Zpráva z výzkumu – Normální pití alkoholu u adolescentů Úvod Výzkum byl realizován studenty FSV UK ve složení Richard Kokeš, Erik Reiter, Štěpán Rezek a Adéla Vtelenská v rámci kurzu Praktika z kvalitativního výzkumu, jehož hlavním tématem bylo normální pití alkoholu ve společnosti. Naše skupina zkoumala problematiku normálního pití alkoholu u adolescentů. Tento problém si náš tým vybral nejen pro jeho aktuálnost, ale také proto, že adolescenty jsme byli i my před několika málo lety také a zajímalo nás, jestli se pití alkoholu u adolescentů nějak změnilo. Pití alkoholu u neletilých je v České republice vcelku běžné, což ovšem neznamená, že je to i vhodné a zdraví prospěšné, před čímž varují i lékaři. [Mlčoch, 2011] Toto nelegální pití je do jisté míry podporováno v ČR světově nejrozšířenější kulturou pití piva. [Verband der Brauereien Österreichs, 2008] [ČSÚ, 2008] Hlavním cílem naší skupiny bylo zjistit, zdali je alkohol u mladistvých socializačním prostředkem nebo slouží spíše k uspokojování individuálních potřeb, kterými myslíme zcela osobní radost ze samotného konzumování alkoholu, pozitivní pocity při stavu opilosti apod. Tento cíl jsme si vytyčili až po prvním sběru dat, po polostrukturovaných rozhovorech s respondenty. Zkoumali jsme, jak se konzumace alkoholu projevuje u adolescentů, zejména nás zajímalo, jestli respondenti pijí alkohol spíše pro jeho chuť, požitek z něj a pro samotný stav opilosti, nebo jestli je pro ně pití alkoholu možnost jak být se svými kamarády a zažít s nimi zábavu. Také jsme zjišťovali, jakými vlivy společnost působí na mladého člověka v oblasti pití alkoholu, jak mladiství pití vnímají a co pro ně znamená nebo jak se učili pít apod. Tyto otázky se nám jevily jako nejvhodnější pro komplexnější charakteristiku konzumace alkoholu u adolescentů, díky které jsme mohli lépe pochopit celý jev pití alkoholu u mladistvých a lépe tak dospět k hlavnímu cíli. Samotný výzkum pak probíhal tak, že každý z nás kontaktoval respondenta vyhovujícího požadovaným charakteristikám splňujícím níže uvedenou definici adolescence, se kterým se pro účel nabytí základní důvěry nejdříve seznámil prostřednictvím prvního informačního setkání, následně provedl rozhovor týkající se adolescentova pití alkoholu a poté provedl pozorování, při kterém zkoumaný respondent požíval alkohol ve společnosti
1
party svých kamarádů vrstevníků. Výzkum probíhal po celý letní semestr tj. od února do května.
Data a metody Pro zkoumání normálního pití adolescentů jsme se snažili získat respondenty, kteří ještě navštěvují střední školu a kteří se svou partou alespoň někdy pijí alkohol. Adolescenta jsme si definovali jako dospívajícího člověka, navštěvujícího střední školu a staršího 15 let. Pro námi položenou výzkumnou otázku, zdali je alkohol u mladistvých socializačním prostředkem nebo slouží spíše k uspokojování individuálních potřeb, byla právě parta respondenta stejně podstatná jako on sám. Z tohoto důvodu jsme zvolili dvě výzkumné metody: polostrukturovaný rozhovor a zúčastněné pozorování. Ještě před popisem sběru dat však přiblížíme námi zkoumané subjekty. Každý z výzkumného týmu získal pro výzkum jeden subjekt, který splňoval naše výše uvedené požadavky. Navázali jsme kontakt se dvěma dívkami a dvěma chlapci, kteří ve všech případech byli při tomto prvním impulsu poměrně vstřícní a s výzkumem souhlasili. Jedna dívka a jeden chlapec jsou přímo kamarádi členů výzkumného týmu, zbylí dva