Zprávy - Psychologický ústav AV ČR Marek Blatný Vojtěch Černý Michal Hrdlička Osobnostní předpoklady zvládání bolesti: rodové rozdíly
Roč. 9, 2003, č. 1
ISSN: 1211-8818
AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY PSYCHOLOGICKÝ ÚSTAV VEVEŘÍ 97, 602 00 BRNO tel.: 532290259 e-mail:
[email protected]
Zprávy
Osobnostní předpoklady zvládání bolesti: rodové rozdíly Marek Blatný Vojtěch Černý Michal Hrdlička
Roč. 9, 2003, č. 1
ISSN: 1211-8818
Osobnostní předpoklady zvládání bolesti: rodové rozdíly* Marek Blatný1, Vojtěch Černý, Michal Hrdlička2 Raudenská (2001) k úloze klinických psychologů v léčbě bolesti uvádí, že jejich primární rolí bylo v minulosti převážně diagnostikovat pacientovy osobní zvláštnosti. V posledních deseti až patnácti letech se však rozrůstaly diagnostické možnosti a dnes je psychologické hodnocení považováno za nástroj komplexního hodnocení vztahů mezi somatickými, psychologickými a sociálními faktory. V souvislosti s dnešním celostním pohledem na problematiku bolesti jsou psycholog nebo psychiatr považováni za základní součást terapeutického týmu v léčbě bolesti. Jednou ze základních otázek psychologického výzkumu ovšem zůstává, jaké osobnostní vlastnosti vedou k intenzivnějšímu prožívání bolesti, a které z nich pomáhají vnímání bolesti zeslabovat. Role osobnostních faktorů pak nabývá na závažnosti zvláště u osob, které s bolestí žijí dlouhodobě. V 70. a 80. letech byla provedena řada výzkumů studujících zvládání chronické bolesti, při nichž byl využit MMPI (Cox, Chapman, Black, 1978, Rappaport a kol., 1987, Rosen a kol., 1987). Lidé trpící chronickými bolestmi vysoce skórovali v neurotické triádě, kterou představuje hypochondrie, deprese a hysterie. Dále bylo zjištěno, že lidé, jejichž bolest byla lékařem označena za psychogenní, skórovali v MMPI stejně jako ti, jejichž bolest byla označena za čistě organickou. A konečně - u lidí s akutní bolestí bylo skóre v neurotické triádě v pásmu normy. Poslední zjištění osvětluje především rozdíl ve vnímání bolesti těch, kteří očekávají její konec brzy, a těmi, kteří se obávají, že bolest nikdy neskončí. Podobně popisuje psychologické činitele ovlivňující reaktivitu na bolest i Heřmánek (1981, 1984). Jako hlavní osobnostní charakteristiky vyhodnotil ve vztahu k percepci bolesti neuroticismus, anxiozitu a extraverzi: neuroticismus a anxiozita práh percepce bolesti snižují, extraverze ho naopak zvyšuje. Harkins, Price a Braith (1989) vztah extraverze a vnímání bolesti nepotvrdili. Neuroticizmus pak podle nich souvisí hlavně s výběrem negativních kognicí ve vztahu k *
Studie byla zpracována s podporou Programu rozvoje badatelského výzkumu v klíčových oblastech vědy (projekt ”Současná
česká společnost a otázky evropské integrace”, reg. č. K 9058117) a v rámci Výzkumného záměru Psychologického ústavu AV ČR (reg.číslo: AV 0Z 7025918). 1
2
Psychologický ústav AV ČR Dětská psychiatrická klinika, Univerzita Karlova, 2.lékařská fakulta
1
