Dıte se zrakovym postiz enım v preds kolnım veku Petra Hamadova Vzhledem k tomu, z e zrakem vnımame pribliz ne 85% informacı z okolnıho sveta, je pochopitelnů , z e dıte s postiz enım zraku bude mıt jinů podmınky pro svu j vyvoj nez dıte vidıcı. U nekterych postiz enı zraku je vada patrnadle zmen ocı, v nekterych prıpadech nikoli. Zrakovů postiz enı jiz mu z e byt diagnostikovano, jeho projevy se vsak mohou objevit az v obdobı predskolnıho veku a je vhodnů , aby odbornıci, kterı s detmi predskolnıho veku pracujı, byli na tyto zmeny pripraveni. O projevech zrakovů ho postiz enı by meli byt informovani pracovnıci institucı, kterů pecujı o dıte ranů ho a predskolnıho veku ú jesle, matersků skoly, zajmovů skupiny. Webster (1998) uvadı, z e je vhodnů si vsımat, zda: P dıte nestacı oci do strany ci nahoru, zda je neprivıra nebo si nezakryva pri pohledu jedno oko, P nemadıte zarudlů , opuchlů oci, zda neslzı, P nejsou pohyby ocı nekoordinovanů , nejak nepravidelnů ci deformovanů zornice, pokleslavıcka, P se dıte neskryvapred jasnym svetlem a oslnenım, P dıte nenaklanı pri pohledu hlavu, P nedrz ı pri prohlız enı text ci obrazek v prılis velků
ci malů
vzdalenosti a
v odpovıdajıcım óhlu, P se dıte nemracı a negrimasuje pri praci na blızko, zda si neztez uje na rozmazanů videnı, nevolnost ci bolesti hlavy, P se dıte nevyhyba skupinovym hram a pohybovym aktivitam, zda nema potız e pri uchopovanı ci chytanı malych predmetu (balonku), zejmů na v oblasti periferie zornů ho pole, P nemadıte potız e pri praci s obrazky, s rozpoznanım barev, P nenı neobratnů pri pohybu v prostoru a pri lokalizaci prekaz ek, nezakopava o malů predmety, nema potız e najıt na zemi maly predmet, nema potız e pri lokalizaci vzdalenych predmetu , zda nechodı opatrne s nataz enyma rukama, zda nema potız e s rovnovahou, P dıte nemapotız e s udrz enım pozornosti, nenı rychle unavitelnů , P dıte nema potız e s pracı v prostredı s osvetlenů m slunecnım svetlem ci ve velkych prostranstvıch,
P dıte nema pozdeji potız e s prectenım textu, zda se v nem neztracı a zda nenı jeho pısmo vyrazne velků ci jinak odlisnů . Vyse zmınenych zvlastnostı v chovanı dıtete si vsımame jak v prıpade detı bez postiz enı zraku, u kterych tyto projevy mohou signalizovat nejaků potız e se zrakem, ale taků u detı, u nichz je jiz postiz enı zraku diagnostikovano, ale zmeny v chovanı mohou znamenat napr. zhorsenıstavu.
