Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Ústav profesního rozvoje pracovníků ve školství
Bakalářská práce
Dětská kniha jako artefakt, funkce dětské knihy a její výtvarné zpracování Children’s book as an artefact, function of children’s book and its visual adaptation
Autor práce: František Gric
Obor: Vychovatelství Forma studia: Kombinované studium
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. A. Johanka Ovčáčková
Praha 2012
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Mgr. A. Johanky Ovčáčkové. V práci jsem použil informační zdroje uvedené v seznamu.
V Praze dne:
František Gric
Rád bych poděkoval Mgr. A. Johance Ovčáčkové, své vedoucí bakalářské práce, za cenné rady a ochotu při pomoci.
1.
Úvod.................................................................................................................. 7
2.
Pohled do historie dětské knihy ...................................................................... 10
3.
O pohádkách a pohádkových knížkách .......................................................... 13
4.
Pohádková a dětská ilustrace v období Secese ............................................... 19
5.
Předválečná tvorba .......................................................................................... 24
6.
Nejznámější čeští ilustrátoři minulosti ........................................................... 27
7.
Nejznámější čeští ilustrátoři současností ........................................................ 34
8.
Nakladatelství dětské knihy ............................................................................ 42
9.
Minianketa ...................................................................................................... 45
10.
Projekt Čtení pomáhá...................................................................................... 51
11.
Projekt Celé Česko čte dětem. ........................................................................ 54
12.
Vlastní tvorba, ilustrace – fiktivní kniha ....................................................... 57
13.
Závěr ............................................................................................................... 62
Seznam použité literatury:.......................................................................................... 63 Seznam obrázků ......................................................................................................... 64 Přílohy ........................................................................................................................ 65
-6-
1. Úvod Téma Dětská kniha jako artefakt, funkce dětské knihy a její výtvarné zpracování mě zaujalo, protože mám doma sedmiletou dceru, se kterou si rádi čteme dětské knihy. Pěkně ilustrovaná kniha dítě přímo upoutá. Vidím, jak si sama v knize listuje a především ji upoutávají pestré obrázky. Děti si ještě před samotnou četbou u obrázku zastaví a povídají si, co na obrázku vidí. To u dětí rozvíjí fantazii a touhu knihu si přečíst, aby se dozvěděli, jak příběh dopadne. Mohu potvrdit, že děti se rády zastavují u obrázků, kde převládá červená barva. Tato barva v různých ilustracích děti opravdu okouzlí a výběr knihy ke čtení je předem daný. Jak je to s barevným viděním světa? Individuální preference barev se u jednotlivých lidí velmi odlišují. Přesto dochází vědci k výsledkům, které mají obecnou platnost.
Vývoj dětské kresby, vliv knihy a psychologie barev Dobře ilustrovaná kniha je opravdovým artefaktem a to z několika důvodů. Dítě vtáhne do pohádkového světa a dokáže je, třeba převtělit do rolí různých hrdinů tohoto světa. V tomto případě se u dětí rozvíjí výchova, co se smí a nesmí, jak se chovat a také určitý psychologický vývoj. Dobře ilustrovaná kniha je prvním setkání s kvalitní uměleckou tvorbou, díky které se vyvíjí cit pro estetické vnímání. Dětský projev prochází určitými vývojovými fázemi, které lze sledovat v jeho výtvarném projevu. Zprvu si jen tak čmárá. Později začíná své výtvory chápat jako symboly, které něco označují. Lidské bytosti jsou stylizovány do známých panáčků. Následující fáze dětské tvorby, která je již jiná. Ke slovu přichází dětská fantazie. Jde o fázi dětské tvořivosti, u níž obdivujeme individuální přístup. Přestože tyto obrázky mají atributy dětské tvorby, jsou v nich již patrné principy typické pro umění. Často připomínají styl moderních umělců. Potom následuje stadium, kdy dochází k útlumu fantazie. Děti začnou užívat šablony. Existují šablony, které jsou dětem vnuceny. Někde tím, jak jim dospělí předkreslují, jindy ilustracemi v dětských knížkách
-7-
. Odborná literatura prezentuje členění vývojových stádií dětského výtvarného projevu jako: •
Stádium čmáranic (od dvou let) – nejprve bezobsažné, po té čmáranice asociativní a pak čmáranice pojmenované.
•
Období přechodu ze stádia čmáranic do stádia prvotního obrazu.
•
Naivní dětský realismus
•
Vizuální realismus – kolem sedmého roku
•
Krize dětského výtvarného projevu1
Způsob výtvarného vyjadřování dítěte je daný nejen fází vývoje výtvarného projevu a myšlení dítěte. Velký vliv mají jeho individuální zkušenosti, zážitky i sociální prostředí, ve kterém dítě žije. Estetický přístup začíná tehdy, kdy se dítě začne zajímat nejen o to, co daný obrázek zobrazuje, ale také o to, jak to zobrazuje. V rámci výuky výtvarné výchovy by se mohlo vyučovat něco jako dějiny umění pro děti. Důraz nemá být kladen na chronologii uměleckých stylů, ale na to, čím se jednotlivá díla od sebe zásadně liší. Je důležité různá pojetí analyzovat. Poukazovat na to, jaké jsou vzájemné vztahy mezi různými komponenty díla a jak se každé dílo od jiného liší. Bylo by také dobré poukazovat na to, že je možné najít krásu i ve zpracování všedních témat každodenního života. Měli by si všímat spojení a rozdílů, které předtím neviděli a které nám umožňují vidět věci v nových relacích. Barva červená – oslovuje lidi silné, energické a sebevědomé. Je vzrušující jak v pozitivním, tak i v negativním smyslu. Přitahuje pozornost, ale může také zneklidňovat. Na to mohou brát zřetel rodiče při zařizování dětského pokoje. Barva
1
H. Hazuková , P. Šamšula, Problematika vývoje dětského projevu, 1990, str. 32-34
-8-
modrá – představuje tradici, stálost a spolehlivost. Působí uklidňujícím dojmem, symbolizuje věrnost, důvěru a něhu. Používá se u institucí a na úřadech. Barva zelená – je spojena s představou chladu, vlhka, ticha. Uklidňuje a chrání, je přátelská, dává pocit bezpečí a naděje. Působí teple i chladně, zkvalitňuje mezilidské vztahy, je to symbol přírody. Barva žlutá – spojuje se s touhou po rozvíjení, je v ní naděje, působí vesele a otevřeně. Přináší pocit uvolnění a souladu, Volí ji firmy, které chtějí působit dynamicky a otevřeně. Barva bílá – je barvou míru, chladu a čistoty. Symbolizuje pravdu. Barva černá – je spojována s elegancí a autoritou, je vnímána jako barva smutku.2
2
http://cswikipedia.org/wiki/Psychologie barev
-9-
2. Pohled do historie dětské knihy Literatura pro děti vzniká poměrně pozdě. První zaznamenané pohádky Charlese Perraulta byly určeny pro pobavení na císařském dvoře. Vzkříšením lidové slovesnosti se začínají přepisovat pohádky, které byly původně určeny pro dospělé a až ve druhé řadě pro děti. V době obrozenecké a ještě až do šedesátých let minulého století se literatura pro děti a mládež přimyká k vychovatelským cílům s moralizátorským zaměřením. Od sedmdesátých let se stává nedílnou součástí krásného písemnictví. Souviselo to s osvobozením školy od církevního dozoru školským zákonem z roku 1867. Od té doby se rozmnožil počet časopisů pro děti ( Malý čtenář, Zlaté mládí ). Ve starší době sloužily jako dětská četba hlavně soubory pohádek, zejména sbírky Boženy Němcové a K. J. Erbena. Ukázky z těchto pohádkových sbírek byly vybírány často do čítanek pro obecné školy. Vedle toho sloužily dětské četbě i překlady cizích pohádek, např. německých bratří Grimmů, anebo umělecké pohádky dánského autora H. CH. Andersena. K prvním pěstitelům poezie pro děti patřil K. Vinařický. Umělecký náročnější a dětskému chápání přístupnější díla vytvářejí spisovatelé od 70. let. Přihlížejí více k rozlišování četby pro chlapce a dívky. V prozaické tvorbě to byly sestry Karolina Světlá a Sofie Podlipská. Literatuře pro mládež se věnovala i Eliška Krásnohorská ( Šumavský Robinson ). Rozvíjela se také historická tematika v tvorbě pro mládež. Ke klasickým dílům patří knihy Aloise Jiráska: Z Čech až na konec světa a Staré pověsti české. V poezii pro děti a mládež dospěl k mistrovství Josef Václav Sládek. Jeho poezie je nenásilná, humorná a zbavená didaktičnosti. Zahrnuje tři sbírky: Zlatý máj, Skřivánčí písně a Zvony a Zvonky. Výhradně pro děti psal učitel Josef Kožíšek. Jeho slabikář Poupata vydaný v roce 1913 se používal ve škole ještě začátkem 30. let. František
- 10 -
Procházka překládal knihy cizích autorů ( J. Verna ) a sám psal knihy ( Hračky, Slunéčka ). Výjimečného úspěchu dosáhl evangelický kněz Jan Karafiát svými Broučky. Život rodiny broučků je určen nejmenším čtenářům. Do vyprávění proniká pasivita a smíření s osudem. Vybroušené a tematicky nové dílo nadlouho ovlivnilo tvorbu pro nejmenší děti. Prvním ilustrátorem Broučků byl Vojtěch Preissig. O Preissigovi se zmíním v kapitole 4. 3
3
Přehledné dějiny literatury, Fortuna 1995, str. 231-232
- 11 -
Obr. 1.
