Dětský koutek a další stavební zlepšení pro rodiče-akademiky na UK FF (shrnutí plánování úprav)

Dětský koutek a další stavební zlepšení pro rodiče-akademiky na UK FF (shrnutí plánování úprav)

http://rodice.ff.cuni.cz

Strana 1 (celkem 31)

Evropský sociální fond / Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Obsah 1. Historie záměru..................................................................................................................3 2. Objekty Filozofické fakulty UK.........................................................................................5 2.1. Hlavní budova.............................................................................................................6 2.2. Šporkův palác.............................................................................................................7 2.3. Celetná 20...................................................................................................................8 2.4. Jinonice.......................................................................................................................8 3. První fáze plánování – jaro 2009........................................................................................9 4. Druhá fáze plánování – jaro 2010....................................................................................11 4.1. Hlavní budova...........................................................................................................11 4.2. Šporkův palác...........................................................................................................12 4.3. Celetná 20.................................................................................................................13 4.4. Jinonice.....................................................................................................................13 5. Architektonická poradkyně..............................................................................................14 5.1. Zpráva architektonické poradkyně...........................................................................14 5.2. Stávající stav.............................................................................................................15 5.3. Rozbor situace..........................................................................................................15 5.4. Výběr řešení..............................................................................................................17 5.5. Doporučení...............................................................................................................18 6. Navržené řešení obrazem.................................................................................................19 6.1. Hlavní budova...........................................................................................................19 6.2. Šporkův palác...........................................................................................................22 6.3. Ostatní zlepšení.........................................................................................................24 7. Plánovací setkání 26.5.2010.............................................................................................26 8. Shrnutí a další postup.......................................................................................................29 9. Milníky plánování v datech..............................................................................................30 9.1. Stalo se......................................................................................................................30 9.2. Očekáváme...............................................................................................................30 10. Základní informace o projektu.......................................................................................31


1. Historie záměru Přibližně před pěti lety začaly z akademické obce Filozofické fakulty UK přicházet podněty ke zlepšení podmínek pro rodiče s malými dětmi. Historické budovy v centru Prahy, které fakulta ponejvíce obývá, jsou těžko dostupné pro kočárky, nepřívětivé chodby neposkytují vhodná zákoutí pro obstarání dětí, pracovny kateder a ústavů neumožňují docházení akademiků s malými dětmi za účelem vyřízení běžných pracovních záležitostí jako jsou konzultační hodiny, přednášky, návštěvy knihovny apod. V roce 2007 zpracoval tým Informačně-poradenského centra UK pod vedením PhDr. Hany Urychové studii „Dětský koutek na Univerzitě Karlově v Praze“1. Vznik studie byl iniciován Studentskou radou UK FF a proto se autoři zaměřili především na problematiku rodičů-studentů. Typy problémů rodičů-studentů a rodičů-akademiků ve vztahu k docházení na fakultu se ovšem do značné míry shodují, proto bylo možno zjištění studie využít po určité adaptaci i pro rodiče-akademiky. Na jaře 2009 byla provedena anketa mezi rodiči-akademiky za účelem aktualizace a upřesnění jejich potřeb. Na základě těchto zjistění byl připraven projekt „Podpora souladu rodinného a pracovního života rodičů-akademiků“ do druhé výzvy Operačního programu Praha – Adaptabilita. Zlepšení podmínek pro docházení a pobyt rodičů-akademiků s dětmi na fakultě je jedním z cílů projektu2. Cílovou skupinou projektu jsou rodiče-akademici pečující o malé dítě na mateřské či rodičovské dovolené nebo do roku po jejím ukončení. Typický člen cílové skupiny je zaměstnanec univerzity mezi 25 a 35 lety věku. Profesně se jedná většinou o čerstvé absolventy postgraduálního studia na pozici odborných asistentů směřujících k habilitaci. V rámci průzkumu potřeb cílové skupiny při přípravě projektu bylo zjištěno, že akademicirodiče, na rozdíl od průměru běžné společnosti3, preferují možnost pracovat doma kombinovanou s krátkodobým pobytem s dětmi na pracovišti. Rodičovství totiž přichází právě ve chvíli, kdy musí rodiče-akademici začít intenzívně budovat svou akademickou dráhu, aby neztratili kontakt s vědeckou komunitou. Z toho plyne potřeba udržovat během rodičovské dovolené styk s pracovištěm a podle možností pokračovat ve vědecké a 1 Urychová, H. a kol. Dětský koutek na Univerzitě Karlově v Praze. Univerzita Karlova v Praze, Praha 2007, 76 s. (rukopis). 2 Podrobné informace o projektu viz webové stránky: http://rodice.ff.cuni.cz. 3 N. Horáková. Problémy harmonizace rodinného a pracovního života, Naše společnost 2004/2.


pedagogické práci, tj. možnost pracovat doma, možnost docházet na pracoviště na porady kateder i výzkumných týmů, do knihovny, možnost pokračovat v pedagogické praxi atd. Tato potřeba vyžaduje mj. zvýšit bezbariérovost budov pro kočárky a usnadnit krátkodobý pobyt s dětmi na pracovišti (zřídit dětský koutek, přebalovací koutky atp.). Realizace projektu byla zahájena 1.3.2010. Hned v březnu se rozběhlo plánování konkrétních stavebních zlepšení s rodiči. Celý plánovací proces byl završen plánovacím setkáním s ve středu 26. května 2010. Po zapracování připomínek rodičů bylo připraveno v červnu 2010 a v průběhu léta 2010 bude realizováno výběrové řízení na dodavatele stavebních úprav. Úpravy by měly být hotovy během zimního semstru akademického roku 2010/2011 a poté začít sloužit rodičům4. Následující zpráva přibližuje jednotlivé fáze plánování a výslednou podobu stavebních zlepšení, jak byly diskutovány s rodiči a schváleny vedením fakulty. Věříme, že stavební úpravy zásadním způsobem zjednoduší a zpříjemní pobyt rodičů s dětmi na fakultě a tak zmírní přeryv v profesní dráze, což je naším cílem.

4 Souběžně, nicméně odděleně, probíhá plánování finální podoby provozního řádu dětského koutku, který bude zřízen v rámci připravených stavebních úprav. Výstupem bude aktualizace výše citované studie z r. 2007. Aktualizace bude hotova v létě 2010.


