DùJINY PAMÁTKOVÉ PÉâE PSANÉ VZPOMÍNKOU

D ù J I N Y PA M ÁT K O V É PÉâE PSANÉ VZPOMÍNKOU

v Praze. NáplÀ v˘uky a pojetí pfiedmûtu V˘voj architektury se jeho zásluhou zásadnû zmûnily proti dfiívûj‰ímu stavu. V témÏe roce vy‰la rozsáhlá reprezentaãní kniha PraÏské kostely, Praha 1936, v níÏ pojednal z hlediska historického, architektonického i umûleckého o jednotliv˘ch sakrálních stavbách na‰eho hlavního mûsta – od doby románské aÏ po první polovinu 20. století.

Redakce ãasopisu Zprávy památkové péãe splácí

Hlubok˘ zájem o barokní architekturu u O. Stefana

publikováním tfií následujících textÛ, vûnovan˘ch osob-

pfietrvával, jak svûdãí jeho úãast na velkolepé v˘stavû

nosti prof. Oldfiicha Stefana, velk˘ dluh. Dva pr vní

PraÏské baroko, pofiádané Umûleckou besedou v roce

ãlánky, autorÛ K. Kibice a J. Stefanové, totiÏ vznikly ja-

1938. Ve II. ãásti katalogu k této v˘stavû zpracoval

ko ohlas na udûlení Státní ceny za památkovou péãi

staÈ Architektura. Ve stejném roce vznikla staÈ O archi-

O. Stefanovi jiÏ v roce 2002, ale organizaãním nedo-

tektonickém útvaru vald‰tejnské loggie v Praze, uvefiej-

patfiením dosud nebyly publikovány. Tfietí ãlánek J. Vo-

nûná v ãasopise Umûní XI, Praha 1938, s. 319n.

Prof. Oldfiich Stefan (Foto rodinn˘ archiv)

kouna byl napsán jako doplnûk prvních dvou zjara le-

Obdivuhodn˘ nástup i pracovní v˘sledky mladého

to‰ního roku. Vûfiíme, Ïe tato trojice textÛ nebude jen

vûdce a pedagoga prof. Oldfiicha Stefana pfieru‰ila na-

nostalgickou vzpomínkou pro pamûtníky vzácné Stefa-

cistická okupace státu a uzavfiení vysok˘ch ‰kol v roce

tvarn˘ch umûní. Pod jeho vedením vydal Spolek poslu-

novy osobnosti, ale téÏ pfiekvapiv˘m, neãekanû dra-

1939. Následovalo druhé, obtíÏné, ale také v˘znamné

chaãÛ architektury v Praze skripta V˘voj architektury

matick˘m a emotivním záÏitkem pro kaÏdého, kdo

tvÛrãí období Stefanovy ãinnosti. O. Stefan nyní nemo-

ve starovûku, kde se na jednotliv˘ch ãástech podíleli

prahne po informacích, které z archivních dokumentÛ

hl pedagogicky pÛsobit, realizoval se v‰ak ve v˘zkumu

tehdej‰í asistenti Karel Hanu‰, Bohuslav Syrov˘ a Mi-

vyãíst nelze.

a úpravách prvofiad˘ch historick˘ch areálÛ. K rehabili-

roslav Koreck˘. Na konci války v roce 1945 byl tûÏce

taci zru‰eného AneÏského klá‰tera v Praze vznikla jiÏ

poniãen Emauzsk˘ klá‰ter a prof. O. Stefan byl v roce

v roce 1892 Jednota pro obnovu klá‰tera blahoslave-

1947 povûfien umûleck˘m vedením jeho rekonstruk-

né AneÏky s ãásteãnou realizací návrhu prof. O. Cech-

ce. Ve spolupráci se statikem prof. B. Hacarem byly

nera, ale celkov˘ zámûr se neuskuteãnil. Od roku

tehdy nahrazeny zãásti strÏené gotické klenby trojlodní

1940 vedl prof. O. Stefan v AneÏském klá‰tefie prÛ-

haly betonov˘mi skofiepinami s Ïebr y. K v˘tvarn˘m

Oldfiich Stefan se narodil 4. prosince 1900 v Praze.

zkumy a zabezpeãovací práce kostelÛ a budov. Podle

otázkám patfiilo nové zastfie‰ení chrámu a pfiedev‰ím

Studoval po 1. svûtové válce na Vysoké ‰kole archi-

jeho návrhu byla v roce 1942 postavena nová sakris-

obnova západního dvojvûÏového prÛãelí. Sedlovou

tektury a pozemního stavitelství âVUT a na Filozofické

tie situovaná na místû pÛvodní. Pozdûji napsal o klá‰-

stfiechu kostela oÏivil O. Stefan ‰tíhlou sanktusníkovou

fakultû UK v Praze, kde byl jeho oblíben˘m profesorem

teru publikaci Klá‰ter blahoslavené AneÏky a dílo jeho

vûÏiãkou. U poniãen˘ch západních vûÏí dospûl v zájmu

Vojtûch Birnbaum. JiÏ od roku 1923 byl asistentem na

obnovy, Jednota pro obnovení klá‰tera bl. AneÏky, Pra-

jejich zv˘raznûní poté, co byla pÛvodní nízká zástavba

Vysoké ‰kole architektur y a pozemního stavitelství

ha 1948. Ohlasem jeho prÛzkumné ãinnosti je staÈ

pfied nimi nahrazena monumentálními administrativní-

a od roku 1924 se dostával témûfi kaÏdoroãnû na sti-

Nové poznatky o tzv. Pfiemyslovském oblouku v praÏ-

mi budovami, k fie‰ení se zv˘‰ením zdiva hranolov˘ch

pendijní pobyty do Itálie, kde pozdûji pracoval v âes-

ském klá‰tefie blahoslavené AneÏky, uvefiejnûná jako

vûÏí a sníÏením jehlancov˘ch stfiech s diagonálnû na-

koslovenském historickém ústavu v ¤ímû. Také se

pfiíspûvek ve sborníku k 60. narozeninám Antonína

klonûn˘mi nároÏními víÏkami. V západním prÛãelí chrá-

v‰ak úãastnil do roku 1938 zájezdÛ do Francie, Bel-

Matûjãka Cestami umûní, Praha 1949, s. 90n.

mu, pojatém v proporcích zlatého fiezu, se mûla pro-

Ke státní cenû za památkovou péãi prof. Oldfiichu Stefanovi

gie, Rakouska, Nûmecka a Jugoslávie. Hlub‰í poznání

Podobnû se O. Stefan za války zab˘val i klá‰terem

dlouÏit horní okna vûÏí i okno stfiední lodi. Návrh

zahraniãní architektur y pfiispûlo k vût‰ímu vyjasnûní

Sázavsk˘m, jemuÏ vûnoval publikaci Klá‰ter sázavsk˘,

bohuÏel nebyl realizován a na fie‰ení západního prÛãe-

vnitfiních souvislostí s na‰í historickou architekturou,

poklady národního umûní, Praha 1940, a ve spoluprá-

lí byla pozdûji vypsána architektonická soutûÏ.

pfiedev‰ím renesanãní a barokní.

ci s V. Reme‰ovou a V. Va‰icou vydal dal‰í publikaci

Únor 1948 ztíÏil Stefanovu situaci na ‰kole a pfii-

Své v˘znamné odborné poznatky Oldfiich Stefan zá-

Sázava, slovansk˘ klá‰ter sv. Prokopa, Praha 1953.

spûl k jeho velk˘m zdravotním potíÏím. Novému reÏimu

hy publikoval. JiÏ v roce 1926 pfiekvapil v Památkách

Jinou prací v té dobû byl architektonick˘ prÛzkum

bylo cizí jiné filozofické zaloÏení profesora Stefana.

archeologick˘ch sv˘mi zásadními pfiíspûvky k dûjinám

a historické mûfiení mûsta Turnova. Z teoretick˘ch

Pfies tyto nepfiíznivé podmínky O. Stefan dále vûdecky

ãeské barokní architektury ve dvou statích – Skupina

studií z doby 2. svûtové války pochází drobná, ale zá-

pracoval. Vydal dvû kniÏní publikace – Mluva praÏské

fiímského smûru. G. B. Matthaei a O slohové podstatû

sadní práce Sloh a architektura, Praha 1940. Tak se

architektur y s kresbami Bohumíra Kozáka, Praha

staveb centrálních u K. I. Dientzenhofera (Památky ar-

v té dobû stal prof. O. Stefan vedle historika architek-

1956, 2. vydání 1960, a spolu s Josefem K. ¤íhou

cheologické XXXV, 1926–1927, s. 79n., 468n.). Stylo-

tury také prÛzkumníkem a památkáfiem.

knihu Praha vãerej‰ka a zítfika, Praha 1956. Cenné

v˘ rozbor tu jako architekt prohloubil také prostorov˘mi

Kromû rekonstrukãních prací nelze opomenout

jsou jeho teoretické studie K otázkám klenby kostela

anal˘zami. Ve Sborníku k 70. narozeninám Karla

Stefanovu architektonickou tvorbu pfied rokem 1939,

sv. Mikulá‰e v Praze III., Umûní 2, Praha 1954,

B. Mádla publikoval staÈ ·ternberská kaple ve Smifii-

za války i po roce 1945. Sám nebo ve spolupráci se

s. 259n.; Plastick˘ princip v ãeské architektufie barok-

cích a její v˘znam v dûjinách ãeské barokní architektu-

zúãastnil rÛzn˘ch soutûÏí, z nichÏ byly ocenûny nebo

ní na poãátku 18. vûku, Umûní 7, Praha 1959, s. 1n.;

ry, Praha 1929, s. 128n. V témÏe roce byl jmenován

odmûnûny návrhy na budovu Slováckého muzea

Barokní princip v ãeské architektufie 17. a 18. století,

docentem na V·APS v Praze. I nadále vûnoval pozor-

v Uherském Hradi‰ti, na kostely ve Vr‰ovicích a v Olo-

Umûní 7, Praha 1959, s. 305n.; K poãátkÛm klasicis-

nost zejména na‰í barokní architektufie, jak svûdãí stu-

mouci-Hejãínû a památník Slezského odboje na Ostré

mu v renesanãní architektufie âech, SPFFBU 10, F 5,

die Pozadí praÏského baroku v Knize o Praze III., Praha

HÛrce.

Praha 1961, s. 238n.; K dûjezpytn˘m otázkám na‰í

1932, s. 54n., nebo ãlánek Das Hochbarock in der Ar-

Obnova âeskoslovenské republiky a znovuotevfiení

renesanãní architektur y, Umûní 12, Praha 1964,

chitektur Böhmens und Mährens. Giovanni Santini Ai-

vysok˘ch ‰kol v roce 1945 vytvofiily nové podmínky ve

s. 428n. Od roku 1952 se prof. Stefan spolu s nûkte-

chel v Prager Rundschau 6, Praha 1936, s. 127n.

Stefanovû tfietím tvÛrãím období. Profesor Stefan zno-

r˘mi posluchaãi podílel na v˘zkumu na‰í historické ar-

V roce 1936 také zpracoval heslo Dientzenhofer v Ot-

vu pfiedná‰el dûjiny architektur y na V·APS v Praze,

chitektury, a to renesanãní a barokní.

tovû slovníku nauãném, 2. vydání. Mezitím byl Oldfiich

kde se stal vedoucím ústavu a nedlouho poté také dû-

V roce 1950 byl v duchu své doby vyhlá‰en veliká‰-

Stefan jmenován v roce 1935 profesorem V·APS

kanem. Souãasnû byl i profesorem na Akademii v˘-

sk˘ úkol obnovy tfiiceti nejv˘znamnûj‰ích historick˘ch

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / D ù J I N Y PA M ÁT K O V É P É â E P S A N É V Z P O M Í N K O U

265

mûst v âeskoslovenské republice, prohlá‰en˘ch za

prof. Bedfiich Hrozn˘ a nabídl mu, aby ho doprovázel pfii

Po skonãení okupace zaãaly trimestr y bez prázd-

mûstské památkové rezer vace, v desetiletí 1950–

jeho v˘zkumech v Malé Asii. Otec si v‰ak jiÏ vyvolil ji-

nin, v nichÏ se profesofii snaÏili vynahradit studentÛm

1960. K tomu byl vytvofien specializovan˘ projektov˘

nou dráhu a nabídku odmítl. Na âVUT, kde zaãal pfied-

to, oã je pfiipravilo zavfiení vysok˘ch ‰kol. Otec se v té

ústav – Státní ústav pro rekonstrukce historick˘ch

ná‰et, se snaÏil vybudovat nov˘ systém ‰kolení v obo-

dobû pokou‰el znovu dát dohromady v‰e, co bylo roz-

mûst a objektÛ v Praze. Úkol byl sice krásn˘, ale ve

ru teorie a dûjin architektur y. Pfiedtím vyuãující

bito, rozkradeno a zniãeno. V roce 1948 k tomu pfii-

stanovené dobû nerealizovateln˘ – ãas r ychle bûÏel

pfiedná‰eli o jednotliv˘ch slohov˘ch obdobích a k nim –

bylo nucení do dal‰ích ãinností politick˘ch. Otci bylo

a stav mûstsk˘ch objektÛ se stále radikálnû hor‰il.

protoÏe to bylo finanãnû v˘hodnûj‰í – poÏadovali také

nabízeno jedno z vedoucích míst v Katolické akci, ale

Proto se povûfiení pracovníci úkolu obrátili také na

projekt. To znamená, Ïe se napfiíklad musely projekto-

on odmítl. V roce 1950 dostal po pfiepracování první

prof. Stefana s Ïádostí o spolupráci na obnovû Chebu,

vat „gotické mlékárny“, kvÛli ãemuÏ, jak sám kdysi pro-

tûÏk˘ infarkt. Zanechal tehdy pfiedná‰ení na Akademii

které se zprvu bránil. Pozdûji ho v‰ak jeho velk˘ zájem

hlásil, utekl z této ‰koly pozdûj‰í divadelní v˘tvarník

v˘tvarn˘ch umûní, kde také pÛsobil, a zÛstal jen na

o uchování v˘znamn˘ch památek pfiivedl k souhlasu

prof. Franti‰ek Tröster. Otec se snaÏil o vytvofiení nové-

âVUT. Politické pomûry se v‰ak stále pfiiostfiovaly, na-

a zaãal na zamûfiení a v˘zkumu v historickém jádfie

ho zpÛsobu v˘uky pro specializované zájemce, kde

stoupilo mnoho nov˘ch pedagogÛ bez fiádné kvalifika-

Chebu spolupracovat. Obnova mûsta v‰ak byla v závû-

anachronick˘ projekt odpadl, jednotlivá architektonic-

ce, opírajících se pouze o svou politickou pfiíslu‰nost.

reãné fázi citelnû postiÏena hromadn˘m upu‰tûním od

ká údobí navazovala v rámci celku na sebe a byl roz‰í-

Pfiedváleãn˘ch profesorÛ ub˘valo, vût‰inou byli zámûr-

památkové ochrany u devadesáti objektÛ, pfiiãemÏ ve-

fien teoretick˘ základ. Vybudoval tak Ústav dûjin a teo-

nû „likvidováni“. Studenti totiÏ dovedli rozeznat sku-

doucí pracovníci rekonstrukce byli postaveni pfied

rie architektury. Sám shánûl co nej‰ir‰í dokumentaãní

teãné vûdce od opor tunistick˘ch fieãníkÛ a dávali to

soud. Patfiil k nim také prof. Stefan, odsouzen˘ pÛ-

materiály, literaturu, fotografoval a uãil fotografovat ar-

najevo. Na likvidaci byla celkem jednoduchá metoda –

vodnû k pûtiletému Ïaláfii. Po zru‰ení rozsudku nedo-

chitekturu profesionální fotografy jako Illka a Paula ãi

na star‰ího a vût‰inou ne zcela zdravého ãlovûka se

‰lo k obnovû jeho pedagogické ãinnosti na Fakultû ar-

Sudka, své Ïáky a dal‰í. Nikdy také ne‰el do praxe, jak

pfii povinné schÛzi spustil sprost˘, zcela perfidní útok,

chitektury, ale v roce 1964 byl pfiefiazen na Akademii

bylo tehdy zvykem. Architekt, kter˘ tfieba jen krátk˘ ãas

vystupÀovan˘ rádoby politick˘m a stranick˘m zastra‰o-

v˘tvarn˘ch umûní. V uvolnûn˘ch podmínkách konce

pracoval v nûjaké projekãní kanceláfii a pak pfii‰el na

váním. Nûkolik star‰ích profesorÛ po takové schÛzi do

60. let a na základû ocenûní sv˘ch mimofiádn˘ch zá-

‰kolu pfiedná‰et, nesmûl mít jiÏ niωí plat, neÏ mûl jin-

pár hodin nebo dnÛ onemocnûlo i zemfielo. âlovûk,

sluh dostal ¤ád práce, ov‰em ru‰né události po úno-

de. Proto si témûfi kaÏd˘ tuto praxi odbyl. Otec mûl dlou-

kter˘ se tehdy z politick˘ch dÛvodÛ stal na fakultû ar-

ru 1948 v˘raznû naru‰ily jeho zdraví. Oldfiich Stefan

há léta nejniωí plat ze v‰ech, je‰tû i po válce, kdy uÏ byl

chitektury dûkanem, se tak zbavoval v‰ech kvalitnûj-

zemfiel 5. kvûtna 1969.

sluÏebním seniorem. Vûnoval se v˘hradnû teorii

‰ích lidí.

Udûlení státní ceny in memoriam za památkovou

a zvlá‰È se specializoval na údobí renesance a baroka.

V první polovinû 50. let za otcem zaãali chodit zá-

péãi a rok 2002 má ukázat, Ïe prof. Stefan nebyl jen

Jezdil témûfi kaÏd˘ rok do Itálie, kde tehdy existoval

stupci Státního ústavu pro rekonstrukce památkov˘ch

prvofiad˘m historikem architektury a pedagogem, ale

âeskoslovensk˘ historick˘ ústav, kter˘ za sv˘ch poby-

mûst a objektÛ a pfiesvûdãovat ho, aby se ujal záchra-

také mimofiádnû v˘znamn˘m památkáfiem, v nûmÏ se

tÛ fiídil, a ve sv˘ch pracích prokazoval pfiímé italské vli-

ny mûsta Chebu. Toto mûsto za války nebylo zniãeno.

v‰echny sloÏky jeho zamûfiení nerozluãnû spojovaly.

vy na ãeskou architekturu (bez nûmeckého prostfied-

Po válce v‰ak bylo odsunuto mnoho NûmcÛ. Pfii‰li no-

nictví) a originální pfiínos ãeského baroka. Byl rovnûÏ

ví osídlenci, ktefií dostali témûfi prázdné mûsto k na-

ãinn˘ v Umûlecké besedû, Klubu v˘tvarn˘ch umûlcÛ

prosté dispozici a zaãali v nûm hospodafiit po svém.

a podobnû. Vyvrcholením jeho práce v Umûlecké bese-

Pro nûkteré to znamenalo vlézt do domu, udûlat si na

dû se stala v˘stava âeské baroko, uspofiádaná v roce

podlaze ohníãek, spálit v‰e, co bylo ze dfieva – parkety,

1938, jejímÏ byl hlavním tvÛrcem a organizátorem spo-

trámy, schodi‰tû a dal‰í zafiízení –, a pak jít o dÛm dá-

leãnû s dr. Karlem ·ourkem.

le. Pfiedcházející vyplundrovan˘ dÛm b˘val nûkdy je‰tû

Karel KIBIC

Profesor Oldfiich Stefan ve vzpomínkách dcery Tyto vzpomínky byly napsány po smrti mého otce,

Psal také do rÛzn˘ch zahraniãních italsk˘ch a nû-

pouÏíván jako latrína. Po nûkolika letech takového za-

tedy pfied mnoha lety – v dobû, kdy jsem naprosto ne-

meck˘ch odborn˘ch publikací a encyklopedií. Zdálo se

cházení se domy zaãaly hroutit a z mûsta zbyla ruina

mohla poãítat s tím, Ïe by nûkdy mohly b˘t uvefiejnûny.

tedy, Ïe Ïivot vûdce a ‰kolitele, kter˘ si vyvolil a jemuÏ

naplnûná fekáliemi. Tehdy v Západním Nûmecku vzni-

Tragicky zmafien˘ch ÏivotÛ byly tehdy statisíce, chtûla

vûnoval v‰echny síly i v‰echen ãas, se bude pfiirozenû

kl poprask, jak se u nás zachází s památkami, Ïe po

jsem v‰ak zachytit neuvûfiitelnou absurditu a nesmysl-

rozvíjet a úspû‰nû dotváfiet v dokonãené dílo.

zniãení Mnichova a Norimberku zÛstal Cheb jako jedi-

nost, s níÏ totalitní reÏim a jeho kolaboranti mohli niãit

Pfii‰el v‰ak Mnichov, kter ˘ rodiãe zaÏili s brutální

n˘ zachoval˘ pfiíklad falce a teì bude zniãen i on – bez

lidské i vûdecké osudy lidí, ktefií nikdy s politikou ne-

Mussoliniho fieãí v Itálii, a pak válka. Vysoké ‰koly byly

války. Podobná situace panovala i v jin˘ch pohraniã-

mûli nic spoleãného. To byl i pfiípad mého otce.

zavfieny a otec, jenÏ se v roce 1935 stal profesorem,

ních historick˘ch mûstech, a proto bylo v roce 1950

Oldfiich Stefan se narodil 4. 12. 1900 ve staropraÏ-

byl dán na tzv. „dovolenou s ãekateln˘m“. Nebylo mu

prohlá‰eno 30 mûst âSR (z toho 22 v ãesk˘ch ze-

ské rodinû. Tvrdilo se, Ïe rodová linie StefanÛ je odvo-

v‰ak je‰tû ani ãtyfiicet let, takÏe tato penze byla mizivá

mích) za mûstské památkové rezervace se zámûrem

zená od malífiÛ StefanÛ-StevensÛ ze Steinfelsu. ZaÏil

a celou válku jsme Ïili v naprosté bídû. Nûmci sice otci

jejich celkové rekonstrukce v desetiletí 1950–1960.

v‰eobecnou bídu za první svûtové války, byl u odvodu,

nabízeli vysoké místo v tehdej‰ím památkovém úfiadu,

Stavební stav památkovû pr vofiadého Chebu byl nej-

aãkoliv mu je‰tû nebylo osmnáct let, ale pro ‰patn˘ fy-

ale on to pokládal za kolaboraci a odmítl jakékoli za-

hor‰í, a proto mûla zaãít obnova právû v nûm. Ze zá-

zick˘ stav sám do války jiÏ ne‰el. Brzy po válce mu

mûstnání, pfii kterém by musel b˘t s Nûmci ve stálém

chrany Chebu se najednou stal státní úkol, preferova-

zemfiel otec a v je‰tû nevyrovnan˘ch pomûrech jeho

styku. Îil pouze z pfiíleÏitostn˘ch prací, jako byl archi-

ná, okamÏitû nutná práce.

matka Ïila z nejnuznûj‰í penze. Jako nadûjn˘ student

tektonick˘ prÛzkum a historické mûfiení Turnovska ne-

MÛj otec jako jedin˘ u nás pfiedná‰el také obnovu

v‰ak dostával stipendia a v roce 1924 se poprvé do-

bo v˘zkumy Sázavského klá‰tera. V roce 1940 pfiijal –

a záchranu stavebních památek. Proto se na nûho

stal do Itálie, kam pak témûfi kaÏdoroãnû jezdil na stu-

ov‰em zcela bezplatnû – vedení záchrany a obnovy

stále znovu obraceli s neodbytn˘mi Ïádostmi, aby se

dijní a pracovní pobyty. Od roku 1923 pÛsobil jako asi-

klá‰tera blahoslavené AneÏky v Praze, které pak pro-

Chebu ujal. Otec byl jiÏ v té dobû tûÏce nemocn˘, byl

stent, v roce 1929 se stal docentem – tehdy také

vádûl pfies dvacet let. Kdyby nedo‰lo k odstranûní

by chtûl radûji dávat dohromady dávno pfiipravené pub-

dosáhl pr vních vûdeck˘ch úspûchÛ sv˘mi pracemi

R. Heydricha, asi by otec okupaci nepfieÏil, neboÈ Hey-

likace, ale nakonec se dal z ãistû vlasteneck˘ch dÛvo-

o baroku. Studoval souãasnû architekturu na âVUT

drich ve svém plánovitém vyvraÏìování ãeské inteli-

dÛ pfiesvûdãit. Cítil, Ïe je tfieba zachránit na tomto poli

a dûjiny umûní na Karlovû univerzitû u profesora Birn-

gence pr ˘ poãítal i s vysoko‰kolsk˘mi profesor y. Po

ãest âeskoslovenska, a sám chtûl navíc dokázat, Ïe

bauma, jehoÏ si ze sv˘ch uãitelÛ váÏil nejvíce. V té do-

válce nûkdo informovan˘ fiekl otci i pfiesné ãíslo cely,

Cheb zdaleka nebyl jen ãistû nûmecké mûsto, neboÈ

bû si ho jako mladého historika architektur y vybral

která pro nûho mûla b˘t pfiichystána.

je tu silnû zastoupen i ãesk˘ Ïivel. Ujal se tedy vedení

266

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / D ù J I N Y PA M ÁT K O V É P É â E P S A N É V Z P O M Í N K O U

architektonického prÛzkumu – pfiesného zamûfiení

i skupinu historického mûfiení. Otec byl nûkolikrát uji‰-

vÏdy sedûl jeden obvinûn˘, bez jakéhokoliv v˘hledu

v‰ech historick˘ch domÛ a prostorÛ –, sám psal sta-

tûn, Ïe jemu nic nehrozí, ale pak se v dubnu 1961 do-

ven nebo dovnitfi. Do budovy soudu je vodili po jed-

vební rozbory, tj. posuzoval, co pochází z kterého ob-

stavilo nûkolik muÏÛ a chtûli, aby jim jen nûco malého

nom, vÏdy v doprovodu hlídaãÛ, a i na lavicích pro ob-

dobí a roku, co je architektonicky cenné a musí se

ujasnil. KdyÏ ho odvedli, sdûlili nám, Ïe je zatãen,

Ïalované byli rozsazeni tak, Ïe vÏdy mezi nimi sedûl

v kaÏdém pfiípadû zachovat, co je pozdûj‰í pfiestavba

a prohledali byt. Nyní nastalo období beze zpráv, pro-

uniformovan˘ stráÏce. KdyÏ se chtûli hlásit o slovo,

nebo pfiístavba, co je moÏné v rámci historické rekon-

toÏe v tehdej‰ím ãeskoslovenském soudním fiízení

hlídaãi je mlátili pfies ruce, aby uÏ toho nechali. (To

strukce odstranit. Byla to hrozná práce, protoÏe bylo

mûl sice obvinûn˘ povinnost vzít si advokáta, ale toho

v‰e jsem vidûla a sly‰ela osobnû, ani slovo není vy-

nutné se doslova brodit ve fekáliích, mûfiicí pásma re-

do vûzení nepustili. V nûkolikamûsíãní vy‰etfiovací

my‰lené nebo pfiehnané.) Pokud se jim náhodou po-

zivûla, stalo se i nûkolik tûÏk˘ch úrazÛ, protoÏe pfii

vazbû si vy‰etfiovatelé se zatãen˘m dûlali, co se jim

dafiilo ke slovu pfiihlásit, odbyl je pfiedseda slovy: „Co

vstupu zvlá‰tû do vy‰‰ích pater zdemolovan˘ch domÛ

zachtûlo, a snaÏili se z nûho dostat v‰emi prostfiedky

zase máte, dyÈ uÏ jste dneska jednou mluvil.“ Velmi

‰lo o Ïivot – stropy (podfiezané) se propadaly a podob-

taková sdûlení, jaká potfiebovali. Teprve kdyÏ bylo toto

ãasto je k tomu ani nepfiipustil, aãkoliv se snaÏili brá-

nû. Za ãas v‰ak poprask v Západním Nûmecku ustal

období uzavfieno a vy‰etfiovatelé mûli v‰e, ãeho mohli

nit s poukázáním na skuteãnost, Ïe pfied ãasem byla

a i u nás se najednou pfiestalo hledût na záchranu

dosáhnout, v rukou, teprve pak mohl k zatãenému ad-

fieã o nûãem zcela jiném a oni by chtûli mluvit k vû-

Chebu jako na státní úkol. Znamenalo to, Ïe do celé

vokát.

cem, o kter˘ch se jedná teì.

práce zaãali vrtat rÛzní neodborníci s touhou objevit, Ïe nûkdo si zde moc vydûlal.

V tomto pfiípadû byli v‰ichni obÏalovaní z Prahy

Celá obÏaloba byla zaloÏena na obvinûní dvou prÛ-

a rovnûÏ ve‰kerá tzv. „trestná ãinnost“ se odehrávala

myslovákÛ z Plznû, ktefií sami museli po konkrétním do-

Mezitím mûl otec na ‰kole peklo. Dûkan – jeho

v Praze. Proto advokáti Ïádali, aby se líãení konalo

tazu pfiipustit, Ïe nemají sebemen‰í znalosti z oboru

osobní nepfiítel, protoÏe se otec kdysi nevyjádfiil dost

v Praze. Jejich Ïádost v‰ak byla zamítnuta bez udání

historie nebo historie památek. Ti si vzali Jednotn˘ ce-

pochvalnû o jeho návrhu na obnovu Staromûstské rad-

dÛvodu. Potom Ïádali, aby alespoÀ písemné materiály

ník pro obytnou v˘stavbu a s ním v ruce kontrolovali

nice – se ho neustále snaÏil svou oblíbenou metodou

z vy‰etfiování byly zaslány do Prahy, aby si je mohli

historická mûfiení. ·krtli v‰e, co v ceníku nena‰li, tudíÏ

likvidovat, ve v‰em ho poniÏovat a zastra‰ovat. Otcova

prostudovat. Znovu zamítnuto bez udání dÛvodu. Kro-

jim pfiipadalo zbyteãné napfiíklad mûfiení kaÏdého patra

celoÏivotní práce souvisela s Itálií, ov‰em doplnit si

mû toho tento vysoce „legální“ soud zamítl pfiedem

zvlá‰t, pÛd, stfie‰ních nadhledÛ, zahrad, valÛ a dal‰ích

své materiály nikdy nesmûl. Ve‰keré cesty do ciziny

bez udání dÛvodÛ pfiítomnost v‰ech znalcÛ v obhajo-

prostor. Na základû toho jim vy‰la ohromná pfiefaktura-

mu byly zakázány, i kdyÏ ho chtûla vyslat Akademie vûd

bû, stejnû jako ve‰ker˘ dÛkazní materiál obhajoby.

ce. Obrana, Ïe u stfiedovûk˘ch, renesanãních a barok-

nebo ho ze zahraniãí zvali na kongresy. Vedení âVUT

Advokáti, kromû jednoho „ex offo“, byli z Prahy.

ních domÛ b˘vá kaÏdé patro jiné, Ïe dvory a zahrady

ho nepustilo, a to nejen na Západ. V roce 1959 si

Kde jinde by je také rodiny, bydlící v Praze, shánûly.

patfií k historickému prostoru, Ïe lomené, stupÀovité,

chtûl zaplatit zájezd s âedokem, aby se podíval na no-

Museli si tedy pfii svém pracovním zatíÏení dûlat v˘lety

nûkolikapatrové stfiechy nelze pfiesnû zachytit jin˘m

vé v˘kopy v Budínû, související s na‰í jagellonskou ar-

do Chebu a tam narychlo alespoÀ prohlédnout soudní

zpÛsobem neÏ dokonal˘m mûfiením interiérÛ pÛd se

chitekturou, ale ani to nesmûl. V‰echny dopisy, které

materiály, samozfiejmû za patfiiãnû zv˘‰ené náklady.

stfie‰ními nadhledy, to v‰e bylo ihned zamítnuto. Sku-

mu pfii‰ly z ciziny na adresu ‰koly, se ztratily.

ProtoÏe soud byl rozhodnut˘ dávno pfiedem, mûli ad-

teãní znalci z oboru historie architektury a památek ne-

V 50. letech se nesmûlo psát o baroku, protoÏe ho

vokáti jakoÏto státní zamûstnanci samozfiejmû strach

byli k soudu pfiipu‰tûni. Jako „znalci“ figurovali pouze

Zdenûk Nejedl˘ oznaãil za „dobu temna“, a kaÏd˘, kdo

z pfiípadn˘ch odvetn˘ch opatfiení, kdyby projevili pfiíli‰

oni dva prÛmyslováci, a to jako hlavní dÛkaz obÏaloby.

se tímto obdobím zab˘val, byl neuvûdomûl˘ zpáteãník.

mnoho obranné aktivity. Povinnost si je vzít byla tedy

K tomu je‰tû musím dodat vysvûtlení – pracovníci

Otec mûl jiÏ nûkolik infarktÛ, ale stále je‰tû, pfies v‰ech-

pouze dal‰ím vydíráním rodin zatãen˘ch. Sami nás

sami nepodávali jedin˘ úãet. Úãty byly vypracovány

ny útoky ze „stranick˘ch pozic“, nebyl likvidován. U pfiíle-

ostatnû upozorÀovali, Ïe se je‰tû nestalo, aby jednot-

v âeském fondu v˘tvarn˘ch umûní a procházely kontro-

Ïitosti jeho ‰edesát˘ch narozenin mu tedy dûkan místo

livec vyhrál spor, kdyÏ ho Ïaluje stát nebo státní soci-

lou tfií socialistick˘ch státních organizací – SÚRPMO,

blahopfiání fiekl, Ïe na jeho místo bude vypsán konkurz

alistická organizace. To v‰e se nedûlo v dobû „stalin-

památkov˘m ústavem a ministerstvem kultury. Fond

a Ïe si o tom nepfieje Ïádnou diskusi. (Vysoko‰kol‰tí

ského teroru“, ale v roce 1961, kdy se jiÏ dávno

mûl na tuto ãinnost ‰kolené pracovníky i právní odbor

profesofii pracovali nejménû do sedmdesáti nebo déle.)

hlásalo, Ïe jde o politiku uvolnûní a demokracie. Pfied-

a také si strhával urãitou ãástku z kaÏdé faktury, kte-

Na‰la se v‰ak je‰tû lep‰í pfiíleÏitost, jak otce odstranit.

sedou soudu byl ‰estadvacetilet˘ „kádr“, kter˘ právû

rou vyhotovil. To v‰e bylo pfied soudem nezvratnû pro-

Byla to doba, kdy velká ãást architektÛ pro‰la vûzením

dálkovû dokonãil studia. Ze ‰esti obÏalovan˘ch byli tfii

kázáno. Kromû toho, kdyÏ otec po dlouhém pfiemlou-

– pokud nemûli hodnû silné politické postavení a kone-

doktofii práv a pokud nûco vypovídali, jiÏ to pfiesnû

vání pfiistoupil na tuto práci, vymínil si pfiímo do

xe. I v oficiálních kruzích se tomu fiíkalo „voln˘ odstfiel

právnicky formulovali. Pfiedseda si v‰ak diktoval do

pracovní smlouvy uvést, Ïe je teoretick˘ odborník a ne-

architektÛ“. Bylo velmi v˘hodné nechat udûlat práci

protokolu, co chtûl, a protoÏe nemûl Ïádné odborné

smí b˘t zatûÏován Ïádn˘mi úãetními a hospodáfisk˘mi

a pak za ni autora je‰tû zavfiít. Ve vûznici na Pankráci to-

znalosti, vycházely z toho nûkdy naprosté nesmysly.

vûcmi. Soud pak prohlásil smlouvu za neplatnou, pro-

tiÏ existoval projekãní ústav, lidovû zvan˘ „basopro-

KdyÏ se v‰ak obvinûn˘ pokusil bránit a protestoval:

toÏe otec pr ˘ nemûl Ïádné právo klást si podmínky.

jekt“, v nûmÏ uvûznûní architekti pracovali ãtrnáct hodin

„PromiÀte, pane pfiedsedo, ale já to fiíkal jinak,“ onen

Pfiedtím ov‰em tuto smlouvu schválilo a podepsalo nû-

dennû bezplatnû (museli si vydûlávat na velmi vysokou

mladík vÏdy pouze odsekl: „Co jsem fiek, to jsem fiek.“

kolik socialistick˘ch organizací a nikdo z jejich place-

pobytovou penzi a stravu v kriminále). Îádn˘ architekt

Trpûl zfiejmû komplexem ménûcennosti, stejnû jako

n˘ch právníkÛ na nic takového neupozornil.

si nemohl b˘t jist˘, co mu pfiinese zítfiek.

prokurátor, také bez vzdûlání. Na druhé stranû se ocit-

OtcÛv osud by se moÏná vyvíjel jinak, kdyby se za

JiÏ pfiedtím, neÏ otce zavfieli, se po Praze prosl˘cha-

lo ‰est obÏalovan˘ch s akademick˘mi tituly, mezi nimi

nûho postavila ‰kola. Ale patrnû právû na âVUT dosta-

lo, Ïe je ve vûzení, a lidé nám posílali soustrastné do-

fieditel SÚRPMO dr. Vilém Lorenc, jeho ekonomick˘

li vy‰etfiovatelé pobídku, aby se do nûho pustili a zniãi-

pisy. Také k nám pfii‰la manÏelka jednoho architekta,

námûstek dr. Josef Sommer, vysoko‰kolsk˘ profesor

li ho. Dûkan ihned osobnû napsal hrozn˘ politick˘ po-

která právû nav‰tívila svého muÏe na Pankráci, a ptala

– mÛj otec, ministersk˘ rada a hlavní zmocnûnec mi-

sudek, o nûmÏ advokáti prohlásili, Ïe je‰tû pfied

se, co je s otcem. Matka fiekla, Ïe nic, a ona nám sdû-

nisterstva pro obnovu Chebu, dr. Josef Po‰mourn˘.

nûkolika lety by jen ten samotn˘ staãil na ‰ibenici. Pfii-

lila, Ïe jí právû manÏel ve vûzení fiekl, Ïe se tam poví-

Jednalo se tedy o pfiíklad procesu, v nûmÏ mají b˘t zá-

pravoval se monstrproces – ‰ífiily se povûsti, Ïe pr˘ se

dá, Ïe v „basoprojektu“ potfiebují památkáfie, a tak

stupci inteligence sraÏeni na kolena. A také byl v at-

bude odehrávat v hlavní hale ·kodovky, aby dûlnická

tam má pfiijít profesor Stefan. BohuÏel jsme si nedo-

mosféfie pokofiování, zastra‰ování a nátlaku veden.

tfiída vidûla, co je inteligence zaã, ale k tomu pfies

vedli pfiedstavit, co to v‰echno znamená.

Vûznice byla situována nûkde poblíÏ Chebu a obÏa-

v‰echnu snahu a prostfiedky vy‰etfiovatelÛ nedo‰lo.

Kolem Chebu se v‰ak jiÏ, tu‰ím potfietí, zaãala sta-

lovaní byli k soudu dováÏeni jako gangstefii v autobu-

KdyÏ jsme se s matkou o posudku dozvûdûly, shá-

hovat soudní mraãna a tentokrát do procesu zapletli

se, kter ˘ byl rozdûlen na plechované budky, v nichÏ

nûly jsme v rÛzn˘ch jin˘ch organizacích dal‰í – objek-

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / D ù J I N Y PA M ÁT K O V É P É â E P S A N É V Z P O M Í N K O U

267

tivní posudky. Dostaly jsme je od Akademie v˘tvarn˘ch

dobn˘ch zcela fra‰kovit˘ch scén – kdyby nebyly tak tra-

Ïe pro jejich ztrátu, pfiesahující trest, není Ïádná zá-

umûní, Svazu architektÛ, Svazu v˘tvarn˘ch umûlcÛ,

gické pro jednu stranu – bylo bezpoãet.

konná podstata. Advokáti, ktefií nejdfiíve – po v˘slechu

Umûlecké besedy (ten podepsalo nûkolik desítek ná-

Pfies v‰echny snahy musel i takto veden˘ soud

skuteãn˘ch znalcÛ – fiíkali, Ïe obvinûní budou muset

rodních a zaslouÏil˘ch umûlcÛ – v‰ichni dostupní ãle-

uznat, Ïe otec dostal honoráfi „pfiimûfien˘ jeho práci“

b˘t do druhého dne na svobodû, se shodli po skonãe-

nové), fieditele Národního muzea – celkem ‰est dal-

(bylo to cca 35 000,– Kãs za osm let, tedy nûco pfies

ní soudu v tom, Ïe samo sníÏení trestu je v tomto stá-

‰ích posudkÛ. U soudu se v‰ak vÏdy pfiedãítal

4000,– Kãs roãnû, asi 350,– Kãs mûsíãnû). Pfiesto

tû a v dané dobû dÛkazem neviny obÏalovan˘ch. Po

s patfiiãnou emfází jen ten jedin˘ z âVUT a pak bylo fie-

v‰ak byl odsouzen na pût let za „rozkrádání“, z nûhoÏ

necelém pÛlroce nám byla povolena pr vní náv‰tûva

ãeno, Ïe dále pfii‰ly posudky odtud a odtud, ov‰em ty

ale ani podle soudu nemûl vÛbec Ïádn˘ prospûch. Ja-

otce. Jely jsme tedy s matkou na Bor y a na krátkou

se jiÏ neãetly. U v‰ech tûchto dal‰ích posudkÛ bylo

ko zvlá‰tnost si ‰estadvacetilet˘ pfiedseda vymyslel

chvíli – samozfiejmû pod pfiísn˘m dozorem – otce uvi-

vÏdy uvedeno: „...schváleno na schÛzi ROH“, „schvá-

dal‰í trest – ztrátu obãansk˘ch práv je‰tû o rok del‰í,

dûly. Nûkolik vûcí pÛsobilo otfiesnû. Náv‰tûvní míst-

leno na valném shromáÏdûní ãlenÛ“ a podobnû, kdeÏ-

na ‰est let. V‰ichni se tedy odvolali a dal‰í soud pro-

nost byla totiÏ vybavena dûtskou houpaãkou ve tvaru

to dûkan posudek napsal ãistû za svou osobu

bûhl v srpnu v Plzni. I zde se opakovalo nesmyslné ‰i-

kaãenky – asi aby, kdyÏ dítûti zavfiou otce ãi matku

a schválit jej nikomu nedal.

kanování. Obvinûné pfiivezl k soudu samotn˘ fieditel

a ono je jednou za mnoho mûsícÛ vidí, se mohlo pfii-

Soud se konal v ãervnu 1961. Byli pfiítomni soudci

vûznice na Borech. Do sínû byly dva vchody a rodinní

tom alespoÀ houpat. A na zdi visel vzor „pfiíkladného

z lidu, ktefií o vûci nevûdûli nic, a kdyÏ se chtûli uplat-

pfiíslu‰níci samozfiejmû stáli poblíÏ toho, kter˘m mûli

dopisu“, jak˘ se má psát. Pamatuji si ho dodnes: „Mi-

nit, docházelo k rozhovorÛm, ze soudcÛ si na jeden

obÏalovaní projít, protoÏe je dlouhou dobu nevidûli

l˘ Pepo, pí‰i ti jen krátce, abych nezatûÏovala cenzu-

pfiesnû vzpomínám. Jeden z nich, kter˘ také chtûl nû-

a chtûli je alespoÀ pohledem povzbudit. Velitel – bru-

ru. Peníze jsem dostala, koupila jsem Mafience ‰aty.

co fiíci, se na otce obofiil: „A vy jste nám tu nezbofiili

nátn˘, nafivan˘, pfiekrmen˘ chlap – dokonal˘ obraz sa-

Pozdravuje tû maminka. Doufám, Ïe se dobfie chová‰,

ani jednu ‰pinavou zeì!“ Otec: „Proboha, my jsme

distického vrahouna – hned zaãal fivát: „V‰ichni k dru-

abys nebyl kázeÀsky trestán. Líbá tû tvoje Marie.“

sem právû pfii‰li zachraÀovat zniãené památky a ne

hému vchodu! Nebo vás dám vyhodit!“ V‰ichni se tedy

Oba tyto doklady „nejvy‰‰í lidskosti“ skuteãnû zapÛ-

bofiit.“ Soudce: „DyÈ ty nov˘ paneláky jsou stejnû

rezignovanû odebrali k druh˘m dvefiím. SíÀ samotná

sobily nezahladiteln˘m dojmem.

