Gymnázium Ladislava Jaroše Holešov Palackého 524 769 01 Holešov www.gymhol.cz
DUŠEVNÍ HYGIENA A ZDRAVÍ - test Název projektu
Zkvalitnění výuky prostřednictvím IT technologií
Číslo projektu
CZ.1.07/1.5.00/34.0998
Číslo a název klíčové aktivity
III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Označení DUM
VY_32_INOVACE_3_09Km_15
Název školy
Gymnázium Ladislava Jaroše Holešov Palackého 524, 769 01 Holešov
Autor
Mgr. Miriam KUCZMANOVÁ
Předmět
Společenské vědy
Tematický okruh
Psychologie a sociologie
Téma
Duševní hygiena a zdraví
Ročník
I. ročník
Datum tvorby
31. 1. 2014 Test + řešení
Anotace Metodické pokyny Požadavky pomůcky Doporučení
na
Tento materiál obsahuje test k opakování učiva duševní hygiena a zdraví a také jeho řešení. vybavení,
Tisk testu pro žáky
DUŠEVNÍ HYGÍENA A ZDRAVÍ – TEŠT 1. Rozhodněte, zda jsou uvedená tvrzení o duševní hygieně pravdivá – neobsahují žádný chybný či nepravdivý údaj: 1) Duševní hygiena jako soubor rad, jak si udržet duševní pohodu a rovnováhu, znamená vlastně totéž, ANO NE co odborný termín psychohygiena. 2) Naši vnitřní rovnováhu mohou ovlivnit nesoulad nebo konflikty v osobních vztazích, v rodině nebo v práci. 3) Metody duševní hygieny jsou psychologické postupy, které nám pomáhají vyrovnat se s životní zátěží a stresem. 4) K nejvýznamnějším metodám duševní hygieny patří relaxace, představivost a autodestruktivní postupy.
ANO
NE
ANO
NE
ANO
NE
2. V následujícím úkolu najdete popsány určitě metody duševní hygieny. Připište ke každému vysvětlení název této metody (může být jednoslovný, nebo i víceslovný název): 1) To, co převládá v naší představě, často také ovládá naše chování – proto má smysl pracovat na představování si dobrého řešení situace. 2) Naše tělo a duše jsou vzájemně úzce povázány – když je napjatá naše mysl, je napjaté také tělo, máme ztuhlé svalstvo – proto je uvolnění svalového napětí cestou k uvolnění napětí psychického k tomu slouží celá řada metod, od cíleného odpočinku, k tělesným aktivitám, které napětí dokáží uvolnit (např. jóga). 3) Jedna z metod duševní hygieny, která pomáhá řešit složité životní situace, je založená na tom, že sám sebe přesvědčím, že věci dopadnou dobře. Člověk si pomocí výstižných a jednoduchých vět navozuje žádoucí stav. 4) Jak říkal zakladatel Sokola Miroslav Tyrš: „Mens sana in corpore sano“ neboli „V zdravém těle zdravý duch“. Jakou metodu duševní hygieny měl na mysli? 3. Duševní zdraví je stav, kdy jsme ještě schopni řešit běžné problémy, mít radost ze života, pracovat, prostě „normálně fungovat“. Otázka však je, co lze ještě považovat za „normální“ či „nenormální“, jaká reakce je ještě adekvátní a jaká je již za hranicí bezpečnosti (jak pro daného jedince, tak pro jeho okolí). V takových chvílích začneme hovořit o psychických problémech a narušeném duševním zdraví. Které z následujících tvrzení o duševním zdraví je nepravdivé? a) Stav zklamání, kdy člověk zažívá situace, kdy nejsou uspokojeny jeho potřeby, se nazývá frustrace a je vždy spouštěčem psychických problémů. b) Agrese je přirozenou součástí lidského života a je také jednou z nejběžnějších reakcí na frustraci. c) Člověk, který prožívá frustraci, na ni reaguje nejčastěji únikem, upoutáváním pozornosti či agresí. d) Předpokladem duševního zdraví jsou fungující vztahy, práce a také zájem a péče o sebe sama. 4. Kdo není zdravý, je nemocný. Jak se nazývají nejčastější duševní onemocnění či poruchy? Organická porucha mozku, která má za následek celkové zpožďování ve vývoji, zejména pak ve vývoji rozumových schopností. Dříve se této poruše říkalo maniodepresivní psychóza, člověk při ní trpí střídáním fází hlubokého splínu a naopak nekontrolovatelnou rozjařeností. Dědičná porucha, kterou trpí asi 1% populace, nemocný se odcizuje rodině, působí chaoticky, má představy, že jej někdo pronásleduje, že je ohrožen na životě, může být přesvědčen o svém mimořádném poslání či schopnostech. Velká skupina poruch, kdy stres, osobní problémy a starosti vedou k tomu, že člověk onemocní i fyzicky – nejčastěji žaludeční vředy, bolesti hlavy, kožní onemocnění, astma, bolesti zad apod.).
