Drogová trestná činnost

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Drogová trestná činnost

Bakalářská práce

Autor:

Simona Marešová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

Mgr. Pavel Norek

Duben 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Ústí nad Labem, 7. 4. 2010

Simona Marešová

Poděkování:

Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce Mgr. Pavlu Norkovi za vstřícný přístup, rady a připomínky při psaní bakalářské práce.

ANOTACE Cílem mé bakalářské práce je zorientovat se v drogové problematice, se zaměřením na drogovou trestnou činnost. Bakalářskou práci jsem rozdělila na dvě části, teoretickou a praktickou. V úvodu teoretické části uvádím základní drogovou terminologii a rozdělení návykových látek do jednotlivých skupin podle jejich účinků a rizik spojených s jejich uţíváním. Dále jsem se snaţila nastínit historii a současnost právní úpravy drogové problematiky. V následující kapitole jsem se zabývala drogovou trestnou činností, kde jsem se snaţila popsat skutkové podstaty drogových trestných činů podle nového trestního zákoníku (40/2009 Sb.) a srovnat je s předchozí právní úpravou (140/1961 Sb.). Dále jsem popsala i ostatní trestnou činnost, která s drogami souvisí. V závěru teoretické části jsem se zaměřila na protidrogovou politiku a prevenci. Praktická část obsahuje výsledky dotazníkového výzkumu, při kterém jsem se v I. části zaměřila na osobní zkušenosti s drogou středoškolské a učňovské mládeţe a ve II. části na dostupnost informací o drogové problematice, názoru na prevenci, protidrogovou politiku, dostupnost návykových látek a postoj k drogově závislým.

ANNOTATION The aim of my graduation work is to become oriented in the problems concentrated on drug`s criminal activity. My work is divided in two parts/theoretical and practical. In the introduction of the theoretical part I mention the basic terminology and the division of habit forming drugs into single groups according to their effects and risks in using them. Further I tried to outline the history and present of the legal regulation of the drug`s problem. In the other chapter I was concerned with the drug`s criminal activity. I tried to describe the facts of criminal activities in accordance with the new criminal code (40/2009 Sb.) and compare them with the previous code (140/1961 Sb.). Further I describe other criminal activity which is connected to drugs. At the conclusion of the theoretical part I focused on the anti drug`s policy and prevention. The practical part includes the result of the questionnaire survey which was focused on teenagers` personal experience with drugs and availability of information about the prevention, antidrug policy, availability of habit forming drugs and the attitude towards the drug dependents.

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................................7 TEORETICKÁ ČÁST ....................................................................................................................9 1. ZÁKLADNÍ POJMY DROGOVÉ PROBLEMATIKY ............................................................9 1.1. Droga .......................................................................................................................................9 1.2. Drogové spektrum ..................................................................................................................9 1.2.1. Stimulační drogy ...............................................................................................................9 1.2.2. Opiáty ..............................................................................................................................11 1.2.3. Konopí a jeho produkty. ..................................................................................................13 1.2.4. Halucinogenní drogy .......................................................................................................14 1.2.5. Těkavé látky ....................................................................................................................14 1.2.6. Alkohol............................................................................................................................15 1.2.7. Tabák ...............................................................................................................................15 1.2.8. Zneuţívání léků ...............................................................................................................16 1.3. Prekursor ..............................................................................................................................16 1.4. Návyková látka .....................................................................................................................17 1.5. Omamné a psychotropní látky ............................................................................................17 1.6. Drogová závislost ..................................................................................................................17 1.7. Abstinenční syndrom ...........................................................................................................18 1.8. Úzus, abúzus, misúzus ..........................................................................................................18 2. PRÁVNÍ ÚPRAVA DROGOVÉ PROBLEMATIKY ..............................................................19 2.1. Mezinárodní dohody a drogy v legislativě před 2. světovou válkou ................................19 2.2. Mezinárodní dohody a drogy v legislativě po 2. světové válce .........................................20 2.3. Drogové delikty v trestních zákonech .................................................................................21 2.3.1. Trestní zákon č. 86/1950 Sb. ...........................................................................................21 2.3.2. Trestní zákon č. 140/1961 Sb. .........................................................................................21 2.3.3. Trestní zákoník č. 40/2009 Sb. ........................................................................................23 2.4. Platná právní úprava drogové problematiky.....................................................................23 2.4.1. Trestní zákoník č. 40/2009 Sb. ........................................................................................23 2.4.2. Zákon o přestupcích č. 200/1990 Sb. ..............................................................................23 2.4.3. Zákon o návykových látkách č. 167/1998 Sb. ................................................................24 2.4.4. Nařízení vlády č. 455/2009 Sb. .......................................................................................24 2.4.5. Nařízení vlády č. 467/2009 Sb. .......................................................................................25 2.4.6. Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 ...........................................26 2.4.7. Nařízení Rady (ES) č. 111/2005 .....................................................................................26 2.4.8. Nařízené Komise (ES) č. 1277/2005 ...............................................................................27 3. DROGOVÁ TRESTNÁ ČINNOST ...........................................................................................28 3.1. Trestné činy porušující protidrogové právní předpisy. ....................................................28

3.1.1. Nedovolená výroba a jiné nakládání s OPL a jedy (§ 283 TZ 40/2009 Sb.) ...................28 3.1.2 Přechovávání OPL (§ 284 TZ 40/2009 Sb.) .....................................................................30 3.1.3. Nedovolené pěstování rostlin obsahujících OPL (§ 285 TZ 40/2009 Sb.)......................31 3.1.4. Výroba a drţení předmětu k nedovolené výrobě OPL a jedu (§ 286 TZ 40/2009 Sb.) ...32 3.1.5. Šíření toxikomanie (§ 287 TZ 402009 Sb.).....................................................................33 3.2. Trestná činnost pod vlivem návykových látek ...................................................................34 3.2.1. Ohroţení pod vlivem návykové látky (§ 274 TZ 40/2009 Sb.) .......................................35 3.2.2. Opilství (§ 360 TZ 40/2009 Sb.) .....................................................................................36 3.3. Ekonomicky motivovaná trestná činnost ...........................................................................37 4. PREVENCE ................................................................................................................................39 4.1. Protidrogová politika ...........................................................................................................39 4.2. Primární prevence ...............................................................................................................39 4.2.1. Prevence v rodině ............................................................................................................40 4.2.2. Prevence mimo rodinu ...................................................................................................40 4.3. Sekundární prevence ...........................................................................................................41 4.3.1. Linky telefonické pomoci ..............................................................................................42 4.3.2. Ambulantní léčba ...........................................................................................................42 4.3.3. Detoxifikace ....................................................................................................................42 4.3.4. Ústavní léčba ...................................................................................................................43 4.3.5. Terapeutická komunita ....................................................................................................44 4.3.6. Doléčování .....................................................................................................................45 4.3.7. Stacionární péče .............................................................................................................45 4.4. Terciální prevence ................................................................................................................45 4.4.1. Harm reduction ...............................................................................................................46 4.4.2. Kontaktní práce ...............................................................................................................46 4.4.3. Terénní práce ...................................................................................................................47 4.4.4. Substituční léčba………………………………………………………………………. 47 PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................................................49 5. PRŮZKUM ..................................................................................................................................49 5.1. Cíl průzkumu .......................................................................................................................49 5.2. Stanovení hypotéz .................................................................................................................49 5.3. Charakteristika respondentů ..............................................................................................50 5.4. Metoda průzkumu ................................................................................................................51 5.5. Vyhodnocení dotazníku – I. část ........................................................................................51 5.6. Vyhodnocení dotazníku – II. část ........................................................................................54 5.7. Vyhodnocení hypotéz ...........................................................................................................58 ZÁVĚR .............................................................................................................................................60 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...........................................................................................61 SEZNAM PŘÍLOH .......................................................................................................................65

ÚVOD Ţivot člověka od pradávna provázejí mnohé osobní tragédie, přírodní i společenské katastrofy. Někdy se jim postaví přímo, jindy je neřeší vůbec, rezignuje a upadá do fatalismu. Často raději utíká do světa snů a fantazie, kde se mu vše zdá jednoduché, kde se všeho dosahuje hned a bez konfliktů. Byli to lidé, kdo objevili rostliny, jejichţ poţití umoţňovalo dostat se lehce a rychle do stavu blaţenosti, jejichţ poţití alespoň přechodně osvobozovalo od pout nelákavé skutečnosti. Po těchto zkušenostech člověk k rostlinám začal utíkat stále častěji. Vynaloţil mnoho námahy, aby získal co nejvíce účinných látek. Později se naučil vyrábět omamné látky synteticky, nezávisle na přírodě. Za dočasné a prchavé chvilky blaţenosti však musel draze zaplatit, vypěstoval si návyk na drogy, který je velmi pevný a obtíţně se ruší, neboť vyvolává mimořádně příjemné stavy a přechodně zbavuje starostí. Pravidelné a dlouhodobé uţívání však vede ke škodám ekonomickým, sociálním a zdravotním, které hluboce poznamenávají ţivot jedince i společnosti. Drogy byly součástí našeho ţivota a zůstanou jí i v budoucnu. Bylo by naivní utopií tvrdit, ţe je vymýtíme. Z mého okolí znám a setkávám se s lidmi, kteří drogy rekreačně uţívají, s lidmi, kteří si závislostí prošli a dnes abstinují, ale bohuţel také s lidmi, kteří drogám podlehli se všemi společenskými škodami a důsledky na zdraví. Záleţí jen a jen na nás, jak se k tomuto problému postavíme. Jak jiţ vyplývá z názvu mé práce, zaměřím se na drogové delikty, s nimiţ se zvlášť v posledních letech stále častěji setkáváme. Bakalářskou práci jsem rozdělila na dvě části, teoretickou a praktickou. V úvodu teoretické části uvádím základní drogovou terminologii a rozdělení návykových látek do jednotlivých skupin podle jejich účinků a rizik spojených s jejich uţíváním. Dále jsem se snaţila nastínit historii a současnost právní úpravy drogové problematiky. V následující kapitole jsem se zabývala drogovou trestnou činností, kde jsem se snaţila popsat skutkové podstaty drogových trestných činů podle nového trestního zákoníku (40/2009 Sb.) a srovnat je s předchozí právní úpravou (140/1961 Sb.). Dále jsem popsala i ostatní trestnou činnost, která s drogami souvisí. V závěru teoretické části jsem se zaměřila na drogovou politiku a prevenci. Praktická část obsahuje výsledky dotazníkového výzkumu, při kterém jsem se v I. části zaměřila na osobní zkušenosti s drogou středoškolské a učňovské mládeţe a ve II. části na

-7-

dostupnost informací o drogové problematice, názoru na prevenci, protidrogovou politiku, dostupnost návykových látek a postoj k drogově závislým. Mým cílem je zorientovat se v drogové problematice. Ráda bych přiblíţila trestnou činnost páchanou uţivateli drog a protidrogovou prevenci v České republice. Věřím, ţe se v mé práci odrazí nejen spousta času, který jsem při jejím psaní strávila, ale i můj zájem o tuto problematiku. Při zpracování této práce jsem vycházela z odborné literatury, úplných i komentovaných právních předpisů, judikatury a internetových zdrojů. Velké mnoţství informací jsem získala z výročních zpráv a dále pak z informací poskytnutých protidrogovým koordinátorem působícím na Krajském úřadě Ústeckého kraje a pracovníky Policie v Ústí nad Labem.

-8-

TEORETICKÁ ČÁST 1. ZÁKLADNÍ POJMY DROGOVÉ PROBLEMATIKY 1.1. Droga Je mnoho definic, které lze pouţít pro přiblíţení pojmu droga: „Pochází z arabského slova „durana“ s původním významem léčivo“.1 Komise expertů Světové zdravotnické organizace (WHO) označila v roce 1969 za drogu „jakoukoliv látku (substanci), která, je-li vpravena do ţivého organismu, můţe pozměnit jednu nebo více funkcí“.2 Drogu můţeme definovat jako látku s omamným a psychotropním účinkem, která v lidském organismu způsobuje dočasnou změnu pocitu proţívání ţivota a je schopna vyvolat závislost. Tento pocit je proţitkem přítomnosti, okamţité nálady, ale je současně ovlivněn i pozůstatky z minulosti a předzvěstí budoucnosti.

1.2. Drogové spektrum 1.2.1. Stimulační drogy Stimulační drogy (psychostimulancia) jsou látky, které působí na centrální nervový systém, navozují pocit svěţesti, zahánějí pocit hladu, únavy nebo potřebu spánku. Kokain – (slang: „koks, cukr, sníh, kokeš, bělouš,…“) je přírodní droga, která je obsaţená v listech keře Erythroxylon coca. Listy koky jsou primitivně zpracovány na pastu (kokainovou bázi), která je v ilegálních laboratořích přeměňována na „bílý prášek sloţený z malých vloček“. Po prvé byl kokain pouţit jako anestetikum v roce 1884 při oční 1

Štablová, Renata. Drogy, kriminalita a prevence. 1.vydání. Praha : Policejní akademie České republiky, 1997. str. 11. ISBN: 80-85981-64-5 2 Noţina, Miroslav. Svět drog v Čechách. 1.vydání. Praha : KLP – Koniasch Latin Press, 1997. str. 9. ISBN 80-8591736-X

-9-

operaci. Jako anestetikum se pouţívá i v dnešní době při chirurgických operacích nosu a hrdla. Kokain lze aplikovat inhalací (šňupáním nosními dírkami, kdy je látka absorbována sliznicemi v dýchacím traktu) nebo intravenózně (vpichováním kokainu zředěném ve vodním roztoku přímo do ţíly). Účinky závisí na mnoţství a frekvenci uţívání. První dávky vyvolávají pocity radosti, povzbuzení a zvýšenou představivost, mizí pocity únavy, zvyšují se fyzické schopnosti, ustupuje potřeba spánku. Vysoké dávky mohou vést k intoxikaci. Po psychické stránce se otrava projevuje podráţděností, pocity stresu, vzrušením, nervozitou, ztrátami vědomí, paměti, pronásledováním, přeludy, halucinacemi. Po fyzické stránce se intoxikace projevuje chvěním rtů a hlasu, neurózou, silným pocením doprovázeným třesem, rozšířením zorniček, pocity nevolnosti. Postiţený hubne, trpí nechutenstvím, nespavostí, sexuální impotencí. Lidé uţívající kokain se dostávají do stavu úplného fyzického vyčerpání při obětování všeho pro získání peněz na dávky drogy a zanedbávání vlastní výţivy. Crack - (slang: „báze, bonbon, tvrdý šutr, scrabble, kostka,…“) je kokainová báze, koncentrovaná směs vzniklá z kokainu, jedlé sody a vody). Na nelegálním trhu je prodáván ve formě bílých krystalků. Crack je kouřen ve zvláštních dýmkách nebo cigaretách ve směsi s tabákem nebo marihuanou, nebo inhalován při spalování kousku cracku na pocínované fólii. Účinky cracku jsou podobné jako u kokainu. Nebezpečným rysem je jeho mimořádně vysoká návykovost, často jiţ po dvou měsících uţívání. Amfetamin – je jednoduchá sloučenina, známá téţ jako „budivý amin“. Poprvé byl amfetamin uměle vytvořen v roce 1887. V minulosti byl uţíván k léčbě narkolepsie (chorobné spavosti) a dětské hyperkinezi (chorobně zvýšené mimovolní pohyblivosti). Amfetaminy mají schopnost zlepšovat náladu, rozptýlit únavu a pocit hladu. Psychická závislost se rychle vyvíjí a přetrvává díky silné touze dosáhnout maximální euforie a vzrušení. Toxický syndrom je charakterizován hlubokými změnami v chování a vizuálními, sluchovými a hmatovými halucinacemi. Efedrin – je alkaloid získávaný z rostliny chvojníku (Ephedra vulgaris) a získáván téţ synteticky z různých kompozitních léků. V medicíně se pouţívá při léčbě bronchiálního astmatu, alergií, senné rýmy a pro zvýšení krevního tlaku ve formě nosních kapek, tablet a kapslí. Předávkování se projevuje bušením srdce, nechutenstvím, nervozitou a výbuchy hněvu.

- 10 -

Metamfetamin (Pervitin) - (slang: „péčko, piko, perník, met, peří,…“) je derivátem amfetaminu, pouţívaný jiţ za druhé světové války sebevraţednými piloty kamikadze. Pervitin lze získat extrakcí efedrinu pomocí louhu, červeného fosforu a dalších chemikálií. Pervitin můţe být vdechován, kouřen nebo aplikován injekčně vpichem do ţíly. Prvotní účinek na psychiku člověka je výrazný a příjemný. Dochází k celkovému povzbuzení, odstranění únavy, uvolnění zábran, euforizaci, pocitu zlepšené psychické a fyzické výkonnosti. Po delším uţívání se mohou dostavit poruchy spánkového rytmu, nevolnost, zvýšená agresivita, podráţděnost, zrakové a sluchové halucinace, které vedou k neustálému pocitu ohroţení, někdy končící sebevraţdou. Extáze (MDMA) - (slang: „extoška, boule, pilule, éčko, pilulka lásky, madam…“) je syntetickým derivátem amfetaminu, původně vyráběná v USA a pouţívaná jako lék v psychiatrii k „odstranění zábran“. V roce 1985 byla výroba z bezpečnostních důvodů zastavena. Jde o drogu hojně uţívanou mezi mládeţí v prostředí tanečních akcí. Půl hodiny po podání dávky (tablety nebo kapsle) se dostavuje pocit příjemného tělesného tepla, nastává fáze klidu a pohody, mizí stres, dochází k porozumění a schopnosti vcítit se do problémů druhého. Při uţití v páru nastupuje pocit empatie, lásky, zvyšuje se komunikativnost a potřeba dotýkat se druhého. Při intoxikaci dochází k pocitům nervozity, nespavosti, falešnému pocitu náklonnosti a stavům úzkosti. Jako kaţdá stimulační droga má i extáze schopnost časem vyvolat vysoce nebezpečný stav psychózy.

1.2.2. Opiáty Opiáty jsou alkaloidy obsaţené ve ztuhlé šťávě z nezralých makovic, látky s tlumivým účinkem. Opiáty napodobují účinky některých peptidů, které se přirozeně vyskytují v těle (endorfiny, enkefaliny a dynorfiny) a vzbuzují velmi příjemné pocity. Psychotropní efekt opiátů lze popsat jako celkově zklidňující, nastává příjemné uvolnění a uklidnění, příjemné pasivní proţívání okamţiku, spojeného s odstraněním naléhavosti problémů běţného ţivota. Organismus si na tyto látky rychle zvyká, a proto je nutné k dosaţení ţádaného účinku dávky stále zvyšovat. Opium- se získává z máku odrůdy Papaver somniferum album v podobě bílé šťávy, která na vzduchu houstne a tmavne. Tato droga bývá kouřena zvláštními dýmkami s dlouhou troubelí a speciální pánvičkou nebo polykána. Účinky při polykání se projevují daleko rychleji neţ při kouření.

