Drogy a drogové závislosti jako morální problém

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra občanské výchovy

Drogy a drogové závislosti jako morální problém

Bakalářská práce

Brno 2009

Vedoucí práce:

Vypracovala:

PhDr. Milan Valach, Ph.D.

Barbora Macková

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům

……………………….. Barbora Macková

V Brně, duben 2009

2

Děkuji PhDr. Milanu Valachovi, Ph.D. za vedení mé bakalářské práce, zvláště za jeho odborné připomínky a cenné podněty.

3

Obsah 1

ÚVOD .................................................................................................................................... 6

2

DROGOVÁ ZÁVISLOST ..................................................................................................... 8 2.1

DROGA .............................................................................................................................. 8

2.2

ZÁVISLOST ........................................................................................................................ 8 2.2.1

Závislost fyzická .................................................................................................... 9

2.2.2

Závislost psychická. ............................................................................................... 9

2.3

TOLERANCE....................................................................................................................... 9

2.4

ABSTINENČNÍ PŘÍZNAKY (ABSTINENČNÍ SYNDROM) .......................................................... 9

3

HISTORIE UŽÍVÁNÍ DROG.............................................................................................. 10

4

DROGY PŘÍRODNÍ A SYNTETICKÉ .............................................................................. 14

5

DROGY LEGÁLNÍ A ILEGÁLNÍ ...................................................................................... 14 5.1

5.2

6

DROGY LEGÁLNÍ.............................................................................................................. 14 5.1.1

Alkohol ................................................................................................................ 14

5.1.2

Tabák ................................................................................................................... 16

5.1.3

Léky ..................................................................................................................... 16

5.1.4

Těkavé látky ......................................................................................................... 17

DROGY ILEGÁLNÍ ............................................................................................................ 18 5.2.1

Podle rizika vzniku závislosti............................................................................... 18

5.2.2

Podle účinku na CNS ........................................................................................... 18

NEJČASTĚJI ZNEUŽÍVANÉ DROGY .............................................................................. 19 6.1

6.2

6.3

6.4

OPIÁTY ............................................................................................................................ 19 6.1.1

Heroin.................................................................................................................. 19

6.1.2

Metadon ............................................................................................................... 22

STIMULANCIA .................................................................................................................. 23 6.2.1

Kokain a crack..................................................................................................... 24

6.2.2

Pervitin (metamfetamin) ...................................................................................... 26

6.2.3

Extáze (MDMA) ................................................................................................... 27

HALUCINOGENY (PSYCHEDELIKA)................................................................................... 29 6.3.1

LSD (derivát kyseliny lysergové, lysergamid) ..................................................... 29

6.3.2

Lysohlávky ........................................................................................................... 30

MARIHUANA A HAŠIŠ ...................................................................................................... 32

7

PROČ LIDÉ BEROU DROGY? .......................................................................................... 36

8

DŮSLEDKY PRO ČLOVĚKA A SPOLEČNOST ............................................................. 42

9

DROGOVÁ PREVENCE .................................................................................................... 46 9.1

PRIMÁRNÍ DROGOVÁ PREVENCE ...................................................................................... 46

4

10

9.1.1

Prevence v rodině ................................................................................................ 48

9.1.2

Prevence ve škole ................................................................................................ 50

9.2

SEKUNDÁRNÍ DROGOVÁ PREVENCE ................................................................................. 52

9.3

TERCIÁRNÍ DROGOVÁ PREVENCE ..................................................................................... 53

MARIHUANA: PRO NEBO PROTI? ................................................................................. 55 10.1

LÉČIVÉ ÚČINKY ......................................................................................................... 56

10.2

ZÁVISLOST................................................................................................................. 56

10.3

MARIHUANA JAKO VSTUPNÍ DROGA ........................................................................... 57

10.4

MOTIVACE, PAMĚŤ, POZNÁVACÍ SCHOPNOSTI ............................................................ 58

10.5

LEGALIZACE A POČET KUŘÁKŮ .................................................................................. 59

10.6

MARIHUANA A MOZEK ............................................................................................... 60

11

DROGOVÁ SCÉNA V ČESKÉ REPUBLICE.................................................................... 61

12

EMPIRICKÁ ČÁST............................................................................................................. 65

13

12.1

CÍL VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ…………………………………………………..65

12.2

METODIKA VÝZKUMU ................................................................................................ 65

12.3

VÝBĚR RESPONDENTŮ ............................................................................................... 66

12.4

VÝSLEDKY VÝZKUMU ................................................................................................ 66

12.5

ZÁVĚR VÝZKUMU ...................................................................................................... 77

ZÁVĚR ................................................................................................................................ 79

LITERATURA .............................................................................................................................. 81 POZNÁMKY…………………………………………………………………………………..…83 RESUMÉ ....................................................................................................................................... 86 PŘÍLOHY…………………………………………………………………………………………87

5

1 Úvod Látky, kterým dnes říkáme drogy, známe už od pradávna. Již starověké civilizace je využívaly při různých rituálech a obřadech a díky svým léčivým účinkům jsou dodnes hojně užívány indiánskými kmeny, především pak konopí, listy koky a opium. Přesto dnes tento fenomén představuje stále větší a větší problém. Problém, jenž se nedotýká pouze dospělé populace, nýbrž také mládeže. Proto bychom se neměli k otázce drog otáčet zády a myslet si, že nás se netýká, protože my všichni buď máme, nebo s největší pravděpodobností budeme mít jednou děti a už kvůli nim by pro nás toto téma nemělo být tabu. Nikdo z nás totiž neví, kdo z jeho blízkých, přátel, známých jednou bude potřebovat naši pomoc, radu v této oblasti, proto není od věci, přečíst si nějakou knihu či publikaci týkající se této problematiky. Pro mne osobně je tato tematika velmi zajímavá a je mi blízká, proto jsem se rozhodla, pojednávat ve své práci právě o ní. Jako většina mých vrstevníků, i já jsem se v životě setkala a stále setkávám s drogami. Tím nemyslím, že bych byla jejich zastánkyní a vyznavačkou, leč abych byla upřímná, v mém nejbližším okolí se vyskytuje nemálo lidí, jež si jich dopřávají s nemírou. Bydlím v desetitisícovém městě poblíž Brna a drogovou scénu u nás bych charakterizovala jako velmi kritickou a alarmující. Kouření marihuany bere většina mých vrstevníků za neodlučitelnou součást běžného dne, z mých kamarádů a známých je pravidelnými kuřáky konopí asi 80%, leč bohužel někteří z nich si libují i v drogách tvrdých, což je dosti znepokojující. Lidé si neuvědomují problémy a důsledky, které může droga vyvolat, mnohdy prozřou, až je pozdě a pomoci jim dokážou už jen odborníci. Ráda bych se ve své práci zaměřila zejména na mladou generaci, protože stále více a více mladých lidí řeší své problémy tím, že se uchyluje k dnes tolik populárnímu pervitinu. Rozhodně bych však nechtěla opomíjet drogy legální. Alkohol a cigarety, v naší společnosti tolerované, nepředstavují o nic menší hrozbu než drogy nelegální. Navíc v alkoholu si libuje podstatně větší procento lidí. Ale jelikož na tom není nic nezákonného, nezabýváme se tímto problémem tolik, kolik by si zasloužil. Konzumace alkoholu a nikotinu není postihována, proč taky? Stát přeci z jejich spotřeby tvrdě profituje, tak proč by je zakazoval. Když u vás policie najde pár jointů marihuany, půjde o kriminální delikt, zatímco stovky lidí se mohou veřejně uchlastat k smrti. Tuto větu jsem převzala z článku z Britských listů od autora Jana Paula. A

6

není to pravda? Neobhajuje užívání drog, jen upozorňuje na fakt, že výroba a spotřeba alkoholu ve velkém je zákonem povolený a skrze reklamu velebený byznys. Ráda bych zde uvedla některá zajímavá fakta: pravidelně kouří asi čtvrtina dospělých Čechů, ale také téměř stejné procento mladistvých. Roční spotřeba alkoholu u nás činí asi deset litrů čistého alkoholu na osobu, uvádí se, že 600 tisíc osob je na alkoholu závislých. Přitom se odhaduje, že počet uživatelů pervitinu v roce 2005 činil 20 500 osob, na opiátech 11 300, což je téměř dvacetkrát méně než na alkoholu. Alarmující je také fakt, že v průzkumu mezi mládeží od 14 do 19 let věku, se ke zkušenosti s drogou přihlásilo 47,6% respondentů. Myslím, že není od věci si tato čísla přečíst a zamyslet se nad nimi. Vždyť dnes už mají zkušenosti s alkoholem a drogami i děti na základních školách a věková hranice se stále snižuje. Navíc, u mladých lidí je riziko vzniku závislosti podstatně výraznější a droga může výrazně ovlivnit jejich psychický vývoj. Cílem mé práce je co nejlépe postihnout problematiku návykových látek. V teoretické části bych ráda rozlišila jednotlivé druhy drog a jejich účinky a tím pádem i jednotlivé druhy závislostí, uvedla rizika spojená s jejich užíváním, zamyslela se nad prevencí a tématem legalizace lehkých drog, respektive marihuany. Zaměřila bych se zejména na mladou generaci a na drogovou scénu v České republice. Jak jsem již uvedla v úvodu, drogy se týkají nás všech a nesmíme se k nim otáčet zády, protože nikdo z nás nemůže vědět, kdy a kde se s nimi setká a bude-li mít člověk nějaké znalosti, může pak k tomuto tématu zaujmout jisté stanovisko. V dnešní době se naprostá většina dospělých o tuto problematiku nijak nezajímá, pokud se s drogami nesetkali oni či jejich bližní a myslím si, že celková informovanost společnosti je značně podceňovaná. Žáci na základních školách jsou poučování maximálně o tom, že drogy jsou špatné a ať je neberou, ale nikdo jim neřekne proč, a jak je ohrožují. Potom se tedy nedivme, že řada mladých sáhne právě po drogách, často jen ze zvědavosti. Lidé středního a staršího věku jsou na tom se znalostmi snad ještě hůře, všichni berou v potaz, že drogy jsou zlem, ale prakticky nic o nich neví. Lidé často odsuzují drogově závislé a ,,hážou“ je do jednoho pytle spolu s kriminálníky, avšak pokusme se tyto lidi pochopit, přiblížit se jim, jedině potom můžeme řešit situaci, ve které se naše společnost nachází. Musíme si totiž uvědomit, že kdo začne brát drogy, pravděpodobně volá současně i o pomoc! V praktické části uvádím výsledky výzkumu prováděného na II. stupni základní školy, zaměřeného na zkušenosti žáků s návykovými látkami.

7

2 Drogová závislost Pokud chceme hovořit o problematice drog, je nutné vyjasnit si několik základních pojmů, jejichž definice uvádí nespočet různých autorů. Tyto definice se od sebe nijak výrazně neliší:

2.1 Droga ,, Droga je jakákoliv přírodní nebo syntetická látka, která po vpravení do živého organismu mění jednu nebo více psychických či tělesných funkcí.‘‘ 1 MUDr. Jiří Presl uvádí, že droga je každá přírodní či syntetická látka, jež má tzv. psychotropní účinek, tzn. že působí na naši psychiku a nějak ji ovlivňuje, a zároveň tato látka může vyvolat závislost.

2.2 Závislost ,,Mezinárodní klasifikace nemocí definuje závislost následovně: Skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince mnohem větší přednost než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Centrální popisnou charakteristikou syndromu závislost je touha (často silná, někdy přemáhající) brát psychoaktivní látky (které mohou, avšak nemusí být lékařsky předepsány), alkohol nebo tabák. Návrat k užívání látky po období abstinence vede k rychlejšímu znovuobjevení jiných rysů syndromu, než je tomu u jedinců, u nichž se závislost nevyskytuje. Definitivní diagnóza závislosti by se obvykle měla stanovit pouze tehdy, jestliže během jednoho roku došlo ke třem nebo více z následujících jevů:‘‘ 2 a) Silná touha nebo pocit puzení užívat látku b) Potíže v sebeovládání při užívání látky c) Tělesný odvykací stav d) Průkaz tolerance k účinku látky e) Postupné zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů f) Pokračování v užívání přes jasný důkaz zjevně škodlivých následků

8

2.2.1

Závislost fyzická (tělesná, somatická) – vznikne při dlouhodobém a častém užívání drogy, projevuje se tělesnými potížemi při odvykacím syndromu. Droga se stává nezbytnou součástí metabolismu. Fyzickou závislost nevyvolávají všechny drogy; například kokain, droga velmi nebezpečná, fyzickou závislost nevyvolává. Nejnebezpečnější skupinou drog vyvolávajících tělesnou závislost tvoří opiáty.

2.2.2

Závislost psychická (duševní) – je duševní stav vzniklý pravidelným požíváním drogy projevující se různým stupněm potřeby drogu požívat. Tato touha může být stálá, nebo se objevuje jen periodicky. Psychická závislost mívá dlouhodobý charakter, na rozdíl od tělesné. Zahrnuje např. úzkost, neklid, únavnost, agresivitu, podrážděnost, spavost, pasivitu.

Dříve se v souvislosti s drogovou závislostí užívalo pojmu narkomanie, toxikomanie.

2.3 Tolerance Po delším užívání některých návykových látek klesá jejich účinek, a proto musí docházet ke zvyšování dávek, aby účinku bylo dosaženo. Závislý jedinec musí dávku někdy mnohonásobně zvýšit, aby dosáhl stejného účinku jako na počátku. Například u opiátů přijímá závislý člověk často dávku přesahující dávku, jež by byla smrtelná pro člověka bez závislosti.

2.4 Abstinenční příznaky (abstinenční syndrom) Objevují se při náhlém vynechání drogy při jejím dlouhodobém a pravidelném užívání. ,,Jsou to příznaky, které se vyskytují v různé intenzitě při závislosti na všech návykových látkách.‘‘ 3 Patří sem např. pocení, třes, nechutenství, bolesti hlavy, poruchy spánku, pocity úzkosti, deprese, sklony k agresivitě apod.

9

3 Historie užívání drog Zneužívání drog je zřejmě staré jako lidstvo samo. Příslušníci různých náboženství a kultur věřili, že látky, které způsobují povznesenou náladu a zapomnění nebo navozují všelijaké extatické stavy, jsou darem bohů. Domorodé kultury různých částí světa používaly a dodnes používají těchto látek k léčení, věštění, komunikaci s jinými světy nebo v šamanských rituálech. Známe je z nejstarších bájí a pověstí z indické nebo řecké mytologie. Například Aztékové a Mayové jedli halucinogenní houby obsahující psilocybin, aby lépe snášeli hlad, námahu a únavu, stejně rozšířené bylo užívání listů z keře koka. Drogy měly velký význam i v čarodějnictví. Ve středověku se celá řada psychedelických rostlin užívala ke zhotovení různých nápojů a mastí, které se pak používaly v čarodějných rituálech, černých mších a sabatech. S vlivy drog se setkáváme i v umění, nesčetná mistrovská díla byla inspirována drogami, zejména pak díla prokletých básníků. Zatímco umělci jako Poe, De Quincy se nechali inspirovat opojnými účinky opia, Baudelaire, De Nerval a Victor Hugo se scházeli a pokuřovali hašiš v Club des Haschischis, prvotní bohémské enklávě v Paříži založené roku 1844. Jednou z nejstarších drog je nám dnes dobře známé konopí. Tato rostlina provází člověka stejně dlouho jako alkohol. V literatuře jsou první zmínky staré 5 tisíc let, kdy se konopí objevuje v lékopise čínského císaře Shen-Nunga jako léčebný prostředek na revma, malárii nebo zácpu. 800 let př. Kristem se konopí objevuje i v indické literatuře. Jeho používání popisuje Hérodotos, za něhož bylo konopí nazýváno ,,pramenem štěstí‘‘, ,,budičem smíchu‘‘. Jeho narkotické účinky znal i řecký lékař Galénos, Hunové dokonce vařili konopí ve víně. Má dlouhou historii lékařského využití na Blízkém východě, v Indii, Číně, severní Africe a používalo se také při náboženských slavnostech a pro potěšení. V indické medicíně se konopí uvádí jako medicína na celou řadu nemocí zejména psychosomatické povahy. Rozmach marihuany jako zábavní drogy nastal ve dvacátých letech minulého století především mezi lidmi žijícími na okraji společnosti, tzn. černošskou komunitou, hudebníky či hazardními hráči. Poté, co se marihuana dostala do bělošských univerzitních kolejí, rozšířila se do všech vrstev společnosti.