5. Hranice mezi „normalitou“, „poruchou“ či „nemocí“ je velmi tenká. Přesto můžeme přesně pojmenovat celou řadu poruch, které se v menší či větší míře vyskytují v naší populaci. U uvedených charakteristik doplňte do tabulky, o jakou poruchu či nemoc se jedná a jakou psychickou funkci (psychický jev) postihuje, narušuje: Narušená psychická funkce (psych. jev)
Název poruchy / nemoci
Popis poruchy Špatně interpretuji to, co vidím, slyším apod. (např. v tmavém lese vidím postavu – nakonec se ukáže, že je to jen tak tvarovaný strom). Systematicky ubližuji sama sobě, protože mne nikdo neposlouchá, nikdo mi nerozumí… vysílám takové „pořezané S.O.S.“ Sexuální přitažlivost k dětem, zvířatům, či k objektům, které vybočují tomu, co naše společnost chápe jako „normální sexuální přitažlivost“. Chybný závěr, přesvědčení, že mne okolní svět chce poškodit, že se chystá proti mně spiknutí, že mne pronásledují. 20x se vracím domů, protože mám nutkavou představu, že je někde rozsvíceno, nevypnutý sporák, žehlička, prostě něco… Mám pocit, že jsem dnes zase vůbec nespala. Už zase… byla jsem snad 20x vzhůru, každých 20 minut jsem kontrolovala budík… Po 20 minutách jej konečně našli na dně jezera. Záchranářům se jej podařilo rozdýchat, bohužel vlivem nedostatku kyslíku došlo k nenávratnému poškození mozku. Chlapec zůstal živý, ale s rozumem kojence… Stres, srdce mi buší jako o závod, nevím proč, cítím se hrozně, není úniku, trvá to už pár dní, chci už mít ty zkoušky za sebou… Jak to dopadne? Proč se cítím tak přehnaně hrozně? … Zajímavé jsou tzv. intrapsychické – čl. vnímá, že mu někdo vkládá myšlenky do hlavy, že myšlenky nejsou jeho, nebo že mu někdo myšlenky krade či mění – někdo „neviditelný“. Po vážné autonehodě u ní došlo k celé řadě zdravotních problémů a komplikací, po vyléčení zlomenin ji však zdaleka nejvíc trápilo, že si nemohla vzpomenout na téměř nic z doby před nehodou.
6. Na koho se tedy máme obrátit? Doplňte na vynechaná místa formy odborné pomoci: Telefonické či internetové poskytnutí okamžité pomoci. Lékař, který řeší těžší případy, psychické nemoci, vyžadující farmakoterapii. Místo, které nabízí komplexní, často i dlouhodobou péče v případech vážných duševních poruch. Odborník, který poskytuje psychoterapii.