- 11 -

Morfin – je krystalický bezbarvý prášek, bez zápachu, hořké chuti, objevený roku 1803, vyskytující se v opiu v koncentraci od 4% do 21%. Původně byl uţíván k tišení bolesti a léčbě nespavosti, brzy se však zjistilo, ţe vedle léčebných účinků vykazuje i vysokou návykovost. Tato látka můţe být aplikována subkutánně (podkoţně), intramuskulárně (injekcí do svalu) nebo intravenózně (injekcí do ţíly). Ke zneuţívání docházelo nejčastěji u profesionálních zdravotníků. Kodein – (slang –„ káčko“) – je přírodním derivátem opia. Kodein má slabší analgetické a sedativní účinky neţ morfin. Tato látka je uţívána zejména k omezování kašle u pacientů s těţkými plicními chorobami. Braun – (slang – „béčko“) – je droga pojmenovaná po své sytě hnědé barvě, podomácku vyráběná z dostupných léčiv (analgetik, antitusik, aj), která obsahují kodein. Braun je uţíván nitroţilním vpichováním jehlou a stříkačkou. Po aplikaci prostoupí uţivatele vlna příjemného pocitu tepla, těţkosti a suchosti v ústech. Konzument přechází do strnulého stavu, nevnímá hlad, bolest, nepociťuje sexuální touhu. Při větších dávkách dochází k omámení, poruchám pohybové koordinace, zpomalené reakci, zúţení zorniček do velikosti špendlíkové hlavičky, zácpě, pocení, pomalému dýchání a svědění kůţe. Heroin – (slang – „háčko“, „herák“, „kámen“, „král“,…) – je derivátem opia, který se v lidském těle mění v morfin. Objeven byl 1874 anglickým chemikem C. R. Wrightem a o 20 let později pouţit pro průmyslovou výrobu jako zázračný lék německým farmaceutickým koncernem Fridrich Bayer & Co. Původně byl doporučován na dýchací potíţe u pacientů trpících astmatem a tuberkulózou. Uţívání však bylo záhy zakázáno, pro svou váţnou návykovost. Na černém trhu se heroin objevuje ve dvou hlavních formách, jako „bílý prášek“, který se vzhledem podobá hladké mouce a jako „hnědý cukr“ v podobě malých rudohnědých granulí. Heroin můţe být uţíván inhalací, kdy je šňupán podobně jako kokain, nebo kouřen, obvykle ve směsi s tabákem v cigaretách bez filtru. Nejčastěji je roztaven nad ohněm, obvykle v malé nádobce podobné čajové lţičce, a poté zředěn destilovanou vodou a takto vpraven toxikomanem do ţíly. Po uţití heroinu se oslabí vnímání bolesti, dostaví se stav pohody a euforie. Dlouhodobé uţívání můţe způsobovat sniţování potřeby jídla a sexu, křeče, malátnost a apatie, které jsou doprovázeny poruchami spánku. Uţivateli hrozí nejrůznější infekce, jak virové (virová hepatitida), tak i bakteriálního původu (bakteriální endokarditida – zánět výstelek srdečních dutin). Nejváţnější hrozbou současnosti je AIDS. Předávkování je často způsobeno neznalostí

- 12 -

skutečného mnoţství heroinu obsaţeného v dávce, kdy se člověk dostává do stavu netečnosti, která můţe přerůst v kóma. Dochází ke zpomalení dýchání, nepravidelným tepovým frekvencím, zúţení zorniček na minimum a poklesu tělesné teploty. Heroin je vysoce návykovou drogou, při které velmi rychle vznikají psychická a tělesná závislost s těţkými abstinenčními příznaky.

1.2.3. Konopí a jeho produkty Konopí a jeho produkty jsou přírodní látky získávané z konopí setého (Cannabis sativa). Jedná se o nejstarší rostlinu pěstovanou pro její psychotropní účinky. Uţívání produktů konopí (marihuana, hašiš) bylo v historii spojeno s náboţenskými obřady.

Konopí je

jednoletá dvoudomá rostlina dosahující různé výšky. Jedná se o nejrozšířenější psychotropní drogu, jejíţ uţívání se rozmohlo po celém světě, ČR nevyjímaje. Existují různé formy cannabisu, které se liší obsahem kanabinoidů, z nichţ nejvýznamnější je THC (delta-9-tetrahydrocannabinol). Marihuana – (slang: „maruška, zelí, špek, tráva, joint,…“) je směsí sušených listů, stonků a květů rostliny konopí. Marihuana se kouří samostatně nebo smíšená s tabákem v ručně stočených cigaretách či dýmkách. Bývá rovněţ přidávána do nápojů (čaj, mléko), cukrovinek a pečiva. Účinky po poţití závisí na mnoţství, způsobu a frekvenci uţívání, na fyzickém a psychickém stavu konzumenta. Po vykouření přiměřeného mnoţství se nejprve dostaví pocit suchosti v ústech, někdy aţ dráţdivý kašel. Vyvolává stav příjemného rozpoloţení mysli, uvolnění, spojený s výraznou euforizací a tendencí k smíchu, v slangu označován jako „vysmátost“. Při dlouhodobém kouření této drogy mohou nastat poruchy nálady (flashbacky), paměti, zhoršení postřehu a pozornosti, chronické záněty sliznic a spojivek, neplodnost, riziko poškození plodu, poruchy imunity organismu a tvorby krve. Hašiš – (slang: „čaras, haš, šit,…“) je zaschlá pryskyřice samčích rostlin konopí zformovaná do kvádrů, tablet, koulí nebo kostek, zabalená do listů nebo celofánu. Hašiš se kouří společně s tabákem ve speciálních dýmkách nebo polyká s jídlem či v nápojích. Koncentrace THC je asi pětkrát vyšší neţ v marihuaně. Hašišový olej – je hustá lepkavá tmavohnědá aţ skoro černá hmota se zhruba 20 % obsahem THC, která je ještě účinnější neţ hašiš. Nejčastěji se uţívá kouřením buď ve skleněných dýmkách nebo se nakape 1-2 kapky na papírek, do kterého se balí joint.

- 13 -

1.2.4. Halucinogenní drogy Halucinogenní drogy jsou látky, které při poţití vyvolávají změnu vnímání objektivní reality, dochází k porušení vnímání směru, vzdálenosti a času. Zkreslené vnímání reality můţe vyvolat nebezpečné chování jako například pokusy létat. Charakteristický pro uţívání halucinogenů je návrat k útrţkům předcházejících záţitků v podobě tzv. „flashbacks“, které se mohou objevit týdny i měsíce po posledním uţití. Některé mohou způsobit náhlé a nepředvídatelné změny nálady. LSD (liseramid) – (slang: „acid, štítek, čtvereček, Smolík, buddha,…“) je syntetický derivát kyseliny lysergové, objevený v roce 1938 švýcarským chemikem Albertem Hoffmanem. Sám objevitel prodělal první intoxikaci. LSD je uţíváno orálně ve formě tablet a tenkých čtverečků ţelatiny nebo ředěno a absorbováno do papírků, které jsou distribuovány na diskotékách, přičemţ jsou označeny obrázky a poutavými názvy jako „Sluneční bůh“, „terč“, „Bart Simpson“ atd. Mescalin – je přírodní látka získávaná z duţnatých částí kaktusu Peyotl vylisováním ve formě rostlinného oleje, který se přidává do nápojů nebo ho lze zpracovat do práškové podoby a uţívat ve formě tablet. Psilocybin – je látka obsaţená v některých houbách rodu Psilocybe (lysohlávek). Konzumují se hlavičky, které se suší nebo nakládají. Menší dávka způsobuje stav euforie, smíchu, pohody a hovornosti, vyšší dávky vedou ke zrakovým, sluchovým a hmatovým iluzím. Durman – je jedovatá jednoletá asi 1 m vysoká rostlina s vřetenovitým kořenem a silnou vidlanovitě rozeklanou lodyhou, která obsahuje značné mnoţství alkaloidů (hyoscyamin, atropin, skopolamin). Zneuţívány jsou listy a semena, která se většinou kouří.

1.2.5. Těkavé látky Těkavé látky (inhalanty) jsou chemické látky vyráběné pro obchodní a lékařské vyuţití. V průmyslu i kaţdodenním ţivotě se běţně setkáváme např. s benzínem, lepidly, barvami, laky, čistícími prostředky a rozpouštědly. Nejčastějším způsobem uţití je vdechování z igelitových sáčků, do kterých je vloţen kus tkaniny nebo vaty namočené v inhalantu nebo pod dekou. Po vdechnutí pronikají do plic, odkud se dostávají do krevního oběhu a poté do různých orgánů. Účinky se projevují psychickým útlumem, spavostí a poruchami - 14 -

vnímání. Dlouhodobější zneuţívání těkavých látek vede k destrukci osobnosti. Inhalanty mohou vyvolat psychickou závislost, snadněji se vyvíjí u dětí ve věku od 9 – 13 let. Toluen (methylbenzen) - je organické rozpouštědlo, které poškozuje tkáně organismu. Při čichání dochází ke stavu polospánku, polovědomí provázeného ţivými barevnými sny. Můţe dojít k neodhadnutí dávky, tím k předávkování, kdy dojde k bezvědomí, kómatu a zástavě dechu a oběhu. Lze ji bez nadsázky nazvat „drogou hloupých“. „Příliš málo dává a příliš mnoho bere“3 Trichlorethylen – je jedovatá kapalina pouţívaná zejména jako všestranné rozpouštědlo, uţívané převáţně v průmyslu, kde bývá zneuţíváno zaměstnanci jako inhalační droga způsobující euforii. Při inhalaci se mohou objevit zrakové a sluchové halucinace.

1.2.6. Alkohol Alkohol (etylalkohol) - (slang: „chlast, kořalka,…“) je chemická látka získávaná kvašením cukru, uţívaná většinou jen pro ţízeň a chuť, jako společenská událost. V menších dávkách zmírňuje napětí, odstraňuje zábrany a napomáhá veselosti, tím pomáhá k odstranění úzkosti a frustrace. Při vyšších dávkách se tyto příjemné účinky mění a nastupuje ztráta sebekontroly, zvýšená impulzivita, podráţděnost, agresivita, ještě později otupělost, poruchy rovnováhy, poruchy paměti aţ bezvědomí.

1.2.7. Tabák Tabák (nikotin) - (slang: „cigáro, špinka,…“) je nejrozšířenější drogou mezi populací. Návykovou látkou v tabákovém kouři či v tabáku jako takovém je toxický rostlinný alkaloid nikotin, který je bezbarvý a bez zápachu. Tabák známe ve formě, která hoří a tabák bezdýmý. Mezi tabák, který hoří, řadíme doutníky, dýmky a cigarety. Doutník je svinutý tabákový list, který obsahuje nejméně přidaných látek. Tabák v dýmkách a cigaretách je upravován a doplňován. Bezdýmý tabák se dělí na šňupací a orální. Účinky tabáku se neprojevují tak rychle a dramaticky, jako u jiných návykových látek. Za účinky tabáku není zodpovědný jenom nikotin, ale také další škodlivé látky jako je dehet, kysličník uhelnatý a dokonce i látky jako kyanid, arsenid, formaldehyd, sloučeniny síry a dusíku. U kuřáků začátečníků se mohou objevit bledost, bolest hlavy, nevolnost, studený pot, pokleslá nálada, které u pravidelných kuřáků vymizejí a objevují se chronické 3

PRESL, Jiří. Drogová závislost – Můţe být ohroţeno i Vaše dítě. 2. rozšířené vydání. Praha: Nakladatelství odborné literatury MAXDORF, 1995. str. 43. ISBN 80-85800-25-X

- 15 -

následky dlouhodobého kouření, jako jsou nemoci dýchacího systému, nemoci cév, srdce, poškození ţaludku atd. Mezi abstinenční příznaky při vzniklé závislosti patří nezvladatelná touha po cigaretě, nervozita, podráţděnost, změny nálady, smutek aţ deprese, nesoustředěnost, poruchy spánku a únava.

1.2.8. Zneuţívání léků Zneuţívání léků je společensky závaţný, někdy podceňovaný jev. Zneuţívání léků přivozuje nejčastěji psychickou závislost. Zneuţívání (naduţívání) léků je časté u lidí dlouhodobě vystavených stresovým situacím. Zneuţívanými léky bývají hypnotika (léky proti spavosti), barbituráty, anxiolytika (léky „rozpouštějící úzkost“), neuroleptika (léky působící sedativně), analgetika (léky tišící bolest), antidepresiva, anabolika, diuretika, laxativa (léky působící změny ve stavbě těla – zeštíhlení). Obecně existují dva trendy zneuţívání farmaceutických výrobků. V prvním případě je lék původně předepsán lékařem, ale pacient si na něm následně vytvoří závislost. „Charakteristickými fázemi přechodu od léčby ke zneuţívání léků jsou:  strach z případného nedostatku léků,  poptávka po neoprávněném mnoţství látky,  návštěvy různých lékařů ve snaze shromáţdit poţadované mnoţství.“4 V druhém případě není zneuţívání léků spojeno s lékařskou praxí. K získání potřebného typu a mnoţství léku se pouţívají nezákonné postupy, jako jsou krádeţe v lékárnách, falšování lékařských předpisů, nákup na černém trhu.

1.3. Prekursor Prekursor je výchozí látka, z níţ vznikne chemickou přeměnou výsledný produkt.

4

NOŢINA, Miroslav. Svět drog v Čechách. 1. Vydání. Praha : KLP – Koniasch Latin Press, 1997. s. 45. ISBN 80-85917-36-X

- 16 -

1.4. Návyková látka „Návykovou látkou se rozumí alkohol, omamné a psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování.“5 Návykové látky jsou vymezeny demonstrativně. Vymezení zahrnuje široký okruh látek, z nichţ některé jsou volně prodejné jako ředidla nebo čisticí prostředky.

1.5. Omamné a psychotropní látky Omamnými a psychotropními látkami jsou látky taxativně uvedené v přílohách 1 aţ 7 Zákona o návykových látkách č. 167/1998 Sb. Lze o nich mluvit jako o látkách, u nichţ vzniká nebezpečí návyku nebo psychických změn nebezpečných pro společnost.

1.6. Drogová závislost Můţeme hovořit o onemocnění, při kterém dochází k nezvladatelné, neodolatelné touze po opakovaném braní drogy, tendenci k jejímu zvyšování, existenci psychické a fyzické závislosti na určité droze vyjádřené přítomností abstinenčního syndromu. Psychická závislost je duševní stav vzniklý konzumací drogy projevující se přáním drogu opět poţívat. Můţe jít o pouhé přání, kterému lze odolat, či o neodolatelné a opakující se nutkání drogu uţít. Psychická závislost na droze je často závislostí na některé z okolností, které poţívání drogy provázely (určitá společnost, doba, prostředí, forma drogy či rituál spojený s jejím uţitím). Nelze pominout, ţe psychická závislost a její doprovodný pocit „baţení“ (carving) je nejsilnějším faktorem, který vede k opakovanému uţívání drogy. Fyzická závislost je stav organismu vzniklý zpravidla dlouhodobějším a častým poţíváním určitého typu drogy (u některých drog můţe jít dokonce o krátkodobou konzumaci trvající několik týdnů, výjimečně i dnů). Po přerušení podávání drogy se projeví fyzická závislost v podobě abstinenčních příznaků.

5

§ 130 trestního zákoníku č. 40/2009 Sb.

- 17 -

1.7. Abstinenční syndrom Ve slangu „absťák“ je soubor odvykacích příznaků. Abstinenční příznaky se vyskytují u kaţdé návykové látky. Některé jsou nenápadné, jiné jsou velmi dramatické a v krajním případě mohou ohroţovat i ţivot. Je jich celá řada – pocení, slzení, rozšířené zorničky, zvýšená teplota, třes, husí kůţe, pocity horka a chladu, zívání, nespavost, úzkost, neklid, nevolnost, zvracení, zácpa, pokles krevního tlaku, epileptický záchvat nebo touha po droze.

1.8. Úzus, abúzus, misúzus Úzus je uţívání drogy ve shodě s normativními zájmy jednotlivce a společnosti. Uţívání drog v omezeném kontrolovaném mnoţství, které nepoškozuje zdraví, nepůsobí rušivě na chování člověka, neohroţuje mezilidské vztahy a ekonomické poměry jednotlivce ani jeho rodiny, u dětí a mladistvých nenarušuje vývojový proces. Abúzus (zneuţívání) je nadměrné uţívání drog nebo jejich uţívání za nepřijatelné situace (v těhotenství, při práci s dětmi a mladistvými). Abúzus nepříznivě ovlivňuje fyzický a duševní vývoj člověka. Rozeznává se abúzus s návykem a abúzus bez návyku. U abúzu člověk netíhne k droze, můţe se svobodně rozhodnout, jestli drogu pouţije, či nikoliv. U abúzu s návykem jedinec drogu nutně potřebuje, tíhne k ní, nemůţe se jiţ zcela svobodně rozhodnout, zda si drogu dopřeje, či nikoli. Mnohdy si ji nedokáţe odepřít. Misúzus je nevhodná aplikace léků (nikoliv drog).

- 18 -

2. PRÁVNÍ ÚPRAVA DROGOVÉ PROBLEMATIKY

2.1. Mezinárodní dohody a drogy v legislativě před 2. světovou válkou Počátkem 20. století dochází k nárůstu uţívání drog a expanzi ilegálního obchodu s nimi. Poprvé se začínají objevovat základy celosvětové spolupráce v oblasti kontroly drog. Společnost národů se stala garantem této snahy. V roce 1909 se konala v čínské Šanghaji mezinárodní konference věnovaná problematice omamných látek, tzv. Opiová komise. Zástupci 13 zúčastněných států přijali usnesení, ve kterém ţádali postupné omezení kouření opia, zastavení pašování drog a exportu opia na území, které s tím nesouhlasí. V roce 1912 byla v nizozemském Haagu sjednána první mezinárodní dohoda o drogách nazvaná Mezinárodní opiová konvence (vyhlášena pod č. 159/1922), která stanovila zásadu v oblasti mezinárodní spolupráce při kontrole narkotických drog, ţádala zákonná opatření na kontrolu výroby a distribuce opia a zásadu, ţe narkotické drogy (opium, morfium a kokain) budou uţívány pouze pro medicínské a zákonné účely. ČSR přistoupila na konvenci podepsáním Versaillské smlouvy (prováděcími předpisy k ní byly zákon č. 128/1923 Sb. z. a n., vládní nařízení č. 147/1925 Sb. z. a n.) V období mezi válkami byly v Ţenevě podepsány tři významné konvence. V roce 1925 to byla Mezinárodní opiová úmluva (vyhlášena pod č. 147/1925), která zavazovala vlády, aby podávaly Stálému výboru roční statistické zprávy o výrobě opia, koky a kannabis a čtvrtletní zprávy o dovozu a vývozu drog. V roce 1931 byla sjednána Úmluva o omezení výroby a úpravě distribuce omamných látek (vyhlášena pod č. 173/1933), která určovala potřebu drog pro jednotlivé státy a zavazovala je, aby nepřekračovaly stanovené maximum. V roce 1936 byla podepsána Úmluva o potlačení nezákonné dopravy nebezpečných látek, která byla první výzvou k přísnému trestání osob zapojených do nezákonné přepravy drog. ČSR tuto smlouvu podepsalo, ale nestalo se její smluvní stranou. Předválečná právní úprava boje proti zneuţívání omamných látek na našem území byla završena opiovým zákonem č. 29/1938. Na základě § 1 opiového zákona bylo stanoveno,

- 19 -

ţe úřednímu dozoru se podrobují výroba, zpracování, příprava, rozdělování, obchod, dovoz, průvoz a vývoz omamných a psychotropních látek. Byl zde podán výklad základních pojmů a zavedena povinnost zapisovat drogy do opiových registrů. Za porušení poţadavků byly v opiovém zákoně přesně stanovené sankce, které byly podle závaţnosti rozděleny na přestupky, přečiny a zločiny. Přestupky postihovaly okresní úřady, které vedle pokuty 500 – 50 000 Kč mohly uloţit i vězení aţ do 5 měsíců. Látku, jeţ byla předmětem přestupku, přečinu a zločinu, mohly prohlásit za propadlou bez ohledu na to, komu náleţela. Přečiny a zločiny řešily soudy. Za přečin podle opiového zákona mohl soud uloţit trest hrubého vězení od 3 měsíců do 3 let a peněţitý trest od 5 000 do 50 000 Kč. Za zločin pak vězení od 1 roku do 5 let a peněţitý trest od 10 000 do 100 000 Kč. Odsouzeným mohl být na čas uloţen policejní dohled.

