Informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí ČÍSLO 4 I DUBEN 2013 I zdarma I www.opzp.cz
„Kdybychom sečetli očekávané zdroje z OPŽP a programu Nová zelená úsporám určené ke snižování energetické náročnosti budov, dojdeme k rozdělení půl na půl,“ říká Jaroslav Hrubeš, náměstek SFŽP ČR.
STR. 6
Prezentace OPŽP doplňuje Českou přírodu, propagační veletrh Ministerstva životního prostředí. Česká příroda
Drcení odpadu s OP Životní prostředí
Prezentace OPŽP se stala nedílnou součástí velkolepé kampaně Česká příroda v režii Ministerstva životního prostředí. Kampaň začala dvoudenním veletrhem v Praze a zamíří do dalších měst České republiky. K podstatným momentům kampaně patří projekt Léto v české přírodě, mezinárodní festival Ekofilm 2013 nebo podzimní workshop pro studenty. STR. 2–3
Kvalita ovzduší se zlepšuje
Pro Ministerstvo životního prostředí je zlepšení kvality ovzduší dlouhodobou prioritou. Od roku 2011 zavedlo řadu opatření na zlepšení ovzduší především v Moravskoslezském kraji. Působí tam speciální pracovní skupina a pomáhají projekty podpořené z Operačního programu Životní prostředí. Opatření se však týkají i dalších krajů. STR. 9
O krkonošské jizvě
Známým místem Krkonošského národního parku je Labský důl. Část jeho historie dokládá, že přírodě trvá mnohem déle vzpamatovat se z nevhodných zásahů lidí, než ti by si jistě přáli. Problémy způsobené v 80. a 90. letech minulého století řešil v Krkonoších projekt podpořený z Operačního programu Životní prostředí.
STR. 20
Peníze na rajskou zahradu
„Když jsem v polovině devadesátých let přišel na stavbu a zeptal jsem se, co budou dělat se stavebním odpadem, koukali na mě jako na zjevení,“ vzpomíná Vlastimil Boháč. Pro nakládání se stavebním odpadem existovala jediná cesta, vedla na skládku. Avšak časy se změnily, stavební odpad se dnes recykluje. A Vlastimil Boháč? Ten si s podporou z OPŽP pořídil nový drtič. stranA 10
Jednou za čtrnáct dní se ve středu večer scházejí lidé z římskokatolické farnosti Rousínov nedaleko Vyškova ke společné modlitbě a povídání o víře. V současnosti společně probírají texty II. vatikánského koncilu. Zkušenosti s důkladným čtením mají však i v případě Operačního programu Životní prostředí. STR. 22
2
3
AKTUALITY EDITORIAL Vážení čtenáři, na pozornosti již získává program Nová zelená úsporám. Známy jsou jeho parametry a Česká republika již za prodej části emisních povolenek inkasovala peníze, ze kterých budou programová Daniel opatření hraTácha zena. K cílům šéfredaktor programu se připojuje i podpora z následníka Operačního programu Životní prostředí. Oba programy se přitom doplňují. Finanční prostředky v programu Nová zelená úsporám by měly být rozděleny v poměru 70 % pro obytné budovy – rodinné a bytové domy – a 30 % pro budovy veřejného sektoru. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že je upřednostněna podpora obytných budov na úkor budov veřejného sektoru. Avšak na budovy veřejné služby by měly být v následujícím období uvolněny další prostředky z nástupce Operačního programu Životní prostředí. „Kdyby se sečetly očekávané zdroje z obou programů, dojde se k rozdělení půl na půl,“ říká v rozhovoru s Prioritou Jaroslav Hrubeš, náměstek Úseku řízení ostatních programů Státního fondu životního prostředí České republiky. Operační program Životní prostředí sehrává v případě programu Nová zelená úsporám i jinou roli. Jako Operační program Životní prostředí je totiž program nově nastaven. Například podpora budov veřejného sektoru je zaměřena na udržitelné využívání zdrojů energie, zejména na realizaci opatření ke snižování energetické náročnosti včetně instalací ekologicky šetrných zdrojů energie, čili je jakousi obdobou prioritní osy 3 v Operačním programu Životní prostředí. V Prioritě také naleznete články o již zrealizovaných projektech podpořených z OPŽP nebo zprávu o tom, kterak se Ministerstvo životního prostředí ujalo role propagátora české přírody a krajiny.
AKTUALITY
ČÍSLO 4 / DUBEN 2013
Veletrh Ministerstva životního prostředí vzbudil velký zájem Takřka tři tisíce lidí navštívily v půlce dubna pražský veletrh Česká příroda, který veřejnosti představil méně známá, ale často neprávem opomíjená místa chráněných krajinných oblastí v České republice. Ministerstvo životního prostředí přitom počítá s tím, že veletrh by se mohl v budoucnu rozšířit i do regionů. Na akci byly prezentovány také úspěchy Operačního programu Životní prostředí.
Akce vzbudila velký zájem hlavně u základních a středních škol. Žáci a studenti se na veletrhu seznámili se zajímavostmi ze světa rostlin a zvířat, pedagogové si mohli vytipovat nová místa pro
školní výlety. Součástí akce byly i vědomostní hry o lákavé ceny, jimiž byly například výpravný Atlas krajiny ČR nebo víkendový výlet pro čtyři osoby do jednoho ze čtyř národních parků. Mnoho lidí také se zájmem zhlédlo filmy o přírodě a Ozvěny Ekofilmu.
Tipy na výlety
Kromě informačních tiskovin a propagačních předmětů si návštěvníci odnesli i sadu 14 letáků s desítkami tipů na výlet do chráněných krajinných oblastí.„Tento veletrh jsme vzali jako pozvání široké veřejnosti do české přírody. Samozřejmě nám nejde o to, aby se děti podívaly na úhoře v akváriu, vyfotily se u exponátu rysa, na obrázcích si prohlédly krásné orchideje, které kvetou na sečených českých loukách, a přírodu dál znaly především z počítače nebo televize. Chceme touto první návnadou probudit zájem o pravidelné chození do přírody, neboť ji máme za nedoceněné dědictví,“ řekl na veletrhu ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Veletrh Česká příroda uvítali nejen návštěvníci všech věkových skupin, ale i zástupci jednotlivých třinácti rezortních organizací, mezi něž mimo jiné patří čtyři národní parky a Správa jeskyní ČR, Agentura ochrany přírody a krajiny, Český hydrometeoro-
logický ústav nebo Státní fond životního prostředí ČR. Vystavující ocenili dobrou příležitost dostat se blíže k Pražanům a také možnost ukázat, že coby resortní organizace k sobě patří.
MŽP turistům
Zvýšení návštěvnosti české přírody chce Ministerstvo životního prostředí posílit i jejím zvelebováním a zvýšením její přitažlivosti pro turisty, a proto chystá na sto drobných stavebních úprav.
NER300 vyčleňuje významnou finanční podporu pro projekty zaměřené na technologie zachycování a ukládání uhlíku a na projekty zaměřené na inovativní obnovitelné zdroje energie. Cílem iniciativy je podpořit rozvoj nízkouhlíkového hospodářství v Evropě, vytvořit nová pracovní místa a přispět k dosažení cílů EU v této oblasti. Na realizaci programu spolupracuje s Evropskou komisí také Evropská investiční banka (EIB).
O symbolice
Název „NER300“ je symbolický. Celý program je financován z prodeje 300 milionů emisních povolenek, které evropský systém pro obchodování s emisemi (EU ETS) uvolní z rezervy pro nové účastníky na trhu (New Entrants Reserve – NER). Prodej prvních 200 milionů emisních povolenek umožnil v I. výzvě podpořit 23 projektů souhrnnou částkou 1,2 miliardy eur. Nově vyhlášená II. výzva bude spolu s nevyužitými prostředky I. výzvy financována také prodejem zbylého sta milionů emisních povolenek. Disponibilní množství finančních prostředků bude závislé na ceně emisních povolenek v době prodeje, nicméně při současných cenách lze objem podpory ve II. výzvě odhadovat na 800 milionů eur. Tato výzva by tak měla přitáhnout investice v hodnotě
MŽP a plán výzev Ministerstvo životního prostředí vychází vstříc zájemcům o podporu a zohledňuje všechna takzvaná akcelerační opatření v Operačním programu Životní prostředí. V posledním roce řádného programového období je totiž dle zástupců úřadu nutné maximálně zvýšit počet výzev a připravit co nejširší nabídku podpory ze zbývajících finančních prostředků. Zároveň je na Státním fondu životního prostředí ČR jako zprostředkujícím subjektu i na Ministerstvu životního prostředí jako řídicím orgánu OPŽP nutné podstatně zkrátit administraci přijatých žádostí.
Provozní ztráty pro PO 4
„Chceme pomoci i zapomenutým koutům, aby se lidé vypravili i na místa méně známá, ale často o to zajímavější. Turistům navíc vyjdeme vstříc například tím, že se v lesích a podél cest objeví i drobné stavby, jaké známe ze zahraničí. Rezort životního prostředí proto v rámci národního programu podporuje vznik například dřevěných povalových chodníků, naučných stezek nebo informačních systémů o místní květeně i zvířeně, které turisty přirozenou cestou seznámí se základními principy ochrany přírody. Kromě toho bychom chtěli vrátit do krajiny prvky,
II. výzva pro inovativní nízkouhlíkové technologie Začátkem dubna Evropská komise vypsala II. výzvu k předkládání návrhů v rámci programu investic do demonstračních projektů v oblasti nízkouhlíkových technologií a obnovitelných zdrojů energie. Iniciativa je známá pod názvem NER300.
ECHO
přes 1,6 miliardy eur, protože výrobní a provozní náklady projektů budou z NER300 financovány až do výše 50 %. Zbývající polovinu finančních prostředků musejí investoři a členské státy zajistit z jiných zdrojů, přičemž získanou podporu je možné kombinovat i s financováním z jiných nástrojů EU, včetně strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.
Žádosti přijímá MŽP
Společnosti, které mají zájem o spolufinancování svých projektů z programu
NER300, musejí nabídku podat nejprve na vnitrostátní úrovni čili Ministerstvu životního prostředí, a to v termínu do 3. července 2013. Konečný termín k předložení návrhů Evropské komisi je pro všechny členské státy stanoven na 3. říjen 2013 a o finálním výběru projektů se bude rozhodovat na úrovni EU prostřednictvím Evropské investiční banky. Dokumentaci k podmínkám II. výzvy a informace k podání žádosti včetně adresy pro její zaslání je možné stáhnout v angličtině na internetové stránce II. výzvy. Obecné zásady programu a jednotlivé kategorie podporovaných projektů jsou k nalezení také v rozhodnutí Evropské komise č. 670/2010, jehož české znění je veřejnosti přístupné. Kontaktní osobou za Českou republiku je Mgr. Jan Šatra (jan.
[email protected]) z odboru energetiky a ochrany klimatu.
které v ní vždycky byly, jako například remízky. V souvislosti s těmito aktivitami zároveň prosíme veřejnost o jistou shovívavost ke krátkodobým omezením, jež pravděpodobně vzniknout v souvislosti se stavebními zásahy,“ doplnil ministr Tomáš Chalupa.
Kampaň nekončí
Pražským veletrhem Česká příroda však kampaň zdaleka nekončí. Pokračuje akcí Léto v české přírodě, v partnerství s ní proběhne i další ročník
Mezinárodního filmového festivalu Ekofilm a na podzim ji završí workshopy pro studenty. Ministerstvo životního prostředí chce také v rámci kampaně prosadit nový přístup k zeleni ve městech. K této příležitosti chystá speciální seminář pro starosty a primátory měst z celé České republiky. Věří, že i tyto následující akce veřejnost zaujmou a budou pro ni inspirací k návštěvě české přírody a krajiny, stejně jako veletrh Česká příroda.
V sekci Dokumenty ke stažení na webu OPŽP a také v elektronickém prostředí pro žadatele Bene-fill, v sekci Dokumenty ke stažení, byly zveřejněny aktualizované závazné nástroje pro zpracování finanční analýzy pro PO 4 – Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží – OPŽP. Soubor aktualizovaných modelů Provozní ztráty, verze 18.0, obsahuje výpočetní modely, metodické texty a modelové příklady.
OPŽP v Brně
Diskuze o odpadovém hospodářství Na Ministerstvu životního prostředí se podruhé sešla pracovní skupina k budoucí cestě České republiky v odpadovém hospodářství. Skupina je složena ze zástupců z řad státní správy, jimiž jsou Ministerstvo životního prostředí, Státní fond životního prostředí ČR, Česká inspekce životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo financí, a ze členů asociací a sdružení reprezentujících hlavní subjekty spojené s odpadovým hospodářstvím. Výsledkem jednání skupiny byl shoda u otázky dalšího směřování ČR ve vztahu k odpadovému hospodářství. Tou shodou je budoucí zákaz skládkování netříděného směsného komunálního odpadu,
a to přibližně v termínu deseti let od účinnosti novely zákona o odpadech čili mezi roky 2023–2025. „Naší prioritou zůstává zvýšená opatrnost v naplánování postupného navyšování poplatků tak, aby nemělo negativní dopad na občany a průmysl,“ uvedl na jednání Tomáš Podivínský, náměstek ministra pro sekci technické ochrany životního prostředí. Shoda mezi experty panuje i v tom, že v novelizovaném zákoně o odpadech není třeba legislativních úprav integrovaných systémů nakládání s odpadem (ISNO). Převážná většina zúčastněných se přikláněla k odklonu netříděného směsného komunálního odpadu od jeho skládkování ve prospěch jeho využívání materiálního a energetického.
Zástupci Státního fondu životního prostředí České republiky představili na dubnovém Stavebním veletrhu Brno a souběžně konaných veletrzích DSB, Mobitex, Envibrno, Urbis Invest a Technologie parametry a aktuální možnosti podpory z Operačního programu Životní prostředí. Zároveň prostřednictvím vydání speciálních propagačních novin seznámili návštěvníky veletrhu i s podmínkami programu Nová zelená úsporám. „Na stánku Státního fondu životního prostředí jsme zaznamenali neutuchající poptávku po informacích jak o Operačním programu Životní prostředí, tak o programu Nová zelená úsporám,“ uvedla Michaela Hošková z oddělení komunikace Státního fondu životního prostředí ČR.
4
5
EVROPSKÁ UNIE ECHO O kácení stromů Novela vyhlášky o ochraně dřevin a povolování jejich kácení přináší zásadní změnu v přístupu ke kácení dřevin v soukromých zahradách. Majitel zahrady již nebude muset ve správním řízení žádat o povolení pokácet stromy, které se nacházejí na jeho zahradě. Zároveň Ministerstvo životního prostředí klade větší důraz na ochranu alejí. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa připravil novelu vyhlášky, která má odlehčit od administrativy jak občanům, tak obcím. „Bojujeme o veřejnou zeleň. Zpřísňujeme podmínky pro kácení alejí. Na druhou stranu respektujeme nedotknutelnost soukromého vlastnictví. Kdo si strom zasadil, může si jej pokácet. Rozhodně nejsme zemí, kde si lidé chtějí své zahrady vybetonovat. Stát by neměl mít ambici diktovat lidem, co si na svém pozemku mohou vysázet a co pokácet. Majetek na soukromém pozemku je nedotknutelný a nikdo jiný než majitel o něm nesmí rozhodovat. Jedinou výjimkou budou památné stromy, těch se povolení bude týkat i nadále,“ uvedl ministr. Ministra doplnil Tomáš Tesař, náměstek pro ochranu přírody a krajiny na Ministerstvu životního prostředí: „Představa, že každý, kdo dnes vlastní zahradu, ji chce záměrně poškozovat a všechny zdravé stromy si vykácet, je nesmyslná. K zahradám jako ke každému soukromému majetku se lidé chovají odpovědně,“ uvedl. Stávající vyhláška neznamenala jistotu ochrany přírody, ale často jen byrokratickou zátěž bez reálného efektu. Vyhláška nově definuje zahradu jako pozemek u bytového domu nebo u rodinného domu v zastavěném území obce, který je oplocený a nepřístupný veřejnosti. Specifikuje také stromořadí jako souvislou řadu nejméně deseti stromů s pravidelnými rozestupy. I když v některém úseku souvislé řady nejméně deseti stromů chybí některý strom, je i tento úsek považován za součást stromořadí. Historická funkce alejí a jejich umístění tak bude ještě více ochráněna, a to zejména díky tomu, že nebude záležet na obvodu stromu.
EVROPSKÁ UNIE
ČÍSLO 4 / DUBEN 2013
EU podporuje alternativní paliva v dopravě Evropská komise letos zveřejnila ambiciózní balíček opatření, jež mají v Evropě zajistit rozvoj čerpacích a plnicích stanic pro alternativní paliva a dobíjecích stanic a společné normy pro jejich konstrukci a používání. S podporou alternativních paliv u veřejné dopravy přitom počítá i Operační program Životní prostředí.
Politická opatření se dosud převážně věnovala konkrétním palivům a vozidlům a otázku distribuce paliv nezohledňovala. Snahy směřující k poskytování příslušných podnětů nebyly koordinovány a nedosahovaly podle názoru Komise požadované úrovně. To se má nyní změnit. Jak uvádí časopis Logistika, rozvoji čistých paliv brání podle Evropské komise tři zásadní překážky: vysoká cena vozidel, nízká míra přijetí na straně spotřebitelů a nedostatek dobíjecích, čerpacích či plnicích stanic. Tato situace tak vede k začarovanému kruhu. Pro nedostatek vozidel se nestavějí čerpací stanice. Vozidla se v důsledku nízké poptávky neprodávají za konkurenceschopné ceny. Spotřebitelé si tato vozidla nepořizují, neboť jsou drahá a nejsou pro ně k dispozici vhodné čerpací stanice či místa pro dobíjení.