10

Jinou kulturní rostlinou, jež se proslavila v drogové historii, je mák. Mák obsahuje opium, jehož narkotické účinky jsou známy rovněž po tisíciletí. Bylo používáno jako nepřekonatelné analgetikum už ve starověku. Setý mák, původem z Malé Asie, se rozšířil do oblasti Středozemního moře, do Egypta, Řecka a až později na Dálný východ, do Indie a Číny. Čína se dovozu opia dlouho bránila, leč po prohraných opiových válkách v 19. století byla přinucena dovoz povolit. V Orientě se užívání opia hojně rozšířilo a opium se zde kouří, existují však i opiofágové, kteří tuto drogu jedí. V 19. Století se opium rozšířilo do Evropy a požívalo se zejména ve velkých a přístavních městech. Od roku 1909 jsou postupně formulovány požadavky na kontrolu nad opiem. Opium obsahuje celou řadu alkaloidů, které se podařilo izolovat. Patří mezi ně především morfin. Morfin se stal významným lékem pro utišení nesnesitelných bolestí, na druhé straně byla prokázána jeho jedovatost a nebezpečí návyku. Návyk se objevil hlavně po objevení injekční stříkačky, nebezpečný morfinismus se velmi rychle rozšířil a stal se módní záležitostí v kulturním světě. Morfin byl zatlačen do pozadí, a to díky výrobě heroinu, který byl roku 1898 zaveden do praxe, měl znamenité analgetické účinky a potlačoval kašel, po jeho užívání vymizely abstinenční příznaky u morfinistů, ovšem brzy se zjistilo, že i heroin vyvolává vysokou návykovost. Zneužívání heroinu se rozšířilo zejména po první světové válce v USA, protože ho organizovaný zločin pašoval z Turecka. ,,Už v roce 1965 se ve statistikách uvádělo, že kolem 90% všech toxikomanů USA tvoří heroinisté.‘‘ 4 ,,V současnosti se odhaduje počet pravidelných uživatelů heroinu v USA na půl milionu a dva a půl milionu Američanů uvedlo, že ho alespoň jednou zkusili.‘‘ 5 Překvapivě patří k nejvíce postiženým evropským zemím Švýcarsko a heroinový problém v Rusku je přímo kolosální. V roce 1881 byl objeven kodein a postupně uveden do terapie jako lék na tlumení suchého a dráždivého kašle. Zanedlouho se však přišlo na nebezpečí vzniku závislosti i na tuto látku. Zázračná rostlina koka se dostala do povědomí Evropanů až v roce 1531. Při dobývání říše Inků si Španělé povšimli, jak domorodci dobře snášejí velké tělesné vypětí a hladovění, přičemž zpozorovali, že Indiáni žvýkají jakési listí. Rostlina koka roste v teplomilných oblastech Jižní Ameriky a na ostrovech Indonésie. Na svazích And byla droga a její účinky známy již před 5 tisíci let. Koka hrála také významnou roli ve společenském a náboženském životě. Teprve v druhé polovině 19. století byl z listů koky úspěšně izolován účinný alkaloid – kokain. Kokain se stal součástí

11

mnoha léků, které se požívaly ke zmírnění příznaků vysokých horeček, astmatu a používal se také jako anestetikum v oční chirurgii. Experimentoval s ním také Sigmund Freud. Velkou popularitu kokain získal v první světové válce a po ní, kdy byl hojně využíván intelektuály a známými osobnostmi. Používalo se buď injekční formy nebo šňupání prášku. Na několik desetiletí se vytratil a znovu se objevuje kolem sedmdesátých let. V USA se kokain objevil jako luxusní zábavní droga, kterou užívali hlavně rockoví muzikanti a filmové hvězdy. ,,V současné době jsou v USA asi tři miliony příležitostných uživatelů, kteří dohromady utratí ročně za kokain více než 32 miliard dolarů.‘‘ 6 Přestože lidstvo mělo k dispozici řadu drog, byl v roce 1887 syntetizován amfetamin. Zkoumaly se jeho budivé účinky a objevil se na trhu jako lék proti depresi a chorobné spavosti. První zprávy o zneužívání amfetaminu pocházejí z třicátých let. Nejznámější derivát amfetaminu je metamfetamin, známý jako pervitin. Užívali ho vojáci během druhé světové války, počátky ilegální výroby spadají do šedesátých let. Pervitin je stále častěji vyhledávanou drogou, a to i u nás. Také halucinogeny jsou lidstvu známy odpradávna. Zpočátku jsem zmiňovala ony halucinogenní houby. Jinou významnou psychoaktivní látkou patřící do této skupiny je LSD obsahující látku lysergamid. Byl syntetizován roku 1938 Albertem Hofmannem, jež ho zkoušel sám na sobě. Zájem o tuto silnou halucinogenní drogu se objevil ze strany armády, psychiatrie, studentů. Během sedmdesátých let poptávka po LSD značně upadla a vlna zájmu se dostavila v letech devadesátých s nástupem tzv. ,,disco kultury‘‘. Pokud hovoříme o historii drog, nesmíme opomenout také tabák a alkohol. Tabák, hojně rozšířená rostlina, se pěstuje ve 125 zemích světa. Pro Evropany byl znám až po objevení Ameriky roku 1492. Tamní domorodci ho však užívali po celá tisíciletí. Indiáni tabák nejen kouřili, ale i žvýkali, šňupali a používali v kombinaci s jinými látkami. O jeho rozšíření v Evropě se zasloužil Jean Nicot, podle něhož byl pojmenován alkaloid nikotin. Popularitu v Evropě si získal až v 16. století a k největšímu rozšíření došlo až ve století dvacátém. S dramatickým vzestupem kouření na západě se začaly ve vědeckých a lékařských časopisech objevovat první články popisující negativní dopady kouření na zdraví. Kouření se začalo spojovat s rakovinou plic a jinými onemocněními. Co se týká současnosti, ,,jsou největšími konzumenty tabáku jednoznačně Asie, Austrálie a Dálný východ (2175 miliard cigaret) následované oběma Amerikami (745 miliard), východní Evropou a bývalými

12

státy Sovětského svazu (631 miliard) a západní Evropou (606 miliard). Na celém světě dojde každoročně vlivem kouření k přibližně 4,2 milionu předčasných úmrtí. Tabák přivodí smrt více obětem než AIDS, jiné legální drogy, ilegální drogy, dopravní nehody, vraždy a sebevraždy dohromady.‘‘ 7 Na stránkách Britských listů jsem se dočetla, že denně se na světě vykouří asi 14 miliard cigaret. V mnoha zemích došlo také k zákazu kouření na různých veřejných místech nebo v restauracích. Alkohol je také znám lidstvu snad od samého úsvitu dějin. Pěstování vinné révy na víno začalo v oblasti dnešní Arménie někdy mezi rokem 6000 – 4000 př.n.l. Pivo se objevilo u sumersko - mezopotámské civilizace mezi lety 3000 – 2000 př.n.l. Všechny národy dnes znají alkohol a tím pádem i důsledky, jež vyvolává – alkoholismus. Proto se setkáváme s nejrůznějšími více či méně přísnými opatřeními, která alkohol omezují nebo zakazují. Například v Americe nastala ve dvacátých letech prohibice, kdy byla výroba a distribuce alkoholu trestně stíhána, ovšem tento zákon vedl pouze ke vzniku černých palíren a lidé holdovali alkoholu snad více než kdy jindy. Roku 1933 byl zákon zrušen. Alkohol se v celosvětovém měřítku velmi výrazně podílí na míře zločinnosti. ,,Světová zdravotnická organizace počítá, že na celém světě kolem 76,3 milionu osob trpí následky požívání alkoholu.‘‘ 8

13

4 Drogy přírodní a syntetické Dělíme podle toho, jestli se vyskytují volně v přírodě nebo se uměle syntetizují. Přírodní drogou jsou halucinogenní houby – obsahující látku psylocibin, konopí – marihuana - sušené samičí květy, mák – obsahuje alkaloid opium, koka – obsahuje alkaloid kokain. Z těchto přírodních drog se vyrábí některé drogy syntetické, např. heroin, kokain. Další syntetickou drogou jsou amfetaminy (pervitin, extáze), halucinogeny (LSD), ale také léčiva a organická rozpouštědla.

5 Drogy legální a ilegální 5.1 Drogy legální Přestože jsou státem tolerovány, představují legální drogy pro společnost neméně velké riziko než drogy ilegální. Nejčastěji užívanými legálními drogami jsou alkohol a tabák. Samozřejmě také kofein, tomu však ve své práci pozornost věnovat nebudu. ,,Pravidelně kouří přibližně 30 % dospělých Čechů, ale také téměř 30 % mladistvých; roční spotřeba alkoholu v ČR dosahuje 10 litrů čistého alkoholu na osobu a v populaci jsou široce rozšířené zdravotně rizikové formy užívání alkoholu. Užívání alkoholu i tabáku je celospolečensky tolerováno a problémy spojené s jejich užíváním jsou naopak podceňovány.‘‘ 9 Do skupiny legálních drog řadíme také léky a těkavé látky, jež představují dokonce velmi rizikovou a nebezpečnou skupinu.

5.1.1 Alkohol Alkohol (chemicky etylalkohol) vzniká kvašením ovoce nebo obilí. Po požití se vstřebává do krevního oběhu a jeho účinek a délka působení závisí na mnoha faktorech, např. na množství, koncentraci, tělesné hmotnosti a psychickém stavu jedince. Důsledek nadměrného častého požívání alkoholu, alkoholismus, představuje celospolečenský problém. ,, Nadměrná pravidelná konzumace alkoholických nápojů se u nás týká přibližně 25% dospělé mužské populace a 5% žen.‘‘ 10

14

Závislost na alkoholu může vznikat postupně a přitom velmi nenápadně, kdy se u člověka začíná zvyšovat tolerance vůči alkoholu, pije častěji a zanedbává jiné povinnosti a zájmy a mohou se u něj časem projevit i osobnostní změny. Najde si vždycky důvod pro to, dát si pár piv či kořalku a začíná své pití i obhajovat. Svým nadměrným pitím nepůsobí problémy pouze sobě, často také svému okolí, zejména rodině. Není neobvyklé, že lidé pod vlivem alkoholu ztrácí sebeovládání a jsou tak nebezpeční pro ostatní. Alkoholické nápoje obsahují velké množství cukrů, avšak žádné jiné živiny, proto často vede nadměrné pití k obezitě a současně podvýživě, protože tělu chybí vitaminy, bílkoviny a jiné nezbytné prvky výživy. Nadměrné užívání alkoholu vede k mnoha zdravotním potížím, jsou prokázány negativní účinky na játra, jedinec vystavuje svůj organismus možnosti cukrovky, cirhózy jater, rakoviny jater, jícnu, žaludku, poruchám oběhového a nervového systému, neplodnosti a mnoha dalším. Navíc nadměrné požití alkoholu může vést k otravě a v nejhorším případě i smrti, to je zvláště nebezpečné u dětí, které si mnohdy koupí lahev alkoholu a jelikož nedokáží předem odhadnout účinky, dojde k předávkování. Užívání alkoholu u mladých lidí je také zvlášť nebezpečné tím, že může narušit psychický vývoj osobnosti jedince. Pokud se pijan rozhodne pro ukončení konzumace alkoholu, nastává odvykací stav a jako mnoho různých drog, může alkohol při vysazení vyvolat silné abstinenční příznaky, alkohol totiž řadíme k těm drogám vyvolávajícím nejen psychickou, nýbrž také fyzickou závislost. Často nastává bolest hlavy, nevolnost, úzkost, pocení, halucinace a dokonce i křeče. Nejhorší fáze se nazývá delirium tremens a může mít i fatální konec. Alkohol by si zasluhoval mnohem více prostoru, neboť je (spolu s tabákem) bezpochyby nejrozšířenější drogou na světě, ovšem já se ve své práci zaměřuji zejména na drogy nelegální.

15

5.1.2 Tabák Naprostá většina nadměrných uživatelů alkoholu také současně kouří. Tabák je rostlina, jejíž listy se suší a následně pak balí do cigaret a doutníků, či se prodávají ve formě žvýkacího či šňupacího tabáku. Jedinou látkou obsaženou v tabáku vyvolávající závislost je nikotin. Mimoto obsahuje tabák další 4000 různých plynů a částic, z nichž některé jsou jedovaté a velmi nebezpečné, např. dehet, oxidy dusíku, oxid uhelnatý a kyanid. V tabákovém kouři je také obsaženo několik desítek karcinogenů. Kouření způsobuje vážná onemocnění, jako jsou nádory, kardiovaskulární a chronická plicní onemocnění. Kuřáci jsou ohroženi poruchami srdeční činnosti, tvorbou krevních sraženin, infarkty, rakovinou plic, ústní dutiny nebo hrdla. U mužů se zvyšuje riziko impotence a u žen se objevují poruchy menstruace a v těhotenství se zvyšuje pravděpodobnost, že dítě se narodí menší a méně vyspělé, může dojít i k potratu. Každý kuřák je těmito a dalšími chorobami ohrožen, kouření má v podstatě vliv na celý organismus a udává se, že kuřáci si zkracují život v průměru o deset let. Neohrožují však pouze své zdraví, ale i zdraví ostatních, tzv. pasivních kuřáků, kteří nedobrovolně vdechují kouř vydechovaný kuřáky. I to je jeden z důvodů, proč dochází k omezením kouření na veřejných místech. ,, Celosvětově nyní umírají ročně 4 miliony lidí a v ČR 23 tisíc každý rok v důsledku nemocí způsobených tabákem. Ve dvacátém století má tabák na svědomí kolem 100 milionů obětí, ve 21. to už bude miliarda (Jha, 1999).‘‘ 11

5.1.3 Léky Musíme si uvědomit, že i léky představují skupinu látek, které mohou vyvolat závislost. Léková závislost bývá podceňována, přitom nepředstavuje o nic menší riziko než závislost na jiných návykových látkách, navíc probíhá často utajovaně a za podpory lékaře. Léky, na nichž vzniká závislost, mají řadu společných znaků a účinků, jako je např. útlum centrální nervové soustavy (CNS), po jejich užití dochází k otupělosti, ospalosti, únavě a při předávkování hrozí nebezpečí kómatu. Léky patří do té skupiny návykových látek, které vyvolávají jak psychickou, tak fyzickou závislost a při jejich vysazení může nastat nespavost, neklid, bolesti svalů, průjem a jiné příznaky. Většina léků se aplikuje orálně a vstřebává se v zažívacím traktu,

16

některé lze aplikovat i intravenózně (injekční použití). Závislost na lécích je typická spíše pro střední a starší generaci. Léčba je dlouhodobou záležitostí a klíčovým momentem je samotné rozpoznání závislosti. Do této skupiny paří sedativa (Bellaspon), hypnotika (Nitrazepam, Rohypnol, Hypnogen, Stilnox), analgetika (Acylcofin, Coldres, Dinyl, Korylan, Alnagon, Morfin, Kodein, Subutex, Tramal), antidepresiva (Prozac, Deprex, Seroxat), anxyolitika (Neurol, Xanax, Diazepam) a další.

5.1.4 Těkavé látky Přestože těkavé látky představují jednu z nejnebezpečnějších skupin drog, zařadila jsem je do skupiny drog legálních, stát totiž jejich prodej nijak neomezuje. Toluen, lepidla, benzín, náplně do zapalovačů, různé barvy, laky, spreje a jiné produkty obsahující rozpouštědla – všechny tyto látky můžeme volně zakoupit v obchodech. Těkavé látky přitom velmi silně poškozují psychické i fyzické zdraví, jsou totiž velmi toxické. Bohužel je fenomén čichání (protože těkavé látky se zneužívají vdechováním, inhalováním – od toho také název inhalanty) velmi silně rozšířen právě mezi mládeží, jsou známy případy dětí čichačů, jež nedosáhly ani věku deseti let. Mladí lidé jedovatou látku čichají přímo z obalu nebo kapalinu vylijí na kus textilie nebo do igelitového pytlíku, do něhož mnozí uživatelé strkají celou hlavu, ovšem zde hrozí nebezpečí, že osoba upadne do bezvědomí a může nastat srdeční zástava nebo se osoba udusí. Vdechováním se výpary dostávají do plic a rychle proniknou do mozku, nastávají pocity euforie, závratě, dobrá nálada, zastřené vidění, smazaná řeč, ospalost nebo nevolnost, občas halucinace, tyto účinky však brzy odezní, proto je nutné pro udržení stavu inhalaci opakovat. Dlouhodobější užívání může vést k vytvoření psychické závislosti a čichání s sebou nese dlouhodobé zdravotní riziko. U jedince dochází k celkovému otupění, poruchám chování, ztrátě zájmů, mohou nastat poruchy koordinace, bolesti hlavy, závratě, narušení úsudku, poruchy dýchání. Musíme si uvědomit, že těkavé látky obsahují řadu toxických složek a například užívání látek s obsahem toluenu trvale poškozuje játra, ledviny, srdce, narušuje mozek, vede až k degradaci osobnosti. Látky obsahující rozpouštědla se vyskytují v každé domácnosti a tím pádem jsou mládeži velmi snadno dostupné, proto by zvláště rodiče měli být obezřetní.

17

5.2 Drogy ilegální Ilegální drogy jsou, jednoduše řečeno, zákonem zakázané a můžeme je rozdělit podle dvou kriterií:

5.2.1 Podle rizika vzniku závislosti Měkké (lehké) – drogy, u nichž je podstatně menší riziko vzniku závislosti, patří sem konopí a jeho produkty (marihuana, hašiš) Tvrdé (těžké) – drogy, u nichž hrozí vysoké riziko vzniku závislosti, patří sem heroin, kokain a crack, pervitin, extáze, LSD (tvoří výjimku, neboť na něj nebyla prokázána závislost)

5.2.2 Podle účinku na CNS 1) Drogy tlumící (analgetika):

opioidy - opium, heroin, morfin (opiáty) – vyrábí se z přírodního máku; metadon hydrokodon, propoxyfen, oxykodon, fentanyl

2) Drogy stimulující (stimulancia): kokain, crack, amfetaminy – metamfetamin (pervitin), extáze 3) Drogy halucinogenní (psychedelika): LSD, halucinogenní houby – lysohlávky, ketamin, meskalin, ibogain 4) Konopné drogy: marihuana, hašiš (bývají někdy řazeny mezi drogy s halucinogenním účinkem)

18

6 Nejčastěji zneužívané drogy V této kapitole se zaměřím na jednotlivé skupiny drog a jejich nejvýznamnější zástupce.

6.1 Opiáty Opiáty patří ke skupině drog s tlumivým účinkem (tlumí bolest) a představují mezi návykovými látkami nejvyšší riziko vzniku závislosti, tolerance na opiáty vzniká velmi rychle a spolu s rozpouštědly je řadíme do skupiny nejnebezpečnějších psychotropních látek. Opium je sušená šťáva z nezralých makovic máku setého a typickým způsobem jeho zneužívání je kouření z dýmek, dnes rozšířené zejména v Asii.

6.1.1 Heroin ,, Heroin je jedním z nejúčinnějších analgetik na světě.‘‘ 12 Jde o jednu z nejnebezpečnějších drog na světě. ,,Toxicita (jedovatost) heroinu je přibližně pětkrát vyšší než u morfinu a dvacetinásobně vyšší než u opia.‘‘ 13 Cesta heroinu (slangově háčko, herák, héro) na náš trh je velmi dlouhá a než se dostane k uživateli, získává mnoho přísad (jedlá soda, kypřicí prášek, prací prášek nebo omítka), aby nabyl na objemu a obchodníci tak měli čistý zisk. Často tak můžete dostat heroin o čistotě v rozmezí od pěti do devadesáti procent, potenciální narkoman se tak může lehce předávkovat, protože stejná dávka desetiprocentního a devadesátiprocentního heroinu vyvolá samozřejmě zcela rozličné účinky. Navíc, obsahuje-li další toxické látky obsažené v příměsi. ,, Celosvětová výroba opia se v roce 2007 opět podstatně zvýšila (o 34 %) odhadem na 8 870 tun, hlavně v důsledku nárůstu výroby v Afghánistánu, která se odhaduje na 8 200 tun. Celosvětová potenciální výroba heroinu v důsledku toho dosáhla v roce 2007 rekordní úrovně733 tun (UNODC, 2008).‘‘ 14

19

6.1.1.1 Způsob užití Na českém trhu se heroin vyskytuje ve dvou formách: 1) braun – nitrožilní užívání, kouření 2) bílý heroin – nitrožilní aplikace, šňupání Heroin se může šňupat, kouřit nebo užívat nitrožilně.

6.1.1.2 Účinky Účinky po požití heroinu se dostavují takřka okamžitě, u injekce se dostanou do mozku za patnáct až třicet sekund, při kouření je to asi po sedmi sekundách. Nastává okamžitá euforie, příjemné pocity štěstí, uklidnění, avšak tyto vrcholné pocity trvají zpravidla jen několik minut a následně se dostavuje otupělost, ospalost, apatie, letargie a může nastat i nevolnost, zácpa, sucho v ústech. Heroinisté si proto, aby si udrželi ten počáteční ,,raušový‘‘ stav, aplikují drogu i několikrát denně. Je velmi nebezpečné míchat heroin s jinými návykovými látkami, zvyšuje se pak riziko předávkování. To nastává také v případech, že heroinista požije látku o mnohonásobně vyšší koncentraci, než byl zvyklý.