2.2. Mezinárodní dohody a drogy v legislativě po 2. světové válce Na konci 2. světové války došlo k omezení přílivu drog do Evropy díky přerušení tranzitních cest drog, nedostatku surovin pro výrobu, cenzuře zásilek z ciziny. Omamné látky byly čím dál tím draţší a toxikomani měli méně prostředků na zakoupení dávky. Komise pro narkotické látky převzala po druhé světové válce otázky mezinárodní kontroly drog. V roce 1961 byla v New Yorku sjednána Jednotná úmluva o omamných látkách, která nahradila většinu dosavadních mezinárodních úmluv, mimo jiné i úmluvy z roku 1912, 1925, 1931. ČSR podepsala úmluvu ještě téhoţ roku, v platnost pak vstoupila v roce 1964 (byla vydána jako vyhláška ministra zahraničních věcí č. 47/1965 Sb.). V roce 1971 byla ve Vídni sjednána Úmluva o psychotropních látkách, která reagovala na nárůst nezákonného obchodu a abúzu psychotropních látek koncem 60. let mimo jiné tím, ţe formulovala trestní ustanovení na tato jednání, i kdyţ se stanovením subsidiarity vůči vnitrostátním úpravám signatářských států. U nás byla publikována jako vyhláška ministerstva zahraničních věcí č. 62/1989 Sb. V roce 1972 byl ve Vídni podepsán Protokol, který pozměnil Jednotnou úmluvu o omamných látkách z roku 1961, vyhlášený ve sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí pod č. 458/1991 Sb. Protokol posílil úlohu Mezinárodního úřadu pro

- 20 -

kontrolu omamných látek, omezení výroby opia, trestního postihu a preventivních opatření proti zneuţívání omamných látek. Dalším významným dokumentem se stala Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, která byla podepsána ve Vídni roku 1988 a v Československu publikovaná jako sdělení č. 462/1991 Sb., ve kterém byly vyjmenovány chemikálie podléhající zvláštní kontrole. Problémy s drogami v mezinárodním měřítku a jejich opatření jsem shrnula do přílohy č. 1.

2.3. Drogové delikty v trestních zákonech 2.3.1. Trestní zákon č. 86/1950 Sb. Zákon 86/1950 Sb. ve znění pozdějších předpisů v § 197 a § 198 reagoval na nedovolenou výrobu a drţení omamných prostředků a jedů a v § 205 zmocňoval ministra spravedlnosti určit nařízením výčet omamných prostředků a jedů (NMS č. 119/1950 Sb. a č. 54/1955). Seznamy omamných látek byly vyhlašovány ve Sbírce zákonů, kde byly rozděleny do tří kategorií podle míry nebezpečí chorobného návyku, psychických změn a rizik zneuţití. V tomto zákoně byl i trestný čin opilství (§ 186) vyvolaný nejen poţitím alkoholických nápojů, ale i jinak – tedy zneuţitím nealkoholových drog.

2.3.2. Trestní zákon č. 140/1961 Sb. Nedovolená výroba a drţení omamných a psychotropních látek a jedů (§ 187, § 187a, § 188). Objektem těchto trestných činů je zájem na ochraně společnosti před moţným nebezpečím plynoucím z nekontrolovaného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy, přípravky tyto látky obsahující a prekursory. Objektivní stránkou trestného činu podle § 187 se rozumí, ţe pachatel neoprávněně vyrobí, doveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak opatří nebo pro jiného přechovává omamnou a psychotropní látku, prekursor nebo jed. Objektivní stránka trestného činu podle § 187a spočívá v přechovávání omamné a psychotropní látky nebo jedu pro sebe v mnoţství větším neţ malém. Objektivní stránka trestného činu podle § 188 spočívá v tom, ţe pachatel vyrobí, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku nebo jedu. - 21 -

Šíření toxikomanie (§ 188a) Objektivní stránkou tohoto činu je svádění jiné osoby ke zneuţívání návykové látky jiné neţ alkoholu nebo ho v tom podporuje, anebo zneuţívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří. V tabulce (příloha č. 9) uvádím počet stíhaných osob, v tabulce (příloha č. 10) počet obţalovaných osob a v tabulce (příloha č. 11) počet odsouzených osob podle hlavních typů drog a drogových paragrafů trestního zákona č. 140/1961 Sb. V tabulce (příloha č. 12) uvádím udělené tresty u vybraných drogových paragrafů a drog v ČR v roce 2008. Ohroţení pod vlivem návykových látek (§ 201) Objektem trestného činu podle § 201 je zájem na ochraně ţivota a zdraví lidí a majetku před ohroţením plynoucím z výkonu určitých činností pod vlivem návykové látky. Objektivní stránka spočívá v tom, ţe pachatel vykonává ve stavu vylučující způsobilost, kteou si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání či jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit ţivot nebo zdraví lidí, nebo způsobit značnou škodu na majetku. Přísněji potrestán (§ 201 odst. 2) byl ten, kdo byl jiţ za takový čin v posledních dvou letech odsouzen nebo z výkonu trestu odnětí svobody uloţeného za takový čin propuštěn, byl za obdobný čin spáchaný pod vlivem návykové látky v posledních letech postiţen, způsobí-li takovým činem havárii, dopravní nebo jinou nehodu, jinému ublíţí na zdraví nebo větší škodu na cizím majetku nebo závaţný následek, spáchá-li takový čin při výkonu zaměstnání či jiné činnosti, při kterých je vliv návykové látky zvláště nebezpečný, zejména řídí-li hromadný dopravní prostředek. Opilství (§ 201a) Primárním objektem trestného činu opilství je občanské souţití a sekundárním pak ten konkrétní zájem, který byl porušen nebo ohroţen jednáním pachatele provedeným ve stavu nepříčetnosti. Objektivní stránkou tohoto činu je, ţe se pachatel poţitím nebo aplikací návykové látky nebo jinak přivede do stavu nepříčetnosti a v tomto stavu se dopustí jednání, které má jinak znaky trestného činu.

- 22 -

2.3.3. Trestní zákoník č. 40/2009 Sb. Tento trestní zákoník nabyl účinnost 1. 1. 2010. Nový trestní zákoník se od předchozího liší ve znění jednotlivých paragrafů, ale také ve formálním pojetí protiprávního činu. V Hlavě VII (Trestné činy obecně nebezpečné), Dílu 1 (Trestné činy obecně ohroţující) trestního zákoníku jsou v ustanoveních § 283 aţ § 288 uvedeny trestné činy, které přímo souvisejí s nedovoleným nakládáním s omamnými a psychotropními látkami. Podrobněji se těmito trestnými činy zabývám v kapitole 3.1. (Trestné činy porušující protidrogové právní předpisy). Mezi trestné činy obecně ohroţující patří téţ trestný čin § 274 ohroţení pod vlivem návykových látek a v Hlavě X (Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných), Dílu 6 (Jiná rušení veřejného pořádku) je ustanovení § 360 opilství. Podrobněji se trestnými činy podle § 274 a § 360 zabývám v kapitole 3.2. (Trestná činnost pod vlivem návykových látek).

2.4. Platná právní úprava drogové problematiky 2.4.1. Trestní zákoník č. 40/2009 Sb. Zákon č. 40/2009 obsahuje v sedmé hlavě zvláštní části pět trestných činů, které lze označit jako drogové delikty. § 283 upravuje trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, § 284 přechovávání omamné a psychotropní látky, § 285 nedovolené pěstování rostlin obsahující omamnou nebo psychotropní látku, § 286 výrobu a drţení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu a § 287 šíření toxikomanie. Na tato ustanovení trestního zákona navazují skutkové podstaty přestupků vymezené v § 30 (Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi) zákona o přestupcích č. 200/1990 Sb.

2.4.2. Zákon o přestupcích č. 200/1990 Sb. Zákon o přestupcích v § 30 upravuje přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Podle tohoto zákona se dopustí přestupku ten, kdo neoprávněně přechovává malé mnoţství jakékoliv omamné a psychotropní látky pro vlastní potřebu. Za tento přestupek mu můţe být uloţena pokuta aţ do výše 15 000 Kč.

- 23 -

2.4.3. Zákon o návykových látkách č. 167/1998 Sb. Tento zákon upravuje zacházení s prekursory, pomocnými látkami, návykovými látkami, přípravky obsahujícími návykové látky nebo prekursory jejich vývoz, dovoz a tranzitní operace s nimi, zacházení s přípravky obsahující efedrin a pseudoefedrin, pěstování máku, konopí, koky a vývoz i dovoz makoviny.

2.4.4. Nařízení vlády č. 455/2009 Sb. Nařízení vlády stanoví, které rostliny a houby se povaţují za rostliny a houby obsahující OPL a jaké je jejich mnoţství větší neţ malé ve smyslu trestního zákoníku. Seznam rostlin a hub je uveden v příloze č. 1 tohoto nařízení: Rostliny konopí (Cannabis sp.) – všechny druhy a odrůdy, které obsahují více neţ 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů z celkové hmotnosti rostliny Rostliny obsahující DMT Rostliny obsahující 5-methoxy-DMT Rostliny obsahující meskalin Kokainovník pravý (Erythroxylum coca) Houby obsahující psilocybin a psilocin 6 Mnoţství větší neţ malé rostlin a hub, které obsahují omamnou a psychotropní látku jsou uvedeny v příloze č. 2 tohoto nařízení:

Druh rostliny

Počet rostlin

Rostliny konopí (Cannabis sp.)

více neţ 5 rostlin

Rostliny obsahující DMT


Rostliny obsahující 5-methoxy-DMT


Rostliny obsahující meskalin


Kokainovník pravý


Houby obsahující psilocybin a psilocin

více neţ 40 hub

6

Vláda České republiky. Nedovolené nakládání s drogami – nová právní úprava od 1. 1. 2010 - . Nařízení vlády přijaté 7. 12. 2009 "rostliny a houby" [citováno 17. 12. 2009]. Dostupný z WWW: < http://www.vlada.cz/assets/ppov/protidrogova-politika/media/Narizeni-vlady-rostliny-a-houby-2009-12-07.pdf >

- 24 -

2.4.5. Nařízení vlády č. 467/2009 Sb. K vypracování návrhu nařízení vlády, kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví mnoţství větší neţ malé u omamných a psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů, byla při ministerstvu spravedlnosti ustanovena meziresortní expertní skupina sloţená ze zástupců ministerstev spravedlnosti, vnitra, zdravotnictví a zemědělství, vědců Farmaceutické fakulty UK, Nejvyššího státního zastupitelství a expertů z centra pro adiktologii z Psychiatrické kliniky 1. LF UK. Nařízení vlády č. 467/2009 určuje mnoţství větší neţ malé u OPL, které jsou obsaţeny v zákoně č. 167/1998 Sb. o návykových látkách, a zároveň nejmenší mnoţství účinné látky, které musí být obsaţeno ve směsi, pokud má být mnoţství celé směsi povaţováno za větší neţ malé. Hodnoty z nařízení uvádím v příloze č. 5. „Pokud např. osoba přechovává 3 g pervitinu a laboratorní analýzou je zjištěno, ţe hmotnost účinné omamné a psychotropní látky je např. 0,5 g, nejedná se o trestný čin, ale pouze o přestupek.“7 Původně byly navrţeny hodnoty mnohem vyšší, které se naštěstí zmenšily, byť ne dostatečně. Trestnost drţení omamných a psychotropních látek v mnoţství větším neţ malé se do trestního zákona poprvé zavedla aţ novelou TZ (112/1998 Sb.- § 187a). Takto nejasně vymezené mnoţství omamných a psychotropních látek přineslo problémy v aplikaci práva. Nejprve se o vymezení mnoţství větší neţ malé pokoušel pokyn policejního prezidenta č. 12/1999 (příloha č. 3). Tento pokyn však nebyl závazný pro státní zástupce a soudce. S ohledem na tuto skutečnost byl vydán pokyn nejvyšší státní zástupkyně č. 6/2000 (příloha č. 4), který byl vyuţíván i Policií ČR. Pokyn nejvyššího státního zastupitelství však nezavazoval soudce, kteří byli při svém rozhodování vázáni pouze zákonem. Soudní praxe si pro svá rozhodnutí vyţádala vypracování znaleckých posudků, a to nejen pokud se týče stanovení mnoţství a kvality omamných a psychotropních látek, ale také pokud se týče mnoţství drogy ve vztahu k individuálním potřebám pachatele v souvislosti s jeho případnou závislostí. Nejvyšší soud pak vydal v roce 2000 dva judikáty, kterými vymezil termíny „malé mnoţství“ a „mnoţství větší neţ malé“. Rozsudek Rt 13/2000 vydaný dne 16. 2. 2000 Nejvyšším soudem ČR stanovil: „Malé mnoţství omamných a psychotropních látek ve smyslu § 187a TZ lze vymezit tak, ţe se tím rozumí individuálně určená denní dávka omamné nebo psychotropní látky v mnoţství obvyklém pro konkrétní osobu uţívající tyto látky, která odpovídá stupni její závislosti na těchto látkách, aniţ je způsobilá 7

Zaostřeno na drogy 1/2010 – Nový trestní zákoník, (ročník osmý). Praha: Úřad vlád České republiky. 2010. str. 8, ISSN 1214-1089

- 25 -

váţně ohrozit zdraví nebo ţivot této osoby.“ 8 Rozsudek 4 TZ 142/2000 vydaný dne 12. 7. 2000 Nejvyšším soudem ČR stanovil: „Za mnoţství větší neţ malé se ve smyslu § 187a odst. 1 trestního zákona je třeba povaţovat takové mnoţství omamné nebo psychotropní látky nebo jedu, které podle ohroţení vyplývajícího pro ţivot a zdraví lidí ze škodlivosti jednotlivých dávek pětinásobně aţ desetinásobně převyšuje běţnou jednorázovou dávku průměrného konzumenta.“ 9 Pokud porovnám hodnoty mnoţství většího neţ malého Nařízení vlády č. 467/2009 a Pokyn obecné povahy nejvyšší státní zástupkyně č. 6/2000, musím konstatovat, ţe počty mnoţství většího neţ malého se zvětšily. Z toho jednoznačně vyplývá, ţe narkomané mohou v dnešní době drţet větší mnoţství drogy neţ dříve.

2.4.6. Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 o prekursorech drog Nařízení ES stanoví opatření pro kontrolu a sledování látek pouţívaných při nedovolené výrobě omamných a psychotropních látek na území ES. Vztahuje se na jejich výrobu a uvádění na trh s cílem zabránit jejich zneuţití.

2.4.7. Nařízení Rady (ES) č. 111/2005, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi. Nařízení stanovuje pravidla pro sledování obchodu mezi ES a třetími zeměmi s látkami pouţívanými při nedovolené výrobě omamných a psychotropních látek. Vztahuje se na jejich vývoz, dovoz a zprostředkovatelskou činnost, s cílem zamezit jejich zneuţívání.

8

Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti: Úřad vlády ČR. C2003-2006 [cit. 2010-02-22]. Dostupný z WWW: < http://www.drogyinfo.cz/index.php/info/drogy_a_zakon/zakon_pod_lupou/mnozstvi_vetsi_nez_male > 9

Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti: Úřad vlády ČR. C2003-2006 [cit. 2010-02-22]. Dostupný z WWW: < http://www.drogyinfo.cz/index.php/info/drogy_a_zakon/zakon_pod_lupou/mnozstvi_vetsi_nez_male >

- 26 -

2.4.8. Nařízení Komise (ES) č. 1277/2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla k (ES) č. 273/2004 a (ES) č. 111/2005 Nařízení stanovuje pravidla pro provádění obou nařízení, zejména co se týče podmínek, za kterých lze udělit licenci či registraci hospodářských subjektů, vydat dovozní/vývozní povolení. Nařízením Komise (ES) č. 297/2009 se mění příloha IV (Seznam zemí, u nichţ se vyţaduje předběţné oznámení o vývozu uvedených látek v Nařízení (ES) č. 111/2005) v Nařízení Komise (ES) č. 1277/2005.

- 27 -

3. DROGOVÁ TRESTNÁ ČINNOST S drogami je spojeno široké spektrum trestné činnosti. Mimo trestné činy zaměřené na regulaci nelegální výroby a distribuci drog nebo zvyšování poptávky po drogách existuje rozsáhlá trestná činnost páchaná pod vlivem nebo v souvislosti s uţívání nelegálních drog, trestná činnost zaměřená na získání drog a v neposlední řadě i trestná činnost spojená s uplatněním nelegálně získaných finančních prostředků z drogové trestné činnosti. Drogové delikty lze rozdělit do tří skupin:

3.1. Trestné činy porušující protidrogové právní předpisy 3.1.1. Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy (§ 283 TZ 40/2009 Sb.) Objektem tohoto drogového deliktu a všech ostatních drogových trestných činů je zájem na ochraně společnosti a lidí před moţným ohroţením vyplývajícím z neodborného a nekontrolovaného nakládání s určitými látkami definovanými zákonem a rovněţ tak zájem na ochraně společnosti před ohroţením plynoucím ze zneuţívání těchto látek a s tím související zájem na udrţení zdravého sociálního prostředí společnosti uvnitř sebe samé. Objektivní stránka tohoto trestného činu záleţí v tom, ţe pachatel nedovoleně nakládá s OPL, přípravkem obsahující OPL, prekursorem nebo jedem. Nedovolené nakládání spočívá v tom, ţe pachatel drogu neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinému opatří nebo pro jiného přechovává. Výrobou se rozumí zhotovení nebo vytvoření OPL, přípravku obsahující OPL, prekursoru nebo jedu neoprávněným subjektem. Aby byl pachatel trestně stíhán, postačí, pokud drogu vyrobí, není podmínkou, aby s drogou obchodoval. Dovozem je přesun z území jiného státu na území ČR, vývozem se rozumí fyzické přemístění z území ČR na území jiného státu a převozem je přeprava z území jiného státu přes celní území ČR na území třetího státu. Nabídnutím se rozumí jednání, kterým pachatel ochotně poskytne OPL, přípravek obsahující tuto látku, prekursor nebo jed jinému. K trestnosti postačí, pokud nabídka byla učiněna jednou, a nezáleţí na tom, zda ten, komu byla nabídka určena, tuto nabídku přijal.

