ZPRÁVA O SOCIÁLNÍ PÉČI VE MĚSTĚ BRNĚ ZA ROK 2013
Magistrát města Brna Odbor sociální péče Oddělení koncepce a plánování služeb Referát komunitního plánování sociálních služeb květen 2014
OBSAH: Úvodní slovo ......................................................................................................................... 4 ÚVOD.................................................................................................................................... 5 1 Sociálně demografické údaje......................................................................................... 6 2 Sociální pomoc a sociální služby v městě Brně ............................................................. 8 2.1 Sociální služby ........................................................................................................ 8 2.1.1 Poskytovatelé sociálních služeb v Brně............................................................ 9 2.1.2 Sociální služby poskytované jednotlivým cílovým skupinám............................10 2.1.3 Plánování sociálních služeb ............................................................................11 2.2 Odbor sociální péče ...............................................................................................13 3 Péče o rodinu a osoby ohrožené chudobou..................................................................14 3.1 Magistrát města Brna Odbor sociální péče.............................................................14 3.2 Úřady městských částí ...........................................................................................15 3.3 Zařízení a služby sociální péče pro rodiče a děti v tísni poskytované městem........15 3.4 Nestátní neziskové organizace...............................................................................17 4 Oddělení sociálně právní ochrany dětí..........................................................................20 4.1 Funkce a hlavní činnosti oddělení ..........................................................................20 4.2 Výsledky oddělení v oblasti kontrolní a metodické činnosti.....................................21 4.3 Celkové hodnocení kontrolní činnosti roku 2013 ....................................................22 4.4 Další činnosti v oblasti sociálně právní ochrany dětí...............................................23 5 Péče o seniory a osoby se zdravotním postižením .......................................................25 5.1 Zařízení sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením .............25 5.1.1 Domovy pro seniory ........................................................................................25 5.1.2 Údaje o městské pečovatelské službě za rok 2013 .........................................27 5.1.2.1 Denní a přechodný pobyt občanů při pečovatelské službě .......................27 5.1.3 Stacionáře a domovy pro děti, mládež a dospělé osoby se zdravotním postižením ....................................................................................................................28 5.2 Zařízení sociálních služeb pro seniory a zdravotně postižené občany poskytované nevládními organizacemi ..................................................................................................30 5.2.1 Zařízení sociálních služeb pro seniory ............................................................30 5.2.2 Pečovatelská služba pro seniory zabezpečovaná NNO...................................31 5.3 Sociální služby pro zdravotně postižené občany poskytované nestátními neziskovými organizacemi................................................................................................32 5.3.1 Pobytová zařízení sociálních služeb pro zdravotně postižené občany.............32 5.3.2 Další sociální služby pro osoby se zdravotním postižením poskytované NNO.32 5.3.3 Další neregistrované služby pro osoby se zdravotním postižením poskytované NNO ........................................................................................................................34 6 Péče o osoby ohrožené sociálním vyloučením .............................................................36 6.1 Magistrát města Brna, Odbor sociální péče ............................................................36 6.1.1 Oddělení sociální prevence a pomoci..............................................................36 6.1.1.1 Počet klientů OSPP a jejich struktura .......................................................37 6.1.1.2 Základní dimenze práce s cílovou skupinou .............................................38 6.1.1.3 Služby azylového bydlení.........................................................................40 6.1.1.4 Projekt motivovaného vyhledávání TBC u rizikových osob.......................41 6.1.1.5 Další činnosti oddělení a potřeby v oblasti péče o klienty .........................41 6.1.2 Oddělení sociální prevence pro mladistvé a mladé dospělé ............................42 6.2 Nestátní neziskové organizace poskytující sociální služby osobám v krizové situaci. ...............................................................................................................................44 7 Koordinační centrum prevence .....................................................................................46 7.1 Programy prevence kriminality ...............................................................................46 7.2 Protidrogová politika v městě Brně .........................................................................47 8 Projekty, tvorba strategií a plánování sociálních služeb ................................................48 8.1 Komunitní plánování sociálních služeb...................................................................48
2
8.2 Spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi působícími v sociální oblasti a financování NNO ..............................................................................................................49 8.3 Spolupráce s organizacemi národnostních menšin.................................................51 8.4 Aktivity města v oblasti integrace cizinců................................................................52 8.5 Aktivity města Brna v oblasti integrace romské menšiny ........................................52 8.6 Projekty financované z fondů EU............................................................................53 8.7 Socio-info centrum .................................................................................................54 8.8 Zahraniční spolupráce............................................................................................54 9. Výdaje na sociální péči v roce 2013..............................................................................55 ZÁVĚR .................................................................................................................................56
3
Úvodní slovo
Vážení přátelé, každým rokem vydává Odbor sociální péče Magistrátu města Brna výroční zprávu o sociální péči ve městě Brně, jejímž cílem je přiblížit aktivity odboru i dalších organizací a institucí působících v sociální oblasti v průběhu jednoho roku. Ta, kterou teď držíte v ruce, bilancuje rok 2013. Sociální péče a pomoc lidem, kteří se z různých důvodů dostávají do sociální tísně a jsou ohroženi sociálním vyloučením, představuje velmi složitý a strukturovaný celek. Jedná se především o proces, který se neustále vyvíjí v závislosti na proměnlivé situaci a měnících se potřebách naší společnosti. Současná ekonomická i sociální skutečnost před nás staví nové výzvy, požadavky, problémy k řešení. Přibývá lidí, kteří se ocitají v tíživých a náročných životních situacích, v nichž potřebují radu a pomoc. Řešení těchto situací vyžaduje součinnost mnoha lidí a institucí. V Brně se snažíme vytvářet cesty, po nichž se lidé, kteří hledají pomoc, mohou vydat. Různé formy sociální pomoci, sociální práce a sociálního poradenství pomáhají zmírňovat důsledky sociálního vyloučení způsobeného zdravotním postižením či sociální tísní. Velkou roli v této pomoci hrají také kvalitní, efektivní a dostupné sociální služby. Množství údajů ve zprávě napovídá o množství práce a úsilí těch, kteří pomáhají potřebným lidem. Ráda bych touto cestou poděkovala všem pracovníkům v oblasti sociální péče za to, co pro své spoluobčany dělají, a za jejich vytrvalost při této náročné a ne vždycky vděčné práci. Brno, květen 2014
4
ÚVOD „Zpráva o sociální péči v městě Brně za rok 2013“ podává informace o sociální péči za uplynulý rok a představuje přehled základních aktivit Odboru sociální péče a dalších subjektů působících v sociální oblasti ve městě Brně za období jednoho roku.
