David Greger, Martin Chvál, Jaroslava Simonová, Jana Straková, Zuzana Svobodová (ÚVRV PedF UK) E-mail:
[email protected] ČAPV 2014, Olomouc
Podrobnější výsledky zde prezentovaných analýz budou v publikaci:
David Greger, Jaroslava Simonová, Jana Straková (Eds.) Spravedlivý start (prozatimní pracovní název)
Plán vydání 2015, pravděpodobně nakl. Karolinum.
Zdroje 1. Longitudinální výzkum CLoSE (Czech Longitudinal Study of Education) financovaný GAČR (NHÚ AV, NVF) • 2012 – 2018 • 3 kohorty • 2000 předškolních dětí – vstup do povinného vzdělávání • 5000 žáků, kteří se účastnili v roce 2011 ve 4. ročníku ZŠ výzkumu IEA TIMSS a PIRLS 2011 – přechod na 2. stupeň ZŠ, respektive VG, dále přechod na střední školu • 2000 dospělých, kteří se účastnili v roce 2011 výzkumu OECD PIAAC – sledování po dobu 4 let 2. Projekt GAUK • Kvalitativní šetření rodičů předškoláků
Motivace – nerovnosti v českém vzdělávacím systému • Relativně silná závislost výsledků vzdělávání na rodinném zázemí • Relativně velké a dále rostoucí rozdíly mezi školami z hlediska složení žáků a jejich výsledků na úrovních ISCED 2 a 3 • Podezření na rostoucí a stále časnější diferenciaci a rostoucí význam výběru školy již od počátku školního vzdělávání • Nedostatek informací o situaci v předškolním a primárním vzdělávání
Teoretické zdroje • Teorie kulturní a sociální reprodukce (Bourdieu, Passeron, Coleman, Putman) • Teorie racionálního jednání (Goldthorpe) • Zahraniční poznatky týkající se dopadů diferenciace (např. Slavin, Gamoran, Nyrstrand, Oakes, Lucas) • Zahraniční poznatky týkající se volby školy (např. Bosetti, Burgess et al., Lubienski, Manski)
Výzkumné otázky • Jak rodiče vybírali mateřskou školu pro své dítě? Jaké charakteristiky mateřské školy považují rodiče za důležité? • Jak se liší jednotlivé mateřské školy z hlediska služeb poskytovaných žákům a rodičům? Jak připravují děti na přechod do povinného vzdělávání? • Do jaké míry se rodiče předškoláků v ČR věnují výběru školy pro své dítě? Jakou přikládají výběru váhu? Jaké charakteristiky školy jsou při výběru důležité? Jak se liší přístup k výběru školy v jednotlivých lokalitách a u různých skupin rodičů? • Jaké faktory jsou důležité při rozhodování o odkladu školní docházky? Jaká péče je dítěti v průběhu odkladu poskytována? • Jak se rodiče rozhodují o umístění dítěte do ZŠ praktické?
Výzkumné metody – kvantitativní (CLoSE) •Dotazníkové šetření rodičů předškoláků v době zápisů do první třídy •Diagnostické šetření kognitivních a nekognitivních dovedností žáků •Dotazníkové šetření ředitelek mateřských škol
Výzkumné metody kvalitativní (GAUK) •Hloubkové rozhovory s rodiči předškoláků (40 respondentů) •Ohniskové skupiny s rodiči (2 OS s různě vzdělanými rodiči)
Dotazníkové šetření rodičů • Reprezentativní soubor dětí navštěvujících mateřskou školu, které by měly na základě věku v následujícím školním roce zahájit povinnou školní docházku (dvoustupňový stratifikovaný výběr) • Administrace tištěného dotazníku agentura STEM/MARK prostřednictvím učitelek • Data získána od 2008 rodičů dětí z 95 MŠ z celé ČR • Návratnost 49,1% • 1252 rodičů poskytlo souhlas s dalším sledováním
Diagnostické šetření dětí • Předmatematické představy • Zraková percepce • Posouzení sociálních dovedností učitelkami • Administrace pečlivě proškolenými administrátorkami (9 studentek KSP a PP, 2 učitelky, 2 doktorandky ÚVRV) • 1084 rodičů dalo souhlas s diagnostikováním dítěte • Diagnostika proběhla u 795 dětí
Dotazníkové šetření ředitelek MŠ
• Elektronický dotazník následně doplněný o dotazník tištěný • Data získána od 86 školek
Stav a výhled • Zpracovány rodičovské dotazníky a kognitivní
diagnostika • Ředitelské dotazníky a diagnostika sociálních dovedností ve fázi dokončování • Návazná šetření v následujících 2 letech (telefonicky STEM/MARK) – Návazné dotazníkové šetření týkající se spokojenosti rodičů s výběrem školy na počátku a na konci prvního roku školní docházky – Návazné dotazníkové šetření rodičů dětí s odklady • Zvažováno ještě šetření přechodu na 2. stupeň (mimo projekt GAČR telefonicky ÚVRV)