MIKOLÁŠ ALEŠ: Ilustrace ke knize Špalíček 1898 kresba perem a tuší
- 12 -
3. O pohádkách a pohádkových knížkách Pohádky mají stále převahu před ostatní literaturou pro děti. Zůstávají četbou nejoblíbenější, která má značnou emocionální působivost, tedy i velký vliv na děti. Děti si četbou z tohoto období velmi dlouho pamatují. Na některé pohádky nezapomenou po celý život. Měly by se jim proto do rukou dostat jen pohádky skutečně hodnotné a pro ně vhodné. Názornost pohádky je doplňována ilustracemi, které ovlivňují její působení na dítě. Proto volba určitého pohádkového motivu ilustrátorem a způsob, jakým je tento motiv znázorněn má velký vliv na prožitek pohádky. Ilustrátor je ten, kdo užívá výtvarný doprovod k tištěnému textu v knize nebo v časopise. Pohádka patří k prvním uměleckým textům, s nimiž se dítě setkává, které může vnímat a kterým může rozumět. Pohádka může působit už v tom období vývoje dítěte, kdy není jistě samo schopno číst. Pohádkou se dítě připravuje na vnímání složitějších uměleckých děl. K obrození pohádek dochází v období preromantismu a romantismu, v této době se spisovatelé a literární vědci začali zajímat o lidovou slovesnost. V Německu to byli bratří Grimmové. U nás pak k těmto spisovatelům patřili K. J. Erben a B. Němcová. Karel Jaromír Erben Jedinou
původní
básnickou
knihou
Erbenovou
je
Kytice
(1853),
jedna
z nejslavnějších knih české literatury. Erben neusiloval o zobrazení současného života. Jeho hrdinové jsou umístěni v neurčitém čase, pro jejich příběhy není rozhodující společenské prostředí. Tajemství krásy Erbenových veršů spočívá ve znalosti lidového jazyka a v prudkém dějovém spádu. Kytice se stala podnětem pro tvorbu dalších umělců (Mánes, Aleš). Erben nepsal pohádky zrovna kouzelné, měly však působivé podání. V roce 1853 se objevuje pohádka Hrnečku vař! Následují Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Tři zlaté vlasy - 13 -
děda Vševěda a Pták Ohnivák. Připojoval k pohádkám poznámky, aby obsah byl srozumitelný bez komentáře. Některé pohádky zůstaly v rukopise.4 Božena Němcová Do literatury vstoupila jako autorka osobitě vyprávěných pohádek v polovině čtyřicátých let bez vyššího vzdělání. Prvními literárními kroky ji doprovázely rady přátel, ale nejvlastnější školou jí byl život. V letech 1842-1845 pobývala v Praze. Tyto tři roky způsobily rozhodný obrat v jejím životě. Styk se spisovateli, četba a životní zkušenosti rozšířily její duševní obzor. Její literární tvorba dostala určitý směr. Velký význam pro ni měl pobyt na Chodsku. Zde poznávala život měšťanů i venkovského lidu. Pokračovala v tvorbě pohádek. Na rozdíl od Erbena nešlo Němcové o zachycení původní podoby pohádkových motivů, ale o vlastní převyprávění. Pohádkové motivy upravovala tak, aby zobrazily postavy českého lidu i s jeho povahovými vlastnostmi. Hlavní myšlenkou je zásada rovnosti všech lidí a vítězství mravních hodnot nad silami zla. Slovenské pohádky vznikly naproti tomu ze zájmu národopisného – Němcová se snažila zachytit podobu pohádek tak, jak je slyšela od vypravěčů. Pohádky byly přechodem k tvorbě povídkové. Dodnes jsou pohádky podle předloh Němcové těmi nejslavnějšími, ať běželi na filmovém plátně nebo v televizi.5 Filmová pohádka Pyšná princezna (1952) byla natočena podle pohádky Němcové Potrestaná pýcha. Film byl vyznamenán cenou na festivalu v K. Varech. V roce 1954 byl natočen film Byl jednou jeden král podle pohádky Sůl nad zlato. Adaptace pohádky Princezna se zlatou hvězdou vznikla v roce 1959. Pohádka Princ Bajaja (1971) byla natočena na zámku Hrubá Skála. Princeznu Slavěnu hrála Magda Vašáryová (v češtině). Titulní roli v pohádce Princ a Večernice (1978) hrála Libuška Šafránková. Jedná se o adaptaci pohádky O Měsíčníku,
4
F. Vodička, Cesty a cíle obrozenecké literatury
5
www.citarny.cz, Nejslavnější české filmové pohádky, znáte je všechny?, 27.11. 2009
- 14 -
Slunečníku a Větrníku. Čertův švagr byl natočen v roce 1984. Hráli v něm Dlouhý, Vetchý, Kemr, Preiss, Nárožný, Heřmánek a Munzar. Hudbu dodala dvojice Svěrák – Uhlíř. Hans Christian Andersen (1805-1875) Třeba jeho rodiče byli velmi chudí byl jimi H. Ch. Andersen přímo hýčkán. Od matky často slýchal, že on se má docela jinak, než se měla ona. Ji prý vyhnali jako dítě na žebrotu. Dětské oči chlapcovy ji viděli tak jasně, že se při tomto líčení vždy rozplakal. Měl maminku tuze rád, když se později stal velkým spisovatelem, napsal o ní řadu pohádek a básní. Laskavý Andersenův otec vyřezával synkovi hračky a čítal mu pohádky. Netušil tehdy, že jeho syn bude jednou sám skládat krásné pohádky, které jej proslaví po celém světě. Dlouho čekat nemusel. Jeho pohádky se brzy začali překládat do němčiny, angličtiny, francouzštiny a ruštiny. Při jeho cestách vítali Andersena nikoliv jako básníka a romanopisce, ale jako pohádkáře. Z celého Andersenova odkazu, který zahrnuje mnoho básní, románů, povídek a divadelních her jsou nejcennější jeho pohádky. Čtou je mladí i starší, děti i dospělí a budou je jistě číst i po mnoha letech. O takových uměleckých dílech říkáme, že jsou nesmrtelná.6
6
H. Ch. Andersen, Gustav Pallas, Pohádky, 1963, - předmluva
- 15 -
Obr. 2.
CIRIL BOUDA: portrét H. Ch. Andersena kresba tužkou
- 16 -
Jan Vladislav (1923-2009) Mezi současné nejlepší vypravěče pohádek patřil mimo jiné také Jan Vladislav, jeho tvorba zahrnuje převyprávěné pohádky z různých koutů světa. Strom pohádek z celého světa – ilustroval S. Kolíbal.