respondenti jsou sourozenci kamarádů členů týmu. Pro jistotu jsme pokračovali ještě před sběrem dat informačním setkáním, které splnilo svůj účel navázání důvěry. Prvním subjektem byl Vojtěch, 16letý student prvního ročníku umělecky zaměřené střední školy, jehož největším životním koníčkem a náplní je hra na kytaru a tedy i muzika jako taková. Jeho nejužší parta přátel je přibližně pětičlenná a je složena ze samých chlapců, dívky se s nimi stýkají také, ale ne vždy a většinou pouze jedna nebo dvě. Při setkáních za účelem pití alkoholu se schází také s dalšími známými, které však sám Vojtěch charakterizoval jako ne příliš blízké přátele a jejich společnost jinak nevyhledává. Alkohol konzumuje přibližně od svých 15 let. Nejběžnější místa, kam s partou chodí alkohol pít je okolí jeho bydliště v Třeboradicích, konkrétně jsou to z pravidla třeboradické parky a okolní lesy, kde konzumují více než dvě piva jenom výjimečně. Hlavní místo, kam chodí za cílem opilosti, je hospoda Error na Palmovce. Dalším subjektem byl 17letý Filip z Prahy, student třetího ročníku střední průmyslové školy. Filipovým největším koníčkem je počítač a házená, které se věnuje vrcholově. Jeho partou, se kterou konzumuje alkohol, jsou právě spoluhráči z házené a spolužáci ze základní školy, tedy kamarádi z okolí bydliště. Filip pije převážně s chlapci, dívky nejsou pevnou
2
součástí některé z výše uvedených skupin, akcí se dívky účastní spíše náhodně. Alkohol pije od svých 14 let, kdy si s kamarády kupovali tvrdý alkohol ve večerkách. Nyní chodí pít na akce všeho druhu, na byt, do klubů, do parků a nejvíce do hospod. Oblíbené hospody vysloveně nemá, vyjádřil se pouze, že má vytipovaného jednoho prodejce alkoholu asijského původu. Třetím subjektem byla 18letá Veronika z Brna, dnes studentka čtvrtého ročníku gymnázia v Praze. Veronika tráví čas se svými přáteli v Brně, kde vyrůstala a také se spolužáky v Praze, kde žije. Pohybuje se ve dvou hlavních skupinách s rozličnými návyky konzumace alkoholu. Parta v Brně je podle jejích slov věkově starší, jedná se o muže a ženy ve věku okolo 30 let a druhou hlavní partou přátel jsou spolužáci z gymnázia. Alkohol poprvé okusila v 16 letech. Veronika upřednostňuje večírky u někoho doma a v klubech, podle jejích slov většinou pije víno. Posledním subjektem byla 18letá Lucie z Mladé Boleslavi. Je studentkou sedmého ročníku osmiletého gymnázia, kde má také nejvíce přátel. Kromě party svých spolužáků se také pohybuje v partě svého současného přítele, se kterým je už relativně dlouhou dobu. Tyto skupiny vykazují v pití určitý rozdíl, parta jejích spolužáků chodí častěji do hospod nebo, v případě party spolužaček, „jen tak posedět“. Druhá skupina oproti tomu pije více na domácích, více plánovaných, akcích, kterých se respondentka účastní častěji. V její rodině není pití alkoholu běžné, rodina má ale vůči Lucii v oblasti pití alkoholu tolerantní postoj. Obecně lze říci, že Lucie alkohol nevyhledává, pije prakticky pouze s partou a bavit se podle svých slov umí i bez pití. Oblíbená místa konzumace alkoholu tak Lucie nemá. Jako první metodu sběru dat jsme využili polostrukturovaných rozhovorů [Hendl;2005:kap.11] s každým z respondentů, kdy jsme se snažili postihnout veškeré možné aspekty související jak s pitím samotného subjektu, tak s tím, jak obecně pití alkoholu vnímá. Tato metoda nám sloužila jako hlavní zdroj dat, snažili jsme se získat co nejvíce informací a následné pozorování mělo