2012. Drogy?

Základní škola Jablonec nad Nisou, Pivovarská 15, příspěvková organizace

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM školní rok 2011/2012

Motto:

Drogy ? - NE Máme jiný program !

Zpracoval : Mgr. Petr Šolc Garant programu: Mgr. Lubomír Mlejnek

„CÍLEM PRIMÁRNÍ PREVENCE JE ZVÝŠENÍ ODOLNOSTI DĚTÍ A MLÁDEŢE VŮČI SOCIÁLNĚ- PATOLOGICKÝM JEVŮM. PŘEDEVŠÍM VÉST DĚTI KE SPRÁVNÝM POSTOJŮM VŮČI ZÁTĚŢÍM A PROBLÉMŮM.“

I v letošním školním roce zůstává základním principem preventivní strategie na naší škole osvojování základních kompetencí v oblasti zdravého ţivotního stylu a prevence a rozvoj dovedností, které vedou u dětí a mládeţe k odmítání všech druhů sebedestruktivního chování, projevů agresivity a porušování zákona. Minimální preventivní program v této podobě je výsledkem upravování , zkoušení a zdaleka se nedá povaţovat za ukončený nebo definitivní. Kaţdý další školní rok přináší nové podněty a nápady a na základě zkušeností hledáme pokud moţno efektivní cesty vedoucí ke zkvalitnění pozitivního vlivu na naše ţáky.

Při tvorbě programu se vycházelo z těchto metodických pokynů: 

Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, ţáků a studentů ve školách a školských zařízeních. Dokument MŠMT č.j.: 21291/2010-28



Metodický pokyn ministra školství mládeţe a tělovýchovy Č.j.: 24 264/2008-6 k prevenci a řešení šikanování mezi ţáky škol a školských zařízení



Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeţe v působnosti resortu MŠMT ČR na období 2005-2008 Č.j.: 10844/2005-24



Metodický pokyn MŠMT ČR Č.j: 10194/2002-14 k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání ţáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví



Spolupráce předškolních zařízení, škol a školských zařízení s Policií České republiky při prevenci a při vyšetřování kriminality dětí a mládeţe a kriminality na dětech a mládeţi páchané Č.j.. 25884/2003-24



Metodický pokyn ministra školství, mládeţe a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi ţáky škol a školských zařízení Č.j. 24 246/2008-6

2

Obsah 1) Úvod 2) Tým spolupracovníků 3) Vzdělávání 4) Primární prevence v rámci jednotlivých předmětů - I.stupeň, II.stupeň 5) Informování rodičů 6) Nadstavbové aktivity v rámci školy, aktivity zaměřené na spolupráci s rodiči 7) Materiální zázemí 8) Seznam důleţitých institucí 9) Přílohy : I. Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže Dokument MŠMT č.j.: 21291/2010-28 II. Doporučení na doplnění školního řádu v souvislosti s řešením problematiky návykových látek ve školním prostředí. Dokument NÁRODNÍ PROTIDROGOVÉ CENTRÁLY III. Základní postupy školy při zjištění zneužívání návykových látek IV. Postupy řešení sociálně patologických jevů ve škole. V. Program proti šikanování. Krizový plán. VI. Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení. VII. Plnění minimálního preventivního programu-seznam splněných akcí. VIII. Důležitou součástí Metodického doporučení č. j.: 20 006/2007-51. je praktický návod pro školy „Co dělat když“, který obsahuje velice detailní a současně praktické doporučení ředitelům škol a školním metodikům prevence, jak se zachovat při výskytu určitého rizikového chování ve školách. Tento návod je uveden pouze v elektronické podobě.

3

1) Úvod Minimální preventivní program vychází z výše uvedených pokynu MŠMT, které do prevence sociopatologických jevů zařazuje konzumaci drog včetně alkoholu, kouření, kriminalitu, virtuální drogy a gambling, záškoláctví, šikanování a jiné násilí, rasismus, xenofobii, intoleranci, antisemitismus. Při jeho tvorbě byla brána na zřetel také Strategie prevenc.e sociálně patologických jevů u dětí a mládeţe v působnosti resortu školství, mládeţe a tělovýchovy na období 2005-2009. Cílem minimálního preventivního programu je ve spolupráci s rodiči formovat takovou osobnost ţáka, která je s ohledem na svůj věk schopná orientovat se v dané problematice, zkoumat ji, ptát se, dělat rozhodnutí, která si bude váţit svého zdraví, bude umět nakládat se svým volným časem a zvládat základní sociální dovednosti.

2) Tým spolupracovníků I.

Učitelé rodinné a občanské výchovy, třídní učitelé 1.

třída

Mgr. Iveta Borzová

2. A třída

Mgr. Veronika Táborská

2. B třída

Mgr. Vladimíra Habětínkov

3. A třída

Mgr. Helena Golová

3. B třída

Mgr. Iveta Hozdová

4.

třída

Mgr. Naděţda Šmídová

5.

třída

Mgr. Marie Hájková

6.

třída

Mgr. Alena Bělíková

7. A třída

RNDr. Klára Horecká

7. B třída

Mgr. Petr Šolc

8.

třída

Mgr. Marta Regnerová

9. A třída

Mgr. Jitka Hendrychová

9. B třída

Ing. Jan Vocel

4

b) výchovná poradkyně, protidrogový koordinátor Mgr. Jindřiška Stránská, Mgr. Petr Šolc e-mail : [email protected] c) za 1.stupeň Mgr.Naděţda Šmídová ved. vychovatelka školní druţiny Ivona Rezlerová d) vedení školy Mgr. Lubomír Mlejnek e-mail : [email protected] Mgr. Alena Novotná

e-mail : [email protected]

3) Vzdělávání Hlavní podíl na dalším rozvíjení znalostí a dovedností související s prevencí sociálně patologických jevů spočívá v samostudiu všech učitelů školy a především školního metodika prevence .Pro pedagogy podílející se na realizaci minimálního preventivního programu je metodickým pomocníkem školní metodik prevence, který pro ně vyhledává nové informace a podněty. Další vzdělávání bude odvislé od aktuální nabídky.

4) Primární prevence v rámci jednotlivých předmětů - I.stupeň, II.stupeň Primární prevence v rámci jednotlivých vyučovacích předmětů I.stupeň Primární prevenci na prvním stupni má na starosti třídní učitel. S jednotlivými tématy se děti setkávají především v prvouce, přírodovědě a vlastivědě. Při výuce lze vyuţít různých metod, např. výklad, předávání informací, samostatnou práci, skupinovou práci, projektové vyučování, dramatickou výchovu nebo vyuţít materiály školy z oblasti primární prevence. Zaměření na mladší školní věk: · navozování příznivého psychosociálního klimatu ve třídě · osvojování a upevňování základních návyků v rámci - hygiena, ţivotospráva, sdělení základních informací z oblasti prevence experimentování s alkoholem a cigaretami · základy etické a právní výchovy · zaměření pozornosti na včasné odhalování specifických poruch učení nebo i jiných postiţení · všestranný rozvoj osobnosti ţáka

5

· soustředěnost na včasné diagnostikování soc. -patologických problémů ve třídních kolektivech · důraz na spolupráci s rodiči · široká nabídka volnočasových aktivit - www.7zsjbc - krouţky Krouţky organizované školou : 5 krouţků keramiky

3x p. Svobodová, 2x p. Habětínková,

3 krouţky etické výchovy

p. Pospíšilová

2 krouţky dyslektické nápravy

p. Habětínková, p. Golová

2 krouţky sportovních her

p. Šmídová, p. Všetečková

1 krouţek country tance

p. Řehořková

1 krouţek hry na flétnu

p. Řehořková

1 rukodělný krouţek

p. Cvrčková

1 krouţek aerobiku

p. Rezlerová

1 krouţek zdravotní tělesné výchovy

p. Hájková

1 krouţek logopedie

p. Hozáková

1 krouţek basketbalu

p. Nekvasil

Škola ve školním roce 2011- 2012 otevřela celkem 19 krouţků různého zaměření, z toho 10 krouţků je provozováno v rámci nepovinných předmětů. · návštěvy filmových a divadelních představení, koncertů, besed apod. Účast v soutěţích výtvarných, sportovních, zdravotnických, dopravních atd. jako v předchozích letech  V kaţdém ročníku, ve spolupráci s výchovným poradcem, aktualizovat diagnostiku kolektivu třídy. Při výběru námětů se vycházelo z těchto témat: 1. A, B třída  osobní bezpečí -průběţně po celý rok ve všech předmětech a aktivitách  základní zásady mezilidské komunikace -průběţně ve všech předmětech a aktivitách, zejména při skupinových činnostech  vztahy v dětském kolektivu - průběţně ve všech předmětech, zejména v ČS, ČJ, Tv, Švp (květen), při kolektivních činnostech  kaţdý člověk je jiný - září – říjen, sledování a respektování odlišností (ČS, ČJ, Tv, )

6

 základní hygienické návyky -průběţně ve všech předmětech a činnostech, Švp  vyuţití volného času -průběţně ve všech předmětech a činnostech, Švp  rodina, jako bezpečné místo - prosinec, duben (vyţití vánočních a velikonočních svátků v Prv, ČJ, ) 2.třída  lidské tělo - Tv – průběţně, Prv ,  zdraví a jeho ochrana - Tv – průběţně, Prv – prosinec (popis částí těla)  zacházení s léky - Prv – prosinec (hygiena, čistota – nemoc, úraz)  reţim dne -ČJ sloh, Prv – leden (lidé a čas – orientace v čase)  vztahy mezi lidmi -ČJ – muzea, divadla, výlety (hrady a zámky, projekty, skupinové práce), Prv -únor  chování v krizových situacích - průběţně během roku  výchova ke zdravotnímu ţivotnímu stylu-prvouka  etická a právní výchova- prvouka  občanství, občanský postoj -Prv  aktivní sociální učení -Prv  spolupráce s rodiči - průběţně během roku  volný čas – krouţky v rámci školy - www.7zsjbc - krouţky

3.třída  pojmy z oblasti prevence, sexuální výchovy a drogové závislosti - Prv – únor-březen(člověk, lidské tělo, muţ a ţena) duben(člověk, pečujeme o své zdraví)  zdraví a jeho ochrana - duben (první pomoc) -Prv –duben (pečujeme o své zdraví) průběţně i v jiných měsících

7

 lidé kolem nás, multikulturní výchova – září, říjen - Prv - rodina a škola- září, člověk- únor  vyuţívání volného času - Prv – listopad (práce a volný čas) Švp –září,duben  volný čas – krouţky v rámci školy - www.7zsjbc - krouţky 4.třída  lidské tělo, odlišnost mezi pohlavími - ČJ čtení – říjen (formou rozhovorů, besed, výukových filmů)  ţivotospráva a důsledky nevhodných návyků - Švp – duben, červen (průběţně podle potřeb ve výuce)  vyuţívání volného času - Př – průběţně, ČJ sloh  pojmy drogová závislost, a sexuální výchova -ČJ čtení – duben (informace v médiích, výukové programy)  beseda s policií - „Bezpečné chování“  vztahy v dětském kolektivu - Švp, divadlo, výlety, skupinová práce – duben, červen, práce v komunikativním kruhu – průběţně  volný čas – krouţky v rámci školy - www.7zsjbc - krouţky

5.třída  domov, rodina, důvěra, vztahy -Průběţně v hodinách ČJ – formou rozhovorů, besed, Vv – koláţe  léčivé a návykové látky  beseda s policií - „Bezpečné chování“ -Př – květen (srovnání, výroba léků, závislost)  sexuální výchova- člověk a zdravý ţivotní styl (př)  vztahy v dětském kolektivu - průběţně, společné akce – výlety, projekty,( skupinové práce), Švp -individuální přístup při řešení problémů  Komunikace

8

- průběţně ve všech hodinách – prezentace prací, práce ve skupinách, řešení modelových situací, návštěvy muzeí, divadel, výstav, komunikace s dospělými lidmi  volný čas – krouţky v rámci školy - www.7zsjbc - krouţky

II. stupeň Práce na druhém stupni je velmi náročná na koordinaci, tak aby byla probrána všechna témata, ale nedocházelo k jejich překrývání a přesycení ţáků informacemi.S tématy z oblasti prevence se pracuje v předmětech občanská výchova, výtvarná výchova rodinná výchova, , přírodopis, chemie, dějepis, český jazyk a literatura, tělesná výchova. K práci s tématy lze vyţít metod výkladu, samostatné práce, práce s médii, projektové vyučování, skupinová práce, hraní rolí, práce s materiálem, besed, přednášek. Zaměření na starší školní věk – prevence = základ předcházení problémům : Úkoly a činnost učitelů a jiných pedagogických pracovníků:  posílení úlohy učitelů v oblasti tvorby pozitivního sociálního klimatu, včasná diagnostika a intervence při riziku vzniku sociálně patologických jevů a kooperace s odborníky při jejich řešení. 

spolupráce s výchovným poradcem, výchovnou poradkyní a třídními učiteli.