Úvodní kapitoly popisují současnou sociálně demografickou situaci v městě Brně včetně situace na trhu práce za uplynulý rok, zabývají se posláním sociální práce a plánováním sociálních služeb v městě Brně. V souladu s cílovými skupinami, na něž se zaměřuje sociální práce i plánování sociálních služeb a v souladu s administrativním členěním Odboru sociální péče MMB, jsou jednotlivé kapitoly zprávy věnovány specifickým cílovým skupinám (rodiny s dětmi s nízkými příjmy, senioři, zdravotně postižení občané, osoby v krizové sociální situaci ohrožené sociálním vyloučením, děti a mládež v krizových situacích). Jedna z kapitol se rovněž zabývá problematikou sociálně právní ochrany dětí (SPOD) včetně metodické pomoci a kontrolní činnosti u úřadů městských částí v oblasti OSPOD a odvolacího řízení II. stupně, další kapitola je zaměřena na programy prevence kriminality a protidrogovou prevenci. Předposlední kapitola popisuje koncepční a projektovou činnost odboru, spolupráci s nestátními neziskovými organizacemi působícími v sociální oblasti včetně dotačního řízení, zaměřuje se na proces komunitního plánování sociálních služeb v městě Brně i na spolupráci se zahraničními partnery v rámci společných projektů a další aktivity. Závěrečná kapitola pak poskytuje přehled výdajů v oblasti sociální péče v městě Brně ve srovnání s výdaji za uplynulý rok. Zpráva také uvádí aktuální přehled organizací poskytujících sociální služby v Brně, a to jak zřízených městem, tak i nestátních, jimž město ze svého rozpočtu přispívá na jejich činnost, a také dalších subjektů, jejichž počet neustále narůstá. Přehled organizací působících v sociální oblasti a přehled nestátních organizací včetně druhů poskytovaných sociálních služeb je uveden vždy za každou kapitolou věnovanou určité cílové skupině.
5
1 Sociálně demografické údaje Pohyb obyvatelstva v městě Brně v letech 2012-2013 Pohyb obyvatelstva města Brna k 31.12.2013 Rok 2012 Absolutní údaje r. 2012 Počet obyvatel města Brna muži ženy
378 327 172 418 195 909
Absolutní údaje r. 2013 377 508 181 963 195 545
Relativní údaje r. 2013 100 % 48 % 52 % Na 1000 obyvatel* 11,4 10,3 4,6 2,7 1,2 21,8 25,1
Živě narození 4 365 4 308 Zemřelí 3 925 3 871 Sňatky 1 742 1 735 Rozvody 1 194 1 006 Přirozený přírůstek 440 437 Přistěhovalí 7 692 8 215 Vystěhovalí 8 770 9 471 Přírůstek stěhováním - 1 078 - 1 256 (migrační saldo) Celkový přírůstek - 638 - 819 Zdroj: ČSÚ, Krajská správa ČSÚ v Brně, Časové řady vybraných ukazatelů – Brno-město, 2013
- 3,3 - 2,2
I v roce 2013 počet obyvatel v Brně stále klesá. Přirozený přírůstek je sice kladný, nicméně migrační saldo je záporné. Ve srovnání s ostatními okresy ČR zde přetrvává tradičně nejvyšší podíl žen z počtu obyvatel, což souvisí s vyšším podílem osob ve věku nad 65 let. Věková struktura obyvatelstva města Brna podle hlavních skupin obyvatelstva v procentech v letech 2011-2013: 0 – 14 15 – 64 65 +
2011 13,7% 67,9% 18,4%
2012 13,9 % 67,2 % 18,9 %
2013 14,2% 66,5% 19,3%
ZDROJ: ČSÚ, Krajská správa ČSÚ v Brně, Časové řady vybraných ukazatelů – Brno-město, 2013 V Brně, podobně jako v dalších velkých městech, dlouhodobě klesá počet obyvatel v produktivním věku a zvyšuje se počet osob ve věku nad 65 let. V roce 2012 a 2013 byl zaznamenán mírný nárůst obyvatel v předproduktivním a postproduktivním a věku na úkor skupin obyvatel v produktivním věku. Vzdělanostní struktura obyvatel nad 15 let je naopak podstatně lepší ve srovnání s ČR díky husté síti středních a vysokých škol.
6
ÚDAJE O TRHU PRÁCE V BRNĚ V LETECH 2011 AŽ 2013
2011
2012*
2013*
8,15
7,2
8,3
Celkový počet uchazečů o zaměstnání
18 590
20 154
22 574
z toho ženy
9 432
10 231
11 355
muži
9 158
9 923
11 219
osoby zdravotně postižené
2 000
1 958
1 893
Průměrná míra nezaměstnanosti
*od roku 2013 se používá nový ukazatel (www.portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/zmena_metodiky ) - na základě dohody s Českým statistickým úřadem Ministerstvo práce a sociálních věcí počínaje lednem 2013 přechází na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR s názvem Podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento ukazatel nahrazuje doposud zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřuje všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám. Údaje počínaje měsícem říjnem 2012 jsou zveřejněny podle stávající i nové metodiky paralelně, od ledna 2013 pouze podle nového výpočtu.
Míra nezaměstnanosti se v průměru pohybovala okolo 8,3 procentního bodu. K 31. 12. 2013 bylo v Brně k dispozici 390 volných pracovních míst, počet uchazečů na jedno volné pracovní místo činil 57,9. Situace na trhu práce v Brně zůstala v porovnání s ostatním okresy Jihomoravského kraje poměrně příznivá. V případě nezaměstnaných mužů tvořili nejpočetnější skupinu uchazeči o práci ve věku 20-24 let (čili málo kvalifikovaní mladiství uchazeči nebo absolventi středních škol), u evidovaných žen převládala kategorie 35-39 let, a to většinou z důvodu návratu žen z rodičovské dovolené na trh práce. K dlouhodobě obtížně umístitelným skupinám uchazečů o práci patří osoby nad 50 let věku, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací nebo bez kvalifikace, osoby zdravotně postižené, absolventi zejména středních škol a mladiství, při čemž se všechny skupiny navzájem prolínají. Cizinci v městě Brně K 31. prosinci 2013 mělo dle ministerstva vnitra ČR na území města Brna trvalý pobyt 11 630 cizinců, což je 4,9 % z celkového počtu 238 904 osob s trvalým pobytem v ČR. S přechodným pobytem bylo v Brně hlášeno 11 415 cizinců, tj. 5,6 % z celkového počtu 202 632 těchto cizinců v rámci ČR. Na trhu práce v Brně se legálně pohybuje odhadem cca 24,5 tis. cizinců (včetně cizinců podnikajících na živnostenská oprávnění). K 31. 12. 2013 působilo v Brně 1 415 cizinců s platným pracovním povolením, převážně občanů Ukrajiny, ostatní jsou občané EU/EHP a cizinci, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání.
