M Ě S Í Č N Í K P R A Ž S K É P LY N Á R E N S K É , a . s . • w w w . p p a s . c z
Někdejší poukázka na textil
4. díl tajenky
SPZ Rokycan
Tibetský kultovní objekt
Ďáblové (zastarale)
Uložené zásoby materiálu
Stromořadí
Mořská rybka
Manilské konopí
Iniciály zpěváka Zicha
Sada
Otočný nosník
Soubor dluhů
Zkratka oddělení technické kontroly
Na jiné místo
Roční období
Sdružení podniků
Část Německa
Květenství
3/ 2006
2. díl tajenky
Hliníková fólie
Kód Dominiky
Osobní zájmeno
Nasadit sedlo
Hladit
Nedopalek
Zvuk klaksonu Mongol. chanát Karpatský seník
Finské sídlo
SPZ Mostu
Příbuzná (famil.)
Převod hnací síly na kola
Domácky Adolf
Skalnička
Malátnost
5. díl tajenky Paznehtník
Mořští korýši
Orientální tanečnice
Pražané jsou se společnou kanceláří plynařů a energetiků stále spokojeni
Touš Letadlo
Symetrála
Značka ruských aut
Římský císař Řec. hudeb. nástroj
Lymfa
Řecký měch na tekutiny
Ukazovací zájmeno Citosl. údivu
Karetní hra
Značka kryptonu
Lebka (knižně) Poplach
Listnatý strom
Iniciály herce Munzara
Pohrabáče (nářečně)
Středověký mladý rytíř
Přístroj
Obruba obrazu
Cizokrajný hlodavec
Kód Srí Lanky
Úkryt (řídce)
Balkánské území
Vznášet se
Řada součinů čísel
Darebák Zaúpění
Plemeno
Zkratka Pytlovitá síť ministerstva zahr. věcí První žena Délková míra
Dumasův mušketýr
Satan
Tvoje
Výzva k tichu
Klus koně
Uzlíček v látce
Značka nábytku
Kód Etiopie
Zkr. nanosekundy
Tihle
1. díl tajenky
Vánek (knižně)
3. díl tajenky
Otec
Pomůcka: ajmak, askos, Eno, knap, pool, skrov
Svrhnout
Dceřiné společnosti
Kde nás najdete Sídlo společnosti Pražské plynárenské, a. s. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 171 111 • Fax: 267 171 030 • www.ppas.cz Služby pro domácnosti a maloodběratele: • Jungmannova 31, Palác Adria, 110 00 Praha 1 • U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37 Pracovní doba: Pondělí až čtvrtek: 9.00–18.00 hodin Pátek od 9.00 do 12.00 hodin Zákaznická linka • Pracovní doba: Pondělí až pátek: 7.00–19.00 hodin Tel.: 840 555 333 • Fax: 267 174 222 www.ppas.cz • www.spoluproprahu.cz
Vodík – pohon budoucnosti
SPZ Semil
Trám v krovu
SPZ Sokolova
Nezřetelně
Foto Petr Hejna
Medikament
© Zdenka Reisenauerová • Foto Petr Hejna
Zkratka pražské univerzity
Služby pro střední odběratele a velkoodběratele: Pražská plynárenská, a. s., oddělení velkoodběru U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37 Tel.: 267 174 404–422 • Fax: 267 174 414 Spojení do Michle: Tramvaj č. 11 z Bělehradské ulice (u metra C – I. P. Pavlova), autobus číslo 188 z Pankráce (u metra C – Pankrác). Parkoviště přímo před vchodem do hlavní budovy nebo v areálu U Plynárny – vjezd motorovou vrátnicí (asi 200 m před hlavním vchodem směrem od centra města).
Prometheus, energetické služby, spol. s r. o. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 820 • Tel./fax: 272 768 798 e-mail:
[email protected] www.prometheusgas.cz Informační služby – energetika, a. s. U Plynárny 500/44, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 903 • Fax: 267 174 903 • e-mail:
[email protected] www.ise.cz Praha–Paříž rekonstrukce, a. s. U Plynárny 1450/2a, 140 00 Praha 4-Michle Tel.: 267 171 245, 267 172 451 • Fax: 267 174 245 www.opravypz.cz
Adresa redakce: U Plynárny 500, 145 08 Praha 4. Šéfredaktor: Ing. Jan Žákovec. Redakční rada: Ing. Dagmar Hartmanová (předseda), Miroslav Vránek (místopředseda), František Erben, Ing. Jana Hnízdilová, Miroslava Válková, Ing. Hana Kudlíková, František Maryška, Ing. Andrea Mašínová, Ing. Oldřich Nechanický, Rudolf Novák, Kateřina Saidlová, Ing. Marek Sukup, Ing. Jiří Šach, Zuzana Floriánová. Sekretariát: Kateřina Saidlová, tel.: 221 092 636, e-mail:
[email protected].• www.ppas.cz. Vydavatel: Gallery, s. r. o., Legerova 70, 120 00 Praha 2.
Na návštěvě u zákazníka
Zuzana Meisnerová-Wismer, pravnučka Jana Langhanse
Pražská tyčka Partner akce Pražská plynárenská, a. s.
Průzkum spokojenosti zákazníků
Pražané jsou se společnou kanceláří plynařů a energetiků stále spokojeni
Pražská plynárenská vykázala v roce 2005 nekonsolidovaný zisk před zdaněním přes 259 milionů korun Pražská plynárenská, a. s., dosáhla v roce 2005 zisku před zdaněním ve výši přes 259 milionu korun. Jedná se o zisk zjištěný podle Mezinárodních standardů finančního výkaznictví a před konsolidací účetnictví se čtyřmi dceřinými společnostmi. Rozsah investic činil 432,6 mil. Kč. Objem prodaného zemního plynu činil 11 722,1 mil. kWh (kategorie VO, SO, MO, Dom). Celkový počet odběrných míst byl 438 769, což představuje nárůst oproti předchozímu roku o 772 míst. Pražská plynárenská, a. s., měla k 31. 12. 2005 v evidenčním stavu 540 zaměstnanců. rr
Prvního dubna tomu budou dva roky od otevření společné zákaznické kanceláře Pražské plynárenské a Pražské energetiky v paláci Adria v Jungmannově ulici v Praze 1. Kancelář byla zrealizována v rámci projektu Spolu pro Prahu. V průběhu června 2004 proběhl výzkum spokojenosti zákazníků navštěvujících společnou kancelář. Jeho výsledky byly přes poměrně krátkou dobu provozu zákaznické kanceláře povzbuzující. Pražané byli s novou službou velmi spokojeni, nejvíce přitom ocenili polohu kanceláře v centru města, včetně dostupnosti městskou hromadnou dopravou, a ochotu a profesionalitu jejího personálu. Negativně byly hodnoceny především problémy s parkováním.
Smutná sobota na Arbesově náměstí ● Dispečinku Pražské plynárenské, a. s., bylo v sobotu
18. února 2006 v 9.12 hodin nahlášeno Policií ČR podezření na únik plynu v Preslově ulici č. 9 v chodníku před trafostanicí. Posádka pohotovosti Pražské plynárenské, a. s., na místě v 9.30 hodin převzala od policie hlášení o výbuchu na Arbesově náměstí vzdáleném zhruba třista metrů, ke kterému došlo v 9.25 hodin.
oncem loňského roku se Pražská plynárenská rozhodla na tento výzkum navázat a provést téměř identické šetření s novými prvky za účelem: • zlepšit celkovou péči o zákazníky, • zjistit, jak zákazník zná a hodnotí komunikační kanály, • jak vnímá koncept »Vše na jednom místě«, • jaká má očekávání spojená se společným obchodním místem, • jaké má výhrady k současnému fungování společné obchodní kanceláře.