 Věnování pozornosti problematickým skupinám ţáků nebo jednotlivcům, odhalování projevů asociálního chování mezi ţáky – soustředit se zejména na problematiku šikany  v rámci prevence kouření přesvědčit ţáky o škodlivosti kouření a ve spolupráci s rodiči poukazovat na škodlivost kouření – Projekt „Kouření a já „  sledovat často se opakující krátkodobé absence ţáků – prevence záškoláctví.  spolupráce s rodiči ţáků s tendencemi vyhýbat se školní docházce. V problematických případech moţnost vyţadování lékařského potvrzení.  sebevzdělávání učitelů v metodikách preventivní výchovy a ve výchově ke zdravému ţivotnímu stylu v souladu s Národními vzdělávacími osnovami pro oblast prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeţe  shromaţďování a zpřístupňování materiálů pro pedagog.sbor.  zapojení vedení školy i kolegů do tohoto programu Aktivity pro ţáky  výchova k odpovědnosti za zdraví své i ostatních – vytváření eticky hodnotných postojů a způsobů chování

9

 zaměření pozornosti na projekty prevence drogových závislostí, konzumace alkoholu, vandalismu, rasismu, násilí, komerčního sexuálního zneuţívání apod.  na základně průzkumu uskutečněného KHS Libereckého kraje se sídlem v Liberci (Ţivotní styl dětí a mládeţe – zkušenosti a postoje v oblasti kouření, alkoholu a drog, Liberecký kraj 2005) věnovat nadále zvýšenou pozornost prevenci kouření ( viz Projekt : „DAL JSEM SI PÁR …“ ,tematický blok „kouření a já“ - osvěta v rámci hodin Rv, Ov, Tv, třídnických hodin.  dovednost volby správné ţivotosprávy - poruchy příjmu potravy – mentální anorexie a bulimie  akce zaměřené na práci s národnostními menšinami směřující k potlačení rasismu a xenofobie  zvyšování příznivého klimatu ve třídních kolektivech formou organizování výletů, exkurzí, ŠVP, lyţařského výcvikového kurzu atd.  organizování akcí směřujících k oţivení klimatu ve škole a zábavnou formou  zpříjemnění školního prostředí (tématické dny, sportovní akce, víkendové výjezdy atd.)  široká nabídka volnočasových aktivit - www.7zsjbc - krouţky  účast v literárních, vzdělávacích, sportovních a jiných soutěţích  ekologická výchova (sběr plastových lahví, papíru, nápojových kartonů)  v červnu tradiční olympiáda školy  . včleňování výchovy ke zdravému ţivotnímu stylu a oblastí preventivní výchovy do výuky jednotlivých předmětů (Rv,Čj,Ov, D, Ch, Př, Z, TV)  V kaţdém ročníku ve spolupráci diagnostiku kolektivu třídy.

s výchovným

poradcem

aktualizovat

Při výběru námětů se vycházelo z těchto témat: 6.A, B třída Výuka občanské výchovy – Mgr. J. Hendrychová Výuka rodinné výchovy –

Mgr. A. Svobodová

 Zvýšení odolnosti vůči sociálně - patologickém jevům - průběţně třídní učitel, třídnické hodiny,Rv, Ov,  Osobní bezpečí, způsob chování v krizových situacích - průběţně třídní učitel, třídnické hodiny,Rv, Ov,  „Padouch nebo hrdina“ -programový blok primární protidrogové prevence. mgr.Eva Nováková-říjen 10

 Protidrogová tématika v rámci rodinné a občanské výchovy - průběţně  6 hodinový tématický blok "Kouření a já" dle Doc.Hrubé,M.U.Brno - březen, duben  Školní literární a výtvarné soutěţe – březen  účast v okresních soutěţích -průběţně

7. A, B třída Výuka občanské výchovy - Mgr. H. Dujčáková Výuka rodinné výchovy -

Mgr. A. Svobodová

 Zvýšení odolnosti vůči sociálně-patologickém jevům - průběţně třídní učitel, třídnické hodiny,Rv, Ov,  Protidrogová tématika v rámci rodinné a občanské výchovy – průběţně  Divadelní představení pro rodiče a spoluţáky -zvyšování třídního klimatu, posilování vzájemné spolupráce ţáků i rodičů -dle moţností –průběţně dvě představení  Školní literární a výtvarné soutěţe - prosinec - únor  Účast v okresních soutěţích -průběţně, dle nabídky a moţností  Lyţařský kurz s vyuţitím primární nespecifické protidrogové prevence -leden  účast v okresních soutěţích -průběţně 8. třída Výuka občanské výchovy - Mgr. J. Hendrychová Výuka rodinné výchovy - Mgr. M. Regnerová  Cvičení v přírodě - rozvoj sebepoznání a sebepojetí- Švp - září  zvýšení odolnosti vůči sociálně - patologickém jevům - průběţně třídní učitel, třídnické hodiny,Rv, Ov, 

protidrogová tématika v rámci Rv. a OV. - průběţně 11

 organizace Vánoční besídky třídy-příprava programu -rozvoj sebepoznání a sebepojetí- Švp-prosinec  Turisticko-vodácký kurs - rozvoj sebepoznání a sebepojetí- Švp-červen  Školní literární a výtvarné soutěţe - duben  účast v okresních soutěţích -průběţně 9.třída Výuka občanské výchovy - Mgr. J.Hendrychová Výuka rodinné výchovy

- Mgr. P. Šolc

 Návštěva výstavy " Týden boje proti drogám" s následnou besedou „Alkohol – zakázané ovoce“ - říjen  Protidrogová tématika v rámci rodinné a občanské výchovy - průběţně  Beseda o právní zodpovědnosti s JUDr. Opatrnou - duben  Turisticko-vodácký kurs - rozvoj sebepoznání a sebepojetí- Švp-červen  Organizace sportovního odpoledne pro děti 1.stupně - červen  Příprava školní akademie vycházejících ţáků. - červen 5) Informování rodičů  třídní učitel - průběţně po telefonické domluvě  výchovný poradce Mgr.JanValášek, Mgr. Jindřiška Stránská - průběţně po telefonické domluvě  koordinátor primární protidrogové prevence Mgr. Petr Šolc - průběţně po telefonické domluvě 

třídní schůzky



den otevřených dveří

 internetové stránky školy

12



informační nástěnka

6) Nadstavbové aktivity v rámci školy, aktivity zaměřené na spolupráci s rodiči

Stále hledáme nové cesty, jak navázat uţší kontakt s rodiči, jak vzbudit jejich hlubší zájem o problémy svých dětí a získávání poznatků především v oblasti komunikace a výchovného působení .Často se stává, ţe rodiče hledají pomoc aţ v okamţiku kdy jsou zcela bezradní - kdy si potomek dělá, co chce a to se cesty k nápravě hledají velmi těţko. Snahou naší školy je, kromě tradičního informování rodičů ( stránky školy, třídní schůzky, informační odpoledne ), organizovat společné akce, které vedou k aktivní spolupráci rodičů, dětí, učitelů. Tyto akce jsou : Celoškolní projektové dny Podzimní dílna a slavnosti, Velikonoční trhy - výtvarné dílny organizované ŠD dvakrát ročně, které navazují na lidové zvyky a tradice. Podzimní a jarní cvičení v přírodě, Den Země, Školní olympiáda, vodácký kurz pro 2. stupeň Ovoce do škol (1. stupeň) Ročníkové projekty ŠD – Čertoviny, Maškarní rej, návštěva Babylonu, Čarodějnická stezka,oslava Dne dětí, přespání ve ŠD 3. ročník – Projekt Můj domov, vytvoření prezentací a setkání s rodiči při jejich promítání 2. ročník – Projekt Rodina , tři setkání rodičů s dětmi na třídní akci 6.7. ročník Hudebně-dramatické projekty 6.A, 6. B a 7. třídy a jejich prezentace před závěrem školního roku před rodiči a další veřejností „Příroda našeho okolí“, „Les“, „Město“, „Jablonecký okruh“, „Jablonecká secese“, „Z historie regionu“, „Návštěva v knihovně“, „Den v planetáriu“, „Návštěva naučné stezky“, zeměpisné vycházky, „Pravidla 1. pomoci v praxi“. Exkurze do průmyslových výrob- plasty, sklárny,kovovýroba,pekárny, stavební výroba do muzeí, na výstavy, do botanické zahrady a ZOO do střední odborné školy

13

Návštěvy kulturních představení převáţně podle nabídky Městského divadla v Jablonci nad Nisou

7) Materiální zázemí Stávající knihovna školy - Pedagogové proti drogám (Program preventivních aktivit uplatňovaných ve školách - problematika drog, kouření, AIDS a sociálně patologických jevů - Řada Kurikul v rámci Projektu regionálního zdravotního vzdělávání - Zdravá výţiva - Alkohol a jiné drogy - Prevence kouření - Sexuální výchova - Prevence AIDS - Rozhodni se ... Příručka pro ţivot bez drog (M. E. Holstein) - Učební text pro kurz Rodinná a sexuální výchova (O.Trojan) - Extáze a Techno scéna (N.Saunders) - Oči hadů I,II,III - videopořad - Proč??? (Beran) - AIDS a my (J.Holub) - Skrytý svět šikanování ve školách (Kolář) - O nás pro nás (Nešpor) - Drogy, otázky a odpovědi (John,Presl) - Kniha o marihuaně (Dupal) - O drogách, alkoholu a kouření (Nešpor) - Nejrychlejší cesta do nemocnice (Wittwer) - Toxikománie a osobnost (Bergeret) - Lásku dát,lásku brát (Levis) - Kniha o zdravém ţivotním stylu (Foster) - Jak zacházet s agresivitou (Portmannová) - Jedy, drogy, léky (Mann)

14

- Kde se to v nás bere (Day) - Rostliny bohů (Schutes) - Filipova dobrodruţství (Breuil) - Nenič své "chytré" tělo (Raynerová) a školských zařízeních) MŠMT 1999 -

Časopis Závislost a my (odborný časopis pro sociálně patologické jevy)

-

Časopis Rodina a škola

8) Seznam důleţitých institucí Seznam důleţitých institucí – Katalog sociálních sluţeb Libereckého kraje http://www.katalogsocsluzeb.kraj-lbc.cz 

Krajský školský koordinátor prevence Ing. Sochová Jitka odborný zaměstnanec, krajský protidrogový koordinátor Telefon: 485 226 338 Email: [email protected]



Centrum adiktologie Psychiatrická klinika VFN a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze http://www.adiktologie.cz/cz/

 Integrovaný záchranný systém 112  Záchranná sluţba tel.: 155  Městská policie 156 pí. Hulínová – tel.: 483 316 672  MěÚ Jablonec nad Nisou, Mírové náměstí 19 Jaroslav Cvrček- protidrogový koordinátor tel. 483 357 650 [email protected]  MÚ Jablonec n. N. Oddělení sociálně právní ochrany dětí – kurátoři pro děti a mládeţ-.OSPOD Výchovná a poradenská činnost při závadovém chování dítěte, přestupkové a trestné činnosti (problémy s chováním doma či ve škole, konflikty v rodině, neúměrná vzdorovitost, útěky z domova, nerespektování autorit a pravidel, záškoláctví, potulky, 15

krádeţe peněz aj., agresivita vůči osobám, poškozování majetku, zneuţívání návykových látek aj. Adresa: Anenská 5 Jablonec n. N. Vedoucí oddělení, náhradní rodinná péče Mgr. Krámská Hana e-mail: [email protected] tel.:483 357 660, mobil:724 493 020 Asistentka oddělení Jindra Čílová e-mail: [email protected] tel.: 483 357 690, mobil: 724 493 028 Sociální pracovník, týrané děti Černá Daniela e-mail: [email protected] tel.:483 357 661, mobil:724 493 029 Sociální pracovník, týrané děti Bc. Skácelová Yvetta e-mail: [email protected] tel.: 483 357 662, mobil:724 493 023 Sociální pracovník Bc. Černá Hana e-mail: [email protected] tel.: 483 357 663, mobil: 724 493 021 Sociální pracovník Patková Irena e-mail: [email protected] tel.:483 357 665, mobil:724 493 025 Sociální pracovník Bc. Hučková Denisa e-mail: [email protected] tel.: 483 357 641,mobil: 724 493 027 Sociální pracovník Macková Zuzana e-mail: [email protected] tel.:483 357 642, mobil: 724 493 026 Kurátor pro děti a mládeţ Jaroslav Čermák e-mail: [email protected] tel.: 483 357 666, mobil: 724 493 024 Kurátor pro děti a mládeţ Mgr. Eva Nováková e-mail: [email protected] tel.: 483 357 664, mobil: 724 493 022 Kurátor pro děti a mládeţ Zbranek Petr e-mail: [email protected] tel.: 483 357 640, mobil: 724 493 030 Psycholog

16

Petr Selinger e-mail: [email protected] tel.: 483 357 640, mobil: 602 364 607 Právník Bc. Radka Němečková e-mail: [email protected] tel.: 483 357 639, mobil: 724 793 031



Zařízení doporučené OSPODem jako ověřená a fungující:

Středisko výchovné péče Čáp Středisko je školským zařízením poskytujícím preventivně výchovnou péči. Tuto péči poskytuje dětem a mladistvým od 6 do 19 let, popřípadě do ukončení jejich přípravy na povolání ambulantní či internátní formou. Středisko přijímá do péče klienty, u nichž je dominantní porucha chování, ale nenastal u nich důvod k nařízení ústavní výchovy nebo uložení ochranné výchovy. K hlavním obtížím, které středisko řeší patří: školní problémy, problémy v rodině, osobnostní a psychické problémy, počátky zneužívání návykových látek (včetně alkoholu a nikotinu), gambling, projevy asociálního chování. Adresa: Na Výšinách 451/9, Liberec Tel.: 482 750 807, m: 728 145 169 e-mail: www.svp-lbc.cz

Cesta – poradna pro děti a rodiče Mgr. Petr Selinger Adresa: Anenská 7 Jablonec n. N. Tel: 483 357 638 , m: 602 364 607 e-mail: [email protected] Scholaris, o.s. Psychologicko-etopedické centrum, pomoc při řešení výchovných a vztahových problémů s dětmi v rodině i ve škole, vzdělávací aktivity v oblasti sociálně patologických jevů ve školním prostředí Mgr. Petr Šolc Adresa: Palachova 507/7, Liberec I – Staré Město, 460 01 Liberec 1 Tel: 721 880 080 e-mail: [email protected]

Poradenská a lektorská činnost – individuální a rodinné konzultace Mgr. Igor Pavelčák Adresa: Gagarinova 877 Liberec 460 07 Tel. : 482 771 835 , m: 728 022 618 e-mail: [email protected] www.poradna-rodina.org

PPP Jablonec nad Nisou Adresa: Palackého 118/48, Jablonec n. N. (Mšeno n.N.) Tel. : 483 704 498, 483 705 110, 483 705 908, 483 705 248 e-mail: [email protected] Spirála Jablonec nad Nisou s.r.o. – neurologie, psychiatrie, psychologie Adresa: Na Šumavě 48 Jablonec n. N. 460 02 Tel.: 483 319 106 Středisko komplexní terapie psychosomatických poruch Adresa: Na Výšině 13, Jablonec nad Nisou Tel. : 483 316 341

17

KN Liberec – dětská psychiatrie (Psychiatrické centrum pro děti a mládež) Poruchy aktivity a pozornosti, chování, kázeňské problémy ve škole, krádeže, útěky z domova, experimentování s drogou, týrané děti, poruchy nálady, vztahové a citové problémy v souvislosti s rodinnými konflikty, rozvody apod. Adresa: Školní 430/18, Liberec 5 Tel. 485 101 102 ADVAITA Liberec Prevence a léčba návykových poruch Centrum ambulantních služeb Adresa: Rumunská 14/6, Liberec Tel. 482 750 607 e-mail: [email protected]

 Kruháč – klub pro děti od 6 do 14 let www.jablonec.diakoniecce.cz 5.května 2 Jablonec nad Nisou tel. 483 305 796, e-mail: [email protected]

 Nemocnice Jablonec nad Nisou, p.o. Nemocniční 15, Jablonec nad Nisou 46660 Tel.: 483 345 111 E-mail: [email protected] Web: http://www.nemjbc.cz Nemocnice poskytuje a organizuje léčebnou preventivní péči, ambulantní péči, lůţkovou základní a speciální diagnostickou léčebnou péči, vše v souladu s platnou legislativou České republiky. Dále zajišťuje výchovu a další vzdělávání zaměstnanců ve zdravotnictví a další činnosti nezbytné k plnění stanovených úkolů a poskytování nadstandardních zdravotnických sluţeb v souladu s platnou legislativou. Více informací  Spolkový dům Jablonec nad Nisou, p. o. E. Floriánové 1736/8, Jablonec nad Nisou 46601 Tel.: 483 356 213 E-mail: [email protected] Web: http://www.sdj.cz Kontaktní osoba: PhDr. Miroslav Schovanec Příspěvková organizace Spolkový dům Jablonec nad Nisou byla zřízena za účelem poskytování sociálních sluţeb a koordinace aktivit neziskových organizací převáţně se sociálním zaměřením v prostorách Spolkového domu v ulici E. Floriánové 8. 