EU jedná
Komise proto navrhuje balíček opatření, v němž jsou pro členské státy stanoveny závazné cílové hodnoty, co se týče minimální úrovně infrastruktury ohledně elektřiny a čistých paliv, jako jsou vodík a zemní plyn, a společné celounijní normy pro nezbytná zařízení. Čisté energii se v rámci dopravního balíčku věnují sdělení
infrastrukturu. Klíčovým úkolem proto podle Komise bude zajištění udržitelnosti biopaliv. Podpora biopaliv první generace ze strany EU se v posledních letech dostala pod palbu kritiky v souvislosti se zveřejněním některých studií o záporné energetické bilanci biopaliv i o jejich vlivu na zásobování zemí třetího světa potravinami. Biopaliva tzv. druhé generace vyráběná především z bioodpadu skýtají určitou naději na zlepšení, a o to více při využití velké části stávající infrastruktury.
O zkapalněném zemním plynu
ský stát zřídil minimální počet dobíjecích stanic, u nichž bude využívána takzvaná společná zástrčka. Cílem je zřídit nezbytný počet dobíjecích míst a vyrábět za přiměřené ceny automobily ve velkosériové výrobě automobilek. Společná zástrčka v EU je podle Komise klíčovým prvkem pro rychlejší rozšíření tohoto typu pohonu. Aby ukončila nejistotu na trhu, Komise nově oznámila, že zástrčka tzv. „typu 2“ bude používána v celé Evropě coby společný standard. Vyšší počet dobíjecích stanic a normalizované zástrčky
Rozvoji čistých paliv brání podle Evropské komise tři zásadní překážky: vysoká cena vozidel, nízká míra přijetí na straně spotřebitelů a nedostatek dobíjecích, čerpacích či plnicích stanic. o evropské strategii pro alternativní paliva, směrnice zaměřená na infrastrukturu a normy a průvodní dokument, v němž je uveden akční plán pro rozvoj zkapalněného zemního plynu (LNG) v oblasti lodní dopravy. Komise navrhuje opatření pro zlepšení infrastruktury jednotlivých alternativních paliv. Opatření by měla přispět k většímu rozšíření těchto paliv.
O elektřině
Stav počtu míst pro dobíjení elektrické energie je v rámci EU velmi různorodý. Na čele je Německo, Francie, Nizozemsko, Španělsko a Spojené království. Návrh vyžaduje, aby každý člen-
ovšem rozetnutí začarovaného kruhu pravděpodobně nezajistí. Klíčovou otázkou jejich masového rozšíření je především dojezd elektromobilů, který souvisí s ukládáním elektrické energie. Současné akumulátory nejsou schopny pojmout dostatečné množství elektrické energie při rozumné vlastní velikosti, hmotnosti a ceně. Jinými slovy je „hustota energie“ v akumulátoru příliš malá. Do určité míry by tento problém mohla vyřešit vysoká rychlost dobíjení akumulátoru, řekněme v řádu minut, ale ani na tomto poli technologie zatím nedosáhla požadované úrovně. Dokud se tak nestane,
k většímu rozšíření elektromobilů zřejmě nedojde.
O vodíku
Německo, Itálie a Dánsko již mají k dispozici značný počet vodíkových čerpacích stanic, i když některé z nich nejsou přístupné běžné veřejnosti. Některé prvky, jako jsou např. palivové čerpací hadice, ještě musejí být upraveny společnými normami. Podle návrhu Komise budou stávající čerpací stanice propojeny s cílem vytvořit síť na základě společných norem, což má zajistit mobilitu vodíkových vozidel. Tato část návrhu se vztahuje na 14 členských států, v nichž je v současnosti k dispozici síť pro vodíková paliva. Rozšíření vodíku jako paliva pro pohon dopravních prostředků, ať už pro přímé spalování ve spalovacích motorech, či jako paliva pro palivové články vyrábějící elektřinu, však brání především vysoká energetická náročnost výroby vodíku a jeho skladování, vůči jiným alternativním palivům proto nekonkurenceschopná cena. Vyřešení levné výroby vodíku prozatím není na obzoru, u většiny výrobců automobilů jsou proto v současné době vodíkové programy takzvaně u ledu. Podpora rozvoje infrastruktury se tak zatím jeví jako přinejmenším předčasná.
O biopalivech
Biopaliva již tvoří téměř pět procent evropského trhu. Používají se v palivových směsích, a tudíž nevyžadují žádnou speciální
Zkapalněný zemní plyn je využíván jak v námořní, tak vnitrozemské vodní dopravě. Rozvoj infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn je na samém počátku a pouze Švédsko disponuje malými skladovacími zařízení-
ECHO Pohon na CNG se rozšiřuje prostředcích, a tudíž i efektivita případného budování silniční sítě plnicích stanic.
O stlačeném zemním plynu
Stlačený zemní plyn se používá zejména v osobních a lehkých nákladních automobilech. V současnosti jej používá jeden milion vozidel, což představuje 0,5 % z celkového počtu vozidel v provozu. Cílem automobilového průmyslu je dosáhnout desetinásobku tohoto čísla do roku 2020. Návrh Komise má zajistit, že v celé Evropě budou do roku 2020 veřejnosti k dispozici každých 150 kilometrů plnicí stanice, které budou provozovány podle společných norem. CNG se v současné době jeví jako nejperspektivnější alternativní palivo, především díky velkým zásobám tzv. břidlicového plynu. Na trhu je již dostatek továrně vyrobených vozidel s pohonem
Podpora EU je podle Komise již k dispozici a na rozvoj infrastruktury alternativních paliv lze čerpat prostředky z fondů TEN-T, z fondů soudržnosti a ze strukturálních fondů. mi pro LNG, jež jsou určena pro námořní plavidla. Několik dalších členských států zavedení skladovacích zařízení plánuje. Komise navrhuje, aby byla do roku 2020 v rámci základní transevropské sítě vybudována čerpací místa pro zkapalněný zemní plyn ve všech 139 námořních a do roku 2025 ve všech vnitrozemských přístavech. Návrh se netýká rozsáhlých terminálů na čerpání plynu, ale pevných či mobilních čerpacích stanic. Je určen pro všechny významné přístavy v EU. Zkapalněný zemní plyn se používá i pro nákladní automobily, avšak v EU je k dispozici pouze 35 čerpacích stanic. Komise navrhuje, aby byly do roku 2020 vybudovány čerpací stanice u silnic hlavní transevropské dopravní sítě, s hustotou jedné stanice na každých 400 kilometrů. Problémem zkapalňování zemního plynu je vysoká energetická náročnost jak samotného procesu, tak následného skladování za velmi nízkých teplot. Otázkou proto zůstává efektivita používání tohoto paliva v silničních dopravních
na CNG, většímu rozšíření nyní jednoznačně brání nedostatečná infrastruktura, nízký počet plnicích stanic. Podpora EU proto dává naději na brzké masovější rozšíření tohoto paliva. Dojezd na jedno naplnění nyní dosahuje průměrně zhruba 400 km, což je pro velkou část vozidel a především jejich řidičů akceptovatelné, byť dojezd srovnatelných dieselových vozidel je zhruba dvoj- až trojnásobný. V případě zkapalněného ropného plynu Komise neplánuje žádná nová opatření na podporu infrastruktury, protože základní infrastruktura již existuje.
Podpora z EU
Podpora EU je podle Komise již k dispozici a na rozvoj infrastruktury alternativních paliv lze čerpat prostředky z fondů TEN-T, z fondů soudržnosti a ze strukturálních fondů. Členské státy budou podle Komise moci provést tyto změny, aniž by to nutně dopadalo na jejich veřejné výdaje, neboť mohou „změnit místní právní úpravu tak, aby povzbudila investice soukromého sektoru a jeho příslušné kroky“.
V České republice již jezdí 5 500 vozidel na stlačený zemní plyn (CNG). Oproti dubnu 2012 je to výrazný nárůst o téměř 48 procent, přičemž počet osobních a dodávkových vozidel narostl dokonce o 52 procent. Podle serveru www. cngplus.cz, zabývajícího se CNG problematikou, se počet registrací nových vozů za první tři měsíce tohoto roku zvýšil meziročně více než dvojnásobně a oproti prvnímu kvartálu roku 2011 je dnes rozdíl dokonce více než pětinásobný. Pohon na CNG u veřejné dopravy podporuje i Operační program Životní prostředí.
Zpráva EEA Spotřeba a výroba zboží a služeb je v zemích EU ve vztahu k životEEA nímu prostředí neudržitelná. Zpráva EEA konstatuje, že hlavní problém spočívá v nedostatečném oddělení vývoje zátěží životního prostředí z ekonomických aktivit a vývoje výkonnosti ekonomiky, v tzv. decouplingu. V období ekonomického růstu tak může hrozit, že se tlak na životní prostředí ještě zvýší a jeho stav se zhorší. EEA proto vytvořila metodiku pro kvantifikaci zátěží pocházejících ze spotřeby a výroby. Metodika by měla napomoci k přijímání vhodných opatření. Analýza EEA umožňuje politickým činitelům vhodně cílit investice a informační kampaně takovým způsobem, aby dopad vzorců spotřeby a výroby na životní prostředí poklesl.
Zákon o Šumavě Návrh nového zákona o národním parku Šumava, který připravilo MŽP, koncem dubna schválila vláda. Podle MŽP umožní zákon parku lepší stabilitu a efektivnější ochranu přírody. „Od mého příchodu na ministerstvo v lednu 2011 jsem jasně deklaroval, že nový návrh zákona o NP Šumava je jednou z mých priorit. Mojí snahou bylo předložit takový zákon, který na jedné straně bude kvalitní, ale na druhé straně nebude vznikat pouze v laboratorním legislativním prostředí a vyslyší i názory vědců, starostů, ekologů nebo zástupců občanských sdružení, jež mají k zákonu co říci,“ uvedl ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Do Poslanecké sněmovny bude návrh Ministerstva životního prostředí předložen během května.
6
7
ROZHOVOR
ČÍSLO 4 / DUBEN 2013
ROZHOVOR
OPŽP doplňuje NZÚ: půl na půl Finanční prostředky v programu Nová zelená úsporám by měly být rozděleny v poměru 70 % pro obytné budovy (RD a BD) a 30 % pro budovy veřejného sektoru. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že je upřednostněna podpora obytných budov na úkor budov veřejného sektoru. Avšak na budovy veřejné služby by měly být v následujícím období uvolněny další prostředky z nástupce Operačního programu Životní prostředí.
„Kdyby se sečetly očekávané zdroje z obou programů, dojde se k rozdělení půl na půl,“ tvrdí Jaroslav Hrubeš, náměstek Úseku řízení ostatních programů Státního fondu životního prostředí České republiky. Podle Hrubeše však Operační program Životní prostředí v případě programu Nová zelená úsporám sehrává i jinou roli. Podmínky programu Nová zelená úsporám jsou totiž nastaveny obdobně jako v Operačním programu Životní prostředí. Například podpora budov veřejného sektoru je zaměřena na udržitelné využívání zdrojů energie, zejména na realizaci opatření ke snižování energetické náročnosti včetně instalací ekologicky šetrných zdrojů energie. Je to tedy jakási obdoba prioritní osy 3 v Operačním programu Životní prostředí. První výzva v rámci programu Nová zelená úsporám by měla být vyhlášena v nejbližších měsících. Žádat o dotaci ve výzvě budou moci vlastníci a stavebníci rodinných domů. Předpokládaná alokace by měla činit zhruba jeden a půl miliardy korun. Komu všemu budou dotace z programu Nová zelená úsporám určeny? Okruh příjemců dotací bude obdobný jako v předcházejícím programu Zelená úsporám. Dotaci budou moci čerpat nejen vlastníci a stavebníci obytných domů čili domů rodinných a bytových, ale na budovy veřejného sektoru také města, obce a další právnické osoby. Ke které skupině poputuje nejvíce peněz? Finanční prostředky programu by měly být rozděleny v poměru 70 % pro obytné budovy (RD a BD) a 30 % pro budovy veřejného sektoru. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že fond upřednostňuje podporu obytných budov na úkor budov veřejného sektoru. Předpokládáme však, že na budovy veřejné služby budou v příštím programovém období uvolněny také prostředky v rámci Operačního programu Životní prostředí. Kdybychom sečetli očekávané zdroje z obou programů, dojdeme k rozdělení půl na půl. O kolika penězích se bavíme? Program bude financován z výnosů aukcí emisních povolenek EUA v rámci evropského trhu EU ETS. Aukce budou probíhat během celého obchodovacího období čili mezi lety 2013 a 2020, ale je velice obtížné predikovat vývoj ceny jedné povolenky v čase. Pracujeme se středovým odhadem ve výši 28 miliard korun. Na co všechno budou moci žádat fyzické osoby v programu Nová zelená úsporám? Zejména na podporu komplexních opatření ke snížení energetické náročnosti stávajících obytných domů (zateplení, výměna výplní stavebních otvorů, instalace systému nuceného
„
ovzduší našich měst a obcí chceme u všech žadatelů o podporu na zateplení, kteří dosud topí neekologickým zdrojem na tuhá fosilní paliva, prosadit povinnou výměnu takového zdroje.
Míra podpory pro zateplení
Na co všechno může žadatel získat dotaci? Jak jsem se již zmínil, podpora bude směřovat na opatření ke snižování energetické náročnosti stávajících domů, na výměnu neekologických zdrojů na tuhá paliva, na instalaci solárních soustav na přípravu teplé vody a také na výstavbu „pasivních“ domů. U opatření ke snižování energetické náročnosti bude kladen důraz na komplexnost opatření, a nově tak bude podpořena například i instalace systému nuceného větrání se zpětným získáváním tepla.
rodinných domů bude odstupňována do tří hladin, které budou nastaveny podle dosažené úspory, měrné potřeby tepla na vytápění a dalších energetických ukazatelů. Zjednodušeně
Co si mám pod tím představit? Komplexnost opatření nelze jednoduše zobecnit. Požadovaný rozsah provedených opatření se liší objekt od objektu a je možné jej určit až po provedení energetických výpočtů. Zjednodušeně lze však říci, že tepelně technické vlastnosti všech konstrukcí obálky budovy by měly být vyvážené. Vymění-li žadatel výplně stavebních otvorů a zateplí strop pod půdou, pravděpodobně bude muset i zateplit obvodové stěny a případně i podlahu. Oproti předchozímu programu Zelená úsporám tak nebudou podporována takzvaná dílčí opatření.
lze říci, že čím větší úspory žadatel dosáhne, tím vyšší bude míra podpory.
A co další oblasti podpory? O těch jsem se také obecně zmínil. Je možné žádat například o podporu na výměnu starého kotle spalujícího tuhá fosilní paliva a žadatel bude mít možnost výběru typu nového zdroje. Volit může mezi kotlem na biomasu, tepelným čerpadlem a plynovým kondenzačním kotlem. Stejně jako v předchozím programu bude podporována také instalace solárních soustav pro přípravu teplé vody, s volitelnou možností podpory přitápění. Novinkou je samostatná podpora na instalaci systému nuceného větrání se zpětným získáváním tepla, a to ve vazbě na zateplení objektu.
větrání se zpětným získáváním tepla), na podporu výměny starých zdrojů na tuhá fosilní paliva za nové ekologicky šetrné, na instalace solárních soustav na přípravu teplé vody a na výstavby domů s velmi nízkou energetickou náročností (pasivních domů). Čili oproti minulému programu Zelená úsporám žádná změna? Základní oblasti podpory skutečně zůstaly zachovány. Při detailnějším pohledu však zjistíte, že nově je možné získat podporu například na výměnu neekologického kotle na tuhá fosilní paliva za kondenzační plynový kotel nebo na instalaci systému nuceného větrání se zpětným získáváním tepla (rekuperaci).
Na co dalšího může žadatel ještě získat dotaci? V novém programu zachováme možnost získat podporu na zpracování energetických výpočtů a projektové dokumentace.
Na co lze konkrétně žádat Jak se budou vypočítávat dotace v programu Nová zelená úsporám? Představa je taková, že míra podpory pro zateplení rodinných domů bude odstupňována do tří hladin, které budou nastaveny podle dosažené úspory, měrné potřeby tepla na vytápění a dalších energetických ukazatelů. Zjednodušeně lze říci, že čím větší úspory žadatel dosáhne, tím vyšší bude míra podpory. Tímto nastavením chceme potencionální žadatele motivovat k realizaci vysoce kvalitních opatření. V zájmu zlepšení kvality
Jaroslav Hrubeš, náměstek Úseku řízení ostatních programů SFŽP ČR, absol-
voval ČZU technického směru. Po absolutoriu strávil několik let na universitě, kde se zabýval pedagogickou a výzkumnou prací. Poté odešel do komerční sféry, ve které strávil většinu svého profesního života. Řídil velké marketingové projekty, zabýval se týmovým řízením a jednáním s dodavateli služeb a produktů. Jeho specializací je řízení celorepublikové sítě pracovních jednotek (pracovišť) v rámci projektů, jejich směřování, kontrola a hodnocení výsledků v čase, ale také koučink hlavních týmových hráčů a vyjednávání optimálních podmínek pro chod projektů, které řídí. Na SFŽP ČR pracuje od roku 2009.