bolesti, což také souvisí s větší produkcí nemocného chování, a to zejména u lidí s chronickou bolestí. Podobně Cassens a Stalling (1987) zjistili, že osoby s vysokým zaměřením na somatické symptomy a vysoce skórující v úzkostnosti uváděli podstatně více bolesti s větší závažností. Také podle výzkumů z posledního desetiletí se jako základní psychické faktory ovlivňující percepci bolesti uplatňují deprese, stres a úzkost. Stres a úzkost však mohou práh bolesti i toleranci k bolesti posouvat oběma směry: jak k hyperalgezii, tak hypalgezii až analgezii (Baštecký, Šavlík, Šimek, 1993, Mareš, 2002). Z psychologických faktorů působících adaptivně a protektivně bývá uváděna síla Ega, tedy faktor, jenž je v rámci Cattellova faktorového modelu osobnosti součástí obecnější dimenze emoční stability (např. Conn, Rieke 1994). Současné výzkumy však také prokázaly, že řada psychologických proměnných, jakými jsou např. spokojenost či zvládání stresu, souvisejí u mužů a žen s odlišnými soubory osobních charakteristik. Pokud jde o reakci na zátěž, zjistili například Hraba a kol. (1996), že ženy reagují na stres depresí, úzkostí a somatizací, zatímco muži hostilitou. Také v predikci duševní pohody se objevují mezipohlavní rozdíly: u mužů i žen se sice shodně uplatňují především temperamentové vlastnosti (extraverze, neuroticismus), spokojenost je u žen – na rozdíl od mužů – ovlivňována navíc afiliativními charakteristikami a otevřeností vůči novým zkušenostem (Blatný, 1997, 2001). V našem výzkumu jsme se proto zaměřili na otázku, zda existují rodové rozdíly v osobnostních předpokladech zvládání chronické bolesti.
METODA Soubor Výzkumný soubor tvořili lidé léčící se s chronickou bolestí v pražských a brněnských nemocnicích (N = 150, z toho 50 mužů a 100 žen). Respondenti byli kontaktováni v ambulancích pro léčbu bolesti, vyšetření probíhalo jednak během ambulantní léčby (110 osob), jednak během hospitalizace (40 osob). Průměrný věk činil 45 let (sd = 13.67), nejmladší osobě bylo 17 let, nejstarší 76 let. Kritériem pro zařazení do souboru byla evidence osob v ambulanci pro léčbu bolesti – doba trvání bolesti se proto v našem souboru značně lišila a dosahovala rozpětí od 3 do 660 měsíců, tj. 55 let (hodnoty dolního a horního kvartilu jsou 19 a 120, medián = 55). Sběr dat byl uskutečněn v době od prosince 1994 do června 1996. Respondenti participovali na výzkumu dobrovolně, použité metody byly spolu s dalšími aplikovány v rámci širšího výzkumného projektu. 2
Metody Pro sledování osobnostních charakteristik jsme použili Freiburský osobnostní dotazník FPI (Fahrenberg, Selg, Hampel, 1986), formu K, a Eysenckův osobnostní dotazník EPQ-R (Eysenck, Eysenck, 1992). Vzhledem k tomu, že dotazníky byly respondentům předloženy v rámci širší testové baterie, použili jsme v obou případech jejich zkrácené verze. Námi použitá verze Freiburského osobnostního dotazníku obsahuje 76 položek, které měří tyto osobnostní charakteristiky: nervozitu, spontánní agresivitu, depresivitu, vzrušivost, společenskost, mírnost, reaktivní agresivitu, zdrženlivost a otevřenost. Dotazník EPQ měří tři široce koncipované rysy osobnosti: extraverzi, neuroticismus a psychoticismus. Ačkoliv FPI umožňuje vypočítat z vybraných položek skóre pro extraverzi a emocionální labilitu (a dále pro maskulinitu-femininitu), rozhodli jsme se použít pro měření těchto dimenzí Eysenckův EPQ - v dosavadních výzkumech (našich i zahraničních) byly Eysenckovy dotazníky často používány, můžeme tak naše výsledky srovnat s dalšími studiemi. Schopnost kontrolovat vlastní bolest, resp. schopnost ovlivnit míru percipované bolesti, jsme zjišťovali pomocí otázky ”Nakolik dokážete snížit svoji bolest?”, a to na sedmibodové škále od 0 do 6 (0 – nedokáži bolest vůbec snížit, 6 – mohu bolest úplně odstranit). Schopnost snížit vlastní bolest označujeme v dalším textu jako SSB.