Adresáře Databáze terapeutických komunit (.rtf, 920 kB) Databáze detoxifikací (.rtf, 135 kB) Databáze psychiatrických léčeben (.rtf, 173 kB) Databáze substituční léčby (.rtf, 15 kB) Adresář institucí v psychiatrii a psychologii (.rtf, 13 kB

18

 Hygienická stanice – poradna pro alkoholismus a jiné toxikomanie MUDr. Hájková tel. :483 311 511 Turnovská 40 Jablonec nad Nisou  Soud JUDr.Opatrná Jablonec nad Nisou tel.: 483 311 005  DDM Vikýř Podhorská Jablonec nad Nisou tel.: 483 711 725 483 713 004

9) Přílohy

PŘÍLOHA č. I

šk. rok 2011-2012

Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, ţáků a studentů ve školách a školských zařízeních Hlava I Obecná ustanovení Článek 1 Předmět úpravy (1) Metodické doporučení Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy (dále jen MŠMT) k primární prevenci rizikového chování u dětí, ţáků a studentů (dále jen „ţák“) ve školách a školských zařízeních v souladu se Strategií prevence rizikového chování u dětí a mládeţe v působnosti resortu školství, mládeţe a tělovýchovy, Národní strategií protidrogové politiky, Strategií prevence kriminality – všechny strategie vţdy na příslušná období, § 29 odst. 1 a § 30 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 18 písm. c) zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, Koncepcí státní politiky pro oblast dětí a mládeţe: a) vymezuje aktuální terminologii, která je v souladu s terminologií v zemích EU a začlenění prevence do školního vzdělávacího programu a školního řádu,

19

b) popisuje jednotlivé instituce v systému prevence a úlohu pedagogického pracovníka, c) definuje Preventivní program (u subjektů, které ţádají o dotaci, Minimální preventivní program – dále jen preventivní program), d) doporučuje postupy škol a školských zařízení (dále jen „školy“) při výskytu vybraných rizikových forem chování dětí a mládeţe (viz příloha č. 1 – 14 ). (2) Primární prevence rizikového chování u ţáků v působnosti MŠMT se zaměřuje prioritně na předcházení rozvoje rizik, které směřují zejména k následujícím rizikovým projevům v chování ţáků: a) agrese, šikana, kyberšikana, násilí, vandalismus, intolerance, antisemitismus, extremismus, rasismus a xenofobie, homofobie b) záškoláctví, c) závislostní chování, uţívání všech návykových látek, netolismus, gambling d) rizikové sporty a rizikové chování v dopravě, e) spektrum poruch příjmu potravy, f) negativní působení sekt, g) sexuální rizikové chování, (3) Aktivity škol jsou cíleně směrovány k prokazatelně efektivní specifické primární prevenci a eliminaci aktivit z oblasti neefektivní primární prevence. K rozpoznání a zajištění pomoci včasné intervence nebo krizové intervence zejména v případech: traumatických záţitků- domácího násilí, šikanování, násilného chování, týrání a zneuţívání dětí, včetně komerčního sexuálního zneuţívání, ohroţování mravní výchovy mládeţe, experimentování s návykovými látkami (legální a nelegální návykové látky), rizikových stravovacích návyků vedoucích k poruchám příjmu potravy (mentální bulimie, mentální anorexie). (4) Toto metodické doporučení je určeno pro právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení zřizovaných MŠMT. Doporučováno je k vyuţití i ostatním školám zapsaným do školského rejstříku a poskytovatelům sluţeb souvisejících se vzděláváním a výchovou. Součástí Metodického doporučení je praktický návod pro školy „Co dělat kdyţ“, který obsahuje velice detailní a přitom praktické doporučení ředitelům škol a školním metodikům prevence, jak se zachovat při výskytu určitého rizikového chování ve školách. Článek 2 Vymezení základních pojmů (1) Základním principem primární prevence rizikového chování u ţáků je výchova k předcházení a minimalizaci rizikových projevů chování, ke zdravému ţivotnímu stylu, k rozvoji pozitivního sociálního chování a rozvoji psychosociálních dovedností a zvládání zátěţových situací osobnosti. Jedná se o oblast zabývající se prevencí v oblastech uvedených v Čl. 1 odst. 2 s cílem zabránit výskytu rizikového chování v daných oblastech, nebo co nejvíce omezit škody působené jejich výskytem mezi ţáky.

20

(2) Specifická primární prevence – aktivity a programy, které jsou zaměřeny specificky na předcházení a omezování výskytu jednotlivých forem rizikového chování ţáků. Jedná se o: a) všeobecnou prevenci, která je zaměřena na širší populaci, aniţ by byl dříve zjišťován rozsah problému nebo rizika, b) selektivní prevenci, která je zaměřena na ţáky, u nichţ lze předpokládat zvýšený výskyt rizikového chování, c) indikovanou prevenci, která je zaměřena na jednotlivce a skupiny, u nichţ byl zaznamenán vyšší výskyt rizikových faktorů v oblasti chování, problematických vztahů v rodině, ve škole nebo s vrstevníky. (3) Nespecifická primární prevence – veškeré aktivity podporující zdravý ţivotní styl a osvojování pozitivního sociálního chování prostřednictvím smysluplného vyuţívání a organizace volného času, například zájmové, sportovní a volnočasové aktivity a jiné programy, které vedou k dodrţování určitých společenských pravidel, zdravého rozvoje osobnosti, k odpovědnosti za sebe a své jednání. Tento typ prevence je významný v kontextu aplikace různých efektivních a vyhodnotitelných specifických programů. (4) Efektivní primární prevence – kontinuální a komplexní programy, interaktivní programy v menších skupinách, vytváření dobrého klimatu ve třídě a skupině, především programy pomáhající odolávat ţákům sociálnímu tlaku zaměřené na zkvalitnění komunikace, osvojování a rozvoj sociálně emočních dovedností a kompetencí, konstruktivní zvládání konfliktů a zátěţových situací, odmítání legálních a nelegálních návykových látek, zvyšování zdravého sebevědomí a sebehodnocení, posilování odvahy, stanovování realistických cílů, zvládání úzkosti a stresu apod. Principy efektivní a vyhodnotitelné primární prevence jsou zaloţeny na soustavnosti a dlouhodobosti, aktivnosti, přiměřenosti, názornosti, uvědomělosti. (5) Neúčinná primární prevence: a) zastrašování a triviální přístup: „prostě řekni ne“, citové apely, pouhé předávání informací, samostatně realizované jednorázové akce, potlačování diskuse, stigmatizování a znevaţování osobních postojů ţáka/studenta, přednášky, pouhé sledování filmu, besedy s bývalými uţivateli (ex-usery) na základních školách, nezapojení ţáků/studentů do aktivit a nerespektování jejich názorů, politiku nulové tolerance na škole a testování ţáků jako náhraţku za kontinuální primární prevenci. b) hromadné kulturní či sportovní aktivity nebo návštěva historických a kulturních památek, by měly být pouze doplňkem, na který by měla vţdy navazovat diskuse v malých skupinkách. (6) Preventivní program – konkrétní dokument školy zaměřený zejména na výchovu a vzdělávání ţáků ke zdravému ţivotnímu stylu, na jejich osobnostní a emočně sociální rozvoj a komunikační dovednosti. Preventivní program je zaloţen na podpoře vlastní aktivity ţáků, pestrosti forem preventivní práce s ţáky, zapojení celého pedagogického sboru školy a spolupráci se zákonnými zástupci nezletilých ţáků školy. Preventivní program vychází z preventivní strategie školy, je zpracováván na jeden školní rok školním metodikem prevence, podléhá kontrole České školní inspekce, je vyhodnocován průběţně a na závěr školního roku je hodnocena kvalita a efektivita zvolených strategií primární prevence. Dané hodnocení je součástí výroční zprávy o činnosti školy.1 1

§ 12 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 21

(7) Nové metodické doporučení reflektuje aktuální terminologii – rizikové chování. Pojem sociálně patologické jevy je pojmem sociologickým a postihuje fatální jevy ve společnosti (alkoholismus, krádeţe, vraţdy apod.), k nimţ mimo jiné také musí směřovat opatření primární prevence. Nicméně ve školním prostředí pedagogové pracují s rizikovým chováním, vůči němuţ zaujímají účinná primárně preventivní opatření s cílem minimalizace projevů i rizik takového chování a případně je diagnostikují a následně přijímají efektivní opatření.

Hlava II Systém primární prevence rizikového chování Článek 3 Systém organizace a řízení primární prevence rizikového chování u ţáků (1) MŠMT a) v návaznosti na schválené vládní dokumenty z oblasti primární prevence rizikového chování u ţáků zpracovává příslušný koncepční materiál resortu na dané období - akční plán, metodicky podporuje a koordinuje problematiku primární prevence, b) vytváří podmínky pro realizaci resortního systému prevence na národní úrovni v oblasti metodické a legislativní, c) kaţdoročně vyčleňuje resortní finanční prostředky na specifickou primární prevenci rizikového, chování, podílí se na certifikačním procesu a podporuje zejména kvalitní certifikované programy, d) vytváří internetový informační komunikační systém odborně garantovaný MŠMT, e) rozvíjí spolupráci v oblasti primární prevence na horizontální (meziresortní úrovni), má zřízen poradní orgán Výbor pro koordinaci primární prevence; na vertikální úrovni má zřízen Výbor krajských školských koordinátorů prevence, dále spolupracuje s nadresortními orgány zejména s Úřadem vlády Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky a Republikovým výborem pro prevenci kriminality Ministerstva vnitra, f) dále spolupracuje s odbornou veřejností – nestátním neziskovým sektorem, pedagogickými fakultami, odbornými fakultami VŠ ČR (zejména Centrem adiktologie 1.LF Psychiatrické kliniky UK Praha), pedagogicko-psychologickými poradnami, g) koordinuje resortní činnost a spolupracuje s přímo řízenými organizacemi, jakými jsou Výzkumný ústav pedagogický, Institut pedagogicko-psychologického poradenství, Národní institut pro další vzdělávání a Národní institut dětí a mládeţe, v oblasti primární prevence a efektivně vyuţívá jejich odborného potenciálu v oblasti metodické, vzdělávací, výzkumné, v oblasti kontrolní vyuţívá odborný potenciál České školní inspekce, h) metodicky podporuje krajské školské koordinátory prevence a rozvíjí spolupráci v krajích. (2) Krajský úřad – zahrnuje krajské úřady i Magistrát hl. m. Prahy (dále jen „KÚ“) a) koordinuje činnosti jednotlivých institucí systému prevence v resortu školství, mládeţe a tělovýchovy na krajské úrovni a zajišťuje naplňování úkolů a záměrů obsaţených ve Strategii prevence rizikového chování u dětí a mládeţe v působnosti resortu školství, mládeţe a tělovýchovy,

22

v rámci organizační struktury krajského úřadu pověřuje vhodného pracovníka funkcí ”krajského školského koordinátora prevence” c) vytváří podmínky pro realizaci Preventivních programů ve školách svého regionu a věcně kontroluje jejich plnění d) zabezpečuje funkční systém vzdělávání pedagogických a dalších pracovníků školství na úrovni kraje, zaměřený na zvyšování jejich odborné způsobilosti pro činnost v oblasti prevence, e) zařazuje do dlouhodobých záměrů vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji témata týkající se zejména specifické ale i nespecifické primární prevence, f) v rámci koncepce školské politiky a své pravomoci zřizuje pedagogicko-psychologické poradny2. Krajskému úřadu se doporučuje kaţdoročně vyčleňovat z jeho rozpočtu finanční prostředky určené výhradně na specifickou primární prevenci a rozlišit při statistických sběrech dat aktivity specifické prevence všech návykových látek (alkohol, tabák a nelegální drogy) a prevence dalšího rizikového chování. b)

(3) Krajský školský koordinátor prevence a) za účelem koordinace činností realizovaných v rámci krajské koncepce prevence spolupracuje především s krajským protidrogovým koordinátorem, koordinátorem romské problematiky a manaţerem prevence kriminality, pracovníky OSPOD a odboru zdravotnictví KÚ; spolu s nimi a s dalšími subjekty podílejícími se na prevenci v rámci kraje se aktivně účastní vytváření a zdokonalování krajské koncepce prevence nebo krajské strategie na příslušné období, prosazuje přitom naplňování úkolů a záměrů obsaţených ve Strategii MŠMT a Akčním plánu realizace strategie prevence rizikového chování, b) monitoruje situaci ve školách v regionu z hlediska podmínek pro realizaci Preventivních programů a navazujících aktivit v oblasti prevence, c) metodicky vede a spolupracuje s metodiky prevence v pedagogicko-psychologických poradnách zřizovaných krajem při koordinaci preventivních aktivit škol v rámci kraje a participuje na zajišťování pracovních porad (seminářů) pro školní metodiky prevence, kteří ve školách v kraji působí, spolupracuje a metodicky podporuje školská zařízení zřizovaná krajem, d) shromaţďuje informace o realizaci Preventivních programů a o realizaci dalších preventivních, kontrolních a represivních opatření v oblasti rizikového chování ve školách a školských zařízeních na území kraje; e) provádí kontrolu naplňování Preventivních programů a připravuje jejich vyhodnocení, vyuţívá získané informace pro návrhy inovací v krajské koncepci a programu prevence a prostřednictvím Rady kraje předkládá souhrnné informace MŠMT, f) sumarizuje návrh na financování Preventivních programů a dalších aktivit v oblasti prevence ze státních zdrojů. g) vytváří závěrečnou kvalitativní a kvantitativní zprávu za oblast prevence rizikového chování v rámci kraje, ve spolupráci s krajským protidrogovým koordinátorem, zprávu zasílá kaţdoročně na MŠMT, h) je členem Výboru krajských školských koordinátorů. (4) Metodik prevence v pedagogicko-psychologické poradně (dále PPP)

2

§ 35 odst. 2 písm. j) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) a § 116 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů). 23

a) zajišťuje v PPP specifickou prevenci rizikového chování a realizaci preventivních opatření v oblasti územní působnosti vymezené krajským úřadem podle odstavce (2), b) zajišťuje koordinaci a metodickou podporu školních metodiků prevence3, organizuje pro ně pravidelné pracovní porady (semináře) a poskytuje jim individuální odborné konzultace, c) na ţádost školy a školského zařízení pomáhá ve spolupráci se školním metodikem prevence a dalšími pedagogickými pracovníky řešit aktuální problémy související s výskytem rizikového chování, d) udrţuje pravidelný kontakt se všemi institucemi, organizacemi a subjekty, které se v kraji v prevenci angaţují, e) spolupracuje s krajským školským koordinátorem prevence zejména při vypracovávání podkladů pro výroční zprávy či jiná hodnocení a při stanovování priorit v koncepci preventivní práce ve školství na úrovni kraje, f) pečuje o svůj odborný rozvoj formou dalšího vzdělávání v problematice specifické prevence, g) minimální rozsah činnosti metodika prevence v PPP je 0,5 úvazku, doporučený rozsah činnosti je plný úvazek4.

a) b)

c) d)

e)

f)

(5) Ředitel školy a školského zařízení Vytváří podmínky pro předcházení rozvoje rizikového chování zejména zabezpečením poskytování poradenských sluţeb ve škole se zaměřením na primární prevenci rizikového chování, koordinací tvorby, kontrolou realizace a pravidelným vyhodnocováním Preventivního programu a začleněním Školního preventivního programu do osnov a učebních plánů školního vzdělávacího programu školy5, zapracováním do školního řádu a vnitřního řádu řešením aktuálních problémů souvisejících s výskytem rizikového chování ve škole6, jmenováním školního metodika prevence, pedagogického pracovníka, který má pro výkon této činnosti odborné předpoklady, kvalifikaci, případně mu zajistí podmínky ke studiu k nezbytnému výkonu specializovaných činností v oblasti prevence rizikového chování7, pro systematické další vzdělávání školního metodika v oblasti specifické primární prevence8 a pro činnost školního metodika s ţáky a zákonnými zástupci nezletilých ţáků ve škole, podporou týmové spolupráce školního metodika, výchovného poradce, školního psychologa/školního speciálního pedagoga, třídních učitelů a dalších pedagogických pracovníků školy při přípravě, realizaci a vyhodnocování Preventivního programu9,

3

§ 5 odst. 3 písm. e) vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních. 4 § 5 odst. 3 písm. e) vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních. 5 § 18 písm. c) zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, § 5 odst. 3 a § 29 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 6

§ 7 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních. 7 § 7 odst. 1 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních, § 9 odst. 1 písm. c) a odst. 2 vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků. 8

§ 24 odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.