Knihy Strom pohádek
z celého světa (1958) a Druhý strom pohádek z celého světa (1959) představují průřez pohádkářskou tvorbou J. Vladislava od jeho počátků. Tento soubor patří mezi jeho nejrannější práce pro děti. Spoluautorem byl V. Stanovský. Soubor se skládá ze stoosmdesáti pohádek, které jsou rozděleny do dvanácti mandelů – oddílů po patnácti pohádkách. Strom je oblíbeným Vladislavovým symbolem. Soubor je zajímavý tím, že obsahuje různé typy pohádek – pohádky zvířecí, kumulativní, pěstounské, kouzelné, anekdotické, lhářské i škádlivé – z různých kulturních oblasti. Skladba knihy není nahodilá, panuje v ní řád. Členění pohádek vytváří dojem košatého stromu. Každá pohádka je neopakovatelným originálem. Největší část knihy tvoří zvířecí pohádky. Často je nejasné, zda jde o pohádku nebo o bajku. Na závěr každého mandelu je zařazena škádlivé nebo lhářská pohádka. Většina pohádek je uvedena formulí vyjadřující nadčasovost (bylo - nebylo). Autoři používají spisovný jazyk. Vypravěč je vševědoucí – zná u postav i skryté myšlenky. Většina příběhů patří mezi pohádky krátké.7 Druhý strom pohádek vyšel v roce 1959. Obsahuje sto osmdesát pohádek. Platí pro něj všechny výše uvedené charakteristiky. Oba soubory se staly reprezentativní a navázaly na obdobu v dílech K. J. Erbena a B. Němcové. Ve výchovném procesu pracujeme s dítětem, které má velmi malé zkušenosti. Dítě se musí učit pohybovat po světě, který klade jeho nezkušenosti těžké a nebezpečné překážky. Často je to pohádkový příběh, který umožní dítěti poznat nové vztahy mezi
7
Magdalena Klímová, diplomová práce 50 let s pohádkami: Pohádkové adaptace Jana. Vladislava,
Masarykova univerzita, 2008
- 17 -
věcmi a lidmi, nové životní zákonitosti. Výchovné hodnoty jsou tedy v tom, že na konkrétních jevech se odhalují složité etické vztahy. První typ pohádek je vytvářen texty, jejichž smyslem je ukázat nutnost vítězství člověka spravedlivého, statečného, poctivého, dobrého hrdiny, který drží slovo, nedá ublížit slabšímu a dbá všech podmínek a smluv. V některých pohádkách jsou hrdinkami dívky. Druhý typ pohádek je vytvářen texty se záporným hrdinou. Kdo je nepoctivý, kdo lže, kdo nedrží slovo, je neopatrný, je nenasytný, neposlušný, závistivý, kdo se pouští do věcí, na než nestačí a kterým nerozumí, ten dojde k potrestání. V třetím typu pohádek vítězí hrdina svou chytrostí nebo přirozenou moudrostí. Z výchovného hlediska jsou problematické pohádky, kde hrdina používá lsti, kde vyhrává svou vychytralostí nebo využije šťastných náhod. Při těchto pohádkách se musí uplatňovat pedagogický zřetel. Čtvrtý typ pohádek umožňuje dětem poznat vznik přírodních jevů, poznává, že dobro zvítězí nad zlem i za okolností zdánlivě beznadějných, že pravda a spravedlnost vyjdou najevo. V jednotlivých okruzích je výrazný výchovný prvek. Poznávací a výchovné hodnoty pohádky jsou rozsáhlé a značné, přičemž podněty výchovné se uplatňují především v oblasti nejobtížnější – při výchově mravní.
- 18 -
4. Pohádková a dětská ilustrace v období Secese Období Secese jsem zvolil z důvodu, zájmu tehdejších umělců o pohádky a nadpřirozeno, které se pak odráží v dílech nastupujícího období symbolismu. Pohádkové téma, které secesní umělci využili jako jeden z přitažlivých prostředků, jim zjevilo možnosti, které se v něm skrývaly. Kromě svého obsahu žilo ovšem v jiných formách, zejména jako oblíbený způsob projekce obsahů secesního úsměvného komentáře k běhu života. Nevinný obsah pohádky umožňoval získávat publikum cestou, na níž zábava a morální poučení našly vydatného spojence. Pohádkové téma utvořilo osobitou enklávu v českém umění knižní ilustrace, zvláště dětské. Uplatnili se zejména František Kysela (1881-1941) a Artuš Scheiner (1863-1938). Secesní umělci si vytýčili uskutečňovat nové spojení se životem a tento vztah ovšem chápali jako potřebu vnášet umění do života, zušlechťovat ho esteticky i mravně. Zároveň si však uvědomovali nesmírnou převahu života a jeho projevů nad uměleckou regulací. Tyto vztahy si promítli do svých představ jako souboj světlých a tmavých principů života.8 V umění tak jako v pohádce princezna, která vyšla ze svého hradu, setkávala se s fantastickými bytostmi, které symbolizovaly kladné nebo záporné stránky souboje mezi dobrem a zlem. S objevováním podstaty přírody vyvstala v secesním pohádkovém panoptiku potřeba ovládnutí přírodních sil člověkem. Na jevišti pohádkové fantazie se v českém umění nevyčerpal a vytvářel protipól dobovému naturalismu. Tehdy začal Preisler malovat obraz Pohádka, rozvinutý v několika variantách. Souvislost Preislerovy Pohádky s jeho Jarem není náhodná. Zase se tu objevuje zrcadlení jako charakteristický princip secesního umění. Jan Preisler (1872-1918) český malíř a grafik – jeden ze zakladatelů moderního umění. Ve své zralé tvorbě obměňoval několik základních motivů (Velikonoce, Černé
8
P. Wittlich, Česká secese, Odeon 1985
- 19 -
jezero). Podílel se na výzdobě Obecního domu, zabýval se také knížní ilustrací (Březinovy a Zeyerovy básně). První experiment ve vývoji české ilustrace pro děti se datuje rokem 1902, kdy vydal Spolek výtvarných umělců Mánes obrazovou publikaci s ilustracemi určenou dětem. Měla název Sníh. Edice sledovala společenskou angažovanost umělců. Mohla se opírat o malý počet umělců – byli to M. Aleš, Artuš Scheiner, Hofbauer, Špillar, Kupka, Šaloun a A. Boudová. Sníh dokládá zájem o ilustraci dětské četby v progresivní koncepsi. Význam edice Sníh spočívá v tom, že se pokusil posunout hranice ilustrace mimo oblast obecného chápání. Zakladatelem moderní ilustrace pro děti byl M.Aleš. Jeho nástup byl skromný. Cesta od kreseb přes ilustrace až k vytváření knížek a alb je vítězná cesta. Aleš totiž tvořil pro každý věk a pro všechny. Jeho spolupráce s časopisem Jaro přináší barevné ilustrace pro děti. Jádrem jeho tvorby jsou jeho kresby k pohádkám a písním a kresby na historická témata. Alšův vliv na ilustrace pro děti byl spíše ideový než výrazový. Podobně jako Aleš maluje Schwaiger (1854-1912) obrazy na pohádková témata. Projevila se v nich záliba pro lidové vyprávění. Velký zájem vyvolala první výstava Schwaigerových prací v roce 1887. Ve scénách poznáváme umělce okouzleného absurditou fantastického světa. Také Schwaiger měl v české ilustraci pro děti pokračovatele. V jeho stopách kráčel Jaroslav Panuška (1872-1958). Jeho kresby k Bratru Janu Palečkovi nebyly tak výrazné. Už v dřívějších ilustracích k pohádkám upoutaly čtenáře scény v šeru večera a tmě noci. Plně využívá noční scény při hledání pokladu a při zobrazení báby v jejím lesním království. Další v řadě je Adolf Kašpar (1877-1934), který rád přejímá ilustrační zakázky učebnic a obrazů pro školy. Také ilustruje kalendáře. Skvělý cyklus k Babičce B. Němcové se stal zákonitou součástí dětské knihy.
- 20 -
Obr. 3.
- 21 -
J. PANUŠKA: Čarodějnice
Kašparovy ilustrace rozvíjejí Alšovo pojetí lidového rázu. Také u Kašpara můžeme mluvit o ilustrační spolupráci s dětskými časopisy. Vojtěch Preissig učinil bohatou výzdobu Karafiátovým Broučkům (1902) a obrázkovému albu Byl jeden domeček (1904). Ten zahrnuje deset obrazových tabulí se širokým rámováním, které splývá s obrazem. Album je i dnes stále živé a může plnit funkci uměleckého díla pro děti. U Broučků řeší obtížný výtvarný problém spojení lidských a broučích znaků. Artuš Scheiner vytvořil díla, která dokládají, jak pronikaly secesní snahy do české dětské knihy. Jeho ilustrace Říhových pohádek, pohádek B. Němcové a K. J. Erbena dokládají, jak dovedl vystihnout citové kvality pohádkové fantazie i v prosté obrysové kresbě. V reedicích se dodnes objevují pohádkové soubory s jeho ilustracemi. Zlatovláska a Tři zlaté vlasy děda Vševěda byly hodnoceny jako vrchol výtvarného umění pro děti.
- 22 -
Obr. 4. SCHEINER: Dlouhý, Široký a Bystrozraký - 23 -
5. Předválečná tvorba Velkým ziskem třicátých let byl vstup J. Čapka do ilustrované literatury. Zajímavé je, že to byly knihy s vysokou literární hodnotou – autoři V. Řezáč, K. Poláček, E. Bass. Dokonalou jednotu textu s ilustrací představuje především Povídání o pejskovi a kočičce. Čapek střídá slovo s obrazem. Kniha ústí ve spojení života obou zvířecích postav a dětí. Postavičky pejska a kočičky vznikly v roce 1929. Autorem textu i ilustrací je sám Josef Čapek, který do dětské ilustrace vstoupil ve třicátých letech dvacátého století. Jeho doménou byly perokresby a barevné kresby Josef Čapek (1887-1945) byl malíř, ilustrátor a spisovatel. Podílel se významně na uměleckém životě v Praze, byl členem spolku Mánes. V ilustraci dětských knih má sdílný a přímý projev, dospěl k výrazu, který představuje syntézu výtvarného umění. Nová vydání knih mají v soustavě dětských knížek plnou platnost. Josef Čapek ve svém výtvarném díle dokázal vyvolat poetické kouzlo dětské kresby a ilustroval četné publikace. Je vzorem prostoty a poezie, umělcem jehož projev má citovou přesvědčivost. Dospěl k výrazu, který představuje syntézu výtvarného umění a slova.. V postavách chlapců mají ohniska ilustrace romány Kluci, hurá za ním a Poplach v Kovářské uličce. Základ ilustrací k této knize tvoří celostránkové monotematické kresby se silným sociálním důrazem. V devateru pohádek soustřeďuje ilustrační doprovod do barevných příloh knihy.