6.1.1.3 Rizika spojená s užíváním Uživatelé, kteří si drogu vpichují, riskují možnost přenosu žloutenky či viru HIV, záněty žil, trombózu. Heroinisté trpí plicními chorobami, chorobnou zácpou, kachexií (vyhublost), ženy pak poruchami menstruace. Droga neničí jen samotné narkomany, ale i okolí, narkoman často okrádá své příbuzné a přátele, uchyluje se k trestné činnosti, neboť pro svou závislost potřebuje desítky tisíc korun měsíčně a není schopen pracovat.

6.1.1.4 Závislost Jak jsem již zmiňovala v úvodu, heroin je vysoce návykový a již po několika dávkách může dojít k vytvoření jisté závislosti. Narkoman musí také zvyšovat dávku, protože tolerance se vyvíjí velmi rychle. Heroin vyvolává psychickou i fyzickou závislost a abstinenční příznaky se mohou objevit po vysazení již po několika týdnech pravidelného užívání. Zahrnují bolesti, křeče, pocení, zvýšenou teplotu a

20

podobají se chřipce. Co se týče závislosti, představuje heroin jednu z nejnebezpečnějších drog na světě. To ilustruje i příběh jedné dívky popsaný v knize Drogy a společnost (Janík, Dušek), tato dívka zde říká: ,, Král heroin. Nevěděla jsem, že jsem byla otrokyní. Byl vždy připraven, když jsem po něm volala. A nebyla jsem nikdy opuštěná a sama. Musela jsem však plnit jeho rozkazy. Když mi nařídil krást, kradla jsem. Nařídil-li loupit, loupila jsem. ‘‘

6.1.1.5 Léčba Léčba heroinové závislosti není jednoduchá a standardním léčebným postupem je substituční léčba. Probíhá tak, že pacientovi je podávána jiná, tzv. substituční látka, která často mívá opioidovou povahu a předchází úplné abstinenci. Tyto látky se nejčastěji užívají orálně. Mezi nejznámější patří metadon, dále LAAM, buprenorfin.

21

6.1.2 Metadon Metadon je tedy znám jako ,,náhražková droga‘‘ předepisovaná osobám se závislostí na heroinu a jiných opiátech. Sice byla i u něj prokázána jistá návykovost, není ovšem tak nebezpečný jako heroin.

6.1.2.1 Způsob užití Výhodou je, že jeho účinek je delší než u jiných opiátů, podává se ústy jednou denně a délka jeho působení se pohybuje v rozmezí 24 – 36 hodin, zatímco heroin působí kolem šesti hodin. Předepisuje se však také v injekční formě a takto bývá zneužíván jako pouliční droga.

6.1.2.2 Účinky Účinky jsou sice podobné, ale ne tak silné jako u jiných opiátů, nedostavuje se onen stav euforie jako u heroinu. Heroin je nejúčinnější při injekční aplikaci, zatímco metadon je vysoce účinný i při orálním požití.

6.1.2.3 Rizika spojená s užíváním Při dlouhodobém užívání hrozí riziko závislosti, chorobná zácpa, nadměrné pocení, poruchy spánku. Nesmí se kombinovat s jinými látkami, například s alkoholem, hrozí riziko otravy či smrti.

6.1.2.4 Závislost U chronického užívání metadonu hrozí riziko vzniku psychické i fyzické závislosti, leč příznaky po vysazení drogy jsou mírnější, protože se látka z těla vylučuje pomalu. Detoxikace pak ale trvá déle.

22

6.2 Stimulancia Stimulancia, nebo také budivé látky, jsou, jak už název vypovídá, látky, jejichž hlavním úkolem je povzbudit centrální nervovou soustavu. Jde o drogy velmi oblíbené a po alkoholu nejvíce zneužívané tvrdé drogy v České republice. Člověk se po užití cítí silnější, energičtější, sebevědomější. Mezi stimulancia zařazujeme kokainové drogy (kokain, crack), amfetaminy a jejich derivát metamfetamin (pervitin), a extázi. Mimoto sem patří i kofein. Je známo, že stimulancia potlačují pocit hladu a únavy. Zpočátku vyvolávají ony zmiňované pocity štěstí, ovšem po dlouhodobějším užívání dochází ke změnám psychiky (toxická psychóza), projevující se paranoiou. Dochází ke stavům podráždění, úzkosti, nervozity a oněm paranoidním halucinacím. Po několika měsících se rozvíjí psychická závislost, závislost somatická sice není tak silná jako u opiátů, přesto však musí narkoman se vznikem tolerance zvyšovat dávky. Stejně tak jako u heroinu existuje riziko předávkování, protože narkoman nikdy neví, jaká je koncentrace drogy, kterou si koupil. Uživatel je ohrožen virem HIV, hepatitidou, záněty žil, trombózou, srdečními chorobami. Klesne až na dno společnosti, ztratí rodinu, přátele a stýká se pouze s ostatními feťáky.

23

Trhy se stimulanty v Evropě

6.2.1 Kokain a crack Kokain je alkaloid, který se izoluje z listů keře koka. Crack (název crack podle zvuku, který vydává při hoření) je nebezpečnější forma kokainu, jehož úlomky (rocks) se kouří. Kokain má podobné účinky jako pervitin, ale díky své vyšší ceně si vysloužil označení ,,zlatá droga‘‘.

6.2.1.1 Způsob užití Kokain (slangově koks, cukr) je bílý krystalický prášek a nejčastější forma aplikace je inhalace (šňupání) tzv. ,,lajny‘‘. K tomu se používá srolovaná bankovka, papírek či brčko. Crack se kouří v podobě malých úlomků v dýmkách, skleněných trubicích apod. Díky kouření nastupují účinky velmi rychle a tato droga se stala mnohem oblíbenější než kokain i díky své nižší ceně.

24

6.2.1.2 Účinky Při šňupání kokainu se dostavují účinky za pár minut a trvají jen kolem třiceti až čtyřiceti minut, proto musí uživatel často opakovat dávku. Dostavuje se povzbuzení, dobrá nálada, pocit pohody, euforie, výřečnost a také zvýšení sexuální apetence a výkonnosti, při dlouhodobém užívání však ztráta sexuální touhy. Stejně jako pervitin, snižuje kokain chuť k jídlu, takže jeho uživatelé jsou často velmi vyhublí. Může dojít také ke změnám v chování a agresivitě. Co se týče cracku, účinky se dostavují okamžitě a do čtvrt hodiny vymizí.

6.2.1.3 Rizika spojená s užíváním Stejně jako u pervitinu, hrozí při dlouhodobějším užívání rozvoj toxické psychózy. Způsobuje nevyléčitelné poškození mozku, také poškození plic, zvýšený srdeční tep, problémy se spaním, sníženou chuť k jídlu vedoucí až k anorexii, depresivitu, podrážděnost, halucinace. Nesmíme opomenout zažívací potíže, poškození dutiny nosní, při injekčním užívání riziko přenosu infekčních onemocnění, dlouhodobé dýchací potíže při kouření. Pokud jsou kokain nebo crack užívány v těhotenství, dochází velmi často k defektu plodu, samovolným potratům, předčasným porodům nebo k narození mrtvého dítěte. Existuje také možnost, že se narodí dítě, u něhož můžeme pozorovat abstinenční příznaky (tzv. kokainové děti), ovšem ty po jednom až dvou týdnech vymizí. 6.2.1.4 Závislost Říká se, že crack je vysoce návykový a že na kokain nevzniká tělesná závislost, ovšem kokain má na tělo velmi silné účinky a to si vyvine brzy na látku toleranci, proto nemůže závislý uživatel s drogou přestat, dostavuje se únava, nespavost, panické stavy, což se projevuje průjmem, pocením, zvracením.

25

6.2.2 Pervitin (metamfetamin) Pervitin (slangově perník, piko, péčko, peří) je derivátem základní stimulační látky – amfetaminu. Jeho výroba není složitá, a proto patří k nejvíce podomácku vyráběným drogám u nás. V posledních letech došlo také k jeho významnému rozšíření, nejen mezi dospělými, ale také mezi mládeží. K jeho výrobě se používá efedrin a to buď v čisté formě, nebo získaný z nějakého léku. Předávkování pervitinem se významně podílí na celkové drogové úmrtnosti u nás a více než polovinu všech léčených na nealkoholových drogách představují ,,pernikáři‘‘.

6.2.2.1 Způsob užití Pervitin se užívá ve formě prášku a to buď šňupáním, nebo injekčně. Vyskytuje se také jako pilulky či v krystalické formě, jež se kouří. Nejčastěji však bývá injektován.

6.2.2.2 Účinky Po vykouření nebo vstříknutí drogy do žíly se účinky dostavují okamžitě a trvají jen několik minut, po šňupnutí nastupují do pěti minut, po spolknutí tablety do dvaceti minut. Jsou podobné jako u kokainu, pocity euforie, energie, štěstí, proto se stal pervitin spolu s extází velmi oblíbenou drogou na různých tanečních akcích. Jelikož účinky brzy odeznívají, musí uživatel drogu neustále doplňovat. Dojezdy bývají nepříjemné, druhý den se objevuje únava, deprese, vyčerpanost.

6.2.2.3 Rizika spojená s užíváním Při dlouhodobém užívání dochází k psychickým poruchám, narkoman má halucinace, je paranoidní, zdá se mu, že ho všichni sledují, může být agresivní, úzkostlivý, mít výkyvy nálady, přeludy, to vše může vést až k sebevražedným tendencím. Dalším rizikem je poškození srdce, cév, anorexie, otrava olovem, které bývá obsaženo v droze při ilegální výrobě, nakažení virem HIV, hepatitidou. Samozřejmě dochází k předporodním komplikacím při užívání v těhotenství a k předčasným porodům.

26

6.2.2.4 Závislost Samozřejmě i užívání pervitinu vede k vytvoření tolerance a po vysazení drogy se neobjevují tělesné abstinenční příznaky, přesto mohou vznikat deprese, únava, úzkost, agresivita, paranoia a zvýšená touha po droze.

6.2.3 Extáze (MDMA) O extázi (slangově éčko, koláč) nelze říct, že by byla výlučně stimulační drogou, někteří autoři ji díky jejím účinkům řadí na pomezí mezi stimulancia a psychedelika (halucinogeny). I u této drogy dochází k jejímu rozšíření mezi mládeží, která ji často užívá na diskotékách a tanečních parties. Vydrží tak tančit celý večer bez pocitu únavy. Na trhu se objevují ve formě tablet, na nichž bývá z jedné strany reliéfní obrázek.

6.2.3.1 Způsob užití Tablety nebo kapsle extáze se polykají, zřídkakdy se lze setkat s práškem, který se šňupe či rozpouští v nápoji. Někteří uživatelé jsou schopni za jeden večer spolykat i deset těchto tablet, někomu stačí jedna k předávkování. Obsah účinné látky v jedné tabletě se pohybuje v rozmezí mezi 50-100 mg.

6.2.3.2 Účinky Účinky nastupují většinou v intervalu mezi dvaceti a šedesáti minutami a trvají několik hodin. ,, Kromě ovlivnění psychiky dochází také k ovlivnění somatických funkcí. Mezi první uvědomované příznaky intoxikace patří neklid a mírná zmatenost, které v další fázi obyčejně ustoupí, nastává fáze klidu a pohody, mizí stres, dochází k projasnění nálady. Při užití o samotě je uživatel obyčejně schopen zvýšeného intelektuálního výkonu. Při užití v páru nastupují pocity empatie, lásky, zvyšuje se komunikativnost a potřeba dotýkat se druhého. Pocit vcítění se dostavuje i ve skupině či v davu a je uživateli vysoce ceněný. MDMA nefunguje jako afrodiziakum. U mužů může dokonce snižovat schopnost erekce a oddaluje ejakulaci. Pro efekt MDMA je charakteristická určitá plochost a mírnost intoxikace,

27

halucinace jsou méně pravděpodobné, dostaví se jen mírně zostřené vnímání a celková psychická a fyzická stimulace. Somaticky bývá nástup účinku doprovázen nevolností, případně zvracením. Časté je zvýšené napětí kosterního svalstva, někdy bývá pociťováno jako bolestivé. Intoxikovaní si nejčastěji uvědomují napětí žvýkacích svalů. Častými doprovodnými příznaky jsou snížená chuť k jídlu a snížená potřeba spánku, subjektivně nepříjemně bývá vnímáno pocení a sucho v ústech. ,, Objektivně lze nalézt urychlení tepu a vzestup teploty, zvýšený krevní tlak. Podobně jako u jiných látek této skupiny je intoxikace provázena rozšířením zornic. Druhý den po užití extáze se většinou dostavuje kocovina v podobě únavy, bolesti svalů a kloubů, 2.-3.den po odeznění intoxikace se typicky dostavuje zhoršení nálady.‘‘ 15

6.2.3.3 Rizika spojená s užíváním V několika zdrojích jsem se dočetla, že uživateli extáze hrozí dehydratace, člověk ztrácí velké množství tekutin a pokud je nedoplňuje, dochází k přehřátí organismu a to se může stát osudným. Po nějakém čase se může vytvořit toxická psychóza. Extáze způsobuje zrychlení srdečního rytmu, krevního tlaku, poškození jater a imunitního systému, což vede k větší náchylnosti k běžným chorobám. Dlouhodobé užívání poškozuje některá nervová zakončení v mozku. 6.2.3.4 Závislost Riziko vzniku závislosti (psychické) existuje, ale není tak vysoké jako např. u pervitinu. Tělo si vyvíjí na drogu toleranci a tak je nutné zvyšovat dávky. Uživatel je spíše psychicky závislý na užívání drogy a s tím spojeným životním stylem.

28

6.3 Halucinogeny (psychedelika) Do této skupiny patří celá řada jak přírodních, tak syntetických látek, jež mají za cíl jediné – změnit naše vnímání. Dochází k deformaci reality, uživatelé například vypovídají, že mohou slyšet barvy a vidět zvuky. Halucinogeny tedy proto, že vyvolávají halucinace. To může představovat na jedné straně úžasné zážitky, na straně druhé nepředstavitelné nebezpečí. Jsou známy případy, kdy lidé ve vědomí, že umí létat, vyskočili z okna. To, jak droga na člověka zapůsobí, záleží vždy na jeho psychickém stavu. Nejvýznamnější zástupci jsou LSD a psilocybinové houby (u nás nejznámější lysohlávky).

6.3.1 LSD (derivát kyseliny lysergové, lysergamid) LSD (slangově trip, papír, acid) je nejsilnější halucinogenní droga na světě s nevyzpytatelnými účinky. Jeho popularita stoupá i u nás. Dávka pro jedno použití je velmi malá, pro hluboký psychedelický zážitek se pohybuje mezi 100 a 150 mikrogramy, avšak je účinný již v množství 25 mikrogramů. ,, Množství LSD pro 2500 dávek váží stejně jako poštovní známka.‘‘ 16

6.3.1.1 Způsob užití Nejčastější forma, malé papírky o velikosti jen několik milimetrů, nasáklé účinnou látkou, se vloží do úst pod jazyk a nechají rozpustit. Tyto papírky mívají různé potisky (např. Bart Simpson, jahody, smajlíci a další).

6.3.1.2 Účinky Účinky se dostavují zhruba po třiceti minutách, vrcholí po dvou až šesti hodinách a doznívají po osmi, výjimečně dvanácti hodinách. Jedinec má rozšířené zorničky, vysoký krevní tlak, halucinace, jež mohou být i nepříjemné, objevuje se i zkreslené vnímání prostoru a času. Droze by se měli vyhnout lidé trpící úzkostí, pak se totiž dostavuje tzv. ,,špatný trip‘‘, kdy dojde k depresím, závratím, strachu, paranoi.

29

6.3.1.3 Rizika spojená s užíváním Dlouhodobé užívání s sebou neobnáší nějaká zvláštní zdravotní rizika. U LSD je však známo, že vyvolává tzv. ,,flashbacky‘‘, které se mohou objevit několik měsíců (někteří udávají i let) po požití drogy. Jedná se o stav, kdy jedinec jakoby zažije znovuprožití tripu, aniž by drogu užil. MUDr. Presl ve své knize uvádí vysvětlení, že nepatrné množství drogy je uchováváno ve tkáních a za určité zátěžové situace se droga může uvolnit a způsobit onen flashback. Ten trvá zpravidla jen několik minut a nebývá nebezpečný, může však přinášet úzkost a dezorientaci. 6.3.1.4 Závislost Tolerance se vyvíjí rychle, přesto však nebyla na LSD prokázána závislost. Člověk se spíše stane závislým na ,,realitě‘‘, kterou s sebou LSD přináší. Přestože závislost nebyla prokázána, nesmíme tuto drogu podceňovat, jak jsem se zmiňovala výše, může se stát pro jedince i jeho okolí velmi nebezpečnou.

6.3.2 Lysohlávky Lysohlávky jsou houby obsahující látku psylocibin. Tyto houby se hojně vyskytují i u nás (asi dvacet druhů), dle našich zákonů není jejich držení trestné, předávání druhé osobě však ano. Díky svému výskytu v přírodě se domnívám, že lysohlávky představují zvýšené riziko právě u mladistvých, kteří si houby mohou nasbírat v lese, drogu získají zadarmo a právě díky své nezkušenosti neodhadnou správné množství a vystavují se riziku předávkování.

6.3.2.1 Způsob užití Houby se většinou suší, zřídkakdy se užívají syrové, dají se vařit či z nich připravovat čaj.

30

6.3.2.2 Účinky Doba dostavení účinků se může pohybovat mezi sedmi minutami a hodinou, záleží to vždy na druhu požité houby a množství. Prožitky trvají několik hodin a uživatel může vidět i věci, které nejsou skutečností, převládá však euforie.

6.3.2.3 Rizika spojená s užíváním U sběru lysohlávek hrozí riziko záměny s jinými houbami, jež mohou být jedovaté a můžou způsobit otravu. Otrava může nastat také v případě, že jedinec požije velké množství hub, což vyvolává nepříjemné zážitky. V této situaci může trpět dlouhodobějšími potížemi úzkosti a depresí. 6.3.2.4 Závislost Stejně jako u LSD se na drogu vyvíjí rychle tolerance a aby se dostavily stejné účinky, musí jedinec zvyšovat neustále dávky, jež mohou přesahovat až několikanásobné množství té původní. Nejsou známy žádné abstinenční příznaky.