24

g) spoluprací s metodikem prevence v PPP a s krajským školským koordinátorem prevence, h) podporou aktivit příslušného obecního úřadu zaměřených na rozvoj zdravého ţivotního stylu i) monitorováním a vyhodnocováním realizace Preventivního programu a realizace dalších opatření, ve školním řádu a vnitřním řádu musí být popsána kontrolní a sankční opatření v oblasti rizikového chování ve škole. (6) Školní metodik prevence Standardní činnosti školního metodika prevence jsou vymezeny příslušným právním předpisem.10 (7) Třídní učitel (ve vztahu k primární prevenci): a) spolupracuje se školním metodikem prevence při zachycování varovných signálů 11, podílí se na reali-zaci Preventivního programu a na pedagogické diagnostice vztahů ve třídě, b) motivuje k vytvoření vnitřních pravidel třídy, která jsou v souladu se školním řádem, a dbá na jejich důsledné dodrţování (vytváření otevřené bezpečné atmosféry a pozitivního sociálního klimatu ve třídě); podporuje rozvoj pozitivních sociálních interakcí mezi ţáky třídy, c) zprostředkovává komunikaci s ostatními členy pedagogického sboru a je garantem spolupráce školy se zákonnými zástupci nezletilých ţáků třídy, d) získává a udrţuje si přehled o osobnostních zvláštnostech ţáků třídy a o jejich rodinném zázemí. Článek 4 Začlenění primární prevence rizikového chování u ţáků do školních vzdělávacích programů (1) Do školního vzdělávacího programu vydaného ředitelem školy12 je začleněna problematika prevence rizikového chování u dětí, v případě, není-li vydán rámcový vzdělávací program13, je tato problematika začleněna do osnov tak, aby se prevence rizikového chování u ţáků stala přirozenou součástí školních osnov a výuky jednotlivých předmětů a nebyla pojímána jako nadstandardní aktivita škol. (2) Kaţdý pedagogický pracovník dbá, aby uplatňovaná prevence rizikového chování u ţáků podle odstavce 1 byla prováděna komplexně, tj. ve všech oblastech školního prostředí a ţivota, jichţ se prevence rizikového chování u ţáků dotýká:

9

§ 7 odst. 1 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních. 10 příloha č. 3/II vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních. 11 příloha č. 3/II vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních – poradenské činnosti odst. 2. 12 § 5 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 13 § 5 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

25

a)

b)

c)

d)

Psychosociální dovednosti (soběstačnost, autonomie, důstojnost, seberealizace, spokojenost v rodinných, přátelských a dalších mezilidských vztazích, sociální a kulturní integrovanost, tvořivost, schopnost milovat, pracovat a ţít v souladu s rozmanitou kulturou a světem). Existence (pečuji o sebe, o svůj zevnějšek, volím mezi zdravým a nezdravým způsobem ţivota, jsem nezávislý a mám představu o své budoucnosti, věřím v budoucnost, vnímám, ţe ţivot má smysl). Sounáleţitost (vnímám se jako součást ţivotního prostředí a Země, cítím se bezpečně ve škole, ve městě, jsem oceňován a ostatní si mě váţí, mám kamarády a váţím si jich, umím se o sebe postarat a přijímat zdravotní/sociální pomoc a sluţby). Adaptabilita (dávám pozor na sebe a svůj zevnějšek, jsem ţák, účastním se sportovních a rekreačních aktivit, setkávám se s lidmi a trávím s nimi volný čas, plánuji si volbu profese nebo zaměstnání, řeším s odvahou své problémy, mám právní povědomí).

(3) Preventivní program a) je preventivním programem školy a školského zařízení, b) je součástí školního vzdělávacího programu, který vychází z příslušného rámcového vzdělávacího programu, popř. upravovaného přílohou. c) vychází z omezených časových, personálních a finančních investic se zaměřením na nejvyšší efektivitu, d) jasně definuje dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé cíle, e) je naplánována tak, aby mohla být řádně uskutečňována, f) se přizpůsobuje kulturním, sociálním či politickým okolnostem i struktuře školy či specifické populaci jak v rámci školy, tak v jejím okolí, respektuje specifika ve školním prostředí, g) oddaluje nebo sniţuje výskyt rizikového chování h) zvyšuje schopnost ţáků a studentů činit informovaná a zodpovědná rozhodnutí, i) má dlouhotrvající vliv na změnu chování, j) pojmenovává problémy z oblasti rizikového chování dle čl. 1, odst. 1 a případné další rizikové projevy chování , k) pomáhá zejména těm jedincům, kteří pocházejí z nejvíce ohroţených skupin (minoritám, cizincům, dětem a ţákům zdravotně či sociálně znevýhodněným) při ochraně jejich lidských práv, l) podporuje zdravý ţivotní styl a usiluje o předávání vyváţených informací a dovedností, m) pokud se na realizaci podílí vnější subjekt (mimo samotnou školu), pak (je-li pro danou oblast zavedeno) doporučujeme volbu takového subjektu, který má pro danou činnost certifikaci. Článek 5 Preventivní program školy, školského zařízení (dále jen škola) (1) Na tvorbě a realizaci Preventivního programu se podílejí všichni pedagogičtí pracovníci školy. Koordinace tvorby a kontrola realizace patří ke standardním činnostem

26

školního metodika prevence, při tvorbě a vyhodnocování Preventivního programu školní metodik prevence dle potřeby spolupracuje s metodikem prevence v PPP14. (2) Škola vţdy zpracovává Preventivní program (v případě programu realizovaného externím subjektem doporučení viz Příloha 1.), který podléhá kontrole České školní inspekce. K zahájení nebo rozvinutí prioritních preventivních projektů realizovaných jako součást Preventivního programu nebo k zabezpečení Preventivního programu můţe škola vyuţít dotačního řízení v rámci prevence rizikového chování u dětí a mládeţe v působnosti resortu MŠMT nebo krajů na daný rok. Článek 6 Odměňování školního metodika prevence a metodika prevence v PPP (1) Pedagogickému pracovníkovi, který vedle přímé pedagogické činnosti vykonává také specializované činnosti15, k jejichţ výkonu jsou nezbytné další kvalifikační předpoklady, se poskytuje příplatek ve výši 1 000 aţ 2 000 Kč měsíčně podle §133 Zákoníku práce.16 (2) Nezbytnými dalšími kvalifikačními předpoklady dle odstavce 1 se rozumí studium k výkonu specializovaných činností v délce trvání nejméně 250 vyučovacích hodin ukončené obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí (program zahrnuje 250 hodin přímé i nepřímé výuky, včetně stáţí na odborných pracovištích poskytujících poradenskou, intervenční a léčebnou pomoc – dle Standardů pro udělování akreditací DVPP). Studium k výkonu specializovaných činností stanoví § 9 vyhlášky MŠMT č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů. (3) S přihlédnutím k náročnosti a odbornému zaměření činnosti školního metodika prevence není vhodné slučovat jeho funkci s funkcí výchovného poradce.

Hlava III Závěrečná ustanovení Článek 7 Zrušovací ustanovení Zrušuje se Metodický pokyn ministra školství, mládeţe a tělovýchovy k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeţe č. j.: 20 006/2007-51. Článek 8 Účinnost Metodické doporučení nabývá účinnosti dnem 1.11.2010. 14

příloha č. 1 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních – informační a metodická činnost odst. 8. 15 § 9 odst. 1 písm. c) a odst. 2 vyhlášky č. 317/2005 o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků. 16 § 133 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

27

Ing. Ladislav Němec náměstek ministra PŘÍLOHA č. II

šk. rok 2011-2012

Doporučení na doplnění školního řádu v souvislosti s řešením problematiky návykových látek ve školním prostředí. Dokument NÁRODNÍ PROTIDROGOVÉ CENTRÁLY. Viz dokument Pdf.

PŘÍLOHA č. III

šk. rok 2011-2012

Základní postupy školy při zjištění zneužívání návykových látek Dle školního řádu – ZÁKAZ nošení, drţení, distribuce a uţívání jakékoli návykové látky v areálu školy. 1. U ţáka byly nalezeny dovolené drogy (alkohol, cigarety): - Zajištění, látka by měla být za přítomnosti dalšího člena pedagogického sboru bezpečně uložena (pokud možno ve školním trezoru), jasně označena a zabezpečena proti případnému zneužití. Označení obsahuje datum, čas, umístění a podpisy pedagogů, kteří byli přítomni - Informování ředitele - Informování rodičů - Potrestání podle školního řádu – opakovaný čin – informování odboru sociální péče 2. Za předpokladu zjištění (podezření) intoxikace ţáka návykovými látkami: -

Informování ředitele Přivolání záchranné sluţby ( ţák je v ohroţení ţivota, nevím, co s ním je…) Informování rodičů Primární je záchrana ţivota a zamezení škod!

3. Na půdě školy byly nalezeny drogy nebo nástroje k jejich uţívání:

28

-

Informování ředitele Zajištění (označení viz ad.1) Informování policie Informování rodičů, kolegů (na schůzkách, mimořádná rada učitelů, v hodinách….) Zváţit, zda- li je vhodné informovat ţáky.

4. Škola zjistí, ţe v místě, kde sídlí lze sehnat drogy – škola nenese právní odpovědnost mimo své území, má však morální odpovědnost - Informování ředitele - Informování policie - Informovat ţáky a rodiče - Zajistit, aby pracovníci školy byli dobře informováni o místním problému. 5. U ţáka bylo zjištěno nedovolené vlastnictví zakázané drogy: Dle novely zákona č.112/1998 Sb. , kterým se doplňuje zákon č.140/1961 a č.200/1996 je zakázáno vlastnit větší neţ určité mnoţství drogy. Učiteli není dovoleno provádět šetření! - Informování ředitele - Informování policie - Informování rodičů 6. Ţák je přistiţen při prodeji drog. Prodej drog je nezákonný. - Informování ředitele - Informování policie - Informování rodičů - Informování členů pedagogického sboru 7. Ţák se svěří s tím, ţe uţívá drogy: - Informovat ředitele, metodika prevence či výchovného poradce - Informování rodičů Právní odpovědnost Vyplývá ze zákona č. 112/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č.140/1961 Sb. trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů a zákon ČNR č.200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Ohlašovací povinnost policejním orgánům se vztahuje zejména k případům, kdy někdo: -

Nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku Přechovává bez povolení omamnou nebo psychotropní látku Svádí jiného ke zneuţívání návykové látky neţ alkoholu, nebo ho v tom podporuje a nebo, kdo zneuţívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří.

Pracovníci škol a školských zařízení musí v případě zjištěného kontaktu ţáka s drogou informovat jeho rodiče. V tomto kontextu je nutno respektovat zákon č.94/1963 Sb., o rodině ve znění pozdějších předpisů. Je –li ţák intoxikován drogou a v této souvislosti poslán k lékařskému vyšetření, musí dát rodiče souhlas k vyšetření, je-li ţák poslán k ošetření musí být rodiče bezprostředně informováni.

PŘÍLOHA č. IV.

šk.rok 2011-2012

29

I.

Postupy řešení sociálně patologických jevů ve škole.

I. Jak řešit případy související s uţíváním návykových látek v prostředí škol a školských zařízení . Doporučené postupy školy (1)

Vytvořit podmínky pro předcházení výskytu případů uţívání návykových látek v prostorách školy v době školního vyučování, včetně všech školních akcí i mimoškolní činnosti.

(2)

Zajistit bezpečnost a ochranu zdraví ţáků před škodlivými účinky návykových látek v prostorách školy v době školního vyučování, včetně veškerých školních akcí.

(3)

Školním řádem školy a vnitřním řádem školského zařízení (dále jen „školní řád“) jasně vymezit zákaz uţívání návykových látek ve škole, jejich nošení do školy.

(4)

Poskytovat ţákům a zákonným zástupcům nezbytné informace nutné k zajištění jejich ochrany před tímto jevem.

(5)

Poskytovat ţákům věcné a pravdivé informace o návykových látkách formou, která je přiměřená jejich rozumovému a osobnostnímu vývoji.

(6)

Působit na ţáky v oblasti primární prevence uţívání návykových látek.

(7)

Do veškerých poučení o bezpečnosti a ochraně zdraví zakotvit informace o nebezpečnosti uţívání návykových látek a zákazu jejich uţívání při všech činnostech souvisejících se školními aktivitami.

(8)

Poskytovat ţákům, kteří mají s uţíváním návykových látek problémy, jakoţ i jejich zákonným zástupcům, informace o pomáhajících institucích a moţnostech řešení situace.

(9)

Při řešení případů souvisejících s uţíváním návykových látek nebo distribucí OPL je třeba spolupracovat s dalšími zainteresovanými institucemi – Policie ČR, orgány sociálně-právní ochrany dětí, školská poradenská zařízení apod.