Diagnostika kognitivních dovedností předškoláků v projektu CLOSE Test zrakové percepce a Test matematických dovedností
Test zrakové percepce • • • • • •
•
• • •
Standardizovaný test Autorka: Lenka Felcmanová, KSP PedF UK Skupinková administrace Test je určen pro děti staršího předškolního věku (5,0 až 7,0 let) Autorka čerpala z Vývojového testu zrakového vnímaní (Frostig), Reverzního testu (Edfeld) a Testu obkreslování (Matějček). 6 subtestů, celkem 46 položek, v CLOSE vypuštěn jeden subtest s nejnižší vnitřní konsistencí a vyšší časovou náročností. V CLOSE celkem 35 položek. Test obsahuje úlohy zaměřené na následující složky zrakové percepce: – zraková diferenciace, – zraková syntéza a analýza, – vnímání konstantnosti tvaru, – rozlišování figury a pozadí, – vizuomotorická koordinace Cronbachovo alfa: 0,840; 0,820 (v projektu CLOSE) Určen k individuální i skupinkové administraci Čas administrace: 15 minut
Test matematických dovedností (test předmatematických představ předškoláků)
Autoři testu • S podporou a pro projekt CLOSE • Autorka úloh: Michaela Kaslová, KMDM PedF UK • Koncepce testu: Martin Chvál, ÚVRV PedF UK • Příprava pomůcek: Jana Korábová, doktorandka PedF UK
Obsahová specifikace testu • • • • • • • • •
A: věk – nehodnoceno, zahájení rozhovoru B: slovo C: počet D: porovnání E: bez zraku F: řady G: číslice H: úkol – nehodnoceno, ukončení rozhovoru I: struktura – zadáno s testem zrakové percepce
SLOVO • „Do kolika umíš počítat?“ • „Zkus to.“ • Dítě bylo případně zastaveno u 32. • 40 % dětí umí odříkávat číselnou řadu minimálně do 30 • 9 % dětí uvedlo číslo vyšší než 100 (zde se chybovost takřka nevyskytovala) • 39 (tj. 5 %), které neuměly odříkat číselnou řadu ani do 10
Slovo – vybrané výsledky
Vyhodnocení: 6 bodových kategorií
POČET •
3 varianty podnětů: – – –
• • •
Dřevěné neobarvené kostky Rovinné obrazce různě velké i různě barevné Zvuky
Počet kostek volen podle výsledku v úloze SLOVO, max 17 Počty obrazců: 4 a 6 Zvuky: – – –
3krát viditelné tlesknutí, 4krát ťuknutí zespodu stolu v pravidelném rytmu, 5krát ťuknutí zespodu stolu, mezi 3 a 4. ťuknutím byla krátká pauza.
Počet – vybrané výsledky • Úspěšnosti: • kostky: 77 %
– rovinné obrazce: • 4: 96 % • 6: 98 %
– zvuky: • 3: 91 % • 4: 80 % • 3 plus 2: 59 %
POROVNÁNÍ • Dvě hromádky 12 a 13 kostek • „Kde je více kostek? Nebo jich je stejně?“ • Při tipování bylo dítě vybídnuto, aby to dokázalo a povzbuzeno, že může s kostkami manipulovat.
Porovnání – vybrané výsledky • •
63 % dětí dokázalo úlohu správně vyřešit, 22% dětí jen tipovalo bez zdůvodnění či se „vymlouvalo“, že „do tolika neumí počítat“, • 14% dětí úlohu se snahou vyřešilo chybně. Strategie řešení: • 85 % dětí: samostatné spočítání obou hromádek, přičemž některé děti po sobě provedli kontrolu, dokonce i několikrát, některé děti počítali jen zrakem, bez ukazování či hýbání s kostkami, • 5 % volilo párové dávání stranou, • přibližně 7 % dětí volilo strategii buď tvorbou řad (16 dětí), tvorbou samostatných dvojic (15 dětí) či tvorbou sloupců (10 dětí). • 18 dětí volilo nějakou vlastní „originální“ strategii, např.: – dal kostky z menší hromádky jako vrchní vrstvu na vyrovnané kostky z větší hromádky – kostky do útvarů 3x4 a u jedné hromádky jedna přebývá – rovnal kostky po "kamarádech" do trojic a pak do čtverce – věže po 5 kostkách • některé děti zvládly tuto úlohu vyřešit správně, byť měly nízké body
BEZ ZRAKU • Před dítětem bylo 5 kostek a dítě se nechalo přesvědčit spočítáním, že jich je skutečně 5. • „Za chvíli zavřeš oči, já některé kostky schovám a ty mi řekneš, kolik jsem jich schovala. Zavři oči.“ Případně po chvilce zazněla nápověda, že si to může zkusit spočítat na prstech. • 5 – 2, další příklad zadán jen těm, kteří toto zvládli. • Podobně zadáno 7 – 4, ale bez dodatečné nápovědy • 6 – 2: Představ si, že máš 6 bonbonů. „Dva jsi snědl(a). Kolik ti jich zbývá?“ Případně po chvilce zazněla nápověda, že může využít buď prsty nebo kostky.