31

6.4 Marihuana a hašiš Marihuana - velmi kontroverzní téma. Marihuana - nejčastěji zneužívaná nelegální droga na světě. Marihuana - neustálý předmět dohadů a sporů. Jedni ji chtějí povolit a druzí naopak. Jedni tvrdí, že člověku neškodí, druzí naopak. S těmito protikladnými názory jsem se setkala i já, někteří autoři ji zavrhují, jiní jsou přesvědčeni o její neškodnosti a léčivých účincích. Marihuana (slangově máňa, mařena, tráva, zelí, hulení, ganja) jsou sušené kvetoucí části a horní lístky rostlin konopí setého (Cannabis sativa) nebo konopí indického (Cannabis indica), jednoleté dvoudomé rostliny, která roste v mírném podnebném pásmu celého světa. Účinné látky v marihuaně a hašiši se označují jako cannabinoidy a nejúčinnější z nich je THC (delta-9- tetrahydrocannabinol), kterého může být v marihuaně obsaženo různé množství (6-14%, ale také až 18%), podle toho existují desítky různých odrůd lišících se právě zejména množstvím THC. Jednotlivé druhy mají také odlišné účinky. Marihuana mívá zelenou barvu od tmavých odstínů až k černavým. Jako hašiš se označuje pryskyřice ze samičích rostlin, barvu mívá zelenou, spíše však tmavě hnědou, ovšem obsah THC se může pohybovat až kolem 40%. Z konopí se někdy připravuje hašišový olej, jehož obsah THC se pohybuje kolem 20%. Užívání konopí je rozšířené hlavně mezi mládeží a dle údajů z průzkumů užilo někdy konopí právě 31% těchto mladých dospělých Evropanů, ve srovnání se Spojenými státy, kde toto číslo tvoří 49%, podstatně nižší údaj. V Kanadě je to dokonce 58% a v Austrálii 48%. Co se týče Evropy, mezi země s nejvyšší prevalencí mladých lidí mezi 15-ti a 24-mi lety, stojí na vrcholu žebříčku právě Česká republika spolu s Dánskem, Francií a Velkou Británií. Konopí bývá většinou řazeno mezi látky s halucinogenním účinkem, avšak já jsem jej zařadila do zvláštní skupiny.

32

6.4.1 Způsob užití Nejrozšířenější způsob užívání konopných drog je kouření. Marihuana a hašiš se kouří buď v dýmce, nebo v marihuanové cigaretě – tzv. jointu (slangově špek). Často se také míchá s tabákem. Marihuana se také přidává do pokrmů, zde je ovšem podmínkou, že pokrm musí obsahovat tuk, neboť na tuk se naváže THC. Oblíbené bývají koláčky, buchty, bramboráky či kakao. U nás se stala velmi populární kniha ,,Vaříme z konopí‘‘, kde můžete najít spoustu zajímavých receptů. Pokud ale užíváme nějaký pokrm připravený z konopí, měli bychom si dávat pozor na množství, které pozřeme, účinky se totiž dostaví asi až za hodinu, proto by nám po snězení většího množství mohlo být špatně. Jelikož se THC váže na tuky, ukládá se tato látka pravidelným uživatelům v tukových tkáních orgánů, jako jsou mozek, játra, plíce a další. Jestliže pak přestane jedinec trávu užívat, je možné, že její účinné látky bude mít v těle třeba ještě i půl roku.

6.4.2 Účinky Účinky při kouření se dostavují za pár minut a dle síly trávy mohou trvat hodinu, ale také dvě i tři hodiny. Jak jsem naznačila u způsobu užívání, při pozření pokrmu připraveného z marihuany se můžou účinky dostavit za hodinu, ale i déle. Trvají přitom déle než při kouření a mohou dosahovat i délky dvanáct hodin. Marihuanu lidé kouří většinou ve společnosti. Kuřák má sucho v ústech, oči podlité krví, zvýšenou srdeční činnost a silnou chuť k jídlu. Člověk se stává výřečnější, má dobrou náladu, známé jsou ony ,,výbuchy smíchu‘‘, pocity euforie, veselosti, uvolnění. Na druhou stranu zvyšuje vnímání, lidé se stanou empatickými, porozumí najednou myšlenkám druhých, obrátí se do svého vnitřního světa, ke svým pocitům, fantaziím a okolí se může zdát, že je člověk úplně mimo. Když člověk kouří marihuanu či hašiš, tak stav, který mu tráva navodí, záleží z velké části na tom, jak se cítil předtím. Pokud má člověk nějaké starosti a necítí se po psychické stránce dobře, může se stát, že ve ,,zkouřeném stavu‘‘ na vše zapomene a bude si tento svůj stav užívat, nebo naopak jeho ,,zhulený stav‘‘ umocní myšlenky na ony problémy a člověku může být ještě hůř než předtím. Pro dobu intoxikace je typické zkreslené vnímání času, zdá se vám, že už muselo uběhnout několik hodin, leč ve skutečnosti uběhla třeba jen půlhodinka od doby zkouření se.

33

U jedince dochází ke snížení schopnosti koncentrace a pozornosti, reakční pohotovosti, proto by se osoby pod vlivem měly vyhnout jakékoli činnosti vyžadující zvýšenou pozornost. Doposud také nebyl zaznamenán žádný případ předávkování s následkem smrti.

6.4.3 Rizika spojená s užíváním Marihuana ovlivňuje člověka zejména po dlouhodobém užívání. Dočetla jsem se, že má vliv na psychiku, kdy ovlivňuje povahové vlastnosti, vede ke ztrátě motivace, negativně ovlivňuje duševní zdraví. S těmito názory jednoznačně nesouhlasím, myslím, že to, jak člověka marihuana ovlivní či neovlivní, je vždy záležitostí individuální a z osobní zkušenosti vím, že nelze jednoznačně řici, že by měla nějaké dlouhodobé negativní účinky. Řada autorů to potvrzuje, řada vyvrací. Znám nemálo lidí, pravidelných kuřáků, a znám je natolik dobře, abych si toto troufla tvrdit. Má ovšem vliv na krátkodobou paměť. Samozřejmě má časté kouření vliv na dýchací soustavu, stejně tak jako cigarety může způsobit rakovinu plic a dýchacích cest, sníženou schopnost plic bránit se infekcím, přesto však toto riziko podstupují miliony kuřáků cigaret na celém světě, proto bych neviděla v této oblasti nějaký markantní problém, důvod, proč marihuanu zakazovat. Je sice pravda, že marihuanový kouř vtahujete hlouběji do plic a musíte ho tam nechat déle než cigaretový. Kuřáci marihuany zase ale nevdechují takové množství kouře jako kuřáci cigaret, jež vykouří denně třeba krabičku. Na rozdíl od silných kuřáků tabáku nemívají kuřáci trávy zanesené průdušinky a tím pádem netrpí rozedmou plic. Kuřák marihuany vykouří většinou jeden joint, popř. dýmku. Pokud hovoříme o zdravotních účincích marihuany, nesmíme opomenout i ty pozitivní, tomu se však budu hlouběji věnovat později.

6.4.4 Závislost Na konopné drogy si vaše tělo nevytvoří závislost, ta se týká pouze psychiky. Ovšem i zde není nikterak silná, člověk spíše cítí psychickou potřebu užívat drogu, zkrátka si zvykne na svůj ,,vyhulený stav‘‘ a nechce se ho vzdát, už se stal součástí jeho životního stylu. Mnozí pravidelní konzumenti už takřka neznají ani ,,normální‘‘život, kdy by byli ve zcela střízlivém stavu, oni si zakouří trávu během celého dne v intervalech několika hodin a prakticky nejsou schopni jinak fungovat. Zvykli si na svůj stav, a kdyby vysadili, určitě by se u nich projevily nějaké

34

psychické abstinenční příznaky. Pár takových lidí znám a nejsou to žádné trosky na okraji společnosti, tráva se prostě stala součástí jejich každodenního života a nikdo z vás by to nepoznal.

35

7 Proč lidé berou drogy? Žijeme v 21. století, století konzumu, stresu, shonu. Dnešní doba klade na každého vysoké nároky. Nikdo nemá život jednoduchý, od každého je očekáván co nejvyšší výkon a každý zvládá každodenní vypětí a nároky jinak. Někdo vykonává své zaměstnání, současně studuje a stará se o rodinu a domácnost a necítí žádné problémy, jiný utíká před každodenním vypětím ke drogám. Problémy v práci, při studiu, v rodině, v partnerském životě – kdo by se s nimi nesetkal. Všichni bychom chtěli mít život co nejjednodušší, nejlepší a všichni tohoto cíle dosahujeme jiným způsobem. S extrémním tempem dnešní společnosti se dokáží vyrovnat jen ti nejodolnější jedinci a ta druhá, nadpoloviční většina populace se s vypětím všech sil snaží nějakým způsobem přežít. Někdo si každý večer zajde do posilovny, někdo si zacvičí jógu, někdo si přečte dobrou knihu, jiný se zajde odreagovat za přáteli. Existuje ale i skupina lidí, co si místo cvičení zakouří každý večer například trávu. Příležitostné užívání bychom mohli tolerovat. Ovšem existují i jedinci, kteří začnou z nějakého důvodu utíkat k drogám tvrdým a z občasného užívání přechází nedobrovolně až k pravidelné konzumaci. Chronické zneužívání se projevuje intenzivním přáním, bažením, nezvladatelnou touhou po opakování intoxikace. Důvody mohou být různé. Pravda však jest, že kdyby drogy člověku nic nedávaly, proč by je lidé po celá tisíciletí užívali? Kdyby nebyl navozený stav příjemný, nepopsatelně jiný, proč by tolik lidí kolem nás podlehlo a stalo se závislými? Látky s psychotropním účinkem potlačují stres a působí uklidňujícím účinkem, vtáhnou vaši smysl do světa pohody a fantazie, tam, kde se nemusíte zabývat strachy a splíny, protože tam jednoduše žádné neexistují. Přestože dochází ke zvyšování represe v této oblasti, přesto počet uživatelů drog neklesá. To už je známka toho, že stávající systém není tak fungující, jak by stát chtěl. Nejenže bude brzy třeba i s držiteli jointa trávy nakládáno jako s kriminálníky, ale tato bezduchá represe má za následek i zvyšování cen drog na černém trhu a tím pádem vyšší zisky narkomafií. K této příležitosti bych citovala část článku z Britských listů od Jiřího Šimůnka: ,, A tak jsou trestáni uživatelé za to, že drogu mají u sebe, nebo se pořádají zbytečné a stresující policejní razie na diskotékách a v klubech. I příležitostní uživatelé drog, ale i konzumenti alkoholu a v poslední době zvláště kuřáci, jsou systematicky šikanováni a cejchováni jako zločinci, kteří „škodí společnosti“, která se proti jejich „tyranii“ musí bránit apod. Lidé, kteří se nějak zapletli do obchodu s drogami, nebo

36

jen byli kýmsi zneužiti, jsou prakticky označováni za masové vrahy. Což je samo o sobě s podivem, protože narkoman si drogu aplikuje sám na svou odpovědnost, a při plném vědomí, jaké to může mít pro jeho zdraví následky.‘‘

Důvodů, proč lidé berou drogy, by mohly být desítky, ba i stovky. Ovšem jistě není

jednoduché stanovit, proč ten či onen bere drogy, jaký je ten hlavní důvod, pokud vůbec nějaký existuje. A zásadní je skutečnost, že většinou nelze hovořit o jediném důvodu, leč spíše o působení vícero faktorů. Mnohdy ani nemusí mít člověk konkrétní důvod, proč sáhnout po droze. Jak říká hrdina filmu Trainspotting: ,, Když berete heroin, žádný důvod nepotřebujete.‘‘ Zakázané ovoce chutná nejlépe, proto chtějí mladí lidé především drogy vyzkoušet, experimentovat s nimi. Ovšem záleží pak na každém, jestli si dokáže říci dost nebo bude pokračovat. Tento mezník je velmi důležitý, neboť zde se rozhoduje, zda zkusit a dost či vzít znovu. Někdo užívá drogy občas a po nějaké době ho to třeba přestane bavit, někdo například několik let kouří pravidelně marihuanu bez závažnějších důsledků. Člověk se tak cítí svobodnější a emancipovanější, může-li si čas od času dát svoji oblíbenou drogu, ovšem pouze do doby, než ho droga ovládne a začne si diktovat. Získá převahu a člověk si ji pak nedá jen občas pro uspokojení, ale každé tři hodiny potřebuje novou dávku. Je zcela závislý a jen těžko se z vlivu vymaní. Nejnebezpečnější kategorií vyvolávající nejrychleji závislost a obnášející největší zdravotní rizika jsou stimulační drogy (kokain, crack, pervitin,..) a drogy s tlumivým účinkem (heroin a další opiáty).

Skutečnost, že se někdo stane závislý na látkách s psychotropním účinkem, závisí na mnoha faktorech. Ráda bych se pokusila sjednotit alespoň ty nejzásadnější a nejfrekventovanější příčiny: -

Osobnost jednice Osobnost představuje jeden z nejvýraznějších činitelů. MUDr. Jiří Presl

upozorňuje, že závislost lze vypěstovat za určitých podmínek u každého. Častěji po droze sáhnou lidé psychicky labilní, depresivní, úzkostliví, lidé přecitlivělí, zranitelní, s nízkým sebevědomím, nepřizpůsobiví, takoví, jež nesnadno navazují vztahy a mají problémy s komunikací. Často také lidé s nižší inteligencí (což není

37

pravidlem), se sklony k násilí, nějakým způsobem nevyrovnaní jedinci. Tento výčet se však týká zejména lidí na drogách závislých, ne těch, kteří je vyzkouší nebo si občas dopřejí. Lidé, mající schopnost dobře vzdorovat nepříjemným situacím, vlivu okolí, lidé ctižádostiví a se zdravým sebevědomím, podlehnou drogám jen zcela výjimečně. Lidé berou drogy, aby si zvýšili sebevědomí a náladu, z jindy plachého a introvertního člověka se rázem stane bavič a rádoby střed pozornosti, prostě úplně jiný člověk, zábavný, sebevědomý, společenský, bez zábran. Hovoříme-li o osobnosti, nesmíme opomenout také věk. Nejrizikovější věkovou skupinou jsou mladí lidé mezi 13-ti a 25-ti lety. Právě v období puberty a adolescence se mění osobnost dospívajícího, jeho sociální pozice, završuje se rozvoj identity a jedinec je mnohem citlivější než dřív.

-

Vlivy prostředí Do skupiny těchto činitelů patří rodina, škola, vrstevníci, zaměstnání,

společnost, média. Všechny tyto faktory a mnohé další ovlivňují náš obraz o světě, tom, jak vnímáme drogy a jaký k nim zaujímáme postoj. Dominantním činitelem je rodina. Od rodičů přebíráme hodnoty, s nimiž se více či méně identifikujeme. Rodinná výchova celkově má výrazný vliv na to, jestli se jedinec uchýlí k droze a třeba si i vypěstuje závislost. Velmi rizikový je fakt, když jeden nebo oba z rodičů mají kladný vztah k alkoholu nebo dokonce i drogám a před dětmi doma například denně popíjí. Kde mají pak takové děti brát pozitivní vzory a od koho mají přebírat hodnoty? Co se týče rodinné výchovy, existují zde dva protikladné typy rodičů, jejichž potomci inklinují k drogám. Jsou to rodiče nemající zájem ani čas na dítě a naopak rodiče hyperprotektivní, kteří často až přehnané kontrolují své děti, pečují o ně a neposkytují jim příliš možnost sebeprosazení a seberealizace. Ohrožující je přehnaná přísnost, nedostatečné citové vazby, nejednotné výchovné přístupy, také podceňování a srážení sebevědomí. ,, Z rodin se vytrácí schopnost otevřené komunikace, vzájemné naslouchání, společné sdílení informací, zážitků, hodnotových obsahů pozitivních i negativních, zdarů i nezdarů, hledání východisek a vzájemná podpora při jejich hledání, což ovlivňuje sounáležitost rodiny, její formativní vliv na členy rodiny, promítající se do jejich osobního vyzrávání. Uspěchaný, netrpělivý způsob

38

rodinného života neposkytuje dostatečný prostor emocionálního bezpečí, podpory pro identifikaci sama sebe v reálnosti tj. akceptaci sama sebe v pozitivním i negativním bez přetvářky v intencích požadovaného nebo očekávaného. Nedostatek emocionální podpory dítěte a nedostatečná emocionální akceptace rodiči takového jaké je, vyvolává citovou deprivaci.‘‘17 Vrstevníci, kamarádi, parta – lidé, s kterými tráví čas mladí lidé, adolescenti. Právě toto je nejrizikovější věk vzniku drogové závislosti a právě tady, v partě, probíhají nejčastěji první experimenty s drogou. Vždy záleží na povaze skupiny, na jejích vztazích a postojích k drogám. Dnes jsou drogy součástí životního stylu mladých, nejen alkohol, marihuana, ale i tvrdé drogy. Ve většině případů to drogovými experimenty končí, výjimečně nastane situace, že by se jedinci stali závislými a droga by se dostala na vrchol žebříčku jejich hodnot, ovšem i to se stává. Mladí lidé tak často revoltují, rebelují proti světu dospělých, proti autoritám a státu, chtějí upoutat, šokovat, být antikonformní, v opozici k řádům světa dospělých. Jedinci mnohdy hledají v partě uspokojení, jež nenaleznou v rodině. Mnozí mladí lidé jsou vystaveni tlaku ze strany svých vrstevníků, za normální situace a dle vlastního svědomí by po droze nikdy nesáhli, ale jelikož ostatní kamarádi na ně mají mnohdy velmi markantní vliv, podrobí se skupině. Nechtějí vyčnívat z davu, být terčem posměchu, trhat partu. Dalším rizikovým faktorem vzniku drogové závislosti může být profese. Mnozí zaměstnavatelé kladou na své zaměstnance nepřiměřené nároky, člověk má vysokou zodpovědnost a může trpět řadou nepříjemných příznaků, jako je deprese, nespavost, úzkost a stres. Záleží pak na něm, jestli se s tím dokáže vyrovnat nebo zvolí pohodlnější cestu - útěk, například k alkoholu či drogám. Na rozvoj drogových závislostí má vliv i společnost, její postoje a normy, vztah k drogám, dostupnost drog, a další faktory jako je výkonová a konsumní orientace, rozvodovost, oslabení rodin apod. -

Dalším důvodem, proč lidé berou drogy, je dosažení lepšího výkonu, a to

nejen fyzického, ale i duševního. Některé výkony jsou nad rámec běžných možností člověka, proto například někteří sportovci a kulturisté užívají anabolické steroidy s cílem dosažení lepšího výkonu, nebo umělci zase nejrůznější psychoaktivní látky k zvýšení své kreativity a tvůrčích schopností.