Jaké jsou oblasti podpory u veřejných budov? Podmínky chceme nastavit obdobně jako v Operačním programu Životní prostředí. Podpora budov veřejného sektoru tak bude zaměřena na udržitelné využívání zdrojů energie, zejména na realizaci opatření ke snižování energetické náročnosti včetně instalací ekologicky šetrných zdrojů energie,
8
ROZHOVOR čili to bude jakási obdoba prioritní osy 3 v Operačním programu Životní prostředí. Přemýšlíme však i o dotacích na výstavbu nových budov s velmi nízkou energetickou náročností.
Nulový dům Chci-li stavět nový dům, jaké možnosti se mi v tomto případě nabízejí? Podporována bude výstavba obytných domů s velmi nízkou energetickou náročností. Nově jsme se rozhodli rozdělit tuto oblast podpory do dvou hladin. První hladina bude parametrově podobná pasivnímu domu, tak jak jej znáte z programu Zelená úsporám, na druhou hladinu pak budou kladeny ještě vyšší požadavky. V případě domů, které splní požadavky druhé hladiny, mluvíme o budovách s téměř nulovou spotřebou energie, s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění a velmi nízkou spotřebou primární energie z neobnovitelných zdrojů. Jelikož nový dům bude hodnocen jako celek čili včetně zdrojů energie a dalších technických zařízení budov, oproti původnímu programu Zelená úsporám se podpora navýší, ale již nebude možné žádat o samostatnou podporu na instalaci například solárního systému nebo kotle na pelety. V čem se liší běžný dům a dům s téměř nulovou spotřebou energie? Dům s téměř nulovou spotřebou energie, tak jak jej v programu definujeme, je méně energeticky náročný než běžný dům a díky využití obnovitelných zdrojů energie má také výrazně nižší spotřebu primární energie z neobnovitelných zdrojů. Zjednodušeně řečeno je to velice dobře zateplený dům s kvalitním návrhem a vyřešenými stavebními detaily, který má instalován systém nuceného větrání se zpětným získáváním tepla a využívá obnovitelných zdrojů energie (například kotel na biomasu, tepelné čerpadlo nebo solární soustavu). Vyplatí se to však? Náklady na energeticky šetrné technologie jsou velmi vysoké… Trochu bych oponoval. Z našich zkušeností vyplývá, že při kvalitním návrhu domu mohou být vícenáklady k dosažení pasivního energetického standardu relativně nízké. Samozřejmě to neplatí obecně pro všechny typy domů, závisí to na mnoha faktorech, například na velikosti objektu, jeho tvaru, ale také na orientaci pozemku vůči světovým stranám. Stavebník by také neměl opomenout, i přes vyšší vstupní investici, započítat do celkové finanční bilance úspory provozních nákladů za dobu životnosti stavby. Naším cílem je přesvědčit stavebníka, aby svoji zamýšlenou stavbu realizoval v pasivním energetickém standardu nebo jako budovu s téměř nulovou spotřebou. Výše podpory by mu pak měla ve většině případů pokrýt rozdíl v nákladovosti mezi výstavbou běžného domu a výstavbou domu s velmi nízkou energetickou náročností.
„ Vzhledem ke snaze o zefektivnění řízení programu Nová zelená úsporám již na rozdíl od původního programu nebudou žádosti přijímány kontinuálně po celou dobu trvání programu.
Výpočet dotace Již jste uvedl, že výše podpory se bude vypočítávat dle tří hladin energetické úspory. Jak a na základě čeho se však bude vypočítávat dotace? Ve způsobu výpočtu dotace jsme připravili zásadní změnu. Oproti předchozímu programu Zelená úsporám nebude konečná výše dotace záviset na podlahové ploše domu, ale kromě dosažené hladiny technického řešení také na výměře jednotlivých konstrukcí, na kterých bude realizováno úsporné opatření (zateplení obvodových stěn, výměna výplní stavebních otvorů, zateplení střechy nebo stropu…). Způsob výpočtu dotace tak bude spravedlivější. Například již nebude docházet ke zvýhodnění řadových domů oproti těm volně stojícím. Představte si situaci dvou stejných domů, jednoho volně stojícího a druhého v řadě jiných domů. Oba domy mají stejnou podlahovou plochu. K dosažení obdobné energetické náročnosti se u volně stojícího domu musejí zateplit všechny čtyři obvodové stěny, ale řadovému domu postačí zateplit pouze čelní a zadní obvodovou stěnu. V předchozím programu Zelená úsporám by oba objekty dostaly shodnou dotaci, přestože náklady na realizaci byly u volně stojícího domu podstatně vyšší. Nové nastavení výpočtu dotace tak dokáže zohlednit skutečný rozsah provedených prací. Jak člověk přijde na to, do které hladiny podpory patří? Jak jsou hladiny odstupňovány s ohledem na úpravy oněch zmíněných metrů čtverečních? Do konkrétní hladiny podpory bude dům zařazen na základě několika energetických ukazatelů. Pro jejich stanovení se bude muset žadatel obrátit na projektanta a energetického specialistu, kteří nejdříve zhodnotí stávající stav objektu a následně v několika variantách navrhnou soubor vhodných opatření vedoucích k úspoře energií. Navržené varianty mohou odpovídat jednotlivým hladinám
9
ZPRÁVY MŽP
ČÍSLO 4 / DUBEN 2013
podpory. Porovnáním investičních nákladů na realizaci a výše podpory si pak žadatel zvolí preferovanou variantu a tím i hladinu podpory. Z výměr jednotlivých konstrukcí se stanoví maximální způsobilé výdaje, které budou shodné pro všechny hladiny podpory. Tyto maximální způsobilé výdaje se následně vynásobí mírou podpory pro danou hladinu podpory v procentech a výsledkem bude maximální možná dotace. Máte už nějaké modelové příklady? Pracujeme na nich a modelové příklady určitě žadatelům představíme. Je důležité, aby žadatelé na reálném příkladu viděli, jak velkou mohou získat dotaci, když udělají to nebo to opatření. Na druhou stranu je nutné se zmínit o tom, že každý dům, i když na první pohled vypadá stejně, je individuální, může být například postaven z jiných materiálů, má zobytněné podkroví, realizovanou přístavbu, je podsklepen a podobně. Modelové příklady je pak nutno v tomto kontextu chápat pouze jako vodítko, které poskytne žadateli základní představu o možné výši podpory. Vím, že přesná čísla se ještě dolaďují, ale alespoň orientačně: Jak budou hladiny odstupňovány? Jak jsem řekl již dříve, pro zařazení do konkrétní hladiny bude posuzován soubor několika energetických ukazatelů. Každé hladině bude přiřazena jiná procentuální míra podpory. Konkrétní hodnoty, jejichž nastavení je nyní předmětem diskuzí, v tuto chvíli, jak jistě pochopíte, nemohu poskytnout. Očekáváme, že nejčastěji budou žadatelé dosahovat prostřední hladiny, a proto i střední míry podpory.
První výzva Kdy bude program Nová zelená úsporám spuštěn? A jak bude realizován? Vzhledem ke snaze o zefektivnění řízení programu Nová zelená úsporám již na rozdíl od původního programu nebudou žádosti přijímány kontinuálně po celou dobu trvání programu. Postupně budeme vyhlašovat jednotlivé výzvy k podávání žádostí. Výzvy budou mít konkrétní zaměření, dobu trvání a například i jasně stanovenou alokaci finančních prostředků. První výzva by měla být vyhlášena již v letošním roce na jaře a, jak již bylo zmíněno, měla by se týkat rodinných domů. Očekáváme, že v rámci této výzvy uvolníme až 1,4 miliardy korun. Kdy máme očekávat další výzvy? Aby se nemohla opakovat situace z programu Zelená úsporám, kdy bylo v jeden okamžik přijato více žádostí, než které byl fond schopen z dostupných finančních zdrojů uspokojit, bylo zavedeno pravidlo, že výzva k podávání žádostí může být vyhlášena až v okamžiku, kdy je 100% kryta disponibilními zdroji. Vyhlášení dalších výzev tak bude záviset na vývoji aukcí s emisními povolenkami.
Kvalita ovzduší v ČR se zlepšuje Pro Ministerstvo životního prostředí je zlepšení kvality ovzduší dlouhodobou prioritou. Od roku 2011 zavedlo řadu opatření na zlepšení ovzduší především v Moravskoslezském kraji. V jeho případě působí speciální pracovní skupina a pomáhají i projekty podpořené z Operačního programu Životní prostředí. Ale potíže nemá pouze tento kraj.
V předchozí topné sezoně 2011/2012 se lidem v České republice dobře dýchalo 74 dní. Oproti loňské sezoně se počet dní s dobrými rozptylovými podmínkami snížil. Na vině byl především inverzní charakter počasí, kvůli kterému se nečistoty v ovzduší hromadí. Vliv na kvalitu ovzduší mají zejména velké a střední průmyslové zdroje, doprava nebo lokální topeniště. „Situace samozřejmě není ideální, ale v loňské topné sezoně zhoršovaly rozptylové podmínky především meteorologické vlivy. Zlepšení kvality ovzduší je jednou z priorit Ministerstva životního prostředí. K tomu také v pátek 12. dubna proběhlo jednání pracovní skupiny právě v Ostravě. Opatření, ať už se jedná o kotlíkové dotace, nebo o podporu z evropských fondů, samozřejmě mají smysl, ale projeví se až s určitým odstupem,“ uvedl ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.
Osm signálů upozornění
Dobré rozptylové podmínky v topné sezoně 2012/2013 panovaly na celém území České republiky celkem 48 dní. Imisní limit 50 mikrogramů na metr krychlový pro polétavý prach nebyl v těchto dnech, v období od října do března, překročen ani na jedné z 53 měřicích stanic zařazených v současném smogovém varovném a regulačním systému.
V topné sezoně 2012/2013 bylo v ostravsko-karvinské oblasti vyhlášeno 8 signálů upozornění, které trvaly 30 dní, což je o dvacet dnů méně, než tomu bylo v topné sezoně předchozího roku. Další postiženou oblastí bylo Třinecko, tam bylo vyhlášeno 5 signálů upozornění, které trvaly 13 dní oproti 26 dnům z topné sezony 2011/2012. Ve Středočeském kraji byly v letošní zimě vyhlášeny dva signály upozornění, které trvaly 6 dní oproti 17 dnům v topné sezoně 2011/2012.
Ke krajům s nejlepší kvalitou ovzduší naopak dlouhodobě patří Vysočina nebo Plzeňský a Jihočeský kraj.
Emise se snižují
Množství vypouštěných emisí znečišťujících látek se v České republice v posledních pěti letech mírně snižuje. Například při porovnání emisí tuhých znečišťujících látek mezi roky 2010 a 2011 se v Moravskoslezském kraji toto množství emisí snížilo zhruba z 6 800 t/rok na hodnotu 6 100 t/rok,
Čtyři výzvy z OPŽP
Pro Ministerstvo životního prostředí je zlepšení kvality ovzduší dlouhodobou prioritou. Proto zavádí mnohá opatření vedoucí k nápravě. V roce 2011 a 2012 byly například vyhlášeny čtyři výzvy z Operačního programu Životní prostředí v celkové výši 18,5 mld. korun (dvě z těchto výzev za 9,5 mld. korun byly určeny přímo a pouze pro Moravskoslezský kraj). Ministerstvo také vyjednalo zvýšenou míru veřejné podpory
Ministerstvo životního prostředí vyjednalo zvýšenou míru veřejné podpory u projektů zaměřených na ekologizaci technologických zdrojů v Moravskoslezském kraji. Česká republika je tak prvním státem Evropské unie, který umožňuje až 90% míru podpory pro průmyslové podniky. obdobně ve Středočeském kraji z 11 100 t/rok na hodnotu 10 200 t/rok. Množství emisí znečišťujících látek se tedy mírně snižuje, avšak na kvalitu ovzduší má tato skutečnost pouze omezený vliv. Rozhodujícím faktorem je zejména výskyt inverzních situací čili výskyt špatných rozptylových podmínek na území České republiky, respektive v případě Moravskoslezského kraje i na území sousedních příhraničních regionů Polska.
(až na 90 % způsobilých výdajů) u projektů zaměřených na ekologizaci technologických zdrojů v Moravskoslezském kraji. Česká republika je tak prvním státem Evropské unie, který umožňuje 90% míru podpory pro průmyslové podniky. Ministerstvo životního prostředí také podporuje ozdravné pobyty dětí. V rámci I. výzvy bylo podpořeno 28 žádostí s celkovou podporou 10 mil. korun, 15. června 2012 byla vyhlášena II. výzva pro příjem žádostí o podporu, na kterou bylo alokováno 12 500 000 korun.
Kotlíkové dotace
Další aktivitou ministerstva je tzv. kotlíková dotace. V roce 2012 byly vyhlášeny celkem tři výzvy z programu na obnovu lokálních topenišť s celkovou alokací 100 milionů korun z prostředků Moravskoslezského kraje a Státního fondu životního prostředí ČR. Zájem o spolupráci na tomto programu signalizují také Středočeský, Jihomoravský nebo Ústecký kraj. Samostatně tuto aktivitu podporují i jednotlivé obce, které se ve spolupráci s kraji chtějí do programu zapojit. Ministerstvo životního prostředí také dlouhodobě spolupracuje s Polskem v rámci dohody o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí. Dohoda byla mezi vládami České a Polské republiky uzavřena v lednu 1998.
10
11
REPORTÁŽ
REPORTÁŽ
ČÍSLO 4 / DUBEN 2013
Čistá práce se špinavým odpadem „Když jsem v polovině devadesátých let přišel na stavbu a zeptal jsem se, co budou dělat se vzniklým stavebním odpadem, koukali na mě jako na zjevení,“ vzpomíná Vlastimil Boháč. Pro stavební odpad existovala jediná cesta, vedla na skládku. Avšak časy se změnily, stavební odpad se dnes recykluje. Do toho se zapojil i Vlastimil Boháč, a proto si s pomocí dotace z OPŽP pořídil nový drtič.
Tehdejší nezájem o recyklaci stavebních odpadů dává Vlastimil Boháč za vinu restitučnímu zákonu. „Považuji jej za jeden z nejhorších zákonů, které kdy byly parlamentem přijaty,“ říká. Restituční zákon podle něho vrátil nebývalému počtu lidí obrovské množství pozemků, důsledkem například byly nekontrolovatelně se množící skládky na území Prahy. „Lidé dostali zpátky pozemky, nevěděli co s nimi, do zemědělství se jim nechtělo, a tak si na nich prostě otevřeli skládky,“ míní Boháč a dodává, že lidé byli za socialismu zvyklí, že každá obec měla svoji skládku. Tam se veškerý odpad zahrabal hluboko do země, nebyl vidět – a tím to končilo. Nebylo divu, že v prvních letech po revoluci, v době boomu skládkové kultury, končil na skládkách i stavební odpad. Tyto doby již naštěstí skončily, zakládání skládek je svázáno poměrně přísnou legislativou, recyklace se stala pojmem známým i ve stavebním průmyslu a množství skládek nejen ve světě, ale i u nás se přetěžuje právě pro využitelný odpad, který v nich byl kdysi uložen. Ovšem radovat se by nejspíš bylo předčasné. Například v roce 2010 udělila Česká inspekce životního prostředí nejvíce pokut právě za nevhodné nakládání se stavebními odpady.
Recyklace u nás
Oblast recyklace stavebních a demoličních odpadů vznikla v Německu již po druhé světové válce, u nás v devadesátých letech. „Chvíli to trvalo, ale už i my jsme pochopili, že to, co se při opravách a demolicích vytěží, je potřeba někam odvézt a nějak s tím naložit,“ usmívá se Vlastimil Boháč. Dodává, že stavební odpad již dnes není jen jakousi časovanou bombou, ale zdrojem cenných surovin pro další stavební výrobu. Boháč se v době skládkového boomu vydal opačnou cestu. S partnerem si pod hlavičkou společnosti B&P otevřeli v Praze dvě velká recyklační střediska. Do roku 1995 se zabývali pouze rekultivací, poté pole své působnosti rozšířili i o recyklaci. „Je to špinavá práce, ale nutná práce,“ říká. Na světě se produkuje spousta odpadu, z nich jednu čtvrtinu
tvoří odpad stavební a demoliční, který pochází ze staveb určených k demolici i z rozježděných komunikací. Stavební a demoliční odpady obsahují zdivo, keramické obklady, beton, střešní tašky, dřevo, sklo, plasty, asfaltové směsi, výrobky z dehtu, kovy včetně jejich slitin, vytěženou zeminu, kamení a vytěženou hlušinu, izolační materiály i stavební materiály s obsahem azbestu. Když se tento odpad zrecykluje, lze z něj vyrobit takzvanou druhotnou stavební surovinu, kterou je možné zase zpětně využít při výstavbě. Stavební odpady jsou drceny na malé kousky a roztříděny. Hlavními přínosy recyklace stavebních a demoličních odpadů jsou snižování nutnosti těžby surovin a snižování nákladů na výrobu nových stavebních materiálů. Proto lze omezit otevírání nových lomů nebo pískoven. Stavební recykláty, kterými je nahrazováno například přírodní kamenivo, lze navíc pořídit za zlomkovou cenu vytěženého přírodního kamene.
