Duševní vlastnictví v praxi
Patenty
Zpracoval: Ing. Zdeněk Michálek evropský patentový zástupce, Kopřivnice V Ostravě : 30.6.2011
1
1. Úvod V současné době se stále více dostává do popředí zájmu vedle hmotného majetku a prostředků nutných pro úspěšnou podnikatelskou činnost i nehmotná složka podnikání, která zahrnuje především výsledky zvláštních schopností člověka myslet a vytvářet něco nového a originálního. Nehmotný majetek tvoří zejména znalosti a zkušenosti, včetně těch tradičních předávaných z generace na generaci, receptury, technická a výrobní dokumentace, pracovní postupy, výrobní technologie, speciální počítačové programy, technická řešení ve formě unikátních výrobních prostředků nebo výrobků určených pro trh, originální vzhled výrobků, zvolený název či logo. Nehmotným majetkem jsou samozřejmě i patenty na vynálezy a další ochranné dokumenty, kterými je zajištěna ochrana uvedených předmětů. Toto vše lze zahrnout pod pojem duševní vlastnictví. Duševní vlastnictví se z hlediska jednotlivých předmětů a jejich ochrany rozděluje na:
díla chráněná podle autorského práva a práv s tímto právem souvisejících - díla literární a další díla umělecká a vědecká - díla hudební, dramatická, fotografická, výtvarná, architektonická apod. Za dílo se považuje rovněž počítačový program a databáze, pokud jsou vlastním autorovým duševním výtvorem.
předměty spadající pod průmyslově právní ochranu - technická řešení formou patentů a užitných vzorů, topografií polovodičových výrobků, předměty průmyslového designu formou průmyslových vzorů nebo různá označení ve formě ochranné známky, označení původu nebo zeměpisného označení. K právům průmyslovým lze zařadit i obchodní tajemství a know-how.
Ochranu předmětů spadajících pod průmyslová práva zajišťuje Úřad průmyslového vlastnictví v Praze (dále jen ÚPV), který plní zejména funkci patentového a známkového úřadu a provádí podle příslušných právních norem řízení o vynálezech, užitných vzorech, průmyslových vzorech, ochranných známkách, označeních původu a zeměpisných označeních.
2
2. Význam průmyslově právní ochrany Průmyslově právní ochrana je nedílnou součástí dlouhodobé firemní strategie, zajištění konkurenceschopnosti a postavení na trhu. Pokud chce firma na určitém území nehmotný majetek využívat a chce mít právo užívání shodného řešení konkurenci zakázat, pak jedinou cestou, jak toho dosáhnout, je průmyslově právní ochrana řešení formou patentů, užitných vzorů, průmyslových vzorů a ochranných známek. Jejím účelem je zajistit návratnost prostředků vložených do výzkumu a vývoje, zaručit výhody tvůrcům a majitelům nových technických řešení a zabezpečit výsledek jejich tvůrčí práce tak, aby jej snadno a rychle nezískala konkurence. Průmyslově právní ochrana nehmotného majetku sice zcela nevyloučí možnost jeho padělání nebo okopírování třetí osobou, ale představuje významný prostředek k jeho ochraně a prosazování práv z takovéto ochrany plynoucích v případném sporu.
3. Co je patent Patent je forma právní ochrany vynálezu splňujícího zákonná kritéria na tuto ochranu. Patenty jsou udělovány na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Vynálezem se rozumí řešení z oblasti techniky. Majitel patentu má výlučné právo jej využívat, poskytovat souhlas k využívání třetím osobám např. formou vzájemně uzavřené licenční smlouvy a má právo patent převést na třetí osobu. Vynález, na který byl patent udělen, např. výrobek, výrobní zařízení, chemická látka nebo výrobní postup, nesmí být bez souhlasu majitele vyráběn, nabízen k prodeji nebo využíván třetí osobou pro průmyslové nebo komerční účely. Za vynálezy se nepovažují zejména objevy, vědecké teorie, matematické metody, estetické výtvory, programy počítačů apod. O udělení patentu se žádá přihláškou vynálezu podanou na předepsaném formuláři u ÚPV Přihlašovatel může být jak fyzická tak právnická osoba, původcem je však vždy jen fyzická osoba, která vlastní tvůrčí činností vytvořila předmět vynálezu. 3
V případě však, že předmět vynálezu, na který je požadována ochrana, vytvoří původce ke splnění úkolu z pracovního nebo jiného obdobného pracovněprávního vztahu (pracovní poměr) k zaměstnavateli, přechází právo na zmíněný předmět na zaměstnavatele (tzv. zaměstnanecké vynálezy), není-li smlouvou stanoveno jinak.