Specifika preds kolnıho veku
Ke specifiku m vyvoje dıtete predskolnıho veku patrı velkapotreba pohybu a aktivity (hry, prakticků cinnosti apod.). Erikson toto obdobı chape jako obdobı iniciativy, tedy aktivnıho jednanı, prostrednictvım kterů ho se mu z e vyvinout zdravů svedomı. Jako protipol Erikson uvadı pocity viny. Jiz v batolecım veku se v du sledku nedostatku zrakovych podnetu a senzoricků deprivace zacınajı u dıtete s tez kym zrakovym postiz enım rozvıjet nahradnı pohybovů mechanismy (kyvanı, poskoky, trepanı rukama apod.), tendence ke stereotypu a zavislosti, kterů samostatny pohyb nahrazujı. Deti nevidomů
byvajı velmi pasivnı, u
nekterych jsou stale patrnů projevy opoz denı v psychomotoricků m vyvoji (Vagnerova1995). Ackoliv je pasivita a nejistota v pohybu patrna, je potreba pohyb dıteti povolit, aby si zvyklo, z e modriny a skrabance jsou jeho soucastı. Prijetı techto du sledku aktivity byvau nekterych rodicu obtız nů . Stone (In Mason, McCall, 1997) upozorn uje na potrebu vytvarenı predstav o telesnů m schů matu, jehoz pochopenı je podstatnů pro zvladnutı orientace v prostoru a samostatnů m pohybu. Predskolnı obdobı je zamerenım taků na rozvoj kompenzacnıch smyslu . Dıte se v tomto veku setkava se svymi vrstevnıky a ma potrebu sebeprosazenı. Vidıcı dıte predskolnıho veku poprvů zaz ıva pri zarazenı do matersků skoly, kolektiv detı a snaz ı se v nem prosadit, uvedomuje si svou pozici mezi ostatnımi (C ap, Mares 2001). Objevujı se pocatky skupinovů hry (Smů kal, Macek 2002), vidıcı deti majı v oblibe napodobovanı, coz se ve hre detı se zrakovym postiz enım objevuje v minimalnı mıre, uprednostn ujı naopak manipulativnı aktivity. Velkym problů mem byva u tez ce zrakove postiz enych detı óroven socialnıho chovanı a komunikace. K sebeprosazovanı u tez ce zrakove postiz enych detı casto nedochazı (Vagnerova, 1995), potrebnů kompetence se nerozvıjejı, dıte poprvů zaz ıvaprıstup zdravych k postiz enı a k postiz enym, ktery je casto spojen se stigmatizacı jedincu s postiz enım. Predskolnı vek je obdobım konfrontace s normami v chovanı a jednanı, kterů dıte musı akceptovat. C ap a
Mares (2001) uvadejı moz nost osvojovanı si norem prostrednictvım
socialnıho ucenı. Problů mem detı s postiz enım ci chronickym onemocnenım byva tendence rodicu i okolı omlouvat nevhodnů chovanı, nevyz adovat pravidla a meze v chovanı, nekterı rodice majı tendence k hyperprotektivnı (ochranitelsků ) vychove. V protikladu stojı ambicioznı rodice a okolı s autoritativnım prıstupem k vychove, kdy vyz adujı po dıteti s postiz enım stejnů vykony a schopnosti, jaků vykazujı jeho zdravı vrstevnıci. Vliv ochranitelsků i autoritativnı vychovy a jejı du sledky se projevı v pozdejsım veku. Dıte predskolnıho veku velmi rado kreslı, jeho kresba se rychle rozvıjı. U dıtete se zrakovym postiz enım je kresba mů ne ci vıce “deformovanať deficity ve zrakovů m vnımanı. U slabozrakych detı linie nenavazujı na sebe, deti nevenujı pozornost v kresbe detailu m, chybnů zrakovů vnımanı mu z e byt prıcinou spatnů ho zakreslenı casti tela ci odevu az k óplnů mu nepochopenı telesnů ho schů matu postavy, prostredı a predmetu okolnıho sveta. U detı s vrozenym tez kym zrakovym postiz enım nemakresba velky vyznam, deti majı spıse radost ze skrıpotu fixu na papıre, volba barev je nahodna(Davido, 2001, s.112). Predskolnı vek je charakteristicky rozvojem reci ú tedy slovnı zasoby, lepsı chapanı syntaktickych vztahu ve vetach, tvorby slov. Lehkazrakovavada vetsinou nemavliv na vyvoj reci, u detı s tez kym zrakovym postiz enım je vsak vliv handicapu dosti vyrazny. U techto detı byva vyvoj reci v predskolnım obdobı az do veku pribliz ne 10 let opoz den (Lechta, 1985). Webster a Roe (1998) naopak uvadejı, z e ve veku trı let nebyl u detı s a bez zrakovů ho postiz enı prokazan rozdıl ve slovnı zasobe, co se tykamnoz stvı uz ıvanych slov, rozdıly jsou patrnů spıse v jejım uz ıvanı. Zvlastnı kategoriı jsou napr. prıslovce mısta