- 24 -
Obr. 5. JOSEF ČAPEK: Jak Pejsek a Kočička vařili dort
- 25 -
Konec třicátých let patří generaci, kterou tvořili Trnka, Zábranský, Bouda a Svolinský. Dospělí mají zvýšený zájem o dětskou knihu, její ilustrace se stávají předmětem jejich sběratelského zájmu. Ilustrace v české knize pro děti má kratší vývoj než vlastní dětská literatura. Toto platí i když bereme v úvahu nepřesnost hranic mezi literaturou pro děti a literaturou pro dospělé. V minulosti se dostávalo méně pozornosti ilustraci v knize pro děti. Po ukončení druhé světové války, čím dál více zaměstnávala teoretiky a historiky tedy odborníky zabývající se estetickou komunikací. Zmapování celé historie zůstává úkolem budoucnosti. Přitom značná část starších dětských knih je nenávratně ztracena.
- 26 -
6. Nejznámější čeští ilustrátoři minulosti Ke klasikům českého umění patří Mikoláš Aleš (1852-1913). Jeho dílo je založené na dramatickém výrazu a lidové pádnosti. Dlouho zůstalo ve stínu jeho spolupracovníka F. Ženíška. Vynikl jako ilustrátor lidových písní, pohádek, pověstí, přísloví a knih A. Jiráska. Jeho spontánní všestranný talent narazil na nepochopení a konzervatizmus. Jedinou pevnou jistotu nalezl Aleš v díle Mánesa. Další posilou mu bylo přátelství s Jiráskem a Vrchlickým. Nejbližší vztah měl k Jiráskovi. S ním tvořil plány do budoucna, sbližovala je láska k historii a stejné názory na kulturní dění. Toto krásné partnerství trvalo celý život. Cyril Bouda (1901-1984) vystoupil velmi brzy jako grafik vyzrálého výrazu do ilustrace. Od dvacátých
let minulého století nacházíme mezi autory jejichž díla
ilustroval Erbena, Jiráska, Majerovou. Ve třicátých letech vytvořil dřevoryty pro Jiráskovu Nevolnici a pro Pohorskou vesnici B. Němcové. Ilustracemi k Chodským pohádkám začíná proud klasicky humorného výrazu Boudovy ilustrace. Dalším mezi ilustrátory knih a autory kreslených filmů byl Kamil Lhoták (19121990). Jeho dílo je spojení prostoty a naivity s rafinovaností a intelektualismem. Zdrojem jsou vzpomínky z dětství a záliba v motorismu a letectví. Rád se věnoval i ilustrační tvorbě pro nejmenší. Vyjadřoval se nejraději kresbou a kolorovanou kresbou tam, kde šlo o spojení člověka s technikou. Václav Špála (1885-1946) ilustroval Babičku Boženy Němcové. Několika tahy tužkou nebo štětcem tuší dovedl podat zkratku všedního života nebo přírody. Rokem 1923 začíná Špálovo zelené období. Malíř v něm ztvárňuje často krajinu středních Čech. Po roce 1927 nastupuje Špálovo modré období – na plátnech se objevuje bohatá souhra modrých odstínů. Ve třicátých letech je období, kdy je částí kritiků oslavován a částí odsuzován. Ke konci života se v jeho tvorbě začínají objevovat kytice a zátiší. Vždy kráčel vlastní mnohotvárnou cestou.
- 27 -
Adolf Zábranský (1909-1981) byl ilustrátor knih a časopisů zejména dětských. V jeho ucelené a uzavřené ilustrační činnosti, trvající bez přerušení více než čtyřicet let, rozeznáváme trojí proud. První z nich tvoří ilustrace k pohádkám. Už od prvního cyklu užívá barevných kompozic, aby posílil fabulační smysl ilustrace. Zabýval se technikou malby na skle. Druhou ilustrační oblastí jsou obrázkové knihy pro menší děti. Byl přesvědčen, že o ilustracích platí totéž, co pro výtvarnou výchovu vůbec – je vyjádřením umělcova vztahu k okolnímu světu. Ondřej Sekora (1899-1967) se proslavil oblíbenými knihami Ferda mravenec a Trampoty brouka Pytlíka. V těchto knihách je snaha o moderní pohádku. Sekorova tvorba představuje základ českého comicsu. Chtěl vytvořit karikatury postaviček z říše hmyzu. Vytvořil také leporelo, Polámal se mraveneček, Ferdův slabikář a Malované počasí. 9
9
František Holešovský, Čeští ilustrátoři v současné knize pro děti a mládež, 1989, str. 40, 202, 423,
316
- 28 -
Obr. 6.
- 29 -
ONDŘEJ SEKORA: Ferda Mravenec
I když se z počátku u Josefa Lady (1887-1957) projevovaly vlivy secese, po celou další životní tvorbu se stává ryze českým a lidovým typem umělce. V Ladových knížkách pro děti žijí děti v naivně pohádkovém společenství s domácími zvířaty. Ilustrační a autorská tvorba pro děti patří převážně nejmenším dětem a mladším čtenářům. Středem jeho zájmu je pohádka a folklor. Z hodnot se nejvíce cení jeho optimistický humor a jasné předvedení záměru. Záliba zvířecího světa přivedla Ladu nejenom k jeho veselým přírodopisům a učebnicím, ale pomohla vytvořit čtyřdílnou kroniku o příhodách kocoura Mikeše. Velké album Josef Lada dětem vychází stále znovu a nové generace dětí ho stále stejně potřebují a žádají. Lada patří všem věkovým vrstvám národa a pomáhá dětem přejít z jednoho věkového stupně do druhého. Ladova tvorba v syntéze slova a obrazu pronikla do fondu české dětské knihy. Tento umělec vytvořil za svůj život nepřeberně obsáhlé dílo: 15 000 kreseb z toho 10 913 knižních ilustrací. S přítelem Haškem spolupracoval na dětské knize Kalamajka. Světoznámé Osudy dobrého vojáka Švejka doprovodil 1 357 ilustracemi. Rád kreslil pestré vojenské uniformy a později celé výjevy z bitev. Zajímaly ho secesí ovlivněné kresby a karikatury.10
10
František Holešovský, Čeští ilustrátoři v současné knize pro děti a mládež, 1989, str. 195
- 30 -
Obr. 7.
JOSEF LADA: Ilustrace 1954 kolorovaná kresba štětcem
- 31 -
Jan Zrzavý (1890-1977) vytvořil překrásné ilustrace k Erbenově Kytici. Technikou ilustrací Zrzavého je kresba uhlem. Zrzavý je výjimečný a osamělý zjev moderního výtvarného umění jehož význam přerostl hranice národní kultury. Jeho ilustrace žijí jako parafráze literárních děl. Ilustroval Huga, Gogola, Zeyera a další. Z jeho díla promlouvá víra, že umělcova velikost je podmíněna jeho velikostí lidskou. Zrzavý byl především svůj. Mnozí si ho přivlastňovali, avšak on ve skutečnosti patřil lidem, obdivovatelům obrazu, kreseb a ilustrací. Na soubornou výstavu v roce 1963 přišlo více než sto tisíc lidí! Dílo Zrzavého je uctíváno všemi generacemi výtvarného umění. Jiří Trnka (1912-1969) - v jeho v bohaté ilustrační tvorbě mají významné místo ilustrace pohádek (K.J. Erben, H. CH. Andersen, bratři Grimové). Úzké autorské vztahy mezi J. Trnkou a F. Rubínem vnesly do dětské literatury taková díla, jako jsou obrázková alba s verši Říkejte si se mnou a Říkejte si pohádky, Pohádka o Květušce. Trnka ilustroval Karafiátovy Broučky, Jiráskovy Staré pověsti české, pohádku Anička skřítek a Slaměný Hubert, knihy B. Říhy. Vazby s filmem a divadlem přinášely objevné výrazové a technické výkyvy. Tvorba se pozměňovala podle vztahu k látce a podle zvolených technických prostředků. Trnkova ilustrační tvorba určená dětem poutala od počátku silný zájem dospělých. Potvrdilo se tu opět, že velký umělec zasvěcuje své dílo dětem i dospělým. Po zásluze se mu dostalo v roce 1968 nejvyššího světového ocenění za ilustrační tvorbu pro děti, Ceny H. CH. Andersena ( IBBY ). 11
11
František Holešovský, Čeští ilustrátoři v současné knize pro děti a mládež, 1989, str. 432, 390
- 32 -
Obr. 8.
- 33 -
J. TRNKA Broučci
7.