2. Objekty Filozofické fakulty UK Pracoviště Filozofické fakulty UK jsou dislokována na dvanácti místech po celé České republice. Tato skutečnost je jedním z největších úskalí při zlepšování přístupu rodičů s dětmi na fakultu a pobytu tam. Rodiče se musí potýkat nejen s nízkou bezbariérovostí, ale rovněž i s roztroušeností pracovišť. Prostorová roztříštěnost ovlivňuje rovněž také efektivitu investic do zlepšení, neboť vylepšení jedné budovy slouží vždy jen části rodičů, zatímco situace rodičů z ostatních se tím neřeší5. Devět fakultních objektů se nachází přímo v Praze. Většina pracovišť je soustředěna v následujících čtyřech: 1. Hlavní budova, Náměstí Jana Palacha, Praha 1 2. Šporkův Palác, Hybernská 3, Praha 1 3. Celetná 20, Praha 1 4. U Kříže 8, Praha 5 – Jinonice První dva objekty jsou v přímé správě fakulty, zbylé dva jsou také vlastnictvím univerzity ale ve správě jiných jejích součástí. Ostatní, nejmenované, prostory jsou v pronájmu6. Z tohoto důvodu se naše pozornost od počátku zaměřila především na hlavní budovu a Šporkův palác, sekundárně na domy v Celetné ulici a v Jinonicích. Shodou okolností přišlo z akademické obce nejvíce podnětů právě k fakultou spravovaným objektům, v menší míře ke dvěma univerzitním. Ostatní objekty nebyly respondenty vůbec tematizovány.

5 Komické je, že se tak vlastně opakuje sitace z 20. let 20. století, která vedla ke stavbě dnešní hlavní budovy na Palachově náměstí. „O tom, že rozmístění filozofické fakulty na různých místech po Praze, často v nájemních domech a místnostech, není stavem ideálním, nemohl už nikdo pochybovat.“ Havránek, J. Pousta, Z. (eds.) Dějiny Univerzity Karlovy IV 1918-1990. Karolinum, Praha 1998, s. 124. 6 Např. Oettingenský palác nebo palác Platýz.


Obrázek 1 Nejdůležitější objekty Filozofické fakulty UK v Praze7

2.1. Hlavní budova Sedmipodlažní objekt se nachází na stanici metra Staroměstská v Praze 1. Dvě podlaží jsou podzemní. V budově vedle kateder a ústavů sídlí vedení fakulty, děkanát, akademické orgány a od roku 2010 rovněž nová centrální knihovna. Nachází se zde také aula, sídlo studentské rady nebo odborů. Hlavní budova je tedy centrem života fakulty pro pedagogické, studijní, společenské, samosprávné a administrativní činnosti, které jsou u ostatních objektů zastoupeny pouze částečně nebo vůbec. Kromě běžného provozu je hlavní budova rovněž místem konání fakultních i veřejných odborných konferencí, reprezentativních akcí a setkání celospolečenského významu. Hlavní budova byla dokončena v r. 1929. Autoři publikace o dějinách Univerzity Karlovy konstatují, že již tehdy „projekt nepostačoval potřebě“8. Jakékoliv zlepšení podmínek pro rodiče s dětmi je limitováno nedostatkem prostoru, který se citelně dotýká všech výše 7 Foto F. Malý. Zdroj mapového podkladu: http://www.mapy.cz. 8 Havránek, J. - Pousta, Z. (eds.) Dějiny Univerzity Karlovy IV 1918-1990. Karolinum, Praha 1998, s. 126.


jmenovaných funkcí budovy9. Z dnešního hlediska objekt navíc naprosto nevyhovuje požadavkům na bezbariérový přístup jak pro rodiče s dětmi, tak pro handicapované občany. V uplynulých letech byla sice provedena určitá dílčí zlepšení, takže budova je strictu senso bezbariérově přístupná, přesto bylo během plánovacího procesu objeveno mnoho obtížně překonatelných bariér pro rodiče s kočárky. Velkou výzvou pro přípravu projektové žádosti bylo postupné dokončování stavby nové centrální knihovny (zima 2009/2010) a plánovaná realizace nástavby čtvrtého patra hlavní budovy (podzim-zima 2010). Provedení obou těchto akcí slibovalo částečné zlepšení prostorové situace hlavní budovy a uvolnění prostor pro dětský koutek.

2.2. Šporkův palác První zmínky o objektu nacházíme v historických pramenech odkazujících k několika středověkým domům, jež se v této lokalitě nacházely v letech 1463 a 1464. V roce 1694 zchátralý objekt zakoupil hrabě Karel Joachim z Bredy, který na jeho místě postavil nádherný třípatrový barokní palác. Palác je považován za poslední barokní budovu, která byla v Praze postavena. Stavební práce však hraběte finančně zcela vyčerpaly a on se zadlužil. Jen o pár let později, roku 1699, palác prodal jedné z nejvýznamnějších osobností pražské barokní kultury, F. A. Šporkovi (1662–1738), odtud dnešní název budovy. K první rekonstrukci došlo v šedesátých letech 18. stol. Jejím cílem bylo opravit následky požáru z roku 1757. Druhá následovala o dvacet let později, poté, co Jan František Kristián zakoupil sousední pozemky a dal postavit budovy, jež měly zastínit všechny tehdejší pražské paláce. Tímto úkolem byl roku 1783 pověřen architekt Antonín Haffenecker, původce tereziánské přestavby Pražského hradu. Palác v Hybernské ulici díky němu získal monumentální fasádu. Palác roku 1844 připadl státu. Poté v něm sídlila řada institucí, jejichž stavebními zásahy byl vážně narušen původní charakter budovy. Po určitou dobu sloužil palác i jako celnice. V sedmdesátých letech 20. století, kdy se již nacházel v havarijním stavu, přešel pod správu Univerzity Karlovy. Právě její péčí proběhla v letech 1998–1999 rekonstrukce, která celé budově vrátila dřívější nádheru. Palác byl slavnostně otevřen 27. října 199910. 9 Srov. Nevole, M. Analytická studie o potřebách humanitních fakult Univerzity Karlovy v Praze. ArchiCon plus, Praha 2008, 723 s. (k 11.6.2010 dostupné na: http://www.cuni.cz/UK-3210.html). 10 Srov. Sweerts-Šporkův palác (k 11.6.2010 dostupné na: http://utrl.ff.cuni.cz/UTRLFF-236.html).


Těsně před zahájením realizace projektu byla budova značně poškozena havárií o Vánocích 2009. Voda unikající z prasklého potrubí ve 2. patře zde od Vánoc do Silvestra napáchala škody za více než pět milionů korun. Následkem toho byla v objektu redukována výuka a omezeny další funkce. Od jara 2010 zde probíhají vysoušecí a sanační práce, které by měly být ukončeny na podzim 2010.

2.3. Celetná 20 Objekt je také jmenován jako Buquoyský dům, jeho nejstarší stavební části pocházejí ze 14. století. Později prošel mnoha stavebními úpravami a rozšířeními. Dům byl v r. 1754 prodán právnické a lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity, která jej nechala v r. 1773 zásadně přestavět A. Prachnerem. Další velká přestavba byla provedena v l. 1965-70 J. Fragnerem. Přestavba byla součástí rozsáhlé modernizace sousedního Karolina a dalších budov univerzitního komplexu. Tyto úpravy byly z hlediska historicko-architektonického naprosto destrukční11. Pro bezbariérovost objektu byla poslední zmíněná přestavba jistým přínosem. K dispozici jsou zde výtahy a několik nájezdových ramp využitelných i pro kočárky. Plánovací proces s rodiči ovšem odhalil některá přetrvávající slabá místa.