a ukazovacı
zajmena (tady, tam, toto), ktera pro cloveka s postiz enım zraku nemajı velky vyznam. V pouz ıvanı reci zdu razn uje Erin (1986 In Webster, Roe 1998) na zaklade svych vyzkumu vyznam otazek pro vyvoj reci a myslenı detı se zrakovym postiz enım, neboŘpri jejich zodpovıdanı si musı dıte uvedomit, jaků informace mak dispozici. Stone (In Mason, McCall 1997) poukazuje na du lez itost spojovanı slov a pojmu s objekty a denım v prostoru, napr. spojovat mıstnost s urcitym typickym zvukem (napr. kuchyn ú zvuk mycky). Rec pomaha dıteti lů pe chapat okolnı svet a osvojovat si rec. Jiz v predskolnım veku dochazı pri pouz itı slov k fenomů nu komunikace tez ce zrakove postiz enych ú verbalismu, kdy zrakove postiz eny pouz ıvaprazdnů pojmy bez pochopenı jejich vyznamu. Dunlea (1989 In Webster, Roe 1998) upozorn uje na stereotypnı pouz itı reci u nevidomych detı, tzv. frozen phrases, kdy deti opakujı vety a fraze, kterů casto slysı od svych pecovatelu a vychovatelu (napr “Vezmu tež jako vyraz chci, abys me nesl). Na rozdıl od echolalie chape Dunlea toto opakovanı jako du lez ity aspekt pro uchovanı stereotypu a rutinnıch cinnostı pro nevidomů deti, patrnů je chybnů pouz itı zajmen.
Problů mem vyvoje reci u tez ce zrakove postiz enych je taků rovina foneticka, vyslovnost byva ovlivnena neschopnostı odezırat spravnů postavenı mluvidel pri vytvarenı jednotlivych hlasek, zejmů na pri diferenciaci hlasek m,n (az 15% zrakove postiz enych detı ú Hudelmayer, 1980) a castou interdentalnı vyslovnost hlasek t,d,n (az 73%ze vsech zrakove postiz enych detı s dyslaliı, Gintautase, 1976 In Lechta, 2002, s.134). Piaget (Piaget, Inhelderova, 1997) spatruje jako podstatny rys predskolnıho veku uprednostnenı vizualnıho vnımanı
a
fixaci na vizualnı podobu predmetu , Piaget
charakterizuje myslenı predskolnıch detı jako nazornů a intuitivnı. Aktualne vnımanaforma predmetu ma velky vyznam. Pro zrakove postiz enů dıte je velmi tez ků spravnů vnımanı predmetu , kterů je zatız enů subjektivnım vnımanım. Dıte vnımapredmety jako trvalů , proto deti se zrakovym postiz enım chapou malů zmeny i jako zasadnı zmeny predmetu a pojem trvalosti mnoz stvı, tvaru, obsahu a jinych vlastnostı chape pozdeji nez deti zdravů (Vagnerova 1995; Stone In Mason, McCall, 1997). Predskolnı obdobı je etapou ve vyvoji, ve kterů je potreba pokracovat v podpore rozvoje zrakovych funkcı a kompenzacnıch smyslu , v prıpade detı s poruchami binokularnıho videnı se provadı ortopticko - pleoptickacvicenı, na podpore dıtete spolupracujı odbornıci ze zdravotnicků ho prostredı, rodice dıtete, skola. V prıpade detı, u kterych jiz byla zrakovavada zjistena je potreba, aby ucitelky matersků skoly a ostatnı, kterı s dıtetem pracujı, spolupracovali s rodici, popr. oftalmologem, byli dobre informovani o zdravotnım stavu dıtete, jeho moz nostech pri sportu a telesnych aktivitach a dodrz ovali potrebnaopatrenı (napr. nosenı okluze).