K
Zastoupení zákazníků podle účelu návštěvy
Na místo okamžitě vyjely další pohotovostní vozy Pražské plynárenské, a. s. Pracovníci zajistili místo a na Arbesově náměstí a v jeho širším okolí měřili koncentrace zemního plynu v ovzduší. Bezprostředně se sešla havarijní komise Pražské plynárenské, a. s, která koordinovala další činnost pohotovosti. Příčinu výbuchu dosud šetří Policie ČR. had • Foto Roman Půta, HZS hl. m. Prahy
Změna cen zemního plynu od 1. dubna 2006
1. Odběr domácností se spotřebou zemního plynu pouze na vaření: odpovídající roční odběr: 0,84 MWh Náklady na zemní plyn při ceně platné od 1. ledna 2006 odpovídající kategorii domácnosti s odběrem od 0 do 1,89 MWh: • cena platná od 1. ledna 2006: 1267,70 Kč/MWh • roční spotřeba: 0,84 MWh • stálý měsíční plat za přistavenou kapacitu: 39 Kč/měsíc • roční náklady: 1 532,87 Kč Náklady na zemní plyn při ceně platné od 1. dubna 2006 odpovídající kategorii domácnosti s odběrem od 0 do 1,89 MWh: • cena platná od 1. dubna 2006: 1282,47 Kč/MWh • roční spotřeba: 0,84 MWh • stálý měsíční plat za přistavenou kapacitu: 39 Kč/měsíc • roční náklady: 1 545,27 Kč Roční nárůst nákladů: 12,40 Kč 2. Odběr domácností se spotřebou zemního plynu na ohřev vody a vaření: odpovídající roční odběr: 6,3 MWh Náklady na zemní plyn při ceně platné od 1. ledna 2006 odpovídající kategorii domácnosti s odběrem nad 1,89 do 9,45 MWh: • cena platná od 1. ledna 2006: 1 021,62 Kč/MWh • roční spotřeba: 6,3 MWh • stálý měsíční plat za přistavenou kapacitu: 60 Kč/měsíc • roční náklady: 7 156,21 Kč Náklady na zemní plyn při ceně platné od 1. dubna 2006 odpovídající kategorii domácnosti s odběrem nad 1,89 MWh do 9,45 MWh: 2
cena platná od 1. dubna 2006: 1 036,39 Kč/MWh roční spotřeba: 6,3 MWh stálý měsíční plat za přistavenou kapacitu: 60 Kč/měsíc roční náklady: 7 249,26 Kč Roční nárůst nákladů: 93,05 Kč
Závěrem lze konstatovat, že s neustále se zlepšujícím komfortem služeb se zvyšují i nároky a požadavky našich zákazníků. To motivuje naší společnost neustále zlepšovat nabízené služby. Odbor marketingu a nákupu plynu
Dotazování bylo realizováno formou osobního rozhovoru přímo v zákaz5 % pro správní firmu, RK nické kanceláři a celý výzkum probíhal v rámci jednoho pracovního týd12 % pro firmu ne, aby bylo pokryto co nejširší spektrum zákazníků. 73 % pro domácnost Výsledky průzkumu potvrdily, že naprostá většina dotázaných hodnotí myšlenku společné obchodní kanceláře kladně, což dokládá i to, že se zvyšuje počet zákazníků, kteří vyřizují své záležitosti u obou společností při jedné návštěvě (82 % dotázaných navštívilo pobočku již poněkolikáté). Nejčastěji uváděným zdrojem informací o společném obchodním místě zůstává faktura a nadále i doporučení známých. Zvýšil se podíl návštěvníků informujících se přes Internet. Zároveň výzkum poskytl naší společnosti i návrhy na další zlepšování poskytovaných služeb. Jde především o upravení pracovní doby, možnosti širšího občerstvení apod. V rámci konceptu »Spolu pro Prahu« by dotazovaní zákazníci uvítali i nabídku jiných společností (Pražské vodovody a kanalizace, Pražské služby).
10 % soukromé i firemní
3. Odběr domácností se spotřebou zemního plynu na topení, ohřev vody a vaření: odpovídající roční odběr: 18,9 MWh Náklady na zemní plyn při ceně platné od 1. ledna 2006 odpovídající kategorii domácnosti s odběrem nad 15 MWh do 20 MWh: • cena platná od 1. ledna 2006: 962,89 Kč/MWh • roční spotřeba: 18,9 MWh • stálý měsíční plat za přistavenou kapacitu: 96 Kč/měsíc • roční náklady: 19 350,62 Kč Náklady na zemní plyn při ceně platné od 1. dubna 2006 odpovídající kategorii domácnosti s odběrem nad 15 MWh do 20 MWh: • cena platná od 1. dubna 2006: 977,66 Kč/MWh • roční spotřeba: 18,9 MWh • stálý měsíční plat za přistavenou kapacitu: 96 Kč/měsíc • roční náklady: 19 629,77 Kč Roční nárůst nákladů: 279,15 Kč
Návštěvnost obchodní kanceláře | Navštívená společnost
4. Odběr domácností žijící v rodinném domku se spotřebou zemního plynu na topení, ohřev vody a vaření: odpovídající roční odběr: 31,5 MWh
Pouze PP Náklady na zemní plyn při ceně platné od 1. ledna 2006 odpovídající kategorii domácnosti s odběrem nad 30 do 35 MWh: • cena platná od 1. ledna 2006: 955,43 Kč/MWh • roční spotřeba: 31,5 MWh • stálý měsíční plat za přistavenou kapacitu: 141 Kč/měsíc • roční náklady: 31 788,05 Kč Náklady na zemní plyn při ceně platné od 1. dubna 2006 odpovídající kategorii domácnosti s odběrem nad 30 do 35 MWh: • cena platná od 1. dubna 2006: 970,20 Kč/MWh • roční spotřeba: 31,5 MWh • stálý měsíční plat za přistavenou kapacitu: 141 Kč/měsíc • roční náklady: 32 253,30 Kč Roční nárůst nákladů: 465,25 Kč Pozn.: Propočet plateb je vztažen na celý kalendářní rok. Ceny jsou včetně DPH Kompletní ceník je k dispozici na www.ppas.cz
2004
Příklady dopadů úpravy cen na výdaje domácností
• • • •
Pouze PRE
39 %
2005
Energetický regulační úřad vyhlásil od 1. dubna t. r. v konečných cenách nárůst o 1,68 procenta v průměru za všechny kategorie zákazníků Pražské plynárenské, a. s., přičemž pro kategorii domácnosti se jedná o navýšení o 1,4 procenta. Hlavním důvodem pro zdražení cen dodávek je růst nákupních cen zemního plynu od zahraničních producentů. Tyto ceny jsou odvozovány od cen topných olejů, a to s tříaž devítiměsíčním zpožděním. Protože došlo ke kulminaci cen topných olejů v měsíci říjnu loňského roku, ve kterém nabyly svého historického maxima, dosahují nákupní ceny zemního plynu svého maxima se zpožděním až na přelomu prvního a druhého čtvrtletí t. r. Pokud nedojde k dramatickým změnám cen topných olejů na světových trzích, ERÚ předpokládá, že ceny plynu pro všechny kategorie zákazníků zůstanou pro 3. čtvrtletí t. r. nezměněny.
Obchodní kancelář v Jungmannově ulici je otevřena od pondělí do čtvrtka od 9 do 18 hodin a v pátek od 9 do 12 hodin
30 %
0%
Obě společnosti
40 %
7%
21 %
63 %
10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 % 80 % 90 % 100 %
Jan Žákovec
3/2006
3
Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s.
a doprovodnou výstavu souboru neznámých koláží Jiřího Koláře ze znovuobjevené publikace FIT Prague 1970
Vstup zdarma pro držitele ZTP, ZTP/P, důchodce, děti, studenty SŠ, VŠ a pro všechny držitele Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s.
Připravujeme | Libor Fára |
Z tisku
Monografická výstava Libora Fáry předního českého výtvarníka a zároveň kmenového scénografa divadla Činoherní klub.
Společnost Pražská plynárenská se rozhodla investovat prostředky z prodeje plynu do pevných a trvalých hodnot české koláže. Úctyhodný počin! Svou výstavní činnost zahájila ve fungl nově otevřené galerii snad tím nejlepším – »básnířem« Jiřím Kolářem. Jeho kolážím, chiasmážím a rolážím opravdu nelze nic vytknout. Aby toho nebylo málo, vedle Koláře jsou zde vystaveny také mufláže, fumáže a alchymáže Ladislava Nováka, které jsou rovněž, ale zcela jinak, poetické.