Bez zraku – vybrané výsledky • 5 – 2: zvládlo 63 % dětí bez nápovědy a 7 % s nápovědou. – 30 % dětí tuto úlohu nezvládlo ani s nápovědou. Těmto dětem tedy nebyly zadány následující dvě úlohy. • 7 – 4: zvládlo 53 % z těch, kterým byla úloha zadána (tj. 37 % ze všech) • 6 – 2: zvládlo 54 % dětí bez nápovědy a 25 % s nápovědou z těch, kterým byla úloha zadána • Vše správně bez nápovědy zvládlo 24 % dětí!
ŘADY • „Doplň křížky nebo vlnky do prázdných míst“. • „Doplň obrázky do míst, kam ukazují šipky.“
• Obě řady správně: 19 % dětí • Pouze jedna řada správně: 29 % dětí
ČÍSLICE • Dětem byly předloženy na kartičkách napsané číslice od 0 do 10 náhodně rozprostřené po stole. Úkolem dítěte bylo tyto číslice uspořádat do pořadí. Následně bylo ukázáno na jedno z čísel (8) s dotazem: „Co je tohle za číslo?“ • 65 % zná číslice od 0 do 10 a umí je uspořádat do řady! • 4 % dětí nepoznají žádnou z číslic!
STRUKTURA • „Tady vidíš obrázek. Sem nakresli ten samý obrázek.“
Struktura – vybrané výsledky • Sledováno bylo pět charakteristik výsledku, pro každou charakteristiku bylo zavedeno vlastní kódování s bodovým ohodnocením – Zachování počtu grafických znaků. – Zachování celkové velikosti obrázku. – Zachování struktury trojúhelníku. – Zachování struktury sítě (pravidelnost mezer). – Konstantnost grafických znaků. • pro děti bylo nejnáročnější zachování celkové velikosti obrázku a zachování struktury sítě, • nejsnazší bylo zachování počtu grafických znaků.
Struktura – vybrané výsledky
Administrace testu (vyjma úlohy struktura) • Pomůcky: 25 shodných dřevěných kostek, kartičky s čísly od 0 do 10, 16 barevných obrazců vyrobených z tvrdého papíru, dva pracovní listy s řadami, tužky • Proškolené tazatelky – 9 studentek PedF UK, KSP a PP, 2 učitelky, 2 doktorandky ÚVRV • Květen – červen 2014, dle individuální domluvy tazatelky se školkou • Administrace rozprostřena během celého dne, z 95 % do 14 hodin (čas administrace měl na výsledky vliv minimální) % dětí • Časová náročnost: doba trvání testu 5 až 9 min
7%
10 až 14 min
61%
15 až 19 min
27%
20 až 25 min
5%
Souhrnné charakteristiky testu Úloha max bodů
věk -
průměrný počet bodů průměrná úspěšnost CELKEM_M
NE
korelace se zbytkem škály
slovo
počet
porovnání
bez zraku
řady
číslice
úkol -
struktura
5
7
2
5
4
5
3,27
5,73
1,26
2,64
1,33
4,13
4,09
65 %
82 %
63 %
53 %
33 %
83 %
58 %
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
0,619
0,448
0,386
0,510
0,382
0,571
ANO
ANO
NE
ANO
NE
ANO
0,611
0,432
NE
7
ANO 0,323
CELKEM_M_cislo NE korelace se zbytkem škály
Cronbachovo alfa CELKEM_M: CELKEM_M_číslo:
0,502
0,742 0,729
0,567
NE
NE
Rozložení skórů
plošná normalizace
Závislost výsledků úloh na rodinném zázemí koeficient determinace CELKEM_M_steny
Jaké je Vaše nejvyšší ukončené školní vzdělání?
Jaké je nejvyšší školní vzdělání druhého rodiče Vašeho dítěte?
Máte ve Vaší domácnosti více než 200 knih?
0,135
0,405***
0,455***
0,354*
0,071
0,382***
0,210*
0,442**
MB_body
0,097
0,263**
0,359***
0,369**
MC_body
0,030
0,138
0,170*
0,126
MD_body
0,037
0,074
0,094*
0,208**
ME_body
0,075
0,357***
0,309***
0,302*
MF_body
0,044
0,265**
0,218**
-0,056
MG_body
0,093
0,157*
0,351***
0,250*
MI_body
0,029
0,231**
0,093
0,158
CELKEM_M
0,137
1,497***
1,581***
1,354**
CELKEM_M_cislo
0,127
0,915***
1,189***
1,048**
CELKEM_ZP_steny
* p<0,001, ** p<0,01, *** p<0,001
Shrnutí hlavních výsledků Při nástupu do školy: • 65 % dětí zná číslice od 0 do 10 a umí je uspořádat do řady • 40 % dětí „umí počítat“ minimálně do 30 • 24 % dětí umí odčítat do 10 bez zrakové opory • 5 % dětí neumí odříkat číselnou řadu ani do 10 a nepozná žádnou z číslic od 0 do 10
Hozená rukavice pro školu?!