(10) V případech, které stanoví zákon, plnit ohlašovací povinnost směrem k orgánům činným v trestním řízení, orgánům sociálně-právní ochrany obce s rozšířenou působností a zákonným zástupcům ţáka. TABÁKOVÉ VÝROBKY Ve vnitřních i vnějších prostorách všech typů škol je zakázáno kouřit.17 Kouřit zde nesmějí ţádné osoby a není moţné ani zřizovat kuřárny nebo místa pro kouření vyhrazená. (1) Prostory školy je třeba označit viditelným textem doplněným grafickou značkou zákazu kouření.18 Takto je třeba označit vnitřní i vnější prostory. (2) Školním řádem je nutné kouření v prostorách školy zakázat a stanovit sankce za porušování tohoto zákazu.19 17

§ 8 odst. 1 b) zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. 18 § 9 odst. 1 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů.

30

Konzumace tabákových výrobků ve škole (1) V případě, kdy je ţák přistiţen při konzumaci tabákových výrobků v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit. (2) Tabákový výrobek je třeba ţákovi odebrat a zajistit, aby nemohl v konzumaci pokračovat. (3) Pedagogický pracovník dále postupuje podle školního řádu školy: o události sepíše stručný záznam s vyjádřením ţáka, (zejména odkud, od koho má tabákový výrobek), který zaloţí školní metodik prevence do své agendy.20 (4) V případě porušení zákazu kouření informuje třídní učitel zákonného zástupce nezletilého ţáka. (5) V závaţných případech (zejména s ohledem na věk nebo chování dítěte) a jestliţe se jednání opakuje, vyrozumí škola orgán-sociálně právní ochrany obce s rozšířenou působností. Škola můţe od orgánu sociálně-právní ochrany obce vyţadovat pomoc. (6) Z konzumace tabákových výrobků ve škole je třeba vyvodit sankce stanovené školním řádem.

ALKOHOL Prodej nebo podávání alkoholických nápojů osobám mladším 18 let je v ČR zakázáno. Zakázáno je rovněţ osobám mladším 18 let alkohol nabízet, anebo je v konzumaci alkoholu podporovat.21 (1) Školním řádem škola stanoví zákaz uţívání alkoholu v prostorách školy v době školního vyučování i na všech akcích školou pořádaných.22 (2) Podávání alkoholických nápojů osobám mladším 18 let můţe být trestným činem nebo přestupkem. Konzumace alkoholu ve škole (1)

V případě, kdy je ţák přistiţen při konzumaci alkoholu v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit.

(2)

Alkohol je třeba ţákovi odebrat a zajistit, aby nemohl v konzumaci pokračovat.

19

§ 30 odst. 1 c) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. 20

příloha č. 3/II vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních – metodické a koordinační činnosti odst. 9. 21 § 12 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. 22 § 12 odst. 1 písm. g) zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů.

31

(3)

Podle závaţnosti momentálního stavu ţáka, případně dalších okolností pedagogický pracovník posoudí, jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí.

(4)

V případě, kdy je ţák pod vlivem alkoholu do té míry, ţe je ohroţen na zdraví a ţivotě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči a volá lékařskou sluţbu první pomoci.

(5)

Jestliţe akutní nebezpečí nehrozí, postupuje pedagogický pracovník podle školního řádu školy: O události sepíše stručný záznam s vyjádřením ţáka (zejména odkud, od koho má alkohol), který zaloţí školní metodik prevence do své agendy a vyrozumí vedení školy.

(6)

V případě, ţe ţák není schopný pokračovat ve vyučování, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si ţáka vyzvedl, protoţe není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.

(7)

Jestliţe není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany dítěte obce s rozšířenou působností a vyčká jeho pokynů. Škola můţe od orgánu sociálně-právní ochrany dítěte obce s rozšířenou působností vyţadovat pomoc.

(8)

Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, ţe ţák konzumoval alkohol ve škole i v případě, kdy je ţák schopen výuky.

(9)

Jestliţe se situace opakuje, splní škola oznamovací povinnost k orgánu sociálněprávní ochrany dítěte.23 Oznamovacím místem je příslušný odbor obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle místa bydliště dítěte.

(10) V případě uţivatelova zájmu nebo zájmu jeho zákonných zástupců, poskytne škola potřebné informace o moţnostech odborné pomoci při řešení takové situace. (11) Z konzumace alkoholu ve škole je třeba vyvodit sankce stanovené školním řádem. Za nebezpečné a protiprávní jednání je rovněţ povaţováno navádění jiných ţáků k uţívání alkoholických nápojů. (12) V případě podezření na intoxikaci ţáka můţe pedagogický pracovník provést orientační test na přítomnost alkoholu (dechová zkouška), ale pouze na základě předem získaného souhlasu zákonného zástupce nebo zletilého ţáka či studenta s orientačním testováním ţáka na přítomnost alkoholu. Pokud je výsledek testu pozitivní, postupuje pedagogický pracovník obdobným postupem jako je uvedeno od bodu 3. O události sepíše pedagogický pracovník stručný záznam s vyjádřením ţáka. (13) Obdobný postup zvolí pedagogický pracovník i v případě příchodu ţáka do školy pod vlivem alkoholu, resp. kdy nelze prokázat, ţe se ţák intoxikoval ve škole. Nález alkoholu ve škole (1) V případě, kdy pracovníci školy naleznou v prostorách školy alkohol, postupují takto: a) Tekutinu nepodrobují ţádnému testu ke zjištění jeho chemické struktury. b) O nálezu ihned uvědomí vedení školy. c) Nalezenou tekutinu uloţí u vedení školy pro případ usvědčujícího důkazu. d) Zpracují stručný záznam o události. (2) V případě, kdy pracovníci školy zadrţí u některého ţáka alkohol, postupují takto: 23

§ 10 odst. 4 písm. g) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

32

a) Zabavenou tekutinu nepodrobují ţádnému testu ke zjištění její chemické struktury. b) O nálezu ihned uvědomí vedení školy. c)

O nálezu sepíší stručný záznam, s vyjádřením ţáka, u kterého byl alkohol nalezen, datum, místo a čas nálezu a jméno ţáka. Zápis podepíše i ţák, u kterého byl alkohol nalezen (nebo který jej odevzdal). V případě, ţe podepsat odmítá, uvede pracovník tuto skutečnost do zápisu. Zápisu a rozhovoru se ţákem je přítomen/na ředitel/ka školy nebo její/jeho zástupce. Zápis záznamu zaloţí školní metodik prevence do své agendy.24

d) O nálezu vyrozumí zákonného zástupce ţáka, a v případě, ţe se jedná o opakovaný nález u téhoţ ţáka, i orgán sociálně-právní ochrany dítěte, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností. e) V případě podezření, ţe alkohol obsahuje i jiné příměsi a byl nalezen u ţáka, který se jím intoxikoval, předají zajištěnou tekutinu přivolanému lékaři. OPL Zakázána je výroba, distribuce, přechovávání, šíření i propagace omamných a psychotropních látek, a to bez ohledu na věk ţáka a prostředí, ve kterém by k tomu docházelo.25 Zakázáno je rovněţ navádění k uţívání těchto látek. (1) Školním řádem škola stanoví zákaz uţívání OPL a jejich distribuci a přechovávání. Současně stanoví zákaz vstupu do školy pod jejich vlivem. Školním řádem stanoví rovněţ sankci za porušení zákazu. (2) Ten, kdo se hodnověrným způsobem dozví, ţe jiný připravuje nebo páchá trestný čin nedovolené výroby a drţení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 a 188 a spáchání nebo dokončení takového trestného činu nepřekazí,26 se sám vystavuje trestnímu stíhání. Překazit takový čin lze tím, ţe ho včas oznámí orgánům Policie ČR nebo státnímu zástupci. Konzumace OPL ve škole (1)

V případě, kdy je ţák přistiţen při konzumaci OPL v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit.

(2)

Návykovou látku je třeba ţákovi odebrat a zajistit ji, aby nemohl v konzumaci pokračovat.

(3)

Podle závaţnosti momentálního stavu ţáka, případně dalších okolností, pedagogický pracovník posoudí, jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí.

(4)

V případě, kdy je ţák pod vlivem OPL do té míry, ţe je ohroţen na zdraví a ţivotě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči a volá lékařskou sluţbu první pomoci.

(5)

Jestliţe akutní nebezpečí nehrozí, postupuje pedagogický pracovník podle školního řádu školy. Především ihned zajistí vyjádření ţáka a vyrozumí vedení školy.

24

příloha č. 3/II vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních – metodické a koordinační činnosti odst. 9. 25 § 187, § 187a, § 188 a § 188a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon. 26 § 167 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon.

33

(6)

V případě, ţe ţák není schopen pokračovat ve vyučování, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si ţáka vyzvedl, protoţe není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.

(7)

V případě, ţe ţák není schopný dbát pokynů zaměstnanců školy, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si ţáka vyzvedl, protoţe není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.

(8)

Jestliţe není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany a vyčká jeho pokynů. Škola můţe od orgánu sociálně-právní ochrany obce vyţadovat pomoc.

(9)

Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, ţe ţák konzumoval OPL ve škole i v případě, kdy je ţák schopen výuky (dbát pokynů pracovníků školy).

(10) Současně splní oznamovací povinnost k orgánu sociálně-právní ochrany dítěte.27 Oznamovacím místem je příslušný odbor obce s rozšířenou působností podle místa bydliště dítěte. (11) V případě uţivatelova zájmu nebo zájmu jeho zákonných zástupců, poskytne škola informace o moţnostech odborné pomoci při řešení takové situace. (12) Z konzumace OPL ve škole je třeba vyvodit sankce stanovené školním řádem. Nicméně je nutné rozlišovat distributora od uţivatele. Uţivatel je nebezpečný pouze sobě, distributor všem. Distribuce je trestným činem, uţívání OPL je porušením školního řádu. (13) Navádění jiných ţáků k uţívání návykových látek je povaţováno rovněţ za nebezpečné a protiprávní jednání. (14) V případě podezření na intoxikaci ţáka můţe pedagogický pracovník provést orientační test na přítomnost OPL (zkouška ze slin), ale pouze na základě předem získaného souhlasu zákonného zástupce, resp. ţáka staršího 18 let s orientačním testováním ţáka na přítomnost OPL. Pokud je výsledek testu pozitivní, postupuje pedagogický pracovník obdobným postupem jako je uvedeno od bodu 3. O události sepíše pedagogický pracovník stručný záznam s vyjádřením ţáka. (15) Obdobný postup zvolí pedagogický pracovník i v případě příchodu ţáka do školy pod vlivem OPL, resp. kdy nelze prokázat, ţe se ţák intoxikoval ve škole. Distribuce OPL ve škole (1) Distribuce OPL je v České republice povaţována za protiprávní jednání. Je proto zakázána a můţe být kvalifikována jako trestný čin. Mnoţství, které ţák distribuuje, není nijak rozhodující. (2) Přechovávání OPL je také vţdy protiprávním jednáním. Mnoţství, které u sebe ţák v danou chvíli má, je rozhodující pro to, aby toto protiprávní jednání bylo blíţe specifikováno buď jako přestupek nebo v případě mnoţství většího neţ malého jako trestný čin, ale toto mnoţství nemusí mít ţádný vliv na kázeňský postih, který je stanovený školním řádem. (3) Jestliţe má pracovník školy důvodné podezření, ţe ve škole došlo k distribuci OPL, musí o této skutečnosti škola vţdy vyrozumět místně příslušné oddělení Policie ČR, protoţe se jedná o podezření ze spáchání trestného činu. 27

§ 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

34

(4) Jestliţe se tohoto jednání dopustila osoba mladší 18 let nebo bylo namířeno proti osobě mladší 18 let, vyrozumí škola také zákonného zástupce a orgán sociálně-právní ochrany obce s rozšířenou působností. (5) Pokud v rámci tohoto podezření zajistí pracovníci školy nějakou látku, postupují způsobem popsaným níţe. Nález OPL ve škole A. V případě, kdy pracovníci školy naleznou v prostorách školy látku, kterou povaţují za omamnou nebo psychotropní, postupují takto: (1) Látku nepodrobují ţádnému testu ke zjištění její chemické struktury. (2) O nálezu ihned uvědomí vedení školy. (3) Za přítomnosti dalšího pracovníka školy vloţí látku do obálky, napíší datum, čas a místo nálezu. Obálku přelepí, přelep opatří razítkem školy a svým podpisem a uschovají ji do školního trezoru. (4) O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky. B. V případě, kdy pracovníci školy zadrţí u některého ţáka látku, kterou povaţují za omamnou nebo psychotropní, postupují takto: (1)

Zabavenou látku nepodrobují ţádnému testu ke zjištění její chemické struktury.

(2)

O nálezu ihned uvědomí vedení školy.

(3)

O nálezu sepíší stručný záznam s vyjádřením ţáka, u kterého byla látka nalezena, datum, místo a čas nálezu a jméno ţáka. Zápis podepíše i ţák, u kterého byla látka nalezena (nebo který látku odevzdal). V případě, ţe podepsat odmítá, uvede pracovník tuto skutečnost do zápisu. Zápisu a rozhovoru se ţákem je přítomen/na ředitel/ka školy nebo její/jeho zástupce.

(4)

O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky a informuje zákonného zástupce ţáka.

(5)

V případě, ţe je látka nalezena u ţáka, který se jí intoxikoval, předají látku zajištěnou výše uvedeným postupem, přivolanému lékaři. Můţe to usnadnit léčbu, neboť u řady jedů jsou známy protijedy. Další postup nutný k identifikaci látky pak zajistí Policie ČR.

C. V případě, kdy pracovníci školy mají podezření, ţe některý z ţáků má nějakou OPL u sebe, postupují takto: (1)

Jedná se o podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku, a proto řešení této situace spadá do kompetence Policie ČR.

(2) Bezodkladně vyrozumí Policii ČR, zkonzultují s ní další postup a informují zákonného zástupce ţáka. (3) Ţáka izolují od ostatních a do příjezdu Policie ČR je nutné mít ho pod dohledem. U ţáka v ţádném případě neprovádějí osobní prohlídku nebo prohlídku jeho věcí.

35

II. Jak řešit případy související s krádeţemi a vandalismem v prostředí škol Krádeţe, zejména mobilních telefonů, a ničení školního majetku, jsou nejčastějšími formami protiprávního jednáním, se kterými se lze v prostředí škol setkat.