účel spíše doplňující, kdy jsme si chtěli ověřit dříve sdělená tvrzení. Rozhovory probíhaly zcela diskrétně bez účasti třetí osoby a s ujištěním, že svěřené informace nijak nesdělíme blízkému okolí subjektů. Docílili jsme tak poměrně velké otevřenosti a upřímnosti respondentů. S Vojtěchem rozhovor proběhl u něj doma, trval přibližně hodinu, jako nahrávací nařízení byl použit mobilní telefon a přepis proběhl bez problému, záznam byl zřetelně slyšitelný. I s Filipem byl proveden rozhovor u něj doma, celý rozhovor trval přibližně 45 minut a jako nahrávací zařízení byl také použit mobilní telefon. Rozhovor s Veronikou proběhl doma u tazatele (Erika) ve večerních hodinách. Trval 3
přibližně 20 minut a byl nahráván na mobilní telefon. Vlastnímu rozhovoru předcházela nezávazná debata o škole, přátelích apod., což viditelně pomohlo respondentce k uvolnění nervozity ze samotného rozhovoru. V případě rozhovoru s Lucií došlo k setkání v restauraci v Mladé Boleslavi. Rozhovor trval přibližně 40 minut a záznamovým zařízením byl mp3 přehrávač. Po mírném počátečním ostychu se Lucie rozpovídala, mimo jiné i díky tomu, že před samotným výzkumným rozhovorem proběhla krátká přátelská rozmluva o studiu apod. Následné pozorování bylo už daleko problematičtější. Projevilo se, že námi oslovení dospívající ještě nekonzumují alkohol pravidelně a samotná konzumace je ovlivněna vícero faktory jako jsou například finanční situace, sportovní vytížení nebo zdravotní komplikace. U Vojtěcha a jeho party se projevil také problém, když vůdčí chlapec skupiny nemohl jít pít. To mělo totiž za následek, že celá parta zůstala doma. Pozorování pak proběhlo ve dvou typech prostředí. Prvním byly hospody a druhým domácí akce. Získali jsme tak přístup do dvou nejčastěji zmiňovaných prostředí, kde adolescenti pijí alkohol. Základní odlišností, kterou bylo možné pozorovat, bylo složení skupin, které se zábavy účastnily. Zatímco v prostředí hospody šlo o širokou partu vrstevníků a přátel, v případě domácích akcí se jednalo o úzkou společnost nejbližších přátel. Pozorování běžného pití Vojtěcha a jeho party proběhlo tak po několikatýdenních odkladech v metalové hospodě Error. Do této hospody barman pouští hosty přes mříže, které tak dodávají těm nezletilým jedincům, kterých navštěvuje Error relativně značné množství (v den pozorování čítala Vojtěchova parta kolo 12 nezletilých), pocit bezpečí před případnou návštěvou policie (Vojtěch v průběhu pozorování zmínil právě domněnku jak jeho samotného, tak jeho party, že je mříže před případnou návštěvou policie ubrání). Prostředí Erroru je velice temné, nejsou tam žádná okna, černé zdi a jen slabé osvětlení a navštěvuje je jej poměrně uzavřená komunita (o uzavřené komunitě se také Vojtěch zmiňoval v průběhu pozorování, výzkumník byl také upozorněn, že by si měl vzít jenom černé oblečení, jako nosí ostatní, jinak by z toho mohl být v celém podniku rozruch). Pozorování proběhlo v pátek od 19 do 23 hodin a bylo zaznamenáváno do poznámek v mobilním telefonu z důvodů co nejmenšího cizího elementu do večera pozorované party a také z problematičnosti ručně psaných zápisků v takto temném prostředí. U Filipa proběhlo pozorování v restauraci U Čtyř bernardýnu v Praze 4, restaurace slouží jako místo, kam si lidé mohou zajít na jídlo, ale zároveň zde mohou pít do pozdních hodin. Filip tam se svými spolužáky ze základní školy občas zajde přibližně jednou za měsíc, jednak kvůli dostupnosti pro členy party a také kvůli tomu, že po nich obsluha nechce