Rozhodování o odkladu povinné školní docházky ve světle kvantitativních dat CLoSE
Situace v oblasti odkladů PŠD ve vybraných evropských zemích Země Česká republika
Počet odkladů v % Údaje za školní rok
21,94
2012/13
Slovensko
7,9
2013/14
Německo
7,5
2010/11
Belgie, Vlámská oblast
6,17
2010/11
Belgie celkově
5,22
2010/11
Rakousko
3,59
2011/12
Švýcarsko
2,11
2013/14
Estonsko
2,86
2012/13
1,5
2011/12
Finsko
Zpracovala Zuzana Svobodová
Výzkumné otázky • O1: Jaká je role jednotlivých aktérů při rozhodování o odkladu školní docházky? • O2: Jaké jsou důvody odkladů školní docházky? • O3: Které faktory na straně dítěte a na straně rodiny predikují rozhodnutí o odkladu školní docházky?
Data • 2 008 rodičů: dotazník, který se zaměřil na jejich postoje k výběru základní školy • 754 dětí: test vizuální percepce a test před-matematických dovedností • 293 rodičů uvažuje o odkladu školní docházky (15% respondentů).
Metody
O1: Jaká je role jednotlivých aktérů při rozhodování o odkladu školní docházky? • Deskriptivní statistika O2: Jaké jsou důvody odkladů školní docházky? • Deskriptivní statistika, faktorová analýza (hlavní komponent) O3: Které faktory na straně dítěte a na straně rodiče predikují rozhodnutí o odkladu školní docházky? • Deskriptivní statistika a binární logistická regrese Vysvětlovaná proměnná: dichotomická proměnná odklad (1 pokud rodiče zvažují odklad, v ostatních případech 0) Vysvětlující proměnné: (1) věk dítěte (v měsících) (2) pohlaví (3) znevýhodnění (Má Vaše dítě nějaké znevýhodnění, které mu může podle Vašeho názoru komplikovat školní vzdělávání?) (4) výsledek diagnostiky (hlavní komponenta výsledků ZP a předmatematických dovedností) (5) SES status, případně nejvyšší dosažené vzdělání rodičů (na 3 kategorie, ZŠ a vyučení, maturitní vzdělání, VŠ)
Výsledky O1 34. Co bylo hlavním impulzem pro uvažování o odkladu? Zakroužkujte prosím kód u jedné z odpovědí. Pokud nějaký důležitý impuls chybí, můžete ho napsat v řádku „Jiné“.
Vlastní rozhodnutí Doporučení z MŠ (předem) Doporučení z pedagogicko-psychologické poradny Doporučení ZŠ (při zápisu) Doporučení od lékaře Jiné (vypište) ……. Nechuť, strach dítěte Doporučení příbuzných, přátel nebo známých
v% 38,4 23,6 10,6 9,9 8,4 7,2 1,5 0,4
Výsledky O1 – jiný impulz Možnost jiný důvod uvedlo 19 resp.: • 5x logoped • 3x narození dítěte v srpnu • 2x kombinace vícero možností z volby výše. • 4x vlastní formulace znevýhodnění dítěte • 1x pobyt v zahraničí • 1x kapacita třídy vybrané školy • 3x ostatní (neúměrná zátěž pro 6ti leté dítě, aj.)
Výsledky O2 Velmi Zcela 2 3 průměr důležité nedůležité Dítě není schopné udržet pozornost u daného úkolu
40
30 16
14
2,04
S odkladem má větší šanci být ve třídě úspěšný/úspěšná
43
21 19
16
2,08
Dítě špatně mluví
36
24 15
25
2,28
Dítě nebude spolužákům stačit
28
29 20
23
2,38
Nechceme jednat v rozporu s doporučením ZŠ, poradny apod.
29
29 16
27
2,39
Dítě má špatnou grafomotoriku
26
25 18
31
2,54
Dítě není schopno sebeobsluhy/není dostatečně samostatné
14
18 25
44
2,98
Kvůli znevýhodnění/postižení nebo zdravotnímu stavu dítěte
25
9 4
62
3,02
Chceme dítěti prodloužit dětství
14
18 13
56
3,10
7
4 15
74
3,56
3
6 15
76
3,62
3
6 8
83
3,71
4
3 6
88
3,78
Příští rok má dítě větší šanci se dostat do třídy s menším počtem žáků V situaci, kdy má mnoho dětí odklad, se bojíme poslat dítě do školy bez odkladu Chceme získat prostor pro rozvoj v nějaké jiné oblasti (např. sport) Je to vhodné z organizačních důvodů (například proto, že je v rodině kojenec a bylo by obtížné dítě do školy vypravovat)
O2: Často kombinace vícero důvodů • 58 % rodičů uvedlo jako „velmi důležité“ pro rozhodování o odkladu aspoň dva důvody (24 % pak 4 a více důvodů). Na důvody jsme se tedy podívali s využitím faktorové analýzy (metody hlavních komponent). • Výsledné řešení redukovalo 11 položek (2 jsme při hledání čistějšího řešení vyřadili) do 3 faktorů při vysvětlení 49 % celkové variance.