4. Přihlášení vynálezu v České republice Přihláška vynálezu musí obsahovat kromě žádosti o patent i podlohy popisující vynález, tj. název, oblast techniky, které se vynález týká, charakteristika dosavadního stavu techniky, vysvětlení podstaty vynálezu a jeho výhody, výkresy a jejich objasnění, příklady způsobu průmyslové využitelnosti a patentové nároky na ochranu. Vynález musí být v přihlášce vysvětlen tak jasně a úplně, aby ho mohl odborník uskutečnit a z hlediska účinků patentu je nutno také jasně a přesně odlišit, co patent chrání. V patentových nárocích musí být jasně a stručně vymezen předmět, který má být chráněn patentem. V anotaci, která slouží zejména k rešeršním účelům, se uvede krátká charakteristika předmětu, který má být chráněn patentem. Vzhledem ke složitosti vypracování přihlášky vynálezu, tak aby splňovala veškeré náležitosti stanovené ÚPV, se doporučuje využít služeb a dlouhodobých odborných zkušeností patentových zástupců, byť pro podání přihlášky vynálezu v České republice není zastoupení patentovým zástupcem povinné. Jiná situace je pro podávání přihlášek vynálezu do zahraničí, tam je zastupování patentovým zástupcem povinné. Finanční náklady na zpracování a podání přihlášky vynálezu, jeho zastupování před ÚPV i před zahraničními patentovými úřady jednotlivých států se odvíjejí od složitosti jednotlivých řešení, počtu nároků na ochranu, popř. na rozsah rešerše na stav techniky, provedené před vlastním přihlášením technického řešení k ochraně. Podáním přihlášky vynálezu u ÚPV vzniká přihlašovateli právo přednosti (priorita) před každým, kdo podá shodnou přihlášku později. To především znamená, že v případě udělení ochrany na přihlášený předmět či jeho zveřejnění v průběhu řízení o přihlášce vynálezu
4
nemůže být jinému přihlašovateli účinně přiznána ochrana na stejný předmět přihlášený později. Pokud přihláška vynálezu nemá nedostatky, které by bránily jejímu zveřejnění, tak ÚPV přihlášku vynálezu po uplynutí 18 měsíců od vzniku práva přednosti a toto zveřejnění oznámí ve Věstníku ÚPV. Na žádost přihlašovatele, která musí být podána nejpozději ve lhůtě do 36 měsíců od podání přihlášky, ÚPV provede tzv. úplný průzkum, tj. zda přihláška vynálezu splňuje podmínky pro udělení patentu, tj. podmínku novosti, vynálezecké činnosti a průmyslové využitelnosti. Pokud technické řešení splňuje zákonné podmínky, ÚPV na vynález udělí patent a vydá patentovou listinu. Patent platí 20 let od podání přihlášky, pouze však za předpokladu placení každoročních udržovacích poplatků. Po této době patent zaniká. Příklady provedení přihlášek vynálezů: Předmětem ochrany je zařízení Vynález s názvem „Lamelový plášť klimatizační jednotky“ - majitelem tohoto technického řešení je významná společnost v České republice, která se zabývá komplexním řešením systémů vzduchotechniky a klimatizačních zařízení. Vynález se týká oblasti klimatizačních systémů, konkrétně jde o lamelový plášť klimatizační jednotky. PATENTOVÉ NÁROKY 1.
Lamelový plášť klimatizační jednotky tvořený stěnami (2,3,4,5), vyznačující se tím, že stěny (2,3,4,5) jsou složeny ze dvou vrstev (6,7) unifikovaných modulárních lamel (8) připevněných k rámu (1), přičemž horní, dolní a zadní stěna (2,3,4) mají lamely (8) jedné vrstvy (6) orientovány podélně a lamely (8) druhé vrstvy (7) příčně a přední stěna (5), obsahující servisní přístupy, má lamely (8) obou vrstev (6,7) orientovány shodně.
2.
Lamelový plášť klimatizační jednotky podle nároku 1, vyznačující se tím, že všechny lamely (8) mají stejnou šířku (S) a délka (L) lamel (8) jedné vrstvy (6) a délka (L) lamel (8) druhé vrstvy (7) je stejná, když jde o čtvercovou stěnu (2,3,4,5) nebo odlišná, přičemž délka (L) lamel (8) jedné vrstvy (6) je rovna násobku šířky (S) lamel (8) a jejich počtu v druhé vrstvě (7).