VÝSLEDKY Pro postižení vztahů mezi proměnnými jsme použili korelační analýzu a pro určení přínosu pro predikci SSB mnohonásobnou regresní analýzu. Deskriptivní statistiky sledovaných proměnných jsou uvedeny v tabulce 1, výsledky korelační analýzy pro podsoubor mužů v tabulce 2 a pro podsoubor žen v tabulce 3. Ženy mají poněkud vyšší míru přesvědčení, že dokáží snížit svou bolest, než muži, rozdíl je však statisticky neprůkazný (t = -0.641, p = 0.523).
3
Tabulka 1. Deskriptivní statistiky sledovaných proměnných min
max
m
sd
muži
ženy
muži
ženy
muži
ženy
muži
ženy
Snížení bolesti Nervozita
0 0
0 0
5 7
6 7
2.48 4.00
2.64 4.18
1.34 1.87
1.49 2.01
Spontánní agresivita
0
0
7
5
1.92
1.18
1.96
1.40
Depresivita
0
0
7
7
4.24
3.80
1.86
2.13
Vzrušivost
0
0
7
7
4.08
3.28
2.28
2.31
Družnost
0
0
7
7
3.76
3.48
1.55
1.93
Mírnost
0
0
6
7
3.24
2.70
1.74
1.85
Reaktivní agresivita
0
0
7
6
3.04
1.70
1.99
1.74
Zdrženlivost
1
0
7
7
4.08
4.18
1.96
2.08
Otevřenost
1
0
7
7
4.80
3.98
1.69
2.01
Psychoticismus
0
0
8
8
3.08
3.26
1.91
1.81
Extraverze
0
0
12
12
6.04
5.36
3.19
3.61
Neuroticismus
1
0
12
12
7.04
7.36
3.21
3.43
Tabulka 2. Korelační analýza mezi schopností snížit bolest a osobnostními charakteristikami u podsouboru mužů SSB NER
NER
.10
SPA
DEP
-.29* .15
-.02
MIR
.26
.00
-.01
-.13
-.12
-.10
N
-.17
.29*
.06
.70**
-.09
-.08
.06
.58**
-.38** .15
-.26
.85** -.25 .49** -.33*
-.12
-.01
.14
-.03
-.02
-.05
.21
.01
-.13
.11
E
.06
-.01
.08
-.03
-.10
.31*
SPO
-.19
.30*
-.01
.36* .31
P
.29*
.34*
.06
-.55** .18
.14
-.01
-.33*
OTV -.10
-.55** -.03
-.05
VZR
-.01
E
.36*
.07
.18
P
.18
.15
-.08
ZDR
-.28*
-.16
ZDR
REA
.00
DEP
.34* -.08
MIR
.11
-.51** -.29*
-.56** -.28*
SPO
.06
SPA
REA
.07
VZR
.31*
.42** .16
-.08 .31*
.57** -.18 .57** -.18
-.34* -.34*
-.38** -.07
.16 -.07
.16
.01
-.25
.06
.36** -.01
-.25
-.18
-.09
.15
.16
.06
.30* .01
-.08
-.26
.01
.36** .23
.06
.85** .49** -.01
.70** .58** -.25
-.33*
-.01
.18
.42** .08
.08 -.03
OTV
-.18 -.20
N
-.01
.23
-.20
-.23
.00
-.09
-.08
.06
-.23 .00
-.08
.52** -.09
.06
.52**
-.21 -.21
SSB = schopnost snížit bolest, NER = nervozita, SPA = spontánní agresivita, DEP = depresivita, VZR = vzrušivost, SPO = společenskost, MIR = mírnost, REA = reaktivní agresivita, ZDR = zdrženlivost, OTV = otevřenost, P = psychoticismus, E = extraverze, N = neuroticismus. Korelační koeficienty jsou označeny jednou hvězdičkou pro 5% hladinu statistické průkaznosti a dvěma hvězdičkami pro 1% hladinu statistické průkaznosti.