‰patn˘.“ Otec: „My s v˘stavbou nemáme absolutnû

mûla asi patnáct aÏ dvacet fiad. Jakmile se ve‰lo, rodi-

Díky v˘teãnému „rozfie‰ení rozporÛ mezi znalci“ se

nic spoleãného, my jsme jenom dûlali podklady pro

ny si chtûly sednout co nejblíÏe. Velitel ale hned zase

celá záleÏitost dostala k Nejvy‰‰ímu soudu jako stíÏ-

to, aby se mohlo zaãít s rekonstrukcí historick˘ch sta-

zafival: „V‰ichni do poslední fiady!“ Bylo nutné se oka-

nost pro poru‰ení zákona, a kdyÏ byla pfiijata, obÏalo-

veb.“ Atd., atd.

mÏitû podrobit. Proã to v‰echno – jen a jen pokofiování

vaní byli okamÏitû propu‰tûni.

JiÏ zmínûní „znalci“ z prÛmyslové ‰koly rovnûÏ pro-

a radost z vlastní zlovÛle. O pfiestávkách museli obÏa-

Otec byl ve vûzení skoro tfii ãtvrtû roku. Zdálo se to

hlásili, Ïe „ty stavební rozbory jsou opsané z nûjak˘ch

lovaní stát u zdi, vÏdy s jedním dozorcem mezi kaÏ-

jako v˘hra, ov‰em zdravotnû byl otec vyfiízen. Z jeho

knih“. KdyÏ je tedy otec Ïádal, aby mu jedinou takovou

d˘m. Vidûla jsem jednou na dálku, jak se chtûl otec

vzpomínek na pobyt na „Krimu“ (jak se tehdy fiíkalo vû-

knihu ukázali, fiekli, Ïe oni je neznají. A dal‰í pfiíklad

jen pohnout k oknu a trochu se nadechnout ãerstvého

zení) uvádím jen nûkolik. Ve vûzeÀsk˘ch místnostech

„poctivé práce“ znalcÛ: V momentû, kdy se jednalo

vzduchu, ale hned mu v tom zabránili. Jednomu z ob-

bylo nacpáno co nejvíce lidí. Spali na slamnících na ze-

o jiÏ zmínûn˘ch ‰krtnut˘ch stfie‰ních nadhledech, obvi-

vinûn˘ch pfiijel témûfi devadesátilet˘ dûdeãek, a kdyÏ

mi, vÏdy tfii lidé na dvou slamnících, takÏe ten, kdo pfii-

nûní se snaÏili hájit tím, Ïe jsou nezbytnû nutné,

vidûl, Ïe vnuk – samozfiejmû s dozorcem – ‰el na klo-

‰el naposled, se témûfi nevyspal, protoÏe musel leÏet

a chtûli to na materiálu dokázat. Otec tedy Ïádal, aÈ mu

zet, pokusil se jít za ním. Jen fiekl: „Babiãka tû po-

na mezefie (od té doby se otec vÏdy musel smát, kdyÏ

pfiedloÏí stfie‰ní nadhled, oni mu v‰ak stále strkali do

zdravuje...“ a stráÏn˘ ho okamÏitû pfiímo vykopl. Nebo

vidûl ve filmech nacistická vûzení ãi koncentrák). Pfies

ruky nûjak˘ jin˘ kus papíru. Otec fiekl, Ïe tohle pfiece

chtûl o pfiestávce jít k obvinûnému jeho advokát, ale

den se slamníky opfiely o zeì, aby se lidé mohli trochu

Ïádn˘ stfie‰ní nadhled není a aÈ mu ukáÏí v‰echen ma-

dozorce ani to nedovolil. Advokát se tedy obrátil na

pohybovat. Otec za ãas pro svÛj zdravotní stav dostal

teriál, aby si mohl nûkter˘ z mnoha stfie‰ních nadhledÛ

pfiedsedu soudu, Ïe pfiece na celém svûtû mÛÏe advo-

lékafiské povolení, Ïe si smí odpoledne na chvíli lehnout

sám vybrat a pfiedvést. Na to znalci odpovûdûli, Ïe je

kát mluvit se sv˘m klientem, av‰ak pfiedseda odpovû-

(v místnosti rozloÏením slamníku ov‰em ubral znaãnou

tam jen to, co vidí, a Ïe ostatní materiál nechali doma!

dûl, Ïe on neví, a u toho zÛstalo.

ãást plochy v‰em ostatním). Pfiitom jednomu dozorci

K otfiesn˘m scénám docházelo i pfii jednání s proku-

Jedin˘ rozdíl u druhé instance byl ten, Ïe se zde po-

stálo zato ho hlídat a bouchnout, kdykoliv by zavfiel oãi,

rátorem. Otec byl vysok˘ a hezk˘ a pfies v‰echna tr˘z-

dafiilo prosadit povolání skuteãn˘ch znalcÛ z Akademie

protoÏe mûl dovoleno si lehnout, ale ne spát. Dostal od

nûní stále je‰tû vypadal pohlednû. Prokurátor pÛsobil

vûd a památkového ústavu. Ti prohlásili posudek prÛ-

lékafie také srdeãní léky. A tu si sadistick˘ dozorce

jako jeho pfiesn˘ opak, a snad právû proto se snaÏil ot-

myslovákÛ za nesmysln˘ a v˘slovnû uvedli, Ïe mûfiení

vzpomnûl, Ïe má sníst celou lahviãku nitroglycerínu, Ïe

ce poniÏovat a obãas na nûho pfiímo vyskakoval. Do-

‰krtnut˘ch prostorÛ je u historick˘ch staveb nezbytné.

pr˘ kdyÏ má pfiedepsané léky, tak je má vzít v‰echny na-

‰lo tak ke scénû, v níÏ prokurátor jako pfiíklad ‰patné-

KdyÏ napfiíklad do‰lo k fieãi o zahradách, prohlásili, Ïe

jednou. A samozfiejmû byl stále mezi zloãinci nejhor‰ího

ho úmyslu a podvodÛ uvádûl otcÛv dopis, v nûmÏ Ïá-

v historickém prostoru má zahrada vlastnosti interiéru.

druhu – vrahy, násilníky, lupiãi.

dal komisi Fondu, která vykonanou práci jednou za

Prokurátor na to zaãal vyskakovat a kfiiãet, Ïe pfiece in-

V‰echno to, i kdyÏ s tûÏce po‰kozen˘m zdravím,

ãas schvalovala, aby mu vÏdy byl její pfiíchod oznámen

teriér je nûco, co musí mít stfiechu, naãeÏ mu znalec

pfieÏil. A snad, kdyby se mohl dát hned zase do své

nûkolik dní pfiedem. Otec odpovûdûl, Ïe to pfiece bylo

z Akademie vûd, prof. Jaromír Neumann, odsekl, Ïe je-

obvyklé profesorské práce a pfiedná‰ení, snad by se

samozfiejmé a nutné, protoÏe práce se dûlala v nûko-

mu nemusí vysvûtlovat, co je interiér. Do‰lo tedy

znovu dostal do vyjet˘ch kolejí a pomohlo by mu to.

lika rÛzn˘ch ateliérech a pro komisi se musela snést

k „rozporu mezi znalci“, a soud byl proto na t˘den pfie-

Pro dûkana Fakulty architektur y se ov‰em jednalo

na jedno místo, aby se mohla prezentovat pohroma-

ru‰en. Rozpor se pak vyfie‰il tak, Ïe znalci z Akademie

o prestiÏní záleÏitost. OkamÏitû, jak byl otec zatãen,

dû. Prokurátor zase úplnû vyskoãil a zaãal fivát: „No vi-

vûd a památkového ústavu jiÏ nebyli pozváni. PrÛmys-

mu ‰kola poslala rozvázání pracovního pomûru „pro

díte, prezentovat, sám to fiíkáte!“ Otec absolutnû ne-

lováci znovu pfieãetli svÛj stejn˘ posudek a tím soud

ztrátu dÛvûry“. Po protestu musela poãkat alespoÀ do

chápal, oã prokurátorovi jde, a tak jen opakoval, Ïe

skonãil. Aby se v‰ak hra neochudila, je‰tû poslední

odsouzení, ale otec v˘povûì stejnû nikdy nedostal do

jistû komise nemohla chodit po nûkolika rÛzn˘ch pra-

den t˘rali obvinûné v˘slechem skoro do jedenácti ho-

ruky, a pfiíjem tedy nepotvrdil. KdyÏ odsouzení padlo,

covi‰tích, a proto jí byl jiÏ udûlan˘ materiál prezento-

din v noci, i kdyÏ jeden z advokátÛ náhodou zahlédl

coÏ otec také okamÏitû ‰kole oznámil, stalo se rozvá-

ván vÏdy na jednom místû. Prokurátor ov‰em stále

v kanceláfii pfiedsedy soudu cyklostylovan˘ rozsudek jiÏ

zání pracovního pomûru bezdÛvodn˘m. Ale ‰kola ne-

fival a vyskakoval a otec nevûdûl proã. Teprve za hod-

v sedm hodin ráno.

brala Ïádné otcovy dopisy na vûdomí, zástupci vedení

nou dobu se ukázalo, Ïe prokurátor si pfiedstavuje, Ïe

Otec byl tentokrát odsouzen na ãtyfii roky a co se t˘-

se tváfiili, jakoby o nich nic nevûdûli, a pozdûji, kdyÏ se

slovo „prezentovat“ oznaãuje dávání prezentÛ. A po-

ká obãansk˘ch práv, sám pfiedseda soudu prohlásil,

otec s âVUT zaãal soudit, dokonce prohla‰ovali, Ïe od

268

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / D ù J I N Y PA M ÁT K O V É P É â E P S A N É V Z P O M Í N K O U

nûho vÛbec nic nedostali. Otec mûl sice v‰echno doloÏeno kopiemi a doporuãen˘mi listy, ale stanovisko

Dûjiny architektury – ochrana památek – svûdomí architekta

bulky a text to úhona nebyla. HÛfie dopadly fotografie, ov‰em i ty byly nakonec ãitelné – kdoÏ ví, byla-li jejich hor‰í kvalita vÛbec újmou.

âVUT se nezmûnilo. TakÏe kromû zniãeného zdraví absolvoval otec je‰tû dal‰í nervovû velmi vyãerpávající zápasy, kdyÏ se po-

Vzpomínky na poslední léta profesora Oldfiicha Stefana na Fakultû architektury âVUT

Zdánlivá monotónnost nebyla jen pózou grandseigneura. Profesor Stefan nebyl od zaãátku 2. svûtové

kou‰el prosadit svá práva. Musel neustále vyvracet

I.

války ve své milované Itálii! Bolest dnes tûÏko pfiedsta-

lÏi, psát a osobnû chodit po nejrÛznûj‰ích instancích.

ZaÏil jsem profesora Oldfiicha Stefana v posledním

vitelná. Ani my jsme nemohli plnû chápat ona nad‰ená,

Otec byl vûdec – teoretik, absolutnû neschopn˘ prak-

období jeho pedagogického pÛsobení na Fakultû ar-

ti‰e proná‰ená, nostalgická extempore. Neznali jsme ji-

tické obrany. Chebsk˘ proces byl prestiÏní záleÏitost,

chitektury a pozemního stavitelství âVUT v Praze, kde

né zemû. Ale vzbuzená touha mnohé neopustila.

a tak se po skonãení trestního fiízení celá vûc táhla

jsem studoval architekturu v ‰esti semestrech (pod-

je‰tû dále civilnû. Jeden soud obÏalobu zamítl, obÏa-

zim 1955 – jaro 1961).

Mezi válkami pob˘val v Itálii kaÏd˘ rok. Objevitelskou, vzru‰enou atmosféru prvních v˘prav mládí evo-

loba se odvolala, dal‰í soud ji zase vrátil pr vnímu

První dva semestry základy architektonického na-

kují krásné Kalistovy vzpomínky na nûkteré momenty

k novému projednání – toto „pinkání“ sem a tam se

vrhování a ve druhém semestru k tomu je‰tû dûjiny

ze spoleãn˘ch cest v jeho Italském skicáfii. Kniha ob-

mohlo opakovat do nekoneãna. TakÏe otec mûl aÏ do

architektur y antické (jaro 1956). V této dobû jsme

sahuje kromû úvodu devût kapitol, datovan˘ch lety

konce Ïivota nejménû jeden soud roãnû, coÏ mu ke

s profesorem Stefanem, vedoucím katedr y, pfii‰li

1923–1927.

zdraví také nepfiispívalo.

osobnû jen málo do styku.

Na prvních dvou stránkách kapitoly dantovsky na-

V roce 1964 byl otec pfiefiazen na Akademii v˘tvar-

Dal‰í ãtyfii semestry (podzim 1956 – jaro 1958) –

zvané Básníkova nová cesta do pekel (1925), kdy za-

n˘ch umûní a jeho proces s âVUT pfiedán „revizní ko-

tfietí a ãtvrt˘ rok studia – uãil a zkou‰el stfiedovûk, re-

m˘‰lená cesta obou mlad˘ch pfiátel (je tfieba si pfied-

misi“ ministerstva ‰kolství, která ho nechala leÏet

nesanci a barok. To byla doba intenzivních proÏitkÛ

stavit mohutného Stefana a drobného Kalistu) do

pût, ‰est nebo je‰tû více let (pfii pfiísn˘ch papírov˘ch

pfiedná‰ek i zkou‰ek – profesor Stefan je vedl stále

Viterba skonãí v Orvietu, jsou líãeny pfiekáÏky, stavûjí-

nafiízeních o lhÛtách k vyfiizování pfiípadÛ), a objevil se

je‰tû jako grandseigneur.

cí se do cesty pÛvodnímu úmyslu. Ukazují také dychti-

znovu aÏ po jeho smrti, v dobû normalizace, kdy bylo opût v‰e ztraceno a rozhodnuto pfiedem. Otec sám se jiÏ nikdy zdravotnû nevzpamatoval. Mohl sice pfiedná‰et, ale mûl stálé potíÏe. Poslední ãas svého Ïivota strávil v nemocnici, odkud ho pro „nedostatek místa“ a pfiednostní umístûní mlad‰ích

âtvr t˘ rok studia (podzim 1958 – jaro 1959) jiÏ v pfiedná‰kách z historie pokraãovali jiní. Tehdy jsem – jako pomocná vûdecká síla – poãínal chápat tragiku situace. V pátém roce pfiedná‰el na podzim 1959 teorii ochrany památek. V lednu 1960 nás jiÏ nezkou‰el.

vost mladého badatele v podmínkách, které dne‰ní svût uÏ nezná. Nejprve zaspání obou pfiátel vlivem fiímského horka v pozdním ãervenci. A potom zbûsilá cesta k dal‰ímu vlaku s dvojím zdrÏením: „Kdesi na Piazza del Popolo vzpomnûl si Stefan, Ïe nemá ani jediné desky do fotoaparátu... Jedeme dál. Nov˘ úraz! Stefan si zase

nemocn˘ch pfievezli do „léãebny“ na venkov, kde v‰ak Ïádné léãení neprobíhalo. LeÏelo tam dvacet pacientÛ

II.

vzpomnûl, Ïe má rozbité mléãné sklo v aparátu...“

na jednom pokoji, rehabilitace Ïádná a druhé patro

Pamatuji se dobfie na pr vní pfiedná‰ku z dûjin ar-

Vlak opût zme‰kán (o pÛl minuty), zvoleno jiné spojení

bez v˘tahu, takÏe ani neexistovala moÏnost jít na

chitektur y. Architektura kfiesÈanské antiky. Profesor

s pfiestupem, na pfiestupní stanici nové zme‰kání vli-

vzduch. SnaÏily jsme se otce dostat zpût do Prahy, ale

Stefan mluví ti‰e, jakoby pro sebe, ale s jistotou roz-

vem jiÏní pohody pod nádraÏní pergolou... „Chtûl bych

marnû, takÏe nakonec matka podepsala revers. Dva

sévaãe z evangelia (kdo má u‰i, poslouchej). Monotón-

se nejspí‰e vrátit. Stefan je v‰ak vytrval˘ ve své tvrdo-

dny pfied tím, neÏ jsme ho mûly odvézt, 5. 5. 1969,

nû, zdánlivû bez emocí – ale to jen zdánlivû. Pojednou

hlavosti...“ Nové návrhy, Foligno, Loretu, Kalista odmí-

otec zemfiel na poslední infarkt. Tûsnû pfied smrtí (by-

– je 24. záfií brzy odpoledne – pronikne do místnosti ji-

tá. „Stefanovo gesto pfiesto nab˘vá na dÛraznosti. Dí-

la to je‰tû doba, kdy se provádûly rehabilitace – první

hozápadní slunce – na pofiadu je právû Ravenna – t˘Ï

vá se do mapy s obliãejem, na nûmÏ je vidût, jak

pÛle roku 1969) dostal jako na „odpu‰tûní“ ¤ád prá-

tich˘, nezv˘‰en˘ hlas proná‰í: „…teì bych si pfiál, aby-

rozprchává se zvolna tfiepivá mrzutost, která jej vrásãi-

ce, ale v niãem mu to jiÏ nepomohlo.

chom se v‰ichni mohli pfiesunout tfieba do San Apolli-

la je‰tû pfied chvílí – a náhle se rozhoduje: do Orvieta!“

Musím tedy stále mít pfied oãima pfiíklad ãlovûka,

nare in Classe, kde právû sluneãní svûtlo, procházející

Dal‰í stránky jsou jiÏ – jako ostatnû celá kníÏka – vel-

kter˘ pouze chtûl co nejlépe dûlat svou práci, slouÏit

alabastrov˘mi okny, jimi tlumeno, dává jeho mozaikám

k˘m vyabstrahovan˘m duchovním dobrodruÏstvím, v ka-

této zemi svou vûdeckou a odbornou kvalifikací, ale

ono kouzlo…“

pitole orvietské s kalistovsky sugestivním líãením dra-

ani to mu nebylo umoÏnûno.

Improvizace byly v kaÏdé pfiedná‰ce. Nenápadné,

P. S. Otcovo dílo mûlo skuteãnû zl˘ osud. Poprvé bylo ztraceno, a jak se on domníval, zniãeno v roce 1939,

matiky posledního soudu a jeho v˘tvarn˘ch podání.

ale pozornému posluchaãi neunikly, naopak, oãekával je a tû‰il se na nû.

III.

kdy Nûmci zavfieli ãeské vysoké ‰koly. Teprve nedávno

Pfiedná‰ky byly urãeny budoucím architektÛm. Proto

Podzim 1958 – jaro 1959, to byl tfietí rok studia. Ar-

jsem se pfii pfiedná‰ce prof. Martina Kubelíka z Vídnû

takov˘ dÛraz na poznání, porozumûní, pochopení. A sa-

chitekturu 19. a 20. století nám jiÏ nepfiedná‰el pro-

dozvûdûla, Ïe vydrancování bylo cílevûdomé a Ïe nû-

mozfiejmû technika, typologie, osvûtlení, akustika...

fesor Stefan, ale prof. Star˘.

meãtí badatelé o baroku ve sv˘ch publikacích pouÏívali

Variace kfiesÈanské antiky v jednotliv˘ch oblastech

AÏ na podzim, 16. 9. 1959, jsme se znovu doãkali.

otcovy plány a mûfiení. K nûmu se ov‰em pováleãná za-

tehdej‰ího kfiesÈanského svûta, stavebníci. Románská

Pr vní pfiedná‰ka o ochranû památek. Nejpr ve retro-

hraniãní literatura nedostala, tudíÏ o tom nic nevûdûl.

úcta ke hmotû v rÛzném pojetí „‰kol“. Následující go-

spektiva minul˘ch ãtyfi semestrÛ pfiedná‰ek z v˘voje

Podruhé pfii‰el o v‰e, co mûl na fakultû, v roce

tick˘ zápas s hmotou aÏ k tehdej‰ím mezním moÏnos-

architektur y. Nyní pfiichází nové tûÏi‰tû: pfiím˘ styk

1961 po zatãení. Nikdy nic ze sv˘ch vûcí, o které mno-

tem jejího ovládnutí. Aristotelsk˘ prostor stfiedovûku.

s historickou stavbou. Prof. Stefan znovu pfiipomíná

hokrát Ïádal, nedostal zpût. Jako pfiíklad za mnohé –

PfieÏívání antiky. Renesanãní radost z objevu, dobro-

tfii stránky: uÏitkovost – konstrukci a hmotu – kompo-

snad do sbûru byl dán nebo jinak zniãen mimo jiné

druÏství z naplÀování fiádu, rohy palácov˘ch dvorÛ, po-

zici, které nejen souvisejí, ale jsou „promnuty“. V rÛz-

i vzácn˘ soubor fotografií z v˘stavy âeské baroko, kte-

slední slovo absolutního, prázdného prostoru v Todi.

né dobû mají jinou vztaÏnost, lze mluvit o rÛzném „na-

r˘ otci za jeho práci vûnovala Umûlecká beseda.

Barok, cesty k nûmu, návrat aristotelského my‰lení

sycení roztoku“ (to jsou pro prof. Stefana typické,

v novém hávu...

sugestivní a souãasnû trefné i pfiesné formulace).

Je‰tû za svého Ïivota otec vûnoval vût‰inu své vûdecké pozÛstalosti do Národního technického muzea.

A skripta. Pfiedev‰ím tabulky s bohatstvím aplikací

A nyní vûc základní: pojem památky vÛbec a stavební

Tyto vûci byly uloÏeny v Invalidovnû a nevím, zda se

architektonick˘ch fiádÛ antick˘ch i renesanãních, pÛdo-

památky zvlá‰tû i promûny názorÛ na v˘‰e uvedené.

z nich po povodni v roce 2002 podafiilo nûco zachránit.

rysÛ i detailÛ stfiedovûk˘ch. Textová ãást existovala jen

Mnoho hledisek a metod v˘kladu, profesor Stefan na-

Jana STEFANOVÁ

pro stfiedovûk. ·patn˘ papír i tisk, ale pro bohaté ta-

vrhuje pro úvod do problematiky sledovat kapitoly má-

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / D ù J I N Y PA M ÁT K O V É P É â E P S A N É V Z P O M Í N K O U

269

lo známé kníÏky vydané roku 1920 a psané jiÏ pfied

klene mosty pfies tisíciletí... ukázat ãlovûku souvislost

davost zachrání mnohé. ·patné následky má jen ne-

válkou – se slovy „tro‰ku apo‰tolská vûc“ – jedná se

jeho Ïivota s Ïivotem pfiírody... vyvésti jej z barbarství,

zájem a neúcta. Nikdo ale nepropadne.

o dílo Je‰ka Hofmana Ochrana památek.

jeÏ jeví se niãením v˘tvorÛ lidské práce a ru‰ením pfii-

Pfiedná‰ky ochrany památek, po dvousemestrové

Druhá pfiedná‰ka 23. 9. „Proã právû tuto kníÏku?

rozené harmonie, která tkví v kaÏdém poctivém díle

césufie, mohly tak padnout na úrodnou pÛdu. ·Èastná

Snad by se dalo fiíci: interpretuje Riegla, je ale Ïivá,

lidském i ve ve‰kerém díle pfiírody – toÈ úkolem ochra-

volba metodického a souãasnû nad‰eneckého, archa-

tfieba sem tam naivní, ale nikdy ne suchá. Projdûme

ny památek a pfiírody, jeÏ obû jsou dvûma toliko vûtve-

icky formulovaného – chtûlo by se fiíci traktátu – Je‰ka

se její první kapitolou – Co jest památkou. Pak udûlá-

mi jedné mravní ideje.“

Hofmana jako úvodu do celé problematiky.

me ãáru a fiekneme si, co nám mÛÏe fiíci dnes.“ To, Ïe prof. Stefan zvolil jako úvod do ochrany památek citace z první kapitoly knihy a vyplnil jimi – s ko-

A dále v obdobném duchu: „Ochrana památek –

Peãetí se stal návrat k hlavní my‰lence v poslední

úkolem esthetick˘m..., úkolem vûdeck˘m... Pomûr

pfiedná‰ce (asi poslední Stefanovû pfiedná‰ce na ‰ko-

ochrany památek k modernímu Ïivotu.“

le vÛbec): v‰e je památkou a v‰e bude jednou památ-

mentáfii – celé dvû pfiedná‰ky, bylo geniálním pedago-

Tepr ve nyní, po dlouhém ko‰atém úvodu, kter ˘

gick˘m ãinem. První kapitola je rozdûlena do ãtyfi ãástí.

jsme sledovali témûfi s napûtím, pfiichází v˘klad Rieg-

První její ãást poãíná od Adama. Metodická a zároveÀ

lovy systematiky, Max Dvofiák, anal˘za ãi syntéza, pu-

plná sugestivních obrazÛ:

rismus... A praxe – konstrukce, technika, hmoty i me-

„Pojem památky.

tody dokumentace.

Památkou naz˘vám kaÏdou vûc, jeÏ pfiipomíná nám

kou – svûdomí architekta (chtûlo by se dodat svûdomí stavebníka, svûdomí v‰ech). Tûchto pár vzpomínek na poslední pedagogická léta profesora Stefana má jen trochu doplnit dojemné vzpomínky jeho dcer y. Jeho vûdecké dílo je odborné

minulost. To se mÛÏe díti rozmanitû. Památkou mÛÏe

IV.

vefiejnosti známo. ZásluÏn˘m krokem k poznání celé

tudíÏ b˘ti kaÏdá vûc: úlomek stfiely, jeÏ hrozila nás

Na závûr, v poslední pfiedná‰ce, rekapitulace – v‰e

osobnosti se stalo vydání Sborníku pfiíspûvkÛ k uctûní

usmr titi; uschl˘ kvût stromu, pod nímÏ zaÏili jsme

bude jednou památkou. To architekta zavazuje.

chvíle ‰tûstí; lastura koupená kdys pfii pobytu u mofie;

Profesor Stefan navazuje na ony plamenné v˘zvy

architektura, jíÏ objevil umûlec nov˘ smysl v˘tvarn˘ch

o etice ochrany památek osobním extempore. „Víte,

forem...

oni avantgardní architekti dûlali jistû v‰elijaké kous-

Pfiedev‰ím je památkou v nej‰ir‰ím smyslu pomník... Pojmov˘m obsahem jsou pomníku nejbliωí ta-

n˘ch na slavnostním setkání 21. prosince 1994, redigovaného prof. Ing. arch. Milanem Pavlíkem. Jaroslav VOKOUN

ky... Épatez le bourgeois... Ale vût‰inou nechybûlo svûdomí architekta.“

kové památky, k nimÏ upjata je urãitá událost... Pa-

Profesor Stefan se dále pojmem svûdomí nezab˘-

mátka dále pfiipomíná nejen jedineãné, mimofiádné

val. Ani se tomu nikdo nedivil. Akceptování hranic bylo

události, jeÏ jen jednou se udály a zasáhly osudovû do

je‰tû samozfiejmé.

ãlovûkova Ïivota, n˘brÏ typické... NeÏ památkou jsou nám mnohdy i vûci..., pfii nichÏ uvûdomujeme si jich

Svûdomí dnes? V dne‰ní pluralitní, amorální dobû?

pomûr k minulosti zcela v‰eobecnû, pfii nichÏ událostí,

MoÏná, Ïe by pfiece jen stálo za to navázat na ono ex-

k níÏ se víÏí, jest vlastnû minulost o sobû, co protiklad

tempore, nechat se jím inspirovat a zkusit aplikovat

pfiítomnosti...

nûco z kfiesÈanské morálky, ale tak, aby to i moderní

V obecném smyslu mÛÏe b˘t tudíÏ památkou kaÏdá

památky 25. v˘roãí úmrtí profesora Stefana, proslove-

ãlovûk mohl strávit.

vûc vÛbec... památku ale nelze zúplna vyloÏiti znaky

Vynechat z obou pfiikázání, z nichÏ se kfiesÈanská

a vlastnostmi samotné fyzické vûci, která za památku

morálka odvíjí, to první (vyz˘vající k lásce k Bohu) a vy-

JUBILEUM Spiritus movens ãeské památkové péãe K sedmdesát˘m narozeninám Jaroslava Svatonû

jest povaÏována, n˘brÏ jest potfiebí pojem vykládati po-

cházet ze druhého (o lásce k bliÏnímu). ¤ídit se systé-

V leto‰ním roce se doÏívá sedmdesáti let nበmil˘

mûrem, kter ˘ je mezi ãlovûkem a vûcí – památkou.

mem hlavních hfiíchÛ, kde bychom slovo hfiích nahradili

kolega a pro mnohé z nás uãitel a mnohalet˘ pfiítel Ja-

pojmem lidské selhání. V˘chozím selháním by zÛstala

roslav SvatoÀ. Sedmdesátka ho zastihuje v plném pra-

p˘cha (1) – hrdost, která se vymkla kontrole. P˘chou

covním elánu, du‰evní kreativitû a dynamismu, kter˘

se ctnost ‰etrnosti zvrhává v lakomství (2), ctnost pa-

byl a je pro jeho osobnost tolik typick˘. Málokter˘ z pa-

„Na jezerkách,... V hájku,... Kus lesa jmenuje se

sivního nazírání mÛÏe snadno pfierÛst v lenost (7).

mátkáfiÛ na‰í generace tak v˘raznû ovlivnil a posunul

Na zabitém – a pfiipomíná se tak po staletí, ãím kdysi

Zdravé srovnávání se zvrhá v závist (4), zdravá nespo-

vpfied nበobor jako právû on.

bylo tu obyvatelstvo vyru‰eno... Dobr˘ název je dÛka-

kojenost se sebou ústí v hnûv (6) a obojí mÛÏe vést

Jaroslav SvatoÀ je rodák z v˘chodoãesk˘ch Smifiic.

zem bliωího, dÛvûrného styku ãlovûka s vûcí... mo-

k umínûnému a vzdorovitému prosazování. ZneuÏitím

Pocházel z Ïivnostnické rodiny a poãátky své odborné

derní názvy ulic slouÏí uctívání osob, jejichÏ jména tak

se plodivá síla stává smilstvem (3), velkor ysost ne-

dráhy rozhodnû nemûl snadné. Po nelehk˘ch peripeti-

zev‰edÀují...“

stfiídmostí (5).

ích, k nimÏ se fiadí napfiíklad úspû‰né talentové zkou‰-

JsouÈ památkami dokonce i názvy vûcí...“ Následuje dvoustranné, Ïivé plaidoyer pro místní názvy:

Zatím nebyla je‰tû fieã o ochranû. AÏ nyní: „Ochrana památek úkolem ethick˘m… – Gebrauchswert – Jest to mûfiítko nejprost‰í..." A dále stejnû ohnivû jako v ãásti první. Klidnou, ja-

Hra oním extempore inspirovaná by mohla pokraão-

ky, ale v˘sledné nepfiijetí na Vysokou ‰kolu umûlecko-

vat dále. Sestavit zpovûdní zrcadlo pro architekty.

prÛmyslovou, byl pfiijat do studia dûjin umûní na

Conscientia baculum architecturae. V dne‰ní bezslo-

Filozofické fakultû Univerzity Karlovy. Studia úspû‰nû

hové dobû snad opravdová pomoc.

ukonãil obhajobou diplomní práce o ãeském malífii An-

koby neosobní dikcí cituje profesor Stefan celé pasá-

tonínu Dvofiákovi (1817–1881) a v roce 1959 získal

Ïe, prokládá such˘mi komentáfii – nezapomenuteln˘

V.

úãinek.

Troufám si domnívat se, Ïe onûch ‰est semestrÛ

Pro Svatonû je charakteristická vûrnost a loajálnost

dalo kaÏdému z nás mnoho – i tûm, kdoÏ vlastnû tfie-

vÛãi lidem, kter ˘m vdûãil za své vzdûlání a odborn˘

ba ani pfiíli‰ nechtûli.

rÛst. S velkou úctou vÏdy vzpomínal na své uãitele,

„Navracet úctu k práci, jíÏ vznikla pyramida lidské kultury, vychovávat pietu ke v‰emu, co bylo vytvofieno

tehdy zaveden˘ titul promovan˘ historik.

napûtím sil tûlesn˘ch i duchov˘ch, odnauãit dom˘‰li-

Pfiedná‰ky z historie byly jakoby pfiesnû ‰ity na ar-

k nimiÏ patfiily velké osobnosti ãesk˘ch dûjin umûní

vosti, která pokládá pfiítomnost v na‰í omezenosti za

chitekty. V˘voj prezentovan˘ jako sled mûnících se pfií-

a archeologie – Jan Kvût, Jaroslav Pe‰ina, Jan Filip,

vrchol posavadního v˘voje, vzbudit vûdomí pomûru

stupÛ k vûci, a to jak architekta, tak stavebníka. TûÏi‰-

Jaromír Neumann a Viktor Kotrba. Mlad˘ absolvent

ãlovûka ke v‰emu jeho okolí, probudit v nûm porozu-

tû osudov˘ch okamÏikÛ v˘voje. Pfii zkou‰kách se Ïádá

nemûl moÏnost v˘bûru zamûstnání podle své diplomní

mûní pro stopy minul˘ch kultur, vzpomínku na práci

pochopení – bez nûho ani kreslífiská zruãnost budou-

specializace, a proto pfiijal místo v tehdy – po vydání

a úsilí pfiedkÛ, solidaritu druÏné pospolné práce, jeÏ

cího v˘znamného grafika nic nezmÛÏe – upfiímná zví-

pr vního ãeského památkového zákona ã. 22 z roku

270

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / D ù J I N Y PA M ÁT K O V É P É â E P S A N É V Z P O M Í N K O U | J U B I L E U M

sk˘ch památkov˘ch rezer vací vyhlá‰en˘ch formou,

toÀ, vystudovat intenzivní kurs systémového fie‰ení

která co do komplexnosti a odborné úrovnû hodnoce-

komplexních úloh, dát obfií práci na úkolu pevnou

ní nemûla a asi dodnes nemá v Evropû srovnatelnou

osnovu a fiád, mít ‰Èastnou ruku pfii volbû ãlenÛ pro-

obdobu. Jaroslav SvatoÀ má na tomto mimofiádném

gnostického t˘mu a v˘sledky jeho ãinnosti s tak obrov-

v˘konu ãeské památkové péãe velk˘ osobní podíl. Jak

sk˘m pracovním nasazením redigovat a syntetizovat.