3.
Lamelový plášť klimatizační jednotky podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že uvnitř stěny (2,3,4,5) mezi vrstvami (6,7) lamel (8) je vložena izolace.
4.
Lamelový plášť klimatizační jednotky podle kteréhokoliv z nároků 1-3, vyznačující se tím, že lamely (8) jsou tvořeny plechovým profilem ve tvaru vaničky.
5
5.
Lamelový plášť klimatizační jednotky podle nároku 3 a 4, vyznačující se tím, že izolace je vložena ve vaničkách profilu lamel (8).
6.
Lamelový plášť klimatizační jednotky podle nároku 1, vyznačující se tím, že rám (1) má horní a dolní podélné profily (11,12), jejichž konce jsou spojeny svislými a příčnými profily (13,14).
7.
Lamelový plášť klimatizační jednotky podle nároku 6, vyznačující se tím, že lamely (8) jsou k profilům (11,12,13,14) rámu (1) připevněny připevňovacími prostředky.
OBR. 1
OBR. 2
6
(část vyobrazení)
Předmětem ochrany je způsob i zařízení k provádění tohoto způsobu Vynález s názvem „Způsob vytváření vysokotlakových pulzů v kapalině metodou pulzní multiplikace a zařízení k provádění tohoto způsobu“ Majitelem je fyzická osoba - výzkumně-vědecký pracovník a vysokoškolský profesor. Vynález se týká oblasti hydrauliky, konkrétně jde o způsob a zařízení k vytváření vysokotlakých pulzů v kapalině. Vynález je průmyslově využitelný jako zdroj pulzního tlaku kapaliny řádově stovek MPa. V konkrétních případech je generovaný vysokotlaký pulzní paprsek kapaliny využitelný zejména při obrábění, rozpojování či destrukci materiálů.
(část patentových nároků)
7
(část vyobrazení)
5. Jakým způsobem lze přihlásit vynález do zahraničí Ochrana platí vždy jen v té zemi, kde by příslušný vynález přihlášen a udělen na něj ochranný dokument. Pokud chceme mít ochranu ve více státech, musíme o to požádat patentové úřady příslušných zemí. V současné době existují následující možnosti, jak lze přihlásit vynález do zahraničí: Národní cestou Přihlašovatel může přihlásit vynález přímo v každém státu, pro který ochranu požaduje. V každém vybraném státu je však nutno oslovit a zvolit příslušného zástupce, který je
8
oprávněn zastupovat přihlašovatele před příslušným patentovým úřadem, přeložit popis vynálezu a patentové nároky a anotaci do úředního jazyka tohoto státu a zaplatit příslušné správní poplatky. Veškeré řízení včetně sledování lhůt a placení poplatků pak vyřizuje zvolený patentový zástupce. Cestou Evropského patentu Na základě Dohody o udělování evropských patentů existuje v rámci Evropy (Evropské unie) tzv. evropský patent. Pokud si přihlašovatel přeje získat patent pouze pro státy, které jsou členským státem Evropské patentové organizace, pak je možno podat žádost o evropský patent. Evropskou patentovou přihlášku může podat každá fyzická nebo právnická osoba a to bez ohledu na občanství nebo bydliště či sídlo. Avšak přihlašovatelé, kteří nemají bydliště nebo sídlo v některém ze smluvních států, musí být zastoupeni při všech řízeních před Evropským patentovým úřadem, zástupcem, který je zapsán do seznamu vedeného za tímto účelem EPÚ. Evropskou patentovou přihlášku lze podat u Evropského patentového úřadu v Mnichově nebo v jeho pobočce v Haagu nebo v jeho kanceláři v Berlíně nebo pokud to právo smluvního státu připouští nebo předepisuje, u ústředního úřadu průmyslového vlastnictví nebo jiného příslušného orgánu tohoto smluvního státu - u ÚPV České republiky je možno evropské patentové přihlášky podávat.. Žádost musí být vždy vyplněna v některém z úředních jazyků EPÚ, tj. angličtině, francouzštině nebo němčině. Evropské patentové přihlášky - tedy i podlohy - se rovněž podávají v některém z uvedených úředních jazyků EPÚ. Nicméně přihlašovatelé, kteří mají bydliště nebo sídlo na území smluvního státu, jehož úředním jazykem je jiný jazyk než některý z úředních jazyků EPÚ a příslušníci tohoto státu, kteří mají trvalý pobyt v zahraničí, mohou podat evropskou patentovou přihlášku v úředním jazyce tohoto státu, od roku 2002 tedy i v češtině, přičemž překlad do některého z úředních jazyků EPÚ musí předložit do tří měsíců od podání evropské patentové přihlášky. Všechny platby i celé další řízení jsou vedeny Evropským patentovým úřadem.