Specia lne pedagogick centrum Institucı poskytujıcı poradensků sluz by z aku m se zdravotnım postiz enım a zdravotnım znevyhodnenım jsou Specialne pedagogicka centra, pro z aky a studenty se zrakovym handicapem jsou v cinnosti Centra poskytujıcı sluz by z a kum se zrakovy m postiz enım. Jedna se o poradenskou instituci poskytujıcı bezplatnů poradenstvı a podporu detem, jejich rodicu m popr. zakonnym zastupcu m skolam a skolskym zarızenım od 3 let do ukoncenı skolnı docha zky, zpravidla do 19 let veku. Prebıra klienty Stredisek ranů pů ce a je otevrena pro z aky/studenty vzdelavanů na Skolach pro zrakove postiz enů a pro z aky se zrakovym postiz enım, kterı jsou integrovani do bez nych skol a skolskych zarızenı. Podmınkou poskytnutı poradensků sluz by je pısemny souhlas z aka, u nezletilych jeho zakonnů ho zastupce.
Poradensků sluz by by mely prispıvat k celkovů mu rozvoji osobnosti z aka/studenta a podporovat jej dle potreby jak jiz
pred zahajenım skolnı dochazky, tak po celou dobu
vzdelavanı, mely by prispıvat ke zmırn ovanı du sledku postiz enı a taků k prevenci jeho vzniku. U koly centra poskytujıcıho sluz by z a kum se zrakovy m postiz enım lze vymezit nasledovne: üzajistenı specialnı pripravenosti z aku s postiz enım na povinnou skolnı dochazku a vytvorenı kompletnı podkladu pro zarazenı do skol ci skolskych zarızenı bez nych /pro zrakove postiz enů üvykonavanı specialne pedagogicků a psychologicků diagnostiky üzjisŘuje individualnı predpoklady z aka a spolupracuje se skolou pri vytvarenı individualnıho vzdelavacıho planu üposkytuje poradenstvı skole a rodicu m v oblasti vzdelavanı. Velmi zasadnı je poradenstvı pro rodice a pracovnıky skoly, kterı se casto se z akem/studentem se zrakovym postiz enım jeste nesetkali a nemajı predstavu o jeho realnych moz nostech, kompenzacnıch pomu ckach ci metodach prace ve vyucovanı. üprovadı depistaz v danů m regionu ve spolupraci s dalsımi odbornıky a institucemi ú lů kari, pracovnıky Stredisek ranů pů ce, Tyfloservisu o.p.s. a TyfloCenter o.p.s. apod. ü sleduje vhodnost zarazenı do skoly a vyhodnocuje skolnı óspesnost üposkytuje podporu a poradenstvı ve specifickych cinnostech (rozvoj zrakovych sluchovych funkcı, hmatu; nacvik prostorovů
a
orientace a sebeobsluhy; nacvik
vlastnorucnıho podpisu; nacvik ctenı a psanı bodovů ho pısma apod.) üposkytuje podporu a poradenstvı v praci s kompenzacnımi pomu ckami, zapu jcuje vhodnů pomu cky, ucebnice a didakticků materialy üzameruje se na osvetovou cinnost, vytvarenı informacnıch materialu ü spolupracuje s ostatnımi odbornıky a poradenskymi pracovisti üorganizuje diagnosticků pobyty z aku , setkanı s odbornıky apod. Obsah poradensky ch sluz eb a cinnost blız e definuje Vyhla ska MSMT c.72 / 2005 Sb.
Specialne pedagogicka centra poskytujı podporu jak ambulantne (napr. pri diagnostice, nacviku dovednostı), tak taků formou navstevy skoly, internatu ci domacıho prostredı a formou kratkodobych diagnostickych pobytu , kdy je pro malou skupinu detı vytvoren na nekolik dnı specialnı diagnosticky program.