Zpátky do služby lidem
Podle Boháče však bylo jasné, že jeho společnost nebude moci zůstat v Praze navěky. Se vstupem ČR do EU byly zpřísněny legislativní podmínky a provozování tak hlučné a prašné činnosti, jakou je recyklace stavebních a demoličních odpadů, se stalo na území hlavního města nežádoucí. „Na přelomu tisíciletí jsme proto z Prahy odešli a hledali jsme místo, kde bychom mohli dál fungovat,“ vzpomíná Vlastimil Boháč. Místo našli nedaleko Prahy, na Hájku v Hostivici, v jednom z objektů bývalé protivzdušné obrany hlavního města, v prostoru pro jejich záměr vpravdě ideálním. „Je to uprostřed polí, není tam žádná zástavba, takže tam nikomu nehlučíme, neprášíme, prostě nevadíme,“ charakterizuje nové působiště své firmy Vlastimil Boháč. Se svým společníkem uzavřel v roce 2001 na Hájku nájemní smlouvu s armádou. Smlouva však neměla dlouho trvání. Již o čtyři roky později vešel v platnost zákon, který umožnil předávání nepotřebného majetku armá-
nabízen pouze v množství, které bylo právě vyrobeno, a po vyčerpání zásob musela společnost odmítat další zákazníky, i když měla k dispozici dostatečné zásoby dosud nezpracovaného odpadu. „Také mě štvalo vynakládat nehorázné peníze za takový způsob drcení a říkal jsem si, že kdybychom měli svůj vlastní stroj, bylo by to lepší,“ vykládá Vlastimil Boháč.
Složitá administrativa
dy samosprávným celkům. Město Hostivice si podalo žádost o převedení objektu Hájek do svého majetku, vláda žádost v lednu 2006 odsouhlasila a v roce 2008 přešel objekt fyzicky pod správu města. Společnost B&P si objekt od města pronajímá. „Je nám jedno, komu platíme nájem. Objekt si koupit nemůžeme, armáda jeho hodnotu tehdy spočítala na 122 milionů korun, a ty si pochopitelně nemůžeme dovolit,“ objasňuje Vlastimil Boháč. Tak vysoká cena ho však nikterak nepřekvapuje, objekt má totiž téměř jedenáct hektarů a je částečně zastavěný. „Není důležité, komu objekt patří, ale to, že znovu slouží lidem,“ říká.
Před drtičem
Problém podle Boháče vyvstal jinde. Do Hostivice si nechávali odpad navážet, a bylo proto nutné zajistit spolehlivé externí dodavatele, kteří jednou za čas přijeli s odpadem, podrtili jej, roztřídili a zase odjeli. „To mělo dvě zásadní nevýhody. V době, kdy byl naplněn prostor pro uskladnění odpadu a čekalo se na jeho zpracování pronajatým drtičem, jsme museli odmítat další navážení odpadu, ztráceli se nám pak zákazníci,“ vysvětluje Boháč. A nejen to. Vyrobený stavební recyklát mohl být zákazníkům
Začal se proto rozhlížet, kde by takový stroj sehnal. A když jej sehnal, řekl si, že se k jeho nákupu pokusí využít dotace, neboť vypsané dotační tituly to v té době umožňovaly. Se zpracováním žádosti o dotaci se společníci obrátili na pražskou společnost Capital Consulting. „Sám bych žádost rozhodně nezpracoval, je to administrativně příliš složité,“ vysvětluje Vlastimil Boháč. „Firmy, které se zpracováváním žádostí zabývají, vědí, co mají pro získání dotace udělat, takže jsem služeb jedné z nich logicky využil,“ dodává. Avšak vyřizovat musel závěrečnou administrativu projektu a i ta podle něho zahrnovala velké množství administrativních úkonů, které považuje za nesmyslné. „Absolvovat jsme je nicméně museli,“ krčí rameny. V procesu žádání o dotaci využil Vlastimil Boháč i takzvaný de minimis proces a díky jemu získal dotaci ve výši
Vlastimil Boháč však s dotacemi nekončí. Je s drtičem natolik spokojen, že v dalším dotačním období plánuje zažádat o dotaci na nákup dalšího drtiče, protože ten stávající bude v té době již nejméně v polovině své životnosti.
Je libo dobré hlíny?
Drtič samozřejmě není jediným zařízením, kterého je k provozu recyklačního centra zapotřebí. Všechno začíná na váze. „Váha musí být dokonalá,“ říká Vlastimil Boháč. Je totiž součástí veškerého pohybu v recyklačním centru, dovnitř i ven. Z váhy vede výstup do počítače, který obsluhují dvě osoby, zaměstnané jako vážné. Ty mají přesný přehled o tom, kdo do centra přijíždí a kolik čeho přiváží. Po centru popojíždí také jeden velký a jeden malý nakladač. Zajímavostí je pak stacionární bubnové třídicí zařízení. „To je velmi zajímavá věc. Když se totiž skončí se stavbou, přichází na řadu povrchová úprava jejího okolí a ta velmi často představuje založení trávníku. K tomu je potřeba dovézt zeminu,“ říká Vlastimil Boháč. A právě tu Boháč vyrábí v bubnovém stroji, který za tím účelem speciálně upravil zvláštními síty a vybavil utřiďovacím zařízením. Když do centra naveze vyrýpané základy, jsou téměř bez výjimky obalené hlínou. Přetřídí je
Používání stavebního recyklátu coby náhražky přírodního kameniva je stále ještě v plenkách. Recyklát nahrazuje kámen z pouhých 6 až 7 %, zatímco třeba v sousedním Německu je to celých třicet procent. devadesáti procent namísto ve výzvě vypsaných šedesáti. Mobilní odrazový drtič s třídičkou značky Powercrusher od chrudimské firmy Hartl zakoupil pro recyklační centrum Hájek v roce 2009. „Ve svém oboru to není žádný velký stroj, spadá do střední až nižší třídy,“ popisuje Vlastimil Boháč pořízený drtič. Pro jeho využití v Centru recyklačních odpadů Hájek je však naprosto dostačující, nadrtí vše, co je do centra navezeno a Vlastimil Boháč už nemusí jezdit po stavbách a shánět externí zakázky. Díky drtiči se nyní kompletní zpracování odpadu může odehrávat na jednom místě.
na bubnovém stroji, to, co zůstane nad sítem, podrtí, a to, co sítem propadne, je velké množství hlíny. A aby se v ní trávě opravdu dařilo, míchá hlínu s kompostem. A ten Boháč opět získává ve svém recyklačním centru. „Máme sběrné místo na kompostovatelný odpad,“ dodává. Občané Hostivice k němu bez poplatku vyvážejí posekanou trávu, nařezané větve i shrabané listí. Když chtějí, mohou si pak zdarma odvézt hotový kompost, kterého ještě dost zbývá pro namíchání do recyklované hlíny. „Ta je potom opravdu úrodná,“ pochvaluje si Boháč.
12
13
REPORTÁŽ Krize recyklátům přeje
Díky pořízení vlastního drtiče má Boháčova firma neustále dostatek materiálu na drcení i výsledného recyklátu na prodej. Drtí deset hodin denně, od pondělí do pátku, a v sezóně i o sobotách. Za rok zpracuje kolem 50 000 tun stavebního a demoličního odpadu. Nákupem drtiče si firma zajistila nepřetržité zpracovávání deponovaného a nově naváženého odpadu. Stroj je schopen zpracovat veškerý navážený odpad a absolvovat i několik externích zakázek na různých stavbách. Používání stavebního recyklátu coby náhražky přírodního kameniva je ovšem podle slov Boháče stále ještě v plenkách. Recyklát nahrazuje kámen z pouhých 6 až 7 %, zatímco třeba v sousedním Německu je to celých třicet procent. „Především stále přetrvává obava, hlavně projektantů, v navrhování rozumných náhrad přírodního kameniva stavebními recykláty. Bohužel v mnoha směrech nejen projekty, ale i legislativa plně nepodporují takovéto náhrady. Rovněž mnozí producenti stavebních recyklátů nedovedou vyprodukovat zcela čisté, neznečištěné stavební recykláty, jejichž využití by bylo pro stavbu přínosem. A konečně ani mnozí stavitelé nedovedou takovouto náhradu vždy správně aplikovat,“ míní Vlastimil Boháč. Sám se snaží o osvětu a pomoc lidem pochopit, proč je důležité stavební recyklát používat. Píše články do novin
a v recyklačním centru pořádá exkurze pro školy. S nekončící finanční krizí se však situace v této oblasti stále zlepšuje a zájem o stavební recyklát roste. Stavitelé si totiž dobře spočítají, kolik mohou využitím stavební recykláže ušetřit. Stavební recyklát používají zejména do základů staveb a komunikací a čistý cihlový recyklát vysypaný do podlah jednotlivých podlaží domu výborně poslouží jako tepelná izolace. Právě v souvislosti s krizí zaznamenal Boháč jeden výrazný rozdíl. „V minulosti jsem měl problém s asfaltovým recyklátem, protože jej nikdo nechtěl. Dneska jej takřka nemám, používá se do základu komunikací s malým zatížením, třeba v satelitních městech,“ poznamenává.
Pomoc přímo na místě
Tím ovšem výčet aktivit Vlastimila Boháče nekončí. Má v plánu přijít s novou, průkopnickou aktivitou. Vychází ze své znalosti toho, jak to ve stavebnictví chodí. „Každá stavba prochází nějakým procesem, od vykopání základů až po předání zadavateli. Před předáním stavby pak musí proběhnout kolaudace a před ní kolaudační úklid. Při něm se musí ze stavby vyklidit všechno, co na ni nepatří, a musí se to někam odvézt,“ vysvětluje. Kolaudace bývá nejhektičtějším časem stavby a právě při kolaudačním úklidu se často stává, že stavební firmy spěchají a nakládají všechny druhy odpadu dohromady a vozí je
Ekologický a ekonomický recyklát
Projekt v číslech Celkové náklady: Celkové uznatelné náklady: Celková výše podpory:
do recyklačních center. A tam za jeho zpracování zaplatí obrovské peníze. Vlastimil Boháč proto vymyslel takzvaný předkolaudační úklid. „Poslal bych své lidi přímo na stavbu, oni by ji podle pokynů stavby prošli a na místě odpad roztřídili do příslušných kontejnerů. Řidič by je dovezl do centra a oni by ušetřili zhruba polovinu,“ vykresluje svůj inovativní plán. Pro tento provoz bude Vlastimil Boháč potřebovat nová zařízení a techniku, a proto i na jejich nákup zažádal o dotaci.
Recyklátor filantrop
Vlastimil Boháč zažádal ještě o další dotaci, tentokrát na jiný
4 699 310 Kč 3 930 340 Kč 3 006 710 Kč
záměr, který je z jistého úhlu pohledu filantropický. „Byla mi přislíbena dotace na sociální program, v jehož rámci hodlám zaměstnat takzvaně těžko zaměstnatelné osoby. To jsou lidé po výkonu trestu, romští občané, ale třeba i bezdomovci,“ vysvětluje. Za tímto účelem navázal spolupráci se sociálním odborem Městského úřadu v Hostivici i s Úřadem práce Praha-západ a plánuje pořídit nákladní vůz s kontejnery i další nakladač. „Je mi jasné, že zaměstnávat takové osoby bude velice těžké,“ uvažuje, „Když ale naučím pracovat alespoň jednoho z nich a dosáhnu toho, že ode mne po roce či dvou odejde do jiného zaměstnání, budu to považovat za veliký úspěch,“ říká.
Recyklování stavebního odpadu má ekologické, ale i ekonomické dopady. Zpracovaný odpad nikoho neobtěžuje, nikomu nevadí a není žádnou ekologickou zátěží. A protože jej lze použít jako náhradu stavebních materiálů, což je onen ekonomický přínos, není nutné zasahovat do přírody a otevírat v takové míře nové lomy a pískovny. Recykláty omezují složitosti dopravy vyprodukovaných stavebních a demoličních odpadů někam na skládku a snižují potřebu dopravy nových přírodních materiálů ve velkém množství z lomů a pískoven do míst staveb. Významný je i efekt ekonomický, neboť vyrobené stavební recykláty, kterými je nahrazováno přírodní kamenivo, je možné pořídit za zlomkovou cenu přírod-
Cihelný recyklát
Betonový recyklát
ROZHOVOR
Podávání žádostí v OPŽP prostředí je nejvíce vstřícné pro uživatele Radek Hořenovský je ředitel společnosti Capital Consulting, která panu Vlastimilu Boháčovi a jeho společníkovi pomáhala s vypracováním žádosti o podporu z Operačního programu Životní prostředí, včetně administrace celého projektu. Co bylo klíčem k tomu, abyste se žádostí o podporu na drtič pro firmu B&P uspěli? Pan doktor Boháč, majitel společnosti B&P, se na nás obrátil v roce 2008 se zajímavým projek-
REPORTÁŽ
ČÍSLO 4 / DUBEN 2013
tem na pořízení drtiče stavebních odpadů. Nejprve jsme pro tento projekt našli vhodný dotační titul čili Operační program Životní prostředí a jeho oblast podpory zkvalitnění nakládání s odpady. Projekt jsme přizpůsobili tak, aby co nejlépe splňoval podmínky dotace. Vedle splnění všech formálních náležitostí byly pro úspěšné schválení projektu klíčové zejména plánovaná kapacita pořizovaného zařízení a dopad využití stroje na zpracování odpadů. Z těchto důvodů jsme k žádosti o dotaci přiložili podnikatelský záměr s podrobným popisem parametrů
drtiče a analýzu produkce odpadů ve spádové oblasti. Analýza dokládala potenciál odpadu ke zpracování. Finanční výkazy žadatele dokládaly schopnost žadatele financovat nákup drtiče a zajistit jeho další provozování. Souhlasné stanovisko s realizací projektu musel vydat odbor životního prostředí KÚ Středočeského kraje. Teprve po kompletaci všech příloh jsme mohli žádost o dotaci odevzdat. Jak dlouho ten proces trval? Celý proces přípravy žádosti trval měsíc, dalších šest měsíců trval schvalovací proces a k pro-
ního kameniva. Ekonomický je efekt samozřejmě i v tom, že není nutné odvážet stavební a demoliční odpad tak daleko a dovážet z velké dálky nové přírodní kamenivo. Je to dáno především tím, že prakticky každá velká aglomerace má na svém území již dnes vybudovánu činnou síť recyklačních závodů. Recyklačních subjektů je v celé republice již dnes značné množství, a je proto možné v každém regionu takovéto zařízení nalézt. Nedávná hospodářská krize, která má dopady zejména ve stavebnictví, přispěla k ještě lepšímu způsobu recyklace stavebních a demoličních odpadů. Je totiž velice nutné, aby bylo dosaženo co nejvyššího materiálového využití vyprodukovaných stavebních a demoličních odpadů. Tím lze na všech stavbách ušetřit a dosáhnout nižších nákladů v rozumné náhradě přírodních surovin. Touto cestou je samozřejmě možné zajistit, že veškerý vyprodukovaný stavební a demoliční
odpad bude užitečně zpracován a následně velice rozumně využit. K tomu je zapotřebí provádět kvalitní recyklaci a vyrábět jen kvalitní stavební recykláty, které budou v mnoha směrech schopny plně nahradit adekvátní přírodní kamenivo. Mnozí architekti i investoři se však stále ještě recyklátů bojí, protože jsou stále jen odpady, které podle jejich mínění nelze pro lidskou činnost využívat. Podle některých by bylo vhodné, aby využitelný stavební a demoliční odpad již nebyl charakterizován jako odpad a aby nebylo možné s ním zacházet jen jako s odpadem. To znamená i včetně jeho znehodnocování na skládkách, včetně silného omezení příjmu takovéhoto odpadu na skládky. Lidé z oboru rovněž uvádějí, že tuzemská legislativa by měla daleko tvrději postihovat každého, kdo s takovýmto odpadem zachází tak, že se jej, často samozřejmě i bezplatně, zbaví někde na nějaké „černé“ skládce či dokonce v přírodě.
Nabízí podstatně širší možnosti využití, než je doposud všeobecně známo, a to na výrobu cihlobetonu, který je možné používat jako výplňové zdivo ve skupině monolitických konstrukcí, k výrobě prefabrikovaných prvků k přípravě vibrolisovaných tvárnic nebo stěnových prvků a k výrobě určitých stavebních směsí. Lze jej využít i ve stabilizovaných podkladech a v nestmelených vrstvách vozovek a byla zkoušena i výroba nepálených lisovaných cihel ze směsi cihelného recyklátu a hlíny s příměsí cementu i bez příměsi cementu.
Vhodný je jako plnivo do betonů. Použití betonového recyklátu je dnes zakotveno i v některých normách, je poměrně často součástí podkladních vrstev vozovek stmelených cementem, ochranných vrstev silničních komunikací a pražcového podloží a slouží hlavně jako náhrada přírodního kameniva do konstrukčních betonů nižších tříd.
placení pořizovaného stroje došlo po dalších šesti měsících. Co si o procesu žádání o dotaci z operačního programu myslíte? Naše společnost se zabývá získáváním dotací ze všech operačních programů již sedm let, máme tedy bohaté zkušenosti a osobně mohu jednotlivé operační programy porovnávat. Z mé zkušenosti je podávání žádostí v OPŽP nejvíce vstřícné pro uživatele, klade důraz především na přínosy projektu pro životní prostředí a neklade zbytečné administrativní překážky.