9
Cestou mezinárodní přihlášky - PCT Smlouva o patentové spolupráci (PCT) umožňuje jedinou tzv. mezinárodní přihláškou, podanou například i ÚPV, naplnit funkci podání ve všech smluvních státech PCT. Po vstupu do národní fáze řízení tak lze získat ochranu ve 137 smluvních státech a čtyři regionální patenty včetně evropského. Mezinárodní přihláška se podává u ÚPV v angličtině, němčině nebo francouzštině, ve stejném jazyku pak musí být i žádost o mezinárodní přihlášku. Přihlášku je možno podat i v češtině s tím, že je nutno do jednoho měsíce od podání mezinárodní přihlášky předložit překlad do jednoho ze shora uvedených jazyků. Žádost však musí být vždy v jednom z těchto jazyků. Mezinárodní fáze řízení zahrnuje provedení mezinárodní rešerše a zveřejnění mezinárodní přihlášky 18 měsíců od priority. Na základě výsledku mezinárodní rešerše a vydání posudku o patentovatelnosti se přihlašovatel rozhoduje, zda bude pokračovat v řízení. Přihlašovatel dále může ve lhůtě do 22 měsíců od data vzniku práva přednosti, resp. do tří měsíců od předání rešeršní zprávy a písemného posudku, podle toho, která lhůta uplyne později, požádat o mezinárodní předběžný průzkum. Návrh na mezinárodní předběžný průzkum stejně jako příslušná platba se adresují Evropskému patentovému úřadu v Mnichově, který provádí průzkum pro mezinárodní přihlášky podané v České republice. Samotné udělení požadované ochrany probíhá až v národní fázi řízení v každém požadovaném státu samostatně. K tomu je nutno v každém státu zvolit zástupce, který je oprávněn zastupovat přihlašovatele před příslušným patentovým úřadem. Lhůta pro vstup do národní fáze je 30 měsíců od vzniku práva přednosti s tím, že každý úřad může stanovit lhůtu delší.
6. Patentové rešerše
Účel provádění rešerše v patentové literatuře je různý, odvíjí se od toho, v jaké fázi řešení technického řešení je zpracovávána a co přesně má být výsledkem zpracované rešerše.
10
Je možné zpracovat následující patentové rešerše: Rešerše na stav techniky Stav techniky je třeba prověřit před započetím prací na řešení nového výzkumného nebo vývojového úkolu, aby se vycházelo z již známého stavu, který zároveň ukáže směr, který určitý obor sleduje, co zůstává nevyřešeno a kde se otevírá cesta dalších nových řešení.
Rešerše na patentovou aktivitu firem Patentová aktivita firem je především zájem konkurenční, kdy je z této rešerše možno sestavit plán vývozu výrobků konkurenční firmy, přehled jejich výrobků a zájem o ochranu technických řešení na těchto výrobcích, podle velikosti odhadnutých nákladů na ochranu odhadnout objemy výroby apod. Výroky o patentové nezávadnosti Výroky o patentové nezávadnosti nového výrobku nebo technologie by měly být součástí informací při zavedení nebo uvedení výrobku na trh. V případě, že nový výrobek obsahuje řešení, které je chráněno některým z ochranných dokumentů, dochází k porušování práv třetích osob nebo i k nekalé soutěži a výrobku hrozí stažení z trhu nebo úplná likvidace. Hlavní přínosy patentových rešerší
Vývoj a výzkum nového výrobku nebo technologie se zbytečně nevrátí zpět do vyvinutého stádia a může se ihned zaměřit na otevřenou cestu.
Předem je možné zjistit, kterým směrem se ubírá konkurenční firma a podle toho plánovat svůj výrobní program, země vývozu a objemy výroby.
Předem je možné vyloučit porušování práv třetích osob vlastními výrobky a zamezit tak soudním sporům dodatečným nákupům licencí, zákazu vývozu do určitých zemí nebo dokonce likvidaci vlastního výrobku.