4
Tabulka 3. Korelační analýza mezi schopností snížit bolest a osobnostními charakteristikami u podsouboru žen SB NER
-.28*
SPA
.20
DEP
-.08
VZR
.02
SPO
-.06
NER
SPA -.04
-.04
DEP
VZR
.41** .32** .01 .13
.41** .13
.25*
.12
E
-.14
-.02
.52** .01
N .56**
.33** -.07 .64**
-.23*
-.23*
.07
0.23* .25*
-.12
-.09
.52**
.15
.16
-.44** -.09
.11
.17
-.17
.09
.38** .32** -.66**
.12
.15
.09
-.04
ZDR
.01
.16
OTV
.33*
-.01
52** .09
P
.24*
-.14
.01
E
.10
-.02
33** -.26** -.09
-.38** .56** -.07
.33** .03
-.01
P
-.26*
REA
N
.22*
.16
OTV
-.16
.37** -.41** .22* -.19
-.23*
.15
.07
.16
.56** .23* -.16
-.41** -.04
ZDR
.56** .09
-.33** -.23*
33** .09
REA
.09
MIR
.03
.12
MIR
.42** -.33** -.19
.32** .25* .42** .01
SPO
.25* -.12
.17
-.44** -.17
.12
-.09
.15
.11
.09
.38** -.10
.73** .32** -.01
.64** .52** -.24*
-.66** -.02
-.10
.29** -.24* .29** -.24*
.05 .05
.73** -.24* -.01
-.39** .44** .29** .06 .25*
-.39** .29** .25* .44** .06
-.25*
-.02
-.25* -.26**
-.26**
SSB = schopnost snížit bolest, NER = nervozita, SPA = spontánní agresivita, DEP = depresivita, VZR = vzrušivost, SPO = společenskost, MIR = mírnost, REA = reaktivní agresivita, ZDR = zdrženlivost, OTV = otevřenost, P = psychoticismus, E = extraverze, N = neuroticismus. Korelační koeficienty jsou označeny jednou hvězdičkou pro 5% hladinu statistické průkaznosti a dvěma hvězdičkami pro 1% hladinu statistické průkaznosti.
Z osobnostních charakteristik měřených pomocí FPI je u mužů SSB negativně spojena se spontánní agresivitou, reaktivní agresivitou a vzrušivostí. Rysy extraverze, neuroticismu a psychoticismu měřené na základě EPQ nemají s SSB statisticky průkaznou souvislost. U žen SSB koreluje pozitivně s mírností, otevřeností (FPI) a psychoticismem (EPQ), negativně s nervozitou (FPI) a neuroticismem (EPQ). V dalším kroku jsme použili mnohorozměrnou regresní analýzu – jednak pro určení vlivu jednotlivých prediktorů, jednak proto, abychom zjistili s jakou přesností lze schopnost snížit vlastní bolest predikovat na základě osobnostních proměnných (procento vysvětleného rozptylu). Analýzu jsme provedli zvlášť pro charakteristiky měřené jak pomocí FPI, tak EPQ. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách 4 a 5 pro podsoubor mužů a v tabulkách 6 a 7 pro podsoubor žen.
5
Tabulka 4. Predikce SSB u podsouboru mužů - FPI: standardizované beta koeficienty a odpovídající statistiky pro jednotlivé prediktory Proměnné
beta
t
průk.
Nervozita
-.159
-1.094
.280
Spontánní agresivita
-.386
-3.074
.004
Depresivita
-.003
-.019
.985
Vzrušivost
.033
.250
.804
Družnost
-.231
-1.461
.152
.221
1.503
.141
Reaktivní agresivita
-.513
-3.680
.001
Zdrženlivost
-.284
-1.907
.064
Otevřenost
-.134
-.952
.347
Mírnost
Tabulka 5. Predikce SSB u podsouboru mužů - EPQ: standardizované beta koeficienty a odpovídající statistiky pro jednotlivé prediktory Proměnné
beta
Psychoticismus Extraverze Neuroticismus
t
průk.