Pracovnıky SPC jsou vetsinou dva specialnı pedagogovů (zamereni na predskolnı a starsı skolnı vek), psycholog a socialnı pracovnık. V soucasnů dobe je v C R vytvorena sıŘ12 center pro zrakove postiz enů ú v Praze, C eskych Budejovicıch, Plzni, Liberci, Hradci Kralovů , Moravsků Trebovů , Jihlave, Brne, Zlıne, Litovli Opave a Ostrave, centra jsou casto cinnapri skolach pro zrakove postiz enů . Ve srovnanı s minulostı je potreba upozornit na vzru stajıcı tendenci integrace z aku se zrakovym postiz enım a zvysenych naroku na pracovnıky, kterı musı dojız det za klienty, poradenskacinnost prımo na skolach a ve skolskych zarızenıch je prioritnı. Dalsı vyznamnou skupinou klientu SPC jsou z aci s kombinovanym postiz enım, kterı jsou v pů ci centra dle dominantnıho postiz enı, je vsak nutnavzajemnaspoluprace s odbornıky jinych center. Materska s kola Keblova (1998) uvadı predskolnı vzdelavanı jako nejvhodnejsı cas pro integraci zrakove postiz enů ho dıtete vzhledem k formovanı charakterovych a osobnostnıch vlastnostı, u nekterych detı rodice radeji vyhledavajı matersků skoly pro zrakove postiz enů a integraci volı az v pozdejsım veku (casto po absolvovanı 1.stupne zakladnı skoly, kdy nevidomů dıte zvladne techniku ctenı a psanı v bodovů m pısmu). Legislativne je vzdelavanı v materskych skolach detı s postiz enım zakotveno ve vyhla sce MSMT C R c. 73/2005Sb. o vzdela va nı detı, z a ku a studentu se specia lnımi vzdela vacımi potrebami a detı, z a ku a studentu mimora dne nadany ch skolsků ho zakona. Jsou zde urceny podmınky zarazenı dıtete do specialnı matersků skoly, vyhlaska rovnez stanovuje podmınky rozhodnutı o umıstenı dıtete do tohoto typu skolsků ho zarızenı. V C esků republice je v soucasnů dobe 9 specialnıch materskych skol pro zrakove postiz enů (Praha, Brno, C esků Budejovice, Hradec Kralovů , Plzen , Litovel, Moravska Trebova, Karvina, Opava). Poradenstvı, zejmů na v prıpade individualnı i skupinovů integrace, zajisŘujı Specialne pedagogickacentra. Je velmi du lez itů dbat na informovanost pracovnıku matersků skoly nejen o potrebach dıtete, ale taků o jeho moz nostech a schopnostech. Specialnı pedagogovů pomahajı pracovnıku m materskych skol v metodicků m vedenı prace, ve kterů je specifikem vyuka sebeobsluhy, nacvik jednotlivych dovednostı, nacvik prostorovů orientace apod. a dale taků doporucujı kompenzacnı a reedukacnı pomu cky, ópravu prostredı.
Cıle preds kolnı vyuky Materska skola ma svou specifickou ólohu v procesu vzdelavanı zdravych detı i detı
s postiz enım, jedna se o co nejefektivnejsı vyuz itı vyvojovych zvlastnostı a moz nostı predskolnıho veku detı s cılem prıpravy na skolnı dochazku, mavsak i ólohu diagnostickou a socialnı. Ramcovy vzdelavacı program pro predskolnı vzdelavanı (2004) uvadı, z e predskolnı vzdelavanı umoz n uje vzdelavat spolecne v jednů trıde deti bez ohledu na jejich rozdılnů schopnosti a ucebnı predpoklady, je moz nů pouz ıvat proz itkovů a kooperativnı ucenı hrou a cinnostmi. Ramcovymi cıli se rozumı rozvıjenı dıtete, jeho ucenı a poznanı, osvojenı hodnot a zıskanı osobnostnıch postoju . V prıpade detı se zrakovym postiz enım je kladen du raz na vyuz itı zrakovych schopnostı dıtete, poprıpade zamerenı na kompenzacnı smysly. Dıte se zrakovym postiz enım by se melo ucit maximalne vyuz ıvat funkce zraku, je vsak nutnů podporit celkovy rozvoj osobnosti dıtete a pripravit jej na nastup do skoly.