39

-

Zahnat nudu – utéci od všedního stereotypu. Drogy nám nabízejí něco

nového, jiný stav, svět neznáma a tajemna. Například kouření trávy (v lepším případě) patří ke každovečernímu rituálu spousty lidí, sejdou se v hospodě a venku si dají společného jointa nebo nechají kolovat dýmku. Někteří to dělají, aby si ulevili od starostí, jiní jen tak, aby získali jiný stav, který se jim líbí a něco jim dává, přináší. Někteří jedinci se bez alkoholu či drog nedokáží bavit. Kamil Kalina a kolektiv uvádí ve své monografii Drogy a drogové závislosti šest základních faktorů rozvoje závislosti: 1.

Drogy umožňují dosažení větší kontroly, moci nad sebou či nad

druhými, drogy působí na člověka dojmem všeléku, přináší moc, poznání a sex. 2.

Urychlují a zkvalitňují vlastní vývoj, umožňují zažít zvláštní

poznání a tím si uvědomit více sám sebe či smysl svého života 3.

Zbavení se nepříjemného stavu, akutního či permanentního, např.

pocitů neschopnosti, méněcennosti nebo stavů, které doprovázejí fyzické nemoci či jiné duševní poruchy 4.

Vyvolávání slasti, příjemného stavu, zintenzivnění smyslových

zážitků, což vede pro své účinky často ke vzniku závislosti. 5.

Usnadnění přizpůsobení, droga se často stává prostředkem

vyjádřením náležení k určité skupině. 6.

Součást asociálního životního stylu, kdy droga dostává závislého na

okraj společnosti.

V letech 1960-1990 se drogy stávají společenským problémem, a to zejména ve vyspělých zemích, dotýkajícím se mnoha sociálních vrstev a skupin. Ve všech vyspělých společnostech existují jisté základní faktory přímo a podstatně spolupůsobící při vzniku drogových závislostí, faktory vytvářející podhoubí a podmínky pro rozvoj toxikomanie.

40

Tyto faktory uvádí Štablová (Drogy, kriminalita a prevence, 1997):
moderní koncepce rodiny,
sociální problémy,
eroze idejí, myšlenek a směrů myšlení,
narušení morálky a náboženských tradic,
ztráta větší komunikace,
rozšíření svobod a uvolněnosti, vedoucí k individualismu a konzumní společnosti.

41

8 Důsledky pro člověka a společnost Drogový problém se netýká jen jedince samotného, ale i lidí v jeho okolí a vlastně společnosti jako celku. Drogová závislost poškozuje toxikomana jak psychicky – vede k poruchám intelektuálních, duševních schopností a sociálních vztahů, tak tělesně. Zdravotní rizika jednotlivých typů drog a riziko vzniku závislosti, ať už psychické či fyzické, jsem uvedla v kapitole šest. Zde bych se ráda zaměřila na sociální dopady drogové závislosti. Jak jsem již uvedla, ohroženi drogami jsou především mladí lidé. Začnou-li brát drogy, je ohroženo jejich vzdělání (popř. pracovní zapojení), rozvoj rodinných vztahů, zapojení do společnosti. Jedinec tak přestane docházet do zaměstnání, do školy, dochází k rozvrácení rodinných vztahů, vznikají konflikty s rodiči a příbuznými, nastává problém s bydlením, jež může v krajním případě vést až k bezdomovectví. Místo občasného víkendového užívání nyní potřebuje drogu i přes týden, přestane kvůli tomu docházet do školy či do práce, neboť na shánění dávky potřebuje stále více času a najednou se okruh jeho přátel zúží pouze na lidi, kteří drogy berou. Narkoman potřebuje měsíčně na svou dávku několik desítek tisíc korun, navíc je většinou nezaměstnaný, neboť jeho závislost ho vyřazuje z pracovního procesu, a tak shání peníze, kde se dá. Nejprve prodá všechny osobní věci, mající nějakou hodnotu, poté začne rozprodávat i majetek rodičů, příbuzných, až se uchýlí k trestné činnosti. Loupí, krade, ženy si vydělávají prostitucí. ,, Podle odhadů je v ČR především majetkovými trestnými činy, páchanými v souvislosti s drogami, způsobena jednotlivcům a institucím každoročně škoda ve výši zhruba 1,9 miliardy Kč.‘’18 Dalším výsledkem drogové kriminality je nedovolená výroba drog. Všechny tyto jevy jsou ale výsledkem nevyhovující politiky státu. Jelikož jsou drogy ilegální, jejich cena na černém trhu roste a tím pádem roste i kriminalita s tím spojená. A se zvyšující se represí stát tento problém rozhodně nevyřeší. Docílí pouze zvyšování cen drog a tím pádem zřejmě i vyšší kriminality. V minulé kapitole jsem se zmiňovala o článku Jiřího Šimůnka a nedá mi to ani teď jeho názory nepřipomenout. Autor se zde dotýká současné drogové problematiky a navrhuje i řešení stávající situace. Upozorňuje na markantní rozdíl mezi výrobní a prodejní cenou drog, z níž profituje právě narkomafie. Zároveň navrhuje zřízení kontaktních drogových center, v nichž by si občané mohli zakoupit drogy vysoké kvality za mnohem nižší cenu než

42

u pouličních dealerů a navíc by byli poučeni o rizicích vyplývajících z jejich užívání. Tímto způsobem by stát učinil narkomafii nekonkurenceschopnou a tím by ji prakticky zlikvidoval, neboť by už nikdo neměl zájem o drogy pochybné kvality a vysoké ceny. Toto by byla také cesta, jak regulovat kriminalitu spojenou se sháněním prostředků na drogy a snížit nekontrolovatelné šíření infekčních onemocnění. Hlavní cíl těchto center by však byl preventivní, neboť speciálně vyškolení pracovníci by mladé experimentátory obeznámili s negativními účinky, riziky a škodlivostí. Někoho jistě napadne, že by okamžitě rapidně narostl počet narkomanů, ovšem tento stav, pokud by k němu vůbec došlo, by byl pouze dočasný, tvrdí autor. Myslím si, že pokud je člověk závislý, nezáleží mu už na tom, jestli drogy jsou či nejsou legální, chce dostat pouze svou dávku. Navíc, sehnat dnes drogu, nepředstavuje pro nikoho problém. Šimůnek ve svém článku argumentuje dalšími výhodami, jako je lepší začlenění uživatelů do společnosti a zdůrazňuje nutnost prevence jako předcházení problémům s drogově závislými. Čím více bude společnost informována o nebezpečí a rizicích spojených s užíváním drog, tím lépe může proti tomuto problému bojovat. Většině se zřejmě budou zdát tyto radikální názory nepřípustné a nepřijatelné, odsouzeníhodné, někdo by se s nimi mohl ztotožnit. Nýbrž uvědomme si, že je řeč o drogách, tudíž nelze ani myslet, že by si člověk mohl jít legálně koupit heroin, zdá se mi, že autor staví tvrdé drogy na úroveň cigaret či alkoholu. Leckdo by opáčil, vždyť alkohol je taky droga a je legální, byť domnívám se, že nikdy nelze srovnávat alkohol s drogami jako je heroin, kokain nebo pervitin. Ze své vlastní zkušenosti mohu říci, že tvrdé drogy jsou mnohem větším zlem. Záměrně jsem zdůraznila, že nelze legalizovat tvrdé drogy, co se týče marihuany, ta dle mne tvoří kapitolu samu pro sebe a zabývat se jí budu později.

43

Počet trestně stíhaných osob za drogové trestné činy v letech 2002-2007 podle statistik NPC (Národní protidrogová centrála), ESSK (Ministerstvo vnitra ČR) a MS (Ministerstvo spravedlnosti ČR)

Počet obžalovaných a odsouzených osob za drogové trestné činy v letech 20022007 (Ministerstvo spravedlnosti ČR)

44

Chtěla bych zde opět zdůraznit fakt, že mnohem nákladnější než řešení problémů spojených s drogami nelegálními, je řešení problémů spojených s kouřením a alkoholem, jelikož, jak všichni víme, závislých na alkoholu je nepoměrně více než problémových uživatelů drog ( 600 tisíc : 31 tisícům) . Například v roce 1996 byl procentuální podíl trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu na všech trestných činech asi 7,5%, zatímco podíl drogové kriminality představoval pouhých 0,55%. To ovšem plyne z faktu, že alkohol je mnohem rozšířenější než drogy. ,, Problém drog je samozřejmě velmi závažná záležitost, ale nesmíme přitom zapomínat, že závislost se nerozvíjí pouze na heroinu nebo kokainu, ale i na látkách, jejichž užívání je společensky rozšířené, obvyklé a relativně tolerované. ‘‘19

45

9 Drogová prevence Obecně je ,, předmět prevence chápán jako působení na chování člověka – na jeho vnější projev a současně s tím působení na ty jevy, které jsou navenek skryté, ale ovlivňují toto chování – v tom smyslu, aby nedocházelo k negativnímu jednání ve společnosti. ‘’20 Prevence označuje všechny aktivity, jež zabraňují výskytu a rozvoji negativních jevů ve společnosti, v případě protidrogové prevence pak jde o prevenci zaměřenou na zneužívání návykových látek ve společnosti. Prevence tvoří jeden ze tří pilířů protidrogové politiky státu a spolu s léčbou a nízkoprahovými službami tvoří soubor opatření směřujících k omezování poptávky. Základní klasifikaci drogové prevence tvoří oblast prevence primární, sekundární a terciární. Dle Slovníku prevence problémů působených návykovými látkami se o primární a sekundární prevenci hovoří od konce padesátých let a o terciární od let šedesátých. Jsou zde uvedeny také stručné definice: ,, Primární prevence má za cíl předcházet nemoci před jejím vznikem. Sekundární prevence se provádí poté, co nemoc vznikla, ale ještě než způsobila poškození. Terciární prevence se provádí poté, co nemoc vznikla a způsobila poškození, jejím cílem je předejít dalším škodám. ‘‘ 21

9.1 Primární drogová prevence Orientovaná na celou populaci, zejména pak na děti a mládež, si klade za cíl předcházet problému tak, aby vůbec nevznikl. Jde o snižování nabídky a poptávky – aby návykové látky byly co nejméně dostupné a aby je lidé nechtěli. Z tohoto hlediska je zcela patrné, že je potřeba klást důraz na prevenci již od co nejútlejšího věku, neboť prevence představuje dlouhodobý, nepřetržitý a náročný proces a je zcela nezbytné, aby byla uplatňována na všech stupních společenského života. Významnou roli hraje rodinná výchova, škola a další výchovně-vzdělávací zařízení (např. zájmové a sportovní organizace nabízející kvalitní náplň a využití volného času), masmédia, legislativní opatření.

46

,,V podstatě obsahuje tyto hlavní složky: 1)vytváření povědomí a informovanosti o drogách a o nepříznivých zdravotních a sociálních důsledcích, se zneužíváním drog spojených 2) podporu protidrogových postojů a norem 3) posilování prosociálního chování v protikladu zneužívání drog 4) posilování jednotlivců i skupin v osvojování osobních a sociálních dovedností potřebných k rozvoji protidrogových postojů 5) podporování zdravějších alternativ, tvořivého a naplňujícího chování a životního stylu bez drog. ‘‘ 22

Primární prevenci rozdělujeme dále na nespecifickou a specifickou. Nespecifická primární drogová prevence není tematizovaná na zneužívání návykových látek, ale spíše na protektivní faktory, na rozvoj harmonické osobnosti a zdravého životního stylu, na aktivity, které nemají přímou souvislost se zneužíváním návykových látek, a to prostřednictvím kvalitnějšího využívání a organizace volného času. Patří sem například různé sportovní aktivity a zájmové kroužky, programy zaměřené na zlepšení životního stylu atd.

Specifická primární drogová prevence je zaměřena na zneužívání návykových látek. Programy specifické primární prevence užívání návykových látek by bez existence těchto nežádoucích jevů nevznikaly.

,, Užívání drog by nemělo být společensky akceptovanou formou chování mladých lidí. V současné době se u některých skupin mladých lidí setkáváme s postojem, že užívání drog je ,,normální‘‘ spíše než život bez drog. Tento postoj je často potvrzován působením médií. Je nezbytné, aby si děti a mladí lidé byli vědomi nebezpečí drog, aby věděli, že převážná část naší společnosti drogy neužívá, že užívání drog nelze vnímat jako ,,normální‘‘. Zdravý životní styl, život bez drog by se měl stát atraktivním. Vedle negativního poselství o rizicích a nebezpečí drog, je nezbytné nabídnout mladým lidem i poselství pozitivní, poselství o tom, že mohou žít zdravě, smysluplně a produktivně. ‘‘ 23

47

Primární prevence si klade také za cíl, co nejvíce odložit první kontakt s drogou do vyššího věku, neboť u dětí a mladých lidí mají drogy značně destruktivní vliv na rozvoj osobnosti a sociální integraci. Prevencí sociálně patologických jevů u mládeže se zabývá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Každý krajský úřad má pak svého krajského protidrogového koordinátora a místní protidrogoví koordinátoři se zabývají místní protidrogovou prevencí. Primární prevenci se věnují také různá sdružení a neziskové organizace. Je bezesporu jasné, že nejvýznamnějším činitelem primární protidrogové prevence je rodina.

9.1.1 Prevence v rodině Je nutné si uvědomit, že ne škola, nýbrž rodina je prostředí, kde si jedinec utváří své postoje, prostředí, mající nejvýraznějsí vliv na to, jak závislosti předcházet či jak závislého motivovat k léčbě. Současným trendem v České republice je směřovat primární prevenci takřka výhradně do škol, což jistě není ideální. Řada autorů ve svých pracech uvádí doporučení, mající za cíl omezit na minimum riziko výskytu drogového problému, tato doporučení bych shrnula do několika základních bodů:
Mluvte s dětmi o drogách, a to legálních i nelegálních. Ideální je začínat od co nejútlejšího věku. Předpokladem je ovšem dostatek informací o této problematice. Rodiče by měly dětem vysvětlit nejen to, že by s drogami neměly vůbec začínat, ale také proč je právě mladý vyvíjející se člověk nejvíce ohrožen. Již dětem předškolního věku je správné vštěpovat, že zdraví je důležitá hodnota, kterou je třeba chránit a že existuje řada nebezpečí, která ho ohrožují, a je nezbytné se jim vyhýbat.
Pozorně svým dětem naslouchejte a važte si důvěry, kterou k vám chovají, snažte se jim porozumět.
Podporujte zdravou sebedůvěru svých dětí, respektujte je takové, jaké jsou, a podporujte je, i když se jim nedaří, chvalte za maličkosti a dávejte najevo, že z jejich úspěchu máte radost. Nízká sebedůvěra, pocit méněcennosti představují nesporně vysoce rizikové faktory při vzniku

48

drogových problémů. Důležité je umět ocenit snahu, úsilí, pokud kritizujete, vysvětlete proč.
Milujte své děti a nebojte se jim to dát najevo, nestyďte se vyjadřovat své city, obejmout, políbit, na to není nikdy pozdě. Podporujte jeho individualitu i za cenu odlišnosti od ostatních.
Pomozte svému dítěti vytvořit si pevný hodnotový systém, zajímejte se o to, co vám říká, o jeho názory a mluvte s ním o nich.
Staňte se pozitivním vzorem v postojích vůči negativním jevům, jako jsou alkohol a drogy, neboť právě rodiče jsou svými dětmi chápány jako vzory, stojí jim příkladem a děti vnímají postoje svých rodičů k alkoholu, drogám, proto je důležité, umět zachovat kontrolu.
Podporujte pozitivní aktivity svých dětí a snažte se s nimi trávit volný čas, preventivní účinek kvalitního trávení volného času se vyplatí. Je důležité ukázat i svůj zájem, byť i na úkor svého vlastního volného času.
Ponechejte dětem co nejvíce svobody k rozhodování, ale učte je, že za svá rozhodnutí musí nést také zodpovědnost.
Stanovte jasná pravidla a ty prosazujte, čímž můžete problémům s návykovými látkami předcházet.
Vyhněte se direktivní výchově, která je založena pouze na příkazech, zákazech a trestech, leč vyvarujte se také přístupu přespříliš benevolentnímu, může být totiž vnímán jako lhostejnost a nezájem. Vřelý a středně omezující výchovný styl se považuje za nejvhodnější.
Nezahlcujte zbytečně děti svou péčí a starostlivostí, ponechejte jim vlastní životní prostor, respektujte jejich právo na soukromí.

49

9.1.2 Prevence ve škole Hovoříme-li o protidrogové prevenci, musíme si uvědomit, že nejen rodina, ale i škola je místem, kde dítě tráví velmi podstatnou část svého života a že právě škola, vedle rodiny, zaujímá prioritní postavení v systému primární protidrogové prevence. Zde je zapotřebí zdůraznit nezbytnost aktivní spolupráce mezi rodinou a školou a také spolupráce školy a speciálně poradenskými pracovišti. Pedagogové se při svém zaměstnání setkávají s žáky, kteří zneužívají drogy, a pomáhají jim řešit jejich problém a mnohdy právě oni jsou ti, kterým dá dítě přednost před rodiči, a přijde se jim svěřit se svým problémem. Drogová prevence bývá součástí učiva určitých předmětů (na ZŠ zejména rodinná výchova, občanská výchova, biologie). Další formu primární prevence tvoří besedy a přednášky jednorázového typu, zajišťované většinou odborníky z vnějšku (často také bývalými uživateli), jejichž účinnost z pohledu efektivity bych označila za velmi spornou. Naopak velmi kladně hodnoceny jsou dlouhodobé preventivní programy na školách. Ty jsou vedeny buď peer aktivisty, odborníky a proškolenými pedagogy nebo jde o vrstevnické peer programy.