-.168
-1.191
.240
.174
1.207
.234
-.128
-.889
.378
Tabulka 6. Predikce SSB u podsouboru žen - FPI: standardizované beta koeficienty a odpovídající statistiky pro jednotlivé prediktory Proměnné
beta
t
průk.
Nervozita
-.158
-1.412
.161
Spontánní agresivita
-.047
-.390
.698
Depresivita
-.014
-.106
.916
Vzrušivost
.071
.652
.516
Družnost
-.083
-.760
.449
Mírnost
.298
2.821
.006
Reaktivní agresivita
.017
.171
.864
Zdrženlivost
-.052
-.411
.682
Otevřenost
.313
2.697
.008
6
Tabulka 7. Predikce SSB u podsouboru žen - EPQ: standardizované beta koeficienty a odpovídající statistiky pro jednotlivé prediktory Proměnné Psychoticismus
beta
t
průk.
.159
1.615
.110
Extraverze
-.027
-.273
.785
Neuroticismus
-.345
-3.503
.001
U mužů se v predikci SSB uplatňují spontánní a reaktivní agresivita, přičemž obě proměnné regresní odhad snižují. Celkově vyčerpávají osobnostní charakteristiky měřené dotazníkem FPI 53% rozptylu SSB (r = 0.73, F(9,40) = 5.081, p = 0.000). Osobnostní rysy měřené dotazníkem EPQ k predikci SSB nepřispívají a vyčerpávají celkově pouze 9% rozptylu (r = 0.30, F(3,46) = 1.546, p = 0.215). U žen se z osobnostních charakteristik měřených pomocí FPI uplatňují v predikci SSB mírnost a otrevřenost, které regresní odhad zvyšují, všechny charakteristiky pak vysvětlují 26% rozptylu SSB (r = 0.51, F(9,90) = 3.415, p = 0.001). Z osobnostních rysů měřených EPQ k predikci SSB přispívá pouze neuroticismus, který regresní odhad snižuje, společně pak extraverze, neuroticismus a psychoticimus vyčerpávají 17% rozptylu SSB (r = 0.41, F(3,96) = 6.345, p = 0.001). DISKUSE V naší studii jsme se zaměřili na otázku, zda existují rodové rozdíly v osobnostních předpokladech zvládání chronické bolesti. Výzkum skutečně prokázal, že schopnost snížit percipovanou bolest je u mužů a žen spojena s odlišnými soubory osobnostních vlastností. U mužů je SSB spojena především s nízkou mírou spontánní a reaktivní agresivity (korelace -.51 a -.56) a dále s nízkou mírou vzrušivosti. Muži kontrolující svou bolest jsou tedy umírnění, klidní a ovládající se, zatímco muži, kteří svou bolest nezvládají, jsou spontánně i reaktivně agresivní, vzrušiví a snáze podléhají frustraci. Spontánní agresivita však nemá normální rozložení a její celková úroveň je u mužů podprůměrná. Muži s nízkou SSB tedy nemusejí být nutně agresivní, jde pravděpodobně jen o nižší míru sebeovládání. Je také možné, že vztah je ovlivněn tzv. outliery – tuto interpretaci podporuje skutečnost, že při nízkém průměru byly zjištěny maximální hodnoty škály odpovídající maximální hodnotě součtového skóre. Rysy extraverze, neuroticismu a psychoticismu nemají u mužů s SSB souvislost. SSB u žen zvyšují mírnost, otevřenost a – poněkud překvapivě - i psychoticismus; 7
nervozita a neuroticismus kontrolu bolesti snižují. Úroveň psychoticismu je však u žen (ale i u mužů) nízká – hodnota průměru je rovna 3.26 (teoretický průměr škály je 6), maximální naměřená hodnota v souboru je 8, přičemž součtové skóre může dosáhnout hodnoty 12. Vzhledem k tomu, že Eysenck konstruuje dimenzi psychoticismu unipolárně, to znamená s přítomností poruchových znaků na jednom pólu dimenze a jejich nepřítomností na druhém pólu, k SSB přispívají převážně neporuchové (adaptivní) charakteristiky, jako je snížená citlivost či vnímavost. Ženy schopné ovlivňovat míru percipované bolesti jsou tedy klidné, otevřené a pozitivně naladěné, mají vysokou míru sebedůvěry a nízkou úroveň negativní emocionality. Ženy s nízkou SSB jsou