2.4. Jinonice Moderní budovy v Jinonicích v ulici U Kříže byly původně stavěny pro Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. V roce 1999 však ministerstvo přenechalo rozestavěný objekt Univerzitě Karlově, která potřebovala vyřešit akutní nedostatek prostor způsobený nárůstem počtu studentů univerzity i vznikem nových oborů. Areál Jinonice byl pro potřeby univerzity otevřen v říjnu 200012. Sídlí zde Fakulta humanitních studií (část); Filozofická fakulta (Katedra sociální práce, Ústav politologie, Ústav informačních studií a knihovnictví); Fakulta sociálních studií (Institut sociologických studií, Institut politologických studií a Institut mezinárodních studií) a Centrum pro otázky životního prostředí. Areál je tvořen dvěma budovami, třípatrovou (A) a šestipatrovou (B). Obě budovy mají výtahy a jsou plně bezbariérové13. Během plánovacího procesu se ovšem ukázalo, že i tato moderní budova neskýtá rodičům plný potřebný komfort. 11 Srov. Vlček, P. a kol. Umělecké památky Prahy – Staré Město a Josefov. Academia, Praha 1996, s. 378n. 12 Srov. Výroční zpráva o činnosti Univerzity Karlovy v Praze za rok 2000. Univerzita Karlova v Praze, Praha 2001, s. 24 (k 11.6.2010 dostupné na http://www.cuni.cz/UK-139-version1-cinnost.pdf). 13 Srov. Areál Univerzity Karlovy Jinonice (k 11.6.2010 dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Are %C3%A1l_Univerzity_Karlovy_Jinonice).


3. První fáze plánování – jaro 2009 V rámci přípravy projektové žádosti do druhé výzvy Operačního programu Praha – Adaptabilita byla v květnu 2009 provedena emailová anketa mezi cílovou skupinou na UK FF. Účelem ankety bylo zjistit, jaké typy podpory by byly pro cílovou skupinu aktuálně nejužitečnější. V odpovědích byla mimo jiné velmi tématizována stavební zlepšení a vybavení budov fakulty zařízeními a prostorami pro obstarávání dětí. Celkem se sešlo téměř čtyřicet odpovědí, což je přibližně třetina cílové skupiny projektu. 88% respondentů tvořily ženy, z toho 12% před mateřskou dovolenou, 18% na mateřské dovolené a 41% na rodičovské dovolené. Muži činili 12% respondentů, z nichž byl jeden na mateřské dovolené. K tématice dětského koutku se vztahovala sekce ankety věnovaná zlepšení podmínek přímo na pracovišti. 68% respondentů projevilo zájem o rekonstrukci stávajících přebalovacích koutků a zřízení nových. 59% respondentů mělo zájem o zřízení parkovacích míst pro kočárky. Téměř všichni respondenti projevili zájem o zřízení dětského koutku – nebo jemu obdobné varianty jako jsou fakultní jesle, fakultní mateřská škola, zajištění krátkodobého hlídání dětí akademiků jinou formou a zlepšení bezbariérového přístupu pro kočárky do fakultních objektů14. Na základě zaslaných odpovědí jsme v rámci finančních mantinelů daných pravidly pro křížové financování15 v projektech Operačního programu Praha – Adaptabilita připravili plán stavebních úprav v rámci připravovaného projektu. Počítali jsme se zřízením jednoho 14 Další zjištění ankety: 41% respondentů projevilo zájem o vzdělávání o nástrojích elearningu a dalších formách distanční výuky. 29% respondentů stálo o jazykové kurzy, 18% o ICT a 12% o pedagogické a další typy kurzů. 53% respondentů se zajímalo o zapůjčení notebooku pro podporu práce z domova. 12% respondentů mělo zájem o rozšíření fakultního informačního systému tak, aby umožňoval přístup do podpůrných databází z domova. 12% respondentů projevilo zájem o zapůjčení specializovaného software nebo hardware domů. 18% respondentů by rádo dostalo příspěvek poskytovateli na přístup k internetu z domova. O pracovněprávní poradenství vážící se k mateřské a rodičovské dovolené projevilo zájem 47% respondentů. 74% respondentů mělo zájem o poradenství v oblasti grantů a v dalších oblastech. Mnoho podnětů se týkalo námětů na omezení nebo zjednodušení administrativy tak, aby nebylo třeba tak často fyzicky docházet na fakultu. 15 „Křížové financování je způsob doplňkového financování nákladů, které nespadají do okruhu Evropského sociálního fondu. Smyslem křížového financování je umožnit v projektech realizaci také některých aktivit, které spadají do oblasti pomoci Evropského fondu pro regionální rozvoj, a které jsou nezbytné pro realizaci projektových aktivit. Při uplatnění křížového financování musí být splněny následující základní podmínky: Celkem může být na jednotlivé prioritní osy doplňkovým způsobem využito maximálně 9 % jejich celkové alokace. Na jednotlivý projekt může být doplňkovým způsobem využito maximálně 45 % jeho celkových přímých způsobilých nákladů.“ (Projektová příručka Operační program Praha – Adaptabilita, ver. 1.6 Hlavní město Praha, Praha 2010, s. 77.)


dětského koutku, se zlepšením bezbariérového přístupu do objektů Filozofické fakulty UK a se zřízením čtyř přebalovacích koutků, resp. rekonstrukcí stávajících. Na tato zlepšení včetně nábytku dětského koutku a projektových prací bylo vyhrazeno cca 850 tis. Kč. Při psaní projektové žádosti jsme vycházeli z variantní představy o podobě úprav s tím, že po schválení projektu bude na základě požadavků cílové skupiny vybrána nejvhodnější varianta. Zároveň jsme chtěli zachovat jistou flexibilitu pro případ, že předchozí stavební akce a redislokace pracovišť v rámci hlavní budovy budou probíhat se zpožděním, popř. že v období mezi podáním projektové žádosti a začátkem realizace projektu dojde k zásadnějším změnám, které si vynutí jiné umístění dětského koutku a dalších stavebních komponent. V rámci klíčové aktivity „Zlepšení podmínek na pracovišti“ byl stanoven následující harmonogram:

Projektový měsíc 1

Dětský koutek

4

• • • • •

Rozvržení plánování Informování rodičů Zajištění uměleckého poradce Plánovací setkání s rodiči Výběr dodavatele

