DROBNÁ ARCHITEKTURA A DESIGN
První nízkopodlažní příměstské jednotky EM 475.2 z přelomu 60. a 70. let, lidově nazývané dost nevýstižně „pantograf“ (pantografy mají i samostatné elektrické lokomotivy), měly na svou dobu v podmínkách izolovaného komunistického státu překvapivou úroveň ergonomie i designu. Autorem návrhu čela jednotky byl designér Milan Míšek. Dnes však jsou ale již jen muzejními exponáty. Pro trať muzejního charakteru Praha – Benešov, kde České dráhy na rozdíl od většiny míst republiky zcela ignorují obnovu vozového parku, byla jedna ze souprav rekonstruována podle původního vzhledu (viz dole).
Nové předměstské soupravy, nazvané podle soudobého lidového trendu „hezky česky Elefant“ měly od počátku své projektové přípravy navrženy několik variant vnějšího designu. Do výroby se po roce 2005 dostala bohužel tonálně nepříliš šťastná verze, která působí amatérsky přesto, že jejím autorem je absolvent pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Ani kvalifikace není stoprocentní zárukou úrovně práce.
Fotografie archív sbírky architektury Muzea umění a designu Benešov.
V letech 1957 – 1979 jezdila po benešovské mezinárodní trati německá motorová jednotka VT 18.16.10 DR jako proslulý EXPŘES VINDOBONA spojující Vídeň s Berlínem. Její čelo mělo pro Čechy atraktivní design, který na jiné trati u nás neměli možnost vidět.
Lidové laminátové vozítko Trabant s nepříliš profesionálním designem tvoří s odstupem času symbol normalizačního Husákova období.
Při průzkumu památek architektury 20. století se často setkáte i se stopami dobového designu. Na fotografii z Vaculíkovy stavby v Městečku u Nespek je dřevěná skříň reproduktoru gramofonu typická pro přelom 60. a 70. let.
Fotografie archív sbírky architektury Muzea umění a designu Benešov.
Motorky patří k oblíbeným sběratelským předmětům právě pro svůj atraktivní design. Na Benešovsku byla vyráběna slavná značka JAWA, která zde má dvě muzejní expozice. Jednu v konopišťském podzámčí, druhou v Netvořicích.
Informační design prolíná do celého prostředí. Jeho tvorba vypadá na první pohled nenáročně. Pokud však není v profesionálních rukách, ztrácí funkčnost, což v podmínkách bezpečnosti dopravy není lhostejné. Na fotografii vidíme neprofesionálně vytvořené směrovky se sníženou čitelností, které jsou neprofesionálně umístěny za křižovatku namísto před ní. Řidič se tak nemůže včas zařadit do správného jízdního pruhu a způsobí problém sobě i druhým.
V Benešově byly v 80. letech postaveny jedny z nejkvalitnějších přístřešků zastávek veřejné dopravy. Vkusné a při užití umělého skla odolné proti vandalům.
Sloupy veřejného osvětlení tvoří pomyslné svíčky na dortu města. Proto jejich výběru věnují radnice velkou pozornost. Jiné jsou vhodné do historické zástavby, jiné na sídliště. Jednoduché kulové tvary mohou být kombinovatelné stejně s historickým, jako soudobým prostředím. Dnes je důležité, aby svítidla byla úsporná, směrem nahoru nevytvářela světelný smog a paprsky jejich zdrojů byly ekonomicky odraženy směrem k zemi.
Fotografie archív sbírky architektury Muzea umění a designu Benešov.
Významnou oblast designu představují interiéry bytů, do kterých máme možnost v běžném životě nahlížet jen málokdy. Na obrázku je ukázka řešení koupelny střídmého soudobého stylu (2006) od architekta Jiřího Šafra z Benešova.
Fotografie archív sbírky architektury Muzea umění a designu Benešov.
Proslulá konvice z varného skla (Adolf Matura, 70. léta 20. stol.) vybraná mezi 100 českých ikon designu byla vyráběna ve sklárně Kavalier v Sázavě.
Jídelní soupravy a další nádobí patří k nejběžnějšímu designu v našem prostředí. Na fotografii čajová miska (2006) od Gabriela Vacha ml. z Netvořic na Benešovsku (skupina White Fruits).
Fotografie archív sbírky architektury Muzea umění a designu Benešov.
Architekt a sochař Jaroslav Vaculík vytvářel v 60. letech pro své rekreační stavby na Benešovsku také nábytek.
Ukázkově kvalitní design interiéru benešovské radnice navrhoval tým AP ATELIERU Josefa Pleskota.
Fotografie archív sbírky architektury Muzea umění a designu Benešov.
Designéři nemají svá studia nejen ve velkých městech. Na fotografii je židle z 80. let 20. století známého nábytkáře Doc.Jaroslava Kadlece z Mokré Lhoty na Benešovsku.