7
2 Sociální pomoc a sociální služby v městě Brně Posláním Odboru sociální péče MMB, který předkládá tuto zprávu, je pomáhat občanům města Brna v nepříznivé sociální situaci, a to formou sociální práce a sociálních služeb. Sociální reforma s účinností od 1. 1. 2012 změnila postavení obce v systému sociální péče. Zásadní změnou bylo převedení výplaty nepojistných sociálních dávek na Krajské pobočky Úřadu práce ČR a nová definice výkonu sociální práce na obcích, která spočívá především v poradenství, sociální depistáži, práci s klientem v jeho přirozeném prostředí, pomoci při řešení obtížných životních situací včetně zprostředkování kontaktu s příslušnými institucemi. Tuto činnost vykonává Odbor sociální péče magistrátu, spolupracuje přitom s poskytovateli sociálních a zdravotních služeb, krajskou pobočkou Úřadu práce v Brně, odbory sociálních věcí a orgány sociálně-právní ochrany dětí ÚMČ Brno, Policií České republiky, občanskými a právními poradnami a dalšími dotčenými orgány a organizacemi. Sociální práce je zaměřena na následující cílové skupiny: rodiny s nezaopatřenými dětmi, seniory, zdravotně postižené občany a osoby ohrožené sociálním vyloučením.
2.1 Sociální služby Sociální služby jsou poskytovány prostřednictvím zařízení Odboru sociální péče MMB, středisek pečovatelských služeb při šesti úřadech městských částí a prostřednictvím příspěvkových organizací zřizovaných městem (11 domovů pro seniory, Centrum sociálních služeb) a státem (Centrum Kociánka a Centrum sociálních služeb pro osoby se zrakovým postižením v Brně-Chrlicích). Nabídku sociálních služeb pak doplňují nestátní neziskové organizace, jimž město přispívá formou dotací na jejich činnost. Posláním sociálních služeb je pomoci lidem udržet si nebo znovu získat své místo ve společnosti, v komunitě, kde žijí. Sociální služby se snaží: – podporovat rozvoj nebo alespoň zachovat stávající soběstačnost uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovit nebo zachovat jeho původní životní styl; – rozvíjet schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim, pokud toho jsou schopni, vést samostatný život; – snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem jejich života. Typy sociálních služeb pobytové – služby, spojené s ubytováním v zařízení sociálních služeb, kde člověk žije (příkladem mohou být domovy pro seniory, chráněné bydlení či azylové domy); ambulantní – služby, za kterými člověk dochází nebo je doprovázen či dopravován (např. poradny a denní centra); terénní – služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí tam, kde člověk žije, tj. v domácnosti, v místě, kde se vzdělává či pracuje (příkladem je pečovatelská služba či osobní asistence). Sociální služby se dále člení na: sociální poradenství – v Brně registrováno 39 poskytovaných služeb (16%) služby sociální péče – v Brně registrováno 102 poskytovaných služeb (43%) služby sociální prevence – v Brně registrováno 96 poskytovaných služeb (41%)
8
Dle údajů registru poskytovatelů MPSV ČR je v Brně celkem registrováno 237 sociálních služeb (situace na jaře 2013).
2.1.1 Poskytovatelé sociálních služeb v Brně V Brně poskytují sociální služby tyto instituce a organizace: – statutární město Brno – Odbor sociální péče Magistrátu města Brna a střediska pečovatelské služby při úřadech městských částí – příspěvkové organizace (zřizované městem a státní příspěvkové organizace) – nestátní neziskové organizace (obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení, církevní organizace apod.) V městě Brně poskytuje celkem 88 organizací 237 registrovaných sociálních služeb. Sociální služby a jejich poskytovatelé v Brně: počet poskytovatelů
%
počet sociálních služeb
%
Statutární město Brno
1
1%
21
9%
příspěvkové organizace města Brna + 2 státní příspěvkové organizace
15
17%
51
21%
nestátní neziskové organizace
72
82 %
165
70 %
100%
237
100%
-
Celkem
občanská sdružení církevní organizace obecně prospěšné společnosti
58 7 7 88
9
2.1.2 Sociální služby poskytované jednotlivým cílovým skupinám
cílová skupina
počet
%
senioři
66
28%
děti, mládež a rodiny
39
17%
osoby s duševním onemocněním
12
5%
osoby s mentálním postižením
19
9%
osoby se zdravotním postižením
31
13%
osoby se smyslovým postižením
17
7%
osoby ohrožené sociálním vyloučením
31
13%
Romové a cizinci ohrožení sociálním vyloučením
18
8%
Celkem
233
100%
V tabulce nejsou zahrnuty 4 služby odborného sociálního poradenství, které je poskytováno všem cílovým skupinám. Sociální poradenství pro všechny cílové skupiny: organizace Diecézní charita Brno
zařízení CELSUZ – odborné sociální poradenství
Občanská poradna Brno, o.s.
občanská poradna
Právní občanská poradna DIALOG
občanská poradna
TRIADA - Poradenské centrum, o.s.
občanská poradna
10
sociální služba odborné sociální poradenství odborné sociální poradenství odborné sociální poradenství odborné sociální poradenství
2.1.3 Plánování sociálních služeb Plánování sociálních služeb je nástrojem rozvoje dostupných, efektivních a kvalitních sociálních služeb. Metoda tzv. komunitního plánování spočívá v aktivní spolupráci těch, kterých se daná oblast nějakým způsobem dotýká. Jedná se o způsob zpracování rozvojových koncepcí, plánů či strategií, do jejichž tvorby se města či obce snaží vtáhnout co nejširší veřejnost, tedy komunitu dané obce. V případě komunitního plánování sociálních služeb (dále KPSS) je cílem zjistit skutečné potřeby v oblasti sociálních služeb a zajistit, aby sociální služby fungovaly a rozvíjely se podle potřeb těch, kdo je využívají a těch, kdo je zajišťují. Vychází se zejména z porovnání existující nabídky sociálních služeb se zjištěnými potřebami uživatelů služeb. Řešení přitom vždy představuje kompromis mezi zjištěnými potřebami a realitou na jedné straně a dostupnými zdroji financí, prostor, lidského potenciálu, legislativy apod. na straně druhé. Výsledek pak slouží jako jeden z klíčových podkladů pro zformulování priorit v oblasti sociálních služeb, pro vytvoření komunitního plánu sociálních služeb a zejména pro financování sociálních služeb. V Brně byl proces komunitního plánování sociálních služeb zahájen v roce 2005 v rámci projektu „Zavedení komunitního plánování sociálních služeb a posílení spolupráce nestátních neziskových organizací na území města Brna“, který byl finančně podpořen z fondů EU a který realizoval Sociální nadační fond „Domovy potřebných“ ve spolupráci s městem Brnem (odbor sociální péče), Fakultou sociálních studií a Asociací vzdělavatelů v sociální práci. Výstupem projektu bylo vytvoření organizačních struktur potřebných pro komunitní plánování, Adresář organizací působících v sociální oblasti v městě Brně a první „Komunitní plán města Brna do roku 2009“. Agenda plánování služeb byla z nadačního fondu převedena na magistrát, Odbor sociální péče, referát komunitního plánování. Proces plánování služeb kontinuálně pokračoval, v roce 2009 byl orgány města schválen druhý „Komunitní plán sociálních města Brna pro období 2010-2013“. 