úãastí na tvorbû a odzkou‰ení zvolené formy rezer-

Jaroslav mûl vÏdy talent nadchnout lidi pro t˘movou

vaãních v˘nosÛ, tak sv˘mi rozsáhl˘mi prÛzkumy a au-

práci, pfiesvûdãivû zdÛvodnit její smysl a sv˘m pfiíkla-

torstvím v˘nosÛ pro Pelhfiimov, Kutnou Horu, Tábor,

dem dostat z kolektivu maximální v˘kon. Svatonûm

TfieboÀ, Mikulov a Znojmo.

a jím vedenou skupinou zpracovaná Prognóza, do níÏ

Právû v této dobû velkého tvofiivého úsilí, do nûhoÏ

zahrnul vãetnû mapov˘ch pfiíloh fiadu vynikajících cha-

se promítaly i nad‰ení a nadûje politické liberalizace

rakteristik hodnot i územního rozloÏení památkového

sklonku 60. let, vstoupili do SÚPPOP mimo pfiedãasnû

fondu âeské republiky od externû spolupracujícího

tragicky zemfielého Petra Tamchyny i mladí adepti pa-

Dobroslava Líbala, je dokumentem trvalé hodnoty. Aã

mátkáfiské fiehole – Ivan Muchka, Josef ·tulc a o málo

ne vÏdy adekvátnû v 80. letech tehdej‰í „decizní sfé-

pozdûji Pavel Jerie. V‰ichni, zejména v‰ak Pavel

rou“ vyuÏita, dala svou objektivitou a hloubkou pohle-

a já vdûãíme SvatoÀovi za trpûlivé a zároveÀ osobnû

du oboru památkové péãe nesmírnû spolehlivou úda-

nesmírnû angaÏované odborné vedení bûhem na‰ich

jovou a koncepãní základnu. Z ní pak nበobor mohl

1958 – novû zaloÏeném Státním ústavu památkové

zaãátkÛ. Jaroslav jako by nám tím vrchovatû vracel to,

následnû ãerpat v rozhodujících chvílích politick˘ch,

péãe a ochrany pfiírody. Zde mûl moÏnost seznámit se

co jako vdûãn˘ Ïák získal od sv˘ch uãitelÛ. Sám na po-

ekonomick˘ch a spoleãensk˘ch pfiemûn, které násle-

nejpr ve s útvarem evidence a dokumentace, poznat

ãátku 70. let proÏíval tûÏké chvíle. Jako stoupenec

dovaly po revoluci v roce 1989.

soupisovou práci, tvofiící se tehdej‰í státní seznamy

dubãekovského reformního hnutí, kter˘ vydáváním le-

Pro sebeuvûdomování i pro externí prezentaci obo-

kulturních památek. Navázal celoÏivotní spolupráci

tákÛ protestoval proti vstupu sovûtsk˘ch vojsk na na‰e

ru památkové péãe mûlo vedle Prognózy zásadní v˘-

s vynikajícími odborníky, jako byli Jaroslav Wagner, Ja-

území, byl vy‰krtnut z KSâ. To tehdy znamenalo konec

znam rozvíjení teoretického my‰lení a specializované

roslav Herout, renomovan˘ geometr Miloslav Jifiinec

sluÏebního postupu a trvalou hrozbu ztráty milované

vûdecké práce. I v této oblasti mûl Jaroslav SvatoÀ ini-

i skvûlí profesionální fotografové Vladimír Hyhlík ãi

práce. Je obdivuhodné, Ïe nezatrpkl a nerezignoval.

ciativní roli, kdyÏ v 80. letech mohl koneãnû opût vést

âestmír ·íla. SvatoÀ se od nich nauãil dÛkladnû zkou-

A to ani pozdûji, v situacích, kdy vedoucími funkcemi,

samostatné oddûlení rozvoje památkové péãe, které

mat a dokumentovat památky, coÏ byla nedocenitelná

které by mu právem pfiíslu‰ely, byli povûfiováni jeho

vytvofiil. Energicky zabezpeãoval organizaãní pfiedpo-

zku‰enost i pro práci v odboru péãe o památky, kam

mlad‰í kolegové, vlastnû jeho Ïáci. Rozsah odborné

klady a kontakty pro v˘znamnou funkci tehdej‰ího

pfie‰el v roce 1962.

agendy, kterou SvatoÀ v oddûlení historického urbanis-

SÚPPOP jako vedoucího pracovi‰tû vûdeckotechnické-

Zde nastalo první velké období SvatoÀova tvÛrãího

mu zaji‰Èoval (celkem mûl gesci za 10 rezervací), byl

ho rozvoje s meziodvûtvovou pÛsobností. Získal tak

pfiínosu pro rozvoj ãeské památkové péãe. Jako skvû-

enormní. Tím spí‰e, Ïe svou úlohu nikdy nebral formál-

nesmírnû cenné zku‰enosti i pfiátelství fiady osobnos-

lou pfiíleÏitost a zároveÀ velkou ãest dodnes vidí, Ïe

nû. Svûfiené rezervace vÏdy osobnû nav‰tûvoval, neú-

tí vûdeckého v˘zkumu, jejichÏ spolupráci s oborem pa-

se stal spolu s Pavlem Korãákem, Mariánem Farkou,

navnû jednal s tehdej‰ími funkcionáfii, pfiesvûdãoval,

mátkové péãe zaji‰Èoval. Svého spoluÏáka Václava Pil-

Jifiím Kostkou a Jaroslavem Wagnerem ãlenem fie‰itel-

apeloval a stateãnû hájil i zdánlivû ztracené, politicky

ze povûfiil organizováním nesmírnû inspirativních

ského t˘mu Václava Mencla, pod jehoÏ vedením objeli

odepsané památky. Prosazoval vÏdy dûlnou spolupráci

semináfiÛ k historii, teorii a metodologii oboru a publi-

témûfi celé tehdej‰í âeskoslovensko a poãetn˘m sou-

se SÚRPMO a získávané poznatky popularizoval pfied-

kováním jejich referátÛ v celooborovém Bulletinu VP

borem snímkÛ i polních náãr tÛ mapovali dochované

ná‰kami na ãetn˘ch semináfiích a odborn˘ch konferen-

VTR.

historické omítky. V˘sledkem byla Menclova skvûlá,

cích, vãetnû dnes jiÏ legendárního mezinárodního

Jaroslav SvatoÀ se sobû vlastní skromností odmítl

dodnes nepfiekonaná kniha V˘tvarn˘ v˘voj stfiedovû-

sympozia Nov˘ Ïivot v historick˘ch sídlech, konaného

po revoluci funkci fieditele ústavu nabídnutou mu v ro-

k˘ch omítek (Orbis, Praha 1968). Na osobnost Václa-

pod hlaviãkou ICOMOS v Praze a Bratislavû v roce

ce 1990 obãansk˘m fórem SÚPPOP. I tak se stal hyb-

va Mencla jako pedagoga, nesmírnû kreativního vûdce

1976. Bylo proto pro nûho ‰okující zmûnou, kdyÏ byl

n˘m motorem formování programu a porevoluãních

i v‰estrannû imponujícího ãlovûka SvatoÀ dodnes

roku 1976 náhle vytrÏen z agend, v nichÏ dosahoval

jednání v‰ech památkov˘ch pracovi‰È, která vyústila

s vdûãností vzpomíná. V polovinû 60. let se SvatoÀ

takov˘ch úspûchÛ. Ze dne na den byl povûfien nov˘m,

v celostátní konferenci na RoztûÏi. Iniciaãní roli ãlovû-

s obrovsk˘m elánem zapojil i do úkolu patfiícího na nû-

pro nûho zatím zcela neznám˘m úkolem, o nûmÏ v‰ak

ka vybaveného obrovsk˘mi zku‰enostmi, Ïivotní moud-

kolik desetiletí k hlavnímu poslání tehdej‰ího SÚPPOP.

vûdûl, Ïe je zásadního v˘znamu: promyslet metody v˘-

rostí i imponující vitalitou a elánem zastával po celá

Jednalo se o vytvofiení zcela nové metodiky revidování

zkumu, sestavit kvalifikovan˘ t˘m ze v‰ech tehdej‰ích

90. léta, kdy zastával nároãnou funkci odborného ná-

dosud narychlo vyhlá‰en˘ch a nové vyhlá‰ení dal‰ích

krajsk˘ch stfiedisek SPPOP a zahájit práce na celostát-

mûstka fieditele SÚPP. Pomohl uskuteãnit spoleãen-

vybran˘ch jader historick˘ch mûst památkov˘mi rezer-

ní Prognóze rozvoje oboru památkové péãe do roku

sky i lidsky delikátní, nicménû spravedlivé a pfiátelské

vacemi. Byla to vysoce tvÛrãí, vpravdû pion˘rská práce

2000 (pozdûji prodlouÏeno do roku 2010). Úkolem jej

odlouãení ochrany pfiírody od památkové péãe a plnû

kolektivu nad‰en˘ch památkáfiÛ veden˘ch SvatoÀov˘m

osobnû povûfiil tehdej‰í vysoce vzdûlan˘, zároveÀ v‰ak

se zapojil, ve spolupráci se zesnul˘m Jifiím Hudeãkem,

star‰ím kolegou a celoÏivotním pfiítelem Pavlem Kor-

velmi autoritativní fieditel ústavu Vladimír Novotn˘.

do nelehkého procesu zaãleÀování památkového fon-

ãákem. S vûdomím v˘znamu úkolu mu konzultaãní po-

Pfiiznám se, Ïe jsem pfii této volbû asistoval mimo jiné

du i oboru památkové péãe do nov˘ch podmínek obno-

moc s ochotou poskytovali oba na‰i tehdej‰í nejv˘-

i tím, Ïe jsem jako tehdej‰í SvatoÀÛv vedoucí musel

vené demokracie a trÏní ekonomiky. Pfiedvídavû tehdy

znamnûj‰í znalci mûst, Václav Mencl a Dobroslav

zajistit velmi nelehké pokrytí jeho rozsáhlé dosavadní

varoval pfied pfiekotn˘m zru‰ením Státních restaurá-

Líbal. V Líbalovi pak SvatoÀ na‰el celoÏivotního rádce,

odborné agendy jin˘mi, zdaleka ne tak zku‰en˘mi pra-

torsk˘ch ateliérÛ a osobnû se zasadil alespoÀ o to, Ïe

ãastého spolupracovníka a vlídného uãitele.

covníky. Pfies konflikt (za celou dobu na‰í spolupráce

jejich pro cel˘ obor nesmírnû potfiebná technologická

Korãákova metodika urbanistického hodnocení

vlastnû jedin˘ váÏn˘), kter ˘ jsem s jubilantem mûl,

laboratofi pfie‰la zpût pod SÚPP.

a práce novû v SÚPPOP vytvofieného oddûlení historic-

kdyÏ jsem mu byl nucen odejmout gesci za jeho milo-

Je skuteãnû tûÏké vybírat, hodnotit a pfiipomínat

kého urbanismu, jehoÏ ãleny se stali i Ale‰ Vo‰ahlík

vaná mûsta, jsem pfiesvûdãen, Ïe tehdej‰í volba byla

nejzávaÏnûj‰í SvatoÀovy v˘zkumné, koncepãní a pro-

a Karel Kibic, pfiinesla v˘sledky trvalé hodnoty. Je to

správná a ku prospûchu celého na‰eho oboru. Nikdo

gnostické práce a nedospût do ‰ífie, která by z tohoto

soubor pÛvodnû tfiiceti pûti, dnes jiÏ ãtyfiiceti mûst-

z nás by tehdy nebyl schopen, tak jako to zvládl Sva-

struãného pfiehledu neúnosnû vyboãila. Stranou pone-

Jaroslav SvatoÀ (Foto Gabriela âapková)

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / JUBILEUM

271

chávám jeho iniciaãní úlohu v poãátcích zavádûní digi-

vací, SÚPPOP (ãj. 4869/67), Praha 1967, 14 s., plán

ské paláce a ich hlavní stavebníci (ilustrovaná mapa),

talizace do oborové evidence a dokumentace, jeho in-

v mûfiítku 1 : 1000, pfiílohy 36 s., publikováno in:

Na‰e vojsko, Praha 1973.

tenzivní spolupráci s organizacemi cestovního ruchu,

Vûstník M· a MK âSR, se‰it 10, 1969.

D. ANTO·OVÁ, J. SVATO≈, J. VILDT: JiÏní Morava – nej-

tvorbu map kulturních památek a jeho velkou práci po-

Kutná Hora, SSPPOP Stfiedoãeského kraje, Stfiedo-

v˘znamnûj‰í kulturní památky (ilustrovaná mapa), Na-

pularizaãní a pfiedná‰kovou. Tr val˘ byl jeho zájem

ãeské tiskárny n. p., Praha 1967, 60 s.

‰e vojsko, Praha 1973.

o získávání mlad˘ch spolupracovníkÛ, jimÏ vÏdy obûta-

1968

J. HOLLER, J. SVATO≈, J. VILDT: âeskoslovensko

vû pomáhal v odborném rÛstu. KdyÏ Jaroslav SvatoÀ

J. SVATO≈, Z. ·TREJN, J. STÖCKL: Studie k historické-

(ilustrovaná mapa turistick˘ch atraktivit, vyd. v 16 ja-

v roce 1997 pfiedal funkci námûstka fieditele SÚPP

mu v˘voji staré osady Brodu a domÛ ãp. 34 a 35 na

zykov˘ch mutacích), Vládní v˘bor pro cestovní ruch

svému mlad‰ímu kolegovi a Ïáku Pavlu Jeriemu a od-

Smetanovû námûstí v Havlíãkovû Brodû, strojopis,

âSR, Merkur, Praha 1973.

cházel do dÛchodu, pfiislíbil, Ïe kdykoliv bude jeho prá-

SÚPPOP, Praha, 33 s., 3 plánky v mûfiítku 1 : 50.

ce zapotfiebí, ochotnû ji pro svÛj obor vykoná. Tento

V. MENCL (na prÛzkumech spolupracovali M. FARKA,

J. HOLLER, J. SVATO≈, J. VILDT: Lidová kultura v âes-

slib dodnes obûtavû a se sv˘m pfiísloveãn˘m pracov-

P. KORâÁK, J. KOSTKA, J. SVATO≈, J. WAGNER): V˘-

koslovensku (ilustrovaná mapa), Vládní v˘bor pro ces-

ním úsilím a systematiãností plní. Jak vÏdy brilantnû

tvarn˘ v˘voj stfiedovûk˘ch omítek, Orbis, Praha 1968,

tovní ruch âSR, Merkur, Praha, 1. vyd. 1974, 2. vyd.

zpracovan˘mi tematick˘mi studiemi, tak velmi Ïáda-

84 s., 60 obr.

1979.

nou prací ve vûdeck˘ch komisích, které usmûrÀují, zvaÏují priority a hodnotí vûdu a v˘zkum v oboru pa-

1969

1974

1975

Kutná Hora, âedok, Praha 1969, 5 s.

K. KIBIC, J. SVATO≈, A. VO·AHLÍK, J. WAGNER: PamûÈ

J. SVATO≈, J. STÖCKL: Mûstská památková rezervace

mûst – mûstské památkové rezervace v ãesk˘ch ze-

Milému jubilantovi pfieji jménem ‰iroké obce jeho

Tábor a její stavebnû technick˘ stav, in: Sborník Tábor

mích (Kutná Hora, s. 152–165; Mikulov, s. 198–205;

spolupracovníkÛ, vdûãn˘ch ÏákÛ a pfiátel, aby si je‰tû

– kolokvium 17.–20. ãer vna 1969, SÚPPOP a MNV

Pelhfiimov, s. 262–268; Tábor, s. 324–335; TfieboÀ,

dlouho uchoval svou duchovní svûÏest, tvofiivost,

v Tábofie, 1969, s. 40–48.

s. 358–369; Znojmo, s. 380–391), Odeon, Praha,

energii a schopnost nadchnout se pro dobrou vûc.

J. SVATO≈ a kol.: Znojmo, blok 29, stavebnû historic-

1. vyd. 1975, 2. vyd. 1981, 409 s.

Touto cestou to pfieji i oboru, kterému s láskou vûno-

k˘ prÛzkum domÛ a poÏadavky památkové péãe na re-

J. HOLLER, J. SVATO≈, J. VILDT: Kraj Póºnocnomo-

val cel˘ svÛj Ïivot. Ad multos annos!

generaci bloku, strojopis, SÚPPOP (ãj. 6317/69), Pra-

rawski – Czechoslowacja (ilustrovaná mapa turistic-

ha 1969, 70 s., 3 plánky v mûfiítku 1 : 500, 54 plánkÛ

k˘ch atraktivit), Komise cestovního ruchu Severomo-

v mûfiítku 1 : 200.

ravského KNV v Ostravû, Merkur, Praha 1975, 2. vyd.

J. SVATO≈, spolupráce P. KORâÁK, E. POLÁ·KOVÁ,

ãesky, 1978.

mátkové péãe.

Josef ·TULC

Z. ·TREJN, A. VO·AHLÍK: Znojmo, návrh v˘nosu mi-

Jaroslav SvatoÀ, prom. hist. – v˘bûrová bibliografie

J. SVATO≈: Mikulov, návrh v˘nosu ministra kultur y

mûsta památkovou rezervací, SÚPPOP (ãj. 4804/69),

âSR o prohlá‰ení historického jádra mûsta památko-

Praha 1969, 95 s., plán v mûfiítku 1 : 1000, publ. in:

vou rezervací, SÚPPOP, Praha 1976, 39 s., plán v mû-

Vûstník M· a MK âSR, se‰it 7, 1971.

fiítku 1 : 1000, publ. in: Vûstník M· a MK âSR, se‰it

1970

1959

1976

nistra kultur y âSR o prohlá‰ení historického jádra

5, 1982.

Antonín Dvofiák (1817–1881) – por trétní a Ïánrová

J. SVATO≈, P. TAMCHYNA: Tábor, národní kulturní pa-

O. JANKOVEC, J. MINDL, J. SVATO≈ a kol.: Koncepce

tvorba, diplomová práce, katedra dûjin umûní, FF UK,

mátka (plán a prÛvodce historick˘m jádrem mûsta Tá-

regenerace a záchrany historického jádra mûsta Tábo-

Praha 1959, 192 s., 90 foto.

bora), 1. vyd. Jiskra, Tábor 1970, 2. vyd. Muzeum hu-

ra, 1976–1990, MNV v Tábofie, Tábor 1976, 115 s.,

Litomy‰lsk˘ malífi Antonín Dvofiák (1817–1881), in:

sitského revoluãního hnutí v Tábofie, Tábor 1971.

50 tab., 44 foto.

Vlastivûdn˘ sborník Pardubick˘ kraj, Krajsk˘ dÛm osvûty, Pardubice 1959, s. 47–54.

1971

O. JANKOVEC, J. SVATO≈: Koncepce regenerace a zá-

TfieboÀ, návrh v˘nosu ministra kultury âSR o prohlá-

chrany historického jádra mûsta Tábora, 1976–1990,

‰ení historického jádra mûsta památkovou rezervací,

in: V˘stavba a architektura, pfiíloha 6/76, MVT âSR,

Kulturní památky v okolí Bezdûzu, in: Bezdûz, státní

SÚPPOP (ãj. 7203/71), Praha 1971, 28 s., plán

1976, s. 27–36.

hrad a památky v okolí, STN, Praha 1961, s. 44–47.

v mûfiítku 1 : 1000, publ. in: Vûstník M· a MK âSR,

Komplexní regenerace národní kulturní památky

se‰it 1, 1977.

a mûstské památkové rezer vace Tábor, in: ICOMOS

1961

1962 V. MENCL, spolupráce M. FARKA, P. KORâÁK, J. KOST-

1972

BULLETIN ã. 4, âSSR, âTK – Made in Publicity, Praha

KA, J. SVATO≈: V˘zkum stfiedovûk˘ch omítek, strojo-

J. SVATO≈, Z. ·TREJN, J. VILDT: Praga Bohemiae Me-

1976, s. 84–91.

pis, SÚPPOP, Praha 1962, 180 s.

tropolis – historické dominanty mûsta, praÏské paláce

J. HOLLER, J. SVATO≈, J. VILDT: Der Bezirk Westböh-

a jejich hlavní stavebníci (ilustrovaná mapa), Na‰e voj-

men – Die Tschechoslowakei (ilustrovaná mapa), Vlád-

P. KORâÁK, J. SVATO≈, Z. BEN·OVÁ: Zpráva o prÛzku-

sko, Praha, 1. vyd. 1972, 2. vyd. 1973.

ní v˘bor pro cestovní ruch âSR, Merkur, Praha 1976.

mu historického jádra mûsta Kutné Hor y, strojopis,

Stavebnûhistorick˘ prÛzkum a dokumentace kostela

SÚPPOP, Praha 1964, 48 s., plán v mûfiítku 1 : 720

sv. Jana Kfi titele v Liptovském Jánu na Slovensku,

J. SVATO≈, J. a M. ·ECHTLOVI: Tábor – národní kultur-

se zákresem sklepÛ domÛ.

strojopis, S·PSOP v Banské Bystrici, 1972, 66 s.,

ní památka, vyd. odbor y cestovního ruchu a kultur y

9 tab., 111 fotografií.

ONV v Tábofie, 1977, 26 s., 54 obr.

1964

1965

1977

P. KORâÁK, J. SVATO≈: Kutná Hora, návrh na úpravu v˘-

J. SVATO≈, O. SVOBODOVÁ, J. VILDT: Samye vaÏnye

nosu M·K o památkové rezervaci, SÚPPOP (ãj. 1687

kremli i zamki v âechoslovakii, The Most Impor tant

M. ZAPLETAL, J. SVATO≈: Deset let v Ïivotû mûsta

/65), Praha 1965, 65 s., plán v mûfiítku 1 : 1000.

Castles and Mansions in Czechoslovakia, Die wichtig-

(krátk˘ film o regeneraci historického jádra mûsta Tá-

TíÏ: Tábor, návrh na úpravu v˘nosu M·K o památkové

sten Burgen und Schlösser in der Tschechoslowakei

bora), Ministerstvo kultur y âSR, Krátk˘ film Praha,

rezervaci, SÚPPOP (ãj. 5390/65), Praha 1965, 19 s.,

(ilustrovaná mapa), âesk˘ v˘bor pro cestovní ruch,

Praha 1978.

plán v mûfiítku 1 : 1000.

Mladá Fronta, Praha 1972.

1967

1973

1978

1979 P. KORâÁK, J. SVATO≈, D. ·AJNER, M. a J. ·ECHTLOVI:

Pelhfiimov, návrh v˘nosu ministra kultur y âSR o pro-

J. NOVÁK, J. SVATO≈, J. VILDT: Bratislava Slovaciae

Tábor – národní kulturní památka, Panorama, Praha

hlá‰ení historického jádra mûsta památkovou rezer-

Metropolis – historické dominanty mesta, bratislav-

1979, 192 s., 140 obr.

272

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / JUBILEUM

J. SVATO≈ a kol.: Prognóza rozvoje oboru památkové

Perspektivní práce státní památkové péãe ve vztahu ke

J. SVATO≈ a kol.: Zpracování komplexní anal˘zy úãin-

péãe do roku 2000 (v˘stup v˘zkumného úkolu SPZV

Koncepci urbanizace âSR a jejich moÏné vyuÏití úãast-

nosti systému památkové péãe (v˘stupy v˘zkumného

VII-5-8/2-3), SÚPPOP, Praha 1979, 1. ãást 121 s.,

níky v˘stavby v rámci procesu regenerace, pfiestavby

úkolu SÚPP, IB (96-14), SÚPP, Praha 1996, 84 s., 40

2. ãást 81 s.

a modernizace centrálních zón mûst, in: Sborník Rege-

pfiíloh.

1980

nerace, pfiestavba a modernizace centrálních zón mûst,

1997

J. SVATO≈ a kol.: Prognóza péãe o památkov˘ fond

âSVTS KIU Hradec Králové, 1986, kap. 8, s. 1–15.

J. SVATO≈, J. ·TULC, J. VILDT: Tschechische Republik

âSR ve vztahu k tvorbû a ochranû Ïivotního prostfiedí,

Zpracování územních prÛmûtÛ památkového fondu

– Städtische Denkmalschutzgebiete, Czech Republic

SÚPPOP, Praha 1980, 1. ãást 57 s., 2. ãást 26 s.,

v âSR, in: Sborník V˘voj, ekonomika a fiízení odvûtví

– Heritage Reserve Towns (ilustrovaná mapa), âeská

3 tab., 11 mapek.

rozvoje ãlovûka, DÛm techniky âSVTS Brno, 1986, 8 s.

centrála cestovního ruchu, Santyx – A. Sisel, Praha

Prognóza vybran˘ch smûrÛ vûdeckotechnického rozvo-

1988

1997.

je oboru památkové péãe do roku 2000, SÚPPOP, Pra-

Rozvíjení prognostické ãinnosti státní památkové pé-

ha 1980, 1. ãást 108 s., 2. ãást 6 s., 2 tab.

ãe v konfrontaci územních prÛmûtÛ památkového fon-

J. SVATO≈, M. KIBICOVÁ, J. VILDT: Kultur- und Lands-

1981

1999

du a koncepcí urbanizace âSR, in: sborník Regenera-

karte – Tschechische Republik, Map of Landmarks –

Pfiíspûvek k poznání stavebního v˘voje historického

ce, pfiestavba a modernizace centrálních zón, âSVTS,

Czech Republic (ilustrovaná mapa), âeská centrála

jádra mûsta Tábora, in: Sborník Tábor – 15 let obnovy

KIU Hradec Králové, 1988, kap. 8, s. 1–7.

cestovního ruchu, Santyx – A. Sisel, Praha, 1. vyd.

národní kulturní památky, MNV Tábor, 1981, s. 30–40.

Státní památková péãe jako dílãí spoleãensk˘ systém,

1999, 2. vyd. 2001.

M. ZAPLETAL, J. SVATO≈: Minulost navrácená Ïivotu

in: Bulletin sekce památkové péãe VP VTR SÚPPOP, 5,

J. SVATO≈, R. SUK, D. LÍBAL, L. BEâVÁ¤, J. URBAN:

(audiovizuální program o regeneraci historického jádra

Praha 1988, s. 123–126.

Zhodnocení a interpretace v˘stupÛ v˘zkumu a v˘voje

mûsta Tábora), Ministerstvo kultury âSR, Krátk˘ film

J. HOLLER, J. SVATO≈, J. VILDT: Tschechoslowakische

prostorové identifikace památkového fondu âSR

Praha, Praha 1981.

Heilbäder, Czechoslovak Spas (ilustrovaná mapa lázní

(1970–1990) pro jejich intenzivnûj‰í vyuÏití v oblas-

J. SVATO≈, J. VILDT: Burgen und Schlösser der Tsche-

a kulturních památek), Balnea, Merkur, Praha 1988.

choslowakei, Castles and Mansions in Czechoslova-

1989

kia (ilustrovaná mapa), Vládní v˘bor pro cestovní ruch,

J. SVATO≈, M. LAZÁK, J. ZEMÁNKOVÁ, J. ADAMCZYK,

Merkur, Praha 1981.

L. VENY· a kol.: Konfrontace památkového fondu

1982

tech památkové péãe a cestovního ruchu, v˘stup programového projektu MK âR (PK99P04OP055), SÚPP, Praha 1999, 332 s., CD ROM. 2000

s územnû technick˘mi podmínkami âSR (v˘stupy v˘-

J. SVATO≈ a kol.: Srovnávací re‰er‰e k problematice

J. SVATO≈ a kol.: Zabezpeãení funkce vedoucího pra-

zkumného úkolu SPEV 909.334.503/07-3), SÚPPOP,

cestovního ruchu a kulturního dûdictví, MMR âR, Pra-

covi‰tû vûdeckotechnického rozvoje s meziodvûtvo-

TERPLAN, KUS, Praha 1989, urbanistické paspor ty

ha 2000, 6 dílÛ, 768 s., CD ROM.

vou pÛsobností, organizaãní studie, SÚPPOP, Praha

památkovû v˘znamn˘ch sídel, soubor 278 prÛsvitek

D. SEDLÁKOVÁ, J. SVATO≈ a kol.: Struktura provádû-

1982, 70 s., 12 tab.

zákl. map v mûfiítku 1 : 50 000, metodika 15 s., syn-

cího plánu odbornû metodického fiízení organizací

Dlouhodob˘ vliv vnûj‰ích faktorÛ na uchování a vyuÏí-

téza 7 sv. 275 s.

státní památkové péãe v âeské republice do roku

vání památkového fondu v území âSR, in: Problémy

J. SVATO≈ a kol.: Prognóza rozvoje státní památkové

2005 a Anal˘za souboru agend a ãinností památkové

rozvoje a fiízení odvûtví reprodukce ãlovûka, VPE¤ PF

péãe do roku 2000 (2010), in: Rozvoj odvûtví kultury,

péãe v âeské republice, SÚPP, 2000, 410 s., 40 tab.

UJEP BRNO A DT âSVTS âeské Budûjovice, Tábor

sv. 5, ÚVK a SÚPPOP, Praha 1989, 367 s., 10 tab.

1982, s. 110–112.

1990

2001 J. SVATO≈, D. LÍBAL: Prostorová identifikace vybra-

K problematice prognózování rozvoje státní památko-

J. SVATO≈ a kol.: Návrh institucionálního, legislativního

n˘ch informací o kulturním dûdictví âeské republiky,

vé péãe v âSR, in: Koordinaãní zpravodaj VPE¤ PF

a ekonomického uspofiádání státní památkové péãe

MMR âR, Praha 2001, 7 map v mûfiítku 1 : 200 000,

UJEP, Brno 1982, s. 115–123.

v âR v nov˘ch spoleãensk˘ch podmínkách (v˘stup v˘-

CD ROM.

zkumného úkolu SPEV 909.334.503/07-6), SÚPPOP,

1983 J. SVATO≈ a kol.: Rozvoj státní památkové péãe, teoreticko-metodologická studie (v˘stup v˘zkumného

Praha 1990, 54 s. 1992

2002 K. KUâA, V. KUâOVÁ, R. SUK, J. SVATO≈, J. VILDT: Folksarchitektur und Folklorefeste – Tschechien, Folk

úkolu SPEV 901.334.503/04/1), SÚPPOP, Praha

J. SVATO≈ a kol.: Tábor, mûstská památková rezerva-

Architecture and Folklore Celebrations – Czechia (ilus-

1983, 1. ãást 143 s., 2. ãást 88 s. a 6 tab.

ce, Mûstsk˘ úfiad v Tábofie, ARS.MONUMENT, Tábor

trovaná mapa), âeská centrála cestovního ruchu, Ca-

1992, 80 s.

terynas, s. r. o. – A. Sisel, Praha 2002.

1984 Prostorová identifikace fondu nemovit˘ch památek v âes-

J. SVATO≈ a kol.: Zpfiístupnûné hrady a zámky a dal‰í

ké republice, in: Památky a pfiíroda 9, 1984, s. 469–470.

vybrané památky v âeské republice (katalog v 6 jazy-

Prostorová identifikace ohroÏen˘ch a nevyuÏit˘ch pa-

kov˘ch mutacích), SÚPP ve spolupráci s Památkov˘mi

mátek ve vazbû na vybrané ãásti nemovitého památko-

ústavy âR, UNIPUBLIC, Praha 1992, 72 s., 131 obr.

vého fondu a cyklostezky na území krajÛ âR (dílãí v˘-

1985 J. SVATO≈ a kol.: Rozvoj státní památkové péãe – prognóza do roku 2000 (závûreãné v˘stupy v˘zkumného

1993

2004

stup v˘zkumného úkolu IB (98-13), J. URBAN: Památky

úkolu SPEV 906.334.604/04/1), SÚPPOP, Praha

J. SVATO≈ a kol.: Kulturní památky hledají vhodné vy-

a cestovní ruch), NPÚ – ÚP v Praze, 2004, 14 prÛsvitek

1985, 12 ãástí – 1242 s., atlas územních prÛmûtÛ –

uÏití pro zlep‰ení sluÏeb cestovního ruchu (katalog),

a 14 základních map krajÛ âR v mûfiítku 1 : 200 000,

35 map krajÛ âSR v mûfiítku 1 : 200 000 a 3 mapy

SÚPP, Marcom, Praha 1993, 20 s., 30 obr.

text 49 s.

âSR v mûfiítku 1 : 500 000, 7 svazkÛ tabulek – 772 s.

1995

(Identifikaci památkového fondu na území krajÛ âSR

J. SVATO≈, J. VILDT: Tschechische Republik – Denk-

provedl D. LÍBAL a kol. v 7 mapách krajÛ âSR v mûfiítku

malskarte, Czech Republic – Map of sights (ilustrova-

1 : 200 000, 3 mapách âSR v mûfiítku 1 : 500 000

ná mapa), âeská centrála cestovního ruchu, Marcom,

a 7 svazcích tabulek – 772 s., SÚRPMO, Praha 1985).

Praha 1995.

1986

Zpracoval J. SVATO≈

1996

Prognózování v oboru památkové péãe a problémy je-

J. SVATO≈, A. SISEL, J. VILDT: Prag – Spaziergange in

ho údajové základny, in: Bulletin sekce památkové

Prag, Prague – Walking in Prague (ilustrovaná mapa),

péãe VP VTR SÚPPOP, 3, Praha 1986, s. 80–86.

Artep, Praha 1996.

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / JUBILEUM

273

Malá pfiipomínka v˘znamného ãeského památkáfie – dvû v˘roãí Bfietislava ·torma

v památkové péãi se vûnoval hlavnû rekonstrukci vybran˘ch památek, zestátnûn˘ch podle zákona

INFORMACE

ã. 137/1946 Sb. a svûfien˘ch do správy Národní kulturní komisi (do roku 1953) a jejím nástupnick˘m organizacím. Navzdory organizaãním zmûnám v této ob-

TûÏisko památkáfiovy práce je v terénu. Ve‰kerá pfiíprava teoretická, uãenost, umûní i zku‰enost mají jen

lasti ·torm u svého úkolu setrval aÏ do pfiedãasného

H fi b i t o v n í k a p l e s v. M i c h a l a archandûla v Bechyni

konce Ïivota.

tehdy smysl, slouÏí-li památkám v terénu. Jen odtud lze ãerpat dal‰í poznatky pro teoretické úvahy, jen

Ve své práci vycházel z poÏadavku, aby památka

V odborné literatufie o ãeském baroku byla tato kap-

v pfiímém styku s památkami si uchovávají reáln˘ smy-

nezÛstala izolována, ale byla zapojena do bûÏného Ïi-

le jiÏ opakovanû probírána jako jeden z nejranûj‰ích

sl dûjiny umûní a jen tak se obãerstvují mnohé obory

vota a slouÏila k uÏitku a prospûchu v‰em. Za jeho pÛ-

pfiíkladÛ prÛnikové architektury, tfiebaÏe ne v radikální

umûlecké práce. Pouãení o zapomenut˘ch hmotách,

sobení se stal v˘chodiskem plánÛ obnovy dÛkladn˘

podobû. V této souvislosti byla zmiÀována jako ilus-

konstrukcích a zpÛsobech opracování pomáhají zdo-

prÛzkum a anal˘za v‰ech ãástí památky, jeÏ se opíraly

trace dobového v˘voje architektury v na‰em prostfiedí.

konalit fiemeslnou i prÛmyslovou v˘robu. (Bfietislav

o precizní zamûfiení. Jeho metodologick˘m v˘chodis-

Asi vÛbec poprvé je kaple uvedena v drobné broÏurce

·TORM: Základy péãe o stavební památky, Praha

kem byla snaha o ucelen˘ dojem z památky, v nûmÏ by

Bechynû, s vysvûtlením, Ïe se jedná o pfiíklad ranû

1965, s. 10.)

ov‰em nemûly b˘t zastfieny novû vnesené prvky (tento

barokní stavby rotundového typu v âechách z let

zámûr snad byl nejlépe dotaÏen na hradû Kosti, jehoÏ

1667–1670. Zde je také poprvé publikována hypotéza

Pfied 45 lety, 11. února 1960, zemfiel Ing. arch.

nûkdej‰í expozici stfiedovûkého umûní severov˘chod-

o moÏném autorství stavitele Antonia Alfieriho z blíz-

Bfietislav ·torm, památkov˘ architekt, jehoÏ jméno by

ních âech má fiada lidí v pamûti). V kaÏdém pfiípadû

kého T˘na nad Vltavou, kde stavûl silnici, kostel

nemûlo upadnout v zapomenutí. ZaslouÏil se v dobû

byly jeho práce prosty puristick˘ch snah i fale‰ného

sv. Víta a moÏná i arcibiskupsk˘ palác. Mûl b˘t auto-

pováleãné, jeÏ operovala se zcela jin˘mi prioritami,

romantického historismu. Jeho doplÀky, jako na jiÏní

rem i augustiniánského kostela v Tábofie. Kapli pak

o citlivou obnovu fiady v˘znamn˘ch památek (jmenuj-

ba‰tû vnitfiního opevnûní na ·vihovû, neru‰í, ale pfii

znovu zmínil V. Mencl v ãlánku Smysl ãeské barokní

me zámek v Bechyni, Blatné, Hor‰ovském T˘nû, hrady

dÛkladné prohlídce jsou ãitelné.

architektury, ov‰em pouze velmi struãnû. Podrobnû-

1

2

Kost ãi ·vihov, ale i obnovu Sychrova, vyhofielého

Bfietislav ·torm za svého pÛsobení v památkové

ji pak V. NaÀková v kapitole o ranû barokní architektu-

zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou nebo

péãi rovnûÏ publikoval v odborném tisku. Ve Zprávách

fie v âechách v kolektivní práci Dûjiny ãeského v˘tvar-

barevnou úpravu vnûj‰ího plá‰tû zámku v Roudnici

památkové péãe se ve sv˘ch pfiíspûvcích od poãátku

ného umûní. Naposledy se zfiejmû kaple objevila,

nad Labem) i o teoretické základy obnovy památek.

50. let 20. století vûnoval teoretické i praktické strán-

tfiebaÏe okrajovû, v syntetické práci tfií autorÛ o zámku

ce obnovy stavebních památek, jimiÏ se právû zab˘-

v Tróji u Prahy. Pavel Zahradník totiÏ v archivu praÏ-

3

4

Narodil se v ¤evniãovû 21. ãervna 1907, vystudo-

val. Za pomoci intenzivního studia dokázal vycházet

ského arcibiskupství objevil pozoruhodn˘ údaj, Ïe

val rakovnickou reálku a v letech 1925–1931 archi-

z pozice praktického pracovníka památkové péãe

stavba této zajímavé kaple vycházela z modelu, kter˘

tekturu na praÏské technice. Za první republiky praco-

a dobrat se obecn˘ch otázek a teoretick˘ch závûrÛ.

si mladí bratfii ·ternberkové (Václav Vojtûch, Jan Nor-

val jako architekt ve státní sluÏbû vãetnû Slovenska;

O jeho pfiíspûvky byl zájem i v zahraniãí, jmenovitû

ber t a Ignác Karel) pfiivezli z kavalírské cesty pfiímo

po tvÛrãí stránce se vûnoval spí‰e (podle nynûj‰ího

v Maìarsku. Pro ãasopis Müemlék Védelem pfiipravil

z Itálie (odkaz na pramen tamtéÏ). Je tedy jasné, Ïe

názvosloví) designu, zejména pfiedmûtÛ z u‰lechtil˘ch

po úspû‰ném pfiíspûvku o obnovû Kosti a ·vihova

projektantem byl nûjak˘ pravdûpodobnû v˘znamn˘ ar-

materiálÛ, urãen˘ch ãasto pro bohosluÏebné úãely.

(1958) studii o poãátcích romantické novogotiky

chitekt z Itálie, nûkdy v první polovinû 60. let 17. sto-

O intenzivním zájmu o heraldiku svûdãí jeho publikace

v âechách (1959), av‰ak k jejímu dal‰ímu rozvedení

letí, nejpravdûpodobnûji v letech 1663–1664. Do té

Znaky a znamení stavu knûÏského v âechách, na Mo-

a pfiípadnému oti‰tûní jiÏ nemohlo kvÛli úmrtí autora

doby pfiedpokládan˘ stavitel kaple, Antonio Alfieri, kte-

ravû a ve Slezsku (1928), bibliofilní Bájeãná zvífiata,

dojít.

r ˘ v daném ãase stavûl v blízkém T˘nû nad Vltavou

5

a Tábofie, by tak byl jiÏ jen pfiípadn˘m provádûjícím sta-

obludy a nestvÛry (1935), Úvod do heraldiky (1940) i podíl na vydávání Erbovních kníÏek po polovinû

SvÛj teoretick˘ odkaz i praktické zku‰enosti shrnul

30. let. Navrhoval sakrální stavby, vûnoval se grafické

Bfietislav ·torm pfied sv˘m odchodem do nevelké bro-

úpravû knih, ilustraci a grafickému designu. Vyzdobil

Ïury Základy péãe o stavební památky, vydané v roce

Podle dochovan˘ch zbytkÛ úãtÛ vztahujících se ke

sakristii kostela sv. Markéty ve Strakonicích. V roce

1965, tedy aÏ pût let po autorovû úmr tí. Na cca 85

stavbû této kaple se k „vystavení chrámu sv. Micha-

1931 vydal v Ar‰e (XIX) román, redigoval noviny nakla-

stranách textu s nepfiíli‰ rozsáhlou obrazovou pfiílohou

la na pfiedmûstí mûsta Bechynû“ sváÏel stavební ma-

datele Kuncífie, v roce 1937 vystavoval své kresby

najde ãtenáfi souhrn poznatkÛ o základech stavební

teriál a pfiipravovalo a nakupovalo stavební náfiadí na

v Praze, za války v Rakovníku.

techniky, fiemeslech, jeÏ stavbu vytváfiejí i dotváfiejí,

podzim roku 1666. Stavební práce probíhaly pravdû-

Po pfiekonání tûÏk˘ch zdravotních problémÛ a po

o nûkter ˘ch závadách a nevhodn˘ch postupech. Na

podobnû aÏ od jara 1667. Zedníky na stavbû fiídil jist˘

pÛsobení na ministerstvu stavebnictví se v roce

konci jsou fotograficky pfiipomenuty nûkteré památky,

pan Kofiínek, bez uvedení kfiestního jména, nejspí‰e

1946 stal ãlenem Správního v˘boru hradu Karl‰tejna,

o jejichÏ obnovu se ·torm zaslouÏil. Myslím, Ïe se teh-

místní polír (totoÏn˘ s kamenick˘m mistrem Janem

aby v této ãinnosti propadl zájmu o památkovou péãi.

dy podafiilo vytvofiit dÛstojn˘ pendant ke Katechismu

Kofiínkem, kter˘ vedl ãetu kameníkÛ zpracovávající ká-

Jako odborník Národní kulturní komise a místopfied-

památkové péãe Maxe Dvofiáka v oblasti praktické ob-

men v lomu u Tismic na ãernokosteleckém panství

seda jejího meziministerského odboru byl povûfien vy-

novy památek a Ïe by vûru stálo za to, uvaÏovat ke

v roce 1680 pro stavbu zámku v Tróji u Prahy?). Za-

budováním technické kanceláfie pro stavební zaji‰tûní

100. v˘roãí narození autora o dÛstojné reedici se za-

chovaná tenká sloÏka úãtÛ zahrnuje jen první rok prá-

nejv˘znamnûj‰ích státních hradÛ a zámkÛ v souvis-

svûcenou studií o Ïivotû, díle a odkazu Bfietislava

ce, od sv. Havla (16. fiíjna) 1666 do sv. Havla 1667,

losti s jejich pfiizpÛsobením náv‰tûvnickému provozu.

·torma.

a bohuÏel nikde blíÏe ãinnosti nespecifikuje. Pro ná-

Roku 1952 pÛsobil na ministerstvu ‰kolství, po organizaãních zmûnách památkové péãe pracoval v letech

vitelem bechyÀské hfibitovní kaple, pokud se vÛbec 6

stavby zúãastnil.

7

8

sledující roky se svûdectví o pracích probíhajících na Jindfiich NOLL

stavbû nedochovala, aÏ na jednu rozsáhlej‰í zmínku

1953–1958 ve státní památkové správû, po zaloÏení

uvedenou v soukromém dopise hrabûti Janu Norber-

Státního ústavu památkové péãe a ochrany pfiírody se

tovi ·ternberkovi, vlastníku bechyÀského panství,

stal jeho pfiedním odborníkem. Za svého pÛsobení

z roku 1670.