5

•

Realizační projekt zpracovaný dodavatelem

•

Realizace úprav

Další zlepšení • • •

Shromažďování podnětů Vyhodnocení Návrh opatření

• •

Realizační projekt zpracovaný dodavatelem Realizace úprav

13

•

Zprovoznění

14-30

•

Provoz

2 3

6 7 8 9

•

Zprovoznění

10

•

Provoz

11 12

Tabulka 1 Harmonogram plánování a provedení stavebních úprav v rámci projektu16

16 Zpracováno dle projektové žádosti Podpora souladu rodinného a pracovního života rodičů-akademiků, s. 19n.


4. Druhá fáze plánování – jaro 2010 Poté, co jsme v květnu 2009 v rámci přípravy projektové žádosti do Operačního programu Praha – Adaptabilita požádali rodiče-akademiky o zaslání tipů na stavební zlepšení v rámci fakultních budov, která by jim zpříjemnila pobyt s dětmi, zlepšila přístupnost pro kočárky atd., jsme po přidělení podpory v březnu 2010 ještě jednou oslovili rodiče, aby aktualizovali své tipy, popř. zaslali nové. Nové připomínky a postřehy poslalo sedm rodičů. Přehled došlých podnětů je uveden níže. Podněty jsme zprvu nijak necenzurovali, takže se mohlo stát, že některé nebyly relevantní nebo nemapovaly přesně aktuální stav. Opakující se podněty jsou v seznamu uvedeny pouze jednou. Všechny podněty byly zaslány emailem. Originály těchto emailů jsou k dispozici u manažera projektu. Uvedené podněty byly využity při přípravě finálního návrhu stavebních opatření v objektech fakulty. Výsledný návrh byl představen cílové skupině projektu na plánovacím setkání 26.5.2010, kde se k němu rodiče-akademici mohli vyjádřit.

4.1. Hlavní budova Bezbariérovost  nájezdová rampa pro kočárky u hlavního vchodu, např. kolejničky  omezení „kouřové clony“ u hlavního vchodu, aby matky a dětmi nemusely procházet územím kuřáků  trvalé zpřístupnění rampy v hlavním vchodu otevření pravých dveří u rampy, např. na čipovou kartu  zkulturnit prostředí kolem nájezdové rampy v hlavním vchodu, obvykle vadí otevřené dveře vrátnice, odložený nábytek a různý nepořádek, dále zajistit stálé otevření dveří nad touto rampou  některé typy kočárků se nevejdou do jednoho výtahu a ke druhému je třeba překonat v rámci přízemí schody  zařídit parkoviště pro kočárky, nejlépe v přízemí nebo na dvoře  zjednodušit přístup do budovy s kočárkem zadním vchodem (nebylo uvedeno, v čem je problém)  vzájemné zpřístupnění obou úrovní přízemí


 rekonstrukce zadního vchodu pro jednoduché využití pro kočárky  rozšíření dveří do oddělení děkanátu, např. kancelář děkana na 1. patře ad., popř. zjednodušit otevření druhého křídla dveří  zajistit bezbariérový přístup na dvoře do prostor Laboratoře výpočetní techniky a centrální knihovny Přebalovací koutky  zřídit kojící koutek – stávající přebalovací koutek na dámském WC v 3. patře poskytuje málo zázemí a je nepřístupný pro otce, lepší by bylo zázemí pro nakojení, přebalení a případné popolézání dítěte  oprava stávajícího koutku na dámských toaletách ve 3. patře  zřídit přebalovací koutky na dámském WC v 1. a 2. patře  zřídit koutek na unisex záchodech ve 4. patře – možnost pro vstup pro otce s dětmi  instalace přebalovacího koutku pro otce na toaletách v některém z nižších pater budovy  zřízení přebalovacího koutku v přízemí  přebalovací koutky mimo toalety, málo prostoru, nedostatek prostoru pro kočárek, pokud možno ne sklápěcí ale skříňkové, jsou pohodlnější Dětský koutek  místo s tekoucí vodou a kvalitním úklidem pro matky  zajistit prostor pro ohřev jídla pro děti Ostatní  umístit 3 a více jídelních židliček do bistra U Platóna  možnost zapůjčení jídelních židliček na pracoviště, např. oproti podpisu ve vrátnici  dohodnout v bistru U Platóna prodej jednokusových papírových plen, vlhčených ubrousků, jednorázových bryndáků a jednokusových podložek pod děti  zajistit informační panel pro rodiče v přízemí u vstupu do budovy a připravit informační leták

4.2. Šporkův palác Bezbariérovost  nedošla žádná připomínka


Přebalovací koutky  zřídit místo pro kojení dětí, ohřátí jídla s přebalovacím pultem Dětský koutek a ostatní  nedošla žádná připomínka

4.3. Celetná 20 Bezbariérovost  bezbariérový přístup po celé budově, alespoň lyžiny přes schody  nájezd na schodech na rektorátě od bufetu k záchodům, tj. cca 3 schody Přebalovací koutky  zřídit místo pro kojení dětí, ohřátí jídla s přebalovacím pultem  zřídit přebalovací koutek na toaletách vpravo od hlavního schodiště  zřídit přebalovací koutek, např. na dámském WC ve 4. patře, buď pevný nebo přenosný  přebalovací koutek na každém patře Celetné 20, např. u Ústavu dálného východu Dětský koutek a ostatní  nedošla žádná připomínka

4.4. Jinonice Bezbariérovost  zřízení parkování pro kočárky Přebalovací koutky  zřízení přebalovacího koutku v rámci toalet  zřídit místo pro kojení dětí, ohřátí jídla s přebalovacím pultem Dětský koutek a ostatní  nedošla žádná připomínka


5. Architektonická poradkyně Při sestavování projektové žádosti jsme počítali s tím, že do plánování kromě rodičů a realizačního týmu zapojíme zástupce uměleckých oborů přítomných na fakultě, aby nám pomohli z došlých připomínek vytvořit kvalitní a estetický celek. Záhy po zahájení realizace projektu se ovšem ukázalo, že budeme již při plánování spíše potřebovat někoho, kdo bude kromě estetické a užitné stránky schopen podněty rodičů zesouladit se stavebními, hygienickými a dalšími předpisy. Proto jsme k realizaci projektu přizvali ing. arch. Simonu Dočkalovou, která s naší fakultou dlouhodobě spolupracuje, zná historii budov Filozofické fakulty UK a veškerou relevantní problematiku. Architektonická poradkyně, jak byla tato nová pozice v rámci realizačního týmu nazvána, pracovala paralelně se sbíráním podnětů od rodičů. Poradkyně prošla budovy a připravila svůj přehled úzkých míst. Na základě došlých podnětů od rodičů a po diskusích na schůzkách realizačního týmu vtělila všechny tyto náměty do plánu konkrétních zlepšení. Tento plán byl představen rodičům na plánovacím setkání 26.5.2010.