2. Komunitní plán byl sice vytvořen pro období 2010-2013, ale vzhledem k měnícím se legislativním, společenským, ekonomickým i finančním podmínkám se ukázalo vhodnější zpracovat již od roku 2013 novou rámcovou střednědobou strategii rozvoje sociálních služeb, která bude detailněji rozpracována v prováděcích dokumentech, tzv. akčních plánech na roky 2013, 2014 i 2015. V březnu 2012 byl zahájen dvouletý projekt „Podpora komunitního plánování sociálních služeb v Brně“ financovaný z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Realizátorem projektu se opět stal Sociální nadační fond města Brna „Domovy potřebných“, který jej uskutečňoval v partnerství s městem Brnem a za odborné garance Odboru sociální péče MMB. Cílem projektu byla kontinuální podpora plánování sociálních služeb v městě Brně metodou komunitního plánování, hlavním výstupem projektu bylo zpracování v pořadí již 3. Komunitního plánu sociálních služeb města Brna pro období 2013-2015 a akčních plánů na roky 2013 a 2014. Součástí projektu bylo i uspořádání velké konference v květnu 2013, na níž byl představen 3. Komunitní plán i Akční plán sociálních služeb pro rok 2013 (jakožto prováděcí dokument ke komunitnímu plánu na daný rok). V rámci projektu byly rovněž zpracovány odborné studie a analýzy,,jejíchž řešitelem byla Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity. Expertní studie se zabývaly oblastmi přesahujícími rámec sociálních služeb vymezený zákonem o sociálních službách. Pro účely projektu byly rovněž vytvořeny 3 nové pracovní skupiny, které řešily (podobně jako odborné studie) problematiku bydlení s doprovodnou sociální službou, zaměstnávání osob se zdravotním postižením a problematiku propojování sociálních a zdravotnických služeb. Výstupy z jednání těchto skupin byly shrnuty do tří informativních zpráv. Projekt byl ukončen v únoru 2014, komunitní plánování sociálních služeb v Brně samozřejmě pokračuje i nadále. Významná je spolupráce s Jihomoravským krajem v rámci tvorby optimální sítě sociálních služeb v jihomoravském regionu.
11
Organizační struktura brněnského procesu KPSS (v rámci projektu)
ZASTUPITELSTVO MĚSTA BRNA politické projednávání a rozhodování RADA MĚSTA BRNA politické projednávání a rozhodování ODBOR SOCIÁLNÍ PÉČE garant KPSS
SOCIÁLNÍ KOMISE RADY MĚSTA BRNA
konzultace, data, příprava materiálů k projednávání rady a zastupitelstva
konzultace, připomínkování, stanoviska pro jednání rady a zastupitelstva realizátor projektu KPSS Sociální nadační fond města Brna „Domovy potřebných“
KOORDINAČNÍ SKUPINA 3 zadavatelé – 3 poskytovatelé – 3 uživatelé
PRACOVNÍ SKUPINY
Senioři
Rodiny a děti
Etnické menšiny
Osoby s tělesným postižením
Osoby s mentálním postižením, kombinovaným postižením a autismem
Osoby se smyslovým postižením
Osoby s duševním onemocněním
12
Osoby ohrožené sociálním vyloučením
2.2 Odbor sociální péče Následující kapitoly této zprávy jsou uváděny v souladu s cílovými skupinami sociální práce komunitního plánování (rodiny s nezaopatřenými dětmi s nízkými příjmy, senioři, osoby ohrožené sociálním vyloučením, děti a mládež v krizových situacích, národnostní menšiny, cizinci) a také v souladu s administrativním členěním Odboru sociální péče Magistrátu města Brna v roce 2011. Organizační schéma Odboru sociální péče MMB v roce 2013
ORGANIZACNÍ SCHÉMA OSP Vedoucí odboru
Oddelení péce o rodinu a osoby ohrožené chudobou
Oddelení ekonomiky a péce o seniory a osoby se zdravotním postižením Oddelení Sociálne právní ochrany detí
Oddelení sociální prevence a pomoci
Oddelení sociální prevence pro mladistvé a mladé dospelé
Oddelení Koordinacní centrum prevence
Oddelení Koncepce a plánování sociálních služeb
13
3 Péče o rodinu a osoby ohrožené chudobou Péči o rodinu a osoby ohrožené chudobou zajišťuje Odbor sociální péče Magistrátu města Brna a sociální odbory 24 úřadů městských částí (rozdělení působnosti určuje statut města Brna), Centrum sociálních služeb, příspěvková organizace založená městem, a nestátní neziskové organizace.
3.1 Magistrát města Brna Odbor sociální péče Péče o rodinu a osoby ohrožené chudobou Referát péče o rodinu a referát péče o osoby ohrožené chudobou poskytují formou sociální práce rodinám s dětmi i ostatním občanům, kteří se ocitli v obtížné životní situaci, pomoc spočívající zejména v poradenství, sociální depistáži, přímé práci s klientem i v jeho přirozeném prostředí, pomoci při vyřizování sociálních dávek, zákonných nároků a pohledávek a řešení bytové situace. V roce 2013 byla pomoc poskytnuta celkem 3053 klientům.
Náhradní rodinná péče Referát náhradní rodinné péče, oddělení péče o rodinu a osoby ohrožené chudobou, zpracovává agendu osvojení a pěstounské péče, vykonává funkci opatrovníka dětem v náhradní rodinné péči a poskytuje poradenskou a výchovnou pomoc rodinám a dětem v náhradní rodinné péči. Nově od roku 2013 uzavírá s pěstouny dohody o výkonu pěstounské péče a zajišťuje potřebné služby pro pěstounské rodiny. V říjnu 2003 byla v městě Brně zahájena činnost SOS dětské vesničky v Medlánkách. V současné době žije ve vesničce 8 rodin s celkovým počtem 37 dětí. rok 2010
rok 2011
rok 2012
rok 2013
Do péče budoucích osvojitelů svěřeno
13 dětí
7 dětí
17 dětí
9 dětí
V pěstounské péči a poručenství žilo
278 dětí
277 dětí
291 dětí
304 dětí
1 250
1 300
1420
1500
-
201
Náhradní rodinná péče
Provedená šetření v rodinách Počet uzavřených dohod o výkonu pěstounské péče
-
-
Referát náhradní rodinné péče evidoval ke konci roku 2013 celkem 107 žadatelů o náhradní rodinnou péči, z toho 74 žadatelů o osvojení a 33 žadatelů o pěstounskou péči. Ve sledovaném roce vedl v evidenci 311 pěstounů, z toho 160 prarodičů dětí. Ubytovna pro přechodný pobyt Oddělení péče o rodinu a osoby ohrožené chudobou také zařizuje přijetí osamělých rodičů s nezaopatřenými dětmi do Ubytovny pro přechodný pobyt, Koniklecová 5, poskytuje poradenství občanům v obtížné životní situaci.