- 28 -

Zprostředkováním se rozumí činnost, jejíţ podstatou je zajištění kontaktu mezi osobami zabývajícími se nakládáním s drogou, například zajištění schůzky mezi výrobcem a kupujícím. Prodáním je myšleno, ţe prodávající jiţ odevzdal drogu kupujícímu, při čemţ nemusí jít o konečný prodej, ale také o prodej distributorovi, který bude dále drogu prodávat. Přechováváním se rozumí jakýkoli způsob drţby, kdy ji pachatel nemusí mít přímo u sebe, ale můţe ji mít ukrytou na nějakém místě, uloţenou u známého nebo třeba zakopanou v zemi. Trestné je podle tohoto paragrafu přechovávání drogy pro jiného, přechovávání pro sebe v mnoţství větším neţ malém řeší § 284. Ustanovení § 283 odst. 1 neuvádí (na rozdíl od trestného činu podle § 284) mnoţství látky, které je podstatné pro trestní postih. Ke spáchání tohoto trestného činu tedy postačí jakékoli mnoţství takové látky. Pachatel, který spáchá tento trestný čin (§ 283 odst. 1), bude potrestán odnětím svobody na 1 rok aţ 5 let nebo peněţitým trestem. Okolností pouţití vyšší trestní sazby (2 aţ 10 let odnětí svobody nebo propadnutí majetku) je skutečnost, ţe pachatel spáchá tento trestný čin jako člen organizované skupiny nebo speciální recidiva (byl za takový trestný čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán), spáchání činu ve značném rozsahu nebo spáchá-li pachatel takový čin vůči dítěti nebo v mnoţství větším neţ malém vůči dítěti mladšímu patnácti let (§ 283 odst. 2). Zde dochází ke zpřísnění oproti předchozí právní úpravě ve vtahu k pachatelům, kteří se tohoto trestného činu dopustí opakovaně (byli za takový trestný čin v posledních třech letech odsouzeni nebo potrestáni). Podle předchozí právní úpravy spadalo takové jednání do základní skutkové podstaty (§ 187 odst. 1), za níţ hrozil trest odnětí svobody v délce 1 rok aţ 5 let. Zde si můţeme poloţit otázky: „ Jak velký je značný rozsah?“ „Kde je hranice mezi velkým rozsahem a značným rozsahem?“ Na tuto problematiku jsou rozdílné názory, kdy bude třeba aţ rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, aby tento rozsah určil. Ještě přísněji (8 aţ 12 let odnětí svobody nebo propadnutím majetku) bude pachatel potrestán, pokud způsobí takovým trestným činem těţkou újmu na zdraví, získá takovým činem značný prospěch, spáchá takový čin ve velkém rozsahu nebo ve větším rozsahu vůči dítěti mladšímu patnácti let (§ 283 odst. 3). Nejpřísněji (10 aţ 15 let odnětí svobody nebo propadnutí majetku) postihne zákonodárce toho, kdo způsobí takovým trestným činem těţkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt, získá-li takovým trestným činem prospěch velkého rozsahu nebo spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech (§ 283 odst. 4).

- 29 -

K některým dílčím úpravám proti dřívější právní úpravě došlo u některých kvalifikovaných skutkových podstat (tj. skutkových podstat uvedených ve druhém a vyšším odstavci příslušného paragrafu), které oproti základní skutkové podstatě (uvedené v odstavci jedna) obsahují některou okolnost podmiňující vyšší trestní sazby neboli okolnost zvlášť přitěţující, a je u nich proto stanovena vyšší sazba. Jako příklad lze uvést „pokud se pachatel daného trestného činu dopustí jako člen organizované skupiny, vůči dítěti,…“ Pro úplnost je vhodné zmínit, ţe předchozí právní úprava stanovila, ţe k okolnosti, která podmiňuje pouţití vyšší trestní sazby, se přihlédne jen tehdy, jestliţe pro svou závaţnost podstatně zvyšuje stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost. To dávalo soudům moţnost případy niţší závaţnosti, které by jinak z důvodu existence okolnosti podmiňující pouţití vyšší trestní sazby naplňovaly kvalifikovanou skutkovou podstatu příslušného trestného činu, posoudit jako čin podle základní skutkové podstaty, a tedy mírněji trestný. Jako příklad lze uvést případy sdílení drogy mezi vrstevníky mladšími 18 let. Tuto moţnost jiţ nový trestní zákoník nezná. Čin je nutno posuzovat vţdy pouze podle té skutkové podstaty, kterou naplňuje. Subjektem můţe být kdokoli. Subjektivní stránka vyţaduje, aby tento trestný čin byl spáchán úmyslně.

3.1.2. Přechovávání omamné a psychotropní látky (§ 284 TZ 40/2009 Sb.) Trestný čin podle § 284 obsahuje dvě skutkové podstaty. Trestného činu podle § 284 odst. 1 se dopustí ten, kdo neoprávněně pro vlastní potřebu přechovává v mnoţství větším neţ malém omamnou látku konopí, pryskyřici z konopí nebo psychotropní látku obsahující tetrahydrokanabinol, izomer nebo jeho stereochemickou variantu (THC). Trestného činu podle § 284 odst. 2 se dopustí pachatel, který neoprávněně přechovává pro vlastní potřebu jinou OPL neţ tu, která je uvedená v § 284 odst. 1 nebo je v mnoţství větším neţ malém. Členění skutkových podstat lze chápat jako rozdělení OPL na „měkké“ (§ 284 odst. 1) a „tvrdé“ drogy (§ 284 odst. 2). Konopné látky jsou odděleny od ostatních drog a postih za nakládání s nimi je mírnější. Přechováváním OPL pro vlastní potřebu se rozumí neoprávněné drţení takové látky jakoukoli dobu v mnoţství větším neţ malém, při čemţ v trestním zákoně není stanoveno přesné mnoţství drogy. Relativně niţší trestní sazbou by měli být potrestáni uţivatelé OPL, kteří přechovávají pro vlastní potřebu v mnoţství větším neţ malém konopné drogy, a to trestem odnětí svobody aţ na 1 rok, zákazem - 30 -

činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. Pachatelům, kteří budou přechovávat jakékoli jiné OPL neţ konopné drogy v mnoţství větším neţ malém, bude hrozit trest odnětí svobody aţ na 2 roky, zákaz činnosti nebo propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. Ustanovení § 284 odst. 3 dopadá na přechovávání omamné a psychotropní látky pro vlastní potřebu ve větším rozsahu a ustanovení § 284 odst. 4 na přechovávání ve značném rozsahu. V těchto dvou odstavcích se jiţ nezohledňuje typ omamné a psychotropní látky.

3.1.3. Nedovolené

pěstování

rostlin

obsahujících

omamnou

a

psychotropní látku (§ 285 TZ 40/2009 Sb.) Tento trestný čin zakotvil trestní zákoník nově. Nová právní úprava znamená zmírnění postihu samozásobitelů, kteří pěstují psychotropní látky a houby pro sebe. Trestný čin podle § 285 obsahuje dvě základní skutkové podstaty, které v návaznosti na diferenciaci drţení drog pro vlastní potřebu podle drogy odlišují také pěstování konopí a pěstování jiných rostlin. Jedna skutková podstata podle § 285 odst. 1 postihuje toho, kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje v mnoţství větším neţ malém rostlinu konopí. Mnozí si kladou otázku, jak si vyloţit pojem mnoţství „větší neţ malé“ u rostliny konopí. Podle zákonodárců je trestné, u koho policie najde více jak pět rostlin konopí, ale bude záleţet téţ na mnoţství THC, které bude rostlina obsahovat. Kaţdá rostlina nebo druh konopí obsahuje jinou hranici účinné látky, kaţdá rostlina je jiného pohlaví, buď samčího nebo samičího. Samčí rostliny nebývají zneuţívány téměř vůbec kvůli zanedbatelnému obsahu THC, resp. kvůli faktu, ţe netvoří vrcholíky obsahující nejvíce pryskyřice bohaté na THC. Velikost rostliny a obsah účinné látky obsaţené v konopí se mění v závislosti na fázi vegetačního období, kdy nejvyšší obsah účinné látky (THC) dosahuje právě aţ v jeho závěru. Závaţnost takového jednání nebo hranice trestní odpovědnosti bude pravděpodobně přímo odvislá od vegetačního období, kdy dojde k odhalení pachatele a rovněţ na pěstitelském štěstí, kdy většina rostlin bude ţenského pohlaví. Také samopěstitel jen sloţitě posoudí z hlediska zavinění, co mu následně v rámci jeho pěstitelské snahy vyroste, protoţe jiţ samotný proces pěstování (nikoli vypěstování) je trestným činem. Pěstování konopí v mnoţství větším neţ malém je podle § 285 odst. 1 potrestáno odnětím svobody aţ na 6 měsíců, peněţitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

- 31 -

Druhá skutková podstata spočívá v tom, kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje v mnoţství větším neţ malém houbu nebo jinou rostlinu neţ uvedenou v § 285 odst. 1 obsahující omamnou nebo psychotropní látku. Tento trestný čin je sankcionován trestem odnětí svobody aţ na 1 rok, peněţitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty (§ 285 odst. 2). U pěstování ve větším rozsahu (§ 285 odst. 3) i značném rozsahu (§ 285 odst. 4) jiţ trestní zákoník nerozlišuje mezi konopím, houbami a jinou rostlinou obsahující omamnou a psychotropní látku a stanoví trest odnětí svobody v délce aţ do 3 let, peněţitý trest za pěstování ve větším rozsahu a trest odnětí svobody na 6 měsíců aţ 5 let za pěstování ve značném rozsahu.

3.1.4. Výroba a drţení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu (§ 286 TZ 40/2009 Sb.) Tento trestný čin je obdobou § 188 předchozího trestního zákona. Objektivní stránka trestného činu podle § 286 záleţí v tom, ţe pachatel vyrobí sobě nebo jinému opatří, anebo přechovává prekursor nebo jiný předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahující omamnou nebo psychotropní látku nebo jed. Jde o jednání, které lze charakterizovat jako příprava, které je vzhledem k nebezpečnosti a následkům pouţívaných drog a jedů povýšeno na dokonaný trestný čin. Tento trestný čin je dokonán zhotovením předmětu určeného k nedovolené výrobě drogy, i kdyby tento předmět nebyl k výrobě pouţit. Ve vztahu k trestnému činu podle § 283 jde o trestný čin subsidiární, protoţe pokud pachatel opatří předmět určený k výrobě drogy v úmyslu drogu vyrábět, má přednost posouzení skutku jako přípravy k trestnému činu nedovolené výroby a drţení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 20 odst. 1, § 283 (č. 19/2004 – I. Sb. rozh. tr.). Předmětem určeným k nedovolené výrobě můţe být cokoli, co lze k výrobě drogy nebo jedu pouţít např. přístroje a zařízení s destilačními jednostkami. Předmětem mohou být také suroviny a pomocné látky, které se při výrobě drog pouţívají a které jsou zároveň určené k takové výrobě. Změnou oproti předchozí úpravě trestního zákona ( TZ 140/1961 Sb, § 188) je sníţení dolní hranice trestní sazby trestu odnětí svobody u základní skutkové podstaty (§ 286 odst. 1), kde je nově stanoven trest odnětí svobody aţ na 5 let, zatímco předchozí právní úprava stanovila na toto jednání trest odnětí svobody na 1 aţ 5 let. Vyšší trestní sazbu odnětím svobody na 2 aţ 10 let lze pouţít pří spáchání tohoto trestného činu ve značném rozsahu, oproti předchozí právní úpravě, kdy ke spáchání stačil - 32 -

větší rozsah, nebo pokud je pachatel člen organizované skupiny (předchozí právní úprava tuto podmiňující okolnost nezakotvovala), nebo pokud pachatel takovým činem získal pro sebe nebo pro jiného značný prospěch (§ 286 odst. 2). Stejnou trestní sazbou je ohroţen ten, kdo se tohoto trestného činu dopustí vůči osobě mladší 18 let, ovšem na rozdíl od předchozí právní úpravy jen tehdy, učiní-li tak ve větším rozsahu.

3.1.5. Šíření toxikomanie (§ 287 TZ 40/2009 Sb.) Objektivní stránka tohoto trestného činu spočívá v tom, ţe pachatel svádí jiného ke zneuţívání jiné návykové látky neţ alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo zneuţívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří. Sváděním se rozumí jednání pachatele ve formě návodu ve smyslu § 24 odst. 1 písm. b.).10 Formy svádění mohou být například přemlouvání ke zneuţívání, předvádění způsobu zneuţívání. Podporováním je takové jednání, které má charakter pomoci, například opatření návykové látky, přivedení osoby do komunity, v níţ je běţné zneuţívání návykových látek, peněţitá půjčka pro nákup drogy, opatření injekčních stříkaček, opatření bytu či jiné místnosti pro narkomany. Podněcováním ke zneuţívání návykové látky jiné neţ alkoholu je takové jednání, kterým pachatel zamýšlí vzbudit u jiných osob rozhodnutí vedoucí ke zneuţití takových látek. Šířením se rozumí jakékoliv jednání, které směřuje vůči osobám blíţe neurčeným, k rozšíření zneuţívání návykových látek jiných neţ alkohol. Pachatel, který spáchá trestný čin podle § 287 odst. 1 bude potrestán odnětím svobody aţ na 3 léta nebo zákazem činnosti. U tohoto paragrafu byly oproti předchozí právní úpravě (TZ 140/1961 Sb, § 188a) doplněny pouze okolnosti podmiňující pouţití vyšší trestní sazby, a to spáchá-li pachatel tento trestný čin jako člen organizované skupiny a dopustí-li se tohoto trestného činu vůči osobě mladší 14 let. Trestem odnětí svobody na 1 aţ 5 let nebo peněţitým trestem bude potrestán pachatel, který spáchá trestný čin jako člen organizované skupiny, vůči dítěti nebo spáchá-li tento trestný čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo veřejně přístupnou počítačovou sítí. (§ 287 odst. 2). Nejpřísněji postihne zákonodárce toho, kdo tento trestný čin spáchá vůči dítěti

10

Účastníkem na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu je, kdo úmyslně vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin (návodce)

- 33 -

mladšímu 14 let a to odnětím svobody na 2 aţ 8 let (§ 287 odst. 3) a to proto, aby osoby zvlášť ohroţené byly proti takovému jednání zvýšeně chráněny.

3.2. Trestná činnost pod vlivem návykových látek Osoby pod vlivem návykové látky se trestné činnosti dopouštějí mnohem častěji, a to zejména trestné činnosti násilného charakteru. Drogy oslabují sebeovládání a zhoršují zpracování informací v mozku, coţ můţe vést k mylnému chápání podnětů z okolí. Kromě toho zúţení pozornosti zmenšuje schopnost předvídat následky jednání. Některé drogy zvyšují agresivitu jednání, násilí a to zvláště v situacích, kdy se osoba pod jejím vlivem cítí ohroţována a provokována. Někteří lidé toho vyuţívají a cíleně poţívají drogy proto, aby si dodali odvahu k trestnému činu. Při posuzování trestných činů spáchaných pod vlivem návykové látky je třeba rozlišit:  jaký byl dušení stav pachatele v době před aplikací návykové látky (můţe to být příčetnost, zmenšená příčetnost nebo nepříčetnost)  jaký vliv měla aplikace návykové látky na příčetnost pachatele (zůstal příčetný, došlo ke zmenšené příčetnosti, nepříčetnosti). Můţe přitom docházet ke kombinaci různých případů, kdy nejběţnější je taková varianta, ţe duševním stavem, v němţ si pachatel přivodil opilost nebo jiný vliv návykové látky, byla příčetnost, a trestný čin spáchal ve stavu příčetném. Nejproblematičtější je posuzování případů, kdy se příčetný pachatel pod vlivem návykové látky ocitl ve stavu nepříčetnosti a v něm spáchal trestný čin. Je moţno rozlišovat tři případy:  Pachatel se úmyslně uvedl do stavu nepříčetnosti a v něm spáchal trestný čin („opil se na kuráţ“). Odpovědnost se posuzuje podle doby, kdy byl pachatel ještě příčetný a uváděl se úmyslně do stavu nepříčetnosti. „Pachatel je plně odpovědný za úmyslný trestný čin“.11  Pachatel spáchá v nepříčetnosti trestný čin z nedbalosti, kdy jeho nedbalost spočívá ve spáchání trestného činu jednáním, jímţ se uvedl do stavu nepříčetnosti. Příkladem takového trestného činu je řidič motorového vozidla, který se opije za přípravy na cestu a způsobí neopatrnou jízdou smrtelný úraz. Pak můţeme v tom,

11

JELÍNEK, Jiří a kolektiv. Trestní právo hmotné. 1. vydání. Praha: Leges, 2009. s. 192. ISBN 978-80-87212-24-0

- 34 -

ţe se uvedl do stavu nepříčetnosti spatřovat jednání, jímţ z nedbalosti způsobil usmrcení. „Pachatel je plně odpovědný za trestný čin z nedbalosti“.12  Jednání, které je spáchané v zaviněné nepříčetnosti, se posuzuje jako samostatná skutková podstata zvláštního trestného činu opilství podle § 360 TZ. Pachatel se poţitím nebo aplikací návykové látky přivede, byť i z nedbalosti do stavu nepříčetnosti, v němţ se dopustí jednání, které má jinak znaky trestného činu. Zavinění pachatele se vztahuje jen na uvedení do stavu nepříčetnosti, nikoliv jiţ na jednání v tomto stavu uskutečněné. Aby byla společnost chráněna před trestnými činy nepříčetných či zmenšeně příčetných osob a osob, které se oddávají zneuţívání návykových látek, lze jim uloţit místo trestu nebo vedle trestu také ochranné léčení nebo zabezpečovací detenci.

3.2.1. Ohroţení pod vlivem návykové látky (§ 274 TZ 40/2009 Sb.) Objektem tohoto trestného činu je zájem na ochraně ţivota a zdraví lidí a majetku před ohroţením, které plyne z výkonu určitých činností pod vlivem návykové látky. Tento trestný čin lze zařadit mezi činy abstraktně ohroţující, kdy nebezpečí nemusí konkrétně a bezprostředně hrozit. Objektivní stránka spočívá v tom, ţe pachatel vykonává ve stavu vylučující způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit ţivot nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku. Zaměstnáním a jinou činností rozumíme takové zaměstnání nebo činnost, jejichţ bezpečný výkon vyţaduje soustředěnou pozornost a schopnost správně vnímat a pohotově reagovat na různé situace. Trestní sazba u základní skutkové podstaty je trest odnětí svobody aţ na jeden rok, peněţitý trest nebo zákaz činnosti. Přísněji bude potrestán pachatel (§ 274 odst. 2) trestem odnětí svobody na 6 měsíců aţ tři léta, který: a) „způsobí činem uvedeným v odstavci 1 havárii, dopravní nebo jinou nehodu, jinému ublíţí na zdraví nebo větší škodu na cizím majetku nebo jiný závaţný následek,

12

JELÍNEK, Jiří a kolektiv. Trestní právo hmotné. 1. vydání. Praha: Leges, 2009. s. 192. ISBN 978-80-87212-24-0

- 35 -

b) spáchá-li takový čin při výkonu zaměstnání nebo jiné činnosti, při kterých je vliv návykové látky zvlášť nebezpečný, zejména řídí-li hromadný dopravní prostředek, nebo c) byl-li za takový čin v posledních dvou letech odsouzen nebo z výkonu trestu odnětí svobody uloţeného za takový čin propuštěn“.13 „Podmínkou trestné odpovědnosti je, ţe pachatel jedná ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky.“14 Návykovou látkou je myšlen alkohol, omamné a psychotropní látky a ostatní látky, které nepříznivě ovlivňují psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování. Stav vylučující způsobilost je u řidiče motorového vozidla dán vţdy, pokud hladina alkoholu v krvi dosáhne 1 promile. Podle lékařů není ţádný řidič schopen v této situaci bezpečně řídit vozidlo. U jiných návykových látek je třeba zjistit míru ovlivnění a to na základě výpovědi svědků o chování obviněného a způsobu jeho jízdy, na základě policistů, lékařů, kteří obviněného klinicky vyšetřovali. Ohroţení u tohoto trestného činu nemusí být bezprostřední, postačuje, pokud výkon činnosti byl zatím bez závady, např. při řízení motorového vozidla je to uţ počátek jízdy. Subjektem můţe být kdokoli. Subjektivní stránka vyţaduje, aby tento trestný čin byl spáchán úmyslně. Tento trestný čin, zejména v poslední době, je na vzestupu. Snad kaţdý den vidíme nebo slyšíme v médiích, ţe někdo opilý způsobil dopravní nehodu,…

3.2.2. Opilství (§ 360 TZ 40/2009 Sb.) Tento trestný čin navazuje na ustanovení § 201a TZ 140/1961 Sb., který byl do trestního zákona zaveden novelou provedenou zákonem č. 557/1991 Sb. Objektem tohoto trestného deliktu je v prvé řadě veřejný pořádek a ochrana společnosti před nebezpečím plynoucím z opojení osob, neboť nebezpečnost takového stavu je dána jeho nevypočitatelností a neovladatelností. Sekundárním objektem je pak ten konkrétní zájem, který byl porušen nebo ohroţen jednáním pachatele provedeným ve stavu nepříčetnosti.