Nejznámější čeští ilustrátoři současností
Mezi naše nejznámější ilustrátorky současnosti patří Květa Pacovská (nar. 1928). Generačně sice starší ve srovnání s generací ilustrátorů dneška. Nutno podotknout, že Pacovská není pouhá ilustrátorka, ale také grafička a malířka. Tvůrkyně těch opravdových knižních artefaktu. Tato výtvarnice a ilustrátorka žijící v zahraničí, nositelka zlaté medaile H. CH. Andersena, oslovovala a stále oslovuje malé čtenáře fantazijními kolážemi různých barev i tvarů. Pacovská se stala známou svými ilustracemi a projekty v časopise Sluníčko pro nejmenší čtenáře, ve kterém v letech 1975 – 1976 publikovala cyklus Malované čtení, Malovaná říkadla a na konci desetiletí Malované písničky a obrazovou pohádku O slepičce a kohoutkovi. K dětem promlouvá geometrickými tvary, stylizovaností a symbolikou, což jsou charakteristické znaky jejího výtvarného rukopisu. V zahraničí je Pacovská známá sérií krásných obrázkových knih, které doposud bohužel nebyly vydány v češtině. Její kresby doprovodily Pohádky z bramborových řádků, Děvčátko Momo nebo z českých autorů příběhy Ilji Hurníka Jak se hraje na dveře a jiné muzikantské pohádky či verše Josefa Hanzlíka. V Čechách Pacovská stále zůstává známá spíše ve spojení s ilustracemi pro časopisy Sluníčko a Mateřídoušku z období od šedesátých do konce osmdesátých let. V posledních letech se Květa Pacovská věnuje tvorbě autorských experimentálních knih. Veřejnost se s nimi mohla seznámit na výstavě, kterou uspořádal Svět knihy. Pacovská vytváří náročné knihy – objekty, které rozvíjejí dětskou hravost a fantazii a s velkým úspěchem vycházejí v mnoha zemích světa. 12
12
M. Fulková, Reflexivní kompetence učitele výtvarné výchovy – disertační práce
- 34 -
Obr. 9. - 35 -
K. PACOVSKÁ
Dlouhodobým oblíbeným ilustrátorem dětských příběhů je malíř Adolf Born (nar. 1930). Od roku 1960 byla jeho díla vystavována po celém světě a získal za ně mnoho ocenění. Jeho oblibou je grafika, věnuje se karikaturám a filmové animaci. Dokáže kombinovat lidský a zvířecí svět. Jeho obrázky jsou živé, dýchá z nich doba, kterou se autor snažil zachytit. Born ilustroval přes dvě stě knížek. Nejznámější jsou knížky M. Macourka Mach a Šebestová. S jeho tvorbou se můžeme setkat u příběhů Vojtěcha Steklače a na stránkách časopisů Sluníčko a Mateřídouška. Radek Pilař (1931-1993) - Malíř, grafik, ilustrátor a televizní výtvarník. Jeho činnost v knihách a časopisech nelze odlišit od jeho tvorby ve filmu. Největší popularity nabyl vytvořením obrazu trojice postav z vyprávění o loupežníku Rumcajsovi a jeho rodině. Nebál se překročit tradiční hranice výtvarnosti. Pracuje kolorovanou kresbou, temperou a Krylem, užívá koláže a různých triků. Nemá předchůdce. Považuje ilustraci za pevnou součást soustavy umění určeného dětem. Helena Zmatlíková (1923-2005) - Malířka a ilustrátorka zejména knih pro děti. Zajímá se o pohádky a o obrázkové knihy pro nejmenší. Kresba je zřetelná obrysová, nejčastěji kolorovaná. V knížce Honzíkova cesta nebo v pohádkách O třech podivných tovaryších můžeme provést srovnání a pozorovat proměnu s někdejšími ilustracemi J. Panušky. Ilustrovala Drdovo Městečko na dlani (1935). Ilustrace v Erbenových pohádkách přivedla ke klasicistnímu vrcholu. V její tvorbě je patrná symbióza reality a citu. Co je dětské, je mravné
- 36 -
Obr. 10. HELENA ZMATLÍKOVÁ: Honzíkova cesta
- 37 -
Zdeněk Miler (1921-2011) - Spojení ilustrace s kresleným filmem má v českém výtvarném umění delší tradici a platí od dob J. Trnky. Postavy jako krtek a štěňátko vycházely jako leporela a omalovánky k textům Vančury, Petišky a Čtvrtka. Základní rozdíl ve vnímání ilustrace a filmu spočívá ve filmovém pohybu a v setrvalosti ilustračního obrazu. Při srovnání obou filmových postaviček nelze pominout základní proměnu jejich koncepce. Užívá poetizace přírodního prostředí přes spojení přírodních efektů. Miler stojí na lyrickém pólu vazby dětské knihy na kreslený film. Jeho nejslavnější postava je krteček. A jak tato postavička vznikla? Původně to měl být film o tom, jak se vyrábí plátěná košilka. Když autor dostal námět, aby ho zpracoval, tak se mu nelíbil, protože v něm byly samé stroje a nic víc. Řekl si, že námět musí udělat zajímavě, že by měl mít příběh s figurkou, která by demonstrovala výrobu plátna od samého začátku až po konečnou fázi. Dlouho nemohl na nic přijít. Jednou byl v lese, a když z něj vyšel, uviděl na poli krtiny. Napadlo ho, že by to mohl být krtek. A tak si ho začal kreslit. Kreslený film Jak krtek ke kalhotkám přišel byl dokončen v roce 1957. Snímek si získal srdce malých i velkých diváků a zabodoval i u festivalových porot. Při výrobě druhého dílu Krtek a autíčko (1963) se rozhodlo, že další příhody budou bez komentáře a krtek se bude vyjadřovat pouze v citoslovcích.
- 38 -
Obr. 11. ZDENĚK MILER: Krteček
- 39 -
František Skála (nar. 1923) - Malíř, grafik a ilustrátor. Spolupracuje s animovaným filmem. Zúčastnil se výstav Humor v ilustraci dětské knihy a Svět dítěte. Vedoucí místo v jeho tvorbě zaujímá folklor, pohádka a žánr lidového humoru a satiry. Má blízko k tvorbě J. Lady. Jeho tvorba je proměnlivá. Zabírá prostor od parodie až ke karikatuře. Charakterizuje ji trend k postižení psychologické stránky situací. Doménou Skálova zájmu je oblast pohádek s folklorními formami ( kniha A´t bylo, jak bylo, z komína se kouřilo ). Přes stupňovaný humor mají jeho barevné kompozice stálý rys lidovosti ( Cikánské pohádky ). V ilustracích ke sbírce Povídá babička povídačku užívá barevné třídílně komponované přílohy. Skála tlumí svůj přirozený výraz od moudrého nadhledu, kterému nevadí přesah do expresivity. V Čertovských pohádkách dostávají ilustrace protiváhu v pásech a zarážkách. Vizuální pestrost díla působí jako příklad syntézy výtvarných možností knihy. Tvorba F. Skály odráží jeho přesvědčení o potřebě rozvíjet fantazijní složky dětské psychiky, což nevylučuje ani obsahy didakticko naučné.13 Petr Nikl (nar. 1960) – je český malíř, hudebník, fotograf a divadelník. Byl členem skupiny Tvrdohlaví. Pro jeho obrazy je typická decentní barevnost. Vystavoval masky, které se podobaly podivným zvířatům. Sám v nich vystupoval. Z počátku se věnoval spíše malbě, grafice a kresbě. Vydává autorské knihy pohádek Pohádka o Rybitince, O rybině a mořské duši, Záhádky, Jelenovití. Spolupracuje s různými divadelními tělesy. Se skupinou Lakomé Barky vydal desky Nebojím se Smrtihlava (2004) a Přesletec (2006). Účinkoval také na albu Rostliny! Rostliny! (2000). Iniciátor akce Hnízda her. Rád zpívá a tančí. Tématu fotografického portrétu se věnuje v cyklu Netopýří princezny.
13
František Holešovský, Čeští ilustrátoři v současné knize pro děti a mládež, 1989, str. 37, 285, 429,
235, 331
- 40 -
Za knihu Záhádky získal v roce 2008 ocenění Magnesia Litera v kategoriích kniha roku a kniha pro děti a mládež. 14
14
www.wikipedia.org/wiki/Petr_Nikl, 9. 3. 2012
- 41 -
8. Nakladatelství dětské knihy V souvislosti s dětskou ilustrovanou knihou chci zmínit tři nakladatelství, která kvalitní dětskou knihu vydávají. Jedná se o nakladatelství Albatros, nakladatelství Meander a nakladatelství Baobab.
