CVIČEBNICE
ZSV Příprava na Národní srovnávací zkoušky Teoretická výkladová část Více než 400 úloh Vhodné i jako příprava na maturitu Rady a tipy na zlepšení výsledku
Oficiální průvodce přípravou na test Základy společenských věd Scio na VŠ
aktualizovan é vydání
Ukázka (Psychologie)
Psychologie Sociologie Filosofie Ekonomie
Moderní dějiny
Evropská integrace
Právo
Psychologie je v testech ZSV zastoupena sedmi úlohami v prvním oddíle testu nazvaném Člověk a společnost. Úlohy se zaměřují nejen na znalost, správné porozumění a aplikaci základních pojmů obecné psychologie (myšlení, paměť, učení) a na znalost psychologických směrů (dynamická psychologie, behaviorismus atd.) a jejich představitelů, ale významný prostor je věnován také některým dalším teoretickým psychologickým oborům: vývojové psychologii, psychologii osobnosti a sociální psychologii. Z aplikovaných psychologických disciplín se úlohy zaměřují především na klinickou psychologii, výjimečně se mohou vyskytnout úlohy z pedagogické, forenzní psychologie, psychologie zdraví či neuropsychologie.
Politologie
PSYCHOLOGIE
| 17 |
Ekonomie
Moderní dějiny
Evropská integrace
Právo
Politologie
Filosofie
Sociologie
Psychologie
PSYCHOLOGIE | ÚVOD DO PSYCHOLOGIE
1. Úvod do psychologie ZÁKLADNÍ TEORIE
mmm
CO JE TO PSYCHOLOGIE: Zajímalo Vás někdy, proč lidé věří na duchy? Proč je neděle nejsmutnější den v týdnu? Jak se projevuje schizofrenik a jak jej odlišíte od svého lehce vyšinutého kamaráda? Jak nejlépe motivovat zaměstnance? Co dělat pro to, abyste byli šťastní? Kolik členů byste maximálně měli přijmout, když zakládáte sektu? Jak se formuje paměť, jak si vybíráme partnera, proč neustále opakujeme ty samé chyby, i když o nich víme? Na tyto a mnohé další otázky se současní psychologové snaží odpovědět. Psychologie, jak je často mylně předpokládáno, není oborem jen o duševních poruchách, ale od svého založení se zabývá lidmi a duševními jevy obecně. Samotné slovo psychologie je odvozeno od řeckého slova psýché a logos, tedy učení o duši. Psychologové však dnes od používání pojmu duše kvůli jeho neurčitosti ustupují a psychologii definují nejčastěji jako vědu o chování a prožívání člověka. Hlavním cílem psychologie je sestava tří „P“, tedy popsat, porozumět a předpovědět lidské chování a prožívání. Z HISTORIE PSYCHOLOGIE: Psycholog Hermann Ebbinghaus (1850–1909) kdysi prohlásil, že psychologie má dlouhou minulost leč, krátkou historii. Myslel tím, že ačkoli se lidé psychickými jevy zabývali od nepaměti, obor jako takový není starší než 150 let. Již v Antice se slavní filosofové Sókratés, Platón a Aristotelés (spis O Duši) zabývali stejnými otázkami, kterým se psychologie věnuje dnes. Kupříkladu řešili, jak lidé vnímají realitu, jak se rozhodují, či zda jsou svobodní ve svých činech, tedy dnešní otázky týkající se vědomí, percepce či procesů myšlení. Jejich současník a „otec lékařství“, Hippokratés, zase studoval provázanost funkce různých orgánů s mozkovou činností a svým bádáním tak položil základ dnešního biologického přístupu k psychologii. I v pozdější evropské filosofii se setkáváme s mnoha případy, kdy úvahy slavných myslitelů ovlivnily a formovaly psychologické bádání a svým způsobem je formují dodnes. Například John Locke a jeho „tabula rasa“ doposud ovlivňuje debaty o tom, co je vrozené a co naučené, Descartovo učení zas má analogii v dnešním studiu procesů myšlení a neustále se objevuje v debatách o čistě racionálním uvažování. Psychologie byla podobně jako jiné vědecké a filosofické směry zasažena v 19. století pozitivismem Augusta Comta (1798–1857). Ten se snažil zdůraznit, že pro lidské bádání je důležité objektivní pozorování faktů a nikoli ničím nepodložené spekulace. Proti tomuto přístupu se vymezuje větev tzv. duchovědné psychologie. Ta zdůrazňuje, že pro duchovní vědy je důležité, aby byly brány i s jejich lidskou stránkou, tedy že každý jev s sebou nese svazek významů, a způsobem porozumění těmto významům není objektivní popis, ale spíše vcítění se či znovuprožití. Tento rozpor v přístupu ke zkoumání člověka (objektivní vs. chápající) existuje v psychologii dodnes. V roce 1879 zakládá v Lipsku Wilhelm Wundt (1832–1920) první psychologickou laboratoř a tento rok je považován za rok založení a ustanovení psychologie jako samostatné vědecké disciplíny. Wundt svým postojem navazuje na tradici pozitivismu a