14
Provoz Ubytovny pro přechodný pobyt v roce 2013
Ubytovna pro přechodný pobyt, Koniklecová 5 (pro osamělé rodiče s nezaopatřenými dětmi v tísni) Kapacita 49 ubytovacích jednotek Kapacita lůžek
126
Počet osob umístěných v roce 2013
238
Náklady na provoz ubytovny v roce 2013
0,705 mil. Kč
3.2 Úřady městských částí Celkem 24 úřadů městských částí zajišťuje výkon agendy sociálně-právní ochrany dětí rok 2010
rok 2011
rok 2012
rok 2013
91
114
120
130
Spory o určení otcovství
10
19
31
22
Nahlášeno případů týrání a zneužívání dětí
48
61
65
86
rok 2010
rok 2011
rok 2012
rok 2013
190
205
166
149
148
159
Sociálně právní ochrana dětí Počet případů domácího násilí v přítomnosti dětí
Péče o mladistvé a děti s trestnou činností
253
Mladiství s trestnou činností 15 – 18 let Děti s jinak trestnou činností do 15 let
Sledování výchovy a výkon dohledu
133
rok 2010
rok 2011
rok 2012
rok 2013
424
463
437
400
389
412
436
426
Děti v ústavní a ochranné výchově Nad výchovou nařízen dohled
3.3 Zařízení a služby sociální péče pro rodiče a děti v tísni poskytované městem Mezi zařízení a služby sociální péče pro rodiče a děti v tísni patří manželské a rodinné poradny a azylová zařízení různého typu. Manželské a rodinné poradny Manželské a rodinné poradny, organizačně začleněné do Centra sociálních služeb v Brně, poskytují poradenskou, terapeutickou a výchovnou péči zaměřenou na rodinné, partnerské a jiné mezilidské vztahy. Pracovníci manželských a rodinných poraden poskytují pěstounským rodinám psychologické
15
poradenství a rodinnou terapii. V rámci víkendových pobytů připravují přednáškové programy pro žadatele o náhradní rodinnou péči.
Rok 2013
Počet případů
Vedeno v evidenci celkem
1 910
Konzultace celkem
19 490
Nové případy
1 334
Azylová zařízení – domovy pro matky s dětmi Kapacita Ubytovací jednotky
Lůžka
Náklady na provoz v roce 2013 (v mil. Kč)
14
30
3 808
17
50
4 504
31
80
8 316
Zařízení
Domov pro matky s dětmi „Zvonek“ (T. Novákové 62a) Domov pro matky s dětmi „Společná cesta“ (Heyrovského 11) Celkem
Azylová zařízení – střediska sociální pomoci dětem Středisko sociální pomoci dětem na ul. Hapalova 4, Brno-Řečkovice. Středisko je určeno dětem a mládeži ve věku od 0 do 18 let v krizi i jejich rodinám, hledajícím pomoc. Jeho součástí je krizové centrum, zajišťující ambulantní nebo pobytové služby s kapacitou 12 lůžek.
16
3.4 Nestátní neziskové organizace V oblasti péče o rodinu a děti působí řada nestátních neziskových organizací, jež provozují jak azylová zařízení, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, tak také poskytují poradenství rodinám a dětem v obtížných životních situacích a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Azylová zařízení Název organizace
Zaměření činnosti
Kapacita
Diecézní charita Brno Oblastní charita Brno
Domov sv. Markéty pro matky s dětmi v tísni
100 lůžek
Fond ohrožených dětí
Zařízení FOD Klokánek v Brně - Líšni
43 lůžek
Občanské sdružení Magdalenium
Azylový dům Helena - zařízení pro týrané ženy a jejich děti, oběti domácího násilí Azylový dům Magdalenium - zařízení pro týrané ženy a jejich děti, oběti domácího násilí
Sdružení pěstounských rodin Armáda spásy v ČR
Na počátku, o.s.
Dům na půl cesty - přechodné bydlení pro mladé dospělé Azylový dům Staňkova 4 je určen pro celé rodiny, které se ocitly bez přístřeší Domov pro dětský život (azylový dům) pro těhotné ženy v tísni, které si přejí své dítě donosit, a to bez ohledu na jejich věk, tj. i nezletilé Následná péče Domova pro dětský život - byty na půl cesty. Přechodné ubytování pro matky s dětmi. Cílem služby je, aby byly uživatelky schopny samostatně a vlastními silami zvládat nároky spojené s rodičovstvím a samostatným životem
37 lůžek 27 lůžek
15 lůžek 60 lůžek 17 lůžek
15 lůžek
Poradenské služby Název nestátní organizace Sdružení pěstounských rodin Modrá linka o.s. Centrum naděje a pomoci CENAP
Občanské sdružení Anabell Centrum pro rodinu a sociální péči
Občanská poradna Brno
TRIADA, poradenské centrum, o.s.
Zaměření činnosti Poradenství rodinám s dětmi v náhradní rodinné péči Telefonická krizová intervence nejen dětem a mladým lidem v obtížných životních situacích Poradenské služby zaměřené na plánované rodičovství, těhotenství, antikoncepci, partnerské vztahy Kontaktní centrum Anabell Brno - poradenství Linka Anabell – telefonická krizová pomoc Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Služba poskytuje programy pro neúplné a doplněné rodiny, rodiny s hyperaktivními a neklidnými dětmi a rodiny s dětmi s poruchami autistického spektra. Bezplatné poradenství v oblasti rodinných vztahů, bydlení, nezaměstnanosti, sociálního zabezpečení Občanská poradna - bezplatné poradenství v oblasti rodinných vztahů, bydlení, nezaměstnanosti, sociálního zabezpečení, psychosociální služby pro rodiny se specifickými problémy, program Kontakt podpora při zprostředkování kontaktů rodiče s dítětem (při nebo po rozvodovém řízení, s dětmi v pěstounské péči, v ústavní výchově).
17
Bílý kruh bezpečí, o.s.
Poradna pro oběti trestných činů a domácího násilí
Právní občanská poradna DIALOG
Bezplatné právní poradenství občanům v sociální nouzi Komplexní právní a psychologické poradenství pro oběti domácího násilí Poskytování pomoci těhotným ženám a dívkám v tíživé životní situaci.
Persefona, o.s. Na počátku, o.s. HoSt Home - Start Česká republika
Pomoc rodičům pečujícím o dítě mladší 6 let.
SPONDEA, o.p.s.
Krizové centrum pro děti, dospívající a rodinu Intervenční centrum pro osoby ohrožené domácím násilím a nebezpečným pronásledováním
Diecézní charita Brno
CELZUS - odborné sociální poradenství
IQ Roma servis, o.s.