O2: FA na důvodech odkladu • 1FA – Důvody zdůrazňující znevýhodnění dítěte (nebude stačit spolužákům 0,702; špatná grafomotorika 0,692; není dostatečně samostatné 0,625; špatně mluví 0,580; postižení/zdravotní stav 0,567; není schopné udržet pozornost 0,513) • 2FA – Důvody zdůrazňující dobro dítěte – „well being“ (má větší šanci být ve třídě úspěšný 0,680; chceme dítěti prodloužit dětství 0,572) • 3 FA - Důvody zdůrazňující vnější strukturní prvky vzdělávacího systému a školy (příští rok větší šance dostat se do menší třídy 0,765; V situaci, kdy má hodně dětí odklad se bojíme poslat dítě bez odkladu 0,763). Další pohled na data a důvody odkladů umožní shluková analýza a metoda latentních tříd.
Výsledky O3 – deskriptivní statistika Odkladové děti (porovnání průměrů ve sledovaných charakteristikách):
• SES: Děti s odkladem mají nižší průměrný SES (odklad ANO SES = -0,16, odklad NE SES = 0,03, při N=1804). T-test stat. významný (t=2,738, df=1802, p=0,006). • Výsledek diagnostiky: Děti mají taky horší výsledky v diagnostice (faktor ZP a M): Odklad ANO průměrný výsledek = -0,776, odklad NE prům. výsledek = 0,140. Ttest (t=9,77, df=791, p<0.001), při N=793. • Pohlaví: Odklady jsou častěji zvažovány u chlapců než u dívek (65 % zvažovaných odkladů připadá na chlapce) • Znevýhodnění: 25 % rodičů, kteří uvedli, že dítě má nějaké znevýhodnění komplikující školní vzdělávání uvažuje o odkladu (proti pouze 7 % rodičů, kteří zvažují odklad a přitom nevnímají nějaké znevýhodnění svého dítěte).
Výsledky O3 – deskriptivní statistika • Věk: rodiče mladších dětí, zvláště dětí narozených o prázdninách mnohem častěji zvažují odklad. (zvažování odkladu u dětí narozených v červenci 29 %,u narozených v srpnu 43 %)
Výsledky O3 – logistická regrese Tab. 3: Proměnné vysvětlující zvažování odkladu školní docházky (logistická regrese)
Model
Věk v měsících pohlaví
B Sig. -,405 ,000
Kaufman Exp(B) Beta ,667 -0,18
-,933 ,000
,394
-0,06
Výsledek v diagnostice SES
-,742 ,000
,476
-0,09
-,037 ,777
,964
-0,004
znevýhodnění
1,001 ,004
2,721
0,04
Konstanta % správně zařazených Nagelkerge R2 - 2LL
29,779 ,000 8,565E12 86,7 0,39 432,764
Kaufmanův (1996) standardizovaný Beta koeficient
1 1 P SS PRef 1 PRef 1 ln Bs 1 exp 1 PRef 2 1 exp ln1 PRef 2 Bs Kde: PRef = referenční hodnota pravděpodobnosti (průměrná) s = směrodatná odchylka proměnné B = nestandardizovaný Beta koeficient z logistické regrese
Závěry k odkladům • Odklady rodiče volí na základě vlastního rozhodnutí, ovšem ve stejné míře také na doporučení „odborníků – externích aktérů“ • Mnohdy kombinace důvodů, ale také nedůvěra škole a systému. Snaha o úspěšný start dítěte. • Prediktory odkladu je především měsíc narození, kognitivní schopnosti a pohlaví. SES ani vzdělání rodičů není statisticky významné.
Rozhodování o odkladu povinné školní docházky Kvalitativní analýza
Výzkumná otázka Z jakého důvodu dochází v ČR u téměř čtvrtiny dětí k odkladu zahájení povinné školní docházky?
Analyzované dílčí výzkumné otázky • Jaké důvody k odložení PŠD jsou na straně rodičů? • Jaký je vztah mezi formálními důvody pro odklad PŠD (tj. odbornými vyjádřeními) a důvody na straně rodičů?