Asfaltový recyklát
Bylo prokázáno, že asfaltové recykláty jsou velmi vhodné zejména pro technologie prováděné za studena, za použití emulzí, případně v kombinaci s cementem, kdy dochází k obalení ekologicky závadných částic a tím ke snížení možnosti znehodnocení odpadních vod a blízkého okolí. Nejvhodnější využití asfaltového recyklátu za studena je následující: bez přidání nového pojiva k recyklátu s použitím pro málo zatížené vozovky; pro spodní podkladní vrstvy a pro zpevnění štěrkopískových podsypných vrstev; s přidáním hydraulického pojiva (cementu, popř. vápna či strusky) pro provedení nové stmelené podkladní vrstvy; s přidáním emulze k recyklovanému materiálu, což je vhodné zejména tam, kde staré úpravy obsahují dehtové pojivo; kombinovaný způsob, kdy se k recyklovanému materiálu přidává emulze i cement, čímž je dosahováno nejlepších výsledků, neboť vlastnosti těchto směsí je prokazatelně možné srovnat se směsmi typu obalovaného kameniva zpracovávanými za horka.
Jak to vidí Asociace recyklace stavebních materiálů Podle Asociace recyklace stavebních materiálů (ARSM), občanského sdružení právnických a fyzických osob zabývajících se řešením problémů souvisejících s recyklací inertních stavebních a demoličních odpadů, je třídění odpadu přímo na místě důležité nejen na samotném konci stavby před kolaudací, ale také na jejím začátku, obnáší-li demolici jakýchkoli stávajících objektů. V celém procesu recyklace totiž jednoznačně platí, že kvalita recyklátů a efektivnost celého procesu je přímo úměrná kvalitě demoličních prací, respektive třídění materiálů z demolice přímo v místě jejich vzniku. Z hlediska recyklace je podle ARSM velmi výhodné zvolit takový postup demoličních prací, který by také umožňoval využití celých stavebních prvků a dílců. To je relativně nový trend, patrný zřetelně v zemích EU. Recyklací se tak rozumí nejen zdrobňování, třídění a separace stavebních sutí a odpadů, ale také postupy vedoucí k přímému opětovnému využití celých stavebních prvků a dílců. Je samozřejmé, že opětovné využití celých stavebních prvků je dnes možné spíše ve výjimečných případech. Při běžných demoličních pracích se z hlediska dalšího využití stavební sutě ukázalo jako zcela nezbytné provádět důsledné třídění. Je jednoznačně prokázáno, že právě třídění již na stavbě je mnohem účinnější a také levnější, než když se provádí u výrobce recyklátu. Je to dáno tím, že při demolici lze od minerální sutě snadněji oddělit veškeré cizorodé materiály, jako jsou dřevo, plasty, dehtové lepenky, kovy apod., než je to možné z netříděné sutě, která může vzniknout při nešetrné celkové demolici. Právě technologie užitá při zpracovávání stavebních odpadů, ale i organizace práce a celkový logistický systém chodu recyklačního zařízení mají podle ARSM zásadní vliv na kvalitu produkovaných recyklátů.
14
15
ENVIDATA
ENVIDATA
ČÍSLO 4 / DUBEN 2013
Přehled schválených projektů zaměřených na zateplování v rámci prioritních os 2 a 3 OPŽP (15. 4. 2013) Uvedená data vypovídají o projektech na zateplování samostatné nebo v kombinaci s jinými opatřeními. Podpořeny byly z prioritních os 2 a 3, v podoblastech 3.2.1, 3.1.1, 2.1.1.
Počet projektů
Celkové náklady (Kč)
Celková výše podpory (Kč)
Plocha zateplovaných konstrukcí – OBVODOVÉ STĚNY (m2)
Plocha zateplovaných konstrukcí – VÝPLNĚ (m2)
Plocha zateplovaných konstrukcí – vodorovné (STŘECHY, PODLAHY, STROPY) (m2)
Hlavní město Praha
126
4 044 662 124
1 373 870 346
354 698
98 070
212 179
Jihočeský kraj
195
Kraj/okres
Kraj/okres
Počet projektů
Celkové náklady (Kč)
Celková výše podpory (Kč)
Plocha zateplovaných konstrukcí – OBVODOVÉ STĚNY (m2)
Plocha zateplovaných konstrukcí – VÝPLNĚ (m2)
Plocha zateplovaných konstrukcí – vodorovné (STŘECHY, PODLAHY, STROPY) (m2)
Pardubický kraj
240
2 285 130 241
1 159 355 501
320 349
85 874
220 072
Chrudim
53
463 728 038
225 378 165
77 957
20 968
47 401
Pardubice
69
904 958 647
454 477 173
95 652
29 174
77 193
2 072 364 062
1 231 094 128
324 882
89 283
218 903
Svitavy
55
466 348 501
247 406 974
71 120
19 183
49 700
České Budějovice
49
530 937 829
343 449 734
90 096
24 019
59 777
Ústí nad Orlicí
63
450 095 055
232 093 188
75 620
16 549
45 778
Český Krumlov
15
202 282 919
128 630 144
33 330
9 983
25 085
Plzeňský kraj
130
1 338 798 758
693 785 736
211 918
50 882
135 140
Jindřichův Hradec
30
218 416 358
122 245 673
42 217
11 111
21 786
Domažlice
17
110 670 202
58 716 906
19 640
4 688
17 639
Písek
21
199 354 452
115 273 603
28 049
8 119
19 645
Klatovy
24
173 952 375
105 681 678
24 676
6 659
17 106
Prachatice
25
224 464 292
132 401 048
32 413
10 344
27 352
Plzeň-jih
21
210 546 469
99 320 522
35 802
6 623
19 737
Strakonice
27
398 953 607
210 801 057
59 610
14 919
40 776
Plzeň-město
18
369 176 006
200 319 948
48 748
15 119
26 950
Tábor
28
297 954 604
178 292 869
39 166
10 787
24 481
Plzeň-sever
23
218 509 513
108 061 017
33 568
7 623
27 210
Rokycany
11
152 368 484
63 609 058
25 785
6 006
15 051
Jihomoravský kraj Blansko
445 58
4 712 494 362
2 176 461 254
765 771
212 712
472 101
573 534 997
305 128 010
88 389
28 455
57 048
Tachov Středočeský kraj
16 288
103 575 709
58 076 607
23 699
4 164
11 446
2 569 513 077
1 462 253 593
439 060
108 263
298 429
Brno-město
62
1 580 403 388
585 877 216
214 895
68 482
124 931
Brno-venkov
87
685 239 842
315 391 181
113 755
31 539
69 243
Benešov
26
376 752 659
203 837 468
50 181
13 429
35 149
Břeclav
50
360 379 662
202 608 339
63 667
16 418
42 818
Beroun
10
74 322 798
29 188 238
10 704
2 416
7 512
Hodonín
98
681 414 445
346 867 589
148 275
30 240
86 080
Kladno
28
254 328 806
146 827 417
43 397
9 515
33 708
Vyškov
39
456 641 600
218 440 772
64 693
18 488
42 567
Kolín
27
215 496 394
131 845 081
37 264
9 464
23 507
Znojmo
51
374 880 428
202 148 147
72 096
19 091
49 415
Kutná Hora
19
180 572 831
99 033 413
25 497
7 413
14 493
Karlovarský kraj
79
818 427 642
475 844 184
151 839
34 965
90 440
Mělník
33
245 096 428
156 545 168
42 817
9 412
28 928
Cheb
39
253 903 866
142 011 200
54 853
10 403
26 439
Mladá Boleslav
25
172 702 919
105 928 186
31 699
8 961
21 990
Karlovy Vary
21
202 495 718
116 014 517
42 210
8 827
20 761
Nymburk
21
252 307 380
122 626 993
41 843
11 376
32 676
Praha-východ
21
118 420 959
58 348 596
21 814
4 344
12 949
Praha-západ
23
120 934 160
73 209 812
24 360
4 239
19 554
Sokolov Královéhradecký kraj
19 179
362 028 058
217 818 467
54 776
15 734
43 240
1 599 090 297
867 692 597
251 504
61 795
167 398
Hradec Králové
38
439 123 132
261 418 171
63 101
17 875
40 858
Příbram
48
448 379 539
249 726 261
92 231
20 221
56 580
Jičín
14
97 323 693
50 436 983
17 845
4 415
10 242
Rakovník
7
110 198 205
85 136 959
17 253
7 474
11 383
Náchod
48
398 316 710
208 509 157
60 566
16 146
38 237
Ústecký kraj
1 830 120 788
982 646 489
294 855
83 045
194 966
Rychnov nad Kněžnou
37
409 567 632
211 895 172
64 565
13 723
55 557
Děčín
9
80 585 768
50 614 121
16 609
2 503
5 063
24
424 542 620
227 186 140
50 900
14 884
44 379
Trutnov
42
254 759 130
135 433 114
45 427
9 636
22 504
Chomutov
1 316 898 854
751 603 798
174 655
42 611
117 839
153
Litoměřice
30
300 176 494
161 354 817
42 039
13 633
34 029
Česká Lípa
33
341 145 144
202 312 987
45 832
13 401
33 208
Louny
31
345 956 165
178 579 242
59 601
15 088
28 277
Jablonec nad Nisou
22
254 969 310
142 821 520
35 151
9 322
23 917
Most
16
189 606 407
106 800 292
44 726
15 961
32 448
Liberec
39
322 979 076
172 852 375
32 227
6 874
22 269
Teplice
29
366 659 523
183 999 373
62 625
17 803
40 529
Ústí nad Labem
Liberecký kraj
Semily Moravskoslezský kraj
157
63 343
397 805 323
233 616 916
61 445
13 013
38 445
5 049 937 258
2 582 258 698
788 330
213 887
480 016
Vysočina
14 205
122 593 812
74 112 504
18 354
3 174
10 242
1 618 601 537
876 568 483
297 413
81 671
206 524
Bruntál
57
415 811 146
230 568 978
83 449
21 200
58 616
Havlíčkův Brod
31
199 483 412
112 021 258
42 250
11 026
24 595
Frýdek-Místek
64
819 357 816
442 389 111
136 903
37 595
91 469
Jihlava
42
446 699 602
220 108 601
67 913
19 809
47 039
Karviná
57
1 157 690 222
566 713 104
196 820
56 148
95 122
Pelhřimov
30
286 463 683
154 963 769
46 342
13 419
39 171
Nový Jičín
53
505 904 212
246 087 373
100 424
25 731
56 351
Třebíč
54
433 163 244
247 568 467
84 474
24 205
56 547
Opava
55
472 047 763
252 139 632
93 630
22 917
56 089
Žďár nad Sázavou
Ostrava-město
57
1 679 126 098
844 360 500
177 104
50 296
122 369
Zlínský kraj
Olomoucký kraj
241
2 551 179 215
1 345 772 238
480 730
125 580
287 774
Kroměříž
Jeseník
20
193 697 567
99 154 426
39 042
6 115
18 594
Uherské Hradiště
Olomouc
79
1 104 698 745
567 911 218
223 141
50 753
109 891
Vsetín
Prostějov
35
253 501 213
148 367 514
45 549
16 978
41 401
Zlín
Přerov
43
472 165 775
228 563 790
78 824
23 805
57 366
Šumperk
64
527 115 916
301 775 289
94 174
27 929
60 522
Celkový součet
48
252 791 597
141 906 389
56 434
13 213
39 173
2 274 486 287
1 235 904 693
448 173
115 539
295 791
50
275 721 475
166 095 227
57 315
13 404
38 866
108
806 171 664
423 853 241
143 194
40 907
100 862
93
580 319 621
319 233 223
122 046
30 212
73 073
96
612 273 527
326 723 001
125 617
31 017
82 989
34 081 704 501
17 215 111 738
5 304 177
1 404 177
3 397 572
347
3128
16
17
GALERIE OPŽP
GALERIE OPŽP
ČÍSLO 4 / DUBEN 2013
Sběr a zpracování bioodpadu Projekt umožnil rozšíření separovaného sběru bioodpadu na území města Kladna. Byly pořízeny nádoby na odpad, svozové vozidlo a tažený biodrtič, nosič zařízení, přídavné zařízení, nesený překopávač kompostu, rotační třídič, velkoobjemové kontejnery, jednonápravový nosič kontejnerů a čerpadlo, instalován byl rozvod vody na zkrápění kompostu.
Prioritní osa 4, oblast podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládaní s odpady Kraj: Středočeský kraj Okres: Kladno Příjemce podpory: Městský podnik služeb Kladno, spol. s r. o. Ukončení projektu: 10. 7. 2009
Prioritní osa 6, oblast podpory 6.2 – Podpora biodiverzity Kraj: Ústecký kraj Okres: Louny Příjemce podpory: Josef Kindl Ukončení projektu: 31. 3. 2010 Celkové náklady: 7 274 227 Kč Celková výše podpory: 5 501 516 Kč Podpora ERDF: 4 676 289 Kč Dotace SFŽP ČR: 825 227 Kč
Třídicí linka odpadu Cílem projektu bylo pořídit zařízení pro usnadnění a zefektivnění manipulace s předtříděnými odpady. Podpora z OPŽP umožnila nákup linky na třídění odpadu, manipulačního vozíku pro obsluhu linky a váhy pro usnadnění manipulace s veškerým odpadem, jenž se bude ve společnosti zpracovávat.
Projekt se zaměřil na zvýšení energetické efektivnosti prostřednictvím snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov a aplikací technologií na využití odpadního tepla.
Celkové náklady: 26 824 742 Kč Celková výše podpory: 11 110 000 Kč Podpora FS: 9 443 500 Kč Dotace SFŽP ČR: 1 666 500 Kč
Rybí přechod Koštice nad Ohří Podpora z OPŽP umožnila vybudovat rybí přechod a jím navázat na již vybudované rybí přechody na řece Ohři. Rybí přechod je typu balvanité rampy (bystřinného typu), umístěné u pravého pilíře jezu. Šířka přechodu činí šest metrů, délka 24 metrů. Výškový rozdíl jezu 1,38 metru je na přechodu vyřešen jedenácti tůňkami.
Realizace úspor energie – Školní jídelna, Hranice
Prioritní osa 4, oblast podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládaní s odpady Kraj: Pardubický kraj Okres: Ústí nad Orlicí Příjemce podpory: Komunální služby, s. r. o., Jablonné nad Orlicí Ukončení projektu: 31. 3. 2009
Projekt podpořený z OPŽP umožnil sanaci skalní stěny v lokalitě BrnoBosonohy. V rámci IV. etapy projektu byla zajištěna skalní stěna nad ulicí Práčata. Stav horniny v povrchu skalní stěny byl silně narušen tektonicky i zvětráváním.
Prioritní osa 6, oblast podpory 6.6 – Prevence sesuvů a skalních řícení Kraj: Jihomoravský kraj Okres: Brno-město Příjemce podpory: statutární město Brno Ukončení projektu: 30. 6. 2010 Celkové náklady: 4 272 261 Kč Celková výše podpory: 3 448 606 Kč Podpora ERDF: 3 257 016 Kč Dotace SFŽP ČR: 191 589 Kč
Kraj: Olomoucký kraj Okres: Přerov Příjemce podpory: město Hranice Ukončení projektu: 31. 8. 2009 Celkové náklady: 18 216 822 Kč Celková výše podpory: 4 778 136 Kč Podpora FS: 4 512 684 Kč Dotace SFŽP ČR: 265 452 Kč
Splašková kanalizace Libchavy Cílem projektu podpořeného z OPŽP bylo vybudování splaškové kanalizace v obci Libchavy a její napojení na centrální ČOV v Ústí nad Orlicí. Odpadní, nečištěné vody již nejsou vypouštěny do vod povrchových. Tato situace předtím panovala v území se zvláštní ochranou (zdroje pitné vody, CHOPAV, lososové vody aj.).
Prioritní osa 1, oblast podpory 1.1 – Snížení znečištění vod Kraj: Pardubický kraj Okres: Ústí nad Orlicí Příjemce podpory: obec Libchavy Ukončení projektu: 15. 7. 2012 Celkové náklady: 155 857 544 Kč Celková výše podpory: 101 037 734 Kč Podpora FS: 95 424 527 Kč Dotace SFŽP ČR: 5 613 207 Kč
Pořízení nízkoemisního spalovacího zdroje a snížení energetické náročnosti MŠ a ZŠ Doksany Projekt podpořený z OPŽP umožnil instalace nízkoemisního spalovacího zdroje (kondenzačního plynového kotle) jako náhradu za původní kotel na tuhá fosilní paliva. Tím došlo ke snížení energetické náročnosti budovy (zateplení a výměna výplní).
Prioritní osa 2, oblast podpory 2.1 – Zlepšení kvality ovzduší Kraj: Ústecký kraj Okres: Litoměřice Příjemce podpory: obec Doksany Ukončení projektu: 31. 8. 2011 Celkové náklady: 4 285 384 Kč Celková výše podpory: 3 590 495 Kč Podpora FS: 3 391 023 Kč Dotace SR: 199 472 Kč
Celkové náklady: 3 431 884 Kč Celková výše podpory: 2 392 200 Kč Podpora FS: 2 033 370 Kč Dotace SFŽP ČR: 358 830 Kč
Sanace skalní stěny v Brně-Bosonohách – IV. etapa
Prioritní osa 3, oblast podpory 3.2 – Realizace úspor energie a využití odpadního tepla (u nepodnikatelské sféry)
Obnova parku v Telči, na Oldřichově náměstí Projekt si kladl za cíl obnovu městského parku v lokalitě Oldřichova náměstí v Telči. Park má rozlohu 5 709 m2, je nejvýznamnější veřejně přístupnou zelenou plochou v residenční lokalitě. Po dokončení projektu došlo k omlazení některých stávajících dřevin i k výsadbě nových dřevin.