13 14

§ 274 odst. 2 trestného zákoníku 40/2009 Sb. JELÍNEK, Jiří a kolektiv. Trestní právo hmotné. 1. vydání. Praha: Leges, 2009. s. 680. ISBN 978-80-87212-24-0

- 36 -

„Podstata jednání spočívá v tom, ţe se pachatel poţitím nebo aplikací návykové látky přivede do stavu nepříčetnosti a v tomto stavu se dopustí činu jinak trestného, tedy jednání, které má jinak znaky trestného činu. U trestného činu opilství se rozlišuje dvojí jednání:  uvedení se do stavu nepříčetnosti a  jednání ve stavu nepříčetnosti (spáchání tzv. kvazideliktu – činu jinak trestného. Tento trestný čin je tak spáchán ve dvou fázích, pachatel se nejprve musí uvést do stavu nepříčetnosti a poté spáchat v nepříčetnosti čin jinak trestný. Prvního jednání se pachatel můţe dopustit jedině poţitím nebo aplikací návykové látky, tedy jiţ nikoli i „jinak“, jak uváděl dříve § 201a odst. 1 TZ 140/1961 Sb.“15 Pachatelem můţe být kdokoli. Trestný čin opilství bývá posuzován jako vlastnoruční delikt, to je takový, jehoţ pachatelem je ten, kdo sám, svým vlastním bezprostředním jednáním provede to, co vyţaduje objektivní stránka skutkové podstaty. Sám sebe přivede do stavu nepříčetnosti a v něm spáchá čin jinak trestný. Subjektivní stránka vyţaduje, aby tento trestný čin byl spáchán úmyslně nebo nedbalostně. „Jednočinný souběh trestného činu opilství podle § 360 s kterýmkoli trestným činem je vyloučen, protoţe opilství má své místo jen tam, kde se pachatel zaviněně uvedl do stavu nepříčetnosti, a je tedy nepříčetný. Podle jakékoliv jiné skutkové podstaty trestného činu můţe být pachatel trestný jen tehdy, jestliţe není nepříčetný.“16

3.3. Ekonomicky motivovaná trestná činnost Návykové látky jsou poměrně drahé a navíc sniţují produktivitu práce a tedy schopnost peníze si poctivě vydělat. Ceny drog v České republice v 2008 uvádím v tabulce (příloha č. 2). Například cena gramu heroinu se pohybuje kolem 1 000 Kč, coţ pro osobu s pokročilejší závislostí představuje zhruba denní dávku, a proto si většina osob závislých na heroinu opatřuje prostředky na drogu krádeţemi v domácnosti, které rodiče často ani nehlásí,

krádeţemi

zboţí

v obchodech,

vykrádáním

automobilů,

zpronevěrami,

nesplácením půjček, podvody, atd.). Pachatelé se mohou uchýlit k prostituci, kdy za své poskytnuté sluţby nepoţadují peníze, ale drogu. Do této kategorie jsou rovněţ zahrnuty trestné činy falšování lékařských předpisů a vykrádání lékáren uţivateli drog, a to za účelem získání léků, které mohou být pouţity jako náhrada za nelegální produkty. Touha

15 16

JELÍNEK, Jiří a kolektiv. Trestní právo hmotné. 1. vydání. Praha: Leges, 2009. s. 797-798. ISBN 978-80-87212-24-0 JELÍNEK, Jiří a kolektiv. Trestní právo hmotné. 1. vydání. Praha: Leges, 2009. s. 801. ISBN 978-80-87212-24-0

- 37 -

uţívat drogu můţe být tak silná, ţe překoná morální zábrany i u člověka, který by se jinak trestného činu nedopustil. V příloze č. 13 uvádím odhadovaný počet ekonomicky motivovaných trestných činů spáchaných uţivateli drog a jejich podíl na celkovém počtu trestných činů podle druhu.

- 38 -

4. PREVENCE Slovo prevence pochází z latinského slova „praeventus“ – zákrok předem.

4.1. Protidrogová politika „Protidrogová politika = komplexní a koordinovaný soubor preventivních, vzdělávacích, léčebných, sociálních, regulačních, kontrolních a dalších opatření včetně vymáhání práva uskutečňovaných na mezinárodní, národní, krajské a místní úrovni. Jejich konečným cílem je sníţit uţívání drog anebo potenciální rizika a škody, které mohou jednotlivcům a společnosti v důsledku uţívání drog nastat.“17 Otázkou protidrogové politiky je volba základní koncepce. V zásadě můţeme hovořit o dvojí koncepci. Jednu představuje represivní přístup (osvobození společnosti od drog) a druhou terapeutický přístup (omezování škodlivých důsledků zneuţívání drog). V praxi se obě koncepce v různé míře kombinují. Za optimální lze povaţovat strategii o dvou stranách: na jedné straně trestat co nejpřísněji dealery s drogami, zejména nejsou-li sami narkomany a provozují-li nedovolenou výrobu a obchod v mezinárodním měřítku a ve spojení se zločineckými organizacemi, a na straně druhé zajišťovat léčení a reintegraci do společnosti vytvořením systému léčení, pomoci a dohledu. Na těch, co si chtějí omamné a psychotropní látky jen zkusit, mají být aplikovány preventivní opatření. Koordinačním orgánem vlády v otázkách protidrogové politiky je Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (dále RVKPP). Sloţení RVKPP a odpovědnost jednotlivých členů RVKPP uvádím v tabulce (příloha č. 6). Protidrogová politika je v České republice financována kromě státního rozpočtu také z místních rozpočtů, tj. z rozpočtů krajů a obcí. Přehled těchto výdajů uvádím v tabulce (příloha č. 7).

4.2. Primární prevence Primární prevencí jsou veškeré konkrétní aktivity realizované s cílem předejít problémům a následkům spojeným se zneuţíváním návykových látek i s ostatními sociálně

17

Zaostřeno na drogy 2/2009: Česká protidrogová politika a její koordinace. Vydává Úřad vlády ČR. 2009, s. 2. roč. sedmý. ISSN 1214-1089

- 39 -

patologickými jevy, případně minimalizovat jejich dopad a zamezit jejich šíření. Cílem primární prevence je podat základní objektivní informace o druzích drog, jejich účincích, původu, rozšíření, vzniku závislostí, aktuální situaci ve státě, místě bydliště, jasně a pravdivě ukázat, kam drogy vedou. Ukázat mladým lidem, jak ţít ve společnosti ohroţené drogou a přitom se jí vyhnout.

4.2.1. Prevence v rodině Hlavním pilířem primární prevence byla, je a bude rodina. Je třeba dítě vést ke schopnosti umět se prosadit, být zodpovědný za svoje chování, vypěstovat u něho zdravé sebevědomí, mluvit s ním o drogách, a to co nejdříve, způsobem přiměřeným věku. U dětí do 3 let je důleţité přiměřené uspokojování potřeb, včetně potřeb citových, a proto by kolem něj mělo být vytvořené klidné a příjemné prostředí, poskytující pocit bezpečí. Tím se zvyšuje všeobecná odolnost dítěte, a také odolnost vůči vzniku závislosti na návykových látkách. Jiţ v předškolním věku (3 – 6 let) je správné dítěti vštěpovat, ţe zdraví je důleţitá hodnota, kterou je třeba chránit a podporovat. Dítě by si mělo uvědomovat nebezpečí, která vnější svět skrývá, a být schopno se jim vyhýbat nebo umět přiměřeně reagovat. Ve věku 7 – 12 let je třeba nabízet konkrétní dovednosti a informace, pokračovat ve zdůrazňování zdraví jako zásadní ţivotní hodnoty. V tomto věku by měla začít cílená prevence zaměřená na odmítání tabáku, alkoholu a jiných drog. V období od 12 let mladý člověk často nebývá ochoten přijímat doporučení, často chce diskutovat, testuje hranice moţností, je kritický, bolestně proţívá různé neúspěchy, je velmi citlivý (často nedává svůj cit najevo – skrývá ho, stydí se za něj). Dospívající jsou návykovými látkami zvláště ohroţeni, proto je prevence v této věkové kategorii mimořádně důleţitá.

4.2.2. Prevence mimo rodinu Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy je pověřeno koordinací primární protidrogové prevence. Je to dáno tím, ţe období školního vzdělávání má velmi významnou funkci v oblasti formování osobnosti mladých lidí. Vţdyť ve školních lavicích stráví děti většinu dne. Tím nechci říci, ţe by výchova a tím i prevence měla být pouze na škole.

- 40 -

Hlavním dokumentem v oblasti protidrogové primární prevence je Strategie prevence rizikových projevů v chování u dětí a mládeţe, která se zaměřuje na všeobecnou, selektivní, indikovanou primární prevenci a podporu vzdělávání. Všeobecná prevence je pro školy a školská zařízení závazná a zahrnuje preventivní programy v podobě adaptačních kurzů, záţitkových programů, jednorázových přednášek, besed a seminářů. Selektivní prevence je zaměřena na skupiny dětí a mladých lidí, u kterých lze předpokládat riziko výskytu rizikového chování. Jsou to děti ţijící v rodinách sociálně znevýhodněného nebo kulturně odlišného prostředí (např. o příslušníky národnostních menšin, děti vyrůstající mimo vlastní rodinu, děti ţijící v rodinách uţivatelů alkoholu a drog, děti s nespecifickými nebo specifickými poruchami chování, atd.). Mezi programy selektivní prevence patří programy zaloţené na práci s rodinou, na poradenství, psychoterapii nebo na nácviku sociálních dovedností. Indikovaná prevence je zaměřena přímo na ohroţené jedince, kteří jiţ vykazují známky rizikového chování ve spojení s uţíváním návykových látek. Cílem této prevence je sníţit frekvenci, rizika a následky uţívání drog. Nespecifická prevence je soubor aktivit podporujících zdravý ţivotní styl, které ale nemají přímou souvislost s uţíváním návykových látek. Takovými aktivitami jsou zájmové krouţky při školách a školských zařízeních či lidových školách umění a sportovní aktivity na všech úrovních.

4.3. Sekundární prevence Do sekundární prevence patří včasné vyhledání problému a jeho léčba. V sekundární prevenci se snaţíme pomoci těm, kteří jiţ drogy berou najít cestu zpět do ţivota bez drog. Léčba přichází ke slovu, pokud drogově závislý ztratí schopnost svými vlastními silami zvládnout cestu zpátky a vyhledá odbornou pomoc. Léčba většinou nevede k vyléčení, ale úzdravě, pro jejíţ udrţení je nutné dodrţování abstinence. Závislost se léčí velmi obtíţně, léčení provázejí relapsy a opakované pokusy o abstinenci. Nezřídka končí předčasnou smrtí za dramatických okolností a zasahují především rodinu. Jen rodina ví o nekonečných snahách přesvědčit závislého o nutnosti léčby. Je to skutečný zápas o ţivot člena rodiny, který vyţaduje trpělivost, obětavost a pevný vztah. Ne vţdy má závislý to štěstí, ţe má vedle sebe někoho, kdo je dostatečně silný. Není také mnoho rodin, kterým po několikátém selhání zůstane naděje a ochota pomoci závislému do léčby. - 41 -

Podle mého názoru je velmi důleţité, aby se závislý pro léčbu rozhodl sám a aby byl přesvědčen o její nezbytnosti. To není jednoduché rozhodnutí, proto je důleţitý motivační trénink před léčbou. Je nutné, aby se vzdal drogy. Má-li být odloučení od drog trvalé, vyţaduje radikální změnu ţivotního stylu a prostředí. Odtrţení od tzv. přátel můţe způsobit, ţe se abstinující cítí osaměle. K léčbě tedy pacient nastupuje po dobrovolném rozhodnutí. Nucená léčba můţe být v současné době nařízena pouze soudem v souvislosti s trestným činem. Je třeba zdůraznit, ţe neexistuje jediný léčebný postup, kterým je moţno léčit všechny druhy drogových závislostí. Rozhodující je stupeň závislosti jedince, celkové schopnosti, osobní kvality, hloubka motivace ke změně, ochota spolupracovat. Pacient se můţe rozhodnout pro způsob léčby od ambulantní přes stacionární aţ po ústavní léčbu. Léčba závislých si často vyţádá víc času, neţ bychom si sami přáli. Existují různá zařízení, kde lze poskytnout pomoc uţivatelům drog.

4.3.1. Linky telefonické pomoci Linky telefonické pomoci slouţí převáţně pro první kontakt, radu, pomoc v krizi při zachování anonymity volajícího. Některé mají nepřetrţitý provoz a podle druhu problému ho buď řeší, nebo odkazují na sluţby dalších specializovaných pracovišť.

4.3.2. Ambulantní léčba Ambulantní léčbu zajišťují převáţně alkoholicko-toxikologické poradny. Alkoholickotoxikologické poradny bývají součástí psychiatrických oddělení a zabývají se převáţně psychickými poruchami v souvislosti s uţíváním alkoholu, tlumivých látek a jiné nealkoholové drogy. V ambulantní léčbě je velice důleţitým prvkem terapeutický vztah mezi pacientem a terapeutem. Ambulantní léčba by měla poskytovat péči alespoň jednou aţ dvakrát týdně. Ambulantní léčba je praktická, ekonomicky nenáročná, ale má určitá omezení. Pokud se někomu vymkly návykové látky z rukou takovým způsobem, ţe se i přes upřímnou snahu stav nelepší, měl by spolu s terapeutem uvaţovat o ústavní léčbě.

4.3.3. Detoxifikace Detoxifikační léčba je speciální krátkodobá (několik dnů) aţ střednědobá (několik týdnů) medicínská a psychologická pomoc při vysazování drog. Ne vţdy přicházejí pacienti na - 42 -

detoxifikaci dobrovolně a z vlastního rozhodnutí. Důvodem detoxifikace je příprava pacienta na další léčbu. Pro mnohé klienty je motiv nástupu na „detox“ mnohdy prostý, a to úleva od starostí se sháněním peněz na kaţdodenní dávky, případně sníţení tolerance na dávky u heroinu. Detoxifikační jednotky bývají součástí oddělení pro léčbu závislostí nebo psychiatrických léčeben. Detoxifikaci mohou provádět i jiná zařízení jako vyšetřovací vazby, somatická oddělení, kde byl důvod přijetí jiný neţ drogový. Jejím cílem je:  odstranit drogu z těla (detoxikace),  pomoci překonat „absťák“ za pomoci léků, pokud jsou potřebné,  zjistit, zda pacient netrpí navíc nějakou tělesnou nebo duševní nemocí,  navrhnout další léčení, pokud je potřebné a pacient o ně stojí. Při detoxifikaci závislých lze pouţít ibogain. Ibogain je výtaţek z kořene rostliny Iboga, alkaloid, halucinogen, který nevytváří závislost. Ibogain vrací neuroreceptory do stavu před drogovou závislostí. Po jednom nebo dvou uţití dojde u některých závislých k dlouhodobému vymizení ţádostivosti po droze a utlumení abstinenčních příznaků u uţivatelů heroinu.

4.3.4. Ústavní léčba Ústavní léčba probíhá na specializovaných odděleních léčeben návykových nemocí umístěných na psychiatrických klinikách. Narkomané nacházejí v těchto zařízeních bezpečnější ochranné prostředí pro niţší dostupnost návykových látek, nedostávají se tak často do situací, které v běţném ţivotě fungují jako spouštěče (např. hádku s rodiči řeší další dávkou drogy), je zde k dispozici odborná péče a organizovaný program. K ústavní léčbě se přistupuje po neúspěšné ambulantní léčbě, při stavech, u kterých je nutná lékařská péče (psychotické stavy, pokus o sebevraţdu), pokud nastanou těţké emoční problémy nebo poruchy chování a pokud se pacienti pohybovali v nevhodném nebo dokonce v nebezpečném prostředí. V některých případech můţe být ústavní léčba nařízena soudem (např. mladiství uţivatelé drog, kteří byli opakovaně přistiţeni při trestné činnosti). Délka léčby můţe trvat různě dlouhou dobu. Záleţí na individuální situaci jedince, kdy v úvahu přichází řada faktorů jako délka drogové kariéry, délka abstinence, předchozí recidivy, celkový zdravotní a psychický stav pacienta, jeho přístup k léčbě, sociální zázemí…

- 43 -

4.3.5. Terapeutická komunita Většina zařízení pro ústavní léčbu závislostí je zaloţena na principech terapeutické komunity. Jedná se o dlouhodobý a resocializační program. Terapeutická komunita pracuje na následujících principech:  aktivní podíl členů na léčení,  vytvoření dobré obousměrné komunikace (mezi pacienty, mezi pacienty a týmem i uvnitř terapeutického týmu),  podíl členů na rozhodování,  kolektivnost,  sociální učení, při kterém dostává člen komunity rychlou zpětnou vazbu o tom, jak jeho chování působí na druhé. Terapeutické komunity mají určité zvláštnosti. K nim patří vnitřní diferenciace komunity. Členové komunity, kteří jsou v ní déle a osvědčili se, získávají ve srovnání s nováčky výhody, které se týkají propustek, návštěv či míry soukromí. Většina terapeutických komunit má jasná, všeobecně známá a prosazovaná pravidla. Terapeutické komunity jsou „drug free“, není tedy povoleno do komunity přinášet alkohol nebo drogy. Závaţné porušení pravidel znamená ukončení léčby, méně závaţné dočasný pokles statusu v hierarchii komunity na niţší stupeň nebo jiné znevýhodnění. Dlouhodobá léčba v terapeutické komunitě je sice účinná, ale časově náročná, a tedy vhodná pro uţší výběr klientů. Typické prvky programů terapeutické komunity:  Setkání komunity a týmu – umoţňuje informovat o programu dne, zhodnotit předchozí aktivity, řešit problémy, přijímat rozhodnutí či o nich diskutovat.  Schůzka týmu – tým nese zodpovědnost za chod komunity, neměl by však dělat práci, kterou zvládne dobře samotná komunita. Jeho povinnost je pomoci tam, kde komunita není schopna problém řešit, jako je například práce s určitým členem komunity, při udrţování bezdrogového prostředí nebo při vztazích mezi komunitou a vnějším světem.  Skupinová terapie – umoţňuje ventilovat napětí, pomáhá při zvládání emočních problémů, je nástrojem terapeutické změny. V některých komunitách je doplňována terapií individuální.  Role – pomáhá udrţovat kontakt s realitou, zvýšit míru sociálních dovedností, zvyšovat sebevědomí. Kaţdý člen komunity má jednu nebo více rolí. - 44 -

Terapeutická komunita můţe organizovat i řadu dalších postupů jako rodinnou terapii, relaxační techniky, jógu, sportovní aktivity, získávání sociálních a pracovních dovedností, rozvoj zájmové sféry atd.

4.3.6. Doléčování Kaţdá kvalitní léčba obsahuje na sebe navazující aktivní postupy k udrţení zdraví. Jedná se o doléčování. Nejintenzivnější doléčovací program je potřebný v prvním roce abstinence, a to jak ve formě ambulantní, tak ústavní. Základem ústavní formy jsou obvykle týdenní hospitalizace abstinujícího, označované jako opakovací kůry. Opakovací kůry posilují motivační procesy a umoţňují konzultace s jinými abstinenty. Základem ambulantní formy jsou individuální a skupinové formy psychoterapie a další programové aktivity včetně socioterapeutického klubu. Kluby jsou společenské organizace, které sdruţují abstinenty včetně jejich rodin a přátel. Klubového setkání je moţno se účastnit anonymně a není nutné být aktivní. Následná sociální péče umoţňuje chráněné bydlení, chráněnou práci a poskytuje sociálně-právní poradenskou pomoc. Doléčování s vyuţitím dobrého doléčovacího programu v dostatečné délce a s trvalým aktivním přístupem můţe zajistit stabilizaci do ţivota uvedených změn a je stejně důleţité jako léčba.