8.1
Nakladatelství Albatros
Nakladatelství Albatros vzniklo v roce 1949 jako státní nakladatelství dětské knihy. Název firmy je symbolický (mořský pták – největší v celé ptačí říši). Od roku 1998 je dceřinou společností skupiny Bonton. Od konce devadesátých let vydává publikace v elektronické podobě, které se u zákazníků těší velké oblibě. Nakladatelství si uchovává svoji úroveň ve vydávání umělecky kvalitní a hodnotné dětské literatury. Albatros vždy byl a je stále nejsilnějším vydavatelem dětských knih na českém trhu. Za dobu svého působení v něm vyšlo více než devět tisíc titulů. V současnosti vydává knihy pro děti všech věkových kategorií – leporela, pohádky, verše, dobrodružnou literaturu, příručky a nyní i tituly pro rodiče. Zároveň provozuje Klub mladých čtenářů, jehož síť už od roku 1964 funguje ve více než třech tisících základních školách. V roce 2003 rozšířilo svojí nabídku i o tituly pro rodiče pod novou značkou Albatros Plus. V knihách pro nejmenší se uplatňují ilustrace obrázků z přírody, pohádek, povídek ze života, poezie, vlastivědných a poznávacích námětů. Specifické hodnoty vnášejí do ilustrace pro děti ženy – ilustrátorky: K. Pacovská, A. Ladová, O. Čechová, G. Dubská. 15
15
http://www.ikaros.cz/padesatileta-historie-nakladatelstvi-albatros
- 42 -
8.2
Nakladatelství Meander
Bylo založeno v roce 1995. Zaměřuje se na knihy pro děti a mládež. Vydává knížky a leporela současných českých i světových autorů. Modrý slon je edice, ve které prvních sto knih je autorem a výtvarníkem číslovaných a podepsaných. Vychází česky a anglicky. Edice Pražské legendy vychází také cizojazyčně. Edice Pro Emu se specializuje na český i světový comics. 16
8.3
Nakladatelství Baobab
Baobab je malé alternativní nakladatelství ilustrovaných knih pro děti a mládež. Věnuje se vydávání původních textů a zajímavých překladů. Spolupracuje s nastupující generací výtvarníků. Organizuje menší kulturní akce zaměřené na propagaci nekomerční literatury a divadla. Pořádá literární čtení a výstavy.17
8.4
Srovnání ilustrační tvorby minulé a současné
Pohádka patří mezi nejstarší literární žánry. Má kořeny v ústní lidové slovesnosti. Přestože dnes tvoří pohádka nedílnou součást literatury pro děti a oslovuje především čtenáře předškolního a mladšího školního věku, je třeba si uvědomit, že původním adresátem byl dospělý jedinec. Aby pohádky dětskému čtenáři vyhovovaly, bylo třeba je upravit, zjednodušit, zbavit je krutostí a drastických motivů. V současnosti mají na postavení literatury velký vliv moderní technické prostředky. Kniha musí čelit konkurenci televize a počítačů. Nelze však říci, že zájem o knihu upadá. Velký podíl na tom má výchova. Velký vliv mají rodiče a učitelé. Kvalita knih a jejich ilustrací je kolísavá. Je proto nutné, aby při výběru pomohl někdo z dospělých. Zajímavé je, že
16
www.meander.cz, 9. 3. 2012
17
www.baobab.cz, 9. 3. 2012
- 43 -
v současnosti se stále častěji setkáváme s pohádkami, které se snaží oslovit dospělé osoby. Autorská pohádková tvorba navazuje na tvorbu před rokem 1989. Mění se podoba pohádkového prostředí i postav. Hrdinové jsou přizpůsobeni moderní společnosti a velmi často zasazeni do městského prostředí. Autoři pracují s motivy gamblerství, drog, rockového klubu. Osobitým způsobem přistupuje k žánru pohádky P. Nikl nebo F. Skála. Do povědomí se dostávají autoři spjatí s televizí – Svěrák, Macourek, Čtvrtek, Sekora. Ze zahraničních autorů J. K. Rowlingová. Autoři nahrazují čerty a draky komickými postavami. Fantazie autorů rozšiřuje repertoár pohádkových postav o nové nadpřirozené bytosti (např. Lichožrouti – ilustruje G. Miklíková). Je velmi těžké určit hrdinu, který by vyhovoval všem dětem. Obecně lze říci, že dětem jsou blízcí hrdinové, se kterými se mohou ztotožnit. Současné děti preferují akci, napětí a zábavu. Velmi oblíbení jsou hrdinové jako Shrek nebo Harry Potter. Děti upřednostňují žánr fantasy. Žánry pohádky a fantasy mají mnoho společného, určit hranici mezi nimi je velmi obtížné. Oba žánry pracují s fantazií, řeší problematiku dobra a zla, přinášejí hluboká poselství. Přes spřízněnost těchto žánrů existují rozdíly – upozorňuje L. Nováková ve své studii Několik poznámek o pohádce a fantasy.
- 44 -
9. Minianketa Minianketa byla provedena v městské knihovně Volary v týdnu, kdy zde probíhal Týden knihoven. Této akce se zúčastnili žáci šestých tříd, jedné třetí třídy, druhých tříd a žáci praktické třídy základní školy Volary, žáci byli ve věku 7-11 let. Celkem se vyjádřilo 110 žáků.
9.1
Cíl:
Cílem této miniankety bylo zjistit, které obrázky deseti známých ilustrátorů se nejvíce líbí a popřípadě proč.
9.2
Metoda:
Jako techniku pro získání dat jsem použil Metodu anketního lísku. Každý anketní lístek byl nadepsán jménem ilustrátora a pod ním byly jeho známé obrázky a místo, kam děti psali svůj hlas. Všechny děti měly stejné jednoduché zadání ankety. Vybrat obrázky těch známých ilustrátorů, které se jim nejvíce líbí. Pro zpracování a znázornění výsledků v podobě tabulek a grafů jsem použil Metodu matematicko – statistickou, která se při takto jednoduchém zadání ankety omezí pouze na porovnání většího počtu hlasů. V grafech kruhového typu jsou výsledky vyjádřeny v procentech.
- 45 -
9.3
Výsledky a vyhodnocení:
ilustrátor Z. Miller K. Čapek J. Lada O.Sekora H. Zmatlíková R. Pilař A. Born M. Matlovičová J. Trnka E.H. Shepard celkem
6.třídy ZŠ Volary počet podíl hlasů (%) 14 41,2% 11 32,4% 4 11,8% 0 0,0%
3.A ZŠ Volary počet podíl hlasů (%) 3 15,0% 5 25,0% 2 10,0% 4 20,0%
2.třídyZŠ Volary počet podíl hlasů (%) 12 26,7% 4 8,9% 10 22,2% 8 17,8%
ZŠ praktická počet podíl hlasů (%) 5 45,5% 0 0,0% 0 0,0% 4 36,4%
celkové hodnocení počet podíl hlasů (%) 34 30,9% 20 18,2% 16 14,5% 16 14,5%
2 2 0
5,9% 5,9% 0,0%
3 0 2
15,0% 0,0% 10,0%
8 2 1
17,8% 4,4% 2,2%
0 2 0
0,0% 18,2% 0,0%
13 6 3
11,8% 5,5% 2,7%
1 0
2,9% 0,0%
1 0
5,0% 0,0%
0 0
0,0% 0,0%
0 0
0,0% 0,0%
2 0
1,8% 0,0%
0 34
0,0% 100,0%
0 20
0,0% 100,0%
0 45
0,0% 100,0%
0 11
0,0% 100,0%
0 110
0,0% 100,0%
Tab. 1: Celkové vyhodnocení miniankety
V celkovém hodnocení miniankety se stal nejoblíbenějším ilustrátorem Zdeněk Miler, na druhém místě je Josef Čapek a třetí místo obsadili Josef Lada a Ondřej Sekora. Obrázky těchto ilustrátorů jsou velice populární. Nejvíce jsou dětem známy z krátkých animovaných filmů (Večerníčků) a jejich obrázkových knih. V dnešní době se s motivy a postavami ilustrací setkáváme na oblečení, společenských hrách a různých doplňků do dětských pokojíků.
- 46 -
Celkové hodnocení - v procentech
5%
3% 2%
0%
Z. Miller
0%
K. Čapek J. Lada 31%
12%
O.Sekora H. Zmatlíková
15% 14%
18%
R. Pilař A. Born M. Matlovičová J. Trnka E.H. Shepard
Graf 1: Celkové hodnocení oblíbenosti
- 47 -
6.třídy ZŠ Volary - v procentech
Z. Miller
2,9% 0,0% 5,9%
5,9%
0,0%
K. Čapek 0,0%
J. Lada
0,0% 41,2%
11,8%
O.Sekora H. Zmatlíková R. Pilař A. Born M. Matlovičová
32,4%
J. Trnka E.H. Shepard
Graf 2: Hodnocení oblíbenosti - 6. třídy Nejoblíbenějším ilustrátorem u dětí šestých tříd je Zdeněk Miler, který tvoří 41,2 %. Na druhé pozice je Josef Čapek se 32,4 % a na třetím místě Josef Lada s 11,8 %. V šestých třídách hodnotilo 34 dětí. Průměrný věk hodnotících je 11 let. U dětí druhých tříd je nejoblíbenější Ilustrátor Zdeněk Miler, tvoří 26,7 %. Na druhém místě je Josef Lada se 22,2 %. Třetí místo obsadili Ondřej Sekora a Helena Zmatlíková se 17,8 %. V druhých třídách hodnotilo 45 dětí. Průměrný věk je 7 let.