Prioritní osa 6, oblast podpory 6.5 – Podpora regenerace urbanizované krajiny Kraj: Vysočina Okres: Jihlava Příjemce podpory: město Telč Ukončení projektu: 31. 10. 2011 Celkové náklady: Celková výše podpory: Podpora ERDF: Dotace SFŽP ČR:
763 941 Kč 687 547 Kč 649 350 Kč 38 197 Kč
18
19
ENVIPORADNA Rubrika OTÁZKY a ODPOVĚDI je připravována ve spolupráci se Zelenou linkou Operačního programu Životní prostředí a reaguje na aktuální dotazy zájemců o dotace. Od kterého data běží doba udržitelnosti projektu? Zásadními jsou termín dokončení (realizace projektu), kterým je datum vydání kolaudačního souhlasu, oznámení o užívání podle příslušných ustanovení stavebního zákona v platném znění nebo termín schválení protokolu o předání a převzetí díla (v případech, kde se na realizaci projektu nevyžaduje stavební povolení). Zajímalo by mě přesné časové ohraničení pro platnost registračního listu. Kde zjistím či najdu datum, od něhož se nám počítá lhůta pro předkládání žádostí o platbu? Toto datum je uvedeno na druhé stránce registračního listu v kolonce nadepsané „Datum“. Doplňuje se na vytištěný dokument v den, kdy registrační list podepíše kompetentní zástupce fondu (jeho náměstek). Prosím o sdělení stanoviska SFŽP ČR k zadávací dokumentaci. Která právní norma je myšlena „prováděcím právním předpisem“ stanovujícím požadovaný rozsah příslušné dokumentace v případě zakázek na stavební práce dle čl. 6., odst. 6.5.4., písmena j) dokumentu Ministerstva pro místní rozvoj „Závazné postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovém období 2007–2013“? Aby bylo vyhověno požadavkům fondu v případě čerpání podpory z OPŽP, chtěli bychom vědět, jaká jsou závazná pravidla pro rozpočty, resp. soupisy prací v zadávací dokumentaci v případě výběrových řízení na zakázky malého rozsahu (stavební práce), spolufinancované ze zdrojů EU. V případě veřejných zakázek realizovaných mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů je nutno zachovávat základní zásady pro zadávání veřejných zakázek, tj. zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Na základě této skutečnosti je vhodné postupovat
analogicky dle zákona, případně dle prováděcích vyhlášek vydaných k výše uvedenému zákonu.
PRIORITNÍ OSA 2 Vyplňuji žádost v Bene-fillu, jsem u záložky J a narazila jsem na drobný problém v řádku 12, kde je požadována informace k výhřevnosti paliva. Ale jsou tam dvě varianty jednotek (viz MJ/kg, MJ/m3). Mohu si vybrat dle potřeby? Mám uvést obě hodnoty? Jak se má vyplnit tento řádek? V popsaném řádku 12 tabulky zvolíte jednotku odpovídající skupenství paliva. Čili zemní plyn bude v MJ/m3, uhlí (případně také dřevo) bude v MJ/kg. U lehkého topného oleje pak žadatel či jeho pověřený zástupce vyplní kolonku jednotkou, kterou má k dispozici (častěji je uváděno v MJ/kg, může však být i v MJ/m3).
PRIORITNÍ OSA 2 a 3 Je v rámci výzvy k PO 2, přesněji v oblasti 2.1.1, možné žádat o dotaci na výměnu staré kogenerační jednotky za novou? Ne, toto možné není. Do oblasti podpory 2.1.1 nelze zařadit projekt na výměnu kogenerační jednotky. V uvedené oblasti jsou totiž podporovány skutečně jen zdroje tepla, nikoli zdroje umožňující výrobu tepla i elektřiny. Na popisované zařízení by bylo případně možné žádat v PO 3, konkrétně v oblasti 3.1.3 – Výstavba a rekonstrukce zdrojů pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla využívajících OZE. Doplnění k odpovědi: V rámci oblasti podpory 3.1 nemohou být poskytovány dotace na rekonstrukce ani instalace zdrojů tepla realizované v bytových a rodinných domech (netýká se blokových kotelen a domovních předávacích stanic).
PRIORITNÍ OSA 3 Obracím se na vás s dotazem na možnou podporu na zateplení budovy městské nemocnice, výměnu oken či instalace panelů tamtéž. S ohledem na předchozí výzvy a stanovení možných příjemců dotace z OPŽP uvádím vlastnické vztahy. Vlastníkem budovy je město, ale provozovatelem je s. r. o. Může tento provozovatel žádat o dotaci na zateplování veřejných budov? Jestliže je 100% vlastníkem budov (zapsáno na LV) město,
VÝZVA
ČÍSLO 4 / DUBEN 2013
tak může žádat bez ohledu na to, kdo danou nemocnici provozuje. U projektů v oblastech podpory 3.2 (i 3.1) totiž musí být žadatel vlastníkem předmětu podpory a současně musí mít vyřešený majetkoprávní vztah (nájemní, vlastnický, nebo musí prokázat jiný právní vztah k pozemku na úrovni vlastnictví nebo nájmu, např. právo hospodaření) k pozemku, na kterém bude předmět podpory realizován. Toto je třeba zajistit minimálně po dobu 5 let po dokončení realizace projektu (doba udržitelnosti). Pokud by tedy vámi uvedená s. r. o. byla i vlastníkem budov, nebylo by možné žádat. Takový žadatel totiž nespadá mezi přijatelné příjemce podpory v prioritní ose 3, resp. v oblasti podpory 3.2.
Co je to BRO? Jaký odpad je možno zařadit do této kategorie? Hledala jsem na webu OPŽP, ale bez úspěchu. Předem děkuji za objasnění. Ano, máte pravdu, na webu programu není ucelený přehled biologicky rozložitelných odpadů (BRO) zveřejněn. V této věci je třeba vycházet z platné legislativy. Základní informace o biologicky rozložitelných odpadech lze dohledat v Katalogu odpadů, viz vyhláška č. 381/2001 Sb., např. zde: http://www.mzp.cz/ www/platnalegislativa.nsf/ – 03 Odpadové hospodářství – Vyhláška. Viz také platné znění vyhlášky č. 341/2008 sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, rovněž zveřejněné na stránkách MŽP (stejný postup hledání).
PRIORITNÍ OSA 4
Rád bych se zeptal na hodnoticí kritéria v prioritní ose 4, na kritérium v části Technická kvalita projektu a kritérium „2. Měrné finanční náklady na pořízení zařízení (MFNz) – náklady bez DPH na pořízení zařízení vzhledem ke kapacitě zařízení v Kč/t odpadu za rok)“. Projekt spadá do skupiny „Zařízení na třídění, úpravu a využití odpadů včetně zařízení na odstraňování odpadů“. Počítá se celková finanční náročnost za jeden rok, nebo – vzhledem k udržitelnosti projektu 5 let – lze finanční náročnost rozdělit na 5 let? Kdyby celková investice byla např. 10 mil. korun a roční kapacita 200 tun, počítá se 10 mil. : 200 tun, nebo se může počítat (10 mil. : 5 let) : 200 tun = 2 mil. : 200 tun? Účetně se to totiž rozpočítává na více let kvůli odpisům. Jak na to hledí fond? Dobrý den, hodnocení měrné finanční náročnosti se počítá pouze podílem realizačních nákladů bez DPH ku kapacitě zařízení (v Kč/t). Doba udržitelnosti se do tohoto výpočtu nezahrnuje.
Je možné předmět podpory – stroje pořízené v rámci dotace z OPŽP – používat i pro jiný účel, pro jiný subjekt? A za jakých podmínek? V kterém dokumentu je tato problematika řešena? V rámci oblasti podpory 4.1 jsme při vybudování komunitní kompostárny pořídili také potřebné zařízení: překopávač, drtič, síto apod. Nebylo to řešeno v režimu de minimis. Rozumíme-li správně podmínkám, stroje bychom měli používat výhradně po dobu 5 let pouze pro zajištění provozu kompostárny. Chtěla bych potvrdit, zda to tak opravdu je, nebo zda můžeme se zařízením nějak jinak disponovat. Okolní města nás totiž kontaktovala, že by chtěla občas stroje zapůjčit, prý se již setkala s tím, že je to možné. V projektu – žádosti – nebylo využití techniky blíže specifikováno. Dotaz jsme konzultovali s odborem ochrany přírody a odpadů: Vybavení kompostárny, tj. pořízené zařízení (například překopávač, drtič, síto aj.), je nutné používat pouze pro zajištění provozu kompostárny minimálně po dobu 5 let od dokončení realizace projektu (čili po dobu udržitelnosti projektu). Kdyby docházelo k úpravě odpadu, který bude směřovat do této kompostárny, je možné zapůjčit zařízení okolním obcím, pouze však k popsanému účelu. Projekt je mimo rámec veřejné podpory, zapůjčení je tak možné sjednat pouze dohodou, nikoli pronájmem, a zařízení nesmí být zapůjčeno podnikatelským subjektům.
PRIORITNÍ OSA 6 Chceme se touto cestou informovat, jestli je možné v rámci PO 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny –, oblasti podpory 6.3 – Obnova krajinných struktur –, realizovat obnovu větrolamu, komplexní rekonstrukci polních cest a výsadbu alejí v okolí polních cest. Ano, všechny vámi popsané akce spadají pod uvedenou oblast 6.3. Při splnění všech souvisejících podmínek programu a konkrétní výzvy je proto možné žádat o dotaci.
XLVII. výzva Operačního programu Životní prostředí Prioritní osa 5 – Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky XLVII. výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci OPŽP, podporovaných z Fondu soudržnosti.
Prioritní osa 5 Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik Oblast podpory 5.1 Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik V rámci oblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na omezování průmyslového znečištění: rekonstrukce nebo nákup technologií pro omezení průmyslového znečištění (souvislost s BAT a IPPC), rekonstrukce nebo nákup technologií pro monitoring průmyslového znečištění jednotlivých složek životního prostředí (například: vody, ovzduší, půdy), vytvoření BAT center pro jednotlivé kategorie průmyslových činností v návaznosti na zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci ve znění pozdějších předpisů. V rámci oblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na snižování environmentálních rizik: vytvoření informačních systémů prevence závažných havárií, výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení definovaných zákonem č. 59/2006 Sb., s cílem snížení míry rizika a omezování následků závažných havárií, Žádosti o podporu v rámci prioritní osy 5 budou přijímány
od 2. května 2013 do 31. října 2013. Výzva se vztahuje pouze na individuální projekty (celkové náklady projektu do 50 mil. eur včetně DPH). Žádosti o podporu (kritéria přijatelnosti, způsobilé výdaje) musejí být v souladu s Programovým dokumentem OPŽP, Implementačním dokumentem OPŽP a výzvou pro podávání žádostí. Podmínky pro podávání žádostí jsou uvedeny v aktuálním znění směrnice MŽP č. 12/2012, pro předkládání žádostí a o poskytování finančních prostředků pro projekty z OPŽP
vytvoření výukových a expertních center REACH a center prevence rizik, vytvoření znalostních portálů managementu chemických látek, vytvoření SW nástrojů pro tvorbu a aplikaci nových metodik a postupů v prevenci závažných havárií. Typ žadatele Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Implementačního dokumentu OP Životní prostředí. Žadatel není povinen předkládat: Územní rozhodnutí (popř. územní souhlas) v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v případě stavebních investic, na stavbu v celém rozsahu s potvrzením nabytí právní moci, popřípadě stanovisko příslušného stavebního úřadu, že je stavba v souladu s územně-plánovací dokumentací a nepodléhá územnímu řízení, a také stavební povolení. Upozornění pro žadatele – informace k čl. 7, bodu 3 směrnice MŽP č. 12/2012 Žadatel je oprávněn zahájit výběrové řízení na realizaci projektu před akceptací žádosti, a to bez souhlasu Řídicího orgánu OPŽP. včetně spolufinancování ze SFŽP ČR a státního rozpočtu ČR – kapitoly 315 a Závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP. Žádost je možné elektronicky odeslat prostřednictvím informačního systému Bene-fill od 6 hodin prvního dne lhůty stanovené pro příjem žádosti. Žádost je třeba doručit na příslušná krajská pracoviště SFŽP ČR do 16 hodin posledního dne lhůty. V případě zaslání žádosti poštou je rozhodující datum a čas doručení a je třeba počítat s přiměřenou časovou rezervou. Všechny závazné dokumenty jsou k dispozici na internetových stránkách OPŽP www.opzp.cz, v sekci „Dokumenty ke stažení“.
20
21
ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY
ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY
ČÍSLO 4 / DUBEN 2013
O krkonošské jizvě Známým místem Krkonošského národního parku je Labský důl. Část jeho historie dokládá, že přírodě trvá mnohem déle se vzpamatovat z nevhodných zásahů lidí, než ti by si jistě přáli. Problémy způsobené v 80. a 90. letech minulého století řešil v Krkonoších projekt podpořený z Operačního programu Životní prostředí.
Projekt umožnil rekultivaci čtveřice poškozených ploch v Labském dole. Plochy se rozprostírají u svážnice Lavina a v minulosti byly zasaženy rozsáhlou těžbou dřeva. Vykácení porostů bylo nutno provést kvůli imisní kalamitě z 80. až 90. let minulého století. Všechny čtyři plochy byly zároveň využívány jako skládky dřevní hmoty. Ta se na nich ukládala nejen pomocí pozemní mechanizace, ale i vrtulníky, poté dřevo odvážely takzvané „klaďáky“ čili těžké nákladní automobily pro přepravu dřeva. A podle toho to u svážnice Lavina v Labském dole také vypadalo. „První, co je třeba zdůraznit, je, že projekt neřešil revitalizaci ploch poškozené těžbou, ale oživení ploch v minulosti poškozených imisní kalamitou, a to v nejpřísněji chráněné zóně národního parku. A tudíž bylo více než žádoucí všechny stopy po lidské činnosti v této oblasti zahladit čili sanovat,“ říká Radek Drahný, mluvčí Správy Krkonošského národního parku. Černobílý snímek z května 1989 zachycuje úplný počátek rozpadu lesa na dně Labského dolu. Svážnice od Medvědí boudy dominovala pohledu z vyhlídky od vodopádu Pančavy již třetím rokem.
Velkokapacitní mechanizace
Ze slov Drahného vyplývá, že v Labském dole se těžilo dřevo nikoli primárně pro zisk, ale z nutnosti odstranit následky emisní kalamity. I proto musela být použita velkokapacitní mechanizace. Po lesních dělnících a jejich strojích tak zůstaly velké zásahy do původního terénu, které jsou pro chráněné území národního parku cizorodým prvkem. Proto bylo rozhodnuto o provedení rekultivačních prací, které by poškozené plochy uvedly do pokud možno původního stavu z hlediska tvaru terénu, a o následné rekultivaci území biologickou cestou. Cílem projektu tak bylo plochy
Stav po patnácti letech, v roce 2004. Nový les zatím obklopuje Harrachovu cestu, starý drží pozice v nepřístupných vyšších polohách. Paseka se dosud nachází ve III. zóně Krkonošského národního parku. Hranice I., resp. II. zóny se zhruba kryje s okrajem paseky. V návrhu nové zonace se počítá s rozšířením II. zóny až na dno údolí.
Rekultivace poškozených ploch po těžbě dřeva v Labském dole Příjemce: Správa Krkonošského národního parku Vrchlabí Místo realizace: Trutnov, Královéhradecký kraj Celkové náklady: 3 738 491 Kč Celkové uznatelné náklady: 3 021 589 Kč Celková výše podpory: 2 568 350 Kč
V přípravě je i pokračování úspěšného a oceňovaného projektu Krkonoše bez bariér. Projekt zaměřený na zpřístupnění hor hendikepovaným spoluobčanům navazuje na první etapu projektu. navrátit do původních reliéfních tvarů a následně je osázet místními genotypy dřevin, osadit drny a osít semeny trav místního původu. „Spokojeni jsme velice. Jizva v podobě lesní cesty pomalu mizí, a to bylo hlavním cílem,“ říká Drahný a o realizaci projektu prostřednictvím podpory z Operačního programu Životní prostředí přitom hovoří jako o výjimečné akci. „Obvykle čerpáme peníze na opravy a údržby turistických chodníků, cest,
na cyklotrasy. Z Operačního programu Životní prostředí čerpáme peníze také na stabilizaci lesních ekosystémů,“ vysvětluje Drahný.
Jiné projekty v KRNAPU
Správa Krkonošského národního parku aktuálně připravuje projekt na boj s invazivními rostlinami, které ohrožují vzácnou květenu chráněného území. Rovněž žádá o podporu na odstranění nepůvodních výsadeb kleče v první zóně parku.
„V přípravě je ale i pokračování úspěšného a oceňovaného projektu Krkonoše bez bariér. To je projekt zaměřený na zpřístupnění hor hendikepovaným spoluobčanům a navazuje se v něm na jeho první etapu,“ tvrdí Drahný s tím, že kouzlo projektu spočívá hlavně v úpravě cest tak, aby se staly sjízdnými pro lidi s nějakým tělesným omezením. Žádosti o podporu připravuje správě národního parku externí firma. Důvod je podle Drahného nasnadě. Jejich vypracování je náročné, stejně jako samotné vypořádání nutné administrace projektu. „Ale i v tomto ohledu se o co největší soběstačnost snažíme, co můžeme,“ upozorňuje Drahný.