empirismu a podle jeho přesvědčení měla být psychologie empirická experimentální věda. Wundt pomocí introspekce (vědomého pozorování psychických jevů odehrávajících se v nás) a jednoduchých experimentů zkoumal fungování smyslů, poznávacích procesů i emocí. Jelikož se snažil jednotlivé psychické jevy rozkládat na co nejmenší pozorovatelné části (např. vjem chuti limonády dělit na počitky jednotlivých základních chutí), řadí se v psychologii ke strukturalismu. Podobně jako pro ostatní vědy bylo i pro psychologii 20. století převratné. Zrodily se nové směry (behaviorismus, humanistická psychologie, kognitivní psychologie, atd.), reformovaly se dosavadní poznatky o funkci psychiky a měnila se tvář psychologie jako taková. Stále větší důraz byl kladen na empirické zkoumání a pozorování. S rozvojem technologií a metod v přidružených vědách se objevují i nové obory v rámci psychologie. Z pokroků na poli medicíny se rodí neuropsychologie, ekonomie s sebou přinesla psychologii trhu a behaviorální ekonomii a Darwinova teorie přirozeného výběru dala za vznik evoluční psychologii. OBORY PSYCHOLOGIE: Psychologické vědy se nejčastěji dělí na dvě základní skupiny, na obory teoretické a obory aplikované. Ze základních teoretických oborů je důležité znát obecnou psychologii, vývojovou psychologii, psychologii osobnosti a sociální psychologii. » Obecná psychologie studuje základní psychické jevy, jako jsou kognice, emoce, motivace, a zaměřuje se, jak je již v názvu uvedeno, na obecné principy fungování těchto jevů u zdravého jedince. » Vývojová psychologie sleduje vývoj jedince v čase, od samotného početí a vývoje plodu k narození, přes dospělost až do stáří. Zkoumá tělesné, kognitivní, emocionální či sociální změny, ke kterým v průběhu života dochází, snaží se je co nejlépe popsat a následně nalézt jejich příčiny.
| 18 |
Sociologie Právo
Z aplikovaných oborů patří mezi ty nejdůležitější především klinická psychologie, psychologie zdraví, poradenská psychologie, pedagogická psychologie, psychologie práce a forenzní psychologie. » Klinická psychologie se zabývá diagnostikou a následnou léčbou osob s různými psychickými potížemi. S klinickou psychologií souvisí i obory jako psychodiagnostika či psychoterapie. » Psychologie zdraví je poměrně nový obor zkoumající provázanost psychiky jedince a jeho tělesné a duševní kondice. Mezi zkoumaná témata patří kupříkladu prevence nemocí či závislostí, zvládání stresu, komunikace mezi lékaři a pacienty nebo zvládání bolesti a dlouhodobých onemocnění. » Poradenská psychologie se nejčastěji uplatňuje na školách, úřadech práce či v manželských poradnách. Do poradny většinou přichází psychicky zdravý jedinec, který si jen neví v určité situaci rady, zatímco ke klinickému psychologovi či k terapeutovi se lidé chodí skutečně léčit. » Pedagogická psychologie se uplatňuje při vyučování, zkoumá podstatu motivace k učení, inteligenci v učicím procesu či vliv osobnosti kantora na výuku a snaží se vyvinout efektivní metody vyučování, odhalit ideální podobu komunikace pedagoga a žáků atd. » Psychologie práce pod sebe zahrnuje další disciplíny, jako je psychologie trhu, personální psychologie či inženýrská psychologie, ale obecně se jedná o obor zkoumající psychické jevy vyskytující se v pracovní oblasti. Snaží se odpovědět na otázky, jak motivovat k výkonu, jaké jsou ideální pracovní podmínky či jaké osoby se hodí na pozici manažera. » Forenzní psychologie neboli soudní psychologie se uplatňuje ve všech fázích trestního řízení, jak během vyšetřování (psychologie výslechu, viktimologie), tak ve fázi soudního procesu (spolehlivost výpovědi), či ve fázi případného uvěznění (řešení sporů mezi vězni a dozorci, terapeutická sezení pro vězně). Forenzní psychologové také mohou pomáhat při výběru a vzdělávání policistů.
Filosofie
»
určité charakteristické vzorce chování, myšlení a prožívání, které určují, jak se člověk projevuje vůči okolí, a objevit modely, které by dobře vystihovaly dynamičnost těchto vzorců. Sociální psychologie je obor, který sleduje vzájemnou interakci mezi jedincem a společností, tedy jak interakci interpersonální, tak interakci jedince a různých sociálních a kulturních obsahů, jako jsou společenské normy či postoje. Na rozdíl od sociologie však je v sociální psychologii vždy kladen důraz na jedince a duševní děje, které se odehrávají v něm.