274

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / JUBILEUM | INFORMACE

1

Je to vlastnû volná pfiíloha, latinsky psaná, zaloÏená v latinsky psaném dopise jistého Georga Hohenegge-

2

3

Ïování stavitele A. Alfieriho se tu zatím nijak neproká-

dvouvûÏového prÛãelí se ‰títem mezi vûÏemi, které je

zalo.

na kapli rovnûÏ uplatnûno, tfiebaÏe v men‰ích rozmû-

ra, datovaného „v Chebu 18. ãervna 1670“. Rukopis

Kapli mÛÏeme chápat jako syntézu návrhu nûkteré-

rech a zfiejmû i proporcionálnû trochu odli‰nû, hlavnû

pfiílohy je ale naprosto odli‰n˘ od vlastního dopisu,

ho z v˘znamnûj‰ích architektÛ Itálie pr vní poloviny

kvÛli pomûrnû drobn˘m vûÏím. Detaily jsou (aÏ na v˘-

a prozrazuje tak, Ïe ji zfiejmû nepsala táÏ osoba jako

60. let 17. století (nejspí‰e z let 1663– 1664) a rané-

jimku dynamické lucerny a moÏná je‰tû tvar stfiech) tvr-

dopis, k nûmuÏ byla pfiiloÏena. Uvedena je na zaãátku

ho baroka severoitalského raÏení, obvyklého v tehdej-

dû tektonické a typologicky srovnatelné s podobn˘mi

iniciálami P. S., post scriptum, tedy jako dou‰ka na

‰ích âechách. O kterého projektanta se mohlo jednat,

detaily soudobé tvorby v âechách, vãetnû pro prÛãelí

konci. List v podstatû oznamuje, Ïe pan nejvy‰‰í purk-

zÛstane asi je‰tû nûjak˘ ãas nejasné. Tato krátká stu-

stavby témûfi charakteristického v˘razného pásování

rabí (Václav Vojtûch fií‰sk˘ hrabû ze ·ternberka) nevûfií

die si také neklade za cíl urãit pfiesnûj‰í atribuci pro-

boãních pilífiÛ i obdélného ‰títu zavr‰eného trojúhel-

jiÏ zmínûnému Kofiínkovi a pochybuje o jeho zdárném

jektu, spí‰e chce otevfiít problém a inspirovat násled-

n˘m frontonem. Lze s velkou pravdûpodobností pfied-

provedení díla, uÏ proto, Ïe místo stavby je bahnité

né pokusy o detailnûj‰í formálnû srovnávací anal˘zu.

pokládat, Ïe Orsi – pokud skuteãnû tuto kapli od roku

a podmáãené, takÏe se bojí, Ïe co se dnes postaví, zít-

Jen opravdu velmi rámcovû je moÏno konstatovat, Ïe

ra spadne, a tím vznikne velká ‰koda. Pisatel uvedl, Ïe

v prostorové kompozici je, tfiebaÏe nesmûle, uÏito

architekt „nomine Ursinum“ (Giovanni Domenico Orsi

vlastnû poprvé v ãesk˘ch zemích prostorového prÛni-

■ Poznámky

de Orsini) slíbil provést obû kaple (souãasnû se sta-

ku v pfiipojení pomûrnû mûlkého, pÛdor ysnû témûfi

1 D. MENCLOVÁ, V. V. ·TECH: Bechynû, státní zámek

vûla i kaple pfii klá‰tefie minoritÛ v Bechyni) za 5000

pÛlkruhového knûÏi‰tû k centrálnímu kruhovému pro-

a mûsto, Praha 1953, s. 12.

zlat˘ch, kromû kamenické práce. AÏ fieãen˘ architekt

storu a na protilehlé stranû podobného, ale podstat-

2 V. MENCL: Smysl ãeské barokní architektury, in: Umûní

ve‰keré dílo podle svého zpÛsobu pfievezme, nebude

nû mûlãího prostoru nad kÛrem. Typologicky jde o prÛ-

XXI, 1973, s. 206n.

pak dÛvod k dal‰ím starostem.

nik berniniovského typu, uplatnûn˘ ov‰em mnohem

3 V. NA≈KOVÁ: Architektura 17. století v âechách, in: Dûji-

Text je pomûrnû dlouh˘ a nároãn˘ a vypl˘vá z nûho,

markantnûji a v podstatnû vût‰ích rozmûrech tfieba

ny ãeského v˘tvarného umûní II/1, Praha 1989, s. 266.

Ïe uvedené informace pisateli dou‰ky sdûlila „paní

v Berniniho chrámu S. Andrea al Quirinale v ¤ímû. Ja-

4 P. PREISS, M. HORYNA, P. ZAHRADNÍK: Zámek Trója

hrabûnka“, pravdûpodobnû Ludmila Benigna, matka

ko tam, i tady je pas na styku kleneb obou dílãích pro-

u Prahy, Praha 2000.

v dopise zmiÀovaného hrabûte Václava Vojtûcha i be-

storÛ vyklánûn z vût‰ího dovnitfi men‰ího z dílãích pro-

5 TamtéÏ, s. 16–19.

storÛ. PrÛnik je zde v‰ak jen málo dramatick˘.

6 TamtéÏ, s. 24.

V roce 1672 se mûly stavût obû vûÏiãky v prÛãelí.

Pfiipojení obou sakristií k bokÛm knûÏi‰tû jiÏ kvÛli je-

7 SOA TfieboÀ, poboãka JindfiichÛv Hradec, Vs Bechynû,

V témÏ roce mûl b˘t podle informace z jednoho listu

jich podstatnû niωím klenbám nelze chápat jako prÛ-

Sedláãkova manipulace B, sign. V/3/13.

hrabûte Jana Norberta (VídeÀ 1675) kostel dostavûn.

niky, i kdyÏ dynamick˘ pÛdorys obou sakristií s prosto-

8 P. PREISS, M. HORYNA, P. ZAHRADNÍK, cit. v pozn. 4,

V roce 1676 byl jiÏ zafiizován oltáfii, stejnû jako dal‰í

rem centrálním vytváfií v˘raznû dynamickou vnitfiní, ale

s. 60.

tehdy dokonãená kaple v klá‰tefie minoritÛ v Bechyni

i vnûj‰í skladbu. U takového pÛdorysu nelze ani pfie-

9 Státní oblastní archiv (SOA) TfieboÀ, poboãka JindfiichÛv

dem úplnû vylouãit – jako ikonografick˘ zámûr – moÏ-

Hradec, Rodinn˘ archiv (RA) Paar, kart. 147.

V korespondenci hrabûte Jana Norberta není nikde

nou symboliku, vztahující se k nûjakému atributu svût-

10 SOA TfieboÀ, poboãka JindfiichÛv Hradec, Vs Bechynû,

zmínka o Kofiínkovi ani o jin˘ch osobách kolem stavby,

ce, jemuÏ byla kaple zasvûcena (schematická podoba

Sedláãkova manipulace B, sign. V/3/14.

vesmûs jen o finanãních nárocích, které pfiesáhly pÛ-

barokní pfiilby s chocholem?). Nûkteré motivy na vnûj-

11 P. PREISS, M. HORYNA, P. ZAHRADNÍK, cit. v pozn. 4,

vodnû slibovanou sumu 5000 zlat˘ch. MÛÏeme se te-

‰ku stavby jsou pro tehdej‰í domácí tvorbu netypické.

s. 92; P. PREISS, M. HORYNA, P. ZAHRADNÍK, cit. v pozn.

dy s vysokou pravdûpodobností domnívat, Ïe realizaci

To je nejmarkantnûji patrné u znaãnû dynamické lu-

4, s. 60.

stavby pfievzal v roce 1670 G. D. Orsi. Bylo to je‰tû

cerny nad centrálním prostorem. Lucerna je navíc ná-

12 V. NA≈KOVÁ, cit. v pozn. 3.

pomûrnû dlouho pfied jeho dal‰ím pracovním nasaze-

padná mimofiádnû v˘razn˘mi a hustû fiazen˘mi voluta-

ním ve sluÏbách ·ternberkÛ, konkrétnû pfied projekto-

mi, coÏ by mohlo b˘t inspirováno tvorbou z oblasti

váním a vymûfiením zámku v Tróji u Prahy pro hrabûte

Benátek. Podobnû i termální okno v obou bocích cent-

9

chyÀského Jana Norberta.

10

(dopis téhoÏ autora z Prahy s datem 8. 11. 1676).

Václava Vojtûcha ze ·ternberka v roce 1679.

11

Orsi

rálního prostoru; to byl ov‰em jiÏ tehdy motiv i v ães-

pak prakticky jistû na stavbu obou kaplí v Bechyni do-

kém prostfiedí pfiíli‰ obecn˘, vyskytující se pomûrnû

sadil nûjakého svého políra a pravdûpodobnû stavbu

ãasto i ve stavbách právû zmínûného Orsiho. V ães-

dovedl i ke zdárnému dokonãení v roce 1672. Anga-

kém prostfiedí se také bûÏnû objevovalo schéma

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / INFORMACE

Obr. 1. Bechynû (okres Tábor), hfibitovní kaple sv. Michala archandûla, ãelní pohled. (Fotoarchiv NPÚ –ÚP) Obr. 2. Bechynû (okres Tábor), hfibitovní kaple sv. Michala archandûla, boãní pohled. (Fotoarchiv NPÚ –ÚP) Obr. 3. Bechynû (okres Tábor), pÛdorys hfibitovní kaple sv. Michala archandûla. (Pfievzato z V. NaÀková, cit. v pozn. 3)

275

1

2

1670 realizoval – si fiadu detailÛ dotvofiil ãi pfietvofiil

ném mûfiítku (1 : 5 ãi 1 : 10), které autor zpracovával

mûfiicích a Mokfiinách, okres Semily, a dále v Jeni‰ovi-

podle vlastního vkusu, jak to ostatnû pfii podobn˘ch

zfiejmû na základû podrobn˘ch skic proveden˘ch v te-

cích, Závodãí, Ondfiíkovicích a ve Fr˘d‰tejnû).

realizacích ideálních projektÛ b˘valo bûÏné.

rénu. Hájkova dokumentace zahrnuje ãást území Libe-

Hájkova dokumentace vyniká precizností, maximál-

Tento zatím skuteãnû jen základní srovnávací rozbor

reckého kraje (konkrétnû okresy Jablonec nad Nisou,

ní snahou o dokumentárnû vûrné zachycení detailÛ

kaple potvrdil a ãásteãnû konkretizoval star‰í názory

Liberec a Semily). Jde o doklady k v˘voji regionální ar-

sledovan˘ch jevÛ lidového stavitelství a jeho kresby

chitektonické formy – severoãeského lidového domu –

lze bezesporu pfiirovnat k dílu vynikajícího autora ná-

a jeho lokální formy – pojizerského lidového domu.

rodopisné vûdecké kresby Josefa V. Scheybala.

12

uvedené v odborné literatufie.

Autor ãlánku navíc zjis-

til (kromû hrubého vymezení nûkter ˘ch základních etap stavby), kdo byl velice pravdûpodobnû provádûjí-

Hodnotu témûfi stavebnû-technické dokumentace

cím stavitelem kaple. Mûl by jím od roku 1670 b˘t

J. K. Hájka umocÀuje skuteãnost, Ïe autor dokumen-

G. D. Orsi.

toval v terénu jiÏ dnes obtíÏnû zachytitelné projevy li-

Lubomír PROCHÁZKA

U tak v˘vojovû závaÏné stavby by jistû bylo vhodné

dového stavitelství, zejména detaily konstrukce a v˘-

Literatura:

a pfiínosné provést v budoucnu podrobn˘ formálnû

zdoby lomenic pfiedev‰ím pojizerského domu. Patfií

PROCHÁZKA, Lubomír: Kresby lidové architektur y

srovnávací rozbor, na základû nûhoÏ by mohl b˘t ur-

k nim bezesporu lomenice domu ãp. 5 v SestroÀovi-

J. K. Hájka v Okresním archivu v Semilech, in: Z âes-

ãen okruh nûkterého z architektÛ Itálie 17. století, ne-

cích (okres Jablonec nad Nisou), kde je místo stfied-

kého ráje a Podkrkono‰í, sv. 10, 1997, s. 163–166.

bo alespoÀ pfiíslu‰nost k tvorbû jednoho z tvÛrãích

ního pásu ‰títová pavláãka, která lícuje se ‰títem a je

Soupis zdokumentovan˘ch lokalit:

center tehdej‰í Itálie.

uprostfied opatfiena profilovan˘m sloupkem. Podobn˘

okres Jablonec nad Nisou – Fr ˘d‰tejn, Jeni‰ovice,

typ lomenice (ale se ‰títovou pavláãkou bez stfiedního

Ondfiíkovice, Roudn˘, SestroÀovice, Závodãí

sloupku) zachytil autor u blíÏe neurãené usedlosti ve

okres Liberec – Pacefiice, Îìárek

Îìárku (okres Liberec). RovnûÏ v Roudném (okres

okres Semily – Dalimûfiice, Mal˘ Rohozec, Mokfiiny

Vratislav RY·AV¯

Jablonec nad Nisou) zaznamenal J. K. Hájek zajíma-

Kresby Jana Kfititele Hájka

vou lomenici s bohatû profilovan˘mi li‰tami, oddûlují-

(Státní oblastní archiv v Litomûfiicích – Státní okres-

cími ver tikálnû ãást ‰títu ze svisle kladen˘ch prken

ní archiv v Semilech)

a ãást z prken kladen˘ch ve smûru sklonu stfiechy. Z dal‰ích lokalit, kde autor dokumentoval zajímavû

Odborná vefiejnost je z vût‰í ãásti pfiesvûdãena, Ïe vût‰ina souborÛ národopisné dokumentární kresby je

ãlenûné lomenice lidov˘ch obydlí, je moÏné jmenovat napfiíklad Jeni‰ovice a Mal˘ Rohozec (okres Semily).

uloÏena ve sbírkách vlastivûdn˘ch nebo specializova-

Kromû hodnotné dokumentace ke studiu konstruk-

n˘ch muzeí. Nûkolik kresebn˘ch souborÛ, které je

ce, ãlenûní a v˘zdoby lomenic pfiiná‰í Hájkova doku-

moÏno vyuÏít ke studiu regionálních forem lidového

mentace i doklady k v˘zdobû dal‰ích architektonic-

domu v ãesk˘ch zemích, je v‰ak téÏ souãástí archiv-

k˘ch ãástí a konstrukãních pr vkÛ lidov˘ch staveb ve

ních fondÛ. Patfií k nim rovnûÏ Státní okresní archiv

sledovaném regionu. Jde zejména o zdobená prkna

v Semilech, kter˘ v osobním fondu Jana Kfititele Hájka

pavlaãí obytn˘ch i hospodáfisk˘ch staveb (napfiíklad

uchovává cennou kresebnou dokumentaci ke studiu

v Pacefiicích, okres Liberec, v Roudném a ve Fr˘d‰tej-

lidového stavitelství Jablonecka, Semilska a Turnov-

nû, okres Jablonec nad Nisou) a o profilované sloupky

ska. P. Jan Kfi titel Hájek (1863–1937) pÛsobil jako

podstávky (autor je zdokumentoval napfiíklad v Dali-

dûkan v Jeni‰ovicích u Turnova (okres Jablonec nad

mûfiicích, okres Semily, a v Roudném). K cenn˘m do-

Nisou). Stal se rovnûÏ zakládajícím (podobnû jako

kladÛm v˘voje lidového stavitelství dokumentovaného

akademick˘ malífi Jan Prousek) a posléze ãestn˘m ãle-

regionu patfií bezesporu ztvárnûní nadpraÏí oken bo-

nem Muzejního spolku pro Turnov a okolí.

hatû zdoben˘ch vlnovkami a oblouãky (naz˘van˘ch zde

Hájek se zaãal o studium lidového umûní a architektury zajímat zfiejmû jiÏ od 90. let 19. století (tedy

tzv. obálky) v Malém Rohozci, Roudném, v b˘valé osadû Teplicích, Jeni‰ovicích a ve Îìárku.

je‰tû pfied Národopisnou v˘stavou ãeskoslovanskou),

DÛleÏitou souãást Hájkova dokumentaãního soubo-

o ãemÏ svûdãí fotografie památek âeského ráje pofií-

ru tvofií rovnûÏ kresby detailÛ lidového nábytku, napfií-

zené autorem v letech 1891–1892, uloÏené rovnûÏ

klad selsk˘ch stolÛ uÏívan˘ch ve svûtnicích zemûdûl-

v semilském okresním archivu. Hájkovy kresby byly

sk˘ch usedlostí (ve statku ãp. 1 v Malém Rohozci)

v podstatû zamûfiením vesnick˘ch staveb v pfiesnû da-

nebo vyfiezávan˘ch opûradel Ïidlí (zachycen˘ch v Dali-

276

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / INFORMACE

Obr. 1. Kresba lomenice z Malého Rohozce. (SOkA v Semilech) Obr. 2. Ukázka dokumentace k okenním obálkám v jeni‰ovické farnosti. (SOkA v Semilech) Obr. 3. Dokumentace spodních li‰t lomenic v jeni‰ovické farnosti. (SOkA v Semilech)

3

2

1

SEMINÁ¤E KONFERENCE AKCE

ateliér Praha) a Ing. arch. Osiãka (Block Studio Vsetín), za památkáfie Ing. arch. ·efcÛ (NPÚ Praha) a Ing. arch. Wewiora (NPÚ Brno) a za technology Ing. Heidingsfeld (V·CHT Praha) a Ing. âech (H-Color, s. r. o.). Úkolem kaÏdého z porotcÛ bylo urãit z pfiihlá‰en˘ch staveb desítku nejzajímavûj‰ích, obodovat ji a ke tfiem prvním

Ohlédnutí za soutûÏí o nejlep‰í fasádu Herbol Historic 2001–2004

místÛm poskytnout struãné písemné zdÛvodnûní. V˘sledné pofiadí soutûÏe potom stanovil bodov˘ souãet celé poroty. Vzhledem k rostoucímu poãtu zúãastnû-

3

n˘ch staveb je v souãasnosti v 1. kole vybráno tfiicet Pád Ïelezné opony v roce 1989 pfiinesl i do staveb-

staveb, reprezentativních z hlediska slohÛ, funkce

Vítûz roku 2001 (obr. 4) – Thunovsk˘ palác v Praze

nictví do té doby netu‰ené moÏnosti. Nové materiály

i regionálního rozvrstvení. Materiály dokumentující ob-

(v souãasnosti Velvyslanectví Velké Británie) – byl ko-

a progresivní technologie zaplavily trh. Záhy se v‰ak

novu fasád tûchto staveb jsou poté pfiedloÏeny porotû

lem roku 1980 od pfiízemí aÏ po stfiechu natfien trojitou

zaãalo ukazovat, Ïe ne v‰echny nabízené materiály

k finálnímu rozhodování.

vrstvou asfaltové penetrace a poté vrchní disperzní fa-

v krásn˘ch obalech mají optimální kvalitu. Tvrd˘ tlak

sádní barvou. Z hodnocení porotcÛ: „Tento neprody‰n˘

na co nejniωí cenu vedl stále ãastûji k preferenci lev-

PfiestoÏe dosavadní ãtyfii roãníky soutûÏe pfiedsta-

pancífi, pÛsobící zvlá‰tû v pfiízemí tûÏké vlhkostní pro-

n˘ch produktÛ ãi k obcházení pfiedepsan˘ch pracov-

vují dosti krátkou dobu pro celkové hodnocení, urãité

blémy, ve vy‰‰ích patrech naopak praskající, byl na

ních postupÛ. V˘sledkem pak nejednou b˘valo rozãa-

trendy se jiÏ zfietelnû r˘sují:

kompletních 5000 m2 odstranûn a nahrazen vápen-

rování investora nad popraskan˘mi omítkami,

1) Vítûzí pouze komplexnû opravená fasáda; tedy

vybledlou fasádou, loupajícími se nátûry oken ãi opr-

vãetnû obnovy nátûrÛ oken, vstupních dvefií, klempífi-

‰en˘mi a zãernal˘mi dfievûn˘mi obklady – tfieba jiÏ po

sk˘ch prvkÛ. Záfiící fasáda s oloupan˘mi okny u poro-

první zimû.

ty neuspûje. 2) V povrchové úpravû pfievaÏují minerální nátûry.

Za této situace se rozhodla firma H-Color, s. r. o., v˘-

Dosud zvítûzila dvakrát vápenná fasáda, dvakrát sili-

znamn˘ dodavatel barev uÏívan˘ch pro úãely památko-

kátová. Do první pûtice se pouze v 15 % pfiípadÛ do-

vé obnovy, uvést do Ïivota soutûÏ o nejzajímavûj‰í his-

stal jin˘ typ nátûru, vÏdy s odkazem na specifické

torickou fasádu star‰í padesáti let renovovanou

vlastnosti podkladu.

barvami Herbol. Hlavní my‰lenka, kterou se tato sou-

3) Mediální prezentace nezaruãuje úspûch. S v˘jim-

tûÏ od prvopoãátku odli‰ovala od ostatních, se skr˘-

kou 2. roãníku zvítûzily vÏdy stavby spí‰e nenápadné,

vala ve známém rozporu názorÛ zainteresovan˘ch

zato v‰ak s unikátním technick˘m fie‰ením (2001

stran na zpÛsob obnovy historické památky, respekti-

a 2003), ãi s velmi dobrou dokumentací celé rekon-

ve fasády. Zatímco architekt se snaÏí vnést do stavby

strukce (2004). Mediálnû známé akce vesmûs neu-

svÛj v˘razn˘ rukopis, barevnost a kontrast, památkáfi

spûly – buì pro pfiíli‰nou modernizaci (praÏské stavby

trvá pfiedev‰ím na maximálním zachování pÛvodního

Corso Karlín ãi Hole‰ovick˘ pivovar), nebo pro nedo-

vzhledu, na autenticitû pouÏit˘ch materiálÛ a pracov-

stateãnou prezentaci pfiihla‰ovatelem (Mû‰Èanská be-

ních postupÛ. Proti tûmto dvûma ãasto rozdíln˘m ná-

seda PlzeÀ).

zorÛm stojí mnohdy je‰tû dodavatel, snaÏící se nabíd-

4) Dominantní postavení praÏsk˘ch památek. Praha

kou optimálních materiálÛ a technologií zajistit co

jako tisícileté centrum ãeského státu zrcadlí dodnes

nejdel‰í bezúdrÏbovou Ïivotnost fasády.

bohatství zemû. Koncentrace stavebních památek na

Zásadní my‰lenka nové soutûÏe tedy znûla: „Ideál-

nepatrné plo‰e je obrovská. Navzdor y velmi zajíma-

nû obnovená historická fasáda bude ta, kterou ve

v˘m stavbám z celé republiky dávali i morav‰tí porotci

shodû ocení architekt, památkáfi i technolog. Takové

své hlasy pfieváÏnû praÏsk˘m palácÛm, které tak v kaÏ-

je tfieba poskytnout co nejvût‰í publicitu, protoÏe je

dém roãníku obsadily vÏdy minimálnû první dvû místa.

Obr. 1. Sídlo Vojtûcha Lanny. (Autorem fotografií je Michal âech) Obr. 2. Praha 1, Staré Mûsto, Skofiepka, mû‰Èansk˘ dÛm od Antonína Wiehla. Obr. 3. Praha 1, Nové Mûsto, Václavské námûstí, neorenesanãní palác, pÛvodnû sídlo Poji‰Èovny Generali z roku 1895. Obr. 4. Praha 1, Malá Strana, Thunovská ulice, obnova fasády Thunovského paláce.

4

onou hledanou kvalitou.“ V ‰estiãlenné porotû se shodn˘mi pravomocemi proto zasedli: za architekty Ing. arch. ·antav˘ (Projektov˘

Podívejme se nyní na nejzajímavûj‰í fasády uplynul˘ch ãtyfi let.

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

277

n˘m systémem Herbol-Mineralfarbe. Pfii tomto sejmutí byla nejen novû restaurována kompletní ‰tuková a sochafiská v˘zdoba, ale byly objeveny i dílãí fragmenty renesanãních sgrafit. Z pohledu nápravy star ˘ch ‰kod i pouÏití optimálních technologick˘ch postupÛ náleÏí objektu ãelní postavení.“ (Ing. âech) Sídlo v˘znamného ãeského prÛmyslníka 19. století Vojtûcha Lanny (obr. 1) zaujalo porotu pfiedev‰ím sv˘m vzhledem: „Vynikající barevn˘ soulad dvou odstínÛ – cihlové a lomené ‰edé, kdy záleÏí na jejich velmi pfiesném vyváÏení. Zejména u eklektick˘ch staveb ze druhé poloviny 19. století dochází v posledních letech k zásadním prohfie‰kÛm v barevném provedení, a to jak ve vlastní tektonice, tak i ve v˘bûru odstínÛ. Zde stojí za pozornost i kvalita provedení ‰tukov˘ch prvkÛ. Palác pÛsobí velmi u‰lechtil˘m dojmem.“ (Ing. arch. ·efcÛ) Rok 2002 bylo moÏno v soutûÏi nazvat rokem novorenesanãního architekta Antonína Wiehla. S v˘razn˘m náskokem a tfiemi prvními místy zvítûzil mû‰Èansk˘ dÛm v Praze 1, ve Skofiepce (obr. 2) pfied znám˘m Muzeem Bedfiicha Smetany na vltavském nábfieÏí od téhoÏ autora. K vítûzné stavbû napsal Ing. Heidingsfeld: „Objekt je ukázkou vynikající fiemeslné úrovnû na‰ich pfiedkÛ. Hodnotím zejména péãi jak provádûcí firmy, tak i restaurátorÛ, se kterou byla tato, z technického hlediska velmi komplikovaná fasáda opravena.“ Tûsnû za stupni vítûzÛ skonãil na etapy rekonstruovan˘ areál klá‰tera v Broumovû (obr. 5). K pouÏitému odstínu vápenné barvy poznamenal Ing. arch. ·efcÛ: „Rozhodující je kvalita barevného odstínu ãer vené

5

6

7

barvy (tzv. „ãeské baroko“), která má vynikající vzhled

8

9

10

(potvrzeno i Ing. arch. Solafiem). Tato barokní ãervená ve správné tonalitû se ve firemních vzornících témûfi nevyskytuje, její míchání na stavbû je mimofiádnû ob-

pfiestavovan˘ na luxusní hotel. Rekonstrukce fasády,

tíÏné, a pfiitom i malá odchylka od správného tónu vel-

‰tukÛ a soch probíhala za trvalého dozoru praÏsk˘ch

mi kazí celkov˘ vzhled objektu. Doporuãoval bych za-

památkáfiÛ, v˘sledek byl skuteãnû jedineãn˘ – pfiesto

V rozhovoru to volnû vyjádfiil jeden z porotcÛ Ing.

fiazení této bar vy do nûkterého ze standardních

fasáda v hodnocení propadla. Proã, shrnul za ostatní

arch. ·antav˘: „Aby ve stavebnictví bylo dost financí

vzorníkÛ fasádních barev.“

lapidárnû Ing. arch. ·efcÛ: „Z hodnocení jsem zámûr-

na rekonstrukce památek, aby firmy odvádûly kvalitní

nû vyfiadil objekt Václavské námûstí 19 s ohledem na

práci a aby ocenûné stavby dostávaly co nej‰ir‰í me-

V roce 2003 zvítûzil zatím s nejvy‰‰ím bodov˘m zis-

zásadní znehodnocení velkoplo‰nou reklamou a zjev-

diální podporu.“ K tomu poslednímu by mûla pfiispût

kem (126 bodÛ ze 180 moÏn˘ch, 3 x první, 1 x druh˘,

né pohrdání prostfiedím hlavního mûstského bulváru.“

i dne‰ní retrospektiva.

1 x tfietí) stfiídm˘ funkcionalistick˘ dÛm architekta Roit-

Aby ov‰em nedo‰lo k m˘lce – plachty zakr ˘valy nej-

ha na vltavském nábfieÏí (obr. 6). Porotu zaujala jak ne-

krásnûj‰í partie paláce legálnû, s povolením Magist-

vtíravá barevnost, tak i precizní obnova v‰ech materiá-

rátu hlavního mûsta Prahy (obr. 3).

Co popfiát závûrem soutûÏi do nadcházejícího 5. roãníku?

Michal âECH

lÛ na domû (hrubé ‰tuky, cihly, teraco, fládrované dfievûné Ïaluzie a vstupní dvefie). Dle Ing. arch. Wewio-

Pro poslední, právû uplynul˘ roãník 2004 byla cha-

ry je to: „Brilantnû zvládnutá fasáda, jejíÏ repase a sla-

rakteristická obrovská vyrovnanost. Pestrá nabídka

dûní je velmi nároãné a ne vÏdy se zdafií. Celkov˘ dojem

hradÛ, kostelÛ, palácÛ i ãinÏovních domÛ zpÛsobila, Ïe

je velmi vyváÏen˘.“

kaÏd˘ ze ‰esti porotcÛ ocenil na 1. místû jin˘ objekt.

Za Roithov˘m domem se umístilo o 200 let star‰í

Celkovû tûsnû zvítûzil ãinÏovní dÛm ze Smíchova (obr.

barokní Velvyslanectví fiádu maltézsk˘ch rytífiÛ (obr. 7)

8) s preciznû restaurovan˘mi sgrafity pfied novobarok-

na praÏské Malé Stranû.

ním objektem ze Staromûstského námûstí (obr. 9)

V souvislosti s tímto roãníkem v‰ak nelze nezmínit

a zajímavû barevnû pojat˘m domem z Karlína s boha-

je‰tû jednu fasádu – nádhern˘ neorenesanãní palác

tou figurální v˘zdobou (obr. 10). Naopak jasn˘ favorit

uprostfied Václavského námûstí v Praze, pÛvodnû sídlo

soutûÏe – nádherná fasáda Mû‰Èanské besedy v Plzni

Poji‰Èovny Generali z roku 1895, s bohatou sochafi-

– neuspûl, neboÈ stavbyvedoucí nedodal Ïádné pod-

skou v˘zdobou, v souãasnosti zahraniãním investorem

klady o prÛbûhu oprav.

278

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

Obr. 5. Broumov (okres Náchod), rekonstruovan˘ areál klá‰tera. Obr. 6. Praha 2, funkcionalistick˘ dÛm architekta Roitha na vltavském nábfieÏí. Obr. 7. Praha 1, Malá Strana, Velvyslanectví fiádu maltézsk˘ch rytífiÛ. Obr. 8. Praha 5, Smíchov, ãinÏovní dÛm. Obr. 9. Praha 1, Staré Mûsto, Staromûstské námûstí, novobarokní objekt. Obr. 10. Praha 8, Karlín, dÛm s bohatou figurální v˘zdobou.

Mezinárodní konference E u r o p e a n Tr a d e i n P a i n t e r s ’ Materials to 1700

tfieb, tzv. vendecolori, zatímco v jin˘ch italsk˘ch a ev-

Konferenci uzavfiela Catherine Reynolds (konzul-

ropsk˘ch mûstech byly tyto potfieby v prodeji v lékár-

tantka manuskriptÛ, Christies, Lond˘n). Zhodnotila

nách. I pfies existenci lékáren mnozí malífii pfiicházejí

pfiíspûvky, které byly na vysoké úrovni a pfiedstavily in-

nakupovat zboÏí pfiímo do Benátek – otázkou zÛstává

terdisciplinární v˘zkum v tak ‰iroké oblasti, jakou je v˘-

Ve dnech 11.–12. 2. 2005 probûhla na pÛdû Nati-

proã? Byly tam pigmenty jinde nedostupné, nebo pig-

skyt, pouÏití, obchod a distribuce malífisk˘ch materiálÛ

onal Galler y, London a Cour tauld Institute of Ar t

menty lep‰í kvality, nebo speciální barevné odstíny?

v historickém i ekonomickém kontextu. Poukázala i na

v Lond˘nû mezinárodní konference na téma Evropsk˘

(L. C. Matthew, Union College, Schenectady; B. H. Ber-

skuteãnost, Ïe mnoho otázek zÛstává nezodpovûzeno,

obchod s malífisk˘mi potfiebami do roku 1700.

rie, National Gallery of Art, Washington).

a naopak pfii pokraãujících v˘zkumech vyvstávají otáz-

Prezentovány byly v˘sledky studia archivních prame-

ky nové. V budoucnu bude proto nezbytné uspofiádat

PfiibliÏnû 200 úãastníkÛ konference z celého svûta

nÛ, obchodní korespondence a úãetních knih toskán-

dal‰í konferenci na dané téma, kterou budou jistû

si vyslechlo 20 pfiíspûvkÛ konzer vátorÛ, historikÛ

ského kupce Francesca di Marco Datini (1335–1410)

v‰ichni netrpûlivû oãekávat.

a pfiírodovûdcÛ z oboru restaurování a konzervování.

(J. A. DeLancey, Truman State University), benátského

Pfiíspûvky byly vesmûs v˘sledkem nûkolikalet˘ch bá-

vendecolori Jacopa de’Benedetti (R. Krischel, Wallraf

dání v archivech, v˘sledkem rÛzn˘ch v˘zkumn˘ch pro-

Richartz Museum, Cologne) a obchodních manuskrip-

jektÛ nebo struãn˘m shrnutím disertaãních prací. Zá-

tÛ z Dolního Por ˘ní a Vestfálska (D. Oltrogge, Fach-

jem o konferenci byl obrovsk˘ (poãet úãastníkÛ byl

hochschule Cologne).

omezen prostorovou kapacitou pfiedná‰kového sálu

V Lond˘nû byly v 16. století malífiské potfieby bûÏnû

v Courtauld Institute). Upoutávky na konferenci slibo-

k dostání v lékárnách (J. Kirby, National Gallery, Lon-

valy odpovûdi na otázky typu: Kde kupovali malífii po-

don), v Nûmecku v obchodech s potravinami (Würtz-

Sborník konference bude publikován v Archetype Publications, London. Tatjana BAYEROVÁ

Konference Obnova památek 2005 – okna a dvefie

tfiebn˘ materiál? Odkud malífisk˘ materiál pocházel?

krämer) a v lékárnách u drogistÛ (Materialisten).

Studio Axis uspofiádalo pod zá‰titou ústfiedního

Jak fungoval obchodní mechanismus, kudy vedly hlav-

V Nûmecku existoval od 13. století pevn˘ písemn˘ ce-

pracovi‰tû Národního památkového ústavu, âeského

ní obchodní cesty a kde byla v˘znamná obchodní cent-

ník zboÏí, tzv. Taxae (A. Burmester, Doerner Institut,

národního komitétu ICOMOS a Fakulty architektur y

ra?

Münich; U. Haller, Hochschule für Bildende Kunst,

âVUT jiÏ pát˘ roãník konference Obnova památek, kte-

Tato a mnohá dal‰í témata byla pfiedmûtem dvou-

Dresden; Ch. Krekel, Akademie der Bildende Künste,

r˘ byl tentokrát vûnován problematice péãe o v˘plÀové

denního programu, kter˘ nebyl tematicky ãlenûn a kte-

Stuttgart) – studiem ceníkÛ se nyní zab˘vá Münchner

prvky. Konference se konala v úter˘ 22. bfiezna v pfied-

r˘ pfiedstavoval smr‰È informací, ãísel a dat, jeÏ je jen

Taxenprojekt (viz www.doernerinstitut.de). V˘znamn˘m

ná‰kovém sále Masarykovy koleje v Praze. Druh˘ den

velice obtíÏné shrnout do struãného pfiehledu.

nûmeck˘m obchodním centrem bylo Lipsko, kde na-

se zájemci mûli moÏnost zúãastnit doprovodn˘ch ex-

Trasy obchodních cest byly hlavním tématem dvou

kupoval i dvorní malífi saského kurfifita Lucas Cranach

kurzí do pavilonu moderní architektur y na V˘stavi‰ti

pfiíspûvkÛ (P. Spufford, University of Cambridge;

star‰í (G. Heydenreich, Restaurierungszentrum, Dü-

a historické ãistírny odpadních vod v Bubenãi.

W. Childs, University of Leeds). Byla v nich popsána

sseldorf).

dÛleÏitost stfiedomofiské oblasti s vÛdãí úlohou Bená-

U. Haller, Dresden, objasnila úkoly tzv. administrá-

Pfiedná‰ky: Josef ·tulc: úvodní slovo, Jifií ·kabrada:

tek jako obchodního centra v ãasovém horizontu od

tora malby (Administrator of Painting) Wolfa Pronnera

Poznámky k souãasné problematice péãe o historická

12. do 14. století. Otevfiení obchodních námofiních

pÛsobícího na dvofie vévody Wilhelma V. v letech

okna a dvefie, Milo‰ Solafi: Obnova v˘plÀov˘ch prvkÛ

cest mezi Atlantikem, Stfiedozemním a Baltsk˘m mo-

1586–1590.

historick˘ch staveb, Václav Hájek: MoÏnosti splnûní

fiem znamenalo rozkvût a prosperitu obchodu na lokál-

U. Plahter, University of Oslo, zamûfiila svÛj pfiíspû-

souãasn˘ch normov˘ch poÏadavkÛ, Alfréd Schubert:

ní, regionální a mezinárodní úrovni. Od 15. století upa-

vek na stfiedovûk˘ obchod s malífisk˘mi potfiebami

Ochrana dochovan˘ch star‰ích oken – jejich identifika-

dá dÛleÏitost Benátek do té mír y, Ïe je centrum

v Norsku, jakoÏ i na skuteãnost, Ïe z prÛzkumÛ poly-

ce, prÛzkum, dokumentace a opravy, ZdeÀka Bláhová:

obchodu zcela ovládnuto mûstem Antverpy, které je od

chromií z norsk˘ch objektÛ 12.–14. století vypl˘vá, Ïe

Slohové promûny kování oken a dvefií historick˘ch sta-

16. století jedním z nejdÛleÏitûj‰ích obchodních míst

v‰echny pouÏité pigmenty byly do Norska dováÏeny.

veb v Olomouci, Václav Girsa: Zku‰enosti z realizací,

Evropy. Archivní prameny z tohoto období dokládají jmé-

I. Tyers, University of Sheffield, pfiedstavil v˘sledky

Pavel Jerie: Zku‰enosti z realizací, Karel Ksandr: Ob-

na a záznamy obchodníkÛ s malífisk˘mi potfiebami

datování dfieva pomocí dendrochronologie, které do-

nova oken objektu ã. 21 ve Zlínû, Irena Kuãerová: Ná-

v Antverpách, ktefií byli v té dobû oznaãováni jako kupci

kládají, Ïe vût‰ina dubov˘ch desek pro obrazy byla do

tûry oken – historie a souãasnost, Dagmar Michoino-

s barvami – marchant de couleurs (F. Vermeylen, Uni-

Anglie v letech 1300–1600 importována z v˘chodního

vá: Nûkolik poznámek ke konzervaci povrchu kovov˘ch

versity of Antwerp). Ve stejném období, tedy v letech

pobfieÏí Baltického mofie.

ãástí historick˘ch oken a dvefií, Petr ·vamberg: Zá-

1400–1600, byla jedním z nejdÛleÏitûj‰ích center svû-

Prezentovány byly závûr y studia lond˘nského ob-

chrana a náhrada historick˘ch okenních skel. Pfiíspûv-

tového umûní Florencie, kde kvetl ãil˘ obchod s pig-

chodu se lnem v letech 1485–1550 (M. Hayward, Uni-

ky jsou publikovány ve sborníku a na internetov˘ch

menty (pfieváÏnû importovan˘mi), florentsk˘m pergame-

versity of Southampton), studie o v˘znamu smaltu na

stránkách studia AXIS.

nem a lístkov˘m zlatem (produkce domácích zlatotepcÛ

malífiské paletû a obchodní komoditû v Anglii (N. Cos-

– battiloro); pfiehled a v˘voj cen pigmentÛ a zlata ve Flo-

taras, V&A Museum, London). Pfiínosn˘ byl pfiíspûvek

Konference zdÛraznila dÛleÏitost historického origi-

rencii z tohoto období byl rovnûÏ zkoumán (S. Kuber-

o zásobování materiálem urãen˘m pro v˘robu ital-

nálu. Památkovû cenné jsou pfiitom nejen prvky umû-

sky-Pirreda, The Medici Archive Project, Florence; A.

sk˘ch tapet v období renesance (L. Molà, University of

leckého fiemesla, ale i bûÏná produkce 19. a první po-

Melograni, Ministero per i Beni Culturali, Rome).

Warwick).

loviny 20. století. Doba sta let je hranicí, za níÏ by jiÏ

Ve 13. století nemûly malífiské potfieby pro obchod-

V rÛzn˘ch pfiíspûvcích bylo pfiipomenuto i nûkolik

v‰echny prvky mûly b˘t povaÏovány za vzácné, a tedy

níky zásadní v˘znam a nepfiedstavovaly ani samostat-

ménû znám˘ch, nebo zcela zapomenut˘ch pigmentÛ:

ochrany hodné. Zdánlivû bûÏné dvefie a okna tohoto

nou obchodní komoditu. Obvykle byly zahrnuty mezi

Kessel Praun (kettlerbrown) – smûs ãern˘ch a ãerve-

období mají navíc z dne‰ního pohledu i nezanedbatel-

kofiení, takÏe vedle cukru, koriandru, skofiice a podob-

n˘ch oxidÛ mûdi pro barvení skla a glazur, Schieferg-

nou v˘tvarnou kvalitu. Pfiipomenuta byla potfieba

nû se vyskytuje indigo, draãí krev, lapis lazuli. Pozdûji

rın – zelen˘ mûìnat˘ pigment pfiírodního pÛvodu, Kes-

ochrany v˘plní otvorÛ lidové architektury a hospodáfi-

malífiské materiály nacházíme mezi léky a lékárnick˘-

selbraun – hnûd˘ oxid Ïeleza a ãern˘ pigment tryginon

sky uÏívan˘ch prostor. Tyto nejprost‰í památky jsou

mi potfiebami.

(wine-lees black, Frankfurt black), kter˘ byl získáván

ohroÏeny zánikem prostfiedí, pro které jsou charakte-

spalováním kalu vznikajícího pfii v˘robû vína (A. Stijn-

ristické, a také tím, Ïe podstatnou ãást vefiejnosti ne-

man, Instituut Collectie Netherland, Amsterdam).

napadne, Ïe by mohly mít nûjakou hodnotu. Prioritním

V 15. století jsou v Benátkách, jako v zatím jediném mûstû, ãinní specializovaní prodejci malífisk˘ch po-

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

279

úkolem památkové péãe je zachování kaÏdého jednot-

hodinách s pfiekvapením zjistil, Ïe je nutné skonãit, aã-

hofer nemohl postavit malostransk˘ kostel sv. Mikulá-

livého historického prvku, i kdyby to byla jediná okenní

koli by bylo je‰tû dlouho o ãem hovofiit.

