zuzana včeláková
semestrální úkol zimní semestr 2014
A4 pro NG revitalizace pozemku a dostavba v komplexu Anežského kláštera
zadání
hlavní téma: A4 pro národní galerii lokalita: Kinského palác, Klášter sv. Anežky, předprostor Veletržního paláce podklady: katastrální mapa, historické mapy, vlastní průzkum lokalit. 3D model města, ortofotomapa, vlastní rešerše doporučené texty, literatura, filmy, konzultace...: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10123096165-artmix/video/ http://nazory.euro.e15.cz/rozhovory/jiri-fajt-kdyz-se-prazana-zeptat-na-narodni-galerii-v-lepsim-pripade-si-vzpomene-na-narodni-muzeum-1005712 http://www.lidovky.cz/veletrzni-palac-slavi-20-let-s-umenim-jak-to-bude-do-budoucna-pah-/kultura.aspx?c=A140811_142023_ln_kultura_hep co děláme: zabýváme se kvalitou stávajících historických objektů Národní galerie a zapojením jejích parterů do veřejného prostranství doprovodné programy přednášky: exkurze do stávajících objektu Národní galerii – společně, individuelně. výlet do Berlína doporučené galerie a muzea J. Fajtem přednášky: Jiří Fajt – generální ředitel Národní Galerie
termíny: 02.10.2014 – zadání jednotlivých témat 23.10.2014 – prezentace a analýza vybraných lokalit a stávajících míst, předání finálního stavebního programu k nové budově NG, 20.11.2014 – prezentace konceptu návrhu s externisty, model 18.12.2014 – prezentace návrhu interní 09.01.2015 – finální prezentace s externisty
semestrální úkol zimní semestr 2014
Anežský klášter
revitalizece zahrady a rozšíření výstavních prostor v objektu kláštera sv. Anežky České v Praze
historie Anežský klášter byl založen pravděposobně roku 1231 Anežkou Přemyslovnou, která se stala také jeho první abatyší. Měla podporu svého bratra Václava I. - ten jí daroval pozemek na břehu Vltavy. Dvojklášter sloužil ženskému řádu klasisek (doložena korespondence Anežky a sv. Kláry) a mužskému řádu menších bratří, který vznikl v druhé fázi výstavby. Anežka i Václav I. jsou pohřbeni v kostele sv. Františka. Za vlády Karla IV. došlo k rozsáhle přestavbě kláštera. Z důvodu náboženksých změn a ekonomicky nepříznivé situaci klášter chátral a byl rozprodáván, vzniká obytná čtvrť Na Františku, za Josefa II. je klášter zrušen a prodán a z kláštera se stávají chudnksé byty, dílny, skladiště. V II. pol. 19. století je založeno hnutí za obnovu kláštera, toho se dočká až na přelomu století, klášter se stává do středu zájmu architektů a stavitelů. Obnova probíhá až do roku 1914. Po asanaci Starého města probíhá od roku 1936 historicý stavební průzkum. V roce 1963 se majitelem stává Národní galerie a probíhá rozsáhlá rekonstrukce a dostavba kláštera podle návrhů architektů J. Hlavatého a K. Kunce. Předevsím se jedná o zastřešení kostela sv. Františka. V roce 1978 je klášter prohlášen za kulturní památku. V současnosti je v objektu umístěna expozice Středověké umění v Čechách a střední Evropě.