Termín konání: duben–červen 2006
Kulturní průvodce časopisu Reflex
Dobrý den pane Vecheto, co nabízí vaše cestovní kancelář, proč do světa s Kudrnou? Klub cestovatelů a romantiků vznikl v roce 1979, jako cestovní kancelář pořádáme zájezdy již 14. sezonu. Nabídková škála je tvořena 6 typy zájezdů: poznávací, »bicyklovky«, »horodolky«, »vodomilky«, lyžařské a speciální (např. »muzikovky« se známými zpěváky, kulinářské…). Dominují poznávací, cyklistické a horské zájezdy. Podle destinace převažují zahraniční cesty před tuzemskými akcemi, které ale dotváří celkový profil klubu. Prioritními jsou evropské země, zvláštní pozornost patří Balkánu, evropskému Východu, Skandinávii a zemím keltské kultury. Specifikem zájezdů jsou téměř výhradně noclehy pod stanem, ale také převážně zajištěná polopenze formou polní kuchyně.
Barbora Klímová
Plynárenské muzeum v Michli Odborný výklad je zajišťován i v němčině a angličtině. Pro návštěvníky se sníženou pohyblivostí je zajištěn bezbariérový přístup. Přijďte, těšíme se na Vás.
Z návštěvnické knihy Plynárenského muzea • Děkujeme za přednášku a seznámení s muzeem a přejeme muzeu nové prostory. • Je to nejlepší prohlídka poslední doby. • Sehr interesante Fűhrung!
ediné muzeum v České republice, zaměřené na plynárenství, seznamuje návštěvníky s historií a vývojem světového a českého plynárenství od samých jeho počátků až po současnost. Originály i modely různých plynárenských a plynových zařízení jsou rozčleněné do několika sekcí – od těžby a výroby plynu až po jeho užití k nejrůznějším účelům. Plynárenské muzeum je vyhledávaným místem škol, odborných učilišť, lidí zajímajících se o historii techniky a samozřejmě odběratelů zemního plynu.
Foto Petr Hejna
J
• Děkujeme za zajímavý výklad a úžasně sestavenou expozici muzea. Přes netečnost studentů sexty se podařilo mnohé z nich zaujmout a snad i poučit. Díky. (Masarykovo gymnázium, Říčany) • I am impressed after visit this museum. I have never seen any type of this museum. • Velice zajímavá expozice. Přesto že malá, tak obrovská. • Moc pěkné. Budeme doporučovat a chválit • Velmi děkuji za prohlídku exponátů muzea a jako pamětník jsem vystavené věci ocenil. Těším se na další návštěvu. 4
Plynárenské muzeum U Plynárny 500, 145 08 Praha 4–Michle (areál Pražské plynárenské, a. s.) Spojení Tramvaj č. 11 nebo bus č. 188, zastávka Plynárna Michle Otevírací doba Celoročně, termín návštěvy muzea je třeba předem dohodnout na tel.: 267 172 482 nebo 267 172 616 nebo prostřednictvím e-mailu:
[email protected]. Vstup zdarma
Fagaras Piatra Iezer • Foto Jaroslav Zeman
Znovu spolu
Galerie Smečky Ve Smečkách 24, 110 00 Praha 1 Otevřeno: úterý–sobota: 12–19.30 hodin Tel.: +420 222 210 268 • Tel./fax: +420 222 210 272 e-mail:
[email protected] www.galeriesmecky.cz Foto Petr Hejna
KolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovák NovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolář KolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovák Navštivte výstavu koláží Jiřího Koláře a Ladislava Nováka NovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolář KolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovák NovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolář KolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovák NovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolář KolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovák NovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolářNovákKolář
Do nabídky pro držitele Zákaznické karty CityPower se nedávno zapojila brněnská cestovní kancelář Kudrna, s. r. o., která je skutečně jiná a originální. Tato cestovní kancelář spíše než dovolenou nabízí skutečné cestování. Ne nadarmo se cestovní kancelář pyšní svým podtitulem – Klub cestovatelů a romantiků. Kudrna je cestovní kancelář outdoorového typu, upřednostňující aktivní typy zájezdů. O tom, že s Kudrnou docestujete dál než do Brna, jsme si povídali s panem Vladimírem Vechetou, vedoucím marketingového oddělení.
Kudrnova nabídka je velmi široká a originální, a tak se zeptám, jaká je doména cestovní kanceláře? Doménou jsou cesty na východ v polních podmínkách. Takové destinace si ovšem žádají určitý typ klientely. Katalog zájezdů i naše další aktivity jsou zpracovávány v rázovitém duchu. Užíváme třeba nářečí, nebo specifické výrazy. Důležité je, aby si zákazníci nevybrali zájezd jen podle ceny a trasy, ale proto, že jim skutečně vyhovuje celý plán. V katalogu je proto celá akce vykreslena a samozřejmě je také možné požádat o ještě bližší informace. K péči o zákazníka patří i malé dotazníky, které mohou cestovatelé vyplnit na konci zájezdu. Při pečlivém vyhodnocení se ukáže nejen spokojenost s akcí a průvodcem, ale také celková atmosféra akce. I na základě těchto údajů se připravují další zájezdy. Některým programům v nabídce chybí už jen málo k tomu, aby se daly nazvat expedicí. Jsou však dobře připraveny a mají mnoho pojistek, a tak by účastníky neměla potkat žádná nepříjemná překvapení. Takovéto cestování je určitě zvláštností, proto bude jistě mnohé zajímat, jaké je organizace, doprava, stravování?
Jezdíme pohodlnými autobusy, vybavenými videem a automatem na kafíčko, čaj, horkou čokoládu či polévku. Do dalekých zemí se dopravujeme letadly, na místě pak využíváme pro bezprostřední poznání obyčejné spoje. Nocuje se ve vlastních stanech v kempech i na osvědčených tábořištích ve volné přírodě. V kempech je zpravidla teplá voda, na tábořištích bez sociálního zařízení většinou alespoň tekoucí (potok, pramen, apod.). Při výpravách mimo Evropu nocujeme v levnějších penzionech, hotýlcích, hostelech i pod stanem. Během zájezdů do vzdálenějších končin zařazujeme pro optimální využití času noční přejezdy. Stravování zajišťujeme na velké části autobusových zájezdů formou tzv. »kudrnovské polopenze«. To znamená ráno různě chutně namazané chleby či jiné pečivo. Na večeři pak normální teplé jídlo a nápoj. Na cyklozájezdech do 12 dnů servírujeme snídaně formou bufetových stolů s volným výběrem. Stejně tak na pohodových plážových zájezdech. Vše v naší mobilní kuchyni připravují zkušení kuchaři. Na horských přechodech si kuchtíte sami dle vlastního uvážení, chuti a zvyklostí z vlastních zásob, které si nesete v batohu na zádech. K cestování samozřejmě patří i ochutnávky místních specialit. Naši průvodci působí na zájezdech většinou ve dvojici, na horách ve trojici a společně s kuchařem a řidiči tvoří tým pečující o vaši všestrannou spokojenost. Starají se o hladký průběh zájezdu, podávají základní informace o navštívených místech, vedou túry, horské přechody či ostatní sportovní aktivity, organizují prohlídky měst. Jak nejlépe se připravit na takovéto zájezdy? Jak se připravit? Před zájezdy, zejména fyzicky náročnějšími (stupeň náročnosti 3–5) doporučujeme trošku utužit svoje tělo sportem nebo častějším pohybem v přírodě. Rovněž je dobré absolvovat preventivní prohlídku u svého lékaře i zubaře. Bolavé zuby nejsou nic příjemného, a navíc je léčba poměrně drahá. Očkování, nutné při cestách do »zdravotně problematických« krajů, vám poradíme v Rodokapsu. Obrátit se také můžete na Krajskou hygienickou stanici v místě vašeho bydliště. Na cestu je potřeba mít vlastní spací pytel přiměřeného tepelného komfortu, karimatku, stan – nejlépe samonosné konstrukce, oblečení a obutí vhodné k typu zájezdu a řadu dalších věcí. Jejich podrobný výčet včetně dalších pokynů a rad obdržíte nejpozději 3 týdny před odjezdem v tzv. Rodokapsu. Chybějící vybavení vám rádi půjčíme. Termíny zájezdu volíme především s ohledem na počasí. Do chladnějších krajů a do hor vyrážíme uprostřed léta, abychom »neklepali kosu«, a naopak do horkého Středomoří cestujeme v době příjemného, nikoli nesnesitelného tepla, čili na jaře a na podzim. V jarních měsících vše kvete, podzim se odmění sladkými plody a teplým mořem. Pokud se klient rozhodne cestovat s vaší kanceláří, kde nalezne více informací, případně kompletní nabídku vaší cestovní kanceláře? Veškeré informace o naší cestovní kanceláři , ale i zájezdech a cestách, které organizujeme, a mnoho dalších zajímavostí se klienti mohou dozvědět na našich webových stránkách www.kudrna.cz. Případně je možné se informovat i po telefonu. Tel.: 542 120 138 Pokud bude mít klient zájem o zaslání katalogu, na vyžádání mu ho zašleme. Děkuji vám za rozhovor a přeji mnoho spokojených klientů.