Realizované rozhovory Počet realizovaných rozhovorů
41
Uvažujících o odkladu
11
Vybráni pro případovou studii
7
Vybraní respondenti Respondent
Ročník dítěte
Vzdělání
Bydliště
pohlaví
1
2007
SOU
Satelit
žena
2
2006
VŠ
Obec 1200
žena
3
2008
SOU
Obec 500
muž
4
2008
VŠ
Město 15000
žena
5
2008
SOU
Obec 500
žena
6
2007
SOU
Obec 2100
žena
7
2007
ZŠ
Obec 2100
muž
Charakteristika respondentů Vybraní respondenti: • Absence zdánlivě „objektivního“ důvodu pro odklad či kombinace různých důvodů • Klonící se spíše k odkladu • Rodiče, kteří jsou ochotni hovořit o svém rozhodovacím procesu, emocích a důvodech Nevybraní respondenti: • Závažná diagnóza dítěte, zdravotní stav indikující odklad • Zaměření spíše na nástup, zvažující odklad spíše na základě názoru ostatních než z vlastního pocitu
Analýza dat: Paradigmatický model
kontext příčinné podmínky
následky
JEV
intervenující podmínky
strategie jednání
Dílčí analýza v rámci tohoto příspěvku
Úvahy o odkladu
příčinné podmínky • • • •
Týkající se dítěte Týkající se rodiče Racionální Ostatní(emocionální)
intervenující podmínky
Analýza podmínek respondent 1-3 Respo ndent
Příčinné podmínky racionální
Příčinné podmínky ostatní
Intervenující podmínky
Možná interpretace
1
Nedozrálost dle informace z MŠ
Je rád ve školce, nechce do školy, matka ho považuje za problémového
v případě odkladu zvýšení šance na přijetí v následujícím roce, možnost změnit trvalé bydliště
Obavy Nejistota Pohodlnost
2
Noční pomočování Nevyrovnaný– výkyvy v prožívání, intelektově nadprůměrný (dle matky)
Matka ho považuje za „jiného“ přestože všichni říkají, že je intelektově zralý, matka se cítí osaměle
Vlastní zkušenost z dětství, nechce mu udělat, co jí dělali rodiče Zápis a vyjádření odborníků nezohledňuje
Obavy Potřeba získat vnitřní jistotu Nedůvěra k odborníkům
3
Trošku drhne řeč (cvičí)
Snaha prodloužit dětství Možnost volného času Nechce dítě přetížit (fotbal + škola)
V září nastupuje do fotbalového oddílu Dobrá zkušenost u staršího dítěte V některých zemích se také nastupuje v 7
Pohodlnost Obavy z přetížení dítěte Obavy z vlastního přetížení
Citace z rozhovorů (1-3) Citace z rozhovoru R1: On mi říkal, že teďka by mi ho vůbec nevzali, že příští rok budou otevírat dvě třídy…. Si nedovedu představit, že by teďka měl jít do školy a ještě úplně někam jinam, než je zvyklej… tak jako myslím, že by ho to hodně vykolejilo… Citace z rozhovoru R2: … on je na mě hrozně podobný a vím, jak jsem se cítila v tom dětství…. Snažím se teďka vžít do té jeho jako pozice, jak mu je, abych já nedělala mu to, co dělali mně ti rodiče, protože já si to jako strašně taky citlivě pamatuju… … kdyby mi řekli, že je zralej, tak bych ho tam stejně nedala… protože to bylo kvůli těm všem, kvůli těm okolnostem, který oni prostě nemohli posoudit…
Citace z rozhovoru R3: … určitě chci odklad, prostě z vlastního rozhodnutí, nehledě na to, že trošku drhne řeč, kterou teda cvičíme, ale i tak bych ho chtěl, prostě v první řadě prodloužit tomu dítěti to bezstarostný dětství, v druhý řadě má rád fotbal, chce ho hrát, vod září nastupuje, chci aby prostě začal, už tam bude muset něco dělat, že jo, prostě začal takhle postupně, že po něm někdo něco chce ….vono prostě, nevím, těch šest let na to dítě a prostě teďko do školy denně a todle, nevím, přijde mi to strašně brzo na ty děti…
Analýza podmínek respondent 4-5 Respondent
Příčinné podmínky racionální
Příčinné podmínky ostatní
Intervenující podmínky
Možná interpretace
4
Logopedie (ale nic zásadního dle matky)
Dcera chce jít, matka si není jistá, nechce rozhodnout sama, pocitově se kloní k nástupu, ale považuje rozhodnutí za těžké
Starší syn po odkladu
Nejistota Potřeba podpory a potvrzení
Názor matky, že starší dítě si lépe poradí s horší učitelkou
Slučovali dvě školy, nebyli jistí učitelé, ředitel….