Podmınky pro vzdela va nı detı se zdravotnım znevy hodnenım a zdravotnım postiz enım ve vztahu k druhu a stupni postiz enı dıtete jsou vymezeny Ra mcov m vzdela vacım programu pro preds kolnı vzdela va nı zvlasŘ pro deti s urcitym postiz enım. U detı se zrakovym postiz enım jsou optimalnı podmınky vymezeny nasledovne: ü
je zajisteno osvojenı specifickych dıtetem zvladnutelnych dovednostı zamerenych na
samostatnost a sebeobsluhu ü
prostredı je bezbariů rovů ,
s ohledem na zrakovů postiz enı dıtete pro ne maximalne
bezpecnů ü
je dodrz ovana predepsanazrakovahygiena
ü
je vytvarena nabıdka alternativnıch (zvladnutelnych) aktivit
ü
jsou vyuz ıvany vhodnů kompenzacnı (technicků , zvlaste opticků a didakticků ) pomu cky a
hracky ü
pocet detı ve trıde je snız en
ü
je zajistena prıtomnost asistenta (podle mıry a stupne postiz enı) (Ramcovy vzdelavacı
program pro predskolnı vzdelavanı 2004). V prıpade kombinace zrakovů ho postiz enı s mentalnım je potreba uvů st, jaků podmınky by mely byt dodrz eny ve vzdelavanı dıtete s mentalnım postiz enım. V prıpade kombinace techto postiz enı zrakovů ho a mentalnıho je potreba dbat na dopad obou typu postiz enı na osobnost dıtete a volit vhodnů metody a techniky prace.
Pro deti s postiz enım mentalnım vymezuje RVP PV potrebnost zajistenı osvojenı specifickych dovednostı zamerenych na sebeobsluhu a hygienicků navyky, vek a stupen postiz enı je zohlednen: ü je
zajisteno pouz ıvanı kompenzacnıch pomu cek a prıtomnost asistenta
ü pocet
detı ve trıde je snız en
(vıce v Ramcovů m vzdelavacım programu pro predskolnı vzdelavanı, 2004).
Zabyvame-li se dovednostmi a schopnostmi dıtete s postiz enım zraku, kterů by mely byt v prıpade dıtete s postiz enım zraku rozvıjeny, Nova kova (In Vıtkova 2004) radı ke specificky m dovednostem zrakove postiz enüho dıtete predskolnıho veku na sledujıcı: ü rozvoj zrakovych funkcı (pro rozvoj zraku jsou vhodna rozlisovacı zrakova cvicenı na barvy, tvary, lokalizaci, koordinaci oko-ruka), ürozvoj sluchovů ho vnımanı (rozvoje sluchovů ho vnımanı dosahneme cvicenımi v rozpoznavanı a vyberu zvuku , napodobovanı rytmu a tempa, artikulace hlasek), ürozvoj hmatovů ho vnımanı (provadıme trů nink hrubů i jemnů motoriky, prace s reliů fnımi obrazky, tvary a struktura materialu , u nevidomych detı se zamerujeme na rozvoj hmatu), ürozvoj cichu a chuti (cich lze trů novat rozlisovanım vu nı a pachu , jejich rozpoznanı je velmi uz itecnů pro prostorovou orientaci), ürozvoj reci (zde dbame jak na spravnou artikulaci a rozvoj slovnı zasoby, tak taků na nazornost a spojovanı pojmu s danym predmetem ci cinnostı, abychom predchazeli vzniku verbalismu . Du lez itů je jasnů popisovanı cinnostı, jevu a objektu a poukazovanı na vzajemnů spojitosti a souvislosti mezi nimi), ürozvoj esteticků ho vnımanı (vyuz ıvame napr. hudbu, prochazky do prırody, vytvarnů projevy. Deti mohou v hudbe hledat zvuky prırody, zabavnym je pro ne spojenı hudby s pohybem. Pri vytvarnych cinnostech zohledn ujeme stupen zrakovů vady dıtete a dbame na pouz itıvhodnych technik prace), ü rozvoj orientace a samostatnů ho pohybu (jednase o pohybovou, smyslovou a rozumovou prıpravu. U spesnost zvladnutı techto dovednostı je dana jak fyzickymi a psychickymi predpoklady dıtete, tak prostredım i prıstupem rodicu . Rozvojem techto dovednostı umoz n ujeme dıteti komplexnı rozvoj a pripravujeme jej na dalsı obdobı jeho z ivota. V prıpade nevidomych detı
je nutnů rozvıjet hmatovů vnımanı s ohledem na pouz ıvanı bodovů ho Braillova pısma. Nevidomů dıte by melo
mıt v dobe
ukoncenı dochazky do matersků skoly zafixovan
sestibod, pojmy nahore-dole, vlevo-vpravo, pracuje s sestibodem na kolıckovů pısance a figurkovů m sestibodu (Ludıkova1991).