4.3.7. Stacionární léčba Stacionární léčba je psychiatricko-psychologická a psychosociální péče o pacienty, pro které v danou chvíli není nutný nebo moţný pobyt na lůţkovém zařízení a běţná ambulantní nebo poradenská péče je pro ně málo intenzivní. Je to mezistupeň mezi ambulantní a ústavní léčbou. Činnost stacionáře se převáţně skládá z individuální a skupinové psychoterapie, sociální terapie, klubových a volnočasových aktivit a základního medicínského servisu.

4.4. Terciální prevence Terciální prevence zmírňuje důsledky, které uţívání drog způsobuje. Tuto prevenci nelze chápat jako řešení, ale dejme tomu volbu menšího zla. Do terciální preveence patří strategie harm reduction.

- 45 -

4.4.1. Harm reduction Anglický pojem, který lze přeloţit jako sniţování škod. Pokud není moţné nebo realistické nabízet léčení zaměřené k abstinenci od návykových látek, je snaha alespoň mírnit škody, které s sebou pokračující uţívání drog přináší. Někdy se podaří navázat s klientem dobrý terapeutický vztah a on je později ochoten přijmout nějakou formu intenzivnější léčby. V rámci programu Harm reduction se provádí výměna pouţitých injekčních stříkaček a jehel za nové, aby se sníţilo riziko, ţe si uţivatelé drog budou jehly půjčovat a šířit tak infekci HIV/AIDS a ţloutenky. 6 pravidel Harm reduction (HR):  HR prosazuje to, ţe některé způsoby braní drog jsou bezpečnější neţ jiné.  HR prosazuje to, ţe abstinence není vţdy tím nejdůleţitějším nebo nejvhodnějším cílem.  HR pracuje s lidmi „tam, kde jsou“.  HR prosazuje to, ţe ti, kteří uţívají drogy, jsou schopni řídit svůj vlastní ţivot a měnit se.  HR pravidelně vtahuje uţivatele drog do spolupráce na programech a aktivitách, které jsou zaměřeny na jejich pomoc.  HR počítá s prostředím uţivatele drog a jeho okolím, aby byly zvolené intervence účinné.

4.4.2. Kontaktní práce Kontaktní centrum je nízkoprahové zařízení, které působí v oblasti sekundární a terciální prevence zneuţívání návykových látek. Základním východiskem je přístup Harm reduction. Ten umoţňuje pracovat s klienty, kteří momentálně abstinovat nemohou nebo nechtějí. Práce s těmito uţivateli drog se soustřeďuje na minimalizaci zdravotních a sociálních rizik spojených s uţíváním drog a na navázání kontaktu, který můţe směřovat ke změnám postojů a chování. Intervence směrem k abstinenci je uplatňována u těch klientů, kteří projeví zájem o abstinenci. Sluţeb kontaktního centra mohou vyuţít jedinci bez rozdílu pohlaví, rasy, politického či náboţenského přesvědčení, lidé HIV pozitivní, homosexuálně orientovaní muţi a ţeny. Dolní věková hranice této populace je 15 let, horní hranice není určena. Mezi sluţby poskytované v kontaktních centrech patří krizové intervence, předtestové a potestové

- 46 -

poradenství, základní zdravotní ošetření, potravinový servis (čaj, káva, polévka), poradenství, zprostředkování nebo předání kontaktu na zařízení spolupracující v systému péče o klienty s drogovým problémem. Součástí kontaktních center jsou kontaktní místnosti, kde mohou klienti trávit čas relaxací, povídáním, malováním, tvůrčí činnosti. Při práci v kontaktní místnosti se vyuţívá informování o tzv. bezpečnějším uţívání návykových látek. Komunikace s klienty by neměla být na úrovni manipulace (tzv. nějaké formy nátlaku), ale na úrovni nepodbízivé nabídky moţnosti vyuţít individuální poradenství.

4.4.3. Terénní práce (streetwork) Terénní práce je specifická forma sociální práce, která se odehrává přímo na ulici. Je označována také jako „navštěvující“ sociální práce, která nečeká, aţ se na ni kdokoli obrátí s problémem, ale která se sama nabízí v místech, kde vznikají sociální konflikty. Terénní práce je ve vztahu k uţivatelům drog metodou šíření zdravotnické osvěty a sluţeb. Jejím cílem je podpora zdravého chování – „bezpečnějšího“ uţívání drog a bezpečnějšího sexu. Ke třem základním metodám terénní práce patří:  šíření informací o moţných zdravotních rizicích,  podporování změn směrem od rizikových chování,  udrţení pozitivní změny v chování. Streetwork se zaměřuje na uţivatele drog, kteří ţijí nebo se pohybují na ulici a nejsou v kontaktu se ţádnou zdravotnickou, sociální nebo jinou pomáhající institucí. Tím pádem jsou velmi těţko zachytitelní a ovlivnitelní. V kontaktu se ţádnou institucí nejsou pokud mají špatné zkušenosti v minulosti, mají strach, nebo o moţné pomoci nevědí. Terénní pracovník (streetworker) se vydává na místa s vysokou koncentrací uţivatelů návykových látek, snaţí se s nimi navázat kontakt a nabídnout jim svou pomoc. Poskytuje těmto lidem sociální poradenství a zajišťuje výměnu pouţitých injekčních stříkaček. Tato práce je zaloţena na důvěře mezi streetworkerem a klientem. Můţe být efektivní pouze tam, kde její adresáti sami chápou její smysl, a akceptují ji.

4.4.4. Substituční léčba Substituce znamená nahrazení, patří mezi principy harm reduction. Substituce drogy jinou látkou je nahrazení drogy relativně méně nebezpečnou drogou či lékem s podobným

- 47 -

účinkem. U nás se o substituční léčbě mluví v souvislosti s metadonovou substitucí u lidí závislých na opiátech. Princip metadonové substituce spočívá v nahrazení ilegálně získané, často kontaminované drogy, uţívané intravenózně (braun, heroin), látkou s podobnými vlastnostmi, která je čistá, uţívaná perorálně a má dlouhodobý účinek. Substituce můţe trvat i několik let. Metadon se většinou vydává jednou denně na místech k tomu určených a pije se jako roztok, případně se uţívá v tabletách. Po uţití se nedostaví ţádný „nájezd“, nevyskytují se abstinenční příznaky. Závislý v metadonovém programu si nelikviduje ţíly, odpadá také jeho neustálý koloběh shánění peněz na drogy, shánění dealerů a strach, ţe si do ţil aplikuje něco, co nemusí jeho organismus přeţít. Cílem substitučního programu je ukončení injekčního braní drog, ukončení uţívání heroinu a také sniţování kriminality, omezení zdravotních rizik spojených s braním, zlepšení celkového zdravotního stavu klienta a jeho resocializace. Klienti substitučního programu se prokazatelně méně často dopouštějí trestné činnosti, navíc mají moţnost postupně si najít práci a fungovat v běţném ţivotě. Stop stav injekčního uţívání sniţuje rizika infekčních onemocnění přenosných krví (HIV, hepatitidy B,C). Substituční léčba metadonem je pro dlouhodobé uţivatele opiátů, u kterých „klasické typy léčby“ směřující k abstinenci nepřipadají v úvahu nebo selhaly. Substituční léčba má bezpochyby své klady i zápory. Není vhodná pro kaţdého, ale v některých případech je jediným řešením, jak zastavit proces autodestrukce drogovým koloběhem.

- 48 -

PRAKTICKÁ ČÁST 5. PRŮZKUM Do bakalářské práce jsem se rozhodla zahrnout průzkum, který je zaměřen na zjištění názorů mladých lidí na drogovou problematiku a na jejich zkušenosti s drogami.

5.1. Cíl průzkumu  Zjistit, kolik % z dotázaných má jiţ vlastní zkušenost s drogou  Zjistit názory mladých lidí na drogovou problematiku

5.2. Stanovení hypotéz I. část dotazníku 1. Domnívám se, ţe 50 % respondentů, kteří mají zkušenosti s drogou, nedokáţou přesně určit frekvenci uţívání. 2. Podle mého názoru více jak 80 % respondentů zkusilo drogu poprvé ze zvědavosti. 3. Myslím si, ţe konopné produkty (marihuana, hašiš) jsou nejčastěji uţívané nelegální drogy. 4. Podle mého názoru dotázaní uţívají z tvrdých drog především tzv. tanečné drogy (extáze, LSD) a pervitin. 5. Předpokládám, ţe 40 % respondentů zneuţívá léky, protoţe jsou dostupné a levné. 6. Jsem přesvědčena, ţe jako nejčastější způsob aplikace uvedou dotázaní kouření. II. část dotazníku 1. Myslím si, ţe minimálně 40 % respondentů uvede, ţe informací o drogové problematice je dostatek. 2. Domnívám se, ţe se dotázaní o drogách dozvěděli především od přátel a ze sdělovacích prostředků. 3. Podle mého názoru více neţ 60 % dotázaných souhlasí s tím, ţe by se děti měly o nebezpečí drog dozvědět jiţ v předškolním věku.

- 49 -

4. Předpokládám, ţe 60 % respondentů uvede, ţe v současné době není problém obstarat si „měkké“ i „tvrdé“ drogy. 5. Myslím si, ţe minimální část respondentů odsuzuje uţivatele drog. 6. Domnívám se, ţe 60 % dotázaných uvede, ţe prevence má prosazovat zdravý způsob ţivota. 7. Předpokládám, ţe více neţ polovina dotázaných uvede, ţe ochranu před uţíváním drog zajistí především osobní rozhodnutí kaţdého člověka. 8. Myslím si, ţe maximálně 10 % respondentů souhlasí s represí. 9. Domnívám se, ţe pro 50 % dotázaných hraje droga v sexuálním ţivotě roli jako „odstraňovač“ zábran. 10. Podle mého názoru je více neţ 60 % respondentů pro legalizaci marihuany.

5.3. Charakteristika respondentů Průzkumu se účastnilo celkem 91 mladých lidí. Respondenty jsem rozdělila do třech skupin:  Skupina A  Skupina B  Skupina C Hlediskem pro rozdělení respondentů je typ školy, kterou navštěvují. Z vlastní zkušenosti vím, ţe veřejnost většinou zastává názor, ţe zneuţívání drog je záleţitostí lidí se sníţeným intelektem. Věřím, ţe vyhodnocení průzkumu potvrdí to, o čem jsem přesvědčena, tj. ţe drogový problém se objevuje ve všech sociálních skupinách. Charakteristika skupiny A Skupinu tvoří 14 ţen a 16 muţů ve věku 17 aţ 23 let. Jsou studenty SOŠ Ústí nad Labem Trmice, tříletý učební obor Charakteristika skupiny B Skupinu tvoří 25 ţen a 5 muţů ve věku 15 aţ 19 let. Jsou studenty SOŠ v Ústí nad Labem, čtyřletý obor s maturitou

- 50 -

Charakteristika skupiny C Skupinu tvoří 20 ţen a 11 muţů ve věku 16 a 17 let. Jsou studenty Gymnázia Jateční v Ústí nad Labem.

5.4. Metoda průzkumu Zvolila jsem metodu dotazníku. Dotazník jsem rozdělila na dvě části. I. část dotazníku směřuji pouze na dotazované, kteří mají zkušenosti s drogou. Obsahuje 5 otázek – 4 uzavřené a 1 otevřenou. Otázky jsou zaměřené na osobní zkušenosti s drogou (věk při prvním uţití drogy, důvody k prvnímu vyzkoušení drogy, typ drogy, způsob aplikace). II. část dotazníku je určena pro všechny respondenty. Obsahuje 9 uzavřených otázek. Otázky se týkají informací o drogové problematice, názorů na prevenci, dostupnosti návykových látek, protidrogové politiky a postoje k drogově závislým. Snaţila jsem se klást otázky srozumitelné, které jsou pro respondenty zajímavé. Dbala jsem na zachování anonymity respondentů. Dotazníky jsem studentům předloţila nepřímým způsobem, zprostředkovaně přes ředitele jednotlivých škol.

5.5. Vyhodnocení dotazníku – I. část Otázka č. 1 Hypotéza č. 1: Domnívám se, ţe 50 % respondentů, kteří mají zkušenosti s drogou, nedokáţe přesně určit frekvenci uţívání.

1. Moje zkušenost s drogou je: a) ţádná b) jednorázová c) rekreačně uţívám drogu asi jednou měsíčně d) rekreačně uţívám drogu asi jednou týdně e) nelze přesně říci, jak často - záleţí na příleţitosti, náladě, lidech,… f) den bez drogy si nedovedu představit

- 51 -

A

Počet lidí ( % ) B

C

10 (33%) 1 (3 %) 2 (7 %) 1 (3 %) 16 (54 %)

14 (47 %) 8 (27 %) 0 1 (3 %) 7 (23 %)

11 (36 %) 5 (16 %) 2 (6 %) 0 13 (42 %)

0

0

0

Otázka č. 2

2. Moje prvotní zkušenost s drogou se uskutečnila v: (průměrný věk)

A

B

C

15,5

14,4

14,8

Otázka č. 3 Hypotéza č. 2: Podle mého názoru více jak 80 % respondentů zkusilo drogu poprvé ze zvědavosti.

3. Poprvé jsem drogu vyzkoušel A a) ze zvědavosti (chuť experimentovat) b) z frajeřiny (módní záleţitost) c) z bezradnosti (chtěl jsem si vyřešit problémy) d) nechtěl jsem se poníţit před kamarády

- 52 -

17 (85 %) 2 (10 %) 0 1 (5 %)

Počet lidí ( % ) B 15 (94 %) 1 (6 %) 0 0

C 20 (100 %) 0 0 0

Otázka č. 4 Hypotéza č. 3: Myslím si, ţe konopné produkty (marihuana, hašiš) jsou nejčastěji uţívané nelegální drogy. Hypotéza č. 4: Podle mého názoru respondenti uţívají z tvrdých drog především taneční drogy (extáze, LSD) a pervitin. Hypotéza č 5: Předpokládám, ţe 40 % respondentů zneuţívá léky, protoţe jsou dostupné a levné.

A


C

19 (95 %) 9 (45 %) 5 (25 %) 0 0 0 5 (25 %) 0 2 (10 %) 0 0 1 (5 %) 7 (35 %) 4 (20 %) 1 (5 %) 4 (20 %) 1 (5 %) 6 (30 %)

15 (94 %) 7 (44 %) 1 (6 %) 0 0 1 (6 %) 2 (12 %) 0 0 0 2 (12 %) 0 5 (31 %) 3 (19 %) 2 (12 %) 1 (6 %) 2 (12 %) 3 (19 %)

19 (95 %) 7 (35 %) 1 (5 %) 1 (5 %) 0 0 3 (15 %) 0 0 0 0 0 4 (20 %) 5 (25 %) 1 (5 %) 1 (5 %) 1 (5 %) 5 (25 %)

4. Osobně mám zkušenost s: a) produkty konopí - marihuana - hašiš b) halucinogeny - lysohlávky - muchomůrky - meskalin - durman - LSD c) opiáty - morfin - heroin - brown d) stimulační látky - kokain - crack - pervitin - extáze e) těkavými látkami - rozpouštědla - lepidla, barvy, laky - čisticí prostředky f) zneuţívání léků

- 53 -

Otázka č. 5 Hypotéza č. 6: Jsem přesvědčena, ţe jako nejčastější způsob aplikace uvedou dotázaní kouření. 5. Osobně dávám přednost způsobu uţívání: a) inhalace b) kouření c) šňupání d) nitroţilně

A


C

0 19 (95 %) 0 1 (5 %)

0 16 (100 %) 0 0

1 (5 %) 19 (95 %) 0 0

Poznámka: Od druhé otázky I. části dotazníku jsou výsledky u skupiny A vypočteny z 20 lidí, u skupiny B z 16 lidí a u skupiny C z 20 lidí, tj. z těch, kteří mají zkušenosti s drogou. Potvrdilo se mi, ţe drogy zneuţívají i ti „chytří“.

5.6. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU – II. ČÁST Otázka č. 1 Hypotéza č. 1: Myslím si, ţe minimálně 40 % respondentů uvede, ţe informací o drogové problematice je dostatek.

A


C

12 (40 %) 12 (40 %) 6 (20 %)

16 (53 %) 11 (37 %) 3 (10 %)

19 (61 %) 9 (29 %) 3 (10 %)

1. Myslím si, ţe informace o drogách jsou: a) dostatečné b) mohlo by jich být více c) nedostatečné

- 54 -

Otázka č. 2 Hypotéza č. 2: Domnívám se, ţe se dotázaní o drogách dozvěděli především od přátel a ze sdělovacích prostředků.

A


C

15 (50 %) 22 (73 %) 8 (27 %)

13 (43 %) 19 (63 %) 12 (40 %)

15 (48 %) 23 (77 %) 9 (30 %)

2. Já jsem se o drogách dozvěděl: a) ze sdělovacích prostředků b) od přátel c) jinde

U odpovědi c) uváděli respondenti nejčastěji rodinu a školu.

Otázka č. 3 Hypotéza č. 3: Podle mého názoru více neţ 60 % dotázaných souhlasí s tím, ţe by se děti měly o nebezpečí drog dozvědět jiţ v předškolním věku.

3. Děti by se měly dozvědět o nebezpečí drog jiţ v předškolním věku a) ano b) ne

A


C

23 (77 %) 7 (23 %)

25 (83 %) 5 (17 %)

21 (68 %) 10 (32 %)

Otázka č. 4 Hypotéza č. 4: Předpokládám, ţe 60 % respondentů uvede, ţe v současné době není problém obstarat si „měkké“ i „tvrdé“ drogy.

4. Co se týká dostupnosti drogy, není obtíţné si obstarat: a) měkké drogy b) tvrdé drogy c) měkké i tvrdé drogy

- 55 -

A


C

12 (40 %) 0 18 (60 %)

12 (40 %) 0 18 (60 %)

9 (29 %) 0 22 (71 %)

Otázka č. 5 Hypotéza č. 5: Myslím si, ţe minimální část respondentů odsuzuje uţivatele drog Hypotéza č. 6: Domnívám se, ţe 60 % dotázaných uvede, ţe prevence má prosazovat zdravý způsob ţivota.

A


C

15 (50 % ) 9 (30 %)

19 (63 %) 7 (23 %)

12 (39 %) 11 (36 %)

1 (3 %) 4 (13 %)

3 (10 %) 9 (30 %)

1 (3 %) 14 (45 %)

10 (33 %)

13 (43 %)

15 (48 %)

5. Cílem prevence má podle mého názoru být: a) omezení dostupnosti návykových látek b) vytvoření nízkoprahových a zdravotnických zařízení c) odsuzování uţivatelů drog d) odstrašování a zdůrazňování negativních a varovných informací e) prosazování zdravého způsobu ţivota

Otázka č. 6 Hypotéza č. 7: Předpokládám, ţe více neţ polovina dotázaných uvede, ţe ochranu před uţíváním drog zajistí především osobní rozhodnutí kaţdého člověka. Hypotéza č. 8: Myslím si, ţe maximálně 10 % respondentů souhlasí s represí.