dráždivé, uzavřené, psychosomaticky narušené a neurotické. Chronická bolest, resp. dlouhodobá neschopnost ovlivnit percipovanou bolest odpovídá stavu stresu. Z tohoto pohledu naše výsledky odpovídají zjištěním Hraby a kol. (1996), podle kterých ženy vykazují spíše internalizované příznaky stresu (deprese, úzkost, somatizace), zatímco muži příznaky externalizované (hostilita). V další analýze jsme použili mnohorozměrnou regresní analýzu, a to jednak proto, abychom vyjasnili vliv jednotlivých prediktorů, jednak proto, abychom zjistili s jakou přesností lze SSB predikovat na základě osobnostních vlastností. Analýzu jsme provedli zvlášť pro proměnné měřené pomocí dotazníků FPI a EPQ. V predikci SSB se u mužů z osobnostních charakteristik měřených dotazníkem FPI uplatňují spontánní a reaktivní agresivita, které regresní odhad snižují, Eysenckem koncipované rysy predikci SSB nedovolují. SSB u žen můžeme z osobnostních charakteristik měřených dotazníkem FPI predikovat na základě mírnosti a otevřenosti, které přispívají k regresnímu odhadu, z osobnostních rysů měřených EPQ se uplatňuje pouze neuroticismus, který regresní odhad snižuje. Celkově pak lze SSB lépe predikovat na základě osobnostních proměnných u mužů, než u žen (53% vs. 26% rozptylu při použití dotazníku FPI). Z našich zjištění dále vyplývá, že na základě široce koncipovaných rysů, jakými jsou Eysenckem navrhované osobnostní dimenze, nelze SSB predikovat s velkou přesností – vyčerpávají nízké procento rozptylu (9% u mužů a 17% u žen). Amirkham, Risinger a Swickert (1995), kteří se zabývali vlivem extraverze na volbu copingové strategie a na hodnocení situace zátěže (appraisal), došli k závěru, že vliv extraverze je častěji zprostředkovaný než přímý - za možné zprostředkující činitele pokládají např. optimismus a pesimismus. Dalším možným vysvětlením celkově neprůkazného vztahu extraverze ke strategiím zvládání je podle Amirkhama a kol. skutečnost, že extraverze není homogenní rys (na rozdíl např. od neuroticismu) a zahrnuje řadu dílčích složek (sociabilita, pozitivní afektivita, aktivita), které jsou spojeny s odlišnými strategiemi zvládání. 8
Uvedená zjištění mohou částečně vysvětlovat nejednoznačnost nacházených vztahů mezi extraverzí a zvládáním, včetně zvládání bolesti (Heřmánek 1981, 1984, Harkins, Price, Braith, 1989), a naznačují též, že je vhodné sledovat osobnostní vlastnosti s psychologicky specifičtějším vymezením. Celkově z našich výsledků vyplývá, že na zvládání bolesti se podílejí především emocionální charakteristiky osobnosti, vidíme však i vliv volní kontroly. Z hlediska rodových diferencí se emocionalita (ať už pozitivní, nebo negativní) uplatňuje spíše u žen, zatímco u mužů má na zvládání bolesti větší vliv kontrola emocí, než samotné emoční naladění. V dalším výzkumu by měla být proto pozornost věnována seberegulační složce sebepojetí. Úloha sebeobrazu – a zvláště jeho normativní stránky – byla prokázána v regulaci řady psychických procesů a behaviorálních postupů (Bandura, 1999, Cervone, Shoda, 1999), včetně chování ochraňujícího zdraví (health-protective behavior, Miller, Shoda, Hurley, 1996). Jednoznačná interpretace našich výsledků je však omezena několika skutečnostmi. Za prvé, sledování osobnostních korelátů zvládání bolesti bylo součástí rozsáhlejší studie, pro měření osobnostních vlastností byly proto použity zkrácené verze dotazníků a schopnost ovlivňovat vlastní bolest byla zjišťována pouze jednou položkou. Zvláště v případě zjišťování