Jak postupovat preventivně proti krádežím (1) Ve školním řádu uvést, ţe krádeţe jsou protiprávním jednáním a jakmile se škola o takovém jednání dozví, bude tuto skutečnost hlásit orgánům činným v trestním řízení, nebo doporučí poškozenému (jeho zákonnému zástupci), aby se na tyto orgány obrátil. (2)

Upozornit ţáky a jejich zákonné zástupce, ţe nošení cenných věcí (zejména věcí malých rozměrů) do školy je rizikové chování, které můţe vést k jejich odcizení. Škola ve školním řádu, školské zařízení ve vnitřním řádu: a) zdůrazní, ţe (cenné) věci, které nesouvisí s vyučováním a vzděláváním nemají ţáci do školy nebo školského zařízení nosit nebo b) ředitel školy ve školním řádu určí způsob zajištění těchto předmětů na určeném místě. I v případě, ţe bude ţákům doporučeno nenosit do školy věci nesouvisející s vyučováním, nelze se odpovědnosti za škodu způsobenou na vnesených nebo odloţených věcech jednostranně zprostit a za klenoty, peníze a jiné cennosti se odpovídá do výše 5 000 Kč (§ 1 nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí občanský zákoník); pokud budou věci převzaty do úschovy, hradí se škoda bez omezení.28

(3)

Vést ţáky k tomu, aby dokázali protiprávní jednání rozpoznat, byli všímaví vůči svému okolí a v případě, kdy budou svědky takového jednání, ohlásili věc pedagogickému pracovníkovi školy.

Jak postupovat při nahlášení krádeže žákem (1) O události pořídit záznam na základě výpovědi poškozeného. (2)

Věc předat orgánům činným v trestním řízení (ohlásit na místní nebo obvodní oddělení Policie ČR), nebo poučit poškozeného ţáka (jeho zákonného zástupce), ţe má tuto moţnost.

(3)

V případě, ţe je znám pachatel, je třeba nahlásit věc orgánu sociálně-právní ochrany (byl-li pachatel mladší 18 let) a současně věc předat orgánům činným v trestním řízení.

28

§ 433 a 434 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

36

Jak postupovat preventivně proti vandalismu (1) Ve školním řádu uvést, ţe kaţdý je odpovědný za škody, které svým jednáním způsobil, a proto po něm bude škola poţadovat náhradu, jestliţe škodu způsobil úmyslně nebo z nedbalosti. (2) V poučeních o bezpečnosti a ochraně zdraví je třeba se problematice vzniklých škod věnovat a ţáky opakovaně upozorňovat na jednání, které k poškození majetku vede a jak se takovému jednání vyhnout.

Jak postupovat při vzniku škody Jakmile vznikne škoda na školním (1) majetku, je třeba o celé záleţitosti vyhotovit záznam a pokusit se odhalit viníka. (2) V případě, ţe viníka škola zná, můţe na něm (jeho zákonném zástupci) vymáhat náhradu škody. (3)

V případě, že nedojde mezi zákonnými zástupci nezletilého dítěte a školou k dohodě o náhradu škody, může škola vymáhat náhradu soudní cestou.

PŘÍLOHA č. V.

šk. rok 2011-2012

II.

Program proti šikanování. Krizový plán.

Program proti šikanování Šikanování je všudypřítomné a můţe nás doprovázet po celý ţivot. Šikanování je nebezpečně rozbujelou sociální nemocí ve společnosti, jejímţ důsledkem je poškozování zdraví jednotlivce, skupiny, včetně rodiny. Pro vztah, který označujeme za šikanování, je příznačná naprostá asymetrie sil, kdy mocnější zneuţívá slabšího a pošlapává jeho práva. V právní praxi bývá pojem šikana pouţíván jako synonymum pro úmyslné jednání, které je namířené proti jinému subjektu a které útočí na jeho lidskou důstojnost. Dochází-li k šikanování dětí v průběhu vyučování, pak z právního hlediska nese plnou odpovědnost za vzniklou škodu školské zařízení. Je proto důleţité šikanování včas rozpoznat, správně postupovat v jeho šetření a účinně ho „léčit“.

1. Co je a co není šikana Základní formy:  Fyzická šikana: bití, vydírání, loupeţe, poškozování věcí, sexuální násilí.  Psychická šikana: nadávky, pomluvy, vyhroţování, zesměšňování.  Verbální šikana, přímá a nepřímá – psychická šikana (součástí je i kyberšikana, děje se pomocí ICT technologií).  Smíšená šikana, kombinace verbální a fyzické šikany (násilné a manipulativní příkazy

37

apod.). Šikana je kaţdé chování, které splňuje tyto znaky:  Je cílené vůči jedinci nebo skupině.  Je obvykle opakované, často dlouhodobé.  Jeho záměrem je oběti ohrozit, poníţit či zastrašit.  Oběť se mu neumí bránit a dlouhodobě trpí. Hlavní rysy lze popsat následovně: Jeden nebo více ţáků úmyslně a většinou opakovaně týrá a zotročuje spoluţáka či spoluţáky a pouţívá k tomu agresi a manipulaci. Šikana není:  Jednorázová rvačka, nevhodný vtip či konflikt.  Vyčlenění dítěte z kolektivu, pokud není motivováno snahou ublíţit či pobavit se na jeho úkor. 2. Prevence šikany Kaţdý pedagog, obzvláště třídní učitel, je odpovědný za vytvoření zdravého klimatu třídy, školy. Je povinen zejména:  Podporovat rozvíjení pozitivních vztahů mezi dětmi.  Jednat s dětmi jako s partnery.  Udrţovat ovzduší důvěry mezi dětmi a pedagogy.  V kritických situacích dát jasně najevo, ţe špatné chování nelze tolerovat.  Nebýt lhostejný k projevům agresivity.  Informovat děti i rodiče, na koho se obrátit při problémech - třídní učitel, výchovný poradce, schránka důvěry, vedení školy, linka důvěry… 3. Jak poznáme, ţe by mohlo jít o šikanu Příklady přímých znaků šikany:  Soustavné posměšné poznámky, nadávky, hrubé ţerty, hanlivá přezdívka na adresu určitého ţáka, pokud to tento ţák těţko snáší a trpí tím.  Jednostranné vyţadování věcných či peněţních darů.  Jeden ţák vystupuje vůči druhému v roli „sluhy“ či „otroka“.  Často opakované pošťuchování, strkání, údery, poškozování věcí, které ţák neoplácí.  Na ţáka je vyvíjen nátlak k vykonávání nemorálních aţ trestných činů. Příklady nepřímých znaků šikany:  Ţák (potenciálně šikanovaný) se o přestávkách zdrţuje stranou od ostatních, nemá kamarády.  Přestávky tráví v bezpečné blízkosti učitelů nebo mimo třídu. Vymýšlí si záminky, aby nemusel být ve třídě.  Jeho prospěch se nevysvětlitelně zhoršuje, nesoustředí se na učení.  Má často poškozené nebo rozházené věci, často se mu „záhadně“ ztrácí, ve třídě, v šatně….  Při týmových sportech bývá volen mezi posledními.  Působí smutně, stísněně, často chybí z nejasných důvodů, nevolnost, bolení hlavy….  Má-li promluvit před třídou, je nejistý a ustrašený.

38

Krizový plán A. Postup vyšetřující osoby, má-li podezření na šikanu 1. Konfrontovat svá pozorování s dalšími kolegy. 2. Co nejdříve oznámit své podezření vedení školy, výchovnému poradci, konzultovat další postup. 3. Mezi čtyřma očima vyslechnout více nezaujatých svědků, popřípadě konfrontovat svědky mezi sebou. Je zejména důleţité získat odpovědi na následující otázky:         

Kdo je obětí, popřípadě kolik obětí je. Kdo je agresorem? Kolik je agresorů? Kdo z nich je iniciátor? Kdo je aktivní účastník šikanování? Kdo je obětí i agresorem? Co, kdy, kde, a jak dělali agresoři obětem? K jak závažným agresivním a manipulativním projevům došlo? Jak dlouho šikana trvá?

4. Spojit se s rodiči případné oběti, konzultovat výskyt nepřímých znaků šikany. Poprosit je o pomoc. 5. Vyslechnout oběť – citlivě, diskrétně, zaručit bezpečí a důvěrnost informací. Nikdy neřešit problém před celou třídou! 6. Zajistit ochranu oběti šikany. 7. Teprve nyní vyslechnout agresory, případně konfrontovat agresory mezi sebou.

Nikdy konfrontace obětí a agresorů!!! 8. Vytipovat nejslabší článek, dovést je k přiznání či vzájemnému obviňování. 9. Poţádat vedení školy o svolání výchovné komise (vedení školy, výchovný poradce, třídní, preventiva sociálně patologických jevů, případně psycholog). Ta na základě shromáţděných informací posoudí, zda se jedná o šikanu a jaký je stupeň její závaţnosti /stupně 1-3 počáteční šikana, 4-5 šikana v pokročilém stádiu/, navrhne další postup vůči obětem i agresorům i třídě jako celku. Potrestání agresorů je individuální, závisí na věku, intenzitě šikany a na tom, zda se jedná o první případ či recidivu. 9. Individuálně pozvat rodiče agresorů. Seznámit je se situací, sdělit jim navrhovaná opatření, (zdůraznit moţnost nápravy) a poţádat je o spolupráci. Pokud odmítají, zváţit oznámení na Policii ČR. 10. Individuálně pozvat rodiče obětí šikany. Seznámit je se situací, domluvit se na opatřeních (terapie, osobnostní výcvik…) 11. Rozebrat situace ve třídě (vynechat citlivé detaily), vysvětlit nebezpečí a důsledky šikany, oznámit potrestání viníků. Třídu i nadále pozorně sledovat. 12. Pokud se situace řeší pouze odchodem některých ţáků, měl by odejít agresor, nikoli oběť! Vyšetřování počáteční šikany: 1. Rozhovor s těmi, kteří na šikanování upozornili a s oběťmi.

39

2. Nalezení vhodných svědků. 3. Individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky (nikoli však konfrontace obětí a agresorů). 4. Zajištění ochrany obětem. 5. Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi. Vyšetřování pokročilé šikany: Jedná se o skupinové násilí vůči oběti: 1. Překonání šoku pedagogického pracovníka a bezprostřední záchrana oběti. 2. Domluva pedagogických pracovníků na spolupráci a postupu vyšetřování. 3. Zabránění domluvě agresorů na křivé výpovědi. 4. Pokračující pomoc a podpora oběti. 5. Nahlášení policii PČR

B. Náhlý výbuch násilí Při náhlém výbuchu násilí vůči oběti je samozřejmě nutno postupovat odlišně. Jednat rázně, okamţitě zajistit ochranu oběti a izolovat agresory (i vzájemně - kvůli moţnosti domluvit si křivou výpověď), vyslechnout oběť a svědky mezi čtyřma očima a neprodleně celou věc oznámit vedení školy. C. Výchovná opatření Doporučuje se dále pracovat s agresorem (jeho náhled na vlastní chování, motivy, rodinné prostředí). V případě potřeby mu zprostředkovat péči pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče nebo jiných odborníků – klinických psychologů, psychoterapeutů nebo psychiatrů. Pro potrestání agresorů lze uţít i následující běţná výchovná opatření:  Napomenutí a důtka třídního učitele, důtka ředitele, podmíněné vyloučení.  Sníţení známky z chování. Pro nápravu situace ve skupině je potřeba pracovat s celým třídním kolektivem. Je nezbytné vypořádat se i s traumaty těch, kteří přihlíţeli, ale nezasáhli (mlčící většina). V mimořádných případech se uţijí další opatření:  Ředitel školy doporučí rodičům dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení SVP, případně doporučí realizovat dobrovolný diagnostický pobyt ţáka v místně příslušném diagnostickém ústavu.  Ředitel školy podá návrh orgánu sociálně právní ochrany dítěte k zahájení práce s rodinou, případně k zahájení řízení o nařízení předběţného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu. Nedílnou součástí Programu proti šikanování jsou preventivní opatření uvedená v MPP D. Spolupráce s dalšími institucemi a orgány: 

PČR-

 OSPOD- oddělení sociální a právní ochrany dětí tel.483 357 642

40



PPP Jablonec nad Nisou Adresa: Palackého 118/48, Jablonec n. N. (Mšeno n.N.) Tel. : 483 704 498, 483 705 110, 483 705 908, 483 705 248

 KN Liberec – dětská psychiatrie (Psychiatrické centrum pro děti a mládeţ) Poruchy aktivity a pozornosti, chování, kázeňské problémy ve škole, krádeţe, útěky z domova, experimentování s drogou, týrané děti, poruchy nálady, vztahové a citové problémy v souvislosti s rodinnými konflikty, rozvody apod. Adresa: Školní 430/18, Liberec 5 Tel. 485 101 102

PŘÍLOHA č. VI.

III.

šk. rok 2011-2012

Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení.

Č.j. 24 246/2008-6 Metodický pokyn ministra školství, mládeţe a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi ţáky škol a školských zařízení Šikanování je mimořádně nebezpečná forma násilí, která ohroţuje základní výchovné a vzdělávací cíle školy. V místech jejího výskytu dochází ke ztrátě pocitu bezpečí ţáků, který je nezbytný pro harmonický rozvoj osobnosti a efektivní výuku. Na rozdíl od jiných druhů násilí je šikana zvlášť zákeřná, protoţe často zůstává dlouho skrytá. Tak i při relativně malé intenzitě šikany můţe u jejích obětí docházet k závaţným psychickým traumatům s dlouhodobými následky a k postupné deformaci vztahů v kolektivu. Vzhledem k tomu, ţe šikana se v zárodečných fázích vyskytuje v téměř kaţdé škole, je potřeba věnovat tomuto jevu zvláštní pozornost. Důraz je nutné zaměřit na vytváření dobrých vztahů uvnitř třídních kolektivů, zabývat se vztahy v třídních kolektivech ještě před vznikem šikanování. K tomuto je potřeba zajistit další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti problematiky vytváření dobrých vztahů, v práci s dynamikou skupiny, v podpoře a upevňování zdravých třídních norem dětí, ţáků a studentů jako prevenci šikanování. Na prevenci šikany i při řešení jednotlivých případů by měli spolupracovat pedagogičtí pracovníci podle předem dohodnutých postupů. K tomu je nutné zajistit další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti problematiky šikanování. Cílem předkládaného metodického pokynu je upozornit na závaţnost šikanování, poskytnout pedagogickým pracovníkům základní informace k prevenci a řešení tohoto specifického problému. Tento metodický pokyn je určen pro právnické osoby vykonávající činnost škol zřizovaných MŠMT. Podpůrně je doporučován k vyuţití i ostatním školám zapsaným do školského rejstříku a poskytovatelům sluţeb souvisejících se vzděláváním a výchovou. Čl. 1 Charakteristika šikanování