5.1. Zpráva architektonické poradkyně17 Předmětem zájmu byl rozbor stávající situace budov Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze z hlediska přístupnosti a užívání cílovou skupinou osob a návrh odpovídajících stavebních úprav. Průzkum se zaměřil na dvě budovy ve správě Filozofické fakulty – hlavní budovu na Náměstí Jana Palacha a Šporkův palác v Hybernské ulici. Technické požadavky na užívání budov cílovou skupinou (těhotné ženy, osoby doprovázející dítě v kočárku nebo dítě do tří let) upravuje vyhláška č. 398/2009 Sb o obecných technických požadavcích zabezpečují bezbariérové užívání staveb, která se vztahuje i na další skupiny osob, obecně „osoby s omezenou schopností pohybu a orientace“. Průzkum budov z hlediska přístupnosti tak vychází z požadavků vyhlášky na osoby s omezenou schopností pohybu, event. pouze cílovou skupinu programu, tam kde je část specifikována pouze pro tuto skupinu (přebalovací kabina). Návrh úprav pak vychází z toho, že se jedná o změny dokončených staveb situovaných v městské památkové rezervaci, u nichž některé požadavky vyhlášky nelze naplnit ze 17 Srov. Dočkalová, S. Program podpory rodičů-akademiků – stavební úpravy budov. Praha 2010 (rukopis, stránky nejsou nečíslovány).


stavebně-technických důvodů nebo z důvodu památkové péče. Návrh dalších funkcí (dětský koutek) nad rámec vyhlášky vychází z potřeb provozovatele. Návrh stavebních úprav vychází z konzultací s garantem projektu, správcem budov, ze zkušeností uživatelů, tj. zkušenosti se zřízením a provozem dětského koutku Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a podnětů rodičů z Filozofické fakulty UK. Při přípravě byla využita dostupná dokumentace budov – pasportizace budovy Nám. J. Palacha (zpracována cca v 80. letech 20. stol.) a dokumentace skutečného provedení Šporkova paláce (zpracováno po rekonstrukci budovy r. 1999). Během března až května 2010 byla uskutečněna prohlídka objektů. Návrh byl konfrontován s požadavky vyhlášky č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečují bezbariérové užívání staveb a dalších obecně závazných předpisů.

5.2. Stávající stav Budova na Náměstí Jana Palacha není, jako objekt historický z 20. let 20. stol. primárně bezbariérově přístupný. Hledisko památkové ochrany téměř vylučuje jakékoli vnější úpravy přístupových schodišť u hlavního vstupu. V současnosti je jako bezbariérový nabízen zadní vstup průjezdem, doplněný rampou na úroveň 1.PP, která navazuje na jeden ze tří výtahů zpřístupňujících další podlaží. Přístupová trasa k výtahům je ale zúžená, nevyhovují ani rozměry výtahové kabiny. Přístupnost přední části 1.NP, které se nachází na dvou úrovních není řešena. Z hlediska rodičů s malými dětmi není v budově vymezen prostor pro parkování kočárků, možnost nakrmení dětí. Přebalovaní pulty jsou situovány v některých kabinách WC, jsou nedostatečné a ani nejsou příliš lákavé. Chybí hrací prostor pro malé děti. Budova v Hybernské ulici prošla kompletní rekonstrukcí v 90. letech 20. stol. Přesto, že se jedná o barokní palác z 18. stol., stavebními úpravami a vložením výtahu se podařilo zabezpečit bezbariérovou přístupnost všech podlaží a všech prostor užívaných veřejností. Výjimku tvoří velká studovna v podkroví, jejíž hlavní vstup je orientován k zadnímu schodišti, nikoli výtahu. Vzhledem k tehdejší legislativě nebyly při rekonstrukci řešeny prostory a další vybavení určené výhradně pro rodiče s malými dětmi, ty chybí.

5.3. Rozbor situace V počáteční fázi byly zmapovány stávající přístupové trasy v budovách. Na nich byly specifikovány kolizní body, tj. místa, která jsou v rozporu s vyhláškou č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečují bezbariérové užívání staveb. Strana 15 (celkem 31)

U přístupově komplikované budovy na Nám. Jana Palacha byly hledány variantně další možné přístupy do budovy a na ně navazující trasy. Navrženy jsou dvě základní varianty. Varianta 1 využívá původní boční vchod pro zaměstnance v současnosti uzavřený, který dále navazuje na pravý z předních výtahů. Varianta 2 využívá zadní přístup průjezdy z Valentinské ulice a dále navazuje na výtah zadní. Na obou trasách je specifikována řada kolizních bodů, jejich řešení je navrženo dále. Ve variantě 1 již samotný vstup představuje úpravu prahu dveří a dále doplnění plošiny u vnitřního vyrovnávacího schodiště. U obou variant je jako kolizní bod specifikována velikost výtahové kabimy (z hlediska přístupnosti velikost kabiny ani u jednoho ze tří výtahů v budově nevyhovuje). U varianty 1 v 1.PP přístup do knihovny pravým výtahem vyžaduje úpravu přilehlých komunikací a instalaci zdvihací plošiny na vyrovnávacím schodišti před knihovnou (šachta výtahu přímo obsluhující knihovnu je vzhledem k vložené stavbě knihovny hůře upravitelná). U varianty 2 je navíc kolizní přístupová trasa k výtahu i velikosti prostoru na každém podlaží před výtahem. U obou variant je třeba doplnit zdvihací plošinu u jednoho z vnitřních schodišť mezi různými úrovněmi 1.NP. U obou variant jsou pak vždy ve dvou podvariantách vytipovány prostory pro možné parkování kočárků a situování místnosti s dětským koutkem, přebalovacím pultem a dalšími souvisejícími funkcemi (ohřev jídla, WC, úklid). Hledány byly prostory přirozeně osvětlené a větratelné s možností napojení na ZTI instalace, umístěné co nejblíže k bezbariérovému vstupu. U Šporkova paláce je stávající přístup bezkolizní. Přístupnost studovny v podkroví lze řešit organizačně (půjčováním klíče od zadního vstupu), nebo úpravou zámku s kontrolou (kartový systém, kamerově hlídaný vstup apod.). Vytypovány byly čtyři pozice možného umístění kabinky pro přebalování a ohřev jídla, nakrmení kojenců. Stavebně technické důvody i charakter památkové budovy neumožňují takové úpravy, aby byla zřízena kabina s hloubkou dle vyhlášky, návrh vybavení však dokladuje, že dané funkce bude možno realizovat bez problémů. Umístění kočárků je možné v dostatečně dimenzovaných přilehlých komunikacích. Se zřízením většího prostoru s dalšími funkcemi se nepočítá; vzhledem ke kapacitě budovy by bylo využití takového prostoru minimální.