Teen Challenge International ČR Fond ohrožených dětí Petrov - občanské sdružení pro práci s dětmi a mládeží brněnské diecéze RATOLEST BRNO, o.s.
Centrum poradenství a zaměstnanosti poskytuje informace a podporu při řešení nepříznivé sociální situace zejména lidem romského původu a jejich rodinám tak, aby mohli sami převzít odpovědnost za sebe a svůj život. Dopolední aktivity pro předškolní děti přizpůsobené jejich potřebám Pobočka FOD Brno poskytuje ohroženým dětem pomoc především sanací vlastního rodinného prostředí Dětský dům Zábrdovice - Klub Asaben. Posláním je spolupráce s dětmi a jejich rodinami, příprava dětí na bezproblémový vstup do základní školy. Podpora rodin s dětmi, které se dlouhodobě nacházejí v krizové životní situaci, v jejímž důsledku je ohrožen zdravý vývoj dítěte
18
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež RATOLEST BRNO, o.s. Armáda spásy v ČR Sdružení pěstounských rodin Teen Challenge International ČR
Nízkoprahový klub Likusák Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Pavlač Komunitní centrum Dživipen Körnerova Sbor a Komunitní centrum Staňkova Nízkoprahové centrum pro děti a mládež Jonáš NZDM Pestrá klubovna Dětské centrum Brno pro děti a mládež ze sociálně vyloučených romských lokalit
nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
DROM, romské středisko
Nízkoprahová klubovna a klub Brána
Petrov - občanské sdružení pro práci s dětmi a mládeží brněnské diecéze
Dětský dům Zábrdovice
nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
IQ Roma servis, o.s.
Centrum motivace a stimulace
nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
19
4 Oddělení sociálně právní ochrany dětí Stěžejním úkolem Oddělení sociálně právní ochrany dětí (dále jen OSPOD) Odboru sociální péče Magistrátu města Brna je sjednocovat a kontrolovat výkon státní správy na úseku sociální péče u 24 pověřených úřadů městských částí statutárního města Brna v souladu s platnou legislativou a metodickými pokyny MPSV ČR. Oddělení má dále za úkol přispívat ke zkvalitnění odbornosti a profesních postupů sociálních pracovníků ve smyslu správné aplikace jednotlivých metod při řešení konkrétních případů a ve smyslu prohlubování jejích profesionálních návyků posilovat pozici a prestiž odborů sociální péče v rámci organizační struktury Úřadů městských částí města Brna.
4.1 Funkce a hlavní činnosti oddělení Náplň OSPOD je rozdělena do tří hlavních činností:
Odvolací řízení II. stupně Kontrolní činnost Metodická činnost
Metodická pomoc a kontrolní činnost u Úřadů městských částí v městě Brně probíhala zejména na úseku sociálně-právní ochrany dětí, výkonu funkce opatrovníka u osob omezených nebo zbavených způsobilosti k právním úkonům a tzv. institutu zvláštního příjemce. Oddělení zajišťovalo pravidelné kontroly spisové dokumentace, v každém zápisu z provedené kontroly byly promítnuty závěry, zjištěné nedostatky a podrobná metodická doporučení. V oblasti metodiky byl důraz kladen na správnou aplikaci předmětných zákonů na všech úsecích činnosti a na metodiku řešení složitých případů. Oddělení sociálně-právní ochrany dětí bylo také odvolacím orgánem II.stupně pro Úřady městských částí města Brna v agendě sociálně-právní ochrany dětí a v agendě zvláštního příjemce dávek důchodového pojištění, kdy tyto úřady městských částí rozhodovaly ve správním řízení I.stupně. Další součástí oddělení bylo dále v souladu se zákonem o správním řízení řešení stížností občanů na nesprávný úřední postup sociálních pracovníků úřadů městských částí města Brna zmíněných agend, což je zvláště u agendy sociálně-právní ochrany dětí vždy velmi náročné a citlivé. Důležitou součástí práce pracovníků-metodiků oddělení, byly rovněž četné osobní i telefonické konzultace (případně i prostřednictvím e-mailu) k dané problematice s odbornými pracovníky ÚMČ, s pracovníky dalších odborných organizací a institucí. Rovněž tak probíhalo četné všeobecné sociálně-právní poradenství, kdy se na metodiky OSPOD obrátily samy osoby zodpovědné za výchovu nezletilých dětí. a) Sociálně-právní ochranou dětí se rozumí zejména ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, ochranu oprávněných zájmů dítěte a působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny. Na úseku sociálně právní ochrany dětí je pomoc a kontrola primárně zaměřena na specifikaci cílů sociální práce – to jest zejména řádný výkon rodičovské zodpovědnosti, prevence trestné činnosti dětí mládeže, výchovných problémů a dalších sociálně-patologických jevů. Na tomto úseku se Magistrát města Brna a ÚMČ Brno-střed, Brno-sever a ÚMČ Brno-Královo Pole, zapojily do pilotního projektu Systému včasné intervence (SVI). Projekt SVI představuje systémové propojení mezi subjekty, které řeší problematiku rizikové a delikventní mládeže. Jeho klíčovým prvkem je rychlá výměna informací prostřednictvím elektronických médií. Technické (počítačové) propojení orgánů sociálně právní ochrany a dalších hlavních subjektů jako jsou Policie ČR, Městská policie, Probační a mediační služba a orgány justice, zabývajících se trestnou činností dětí a oblastí sociálně-právní ochrany dětí a mládeže, slouží ke zlepšení celkové úrovně spolupráce, minimalizaci páchaní další trestné činnosti na tomto úseku a zlepšení efektivity ukládaných výchovných opatření. Zvýšená pozornost bude věnována období před spácháním trestného činu, kdy existuje řada signálů o problematickém chování nebo prostředí v okolí dítěte. Hlavním cílem projektu je tedy odklonit dítě od kriminální kariéry. Informační propojení a vzniklá
20
databáze tvoří podklad koordinované aktivity příslušných institucí ve vztahu ke klientovi, rodině a komunitě. Technické (počítačové) propojení výše zmíněných subjektů a všech úřadů městských částí se ovšem neuskutečnilo, neboť by mělo na MPSV proběhnout výběrové řízení, kdo bude tu oblast zabezpečovat. Nicméně úspěšně pokračuje pravidelné setkávání odborníků v Týmu pro mládež Systému včasné intervence, který je nezbytnou a důležitou součástí celého projektu. Zde se řeší konkrétní problémy práce SPOD na území města Brna v součinnosti s dalšími subjekty. Tým vede a zodpovídá za něj, pracovnice oddělení SPOD, odboru sociální péče, MMB. b) Důležitá byla dále metodická a odborná spolupráce na úseku osob omezených nebo zbavených způsobilosti k právním úkonům. Pokud nelze opatrovníkem ustanovit žádnou fyzickou osobu, soud v těchto případech ustanovuje opatrovníkem statutární město Brno, tedy jde konkrétně o výkon tzv. veřejného opatrovníka. Povinností opatrovníka je v rozsahu určeném soudním rozhodnutím zejména řádně spravovat majetek opatrovance, disponovat v jeho zájmu s jeho finančními prostředky a činit za něj jeho jménem veškeré další právní úkony hmotné i procesní povahy, což je pro pracovníky ve státní správě většinou velmi náročné. Dále se jednalo o tzv. dohledovou činnost, tedy zpracovávání zpráv ze sociálních šetření dle požadavků soudu, zda soudem ustanovená jiná fyzická osoba k výkonu opatrovnictví vykonává tuto činnost v intencích soudního rozhodnutí a ve prospěch opatrovaného. Na metodických dnech pořádaných pro pracovníky sociálních útvarů ÚMČ města Brna byla např. zajištěna odborná přednáška na téma dluhového poradenství s cílem co největší informovanosti pracovníků při řešení zadluženosti klientů (opatrovanců), dále metodická příprava v souvislosti s připravovaným přijetím nového zákona č. 89/2012, občanský zákoník. c) Kontrolní a metodická činnost u agendy ustanovování zvláštního příjemce byla zaměřena vedle správnosti dodržování platné legislativy na skutečnost, aby při ustanovování zvláštního příjemce bylo ve všech případech postupováno vždy v souladu se zájmy a potřebami oprávněné osoby, což lze zajistit zejména pravidelnou dohlížecí činností ze strany úřadu, jak zvláštní příjemce plní své stanovené povinnosti.