41

(1) Šikanování je jakékoliv chování, jehoţ záměrem je ublíţit, ohrozit nebo zastrašovat ţáka, případně skupinu ţáků. Spočívá v cílených a opakovaných fyzických a psychických útocích jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině ţáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeţí, poškozování věcí, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhroţování či poniţování. Můţe mít i formu sexuálního obtěţování aţ zneuţívání. Nově se můţe realizovat i prostřednictvím elektronické komunikace, jedná se o tzv. kyberšikanu. Ta zahrnuje útoky pomocí e-mailů, sms zpráv, vyvěšování uráţlivých materiálů na internetové stránky apod. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako demonstrativní přehlíţení a ignorování ţáka či ţáků třídní nebo jinou skupinou spoluţáků. Nebezpečnost působení šikany spočívá zvláště v závaţnosti, dlouhodobosti a nezřídka v celoţivotních následcích na duševní a tělesné zdraví oběti. (2) Šikanování se ve své zárodečné formě vyskytuje prakticky na všech školách. Pocit bezpečí kaţdého jedince a jeho začlenění do třídního kolektivu je základní podmínkou vytváření produktivního prostředí a dobrého sociálního klimatu třídy a školy. Všechny školy a školská zařízení mají povinnost předcházet všem náznakům násilí a šikanování. Šikanování v jakékoli formě a podobě nesmí být pracovníky školy akceptováno. Samotní pedagogičtí pracovníci nesmí svým jednáním s některými ţáky a chováním vůči nim podněcovat zhoršování vztahů směřující k šikanování těchto ţáků jejich spoluţáky. Čl. 2 Projevy šikanování (1) Šikanování má ve svých projevech velice různou podobu. Mezi základní formy šikany patří: · Verbální šikana, přímá a nepřímá – psychická šikana (součástí je i kyberšikana, děje se pomocí ICT technologií). · Fyzická šikana, přímá a nepřímá (patří sem i krádeţe a ničení majetku oběti). · Smíšená šikana, kombinace verbální a fyzické šikany (násilné a manipulativní příkazy apod.). (2) Za určitých okolností můţe šikanování přerůst aţ do forem skupinové trestné činnosti a v některých opravdu závaţných případech můţe nabýt i rysy organizovaného zločinu. Příklady šikanování jsou uvedeny v příloze. Čl. 3 Odpovědnost školy (1) Škola či školské zařízení má jednoznačnou odpovědnost za děti a ţáky. V souladu s ustanovením § 29 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou školy a školská zařízení povinny zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví dětí, ţáků a studentů v průběhu všech vzdělávacích a souvisejících aktivit, a současně vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku rizikového chování (sociálně patologických jevů). Z tohoto důvodu musí pedagogický pracovník šikanování mezi ţáky předcházet, jeho projevy neprodleně řešit a kaţdé jeho oběti poskytnout okamţitou pomoc. (2) Z hlediska trestního zákona můţe šikanování ţáků naplňovat skutkovou podstatu trestných činů či provinění (dále jen trestných činů) vydírání (§ 235), omezování osobní svobody (§ 213), útisku (§ 237), ublíţení na zdraví (§ 221-224), loupeţe (§ 234), násilí proti skupině

42

obyvatelů a proti jednotlivci (zvláště § 197a), poškozování cizí věci (§ 257), znásilnění (§ 241), kuplířství (§ 204) apod. (3) Pedagogický pracovník, kterému bude znám případ šikanování a nepřijme v tomto ohledu ţádné opatření, se vystavuje riziku trestního postihu pro neoznámení, případně nepřekaţení trestného činu (§168, 167 trestního zákona). V úvahu přicházejí i další trestné činy jako např. nadrţování (§ 166 tr. zákona) či schvalování trestného činu (§165 tr. zákona), v krajním případě i podněcování (§ 164 tr. zákona). Skutkovou podstatu účastenství na trestném činu (§ 10 tr. zákona) můţe jednání pedagogického pracovníka naplňovat v případě, ţe o chování ţáků věděl a nezabránil spáchání trestného činu např. tím, ţe ponechal šikanovaného samotného mezi šikanujícími ţáky apod. Čl. 4 Školy a školská zařízení v prevenci šikanování (1) Základem prevence šikanování a násilí na školách je podpora pozitivních vzájemných vztahů mezi ţáky (a mezi ţáky a učiteli). Školy a školská zařízení při efektivní realizaci prevence šikanování usilují o vytváření bezpečného prostředí a za tím účelem: · podporují solidaritu a toleranci, · podporují vědomí sounáleţitosti · posilují a vytváří podmínky pro zapojení všech ţáků do aktivit třídy a školy · uplatňují spolupráci mezi dětmi a rozvíjí jejich vzájemný respekt · rozvíjí jednání v souladu s právními normami a s důrazem na právní odpovědnost jedince. (2) Ředitelé škol a školských zařízení odpovídají za systémové aktivity školy v oblasti prevence šikanování a násilí. Vychází přitom z komplexního pojetí preventivní strategie, která je ve smyslu Metodického pokynu k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, ţáků a studentů ve školách a školských zařízeních č. j. 20 006/2007-51součástí Minimálního preventivního programu školy. Ředitelé zejména: · Zajistí vzdělávání pracovníků (pedagogických i nepedagogických) v akreditovaných kurzech k problematice šikanování. Vzdělávání pedagogických pracovníků se řídí § 10 vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění vyhlášky č. 412/2006 Sb. Vzdělávání školního metodika prevence ve specializačním studiu se řídí § 9 vyhlášky č. 317/2005 Sb. · Zajistí v souladu s pracovním řádem dohled pedagogických pracovníků nad ţáky zejména ve škole před vyučováním, o přestávkách mezi vyučovacími hodinami, mezi dopoledním a odpoledním vyučováním, podle potřeby při přecházení ţáků mezi budovami školy, do zařízení školního stravování a do školní druţiny. Především v prostorách, kde k šikanování jiţ došlo nebo kde by k němu mohlo docházet. · Zajistí, aby ţáci i pedagogičtí pracovníci byli seznámeni s negativními důsledky šikanování, a to jak pro jeho oběti a pachatele, tak i pro celý třídní (školní) kolektiv. Za zvlášť nebezpečnou je třeba povaţovat tendenci podceňovat počáteční projevy šikanování. · Zajistí doplňování školní knihovny o literaturu z oblasti problematiky násilného chování a šikanování (3)Pedagogičtí pracovníci vedou důsledně a systematicky ţáky a studenty k osvojování norem mezilidských vztahů zaloţených na demokratických principech, respektujících identitu a individualitu ţáka. Pomáhají rozvíjet pozitivní mezilidské vztahy a úctu k ţivotu druhého člověka. Všichni pedagogičtí pracovníci by měli vnímat vztahy mezi ţáky a atmosféru v třídních kolektivech, kde působí, jako nedílnou a velmi důleţitou součást své práce.

43

Důleţité aktivity školy nelze spojovat jen s určitým vyučovacím předmětem nebo skupinou předmětů. Vztahy a chování pedagogických i nepedagogických pracovníků vůči sobě a vůči ţákům, ovlivňují chování ţáků. (4) Ve školním řádu budou jasně stanovena pravidla chování včetně sankcí za jejich porušení. Čl. 5 Program proti šikanování (1) Kaţdá škola si vytvoří vlastní Program proti šikanování, pokud ho doposud nemá. Tento program se stane součástí Minimálního preventivního programu. (2) Na tvorbě a realizaci programu se podílejí všichni pedagogičtí pracovníci školy. Koordinace jeho tvorby patří ke standardní činnosti školního metodika prevence. Ten podle potřeby spolupracuje s metodikem prevence v PPP. Za realizaci a hodnocení programu je odpovědný ředitel školy. (3) Cílem programu je vytvořit ve škole bezpečné, respektující a spolupracující prostředí. Důleţité je zaměřit se na oblast komunikace a vztahů mezi ţáky ve třídách, a to bez ohledu na to, zda tam k projevům šikany jiţ došlo či ne. Současně je třeba stanovit smysluplnou strukturu programu. (4) Hlavní součástí programu je krizový plán, který eliminuje či minimalizuje škody v případě, ţe k šikanování ve školním prostředí dojde. Měly by z něj jednoznačně vyplynout kompetence jednotlivých osob a specifický postup a způsob řešení. Konkrétně je nutné rozpracovat dva typy scénářů: 1. První zahrnuje situace, které škola zvládne řešit vlastními silami. Do této skupiny patří postupy pro počáteční stádia šikanování a rámcový třídní program pro řešení zárodečného stádia šikanování. 2. Druhý zahrnuje situace, kdy škola potřebuje pomoc z venku a je nezbytná její součinnost se specializovanými institucemi (viz čl. 9) a policií. Sem patří řešení případů pokročilé a nestandardní šikany, např. výbuchu skupinového násilí vůči oběti. (5) S krizovým plánem jsou vţdy na začátku školního roku prokazatelně seznámeni ţáci (přiměřeně jejich věku), studenti a jejich zákonní zástupci. Čl. 6 Postupy řešení šikanování (1) Odhalení šikany bývá obtíţné. Významnou roli při jejím zjišťování hraje strach, a to nejen strach obětí, ale i pachatelů a dalších účastníků. Strach vytváří obvykle prostředí „solidarity“ agresorů i postiţených. (2) Účinné a bezpečné vyšetření šikany vychází z kvalifikovaného odhadu stadia a formy šikanování. Existuje rozdíl mezi vyšetřováním počátečních a pokročilých stádií šikanování. Jednotlivá stádia jsou blíţe popsána v příloze č. 2 Stádia šikanování. (3) Metody vyšetřování šikanování: A.

Pro vyšetřování počáteční šikany (se standardní formou) lze doporučit strategii v těchto pěti krocích:

1. 2. 3.

Rozhovor s těmi, kteří na šikanování upozornili a s oběťmi. Nalezení vhodných svědků. Individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky (nikoli však konfrontace obětí a agresorů). Zajištění ochrany obětem. Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi.

4. 5.

44

B.

Pokročilá šikana s neobvyklou formou – výbuch skupinového tzv. třídního lynčování, vyţaduje následující postup:

násilí vůči oběti,

1. 2. 3. 4. 5. 6.

Překonání šoku pedagogického pracovníka a bezprostřední záchrana oběti. Domluva pedagogických pracovníků na spolupráci a postupu vyšetřování. Zabránění domluvě agresorů na křivé výpovědi. Pokračující pomoc a podpora oběti. Nahlášení policii. Vlastní vyšetřování.

(4) V rámci první pomoci je nutné při pokročilých, brutálních a kriminálních šikanách spolupracovat s dalšími institucemi a orgány, a to zejména s pedagogicko-psychologickou poradnou, střediskem výchovné péče, orgánem sociálně právní ochrany dítěte, Policií ČR. Doporučuje se seznámit pedagogické pracovníky s informací MŠMT ČR č.j.: 25 884/2003-24 Spolupráce předškolních zařízení, škol a školských zařízení s Policií ČR při prevenci a při vyšetřování kriminality dětí a mládeţe a kriminality na dětech a mládeţi páchané. (5) V případě negativních dopadů šikanování na oběť je nutné zprostředkovat jí péči pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče, speciálně pedagogického centra nebo dalších odborníků – klinických psychologů, psychoterapeutů nebo psychiatrů. (7) Podrobnější informace k článkům 5 a 6 jsou v příloze č. 3 Doporučená literatura. Čl. 7 Výchovná opatření (1) Doporučuje se dále pracovat s agresorem (jeho náhled na vlastní chování, motivy, rodinné prostředí). V případě potřeby mu zprostředkovat péči pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče nebo jiných odborníků – klinických psychologů, psychoterapeutů nebo psychiatrů. (2) Pro potrestání agresorů lze uţít i následující běţná výchovná opatření: · Napomenutí a důtka třídního učitele, důtka ředitele, podmíněné vyloučení a vyloučení ze studia na střední škole. · Sníţení známky z chování. · Převedení do jiné třídy. (3) Pro nápravu situace ve skupině je potřeba pracovat s celým třídním kolektivem. Je nezbytné vypořádat se i s traumaty těch, kteří přihlíţeli, ale nezasáhli (mlčící většina). (4) V mimořádných případech se uţijí další opatření: · Ředitel školy doporučí rodičům dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení SVP, případně doporučí realizovat dobrovolný diagnostický pobyt ţáka v místně příslušném diagnostickém ústavu. · Ředitel školy podá návrh orgánu sociálně právní ochrany dítěte k zahájení práce s rodinou, případně k zahájení řízení o nařízení předběţného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu. Čl. 8 Spolupráce s rodiči

45

Pokud rodiče informují školu o podezření na šikanování, je za odborné vyšetření záleţitosti zodpovědný ředitel školy. Při nápravě šikanování je potřebná spolupráce vedení školy nebo školského zařízení, školního metodika prevence, výchovného poradce a dalších pedagogických pracovníků, jak s rodinou oběti, tak i s rodinou agresora. Při jednání s rodiči dbají pedagogičtí pracovníci na taktní přístup a zejména na zachování důvěrnosti informací. Je nutné předem informovat rodiče o tom, co dělat v případě, kdyţ se dozvědí o šikanování (viz Čl. 5 odst. 5). Čl. 9 Spolupráce se specializovanými institucemi (1) Při předcházení případům šikany a při jejich řešení je důleţitá spolupráce vedení školy nebo školského zařízení, školního metodika prevence, výchovného poradce nebo zástupce školy s dalšími institucemi a orgány. Zejména: · v resortu školství – s pedagogicko-psychologickými poradnami, středisky výchovné péče, speciálně pedagogickými centry, · v resortu zdravotnictví – s pediatry a odbornými lékaři, dětskými psychology,

· ·

psychiatry a zařízeními, která poskytují odbornou poradenskou a terapeutickou péči, včetně individuální a rodinné terapie, v resortu sociální péče – s oddělením péče o rodinu a děti, s oddělením sociální prevence (moţnost vstupovat do kaţdého šetření, jednat s dalšími zainteresovanými stranami, s rodinou), případně s NNO specializujícími se na prevenci a řešení šikany.

(2)Dojde-li k závaţnějšímu případu šikanování nebo při podezření, ţe šikanování naplnilo skutkovou podstatu trestného činu (provinění), ředitel školy nebo školského zařízení oznámí tuto skutečnost Policii ČR. (3) Ředitel školy oznámí orgánu sociálně právní ochrany dítěte skutečnosti, které ohroţují bezpečí a zdraví ţáka. Pokud ţák spáchá trestný čin (provinění), popř. opakovaně páchá přestupky, ředitel školy zahájí spolupráci s orgány sociálně právní ochrany dítěte bez zbytečného odkladu. Čl. 10 Selhání školy v řešení šikany (1) V případech podezření nebo jiţ prokazatelných projevů šikany, které nejsou bezodkladně a uspokojivě řešeny v pravomoci pedagogických pracovníků včetně metodika prevence či výchovného poradce, je zcela na místě obrátit se na ředitele příslušné školy nebo školského zařízení. Pokud se však projeví nečinnost i ze strany ředitele, je moţné jednat v této záleţitosti se zřizovatelem školy nebo podat stíţnost na školu České školní inspekci. Stíţnost podaná písemně, osobně nebo v elektronické podobě se přijímá ve všech pracovištích ČŠI. Stíţnost je moţné adresovat příslušnému inspektorátu ČŠI, samozřejmě je moţno podat stíţnost i na ústředí tzn. na adresu: Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5, resp. elektronicky na adresu [email protected]. (2) Současně je potřebné v odůvodněných případech zajistit oběti šikanování pomoc psychologa, speciálního pedagoga (etopeda) popřípadě jiného specialisty.