6. Domnívám se, ţe ochranu před nabídkou drogy zajistí a) kvalitní prevence b) liberální politika c) tvrdý postih d) poznatky a motivace, osobní rozhodnutí kaţdého člověka o svém postoji k drogám

- 56 -

A


C

12 (40 %) 0 5 (17 %) 19 (63 %)

19 (63 %) 3 (10 %) 7 (23 %) 15 (50 %)

18 (58 %) 0 3 (10 %) 17 (55 %)

Otázka č. 7 Hypotéza č. 9: Domnívám se, ţe pro 50 % dotázaných hraje droga v sexuálním ţivotě roli jako „odstraňovač“ zábran.

7. Myslím si, ţe droga má na sexuální ţivot především tento vliv: a) zvýšení sexuální apetence a zkvalitnění poţitku b) odstranění zábran c) působí tlumivě d) postupně nahradí sex úplně

A

Počer lidí ( % ) B

C

5 (17 %) 15 (50 %) 7 (23 %) 3 (10 %)

3 (10 %) 19 (63 %) 3 (10 %) 5 (17 %)

4 (13 %) 21 (68 %) 3 (10 %) 3 (10 %)

Otázka č. 8 Hypotéza č. 10: Podle mého názoru je více neţ 60 % respondentů pro legalizaci marihuany.

A


C

18 (60 %) 12 (40 %)

11 (37 %) 19 (63 %)

15 (48 %) 16 (52 %)

A


C

8 (27 %) 17 (56 %) 16 (52 %) 5 (17 %)

9 (30 %) 14 (46 % ) 17 (57 %) 3 (10 %)

10 (32 %) 18 (58 %) 21 (68 %) 4 (13 %)

8. Jste pro legalizaci marihuany: a) ano b) ne

Otázka č. 9

9. Můj postoj k drogově závislým je: a) tolerance b) pochopení a pomoc c) moţnost resocializace d) odsouzení a izolace od společnosti

- 57 -

5.7. Vyhodnocení hypotéz I. část dotazníku Hypotéza č. 1 se potvrdila pouze u skupiny A. 54 % (16 lidí) uvedlo, ţe nelze přesně říci, jak často drogu uţívají, protoţe záleţí na mnoha okolnostech. Ve skupině B takto opovědělo 23 % (7 lidí). Zde hraje roli, ţe 47 % (14 lidí) nemá s drogou zkušenosti. Ve skupině C není schopno určit, jak často drogu uţívá 42 % (13 lidí). Hypotéza č. 2 souhlasí. Ve skupině A uvádí zvědavost jako impuls k prvotnímu vyzkoušení drogy 85 % respondentů (17 lidí), ve skupině B 94 % (15 lidí) a ve skupině C dokonce 100 % (20 lidí). Hypotéza č. 3 je pravdivá. Ve skupině A má zkušenost s marihuanou 95 % dotázaných (19 lidí) a s hašišem 45 % (9 lidí), ve skupině B má zkušenost s marihuanou 94 % (15 lidí) a hašišem 44 % (7 lidí) a ve skupině C má zkušenost s marihuanou 95 % (19 lidí) a hašišem 35 % (7 lidí). Hypotéza č. 4 se potvrdila. Zkušenost s extází má ve skupině A 20 % respondentů (4 lidé), s LSD 25 % (5 lidí) a s pervitinem 35 % (7 lidí). Ve skupině B má zkušenost s extází 19 % respondentů (3 lidé), s LSD 12 % (2 lidé) a s pervitinem 31 % (5 lidí). Ve skupině C má s extází zkušenost 25 % (5 lidí), s LSD 15 % (3 lidé) a s pervitinem 20 % (4 lidé). Hypotéza č. 5 se nepotvrdila. Zneuţívání léků uvádí jen 30 % (6 lidí) ze skupiny A, 19 % (3 lidé) ze skupiny B a 25 % (5 lidí) ze skupiny C. Hypotéza č. 6 souhlasí. Všechny tři skupiny upřednostňují kouření. Skupina A upřednostňuje kouření na 95 % (19 lidí), skupina B dokonce na 100 % (16 lidí) a skupina C na 95 % (19 lidí). To ukazuje na to, ţe konopné produkty jsou nejčastěji uţívané drogy.

II. část dotazníku Hypotéza č. 1 se potvrdila. To, ţe informací je dostatek, odpovědělo ve skupině A 40 % respondentů (12 lidí), ve skupině B 53 % (16 lidí) a ve skupině C 61 % (19 lidí) Hypotéza č. 2 je pravdivá. 50 % respondentů (15 lidí) ze skupiny A se dozvědělo o drogách ze sdělovacích prostředků a 73 % (22 lidí) od přátel, ze skupiny B 63 % (19 lidí)

- 58 -

informovali přátelé a 43 % (13 lidí) získalo ze sdělovacích prostředků. 48 % (15 lidí) ze skupiny C se dozvědělo o drogách ze sdělovacích prostředků a 77 % (23 lidí) od přátel. Hypotéza č. 3 souhlasí. 77 % dotázaných (23 lidí) ve skupině A, 83 % (25 lidí) ve skupině B a 68 % (21 lidí) ve skupině C souhlasí s prevencí v předškolním věku. Hypotéza č. 4 je správná. Shodně 60 % respondentů (18 lidí) ve skupině A i B tvrdí, ţe není problém obstarat si „měkké“ i „tvrdé“ drogy. Ve skupině C si to myslí 71 % respondentů (22 lidí). Hypotéza č. 5 je pravdivá. Ze skupiny A by uţivatele drog odsoudilo 3 % dotázaných (1 člověk), ze skupiny B 10 % (3 lidé) a ze skupiny C 3% (1 člověk). Hypotéza č. 6 se nepotvrdila. Ve skupině A uvedlo prosazování zdravého způsobu ţivota jen 33 % respondentů (10 lidí), ve skupině B 43 % (13 lidí) a ve skupině C 48 % (15 lidí). Hypotéza č. 7 souhlasí. Ve skupině A 63 % dotázaných (19 lidí), ve skupině B 50 % (15 lidí) a 55 % (17 lidí) se domnívá, ţe ochranu před nabídkou drog zajistí osobní rozhodnutí. Hypotéza č. 8 se potvrdila pouze u skupiny C, ve které by souhlasilo s tvrdým postihem 10 % respondentů (3 lidé). Ve skupině A souhlasí s tvrdým postihem 17 % (5 lidí) a ve skupině B 23 % (7 lidí). Pro zajímavost uvádím, ţe takto odpověděli ti, kteří nemají vlastní zkušenost s drogou a kteří odsuzují uţivatele drog. Hypotéza č. 9 je pravdivá. Pro 50 % dotázaných (15 lidí) ze skupiny A, 63 % (19 lidí) ze skupiny B a 68 % (21 lidí) ze skupiny C hraje droga v sexuálním ţivotě roli jako „odstraňovač“ zábran. Hypotéza č. 10 se potvrdila pouze u skupiny A, ve které by bylo pro legalizaci marihuany právě 60 % respondentů (18 lidí). Ve skupině B by marihuanu legalizovalo pouze 37 % (11 lidí) a ve skupině C 48 % (15 lidí).

- 59 -

ZÁVĚR Drogy a problémy s nimi spojené provázejí lidskou společnost od prvopočátku. Stály u zrodu mnohých respektovaných uměleckých děl i směrů, mnoha obchodních cest, mnoha válek. Rovněţ boj proti drogám je záleţitost velmi stará, zdá se ale, ţe veškeré represivní a mocenské zásahy, ať jde o prohibici či pálení opiových plantáţí, končí vţdy fiaskem pro státní pokladnu a daňové poplatníky a ziskem pro obchodníky s drogami. Kaţdý z nás po něčem touţí. Někteří po lásce, zdraví, štěstí, jistotě a bezpečí, po nalezení smyslu ţivota, jiní po majetku, penězích nebo drogách. Drogově závislí po omamných a psychotropních látkách, které jim pomohou uniknout z tohoto světa. Mnohdy jsou ochotní pro tento únik obětovat všechno – rodinu, přátele, majetek a nakonec i sebe. Obecně lze říci, ţe problém drog je stále palčivější a počet osob, které s nimi přicházejí do styku se neustále zvyšuje. Moţnost obstarat si drogy je stále jednodušší, jak jsem se mohla přesvědčit z výsledků šetření mezi ţáky středních škol, kteří většinou začali drogy uţívat jiţ na škole základní. Myslím si, ţe zbavit společnost drog je takřka nemoţné, ale měli bychom vyuţít všech moţných prostředků, a to jak preventivních, tak represivních k jejich postupnému omezení. Souhlasím s novou právní úpravou, která zvyšuje trest odnětí svobody pro dealery a organizované skupiny a doufám, ţe alespoň částečně přispěje ke sníţení drogové trestné činnosti. Při zpracování bakalářské práce jsem narazila na mnoho oblastí souvisejících s drogami, kterými by se dalo zabývat. Není ale moţné, aby moje bakalářská práce obsahovala všechny, a proto jsem se snaţila zpracovat jen ty nejdůleţitější. Mým cílem bylo zorientovat se v drogové problematice a přiblíţit trestné činy související s drogami. Věřím, ţe jsem svého cíle v této práci dosáhla.

- 60 -

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Monografie: 1) ARTERBURN, Stephen. BURNS Jim, (přeloţila Dimeová Daniela. Drugproof Your Kids (Drogy klepou na dveře). 1. vydání. Brno: Nová naděje, 2001. ISBN 80-8607703-9 2) BERAN, Jiří. ŠOLTYSOVÁ Taťjana, WASSERBAUER Stanislav, ŢÁK Jaroslav, Proč???. vydání neuvedeno. Jihlava: Vzdělávací agentura IDEA, 1995. ISBN neuvedeno 3) ČECH, Stanislav; ŘEZNÍČEK, Matouš. Zločin kolem nás. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Melantrich a.s., 1997. ISBN 80-7023-253-6 4) DUPAL, Libor. Kniha o marihuaně. 1. vydání. Praha: Nakladatelství MAŤA, 1994. ISBN 80-901590-5-2 5) ESCOHOTADO, Antonio. Stručné dějiny drog. 1. vydání. Praha: Nakladatelství a vydavatelství VOLVOX GLOBATOR, 2003 (ESCOHOTADO, Antonio. Historia elemental de las drogas. Barcelona: Editorial Anagrama, 1996, přeloţil Janda Luděk, ISBN 80-7207-512-8) 6) JELÍNEK, Jiří a kolektiv. Trestní právo hmotné. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Leges, 2009. ISBN 978-80-87212-24-0 7) JELÍNEK, Jiří a kolektiv. Trestní právo hmotné. 2. vydání. Praha: Linde Praha, a.s., 2006. ISBN 80-7201-630-X 8) KALINA, Kamil a kolektiv. Drogy a drogové závislosti. 1. Vydání. Praha: Úřad vlády České republiky. 2003. ISBN 80-86734-05-6 9) KOMOROUS, Jiří. Lovci smrti – Historie Protidrogové brigády očima jejího velitele Jiřího Komorouse. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Naše vojsko, 2009. ISBN 978-80206-1008-9 10) MARÁOVÁ, Eva. Prevence závislostí. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí o.p.s., 2006. ISBN 80-86991-70-9

- 61 -

11) MIOVSKÝ, Michal. LSD a jiné halucinogeny. 1. vydání. Boskovice: Nakladatelství Albert, 1996. ISBN 80-85834-35-9 12) NEŠPOR, Karel. Středoškoláci o drogách, alkoholu, kouření a lepších věcech. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Portál, 1995. ISBN 80-7178-086-3 13) NEŠPOR, Karel. CSÉMY Ladislav, Alkohol, drogy a vaše děti. vydání neuvedeno. Praha: Sportpropag, 1992. ISBN neuvedeno 14) NEŠPOR, Karel, DVOŘÁK, Václav. Prevence trestné činnosti související s návykovými látkami. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Armex Praha, 1998. ISBN 80-902283-9-9 15) NEŠPOR, Karel. MULLEROVÁ Marie, Jak přestat brát [drogy]. vydání neuvedeno. Praha: Sportpropag, 1997. ISBN neuvedeno 16) NOVOTNÝ, František a kolektiv. Trestní právo hmotné. vydání neuvedeno. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk s.r.o., 2004, ISBN 80-86473-67-8 17) NOŢINA, Miroslav. Svět drog v Čechách. 1. vydání. Praha: Nakladatelství KLP – Koniasch Latin Press, 1997. ISBN 80-85917-36-X 18) POPOV, Petr. Přehled drog a jejích účinků. 1. vydání. Praha: Národní centrum podpory zdraví, 1994. ISBN 80-7071-013-6 19) PRESL, Jiří. Drogová závislost – Můţe být ohroţeno i Vaše dítě?. 2. rozšířené vydání. Praha: Nakladatelství odborné literatury MAXDORF, 1995. ISBN 80-8580025-X 20) SKÁLA, Jaroslav. Závislost na alkoholu a jiných drogách. 1. vydání. Praha: Zdravotnické nakladatelství Avicenum, 1987. ISBN 08-077-87 21) ŠTABLOVÁ, Renata. Drogy, kriminalita a prevence. 1. vydání. Praha: Policejní akademie ČR, 1997. ISBN 80-85981-64-5 22) ŠTABLOVÁ, Renata. BREJCHA, Břetislav. Drogy – vybrané kapitoly. 1. vydání. Praha: Policejní akademie ČR, 2005. ISBN 80-7251-186-6 23) VANTUCH, Pavel. Drogy a kriminalita. 1. vydání. Brno: Universita J. E. Purkyně v Brně – právnická fakulta, 1990. ISBN 80-210-0169-0 - 62 -

24) Úřad vlády České republiky. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2008. 2009. ISBN 978-80-87041-99-4

Časopisecké prameny: 25) Zaostřeno na drogy 1/2006 – Primární prevence uţívání drog, (ročník čtvrtý). Úřad vlád České republiky. 2006. ISSN 1214-1089 26) Zaostřeno na drogy 2/2007 – Systémový přístup v prevenci uţívání návykových látek, (ročník pátý). Úřad vlád České republiky. 2007. ISSN 1214-1089 27) Zaostřeno na drogy 3/2008 – Rekreační uţívání drog, (ročník šestý). Úřad vlád České republiky. 2008. ISSN 1214-1089 28) Zaostřeno na drogy 2/2009 – Česká protidrogová politika a její koordinace, (ročník sedmý). Úřad vlád České republiky. 2009. ISSN 1214-1089 29) Zaostřeno na drogy 1/2010 – Nový trestní zákoník, (ročník osmý). Úřad vlád České republiky. 2010. ISSN 1214-1089 30) Závislosti a my. Vacek Jiří. 2008, únor 2008. 4x ročně. ISSN 1213-8584

Právní předpisy: 31) Důvodová zpráva k zákonu č. 40/2009 Sb., trestnímu zákoníku 32) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004, o prekursorech drog. 33) Nařízení Rady (ES) č. 111/2005, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi 34) Nařízení Komise (ES) č. 1277/2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla k (ES) č. 273/2004 a (ES) č. 111/2005 35) Nařízení vlády č. 455/2009 Sb., rostliny a houby obsahující omamnou a psychotropní látku 36) Nařízení vlády č. 467/2009 Sb., stanovení látek povaţovaných za jedy a určení malého mnoţství

- 63 -

37) Pokyn obecné povahy nejvyšší státní zástupkyně č. 6/2000 38) Pokyn policejního prezidenta č. 12/1999 39) Zákon č. 86/1950 Sb., trestní zákon 40) Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon 41) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích 42) Zákon č. 112/1998 Sb., novela trestního zákona a přestupkového zákona 43) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách 44) Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

Elektronické prameny: 45) http://www.biotox.cz/ 46) http://www.drogy.cz/ 47) http://www.drogy-info.cz/ 48) http://www.drogy.net/ 49) http://www.odrogach.cz/ 50) http://www.mvcr.cz/ 51) http://www.policie.cz/ 52) http://www.rekninedrogam.cz/ 53) http://www.vlada.cz/

- 64 -

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Vývoj mezinárodní spolupráce Příloha č. 2: Ceny OPL v České republice v 2008 Příloha č. 3: Mnoţství větší neţ malé u základních druhů OPL, vyskytujících se na českém drogovém trhu podle pokynu Policejního prezidenta č. 12/1999 Příloha č. 4: Mnoţství větší neţ malé OPL podle pokynu nejvyšší státní zástupkyně č. 6/2000 Příloha č. 5: Mnoţství větší neţ malé u nejčastěji se vyskytujících drog v České republice podle nařízení vlády č. 467/2009 Sb. Příloha č. 6: Sloţení Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky v roce 2009 Příloha č. 7: Výdaje ze státního rozpočtu na protidrogovou politiku podle rezortů v roce 2003 aţ 2008 Příloha č. 8: Výdaje na protidrogovou politiku z rozpočtu krajů v roce 2003 aţ 2008 Příloha č. 9: Počet stíhaných osob podle hlavních typů drog a drogových paragrafů trestního zákona 140/1961 Sb. v roce 2008 Příloha č. 10: Počet obţalovaných osob podle hlavních typů drog a drogových paragrafů trestního zákona 140/1961 Sb. v 2008 Příloha č. 11: Počet odsouzených osob podle hlavních typů drog a drogových paragrafů trestního zákona 140/1961 Sb. v 2008 Příloha č. 12: Počet trestů udělených za drogové trestné činy u vybraných drogových paragrafů a drog v roce 2008 Příloha č. 13: Odhadovaný počet ekonomicky motivovaných trestných činů spáchaných uţivateli drog a jejich podíl na celkovém počtu trestných činů podle druhu za rok 2007 a 1. pololetí 2008 Příloha č. 14: Dotazník - 65 -

PŘÍLOHA Č. 1 Vývoj mezinárodní spolupráce PROBLÉMY

OPATŘENÍ

1990 – 1910 Problémy: Kouřní opia Uţívání morfinu, heroinu Volný prodej drog 1910 – 1920 Problémy: Zneuţívání kokainu

1909 Šanghajská konference Rezoluce proti kouření opia Poţadavek kontroly drog

1920 – 1930 Problémy: Nárůst zneuţívání opiátů, kokainu

1930 – 1940 Problémy: rozvoj nezákonného obchodu Kannabis

1940 – 1950 Problémy: Syntetické drogy 1950 – 1960 Problémy: nezákonné pěstování, výroba, obchod 1960 – 1970 Problémy: Kannabis Koka Barbituráty, amfetaminy, LSD

1970 – 1980 Problémy: Nárůst abúzu drog Nezákonný obchod

1980 – 1990 Problémy: Další rozvoj nezákonné výroby a

1912 Haagská konference Poţadavky: výrobu, obchod s opiáty a kokainem omezit jen na lékařské účely. Kontrolní reţimy na národní úrovni. 1925 Ţenevská konference Úřad pro omamné látky. Vlády se zavázaly podávat roční statistická hlášení výroby opiátů a zpracování koka listů. Systém dovozních a vývozních povolení 1931 Ţenevská konference Omezení světové výroby omamných Látek (limity výroby a dovozu) 1936 Ţenevská konference Stanovení trestu za nezákonný obchod 1948 Paříţský protokol Mezinárodní kontrola kaţdé nové látky, která vyvolává závislost 1953 Opiový protokol Regulace pěstování opiového máku. Export opia, povolen pouze 7 zemím (Bulharsko, Řecko, Indie, Irán, Jugoslávie, Turecko, SSSR). 1961 Jednotná úmluva o omamných látkách (New York) INCB. Shrnuty všechny úmluvy a Protokoly. Kontrola pěstování keřů koka a Kannabis. Seznamy kontrolovaných látek a jejich diferenciace. 1971 Úmluva o psychotropních látkách (Vídeň) 1972 Protokol Seznamy kontrolovaných psychotropních látek a jejich diferenciace. 1988 Úmluva proti nedovolenému obchodu s OPL

- 66 -

obchodu. Benzodiazepiny, kokain. Designery. Praní špinavých peněz. 1990 – 2000 Problémy: Pěstování drogových plodin. Nezákonná výroba stimulačních látek (ATS). Praní špinavých peněz.