DUŠEVNÍ HYGÍENA A ZDRAVÍ – TEŠT
řešení
1. Rozhodněte, zda jsou uvedená tvrzení o duševní hygieně pravdivá – neobsahují žádný chybný či nepravdivý údaj: 1) Duševní hygiena jako soubor rad, jak si udržet duševní pohodu a rovnováhu, znamená vlastně totéž, ANO NE co odborný termín psychohygiena. 2) Naši vnitřní rovnováhu mohou ovlivnit nesoulad nebo konflikty v osobních vztazích, v rodině nebo v práci. 3) Metody duševní hygieny jsou psychologické postupy, které nám pomáhají vyrovnat se s životní zátěží a stresem. 4) K nejvýznamnějším metodám duševní hygieny patří relaxace, představivost a autodestruktivní postupy.
ANO
NE
ANO
NE
ANO
NE
2. V následujícím úkolu najdete popsány určitě metody duševní hygieny. Připište ke každému vysvětlení název této metody (může být jednoslovný, nebo i víceslovný název): 1) To, co převládá v naší představě, často také ovládá naše chování – proto má smysl pracovat na představování si dobrého řešení situace. 2) Naše tělo a duše jsou vzájemně úzce povázány – když je napjatá naše mysl, je napjaté také tělo, máme ztuhlé svalstvo – proto je uvolnění svalového napětí cestou k uvolnění napětí psychického k tomu slouží celá řada metod, od cíleného odpočinku, k tělesným aktivitám, které napětí dokáží uvolnit (např. jóga). 3) Jedna z metod duševní hygieny, která pomáhá řešit složité životní situace, je založená na tom, že sám sebe přesvědčím, že věci dopadnou dobře. Člověk si pomocí výstižných a jednoduchých vět navozuje žádoucí stav. 4) Jak říkal zakladatel Sokola Miroslav Tyrš: „Mens sana in corpore sano“ neboli „V zdravém těle zdravý duch“. Jakou metodu duševní hygieny měl na mysli?
POZITIVNÍ IMAGINACE RELAXAČNÍ TECHNIKY AUTOSUGESCE (AUTOSUGESTIVNÍ POSTUPY) ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL /ŽIVOTOSPRÁVA
3. Duševní zdraví je stav, kdy jsme ještě schopni řešit běžné problémy, mít radost ze života, pracovat, prostě „normálně fungovat“. Otázka však je, co lze ještě považovat za „normální“ či „nenormální“, jaká reakce je ještě adekvátní a jaká je již za hranicí bezpečnosti (jak pro daného jedince, tak pro jeho okolí). V takových chvílích začneme hovořit o psychických problémech a narušeném duševním zdraví. Které z následujících tvrzení o duševním zdraví je nepravdivé?
a) Stav zklamání, kdy člověk zažívá situace, kdy nejsou uspokojeny jeho potřeby, se nazývá frustrace a je vždy spouštěčem psychických problémů. b) Agrese je přirozenou součástí lidského života a je také jednou z nejběžnějších reakcí na frustraci. c) Člověk, který prožívá frustraci, na ni reaguje nejčastěji únikem, upoutáváním pozornosti či agresí. d) Předpokladem duševního zdraví jsou fungující vztahy, práce a také zájem a péče o sebe sama. 4. Kdo není zdravý, je nemocný. Jak se nazývají nejčastější duševní onemocnění či poruchy? Organická porucha mozku, která má za následek celkové MENTÁLNÍ RETARDACE zpožďování ve vývoji, zejména pak ve vývoji rozumových schopností. Dříve se této poruše říkalo maniodepresivní psychóza, člověk při ní trpí střídáním fází hlubokého splínu a naopak nekontrolovatelnou BIPOLÁRNÍ PORUCHA rozjařeností. Dědičná porucha, kterou trpí asi 1% populace, nemocný se odcizuje rodině, působí chaoticky, má představy, že jej někdo pronásleduje, že SCHIZOFRENIE je ohrožen na životě, může být přesvědčen o svém mimořádném poslání či schopnostech. Velká skupina poruch, kdy stres, osobní problémy a starosti vedou PSYCHOSOMATICKÉ k tomu, že člověk onemocní i fyzicky – nejčastěji žaludeční vředy, PORUCHY bolesti hlavy, kožní onemocnění, astma, bolesti zad apod.).