‰e.“ Takováto úderná, nicménû zkratkovitá a velmi za-

tabulka z ruãnû taÏeného skla. Preferovat je proto po-

Zpracovat shrnutí z podobn˘ch programÛ, v nichÏ se

vádûjící vyjádfiení rádi pouÏívají pfiíznivci co nejménû re-

tfieba lokální opravy a dílãí náhrady doÏil˘ch ãástí prvkÛ

Ïivelnû stfiídají mluvãí i témata, reakce i otevírání no-

gulované stavební ãinnosti v historick˘ch sídlech, je

pfied celkov˘mi v˘mûnami. Sjednocování oken a dvefií

v˘ch okruhÛ problémÛ, není jednoduché. Osobnû v‰ak

ov‰em nutné uvést je na pravou míru. V dobû, kdy vzni-

nebo rekonstrukce star‰ího stavu za cenu zniãení exi-

povaÏuji takovéto akce za pfiínosné, a proto se v ná-

kala zmínûná stavba, ale i staletí pfiedtím i potom

stujících historick˘ch originálÛ není pfiijatelné. V této

sledujícím textu pokusím alespoÀ o postiÏení hlavních

v Praze regulace v˘stavby existovaly. To znamená, Ïe

souvislosti byla konstatována hodnota pfiedsazen˘ch

bodÛ a názorov˘ch okruhÛ, které na Per‰t˘nû zaznûly.

kvalitní dílo mohlo b˘t zbudováno v souladu s nimi.

v˘kladcÛ a okenních rámÛ s ven otvírav˘mi kfiídly, které

ZároveÀ se omlouvám autorÛm jednotliv˘ch diskus-

byly v minulosti ãasto obûÈmi památkového purismu.

ních vstupÛ, Ïe neuvádím jejich jména. Není smyslem

Pokud chceme vûdût, zda oprava nûjaké historické

tohoto textu popisovat, co kdo fiekl, ale spí‰e shrnout

– Po padesáti letech stagnace kvalitní a individuální

stavby byla citlivá, ãi nikoliv, staãí se obvykle podívat,

pfiínos celé diskuse do jakéhosi resumé, které by

stavební tvorby nastala na poãátku 90. let 20. století

kolik star˘ch oken a dvefií zÛstalo zachováno, a bude-

mohlo b˘t vyuÏitelné pro ãtenáfie na‰eho ãasopisu.

obrovská stavitelská exploze, která stále trvá a samo-

me mít pomûrnû pfiesnou pfiedstavu. Doc. ·kabrada

2. diskusní blok – Jakou Prahu máme?

zfiejmû se historick˘m sídlÛm nevyh˘bá. Jaká je situace

v této souvislosti pfiipomenul velmi nepfiíjemnou sku-

Úvodem byla v‰em ãtyfiem hostÛm poloÏena stejná

po zhruba patnácti letech jejího trvání? V odpovûdích

teãnost, Ïe problém necitlivé likvidace dochovan˘ch

otázka – co pro nû znamená pojem du‰e mûsta. Pod-

na tuto otázku opût mÛÏeme vysledovat urãité základní

historick˘ch prvkÛ se t˘ká i památek ve správû Národ-

statu moÏná nejlépe vystihl dr. ·tulc, kter˘ onu du‰i

názorové linie. Hodnû tvÛrãích architektÛ má je‰tû

ního památkového ústavu. Oprávnûná byla i jeho v˘-

mûsta spojil s jeho obyvateli, jejich vztahem k prostfie-

v souãasné dobû pocit, Ïe v historick˘ch lokalitách

tka, Ïe nejsou zfiizovány depozitáfie, kam by bylo moÏ-

dí, v nûmÏ Ïijí, a s jejich migrací. Zúãastnûní se dále

Prahy stále nedo‰lo k dorovnání oné padesátileté

no ukládat odstrojené v˘plÀové pr vky, aby nekonãily

vyjadfiovali zejména k následujícím vûcem a jevÛm:

stagnace, Ïe je nutné ji je‰tû více „oÏivovat“, pfiizpÛsobovat modernímu zpÛsobu Ïivota, aÈ jiÏ novou v˘-

na skládce. V diskusi zaznûlo, Ïe dÛleÏit˘m pfiedpokladem péãe o památky je vzdûlání. V této souvislosti

1. diskusní blok – Jakou Prahu chceme mít?

stavbou ãi pfiestavbami. Tento názor je samozfiejmû

padl poÏadavek navázání kontaktu s vysok˘mi ‰kola-

– Du‰e mûsta ãi mûstské ãásti (pfiedev‰ím historic-

vehementnû podporován developery a také mnoha zá-

mi, protoÏe absolventi stavebnû zamûfien˘ch oborÛ

kého jádra) roste a mizí v závislosti na poãtu turistÛ

stupci vedení mûsta. Na druhé stranû ov‰em stojí

nejsou pfiipravováni na specifika péãe o historickou

a developersk˘ch podnikÛ v nebytové sféfie. Oba jevy

oprávnûná obava, Ïe vztah developerÛ k mûstu je ryze

architekturu.

totiÏ vytlaãují bûÏné obyvatelstvo, pod jejich náporem

komerãní (pouze zahalovan˘ do argumentÛ o usnad-

I kdyÏ pfiedná‰kov˘ sál byl více ménû zaplnûn, pfiece

ãitelnost du‰e mûsta mizí. Genius loci sídla tkví v jeho

nûní souãasného Ïivota v centru) a jejich investiãní

by si taková akce zasluhovala vy‰‰í úãast profesionál-

rozmanitosti, z ãehoÏ vypl˘vá, Ïe tento pojem nelze

apetit daleko vût‰í, neÏ je historické sídlo schopné

ních pracovníkÛ památkové péãe a také vût‰í pozor-

omezovat jen na historické centrum, a tudíÏ také není

bez zniãení vstfiebat. Zástavbu nelze zahu‰Èovat do

nost projektantÛ a stavebních firem. Informace o tom,

moÏné vztahovat památkovou ochranu pouze k této

nekoneãna.

co a proã odpovídá souãasnému stavu poznání oboru

ãásti mûst.

– ¤editel památkového odboru magistrátu uvedl,

památkové péãe, je dÛleÏitá pro v‰echny profesní sku-

– Historické centrum památkovû chránûného mûsta

Ïe za velkou vadu na kráse mûsta povaÏuje velkofor-

piny, které se na obnovû historick˘ch staveb podílejí.

nelze zakonzervovat, ale jeho revitalizace by mûla mít

mátové reklamy. To je sice z pohledového hlediska

TakÏe skonãeme upoutávkou na pfií‰tí roãník. Ten se

velmi jasná a jednoznaãná pravidla, která ov‰em v dr-

oprávnûné, ov‰em tento problém je velmi snadno od-

bude konat v bfieznu 2006 opût v Masarykovû koleji

tivé vût‰inû pfiíkladÛ ãesk˘ch mûst chybí. Zaznûlo i po-

straniteln˘, zatímco zásahy do urbanistické struktury

a bude vûnován barevnosti (v˘tvarnému fie‰ení) fasád.

divení, jak je moÏné, Ïe se novináfii tak málo zab˘vají

reverzibilní neb˘vají, tudíÏ jsou pro historická sídla

aktuálními problémy typu kauza brutální rekonstrukce

hrozbou mnohem hor‰í. Na‰tûstí si tento rozdíl uvû-

budovy b˘val˘ch kasáren Jifiího z Podûbrad na námûstí

domují nejen památkáfii, ale podle reakcí publika i zá-

Republiky, coÏ je klasick˘ pfiíklad, kdy proti sobû stojí

stupci ‰ir‰í vefiejnosti.

Milo‰ SOLA¤

námitky památkáfiÛ (argument pfiivedení nové dopravy

– Debata se stoãila také na problém dopravy v Pra-

Mizí du‰e na‰ich mûst?

do centra – Revoluãní tfiída se sice stane pû‰í zónou,

ze, kde jistû jeden z nejhor‰ích prohfie‰kÛ pfiedstavuje

aneb Novostavby, rekonstrukce a regulace

ale o to víc posílí doprava v okolních úzk˘ch uliãkách;

vedení magistrály skrze centrum, ov‰em v celkovém

v PraÏské památkové rezervaci

otázka nenávratného zniãení jedné z nejv˘znamnûj-

mûfiítku je pravdûpodobnû vût‰ím ne‰tûstím vnitfiní au-

‰ích a nejrozsáhlej‰ích archeologick˘ch lokalit ve

tomobilová doprava, ne tranzitní. Z pléna zaznûla pfiipo-

Dne 30. 3. 2005 uspofiádalo obãanské sdruÏení

stfiední Evropû, podkopání centra kvÛli v˘stavbû pod-

mínka, Ïe by mûla pfiijít doba, kdy se jiÏ nebude histo-

Agora Central Europe ve spolupráci s Lidov˘mi novina-

zemních garáÏí se stovkami stání, kompletní zniãení

rické mûsto pfiizpÛsobovat lidem, ale naopak lidé jemu.

mi v kinû Per‰t˘n dal‰í ze série vefiejn˘ch debat. Zá-

architektonicky cenn˘ch interiérÛ s ponecháním pou-

kladním tématem tentokrát byla souãasná situace

ze prÛãelní fasády) a zámûr y magistrátu (do centra

a budoucnost PraÏské památkové rezer vace i jin˘ch

patfií nová obchodní centra, do podzemních garáÏí

historick˘ch sídel. Jako hosté vystoupili pánové Jan

údajnû zmizí auta z ulic).

3. diskusní blok – Kdo (za) co mÛÏe – Souãasn˘ právní systém t˘kající se v˘stavby v historick˘ch sídlech je administrativnû velmi nepfiehledn˘

Bürgermeister (námûstek praÏského primátora), Ja-

– Otázka kodifikované regulace stavební ãinnosti

a komplikovan˘. Nedafií se zabezpeãit rovnováhu mezi

kub Cigler (architekt), Jan KnûÏínek (fieditel praÏského

v památkovû chránûn˘ch sídlech. Ani u tohoto bodu

ochranou a rozvojem mûsta, a to ani legislativnû, ani

památkového odboru) a Josef ·tulc (hlavní konzervá-

zpravidla názory nevyboãily ze souãasného trendu. Vût-

v komunikaci zúãastnûn˘ch stran.

tor Národního památkového úfiadu). Pofiad byl hojnû

‰ina architektÛ by se ráda fiídila v˘hradnû sv˘m citem

– Velkou pfiekáÏkou je také dvojkolejnost odborné

nav‰tíven, aãkoli pfiedev‰ím odbornou vefiejností –

a nebála se radikálních zásahÛ do historické urbanis-

a v˘konné ãásti památkové péãe, pfiiãemÏ v praxi vel-

pfievaÏovali památkáfii (aÈ jiÏ zástupci odborné ãi v˘-

tické struktury, zatímco pfieváÏná vût‰ina pracovníkÛ

mi ãasto nejsou vÛbec respektována a zohledÀována

konné sloÏky státní památkové péãe) a architekti.

odborné sféry památkové péãe se tohoto pfiístupu obá-

odborná stanoviska NPÚ – bohuÏel to souãasná situa-

Snad také proto byla debata velmi Ïivá, emotivní

vá. Jak jiÏ v podobn˘ch názorov˘ch v˘mûnách b˘vá zvy-

ce umoÏÀuje.

a místy mírnû jiskfiivá. Urãená doba uplynula velice

kem, opût do‰lo i na argument typu: „kdyby existovala

– Prokazatelnû existují velké rozdíly v posuzování

r ychle a myslím, Ïe jsem nebyla sama, kdo po dvou

památková péãe v dobû baroka, nikdy by K. I. Dientzen-

a povolování nov˘ch stavebních projektÛ (není takzva-

280

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

nû mûfieno stejn˘m metrem), coÏ v urãité ãásti inves-

dokumentování historick˘ch staveb. Jedná se zejména

Omítky mûly rÛznou sílu a nejrÛznûj‰í úpravu, pohledo-

torÛ vzbuzuje pocit, Ïe mohou cokoli, ov‰em jejich

o nové systémy zamûfiování a o poãítaãové modelování

v˘mi omítkami poãínaje pfies nátûry na rÛzné materiá-

dal‰í ãást vãetnû vefiejnosti tento pfiístup demoralizu-

a animace. V této souvislosti je také vhodné konstato-

lové bázi aÏ po lazurování a mramorování. V závûrech

je. Situaci neprospívá ani fakt, Ïe pokud investor ne-

vat, Ïe jak vypl˘vá z fiady pfiíspûvkÛ, dendrochronologic-

semináfie bylo konstatováno, Ïe restaurátorské a la-

splní podmínky stanovené památkovou péãí, ãekají

ké datování pfiestává b˘t exkluzivní záleÏitostí vyhraze-

boratorní prÛzkumy, pokud se vÛbec povrchov˘mi

ho jen velmi malé, pfiípadnû Ïádné postihy.

nou nejcennûj‰ím památkám, ale stále více se stává

úpravami kamene zab˘vají, se obvykle spokojí pouze

standardní souãástí i bûÏn˘ch prÛzkumÛ.

s v˘ãtem a posloupností barevn˘ch vrstev. ZpÛsob

PodnûtÛ, názorÛ a pfiíspûvkÛ zaznûlo samozfiejmû

Jan Pe‰ta prezentoval zásluÏnou inventarizaci histo-

provedení, uÏité materiály, technologie i Ïivotnost ta-

mnohem více neÏ ty, které jsou prezentovány v˘‰e,

rick˘ch mostÛ na okrese Kolín. Jan Anderle sklidil pfiíz-

kov˘ch historick˘ch úprav zatím stojí zcela stranou po-

ov‰em hlavní smûry diskuse byly myslím pfiipomenuty.

niv˘ ohlas nejen sv˘m zasvûcen˘m v˘kladem o v˘robû

zornosti. To je potfieba zmûnit.

Na závûr lze uvést reakci J. T. Kotalíka na otázku, co

piva, ale i pfiíslibem, Ïe pro technické a hospodáfiské

Je zfiejmé, Ïe problematika povrchov˘ch úprav soli-

mÛÏe stávající situaci historick˘ch sídel zlep‰it. Jeho

stavby bude v pfií‰tím roãníku zfiízena samostatná sek-

térních soch a ãástí staveb vãetnû architektonické

odpovûì znûla: Profesionalita, odpovûdnost, komuni-

ce. Konference tak reflektuje obecnû zv˘‰en˘ zájem

plastiky se objektivnû li‰í a je vhodné se jí zab˘vat od-

kace.

o tento typ památek. K tomu, aby její pohled na dûjiny

dûlenû. Tato skuteãnost se odrazila v referátech mi-

staveb byl úplnû komplexní, jí tak uÏ chybí pouze zá-

mo jiné tím, Ïe pfiedná‰ející ohla‰ovali, zda mají na

jem o poznání moderní architektur y. Není to ov‰em

mysli solitérní plastiku, nebo stavby.

Krist˘na KOLAJOVÁ

cenzurou, ale tím, Ïe mezi zúãastniv‰ími se badateli dominuje zájem o star‰í období.

Pfii zvaÏování pfiípadné rekonstrukce povrchové úpravy kamenn˘ch soch a ãástí staveb zhotoven˘ch

6. roãník konference Dûjiny staveb

Smutn˘m poselstvím konference je skuteãnost, Ïe

z kamene je vhodné vycházet z dochovaného stavu.

fiada prezentovan˘ch prací se t˘kala chátrajících nebo

Pro zváÏení optimálního zpÛsobu obnovy a zpÛsobu po-

Neãtiny 8.–10. 4. 2005

zanikajících památek.

hledové prezentace je dÛleÏitá nejen individuální hodMilo‰ SOLA¤

Klub Augusta Sedláãka ve spolupráci se SdruÏením

které se nalézá, a úãel, kter˘ má plnit. Otázka správ-

pro stavebnû historick˘ prÛzkum a dal‰ími partnersk˘mi institucemi uspofiádal ve dnech 8.–10. dubna 2005 na zámku v Neãtinách jiÏ ‰est˘ roãník konference Dûji-

nota toho kterého prvku ãi sochy, ale i souvislost, ve ného vyhodnocení kulturnûhistorické hodnoty pohledo-

Semináfi STOP Barevné úpravy kamene památkov˘ch objektÛ

ny staveb. V prvních dvou dnech odeznûlo v sekcích

vého uplatnûní povrchu kamene je pfiitom klíãová. Rekonstrukce omítek a nátûrÛ na povrchu kamene je v památkové péãi tématem, na které jsou mezi od-

hrady, historické konstrukce, metodika SHP a rÛzné,

Spoleãnost pro technologie ochrany památek STOP

borníky vyhranûné a diametrálnû odli‰né pohledy.

metody mûfiení, mûsta, lidová architektura a církevní

uspofiádala 14. dubna 2005 v Národním muzeu v Pra-

O konsenzu zatím nemÛÏe b˘t fieã. Nicménû se zaãí-

stavby celkem 59 pfiíspûvkÛ. Referáty jsou doprováze-

ze odborn˘ semináfi nazvan˘ Barevné úpravy kamene

nají r˘sovat dvû teze. Solitérní plastiky získaly obna-

ny panelovou diskusí. Pfiedná‰kovou ãást zakonãila

památkov˘ch objektÛ. Byl to jiÏ tfietí semináfi vûnovan˘

Ïením povrchu novou v˘tvarnou identitu. Jak upozornil

prohlídka zámku v BezdruÏicích a spoleãná veãefie ve

krycím povrchov˘m úpravám kamenn˘ch soch a ãástí

Vratislav Nejedl˘, je v pfiípadû nûkter ˘ch soch doba

sklepích pivovaru v Chodové Plané. Tfietí den byl tra-

staveb. V roce 1999 bylo tématem O‰etfiení kamene

existence s pohledov˘m uplatnûním kamene srovna-

diãnû vûnován exkurzím po památkách regionu. Pfií-

v památkové péãi a v roce 2004 Barevnost kamene

telná, ãi dokonce del‰í neÏ „barevné“ období. Koneã-

nos setkání velmi hezky vystihla ve své závûreãné fieãi

a kamenn˘ch pr vkÛ fasád. Z hlediska souãasného

nû pfiíkladÛ, kdy se barevnost dochovala v rozsahu,

Milena Hauserová, kdyÏ fiekla, Ïe smyslem konferen-

stavu poznání není pochyb o tom, Ïe se bûÏné druhy

kter˘ umoÏÀuje vûrohodnou rekonstrukci, je velmi má-

ce je ukázat v oboru to nejlep‰í s cílem, aby pozitivní

kamene, jako je pískovec a opuka, aÏ do sklonku

lo. Z tohoto vypl˘vá, Ïe rekonstrukce pÛvodní barev-

pfiíklady byly následovány.

19. století pouÏívaly pro své technické vlastnosti, ni-

nosti, nebo lépe fieãeno pÛvodní úpravy povrchu, bude

Pfiíspûvky jsou publikovány ve sborníku, kter˘ je pfii-

koliv pro svÛj vzhled. Povrch stavebních konstrukcí

v pfiípadû solitérních plastik zcela v˘jimeãná.

praven vÏdy k následujícímu roãníku. To znamená, Ïe

zhotoven˘ch z kamene i kamenn˘ch soch byl pfiekryt

Na rozdíl od solitérní plastiky by ãásti staveb zhoto-

letos byl v Neãtinách k dostání sborník z konference

omítkou nebo krycím nátûrem a pohledovû se neuplat-

vené z kamene vãetnû architektonické plastiky mûly

Dûjiny staveb 2004. Sborník leto‰ních pfiíspûvkÛ vyjde

Àoval. Nepoãetné v˘jimky potvrzují pravidlo. Pfiedchozí

sdílet aktuální úpravu fasády ãi interiéru. Platí to i pro

v pfií‰tím roce.

setkání toto poznání dokladovala a nastolila otázku,

pfiípady, kdy dochovan˘ stav s pohledov˘m uplatnûním

Konference má vysokou odbornou úroveÀ, scházejí

co v‰echno druhotné odkr ytí povrchu kamene s se-

povrchu kamene je hodnotn˘. Hodnota totiÏ nebude

se na ní ‰piãkoví pracovníci oboru, doprovází ji hod-

bou pfiiná‰í. Tématem semináfie Barevné úpravy ka-

spoãívat v pohledovém uplatnûní povrchu kamene,

notn˘ sborník a je vedena zcela profesionálním zpÛso-

mene památkov˘ch objektÛ byly pfiedpoklady, za kte-

ale v celkové úpravû fasády ãi interiéru, k níÏ patfií

bem. To je potfieba ocenit o to více, Ïe ji pofiádá ob-

r ˘ch je rekonstrukce zaniklé nebo pouze torzálnû

i pohledové uplatnûní kamene. To je velk˘ rozdíl. Je-li

ãanské sdruÏení. Za v‰echny, kdo se na organizaci

dochované barevné úpravy povrchu kamene Ïádoucí,

hodnotou celková úprava fasády, je tfieba zachovat ne-

konference podíleli a pfiispûli k jejímu úspûchu, jme-

vhodná, ãi naopak nemyslitelná.

jen obnaÏen˘ povrch kamene, ale i odpovídající úpravu

nujme alespoÀ Petra Mikotu s rodinou, Evu Kamenickou a Lindu Foster. Dûkujeme. Vedle prezentace v˘sledkÛ práce zku‰en˘ch odborníkÛ na konferenci odeznûly i pfiíspûvky mlad˘ch auto-

omítek a barevnost. Konstatuji-li, Ïe je vhodné zachoPfiedná‰ející: Milo‰ Solafi, Jifií Ka‰e, Petr Kotlík, Vra-

vat dochovanou redakci fasády z pfielomu 19. a 20. sto-

tislav Nejedl˘, Ivana Maxová, Jifií Îivn˘, Zdenûk Vácha

letí, je zfiejmé, Ïe nemohu na omítkách rekonstruovat

a Jan Bárta. Pfiíspûvky jsou publikovány ve sborníku.

barokní barevnost, a podobnû. Stejnû tak je zfiejmé,

rÛ, které byly vesmûs zajímavé a jsou velk˘m pfiíslibem

Ïe je-li hodnotou patina dochovaného stavu, pak je po-

pro budoucnost. Za v‰echny pfiipomeÀme v˘born˘

My‰lenky: Povrchové úpravy kamene byly velmi roz-

tfieba hledat takové fie‰ení obnovy, které tuto hodnotu

pfiíspûvek Zuzany Pe‰kové nazvan˘ Identifikace vymû-

liãné. Barevn˘m nátûrÛm a pokovení pfiedcházela

zachová u celé stavby. Pokud kámen nechám a omítky

fiovacích soustav vrcholnû stfiedovûk˘ch vesnic na Ra-

úprava povrchu vyrovnávací vrstvou. S v˘jimkou stfie-

natfiu, nedosáhnu zachování patiny, ale nepfiíjemného

kovnicku.

dovûk˘ch profilovan˘ch ãlánkÛ, které byly obvykle natí-

kontrastu mezi nov˘m a neopraven˘m.

Jin˘m pozitivním aspektem programu byla pozornost

rány pfiímo na kámen, v pozdûj‰ích obdobích pfievaÏuje

Uplynulá desetiletí byla ve znamení návratÛ ke star-

vûnovaná nejnovûj‰ím technologiím a jejich vyuÏití pfii

u architektonick˘ch pr vkÛ omítání povrchu kamene.

‰í barevnosti fasád, tedy k fie‰ení, pro jehoÏ v˘tvarnou

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

281

podstatu je pohledové uplatnûní povrchu kamene zá-

Na pamûÈ této v˘znamné osobnosti se zástupci

hrad nebyl obnoven. Nedostatek stavebního kamene

vadou. Rekonstrukcemi historické barevnosti fasád

Centrální katolické knihovny KTF UK s pfiispûním

v okolí místa, na kterém Hlavaãov stál, mimofiádnû

v˘raznû ubylo pfiíkladÛ kvalitních architektonick˘ch

Mûstské ãásti Praha 6 rozhodli uspofiádat v˘stavu na-

ovlivnil jeho v˘slednou stavební podobu (mimo jiné

úprav se zakomponováním pohledového uplatnûní po-

zvanou âas, kter ˘ se hroutí do vûãnosti – architekt

i vyuÏití písku a malty pfii zbudování valového opevnû-

vrchu kamene z konce 19. a první poloviny 20. století,

a grafik Bfietislav ·torm, která byla zahájena ve stfiedu

ní, pouÏití dfieva, dováÏené opuky a cihel pfii stavbû bu-

tedy právû tûch pfiípadÛ, které by pro svoji kulturnûhis-

22. ãervna v budovû Arcibiskupského semináfie v Pra-

dov). Mûl za následek i to, Ïe po zániku hrad postupnû

torickou hodnotu mûly b˘t zachovány. Tam, kde tato

ze 6-Dejvicích, Thákurova 3. Expozice je pfiístupná

ztrácel své zdûné ãásti, byl rozebírán a zbavován ka-

úprava jiÏ byla znehodnocena nátûrem omítek, je

dennû od 9 do 18 hodin a potr vá celé léto, aÏ do

mene, kter ˘ byl v okolí vyuÏíván jako levn˘ stavební

vhodné kámen opût pohledovû sjednotit s celkem.

25. záfií 2005.

materiál. Jarmila ·TOGROVÁ-DOLEÎALOVÁ

Úkolem do budoucna je tedy prohloubit poznání

V první ãásti kapitoly vûnované hradu Hlavaãov jsou

materiálov˘ch a technologick˘ch fie‰ení minulosti,

pfiedloÏeny nálezy (celkem 107 kusÛ) ze sbûrÛ v roce

shromaÏìovat a vyhodnocovat zku‰enosti z realizací

1973 a star‰í známé nálezy z období pfied rokem

a pokraãovat v diskusi o tom, co je v souvislosti s po-

1973, nálezy V. A. J. Fridricha z let 1953 a 1955 a ná-

vrchem kamene v na‰em architektonickém dûdictví hodnotou. Milo‰ SOLA¤

lezy z roku 1964. Kapitolu doplÀují tabulky I–V s typá-

RECENZE BIBLIOGRAFIE

fiem profilÛ keramick˘ch nádob a pouÏit˘ch v˘zdob a s v˘bûrem kreseb nálezÛ. Ve druhé kapitole katalogu jsou pfiedloÏeny nemovité archeologické nálezy získané autorem publikace jiÏ

âas, kter˘ se hroutí do vûãnosti – architekt a grafik Bfietislav ·torm

v prÛbûhu archeologického v˘zkumu hradu Hlavaãov

Publikace Nálezy z hradÛ p fi e c h o d n é h o t y p u ( H l a v a ã o v, A n g e r b a c h , Ta c h o v )

v roce 1974, jakoÏ i novû identifikované star‰í nálezy. Celkov˘ poãet popsan˘ch nálezÛ je 1855 kusÛ. V rámci soupisu nebyly pfiedloÏeny a popsány pravûké nálezy a osteologické nálezy. Kapitolu otevírá grafick˘ pfiehled

Bfietislav ·torm (1907–1960) byl pozoruhodná osobnost se ‰irok˘m zábûrem svého Ïivotního díla.

TomበDURDÍK: Nálezy z hradÛ pfiechodného typu

zkouman˘ch ploch hradu. Za ním následuje vlastní ka-

Zab˘val se architekturou, památkovou péãí, heraldi-

(Hlavaãov, Angerbach, Tachov), Funde der Burgen des

talog nálezÛ ze sondy I (jáma 1, jáma 4, vrstva 5, vrst-

kou, typografií, kresbou a grafikou, je také autorem nû-

Übergangstyps (Hlavaãov, Angerbach, Tachov), Castel-

va 8, povrch vrstvy 11, vrstva 13), ze sondy II (vrstva

kolika pozoruhodn˘ch novel, rozsáhlá byla jeho ãin-

lologica Bohemica, Fontes I, Archeologick˘ ústav

4, vrstva 4 – od pásu destrukce po svahu), ze sondy

nost publicistická. Pfiispíval do ãasopisÛ Rozmach,

AV âR a Spoleãnost pfiátel staroÏitností ve spolupráci

III (objekt 1, jáma 5, jáma 30, jáma 43, vrstva 3, vrst-

Archa, Akord, Na hlubinu, ¤ád, Vy‰ehrad, redigoval

s Muzeem T. G. M. Rakovník a za podpor y ARCHAIA

va 5, vrstva 9, vrstva 10, jáma 11, jáma 47), ze son-

Kuncífiovy noviny, úzce spolupracoval s jeho naklada-

Praha, o. p. s., a ARCHAIA, o. s., nakladatelství UNI-

dy IV (vrstva 2, vrstva 4), ze sondy V (povrch vrstvy 1,

telstvím, v˘tvarnû doprovodil a graficky upravil témûfi

CORNS, Praha 2004. ISBN ARÚ 80-86124-46-0; ISBN

vrstva 4), ze sondy VI (povrch vrstvy 5, vrstva 7), ze

dvû stû knih pfieváÏnû duchovního zamûfiení. Byl mu

SPS 80-86204-12-X., 339 stran.

sondy VII (vrstva 4, vrstva 5, destrukce, vrstva 6) a ze

blízk˘ okruh spisovatelÛ kolem Josefa Floriana a Staré

sondy VIII (tûleso valu). V první ãásti katalogu je pfied-

¤í‰e, spolupracoval s Jakubem Demlem i Jaroslavem

Mimofiádn˘m a vítan˘m poãinem na poli castellolo-

loÏena keramika a její zlomky, ve druhé ãásti Ïelezné

Durychem. V˘znamné jsou jeho teoretické práce vûno-

gického bádání v âechách je zaloÏení novû koncipo-

pfiedmûty a ostatní nálezy. Závûr patfií nálezÛm z hra-

vané sakrálnímu umûní, architektufie a liturgickému

vané fiady jiÏ etablovaného sborníku Castellologica

du Hlavaãov uchovan˘m ve Fürstenberské sbírce hra-

prostoru. V pováleãném období Bfietislav ·torm obrátil

Bohemica s názvem Castellologica Bohemica Fontes.

du Kfiivoklát a ve sbírce Okresního muzea Rakovník.

svou pozornost pfiedev‰ím k památkové péãi, podílel

Doc. PhDr. TomበDurdík, DrSc., ãeln˘ stfiedoevrop-

Nálezy jsou pfiedstaveny na tabulkách I–XXVI. V první

se na rekonstrukci hradÛ (mimo jiné Kost, ·vihov,

sk˘ pfiedstavitel bádání o hradech v âechách a v Ev-

ãásti je pfiedloÏen typáfi okrajÛ, den a v˘zdob keramic-

Buchlov, Kfiivoklát, Karl‰tejn), zámkÛ (Bechynû, Hor-

ropû, v pr vním svazku pfiedkládá ‰iroké badatelské

k˘ch nádob, za nimi následují vyobrazení v˘bûru nále-

‰ovsk˘ T˘n, Chlumec nad Cidlinou) a úpravách parteru

vefiejnosti movité archeologické nálezy ze tfií hradÛ

zÛ z keramiky, kovÛ a dal‰ích materiálÛ.

zámeck˘ch zahrad (Jaromûfiice nad Rokytnou, Jemni‰-

pfiechodného typu, a to z hradÛ Hlavaãov (okres Ra-

Nejrozsáhlej‰í ãást publikace patfií nálezÛm z hradu

tû, Veltrusy). Pfiispíval do ãasopisu Zprávy památkové

kovník), Angerbach (u KoÏlan, okres PlzeÀ-sever) a Ta-

Angerbach. Jedním z dÛleÏit˘ch v˘sledkÛ archeologic-

péãe, napsal pfiíruãku Základy péãe o stavební památ-

chov (okres Tachov).

kého v˘zkumu v roce 1975 je datování jeho vzniku do

Hrady pfiechodného typu byly rozpoznány teprve ar-

poloviny 13. století a jeho zániku v pr vní polovinû

Sv˘m zaloÏením byl ·torm pfiedev‰ím architekt,

cheologick˘m v˘zkumem posledního dvacetiletí

14. století. K opu‰tûní hradu, pfiedstavujícího bezvû-

smûfiující k pevnému vnitfinímu fiádu pravého stavitel-

20. století. SvÛj podíl na jejich zji‰tûní má i dlouhodo-

Ïovou variantu hradu pfiechodného typu, vedly problé-

ství. Smysl pro umûfienost a hluboce proÏit˘ dar kfies-

bé teoretické studium a praktick˘ archeologick˘ v˘-

my spojené s údrÏbou jeho staticky komplikovan˘ch

Èanské víry se projevoval jiÏ od konce 20. let 20. sto-

zkum autora publikace, docenta T. Durdíka. Hrady pfie-

konstrukcí vyÏadujících soustavnou, prÛbûÏnou, pfii-

letí v básních a recenzích, v novelách i drobn˘ch

chodného

tom v‰ak znaãnû nároãnou péãi.

prózách, v polemice s modernismem, v ãernobílé kres-

stfiedovûk˘mi hradi‰ti a vrcholnû stfiedovûk˘mi hrady,

V pr vní ãásti kapitoly vûnované hradu Angerbach

bû a grafice, v heraldické kresbû, v architektonick˘ch

pfiiãemÏ se u nich setkáváme s pr vky typick˘mi pro

jsou v poãtu 136 kusÛ pfiedstaveny archeologické ná-

návrzích a realizacích i v uÏitém umûní. Pfiáteli a teore-

obû skupiny. Charakteristick˘m znakem je valové

lezy získané sbûrem v roce 1973. Typáfi okrajÛ, profilÛ

tiky byl naz˘ván posledním gotick˘m rytífiem, sám se-

opevnûní, kterému v‰ak schází vnitfiní zpevÀující kon-

den a v˘zdob keramick˘ch nádob, jakoÏ i v˘bûr kreseb

be v biograficky ladûn˘ch prózách charakterizuje jako

strukce. Tvofií je prost˘ násyp opatfien˘ ãelnou kamen-

nálezÛ je na tabulkách I-III. Ve druhé ãásti kapitoly

„vyslance ãtrnáctého vûku“, „herolta“ a „poutníka“.

nou plentou. Stejnû, nebo jen prost˘m roubením ãi vy-

jsou popsány nálezy získané v prÛbûhu v˘zkumu

Stfiedovûk pro nûj nebyl neoromantickou kulisou, ale

svahováním byla upravena i zadní strana valu.

J. Hynka z Mûstského muzea v KoÏlanech, celkem

ky, která v‰ak byla vydána aÏ v roce 1965.

posledním obdobím, ve kterém se spojoval fiád duchovní s fiádem umûlecké tvorby.

282

typu

stojí

na

rozhraní

mezi

ranû

Hrad Hlavaãov byl vybudován na poãátku 13. stole-

333 nálezÛ z keramiky a kovÛ. Tabulky I–X pfiibliÏují

tí na ostroÏnû tvofiené terciérními písky. Pfiíãinou jeho

opût typáfi okrajÛ, den a v˘zdob keramick˘ch nádob

zániku po polovinû 13. století byl poÏár, po kterém jiÏ

a v˘bûr kreseb nálezÛ. Tfietí, nejrozsáhlej‰í ãást kata-

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE | RECENZE, BIBLIOGRAFIE

Publikace Komitét 1866, Péãe o váleãné památky v bûhu staletí

logu nálezÛ z hradu Angerbach patfií nálezÛm získa-

Publikace docenta T. Durdíka pfiibliÏuje odborné ve-

n˘m v roce 1975, v prÛbûhu archeologického v˘zku-

fiejnosti celkem 8052 nálezÛ z keramiky, kovÛ, kostí

mu, kter˘ vedl autor publikace. Do katalogu nebyly za-

a dal‰ích materiálÛ. Je to ve‰ker˘ materiál, kter˘ se

fiazeny osteologické nálezy a nález jedné mince.

autorovi ze tfií hradÛ pfiechodného typu – Hlavaãov, An-

Kapitolu otevírá opût grafick˘ pfiehled zkouman˘ch

gerbach a Tachov – podafiilo shromáÏdit. Kromû nálezÛ

ploch hradu. Za ním následuje vlastní katalog 4197

ze 70. let 20. století zde byl registrován i ve‰ker˘ ma-

popsan˘ch archeologick˘ch nálezÛ, nejdfiíve keramiky,

teriál ze star‰ích sbûrÛ, v˘kopÛ a materiál získan˘ ná-

U pfiíleÏitosti 115. v˘roãí zaloÏení Komitétu pro udr-

po ní nálezÛ ze Ïeleza získan˘ch ze sondy I (vrstva 2,

hodnû. Ve snaze vyhnout se zdlouhavému popisu vloÏil

Ïování památek z války roku 1866 byla vydána sliãná

vrstva 3, vrstva 6, jáma 5), ze sondy Ia (vrstva 4, vrst-

autor jednotlivé nálezy do tabulek a popisy jednotliv˘ch

reprezentativní publikace, shrnující na sv˘ch strán-

va 5, vrstva 7, vrstva 8, jáma 1 /pravûk/, jáma 2, pro-

kusÛ realizoval pomocí pouÏit˘ch logick˘ch zkratek rozdû-

kách dûjiny prusko-rakouské války roku 1866 na ães-

fily), ze sondy II (vrstva 2, dno polozemnice), ze sondy

len˘ch do tfií skupin – kategorie (H – hrnec, DÎ – dÏbán,

k˘ch, moravsk˘ch a slovensk˘ch boji‰tích, památky

III (vrstva 2, vrstva 3, vrstva 4, vrstva 6, Ïlab 1, jáma

ZV – zvonek a dal‰í), popis (O – okraj, PL – plá‰È,

upomínající na tuto válku v jednotliv˘ch boji‰tích, dûji-

9), ze sondy IV (vrstvy 1–8, rozhraní vrstev 7 a 8, jáma

DN – dno a dal‰í) a technologické údaje (OP – oxidaãní

ny Komitétu i dne‰ní vyuÏití areálÛ boji‰È v âechách

10, jáma 13, jáma 14, jáma 15, jáma 22, jáma 24,

v˘pal, OB – obtáãeno, TÎ – taÏeno a dal‰í) – vysvûtle-

a na Moravû.

profily), ze sondy V (vrstva 1 a vrstva 6). Dodatkem

n˘ch na záloÏkách obálky. âísla typová odpovídají jed-

Válka v roce 1866 byla posledním váleãn˘m stfiet-

jsou nálezy získané pfied pr vním valem a ze severní

notnému typáfii uÏívanému autorem k deskripci stfiedo-

nutím, jehoÏ rozhodující bitva se udála na území nynûj-

hrany pfiedního hradu. Katalog doplÀují tabulky I–XLVI,

vûké keramiky. âísla na tabulkách vlevo jsou ãísla

‰ího ãeského státu. Bitva u Hradce Králové (pfiedev‰ím

v úvodu typáfi okrajÛ, den a v˘zdoby keramick˘ch ná-

pofiadová, vpravo pak ãísla typová (v typáfii), nebo ãísla

v nûmeck˘ch pramenech zvaná podle Sadové) byla

dob, následnû v˘bûr kreseb získan˘ch nálezÛ.

obrázku na tabulce. VloÏení vysvûtlivek pouÏit˘ch zkra-

v poãtu nasazen˘ch vojákÛ druhou nejvût‰í v Evropû

Tfietím hradem pfiechodného typu, jehoÏ popsané

tek (v ãeském a nûmeckém jazyce) právû na záloÏku

v 19. století, pfiedãila ji pouze bitva národÛ u Lipska.

nálezy se dostávají odborné vefiejnosti do rukou, je

obálky knihy ulehãuje práci v‰em, ktefií s ní budou zaji-

Na v‰ech ãesk˘ch a moravsk˘ch boji‰tích vzniklo do

hrad Tachov. Ten byl vybudován v pr vní polovinû

sté rádi pracovat. Po otevfiení obálky je má ãesk˘ nebo

poãátku 20. století mnoÏství pomníkÛ a památníkÛ,

13. století na hradi‰ti pfiestavûném kníÏetem Sobûsla-

nûmeck˘ badatel na oãích, aniÏ by se k nim musel slo-

pfiipomínajících hromadné i jednotlivé hroby padl˘ch,

vem v první polovinû 12. století. Upravován byl za Pfie-

Ïitû dostávat jejich opûtovn˘m vyhledáváním v textu.

zúãastûné jednotky i osoby a události. Krajina boji‰È

mysla Otakara II. Po poÏáru v roce 1536 do‰lo k pfie-

Jednotlivé nálezy opatfiené ãíslem je moÏné právû po-

tak získala unikátní funerální charakter, vÏdyÈ na nej-

stavbû na renesanãní zámek. V rámci pfiestavby po

mocí tohoto ãísla dohledat na obrazov˘ch a fotografic-

vût‰ím z nich, královéhradeckém, je dnes evidováno

roce 1774 byla zbofiena velká vûÏ a fiada dal‰ích stfie-

k˘ch tabulkách, které v‰ak, jak bylo fieãeno, zachycují

více neÏ ãtyfii sta pomníkÛ. Tento poãet je unikátní ne-

dovûk˘ch objektÛ. V 70. a v 80. letech 20. století byl

pouze v˘bûr tûch charakteristick˘ch.

jen v evropském, ale i ve svûtovém mûfiítku.

zpustl˘ zámek obnoven a pfii té pfiíleÏitosti zde autor publikace provedl záchrann˘ archeologick˘ v˘zkum.

Kolektiv autorÛ: Komitét 1866, Péãe o váleãné památky v bûhu staletí, Hradec Králové 2003.