4
občanské průkazy. Pozorování trvalo přibližně čtyři a půl hodiny, data byla zaznamenávána na papír ve formě poznámek. Pozorování normálního pití Veroniky proběhlo v baru v Michalské ulici v páteční podvečer od 20 do 23 hodin za účasti dvou spolužaček a tří spolužáků respondentky. Popocafepetl je sklepní bar v centru Prahy s malým parketem. V baru bylo v čase pozorování množství viditelně nezletilých lidí. Veronika byla v baru se svými spolužáky ze střední školy. Data byla rovněž zaznamenávána na papír ve formě poznámek. Pozorování normálního pití adolescentů u Lucie proběhlo v pátek večer od 19 do 24 hodin na zahradním grilování, které pořádali Luciini přátelé. Kromě hostitele a jeho přítelkyně se akce zúčastnilo devět pozvaných lidí a účelem setkání byla oslava narozenin se záměrem pobavení se s blízkými přáteli. Data byla v tomto případě zapisována pomocí mobilního telefonu ve formě poznámek. Data získaná všemi výzkumníky jsme přepsali a kódovali stejnými kódy. Zajímali nás hlavně části, kde se respondenti vyjadřují o alkoholu (kódy „Pije“, „Nepije“) jako o společné aktivitě jejich party (kód „Parta“). Dále jsme kódovali části rozhovoru, kde respondent vyjadřoval pozitivní nebo negativní zkušenost s alkoholem (kódy „zkušenost +“ a „zkušenost –„). Dále jsme kódovali části rozhovorů a pozorování, kde se respondent vyjadřoval v souvislosti se svojí partou (kód „Parta“) nebo mluvil o jedné osobě (kód „Jednotlivec“). Kódy „Kluci“ a „Holky“ jsme označili data dle pohlaví našich respondentů ve výrocích o sobě a rovněž v otázkách po normálním pití, v závislosti na pohlaví, jsme tyto kódy použili spolu s kódy druhů alkoholu (kódy „Pivo“, „Víno“, „Tvrdý“). Použitím kódů „Běžné“ a „Extrém“ jsme označili ty části dat, kde je dle vyjádření respondenta nebo člena jeho skupiny odkaz na událost nebo situaci, která není nijak výjimečná (kód „Běžné“, např. když respondenti odpovídali na otázky, kam chodí, co tam dělají apod.), nebo naopak neobyčejná, extrémní situace (kód „Extrém“, např. v otázkách na největší množství zkonzumovaného alkoholu). Dále nás v datech zajímali zkušenosti respondenta v souvislosti s popisovanými událostmi (kódy „Zkušenost Vlastní“, „Zkušenost Cizí“) při popisu situací. Na některé otázky respondenti odpovídali zkušeností někoho jiného a to jednak z důvodu tak položené otázky (co pije ten a ten, kdo vypije nejvíc) nebo například otázky na extrémní situace (kamarád se opil a…). Zmíněné kódy jsme do kódování zařadili, protože jsme chtěli poznat v jakých souvislostech se respondenti vyjadřují o pití alkoholu vůbec, jaké množství alkoholu
5
respondenti zkonzumují nebo to, co je pro ně běžné nebo naopak výjimečné v souvislosti s alkoholem. Proti sobě jsme postavili např. situace, kde respondent odpovídal na otázku po důvodech pití alkoholu (kód „Důvod“) a v jeho odpovědích zmiňoval společenský tlak, hierarchii v partě apod. (kód „Názor Ostatních“) nebo odpověděl způsobem, kterým upozornil na alkohol jako možné řešení svých problémů nebo zájmů (kód Osobní problémy). Data byla kódována v programu Atlas kvůli zjednodušení výstupů analýz. Ve výsledcích budou uvedeny tabulky kódů, kde je názorně vidět jejich překrývání. Číslo uvedené v bodě, kde se sloupce a řádky kódů setkávají, udává počet míst s výskytem těchto kódů současně v jednom tvrzení. Například řádek „Parta“ a sloupec „Pije“ (obr. 1) ukazuje 38 takových případů.