5.4. Výběr řešení Na základě předchozího rozboru pak byl u každého návrhu specifikován rozsah potřebných stavebních úprav, souvisejících úprav nebo dalších postupů, event. rizik. Všechny varianty zpracované pro budovu na Nám. J. Palacha jsou hlediska investiční náročnosti podobné. Základní položkou je výměna výtahu a úprava stávající výtahové šachty. U zadního výtahu je rozsah stavebních prací výrazně náročnější, naopak trasa navazující na přední výtah vyžaduje realizaci dvou zdvihacích schodišťových plošin navíc. U obou variant je nutná jedna plošina mezi dvěma úrovněmi 1.NP. Další položkou je zřízení a vybavení místnosti (resp. souboru místností) s dětským koutkem a dalšími funkcemi. Tento prostor je možné ve všech variantách získat jen adaptací stávajících prostor využívaných v současnosti k jiným účelům. Investice se tak bude mírně lišit dle velikosti vybraného prostoru, možnosti zabezpečit všechny funkce, zejména však dle potřeby vyvolaných investic (přemístění stávající funkce, související stavební úpravy). Dále byly varianty posuzovány z hlediska uživatelského. Zde byl hodnocen stávající přístup zadním průjezdem přes dvůr jako velice nekomfortní vzhledem k míšení s dalšími funkcemi (parkování aut, ukládání odpadků, zásobování všeho druhu včetně jakýchkoli stavebních úprav probíhajících v budově apod.). Z tohoto hlediska je jednoznačně vhodnější přístup bočním vchodem také vzhledem k blízkosti výstupu z metra, zvláště pak k přímé návaznosti většiny hlavních funkcí budovy (administrativa, větší posluchárny), které jsou přirozeně situovány v přední části objektu. Z navržených prostor pro umístění místnosti pro děti se také provozně jeví nejvhodnější skupina místností napravo od bočního vchodu. Hlavní předností tohoto prostoru je jeho dostatečná velikost pro všechny potřebné funkce včetně možnosti zřízení samostatné úklidové komory a WC, oproti jiným variantám lepší podmínky denního osvětlení i větrání (okna orientovaná do ulice i do dvora) a v neposlední řadě i možnost dalšího rozvoje v případě zvýšení potřebné kapcity. U jiných variant je možné budoucí rozšíření již předem limitováno sousedícími konstrukcemi nebo funkcemi. U budovy v Hybernské je problematika podstatně jednodušší. Výběr z variant umístění přebalovaní kabiny je dán zejména nejsnadnější možností napojení kabiny na instalace ZTI. Dispozičně tato varianta navazuje na stávající přilehlé sociální zařízení, druhým směrem na foyer se sezením, kam je možno doplnit nábytek pro krmení malých dětí.


5.5. Doporučení Z navržených variant v budově na Náměstí Jana Palacha je k realizaci doporučena varianta, která znamená zpřístupnění bočního vchodu z Kaprovy ulice a navazujícího vnitřního schodiště na úroveň 1.NP instalací šikmé zdvihací schodišťové plošiny. Další plošina zpřístupní zvýšená boční a zadní křídla tohoto podlaží a tím i bezbariérový vstup do velké auly. Hned na vstup navážou místnosti upravené pro odložení kočárků a pobyt s malými dětmi včetně vlastního sociálního vybavení. Další podlaží včetně centrální knihovny v 1.PP jsou i v současnosti obslouženy stávajícími výtahy. Vzhledem k menší hloubce kabiny každého z nich je pro vybranou variantu navržena výměna pravého předního výtahu včetně prohloubení výtahu do 1.PP a doplnění výstupu na druhou stranu přímo na úroveň dvora za současné celkové stavební úpravy výtahové šachty, dvorního schodiště a navazujících úprav zpřístupňujících knihovnu v 1.PP. Rozsah prací souvisejících s výměnou výtahu přesahuje investiční možnosti řešeného projektu. Předpokládá se proto, že tato část bude realizována v budoucnu jako samostatná etapa. V paláci Špork bude zřízena přebalovaní kabina, vyčleněn bude prostor pro kočárky, doplněno vybavení pro ohřev jídla a nakrmení kojenců a malých dětí. Organizačně bude zabezpečena přístupnost velké studovny zadním vchodem. Navržená řešení jsou specifikována rámcově v kontextu zpracovaného stupně dokumentace. V navazujícím stupni musí být specifikována řada detailů, které jsou ošetřeny vyhláškou. Nezbytným doplňkem je např. i řádné označení takto upravených prostor.


6. Navržené řešení obrazem 6.1. Hlavní budova V rámci plánovacího procesu byly identifikovány bariéry pro přístup rodičů s dětmi především v souvislosti s přístupem do budovy a v rámci přízemí. V rámci plánovacího procesu padly i další připomínky jako např. stížnost na úzká křídla dveří na pracovištích děkanátu pro průjezd kočárků. Takové návrhy jsme ovšem kvůli historickému charakteru budov a vysokým předpokládaným nákladům na zlepšení museli bohužel předem vyřadit z dalšího zvažování.

Obrázek 2 Bariéry identifikované na hlavní budově (přízemí vpředu) Zlepšení, která by zásadním způsobem přesahovala rámec aktuálního projektu, předal realizační tým prostřednictví děkana pro rozvoj vedení fakulty, které je bude moci využít při plánování dalšího rozvoje objektu. Mezi taková opatření patří např. rekonstrukce výtahů za


účelem rozšíření vstupních dveří pro vjezd větších kočárků nebo bezbariérové zpřístupnění dvora z přízemí nahrazením stávajícího úzkého točitého schodiště novou konstrukcí. Jako řešení bezbariérového přístupu do budovy bylo zvoleno obnovení bývalého služebního vchodu, který dosud sloužil již desítky let jako archiv studijního oddělení a šatna. Šatna byla po dokončení centrální knihovny přesunuta do jejích prostor a archivní materiály uložené na schodišti byly skartovány, resp. přemístěny jinam. Řešení bezbariérového přístupu bylo navrženo alternativně jak pomocí jednoduchých lyžin pro kočárky, tak pojízdnou plošinou. Někteří rodiče preferují lyžiny jako operativnější a jednodušší formu. Jiní rodiče a architektonická poradkyně upozorňují na značnou délku schodů a sklon, které by mohly být pro některé rodiče obtížně překonatelné. Výběr mezi těmito alternativami bude proveden při přípravě zadávacího řízení v závislosti na celkové výši ceny plánovaných stavebních akcí. V případě služebního vchodu se jako optimální nakonec ukázalo instalace obou bezbariérových prvků. Na obnovený služební vchod bude hned u paty schodiště navazovat vchod do dětského koutku, který bude zřízen v suterénu v prostorách bývalé telefonní ústředny.

Obrázek 3 Plán odstranění bariér hlavní budovy v rámci projektu


Obrázek 4 Navržené umístění dětského koutku v suterénu na hlavní budově

Obrázek 5 Navržená dispozice dětského koutku na hlavní budově (autorka: S. Dočkalová) Na základě poznámek rodičů k nedostatečnému úklidu v prostorách stávajících přebalovacích koutků i podle obdobných zkušeností z brněnského koutku na Fakultě Strana 21 (celkem 31)

sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně bylo rozhodnuto integrovat do dětského koutku rovněž dva koutky přebalovací, aby mohly být lépe zajištěna čistota.

6.2. Šporkův palác Během plánovacího procesu bylo potvrzeno, že budova Šporkova paláce nemá zásadní bariéry pro pohyb rodičů s dětmi. Naprosto zde ovšem chybí zázemí pro obstarání dítěte, tj. přebalení, nakojení, ohřev jídla, parkování kočárku atp. Přízemí paláce díky své historické dispozici skýtá prostory pro naplnění výše uvedených funkcí. Přízemí je bezbariérově přístupné z úrovně ulice, takže nevyžaduje dodatečné úpravy. V rámci plánovacího procesu byly vytipovány dvě niky pro zřízení přebalovacího koutku a parkování pro kočárky (na obr. 6 označené písmeny a a b). Nika a navíc přímo sousedí s dosavadní úklidovou komorou, takže jsou zde relativně jednoduše dostupné potřebné inženýrské sítě. Ve výklenku b je vhodný prostor pro parkování kočárků.