Publikace kompletního katalogu movit˘ch archeolo-

Komitét pro udrÏování památek z války roku 1866

gick˘ch nálezÛ z hradÛ Hlavaãov, Angerbach a Tachov

byl zaloÏen v roce 1888 jako lokální spolek pro ochra-

V první ãásti katalogu je popsáno celkem 335 ná-

je mimofiádn˘m poãinem. Dokazuje mimo jiné i to, Ïe

nu památek na královéhradeckém boji‰ti. Nejstar‰í

lezÛ získan˘ch v prÛbûhu záchranného archeologické-

si její autor plnû uvûdomuje nutnost postupné publi-

spolek tohoto zamûfiení v‰ak vznikl jiÏ v roce 1867

ho v˘zkumu v letech 1972–1977. Ani v tomto pfiípadû

kace v‰ech nálezÛ, které v prÛbûhu sv˘ch v˘zkumÛ

v Trutnovû, dal‰í zahájily ãinnost v roce 1889 v Jiãínû,

nejsou jeho souãástí osteologické nálezy. Kapitolu

ãesk˘ch hradÛ získal. Jistû jinak oprávnûná kritika vo-

1891 v Náchodû, 1892 ve Dvofie Králové nad Labem,

otevírá i tentokrát grafick˘ pfiehled zkouman˘ch ploch

lající po pfiedloÏení v‰ech nálezÛ v‰ak v pfiípadû do-

1893 v Mnichovû Hradi‰ti a 1893 v Liberci. Roku

hradu. Za ním následuje popis nálezÛ z keramiky, ko-

centa Durdíka nebyla a není na místû, jak ukazuje

1892 vznikl Ústfiední spolek pro udrÏování váleãn˘ch

vÛ, kostí a perleti z profilu A (vrstva 2), profilu B (vrst-

i první svazek edice Castellologica Bohemica Fontes.

památek z roku 1866 v âechách. Po roce 1918

va 5), z prostoru nového sklepa, z profilu D (vrstva 3),

Kvalitû publikace nemÛÏe u‰kodit ani drobná chybiãka

ústfiední spolek zanikl, ãinnost místních spolkÛ v‰ak

ze sondy I (vrstva 7, vrstva 5, z vrstev 5–7 /nálezy

– pfiehození sondy V a sondy IV v popisu nálezÛ z kovÛ

pokraãovala aÏ do 2. svûtové války, po níÏ obnovil

byly smíchány pfii recentních prÛkopech/) a z v˘plnû

a dal‰ích materiálÛ hradu Hlavaãov na s. 58.

svou ãinnost pouze královéhradeck˘, zru‰en˘ v roce

hlízové vûÏe (nálezy vybral P. ·ebesta). Tabulky I–X ne-

Povzbudivû zní pfiíslib komplexní, ucelené monogra-

1951. Od roku 1954 spolek stfiídavû vyvíjel ãinnost

sou obvyklé typáfie a v˘bûr kresebnû dokumentova-

fie Hrady pfiechodného typu v âechách, ve které bude

pod rÛzn˘mi názvy a zfiizovateli (mimo jiné v roce 1973

n˘ch nálezÛ.

pfiedloÏen rozbor nálezÛ pfiedloÏen˘ch v recenzované

pod Krajsk˘m stfiediskem státní památkové péãe

Druhá ãást pfiibliÏuje 986 nálezÛ z keramiky, kovÛ,

publikaci, jejich datace a podrobné vyhodnocení. Bu-

a ochrany pfiírody v Pardubicích) pfies zákazy politic-

kamene a dal‰ích materiálÛ získan˘ch v prÛbûhu zá-

dou zde téÏ pojednány nálezové okolnosti a souvislos-

k˘ch orgánÛ, aÏ byla jeho ãinnost v roce 1984 násilnû

chranného archeologického v˘zkumu v roce 1978. Po

ti jednotliv˘ch souborÛ, stejnû jako dÛkladná a preciz-

ukonãena Státní bezpeãností a krajskou prokuraturou.

pfiehledu rozloÏení jednotliv˘ch sond na plo‰e hradu

ní kritika jejich vypovídacích schopností. Vzhledem

Formální zru‰ení ale nikdy nezabránilo ãlenÛm spolku

následuje popis nálezÛ, které byly vyzdviÏeny ze sondy

k tomu, Ïe i recenzovaná publikace Nálezy z hradÛ

v dokumentaci a záchranû nemovit˘ch i movit˘ch pa-

II (jáma 1 /vrstva 11/, vrstva 1, vrstva 2, vrstva 4,

pfiechodného typu (Hlavaãov, Angerbach, Tachov) je

mátek, a tak jiÏ v roce 1986 byla ãinnost spolku obno-

vrstva 5, vrstva 6, vrstva 8, rozhraní vrstev 8 a 9, já-

jedním z v˘sledkÛ fie‰ení grantového projektu GA AV

vena pod dohledem Krajského muzea v Hradci Králové.

ma 4), ze sondy III (vrstva 1, vrstva 2, vrstva mezi vrst-

âR A9002903 Hrady pfiechodného typu v âechách, je

Do roku 1989 spolek pro‰el celkem deseti zmûnami

vou 2 a vrstvou cihel), z klenebního zásypu a ze ‰ach-

jisté, Ïe se slibovaná monografie objeví na badatel-

názvu a zfiizovatelÛ. Plné obnovení ãinnosti spolku bylo

tice · 102 s bahenními sedimenty a organick˘mi zbyt-

sk˘ch stolech a v knihovnách archeologick˘ch ústavÛ

pfiipravováno jiÏ v závûru roku 1989 a 31. bfiezna 1990

ky, ze ‰achtice · 203 (vrstva 13) a ze ‰achtice · 105

a muzeí, a to jiÏ v pomûrnû krátkém ãase. A úplnû na

se se‰la valná hromada obnoveného Komitétu pro udr-

(vrstva 3). Tabulky I–XXXI obsahují nejdfiíve typáfie, za

závûr – nové fiadû Castellologica Bohemica Fontes

Ïování památek z války roku 1866. Spolek postupnû

nimi pak následuje v˘bûr popsan˘ch nálezÛ.

zb˘vá popfiát, aby se na jejích stránkách objevovaly je-

zahájil akce smûfiující k záchranû jednotliv˘ch pomní-

nom ty nejkvalitnûj‰í práce vzbuzující kladnou odezvu

kÛ i areálÛ hfibitovÛ na v‰ech boji‰tích, od roku 1990

u ‰iroké vrstvy badatelské vefiejnosti.

se podílí na vzpomínkov˘ch akcích pofiádan˘ch k v˘ro-

Závûr publikace patfií nûmeckému shrnutí a soupisu pouÏité literatury a pramenÛ – nálezov˘ch zpráv autora a dal‰ích odborníkÛ z fiad archeologÛ, numismatikÛ a zoologÛ.

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE

ãí války roku 1866 a vydává vlastní ãasopis (od roku Milan JANâO

1992 pod názvem Bellum 1866). Do oprav pomníkÛ

283

a hfibitovÛ se postupnû podafiilo zapojit pfiíslu‰né

kvalitní barevné fotografie i instruktivní v˘kres zástav-

o nûco star‰ích pevností Olomouc a Hradec Králové,

obecní, mûstské a okresní úfiady a po správních zmû-

by horní pevnosti a prÛbûhu hlavních a uliãních stok.

kde vojen‰tí inÏen˘fii fie‰ili pouze odvodnûní fortifikace

nách i novû vznikl˘ Krajsk˘ úfiad v Hradci Králové. Cha-

Unikátní systém odkanalizování takzvané horní

a inundaci jejího pfiedpolí. V Hradci Králové tak napfií-

rakteristiku období po roce 1990 kromû údrÏby a ob-

pevnosti patfií pravdûpodobnû mezi první systémy to-

klad bylo zakázáno napojovat mûstské kanalizaãní

novy vût‰iny pomníkÛ urãuje i závratné mnoÏství

hoto úãelu u nás. Technicky se jedná o jednotnou ka-

stoky na for tifikaãní kynety, procházející na vnitfiní

krádeÏí ãi vandalsk˘ch útokÛ na jednotlivé památky

nalizaci s prÛplachov˘m systémem. JiÏ pfii stavbû

stranû pevnostního valu. Královéhradecké kynety byly

a posléze i Komitétem provádûné sná‰ení ozdobn˘ch

pevnosti byly zfiízeny ãtyfii hlavní stoky, smûfiující pfii-

po zru‰ení pevnosti zaklenuty a poslouÏily jako pátefi

prvkÛ a plastik a jejich náhrada kopiemi z materiálÛ,

bliÏnû od jihu k severu a ústící otevfien˘mi pfiíkopy do

dodnes existující kanalizaãní soustavy. V minul˘ch le-

které nebudou lákat zlodûje a po pfiípadném zniãení

fieky Metuje. Hlavní stoky byly stavûny jako prÛchozí

tech byly bohuÏel cihelné stûny a klenby opatfieny

vandaly je bude moÏné snadno nahradit.

s dláÏdûn˘m Ïlábkem v podlaze a cihelnou klenbou

torkretov˘mi nástfiiky. BroÏura o josefovské kanalizaci

Architektonicky a sochafisky nejv˘znamnûj‰í pomní-

nad stûnami. âást stok byla hloubena z povrchu, zby-

pfiiná‰í fiadu zásadních informací o dÛleÏité inÏen˘rské

ky jsou zapsány v Ústfiedním seznamu nemovit˘ch kul-

tek byl vylámán hornick˘m zpÛsobem, nûkteré úseky

stavbû z konce 18. století. Obdobné informace o sou-

turních památek. Území boji‰tû u Hradce Králové je

v pevné skále nebyly obezdívány. Stejn˘ charakter,

dob˘ch srovnateln˘ch stavbách zatím bohuÏel postrá-

od roku 1996 chránûno jako památková zóna, pfiesto

a kupodivu i profily má naprostá vût‰ina uliãních

dáme, a tak nelze neÏ konstatovat, Ïe Josefov a zfiejmû

by pfies nû mûla podle schváleného územního plánu

a domovních stok. Autofii vûnují pozornost stavební-

i Terezín byla u nás první úplnû a modernû odkanalizo-

vést r ychlostní komunikace R 35. V souãasné dobû

mu provedení ústí svisl˘ch kanalizaãních pfiívodÛ, vy-

vaná mûsta.

má Komitét na sto ãlenÛ a spolupracuje s mnoha úfia-

rovnávacím komorám a fiadû dal‰ích detailÛ. Vût‰inu

V Táslerovû publikaci se ãtenáfii dostává do rukou

dy, jednotlivci i obãansk˘mi sdruÏeními a iniciativami.

dne‰ních problémÛ, jimiÏ tato unikátní soustava trpí,

základní pouãení o jedné z ãástí sloÏitého technického díla, jímÏ celá josefovská pevnost byla a dodnes je.

Graficky nápadité zpracování publikace je podtrÏe-

zpÛsobilo dlouhodobé trestuhodné zanedbání údrÏby

no vysok˘m mnoÏstvím kvalitnû reprodukovan˘ch his-

v poslední tfietinû 20. století a nepouãené zásahy (ze-

torick˘ch rytin, pohlednic a fotografií (vût‰inou dosud

jména zaúsÈování nov˘ch pfiípojek stoky nejjednodu‰-

nepublikovan˘ch) i srovnávacími zábûr y ze souãas-

‰ím zpÛsobem – prolámáním klenby nebo stûny bez

nosti a dokumentárními snímky z dne‰ní ãinnosti Ko-

ohledu na její stav, bez zaãi‰tûní a odklizení vyláma-

mitétu. Publikace velice ‰Èastnû propojuje základní

ného materiálu). Následky bezohledného vyuÏívání ka-

pouãení o válce roku 1866, o následn˘ch dûjinách

nalizace se projevily aÏ pfii rozsáhlej‰í havárii v roce

jednotliv˘ch boji‰È a péãi o památky i dne‰ní stav a v˘-

1992. Tato havárie se na‰tûstí nedotkla zastavûného

hledy této péãe. Nechybí ani informace o muzejních

území. Její likvidací byla povûfiena albefiická poboãka

Radim URBÁNEK: Dfievo, hlína, opuka. Lidové stavi-

expozicích a nauãn˘ch stezkách tematicky spojen˘ch

âeské speleologické spoleãnosti, která se od té doby

telství na Vysokom˘tsku, Regionální muzeum, Vysoké

s válkou roku 1866.

vûnuje josefovské kanalizaci soustavnû. Likvidace

M˘to 2004, 114 stran, mapy, situaãní v˘kresy a sta-

následkÛ havárie se stala podnûtem pro prÛzkum,

vební zamûfiení v textu.

Jifií SLAVÍK

Jifií SLAVÍK

Publikace Lidové stavitelství n a Vy s o k o m ˘ t s k u

dokumentaci a následnou sanaci po‰kozen˘ch a de-

Publikace Josefovská kanalizace

strukcí hrozících úsekÛ. Do konce roku 2002 byly za-

Odborn˘ch regionálních publikací, které sledují v˘-

ji‰tûny hlavní stoky a fiada uliãních a domovních pfií-

voj lidového stavitelství urãitého regionu (v podstatû

pojek.

formou vyãerpávajícího monografického zpracování),

·koda jen, Ïe technick˘ popis nevychází z dÛvûrné

vy‰lo v posledních letech velice málo. Patfií k nim beze-

znalosti funkce a v˘voje jednotliv˘ch vojensk˘ch i civil-

sporu v˘‰e uvedená práce Radima Urbánka, odborné-

ních objektÛ a originální plánové dokumentace pev-

ho pracovníka Regionálního muzea ve Vysokém M˘tû,

Souãasnému zájmu vefiejnosti o „tajná“ místa nej-

nosti. ¤adu zdánliv˘ch problémÛ a otázek by tak bylo

které také tuto publikaci vydalo. Autor zde shrnul pfie-

rÛznûj‰ích staveb vãetnû jejich technického zázemí

moÏné vysvûtlit, nebo alespoÀ pfiiblíÏit jejich vysvûtle-

dev‰ím poznatky z terénního v˘zkumu lidového stavi-

vycházejí vstfiíc správy zpfiístupnûn˘ch památkov˘ch

ní. Napfiíklad zdánlivû nelogická zalomení stok pod

telství i z bádání ve státních archivech i archivech

objektÛ (hradÛ, zámkÛ, klá‰terÛ) a do prohlídkov˘ch

brány jsou v˘sledkem potfieby proplachovat komor y

a dokumentaãních sbírkách dal‰ích odborn˘ch ãi vû-

tras zafiazují koupelny, kuchynû, láznû ãi v˘tahy. Zájem

pod záchody umístûn˘mi vedle bran. Obdobnû velká

deck˘ch institucí. R. Urbánek vyuÏívá rovnûÏ poznatkÛ

vefiejnosti o technické památky a funkãní prÛmyslové

komora pod dvojit˘mi kasárnami XI (ãp. 36) byla pÛ-

z dal‰ích oborÛ, které se v˘zkumu lidového stavitel-

objekty samozfiejmû zahrnuje i nejrÛznûj‰í v˘robny

vodnû projektována a postavena tak, aby vyhovovala

ství dot˘kají – napfiíklad z dendrochronologie, staveb-

a zafiízení technického charakteru od vodních ml˘nÛ

provozu pevnostního pivovaru, a byla dodateãnû

nû-historick˘ch prÛzkumÛ, památkové péãe. Autor se

pfies továrny aÏ po atomové elektrárny. Jistû si kaÏd˘

zmen‰ena po pfiemístûní jeho provozu do civilního ob-

vûnoval v˘zkumu lidového stavitelství jiÏ pfii své pÛsob-

vzpomene na nûjakou exkurzi, kterou absolvoval

jektu v sousedství poãátkem druhé tfietiny 19. století.

nosti na Okresním úfiadû v Ústí nad Orlicí, navíc tento

v prÛbûhu sv˘ch ‰kolních let.

Vejãité stoky v ulici Z. Nûmeãka nemohly vzniknout

obor studoval na FF UK v Praze. Kniha je pojímána, dle

Trojãlenn˘ kolektiv autorÛ veden˘ speleologem

pfied demolicí Jaromûfiské brány a opevnûní v jejím

mého názoru, spí‰e z pozic památkové péãe a dûjin

RNDr. Radko Táslerem pfiibliÏuje vefiejnosti v útlé bro-

pfiedpolí. Milovníci pevnosti budou postrádat pouãení

architektury, pfiece jen chybí ãetnûj‰í zastoupení me-

Ïufie ti‰tûné na kfiídû místa obzvlá‰tû tajemná – kana-

o odvodnûní podzemí vnû hlavního pfiíkopu pevnosti –

tod etnologického studia (odraz sociálnû-profesní

lizaci horní ãásti pevnosti Josefov, zaloÏené v roce

stfieleck˘ch a envelopních galerií a spojovacích cho-

struktury obyvatel vesnic ve vesnické stavební kultu-

1780 a vystavûné bûhem následujících necel˘ch de-

deb – a pouãení o odvodnûní for tifikace v labském

fie, ovlivÀování projevÛ lidové architektury zpÛsobem

seti let podle projektu francouzsk˘ch pevnostních in-

pfiedmostí, v tzv. Korunních hradbách. Tam vedla stfie-

hospodafiení ãi obÏivy obyvatel regionu). Autor zfiejmû

Ïen˘rÛ. Jedenáct krátk˘ch kapitol obsahuje struãnou

dem pfiíkopu klasická otevfiená odvodÀovací struÏka

cílenû opomenul otázky bydlení jednotliv˘ch sociálních

historii pevnosti i kanalizace, funkci a podobu celého

(kyneta). Pozornost by zaslouÏilo i vysvûtlení funkce

vrstev obyvatelstva; domnívám se, Ïe z dÛvodu svého

systému, domovních stok, kanalizaãních komor a ‰a-

dvou v˘chodnûj‰ích hlavních stok v pfiípadû napu‰tûní

badatelského zamûfiení, kde se tûmto problémov˘m

chet. Ukazuje i dne‰ní závady na kanalizaci a sezna-

inundaãní kotliny vodou.

okruhÛm prakticky nevûnoval. Jinak publikace splÀuje

Radko Tásler a kol.: Josefovská kanalizace, Svoboda nad Úpou 2003, 24 s., obr.

muje s funkcí mûstské ãistírny odpadních vod, na niÏ

Kanalizaãní soustavou obdobnou josefovské byla

v‰echny nároky kladené na souãasnou podobu mono-

je kanalizace od roku 1997 pfiipojena. BroÏuru zdobí

zfiejmû vybavena i terezínská pevnost, na rozdíl od

grafického zpracování lidového stavitelství regionu –

284

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE

v tomto pfiípadû Vysokom˘tska –, které je v úvodu autorem vymezeno.

I pfies nûkolik dílãích pfiipomínek a kritick˘ch názorÛ na zpracování pfiedloÏeného tématu je publikace

R. Urbánek se vûnuje v‰em nosn˘m tématÛm sledo-

R. Urbánka s hlavním názvem Dfievo, hlína, opuka vel-

vané problematiky. Pfiedev‰ím základnímu urbanismu

mi kvalitním pfiíspûvkem do odborné ediãní produkce

vesnic, pouÏitému stavebnímu materiálu a konstrukã-

titulÛ o lidovém stavitelství a vesnick˘ch sídlech z po-

ním technikám staveb. Vyãerpávajícím (i kdyÏ nûkdy po-

sledních let.

Jan HÁJEK, Pavel JOBA, Milan KVÍZ: âeská ambasáda v AlÏíru, s. 8–12. Karel SCHEIB, TomበVELINSK¯, Jan ·ESTÁK: Rekonstrukce ãeské ambasády v PafiíÏi, s. 13–15.

Lubomír PROCHÁZKA

nûkud uãebnicov˘m) zpÛsobem sleduje jednotlivé typy

Následují autorské zprávy o jednotliv˘ch ambasádách s fotografiemi a plány:

Milan KVÍZ, Jan HÁJEK, ·árka HÁJKOVÁ, Pavla KVÍ-

staveb tvofiící zemûdûlskou usedlost vãetnû technic-

ZOVÁ: Rekonstrukce rezidence velvyslance âR. El Men-

k˘ch, spoleãensk˘ch a sakrálních objektÛ. Na závûr

zah, Tunis, s. 16–17. Jan HEMER / PIKAZ: âeská ambasáda v Tallinu. Es-

práce je pfiipojena kapitola osvûtlující pÛsobení orgánÛ památkové péãe v oblasti ochrany objektÛ lidového stavitelství na Vysokom˘tsku. Kromû soupisu literatury, obrazové dokumentace a hutného poznámkového aparátu zafiadil autor téÏ slovníãek vybran˘ch pojmÛ, kter˘ se v‰ak vzhledem k tematickému zamûfiení kni-

Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

upoutá (a tím se zvy‰uje pfiedev‰ím její odborná hodnota) zafiazením nûkter˘ch nov˘ch poznatkÛ ke studiu lidového stavitelství v˘chodních âech, vypl˘vajících z dlouhodobû provádûn˘ch terénních v˘zkumÛ (napfiíklad nûkteré nové poznatky k v˘voji vesnick˘ch cihelen, uvedené v oddíle o technick˘ch stavbách, nebo samostatná, pomûrnû rozsáhlá kapitola prezentující v˘voj patrového zdûného domu ve sledované ãásti v˘chodních âech). Do technick˘ch památek zafiadil

Jan BOâAN: âeská ambasáda v Lond˘nû. Velká Británie, s. 21. Jan BOâAN, Jakob KO≈ATA, Ale‰ TOMÁ·EK, David Gruzie, s. 22–23.

sobem vyãerpat danou problematiku, na druhé stranû vé tematické oddíly knihy, ponûkud struãné. Kniha

Dále jsou uvedeny dvû studie:

BRAUM, Ondfiej HILSK¯: âeská ambasáda v Tbilisi.

hy nejeví jako nutn˘. Autor se snaÏil maximálním zpÛjsou v‰ak nûkteré kapitoly, do kter˘ch rozdûlil jednotli-

tonsko, s. 18–20.

Architekt 2005/3 Václav JANDÁâEK: Nalezen˘ detail konstrukce. Opracované dfievo, s. 61. 3. ãást seriálu o skuteãn˘ch dochovan˘ch detailech nebo ãástech stavby. Jakub POTÒâEK: Polská avantgarda. Obrázky z funkcionalistické Var‰avy, s. 62–63. Ukázky velmi kvalitní polské moderní architektury, která není v âechách dosud pfiíli‰ známá. Milo‰ SOLA¤: Obchodní dÛm Je‰tûd nebourat! K diskusi nad zmûnou obrazu centra Liberce, s. 64–66.

S tématem je‰tû souvisí redakãní rozhovor s fieditelem investiãního odboru Ministerstva zahraniãních vûcí âeské republiky Ing. Miroslavem Bu‰kem v ãlánku Investiãní akce Ministerstva zahraniãí. Stavby reprezentující stát, s. 54, a ãlánek Architektura pro diplomacii. Studentské práce, s. 55–58, jenÏ nás seznamuje s úspû‰n˘mi projekty soutûÏe pro ãeské a britské studenty architektury, kterou vypsalo âeské centrum v Lond˘nû. Jifií ¤EZÁK, Martin A. TOMÁ·, Petr HOLUB / QUARTA: Machine House v Praze-Karlínû, s. 24–26.

R. Urbánek i nev˘robní objekty (pfiedev‰ím cesty a rÛz-

V souvislosti s v˘stavbou zábavního komplexu

Autorská zpráva o konverzi kotelny a energocentrály na

né zpÛsoby pfiekonávání vodních tokÛ), kter ˘m v po-

v Dolním centru v Liberci má b˘t zbourán obchodní

rohu Pernerovy a ·aldovy ulice na administrativní budovu,

sledním období (zejména v oblasti v˘chodních âech)

dÛm Je‰tûd – dnes Tesco – od tvÛrcÛ z ateliéru Sial

doplnûná fotografiemi a plány. Na zprávu navazuje recen-

nebyla vûnována soustfiedûná pozornost. Na toto té-

pod vedením K. Hubáãka. âlánek pfiipomíná genezi

ze Luká‰e BERANA Koncept versus charakter, s. 27,

ma sv˘m zpÛsobem navazuje kapitola o zdrojích vody,

projektu, vysokou architektonickou kvalitu díla i hle-

podle které autofii ponechali beze zmûn zevnûj‰ek bu-

nádrÏích a vodovodech na vesnici a v men‰ích mûs-

disko ochrany díla Karla Hubáãka jako v˘znamného

dovy, aby nenaru‰ili tváfinost ãtvrti, památkáfisky na-

tech s pfiipojenou zmínkou o kamenn˘ch valchách

tvÛrce. Podstatná je i skuteãnost, Ïe objekt dobfie

míchali odstín omítky a citlivû provedli nová okna stav-

k ruãnímu praní prádla. Z v˘‰e uveden˘ch poznatkÛ vy-

slouÏí svému úãelu a Ïe reprezentace mûsta by mûla

by. V interiéru v‰ak napfiíklad pfieskupili litinové

pl˘vá, Ïe terénní v˘zkum lidového stavitelství (to platí

zastupovat serióznû vyhodnocen˘ vefiejn˘ zájem, niko-

sloupy, aby získali prostor, a pfietvofiili tak vnitfiní

obecnû pro v‰echny disciplíny, které se touto v˘znam-

li zájmy soukromého investora. Za statí následuje

strukturu budovy. Jejich fie‰ení má proto v˘znam pfie-

nou sloÏkou lidové hmotné kultury zab˘vají, vãetnû et-

vyjádfiení autorÛ nového objektu z ateliéru Sia Archi-

dev‰ím pro pohled z vnûj‰ku.

nologie) i pfies v˘razné zmûny v sídelní struktufie a na

tects a vyjádfiení vedoucího odboru strategie a územ-

objektech in situ stále pfiiná‰í dÛleÏité (aãkoli vût‰i-

ní koncepce mûsta Liberec J. Bílka, kter ˘ obhajuje

nou dílãí ãi srovnávací) objevy a informace.

nov˘ projekt i postup mûsta a zaãlenûní objektu stá-

âlánek navazuje na téma z Architekta ã. 3/2005

vajícího Tesca do mûstské struktury oznaãuje za pro-

o plánované demolici obchodního stfiediska Je‰tûd

blematické.

v Liberci z let 1968–1979 od architektÛ Hubáãka

PonûvadÏ se na území v˘chodních âech dochovalo znaãné mnoÏství recentních dokladÛ (ãi jejich reliktÛ)

a Masáka a statika Vody. Budova se mûla stát zákla-

k v˘voji vesnického domu v období pozdního stfiedovûku, vûnoval R. Urbánek právem zaslouÏenou pozornost také nejstar‰í vrstvû vesnického domu v âR – zvlá‰tû nálezÛm na území v˘chodních âech.

Na obranu Je‰tûdu. Posudek Rostislava ·váchy, s. 51.

Architekt 2005/4 Pavel SEIFTER: Architektura a diplomacie. Po slavnosti, s. 7.

dem rozsáhlé pfiestavby obchodnû-správního centra Liberce, z níÏ se nic neuskuteãnilo, coÏ je pfiíãinou dne‰ní solitérnosti stavby bez silnûj‰ích vazeb k okolí. Její

Publikace o lidovém stavitelství v regionu Vysokého

Otevírací ãlánek k tématu tohoto ãísla – diplomatic-

forma polygonálnû-bunûãn˘ch struktur má v tehdej‰í

M˘ta je doprovázena fiadou velmi cenn˘ch a zajímav˘ch

k˘m stavbám a architektonické reprezentaci. Spojení

ãeské architektufie málo obdob. Stavba dostala v Kul-

snímkÛ pocházejících z první poloviny 90. let 20. sto-

diplomacie a architektury nás zavádí do sféry vysoké

termannovû knize Zeitgenösische Architektur in Ost-

letí (fotografická sbírka Vratislava Votrubce uloÏená ve

kultury. Typické dne‰ní ãeské projekty diplomatick˘ch

europa z roku 1985 nejvût‰í prostor z pováleãn˘ch

fondech Regionálního muzea ve Vysokém M˘tû) aÏ po

budov v‰ak pfiedstavují rekonstrukce, jejichÏ dominant-

projektÛ tehdej‰ího sovûtského bloku. âlánek obsahu-

souãasnou fotografickou dokumentaci realizovanou

ním poÏadavkem je bezpeãnost, jako by se ambasády

je bibliografii obchodního stfiediska Je‰tûd.

v terénu z vût‰í ãásti autorem publikace. ¤ada hodnot-

paradoxnû vracely ke starému zadání – vybudovat

n˘ch ikonografick˘ch pramenÛ (map, zamûfiení, kreseb)

pevnost. Jako by nebyla doba pro tvorbu velkého re-

publikaci rovnûÏ zkvalitÀuje, nicménû dochovan˘ stav

prezentaãního díla, ale jen na tfiíbení imaginace v mi-

originálu determinuje koneãnou podobu reprodukce.

nimalistick˘ch pomûrech pragmatického realismu.

MÛÏeme konstatovat, Ïe celková grafická podoba publi-

V tomto kontextu si mohou nejvíce dovolit studenti

kace R. Urbánka je na velmi dobré úrovni.

v rámci studentské soutûÏe.

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE | Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

Václav JANDÁâEK: Nalezen˘ detail konstrukce. Strojírensky zpracovaná zábradlí, s. 71. 4. ãást seriálu o skuteãn˘ch dochovan˘ch detailech nebo ãástech stavby. Eva ÎÁâKOVÁ: Znovuobjevená vila. DÛm manÏelÛ Podhrázsk˘ch v âesk˘ch Budûjovicích, s. 72.

285

Funkcionalistická vila dosud nepfiíli‰ známého ar-

Zur urbanen Konstruktion nationaler Identität am Bei-

I N D U S T R I E - K U LT U R

chitekta Jana Saláka byla novû identifikována v ulici

spiel der Arbeit JoÏe Pleãniks in Prag und Ljubljana. –

Nûmecko

U Jeslí. Autor je znám pouze dvûma dal‰ími realizace-

Stavba mûst a nation building. Urbánní konstrukce

Památková péãe, krajina, sociální dûjiny, Ïivotní pro-

mi: vilou prof. Johla v Praze-Hodkoviãkách z roku

národní identity na pfiíkladu práce JoÏe Pleãnika v Pra-

stfiedí, dûjiny techniky

1933 a obchodním a nájemním domem F. Hai‰mana

ze a Lublani, s. 127–141.

2/2004, 27. se‰it, ISSN 0949–3751

v âesk˘ch Budûjovicích. Budûjovická vila patfií k nej-

Tvorba slovinského architekta JoÏe Pleãnika se po

hodnotnûj‰ím projevÛm funkcionalistického stylu v ji-

roce 1918 v˘znamnû podílela na utváfiení národní

Perestrojka a konec Sovûtského svazu jsou více

hoãeském regionu. Ministerstvo kultury se rozhodlo

identity nástupnick˘ch státÛ habsburské monarchie.

neÏ deset let minulostí. V Rusku a jeho b˘val˘ch so-

nevyhovût návrhu na její zapsání do seznamu kultur-

Pfiíspûvek sleduje tento proces na pfiíkladu Prahy

vûtsk˘ch republikách a satelitních státech se mnohé

ních památek, v dÛsledku ãehoÏ jí hrozí demolice

a Lublanû, pfiiãemÏ se nesoustfieìuje na tzv. národní

zmûnilo. Demokracie (tedy její zvlá‰tní druh), trÏní eko-

v pfiípadû zakoupení obchodním fietûzcem Lidl, kter˘

styly, ale klade pozornost na symbolické znázornûní

nomika a svoboda vûdy (ideologie) jsou jen nûkterá

projevil zájem o pozemky v dané lokalitû.

národních obsahÛ v konkrétním urbanistickém rámci.

hesla této doby. Ale jak dnes vypadá prÛmyslová kul-

Dita DVO¤ÁKOVÁ: „Toporná modernost“. Teorie

tura v na‰em slova smyslu? ReportáÏe budou sotva

funkcionalismu Karla Honzíka v letech 1930–1950,

zaãínat vûtou: „Tento podnik je vlastnû pfiední technic-

její zdroje a paralely. – ‘Rigid Modernity’. Karel Honzí-

kou památkou...“

ERA 2005/2 Rostislav KORYâÁNEK: âeská pfiísnost. Rozhovor R. Koryãánka s Rostislavem ·váchou, s. 49–52. Rozhovor nad novou knihou R. ·váchy obsahuje mi-

k's Theor y of Functionalism from 1930 to 1950. Sources and Parallels, s. 142–155.

Oficiální památková péãe se zamûfiuje pfiedev‰ím na architektonické památky, a budí tím dojem, Ïe ná-

mo jiné téma regulace mûst, vztahu mezi památkáfii

âlánek se zab˘vá teoretick˘m my‰lením architekta

sleduje pfiedrevoluãní antiprÛmyslov˘ historick˘ a kul-

a architekty, kdy památkáfii podle R. ·váchy suplují roli

Karla Honzíka v letech 1930–1950 na pozadí nov˘ch

turní ideál. Îe tomu tak vÏdy není, dokazují následující

hlavního architekta, tahanic kolem rekonstrukce vily

témat a postojÛ, které se v uvedené dobû objevily.

pfiíspûvky autorÛ Ïijících v Rusku. Pfies omezení tohoto

Tugendhat, dále rekonstrukce Le Corbusierovy kolonie

Jednalo se o pfiehodnocení funkcionalismu, úvahy

se‰itu na oblast Ruské federace, coÏ oproti Sovûtské-

Fruges v Pessacu, domu âKD od Aleny ·rámkové

o symbolicko-reprezentativní funkci architektury a sty-

mu svazu a carské fií‰i vyluãuje v˘znamná prÛmyslová

a laxního pfiístupu architektÛ a âSD k zámûru pfiesu-

lu, zdÛrazÀující oproti ranému funkcionalismu psycho-

stfiediska na Ukrajinû, Baltu a Kavkaze (mûla by se ji-

nout brnûnské nádraÏí, kter˘ je podle R. ·váchy pfiinej-

logické potfieby jednotlivcÛ. Do role se dostávalo také

mi zab˘vat pozdûj‰í ãísla), je zfietelné, jak málo o tom-

men‰ím napadnuteln˘.

zv˘raznûní regionální stavební tradice a existujícího ar-

to prÛmyslovém dûdictví víme. Je zde zahrnut v˘voj od

chitektonického kontextu.

historick˘ch pfiedindustriálních a ranû industriálních

Petr KRATOCHVÍL: Rostislav ·vácha: âeská architektura a její pfiísnost, s. 53.

Petr HLAVÁâEK, Jaroslav PACHNER: K ikonografic-

center pfies dlouhé zanedbávané carské období a indu-

Recenze nové ·váchovy knihy oceÀuje jasnû dekla-

kému programu nástûnn˘ch maleb v presbytáfii fran-

strializaãní kroky sovûtské epochy k atomovému a kos-

rovan˘ názor, v ãem je smysl ãeské architektury a její

ti‰kánského kostela âtrnácti sv. PomocníkÛ v Kadani,

mickému vûku. Tento neobvykl˘ se‰it pfiipravil díky

úhelné aktuální téma, vysloven˘ v historickém úvodu

s. 165–170.

mnoha osobním kontaktÛm a nemalé námaze mnoha-

knihy. Dále si v‰ímá, souhlasnû i polemicky, nûkter˘ch

Franti‰kánsk˘ klá‰ter âtrnácti sv. PomocníkÛ byl za-

·váchov˘ch medailonkÛ staveb. Za termín adekvátnûj-

loÏen v roce 1473. O ãtyfii roky pozdûji pfievedl Vladi-

‰í neÏ pfiísnost nabízí autor v závûru ãlánku pojem

slav Jagellonsk˘ fundátorská práva na rod LobkowicÛ.

Margarita STIEGLITZ: Umnutzung historischer Indu-

stfiízlivost.

Zpráva se vûnuje rozboru nástûnné malby na jiÏní stû-

striekomplexe in St. Petersburg (Nové vyuÏití historic-

nû presbytáfie, tzv. lobkowické donátorské scény, v je-

k˘ch prÛmyslov˘ch komplexÛ v Petrohradu), s. 2–5.

Na téma „ãeské pfiísnosti“ navazuje anketa na s. 54–55.

jímÏ centru se nalézá veduta s lobkowick˘m hradem

Ondfiej CÍSLER: Tfii ka‰ny na námûstí Republiky

Hasi‰tejnem u Kadanû.

let˘ korespondent ãasopisu Alexander Kierdorf, kter˘ z osobních dÛvodÛ strávil v Rusku nûkolik let.

PrÛmyslové stavby, velké tovární budovy s vysok˘mi komíny tvofií charakter mûstsk˘ch ãástí (centrem je

Alena VOLRÁBOVÁ: Podobenství o svûtské moci.

„severní hlavní mûsto“), nalezneme je v mûstské kraji-

Autorská zpráva o vloÏení tfií abstraktnû figurálních

Poznámky ke kresbû Christopha Murera, s. 171–176.

nû podél Nûvy a jejího ramene, kanálu (Obvodnij kanal)

soch heraldick˘ch atributÛ mûsta – chrta, velblouda

Text pojednává o kresbû s tématem ·alamounova

a mofie. TrÏní hospodáfiství vedlo v minul˘ch letech ke

a andûla – do prostoru námûstí, doplnûná vizualizace-

soudu z konce 16. století, která je v majetku Moravské

snaze ru‰it prÛmyslové podniky z dÛvodu neekologické

mi.

galerie v Brnû. Autorka ji pfiipisuje Christophu Murerovi

produkce, modernizace v˘robních procesÛ a nerentabi-

a dovozuje, Ïe je návrhem vitraje jednoho z oken no-

lity. V˘sledkem bylo uvolnûní ãetn˘ch továrních budov

rimberské radnice. Vedle toho detailnû vysvûtluje její

a prÛmyslov˘ch ploch v centrálních ãástech mûsta na

ikonografii.

pozemcích se stále stoupajícími cenami. Aby byly do-

v Plzni, s. 60–61.

Jifií PAVELKA: Osvûtlení klá‰terního kostela fiádu trapistÛ v Novém Dvofie, s. 78–80. Autorská zpráva, obsahující plán a fotografie.

UMùNÍ 2005/2 (pfievzato z webu http://www.intimate.cz/umeni/ cz/index.html) Jan BAÎANT: Architecture of the Prague Pantheon:

V ãasopise jsou dále tyto recenze:

chované stavební hodnoty náleÏitû posouzeny a zo-

Milan TOGNER: Ján Bako‰, Intelektuál & Pamiatka,

hlednûny, provedl Mûstsk˘ v˘bor památkové péãe (KGIOP) v˘zkum, pfii kterém byly lokalizovány a vyhod-

s. 177–178. Jan CHLÍBEC: Milena Bartlová, Mistr T˘nské kalvárie. âesk˘ sochafi doby husitské, s. 179–183.

noceny v‰echny prÛmyslové stavby. Z této práce vze‰el seznam více neÏ 200 adres obsahující nejcennûj‰í

the Museum and Nationalism. – Architektura praÏské-

Mojmír HORYNA: Die Jesuiten in Wien. Zur Kunst-

a nejdÛleÏitûj‰í objekty památkovû chránûn˘ch budov

ho Panteonu: muzeum a nacionalismus, s. 115–126.

und Kulturgeschichte der österreichischen Ordens-

a zafiízení. Kromû zákonné ochrany bylo nutné stanovit

Národní muzeum v Praze bylo postaveno v letech

provinz der „Gesellschaft Jesu“ im 17. und 18. Jahr-

podmínky pro zachování i dal‰í vyuÏití. Padesátimetro-

hundert, s. 183–187.

vá vodárenská vûÏ pfiipomínající stfiedovûk˘ donjon je

1883–1891 podle návrhu Josefa Schulze. Studie poukazuje na nacionální r ysy této architektur y i na její

TaÈána PETRASOVÁ: Pavel Zatloukal, Pfiíbûhy z dlou-

dominantou umístûnou v dynamickém vztahu s palá-

blízkost k budovû berlínského Reichstagu, kterou vy-

hého století. – Jindfiich Vybíral, âeská architektura na

cem Smoln˘. Interiér byl osvobozen od ru‰iv˘ch vesta-

svûtluje absencí podobné stavby v tehdej‰ím ãeském

prahu moderní doby, s. 188–191.

veb, restaurován a upraven na muzeum vodárenství.

království. V pfiípadû Panteonu praÏského muzea upo-

Marie RAKU·ANOVÁ: Tobias G. Natter, Die Galerie

Nové vestavby byly zfietelnû koncepãnû oddûleny uÏi-

zorÀuje na inspiraci v tzv. síních slávy soudob˘ch vo-

Miethke. Eine Kunsthandlung im Zentrum der Moder-

tím oceli a skla. K fasádû byl citlivû pfiistavûn transpa-

jensk˘ch muzeí.

ne, s. 191–194.

rentní panoramatick˘ v˘tah. Dal‰í pfiíklady nového vyu-

Jörg STABENOW: Städtebau und nation-building.

286

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

Blanka KYNâLOVÁ

Ïití pfiedstavuje pfiebudování kartounové manufaktury

na obchodní centrum; tiskárny bavlny Vorodin (tj. 17

Uralu je napfiíklad biografie Petra Velikého Technika

Matthias BAXMANN: Neues Industriedenkmal in

ciheln˘ch továrních budov) na v˘stavní a obchodní

metalurgické produkce na Uralu v 18. století od Niko-

Brandenburg. Patentpapierfabrik in Hohenofen, Land-

centrum s autosalonem; tabákové továrny Laferm na

laje BAKLANOVA z roku 1935 ãi Mûsta Uralu Leonida

kreis Ostprignitz-Ruppin (Nová prÛmyslová památka

zastupitelství zahraniãních firem, butiky, kavárny;

IOFA (feudální perioda 1472–1861) a dal‰í. Za sovût-

v Brandenburgu. Papírna v Hohenofenu, okres Ost-

zpracování projektu nového vyuÏití pro b˘valé tramva-

ské éry zmizelo mnoho podnikÛ, zvlá‰tû staré vysoké

prignitz-Ruppin), s. 22–23.

jové depo a dal‰í. Hlavním úkolem památkové péãe

pece a podobnû, vyrostla nová huÈ a továrna na vago-

V roce 2003 byla zapsána do seznamu kulturních

není podle autorky brzdit obnovu mûsta, ale chránit tu-

ny. Autor dále komentuje historické práce, které se za-

památek papírna v nûmeckém Hohenofenu. Jedná se

to cennou ãást národního dûdictví v nov˘ch podmín-

b˘vají prÛmyslem Uralu, pfiedstavuje Muzeum dûjin

o soubor budov s dochovan˘m technick˘m zafiízením

kách. Jen spojené síly vedení mûsta, odborníkÛ a pod-

techniky a architektur y a informuje o konferencích

(z konce 19. a poãátku 20. století). Stavba továrny by-

nikatelÛ mohou rychle mizející stopy zachránit.

k tématu prÛmyslové kultury konan˘ch v letech 1993

la zahájena roku 1836 pod vedením královského sta-

a 1996 v Jekatûrinburku.

vitele Knotha. Stroje byly pfiivezeny z Anglie (Br yan

Sergej DORO·KOV: Aus Liebe zum Kuckuck – Das Schmalspur- Eisenbahnmuseum bei Pereslawl (Z lás-

Alexander KIERDORF: Vladimír Archipov, s. 14–15.