4.2 Výsledky oddělení v oblasti kontrolní a metodické činnosti Formou hloubkové analýzy byly v roce 2013 provedeny kontroly výkonu státní správy dle spisové dokumentace na úseku sociální péče, to je v daném a výše uvedeném rozsahu, u 12 Úřadů městských částí v Brně, a to: ÚMČ Brno-Tuřany (08.01.-30.01.), Brno-sever (05.02.-11.03.), BrnoŽidenice (12.03.-05.04.), Brno-Bohunice (03.04.-23.04.), Brno-střed (24.04.-30.05), Brno-Chrlice (31.05.-27.06.), Brno-Bystrc (26.06.-24.07.), Brno-Starý Lískovec (17.07.- 22.08.), Brno-Medlánky (28.08.- 18.09.), Brno-Bosonohy (23.09.-23.10.), Brno-Nový Lískovec (16.10.-21.11.), Brno – Jundrov (18.11.-18.12.). Z každé kontroly byl vždy vyhotoven vícestránkový podrobný zápis formou Protokolu o provedené kontrole, který obsahuje podrobný rozbor kontrolovaných spisů. Jsou v něm uvedeny závěry z provedené kontroly, případné zjištěné nedostatky a podrobná metodická doporučení ke zkvalitnění práce v dané oblasti. Snahou kontrolní činnosti je snížit procento chybovosti při výkonu vlastní činnosti na akceptovatelné minimum, snahou metodické práce je co nejvíce sjednotit činnost pracovníků na území města Brna, tedy volba správných pracovních postupů a správné aplikace jednotlivých zákonů v praxi. Dále početnými telefonickými a osobními konzultacemi mimo stanovený termín kontrol tuto snahu o kvalitní práci podpořit. Dále oddělení realizovalo v průběhu roku 2013 pravidelně pracovní porady s odbornými pracovníky úřadů městských částí a pravidelné konzultační metodické dny pro pracovníky OSPOD a pracovníky na úseku zvláštního příjemce dávek důchodového pojištění a na úseku opatrovnictví osob omezených nebo zbavených způsobilosti k právním úkonům. Na zmíněných metodicko-konzultačních dnech, které probíhají zhruba 1x za dva až 3 měsíce, jsou řešeny nejen postupy v kauzách sociálních pracovníků, ale i zjištěné problémy při kontrolní či odvolací činnosti, včetně dotazů od pracovníků SPOD. S ohledem na metodickou činnost jsou také postupně zpracovávány metodická doporučení v oblasti správního řízení, jakož i pořádání interních seminářů pro pracovníky úřadů městských částí na daná témata.
21
4.3 Celkové hodnocení kontrolní činnosti roku 2013 Sociální pracovníci všech kontrolovaných úřadů městských částí prokazovali ve své většině zájem o sociální problematiku, dobré pracovní návyky a dovednosti, z vedení spisové dokumentace byl i evidentní pozitivní vztah ke klientům.
Vydaná rozhodnutí ve své drtivé většině splňovaly požadavky zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, průběžně byly v převážné míře dodržovány i další zákonné předpisy, dle kterých bylo v této oblasti postupováno. Z celkového hlediska metodiky a aplikace metod sociální práce ve zmíněných agendách, nebylo opět ve své drtině zjištěno závažné porušení stanovených a doporučovaných standardů a etiky práce. Sociální práci lze převážně vyhodnotit jako práci splňující svá kritéria. Sociální pracovníci měli dobře zmapovaný terén, jejich práce byla promyšlená se snahou o komplexní přístup. Spisy převážně splňovaly požadované nároky na dokumentaci sociální práce, obsahovaly potřebný podkladový materiál pro rozhodovací procesy a pro hodnocení celkové efektivnosti sociální práce. Některé zjištěné nedostatky se týkaly zejména agendy sociálně-právní ochrany dětí a to specifikace cílů a postupů sociální práce v prověřovaných případech. Problémem je již dlouhodobá nutnost vytvoření standardů sociální práce a jednotných postupů, neboť tato agenda klade vysoké nároky na jejich řešení. Ve vedení spisové dokumentace jde například o nesprávné aplikace a zákonný výklad některých ustanovení správního řádu, zejména v oblasti náležitostí vydávaných rozhodnutí, kdy se jednalo o chybnou nebo nedostatečnou citaci ustanovení zákonů, podle kterých bylo postupováno a nedostatečné zdůvodnění vydávaných rozhodnutí. Rovněž tak nebyly vždy zcela využity možnosti k odstranění vzniklých problémů v rodině a tím nápravy věci samotné, jako např. návštěva rodinné poradny, psychologa, využití mediace či asistence soc.pracovníků neziskových organizací. Návštěvám v rodinách u osob odpovídajících za výchovu dítě umístěného ve výchovných a ochranných typech zařízení také není vždy věnována náležitá pozornost, jak ukládá zákonná úprava č. 359/1999 Sb.o sociálně-právní ochrany dětí, ve znění pozdějších předpisů. V rámci vedení spisové dokumentace se vyskytují nedostatky například typu: absence přehledů dokumentů, číslování listů ve spise, úředně oprávněné osoby, nesprávné používání úředních razítek, nesprávná identifikace spisové dokumentace, absence učiněných záznamů, či protokolů a jejich nedostačující obsah, nečitelnost, záznamů pořizovaných obyčejnou tužkou, tzn. dále vše co bylo předmětem zápisu. U agendy ustanovování zvláštního příjemce dávek důchodového pojištění se nedostatky týkaly především v některých případech nedostatečného počtu sociálních šetření v souladu s ustanovením zákona č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kde se v § 10 uvádí, že obecní úřad dohlíží, jak jím ustanovený zvláštní příjemce plní stanovené povinnosti. K vedení spisové dokumentace nebyly žádné zásadní připomínky; dokumentace byla vedená ve své většině přehledným a pečlivým způsobem, byly dokládány podkladové materiály potřebné pro rozhodovací procesy. Další nedostatky se objevovaly u vyjádření lékaře, kdy nebylo vždy zřejmé, zda oprávněná osoba vzhledem ke svému zdravotnímu stavu mohla podat vyjádření k ustanovení zvláštního příjemce v souladu s § 118 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Úřední