5. Hranice mezi „normalitou“, „poruchou“ či „nemocí“ je velmi tenká. Přesto můžeme přesně pojmenovat celou řadu poruch, které se v menší či větší míře vyskytují v naší populaci. U uvedených charakteristik doplňte do tabulky, o jakou poruchu či nemoc se jedná a jakou psychickou funkci (psychický jev) postihuje, narušuje: Narušená psychická funkce (psych. jev)
Název poruchy / nemoci
Popis poruchy
ILUZE
Špatně interpretuji to, co vidím, slyším apod. (např. v tmavém lese vidím postavu – nakonec se ukáže, že je to jen tak tvarovaný strom).
SEBEPOŠKOZOVÁNÍ
Systematicky ubližuji sama sobě, protože mne nikdo neposlouchá, nikdo mi nerozumí… vysílám takové „pořezané S.O.S.“
PUDY
PARAFILIE
Sexuální přitažlivost k dětem, zvířatům, či k objektům, které vybočují tomu, co naše společnost chápe jako „normální sexuální přitažlivost“.
MYŠLENÍ
BLUDY
JEDNÁNÍ
KOMPULZE
Chybný závěr, přesvědčení, že mne okolní svět chce poškodit, že se chystá proti mně spiknutí, že mne pronásledují. 20x se vracím domů, protože mám nutkavou představu, že je někde rozsvíceno, nevypnutý sporák, žehlička, prostě něco…
INSOMNIE
Mám pocit, že jsem dnes zase vůbec nespala. Už zase… byla jsem snad 20x vzhůru, každých 20 minut jsem kontrolovala budík…
VNÍMÁNÍ
PUDY
SPÁNEK
INTELEKT
DEMENCE
EMOCE
ÚZKOST
VNÍMÁNÍ
HALUCINACE
PAMĚŤ
AMNÉZIE
Po 20 minutách ho konečně našli na dně jezera. Záchranářům se jej podařilo rozdýchat, bohužel vlivem nedostatku kyslíku došlo k nenávratnému poškození mozku. Chlapec zůstal živý, ale s rozumem kojence… Stres, srdce mi buší jako o závod, nevím proč, cítím se hrozně, není úniku, trvá to už pár dní, chci už mít ty zkoušky za sebou… jak to dopadne? Proč se cítím tak přehnaně hrozně? … Zajímavé jsou tzv. intrapsychické – čl. vnímá, že mu někdo vkládá myšlenky do hlavy, že myšlenky nejsou jeho, nebo že mu někdo myšlenky krade či mění – někdo „neviditelný“. Po vážné autonehodě u ní došlo k celé řadě zdravotních problémů a komplikací, po vyléčení zlomenin ji však zdaleka nejvíc trápilo, že si nemohla vzpomenout na téměř nic z doby před nehodou.
6. Na koho se tedy máme obrátit? Doplňte na vynechaná místa formy odborné pomoci: Telefonické či internetové poskytnutí okamžité pomoci. LINKA DŮVĚRY Lékař, který řeší těžší případy, psychické nemoci, PSYCHIATR vyžadující farmakoterapii. Místo, které nabízí komplexní, často i dlouhodobou péče PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNA/KLINIKA v případech vážných duševních poruch. Odborník, který poskytuje psychoterapii. PSYCHOLOG
Použité zdroje: 1. DENGLEROVÁ, Denisa. Společenské vědy pro střední školy. Vyd. 1. Brno: Didaktis, c2009, 83 s. ISBN 978-807-3581-442. 2. BLAŽEK, J. Cesta labyrintem psychiatrie. Vyd. 1. Praha: Česká asociace pro psychické zdraví, 2012, 52 s.
3. STEELOVÁ, J.L., MEREDITH, K.S., TEMPLE, CH., WALTER, S. Plánování výuky a učení a hodnocení. Praha: Kritické myšlení, o.s., 2007, 49 s. 4. STEELOVÁ, J.L., MEREDITH, K.S., TEMPLE, CH., WALTER, S. Rozvíjíme kritické myšlení. Praha: Kritické myšlení, o.s., 2007, 34 s.