Obrázek 6 Navržené umístění úprav v přízemí Šporkova paláce (autorka: S. Dočkalová) Fotografie na následujících obrázcích 7 a 8 ukazují současný stav jmenovaných prostor. Fotografie byly pořízeny na jaře 2010, kdy probíhalo vysoušení této části objektu po Strana 22 (celkem 31)

havárii vody o Vánocích 2009. V létě 2010 by tyto prostory měly projít rekonstrukcí v rámci sanačních prací financovaných z pojistného plnění.

Obrázek 7 (vlevo) Výklenek pro přebalovací koutek ve Šporkově paláci (nika a)18 Obrázek 8 (vpravo) Výklenek pro parkování kočárků ve Šporkově paláci (nika b)19 Příprava zřízení přebalovacího koutku ve Šporkově paláci si vyžádala konzultace s orgány památkové péče. Na základě jejich požadavku bylo upuštěno od zřízení přebalovacího koutku formou zděné příčky. Památkáři doporučili zřízení prosklené dřevěné přepážky stylově odpovídající ostatním podobným přepážkám v paláci. Na základě připomínek rodičů během plánovacího setkání byla doplněna podmínka, že sklo v přepážce bude bezpečnostní, resp. bude opatřeno fólií, aby případné rozbití výplně neohrozilo bezpečnost a zdraví dětí a rodičů. Na základě připomínek rodičů byla rovněž doplněna možnost ohřátí jídla pro děti (mikrovlnka). To si vyžádalo zřízení dalšího umyvadla v přebalovacím koutku, neboť funkce umývání osob a nádobí musejí být z hygienických důvodů odděleny. Minikuchyňka bude zřízena v bývalé úklidové komoře. Celkovou dispozici navrženého přebalovacího koutku ve Šporkově paláci zachycuje obrázek 9. Minikuchyňka je vlevo (označena K.K.), v hlavním prostoru je umyvadlo na 18 Foto F. Malý. 19 Foto F. Malý.


umývání dětí (vlevo) a vpravo bude umístěn přebalovací pult a židle pro matku (např. pro nakojení dítěte). Skleněná výplň přepážky bude mléčná, aby nebyla kojící matka vizuálně rušena osobami procházejícími po chodbě.

Obrázek 9 Navržený přebalovací koutek ve Šporkově paláci (autorka: S. Dočkalová)

6.3. Ostatní zlepšení V rámci plánovacího procesu byla dále diskutována i další zlepšení, která ovšem nemají charakter stavebních úprav. Jejich provedení bude nicméně rovněž financováno v rámci křížového financování z rozpočtu projektu. Pokud se podaří dosáhnout dohody se zúčastněnými třetími stranami, budou zřízeny dva mobilní přebalovací koutky. První v objektu v Celetné 20 (během plánovacího procesu byly vzneseny návrhy na zřízení buď na Ústavu dálného východu nebo Ústavu pro dějiny umění), druhý v objektu v Jinonicích (návrhy směřují na Ústav informačních studií a knihovnictví). V obou případech bude třeba dohodnout provozní záležitosti tak, aby byly mobilní přebalovací koutky přístupné v dostatečném časovém rozsahu, jednoduchým způsobem a vrpavidelných časech.


V rámci plánování byla rovněž pozitivně přijata možnost nákupu jídelních židliček pro děti a jejich umístění v bufetu na hlavní budově, resp. v objektu v Jinonicích. Rodiče navrhli i možnost židličky zapůjčovat i mimo prostory bufetů. Obě tyto možnosti budou projednány v provozovateli občerstvovacích zařízení a bude stanoven provozní režim.


7. Plánovací setkání 26.5.2010 Vyvrcholením plánovacího procesu bylo setkání rodičů, rady projektu a architektonické poradkyně ve středu 26.5.2010 od 11:00 hodin, které se uskutečnilo v místnosti číslo 104 v prvním patře hlavní budovy Filozofické fakulty UK. Setkání trvalo cca 2 hodiny. Setkání se zúčastnilo přibližně 30-40 osob. Setkání zahájil Filip Malý celkovou prezentací projektu „Podpora souladu rodinného a pracovního života rodičů-akademiků“. Po představení historie záměru a základních údajů včetně kompletní informace o financování z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Praha – Adaptabilita byly nastíněny jednotlivé projektové aktivity a jejich přínos pro rodiče-akademiky. Největší prostor byl v prezentaci věnován souhrnu připomínek a podnětů nasbíraných během dosavadního plánovacího procesu od jara 2009.

Obrázek 10 Rodiče sledují prezentaci na plánovacím setkání20 Na závěru vstupu byla představena konkrétní řešení pro jednotlivé budovy Filozofické fakulty UK, která jsou výslednicí zjištěných potřeb rodičů-akademiků a aktuálních rozpočtových možností. V rámci prezentace vystoupila rovněž ing. arch. Simona Dočkalová, 20 Foto J. Bryksíová.


která podrobněji vysvětlila zvolená dispoziční a technická řešení. Následně seznámila dr. Hana Pazlarová z naší katedry sociální práce rodiče s průběžnými výsledky internetové ankety k provozním parametrům dětského koutku. S velkým ohlasem se setkaly tipy na možné názvy dětského koutku, které padly během ankety. Výsledky ankety budou součástí právě dokončované aktualizace studie „Dětský koutek na UK FF“, která je připravována rovněž v rámci tohoto projektu. Na tuto přibližně třičtvrtěhodinovou prezentaci navázala živá diskuse s rodiči. Vzhledem k tomu, že plánovací setkání bylo vyvrcholením téměř jednoletého plánovacího procesu, padl v diskusi pouze jeden zcela nový návrh na doplnění pračky vzduchu do vybavení dětského koutku21. Všechny výsledné navržené úpravy byly přijaty kladně. V diskusi rovněž padly otázky ohledně budoucího provozu dětského koutku. Filip Malý poukázal na to, že konkrétní provozní řád dětského koutku bude vyhotoven v nejbližší době po dokončení výše zmíněné aktualizace studie o dětském koutku. Studie se zabývá praktickými, hygienickými, právními a dalšími provozními aspekty dětského koutku. Na jejím základě bude připraven zmíněný provozní řád dětského koutku a rovněž realizováno zadávací řízení na krátkodobé hlídání dětí rodičů-akademiků, jak je naplánováno v rámci projektu. Následně bylo diskutováno prostorové řešení dětského koutku. Vendula VlkováHingarová z Střediska iberoamerikanistických studií UK FF vyjádřila přání, aby bylo možno v prostorách koutku pořádat pracovní porady rodičů22. Filip Malý uvedl, že vzhledem k prostorovým možnostem objektů fakulty není takové velkorysé řešení možné. Řešení bude využít hlídací službu poskytovanou v rámci projektu a jednání uskutečnit o několik desítek metrů dále v tzv. týmové studovně centrální knihovny, která je k tomu určena. V centrální knihovně je rovněž zajištěn bezplatný přístup k internetu a k datovým složkám fakultních zaměstnanců. Rodiče v diskusi rovněž navrhli, aby při realizaci dostavby čtvrtého patra budovy bylo počítáno s prostorem na přebalovací koutek. Odborný asistent projektu, ing. Pospíchal, přislíbil toto zajistit. Tím se zároveň uvolní prostředky plánované v projektovém rozpočtu na