obr. 1: výskyt všech kódů (co-occurance)
Výsledky Nejprve bychom Vás rádi seznámili se zjištěními z hlavních tématických okruhů našich otázek, v druhé části více rozebereme zjištění týkající se naší hlavní výzkumné otázky, zda-li je alkohol u mladistvých socializačním prostředkem nebo slouží spíše k uspokojování individuálních potřeb. Obecná zjištění o povaze pití
6
V rozhovorech jsme zjistili, že respondenti, kromě jedné dívky (ta začala v 17letech), začali s alkoholem experimentovat od 14 let, naproti tomu ale většina považuje věkovou hranici, podle které je normální pít alkohol za vyšší, než jsou jejich první zkušenosti. U všech dotazovaných byly zkušenosti s prvním opitím v zásadě stejné, nedokázali odhadnout míru a hodně se opili: „Celkem jsme se hodně opili, na to že to byly začátky“[Filip]. Vojtěch se zcela otevřeně k první zkušenosti s alkoholem vyjádřil: “Já se poprvý poblil po čtyřech pivech“ [Vojtěch]. Dalším tématem rozhovorů byla strategie získávání alkoholu, zde jsme zjistili, že strategie jsou značně rozdílné u hochů a dívek. Zatímco chlapci si alkohol obstarávají sami ve vytipovaných hospodách a večerkách, dívkám kupují alkohol starší kamarádi. Dalším zjištěním bylo, že si respondenti seženou alkohol kdy chtějí a ani kontrola občanských průkazů není problém. Na otázku, jestli po respondentce chtějí občanský průkaz, odpověděla: „Záleží kam přijdeš, jestli je to nějaká vyloženě „putyka“, tak tam ten problém není. A většinou se to dělá tak, že kamarádi koupí“[Veronika]. Filip se zase k získávání alkoholu vyjádřil takto: „Tak na Novodvorský je Vietnamec, kterej to dá každýmu a v třeba těch 14 sme tam posílali toho, kterej vypadal nejstarší a od 16 už v pohodě“ [Filip]. Co se týká druhu a kvantity konzumace alkoholu, respondenti se shodují, že platí stereotyp, kluci pijí pivo a holky víno, z dat je potom vidět, že chlapci konzumují značně více alkoholu než dívky. Tvrdý alkohol pijí všichni, ale dívkám více záleží na samotné chuti. “Když to vyloženě není něco, co mi nechutná, třeba nějaká tequilla, nebo něco takovýho hnusnýho, tak si to dám. No a když to je hnusný, tak to prostě nechci.“[Lucie]. Filip se o konzumaci dívek vyjádřil takto: “Holky pijou spíš takový ty drinky, takový ty slabý“ [Filip].
obr.2: kluci / holky (co-occurance) Z obrázku č.2 je vidět výskyt kódů o druhu alkoholu v závislosti na pohlaví. U kluků je poměrně jednoznačně vidět, že dle našeho kódování pijí hlavně pivo. Kluci se nikde nezmínili, že by pili víno. U holek se z těchto kódů nedá udělat tak přesvědčivý závěr, protože v našich datech je poměrne málo míst ke kódování druhu alkoholu v závislosti na pohlaví. Sloupec víno je světlejší, to značí že kódů víno bylo užito v souvislosti s holkami víc jak kódů tvrdý a pivo. 7
Naši respondenti ve svých odpovědích zmínili více míst, kde jsou zvyklí pít alkohol jako například grilování, diskotéky, lahvové pivo v okolí svých bydlišť, nejvíce však převažovalo pití alkoholu v hospodách a v bytech. „Noo… Tak jako všechno, ale já nevim no… Spíš chodíme do hospody...“ [Lucie]. Na dotaz, jaký je rozdíl mezi diskotékou (hospodou) a akcí na bytě, odpověděl : „Řekl bych, že si v bytě víc popovídáme. Popovídáme si. Se tam slyšíme navzájem. Možná se v bytě opijeme i víc“ [Filip].