5
živější
Nejasné vyjádření učitelky MŠ Bezproblémový zápis
Rozdílný názor v poradně (pro) a v MŠ (proti) Odklad je jistota – kdyby něco, musí už brát ohled
Obavy nejistota
Citace z rozhovorů (4-5) Citace z rozhovoru R4: takže zase jakoby řekli, že pokud bysme chtěli odklad, takže, že jakoby se přiklání k tomu, že klidně může jít až příští ro, ale ta teda písmenka jakoby ji baví….. Jestli je schopná na první třídu, to určitě je, ale jako neodhadnu… …. Já bych ji asi poslala do školy, protože vyloženě chce jít… T: a proč teda jdeš do té poradny? R: … Cože? Jo takhle, no protože oni, já nevím, mají tam , aspoň to, co minule teda dělali , abych zjistila, jako třeba v který tý oblasti je slabší nebo co by, co by prostě co by jí mohlo chybět. …. Prostě vím, co ty děti umí, ale jako prostě si to nedovolím rozhodnout jako bez poradny ….. Tak jako je to těžký, no…. Citace z rozhovoru R5: …. Oni tam slučovali dvě školy, takže oni řešili ředitele a teď budou řešit i učitele, takže nevědí, kdo půjde do tý první, což právě je další volba, ke který já jsem právě radši ten odklad zvažovala … no tam je průser, že tam jsou učitelky, který odklady neschvalujou, protože jsou ze starý školy, jo, ale jako v poradně nám řekli, že neexistuje, že by zbytečně trpěla…. …. Kdyby dostala takovoudle učitelku, což právě já se kvůli malý bojím, tak to radši to dítě nechat dovyvinout, když už to pak pochopí a nějak si s touhle učitelkou už pak v zásadě poradí …. … teď kdyby šla do první třídy a v poradně by ji napsali tenhle a tenhle ohled, že má učitelka brát, tak ona by ho brát nemusela, by řekli, jo, tak měla mít odklad, že jo, kdežto když pak už půjde do první třídy s odkladem a bude nějaká ještě stále vada, tak už na to budou muset brát, že jo, ať chtěj nebo nechtěj
Analýza podmínek respondent 6-7 Respondent
Příčinné podmínky racionální
6
Hravé dítě dle Doporučení MŠ odkladu „pro jistotu“
7
Špatná výslovnost
Příčinné podmínky ostatní
Intervenující podmínky
Možná interpretace
Rozporuplné informace od odborníků
Obavy nejistota
Povaha dítěte (šašek)
Matka chtěla nástup, ale obává se ho prosadit
Bude mít čas dozrát, nemusí teď řešit tolik tu výslovnost
Může nastoupit s mladším sourozencem Vlastní dobrá zkušenost s odkladem
Pohodlnost
Citace z rozhovorů (6-7) Citace z rozhovoru R6: najednou mi prostě ve školce pár dní před zápisem řekli, že je hravej a že by mu tam jako ještě jako nebylo dobře v tý škole…….., tak jsme navštívili tu pedagogicko-psychologickou poradnu teda, tam, tam teda prvotní bylo, že mi ta paní doktorka nebo co to bylo, mi řekla, že nechápe, co tam kluk dělá. Tak udělal ty různý testy, dělal i psychotesty, všecko úplně dobrý, a pak to ještě řešila s nějakou psycholožkou pro jistotu, no a prostě odklad má jenom pro jistotu …. jakože pro jistotu ten odklad, tak jsem to dala. já jsem měla strach, aby si na něj třeba nezasedli, kdyby mu něco nešlo, tak aby neřekli, my jsme vám to říkali, měla jste mu dát odklad.
Citace z rozhovoru R7: ten dostal odklad vlastně, takže teď půjde, protože je vlastně jakoby mladší, tak jde vlastně do toho předškolního taktéž. že teď budou spolu i ve třídě ve školce vlastně.a příští rok půjdou spolu k zápisu………..bylo by to jednodušší určitě, kdyby šli spolu, sice trošku lituju paní učitelky, ale pro nás by to bylo určitě jednodušší.
Aspekty ovlivňující rozhodování rodičů OBAVY • odklad = určité „aliby“ pro případné problémy (nic nezanedbali) • podklad pro případnou další intervenci
POHODLNOST
NEJISTOTA
• Logistika (lokalita, sourozenec)
• Potřeba potvrzení odborníkem
• Méně práce se starším dítětem
• Rozporuplnost názorů odborníků
Otázky pro výzkum / pro školství • Je nezralost dítěte vždy tím hlavním důvodem odkladu? • Dostávají odklad skutečně děti, které ho potřebují? • Obavy a nejistota rodičů – co vypovídají o našem školském systému?
Výběr základní školy: vybraná zjištění
Úvod • volba školy – mechanizmus ovlivňující diferenciaci již na úrovni primárního vzdělávání • jedno z nejkontroverznějších témat vzdělávací politiky v mnoha zemích • v ČR na okraji zájmu
Teoretický rámec • mechanizmy výběru školy jsou různé pro rodiče s různým socioekonomickým zázemím • rodiče z různým socioekonomickým zázemím využívají různé zdroje pro to, aby vybrali „nejlepší“ školu pro svoje dítě (Walker & Clark 2010) • přístup do vybrané školy je určován nejenom vzdálenosti bydliště od školy, ale také socioekonomickým statusem rodiny (Burgess et al. 2011) • díky tomu volby školy může přispívat k reprodukci privilegovaného postavení rodiny s vyšší úrovni kulturního kapitálu (Alegre & Benito 2012)
Výzkumné otázky • O1: Do jaké míry se rodiče předškoláků v ČR věnují výběru školy pro své dítě? • O2: Jaké charakteristiky školy jsou při výběru důležité? • O3: Které faktory na straně dítěte a na straně rodiče podmiňují výběr školy?