22
23
ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY
ČÍSLO 4 / DUBEN 2013
Peníze na rajskou zahradu
Kotlíkové dotace více krajům
Jednou za čtrnáct dní se ve středu večer scházejí lidé z římskokatolické farnosti Rousínov ke společné modlitbě a rozpravě o víře. V současné době společně procházejí texty II. vatikánského koncilu. Ovšem ještě nedávno podrobně pročítali dokumenty a pokyny v rámci Operačního programu Životní prostředí.
Farnosti Rousínov, Komořany a Královopolské Vážany mezi Vyškovem a Slavkovem u Brna patří do slavkovského děkanství v brněnské diecézi. Spravují je farář Michael Macek a kaplan Stanislav Pacner. Na starosti však nemají pouze bohoslužby a povídání o víře. Před nedávnem řešili problémy spojené s kondicí zeleně a stromů u funkčního hřbitova vedle farního kostela svatého Václava, který stojí při okraji Rousínovce, městské části Rousínova. „Hřbitov včetně jeho nejbližšího okolí, které patří městu, byl už nějaký čas zanedbaný. Hřbitov je sice majetkem farnosti, ale jeho správu vykonává město, proto došlo ke zpracování projektu, který řešil celkovou úpravu hřbitova i okolí,“ říká bratr Michael. Podle něho bylo pietní místo především bez zeleně, jen u vstupu stálo několik vzrostlých jehličnatých a listnatých keřů a na samotné ploše hřbitova rostly pouze poskrovnu vysázené trvalky.
Pomohlo město
Bratr Michael soudí, že dobře připravený projekt přinesl zásadní změny. Nová podoba hřbitova
je koncipována jako symbol rajské zahrady. Ta však nemohla být vytvořena zadarmo či jen ze skrovných prostředků. „Bylo to město Rousínov, které přišlo s možností financovat úpravy z dotací OPŽP. Problém byl však v tom, že nebylo majitelem hřbitova, jen okolních parcel, proto se obrátilo i na nás jako majitele hřbitova, abychom se na tom podíleli společně. Což jsme také udělali,“ vzpomíná bratr Michael.
O projektu
Nové podobě hřbitova dominují aleje a solitérní malokorunné stromy. Okrasné třešně, slivoně myrobalány, hrušně a jabloně. Stromy oživují prostor květy a barvou plodů či zbarvením nebo leskem listů a dorůstají maximální výšky pěti metrů. Vůči kostelu svatého Václava tak zůstávají nízké a nezastiňují jeho architekturu. Díky projektu byly vysázeny i keře, stejně jako výrazně kvetoucí nízké listnáče. Okolí hrobů bylo zkrášleno půdopokryvnými, většinou stálezelenými dřevinami. Některé části hřbitova
ožily plochami trávníků, v nich byly vysázeny jarní cibuloviny, krokusy a ladoňky. Vedle dalších sadových úprav byly zpevněny plochy hřbitova a tomu byl navíc rozšířen mobiliář.
Místo odpočinku
„Žádost o podporu z OPŽP jsme vypracovali ve spolupráci s městem Rousínov,“ říká bratr Michael a nezastírá, že vypracování žádosti i následná administrace projektu nebyly nikterak jednoduché. „Zatím jsem se při získávání dotací nesetkal s žádnou podobnou žádostí, která by se komplikovanosti administrace v OPŽP alespoň blížila. O jednoduchosti se snad nedá ani mluvit,“ tvrdí. Na druhou stranu je přesvědčen, že potýkat se s procesem administrace ve prospěch podoby hřbitova stálo za to. „Všechny ty útrapy se získáním dotace se vyplatily! Hřbitov je očividně kultivovanější a krásnější místo, tak jak si to jistě zaslouží,“ říká bratr Michael a je rád, že doplněním zeleně se dosáhlo cíle projektu. Hřbitov nyní působí přívětivě a je místem pro odpočinek a rozjímání.
Podpora na nákup nových kotlů pro rodinné domy v rámci takzvaných kotlíkových dotací se v Moravskoslezském kraji osvědčila. Ministerstvo životního prostředí proto začne o podpoře výměny kotlů jednat i s dalšími třemi regiony s vysokou mírou znečištění. Na způsobu řešení, jak dále snižovat podíl lokálních topenišť na znečišťování ovzduší, bude navíc ministerstvo úzce spolupracovat s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava. S tou ministerstvo v nejbližších týdnech podepíše memorandum o spolupráci především na technické stránce řešení. To jsou výsledky jednání pracovní skupiny pro zlepšování kvality ovzduší.
Tři kraje
„V tuto chvíli identifikujeme zájem zhruba tří dalších krajů republiky, které
ZPRÁVY MŽP
chtějí po vzoru Moravskoslezského kraje realizovat kotlíkové programy. To jen potvrzuje to, co naznačujeme již několik let. Že totiž problém s lokálními topeništi se opravdu týká celé země,“ uvedl v této souvislosti ministr životního prostředí Tomáš Chalupa a potvrdil, že zájem projevily kraje Středočeský, Ústecký a Jihomoravský. Podle zástupců ministerstva se navíc ukazuje, že problém vytápění domácností je čím dál větší. Podíl lokálního vytápění na celkovém znečištění narůstá souběžně s tím, jak podíly ostatních zdrojů klesají. „Proto je třeba i nadále hledat optimální řešení, jak tento podíl snižovat. Je přitom otázkou, zda tímto řešením mají být další finanční podpůrné programy, systém kontrol domácností, osvěta, nebo účinný mix všech možných cest,“ dodal ministr. Ministerstvo má na kotlíkové dotace pro příští rok vyhrazeno zhruba 100 milionů korun. To jsou peníze, které směřují od znečišťovatelů, kteří odvádí zákonem stanovené poplatky do Státního fondu životního prostředí ČR, a Ministerstvo životního prostředí je právě formou kotlíkových
dotací chce vrátit zpět do těch nejpostiženějších míst.
Spolu s kraji
Systém podpory funguje na principu 50 : 50. Na polovině nákladů na dotace se podílí ministerstvo, druhou část hradí dotyčný kraj. Maximální možná výše podpory na jeden kotel činí v zatím poslední dotaci 40 tisíc korun. Jedna tuna úspor na zplodinách z lokálních topenišť je
tak zhruba desetkrát levnější než stejné množství při úsporách na velké stacionární zdroje. Znečištění ovzduší přestává být problémem jen průmyslových regionů. Letošní zima to v datech měření, které Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo počátkem minulého týdne, jednoznačně potvrdila. Navíc se netýká pouze České republiky. Evropská komise vede v různých stádiích infringementová řízení v drtivé většině evropských zemí. Z řízení plyne, že problém znečištění ovzduší prakticky neznají jen obyvatelé pobřežních částí přímořských států.
Moravskoslezský kraj
Podle evropského komisaře pro životní prostředí Janeze Potočnika je Moravskoslezský kraj považován za vzorový příklad řešení otázky znečištění ovzduší. I proto bylo české ministerstvo požádáno, aby na setkání ministrů životního prostředí, které se uskutečnilo 22. dubna v irském Dublinu, svůj postup v regionu prezentovalo.
O jednání Visegrádské skupiny V půlce dubna jednal ministr životního prostředí Tomáš Chalupa v Polsku s ministry životního prostředí a vedoucími delegací států Visegrádské skupiny, Bulharska, Rumunska a Litvy o aktuálních otázkách řešených na úrovni Evropské unie. Jednal hlavně o klimatické a energetické politice do roku 2030.
Prioritní osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny Cílem podpory v této prioritní ose je zastavení poklesu biodiverzity a zvýšení ekologické stability krajiny. Osa Operačního programu Životní prostředí se zaměřuje na revitalizaci vodních toků či nádrží, na obnovování zeleně nebo obranu proti vodní či větrné erozi. Je určena i na ochranu druhové rozmanitosti rostlin a živočichů. Pro tyto účely Operační program Životní prostředí v letech 2007 až 2013 vyčlenil prostředky ve výši téměř 600 milionů eur z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Příjemce: Římskokatolická farnost Rousínov u Vyškova Místo realizace: Vyškov, Jihomoravský kraj Celkové náklady: Celkové uznatelné náklady: Celková výše podpory:
218 969 Kč 206 573 Kč 175 587 Kč
Dalšími body schůzky byla vyjednávání o nové mezinárodní dohodě o změně klimatu, o revizi Tematické strategie ochrany ovzduší EU a související legislativy, o 7. akčním programu pro životní prostředí a o revizi směrnice EIA, týkající se posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí.
sažení cílů obsažených v tzv. klimaticko-energetickém balíčku, který stanovil cíle do roku 2020. Diskuse nad budoucím klimatickým a energetickým rámcem EU do roku 2030 úzce souvisí s podobou mezinárodního režimu na ochranu klimatu a s dohodou, jejíž uzavření se plánuje na rok 2015. „Tyto dvě dimenze musejí jít ruku v ruce. Stejná míra flexibility, která bude na světové úrovni, by měla být zajištěna i pro členské státy EU,“ řekl ministr Chalupa a zdůraznil, že budoucí rámec EU musí zohledňovat rovněž ekonomický vývoj a veškeré přínosy a náklady plynoucí z realizace a naplňování cílů EU. Ministři se shodli, že je potřeba mít dlouhodobou vizi, ale vyzdvihli také nutnost brát ohled na národní podmínky a podmínky v jednotlivých sektorech. Nový rámec EU by měl zohledňovat potřebu dostupnosti energie za přijatelné ceny.
Klimatická politika
Ochrana ovzduší
Ministři potvrdili, že jejich země jsou na dobré cestě k do-
Diskuse potvrdila, že řadu států trápí zejména prachové
částice. V této souvislosti polský i český ministr ocenili posílenou bilaterální spolupráci, jejímž cílem je řešit nejpalčivější problémy v regionu Slezska. Ministr Chalupa zdůraznil, že revize směrnice o národních emisních stropech by měla vést k jejímu rozšíření o prachové částice PM 2,5. Naopak ČR není příznivkyní rozšíření souboru znečišťujících látek o metan, jehož vliv na kvalitu ovzduší je spíše marginální. Důležité je plnit stávající legislativu, což je podmíněno dostatkem finančních prostředků. Státy V4+ budou spolupracovat při přezkumu Tematické strategie ochrany ovzduší. Jsou otevřeny stanovení společných cílů v politice ochrany ovzduší, včetně standardů kvality ovzduší a národních emisních stropů.
Revize směrnice EIA
Navrhované změny směrnice EIA věci podle ministrů V4+ spíše komplikují, než aby je usnadňovaly. „ČR je proti zavedení změn, které by znamenaly navýšení
finanční a administrativní zátěže,“ uvedl ministr Chalupa. Ministři se shodli, že je potřeba vyloučit změny se zásadním dopadem na již zaběhnuté národní systémy posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí. V závěru jednání představilo Polsko své plány, jak zajistí organizaci 19. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a 9. zasedání smluvních stran Kjótského protokolu, které se budou 11.–22. listopadu 2013 konat ve Varšavě. Konání akce na národním fotbalovém stadionu bude pro smluvní strany novou zkušeností. „Doufejme, že to podpoří férovou hru,“ uvedl ministr Chalupa. Ocenil zejména iniciativu Polska uspořádat zároveň také fórum pro zástupce průmyslu a podnikatelů, kteří budou diskutovat o praktických otázkách souvisejících s opatřeními pro rozvoj moderních technologií a snížení emisní a energetické náročnosti výroby.
24
25
ZAHRANIČÍ
ZAHRANIČÍ
ČÍSLO 4 / DUBEN 2013
Tam, kde je zesláblý dobytek obětí… Namibijské ekosafari Damaraland Camp provozované v duchu trvalé udržitelnosti leží nedaleko drsného Pobřeží koster a jen kousek na sever od samotné pouště Namib, v jednom z nejsušších a nejpustších míst Afriky. Přesto je velkým lákadlem ekoturistů a inspirací pro komunity a ochránce přírody v Africe i jiných částech světa.
Ti, kteří tudy kráčejí Oblast Damaraland, kde se v údolí řeky Haub nachází i Damaraland Camp, byla původně obydlena lidmi z kmene Damara, ale brzy se stala domovem i pro další kmeny – Owambo, Herero a Riemvasmakers –, které apartheid vysídlil z Jihoafrické republiky. Jméno Damara vzniklo z namajského slova „dama“ znamenajícího „ten, který tudy kráčel“. Lidé kmene Nama takto Damary označovali pro jejich stopy, které zanechávali okolo pouštních studní. Ze svých pozorovatelen v horách totiž Damarové rychle lokalizovali vodu či stáda zvěře a často bývali první, kdo se k těmto životně nezbytným zdrojům dostali. Dnes je mnoho obyvatel Damaralandu smíšeného původu, ale většina z nich se považuje za příslušníky kmene Damara. 450 z nich je členem nadace Torra Conservancy.
Oblast Damaraland leží v severozápadní Namibii. Na počátku osmdesátých let postihlo severozápadní Namibii devastující sucho. Zesláblý dobytek se stával čím dál častější a snadnější obětí lvů a ti zase obětí zoufalých farmářů. Do roku 1981 oblast Damaraland nikdo neochraňoval, nic nechránilo. Pytláctví slonoviny a nosorožčích rohů se v těch letech úplně vymklo z kontroly, stavy zvěře drasticky klesaly a sucho se zhoršovalo. Když krize dostoupila vrcholu, byli na monitorování zvěře a potírání pytláctví najati strážci. Společně s nimi se objevily první myšlenky a nápady, jak oblast spravovat v duchu udržitelného rozvoje. Na začátku devadesátých let se do kraje konečně vrátily deště a zvěř se začala zotavovat z uštědřených ran.
Luxusní nápad
Studie vypracované v polovině devadesátých let naznačily, že pokud by v této oblasti byla možnost luxusního ubytování, přilákala by návštěvníky, což by kraji přineslo užitek. V roce 1996 se jihoafrická společnost Wilderness Safaris připojila k ochranářským snahám místní komunity a společně vybudovaly Damaraland Camp. Jeho obrovský úspěch pomohl komunitě k tomu, že na svém území vyhlásila rezervaci Torra Conservancy. Dnes je Damaraland Camp nejúspěšnějším komunitním projektem namibijského turistického ruchu, Torra Conservancy má vůdčí postavení mezi čtyřmi namibijskými projekty Community Wildlife Conservancy a je jednou z nejúspěšnějších nadací v Africe. Je finančně soběstačná i bez pomoci sponzorů a zisk, který vytváří, je investován zpět do rozvoje místní komunity.
Neobvyklé safari
Společnost Wilderness Safari je v dnešním světě velkých korporací neobvyklým jevem. Jejím cílem je ochraňovat přírodu a pomáhat místním komunitám. Při výstavbě luxusního Damaraland Campu, k životnímu prostředí šetrné, spojila neuvěřitelně inovativním způsobem nové technologie s tradičními metodami. Použití
místních stavebních materiálů, využívání solární energie a další zelené technologie se postaraly a i nadále starají o co nejmenší ekologickou stopu celého projektu. Dalším jedinečným rysem trvale udržitelného ekoturistického podniku je, že je částečně vlastněn a provozován členy místní komunity, kteří do projektu vkládají svůj nezaměnitelně osobitý charakter a radostný přístup k životu. Původním chovatelům koz projekt přináší peníze z odvodů za nocleh, poskytování služeb a přidruženého podnikání, pracovní místa i manažerská školení, aby se postupně během následujících dvou desetiletí mohli stát výhradními vlastníky tohoto neobvyklého safari.
Za noc v Damaraland Campu zaplatíte poněkud astronomických osm set amerických dolarů a dojedete tam po stejně rozbité prašné cestě plné výmolů jako kamkoli jinam v Namibii.
Chýše pro horních deset tisíc
Ochránci z chatrčí
Kombinace luxusního ubytování a safari nabízejícího pozorování velkých afrických zvířat úspěšně přitahuje návštěvníky tak, jak projekt ve svých počátcích předpokládal. Stavy zvěře se od vzniku safari více než zdvojnásobily. Možná i proto, že místní lidé, kteří sice stále žijí ve vesnicích tvořených shluky jednopatrových chatrčí namačkaných na sebe, vlastní psy na odhánění gepardů od stád koz, jež poskytují maso i mléko, a jako dopravní prostředky používají osly a koně a zároveň si velmi dobře uvědomují hodnotu divoké přírody ve své zemi, váží si jí a ochraňují ji. Každodenní život domácích se však točí okolo něčeho daleko prozaičtějšího. Okolo získávání téměř neexistující vody tím nejekonomičtějším možným způsobem.
Drahocenná voda
Hlavním zdrojem vody v Torra Conservancy o rozloze 352 000 hektarů jsou pověstné namibijské ranní mlhy, které vznikají srážením ledových vod Atlantského oceánu s horkým pouštním vzduchem Pobřeží koster. Tento každodenní cyklus vlhkosti vznikající ve vzduchu se nejrůznějšími proláklinami a kaňony vytvořenými starověkými řekami valí do vnitrozemí. Jak si rosa sedá, je nedočkavě pohlcována rostlinami, zvířaty a hmyzem dříve, než se na oblohu vyšplhá spalující namibijské
slunce. Řeka Haub, na jejímž severním okraji, asi 90 kilometrů od Torrské zátoky Damaraland Camp leží, se naplní vodou a teče jen asi jedenkrát či dvakrát během krátkého období dešťů a málokdy se přes písečné duny probije do oceánu. I tak je životně nezbytným druhotným vodním cyklem oblasti.