Stěžejní zjištění V této části nabízíme zjištění, které nás navedly k závěrečnému zodpovězení naší hlavní výzkumné otázky, zda-li je alkohol u mladistvých socializačním prostředkem nebo slouží spíše k uspokojování individuálních potřeb. Jako první zajímavá informace se v podstatě ve všech rozhovorech objevila zmínka o vnímání pití alkoholu samostatně. Respondenti se shodli, že pití alkoholu čistě individuálně je již jednoznačnou známkou alkoholismu a příliš si nedokáží představit, že by sami navštívili hospodu nebo popíjeli doma. „Alkoholik je ten, co chodí každej den, že jo, já nevím.. Že třeba pije i sám kolikrát prostě tak.. podle mě alkoholik není alkoholik když se pije ve větší skupině, i když to někdo přehání, ale spíš když člověk začne chodit sám, doma a tak…“[Vojtěch]. V této citaci je také vidět, jak Vojtěch přisuzuje značné ospravedlnění i nepřiměřenému pití alkoholu skupině, s kterou k jeho konzumaci dochází. Podobný názor o individuálním pití souvisejícím s alkoholismem vyjadřuje i Lucie: „No, tak podle mě jde hlavně o to, když pije sám, tak pak je to alkoholik (…). Protože když pije sám a nemá důvod jít do společnosti a nějak si to tam užít (…)“ [Lucie]. Také naše pozorování potvrdila, že když šli respondenti pít, tak šli ve skupině. Ani při samostaném pozorování nikdo z respondentů nepil sám, vždy byl součástí nějaké skupinky. Při pozorování Veroniky a Filipa se tvrdý alkohol vždy objednával najednou pro všechny členy skupiny. Jako zásadní důvod, proč námi vybrání respondenti konzumují alkohol, se ukázal vliv nejbližšího okolí, tedy úzké party přátel. Nikdo nezačal experimentovat s pitím z vlastní iniciativy, všechny prvotní zážitky jsou spojeny s kamarády, kteří už nějakou, byť třeba malou, zkušenost měli. Ukázalo se také, že počáteční zkušenosti jsou spojeny s tlakem přátel. „No tak ze společenských důvodů, když pijou ostatní, tak musej taky, že jo.. Když nechlastáš, tak seš takovej debil proti ostatním uplně. Nebo jako pro ty co chlastaj seš debil“[Vojtěch]. Tlak skupiny se projevuje vůbec celkovým přebíráním názorů, návyků a 8
perspektivy. „Nároky na konformitu jsou ve vrstevnické skupině mládeže obvykle vyšší než ve všech jiných skupinách. Zahrnují nejen způsob vyjadřování, ale také úpravu zevnějšku, druh preferované hudby, způsob chování k opačnému pohlaví, postoj ke škole, případně k práci, k rodičům, k penězům, k sexualitě, ke kouření, k drogám, k alkoholu atd.“ [Matoušek, Kroftová; 1998:85] Po počáteční nervozitě, že „budu označen jako debil“, vstupem do skupiny adolescent přebírá stejný náhled a označuje ostatní nepijící jako „debily“. „Konzumace alkoholu v dospívání je normativního charakteru, což znamená, že jedním z hlavních motivů jeho užívání je nelišit se od ostatních vrstevníků (Stritzke & Butt, 2001)“ [adiktologie.cz, 2010].
Obr.3: důvod pití alkoholu – názor ostatních / osobní problémy (co-occurance) Tento tlak jsme vypozorovali také u výběru druhu alkoholu. Chlapci v zásadě nikdy nevybočují z party, dívky se pak od chlapců občas liší. Při pozorování Vojtěch na dotaz proč pije zrovna pivo 11˚ odpověděl: „tak to pije každej“ a stejně tak Veronika: „většinou na těch akcích kluci hodně pijí pivo a takový ten tvrdší alkohol, a holky většinou víno“[Veronika]. Toto nevybočování z řady se projevuje také počtem vypitých nápojů. Na základě pozorování bylo zjištěno, že nikdo nechce zůstávat pozadu. Při pozorování Filipovy party docházelo k otázce, kdo toho kolik vypil nebo k oznámení množství vypitých piv. Pokud chce někdo vybočit, tak jedině vyšší mírou vypitého alkoholu. Vypozorovali jsme v tom také tendenci o množství přehánět. Individuální důvody pití alkoholu se však také projevily. Alkohol jim bez výjimky dodává pocit velkého uvolnění, zábavy a dobrou náladu. Ve věku respondentů je zcela běžně, že lidská mysl ještě není příliš psychicky vyrovnaná, chybí jim elementární sebejistota a tak jim alkohol umožňuje odpoutat se od různých pochyb a zábran. Navazují se jim tak snáze kontakty a lépe se sebe-prezentují ve své partě. „No jako když se napiju chlastu, tak je všechno úplně jinak, že jo. Přesně opačně, že jo. A hlavně když jsem vožralej, tak dělam strašný kraviny a je mi úplně jedno, co si o mě myslej ostatní. Jestli támhle řeknu někomu cizímu, že je debil, tak je mi to úplně jedno… já v tom práve cejtim takový uvolnění, no. A proto bych řek, že i hodně lidí začiná“[Vojtěch]. „Stalo se mi to asi dvakrát (z) .. ale většinou když jsem na někoho čekala. Nepiju jinak sama“[Veronika].