Data • 2 008 rodičů: dotazník, který se zaměřil na jejich postoje k výběru základní školy • 754 dětí: test vizuální percepce a test prematematických dovedností
Metody O1: Do jaké míry se rodiče předškoláků v ČR věnují výběru školy pro své dítě? • Deskriptivní charakteristiky O2: Jaké charakteristiky školy jsou při výběru důležité? • Deskriptivní charakteristiky O3: Které faktory na straně dítěte a na straně rodiče podmiňují výběr školy? • Logistická regrese Vysvětlovaná proměnná: dichotomická proměnná výběr (1 pokud rodiče vybírali, v ostatních případech 0) Vysvětlující proměnné: (1) lokalita (4 kategorie) (2) nadani (3) znevyhod (4) vysledek_test (5) vzd_rod (2 kategorie) (6) aspirace_VS
Výsledky Tab. 1: Výběr školy podle dosaženého vzdělání a velikosti obce nejvyšší počet podíl dosažené respondentů respondentů vzdělání rodičů
základní
64
3,2%
Je důležité vybrat dobrou školu? 62,5%
Vybírali jste školu?
Vybírali jste Uvažujete školu se o ZŠ zaměřením praktické? ?
55,3%
8,0%
28,3%
45,4%
51,8%
13,2%
8,8%
výuční list
428
maturita
942
47,5%
62,5%
63,4%
15,4%
6,6%
vysokoškolské
549
27,7%
69,1%
72,8%
21,1%
5,0%
1983
100,0%
60,8%
63,3%
16,6%
7,1%
méně než 5000
730
37,6%
50,6%
42,2%
12,0%
5,6%
5000-10000
268
13,8%
57,3%
48,6%
4,7%
8,4%
100000-200000
249
12,8%
67,1%
86,8%
11,9%
7,2%
20000-100000
343
17,7%
68,4%
83,1%
23,1%
6,6%
více než 100000
349
71,0%
82,5%
24,4%
8,8%
60,8%
63,3%
16,6%
7,1%
celkem
21,6%
velikost obce
18,0% celkem
1939
100,0%
Výsledky Tab. 2: Charakteristiky školy důležité pro rozhodování
Přátelská atmosféra, vlídné prostředí, příjemní učitelé
% velmi důležité průměr SD 90,5% 1,11 ,35
Ochota a schopnost učitelů zohlednit individuální potřeby jednotlivých žáků Dobrá pověst školy, prestiž
75,7%
1,28
,53
59,2%
1,47
,61
Kvalitní výuka cizích jazyků
58,5%
1,47
,61
Atraktivní, zajímavý způsob výuky
58,3%
1,48
,61
Kvalitní stravování pro žáky
46,4%
1,63
,67
Vybavení moderní technikou a učebními pomůckami, učebnami Nabídka a zázemí pro využití volného času, sportovní či kulturní vyžití Poloha školy
45,4%
1,61
,61
41,2%
1,72
,71
38,6%
1,85
,84
Počet žáků ve třídě, velikost školy
37,1%
1,82
,76
Složení žáků ve škole
25,4%
2,13
,88
23,1% 17,2%
1,93
,64
2,13
,74
Moderní, hezké prostředí Nároční učitelé
Výsledky Tab. 3: Faktory ovlivňující realizaci volby školy Model 1
Model 2
lokalita_nad100000 lokalita_nad20000
B -,071 -,994
Sig. Exp(B) ,835 ,931 ,060 ,370
lokalita_nad10000
2,717
,000 15,140
lokalita_nad5000 nadani znevyhod vysledek_test vzd_rod_VS vzd_rod_mat aspirace_VS
,190 -,101 ,755 ,008 -,051 ,042 ,246
,508 ,660 ,049 ,717 ,820 ,890 ,269
1,209 ,904 2,128 1,008 ,950 1,043 1,279
Constant
-,653
,124
,521
% správně zařazených Nagelkerge - 2LL
71,6 0,27 675,27 7
B
Sig.
Model 3 Exp(B)
B
Sig.
Exp(B)
1,857
,000
6,403
1,874
,000
6,514
,786
,002
2,194
,790
,002
2,203
,122 ,336
,340 ,034
1,130 1,399
,386
,010
1,472
-,586
,000
,557
-,591
,000
,554
70,4 0,236 1826,1
70,4 0,236 1827,0 1
Závěry Kdo jen trochu může, ten vybírá • v lokalitách, kde je volba školy možná, vybírají školu 4/5 rodičů • i tam, kde teoreticky možná není, vybírají 2/5 rodičů
Závěry Well-being dítěte na prvním místě • rodiče hledají při výběru školy příjemné a pečující prostředí • to je patrné zvláště pro děti s problémy – rodiče tedy neočekávají, že pečující prostředí poskytne každá škola
Závěry Rodičovské ambice nehrají při výběru základní školy nejdůležitější roli Tu hraje lokalita nad 10 000 obyvatel, tedy možnost vybírat Důležité jsou speciální potřeby dítěte a maturitní vzdělání rodičů
Děkujeme za pozornost!
[email protected]