analýza okolí + přístup k místu, klidná část centra, proplétání uličkami, genius locci - není přístup od Vltavy, uzavřená tvrz veřejný prostor + volnost pohybu, čistota, sakrálnost, meditativní atmosféra, jednoduchost a krása, střídání malých prostor s velkolepými, průhledy do zahrady - uzavření zahrad, jedna z nich zcela zanedbaná, není přístup do všech částí objektu (dostavba kostela sv. Františka, ambit,..) výstava + soulad místa s expozicí
za kostelem sv. Salvátora
zahrada
základy ambitu malých bratří
kostel sv. Františka - dostavba
čím se zabývám Zanedbaná část zahrad ve východní části komplexu kláštera se stala úvodním tématem mé semestrální práce. Zkoumám zastavitelnost pozemků, hmoty, kladu si otázku jak má být zahrada využita a jakou má pozici vůdči zbytku objektu a okolí. 1 - kostel sv. Františka 2 - ambit 3 - zahrady
bourání Červeně zvýrazněny jsou části, které měním, přestavuji, bourám. Jedná se hlavně o pozůstatek Klášterní ulice, která připomíná asanaci, nicméně v současném kontextu zahrady nemá již žádný význam, stává se pouze bariérou. U ambitu mladších bratří zůstala po vzniku a zániku přístavku zeď, která nemá smysl.
zahrada Vychází z konceptu kláštera, jako soběstačné jednotky, tedy i s vlastním zdrojem potravin - neupravený terén měním v sad. Je i zrcadlem zahradě v západní části, která má charakter čistě parčíkový. Terén plynule svažuji z ulice směrem ke klášterním budovám. Vchod z Klášterské ulice posouvám na osu nově vznikajícího vstupu do budovy - vyhnu se složitému obcházení komplexu. Vchod volně navazuje na projekt Markéty Tajtákové (II. ročník A4), která umisťuje do toho prostoru pokladnu. Přístup z náplavky, nejblíže místu autobusové zastávky, je bezbariérový, rampa je vedena podél obvodové zdi sadu, pro návštěvníky bez hendikepu jsou zde schody., jako zkratka.
přístavba Místo pro zástavbu jsem hledala nejprve v místě asanace jako návaznost na předchozí zástavbu, je viditelné z ulice, což o schovaném ambitu nelze rozhodně říci, zvlášť když ve výhledu brání pozůstatek jakési přístavby. Na ambit a jeho potenciál mne upozornil ředitel NG Jiří Fajt při jedné z konzultací. Ambit má oproti zahradě velkou výhodu v možnosti snadného navázání na současný komplex budov, nevýhoda je v okolní zástavně, která lícuje s obvodovou zdí. Celý objekt je postaven na čtyřech sloupech a nechávají pozůstatky ambitu přístupné veřejnosti, stejně jako prostory kláštera jsou v I.NP přístupné bez nutnosti placení vstupného. Schodiště se záchody (jeden pro vozíčkáře) stojí v místě „zubu“, kterou tvoří obvodová zeď - pouze ho doplňuji. Komunikace je prostorem uvnitř - vně, kdy místo pevných sten volím pláty z cortex oceli, které nesou střechu. Při průchodu tak vzniká efekt „animace“. Schodiště je s přístavbou spojeno lávkou. Budova výstavních prostor v II.NP zastřešuje prostor nad pozůstatky ambitu, přesně jej kopíruje, nesahá k obvodovým zdím, což by bylo nežádoucí z důvodu zmíněné okolní zástavby. Ze současných výstavních prostor se dostávám do přístavby po lávce vedené ve výšce okna v kostele sv. Františka, zde byl pro mne důležitý jiný zážitek z prostor kostela, které často vídáme pouze z perspektivy člověka na zemi. Lávka je úzká v kontrastu s velikostí přístavby. Následně vstupuji do snížené chodby bez oken, průchodem v dostavované zdi ze 70. let. Z tohoto stísněného prostoru vcházím do výstavní části. Mým cílem bylo především střídání velkých a malých prostor, o zážitek z pouhého příchodu k exponátům, s ohledem na kontext a principy v Anežském klášteru. Oproti tomu současnost dostavby je dána najevo moderním materiálem (beton, cotrex ocel).
řezy
1
3
2
1
2
3
CV Zuzana včeláková
* 3. prosince 1992 Brno
[email protected] 00420 777 031 292 Brechtova 16 Brno 638 00
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze Architektura 4 2013—nyní České vysoké učení technické v Praze Fakulta Architektury 2012—2013 Střední škola umění a designu v Brně obor: Užitá malba 2008—2012
atelier architektura 4 2014