46

Čl. 11 Závěrečné ustanovení · Zrušuje se Metodický pokyn ministra školství, mládeţe a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi ţáky škol a školských zařízení č. j. 28 275/2000 - 22 · Tento pokyn nabývá účinnosti dnem jeho zveřejnění ve Věstníku MŠMT ČR.

Příloha č. 1 Příklady nepřímých a přímých znaků šikanování 1.

Nepřímé (varovné) znaky šikanování mohou být např.:

→ → → → → → → → → → → → → → →

Ţák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády. Při týmových sportech bývá jedinec volen do muţstva mezi posledními. O přestávkách vyhledává blízkost učitelů. Má-li ţák promluvit před třídou, je nejistý, ustrašený. Působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči. Stává se uzavřeným. Jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje. Jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené. Zašpiněný nebo poškozený oděv. Stále postrádá nějaké své věci. Odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo pouţívá nepravděpodobné výmluvy. Mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy. Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole. Odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit. (Zejména je třeba věnovat pozornost mladším ţákům nově zařazeným do třídy, neboť přizpůsobovací konflikty nejsou vzácností!)

2.

Přímé znaky šikanování mohou být např.:

Δ

Posměšné poznámky na adresu ţáka, pokořující přezdívka, nadávky, poniţování, hrubé ţerty na jeho účet. Rozhodujícím kritériem je, do jaké míry je daný ţák konkrétní přezdívkou nebo "legrací" zranitelný. Kritika ţáka, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským aţ nenávistným, nebo pohrdavým tónem. Nátlak na ţáka, aby dával věcné nebo peněţní dary šikanujícímu nebo za něj platil. Příkazy, které ţák dostává od jiných spoluţáků, zejména pronášené panovačným

Δ Δ Δ

47

Δ Δ Δ

tónem, a skutečnost, ţe se jim podřizuje. Nátlak na ţáka k vykonávání nemorálních aţ trestných činů či k spoluúčasti na nich. Honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné, ale je nápadné, ţe je oběť neoplácí. Rvačky, v nichţ jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaţí se uniknout.

3.

Rodiče ţáků se doporučuje upozornit zejména na to, aby si všímali těchto moţných příznaků šikanování:

> > > >

Za dítětem nepřicházejí domů spoluţáci nebo jiní kamarádi. Dítě nemá kamaráda, s nímţ by trávilo volný čas, s nímţ by se telefonovalo apod. Dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem. Nechuť jít ráno do školy (zvláště kdyţ dříve mělo dítě školu rádo). Dítě odkládá odchod z domova, případně je na něm moţno při bedlivější pozornosti pozorovat strach. Ztráta chuti k jídlu. Dítě nechodí do školy a ze školy nejkratší cestou, případně střídá různé cesty, prosí o dovoz či odvoz autem. Dítě chodí domů ze školy hladové (agresoři mu berou svačinu nebo peníze na svačinu). Usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze snu, např. "Nechte mě!" Dítě ztrácí zájem o učení a schopnost soustředit se na ně. Dítě bývá doma smutné či apatické nebo se objeví výkyvy nálad, zmínky o moţné sebevraţdě. Odmítá svěřit se s tím, co je trápí. Dítě ţádá o peníze, přičemţ udává nevěrohodné důvody (například opakovaně říká, ţe je ztratilo), případně doma krade peníze. Dítě nápadně často hlásí ztrátu osobních věcí. Dítě je neobvykle, nečekaně agresívní k sourozencům nebo jiným dětem, moţná projevuje i zlobu vůči rodičům. Dítě si stěţuje na neurčité bolesti břicha nebo hlavy, moţná ráno zvrací, snaţí se zůstat doma. Své zdravotní obtíţe můţe přehánět, případně i simulovat (manipulace s teploměrem apod.) Dítě se vyhýbá docházce do školy. Dítě se zdrţuje doma víc, neţ mělo ve zvyku.

>

> > > > > > >

> >

Příloha č. 2 Stádia šikanování Motto: Školní šikanování je nemoc skupinové demokracie a má svůj zákonitý vnitřní vývoj. První stadium se v podstatě odehrává v jakékoliv skupině. Všude je někdo neoblíbený nebo nevlivný, na jehoţ úkor je prima si dělat „legrácky“. Pak to ale jde dál, skupina si najde jakéhosi otloukánka. Třetí stadium uţ je klíčové. Vydělí se jádro útočníků a systematicky začne šikanovat nejvhodnější oběti. Do této chvíle lze věci jasně řešit. Následně ale dojde k bodu zlomu, kdy se šikanování stane nepsaným zákonem i pro opravdu slušné děti a celá skupina se stává krutou. V pátém stadiu – totalitě – se stane šikanování skupinovým programem. Michal Kolář První stadium: Zrod ostrakismu

48

Jde o mírné, převáţně psychické formy násilí, kdy se okrajový člen skupiny necítí dobře. Je neoblíben a není uznáván. Ostatní ho více či méně odmítají, nebaví se s ním, pomlouvají ho, spřádají proti němu intriky, dělají na jeho účet „drobné“ legrácky apod. Tato situace je jiţ zárodečnou podobou šikanování a obsahuje riziko dalšího negativního vývoje. Druhé stadium: Fyzická agrese a přitvrzování manipulace V zátěţových situacích, kdy ve skupině stoupá napětí, začnou ostrakizovaní ţáci slouţit jako hromosvod. Spoluţáci si na nich odreagovávají nepříjemné pocity například z očekávané těţké písemné práce, z konfliktu s učitelem nebo prostě jen z toho, ţe chození do školy je obtěţuje. Manipulace se přitvrzuje a objevuje se zprvu ponejvíce subtilní fyzická agrese. Třetí stadium (klíčový moment): Vytvoření jádra Vytváří se skupina agresorů, úderné jádro. Tito šiřitelé „viru“ začnou spolupracovat a systematicky, nikoliv jiţ pouze náhodně, šikanovat nejvhodnější oběti. V počátku se stávají jejich oběťmi ti, kteří jsou uţ osvědčeným objektem ostrakizování. Jde o ţáky, kteří jsou v hierarchii nejníţe, tedy ti „slabí“.

Čtvrté stadium: Většina přijímá normy Normy agresorů jsou přijaty většinou a stanou se nepsaným zákonem. V této době získává neformální tlak ke konformitě novou dynamiku a málokdo se mu dokáţe postavit. U členů „virem“ přemoţené skupiny dochází k vytvoření jakési alternativní identity, která je zcela poplatná vůdcům. I mírní a ukáznění ţáci se začnou chovat krutě – aktivně se účastní týrání spoluţáka a proţívají při tom uspokojení. Páté stadium: Totalita neboli dokonalá šikana Násilí jako normu přijímají všichni členové třídy. Šikanování se stává skupinovým programem. Obrazně řečeno nastává éra „vykořisťování“. Ţáci jsou rozděleni na dvě sorty lidí, které jsem pro přehlednost označil jako „otrokáře“ a „otroky“. Jedni mají všechna práva, ti druzí nemají práva ţádná. Stadia šikanování podle Michala Koláře, 1990, 1996, 1997, 2000 aj.

Příloha č. 3 Doporučená literatura z oblasti školního šikanování Kolář, M. (2001, 2005). Bolest šikanování. Praha: Portál. Kolář, M. (1997, 2000). Skrytý svět šikanování ve školách. Praha: Portál. Kolář, M. (2005). Školní násilí a šikanování. Ostrava: CIT, Ostravská univerzita. Kolář, M. (Ed.) (2004). Školní šikanování. Sborník z první celostátní konference konané v Olomouci na PF UP 30.3. Kolář, M. (2003). Specifický program proti šikanování a násilí ve školách a školských zařízeních. Praha: MŠMT ČR. Parry, J., Carrington, G. (1997). Čelíme šikanování: sborník metod. Praha, IPPP.

49

Říčan, P. (1995). Agresivita a šikana mezi dětmi: jak dát dětem ve škole pocit bezpečí. Praha: Portál. Časopisy Kolář, M. (2007). Český školský program proti šikanovaniu. Perspektivy. In: Sociálna prevencia. Bratislava: Národné osvetové centrum. Kolář, M. (2007). Český školní program proti šikanování. Právo a rodina č.3/2007 Kolář, M. (2006). Jak na šikanu? Psychologie dnes 2 (12), 16-18 Kolář, M. (2005). Devět kroků při řešení počáteční šikany aneb pedagogická chirurgie. Prevence 7 (2), 3-7. Kolář, M. (1998). Soudce Lynch na českých školách? Vyšetřování a léčba specifických typů šikan; in Sborník „Prevence šikanování ve školách“, Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR, Praha Příloha č. 4 Příklady šikanování 1. Případ: Zpověď oběti počátečního stadia šikanování (doslovný přepis) · nadávaj mi · dělaj mi naschvály · maj na mne poznámky kdyţ přijdu po nemoci · rejpaj do mne · kdyţ se učitel rozhoduje koho vyzkoušet tak mu poraděj mne · kdyţ nejsem ve škole říkaj učitelům, co není pravda · kdyţ něco provedou, snaţí se to svalit na mne · kdyţ se učitel zeptá jestli někdo má tahák, hned se všichni ozvou, ţe mám já · vo hodině, kdyţ písemka, tak zničeho nic se ozve abych neopisoval · všichni maj strašnou radost kdyţ dostanu špatnou známku · kdyţ jsem sluţba, tak všichni udělaj ve třídě nepořádek · nepouští mne mezi sebe kdyţ si povídají · kdyţ si řeknu o sešit tak řeknou, ţe ho nemají dopsanej a pak ho pučej někomu jinýmu · ve frontě na oběd mne předbíhají · kdyţ je ve třídě smrad tak hned řeknou ţe jsem si prd · povyšujou se nade mne · Nic mi nepučej · kdyţ něco udělám, hned to všem řeknou · plivnou mi na ţidli a na všechny ostatní, abych si nemohl najít jinou · na výtvarce si ode mne vezmou štětec a nic mi neřeknou a maj z toho strašnou srandu, kdyţ ho hledám · kdyţ v matice někdo počítá na tabuli, tak mu raděj a řeknou mu i výsledky. Ale mně ne. Kdyţ uš mi poraděj, tak špatně · někdy mi tašku zamknou do skříně a říkaj ţe od ní nemaj klíč · kdyţ se učitel zeptá kdo chybí tak místo mého jména řeknou nějakou nadávku

2.

Případ: „ Premiantka třídy“ – za určitých okolností se můţe stát obětí šikany kterékoliv dítě.

Půvabná třináctiletá dívka, premiantka třídy závodně hrající tenis, se stala terčem kritiky a nemilosti skupiny spoluţáků. Nedokázala se zapojit do společné zábavy, snad působila

50

poněkud křečovitě a byla příliš orientována na výkon. To však neopravňovalo zdatného a oblíbeného chlapce, aby jí dlouhodobě fyzicky ubliţoval. Jelikoţ ale ona byla zdatná a odváţná dívka, pokoušela se mu někdy postavit a vrátit mu způsobené příkoří, ovšem proti jeho brutalitě neměla šanci. Schytala od něj tvrdé rány a kopance. Nikdo se jí nezastal. Po takovém střetu často plakala. Rodiče a učitelé se nikdy o jejím trápení nedověděli. Obětí agresivity tohoto „gentlemana“ se krátkodobě staly dvě další dívky s výborným prospěchem. Po příchodu nového ţáka, který byl jednoznačně nejsilnější a přitom povahově mírný a jemný, násilí zmíněného chlapce ustalo. Je zajímavé, ţe dívka, která se mi s tímto příběhem svěřila a kvůli níţ jsem navázal spolupráci s mimořádně obětavou výchovnou poradkyní, si po delší době téměř na nic nevzpomněla. Její bolestivé vzpomínky byly vytěsněny mimo vědomou oblast. Kolář M. (2005) Bolest šikanování. Praha: Portál, 2005 Příloha č. 5 Informační leták pro ţáky Nikdo nemá právo druhému ubliţovat! Spoluţáci se k tobě chovají nepřátelsky, ubliţují ti a ty nevíš, jak dál. Víš o někom, kdo je šikanován, a je ti ho líto. PŘEKONEJ STRACH A ZAJDI ZA UČITELEM, KTERÉMU DŮVĚŘUJEŠ (ŠKOLNÍM METODIKEM PREVENCE, VÝCHOVNÝM PORADCEM, ŘEDITELEM ŠKOLY). Co je to šikanování? Za šikanování se povaţuje to, kdyţ jeden nebo více ţáků úmyslně, většinou opakovaně ubliţuje druhým. Znamená to, ţe ti někdo, komu se nemůţeš ubránit, dělá, co ti je nepříjemné, co tě poniţuje, nebo to prostě bolí. Strká do tebe, nadává ti, schovává ti věci. Ale můţe ti znepříjemňovat ţivot i jinak. Pomlouvá tě, intrikuje proti tobě, navádí spoluţáky, aby s tebou nemluvili a nevšímali si tě. Později se otravování ţivota stupňuje a zdokonaluje. Nastupuje fyzické násilí (bití, krádeţe a poškozování věcí). Šikanování je váţná věc a v řadě případů bývá trestným činem. Proč bývá člověk šikanován? Není to proto, ţe by byl špatný, nebo proto, ţe by si to nějak zaslouţil. Chyba není v něm, ale ve špatných vztazích mezi některými spoluţáky. Převládá v nich bezohlednost a násilí. Jak se můţeš bránit? Kdyţ se ptali jednoho zoufalého ţáka, proč o svém trápení neřekl rodičům, odpověděl: „Já nevím, kdyţ přijdu domů, tak se na to snaţím nemyslet. A doufám, ţe uţ to bude lepší.“ Myslet si, ţe to bude lepší, je omyl. Nikomu nic neříct, je strkání hlavy do písku, které situaci jenom zhoršuje. Nevzdávej to a udělej následující:

51

® ® ®

Obrať se na učitele, kterému důvěřuješ. Můţe ti skutečně pomoci, bude ti věřit a neprozradí tě. Svěř se svým rodičům. V případě, ţe nenajdeš odvahu říct to ani svým rodičům, zavolej na praţskou Linku bezpečí, telefon 800 155 555 nebo 116 111. Bezplatně můţeš telefonovat z celé republiky. Nepotřebuješ k tomu peníze ani telefonní kartu. Tito lidé ti budou věřit, protoţe nejsi sám, komu se něco podobného děje.

PŘÍLOHA č. VII.

IV.

šk. rok 2011-2012

Plnění minimálního preventivního programu-seznam splněných akcí.

52