V prosinci 2005 Pražská plynárenská, a. s., otevřela nové kulturní, společenské a propagační středisko, jehož součástí je Galerie Smečky. Pražská plynárenská, a. s., vlastní zcela ojedinělou uměleckou sbírku zaměřenou na koláže, kterou neustále rozšiřuje o další přírůstky. V kolekci se nalézají nejrozmanitější díla, vzniklá v rozmezí více než půl století – dnes jen těžko dostupné práce zcela zásadního významu. Sbírka tvoří pozoruhodný celek, který ve svém zaměření na koláž nemá u nás obdobu. Kolekci v současné době tvoří přes 250 exponátů a hodnota sbírky je jen těžko vyčíslitelná penězi. Prostory galerie jsou nově zrekonstruovány přesně podle potřeb a nároků galerie. Držitelé Zákaznické karty Pražské plynárenské mají vstup zdarma! Galerie Smečky Ve Smečkách 24, Praha 1 www.galeriesmecky.cz
Sixt – ČR Mezinárodní autopůjčovna Sixt zajišťuje v ČR 10 let a celosvětově 90 let pro své klienty krátkoi dlouhodobé zapůjčení malých, sportovních, dodávkových, offroad i luxusních tříd vozidel značek Škoda, Volkswagen, Ford, Mercedes, Smart, Volvo a Audi. Většina našich vozidel je vybavena klimatizací a je maximálně půl roku stará. Nově poskytujeme rovněž vozidla s navigací i v České republice! Poskytujeme i jednosměrné pronájmy s možností vrácení v kterékoliv z našich poboček v Evropě. V případě zájmu zajistíme operativní leasing vozidel (na výběr z většiny značek na českém trhu). Poskytované slevy pro držitele Zákaznických karet CityPower Pražské plynárenské: 5–43 % dle typu vozidla a doby pronájmu. Sixt – ČR Těšnov 1/1059 110 00 Praha 1 www.e-sixt.cz
Zuzana Floriánová
Nezapomeňte se zúčastnit čtenářské soutěže s cestovní kanceláří Kudrna na straně 11. Na vylosované výherce čekají zajímavé ceny. Naše čtenáře upozorňujeme na to, že se Zákaznickou kartou CityPower Pražské plynárenské, mají u cestovní kanceláře Kudrna slevu 4 % z ceny zájezdu. 3/2006
Novinky u poskytovatelů výhod pro držitele Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s.
Foto Petr Hejna
Cestovní kancelář Kudrna, s. r. o.
Aktuální informace o Zákaznické kartě a přehled poskytovatelů výhod naleznete na www.ppas.cz, www.citypower.cz nebo v letáku v našich obchodních kancelářích. Přejeme vám hodně zábavy a příjemných zážitků s vaší Zákaznickou kartou PP, a. s. Připravuje Zuzana Floriánová
5
ženosti. Cimrman byl řekl – století páry. Jan Langhans – století fotografie. „Pradědeček měl dvě dcery. Jedna z nich si vzala Viktora Meisnera a měla s ním syna Viktora Meisnera, mého tatínka. Pradědeček předal živnost zeťovi a ten pak mému tatínkovi. Dědečka i tatínka lidé často oslovovali jménem »Langhans«. Než se dům v roce 2001 začal opravovat, bylo pečlivě evidováno, co se zachránit dá a co už ne. Každá věc, která šla zachovat, byla zdokumentována, očíslována a renovována. Každé okno, každá skleněná tabulka, každá klika, kusy zábradlí – vše, co stálo za uchování a co podpořilo ráz budovy. „Proto jsme například nechali do ulice i původní okenní rámy i skla. Třeba právě sklům schází ona současná dokonalost, nejsou tak průmyslově rovná. Ale je v nich zakódována historie, mají své kouzlo, hezčí strukturu. Podobné je to s každou dveřní klikou a jinými detaily domu,“ vypráví Zuzana Meisnerová zaníceně.
Pravnučka Jana Langhanse a fotografické dědictví národa
Až zase někdy odbočíte z Václavského náměstí do Vodičkovy ulice, zvedněte oči nahoru. Hned po pár metrech, za pasáží Světozor, stojí známý pražský dům Langhans. Věnujte pozornost jeho oknům. Žádná moderna. Obyčejné dřevěné rámy. I skla těch starých oken mají daleko do dokonalosti dnešní sklářské produkce. Kdyby byla ulice širší, nebo když se hodně zakloníte, uvidíte moderní, ale velice citlivou nástavbu horních pater na úroveň okolní zástavby. Ve druhém patře malý balkonek s původním zábradlím.
Štěstí i rozum „V místnosti s tím balkónem se narodil můj tatínek,“ říká Zuzana Meisnerová-Wismer, pravnučka Jana Langhanse, muže, který založil slavný pražský fotoateliér již v 19. století. „V sedmdesátých letech jsem žila v Praze a studovala na FAMU dokumentaristiku. Když jsem chodívala Vodičkovou ulicí, vzpomínala jsem, že právě zde se narodil můj táta. Ale nikdy by mne nenapadlo, že se sem naše rodina ještě někdy
vrátí. Po skončení školy jsem odešla do Švýcarska, to bylo v roce 1981.“ Ve známé alpské zemi pracovala Zuzana Meisnerová čtyři roky v restauracích a barech. „Práce to byla hodně vyčerpávající, ale na druhou stranu jsem rychle pronikala do švýcarské mentality. Švýcaři chodí hodně do restaurací, kaváren a barů, často se přitom baví o práci, možná víc než o soukromých věcech. Za léta pobytu jsem měla možnost Švýcarsko důkladně poznat a mám ho ráda. Tam platí víc dané slovo, což mi zde občas schází. V Čechách je naproti tomu větší prostor ponechaný fantazii. Ve Švýcarsku, a také ve většině ostatních západoevropských zemích, je už všechno rozdělené, rozvrstvené“ porovnává Z. Meisnerová. V roce 1991 její rodině vrátili v restituci dům ve Vodičkově ulici, a tak nastalo pravidelné putování Zuzany Meisnerové mezi Curychem, kde pracovala v televizi, a Prahou. „Už při práci v baru jsem neustále posílala do curyšské televize náměty na dokumentární filmy. Po třech nebo čtyřech letech mi redaktor kulturního vysílání odpověděl, že má zájem o jeden z námětů. Tak jsem začala pracovat pro televizi. Natáčela jsem delší i krátké dokumentární filmy o starých lidech, o ženách. Jenže když nám dům vrátili, zjistila jsem, že mám stále méně a méně času a začala jsem se věnovat pradědečkově odkazu naplno.“
Století páry a fotografie Stojí za to připomenout rodový vztah Zuzany Meisnerové k zakladateli slavnému ateliéru. Jan Langhans, vystudovaný potravinářský chemik, založil fotografické studio v roce 1880. V éře, která přála umění, vynálezům, v éře, kdy každý mohl být pionýrem nových směrů. Velká válka byla ještě daleko, svět byl relativně klidný a lidé začali objevovat nové technické vymo6
Její zápal pro dědictví po předcích je na dnešní dobu až neuvěřitelný. V okruhu několika málo metrů kolem Langhansova domu za posledních patnáct let zchátral nejeden historický objekt a vyrostla nejedna tzv. moderní železobetonová krabice, přinášející možná okamžitý, třeba i jen krátkodobý, zisk – ale nic víc. „Nám se všechny ty staré části domu strašně líbily. Co se zachovat dalo, to se zachovalo. Nedaly se ale zachovat původní ateliéry. To byly malé pavilonky, fotografovalo se v nich na denním světle. V době státního podniku Fotografia byly skleněné střechy nahrazeny plechovými. Počátkem 90. let byly už zcela zničené, zchátralé.“
Poklad u kotelny Když Zuzanu Meisnerovou posloucháte, nemůžete si nepoložit otázku: Jaké to je odbočit z intelektuálního prostředí televizní dokumentaristiky a vstoupit do stavební profese? Vždyť je to jako přestup z opery do zedničiny. „Je to změna radikální, ale strašně zajímavá. Televizní profese je jakoby veřejná činnost. Témata, která se filmově zpracovávají, obyčejně zajímají lidi i ve volném čase, dá se o nich všude diskutovat. Tím se přirozeně prolíná pracovní život s osobním.