21 Návrh byl po pečlivém zvážení prozatím odložen, jelikož by finančně navýšil již tak vysoký rozpočet. Vzhledem k tomu, že dispozice navrženého dětského koutku nevyžaduje nutně větrání z v odpoledních rušné Kaprovy ulice, nýbrž umožňuje i větrání ze dvora, nejeví se tento prvek jako nezbytně nutný. 22 Tj. děti si v jedné části hrají, rodiče v jiné části pracují. Podobné řešení zvolili např. v brněském Ekologickém právním servisu při realizaci projektu „Slaďování rodinného a pracovního života zaměstnanců NNO“ financovaného z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Více informací na webových stránkách: http://detskykoutek.eps.cz/ (dostupné k 16.6.2010).


zřízení čtvrtého přebalovacího koutku, které bude možno využít na nákladnější řešení bezbariérovosti hlavní budovy. Informační setkání ukončil Filip Malý. Poděkoval všem rodičům i členům rady za zasílání nápadů a příspěvků a seznámil auditorium s časovým výhledem na realizaci jednotlivých stavebních úprav. Po oficiálním ukončení setkání pokračovaly ještě chvíli individuální diskuse o dílčích otázkách. Přibližně v 13.00 hodin jsme se rozloučili.


8. Shrnutí a další postup V rámci plánovacího procesu byly v několika krocích postupně konkretizovány potřeby rodičů a vtěleny do finálních plánů na realizaci stavebních úprav, jak bylo popsáno výše. Plánování bylo završeno setkáním rady projektu s cílovou skupinou. V rámci projektu bude zřízen dětský koutek na hlavní budově Filozofické fakulty UK (Nám. J. Palacha 2, Praha 1) a přebalovací koutek ve Šporkově paláci (Hybernská 3, Praha 1). Na hlavní budově budou rovněž realizována opatření na zlepšení bezbariérovosti pro rodiče s dětmi, konkrétně znovuotevření nepoužívaného tzv. služebního vchodu a jeho vybavení bezbariérovými prvky. Rovněž bude odstraněna bariéra mezi oběma úrovněmi přízemí hlavní budovy. Na začátku léta 2010 bude připraveno výběrové řízení na dodavatele stavebních úprav. Následně budou realizovány stavební úpravy tak, aby rodiče mohli začít dané úpravy užívat nejpozději během zimního semestru akademického roku 2010/2011. Následně budou provedena podle možností zbývající drobná zlepšení, která vyplynula z plánování, ale nemají charakter stavebních úprav (jídelní židličky pro děti, mobilní přebalovací koutky v objektech Celetná 20 a Jinonice). Na zřízení dětského koutku na hlavní budově navazuje zahájení služby bezplatného hlídání dětí rodičů-akademiků. Parametry této služby, provozní řád a výběrové řízení na dodavatele jsou připravovány v rámci plánovacího procesu paralelního k plánování stavebních zlepšení, jehož finálním výsledkem bude mj. aktualizace studie „Dětský koutek na Univerzitě Karlově v Praze“. Na vzniku studie se podílí vedle členů realizačního týmu i tým studentů Katedry sociální práce UK FF pod vedením PhDr. Hany Pazlarové, Ph.D. Studie bude od léta 2010 dostupná ve formátu PDF na internetových stránkách projektu (http://rodice.ff.cuni.cz). Ještě jednou děkujeme rodičům i všem ostatním, kteří se do plánování zapojili zasláním svých připomínek nebo účastí na plánovacím setkání 26.5.2010 (celkem jde o cca 60 osob). Poměrně dlouhé období mezi prvním nápadem na zlepšení podmínek pro rodiče s dětmi a jeho realizací vyplývá z prostorové nouze, kterou trpí humanitní fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Výsledné řešení je nejlepším možným průsečíkem mezi požadavky rodičů a možnostmi historických objektů fakulty.


9. Milníky plánování v datech 9.1. Stalo se Rok '06

Iniciativa akademické obce Filozofické fakulty UK na zřízení dětského koutku

Rok '07

Studie Hany Urychové a kol. „Dětský koutek na Univerzitě Karlově v Praze“

Jaro '09

Emailová anketa mezi rodiči na Filozofické fakultě UK

Léto '09

Příprava a podání žádosti do Operačního programu Praha – Adaptabilita

17.12.09

Schválení projektové podpory Zastupitelstvem hl.m. Prahy

1.3.10

Zahájení realizace projektu

Březen '10

Emailová anketa ke stavebním zlepšením pro rodiče s dětmi v rámci fakulty

Duben '10

Webová anketa k provozním parametrům dětského koutku

Květen '10

Výsledný návrh zpracovaný architektonickou poradkyní a realizačním týmem

26.5.10

Plánovací setkání rady projektu s rodiči

9.2. Očekáváme Červen '10

Dopracování podkladů pro výběrové řízení na zhotovitele stavebních úprav

Léto '10

Výběrové řízení na zhotovitele stavebních úprav

Podzim '10

Realizace stavebních úprav

Listopad '10 Předání stavebních úprav do užívání rodičům


10. Základní informace o projektu Cílem projektu „Podpora souladu rodinného a pracovního života rodičů-akademiků“ financovaného v rámci Operačního programu Praha – Adaptabilita z Evropského sociálního fondu a spolufinancovaného Hlavním městem Prahou pod číslem CZ.2.17/2.1.00/32120 je zmírnit diskriminační dopady přeryvu v profesní dráze akademiků v souvislosti s rodičovstvím a snížit tak jejich znevýhodnění v oblasti kariéry, finančního ohodnocení a dalšího vzdělávání. Webové stránky projektu: http://rodice.ff.cuni.cz Kontaktní osoba: Filip Malý Telefon: 221.619.321 Mobil: 736.469.284 E-mail: [email protected] Adresa: Filozofická fakulta UK, Náměstí Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 Kancelář: Na výše uvedené adrese, přízemí vlevo dole, místnost číslo 4

Evropský sociální fond / Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Tato aktivita je součástí projektu „Podpora souladu rodinného a pracovního života rodičůakademiků“ financovaného v rámci Operačního programu Praha – Adaptabilita z Evropského sociálního fondu a spolufinancovaného Hlavním městem Prahou pod číslem CZ.2.17/2.1.00/32120. Informace o projektu najdete na webové adrese: http://rodice.ff.cuni.cz.


Dětský koutek a další stavební zlepšení pro rodiče-akademiky na UK FF (shrnutí plánování úprav)

Recommend Documents