schmat a obrzk v logickm (jasnm) sledu, esteticky pitaliv { mus ky pitahovat, mus se jim lbit. Po ukon en vlastn prezentace probhla posledn, hodnot c (diagnostick ) f ze, kdy se ci vyjdili k jednotlivm skupinm k , co se t e zpracovn a pnosu danho tmatu projektu, ale i ke svm vlastnm vsledk m. Do lo tedy k jejich sebere)exi (sebehodnocen). Tato diagn*za byla provedena rozhovorem a jednoduchm dotaznkem (viz dle).

Zad n projektu Jadern elektr rna Temel n $VODN+ MOTIVACE Existuj lid { aktivist, kte neustle bojuj proti jadernm elektrrnm u ns. Pedev m jste mohli v mdich (televizi, dennm tisku, ale i na internetu) sly et nebo st o problematice Jadern elektrrny Temeln, proto se ble na v e okolo n podvme spole n. Matematika - fyzika - informatika 19 2009/2010

293

OBSAHOV, ROZD-LEN+ T,MATU

st 1. Z kladn informace o Jadern elektr rn Temel n

Zjistte informace o Jadern elektrrn Temeln: Kde se nachz v R? Jak je jej vznam { co produkuje? Jak funguje? Jak je zabezpe ena proti havrii? Tyto informace zpracujte do pehledn podoby (dostate n velk psmo textu, barevn obrzky apod.) na dva tvrd papry formtu A3.

st 2. Jsme pro aneb pozitivn postoj lid k jadernm elektr rn m

Ve sv skupin pipravte argumenty vyjadujc pozitivn postoj lid k jadernm elektrrnm. Sv argumenty sepi te na tvrd papr (nejlpe formt A4) s barevnm nadpisem %Jsme pro&.

st 3. Jsme proti aneb negativn postoj lid k jadernm elektr rn m

Ve sv skupin pipravte argumenty vyjadujc negativn postoj lid k jadernm elektrrnm. Sv argumenty sepi te na tvrd papr (nejlpe formt A4) s barevnm nadpisem %Jsme proti&.

st 4. Informace z mdi

Vyhledejte (v dennm tisku i na internetu) aspo dva lnky se stanovisky aktivist , kte %bojuj& proti jadern elektrrn Temeln. Tyto

lnky nalepte na tvrd papr formtu A3 a na zvl tn papr (kter bude takt sou st uvedenho tvrdho papru) vypi te v bodech (max. na jeden jednostrann list formtu A4) hlavn my lenky v uvedench lncch. Pokud jste vyhledvali na internetu, pak pidejte informaci, kter slov ka jste museli zadat do pslu nho vyhledva e. Ze v ech pede lch informac vypracujte poster, kter bude sou st va prezentace. Pro inspiraci uvdme na obr. 1 jednu z monost jak by ml vypadat.

Diagnostick f ze projektu

Na zvr zpracovn projektu probhla diskuse a byl zadn jednoduch dotaznk (autoi Borba, M. & C., 1982), jeho vyhodnocen ukazuje tabulka 1. 294


;

Obr. 1

Tab. 1 Analza dotaznku k projektu Jadern elektrrna Temeln % zastoupen odpovd k ANO MN NE Pracoval(a) jsi dob e?

90

8

2

Pomohl(a) jsi nkomu ze skupiny?

80

18

2

Pomohl(a) jsi skupin?

95

5

0

Poslouchal(a) jsi, co druz kaj?

70

30

0

Lbila se ti aktivita (projekt)?

75

20

5

Ml(a) jsi dost asu?

88

XXX

12

Z vsledk pr zkumu provedenho v rmci diagnostick fze projektu vyplv, e prce na projektu se vt in k m lbila, pracovali s dostatkem asu na vye en celho projektu a spolupracovali ve skupin s vzjemnou pomoc. Matematika - fyzika - informatika 19 2009/2010

295

Zdroje informac k een projektu pro u itele

Augusta, P. (eds) Velk kniha o energii. Praha: L.A. Consulting Agency, s.r.o., 2001. COMBY, B. Environmentalist pro jadernou energii. Praha: PRAGMA, 2007. ALEKSIJEVIOV/, S. Modlitba za ernobyl. Praha: Doplnk, 2004. http://sweb.cz/radioaktivita.cz/Curieovy.htm http://sweb.cz/radioaktivita.cz/mileisland.htm http://www.volny.cz/kostka2000/Cernobyl.htm http://cs.wikipedia.org/wiki/Jadernhttp://www.jaderna-energie.cz/ http://www.ekologie-energie.cz/ http://www.ielektro.cz/ekologie/jadro.html http://proatom.luksoft.cz/jaderneelektrarny/index.php?akce=staty http://proatom.luksoft.cz/jaderneelektrarny/index.php?akce=typyreaktoru http://www.our-energy.com/cz/jaderna energie.html http://www.cez.cz/cs/energie-a-zivotni-prostredi/jaderna-energetika/realita-a-myty-o-jaderne-energii.html http://www.quido.cz/je/default.html http://www.prazskapetka.cz/node/5505 http://www.je-temelin-dukovany.cz/ http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cernobylsk%C3%A1 hav%C3%A1rie http://www.trivis.info/view.php?cisloclanku=2007080901

Literatura

Borba, M. & C. Self-Esteem. A Classroom A1air, Vol. 2, Harper-Collins Publisher, 1982. Chup , A. Krtkodob koln projekt v primrnm chemickm vzdlvn. Biologia { geograa { chemia, 2007, . 9, s. 50{55. Solrov, M. Tvoiv uitel chemie. Ostrava: OU, 2003.

296


dvou pohled ozna ovan ch jako obsah a operace. Obsah je vymezen u ivem, jeho zvl dnut je testov no. Operace jsou vymezeny dovednostmi, kter maj ci p i

Recommend Documents