Z hlediska efektivnosti preventivních programů existuje několik činitelů:
Požadavek na stanovení cílů preventivního programu, pokud tak pedagog (škola) neučiní, neujasní-li si, čeho chce v programu dosáhnout, ztrácí celá práce smysl.
Soustavnost a dlouhodobost. Jak jsem upozorňovala, jednorázové akce nevykazují požadovanou efektivnost. Účinnost prevence je nejvyšší, začíná-li 2-3 roky před prvním kontaktem s návykovou látkou. Programy se vytvářejí už od mateřských škol a na ně navazují programy škol základních a středních.
Požadavek přiměřenosti. ,, Je důležité, aby obsah, forma a metody protidrogového programu respektovaly věk, míru rizikovosti, úroveň vědomostí, sociokulturní zázemí a postoje dané skupiny ke zneužívání návykových látek. ‘‘ 24

50


Princip aktivnosti – žáci mají být aktivním článkem v preventivním programu, měli by být aktivizovány jejich poznávací, citové a volní procesy a vytvářeny kvalitní postoje a projevy chování.
Princip uvědomělosti – požadavek, aby žáci pochopili význam získaných vědomostí a dovedností a mohli je uplatnit v každodenním životě. V posledních letech se staly velmi populární tzv. peer programy – programy za aktivní účasti předem připravených vrstevníků. Tyto programy se realizují na základních a středních školách. ,, Pokud má skupina (parta) negativní vztah k drogám, pak je členství v ní tou nejlepší prevencí. V opačném případě je to ta nejlepší cesta k drogové závislosti. ‘‘ 25 ,, Principem peer programů je aktivní zapojení předem připravených vrstevníků pro formování postojů mladých lidí, s možností účinně ovlivnit jejich rizikové chování. ‘‘ 26 Mnohé studie potvrdily, že právě peer programy byly v rámci preventivní prevence nejúčinnější. Výsledky ukazovaly, že u peer programů trval pozitivní efekt u alkoholu, cigaret, měkkých i tvrdých drog. Přestože je příprava a realizace takového programu velmi náročná, bezpochyby se vyplatí. Důležitými faktory při realizaci takového programu je výběr peer aktivistů (věk, osobnostní předpoklady, přirozená vůdčí osobnost, komunikační dovednosti, pozitivní vzor zdravého životního stylu – nesmějí kouřit, pít alkohol ani přijímat návykové látky atd.), dále příprava metodiky programu a náročný trénink peer aktivistů (musí se seznámit s drogovou problematikou, získat dovednosti zaměřené na schopnost řešení problémů a konfliktů, spolupráci a komunikaci ve skupině), v neposlední řadě i nepřetržitý kontakt s peer aktivisty a supervize jejich činnosti.

51

Nejčastější typy intervence v rámci všeobecné školní prevence

9.2 Sekundární drogová prevence Sekundární prevence se týká jedinců, kteří již drogy berou, ať už pravidelně či méně často. Snaží se vrátit jedince zpět do života bez drog a zamezit případnému poškození. Sekundární prevence zahrnuje pomoc, případně i léčbu. Tuto pomoc poskytují linky důvěry, řada poraden a center, např. pedagogicko-psychologické poradny, alkoholicko-toxikologické poradny, kontaktní centra, detoxifikační jednotky, ambulantní centra, terapeutické komunity, anonymní toxikomané. Volba vhodného typu zařízení záleží na okolnostech, jako je druh a fáze závislosti, psychický stav jedince, ochota léčit se, spolupracovat apod. V primární, sekundární i terciární drogové prevenci hrají roli tzv. intermediátoři. Jsou to lidé, kteří pomáhají ovlivňovat drogové uvědomění a pomáhají při řešení

52

problémů, které drogy způsobí. Patří sem rodiče, učitelé, vychovatelé, zdravotníci, sociální pracovníci, novináři, protidrogoví koordinátoři, veřejní činitelé. Často tuto úlohu zastávají tzv. ,,ex-useři‘‘ – bývalí uživatelé drog, abstinující po léčbě či spontánně řadu měsíců až let.

9.3 Terciární drogová prevence Terciární prevence se týká již závislých jedinců a jejím cílem je zmírnit důsledky, které braní drog způsobuje a to zejména zdravotní a sociální. Poskytuje péči závislým a nabízí širokou nabídku zařízení: centra ambulantní péče, detoxikační centra, psychiatrické léčebny, terapeutické komunity, kontaktní centra, nízkoprahová zařízení a další. Na jedné straně stojí lidé, kteří mají zájem se léčit, na druhé pak skupina toxikomanů, která léčbu odmítá a žádné zařízení by nenavštívila. Na tuto skupinu se zaměřují služby programu ,,harm reduction‘‘ a práce streetworkerů. Jejich práce spočívá v tom, že vyhledávají tyto jednotlivce či skupiny v terénu a nabízejí jim výměnu jehel a stříkaček, kondomy, vitaminy, nabízejí informace, zvou do středisek apod. Není to podpora braní drog, jak by se mohlo zdát, tito lidé potřebují svou drogu a tak je jim jedno, zdali použijí čistou jehlu či ne a tím budou riskovat přenos infekce. Součástí terciární prevence je substituční program. Substituce je způsob léčby, kdy je užívání původní drogy nahrazeno látkou mající podobné vlastnosti a účinky, ovšem s výrazně menšími riziky (např. heroin je nahrazován methadonem). Tato látka bývá pacientovi podávána v k tomu určeném zařízení. Cílem substituce je eliminování užívání drogy nebo snížení škodlivé formy a metody podávání a snižování sociálních následků. Substituční léčba má být doprovázena psychoterapií, poradenstvím anebo socioterapií. Může trvat od několika týdnů k mnoha letům. Mnozí lidé absolvovali tuto léčbu i několikrát a přesto se své závislosti nezbavili. Lidem, kteří se úspěšně podrobili léčbě a rozhodli se abstinovat, je nabízena pomoc v rámci resocializace. Resocializace označuje proces znovuzačlenění jedince do společnosti. Může mít řadu forem - od pracovní terapie po chráněné dílny, od sociálního poradenství po socioterapeutické kluby, od výuky sociálních dovedností po rekvalifikační programy apod.

53

Programy poskytující služby uživatelům drog v roce 2007

Nízkoprahová zařízení v ČR v roce 2007

54

10 Marihuana: pro nebo proti? Marihuana a její legalizace, téma dnes rozebírané ze všech stran. Přestože dodnes stojí v našem státě pěstování a užívání konopí mimo zákon, bojuje značná část populace o jeho dekriminalizaci. A právem. V povědomí lidí je to droga. Avšak v povědomí těch, kteří ji nikdy nezkusili a nemají s ní žádné zkušenosti, nepřečetli si žádné studie zabývající se jejími účinky na lidský organismus. Ti, kteří ji užívají, ať už občas či pravidelně, zastávají názor opačný a nedokáží si život bez ní představit, marihuana nemá většinou žádné negativní dopady na jejich život ani ho navenek nijak nezměnila. Marihuana je nejužívanější nelegální drogou na světě. Nehledě na její ilegalitu a na všechny předsudky proti ní ji stále spousta lidí pravidelně užívá. Mým cílem není propagovat její užívání, leč ráda bych, kdyby si ti ,,nevědivší‘‘ a nejen ti, uvědomili, že nepředstavuje rozhodně vyšší nebezpečí než třeba alkohol. Že sice není neškodná, avšak že její nebezpečnost bývá zveličována. ,, Kouření marihuany, kdysi považované za neřest mládeže nebo za výraz mladistvého rebelantství, se nyní stalo rozšířenou praxí dospělých. Mnozí už po léta kouří marihuanu a budou ji dále kouřit po zbytek života. Jsou přesvědčeni, že nikomu neškodí a že sami sobě neškodí ani tolik, jestli vůbec, jako ti, kteří kouří cigarety nebo pijí alkohol. ‘‘ 27 Alkohol a tabák působí mnohem více škod na zdraví a řada odborných publikací ukazuje, že marihuana je při mírném užívání méně nebezpečná. Nechci zde omílat na několika stranách zákony týkající se této problematiky, chtěla bych zde shrnout některá zajímavá fakta. Fakta, jež jsem vyčetla z knih a studií odborníků, kteří je vědecky ověřili v praxi. Dlouhá léta prováděli pokusy a z nich poté vyvodili závěry. Tyto poznatky bych shrnula do několika bodů:

55

10.1 Léčivé účinky Lékařský výzkum čím dál více ukazuje, že marihuana má celou řadu možných lékařských využití. Je to například snížení nitroočního tlaku při zeleném zákalu, snižování nevolnosti po chemoterapii, snižování bolesti při onemocnění, jako je roztroušená skleróza a při úrazech páteře. Marihuana se podává také pacientům s Parkinsonovou chorobou, AIDS, migrénami, epilepsií, astmatem a záchvaty chronické bolesti. ,, Konopí pomáhá asi u 60% epileptiků, snižuje frekvenci i intenzitu záchvatů, ale neohrožuje jejich zdraví nebezpečnými vedlejšími účinky jako u klasických léků. S podobnou účinností působí i u pacientů s roztroušenou sklerózou, jimž pomáhá proti odumírání nervů. Konopí je rovněž účinné v případě Parkinsonovy nemoci. Výzkum provedený v letech 2002-2004 týmem českých vědců pod vedením Dr. E. Růžičky prokázal, že kanabinoidy příznivě ovlivňují především bradykinezi a že pro ovlivnění příznaků PN je důležité pravidelné dlouhodobé užívání malých dávek konopí. Požívané vnitřně nebo ve formě obkladu či masti je konopí účinným prostředkem i proti bolestem páteře a svalovým křečím. ‘‘ 28 Myslím si, že kdyby u nějakého jiného léku byly prokázány tak výborné terapeutické účinky, jistě by se stal předmětem nevídaného zájmu. V posledních letech stoupá v České republice rapidně počet lidí obviněných kvůli pěstování konopí, kterým hrozí soud. Tito lidé rostliny marihuany pěstují pro vlastní léčebné využití (například si z rostlin vyrábějí mast) a nyní jsou za to stíháni a hrozí jim vězení. Tak dochází k pronásledování artritických stařenek a obstarožních parkinsoniků. Nezdá se vám to absurdní?

10.2 Závislost Nemalá část populace žije v domnění, že marihuana je vysoce návyková droga. To ovšem není pravda. Nevyvolává fyzickou závislost, pokud ji člověk užívá pravidelně, tak si spíš na ni zvykne, tráva se stane součástí jeho životního stylu a nechce se jí vzdát. Pravidelní uživatelé si sice mohou vytvořit návyk, ale jde spíš o psychický pocit. Většina lidí kouřící marihuanu, ji užívá pouze příležitostně a ti, co ji kouří delší dobu, se nemusejí setkat s žádnými nepříznivými fyzickými, psychologickými či sociálními aspekty. Ve Spojených státech byla nedávno

56

spuštěna studie, která naopak tvrdí, že jeden z devíti nebo deseti uživatelů marihuany se na droze stává závislým. I já mám ve svém okolí člověka, jež se kvůli nadměrnému užívání dostal do situace, kdy se musí ambulantně léčit, jelikož nedokáže sám přestat. Nebýt jeho zdravotních problémů, rozhodně by se trávy nevzdal. Několik let kouřil denně velmi vysoké dávky konopí a začal mít zdravotní problémy, konkrétně s játry, ve kterých se mu začal usazovat fosfor z hnojiv používaných při pěstování. Dnes dochází do poradny, aby zvládl přestat marihuanu užívat. Pokud se ale člověk rozhodne, že přestane kouřit konopí, je to jen otázka vůle. Pokud je někdo zvyklý žít po léta denně s trávou, musí mít odhodlání a sílu se jí vzdát a začít žít bez ní.

10.3 Marihuana jako vstupní droga Některé teorie tvrdí, že marihuana vede k závislosti na tvrdých drogách. Ovšem toto tvrzení je dle některých holý nesmysl. ,, Neexistenci příčinné souvislosti mezi dvěma podobnými vzorci chování výstižně ilustrují na vztahu mezi cyklistikou a motorismem Zimmer a Morgan (1997). Ti uvádí, že snad každý člověk jezdil v dětství na kole, ale jen nepatrná část ze všech bývalých cyklistů přesedlala v pozdějším věku na motocykly. Přitom mezi motocyklisty snad nenajdete nikoho, kdo by předtím, než začal jezdit na motocyklu, nesedlal kolo. Přesto zastánci tvrdé prohibice vůči marihuaně stále ve své zvrácené moralistické logice trvají na tom, že marihuana je vstupní droga k užívání více rizikového heroinu, kokainu či pervitinu. ‘‘ 29 Souvislost mezi marihuanou a tvrdými drogami by mohla být myšlena tak, že vyznavači konopí řeší pomocí této drogy své problémy a později se třeba uchýlí k drogám tvrdým, ale já si nemyslím, že by lidé kouřili trávu kvůli potlačení problémů (alespoň tedy většina). To je spíše záležitost drog tvrdých. Marihuana je v současnosti nejpopulárnější drogou a většina jejích uživatelů nebere žádné jiné drogy. Mýtus o vstupní droze možná vyplývá z faktu, že většina narkomanů závislých na tvrdých drogách dříve kouřilo marihuanu (ocitali se v prostředí, kde byly dostupné i tvrdé drogy), ale stejně tak pravděpodobně i cigarety. Větší část narkomanů také začínala s alkoholem. Alkohol je dle odborníků

57

hlavní iniciační drogou. Výsledkem však zůstává, že kouření marihuany nevede k užívání nebezpečnějších drog.

10.4 Motivace, paměť, poznávací schopnosti Hovoří se o amotivačním symptomu, oslabení paměti, poznávacích schopností a schopností učení. Co se týče ztráty motivace, vědcům se tato domněnka opět nepodařila prokázat, marihuana prý nemá žádný specifický účinek, který by způsoboval ztrátu ambicí a životního elánu. ,, Marihuana nemá žádný specifický účinek, který by způsoboval ztrátu ambicí a životního elánu. V laboratorních studiích se u subjektů požívajících několik dnů nebo týdnů vysoké dávky marihuany pracovní motivace či produktivita nesnižuje. ‘‘ 30 Vysokoškolští studenti užívající marihuanu dosahují stejných výsledků jako neuživatelé a pracující uživatelé prý dokonce vydělávají v průměru více. Přesto někteří vědci tvrdí, že dlouhodobé kouření marihuany vede ke ztrátám motivace. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že znám nemalý počet pravidelných kuřáků, kteří studují vysoké školy nebo vykonávají velmi perspektivní zaměstnání. S pamětí je to horší, respektive s tou krátkodobou. Krátkodobá paměť bývá poškozena. Při výzkumech se zjistilo, že marihuana oslabuje schopnost učit se a vybavit si nové informace, ovšem ne natrvalo. Způsobuje dočasné změny v myšlení, vnímání a zpracování informací. Zjistilo se, že zhoršení paměti je zřejmě důsledkem snížení průtoku krve mozkem. ,, I když marihuana ovlivňuje vnímání, výzkumníci zjistili, že má jen nepatrný dlouhodobý negativní efekt na učení a paměť. Výzkum neprokázal žádný dlouhodobý účinek na reakční čas, pozornost, jazykové schopnosti, dedukční schopnosti, percepční a motorické dovednosti. ‘‘ 31

58

10.5 Legalizace a počet kuřáků Neustále přetrvává názor, že pokud bude konopí zlegalizováno, naroste dramaticky počet jeho uživatelů. Uvedla bych zde příklad z Nizozemí. Zde mají už přes dvacet let možnost občané starší 18-ti let koupit a užít konopí (ve vládou regulovaných obchodech). Ovšem v porovnání s jinými zeměmi je ve většině věkových skupin výskyt užívání podobný. Mezi mladými dospívajícími je dokonce počet uživatelů výrazně nižší než ve Spojených státech. Pokud by došlo k legalizaci konopí, byť jen z lékařských důvodů, nespatřuji v tom hrozbu nárůstu uživatelů. Každý má právo rozhodnout se, jestli chce trávu kouřit či ne a fakt, jestli je legální, na to nemá vliv.

Charakteristika osob, které podporují legalizaci marihuany, srovnání let 1996 a 2006

Z grafu jasně vyplývá, že za období mezi lety 1996 a 2006 se zdvojnásobil podíl veřejnosti, která je pro legalizaci marihuany. Zatímco v roce 1996 bylo pro legalizaci 9,9% respondentů, o deset let později to bylo už 19,5%.

59

10.6 Marihuana a mozek V některých lidech přežívá názor, že po kouření marihuany se hloupne a že zabíjí mozkové buňky a že může způsobit v mozku takové změny jako při stárnutí. Ovšem při lékařských výzkumech se nepotvrdilo, že by i dlouhodobé užívání působilo újmy. ,, Nedávno proběhla studie, v níž výzkumníci nepotvrdili výskyt mozkových abnormalit u opic, které byly po dobu jednoho roku každý den donuceny inhalovat dávku odpovídající čtyřem až pěti marihuanovým cigaretám. ‘‘ 32 ,, Modernějšími technologiemi zobrazování mozku – například vyšetřením pomocí počítačové tomografie vědci mozkové poškození neprokázali ani u uživatelů marihuany, kteří kouřili průměrně devět marihuanových cigaret denně. ‘‘ 33 Tvrzení o mozkovém poškození není současnými vědeckými poznatky podloženo, přesto se ale stále uvádí. Naopak nebezpečné se může jevit masivní kouření konopí v období dospívání. ,, V mozcích nezletilých, kteří byli silnými uživateli marihuany, byly nalezeny změny podobné těm, které jsou nacházeny u schizofreniků. Přestože to ještě neprokazuje příčinnou souvislost, vědci z North Shore University Hospital-Long Island Jewish Healthcare System varují, že marihuana může být pro geneticky predisponované lidí jakousi spouští, jež může schizofrenii odbrzdit. ‘‘ 34 Jedná se ovšem o lidi, jež mají předpoklady k tomuto závažnému duševnímu onemocnění.

60

11 Drogová scéna v České republice Vývoj drogové scény u nás bychom mohli pozorovat již někdy od poloviny minulého století. Já bych zde chtěla nastínit jen některá fakta posledních let. V devadesátých letech došlo u nás k rapidnímu nárůstu užívání drog. Stejně jako jinde v Evropě, v posledních letech se situace spíše stabilizovala. ,, Zdá se, že užívání drog se v Evropě stabilizuje a lze zaznamenat i pokrok ve způsobu, jakým členské státy EU tento problém řeší. U většiny forem užívání drog celkově odhadujeme, že nedochází k nárůstu, a v některých oblastech se zdá, že trend je sestupný. Pokud jde o reakce, zjistili jsme, že prakticky všechny členské státy přijaly strategický přístup a na evropské úrovni je viditelná větší soudržnost. ‘‘ 35 Uvádí se, že od devadesátých let u nás prudce stoupal počet konzumentů konopných látek, a to především mezi mládeží a mladými dospělými. Ovšem mladí Češi konzumují marihuanu spíše rekreačně. První zkušenosti s marihuanou mají dnes již děti od 13-ti či 14-ti let. Přibližně 44% patnáctiletých a šestnáctiletých studentů v Česku má zkušenost s konopím. Nejrozšířenější tvrdou drogou u nás je pervitin, ale do popředí se dostává i heroin. V roce 2006 bylo na pervitinu závislých asi 20 500 osob, na opiátech potom asi 11 300 (v roce 2001 to bylo asi 15 000 závislých na heroinu a 22 500 na pervitinu). V roce 2007 se naše republika zapojila do studie ESPAD (Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách). Výzkumu se účastnily téměř čtyři tisíce studentů prvních ročníků středních škol a devátých tříd základních škol. Výsledky ukázaly, že alespoň jednu zkušenost s nelegální drogou mělo v roce 2007 46,6% respondentů (ve většině případů šlo o konopné látky). Asi 13,5% respondentů přiznalo zkušenost s jinou nelegální drogou, nejčastěji to byly lysohlávky, LSD nebo extáze. Pervitin pak zkusilo 3,5% dotázaných. Nezanedbatelné jsou také zkušenosti se sedativy (9,1%) a těkavými látkami (7%).