Stavba, to je naprosto jiný svět. Uzavřený, podléhající vlastním technickým parametrům a soužití řady stavebních činností. Viděla jsem, jak se celý dům rozebírá, jak se dělají sítě, co je potřeba vykonat nejdřív, co nakonec. Opravdu jsem získala nejvyšší úctu k těmto profesím. Pochopila jsem například, že práce statiků není jenom o suchých výpočtech, ale i o zodpovědných odhadech. Vůbec jsem si během těch osmnácti měsíců stavby, ale už předtím, během šestiletých příprav uvědomila, že stavební profese jsou daleko víc kreativní, než jsem si původně dovedla představit. Ptáte-li se tedy na rozdíl mezi televizní dokumentaristikou a stavbou, pak je to sice rozdíl obrovský, nicméně tvůrčí jsou obě profese. Velmi jsem se na téhle stavbě angažovala. Byla to vyčerpávající doba, ale nelituji.“ Kolikrát slýchávám na vlastní uši při nejrůznějších příležitostech, jak asi ta „paní Langhansová“ je bohatá. Všechno prý platila ze svého… „Je to záležitost úvěrů. Museli jsme připravit dokonalou studii, abychom příslušné finanční instituce přesvědčily o smysluplnosti a hlavně návratnosti investice. V době, kdy jsme začínali, byly v Česku podmínky velice nevyhovující; nevím, jaká je situace dnes. Nakonec jsme se domluvili v zahraničí.“ Langhans, to jsou především fotografie, o tom nemůže být vůbec řeč. Po znárodnění v roce 1948 byl celý archiv desítek, možná i set tisíc fotografií a skleněných desek vyvezen nákladními vozy na skládku. Dělníci museli na příkaz rozbíjet to, co uchovávalo paměť národa za dlouhá desetiletí. „Zachovalo se úplně zázrakem asi 9 000 desek, na kterých je portrétováno kolem
2 500 osobností ze všech oblastí života – umělci, vědci, státníci, legionáři, duchovní. To, co zmizelo, to nebyli všeobecně známí lidé, ale byl to nesmírně obsáhlý vzorek populace této země, který Jan Langhans a jeho následovníci vytvořili. Velmi pečlivě si vedli záznamy o portrétovaných lidech, archiv byl tříděn zcela systematicky. Když někdo přišel, který se tu fotografoval před dvaceti lety, desku vyhledali. Nic se nevy-
Jan Langhans, mezinárodně činný fotograf a úspěšný podnikatel, zakoupil v roce 1880 dům ve Vodičkově ulici číslo 37. Jeho ateliér patřil k největším fotografickým závodům v Čechách a na Moravě a spoluvytvářel českou portrétní fotografii. Statisíce neznámých i slavných lidí usedaly po desetiletí před fotoaparáty tři generací Langhansů, až do znárodnění v roce 1948. Na jaře 1991 byl dům v rámci restitucí navrácen rodině. Vzápětí bylo započato se studi-
Dům Langhans
hazovalo.“ Aby již nikdy nemohlo dojít k rozpadu zachráněných desek archivu, byla na jaře 2003 založena Nadace Langhans Praha. Odkaz Jana Langhanse tak zůstane živý. „V současnosti jsou všechny negativy naskenované, postupně z nich děláme pozitivy a také shromažďujeme informace o jednotlivých osobnostech. Například se nám přihlásil odborník, který se nabídl, že bude identifikovat velice specifickou, úzkou skupinu cukrovarníků, ve své době důležitých podnikatelů. Některé osobnosti jsou všeobecně známé, o ostatních se dovídáme ve spolupráci s řadou významných archivů a muzeí v České republice. Od počátku se snažíme s Langhansovým archivem pracovat a doplňovat informace, aby sám archiv mohl být jediným zdrojem informací.“ Důležitou součástí starosti o sbírku je i její fyzické zachování. K uchování archivu byla vybudována klimatizovaná místnost se stálou teplotou a vlhkostí. „Hodně desek je poškozených, má odloupnutou emulzi nebo jsou popraskané. Mnoho jich je roztříštěných, ale dnešní technika naštěstí nabízí hodně možností. Obrovské štěstí je, že zachované negativy byly uloženy v místnosti, kde náhodou byla v zimě i v létě poměrně stálá teplota asi patnáct až dvacet stupňů. Kdyby byly desky uschované například na půdě, už by asi neexistovaly. To byl malý zázrak. První část se našla v roce 1998, druhá o dva roky později.“ Do budoucna uvažuje Nadace Langhans Praha o vydání knihy, spíše encyklopedie, s fotografiemi a podrobnými texty k jednotlivým osobnostem. Pavel Hrabica • Foto Petr Hejna
emi rekonstrukce domu. Ambiciózní projekt začal dostávat svou tvář: Dům Langhans vytváří most mezi historickým odkazem staré Prahy a moderními trendy současné architektury. V roce 2002 byl slavnostně otevřen. Dům Langhans je projekt, který se svým pojetím, realizací a architekturou vymyká průměru. Architektu Ladislavu Lábusovi a jeho ateliéru se zde podařilo vytvořit symbiózu harmonie a napětí. Vedle původních dveří, oken, kování, dlažeb je použito nejmodernějších prvků z kovu, skla a kamene.
Dům byl do doby rekonstrukce vytápěn pevnými palivy – byla zde kotelna na uhlí. V současnosti je energetické centrum objektu v podzemí ve sklepě. Vytápění je zajišťováno centrálně plynovým kotlem zn. Buderus. Jednotlivé byty i kancelářské nebo prodejní prostory však mají vlastní měření tepla. Sklepní prostory domu jsou moderně řešeny – je zde kombinace betonových zdí v šedé barvě a neomítnutého cihlového zdiva. „Jednak to samozřejmě hezky vypadá a jednak ty zdi dýchají a nevznikají zde plísně,“ říká Z. Meisnerová. Do sklepních prostor zakomponoval architekt citlivě i plynové potrubí, které se stalo součástí interiéru.
3/2006
7
Partner akce – Pražská plynárenská, a. s.