zvládání bolesti by bylo vhodné použití strukturovanějších, resp. vícedimenzionálních měřících nástrojů (Knotek, Žalský, 2001, Knotek a kol., 2001, Raudenská, 2001). Za druhé, délka bolesti byla v našem souboru u jednotlivých osob značně rozdílná. I když např. Černý (1997) neprokázal vztah mezi dobou trvání bolesti a schopností snížit percipovanou bolest, bylo by vhodné ověřit naše výsledky u skupin z hlediska trvání chronické bolesti homogenních. Poslední omezení úzce souvisí s předchozím – při jednorázovém šetření a při použitých metodách analýzy můžeme pouze postihnout vztah mezi proměnnými bez určení kauzality. Nelze tedy vyloučit možnost, že v důsledku chronické bolesti dochází ke změnám v osobnosti. K objasnění role osobnostních faktorů v léčbě bolesti by proto měly přispět především longitudinální, prospektivně koncipované studie. ZÁVĚR
V naší studii jsme se zabývali analýzou rodových rozdílů v osobnostních předpokladech zvládání chronické bolesti. Schopnost ovlivnit míru percipované bolesti je u mužů spojena především s nízkou mírou spontánní a reaktivní agresivity a dále s nízkou mírou vzrušivosti. U žen přispívá ke schopnosti kontrolovat vlastní bolest mírnost, otevřenost a psychoticismus,
zatímco nervozita a neuroticismus kontrolu bolesti snižují. Celkově z našich výsledků vyplývá, že na zvládání bolesti se podílejí především 9
emocionální charakteristiky osobnosti, vidíme však i vliv volní kontroly. Z hlediska rodových diferencí se emocionalita uplatňuje spíše u žen, zatímco u mužů má na zvládání bolesti větší vliv kontrola emocí, než samotné emoční naladění. V dalším výzkumu by měla být proto pozornost věnována roli seberegulačního systému. Dále z našich zjištění vyplývá, že na základě široce koncipovaných rysů, jakými jsou extraverze či neuroticismus, nelze zvládání chronické bolesti predikovat s velkou přesností – a to ani u mužů, ani u žen. Je vhodné sledovat osobnostní vlastnosti s psychologicky specifičtějším vymezením.
10
LITERATURA Amirkhan, J.H., Risinger, R.T., Swickert, R.J.: Extraversion: A ”hidden” personality factor in coping? Journal of Personality, 63, 1995, 189-212. Bandura, A.: Social Cognitive Theory of Personality. In D. Cervone & Y. Shoda (Eds.), The coherence of personality (s. 185-241). New York/London: The Guilford Press 1999. Blatný, M.: Osobnost a životní spokojenost u chlapců a dívek. Zprávy - Psychologický ústav Brno, 3, 1997, 6, 1-8. Blatný, M.: Osobnostní determinanty sebehodnocení a životní spokojenosti: mezipohlavní rozdíly. Československá psychologie, 45, 2001, 5, 385-392. Cervone, D. & Shoda, Y.: Social-cognitive theories and the coherence of personality. In D. Cervone & Y. Shoda (Eds.), The coherence of personality (s. 3-33). New York/London: The Guilford Press 1999. Conn, S. R., Rieke, M. L.: The 16PF Fifth Edition Technical Manual. Champagne, Illinois: Institute for Personality and Ability Testing, Inc 1994. Cox, G.B., Chapman, C.R., Black, R.G.: The MMPI and chronic pain: The diagnosis of psychogenic pain. Journal of Behavioral Medicine, 1, 1978, 437-443. Černý, V.: Psychologické aspekty zvládání bolesti. Disertační práce. Brno, Masarykova univerzita 1997. Hraba, J., Lorenz, F. O., Lee, G., Pechačová, Z.: Gender and Well-Being in the Czech Republic. Sex Roles, 34, 1996, 517-533. Baštecký, J., Šavlík, J., Šimek, J.: Psychosomatická medicína. Praha, Grada Avicenum 1993. Cassens, H.L., Stalling, R.B.: Private body consciousness, anxiety, and the perception of pain. Journal