61

Z výzkumu uskutečněného roku 2007 v Praze vyplývá, že 11,8% žáků 5. tříd a 67,7% žáků 9. tříd má zkušenosti s kouřením, z toho denně kouří necelé 1% žáků 5. tříd a 17,7% žáků 9. tříd. V roce 2007 se pohyboval počet problémových uživatelů drog (injekční užívání drog anebo dlouhodobé či pravidelné užívání opiátů anebo drog amfetaminového typu anebo kokainu) kolem 31 000, z toho cca 20,9 tisíc problémových uživatelů pervitinu a 10 tisíc uživatelů opiátů. Cca 29,5 tisíce narkomanů užívá drogy injekčně.

Tabulka počtu problémových uživatelů drog

Můžeme pozorovat, že počet problémových uživatelů od roku 2002 klesá.

Přibližně 20% obyvatel ve věku 15 – 64 let má v Česku zkušenosti s nelegální drogou. ,, V ČR kouří 2.300.000 osob, polovina z toho jsou děti do 18 let (!). Ročně u nás na nemoci z kouření zmírá 18.000 lidí, z toho 8.000 na nádorová onemocnění, 7.000 na nemoci srdce a cév. ‘‘ 36

Studie ESPAD potvrzuje, že výrazný nárůst zkušenosti s užíváním drog pozorovaný od poloviny 90. let se zastavil, v případě konopných látek se situace stabilizovala a v případě ostatních nelegálních byl dokonce zaznamenán pokles prevalence zkušeností.

62

V roce 2006 byly zveřejněny výsledky studie CEPROS zaměřené na zkušenosti společnosti s nelegálními drogami. Celoživotní prevalence zkušeností respondentů s užitím jakékoliv nelegální drogy podle věkových skupin v letech 1996 a 2006

Výsledky ukazují, že došlo k nárůstu respondentů majících alespoň jednu zkušenost s užitím nelegální drogy v tomto období zhruba o 12% (1996 – 15,7%, 2006 – 27,4%).

63

Trendy vývoje celoživotní prevalence zkušeností s nelegálními drogami ve studii ESPAD 2007

Z grafu můžeme vyčíst, že u všech látek mimo anabolik, alkoholu a konopných drog (mezi lety 2003 a 2007 však došlo jen k nepatrnému nárůstu) trend užívání klesá.

Vývoj počtu uživatelů drog léčených v ambulantních zdravotnických zařízeních v letech 1993-2007

64

12

Empirická část

12.1 Cíl výzkumného šetření Cílem mého výzkumného šetření bylo ověřit základní zkušenosti žáků 8. a 9. tříd na základní škole s legálními i nelegálními drogami a jejich informovanost v této oblasti.

Stanovení hypotéz Hypotéza H1:

Většina žáků se domnívá, že má dostatek informací o drogách.

Hypotéza H2:

Víckrát než jednou kouřilo cigarety více chlapců než dívek.

Hypotéza H3:

Jednou měsíčně a častěji pije alkohol více chlapců než dívek.

Hypotéza H4:

Více chlapců než dívek užívá pravidelně nějakou nelegální drogu.

Hypotéza H5:

Většina žáků si myslí, že marihuana se dá sehnat snadno.

12.2 Metodika výzkumu Pro výzkum dané problematiky jsem použila anonymní dotazník obsahující dvacet otázek. Tento dotazník je uveden v příloze. Prvních pět otázek se týká informovanosti a znalostí žáků o drogách, dalších dvanáct se týká zkušeností žáků s cigaretami, alkoholem a nelegálními drogami, další dvě otázky se zaměřují na názory žáků na dostupnost marihuany a její pravidelné užívání. Všechny tyto otázky dávají možnost vybrat si ze dvou až osmi uzavřených nebo polootevřených odpovědí. Poslední otázka je otevřená a dává žákům možnost vyjádřit se k dané problematice.

65

12.3 Výběr respondentů Výzkum jsem prováděla v osmých a devátých třídách základní školy Jungmannova v Kuřimi (mládež ve věku 14-16 let). Šetření proběhlo v týdnu od 9. do 13. března 2009 ve vyučovacích hodinách pod dohledem učitelky občanské výchovy. Respondenti byli seznámeni s významem výzkumu a postupem při vyplňování dotazníků a byli ubezpečeni o anonymitě šetření. Šetření se zúčastnilo 62 žáků, z toho 31 žáků osmých tříd a 31 žáků devátých tříd. Z demografického hlediska je to 23 dívek (37%) a 39 chlapců (63%).

12.4 Výsledky výzkumu V následujících tabulkách uvádím výsledky dotazníkového šetření vyjádřených v procentech a komentář k výsledkům jednotlivých otázek.

Otázka č.1: Kde získáváš informace o drogách?

Chlapci

Dívky

Celkem

Celkem %

Ve škole

27

16

43

69

Od rodičů

7

8

15

24,2

Od sourozenců

2

2

4

6,5

Od kamarádů

6

9

15

24,2

Z médií

25

16

41

62

Nikde

1

0

1

1,6

Někteří žáci uváděli více možných odpovědí. Z tabulky vidíme, že většina žáků získává informace ve škole (69%), což je pozitivní, dále pak v médiích (62%). Ostatní odpovědi jsou více méně zanedbatelné. Je zde vidět, že rodiče nemají o drogové problematice dostatek informací, neboť je jako zdroj informací uvádí pouze 24% všech dotázaných. Jediný žák také uvedl, že nezískává informace nikde.

66

Otázka č.2: Mluvilo se u vás doma někdy o drogách?

Chlapci

Dívky

Celkem

Celkem %

Ano, víckrát

11

5

16

26

Alespoň

22

16

38

61

6

2

8

13

jednou Ne, nikdy

26% žáků uvádí, že se u nich doma mluvilo vícekrát o drogách, dalších 61% uvádí, že alespoň jednou a s 13% žáků rodiče nikdy o drogách nemluvili.

Otázka č.3: Myslíš, že máš dostatek informací o drogách?

Chlapci

Dívky

Celkem

Celkem%

Ano

15

6

21

34

Průměrně

19

16

35

56,5

Ne

1

1

2

3

Nevím

4

0

4

6,5

Z tabulky lze vyčíst, že většina žáků (90,5%) se domnívá, že má dostatek nebo průměrné množství informací o drogách, čímž se potvrzuje hypotéza č.1.

Otázka č.4: Jsou cigarety a alkohol také drogy?

Chlapci

Dívky

Celkem

Celkem %

Ano

31

21

52

84

Ne

3

1

4

6,5

Nevím

5

1

6

9,5

67

84% žáků považuje cigarety a alkohol za drogy, 6,5 nikoliv a 9,5% neví. Myslím si, že tento výsledek je potěšující, je důležité, aby si mladí lidé uvědomili, že cigarety a alkohol představují také vysoké nebezpečí a nejsou méně škodlivé než drogy nelegální.

Otázka č.5: Jaké drogy jsou u nás legální?

Chlapci

Dívky

Celkem

0

1

1

1,6

1

0

1

1,6

Alkohol,tabák

38

22

60

96,8

Nevím

0

0

0

0

Marihuana,hašiš,

Celkem%

alkohol, tabák Pervitin,heroin,extáze , kokain,LSD

Téměř všichni dotázaní odpověděli na tuto otázku správně (96,8%), pouze dva žáci označili špatnou odpověď.

Otázka č.6: Kouřil/la jsi někdy?

Ano,

Chlapci

Dívky

Celkem

Celkem %

16

6

22

35,5

17

10

27

43,5

6

7

13

21

jednou Ano, víckrát Ne

Z výsledků vidíme, že víckrát než jednou kouřilo 17 chlapců a 10 dívek, což je 43,5% chlapců z celkového počtu 39 a stejně tak 43,5% dívek z celkového počtu

68

23. Z výsledků lze tedy konstatovat, že hypotéza č.2 se nepotvrdila. Dalších 35,5% uvádí, že kouřilo jednou a 21% tvrdí, že nikdy nekouřilo. Tento výsledek je překvapující, zaráží mne, že pětina pubescentů ve věku 14-16 let nikdy nezkusila cigaretu. Domnívám se, že žáci možná neuvedli ze strachu pravdivé odpovědi.

Otázka č.7: Jak často kouříš?

Chlapci

Dívky

Celkem

Celkem %

Denně

6

3

9

14,5

Několikrát do

2

2

4

6,5

1

0

1

1,6

Velmi

9

6

15

24,2

Nikdy

21

12

33

53,2

týdne Několikrát do měsíce

Z výsledků vyplývá, že 53% žáků nikdy nekouří. Někteří z nich to zkusili, ale nekouří pravidelně. 24,2% kouří jen velmi zřídka. Dalo by se tedy říci, že asi ¾ žáků nekouří pravidelně vůbec nebo skoro vůbec. Odpověď několikrát do měsíce uvedl jen jeden žák, několikrát do týdne kouří 6,5% žáků a 14,5% dokonce kouří denně. Z demografického hlediska kouří denně více chlapců než dívek (15,4%:13%).

69

Otázka č.8: Pil/la jsi někdy alkohol?

Ano,

Chlapci

Dívky

Celkem

Celkem %

9

6

15

24,2

27

16

43

69,3

3

1

4

6,5

jednou Ano, víckrát Ne

69,3% dotázaných uvádí, že pilo alkohol víckrát, 24,2% jednou a 6,5% nikdy.

Otázka č.9: Jak často piješ alkohol?

Chlapci

Dívky

Celkem

Celkem%

Několikrát do týdne

0

0

0

0

Jednou týdně

2

2

4

6,5

Jednou měsíčně

9

5

14

22,5

Velmi

23

15

38

61,3

Nikdy

5

1

6

9,7

Tato otázka se vztahuje k hypotéze č.3. Jednou měsíčně a častěji pije alkohol 11chlapců, což je 28% chlapců z celkového počtu 39. Z dívek pije jednou měsíčně a častěji alkohol 7 dívek, což je 30% z celkového počtu 23. Tato hypotéza se tedy nepotvrdila, neboť jednou měsíčně a častěji pijí alkohol více dívky než chlapci (30%:28%). Rozdíl je však zanedbatelný.

70

Otázka č.10: Opil/la jsi se někdy?

Ano,

Chlapci

Dívky

Celkem

Celkem %

6

2

8

13

13

8

21

34

20

13

33

53

jednou Ano, víckrát Ne

Překvapivé pro mne bylo, že 53% respondentů uvedlo, že se nikdy neopili, což je velmi zarážející vzhledem k dnešní situaci, kdy se opíjí už děti mnohem mladšího věku. Možná žáci ze strachu neuvedli pravdivé odpovědi stejně tak, jako u otázky týkající se kouření. 34% uvádí, že se opilo víckrát a 13% jednou.

Otázka č.11: Nabízel Ti už někdo jinou drogu než alkohol a cigarety?

Chlapci

Dívky

Celkem

Celkem %

Ano

17

9

26

42

Ne

22

14

36

58

Žáci uvádějí, že v 58% jim už někdo nabízel nelegální drogu.

71

Otázka č.12: Zkusil/la jsi někdy jinou drogu než alkohol a cigarety? (marihuana, hašiš, pervitin, extáze, lysohlávky, LSD…)

Chlapci

Dívky

Celkem

Celkem%

Ano, jedenkrát

9

3

12

19

Ano, víckrát

1

4

5

8

Ne

29

16

45

73

19% žáků přiznává alespoň jednu zkušenost s nelegální drogou, 8% zkusilo nelegální drogu víckrát (z toho 4 dívky! a pouze jeden chlapec) a 73% nikdy, což je potěšující.

Otázka č.13: Pokud ano, označ její název

Chlapci

Dívky

Celkem

Celkem%

Marihuana

10

7

17

27

Hašiš

1

1

2

3

Lysohlávky

1

1

2

3

Extáze

0

0

0

0

Rozpouštědla(toluen)

0

0

0

0

LSD

0

0

0

0

Pervitin

0

0

0

0

Heroin

0

0

0

0

Kokain

0

0

0

0

Jiné……….(vypiš)

0

0

0

0

Nikdy jsem neužil

0

0

0

0

72

Na tuto otázku odpovídali pouze žáci, jež přiznali zkušenost s nelegální drogou. 27% žáků někdy užilo marihuanu, 3% hašiš a 3% lysohlávky. Myslím, že tyto výsledky jsou velmi pozitivní.

Otázka č.14: Užíváš pravidelně nějakou nelegální drogu?

Chlapci

Dívky

Celkem

Celkem%

Ano

0

1

1

1,6

Ne

39

22

61

98,4

Předpokládala jsem, že pravidelně užívá nějakou nelegální drogu více chlapců než dívek, ovšem z výsledků vyplynulo, že pouze jediná dívka odpověděla kladně, z čehož lze usoudit, že hypotéza č. 4 se nepotvrdila.

Otázka č.15: Pokud ano, označ její název

Chlapci

Dívky

Celkem

Celkem%

Marihuana

0

1

1

1,6

Hašiš

0

0

0

0

Lysohlávky

0

0

0

0

Extáze

0

0

0

0

Rozpouštědla(tolue

0

0

0

0

LSD

0

0

0

0

Pervitin

0

0

0

0

Heroin

0

0

0

0

n)

73

Kokain

0

0

0

0

Jiné……….(vypiš)

0

0

0

0

Neužívám

39

22

61

98,4

Dívka, jež odpověděla v minulé otázce, že užívá pravidelně nějakou drogu, označila logicky jako jediná nějakou nelegální drogu, kterou užívá, a to marihuanu. Zbytek respondentů odpovědělo stejně jako v minulé otázce, že neužívá žádnou nelegální drogu.

Otázka č.16: pokud už jsi někdy zkusil/la nějakou drogu mimo alkoholu a cigaret, jaké Tě k tomu vedly důvody?

Chlapci

Dívky

Celkem

Celkem%

Zvědavost

5

4

9

14,5

Nuda

2

1

3

4,8

Tlak okolí

2

1

3

4,8

Navození

2

1

3

4,8

1

2

3

4,8

0

0

0

0

Jiné (vypiš)

0

0

0

0

Nikdy jsem

29

16

45

73

příjemných pocitů Potlačení problémů K nabytí většího sebevědomí

neužil

74

Někteří žáci si vybrali z nabídky více možností. Nejvíce žáků zkusilo drogu ze zvědavosti (14,5%). Nuda, tlak okolí, navození příjemných pocitů a potlačení problémů pak získalo po 4,8%. 73% pak uvádí, že nikdy neužilo, stejně jako v otázce č.12.

Otázka č.17: Na koho by ses obrátil, kdybys chtěl sehnat nelegální drogu?

Chlapci

Dívky

Celkem

Celkem%

Na dealera

21

7

28

45

Na kamaráda

20

16

36

58

Na sourozence

2

3

5

8

Na někoho

0

0

0

0

jiného

Někteří žáci označili více variant. Z výsledků vyplývá, že nejvíce žáků by se obrátilo na kamaráda (58%), na druhém místě se umístil dealer (45%) a na třetím pak sourozenec (8%).

Otázka č.18: Jak obtížně se dle Tebe dá sehnat marihuana?

Chlapci

Dívky

Celkem

Celkem%

Velmi snadno

34

11

45

72,5

Obtížně

2

2

4

6,5

Nevím

3

10

13

21

Jde vidět, že respondenti mají přehled o dostupnosti marihuany. 72,5% se shodlo, že ji lze sehnat velmi snadno, čímž se potvrzuje hypotéza č.5. 6,5% zastává opačný názor a 21% neví.

75

Otázka č.19: S pravidelným kouřením marihuany

Chlapci

Dívky

Celkem

Celkem%

Souhlasím

2

3

5

8

Nesouhlasím

23

16

39

63

Nevím

14

4

18

29

Většina žáků (63%) se staví proti kouření marihuany, 29% neví a 8% je pro.

Otázka č.20 je otevřená a dávám zde žákům prostor pro jejich názory. Zajímal by mne Tvůj postoj k drogám, jestli je zavrhuješ, či připouštíš příležitostné užívání, jestli jsi pro nebo proti experimentování s nimi. Tady je prostor pro Tvé názory: Většina dotázaných vyjádřila názor, že drogy jsou negativní a staví se jednoznačně proti nim. Někteří připouští příležitostné užívání nebo experiment. Jiní přiznávají zkušenost s cigaretami, alkoholem a marihuanou, jeden z chlapců by chtěl dokonce marihuanu pěstovat a kouřit ji stejně jako cigarety. Jedna z dívek napsala, že nepřipouští drogy, protože nezná jejich vedlejší účinky. Tři žáci přiznávají, že kouří, aby zapadli do kolektivu kamarádů kuřáků a nevyčuhovali z davu. Spousta pubescentů bere kouření a alkohol za méně škodlivé jevy než je braní drog ilegálních. Někteří dokonce na kouření a pití alkoholu nevidí nic špatného.

76

12.5 Závěr výzkumu Hypotéza H1:

Většina žáků se domnívá, že má dostatek informací o drogách.

Z výsledků vyplynulo, že většina žáků (90,5%) se domnívá, že má dostatek nebo průměrné množství informací o drogách, čímž se hypotéza č.1 potvrzuje.

Hypotéza H2:

Víckrát než jednou kouřilo cigarety více chlapců než dívek.

Tato hypotéza se nepotvrdila. Z výsledků vidíme, že víckrát než jednou kouřilo 17 chlapců a 10 dívek, což je 43,5% chlapců z celkového počtu 39 a stejně tak 43,5% dívek z celkového počtu 23. Z demografického hlediska je tedy procentuální rozložení stejné.

Hypotéza H3:

Jednou měsíčně a častěji pije alkohol více chlapců než dívek.

Jednou měsíčně a častěji pije alkohol 11chlapců, což je 28% chlapců z celkového počtu 39. Z dívek pije jednou měsíčně a častěji alkohol 7 dívek, což je 30% z celkového počtu 23. Tato hypotéza se tedy nepotvrdila, neboť jednou měsíčně a častěji pijí alkohol více dívky než chlapci (30%:28%).

Hypotéza H4:

Více chlapců než dívek užívá pravidelně nějakou nelegální drogu.

Tato hypotéza se také nepotvrdila, neboť jen jediná dívka přiznala pravidelné užívání nějaké nelegální drogy, konkrétně marihuany.

Hypotéza H5:

Většina žáků si myslí, že marihuana se dá sehnat snadno.

Téměř tři čtvrtiny (72,5%) se shoduje, že marihuanu lze sehnat velmi snadno, čímž se potvrzuje 5. hypotéza.