Text a foto Jan Žákovec a archiv
Žižkovský masopust potřinácté
Budeme jezdit za několik let na vodík? Plyn přežije ropu »Musíme změnit pohon našich automobilů«, hřímal prezident Bush nedávno ve své Zprávě o stavu Unie, v níž prosazoval změnit ekonomiku, založenou na ropě. Vedle toho, že se »černé zlato« dováží z nestabilních oblastí, je dalším negativem, že rostoucí poptávka tlačí ceny ropy stále vzhůru a že její celosvětové zásoby vystačí jen na zhruba 40 let. Cesta se ukazuje v hledání a zejména využití alternativních paliv. Hojně označovaným náhradníkem ropných paliv je zemní plyn. Jeho obrovské zásoby vydrží o mnoho desítek let déle než ropa. Na zemní plyn dnes ve světě jezdí téměř 5 milionů vozidel. Evropská unie předpokládá 10% podíl zemního plynu na spotřebě pohonných hmot v roce 2020. Dlouhodobou nevýhodou zemního plynu je ale jeho fosilní podstata. Dříve či později jeho zásoby dojdou a bude třeba přejít na jiný zdroj. S největší nadějí do budoucna se vzhlíží k vodíku.
Vodíková stanice ve Washingtonu
Na vodík už se jezdí Ke konci roku 2005 bylo ve světě v provozu 72 vodíkových stanic, z toho v Evropě 31. Prototypů vodíkových vozidel bylo za posledních 40 let představeno více než 200. Nejdéle, od roku 1999, jezdí na
Vše není tak růžové Jádrem problému vodíkové budoucnosti je, jak se bude vodík v budoucnosti získávat. Jak již bylo uvedeno, vodík se na Zemi vyskytuje pouze v přírodních sloučeninách. Vyrábět ho lze jeho oddělením, a to vyžaduje energii. Dnes je vodík převážně vyráběn z fosilních paliv (zemního plynu, ropy, uhlí) nebo jako vedlejší produkt chemické výroby. Vodík lze také získávat z nevyčerpatelných zásob vody elektrolýzou. Tento způsob je však dnes velmi drahý, a je proto vhodný v zemích s vysokým počtem hydroelektráren. Přesto výroba vodíku elektrolýzou pomocí elektrické energie získané prostřednictvím fotovoltaických solárních článků je z pohledu životního prostředí zcela čistou technologií a má rozhodně budoucnost, obdobně jako termické štěpení vody nebo výroba vodíku z biomasy. Klíčovou otázkou tedy je, jak vodík ekologicky a zároveň levně vyrobit, distribuovat a skladovat,
Proč vodík? Vodík je nejrozšířenější plyn ve vesmíru i na Zemi. V plynné fázi se zde sice nevyskytuje, ale ve spojení s ostatními prvky tvoří řadu nejvýznamnějších přírodních sloučenin - vodu, zemní plyn, uhlí, ropu, biomasu. Zásoby vodíku ve vodě jsou téměř nevyčerpatelné. Vodík má vysokou hustotu energie a dá se transportovat i skladovat. Z hlediska ochrany životního prostředí je spalování vodíku čistší než spalování fosilních paliv, vznik vody není provázen toxickými sloučeninami ani skleníkovými plyny.
Vodíková stanice v Berlíně
ných hmot. Otevřený je i způsob využití vodíku k pohonu automobilů. Jednou cestou je spalovat jej v klasických motorech, kdy jedinou zplodinou je voda a malé množství kysličníků dusíku. Nevýhodou je, že vodík je ve směsi se vzduchem silně výbušný a kvůli malé hustotě je ještě hůře uskladnitelný než v autě než zemní plyn. Druhou cestou jsou palivové články. Vozidlo v tomto případě pohání elektromotor, jehož zdrojem je reakce vodíku v palivových článcích. Po světě jezdí už několik desítek takto poháněných automobilů, nicméně náklady na palivové články jsou neúnosně vysoké. Je tedy nutné dořešit, jak efektivně vodík v autech přepravovat, aniž by se musely vozy potýkat s menším dojezdem či nižší nosností, než na jakou jsme zvyklí. Palivová krize ještě není natolik silná, aby bylo dost vůle uvolnit finanční prostředky na dořešení výše uvedených překážek
Starosta Milan Český zahajuje XIII. Žižkovský masopust
Sobotní večer v Paláci Akropole proběhl maškarní rej, na kterém vystoupil Ivan Mládek & Banjo Band i jejich populární revivaloví následovníci z Děda Mládek IIlegal Bandu V neděli 26. února nechyběla »Radniční vařenice« v hospodě U Vystřelenýho oka s tradiční Žižkovankou. Masopustní delikatesy pro Pražany připravovali přímo žižkovští radní. Pondělní masopustní koncert v kině Aero byl zasvěcen bigbeatu, vystoupily kapely DG 307 a Tony Ducháček & Garage. Vrcholem letošního masopustu byl úterní tradiční průvod maškar, obřích loutek, kejklířů i tradičních žižkovských postaviček. Masopust ukončil na Parukářce večerní velkolepý ohňostroj.
Vodík v budoucnu, zemní plyn dnes Ačkoliv je vodík rozhodně nejnadějnější alternativou k benzinem nebo naftou poháněným vozidlům, bude trvat zřejmě ještě mnoho let, než dojde k jeho plně komerčnímu využití. V současné době ještě není dořešena řada technických souvislostí a především, použití vodíku jako paliva je zatím velmi nákladné. Zatímco výzkum vodíkových technologií probíhá a svět bude čekat na jeho výsledky, může-
Je vodík bezpečný? Amsterdam – autobus na palivové články
Používání vodíku není novinkou. Již počátkem dvacátého století začal být vodík využíván v letecké dopravě pro plnění vzducholodí. Řada vodíkem plněných vzducholodí však skončila neslavně nebo tragicky. Nejznámější »vodíkovou« tragédií v historii byl požár vzducholodi Hindenburg. Vodík je považován za nebezpečný, hořlavý a výbušný plyn. To je pravda. Ale takové vlastnosti mají, musí mít, všechna paliva. Méně bezpečné spalovací vlastnosti vodíku oproti ostatním palivům, zejména jeho vysoká spalovací rychlost, nízká hustota oproti vzduchu a velmi široké meze výbušnosti, a jeho »špatná pověst« nutí všechny, kdo s vodíkem pracují, k daleko přísnějším bezpečnostním opatřením, než které jsou prováděny u klasických paliv.
stlačený vodík letištní autobusy na mnichovském letišti, osobním vozidlům je k dispozici i vodík kapalný. V roce 2003 byla v islandském Reykjavíku otevřena první veřejná vodíková čerpací stanice na světě. Od roku 2004 využívají u největší vodíkové stanice na světě v Berlíně stlačený i zkapalněný vodík jak osobní automobily, tak autobusy s vodíkovým spalovacím motorem nebo pro palivové články. Evropská unie vodíkové projekty finančně podporuje prostřednictvím evropského projektu CUTE (Clean Urban Transport in Europe). V rámci tohoto projektu jezdí autobusy s palivovými články na vodík v řadě evropských městech, např. v Mnichově, Amsterdamu, Madridu, Barceloně, Stockholmu, Malmö, Portu, Luxembourgu.
Vodíková stanice na mnichovském letišti
Detail výdejního stojanu
8
oslední únorové dny ovládl třetí pražský obvod tradiční Žižkovský masopust, největší pouliční akce letošní zimy v Praze. Masopustní veselice, odehrávající se pod střechou i pod širým nebem, jako obvykle nabídla pestrou směs hudby, divadla, maškarního reje, hojnost jídla a pití. Masopust zahájil na »Tučný pátek« 24. února starosta Městské části Prahy 3 Milan Český. „Třináctka je pro někoho nešťastné číslo. Letošní třináctý masopust však dokáže opak – na Žižkově bude veselo!“ uvedl starosta. Pravdivost jeho slov potvrdily hned poté scénky postaviček prvorepublikového žižkovského podsvětí včetně Josefa Švejka a přehlídka tradičních masopustních masek. Všichni ochutnávali pochoutky staročeské zabijačky.
P
aby byl konkurenční s tradičními pohonnými hmotami. Užití vodíku je perspektivní, ale zatím drahé. Samotná výroba vodíku není jediným problémem. Velké investice si vyžádá skladovací infrastruktura vodíku a vodíkových plnicích zařízení, která zajistí dostupnost podobně jako současná síť čerpacích stanic na benzin a naftu. Dalším otazníkem je forma vodíku používaného pro čerpací stanice. Uchovávání vodíku jak ve stlačené, tak ve zkapalněné formě přináší značné technické problémy. Protože se zde pracuje s vysokými tlaky (minimálně 300 barů) a při zkapalnění i extrémně nízkými teplotami (-253 °C), musejí být zařízení pro skladování a přečerpávání, např. výdejní stojan, konstruována jinak, než je tomu u standardních pohon-
Vodíková stanice v Barceloně
Barcelona – autobus na palivové články
jž
Hlavní partner mítinku – Pražská plynárenská, a. s.