- 48 -
2.třídy ZŠ Volary - v procentech
2.2% 4.4%
0.0%
Z. Miller
0.0%
K. Čapek
0.0%
J. Lada 26.7%
17.8%
O.Sekora H. Zmatlíková R. Pilař
8.9%
17.8%
A. Born M. Matlovičová
22.2%
J. Trnka E.H. Shepard
Graf 3 : Hodnocení oblíbenosti - 2. třídy
Stejné zadání bylo předloženo i dětem navštěvujícím 3. ročník základní školy Volary. V této třídě se stal nejoblíbenějším ilustrátorem Karel Čapek, tvoří 25 %. Druhým oblíbeným se stal Ondřej Sekora s 20 % a na třetím místě je Helena Zmatlíková s 15 %. Ve třetí třídě hodnotilo 20 dětí. Průměrný věk je 8 let.
- 49 -
3.A ZŠ Volary - v procentech
0,0%
Z. Miller
0,0%
K. Čapek
5,0% 10,0%
J. Lada
15,0% 0,0%
O.Sekora
15,0%
H. Zmatlíková R. Pilař 25,0%
A. Born M. Matlovičová
20,0%
10,0%
J. Trnka E.H. Shepard
Graf 4: 3.A třída ZŠ Volary v procentech
9.4
Shrnutí
Minianketa nám ukázala, že nejoblíbenějším ilustrátorem pro většinu dětí je Zdeněk Miler. Je především znám svou postavičkou Krtečka, kterého potkáváme téměř všude. Je nejoblíbenějším dětským hrdinou u více než tří generací, a to ve filmové a literární podobě. Je to postavička, která se skoro nikdy nemračí, jen málokdy trochu zapláče. Ve většině případech se směje, je veselý a smějí se i ostatní zvířátka - jeho kamarádi. Krteček není agresivní, je mírumilovný a kamarádský, dělá různé rošťárny stejně jako děti a proto je jimi milován nejen doma, ale i v desítkách zemí celého světa. Popularita Krtečka je tak veliká, že byl vybrán astronautem Andrew Feustelem jako člen posádky raketoplánu Endeavour na jeho poslední misi k vesmírné stanici ISS. Postavička Krtečka je zrcadlem nejen dětských duší. - 50 -
10. Projekt Čtení pomáhá. Cílem projektu Čtení pomáhá je podněcovat děti ke čtení. První doporučené knihy vybrali hlasující v anketě o nejlepší knihu pro děti a mládež. Před výběr pro hlasování učinila odborná porota, jejímiž členy byli Z. Svěrák, M. Eben a A. Ježková. Hlasujících bylo osm tisíc a vybrali nejoblíbenější knížky pro menší děti a pro starší děti.
Tabulka 1 ( pro menší děti ) 1. Lindgrenová Astrid
Děti z Bullerbynu
2. Foglar Jaroslav
Rychlé šípy ( komiks )
3. Goscinny René
Mikulášovy patálie
4. Rowlingová Joanne K.
Harry Potter a Kámen mudrců
5. Kolář Josef
Z deníku kocoura Modroočka
6. Sekora Ondřej
Ferda Mravenec
7. Pleva J. , Defoe D.
Robinson Crusoe
8. Čapek Karel
Devatero pohádek
9. Lewis C. S.
Lev, čarodějnice a skříň
- 51 -
Tabulka 2 ( pro starší děti ) 1. Saint-Exupéry A. de
Malý princ
2. Foglar Jaroslav
Záhada hlavolamu
3. Poláček K.
Bylo nás pět
4. Rowlingová J.
Harry Potter a fénixův řád
5. Christiane F.
My děti ze stanice Zoo
6. Jirotka Z.
Saturnin
7. Petiška E.
Staré řecké báje a pověsti
8. Tolkien J. R.
Pán prstenů
9. Dumas A.
Tři mušketýři
Partneři projektu jsou: Česká televize, MF Dnes, Lidové noviny, iDnes.cz, Lidovky.cz, Frekvence 1, Evropa 2. Česká populární kapela Nightwork podpořila projekt Čtení pomáhá. Uvedla novou písničku a v ní Vojta Dyk svádí boj s digitátorem, který chce vymítit z povrchu zemského všechny knihy. Píseň je stylizovaná jako comics. Iniciátorem projektu Čtení pomáhá je Martin Roman. Knihy jsou rozděleny do kategorií podle věku čtenářů (první – pátá třída, šestá – devátá třída, střední škola). V každé kategorii je k dispozici minimálně dvacet knih k přečtení. V nejmladší a střední kategorii vybrala knihy veřejnost v anketě O nejlepší knihu pro děti a mládež. Vítězem v kategorii třetí – pátá třida je kniha Děti z Bullerbynu od A. Lindgrenové. Vítězem v kategorii šestá – devátá třída je kniha Malý princ od A. de Saint-Exupery. Projekt Čtení pomáhá rozdělí každý
- 52 -
rok deset milionů korun na dobročinné účely. O tom, kdo pomoc obdrží, rozhodnou dětští čtenáři.18
18
Zdroj: Právo 9. 4. 2011
- 53 -
11. Projekt Celé Česko čte dětem. Tento projekt vznikl proto, aby si společnost uvědomila, jak ohromný význam má pravidelné čtení dítěti pro jeho emocionální vývoj a pro formování návyku číst si v dospělosti. Vědci a praktikové shodně tvrdí, že pravidelné hlasité předčítání učí dítě jazyku a myšlení, rozvíjí jeho paměť a obrazotvornost, obohacuje ho o vědomosti, posiluje jeho sebevědomí. Právě proto je společné čtení vynikající výchovnou metodou. Pravidelné předčítání v přátelské atmosféře je spolehlivý a účinný způsob, jak se může čtení stát pro dítě stejně přitažlivým, či dokonce ještě přitažlivějším než televize. Právě to je ta správná cesta, jak dát dítěti procítit jeho důležitost, projevit mu svou lásku, nenásilně rozvíjet jeho jazykové dovednosti a všeobecné vědomosti a formovat jeho vlastní návyk a potřebu číst si s chutí i v dospělosti. Jestliže budeme investovat po několik let dvacet minut denně do hlasitého čtení, vychováme čtenáře. Pravidelné čtení dítěti : -
vytváří pevné pouto mezi rodičem a dítětem
-
podílí se na emočním rozvoji dítěte
-
napomáhá při výchově
-
rozvíjí jazyk, paměť a představivost, učí myšlení
-
formuje čtecí návyky a podporuje získávání vědomostí
-
rozšiřuje znalosti, zlepšuje soustředění, usnadňuje učení
Televizi dítě neobejme, nepřitulí se, neodpoví na jeho dotazy. Rodičovské předčítání je malá časová investice. Některé účinky se projeví ihned, jiné až za několik let.
Kritéria pro výběr vhodných knih. Vybíráme knihy, které -
jsou pro ně zajímavé - 54 -
-
je naučí něco důležitého pro život
-
jsou napsány mateřským jazykem
-
učí je myslet
-
poskytují jim znalosti
-
rozvíjí smysl pro humor
-
šíří úctu k lidem, zvířatům, přírodě
-
jsou přiměřené jejich věku
-
rozvíjí estetické vnímání
-
formují jejich optimistický postoj k životu
Čeho bychom se měli vyvarovat při čtení dětem. -
nečtěte příběhy, které se vám nelíbí
-
nepokračujte ve čtení knihy, jakmile zjistíte, že jde o špatnou volbu
-
nevolte knihu, kterou mnoho dětí vidělo v televizi. Můžete však předčíst knihu a poté se podívat na film.
-
vyhněte se knihám, které jsou příliš zatíženy dialogy
-
nevnucujte dětem výklad příběhu
-
nezaměňujte kvalitu s kvantitou
-
nepoužívejte knihu k výhružkám
-
nesnažte se soutěžit s televizí. Knihy nejsou zodpovědné za to, že se děti nemohou dívat na televizi.