Soustředění sil v mezinárodním měřítku. Kontrola prekursorů. Legislativní opatření k omezení nezákonné výroby a obchodu a praní špinavých peněz. 1998 Valné shromáţdění OSN Větší spolupráce v právní oblasti. Omezování praní špinavých peněz. Do roku 2003 Posilování státní legislativy členských států OSN proti obchodu i zneuţívání kontrolovaných látek. Legislativa k zamezení praní špinavých peněz. Do roku 2008 Eliminovat nebo sníţit výrobu a obchod s OPL a unikání prekurzorů. Dosáhnout prokazatelných výsledků v omezení poptávky.

Zdroj: ŠTABLOVÁ Renata, Drogy, kriminalita a prevence. 1. vydání. Praha: Policejní akademie ČR, 1997. ISBN 80-85981-64-5

- 67 -

PŘÍLOHA Č. 2 Ceny OPL v České republice v 2008 (rozpětí cen v Kč/gram dle údajů uvedených jednotlivými okresy)

OPL

Pouliční prodej

Prodej ve velkém

500 – 1 500

400 – 1 000

Extáze

100 – 500

30 – 250

Hašiš

100 – 400

100 – 250

Heroin

600 – 2 000

400 – 1 500

Kokain

800 – 3 000

800 – 1 800

LSD/halucinogeny

50 – 300

50 – 300

Marihuana

50 – 350

50 – 300

800 – 4 000

40 – 1 500

Opium

100 – 200

50 – 100

Subutex 2 mg

100 – 250

Nezjištěno

Subutex 8 mg

300 - 800

300

Amfetamin

Metamfetamin

Zdroj: Výroční zpráva Národní protidrogové centrály 2008

- 68 -

PŘÍLOHA Č. 3 Mnoţství větší neţ malé u základních druhů OPL, vyskytujících se na českém drogovém trhu podle pokynu Policejního prezidenta č. 12/1999

Druh

Mnoţství větší neţ malé

Heroin

10 dávek (kus po 100 mg)

Kokain


Amfetamin


Metamfetamin (pervitin)


MDMA (extáze)


LSD

10 dávek (tripů, kus 50 mikrogramů)

Marihuana

20 cigaret s 1,5 % delta 9 THC

Zdroj: ÚŘAD VLÁDY ČR: Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti: c2003-2006 [cit. 2010-0222]. Dostupný z WWW: < http://www.drogyinfo.cz/index.php/info/drogy_a_zakon/zakon_pod_lupou/mnozstvi_vetsi_nez_male >

- 69 -

PŘÍLOHA Č. 4 Mnoţství větší neţ malé OPL podle pokynu nejvyšší státní zástupkyně č. 6/2000 Druh

Mnoţství větší neţ malé (v gramech)

Heroin

0,15 Heroin HCl (asi 5 dávek po 30 mg)

Morfin

0,3 Morfin HCl (asi 10 dávek po 30 mg)

Metadon

0,3 (asi 10 dávek po 30 mg)

Kokain

0,25 kokain HCl (asi 10 dávek po 50 mg)

THC (marihuana, hašiš)


LSD

0,0005 (asi 10 dávek po 50 mikrog.)

MDMA a homology (MDEA, MDA, MDBD)

1 MDMA - base (asi 10 dávek po 100 mg)

Amfetamin

0,5 amfetamin - base (asi 10 dávek po 50 mg)

Metamfetamin (pervitin)


Psilocybin (lysohlávky)


Zdroj: ÚŘAD VLÁDY ČR: Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti: c2003-2006 [cit. 2010-0222]. Dostupný z WWW: < http://www.drogyinfo.cz/index.php/info/drogy_a_zakon/zakon_pod_lupou/mnozstvi_vetsi_nez_male >

- 70 -

PŘÍLOHA Č. 5 Mnoţství větší neţ malé a mnoţství účinné látky u nejčastěji se vyskytujících drog v České republice podle nařízení vlády č. 467/2009 Sb.

Typ látky/obecně vţitý název

Mnoţství větší neţ malé

Mnoţství účinné látky

více neţ 2 g

0,6 g báze

(účinná látka) Pervitin (metamfetamin) Heroin

0,72 g (hydrochlorid) více neţ 1,5 g

(diacetylmorfin) Kokain

0,2 g báze 0,22 g (hydrochlorid)

více neţ 1 g

(benzoylekgoninmetylester)

0,54 g báze 0,6 g (hydrochlorid)

Extáze

více neţ 4 tablety/kapsle

0,34 g báze

(MDMA/MDA/MDEA)

nebo více neţ 0,4 g práškovité či krystalické substance

0,40 g (hydrochlorid)

LSD

5 papírků, tablet, ţelatinových kapslí nebo krystalů impregnované

0,000134 g báze

(LSD-25,(+) Lysergid)

0,000250 g (tartarát)

účinnou látkou

Marihuana (delta-9-THC)

více neţ 15 gramů sušiny

1,5 g delta-9-THC

Hašiš (delta-9-THC)

více neţ 5 gramů

1 g delta-9-THC

Zdroj: ZAOSTŘENO NA DROGY 1/2010 (ročník osmý): Vydává Úřad vlády, Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti

- 71 -

PŘÍLOHA Č. 6 Sloţení Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky v roce 2009 Člen RVKPP

Hlavní odpovědnost subjektu a realizace v protidrogové politice

Předseda vlády – předseda RVKPP

Zodpovědnost za tvorbu a realizaci protidrogové politiky ČR

Ministr vlády pro lidská práva a menšiny – místopředseda RVKPP

Zodpovědnost za tvorbu a realizaci protidrogové politiky

Ředitel sekce protidrogové politiky sekretariátu RVKPP, Úřad vlády - výkonný místopředseda

Poradní, iniciační a koordinační činnost ve všech úrovních

Ministr zdravotnictví

Zdravotní výchova, léčba uţivatelů návykových látek, profesní vzdělávání, legislativa a kontrola zacházení s OPL a prekursory

Ministr vnitra

Sniţování dostupnosti drog prostřednictvím odhalování a potírání organizované výroby a distribuce nelegálních drog, kontrola dostupnosti legálních drog

Ministr školství, mládeţe a tělovýchovy

Primární prevence uţívání návykových látek, časná intervence a vzdělávání pedagogů

Ministr práce a sociálních věcí

Zlepšení dostupnosti, kvality a efektivity sociálních sluţeb pro uţivatele návykových látek

Ministr spravedlnosti

Legislativa v oblasti drog, protidrogové programy věznic

Ministr obrany

Prevence uţívání drog v armádě

Ministr financí

Pravidla financování, sniţování nabídky drog

Asociace nestátních organizací – výkonný ředitel

Sdruţuje nestátní odborné organizace pracující v prevenci a léčbě závislostí

Asociace krajů ČR – primátor hl. města Prahy

Zapojení krajské a místní úrovně

Společnost pro návykové nemoci ČLS JEP – předseda společnosti

Sdruţuje odborníky z praxe

Zdroj: Zaostřeno na drogy 2/2009 (ročník sedmý): vydává úřad vlády ČR, Národní monitorovací centrum pro drogy a drogové závislosti: 2009 ISSN 1214-1089

- 72 -

PŘÍLOHA Č. 7 Výdaje ze státního rozpočtu na protidrogovou politiku podle rezortů v roce 2003 aţ 2008 Účel čerpání

2003

2004

2005

2006

2007

RVKPP

103 851

100 579

105 657

108 788

104 442

99 979

MŠMT

9 338

10 093

9 386

10 809

12 557

12 447

MO

4 693

3 484

3 968

4 875

3 595

5 276

MPSV

44 281

42 224

46 049

49 698

57 013

79 472

MZ

22 046

26 459

33 467

18 000

22 241

18 874

MS

14 080

13 638

36 723

41 251

12 610

7 385

GŘC

22 558

9 310

14 500

23 488

26 725

10 656

NPC

96 230

86 477

94 972

106 482

127 743

137 846

317 077

292 264

344 722

363 391

366 926

371 935

celkem

2008

Zdroj: Výroční zpráva o stavu drog v ČR v roce 2008, Národní monitorovací centrum pro drogy a drogové závislosti, vydal Úřad vlády ČR, Praha 2009, ISBN 978-80-87041-99-4, str.9

Zkratky: RVKPP – Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky MŠMT – Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy MO – Ministerstvo obrany MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí MZ – Ministerstvo zemědělství MS – Ministerstvo spravedlnosti GŘC – Generální ředitelství cel NPC – Národní protidrogová centrála

- 73 -

PŘÍLOHA Č. 8 Výdaje na protidrogovou politiku z rozpočtu krajů v roce 2003 aţ 2008 Kraje

2003

2004

2005

2006

2007

2008

PHA

12 466

26 170

30 636

32 500

40 627

50 044

STC

8 000

13 770

14 748

14 323

17 360

17 787

JHC

2 805

5 780

5 200

6 000

6 197

10 174

PLK

1 000

1 500

3 365

2 326

1 810

6 394

KVK

500

500

1 033

813

1 128

1 330

ULK

7 540

7 900

6 905

6 868

4 830

5 055

LBK

2 730

5 760

8 075

8 074

6 474

11 456

HKK

945

2 020

2 050

2 896

6 783

6 909

PAK

1 500

1 800

5 500

1 650

5 500

5 575

VYS

1 800

4 130

6 930

3 083

7 910

3 911

JHM

2 000

5 000

7 412

8 500

8 500

8 500

OLK

306

1 300

2 000

2 040

2 500

8 338

ZLK

3 490

2 400

2 100

1 393

4 711

4 429

MSK

3 000

3 570

4 378

4 451

14 028

22 977

48 082

81 600

100 332

94 917

128 358

162 879

celkem

Zdroj: Zdroj: Výroční zpráva o stavu drog v ČR v roce 2008, Národní monitorovací centrum pro drogy a drogové závislosti, vydal Úřad vlády ČR, Praha 2009, ISBN 978-80-87041-99-4, str.9

Zkratky: PHA – Hlavní město Praha

VYS – Kraj Vysočina

STC – Středočeský kraj

JHM – Jihomoravský kraj

JHC – Jihočeský kraj

OLK – Olomoucký kraj

PLK – Plzeňský kraj

ZLK – Zlínský kraj

KVK – Karlovarský kraj

MSK – Moravskoslezský kraj

ULK – Ústecký kraj LBK – Liberecký kraj HKK – Královéhradecký kraj PAK – Pardubický kraj

- 74 -

PŘÍLOHA Č. 9 Počet stíhaných osob podle hlavních typů drog a drogových paragrafů trestního zákona č. 140/1961 Sb. v roce 2008. Typy drogy

§ 187 počet

§ 187a %

počet

§ 188

%

počet

§ 188a %

počet

celkem

%

počet

%

konopné látky pervitin kokain

460 1052 43

28 63 3

158 170 11

42 45 3

20 205 0

8 87 0

17 10 0

55 32 0

655 1437 54

28 62 2

heroin ostatní drogy

108 97

7 6

34 37

9 10

1 20

0 8

0 4

0 13

143 158

6 7

celkem osob*

1660

100

377

100

236

100

31 100

2304

100

*Údaje v řádku celkem osob nejsou součtem počtu a podílu trestných činů podle jednotlivých drog, protoţe některé osoby jsou stíhány zároveň za porušení více drogových paragrafů nebo ve spojení s více drogami a jedna osoba můţe být tedy započítána vícekrát. Zdroj: Výroční zpráva o stavu drog v ČR v roce 2008, Národní monitorovací centrum pro drogy a drogové závislosti, vydal Úřad vlády ČR, Praha 2009, ISBN 978-80-87041-99-4, str.73

PŘÍLOHA Č. 10 Počet obţalovaných osob podle hlavních typů drog a drogových paragrafů trestního zákona č. 140/1961 Sb. v 2008 Typy drogy

§ 187 počet

§ 187a %

počet

§ 188

%

počet

§ 188a %

konopné látky pervitin kokain heroin ostatní drogy

375 1016 43 107 88

24 66 3 7 6

121 158 9 33 30

38 50 3 10 9

17 197 0 1 19

8 88 0 0 8

celkem osob*

1534

100

318

100

224

100

počet 11 9 0 0 4

celkem

%

počet

%

46 38 0 0 17

524 1380 52 141 141

25 66 2 7 7

24 100

2100

100

* Údaje v řádku celkem osob nejsou součtem počtu a podílu trestných činů podle jednotlivých drog, protoţe některé osoby jsou obţalovány zároveň za porušení více drogových paragrafů nebo ve spojení s více drogami a jedna osoba můţe být tedy započítána vícekrát. Zdroj: Výroční zpráva o stavu drog v ČR v roce 2008, Národní monitorovací centrum pro drogy a drogové závislosti, vydal Úřad vlády ČR, Praha 2009, ISBN 978-80-87041-99-4, str.73

- 75 -

PŘÍLOHA Č. 11 Počet odsouzených osob podle hlavních typů drog a drogových paragrafů trestního zákona č. 140/1961 Sb. v 2008 Typy drogy

§ 187 počet

§ 187a %

počet

§ 188

%

počet

§ 188a %

počet

konopné látky pervitin kokain heroin ostatní drogy

176 572 26 51 174

16 51 2 5 15

44 31 4 15 23

29 21 3 10 15

6 33 0 0 21

8 46 0 0 29

celkem osob*

1125

100

150

100

72

100

5 1 0 0 4

celkem

%

počet

%

38 8 0 0 31

231 637 30 66 222

17 47 2 5 16

13 100

1360

100

* Údaje v řádku celkem osob nejsou součtem počtu a podílu trestných činů podle jednotlivých drog, protoţe u všech osob, které byly odsouzeny za drogovou trestnou činnost zřejmě nebyl určen typ drogy, v souvislosti se kterou daný čin spáchaly. Zdroj: Výroční zpráva o stavu drog v ČR v roce 2008, Národní monitorovací centrum pro drogy a drogové závislosti, vydal Úřad vlády ČR, Praha 2009, ISBN 978-80-87041-99-4, str.73

PŘÍLOHA Č. 12 Počet trestů udělených za drogové trestné činy u vybraných drogových paragrafů a drog v roce 2008 Druhy trestů

§ 187

§ 187a

konopné látky

pervitin

heroin

nepodmíněné tresty - z toho do 1 roku - z toho 1 - 5 let - z toho 5 - 15 let

410 41 313 56

19 12 7 0

26 3 22 0

247 29 196 22

29 5 17 7

podmíněné tresty další tresty - z toho obecně prospěšné práce - z toho trestní opatření * - z toho upuštěno od potrestání - z toho ostatní tresty

550 165 56 56 43 10

92 39 23 2 10 4

124 81 24 43 10 4

311 79 41 8 28 2

33 4 0 0 1 3

1125

150

231

637

66

odsouzených osob celkem

*Trestní opatření je souhrnné označení pro různé druhy ukládané mladistvým pachatelům podle zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeţe. Zdroj: Výroční zpráva o stavu drog v ČR v roce 2008, Národní monitorovací centrum pro drogy a drogové závislosti, vydal Úřad vlády ČR, Praha 2009, ISBN 978-80-87041-99-4, str.74

- 76 -

PŘÍLOHA Č. 13 Odhadovaný počet ekonomicky motivovaných trestných činů spáchaných uţivateli drog a jejich podíl na celkovém počtu trestných činů podle druhu za rok 2007 a 1. pololetí 2008 Druh trestného činu

počet

podíl v %

KP věcí z automobilu KP kapesní KV do ostatních objektů KP automobilů

46 838 9 500 8 991 6 323

62,7 34,2 19,4 21,9

KP v jiných objektech KP ostatní Neoprávněné drţení platební karty Výroba a distribuce OPL KP jízdních kol KP jiné na osobách Ostatní

5 284 3 416 3 227 2 445 2 377 2 319 18 318

13,6 19,5 27,4 70,7 31,0 17,0 17,7

109 038

29,1

Celkem KP – krádeţe prosté, KV – krádeţe vloupáním

Zdroj: Výroční zpráva o stavu drog v ČR v roce 2008, Národní monitorovací centrum pro drogy a drogové závislosti, vydal Úřad vlády ČR, Praha 2009, ISBN 978-80-87041-99-4, str.75

- 77 -

PŘÍLOHA Č. 14 DOTAZNÍK

Tento dotazník je anonymní Pojem „droga“ zde znamená nelegální drogy. U některých otázek lze zaškrtnout více moţností.

VĚK ……………………………………… POHLAVÍ ……………………………….

I. ČÁST DOTAZNÍKU

1. Moje zkušenost s drogou je: a) ţádná (pokračujte v II. části dotazníku) b) jednorázová c) rekreačně drogu uţívám asi jednou měsíčně d) rekreačně drogu uţívám asi jednou týdně e) nelze přesně říci, jak často – záleţí na příleţitosti, náladě, lidech,… f) den bez drogy si nedovedu přestavit 2. Moje první zkušenost s drogou se uskutečnila v ……….. letech. 3. Poprvé jsem drogu vyzkoušel: a) ze zvědavosti (chuť experimentovat) b) z frajeřiny (módní záleţitost) c) z bezradnosti (chtěl jsem si vyřešit problém) d) nechtěl jsem se poníţit před kamarády

- 78 -

4. Osobně mám zkušenost s: a) produkty konopí - marihuana - hašiš b) halucinogeny - lysohlávky - muchomůrky - meskalin - durman - LSD c) opiáty - morfin - heroin - brown d) stimulačními látkami - kokain - crack - pervitin - extáze e) těkavými látkami (inhalanty) - rozpouštědla (toluen, perchloretylen, Čikuli, odlakovač na nehty) - lepidla, barvy, laky - čisticí prostředky (Okena) f) zneuţíváním léků

5. Osobně dávám přednost způsobu uţívání: a) inhalace b) kouření c) šňupání d) nitroţilně

- 79 -

II. ČÁST DOTAZNÍKU 1. Myslím si, ţe informace o drogách jsou: a) dostatečné b) mohlo by jich být více c) nedostatečné

2. Já jsem se o drogách dozvěděl: a) ze sdělovacích prostředků (televize, rozhlas, tisk, internet, literatura) b) od přátel c) jinde – kde: …………………………………………………………

3. Děti by se měly dozvědět o nebezpečí drog jiţ v předškolním věku: a) ano b) ne

4. Co se týká dostupnosti drog, není obtíţné si obstarat: a) „měkké“ drogy b) „tvrdé“ drogy c) „měkké“ i „tvrdé“ drogy

5. Cílem prevence má podle mého názoru být: a) omezení dostupnosti návykových látek b) vytvoření nízkoprahových a zdravotnických zařízení (Kontaktní centra, detoxifikační jednotky, léčebny, terapeutické komunity,…) c) odsuzování uţivatelů drog d) zdůrazňování negativních a varovných informací e) prosazování zdravého způsobu ţivota (svoboda a nezávislost, lepší paměť, kvalitní vztahy,…)

- 80 -

6. Domnívám se, ţe ochranu před nabídkou drogy zajistí: a) kvalitní prevence b) liberální politika c) tvrdý postih d) poznatky a motivace, osobní rozhodnutí kaţdého člověka o svém postoji k drogám

7. Myslím si, ţe droga má na sexuální ţivot především tento vliv: a) zvýšení sexuální apetence a zkvalitnění proţitku b) odstranění zábrany c) působí tlumivě d) postupně nahradí sex úplně

8. Jste pro legalizaci marihuany: a) ano b) ne

9. Můj postoj k drogově závislým je: a) tolerance b) pochopení a pomoc c) moţnost resocializace (navrácení se k hodnotnému ţivotu) d) odsouzení a izolace od společnosti

- 81 -

Drogová trestná činnost

Recommend Documents