Politologie
» Psychologie osobnosti studuje, v čem se lidé mezi sebou liší a v čem si jsou naopak podobní. Snaží se popsat
Psychologie
ÚVOD DO PSYCHOLOGIE | PSYCHOLOGIE
Doporučená literatura
ÚLOHY K PROCVIČENÍ
mmm
1.
Evropská integrace
PLHÁKOVÁ, A.: Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, 2004, s. 15–41. ATKINSON, R. L.: Psychologie. Praha: Portál, 2003, s. 2–30.
věda o chování živočichů věda o chování lidí věda o chování a prožívání člověka věda o mozku
Chováním živočichů obecně se spíše zabývá etologie a další přidružené biologické obory. Psychologie nemá ambice porozumět obecným vzorcům chování u všech žijících organismů, ale pouze těm u lidí. Přesto psychologové mnohdy konzultují svá zjištění s poznatky etologickými. Porovnávání chování zvířat a lidí se věnuje obor srovnávací psychologie. Odpověď B je blíže než A, ale stále jí chybí význačná část psychologie, která se věnuje emocím. Tu nabízí možnost C, která je správně. Odpověď D není správně, protože přestože drtivá většina psychických procesů má původ i průběh v mozku, mozkem a nervovou soustavou se zabývá spíše neurologie, neurofyziologie a jim podobné obory. Psychologové s těmito poznatky pracují, ale obecně zůstávají u projevů člověka, jakými jsou chování a prožívání, tedy jak je napsáno v možnosti C.
| 19 |
Ekonomie
(A) (B) (C) (D)
Moderní dějiny
Která z následujících definic nejlépe vystihuje psychologii jako vědeckou disciplínu?
Filosofie
Sociologie
Psychologie
PSYCHOLOGIE | ÚVOD DO PSYCHOLOGIE
2.
Která z následujících možností nejlépe vystihuje, co pro psychologii znamená rok 1879? (A) Lidé v tomto roce začínají uvažovat o tom, co znamená duše. (B) V tomto roce se vymezuje psychologie jako samostatný vědecký obor. (C) V tomto roce se narodil Sigmund Freud. (D) Wilhelm Wundt je přijat na univerzitu v Lipsku. Dobré je tuto úlohu řešit vylučovací metodou. Odpověď A není správně, neboť o duši uvažovali lidé i před mnoha tisíci lety. Odpověď D také není správně, protože pouhý akt přijetí na studia nevede ke vzniku vědeckého oboru. Odpověď C také není správně, neboť Sigmund Freud se narodil v roce 1856. Zbývá odpověď B, která je správně, neboť v tomto roce Wundt zakládá první psychologickou laboratoř. Většina slavných psychologů z té doby, jakými byli právě Sigmund Freud (1856–1939), Carl Gustav Jung (1875–1961) či ostatně i Wilhelm Wundt, byli vystudovaní lékaři. Díky vzniku psychologie jako vědy a jejímu usazení na univerzitách se tak již psychologové 20. století, jako Burrhus Frederic Skinner (1904–1990), Abraham Maslow (1908–1970) či současní Philip Zimbardo (*1933) nebo držitel Nobelovy ceny Daniel Kahneman (*1934), řadí k psychologům vystudovaným. 3.
Právo
Politologie
Který z následujících oborů patří mezi obory teoretické psychologie? (A) (B) (C) (D)
psychologie sportu vývojová psychologie psychologie náboženství psycholingvistika
Ze všech uvedených pouze vývojová psychologie je základní neboli teoretický obor, tedy správná odpověď je B. Ostatní obory jsou aplikované neboli praktické. Všimněte si, že v rámci psychologie sportu můžete použít poznatky psychologie vývojové (kdy rostou svaly, kdy se děti učí kooperativní hře), v rámci psycholingvistiky také (vývoj řeči, pojmosloví) a nakonec i v psychologii náboženství (zda věří děti v nadpřirozeno více než dospělí a proč, kdy se tato víra rodí). Nicméně konkrétní aplikované poznatky ze sportu, náboženství či lingvistiky již nejdou snadno zobecnit.
Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje, v jakém smyslu se v psychologii užívá pojmu „osobnost“? (A) Osobností je v psychologickém smyslu každý člověk, tento výraz nemá hodnoticí ráz. (B) Psychologa zajímá především charakter mimořádných osobností. (C) Vyrovnané jedince psychologie nezkoumá, jen osobnosti patologické a zločinecké. (D) Psychologie se osobnostmi nezabývá, soustřeďuje se na individuality. Pojem osobnosti je v psychologii různě pojímaný, avšak obecný předpoklad jejího studia je, že osobnost je člověk z psychologického hlediska, tedy kterýkoli člověk za jakýchkoli podmínek. Proto odpovědi B a C nejsou správné, neboť nejsou úplné. Těmito tématy se psychologie osobnosti zabývá, ale jedná se pouze o zlomek obsahu. Možnost D je nesprávně, protože pojem osobnost se v psychologii samozřejmě používá, pojem individualita naopak méně. Správná odpověď je tedy zbývající možnost A.
Ekonomie
Moderní dějiny
Evropská integrace
4.
| 20 |