Co tedy dělat, aby naše čtení bylo úspěšné : -
dětem začněte číst co nejdříve
-
pamatuj si – umění naslouchat si osvojujeme a to se nestane hned - 55 -
-
začněte obrázkovými knihami, můžeme je číst i dětem různého věku
-
s dětmi povídejte o ilustracích
-
občas se zeptejte: „ Co si myslíš, že se teď stane? „
-
jsou – li kapitoly dlouhé, najděte napínavé místo ve kterém přestanete
-
pamatujte, že čtení nahlas je dovednost, kterou ovládá málokdo
-
při čtení používejte pestrou paletu výrazů ( ztišení hlasu )
-
nejčastější chybou při čtení nahlas je příliš rychlé čtení
-
knihu si předčtěte předem
-
mějte vždy připravenou nabídku knih19
19
http://www.celeceskoctedetem.cz, 17. 7. 2011
- 56 -
12. Vlastní tvorba, ilustrace – fiktivní kniha Od dubna minulého roku, kdy jsem dostal zadaní, jsem přemýšlel, studoval materiály a knihy, které mi měly být inspirací a zdrojem informací pro bakalářskou práci. Prohlédl jsem mnoho dětských ilustrovaných knih a začal jsem přemýšlet, jak bych netradičně zpracoval dětskou knihu, tak aby byla příjemná nejen pro čtení, ale také na dívání a prohlížení. Doposud jsem před takovým úkolem nestál. Ve své bakalářské práci jsem v rámci výtvarné části vytvořil autorskou knihu, ve které jsem se pokusil zpracovat text určený dětem ve věku 3-15 let. Vybral jsem si knihu Špalíček pohádek a říkadel. Z této knihy mě nejvíce inspirovala pohádka O Koblížkovi. Rozhodl jsem se tuto pohádku ilustrovat a vytvořit dvoustranu mé pohádkové fiktivní knihy. Přední část dvoustrany jsem opatřil tenkým rámečkem z tmavší dýhy a stejnou dýhu jsem použil na ovál, na kterém je zapracován název pohádky O Koblížkovi. Ve spodní části jsem namaloval menší postavičku Koblížka.
- 57 -
Obr. 12. FRANTIŠEK GRIC: Dvoustrana O Koblížkovi
Při otevření v levé části dvoustrany je namalován Koblížek, jak skáče z otevřeného okénka. Okénko jsem vyřezal z hnědé dýhy a nalepil. Ostatní jsem domaloval. V pravé části dvoustrany jsem namaloval lišku u lesa, jak schlamstla Koblížka. Zde jsem také použil hnědou dýhu jako kmen stromu a větve domaloval. V horních částech dvoustrany je umístěn krátký text k dané ilustraci.
- 58 -
Obr. 13. FRANTIŠEK GRIC: Dvoustrana - Liška a Koblížek
Jako materiál jsem zvolil dřevěnou dýhu, vzhledem k tomu, že příběh se odehrává v lese, přišel mi tento materiál jako vhodný a dostatečně inspirativní pro tvorbu. Kombinace dýhy s ilustrací se mi zalíbila natolik, že jsem vytvořil přebal fiktivní knihy s názvem Pohádky z lesa. Zde jsem použil světlou a tmavou dýhu. Přední a zadní část přebalu je z tmavší dýhy, kde jsou vyřezané dva lístečky a nalepená na papír.
- 59 -
Obr. 14. FRANTIŠEK GRIC: Přebal knihy Ze světlé dýhy je vyřezán rámeček, který je nalepen po stranách a hřbetu přebalu. V přední části jsou vyřezaná a nalepená sova s ježkem, název knihy Pohádky z lesa a malé usušené javorové lístečky, které tvoří ozdobu přebalu mé fiktivní knihy.
Při tvorbě a ilustraci přebalu a dvoustrany mé fiktivní knihy jsem použil tyto materiály: speciální grafický papír slonovinové barvy formátu A4, pastelové barvy, černou tenkou fixu, světlou a tmavou dýhu, sušené javorové lístečky a lepidlo kanagon. Typografie krátkého textu k ilustrované pohádce bylo zvoleno výrazné a dobře čitelné písmo typu Bodoni vhodné velikosti k danému formátu strany a umístění textu na stránce. - 60 -
Chtěl bych vyjádřit radost a uspokojení ze splnění předsevzetí, z objevení nových možností, které mi nabízejí práce se dřevem a jinými materiály. Kniha, do které jsem zapracoval své ilustrace se jeví jako příjemná, pohodlná a adekvátní možnostem mé vlastní práce. Se svou prací jsem spokojen, neboť pomohla mému osobnímu rozvoji.
- 61 -
13. Závěr Ilustrace je dnes považována za nedílnou součást pohádkové knihy. V prvních pohádkových knihách adresovaných dětem však nelze hledat počátky ilustrací pro děti.. Větší zájem o ilustraci pohádek lze spatřovat až na počátku 20. století vznik ilustrované pohádkové knihy bývá připisován malíři Mikoláši Alšovi. Ilustrace byla zprvu vnímána jako nepodstatný přídavek. Důkazem toho je fakt, že jména ilustrátorů byla z počátku vynechávána. Větší pozornost věnují ilustraci autoři v meziválečném období v podobě autorské pohádkové knihy – především Lada, Trnka, Čapek a Sekora. Jsou ilustrace pohádek pro děti nezbytné? V předčtenářské etapě je jisté, že text pro dítě je změť znaků, obrázek je mu mnohem bližší. Pro vývoj dítěte je tedy ilustrace velmi důležitá, rozvíjí dětskou fantazii a podněcuje dítě k přemýšlení. Ilustraci tedy považuji za nedílnou součást nejen pohádkových knih, ale i knih pro děti vůbec.
Shrnutí •
Existuje návaznost současných výtvarníků na jejich předchůdce.
•
Čtenáři netouží po kýčovitých obrázcích a křiklavých ilustracích. Čeští výtvarníci se těmto prostředkům snaží vyhýbat a tím zachovávají stále vysokou úroveň a kvalitu české knihy.
•
Na soudobé dětské knižní ilustraci se podílejí ženy i muži.
•
Čtenáři dávají přednost starším knihám se známými postavičkami před novými, které neznají.
•
Méně častým jevem se ukázala kombinace autora a ilustrátora v jedné osobě. V minulosti jimi byli Josef Čapek a O. Sekora. Přestože tato kombinace má určité výhody, v dnešní době není obvyklá.
- 62 -
Seznam použité literatury: 1. Jan Červenka – O Pohádkách, SNDK 1960 2. Petr Wittlich – Česká secese, Odeon 1985 3. František Holešovský – Glosy k vývoji české ilustrace pro děti, 1982 4. František Holešovský – Čeští ilustrátoři v současné knize pro děti a mládež, 1989 5. Tomáš Kulka – Umění a kýč, Torst, 2000, ISBN: 80-7215-128-2 6. V. Stavovský – Strom pohádek z celého světa, Knižní klub, Euromedia Group 2009, ilustrace S. Kolíbal, ISBN: 978-80-242-2259-2 7. H. CH. Andersen – Pohádky, Albatros 1963, ilustrace J. Trnka 8. K. Teissing – O kresbě, Mladá fronta, 1982 9. Přehledné dějiny literatury, Fortuna 1995, ISBN: 80-7168-366-3 10. Právo 9. 4. 2011 11. H. Hazuková , P. Šamšula, Problematika vývoje dětského projevu, 1990, 12. M. Fulková – Reflexivní kompetence učitele výtvarné výchovy – disertační práce 13. Miroslava Kotrbová – Bakalářská diplomová práce Soudobá ilustrace dětské literatury v České republice, 2009 14. http://www.celeceskoctedetem.cz 15. www.wikipedia.org/wiki/Petr_Nikl, 9. 3. 2012 16. www.baobab.cz, 9. 3. 2012 17. www.meander.cz, 9. 3. 2012
- 63 -
Seznam obrázků Obr. 1.MIKOLÁŠ ALEŠ: Ilustrace ke knize Špalíček 1898 kresba perem a tuší .................................................................................................................................... 12 Obr. 2.
J. PANUŠKA: Čarodějnice ..................................................................... 21
Obr. 3.
SCHEINER: Dlouhý, Široký a Bystrozraký ........................................... 23
Obr. 4.
JOSEF ČAPEK: Jak Pejsek a Kočička vařili dort................................... 25
Obr. 5.
ONDŘEJ SEKORA: Ferda Mravenec .................................................... 29
Obr. 6.
JOSEF LADA: Ilustrace 1954 kolorovaná kresba štětcem ..................... 31
Obr. 7.
J.TRNKA Broučci ................................................................................... 33
Obr. 8.
CIRIL BOUDA: portrét H. Ch. Andersena kresba tužkou ..................... 16
Obr. 9.
K. PACOVSKÁ ...................................................................................... 35
Obr. 10.
HELENA ZMATLÍKOVÁ: Honzíkova cesta........................................ 37
Obr. 11.
ZDENĚK MILER: Krteček ..................................................................... 39
Tab. 1: Celkové vyhodnocení miniankety ................................................................. 46 Graf 1: Celkové hodnocení oblíbenosti...................................................................... 47 Graf 2: Hodnocení oblíbenosti - 6.třídy ..................................................................... 48 Graf 3 : hodnocení oblíbenosti - 2.třídy ..................................................................... 49 Graf 4: 3.A třída ZŠ Volary v procentech .................................................................. 50 Obr. 12.
FRANTIŠEK GRIC: Dvoustrana O Koblížkovi ..................................... 58
Obr. 13.
FRANTIŠEK GRIC: Dvoustrana - Liška a Koblížek ............................. 59
Obr. 14.
FRANTIŠEK GRIC: Přebal knihy .......................................................... 60
- 64 -