77

Z výsledků výzkumu vyplývá, že primární drogové prevenci by se neměla věnovat pouze škola, ale v první řadě rodiče. Škola zastává v této oblasti nemalou úlohu a doufejme, že jsme na cestě kupředu, a že již brzy bude nespecifická primární drogová prevence rapidně expandovat a stávat se součástí osnov na všech školách už od prvního stupně, jelikož právě zde platí: čím dřív, tím líp. Výsledky ukázaly, že jen asi čtvrtina žáků získává informace o drogách od rodičů, s 61% žáků mluvili rodiče o drogách jen jednou a s 13% dokonce vůbec. Myslím, že to svědčí o nevzdělanosti a nezájmu dospělé populace v této oblasti. Přitom by mělo být samozřejmé, že každý rodič na dané téma se svými potomky komunikuje a v této oblasti se orientuje, protože kde jinde začít s prevencí, než právě doma? Důležité je také mladým lidem vštěpovat, že nejen nelegální drogy, nýbrž i alkohol a cigarety neohrožují jejich zdraví o nic méně. Ilegálnost drog totiž v lidech vyvolává pocit, že představují větší zlo než právě legální alkohol a cigarety.

78

13 Závěr Když jsem začala psát svoji práci, stalo se mým cílem vytvořit text, jenž by umožnil člověku, příliš se neorientujícímu v drogové problematice, seznámit se s fenoménem drogových závislostí. Tomu, kdo se v této oblasti více či méně orientuje, aby si prohloubil své poznatky. Snažila jsem se zde nastínit to nejpodstatnější – věnovala jsem se jednotlivým typům drog, rozdělila je dle účinků a uvedla rizika spojená s užíváním. Zaměřila jsem se na příčiny a důsledky drogové závislosti, jichž bychom mohli jmenovat nespočet. Opět zdůrazňuji, že problém nepředstavují pouze drogy ilegální, ale především ty legální. Ty bývají totiž tím odrazovým můstkem, na kterém většina narkomanů stojí dřív, než sáhnou po tvrdé droze. Naprostá většina lidí také na tomto odrazovém můstku skončí a třeba díky alkoholu se pak ocitne na ulici, bez domova, práce a rodiny. Alkohol představuje dle mého názoru podstatně větší společenský problém, o čemž svědčí fakt, že závislých na něm u nás je 600 tisíc osob, zatímco problémových uživatelů drog jen asi dvacetina. Prostor jsem věnovala také drogové prevenci, která má zabránit či aspoň odradit od prvního užití drogy a pro zajímavost jsem zařadila do práce i kapitolu o drogové situaci v České republice. Zdá se, že negativní trend braní drog, jehož boom nastal v devadesátých letech, je spíše na ústupu. Přinejmenším se stabilizoval počet uživatelů tvrdých drog a v posledních letech mírně klesá. Zařadila jsem sem také kapitolu o marihuaně. Uvedla některé poznatky, jež vyvracejí mýty o její škodlivosti, a z těchto poznatků také vyplývá, že marihuana není tak nebezpečná, za jakou ji většina lidí považuje. Já osobně v ní nevidím takovou hrozbu, jako například v legálním alkoholu a proti občasnému kouření této lehké drogy nemám žádné zásadní výhrady. Pohled autorů a odborníků na ni je velice kontroverzní a různorodý. Snad čas přispěje k většímu sjednocování názorů v této oblasti a další výsledky výzkumů potvrdí či vyvrátí současné poznatky. Naše společnost není ještě na pokrok k tomu, aby se marihuana stala ne ilegální drogou, nýbrž prostředkem k odreagování se či dokonce k léčení, připravena. Uvidíme, jak se bude situace v příštích letech vyvíjet. Jak jsem se zmiňovala v úvodu, většina populace k drogám zaujímá zakonzervovaný negativní postoj, avšak prakticky nic o nich neví. Ráda bych, kdyby se s tímto textem seznámili alespoň ti, co jej dostanou do rukou. Myslím, že kdyby každý občan věděl

79

o drogách alespoň tolik, kolik je zde psáno, mohli bychom být hrdí a považovat se za osvícený národ, co se drogové problematiky týká. Drogy se totiž, ať už chceme či nikoliv, týkají nás všech, nejen těch, na nich závislých a proto se zajímejme, ať dokážeme problémy s nimi spojené řešit. Řada informací uvedených v této práci to zcela potvrzuje. Zejména pro rodiče a pedagogy by tento text mohl být užitečný a přínosný, jelikož právě oni jsou ti, kdo vychovávají a vzdělávají další generace. Zejména mladí lidé ve věku puberty a adolescence jsou, jak jsem se již několikrát zmiňovala, nejvíce ohroženi. Proto s nimi mluvme o drogách a vzdělávejme je v této oblasti. I z výsledků mého výzkumu vyplynulo, že rodiče s dětmi příliš o drogách nemluví. Pouze s 26% žáků mluvili rodiče o drogách více než jednou. Přitom by pravidelné rozhovory na téma drog měly být pravidlem v rodině. Fenomén drog již asi nevymýtíme, ale můžeme proti němu bojovat. A začít lze právě tak, že se budeme zajímat, ne obracet se zády!

80

Literatura 1.

DOLEŽAL, X. J. Jak se berou drogy. Praha: FORMÁT, 1998. 174 s. ISBN 80-86155-11-0

2.

EVROPSKÉ MONITOROVACÍ CENTRUM PRO DROGY A DROGOVOU ZÁVISLOST. Výroční zpráva za rok 2008: Stav drogové problematiky v Evropě. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2008. 97s. ISBN 978-92-9168-320-8

3.

GANERI, A. Drogy: Od extáze k agonii. Praha: AMULET, 2001. 149s. ISBN 80-86299-70-8

4.

ILLES, T. Děti a drogy: fakta, informace, prevence. Praha: ISV nakladatelství, 2002. 55s. ISBN 80-85866-50-1

5.

JANÍK, A., DUŠEK, K. Drogové závislosti. Praha: Ústav zdravotní výchovy, 1988. 48 s.

6.

JANÍK, A., DUŠEK, K. Drogy a společnost. Praha: AVICENUM, 1990. 344 s. ISBN 80-201-0087-3

7.

KALINA, K., KOLEKTIV. Drogy a drogové závislosti 1 – mezioborový přístup. Praha: Ústav vlády České republiky, 2003. 319 s. ISBN 80-86734-05-6

8.

KALINA, K., KOLEKTIV. Drogy a drogové závislosti 2 – mezioborový přístup. Praha: Ústav vlády České republiky, 2003. 343 s. ISBN 80-86734-05-6

9.

NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2007. Praha: Úřad vlády České republiky, 2008. 135s. ISBN 978-80-87041-46-80

10. NEŠPOR, K., CSÉMY, L., PERNICOVÁ, H. Jak předcházet problémům s návykovými látkami na základních a středních školách: příručka pro pedagogy. Praha: SPORTPROPAG, 1996. 156 s. 11. NEŠPOR, K. Návykové chování a závislost: současné poznatky a perspektivy léčby. Praha: PORTÁL, 2003. 151 s. ISBN 80-7178-831-7 12. NEŠPOR, K. Vaše děti a návykové látky. Praha: PORTÁL, 2001. 157 s. ISBN 80-7178-515-6

81

13. NEŠPOR, K., PROVAZNÍKOVÁ, H. Slovník prevence problémů působených návykovými látkami: pro rodiče a pedagogy. Praha: FORTUNA, 1996. 48 s. ISBN 80-7071-034-9 14.

PRESL, J. Drogová závislost. Praha: MAXDORF, 1994. 88 s. ISBN 80-85800-25-X

15. SANANIM, kol. autorů. Drogy: otázky a odpovědi. Praha: PORTÁL, 2007. 198 s. ISBN 978-80-7367-223-2 16. SHAPIRO, H. Drogy: obrazový průvodce. Praha: Svojtka & Co., 2005. 360 s. ISBN 80-7352-295-0 17. ŠTABLOVÁ, R. Drogy, kriminalita a prevence. Praha: Policejní akademie České republiky, 1997. 214 s. ISBN 80-85981-64-5 18. ZIMMER, L., MORGAN, J. P. Marihuana: mýty a fakta. Praha: Volvox Globator, 2003. 242 s. ISBN 80-7207-463-6 19.

http://www.adiktologie.cz

20.

http://www.biotox.cz

21.

http://www.blisty.cz

22.

http://www.cadpress.sk

23.

http://www.drogy-info.cz

24.

http://www.joukl.cz

25.

http://www.konopijelek.cz

26.

http://www.knihovna.adam.cz

27.

http://www.kurakovaplice.cz

82

Poznámky 1

NEŠPOR, K., PROVAZNÍKOVÁ, H. Slovník prevence problémů působených návykovými látkami: pro rodiče a pedagogy. Praha: FORTUNA, 1996. s. 12

2

ŠTABLOVÁ, R. Drogy, kriminalita a prevence. Praha: Policejní akademie České republiky, 1997. s. 15

3

ŠTABLOVÁ, R. Drogy, kriminalita a prevence. Praha: Policejní akademie České republiky, 1997. s. 12

4

JANÍK, A., DUŠEK, K. Drogy a společnost. Praha: AVICENUM, 1990. s. 18

5

SHAPIRO, H. Drogy: obrazový průvodce. Praha: Svojtka & Co., 2005. s. 138

6

SHAPIRO, H. Drogy: obrazový průvodce. Praha: Svojtka & Co., 2005. s. 190-191

7

SHAPIRO, H. Drogy: obrazový průvodce. Praha: Svojtka & Co., 2005. s. 227

8

SHAPIRO, H. Drogy: obrazový průvodce. Praha: Svojtka & Co., 2005. s. 65

9

http://www.drogyinfo.cz/index.php/info/legalni_drogy/legalni_drogy_v_cr_strucny_prehled_ situace

10

http://www.drogyinfo.cz/index.php/info/legalni_drogy/alkohol/alkohol_podrobne

11

http://www.drogyinfo.cz/index.php/info/legalni_drogy/tabak/tabak_podrobne

12

SHAPIRO, H. Drogy: obrazový průvodce. Praha: Svojtka & Co., 2005. s. 137

13

http://www.drogy-info.cz/index.php/info/ilegalni_drogy/opiaty/heroin

14

EVROPSKÉ MONITOROVACÍ CENTRUM PRO DROGY A DROGOVOU ZÁVISLOST. Výroční zpráva za rok 2008: Stav drogové problematiky v Evropě. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2008. s. 70

15

http://www.drogyinfo.cz/index.php/info/ilegalni_drogy/tanecni_drogy/ecstasy_xtc_podrobne

16

SHAPIRO, H. Drogy: obrazový průvodce. Praha: Svojtka & Co., 2005. s. 272

17

ŠTABLOVÁ, R. Drogy, kriminalita a prevence. Praha: Policejní akademie České republiky, 1997. s. 21

83

18

KALINA, K., KOLEKTIV. Drogy a drogové závislosti 1 – mezioborový přístup. Praha: Ústav vlády České republiky, 2003. s. 24

19

SANANIM, kol. autorů. Drogy: otázky a odpovědi. Praha: PORTÁL, 2007. s. 17

20

ŠTABLOVÁ, R. Drogy, kriminalita a prevence. Praha: Policejní akademie České republiky, 1997. s. 174

21

NEŠPOR, K., PROVAZNÍKOVÁ, H. Slovník prevence problémů působených návykovými látkami: pro rodiče a pedagogy. Praha: FORTUNA, 1996. s. 24

22

http://txt.www.drogyinfo.cz/index.php/pomoc_a_podpora/prevence/zakladni_pojmy_z_oblasti_ primarni_drogove_prevence_souhrn

23

KALINA, K., KOLEKTIV. Drogy a drogové závislosti 2 – mezioborový přístup. Praha: Ústav vlády České republiky, 2003. s. 275

24

KALINA, K., KOLEKTIV. Drogy a drogové závislosti 2 – mezioborový přístup. Praha: Ústav vlády České republiky, 2003. s. 292

25

KALINA, K., KOLEKTIV. Drogy a drogové závislosti 2 – mezioborový přístup. Praha: Ústav vlády České republiky, 2003. s. 308

26

KALINA, K., KOLEKTIV. Drogy a drogové závislosti 2 – mezioborový přístup. Praha: Ústav vlády České republiky, 2003. s. 308

27

http://www.cadpress.sk/marihuana.htm

28

http://konopijelek.cz/index.php?stranka=lecba-konopim

29

http://www.adiktologie.cz/articles/cz/69/395/Teorie-marihuany-jako-vstupnidrogy.html

30

ZIMMER, L., MORGAN, J. P. Marihuana: mýty a fakta. Praha: Volvox Globator, 2003. s. 69

31

http://www.drogyinfo.cz/index.php/info/ilegalni_drogy/konopne_drogy/studie_marihuana_ neposkozuje_trvale_mozek

32

ZIMMER, L., MORGAN, J. P. Marihuana: mýty a fakta. Praha: Volvox Globator, 2003. s. 64

33

ZIMMER, L., MORGAN, J. P. Marihuana: mýty a fakta. Praha: Volvox Globator, 2003. s. 65

84

34

http://www.drogyinfo.cz/index.php/info/ilegalni_drogy/konopne_drogy/masivni_uzivani_ marihuany_v_obdobi_dospivani_zpusobuje_zmeny_v_mozku

35

EVROPSKÉ MONITOROVACÍ CENTRUM PRO DROGY A DROGOVOU ZÁVISLOST. Výroční zpráva za rok 2008: Stav drogové problematiky v Evropě. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2008. s. 5

36

http://www.kurakovaplice.cz/

85

Resumé Bakalářská práce Drogy a drogové závislosti jako morální problém pojednává, jak už název vypovídá, o problematice drog. Teoretická část poskytuje informace o historii drog, rozděluje návykové látky dle několika kritérií, uvádí účinky, rizika spojená s užíváním, zaměřuje se na důvody, proč lidé sáhnou po drogách a na důsledky, jež drogová závislost vyvolává. Zabývá se také drogovou prevencí a rozděluje ji na primární, sekundární a terciární. Obsahuje také kapitoly týkající se marihuany a drogové situace v České republice. V praktické části jsou uvedeny výsledky výzkumu prováděného v osmých a devátých ročnících základní školy v Kuřimi. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké mají žáci zkušenosti s návykovými látkami.

Summary Bachelor theses ,,Drugs and drug addiction as a moral problem‘‘ deals, as the title predicate, with the drug problem. The theoretical part provide information about history of drugs, it divides the habit-forming drugs according to a several of criterion, it mentions the effects, risks connected with the using, it follows the reasons, why do people reach for a drugs and the consequences, which do the drug addiction provoke. It deals also with the drug prevention and it divides it into a primary, secondary and tertiary prevention. It contains also parts concerning the marijuana and the drug situation in the Czech Republic. In the practical part are mentioned the results of the research implemented in the eighth and ninth classes at primary school in Kuřim. The aim of the research examination was to find out, which experience with habitforming drugs do the pupils have.

86

Přílohy Dotazník: Ahoj mládeži! Obracím se na vás s žádostí o pomoc. V současné době zpracovávám svoji bakalářskou práci na téma Drogy a drogové závislosti. Velmi by mi pomohlo, kdybyste byli ochotni vyplnit tento anonymní dotazník týkající se této problematiky. Dotazník obsahuje 20 otázek a táži se vás v něm na vaše zkušenosti s kouřením, alkoholem a drogami. Zároveň vás žádám o co nejpřesnější a nejotevřenější odpovědi a zdůrazňuji, že nedojde k jejich zneužití a bude zachována vaše anonymita. Při vyplňování prosím vyplňte pohlaví a věk a zakroužkujte vždy z nabízených odpovědí tu, která vám nejvíce vyhovuje. Mnohokrát díky za spolupráci!

Pohlaví:

Věk:

1) Kde získáváš informace o drogách?

a) ve škole b) od rodičů c) od sourozenců d) od kamarádů e) z médií (noviny, časopisy, televize, internet) f) nikde

2) Mluvilo se u vás doma někdy o drogách? a) ano, vícekrát b) alespoň jednou c) ne, nikdy

87

3) Myslíš, že máš dostatek informací o drogách? a) ano b) průměrně c) ne d) nevím

4) Jsou cigarety a alkohol také drogy? a) ano b) ne c) nevím

5) Které drogy jsou u nás legální? a) marihuana, hašiš, alkohol, tabák (cigarety) b) pervitin, heroin, extáze, kokain, LSD c) alkohol, tabák (cigarety) d) nevím

6) Kouřil/a jsi někdy? a) ano jednou b) ano víckrát c) ne

7) Jak často kouříš? a) denně b) několikrát do týdne c) několikrát do měsíce d) velmi zřídka, výjimečně e) nikdy

8) Pil/a jsi někdy alkohol? a) ano jednou b) ano víckrát c) ne

88

9) Jak často piješ alkohol?

a) několikrát do týdne b) jednou týdně c) jednou měsíčně d) velmi zřídka, výjimečně e) nikdy

10) Opil/a jsi se někdy?

a) ano jednou b) ano víckrát c) ne

11) Nabízel už Ti někdo jinou drogu než alkohol a cigarety? a) ano b) ne

12) Zkusil/a jsi někdy jinou drogu než alkohol a cigarety? (marihuana, hašiš, pervitin, extáze, lysohlávky, LSD…)

a) ano, jedenkrát b) ano, víckrát c) ne

13) Pokud ano, označ její název: a) marihuana b) hašiš c) lysohlávky d) extáze e) rozpouštědla (např. toluen) f) LSD g) pervitin h) heroin i) kokain j) jiné-…………..….….(vypiš) k) nikdy jsem neužil

14) Užíváš pravidelně nějakou nelegální drogu?

a) ano b) ne

89

15) Pokud ano, označ její název: a) marihuana b) hašiš c) lysohlávky d) extáze e) rozpouštědla (např. toluen) f) LSD g) pervitin h) heroin i) kokain j) jiné-…………..….….(vypiš) k) neužívám

16) Pokud už jsi někdy zkusil/a nějakou drogu mimo alkoholu a cigaret, jaké Tě k tomu vedly důvody?

a) zvědavost b) nuda c) tlak okolí (přizpůsobení se kamarádům, strach z posměchu) d) kvůli navození příjemných pocitů e) kvůli potlačení problémů f) k nabytí většího sebevědomí, k větší možnosti sebeprosazení g) jiné-………………………………………. h) nikdy jsem neužil

17) Na koho by ses obrátil, kdybys chtěl sehnat nelegální drogu? (např. marihuanu, LSD, extázi, pervitin,..) a) na dealera b) na kamaráda c) na sourozence d) na někoho jiného….…..…….(vypiš)

18) Jak obtížně se dle Tebe dá sehnat marihuana? a) velmi snadno b) obtížně c) nevím

90

19) S pravidelným kouřením marihuany: a) souhlasím b) nesouhlasím c) nevím

20) Zajímal by mne Tvůj postoj k drogám, jestli je zavrhuješ, či připouštíš příležitostné užívání, jestli jsi pro nebo proti experimentování s nimi. Tady je prostor pro Tvé názory:

91