11
7. Společný výzkum a vývoj technického řešení
V současné době se stále více rozvíjejí možnosti spolupráce různých subjektů či obchodních partnerů při zpracování technických řešení v rámci společného výzkumu a vývoje. Velice důležité je předem si smluvně vyjasnit vzájemné vztahy, zejména:
kdo bude vlastnit či spoluvlastnit výsledky nehmotného charakteru
kdo bude přihlašovatelem předmětů průmyslových práv
kdo bude financovat přihlášení technického řešení k ochraně
kdo bude rozhodovat o užití či převodu těchto práv
jak budou rozděleny výnosy z tržeb nebo licenčních poplatků v případě poskytnutí licence třetí straně
kdo bude řešit případné spory a kdo a jak je bude financovat
8. Licenční smlouva k patentu Majitel patentu může poskytnout třetí straně právo k jeho využití uzavřením výlučné či nevýlučné licenční smlouvy. Majitel jakožto poskytovatel zůstává i nadále majitelem patentu, povoluje pouze užívání patentu v určitém rozsahu, místě, čase a podle dalších podmínek. Snahou majitele patentu je rovněž získání finančně silného partnera a získání finančních prostředků zvýšením tržeb prostřednictvím jednorázovou platbou nebo formou ročních licenčních poplatků. Dalším důvodem pro poskytnutí licence může být nedostatek poptávky, nedostatečná vlastní využitelnost, výměna výsledků výzkumu a vývoje, vstup na nový trh či nemožnost využití na určitém území. Na druhé straně nabyvatel licence snadněji získá lacinější inovaci, může využít rozšířenou nabídku výrobků na trhu, popř. tímto způsobem řeší urovnání hrozby průmyslově právního sporu, ve kterém se využíváním podobného či shodného řešení ocitl.
12
9. Porušování práv k patentu
Majiteli patentu přísluší určitá vlastnická práva. Tato práva spočívají zejména v tom, že majitel může vynález chráněný patentem výlučně užívat, udělit souhlas jiné osobě s jeho užíváním, tj. poskytnout licenci a dále také může své právo na jinou osobu převést. K porušení práv k patentu dochází zpravidla tehdy, když je začne využívat osoba, které jejich majitel právo k užívání neposkytl. Porušováním práv k patentu je dále zejména výroba patentem chráněných výrobků na komerčním základě bez souhlasu majitele práva. Pokud vynález chráněný patentem spočívá ve způsobu, nesmí nikdo tento způsob využívat.
Pokud patent chrání výrobek nebo zařízení, pak právo porušuje ten, kdo bez souhlasu majitele patentu vyrábí, nabízí nebo používá (například při výrobě nebo jinak) takový výrobek nebo zařízení nebo k tomu účelu s nimi nakládá (například je dováží). Pokud je patentem chráněn způsob, pak stejné vymezení porušování práv platí i pro výrobky získané tímto způsobem. Porušování práv k patentu zasahuje vážným způsobem do materiálních práv zejména právě z toho důvodu, že oprávněným osobám není za užívání tohoto nehmotného statku poskytována úplata. Dalším důsledkem tohoto jednání je negativní zásah do poměrů konkurenceschopnosti soutěžitelů na trhu, neboť dochází jednak ke znevýhodnění a jednak k přímým i nepřímým ztrátám na straně oprávněných osob. Spory z porušení práv k patentu Těžiště právní ochrany proti porušování práv k patentu spočívá v prostředcích občanského soudního procesu. Majitel patentu se tedy proti porušování svého práva může bránit především u soudu. Hmotně právní úprava soudních prostředků, které má k dispozici, je obsažena v zákonu č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. Porušování práv k patentu může být současně také nekalosoutěžním jednáním ve smyslu obchodního zákoníku, proti kterému se může majitel patentu soudně bránit.