Donkin & Co). V roce 1880 do‰lo k pfiestavûní papírny

ky ke Kuku‰ce – Muzeum úzkorozchodky a Ïeleznice

Portrét netradiãního umûlce z Moskvy, kter˘ netvofií

nov˘m majitelem Augustem Wogem, kdy vodu jako

klasická díla, ale sbírá vûci denní potfieby, které si lidé

zdroj energie nahradila pára. V souãasné dobû je zafií-

Úzkorozchodné dráhy (první byla postavena v pod-

sami vytváfieli, protoÏe se nedaly koupit. Archipov za-

zení inventarizováno a bude následovat sanace a re-

hÛfií Altaje roku 1755) hrály v rusk˘ch dûjinách po 250

znamenává v˘povûdi v˘robcÛ i uÏivatelÛ o úãelu tûchto

konstrukce objektÛ i zafiízení, které bylo po nûkolika

let v˘znamnou úlohu v prÛmyslu i zemûdûlství, bojova-

vûcí na magnetofonov˘ pásek nebo kameru. Vzniká

roz‰ífieních v provozu aÏ do roku 1993.

ly ve dvou svûtov˘ch válkách, slouÏily k budování ko-

tak unikátní sbírka vysoké v˘povûdní hodnoty. Díky

Anne Roerkohl: Technologietransfer – Protestanti-

munismu. Na konci 20. století v‰ak zmizely z map.

sv˘m objektÛm se stává dokumentátorem „‰patného

sche Ethik – Massenefeld (Pfiesun technologie – pro-

Koncem 20. let 20. století se zaãala v Preslavli-Sal-

sovûtského hospodáfiství“.

testantská etika – Massenefeld), s. 24–25.

v Pereslavli), s. 6–7.

jeském stavût továrna na kinofilmy ã. 5 a modernizo-

Alexander Kierdor f: Ein industriekultureller Streif-

Na konci února 2004 bylo znovu otevfieno muzeum

vala se tkalcovna. Potfiebnou energii zaji‰Èovalo dob˘-

zug durch Moskauer Museen (PrÛmyslová toulka mos-

rané industrializace ve Wuppertal-Barmen. Jeho ‰est

vání ra‰eliny, která byla z nalezi‰tû transpor tována

kevsk˘mi muzei), s. 16–17.

oddûlení je prezentováno v expozicích: 1. Energie, 2.

koÀskou dráhou na v˘chodní bfieh jezera Ple‰ãejevo

Moskva nemá pfiíli‰ muzeí vûnovan˘ch prÛmyslu

âas – nová dimenze, 3. Textilní technologie, 4. Svût Ïi-

a zde pfiekládána z vozíkÛ na lodi. Uprostfied 30. let

a technice. Ze sovûtské ér y je to Muzeum metra ve

vota a práce, 5. Politika a infrastruktura a 6. Práce dû-

20. století zde byla pouÏita pr vní parní lokomotiva

stanici Sportivnaja s expozicí mûstské hromadné do-

tí. Zamûfieno je na období let 1750–1850. Muzeum

„Kuku‰ka“. Roku 1930 byla postavena na západním

pravy. MilovníkÛm Ïeleznice je urãeno Ïelezniãní mu-

sídlí v ulici Engelstrasse 18, je otevfieno od úter˘ do

bfiehu jezera traÈ, která spojila nalezi‰tû ra‰eliny s to-

zeum na KazaÀském nádraÏí, ale ruské Ïelezniãní dû-

nedûle, vstupné ãiní 4 Euro. (webové stránky:

várnami. Ke Kuku‰ce pfiibyla druhá parní lokomotiva,

jiny jsou lépe zpracovány v Petrohradu. Muzea letectví

www.historisches-zentrum.de)

typ 159 podniku Kolomenskoje. Po 2. svûtové válce

jsou na historickém leti‰ti Chlodynka a v Moninu

Eva KISTEMANN: Schwedens Industrie – Denkmal

k Berendejevu pfiipadla dal‰í nalezi‰tû a odbyti‰tû, roz-

u Moskvy. V parku Vítûzství je vystavena vojenská

2003. Kalkseilbahn Forsby – Köping (·védská prÛmy-

‰ífiila se síÈ tratí, kaÏd˘ podnik mûl vlastní lokomotivy

technika z 2. svûtové války. Muzeum dûjin mûsta

slová památka 2003. Vápencová lanová dráha Forsby

a vozy. Roku 1960 mûla celá síÈ dosahující aÏ k Mosk-

Moskvy zvefiejnilo pfiehled nestátních muzeí: od roku

– Köping), s. 26–27.

vû 200 km délky. Objevily se dieselové lokomotivy, ko-

1983 je otevfieno muzeum továrny na ãokoládu Rud˘

Lanová dráha mezi vápencov˘m lomem ve Forsby

vové vagony na ra‰elinu a komfortní pro osobní dopra-

fiíjen zaloÏené 1851 Theodorem von Einem, automobi-

a prÛmyslov˘m mûstem Köping ve stfiedním ·védsku

vu. Po roce 1980 do‰lo k útlumu a zru‰ení dráhy. Roku

lové muzeum Sil (Továrna Lichaãov), firemní muzea –

je jedineãnou památkou, rozprostírá se v délce

1991 bylo otevfieno Pereslavské Ïelezniãní muzeum

napfiíklad továrna na parfémy Krasnaja Zarja ãi muze-

42 km. Dráha je jedin˘m exempláfiem svého druhu

(zaloÏeno 1990), které se nachází ve staré Ïelezniãní

um piva a vodky, které je v Petrohradû.

a souãasnû je dosti mladá, byla postavena v letech

dílnû v Talize a vlastní velk˘ vozov˘ a lokomotivní park.

Grigorij âERKASOV: Umprofilierung: Ehemalige Indu-

1939–1940. Spolek Pfiátelé vápencové dráhy vyvinul

Muzeum provozuje od kvûtna do zaãátku listopadu

striekomplexe in und um Moskau (Pfieprofilování: B˘va-

iniciativu k jejímu zachování, majitel má v úmyslu pfie-

pravidelné jízdy z Vjoksy do Talizy. (Kontakty pro pfiáte-

lé prÛmyslové komplexy v Moskvû a okolí), s. 18–20.

nechat dráhu nadaci, byl vytvofien pedagogick˘ projekt

V ruské federaci je mnoho historick˘ch prÛmyslo-

Dûti a dráha, podél dráhy se zfiizují informaãní stano-

Alexander Kierdorf: Vom Hüttenreich der Demidoffs

v˘ch staveb, které musí b˘t zachovány jako památky.

vi‰tû pro turisty, Spolek Pfiátelé vápencové dráhy má

über den Mythos zum Nationalpark (Od fií‰e Dûmido-

Nyní je v Rusku snaha tyto objekty zakomponovat do

v plánu zavést osobní dopravu. (www.kalklinbanan.nu)

vov˘ch hutí pfies m˘ty aÏ k národnímu parku, Ural jako

mûstsk˘ch center a ãtvrtí jako jejich základ, nebo je

Eckhard SCHINKEL: Schiffs-Hebewerke in China,

klenotnice rusk˘ch prÛmyslov˘ch dûjin), s. 8–11.

uãinit vhodn˘m nov˘m vyuÏitím souãástí celkové ur-

Teil II: Aktueller Überblick (Lodní v˘tahy v âínû, ãást II: Aktuální pfiehled), s. 28–32.

le Ïeleznic: www.lok-report.cz; www.kukushka.ru)

KdyÏ smûli na zaãátku 90. let 20. století západní

banistické kompozice. Pfiíkladem je pfiestavba továr-

vûdci poprvé po desetiletích nav‰tívit Ural, nevycházeli

ny Krasnyj Tekstil‰ãik na administrativní centrum.

Autor navazuje na svÛj ãlánek uvefiejnûn˘ v ãísle

z údivu, kolik technick˘ch památek je v tomto staroby-

MoÏnosti obnovy mûstského jádra s restaurovan˘mi

1/2004. Souãástí historického textu je tabulka s pfie-

lém prÛmyslovém regionu zachováno a pfiitom stále

prÛmyslov˘mi památkami byly provûfiovány v diplomo-

hledem dvanácti lodních v˘tahÛ v âínû s uvedením fie-

v provozu. Jeho historie zaãíná v 16. století tûÏbou

v˘ch pracích studentÛ katedr y prÛmyslov˘ch staveb

ky a provincie, rozmûrÛ, typu v˘tahu a data stavby

soli rodinou StroganovÛ. TûÏní a hutní prÛmysl se roz-

Moskevského architektonického institutu (MARChI)

(stav v roce 2004). Následuje pfiehled ãtyfi projektÛ

vinul ãinností rodiny DûmidovÛ za úãasti státu a pod-

a ateliéru âerkasov. V˘sledkem bylo nûkolik urbanis-

plánovan˘ch staveb.

pory Petra Velikého. Rusko tak získalo nezávislost na

tick˘ch koncepcí, které jsou v ãlánku podrobnû po-

‰védské oceli. Roku 1723 bylo z iniciativy Katefiiny Ve-

psány.

liké zaloÏeno mûsto Jekatûrinburk a ãetné státní podniky. Ve druhé polovinû 19. století se tûÏi‰tû ruského

Arbeit in einem schwierigen Umwelt (Práce v tûÏkém prostfiedí), s. 21.

Alexander KIERDORF: Sergej Prokudin-Gorskij. Pionier der russischen Farbfotografie (Sergej ProkudinGorskij. Pion˘r ruské barevné fotografie), s. 33. Sergej Prokudin-Gorskij (1863 St. Petûrburg – 1944

prÛmyslu pfiesunulo do Donbasu na jihov˘chod Ukraji-

Interview o práci a zku‰enostech s Dr. Margaritou

PafiíÏ) pfii‰el za sv˘ch studií chemie v Nûmecku do sty-

ny. Obrat nastal aÏ v období pûtiletek stalinské éry cca

Sergejevnou Stieglitz, zab˘vající se prÛmyslovou archi-

ku s prÛkopníkem barevné fotografie Adolphem Miet-

od roku 1930, kdy vznikala na Urale nová mûsta

tekturou, dûjinami prÛmyslov˘ch staveb a památkovou

he a své zku‰enosti dále rozvíjel v Rusku. Od roku

a podniky. Zdrojem informací pro studium prÛmyslu

péãí, vedl Alexander Kierdorf.

1909 podnikal na císafisk˘ pokyn cesty po Rusku a pfií-

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

287

hraniãních oblastech, kde dokumentoval krajinu, oby-

und Konser vierung von Haaren, s. 49–51. (Staro-

bylo kvádrové zdivo vnûj‰ku i vnitfiku natfieno Ïlut˘m

vatelstvo i prÛmysl.

egyptská paruka z doby kolem 1500 pfi. n. l. Problémy

okrem s bíle vyznaãen˘mi spárami virtuálních kvádrÛ,

Dále následují informace o v˘roãí R˘nského a Vest-

fixace a konzervace vlasÛ.) Restaurování paruky a zho-

v pozdní gotice v‰e pojednáno v „kamenné“ ‰edé, spáry

fálského muzea a jeho oslavách a krátké zprávy o udá-

tovení stojanu k dlouhodobému vystavení paruky v ex-

vyznaãeny dvojlinkou ãernou s bílou. Portály, klenby a fi-

lostech z regionÛ (napfiíklad otevfiení nového archivu

pozici Egyptského muzea v Berlínû.

gurální v˘zdoba mûly ve stfiedovûku pestré barvy.

ve vodárenské vûÏi v Hamburku). Alena BOROVCOVÁ

(K ãlánkÛm jsou anglická resumé.)

(K ãlánkÛm jsou anglická resumé.)

Rubrika Kronika:

Rubrika Kronika:

Kalendáfi nûmeck˘ch a mezinárodních odborn˘ch

Kalendáfi nûmeck˘ch a mezinárodních odborn˘ch

restaurátorsk˘ch a památkáfisk˘ch kurzÛ, semináfiÛ,

restaurátorsk˘ch a památkáfisk˘ch kurzÛ, semináfiÛ,

Restauro

kolokvií a konferencí v roce 2004. Zprávy o v˘roãním

kolokvií a konferencí v roce 2004.

Nûmecko

zasedání AEB 24.–27. 9. 2003 ve ·t˘rském Hradci

Restauro. Zeitschrift für Kunsttechniken, Restaurie-

(historické kniÏní vazby), páté mezinárodní konferenci

rung und Museumsfragen, roã. 110, ã. 1 Januar/

LACONA (Lasers in the Conser vation of Ar tworks)

Februar 2004.

15.–18. 9. 2003 v Osnabrücku.

Vydavatel: Callwey Verlag, München.

Restauro, ã. 3, April/Mai 2004 Rubrika Aktuálnû: Mimo jiné obsahuje informace o restaurátorském

Rubrika Aktuálnû:

Restauro, ã. 2, März 2004

Uvádí mimo jiné internetové adresy pro restaurátory. Rubrika Fórum: Nach der Flutkatastrophe. Gefrier-

studiu na odborné vysoké ‰kole v Postupimi, internetové adresy pro restaurátory.

Rubrika Aktuálnû:

Rubrika Fórum:

trocknen von Papier und Büchern rund um die Uhr,

Mimo jiné obsahuje základní informace o v˘znam-

Ursula SCHÄDLER-SAUB: Die „Kunst der Restaurie-

s. 18–20. (Po povodních. Vysou‰ení papíru a knih po-

ném restaurátorském institutu Germánského muzea

rung“. Teil 1: Zum Umgang mit Verlusten, Alterungs-

mocí zmrazení dvacet ãtyfii hodin dennû.) Rozhovor

v Norimberku, internetové adresy pro restaurátory.

und Schadensphänomenen, s. 160–167. („Umûní

s Reinholdem Sandem, vedoucím restaurátorsk˘ch dí-

Rubrika Fórum:

restaurování.“ âást 1: K zacházení se ztrátami, feno-

len Vestfálského archivního úfiadu v Münsteru, o vysou-

Hiltrud SCHINZEL: Die Bedeutung des Materials für

mény stáfií a po‰kození.) Teoretická úvaha z dûjin mo-

‰ení star˘ch knih a archiválií zmrazením po povodních

die Restaurierung. Im Blickpunkt: zeitgenössische

derního restaurování – „konzervovat, nerestaurovat“,

v létû roku 2002.

Kunstwerke und ihre Inhalte, s. 86–91. (V˘znam ma-

teorie restaurování C. Brandiho, etika a estetika re-

Claudia LUCKENBACH, Rober t SUCKALE: Kunst-

teriálu pro restaurování. Zamûfieno na: souãasná umû-

staurování, doplÀování, metody retu‰í fiímského ICR, te-

technologische Betrachtung, kunsthistorische Aus-

lecká díla a jejich obsahy.) Teoretická úvaha o etice

orie restaurování U. Baldiniho, promûny dobového vku-

wer tung: Die Johannestafel aus Bad Wimpfen am

restaurování souãasn˘ch umûleck˘ch dûl. Zásahy re-

su, je moÏná objektivita u estetického rozhodování?

Berg, s. 22–29. (Umûleckotechnologické pozorování,

staurátora musí zohlednit interakci mezi obsahem,

umûleckohistorické vyhodnocení: svatojánsk˘ tabulo-

formou a materiálem.

Beate KOZUB: Restaurierung im Staatlichen Museum Auschwitz-Birkenau. Wie sind Kinderbücher und

v˘ obraz z Bad Wimpfenu.) Infraãervenou spektrosko-

Nicole RIEDL: Römische Grabanlage in Nehren/Mo-

Schuhe zu behandeln?, s. 168–174. (Restaurování ve

pií byla pod viditelnou malífiskou vrstvou objevena

sel. Präventive Konservierung, modelhafte Sanierung

Státním muzeu Osvûtim-Bfiezinka. Jak zacházet s dût-

kresba olÛvkem na zlatém pozadí. Digitální rekon-

und Restaurierung, s. 92–97. (¤ímské pohfiebi‰tû

sk˘mi kníÏkami a s botami?) Zachování dûjinné stopy

strukce pÛvodního konceptu umoÏnila pfiipsání díla

v Nehrenu. Preventivní konzer vace, vzorová sanace

na pfiedmûtech pozÛstal˘ch po osvûtimsk˘ch vûzních.

augsburskému mistru z roku 1477.

a restaurování.) Nástûnné malby v hrobkách z 3.–4. sto-

Vysoké emotivní zatíÏení je patrné zvlá‰tû u dûtsk˘ch

Sabine GRIMMIG-HAGA: Ornamentale Wandgestal-

letí ohroÏuje vzdu‰ná a zemní vlhkost. Technologick˘

kníÏek a u bot, jejichÏ skladi‰tû se stalo jedním

tung in einem Berliner Mietshaus. Leimfarben- und

prÛzkum a odstranûní pfiíãin ‰kod jako základ konzer-

z osvûtimsk˘ch symbolÛ. Nov˘ restaurátorsk˘ koncept

Dekorationsmalerei auf Grundlage zeitgenössischer

vace a restaurování.

pro symbolickou horu z bot upfiednostÀuje jednotlivé

Quellen, s. 30–36. (Ornamentální pojednání zdi v jed-

Siegfried SIEGISMUND, Thomas WEISS, Joerg RUE-

kusy pfied celkem (odstranûní koroze vyãi‰tûním). Au-

nom berlínském nájemním domû. Klihové barvy a de-

DRICH: Schadensmonitoring mit Ultraschalldiagnostik.

torka pfiiznává dílãí ztrátu autenticity, nicménû se do-

koraãní malífiství na základû soudob˘ch pramenÛ.)

Beispiel Marmorpalais in Potsdam, s. 98–105. (Moni-

mnívá, Ïe návrat nûkdej‰í barevnosti umoÏní náv‰tûv-

PrÛzkum a restaurování interiérové ornamentální ‰ab-

torování ‰kod pomocí ultrazvuku. Na pfiíkladu Mramo-

níkovi expozice lépe si pfiedstavit individualitu

lonové malby z roku 1831.

rového paláce v Postupimi.) Ultrazvukem lze nahléd-

historického objektu (pfiifiadit si k pfiedmûtÛm jednotli-

Brigitte POETS: Verpackung empfindlicher Holz- und

nout do vnitfiku kamenného materiálu (zvlá‰tû vhodné

vé osoby).

Lackobjekte. Beispiele für den Transport im Rahmen

u mramoru) a zmûfiit stupeÀ rozpadu, aniÏ by se naru-

des musealen Leihverkehrs, s. 37–41. (Balení citli-

‰il materiál. RÛzné typy po‰kození mramoru.

Sabine GRIMMIG-HAGA: Geschädigte Schellackober flächen. Könnte sich Aleuritin-Harzseife für eine

v˘ch dfievûn˘ch a lakovan˘ch objektÛ. Pfiíklady pro

Michael KOTTERER: Standardklimawer te für Mu-

Behandlung eignen?, s. 175–179. (Po‰kozené ‰elako-

transport v rámci muzeálních zápÛjãek.) Pfiíklady bale-

seen? Ergebnisse eines Projekts, s. 106–116. (Stan-

vé povrchy. Dá se vyuÏít aleuritinové pryskyfiiãné m˘d-

ní mal˘ch vyfiezávan˘ch a lakovan˘ch pfiedmûtÛ urãe-

dardní klimatické hodnoty pro muzea? V˘sledky projek-

lo?) Pfii souãasném stavu vûdomostí je lep‰í k odstra-

n˘ch k transpor tu v Muzeu vévody Antona Ulricha

tu.) Dlouhodobé pozorování mikroklimatu v fiezenské

nûní po‰kozen˘ch vrstev politury pouÏívat vyzkou‰ená

v Braunschweigu.

V˘chodonûmecké galerii Kunstforum. Vyhodnocení po-

rozpou‰tûdla neÏ aleuritinové pryskyfiiãné m˘dlo.

Yvonne GEES: Massenproduktion im 18. Jahrhun-

zorování vedlo k závûru nedrÏet se „ideálních“ para-

Omar ABDEL-KAREEM: Schimmelpilzgeschädigte

dert. Technologische Untersuchung der polychromen

metrÛ a navrhnout individuální koncept vytápûní stûn

altägyptische Leinengewebe. Der Efekt alkalischer

Gehäuse zweier friesischer Uhren, s. 42–48. (Masová

a minimalizovat vûtrání.

Entsäuerungsmittel, s. 180–186. (Staroegyptská lnû-

v˘roba v 18. století. PrÛzkum polychromovan˘ch skfií-

Manfred KOLLER: „Diese Farbenkruste wurde hin-

ná plátna po‰kozená plísní. Efekt alkalick˘ch odkyselo-

nûk dvou frísk˘ch hodin.) PrÛzkum a návrh restaurová-

weggeräumt“. Die einstigen Farben des Wiener Ste-

vacích prostfiedkÛ.) Mikrobiologick˘ prÛzkum prokázal

ní dfievûn˘ch, Ïelezn˘ch, mosazn˘ch a olovûn˘ch ãástí.

phansdomes, s. 118–124. („Tato barevná krusta byla

na tfiicet druhÛ plísní napadajících staroegyptská bar-

Lena BJERREGAARD: Eine altägyptische Perücke

odstranûna.“ Nûkdej‰í barvy vídeÀského dómu sv. ·tûpá-

vená lnûná plátna a zpÛsobujících zmûnu barevnosti

aus der Zeit um 1500 v. Chr. Probleme der Fixierung

na.) PrÛzkum ukázal promûny barevnosti. Ve 14. století

a ztrátu pevnosti. Alkalické odkyselovací prostfiedky

288

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

nezabrání po‰kození zpÛsobenému mikrobiálním na-

nutí, které obsahuje nejen vyhodnocení vlastního v˘-

V tomto rámci je zákonodárce zavázán garantovat

padením, ale zpomalí je.

zkumu, ale i návrhy regulativ pfiípadn˘ch rekonstrukcí

zachování kulturnûhistorick˘ch hodnot. Existují regula-

Jens HILDENHAGEN, Jenny STUDER, Marie CHAPÉ,

a dostaveb, které by mûly b˘t ze strany památkové

tivy na ochranu urãit˘ch staveb, ulic, námûstí nebo

Klaus DICKMANN, Eugen MÜSCH: Laser für die Res-

péãe a urbanistÛ vÏdy jasnû stanoveny. Na konci tex-

místních ãástí historického, umûleckého nebo staveb-

taurierung von archäologischem Eisen, s. 188–194.

tu je pfiipojen seznam literatury, kter˘ autorka doplÀu-

ního v˘znamu, které je nutné ve zvlá‰tním projektu

(Laser pro restaurování archeologického Ïeleza.) Po-

je k poznámce jedna jiÏ publikovaného textu citované-

prohlásit za souãást místních stanov. Takto by mohly

mocí laseru se zkorodované Ïelezo oãi‰Èuje r ychleji

ho ãísla.

b˘t stanoveny i speciální poÏadavky ve vztahu k regulaãním liniím, v˘‰ce okapÛ, tvaru stfiech a smûru jejich

a ohleduplnûji neÏ jin˘mi (mechanick˘mi a chemick˘-

Restrikce a ‰ance

mi) postupy.

hfiebenÛ, zastaviteln˘m plochám pozemkÛ, k pfiedpisu

Pro v‰echna sídli‰tû v Porúfií je od poãátku industri-

o konstrukci, materiálech, barvách a podobnû. Neod-

Rubrika Kronika:

alizace aÏ do 20. let 20. století pfiíznaãné, Ïe byla jed-

mysliteln˘m pfiedpokladem v‰ak zÛstává kritické pfiije-

Kalendáfi nûmeck˘ch a mezinárodních odborn˘ch res-

notn˘m identifikovateln˘m mûstsk˘m stavebním cel-

tí daného stavu, které musí b˘t uãinûno spoleãnû obcí

taurátorsk˘ch a památkáfisk˘ch kurzÛ, semináfiÛ, kolo-

kem, zachovan˘m je‰tû v pÛvodním stavebním tvaru.

a úfiadem památkové péãe.

kvií a konferencí v roce 2004 a 2005. Zprávy o X. IADA

Intaktní sídli‰tû pfiedstavují viditeln˘ dÛkaz, Ïe zam˘‰-

Úkolem tehdej‰ího badatelského zámûru bylo vy-

kongresu 22.–26. 9. 2003 v Göttingenu (tapety),

lené orientaãní moÏnosti a projekãní rozvahy jejich

tvofiit hodnotící kritéria zaloÏená na pfiijetí daného sta-

workshopu Japanese Woodblock Prints 19.–20. 6.

stavitelÛ jsou dne‰ními obyvateli akceptovány a háje-

vu a dÛkladné anal˘ze exemplárních kolonií. Z tohoto

2003 v Lond˘nû (japonské dfievoryty období Edo a Mei-

ny – mÛÏeme mluvit o zjevnû osvojeném mûstském

dÛvodu jsou k údajÛm o v˘vojov˘ch stupních typického

dÏi).

prostfiedí. Pfiedzahrádky a uÏitkové zahrady, jakoÏ i b˘-

souboru mûstské zástavby v revíru pfiipojeny rubriky

valé drobné hospodáfiské stavby poskytují ãetné moÏ-

tvarov˘ch kritérií a doporuãení. Aby bylo moÏné popsat

nosti individuálního utváfiení a vyuÏití. Co se zrodilo

tvarová kritéria srovnateln˘m zpÛsobem, byl vypraco-

z ekonomické nutnosti – chov drobného dobytka a pû-

ván hodnotící dotazník. Jeho autorky mohly pfii pfiípra-

stování ovoce a zeleniny – dnes u tureck˘ch obyvatel

vû vycházet ze sv˘ch dfiívûj‰ích prací: Atlas Berlína –

Rubrika Aktuálnû:

neztratilo na atraktivitû. Také ekologicky sm˘‰lející

jeho tváfi a prostor (se‰it 2, pokusná oblast Kreuzberg

Uvádí mimo jiné internetové adresy pro restaurátory.

Nûmci spatfiují v uÏitkové zahradû alternativu k industri-

a se‰it 3, pokusná oblast Charlottenburg, oba 1973).

Rubrika Fórum:

alizované masové produkci potravin. Ve svûtû narÛstají-

Parametry vyvinuté pro tyto atlasy t˘kající se hodnoce-

Témûfi celé ãíslo je vûnováno recenzím nov˘ch nû-

cí anonymity poskytují sídli‰tû i dnes ‰anci pro vytvofie-

ní a doporuãení k urbanistickému prostoru (mûstská

meck˘ch kniÏních titulÛ t˘kajících se restaurování ob-

ní sociální sítû. Prvotní podmínkou jejich fungování je

zástavba) a hodnocení objektu (architektura) byly mo-

razÛ, oltáfiÛ a dfievofiezeb, nábytku, textilií a etnogra-

architektonická a stavební jednota, coÏ dnes mimo ji-

difikovány pro kritéria mûstské zástavby. Pod bodem

fick˘ch objektÛ, skla, kovu, papíru a fotografií,

né dokazují tvÛrãí ambice hnutí „new urbanism“. V no-

II se nacházejí údaje ke tvarov˘m znakÛm jednotlivého

archeologick˘ch nálezÛ, kamene, umûleck˘ch technik

v˘ch ãástech americk˘ch mûst nalezneme jak u stav-

domu a jeho typologickému zafiazení. III. bod pojedná-

a materiálu, lepidel, plísní, teorie restaurování, v˘uky

by domÛ, tak v pÛdor ysu mûsta repliky zahradního

val o otázkách vybavení a sociální struktury.

a ochrany.

mûsta a pfiedmûstí à la Raymond Unwin a Barry Par-

Ke vzniku kolonií vedly ekonomické zájmy, ov‰em

ker, jakoÏ i repliky evropské v˘stavby podnikov˘ch bytÛ

pozdûji také pfiispûly k jejich zniãení. V 70. letech 20. sto-

druhé poloviny 19. století.

letí se chtûli vlastníci hospodáfisky oslabení recesí –

(K ãlánkÛm jsou anglická resumé.)

Restauro, ã. 4, Juni 2004

Dirk BOCKMÜHL: Schimmelpilze auf Papier. Kurzinformationen zu den Gefahren und ihrer Begegnung, s. 270–272. (Plísnû na papífie. Krátké informace o ne-

Média – v konkrétním pfiípadû také odborn˘ tisk

pfiedev‰ím doly sdruÏené pod hlaviãkou Ruhrkohle AG,

bezpeãích a jak s nimi bojovat.) Plísnû na organickém

a knihy – podstatnû pfiispívají k diskreditaci nebo ak-

ale také koncerny jako Thyssen, Hösch a Krupp – od

materiálu, zvlá‰tû na papífie, se staly po záplavách

ceptování urãitého architektonického a stavebního ká-

kolonií odpojit. Jak bylo zmínûno na poãátku, koncent-

v srpnu 2002 dÛleÏit˘m tématem. Pfiíãinou roz‰ífiení

nonu. V 70. letech 20. století na‰la Ïivnou pÛdu kritika

rované akce památkové péãe, obãansk˘ch iniciativ

tûchto mikroorganismÛ v knihovnách a archivech je vy-

epigonsk˘ch v˘rÛstkÛ funkcionalismu, kter˘mi nás ob-

a univerzit, ale také zodpovûdné komunální politiky

soká relativní vlhkost vzduchu, eventuálnû promoãení.

dafiila 60. léta 20. století. Velkou mûrou k tomu pfiispû-

mohly zaruãit zachování nûkter˘ch sídli‰È. Vedle ukáz-

(K ãlánku je anglické resumé.)

ly i sociální problémy v satelitních mûstech, do nichÏ se

kov˘ch objektÛ napfiíklad v obcích Oberhausen-Eisen-

Rubrika Kronika:

v rekordnû krátké dobû nastûhovaly desetitisíce no-

heim, Herne-Teutoburgia, Bochum-Dahlhauser Heide

Kalendáfi nûmeck˘ch a mezinárodních odborn˘ch

v˘ch obyvatel. Monumentalismus architektury tûchto

existuje bezpoãet kolonií, které nestojí ve stfiedu zá-

restaurátorsk˘ch a památkáfisk˘ch kurzÛ, semináfiÛ,

sídel nebyl vhodn˘ k tomu, aby nov˘m obyvatelÛm

jmu, ale jejich zachování je právû tak relevantní. Hnutí

kolokvií, konferencí a v˘stav v roce 2004 a 2005.

usnadnil zakofienûní. Pfii hledání alternativ byly objeve-

„new urbanism“ usiluje – jak bylo zmínûno – o opûtné

Zpráva o sympoziu nûmeckého Svazu restaurátorÛ

ny kvality historického mûstského jádra, bytÛ z grün-

vybudování kvalit, které sídli‰tû poskytuje. Pfiáli by-

(VDR) ve dnech 23.–27. 3. 2004 v Mannheimu (téma

derského období a také sídli‰È/kolonií.

chom si, aby se toto poznání prosadilo u v‰ech, ktefií

Publikace Wolfa Jobsta SIEDLERA a Elisabeth

jsou za osud kolonií zodpovûdní. Dnes urãují projekto-

NIGGEMEYEROVÉ Die gemordete Stadt z roku 1964 ãi

vání jiná kritéria a slogany. JiÏ nejsou uÏívány pojmy ja-

pozdûji vydaná Banlieues de charme ou l’art des quar-

ko zhu‰Èování a koncentrace, mnohem více je fieã

tiers – jardins Gérarda BAUERA, Gildase BAUDEZE

o tzv. „shrinking cities“. Prostor pro bydlení jiÏ není

a Jeana-Michela ROUXE (Aix-en-Provence 1980), aby-

tûsn˘. Pro kolonie by to mohlo znamenat, Ïe se více

chom zde jmenovali alespoÀ dva evropské tituly, propa-

bytov˘ch jednotek spojí v jednu. Na kvality vût‰inou

govaly úctu k hodnotám historické stavební substance.

bohatû vymûfieného zahradního prostoru jsme jiÏ pou-

Ov‰em mezi zástupci postmoderny, napfiíklad Charle-

kázali. Ten není v pfiebujel˘ch zástavbách na okraji

Ve Zprávách památkové péãe 64, 2004, ã. 4 byl

sem Jencksem, a zástupci památkové péãe do‰lo

mûsta leckdy vût‰í neÏ pozemková plocha domu,

publikován ãlánek prof. Franzisky Bollerey o zpÛsobu

k rozepfii ohlednû zacházení s historickou stavební

i kdyÏ to ãasto b˘vá touÏebn˘m pfiáním.

dokumentace a vyhodnocení kolonií v Porúfií s názvem

substancí. Co bylo pro pr vní zmínûné spí‰e zboÏím,

Zb˘vá doufat, Ïe se u nov˘ch národÛ evropského

Sídli‰tû v Porúfií. Inventarizace a hodnocení. Na pfiání

bylo pro památkáfie kulturním statkem, jejÏ bylo nutno

spoleãenství prosadí vûdomí zachování tûchto dÛleÏi-

paní profesorky uvefiejÀujeme k tomuto tématu shr-

zachovat.

t˘ch svûdkÛ evropské kultury posledních sto padesáti

In Vielfalt vereint: Kunsthandwerk und Ethnographie in der Restaurierung). Petr KROUPA

Redakãní poznámka

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

289

let. Vûdomí o koneãnosti zdrojÛ je „fait accompli“.

P ¤ I P R AV U J E S E

Program konference 8. 9. 2005

Pfiáli bychom si, aby vedlo ke zjemnûní vnímání ve

Odborná exkurze:

vztahu k niãení energetick˘ch zdrojÛ, v konkrétním pfií-

Pfiipravilo Slaskie Centrum Dziedzictwa Kulturowego

padû tûch, které slouÏí k v˘robû stavebního materiálu, a energie investované do stavby samotné. Fait accompli je také poznání, Ïe historická stavební substance má svou vnitfiní kvalitu a Ïe vyzafiování, které z ní vychází, lze jen ve v˘jimeãn˘ch pfiípadech nalézt v nov˘ch zástavbách. Zb˘vá jen fiíci – a to slovy mode-

v Katowiciach – po památkách moderní architektur y

„SloÏitosti a rozpory“ moderní architektury a její památkové ochrany Instalovan˘ objekt DÛl Michal v Ostravû-Michálkovicích, 7.–8. záfií 2005

polské ãásti Horního Slezska /dílo Ericha Mendelsohna, Leopolda Bauera, Hanse Poelziga a dal‰ích/. Odborn˘ garant konference: Ing. arch. Naìa Goryczková, Mgr. Martin Strako‰

rátorky ãínského státního cirkusu – „KéÏ se cviãení podafií.“

Doprovodné akce konference, zamûfiené na problemaProgram konference 7. 9. 2005

tiku péãe o památky moderní architektury budou ná-

Literatura:

9:00 aÏ 9: 30 prezentace

sledující:

1. Arbeitersiedlungsbau. Ein neuer Aufgabenbereich

9:30 aÏ 12:30

der Denkmalpflege, in: Denkmalpflege in der Bundes-

A) Fenomén Ostravy a Ostravska v moderní dobû

v˘stava Muzea architektur y ve Vratislavi nazvaná

republik Deutschland, Geschichte, Organisation, Auf-

/moderuje Naìa Goryczkova/

WUWA, jejíÏ vernisáÏ se uskuteãní v pfiedveãer konfe-

gaben, Beispiele. Ein Beitrag zum Europäischen Denk-

9:30 Pavel Zatloukal: „Moje Ostrava“

rence, tedy 6. 9. v 18.00 hod,

malschutzjahr 1975, München 1974, s. 64–67.

10:00 Milo‰ Matûj: Nástup prÛmyslu jako podstata

dále v˘stava vûnovaná tvorbû Lubomíra a âestmíra

2. Wohnen und Arbeiten im Ruhrgebiet, ein Arbeitsbe-

stavebního rozvoje Ostravy

·lapetov˘ch, zapÛjãená z Muzea umûní v Olomouci

richt, Sondernummer 6 der Mitteilungen der Universi-

10:30 Pavel ·opák: Mezi civilizací a kulturou: Camillo

a v˘stava BABA poskytnutá Fakultou architektur y

tät Dortmund, 1974, 22 s.

Sitte na Ostravsku

âVUT v Praze.

3. Denkmalpflege und Umweltgestaltung, Orientie-

11:00 Mar tin Strako‰: Architektura a urbanismus

rung und Planung im Stadtbereich, Stadtgestaltung

60. let 20. století na Ostravsku

zwischen Denkmalpflege und Schrebergar ten, Mün-

11:30 Janusz Dobesz: Ochrona zabytków w Ostravie

chen 1975, 82 s.

oglàdana z Polski – analogie i ró˝nice

4. Wohnen im Revier. Siedlungen vom Beginn der In-

12:00 aÏ 13:00 polední pfiestávka

dustrialisierung bis 1933. Analyse – Bewer tung – Chancen, in: Stadtbauwelt, 1975, No 46, s. 85–108.

13:00 aÏ 15:30

5. Wohnen im Revier. 99 Beispiele aus Dor tmund.

B) Stylov˘ pluralismus architektury 20. století

Ein Architektur führer mit Strukturdaten, München

/moderuje Martin Strako‰/

1975, 228 s.

13:00 Jindfiich Vybíral: Moderna pravá a jiná

6. Bestandaufnahme: Zechensiedlungen im Ruhrge-

13:30 Dana Bofiutová: Dialogy s modernou

biet. Zur Bewer tungsproblematik vom Stadtgestalt,

14:00 Jan Salm: Lódê – „polski Manschester“ i plura-

in: Sozialorientier te Stadterhaltung als politischer

lizm jej architektury w pierwszej polowie 20. wieku

Prozess. Schriftenreihe Politik und Planung der RWTH

14:30 Rostislav ·vácha: Varianty neoklasicismu

Aachen, Köln – Stuttgart 1976, s. 155–173.

v architektufie 50. let

7. Planungsbeispiel Siedlung, Klapheckenhof, Gelsen-

15:00 Jerzi Ilkosz: Max Berg

kirchen, Gutachten über Bestand, Entwicklung und

15:30 aÏ 16:00 pfiestávka

Modernisierung. Zusammenarbeit mit Hermann Korte und Heinrich Moldenschardt, Gelsenkirchen 1978,

16:00 aÏ 18:30

188 s.

C) Architekti a památková péãe

8. Siedlungen aus den Regierungsbezirken Arnsberg

/moderuje Josef ·tulc/

und Münster. Beitrag zu einem Kurzinventar, in: Dort-

16:00 Jifií T. Kotalík: Obnova pavilonu b˘valé Moderní

munder Architekturhefte, 1978, No. 8, Greven (o. J.),

galerie na PraÏském v˘stavi‰ti pro potfieby Akademie

231 s.

v˘tvarn˘ch umûní v Praze

9. Neues Bauen in NRW. Inventar und Geschichte von

16:30 Petr Pelãák: Restaurace rodného domu Josefa

ausgewählten Wohnsiedlungen aus den 20er und

Hoffmanna v Brtnici

30er Jahren Forschungsvorhaben des Innenministeri-

17:00 Dana Novotná: Úpravy rodného domu Josefa

ums des Landes Nordrhein – Westfalen, Düsseldorf –

Hoffmanna v Brtnici z pohledu památkáfie

Dortmund 1979.

17:30 Karel Ksandr: Proã byl v Praze zniãen âesko-

10. Bausteine 2. Modernisierung von Wohnsiedlun-

slovensk˘ areál EXPO 58, aneb realita nedodrÏování

gen der 20er und 30er Jahre in Nordrhein – Westfa-

památkové legislativy u nás

len. Gestaltungsfragen, hrsg. vom Innenminister des

18:00 Iveta âerná: Vila Tugendhat pfied památkovou

Landes Nordrhein – Westfalen, Düsseldor f 1979,

obnovou – vybrané materiálové prÛzkumy a rozbory

113 s. 11. Stadt Herne, Gutachten Arbeitersiedlung Herne 1980, 347 s. Franziska BOLLEREY, pfieklad Eva BANETKOVÁ

19:00 – 20:00 Veãer s Radovanem Lipusem – Scénologie Ostravy: ostravské kavárny jako scéna 20:00 raut

290

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / Z O B S A H U O D B O R N ¯ C H â A S O P I S Ò | P ¤ I P R AV U J E S E

RESUMÉ

Zur Farbgebung von Baudenkmälern zu Beginn des

am umgefärbten Ausdruck eines historischen Umfelds

21. Jahrhunderts

hat. Bei der Außengestaltung eines Einzelobjekts, das

Václav GIRSA, Miloslav HANZL

Bestandteil eines historisch gewachsenen Stadtorganismus ist, wird in der Regel dabei keine

Zusammenfassung

Die in den letzten Jahrzehnten aufgekommenen

Rücksicht auf die Beziehung zwischen dem zu

erheblichen Probleme mit dem optischen Bild unserer

gestaltenden Einzelobjekt und dem es aufnehmenden

historischen Städte sowie Denkmäler sind

Umfeld genommen. Die Glaubwürdigkeit einer

unübersehbar. Die unkultivierte Farbenvielfalt unserer

Renovierung wird derzeit durch komplizierte

Der Brünner Hauptbahnhof, seine historischen Werte

historischen Ensembles wird unablässig durch neue

Bedingungen und einem unübersichtlich breiten

und die drohende Verlegung des Eisenbahnknotens

Kreationen innerhalb des historischen Organismus

Materialangebot belastet. Weitgehend werden für

Alena BOROVCOVÁ

und in dessen Umfeld bereichert (mittels Farbe

Baudenkmäler ungeeignete Technologien und

„humanisierte“ Plattenbausiedlungen,

Anstrichsysteme verwendet (Zusammensetzung,

Fassadenkolorierungen in Altbauzonen, die kitschig-

Farbton oder Auftragtechnik).