Jubilejní X. ročník Zimní Pražské tyčky N ejhodnotnějším výkonem desátého ročníku Pražské tyčky bylo 8,18 sekund Lucie Martincové na 60 metrů překážek. Tímto výkonem se přiblížila na osm setin nominačnímu limitu pro letošní halové mistrovství světa v Moskvě. Mítink byl již tradičně zaměřen na soutěže ve skoku o tyči žen a mužů. V obou soutěžích zvítězili zahraniční účastníci, v ženách Polka Roza
me jezdit na zemní plyn. Ten v porovnání s vodíkem je ekonomicky výhodný, v mnohaleté praxi vyzkoušený, bezpečnější a ihned použitelný, technické otázky jsou vyřešené. Jako plyny jsou si zemní plyn a vodík svými vlastnostmi velmi blízké, využití zemního plynu v dopravě je považováno jako most k budoucímu využití vodíku. Experti odhadují, že ke skutečnému zlomu, kdy budou nasazeny vodíkové technologie v širokém měřítku, může dojít až v horizontu 15–20 let. Pro vodík hraje jeden důležitý faktor – čas, který neúprosně odměřuje dobu, kdy dojde k vyčerpání zásob ropy. Vodík je palivem budoucnosti, určitě na něj budeme jezdit, nikoli ale během několika let. • 3/2006
Kasprzaková za 4,30 metru, v mužích Slovinec Juri Rovan, když se jako jediný dokázal přehoupnout přes laťku ve výšce 5,40 metru. Premiéru mítinku měla soutěž ve vrhu koulí. Divákům se představila celá domácí špička, doplněná vícebojaři Tomášem Dvořákem a olympijským vítězem Romanem Šebrlem. jž
Vítězka soutěže žen Polka Roza Kasprzaková
9
Z historie rozvodu plynu
Čtenářská soutěž s poskytovateli výhod Zákaznické karty
ČASOPISEM
3 – Soutěž pro děti na téma »Poznáváme zemní plyn«
Proč zemní plyn nevoní III. Při prvních pokusech s odorizací plynu (to je přidávání zapáchavých látek) se použily i látky, které ...(tajenka kriskrosu) – například fialková silice. Jenže co je příjemné, to nemáme potřebu odstraňovat – naopak. Voňavý unikající plyn prostě většině lidí nevadil. Proto se začaly používat látky zapáchající, které okamžitě vyburcují snad ...(tajenka rébusu).
Letos je tomu 50 let, co Hlavní správa plynáren ministerstva paliv ve spolupráci se Svazem zaměstnanců v energetice uspořádala v Praze aktiv na téma »Použití azbestocementových trub pro plynovody«. Účastníci si prohlédli postup výstavby azbestocementového plynovodu v Chodově u Prahy (dnes část Prahy 4) a výrobu trub v Berouně.
Kris-Kros
Doplň uvedené výrazy podle počtu písmen. Dej pozor, aby se ti správně křižovaly. Tajenku přečteš ve vodorovném směru v zabarvených políčkách.
voz místních plynárenských sítí. Ocelové trubky jsou totiž, přestože jsou samozřejmě opatřeny izolací, málo odolné proti korozi. 2
Vlastnosti azbestu byly známy již v dávné minulosti. Zvláštní příhodu o něm napsal například římský spisovatel Seneka. Vypravuje o hostině na jejímž závěru hodili otroci nádherný ubrus do ohně v peci k nemalému zděšení přítomných hodovníků. Jaké bylo jejich překvapení, když po chvíli byl ubrus vytažen z výhně nikoliv spálený nebo jakkoliv ohněm poškozený, nýbrž – vyčištěný. Byl totiž zhotovený z vláken osinku neboli azbestu. Také Řekové znali již nehořlavé vlastnosti osinku, o čemž svědčí věčná lampa věnovaná na Akropoli Palladě Atheně. Nespalitelný knot lampy byl rovněž zhotoven z tohoto materiálu. Z osinku byla již za starověku tkána umrlčí roucha, do kterých byli zabalováni nebožtíci před spálením, aby se jejich popel nemísil s popelem z hranice. Vedle nespalitelnosti osinku poznali lidé a využívali ke svému prospěchu jeho tepelně izolační vlastnosti a odolnost proti korozi. Již dávno například zhotovovali Sibiřané výplň zimních rukavic z osinkových vláken. Později našel osinek, zvláště ve spojení s cementem, i rozsáhlé uplatnění v průmyslu a stavebnictví. Tento materiál známe jako eternit. To už byl jen krůček k výrobě a používání eternitových, neboli azbestocementových trub.
Dlouhá desetiletí se stavěly plynovody z litiny a z oceli Od počátku plynárenství byla po dlouhá desetiletí nejvhodnějším trubním materiálem pro výstavbu plynovodů litina. Litinové plynovody měly sice dobrou protikorozní odolnost, ale s růstem povrchové dopravy a měrného zatížení vozovek stále těžšími vozidly, začaly poměrně křehké a ve spojích jen temované litinové trubky (obr. 1) být pro časté mechanické poškození a netěsnosti spojů neúnosné. Ocelové potrubí, které začalo být používáno ke stavbě plynovodů ke konci 19. století, bylo daleko pružnější, lehčí a pevnější než potrubí litinové. Rozsáhlá výstavba plynovodů z oceli byla umožněna především po vynalezení autogenního řezání (1901) a sváření kovů (1905) – obr. 2. Ani ocelové plynovody se však nejevily jako nejlepší řešení pro pro-
3 10
Azbestocementové (eternitové) potrubí Azbestocementové trouby se začaly vyrábět již v r. 1901. Tehdy však sloužily k různým jiným účelům. Používaly se převážně pro rozvod vody a pro odvod odpadních vod. Například se velmi osvědčily v Janově v Itálii, kde z nich postavili na počátku 20. století vodovod mořské vody, když jiné materiály agresivitě slané vody neodolaly. V Českých zemích se začaly eternitové trouby vyrábět od roku 1930, a to v Berounských eternitových závodech. Vyráběly se trubky odtokové a tlakové. Odtokové sloužily pro vedení odpadových vod, k ventilačním účelům apod. Tyto tenkostěnné trubky našly už uplatnění i v plynárenském oboru. Zhotovovaly se z nich totiž kouřovody pro odvod spalin od plynových spotřebičů do volného prostoru. Tlakové silnostěnné trubky pak sloužily především pro výstavbu vodovodů. Na plyn se začaly azbestocementové trubky používat teprve po řadě let. V r. 1942 byl např. v SSSR u Kujbyševa vybudován první dálkový plynovod z azbestocementových trub o délce 20 km. Pak následovaly plynovody další. Dostatečné těsnosti, umožňující použít azbestocementových trub i pro vyšší provozní přetlaky (až 20 bar), bylo docíleno vnitřními i vnějšími lakovými nátěry. Armová-
4
Rudolf Novák • Foto archív autora
5
Obr. 1 – Temovaný hrdlový spoj litinového potrubí Obr. 2 – Autogenní přivařování přípojky Obr. 3 – Gibaultova spojka – schéma Obr. 4 – Gibaultova spojka rozebraná Obr. 5 – Připojení trasového uzávěru k trubkám
5 FÍKUS KOMÍN MALBA NUTNĚ PAŘEZ POVOZ PUKAT REZEK SIFON SONET ŠTĚNĚ TAPÍR VŘÍSK
»CK Kudrna« Kudrna – Klub cestovatelů a romantiků je cestovní kancelář outdoorového typu. Nabídková škála je tvořená 6 typy zájezdů: poznávací, »biciklovky«, »horodolky«, »vodomilky«, lyžařské a speciální (např. »muzikovky«). Podle destinace převažují zahraniční cesty před tuzemskými akcemi, které ale dotváří celkový profil klubu. Specifikem zájezdů jsou téměř výhradně noclehy pod stanem, ale také převážně zajištěná polopenze formou polní kuchyně. Adresa: Bašty 2, 602 00 Brno-město
Dnešní otázka Kolikátou sezonu pořádá zájezdy CK Kudrna?