9
. Obr.4: pití v partě / sám (co-occurance) Dle kódování našich dat (pozorování, rozhovory) je v obr.4 vidět, že jsme použili výrazně víc kódů ve spojitosti s kódem parta. V datech se něco takového vyskytuje např. v případe, že respondent mluví o zvyklostech v pití alkoholu ve spojitosti se svou partou atd. Kódy extrém a parta se překrývají 6x kvůli tomu, že většinu skušeností s pitím alkoholu mají respondenti se svou partou.
Závěrečné shrnutí Pijí tedy adolescenti z vlastní iniciativy nebo kvůli tlaku svých vrstevníků? Data spíše naznačují, že významějším důvodem pití alkoholu u našich respondentů je tlak vrstevníků. Veškeré jak počáteční, tak i následné zkušenosti probíhají v kolektivu, který dle respondentů sám o sobě ospravedlňuje pití alkoholu samotné. Zkušenostmi s alkoholem si respondenti upevňují své společenské postavení mezi vrstevníky. Alkohol mezi takto mladými lidmi působí vůbec jako veliký socializační prvek. Zdá se také, že alkohol působí v mysli našich respondentů jako jakýsi znak sounáležitosti, tedy kdo jej nepije, zůstává dle jejich představ značně pozadu. Z toho také vyplývá, že i množství konzumace je pro partu důležitým bodem, který si snaží všichni hlídat. Ve snaze nezaostávat, případně získat uznání, měli respondenti tendenci přehánět o kvantitě zkonzumovaného alkoholu. Individuální rozměr pití alkoholu má však také svůj nezanedbatelný vliv. Stav opilosti charakterizují všichni respondenti jako velice příjemný a prospěšný, těší se na něj a rádi si jej užívají. Mají pocit, že opilostí totiž dokáží snížit nejistotu a nízké sebevědomí, padají z nich veškeré zábrany a daleko lépe se tak socializují. Uvedli také, že je to jeden z mála momentů, kdy se nemusí starat o to, jak je vnímá okolí a to je pro ně značnou motivací k pokračování v pití. Z vlastních zkušenosti z našeho dospívání jsme při sbírání a analýze dat usoudili, že počáteční léta konzumace alkoholu jsou v zásadě stejná jako před přibližně 6-8 lety, kdy jsme stejným socializačním a objevným procesem procházeli sami. To nás vede také
10
k předpokladu, že naše zjištění se dají zevrubně aplikovat na adolescenty v současné české společnosti.
Zdroje 1.
Holcnerová, Petra. "Vzorce užívání alkoholu u dětí a adolescentů." Léčba a následná
péče.
[online].
2010.
[cit.
30.
6.
2011].
dostupné
z:
2.
Matoušek, Oldřich. Kroftová, Andrea. Mládež a delikvence. 1. Praha: Portál, 1998.
85. Print. 3.
HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha. 2005.
4.
Verband der Brauereien Österreichs, Statistische Daten über die österreichische
Brauwirtschaft
1980-2007.
[online].
2008.
dostupné
z:
5.
ČSÚ. Spotřeba alkoholických nápojů a cigaret na 1 obyvatele v ČR v letech 1999 –
2006.
[online].
2008.
dostupné
z:
6.
Mlčoch, Z. Účinky, nežádoucí účinky a rizika alkoholu, kocovina, změny psychiky,
somatiky.
[online].
2011.
dostupné
z:
11