13
Žalobou se lze v občanském soudním řízení domáhat toho, aby bylo rozhodnuto o splnění právní povinnosti. Tato povinnost bude obvykle spočívat v tom, aby se v případě, že porušování práva stále trvá nebo hrozí jeho opakování v budoucnosti, žalovaný zdržel jednání porušujícího práva k patentu a dále aby odstranil následky svého jednání. Přitom majitel patentu se může domáhat, aby výrobky, které porušují jeho práva, byly staženy z trhu, za určitých podmínek také aby byly trvale odstraněny nebo zničeny. Stejného postupu se může domáhat zejména také pro materiály či nástroje určené pro výrobu těchto výrobků. Kromě toho se majitel patentu v případě, že mu vznikla škoda, tedy majetková újma, může domáhat její náhrady nebo vydání bezdůvodného obohacení, došlo-li k němu. Pokud zásahem do jeho práva vznikla nemajetková újma (například poškození jeho dobrého obchodního jména), může se domáhat přiměřeného zadostiučinění (například uveřejnění omluvy nebo finančního zadostiučinění). Prokazování výše vzniklé škody může někdy v praxi působit obtíže. Proto má majitel patentu možnost navrhnout soudu, aby stanovil náhradu škody popř. výši bezdůvodného obohacení paušální částkou. Tato paušální částka se rovná nejméně dvojnásobku licenčního poplatku, který by byl obvyklý k získání užívání práva k patentu.
10. Závěr Vzhledem k tomu, že oblast duševního vlastnictví je oblastí zcela specifickou a vyžaduje vysoké odborné znalosti a vědomosti, je proto vhodné obrátit se vždy (i když to v některých případech není příslušným právním předpisem vyžadováno) na patentového zástupce, který hraje v procesu zpracování, přihlašování, správy, rešeršní činnosti a vlastního využití patentu či jiné formy duševního vlastnictví velice důležitou roli. Je nutno však poznamenat, že patentový zástupce majiteli patentu či jiné formy duševního vlastnictví nezaručí úspěšnost patentu či jiné formy duševního vlastnictví v tržním hospodářství a komerčním využití. Tento krok je zcela v rukou majitele patentu či jiné formy duševního vlastnictví a záleží pouze na něm a jeho odpovědnosti, jak bude se svým právem nakládat, účelně s ním hospodařit a vytěžit tak z něj maximum v rámci svých podnikatelských aktivit. 14
Informační zdroje
•
Zákon č. 14/1993 Sb. o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, v platném znění
•
Zákon č. 221/2006 Sb. o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, v platném znění
•
Zákon č. 527/1990 Sb. o vynálezech a zlepšovacích návrzích, v platném znění
•
Zákon č. 478/1992 Sb. o užitných vzorech, v platném znění
•
Zákon č. 207/2000 Sb. o ochraně průmyslových vzorů, v platném znění
•
Vyhláška č. 550/1990 Sb. o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů, v plat. znění
•
Zákon č. 417/2004 Sb. o patentových zástupcích, v platném znění
•
Zákon č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník, v platném znění
•
Úmluva o Světové organizaci duševního vlastnictví, 1967, Stockholm, v platném znění
•
Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví (Pařížská unijní úmluva), 1883, revidovaná v Bruselu 1900, v platném znění
•
Smlouva o patentové spolupráci (PCT), 1970, Washington, v platném znění
•
Informační brožury vydané ÚPV Praha, 2006, 2008 - Duševní vlastnictví, Technická řešení a jejich právní ochrana, Vynálezy pro budoucnost, Průmyslové vzory a jejich právní ochrana, Průmyslový vzor Společenství, Ochrana průmyslového vlastnictví po přístupu ČR do EU
•
Příručka ochrana duševního vlastnictví, 2007, Hospodářská komora České republiky
•
Obecné otázky průmyslově právní ochrany, ÚPV K. Čada, seminář Ostrava, 2007
•
Internetové stránky Úřadu průmyslového vlastnictví Praha, dostupné z www.upv.cz
•
Internetové stránky HM PARTNERS s.r.o. Ostrava, dostupné z www.hmpartners.cz
•
Databáze klientů Divize ochrany a správy duševního vlastnictví HM PARTNERS s.r.o.
•
Mezinárodní smlouvy na ochranu průmyslového vlastnictví, 2011, ÚPV
•
Čada K.: Know - how a obchodní tajemství, 2010, ÚPV
•
Komunitární předpisy v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví, 2009, ÚPV
•
Pičman D.: Průmyslově právní informace a rešeršní systémy, 2008, ÚPV
•
Rýdl J.: Průmyslový vzor a zpracování národní přihlášky průmyslového vzoru, 2008, ÚPV
•
Národní předpisy se vztahem k průmyslovému vlastnictví, 2007, ÚPV
•
Duševní vlastnictví jako zdroj kvalitativního rozvoje, 2004, ÚPV. 15
Kontakt Ing. Zdeněk Michálek evropský patentový zástupce jednatel společnosti HM PARTNERS s.r.o. 28. října 150, 702 00 Ostrava tel.: + 420 606 760 130
[email protected]
16