Alenka v poušti divů
Země je tam vyprahlá, kamenitá a pustá, ale milovník divoké zvěře si přesto připadá jako Alenka v říši divů. Tak nehostinná krajina pochopitelně neuživí
obrovská stáda divoké zvěře, ale přesto je domovem úchvatné a překvapivě různorodé skupiny druhů, které se přizpůsobily životu v pouštních podmínkách v okolí Damaraland Campu. Na území Torra Conservancy prospívá zdravá populace vzácných pouštních slonů a černých nosorožců, k vidění jsou přímorožci, několik druhů antilop, zebry Hartmanovy, žirafy, lvi, gepardi, hyeny hnědé i skvrnité. D vě stě čtyřicet druhů ptáků, kteří na území Torra Conservancy žijí, činí z Damaralandu i skutečný ornitologický ráj.
Za noc v Damaraland Campu zaplatíte poněkud astronomických osm set amerických dolarů a dojedete tam po stejně rozbité prašné cestě plné výmolů jako kamkoli jinam v Namibii. Z cesty vidíte stáda přímorožců bloumající na úpatí kopců, mezi kameny se prohánějí paviáni, z křoví pokřikují zelení a červení papoušci a občas se odkudsi vynoří majestátně se kolébající sloni. Samotné ubytování představuje deset luxusních chýšovitých obydlí s doškovými střechami. Každé z nich stojí na vlastní dřevěné platformě, jejíž část vybíhá před obydlí, a vytváří tak obrovskou vyhlídkovou terasu s úchvatnými výhledy. Každá „chýše“ má vlastní sociální zařízení, převlékárnu a větrák, v ceně ubytování je repelent proti moskytům. Prostorná ústřední budova nabízí bar s bazénem a restauraci s krbem. Večeře jsou často připravovány na otevřeném ohni a podávány venku, v blízkosti tábora, pod neskutečně jasnou hvězdnou oblohou. Hlavní náplní návštěvníků Damaraland Campu jsou vyjížďky za pouštními slony a další pouštní faunou a flórou. Nově má kemp v nabídce i „De Riet Tea Time“, který návštěvníkům kempu umožňuje vykonat společenskou návštěvu u někoho z místních lidí a popít s ním odpolední čaj. Milovníci všeho afrického se tak mohou blíže seznámit s každodenním životem komunity, která chrání svůj životní prostor a jíž safari zabezpečilo naprostou, trvale udržitelnou soběstačnost.
26
27
TECHNOLOGIE
TECHNOLOGIE
ČÍSLO 4 / DUBEN 2013
O malých kogeneračních jednotkách Elektrická energie a teplo se díky kogeneraci nevyrábějí odděleně, ale najednou. Systém je ekonomicky výhodný a šetrný vůči životnímu prostředí a z části řeší problém s využíváním odpadu.
Z vodních, větrných a dalších elektráren či fotovoltaických panelů se dnes klasickými způsoby generuje energie buď elektrická, nebo tepelná. Spalováním uhlovodíkových paliv či využíváním jiných primárních zdrojů tepla dochází při tomto odděleném způsobu ke ztrátám energie. Pro vlastní mechanickou práci nebo výrobu elektřiny se využije zhruba 30 až 35 % energie obsažené v palivu. Otázkou je zároveň nízkopotenciálové teplo. Až 50 % tepla vygenerovaného z energetického obsahu paliva se ztratí. U automobilů tak například bez užitku uniká do ovzduší, tamtéž je teplo bez využití vypouštěno chladicími věžemi z velkých elektráren. Teplo se také „ztrácí“ při dálkovém přenosu energie prostřednictvím sítí.
Mikrokogenerace
Kogenerace je zatím doménou elektráren, tepláren a průmyslových provozů. Vývoj však spěje nezadržitelně vpřed. Využití malých kogeneračních jednotek by výrazně přispělo k energetické so-
Staré ekologické škody Celková výše státních garancí na odstranění starých ekologických škod činila ke konci loňského roku 190,6 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2011 tak garance stouply o zhruba 30 miliard korun. Vyplývá to z informací, které ministerstvo financí zveřejnilo na internetu. Od roku 1991 do konce roku 2012 ministerstvo uzavřelo ekologické smlouvy s garancemi za téměř 207,6 miliardy korun. Stát ve smlouvách vlastníkům zamořených území slíbil, že jim odstranění ekologických škod zaplatí. Závazek je právně vymahatelný a při jeho nesplnění mohou státu hrozit žaloby nebo arbitráže.
V Třebíči topí ekologicky Přínos malých kogeneračních jednotek spočívá v tom, že teplo a notná část elektrické energie mohou být spotřebovány přímo v místě jejich výroby. Vzájemné provázání výroby tepla a elektřiny ovšem přináší i jisté omezení, především potřebu zajistit pokud možno trvalý odběr.
Nová cesta
Kogenerace tyto ztráty energie, které zbytečně zatěžují životní ovzduší v podobě nejrůznějších skleníkových plynů, minimalizuje. Při kogeneračním procesu je odpadní teplo výhodně využíváno k ohřevu teplé vody, vytápění a podobným účelům. Tímto způsobem je využita energie pro výrobu elektřiny a ztrátové teplo vzniklé v tomto procesu je k dispozici pro další použití. Lze tak dosáhnout přibližně 80% tepelné účinnosti vztažené na energetický obsah výhřevnosti paliva. Pro velké elektrárny není kogenerace žádnou novinkou a některé z elektráren již kogeneraci nějakou dobu používají. Například tepelná elektrárna Mělník napájí sever Prahy třicet kilometrů dlouhým teplovodem, jaderná elektrárna Temelín napájí teplem Týn nad Vltavou, tepelná elektrárna Opatovice nad Labem zásobuje teplem Hradec Králové, Pardubice a Chrudim, holešovická elektrárna bývalých Elektrických podniků hl. města Prahy již při svém vzniku na začátku dvacátého století dodávala teplo do pražské čtvrti Holešovice-Bubny a díky tepelné elektrárně Prunéřov mají teplo v Klášterci nad Ohří, Chomutově a Jirkově.
ECHO
běstačnosti domácností. Prakticky všechna dosud nabízená zařízení poskytovala domácnostem buď řešení pro výrobu tepla – kondenzační kotle, tepelná čerpadla, solární kolektory –, nebo pro výrobu elektřiny – fotovoltaické panely, malé vodní a větrné elektrárny. Kogenerační jednotky však obě
konvenční kogenerační jednotky nebyl schopen po většinu roku smysluplně využívat teplo vznikající jejím provozem, výroba elektřiny by po zapojení tepelného výměníku sice byla možná, ale nehospodárná. Obtíže s využitím elektřiny vyrobené kogenerační jednotkou na rozdíl od tepla nenastávají.
Známy jsou odstrašující případy rozpadu teplárenských soustav v některých městech a jejich následná decentralizace s produkcí znečišťujících látek z mnoha nízkých komínů přímo na obytných budovách. tyto oblasti řeší zároveň. Kombinovanou výrobou tepla a elektřiny v jednom zařízení lze dosáhnout vysoké efektivity a využít i přes 90 % energetického obsahu paliva.
Přímo na místě
Přínos malých kogeneračních jednotek spočívá v tom, že teplo a notná část elektrické energie mohou být spotřebovány přímo v místě jejich výroby. Vzájemné provázání výroby tepla a elektřiny ovšem přináší i jisté omezení, především potřebu zajistit pokud možno trvalý odběr. Kdyby provozovatel
Nespotřebované přebytky elektřiny lze na základě smlouvy uzavřené s příslušným distributorem odprodávat do elektrické sítě. Při splnění podmínek stanovených platnými předpisy má provozovatel kogenerační jednotky právo na příspěvek k ceně elektřiny ve výši stanovené cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu, a to jak pro elektřinu dodanou do sítě, tak pro elektřinu, kterou sám spotřebuje.
Investiční náklady
Investiční náklady v přepočtu na jednotku instalovaného vý-
konu v případě malých kogeneračních jednotek strmě rostou. Z toho pak vychází delší návratnost investice, která jednotky činí méně atraktivními pro zákazníky, a tím i pro výrobce. „Většímu využití mikrokogeneračních jednotek k vytápění rodinných domů brání poměrně nízká výkupní cena elektrické energie pro nejmenší stroje a v případě běžného rodinného domu také velké rozdíly ve spotřebě tepla v průběhu letních a zimních měsíců. Použití kogenerační jednotky ale může být výhodné například pro luxusní rodinné domy, které mají velký odběr energie i v létě. Bude-li takový dům vybaven například bazénem, saunou, klimatizací a dalšími žrouty energie, je možné dosáhnout vcelku zajímavé osmileté návratnosti. U větších zařízení ovšem vychází návratnost i pod čtyři roky,“ říká Jiří Tichý, expert na kogenerační jednotky, zaměstnanec jedné z firem, které jednotky na zdejším trhu nabízejí.
Nehodí se všude
To, že díky kogeneraci snížíte osobní zátěž životního prostředí a oproti jiným výrobním postupům budete produkovat výrazně nižší množství oxidu uhličitého, je nepochybně záslužné. Ale stejně jako všechno ostatní má i kogenerace své kritiky, zejména proto,
že kromě jiného představuje i decentralizaci v oblasti energetiky. Podle kritiků je mikrokogenerace a decentralizovaná kogenerace vhodným doplněním „velkého“ teplárenství v určitých lokalitách a vždy pouze pro specifické podmínky provozu. Není to univerzální lék na dodávky tepla do hustě osídlených lokalit. Vždy musí být komplexně posouzeno environmentální hledisko, zejména celkové produkované emise znečišťujících látek a hluk. Známy jsou odstrašující případy rozpadu teplárenských soustav v některých městech a jejich následná decentralizace s produkcí znečišťujících látek z mnoha nízkých komínů přímo na obytných budovách.
Zůstali jsme u motorů
Zatím je mikrokogenerace z technických důvodů jednoznačně vázána na spalovací motory s vnitřním spalováním a na použití ušlechtilého, zejména plynného paliva. Není-li netržním způsobem zvýhodněn zpětný výkup elektrické energie do sítě, není mikrokogenerace při současných cenách paliva a elektrické energie obecně příliš konkurenceschopná. Použití jiných, levnějších druhů paliv, jakými jsou například
biomasa a bioplyn, je vázáno na technicky složitá a investičně náročná, zatím v praxi málo ověřená řešení, která představuje např. tepelný stroj s vnějším přívodem tepla, tzv. Stirlingův motor, jenž díky odlišnému principu fungování, kterým je využití vnějšího spalování, může využívat různých paliv i jiných zdrojů tepla, např. solární energie nebo metody zušlechťování energie z biomasy, tzv. zplyňování. Nejnovějším vývojovým trendem v mikrokogeneraci je v poslední době zájem o termoelektrické aplikace, dosud využívané třeba v kosmickém průmyslu, kde jejich spolehlivost, absence pohyblivých částí a tichý provoz převažovaly vyšší cenu a malou účinnost. S rozvojem nových polovodičových materiálů a výrobních postupů se však termoelektrické generátory stávají dostupnějšími i účinnějšími. Dokladem toho je aktivita vývojových pracovišť automobilových výrobců v oblasti integrace termoelektrického generátoru do výfukového systému motoru pro zvýšení celkové účinnosti transformace energie. Časem by se tak mikrokogenerace mohla stát dostupnou i běžnému spotřebiteli v domácnosti.
Čtyřicetitisícové město na Vysočině je výjimečné tím, jakým způsobem je v něm vytvářeno teplo pro domácnosti. Více než polovina tamějších obyvatel má doma příjemnou teplotu díky spalování zbytků větví a kůry, které zbyly po těžbě z okolních lesů, a také slámě z okolních polí, kterou nezužitkovali zemědělci. Společnost, jež město zásobuje teplem, spaluje téměř výhradně biomasu, a Třebíč má proto jednu z nejlevnějších cen tepla v republice. „Dá se říct, že všechny tyhle domácnosti jsou, alespoň co se týče tepla, zcela soběstačné,“ uvedl Richard Horký, ředitel Třebíčské teplárenské společnosti.
OPŽP v Plzni
Dvě zakázky na sanaci významných starých ekologických zátěží v Plzni a v Kolovči na Domažlicku zadal Plzeňský kraj. Likvidace zátěží bude souhrnně stát několik desítek milionů korun, 90 procent uhradí dotace z Operačního programu Životní prostředí, zbytek kraj. „Obě území by měla být zbavena znečištění do konce září 2015,“ řekl ČTK krajský radní pro životní prostředí Václav Štekl. V regionu je podle něho kolem desítky lokalit s podobnými problémy. „V nejbližší době nechystáme sanaci dalších zátěží, ale bude záležet na penězích nejen z rozpočtu Plzeňského kraje, ale hlavně z operačního programu,“ uvedl radní.
28
VÝZVA
Plán výzev OPŽP pro individuální projekty (projekty s celkovými náklady do 50 mil. eur), k 18. dubnu 2013 Číslo PO/ oblasti podpory 1
2013 Název prioritní osy / oblasti podpory / podoblasti podpory
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Snížení znečištění z komunálních zdrojů – XXXIX. výzva
2
ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ
2.1.1
Snížení imisní zátěže ze zdrojů v objektech nenapojených na CZT – XLV. výzva
2.1.2
Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z energetických systémů včetně CZT – příjem bude ukončen po dočerpání alokace
2.2a
Rekonstrukce spalovacích zdrojů s instalovaným výkonem větším než 5 MW
2.1.3
Snížení imisní zátěže omezením prašnosti z plošných zdrojů – XLV. výzva
2.1.5
Snížení imisní zátěže omezením emisí z veřejné dopravy – alternativní doprava*
2.2b
Rekonstrukce nespalovacích zdrojů nebo instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí – pouze projekty z Moravskoslezského kraje dle VP SA.35588
2.2c
Záměna technologií a technická opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či snížení emisí VOC do ovzduší – XLV. výzva
2.2d
Technická opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či snížení emisí NH3 do ovzduší – XLV. výzva Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny
kontinuální příjem žádostí **
3.2
Realizace úspor energie a využití odpadního tepla
kontinuální příjem žádostí **
4
12
UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ ENERGIE
3.1
3.2.1
11
ZLEPŠOVÁNÍ VODOHOSPODÁŘSKÉ INFRASTRUKTURY A SNIŽOVÁNÍ RIZIKA POVODNÍ
1.1.1
3
1
Realizace úspor energie – XLIV. výzva ZKVALITNĚNÍ NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A ODSTRAŇOVÁNÍ STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ
4.1
Zkvalitnění nakládaní s odpady – XLV. výzva
4.1
Zkvalitnění nakládaní s odpady
kontinuální příjem žádostí **
4.2
Odstraňování starých ekologických zátěží
kontinuální příjem žádostí **
5 5.1
OMEZOVÁNÍ PRŮMYSLOVÉHO ZNEČIŠTĚNÍ A SNIŽOVÁNÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik
6
ZLEPŠOVÁNÍ STAVU PŘÍRODY A KRAJINY
6.1–6.6
všechny oblasti podpory v PO 6 – XLII. výzva
6.3
Obnova krajinných struktur – XLVI. výzva
6.1–6.6
všechny oblasti podpory v PO 6 – výzva určena pouze pro žadatele – národní parky
6.1–6.6
všechny oblasti podpory v PO 6
7
kontinuální příjem žádostí **
kontinuální příjem žádostí **
ROZVOJ INFRASTRUKTURY PRO ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, PORADENSTVÍ A OSVĚTU
7.1
Rozvoj infrastruktury pro realizaci environ. vzdělávacích programů, poskytování environ. poradenství a environ. informací – XLIII. výzva
7.1
Rozvoj infrastruktury pro realizaci environ. vzdělávacích programů, poskytování environ. poradenství a environ. informací
*
Případné hodnocení a schválení žádostí je podmíněno dohodou s Evropskou komisí. V případě neschválení Evropskou komisí bude v PO 2 vyhlášena zástupná výzva pro čerpání zbývajících prostředků. ** V případě kontinuálního příjmu žádostí budou projekty hodnoceny a schvalovány postupně ve dvou skupinách. Hodnocení 1. skupiny projektů bude provedeno po zhruba 3 měsících od začátku příjmu žádostí, 2. skupina projektů přijatých ve druhé polovině výzvy bude vyhodnocena po ukončení příjmu žádostí.
příjem žádostí posuzování přijatelnosti a hodnocení žádostí projednání žádostí Řídicím výborem OPŽP, schválení Řídicím orgánem OPŽP vydání dokumentů – registračních listů a rozhodnutí ministra Plán výzev OPŽP může být v průběhu roku aktualizován a doplněn o další nové výzvy pro podávání žádostí o dotaci.
OPERAČNÍ PROGRAM
E vropsk á unie
Pro vodu,
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Fond soudržnosti
vzduch a přírodu
priorita I měsíčník Operačního programu Životní prostředí I vydává Státní fond životního prostředí ČR, rezortní organizace Ministerstva životního prostředí I
ročník 6 I číslo vydání 4 I vyšlo v dubnu 2013 I časopis je distribuován bezplatně I adresa redakce: Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4 I kontakt na redakci:
[email protected], tel.: 606 831 394 I objednávky: www.sfzp.cz, www.opzp.cz I redakce: šéfredaktor: Daniel Tácha,
[email protected]; grafická úprava: Eva Štanglová číslo registrace: MK ČR E 18178 I Tento časopis je tištěn dle ekologických standardů. I Texty z časopisu Priorita je možné přetiskovat za předpokladu uvedení autora a zdroje.
I