Ramcovy vzdelavacı program pro predskolnı vzdelavanı (2004) vymezuje klıcovů kompetence, na jejichz rozvıjenı navazuje Ramcovy vzdelavacı program pro zakladnı vzdelavanı. Mezi tyto kompetence jsou v predskolnım veku razeny kompetence k ucenı, k resenı problů mu a kompetence komunikativnı, socialnı a personalnı a cinnostnı a obcansků . Rozvıjenı kompetencı znamena pro dıte zejmů na ucenı se aktivnımu zapojenı do bez nych z ivotnıch situacı. Pro dıte s vrozenym postiz enım zraku hrajı pro kontakt s ostatnımi, ktery je deficitem ve zrakovů m vnımanı omezen, klıcovou roli kompetence personalnı a socialnı a komunikativnı, v ramci kterych se dıte ucı rozumet mluvenů i neverbalnı komunikaci, prosadit se ve skupine a spolupracovat. Nezastupitelnou ólohu hraje v predskolnım vzdelavanı detı se zrakovym postiz enım nacvik sebeobsluhy. Deti by mely mıt zaklady hygieny, umet uklidit si hracky, oblů ci se, najıst se apod., coz je pro tez ce zrakove postiz enů dıte velmi narocnů . Deti musı mıt predstavu o prostoru, nesmı se bat v nem pohybovat. Nenı-li dıte schopnů samostatne provadet zakladnı sebeobsluz nů ókony, je potreba zvaz it prıpadnů odloz enı skolnı dochazky. Vyzralost a pripravenost dıtete se zrakovym postiz enım na skolnı dochazku je zavislataků na schopnosti prijetı handicapu a zaclenenı se do skupiny vrstevnıku . Dıte je vhodnů ucit jiz v predskolnım obdobı vyjadrovat svů potreby, umet poz adat o pomoc a nevyuz ıvat svů ho postiz enı k prosazenısvych pranı.
Pouz itaa doporucenaliteratura: APPELHANS, P., KREBS, E. Kinder und Jugendliche mit Schwierigkeiten in der Schule. Heidelberg: Edition Schindele, 1995. ISBN 3-89149-210-3 C ALEK, O. a kol. Vy voj osobnosti zrakove tez ce postiz eny ch . Praha: Statnı pedagogicků nakladatelstvı, 1991 C AP, J., MARES, J. Psychologie pro ucitele. Paha: Portal. 2001. ISBN 80-7178-463-X DAVIDO, R. Kresba jako na stroj pozna nı dıtete.Praha: Portal. 2001. ISBN 80-7178-449-4 JESENSKY , J. Edukace a rehabilitace zrakove postiz eny ch na prahu novüho milünia. Hradec Kralovů . Gaudeamus. 2002. ISBN 80-7041-041-8 KAPR, J. Vzdelavanı z aku se zrakovym postiz enım. In Sbornık odboru specia lnıho skolstvı. Praha:MSMT, 1998, s. 48 ú 55 KEBLOVA, A. Integrovanü vzdela va nı detı se zrakovy m postiz enım. Praha: Septima, 1996. ISBN 80-85801-65 KRUG, F. K. Didaktik f¨r den Unterricht mit sehbehinderten Sch¨lern. M¨nchen: Ernst Reinhardt Verlag. 2001. ISBN 3-497-01581-4 KVETONOVA-SVECOVA L. Oftalmopedie. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-84-2 LECHTA, V. Symptomaticküporuchy reci. Praha: Portal. 2002.ISBN 80-7178-572-5 LUDIKOVA, L. Tyflopedie I.. Olomouc,.Nakladatelstvı UP Olomouc.1988. 69 s. LUDIKOVA, L. Tyflopedie II.. Olomouc, Nakladatelstvı UP Olomouc.1989. 70s. LUDIKOVA,
L.;
MALEC EK,
M.