Die Einleitung bringt eine relativ ausführliche

Bei der Festlegung einer Renovierungskonzeption

Darstellung von Geschichte und Bauentwicklung des

geschmacklose Buntscheckigkeit neuer Schlafstädte

Brünner Hauptbahnhofs, der vor Mitte des 19.

im Stil des protzigen „Unternehmerbarock“,

wird die Notwendigkeit übersehen, Rücksicht auf

Jahrhunderts im Stadtzentrum angelegt wurde und bis

Verschiebungen zugunsten greller Farben bei

Ausgangszustand, Alter und visuelle Aufgabe aller das

auf den heutigen Tag nicht nur als ein stark

modernen Bauten). All das potenziert miteinander

Gesamtbild schaffenden Elemente zu nehmen.

frequentierter Verkehrsknotenpunkt, sondern auch als

verschmelzend Hektik und Wirrwarr unserer gesamten

ein wertvolles architektonisches und technisches

Umgebung. Die derzeitige Situation sowie die

diskutieren, wertvolle Beispiele und Verfahren zu

Werk mit einigen ins Zentralregister der

Beunruhigung über die Aussichten der ferneren

reflektieren und misslungene Aktionen der Kritik zu

Kulturdenkmäler in der âR aufgenommenen Bauten

Entwicklung erzwingen Überlegungen zu vielen

unterziehen. Eine fundierte Diskussion führt zu einem

gelten muss. Der Brünner Hauptbahnhof war schon

Aspekten dieses Themas, auch wenn die Ursachen

höheren Maß an Einhelligkeit und

seit den Anfängen seiner Existenz gerade durch seine

des umrissenen Zustands weitgehend außerhalb des

Verallgemeinerungen bei der Suche nach Auswegen

Lage in Stadtkernnähe eine Ausnahmeerscheinung.

denkmalpflegerischen Aufgabenbereichs liegen.

aus der derzeitigen Situation. Im Schlussteil ihres

Die damaligen Stadtväter von Brünn hatten sich

Dennoch ist eine kritische Selbstreflexion angebracht,

Beitrags formulieren die Autoren einige der

bewusst um diesen für Reisende unbestrittenen

daneben eine Suche nach Möglichkeiten zur Abhilfe im

wichtigsten Grundsätze, die auch in das in

Vorzug bemüht, doch die heutigen Ratsherren

Rahmen des Fachs. Der Beitrag verweist auf einige

Vorbereitung befindliche Methodikmaterial

möchten den Bahnhof am liebsten an den Stadtrand

wichtige Aspekte bei der Erneuerung der Kolorierung

aufgenommen werden sollten.

verlegen. Dieser Schritt birgt freilich zwei

von Denkmälern, darüber auch auf die

große Gefahren: Zum einen dürfte er ganz erheblich

Unzulänglichkeiten der derzeitigen Praktiken. Eine

die Erreichbarkeit des Stadtzentrums für die breite

weitgehend unbeachtete Komponente in der Pflege

Öffentlichkeit erschweren, zum anderen brächte er

der historischen Baubestände ist ein systematischer

Technologische Zusammenhänge bei der Pflege von

den Untergang dieses wertvollen Kulturdenkmals mit

Schutz der traditionellen farblichen Geschlossenheit

historischen Putzfassaden

sich. Die derzeitigen Stadtoberhäupter von Brünn

von Urbanistikstrukturen. Ist uns an einer Bewahrung

Dagmar MICHOINOVÁ

erwägen in diesem Zusammenhang, den unter

der harmonischen Wirkung bei jedem

Denkmalschutz stehenden Bahnhofsteilen ihren

Denkmalensemble gelegen, vor allem aber bei

gesetzlich verankerten Schutz zu entziehen. Dann

unseren Städten und Dörfern, muss man dessen

durch Verputzstruktur und -eigenfarbe oder durch die

müsste sich die Stadt für den Fall, dass der Bahnhof

typische Wesenszüge bewahren, die als Vorbedingung

Putzstruktur und Eigenschaften der Anstrichfarbe

wirklich verlegt wird, nicht mehr mit deren Erhalt und

für den Erhalt einer authentischen Atmosphäre und

gegeben. Der Beitrag befasst sich vor allem mit

Suche nach einer Neunutzung befassen. Die Lösung

folglich auch seines charakteristischen Kolorits gelten

angestrichenen historischen Putzfassaden; die Autorin

der Frage nach einer neuen Nutzung sollte dabei aber

müssen. Befasst man sich mit der Farbgebung von

beschäftigt sich eingehend mit der Problematik der

Bestandteil der Gesamtkonzeption für eine etwaige

Denkmälern, darf man die Aufmerksamkeit nicht nur

Materialvorschläge für eine nachhaltige Pflege von

Verlegung werden. Im Text wird auch die Ansicht von

auf eine Festlegung von Farbtönen der Anstrichmasse

historischen Putzfassaden mit Anstrich. Ihre

Prof. Dr. Michael Mende zitiert, einem führenden

für die Gebäudefassade beschränken. Die Bedeutung

Aufmerksamkeit gilt auch den Tücken, die bei der

europäischen Fachmann für technische Denkmäler,

dieses Themas wird auch in Fachkreisen nicht selten

Anwendung moderner Anstrichstoffe bei der

der zahlreiche Beispiele von Städten im Ausland

bagatellisiert unter dem Hinweis auf eine

Renovierung traditioneller Kalkwerkstoffe (Putze und

anführt, in denen es gelungen ist, einen Bahnhof in

vermeintliche Nichtantastung der

Tünchen) auf den Fassaden historischer Bauten

der Stadtmitte zu erhalten (entweder in seiner

Denkmalbausubstanz und eine angebliche

auftreten.

ursprünglichen Funktion oder mit einer angemessenen

Reversibilität. Weite Verbreitung haben sowohl

Ersatznutzung), ihn einfühlsam als wichtiges Denkmal

Fassadengestaltungen von Laienhand, wobei die

zu präsentieren und so eine Schädigung historischer

Farbwahl für das Bauwerk von einem unkundigen oder

Objekten sollte als ein unabdingbarer Bestandteil der

Urbanistikstrukturen zu vermeiden.

allzu selbstbewussten Eigner getroffen wird, als auch

Pflege des gesamten Bauwerks gelten. Eine

Entwürfe von völlig unbelehrten Projektanten oder

Ausgliederung der Fassadenpflege aus der gesamten

inkompetenten Denkmalpflegern gefunden: Die Farb-

konzeptionellen und nachhaltigen Denkmalpflege führt

und Farbkombinationswahl wird dann nur noch vom

häufig zu nur unter Schwierigkeiten behebbaren

individuellen Geschmack eines Einzelnen aufgrund von

Zuständen.

subjektiver Einschätzung und Gefallen beeinflusst.

Dabei ist es notwendig, diese Problematik zu

Die Putzfarbe historischer Fassaden ist entweder

Schlussfolgerungen: 1. Die Pflege der Fassaden an historischen

2. Der Schutz von historischen Werkstoffen und

Eine weit verbreitete Erscheinung ist auch die Ignoranz

traditionellen Handwerken. Bestreben der

gegenüber breiteren historischen oder visuellen

Denkmalpflege-Technologie im Prozess der Pflege von

Zusammenhängen, die einen ganz wesentlichen Anteil

Stoffen an historischen Fassaden sollte vor allem

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G

291

sein, ein Höchstmaß an erhaltenen authentischen

Musikinstrument ohne historische Perspektive und

Restaurierungsarbeiten am Epitaph des seligen

Grundlagen und Anstrichschichten zu bewahren, und

Zusammenhang, d. h. ohne ihre adäquate

Gunthers (Vintífi) in der Klosterkiche der hl.

zwar mit solchen Mitteln und Werkstoffen, die eine

Wahrnehmung als Denkmal? Solche Erwägungen

Margarete im Benediktiner-Archisterium von Prag-

nachhaltige Existenz der erhaltenen Originale

laufen immer auf eine Grundsatzfrage hinaus: Wie

Bfievnov

zulassen. Im Hinblick auf das Kompatibilitätsgebot

sind Orgeln als Kulturdenkmal aufzufassen?

Petr GLÁSER, Vratislav NEJEDL¯

von Ergänzungen und Originalen sollten bei der

Als Ausgangsbasis kann nur folgende Erkenntnis

Erneuerung bevorzugt adäquate, d. h. am Bau

dienen – eine Orgel kann man nicht durch das Prisma

dominierende, nach traditionellen

der traditionellen Theorie und Praxis ansehen, d. h.

dem aus hochwertigem Pläuer gefertigten Epitaph des

Handwerksverfahren verarbeitete Werkstoffe

sie unter die „visuellen“ Objekte einordnen. Man kann

hl. Gunther statt. Diese Grabplatte ist derzeit in der

Verwendung finden.

sie gewiss als ein gestalterisches,

Presbyteriumsüdwand der St. Margareten-

kunsthandwerkliches oder technisches Denkmal

Klosterkirche im Benediktiner-Archisterium von Prag-

der Forderung nach Werkstoff-Kompatibilität

sehen, doch ihr wahres und ausschlaggebendes

Bfievnov angebracht. Die Ansichten über die Datierung

nachzukommen, müssen den eigentlichen

Wesen lässt sich nur mit dem Gehör erkennen. Daher

des Epitaphs gehen auseinander, diese schwankt vom

Wiederherstellungsarbeiten Untersuchungen der

ist die Bezeichnung „auditives Denkmal“ voll

Anfang des 13. bis zum Anfang des 15. Jahrhunderts.

historischen Fassadenwerkstoffe voraufgehen. Die

berechtigt. Schließlich besteht die primäre Qualität

Entscheidung darüber, welche Flächen wie behandelt

eines jeden Musikinstruments in seiner akustischen,

Restauratoreneingriff unerlässlich gemacht, gelitten

werden sollen, muss immer aus der konkreten

keineswegs materiellen Gestalt. Das hat auch für

hatte vor allem die untere Plattenhälfte. Eine

Situation hervorgehen und die verschiedenen Aspekte

auditive Denkmale zu gelten: Ihre materielle Substanz

orientierungsmäßige Begutachtung der

berücksichtigen. Zahlreichen Schwierigkeiten bei der

ist lediglich ein Mittel zur Erzielung ihre Klangwirkung;

Oberflächenbehandlungen hatte gezeigt, dass es sich

Pflege historischer Fassaden kann man bereits in der

die Klanggestalt wird somit zum zentralen

um Reste von verschiedenem Wachs und nicht näher

Vorbereitungsphase des Renovierungsprojekts

Denkmalswert. Bei „auditiven“ Denkmalen, also auch

spezifizierten Öltypen handelte, die als Pigment-

zuvorkommen.

bei Orgeln, kommt ihrer Auffassung als einer Einheit

Bindemittel gedient hatten. In der unteren Reliefhälfte

aus Materiellem und Immateriellen, d. h. aus Material

nahm der unmittelbar auf den Stein aufgetragene

Historischer Verputz gilt nicht als Objekt von

und Klang eine grundsätzliche und entscheidende

Anstrich nahezu 100 % der Fläche ein. Die

kunsthandwerklicher Beschaffenheit. Deshalb kann

Bedeutung zu.

Versiegelung der Steinoberfläche mit einem

3. Erforderliche Untersuchungen und Projekte. Um

4. Aktiver Zugang zur Fassadenerneuerung.

man eine Fassadenerneuerung laut geltenden Regeln

Diese Sicht der Dinge lässt sich dann auch adäquat

Im Jahr 2003 fanden Restaurierungsarbeiten an

Die Degradierung des Epitaph-Materials hatte einen

undurchlässigen Film stellte dabei den

dem Verfahren einer standardmäßigen

auf die neuesten Thesen zu Entstehung und Wesen

schwerwiegendsten Degradationsfaktor dar. Deshalb

Baurenovierung zuordnen. Um ernsthaften

von Denkmalen anwenden, konkret auf die Theorie

wurde der Beschluss gefasst, diese

Beschädigungen oder sogar dem Untergang

von Eckart Rüsche (2003). Dabei muss man aber

Oberflächenbehandlung abzutragen. Das Hauptziel

einzigartiger historischer Fassaden vorzubeugen ist

wissen, dass im Fall von Orgeln und anderen

dabei war, die Dampfdurchlässigkeit des Steins

eine aktive und professionelle Mitwirkung der

Musikinstrumenten am Prozess ihrer Aneignung als

wiederherzustellen.

Denkmalpflege bei den Untersuchungs- und

Denkmale unabdingbar auch ihre musikalische

Projektionsarbeiten sowie bei der fachkundigen

Perzeption, Kognition und Rezeption beteiligt sind.

eine bessere Entlüftung des Raums hinter der

Aufsicht über die Ausführung der

Daher muss als Bestandteil des Denkmalschutzes für

Epitaphrückseite gesorgt. Dadurch sollte auch ein

Renovierungsarbeiten wichtig.

Orgeln auch eine Verteidigung der authentischen

möglicher Neuanlauf von Korrosionsprozessen

Orgelinterpretation durchgesetzt werden, Hand in

gehemmt werden. Als weitere Maßnahme, die das

Hand mit der Absicht, diese gezielt vor

Gefahrenrisiko für die Steinoberfläche infolge von

Einschränkungen oder Vereitelung mittels inadäquater

Salzkristallisierung mindern sollte, wurde in einer

Orgeln als Denkmale

Eingriffe in den Orgelmechanismus zu schützen. Eine

Reinigungsphase destilliertes Wasser verwendet. Die

Petr KOUKAL

konkrete Orgel aus einer konkreten Zeit, an einer

Steinoberfläche wurde mit Tampons abgewischt und

konkreten Lokalität in einem konkreten Raum stehend

so der Salzgehalt in den oberflächennahen Schichten

ist immer etwas Einzigartiges. Eine denkmalwürdige

herabgesetzt.

Die offizielle Denkmalpflege hat hierzulande schon

Durch den Vortrieb von Luftkanälchen wurde für

in den Zeiten Österreich-Ungarns damit begonnen,

Orgel stellt dann einen Fall dar, in dem eine konkrete

Ferner musste ein Verfahren zur Bewältigung der

Orgeln als eigenständige Kulturdenkmale anzusehen.

Orgel bis auf den heutigen Tag in mehr oder weniger

sich in Zusammenhang mit dem Erhalt der Kunst- und

Der Uneingeweihte könnte aus dieser Tatsache

großem Umfang gerade ihre ursprüngliche,

Kulturwerte ergebenden Problematik, also der

schließen, dass diese hundertjährige Tradition den

authentische Information und authentische

visuellen Gestalt des Epitaphs gefunden werden. Im

Schutz einer Vielzahl altehrwürdiger Instrumente mit

Einzigartigkeit bewahrt hat. Wo auch eine

Bemühen, eine stärkere Verzeichnung des erhaltenen

sich gebracht haben dürfte. Die Wirklichkeit sieht

authentische, und sei es nur partielle Information in

Aussehens und die Schaffung hypothetischer

leider ganz anders aus; bis auf den heutigen Tag

ihrer Klanggestalt zu finden ist, handelt es sich um

Gestalten zu vermeiden, wurde schließlich zu einer

kommt es immer wieder zu Untergang oder

ihren höchsten Denkmalswert. Gerade dies ist ihr

Einbeziehung der degradierten Partien, auf denen

schwerwiegenden Beeinträchtigungen

einziges erhaltenes Zeugnis, der einzige reale Beleg

keine historischen Oberflächenbehandlungen

denkmalwürdiger Instrumente, zu umstrittenen

für die ursprüngliche Funktion der Orgel und von der

vorlagen, ins Ganze gegriffen. Dazu diente eine

Restaurationsmaßnahmen, zu unbewussten oder

Klanggestalt der Musik in unserer Vergangenheit.

Strichelretusche, wobei das Resultat eine

vorsätzlichen Verstößen gegen geltende Gesetze. Und

Gleichzeitig handelt es sich aber um den

Denkmalgestalt „so, wie sie erhalten geblieben war“

so taucht immer wieder die Frage auf: Wie ist es

meistbedrohten, da empfindlichsten Wert. Nur auf

sein sollte. Die angewandte Methode kam aus Sicht

möglich, dass noch heute unter Denkmalschutz

diese Weise, d. h. durch Bewusstmachung des

der Verfasser den Anforderungen nach, die im Fall der

stehende Orgeln beseitigt werden? Warum wird mit

wirklichen Wesens in der Authentizität von

Restaurierungsarbeiten am Epitaph des hl. Gunther an

Beweisstücken des Kulturerbes in unserem Land, als

historischen Orgeln kann man verantwortungsvoll und

diese gewichtigen Eingriffsphase gestellt waren.

die historische Orgeln zweifellos gelten müssen,

vollwertig eine Orgel als Kulturdenkmal begreifen.

umgegangen wie mit einem serienmäßigen

292

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G

In einer Zeit, zu der sich in den tschechischen Landen hartnäckig Bestrebungen melden, als einzige

richtige Bearbeitungsmethode von Steinoberflächen

das neue Gesetzgebungsverfahren ging 1937 weiter.

exploitation. However, search for new uses of the

pauschal ganzflächige Neugestaltungen vorzunehmen,

Aufgrund von Änderungsvorschlägen wurde der

monument should be integrated into the entire

kann der hier präsentierte Fall als Musterbeispiel

Gesetzesentwurf noch einmal abgeändert und Mitte

concept of the potential relocation.

dafür gelten, dass man auch zu anderen Methoden

1938 erneut allen Beteiligten zugeschickt. Im Hinblick

greifen kann, die zudem beim Schutz der

auf die allgemeine politische Entwicklung hat das

Dr. Michael Mende, a prominent European specialist

Denkmalswerte eine wesentlich schonendere Wirkung

Ministerium für Schulwesen und Volksbildung keine

in technical monuments, who gives numerous

zeigen.

Antwort mehr erhalten.

examples of towns abroad in which the railway station

In Ermangelung eines selbständigen Gesetzes für

The text of this article also quotes views of Prof.

in the city centre has been preserved (either with its

Denkmalschutz konnte sich dieser über den ganzen

original exploitation, or an adequate alternative use),

betrachteten Zeitraum hinweg nur auf die

and it is suitably presented as a major historical

Beiträge zur Geschichte der Denkmalpflege in der

übernommenen österreichisch-ungarischen

monument without disturbing the historical urbanistic

Tschechoslowakischen Republik in den Jahren

gesetzlichen Bestimmungen stützen, die nach 1918

structure of the settlement.

1918–1938

durch eine Reihe von Sonderverordnungen in den

Teil 4. – Bemühungen um den Erlass eines

Einzelressorts abgewandelt und ergänzt wurden.

Denkmalschutzgesetzes

Einen starken Rückhalt hatte der Denkmalschutz auch

Petr ·TONCNER

durch eine Reihe namhafter Persönlichkeiten und

On Colour Characteristics of Monuments in the Early

freiwillige Interessenverbände. Die Gründe für die

21 Century

Nichtannahme des Gesetzes kann man in der sich

Václav GIRSA, Miloslav HANZL

Die Bemühungen um den Erlass eines Denkmalschutzgesetzes in der neu entstanden

hinschleppenden Vorbereitung, in Befürchtungen vor

Tschechoslowakischen Republik konnten an ähnliche

Eingriffen in Privat- und Kirchenbesitz, im ungeklärten

Bestrebungen anknüpfen, die in Österreich vor 1918

Denkmalbegriff, in der Verfechtung von

historical towns and monuments, occurring in the last

mehrfach in Land- und Reichstag verhandelt worden

Partikularinteressen seitens einzelner Ministerien

decades, cannot be overlooked. Uncultured, excessive

sind. Der damalige langjährige Präsident der Wiener

sowie in seiner breit konzipierten Form als

use of colours in Czech historical complexes is

Centralcommission Baron Josef Alexander von Helfert

allgemeines Gesetz zum Schutz sämtlicher Denkmäler

continuously worsened by further creations arising

hat zwischen 1898 und 1908 dreimal erfolglos eine

einschließlich Naturdenkmäler erblicken.

inside the historical organism, as well as in its vicinity

Striking changes in the appearance of Czech

entsprechende Vorlage zu einem Reichs-

(housing settlements “humanized“ by colour,

Denkmalschutzgesetz eingebracht.

discoloured facades of old construction, poor taste of kitsch colours in new residential suburban satellites in

Nach Entstehung der unabhängigen Tschechoslowakei im Jahr 1918 wurde mit der

Summary

the Entrepreneurial Baroque style, trends towards

Annahme des Gesetzes als einer der anstehenden

application of loud colours in modern design). It all

Prioritäten gerechnet. Wie aus Literatur und

connects and enhances the general restlessness and

Archivmaterial zu entnehmen ist, hat das Ministerium

disorderliness of the current environment. The present

für Schulwesen und Volksbildung erst einmal eine

Brno Railway Station, its Historical Values and the

situation and concerns over the prospects of future

grundlegende Vorstellung gewinnen müssen und die

Sword of Damocles Hanging over the Relocation of

development bring about thoughts about numerous

Vorbereitungen zu einem Gesetzesentwurf erst 1928

the Railway Junction

aspects of this issue even though the causes of the

aufgenommen. Mit dessen Erarbeitung wurde

Alena BOROVCOVÁ

described state mostly lie outside the framework of monument conservation. In spite of that, critical self-

Ministerialrat Dr. Jan Dvofiák betraut, der auf das zurückliegende Grundkonzept von Dr. Jan Emler aus

This article initially offers a relatively detailed

reflection and search for a possible remedy first of all

dem Jahr 1922 zurückgreifen konnte. Nach ihm hat

description of the history and building development of

within the discipline are necessary. This paper

der Vorstand der Volksbildungsabteilung beim

the railway station in Brno. Built in the town centre

highlights some important aspects of renewal of the

Ministerium Dr. Zdenûk Wirth gemeinsam mit weiteren

before the mid 19 century, the station has remained

colour scheme of monuments, as well as flaws of the

Fachleuten die Arbeit fortgesetzt. Das erste im

a busy intersection up to the present time. Moreover,

current practices. Systematic protection of traditional,

Archivmaterial verzeichnete Beratungsverfahren auf

with a few constructions listed on the Central Register

colour integrity of urban structures appears to be

der Ebene der Fachinstitutionen fand erst 1931 statt.

of Historical Monuments of the Czech Republic, it is

a highly neglected component of historical building

Die meisten Änderungsvorschläge bezogen sich auf

also a valuable architectural and engineering work.

stock care. If the harmonic image of any monument

die problemträchtige Definition des Denkmalbegriffs

Since its foundation, the railway station in Brno has

complex is to be preserved, particularly the image of

und brachten Befürchtungen vor unangemessenen

been exceptional for its location in the vicinity of the

Czech towns and villages, their typical features,

Eingriffen ins Privateigentum zum Ausdruck.

heart of the town. Although Brno‘s municipality of that

conditioning preservation of the authentic atmosphere,

time did their best to win this undisputed benefit for

including their characteristic local colour, need to be

Änderungsvorschläge überarbeitet; 1933 war auch der

passengers, the current councillors would rather move

conserved. Dealing with colours of monuments, it is

Motivenbericht dazu fertig gestellt. In überarbeiteter

the railway station to the town periphery. This step,

not possible to focus attention merely on the

Form wurde das Gesetz 1934 erneut den Ministerien

however, implies two serious threats; firstly, it would

determination of the paint shade for the front

vorgelegt. Die bei diesem Verfahren vorgebrachten

complicate accessibility of the town centre for the

treatment. The significance of this issue is sometimes

Änderungsvorschläge lauteten ähnlich wie in der

public substantially; and secondly, it would cause the

belittled even within the professional community, while

vorigen Verhandlung. Zudem zog das Innenministerium

dilapidation of this valued historical monument. On

referring to an alledged interference in the substance

die Existenz eigenständiger Denkmalämter in Zweifel

the other hand, today’s town representatives are

of the monument, the putative reversibility. Both non-

und hat das ganze Verfahren durch seine Forderung,

considering removing the listed parts of the station

professional facade modifications, in which colours of

diese Agende den Landesämtern zuzuordnen, fast ein

from the register of historical monuments. Then, in

a historical building are selected by an inexperienced,

Jahr lang blockiert. Schließlich hat das

the case of the station’s relocation, the town would

or self-assured owner, and designs made by an entirely

Innenministerium seine Forderung fallen gelassen und

not have to look after their conservation and new

uninformed designer or incompetent conservationist

Der Gesetzesentwurf wurde im Sinne der

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G | S U M M A R Y

293

have spread widely. Then, the choice of colours and

be aimed to maintain as many preserved authentic

through the prism of the traditional theory and

their combinations are often influenced by an

undercoats and paints as possible applying such

practice, i.e. classify it as a “visual“ item. It may be

individual‘s taste only based on a subjective

means and materials that will enhance sustainable

perceived as an art monument, art and craft or

assessment of attractiveness of colours. Also, ignoring

existence of the preserved originals. Viewing the

technical, but its real, decisive substance is

a wider historical and visual context is quite a common

requirement for the compatibility of the complement

observable through hearing only. Therefore, it is

phenomenon, which substantially adds to the

and the original, adequate materials dominating the

possible to speak about an "auditive monument“.

discoloured expression of the historical environment. It

whole construction, processed by means of traditional

That is because the primary quality of any musical

happens in designing modifications of the exterior of

craft procedures, should be preferentially exploited in

instrument lies in its acoustic, rather than material

an individual construction, which is part of a built town

the reconstruction.

form. It should apply to auditive monuments as well:

organism, when the relation of the designed building to

3. Need for explorations and projects

the material substance is only a means for the

its environs, in which the historical building is set, is

In order that the requirement for the compatibility

achievement of a sound effect; the sound form then

often neglected. Moreover, the reconstruction

of materials can be met, the actual reconstruction

becomes the central monument value. The

credibility is currently made difficult by complicated

should be preceded by exploration of historical

understanding of the unity and relation of the material

conditions and an excessively wide offer of materials.

materials used in the facades. The decision

and the non-material, i.e. the material and the sound,

Unsuitable technologies and materials of coating

concerning the questions which surfaces should be

has a principal, decisive meaning for auditive

systems (due to their composition, colour scheme, or

treated and how should always ensue from a specific

monuments, including the organ.

application method) are exploited in reconstructions to

situation and assume a wide array of aspects. Many

a large extent.

a pitfall of historical facades conservation can be

possible even in relation to the latest thesis on the

overcome as early as during the preparation of the

origin and substance of monuments, on the theory of

design of the building.

Eckart Rüsch (2003) in particular. It is essential to

When determining the reconstruction concept, the necessity of assuming the initial condition, age and

An adequate application of this approach is

visual function of all the elements which make the

4. Active approach to facade reconstruction

understand, though, that in the case of the organ and

general impression is disregarded.

Historical plasters are not considered as handicraft

other musical instruments, the process of their

It is however essential to discuss these issues, think about examples of good practice, and assess

articles. Therefore, facade reconstruction comes under the

acceptance as a historical monument is inseparably linked with their musical perception, cognition, and

unsuccessful events critically. Sound discussions will

mode of standard building reconstruction according to

reception. Therefore, monument protection should

permit to achieve a larger degree of agreement of

effective rules. To prevent serious damage or even

also include promotion of authentic organ

opinion and generalization in the search for a way out

decay of unique historical facades, it is necessary to

interpretation and the need to protect it purposefully

of the current situation. In conclusion, the authors of

apply professional conservation actively in

from limitations or inadequate interventions into the

this article formulate some key principles which

explorations, projects and expert supervision of the

organ machinery. Any specific organ of any specific

should also be included in the instruction material

execution of reconstruction.

time set in a concrete location in a particular space is always unique. The listed organ then represents

under preparation.

a case when a specific organ has maintained its original, authentic information, authentic uniqueness Technological Context of Conservation of Historical

The Organ As a Historical Monument

to a lesser or larger extent up to now. Wherever its

Petr KOUKAL

authentic, though partial information in its sound form can be found, it represents its most valuable

Plastered Facades Dagmar MICHOINOVÁ

Official monument conservationists in the Czech

historical value. This is the only preserved heritage,

lands began to consider the organ as a specific

the only real evidence of the original function of the

monument as early as at the time of the Austro-

organ, the sound form of the music of the Czech past.

ensues either from the structure and colours of the

Hungarian Monarchy. Based on this fact, an insider

At the same time, it is the most sensitive value, as it

plaster, or the structure of the plaster and character

may arrive at the conclusion that the one-hundred

is the most delicate one. Only this way, i.e. by

and colours of the paint. This paper is particularly

years‘ tradition must have brought about a retrieval of

understanding the real substance of authenticity of

focused on painted historical plastered facades. The

a high number of ancient instruments. The reality,

a historical organ, the organ may be considered

author explores the design of suitable materials used

though, is different. Dilapidation of or principal

responsibly and fully as a historical monument.

for sustainable conservation of historical painted

damage to historically valued instruments,

plasters in detail. Attention is also given to pitfalls

controversial restoration actions, unintentional or

brought about by application of modern finishes in the

intentional breaches of the current legislation may

reconstruction of traditional lime materials (plasters

occur even today. Thus, questions are appearing

Restoration of the Ledger of Hallowed Vintífi in St.

and paints) in facades of historical buildings.

again: How is it possible that a listed organ may

Margaret‘s Minster of the Benedictine Arch Abbacy

Conclusions:

dilapidate even today? Why is a document of the

in Prague-Bfievnov

1. Conservation of facades of historical buildings

cultural heritage of this country, which a historical

Petr GLÁSER, Vratislav NEJEDL¯

The colour scheme of plasters of historical facades

should be an integral part of building construction

organ undoubtedly is, treated as a mere musical

maintenance. Separation of facade conservation from

instrument lacking any historical perspective and

the general conceptual and sustainable maintenance

context, i.e. irrespective of the adequate

quality arenaceous marl, was restored in 2003. The

of a construction often leads to hardly reparable

understanding of the item as a historical monument?

tombstone is currently placed in the South wall of the

condition of the construction.

Reflection on similar questions leads to a single,

presbytery of St. Margaret‘s Minster of the

principal one: how should an organ be understood as

Benedictine Arch Abbacy in Prague-Bfievnov. Opinions

a cultural monument?

about the dating of the tombstone differ widely, the

2. Protection of historical materials and traditional crafts Conservation technology in the process of preservation of materials of historical facades should

294

The fundamental starting point should be the following knowledge – the organ cannot be examined

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / RESUMÉ | SUMMARY

The ledger of hallowed Vintífi (Gunter), built of high-

dating ranges between the early 13 and early 15 century.

The restoration action was inevitable due to the

After the establishment of independent

degradation of the material component of the

Czechoslovakia in 1918, passing the bill was

tombstone. In particular, damage was inflicted on the

considered a priority. Literature and archival materials

lower part of the tombstone. Rough assessment of its

suggest that initially the Ministry of Education and

surface treatment showed residues of waxes and in

National Public Education was only trying to

more detail unspecified types of oils which bound

understand the fundamental concept. It began to

pigments. The paint applied directly on stone made

prepare the draft of the bill systematically as late as

almost 100 per cent of the surface in the lower part

in 1928. The head of a ministry department, Dr. Jan

of the relief. Closing the stone surface with an airtight

Dvofiák, was charged with its preparation. He

film turned out to be the most serious degradation

continued the preceding basic concept drafted by Dr.

factor. Therefore, a decision was made to remove this

Jan Emler in 1922. After him, the work was further

surface treatment. This effort was mainly aimed to

carried on by the chief of the public education section

recover the vapour permeability of the stone surface.

of the ministry, Dr. Zdenûk Wirth, and other

By boring air holes, ventilation of the space behind

specialists. The first debate at the level of

the rear side of the ledger was improved. It should

professional institutions, recorded in archival

limit the possibility of restarting the corrosion

documents, was not held before 1931. The most

processes. The use of distilled water in one phase of

comments concerned the problematic definition of the

cleaning was another measure which was supposed to

notion – monument, as well as concerns about

reduce the risk of crystallization of salts on the stone

excessive intrusion in private property.

surface. The stone surface was wiped with swabs,

The draft of the bill was rewritten according to

which led to the reduction of salts in the surface

comments and the preamble to the bill was completed

layers.

in 1933. In 1934, the bill was introduced before the

Further, it was necessary to find a way of

ministry for debate once again in 1934. The

preserving the art and cult values, i.e. the visual

propounded objections, however, resembled those

appearance of the ledger. Trying to avoid a major

made during the earlier proceeding. Moreover, the

distortion of the preserved appearance of the

Ministry of Interior questioned the existence of

tombstone and creation of hypothetical forms,

independent monument protection authorities and

professionals finally chose to integrate the degraded

blocked the whole debate process for one year by

parts, which did not bear any historical surface

requesting that this agenda should be assigned to

treatment, in the whole by means of linear retouching.

provincial authorities. In the end, the Ministry of

They strived to keep the monument appearance “as it

Interior abandoned its request and a new debate was

came to these days“. According to the authors‘

held in 1937. Viewing the objections, the draft of the

opinion, the method applied met the requirements

bill was rewritten again, and distributed in mid 1938.

which were set on this significant restoration

Due to the development of political events, though,

component in case of the restoration of the

the Ministry of Education and National Public

tombstone of hallowed Vintífi.

Education never received responses.

The presented example is an illustration of the fact

In view of the absence of the act on historical

that other methods, which are considerably more

monuments, conservation was legally based on

friendly to the protection of monument values, can

adopted Austrian and Hungarian legal provisions

also be exploited at the time when the Czech lands

throughout the examined period. After 1918, it was

witness fierce efforts to enforce flatly all-surface

further modified and supplemented by an array of

repainting of stone as the only correct surface

special provisions in separate branches. It also found

treatment.

significant support of prominent personalities and voluntary interest groups. The reason for rejecting the bill can be seen in postponing its preparation, concerns about intrusion in private and church

Contributions to Conservation History in the

property, unclarity of the concept – monument,

Czechoslovak Republic in 1918–1938

promotion of partial interests of separate ministries,

Part 4 – Endeavours to Legislate the Act on

and its broadly outlined concept as a general act on

Historical Monuments

the protection of all monuments, including natural

Petr ·TONCNER

ones.

Endeavours to legislate the Act on Historical Monuments in the newly established Czechoslovak Republic continued similar efforts in Austria prior to 1918 discussed at the provincial as well as imperial assembly. The long-term president of the Viennese Central Committee of that time, Baron Josef Alexandr von Helfert proposed an imperial bill on monument conservation unsuccessfully three times in 1898–1908.

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / RESUMÉ | SUMMARY

295

Z P R ÁV Y P A M ÁT K O V É P É â E

Do ãísla 3/2005 pfiispûli

roãník 65 / 2005 / ãíslo 3

âasopis státní památkové péãe

Tatjana BAYEROVÁ, Universität für angewandte Kunst, Wien /

ISSN 1210-5538

Prof. dr. Franziska BOLLEREY, Delft University of technology /

Praha, ãerven 2005

Bc. Alena BOROVCOVÁ, NPÚ – ÚOP v Ostravû /

Recenzovan˘ ãasopis

Ing. Michal âECH, H-Color, s. r. o., Praha /

Vydává Národní památkov˘ ústav – ústfiední pracovi‰tû, Vald‰tejnské nám. 3/162, 118 01 Praha 1

doc. Ing. akad. arch. Václav Girsa, Fakulta architektury âVUT,

s finanãní podporou Ministerstva kultury âeské republiky.

GIRSA AT, Praha / BcA. Petr GLÁSER, NPÚ – ÚP, Praha / arch. Miloslav HANZL, GIRSA AT, PRAHA / Adam HNOJIL,

Vychází 6x roãnû. Rozsah jednoho roãníku vãetnû pfiíloh ãiní pfiibliÏnû 600 stran.

NPÚ – ÚP, Praha / Mgr. Milan JANâO, NPÚ – ÚP, Praha / prof. Ing. arch. Karel KIBIC, DrSc., Fakulta architektury âVUT, Pra-

Vedoucí redaktorka: PhDr. Katefiina Beãková

ha / PhDr. Krist˘na KOLAJOVÁ, NPÚ – ÚP, Praha /

Redakce: PhDr. Krist˘na Kolajová

Ing. Ivana KOPECKÁ, NPÚ – ÚP, Praha / PhDr. Petr KOUKAL,

Pfieklad do nûmãiny: Jürgen Ostmeyer

NPÚ – ÚP, Praha / PhDr. Petr KROUPA, NPÚ – ÚOP v Brnû /

Pfieklad do angliãtiny: PhDr. Stanislava Kasíková

Mgr. Blanka KYNâLOVÁ, Fakulta architektury âVUT, Praha /

Grafická úprava a sazba: MgA. Jan Hora

Ing. Dagmar MICHOINOVÁ, NPÚ – ÚP, Praha / PhDr. Vratislav

Redakãní rada:

NEJEDL¯, NPÚ – ÚP, Praha / PhDr. Jindfiich NOLL, MK âR /

PhDr. Katefiina Beãková, doc. PhDr. TomበDurdík, DrSc., doc. Ing. akad. arch. Václav Girsa,

Jifií NOVOTN¯, ak. sochafi a restaurátor, Praha / Mgr. Petr PA-

prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc., PhDr. Krist˘na Kolajová, PhDr. Petr Kroupa, Ing. Hana Kruisová, PhDr. Kvûta

VELEC, NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích / PhDr. Lubomír

KfiíÏová, Bc. Karel Ksandr, Ing. arch. Karel Kuãa, Ing. Petr Macek, doc. PhDr. Ing. arch. Mgr. Milo‰ Matûj,

PROCHÁZKA, CSc., Okresní muzeum Pfiíbram /

Ph.D. et Ph.D., Ing. Dagmar Michoinová, PhDr. Ivan Prokop Muchka, PhDr. Vratislav Nejedl˘, CSc.,

PhDr. Vratislav RY·AV¯, NPÚ – ÚOP v Plzni / Ing. Jifií SLAVÍK,

Ing. arch. Dagmar Sedláková, Ing. Jan Sommer, PhDr. Josef ·tulc – pfiedseda, PhDr. Michal Tryml

NPÚ – ÚOP v Pardubicích / Ing. arch. Milo‰ SOLA¤, NPÚ – ÚP, Praha / Jana STEFANOVÁ, Praha / Jaroslav SVATO≈, prom.

Adresa redakce: ZPP, Vald‰tejnské nám. 3, 118 01 Praha 1, tel.: 257 010 144–5,

hist., Praha / Václav ·PALE, akad. mal., restaurátor, Praha /

e-mail: [email protected]

Mgr. Petr ·TONCNER, NPÚ – ÚP, Praha / PhDr. Jarmila

Pfiedtisková pfiíprava: NLN, s. r. o., Jana Masaryka 56, 120 00 Praha 2, tel.: 222 519 660

·TOGROVÁ-DOLEÎALOVÁ, Centrální katolická knihovna KTF

Tisk: EKON druÏstvo, Srázná 17, 586 01 Jihlava

UK, Praha / PhDr. Josef ·TULC, hlavní konzervátor NPÚ /

Objednávky pfiedplatného pfiijímá redakce

Ing. arch. Jaroslav VOKOUN, Praha.

Roãní pfiedplatné roãníku 65 je 510 Kã. Cena jednotlivého ãísla roãníku 65 je 95 Kã. Registrace povolena pod ã. MK âR 5993. MIâ 47 992 Podávání novinov˘ch zásilek povoleno RPP Bratislava, ã. j. 465 – RPP/952 ze dne 18. 1. 1995.

Prodejní místa NevyÏádané rukopisy nevracíme. Za pÛvodnost a vûcnou správnost uvefiejnûn˘ch pfiíspûvkÛ odpovídají autofii. Obsah pfiíspûvkÛ nemusí souhlasit se stanoviskem vydavatele. V‰echna práva k obsahu pfiíspûvkÛ a oti‰tûné dokumentaci náleÏejí autorÛm. Jakékoliv dal‰í pfievzetí obsaÏe-

Redakce ãasopisu / Vald‰tejnské nám. 3, Praha 1

n˘ch údajÛ musí b˘t doloÏeno uvedením pramene (§ 31 autorského zákona).

Knihkupectví Academia / Václavské námûstí 34, Praha 1, /

Vydavatel Ïádá o zaslání pfiípadné recenze ãi publikace citující z ãasopisu Zprávy památkové péãe.

Národní tfiída 7, Praha 1

Vydavatel neodpovídá za obsah inzerátÛ a jejich pravdivost (viz § 5 tiskového zákona). Podle § 420

Knihkupectví Academia / námûstí Svobody 13, Brno

obãanského zákoníku nenese odpovûdnost za zpÛsobené ‰kody. PouÏití inzerovan˘ch v˘robkÛ ãi sluÏeb

Knihkupectví Academia / Zámecká 2, Ostrava

v jednotliv˘ch pfiípadech nezakládá souhlasné stanovisko v˘konného orgánu státní památkové péãe.

Knihkupectví KAROLINUM / Celetná 20, Praha 1 Knihkupectví TeyflÛv dÛm / Melantrichova 15, Praha 1

Uzávûrka ãísla 3 byla ke dni 30. 4. 2005.

Knihkupectví STUDENTCENTRUM / KfiíÏkovského 14, Olomouc 2 Knihkupectví Michala Îení‰ka / Alfa pasáÏ, Po‰tovská 4, Brno

Obr. na 1. stranû obálky – Praha 10, Slovenská ulice 4, ateliér sochafie L. ·alouna, detail fasády. (Foto Vûroslav ·krabánek, 1997) Obr. na 2. stranû obálky – Zlatá Koruna (okres âesk˘ Krumlov), detail ohradní zdi. (Foto Vûroslav ·krabánek, 2003) Obr. na 4. stranû obálky – Praha 1, ·tupartská ulice ã. 8, detail fasády. (Foto Vûroslav ·krabánek, 2005)

296

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 /