9 ZLÁ UČNICE 11 FLEK NA STĚNĚ ZAJÍC UTONUL
Durmitor • Foto Michael Pokorný
Azbest znali již staří Římané
ním azbestocementu drátem bylo v Rusku umožněno zvýšení provozního přetlaku trub dokonce na 40 bar. Kromě zemí bývalého Sovětského svazu používala azbestocementové plynovody řada dalších zemí, jako např. Maďarsko, Rakousko, Belgie, Itálie a Anglie. V širokém měřítku se azbestocementové trubky uplatňovaly také jako chráničky plynovodů procházejících namáhanými nebo jinak nebezpečnými místy. V Holandsku například bylo kolem roku 1950 zavedeno opatřování všech plynovodů vedených pod silnicemi chráničkami výlučně z azbestocementu. Chráničky z tohoto materiálu považovali Holanďané jako jedině vhodné také pro ochranu ocelových plynovodů podcházejících pod železničními tratěmi. U nás jsme se začali zabývat azbestocementovými plynovody v 50. létech. V r. 1955 Berounské eternitové závody rozšířily výrobu azbestocementových trub i o trouby pro plynárenské účely. Vyráběly se v délkách 3 až 4 m a v průměrech od 50 do 500 mm. Konce trub se spojovaly Gibaultovými spojkami (obr. 3 a 4). Těmito spojkami se připojovaly k trubkám i trasové uzávěry (obr. 5). Pro zvýšení těsnosti byly trubky opatřovány vnitřním nátěrem Inertolu. Výhodou azbestocementových plynovodů byla jejich nízká cena, malá hmotnost, snadná opracovatelnost (bylo je možno snadno řezat pilkou, vrtat apod.) a především pak jejich odolnost proti korozi. Již v prvním roce výroby plynových azbestocementových trub byly z tohoto materiálu postaveny nízkotlaké plynovody v Jihlavě, Lanškrouně a Olomouci. V r. 1956 byl postaven azbestocementový plynovod v Chodově u Prahy a následovala místa další. Přes počáteční optimismus se azbestocementové plynovody neosvědčily. Byly poměrně křehké a nehodily se proto vůbec do ulic s živější povrchovou dopravou. Rovněž spoje plynovodů vykazovaly časté netěsnosti. Definitivní konec azbestocementových plynovodů znamenala záměna svítiplynu zemním plynem, kdy v rámci přípravy plynárenských sítí na nové médium byly všechny azbestocementové plynovody ze země vyjmuty a nahrazeny plynovody z oceli. Dnes jsou dostatečně známy karcinogenní účinky osinkových vláken na lidský organismus a proto jsou výrobky z osinku a jeho směsí nahrazovány materiály bezpečnějšími. Určitě už by nikoho nenapadlo vyrobit z osinkových vláken ubrus nebo si je cpát do rukavic. Také azbestocementové plynovody patří pravděpodobně nenávratně do minulosti, přesto mají v plynárenské historii své místo, a proto jim byl věnován tento článek.
4 ATOL MULA NEON SULC
Rébus
Na 3 vylosované výherce čeká originální »Kudrnovské« tričko a knižní titul Turistický průvodce Benat. Pro držitele Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s., je poskytována sleva 4 % z ceny zájezdu organizovaného společností Kudrna, s. r. o. Výherci Dětské soutěže z č. 1/2006: Božena Piroutková, Praha 10, Honza Stolina, Praha 6, Petr Simandl, Praha 10.
Odpovědi prosíme zasílejte do 7. dubna 2006 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny 500 Kateřina Saidlová U Plynárny 500 145 08 Praha 4-Michle nebo e-mail:
[email protected]
3. Na zemní plyn dnes ve světě jezdí zhruba: a) 1 milion vozidel b) 5 milionů vozidel c) 10 milionů vozidel
1. Společná zákaznická kancelář Pražské plynárenské a Pražská energetiky v paláci Adria v Jungmannově ulici v Praze 1 byla otevřena v roce: a) 2004 b) 2005 c) 2006
Správné odpovědi z č. 1/2006: 1b) V rámci liberalizace trhu se zemním plynem v České republice se od 1. ledna letošního roku stali oprávněnými zákazníky všichni odběratelé zemního plynu kromě domácností. 2a) Galerie Anderle v Pelléově vile v Praze 6 byla otevřena v roce 2003 3a) První výstavou v Galerii Smečky je expozice děl Jiřího Koláře a Ladislava Nováka
2. Pražský fotoateliér Langhans najdete: a) ve Spálené ulici b) na Václavském náměstí c) ve Vodičkově ulici
Výherci z č. 1/2006: Milan Navrátil, Praha 6, Bohumila Kaupeová, Plzeň, Stanislav Kačenka, Praha 4.
Nezapomeňte uvést výrazné označení
»Soutěž 3/2006« a svoji zpáteční adresu i telefon. Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s.
3/2006
Odpovědi prosím zasílejte do 7. 4. 2006 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny 500 Kateřina Saidlová, U Plynárny 500 145 08 Praha 4-Michle nebo e-mail:
[email protected] Nezapomeňte uvést výrazné označení »CK Kudrna« a svoji zpáteční adresu i telefon. Správná odpověď z č. 1/2006: Působí od roku 1990, tj. 16 let.
Foto Petr Hejna
1
Problémy s litinovými a ocelovými plynovody vedly k hledání jiných, vhodnějších materiálů pro výrobu plynového potrubí místních sítí. Vývoj směřoval k materiálům nekovovým. Již v r. 1897 se v Anglii začaly při výstavbě uličních plynovodů zavádět s dobrými výsledky papírové trouby. Zhotovovaly se navíjením asfaltem namáčeného papíru z dobré buničiny kolem válce. Z minulosti jsou známé i plynovody bambusové nebo dřevěné. V roce 1933 vynalezli chemici anglické společnosti Imperial Chemical Industries mnohostranně využitelnou umělou hmotu polyetylén a v r. 1935 objevil německý chemik G. Wick způsob zpracování polyvinylchloridu – PVC. V r. 1937 se v Německu se začaly z PVC vyrábět první trubky. V r. 1947 se v některých zemích začalo používat trubek z polyetylénu. Největší rozvoj použití umělých hmot k výstavbě plynovodů nastal však až po roce 1970. Dnes se staví plynovody místních sítí již prakticky výhradně z různých druhů polyetylénu.V tomto stručném přehledu nekovových materiálů používaných k výstavbě plynovodů má své místo i azbestocement, který se v padesátých letech 20. století jevil jako velmi vhodný a perspektivní materiál pro výrobu plynovodních trub.
Řešení křížovky na str. 12: Zveme vás k bezplatné návštěvě plynárenského muzea
Nástup nekovových materiálů
3 AHA EMA ERB FLY JDE KVÍ LEV LOV NEO OFT SNÍ TLO TŘU UŠI YLO
Posláním soutěže je představovat vám zajímavé poskytovatele výhod, kteří jsou zapojeni do systému CityPower. Úkolem čtenáře je správně odpovědět na otázku, která souvisí s jednotlivými poskytovateli výhod. Soutěž je otevřená pro všechny čtenáře našeho časopisu bez rozdílu, tedy i pro ty, kteří dosud kartu nevlastní. Na vylosované čtenáře čekají zajímavé dárky od představeného poskytovatele. Přejeme vám v soutěži hodně úspěchů!
Výherci z č. 1/2006: Božena Franclová, Ledeč nad Sázavou, Helena Súkupová, Praha 4, Vratislav Tůma, Praha 4. Připravila Zuzana Floriánová
Co najdete v příštím čísle 4/2006 > Jezdíme na zemní plyn – novinky > Plynárenské ulice v Praze > Historie: Kontroly těsnosti plynovodů 11