of Behavioral Therapy and Experimantial Psychiatry, 18, 1987, 215-222. Eysenck, H.J., Eysenck, S.G.B.: Eysenckovy osobnostní dotazníky pro dospělé. Bratislava, Psychodiagnostika 1992. Fahrenberg, J., Selg, H., Hampel, R.: FPI. Manuál. Bratislava, Psychodiagnostické a didaktické testy 1986. Harkins, S.W., Price, D.D., Braith, J.: Effects of extraversion and neuroticism on experimental pain, clinic pain, and illness behavior. Pain, 36, 1989, 209-218. Heřmánek, S.: Bolesť a možnosti jej psychologického ovplyvňovania. Zdravotnícke aktuality 117. Bratislava, Ústav zdravotnej výchovy 1984. Heřmánek, S.: Osobnostné charakteristiky a percepcia bolesti. Bratislavské lekárske listy, 75, 1981, 613-632. Knotek, P., Žalský, M.: Vizuální analogové škály pro měření bolesti a psychologickou diagnostiku pacientů s chronickou bolestí. Bolest 4, 2001, 96 – 102. 11
Knotek, P., Williams, D.A., Blahuš, P., Žalský, M.: Dotazník názorů na bolest a percepce bolesti: česká verze. Bolest 4, 2001, 164-170. Mareš, J.: Strach z bolesti: teorie a empirické výzkumy. Bolest, 5, 2002, 17-27. Miller, S.M., Shoda, Y., Hurley, K.: Applying Cognitive-Social Theory to Health-Protective Behavior: Brest Self-Examination in Cancer Screening. Psychological Bulletin, 119, 1996, 70-94. Rappaport, N.B., McAnulty, D.P., Waggoner, C.D., Brantley, P.J.: Cluster analysis of Minnesota Multiphasic Personality Inventory (MMPI) profiles in a chronic headache population. Journal of Behavioral Medicine, 10, 1987, 49-60. Raudenská, J.: Psychologická diagnostika u pacientů s kontinuálním epidurálním analgetickým blokem. Bolest 4, 2001, 104-111. Rosen, J.C., Grubman, J.A., Bevins, T., Frymoyer, J.W.: Musculosceletal status and disability of MMPI profile subgroups among patients with low back pain. Health Psychology, 6, 1987, 581-598.
12
Osobnostní předpoklady zvládání bolesti: rodové rozdíly SOUHRN Studie se zabývá rodovými rozdíly v osobnostních předpokladech zvládání chronické bolesti. Výzkum byl proveden u souboru osob léčících se s chronickou bolestí (N = 150, 50 mužů a 100 žen). Schopnost ovlivnit míru percipované bolesti hodnotili respondenti na sedmibodové škále, osobnostní vlastnosti byly měřeny dotazníky EPQ a FPI. Schopnost ovlivnit míru percipované bolesti je u mužů spojena především s nízkou mírou spontánní a reaktivní agresivity a dále s nízkou mírou vzrušivosti. U žen přispívá ke schopnosti kontrolovat vlastní bolest mírnost, otevřenost a psychoticismus, zatímco nervozita a neuroticismus kontrolu bolesti snižují. Klíčová slova: bolest, zvládání, osobnost, rodové rozdíly
Personality resources of coping with pain: gender differences SUMMARY Study is aimed at gender differences in personality resources of coping with chronic pain. The research was done with the sample of patients, which were undergoing treatment of chronic pain (N = 150, 50 male a 100 female). Respondents evaluated their capability to influence level of perceived pain on the seven-point rating scale, personality was measured by the means of Eysenck’s Personality Inventory and Freiburg Personality Inventory. In male the capability to influence level of perceived pain is connected with low level of impulsive as well as reactive aggression and with low level of excitableness. In female the capability to influence level of perceived pain is related positively to moderateness, openness, and psychoticism and negatively to neuroticism. Key words: pain, coping, personality, gender differences
13