Tyflopedie
III..
Olomouc.
Nakladatelstvı UP
Olomouc.1991. 87 s. MASON, H.; McCALL, S. Visual Impairment. London. David Fulton Publishers. 1999. ISBN 1-85346-412-0. MORAVCOVA, D. Zrakova terapie slabozraky ch a pacientu s nızky m vizem. Praha. Triton. 2004. ISBN 80-7254- 476-4 NIELSEN, L. Ucenı zrakove postiz eny ch detı v ranüm veku. Praha. ISV Nakladatelstvı, 1998. ISBN 80-210-1009-6 PIAGET, J., INHELDEROVA, B.: Psychologie dıtete. Praha: Portal.2001.ISBN 80-7178608-X POZAR L. Psychologia detı a mla dez e s poruchami zraku. Trnava, 2000. ISBN 80-8877474-8.
Ra mcovy vzdela vacı program pro predskolnı vzdela va nı, Vyzkumny óstav pedagogicky, Praha, 2004 REHAK
S. a kol.
Ocnı lükarstvı. Ucebnice pro lükarskü fakulty. Praha: Avicenum,
zdravotnicků nakladatelstvı, n. p., 1989. ISBN 08-033-89 RATH,
W. P dagogik der Blinden und Sehbehinderten.
Berlin: Carl Marhold
Verlagsbuchhandlung, 1985 SACKS, S., Z., SILBERMAN, R., K.Educating Students Who Have Visual Impairments with Other Disabilities. Baltimore: Brooks Publishing Co..2002. ISBN 1-55766-280-0 SMÃKAL, V., MACEK, P. Utva renı a vy voj osobnosti. Psychologickü, socia lnı a pedagogicküaspekty. Brno: Barrister & Principal. 2002. ISBN 80-85947-83-8 VAGNEROVA, M. Oftalmopsychologie detsküho veku. Praha: Karolinum, 1985. ISBN 807184-053-X VAGNEROVA, M., HADJ-MOUSSOVA, Z., STECH, S. Psychologie handicapu. Praha: Karolinum, 2001. ISBN 80-7184-929-4 VITKOVA, M. a kol. Moz nosti reedukace zraku pri kombinovanüm postiz enı. Brno: Paido, 1999. ISBN 80-85931-75-3 VITKOVA, M. Integrativnı skolnı (specia lnı) pedagogika. Brno: MSD. 2003. ISBN 8086633-07-1 Vyhlaska MSMT C R c. 72/2005 Sb. O poskytova nı poradensky ch sluz eb ve skola ch a skolsky ch poradensky ch zarızenıch. Vyhlaska MSMT C R c. 73/2005 Sb. O vzdela va nı detı, z a ku a studentu se specia lnımi vzdela vacımi potrebami a detı, z a ku a studentu mimora dne nadany ch. Zakon MSMT C R c. 561/2004 Sb. O predskolnım, za kladnım, strednım, vyssım odbornüm a jinüm vzdela va nı (Skolsky za kon) WARREN, D., H. Blindness and Early Childhood Development. New York. American Foundation for the Blind. 1984. ISBN 0-89128-123-1 WEBSTER, A., JO˜O, R. Children with Visual Impairments. New York. Routledge. 1998. ISBN 0-415-14816-2 WALTHES, R. Einf¨hrung in die Blinden- und Sehbehindertenp dagogik. M¨nchen: Ernst Reinhardt Verlag. 2003. ISBN 3-497-01651-9