zápisy u této agendy ve své většině svědčily o dobré schopnosti sociálních pracovníků pomáhat klientům jak při vyřizování jejich úředních záležitostí, tak při jejich plnění povinností souvisejících s ustanovením zvláštního příjemce za danou oprávněnou osobu. U agendy osob omezených nebo zbavených způsobilosti k právním úkonům, kdy opatrovníkem je jiná fyzická osoba a soud vykonává dohled prostřednictvím ÚMČ, byly zpracovávané zprávy ze sociálních šetření ne vždy zaslané soudu dle jejich požadovaného termínu, ne vždy měly dobrou vypovídající hodnotu. Dále se vyskytly nedostatky ve vedení spisové dokumentace typu absence spisových značek, spisových přehledů, doklady či písemné záznamy o způsobu a termínu doručení zpráv na příslušný soud. U veřejného opatrovnictví bylo z obsáhlých spisových dokumentací patrné, že opatrovníci plní veškeré své povinnosti v rozsahu určeném soudním rozhodnutím. Celková úroveň vedení této dokumentace byla dobrá, vždy spisy obsahovaly nezbytné podkladové materiály, nebyly zjištěny žádné nedostatky zásadního charakteru. Veřejní opatrovníci na území města Brna mají dobrou znalost o rodinném prostředí opatrovanců, jsou obeznámeni se způsobem jejich
22
chování v různých životních situacích, a mají eminentní zájem být nápomocni o co nejkvalitnější zajištění všech jejich základních životních potřeb.
4.4 Další činnosti v oblasti sociálně právní ochrany dětí Sociálně právní ochrana dětí se věnuje dalším činnostem a agendám, při kterých musí spolupracovat s různými orgány a institucemi, jedná se například o: Práce spojené s činností Komise pro sociálně-právní ochranu (§ 38 zák.č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů). Na oddělení jsou evidovány záznamy hlášení o podezření na týrané, zneužívané a šikanované nezletilé děti. Rovněž tak je v této Komisi SPOD poskytována pomoc s řešením případů týraných dětí nebo s náročnými a složitými kauzami, čemuž odpovídá i složení členů komise z řad erudovaných odborníků pro rodinnou problematiku. Dotace pro sociálně-právní ochranu dětí V této agendě jsou přerozdělovány finanční prostředky (státní dotace) určené pro zabezpečení činností na tomto úseku mezi pracoviště v rámci magistrátu a sociálních útvarů městských částí. Tyto dotace čtvrtletního charakteru jsou rozdělovány dle koeficientu počtů spisové dokumentace a spisová dokumentace je také vedena u referátu náhradní rodinné péče. Dotace slouží nejen k úhradě nákladů na provoz kanceláří, mezd pracovníků sociálně-právní ochrany dětí, vzdělávání pracovníků, ale i na pořízení nutného vybavení pro chod oddělení a náklady spojené s výkonem sociálně-právní ochrany dětí. Nákup potřebného materiálu pro výkon dané agendy je pro pracoviště Odboru sociální péče Magistrátu zajišťováno výběrovým řízením. Pracovníci úřadů městských částí v Brně jsou při osobních konzultacích i formou písemného styku, průběžně seznamováni s danými metodikami ohledně řádného možností využívání uvedených dotací. Součástí této práce je následné sledování čerpání těchto státních dotací a jejího řádného využití a efektivního hospodářství s finančními prostředky. Grantové projekty Dále oddělení zprostředkovávalo součinnost pro úřady městských částí v rámci grantových projektů. MPSV jakožto řídící orgán Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) vyhlásilo v roce 2013 výzvu C2 k předkládání grantových projektů, které se týkaly oblasti podpory 3.1 – Podpora standardizace orgánů sociálně-právní ochrany. Na konci roku 2013 pak byla vyhlášena další (prakticky totožná výzva) v rámci OP LZZ s označením D1. Na základě těchto grantových výzev se mohly úřady městských částí Brna přihlásit do zmíněných projektů a získat eventuálně dotace na svoji činnost.
23
Pracovní pohotovost Pracovnice oddělení organizačně koordinuje zajištění celoroční pracovní pohotovosti, kterou je nutno zabezpečit po ukončení pracovní doby sociálních pracovníků SPOD úřadů městských částí v Brně, a to i o víkendech a v době státem uznávaných svátků. Jedná se zde o poskytování pomoci ohroženým nezletilým dětem v součinnosti s Městským soudem v Brně a pracovníky Policie. Tyto pohotovostní služby jsou plánovány vždy dopředu na období jednoho pololetí. Oddělení zajistí, aby seznamy naplánovaných služeb pohotovostí jednotlivých pracovníků SPOD a soudu, byly řádně a včas předány mezi těmito institucemi a Policií za účelem jejího plnění a následné součinnosti. Řízení služebního vozidla Na oddělení jsou tři pracovníci oprávněni k užívání a řízení služebního osobního vozidla. Jsou nápomocni při zajišťování pracovních návštěv dětí v zařízeních a pěstounských rodinách pro náhradní rodinnou péči. Dále jsou nápomocni při zajišťování ze zákona povinných návštěv dětí v zařízeních ústavní výchovy na území české republiky pro sociální pracovníky úřadů městských částí v Brně. Zákonná povinnost návštěvy dětí v zařízeních a pěstounských rodinách pro náhradní rodinnou péči, dětí v zařízeních ústavní výchovy na území České republiky (včetně zákonných zástupců dětí odpovědných za jejich výchovu, kteří jsou umístěny v zařízení ústavní výchovy) je pravidelně každé 3 měsíce v roce. Vyhotovení ročních statistik Na oddělení je zajištěno zpracování statistických výkazů za celý uplynulý rok výkonu sociálně-právní ochrany dětí na území města Brna, kde je patrna evidence počtu těchto pracovníků, týraných a zneužívaných dětí, počet rodin se stanoveným dohledem, počet dětí umístěných v ústavní výchově, spolupráce se státními i nestátními zařízeními, odbornými poradnami a všemi souvisejícími s danou problematikou sociálně-právní ochrany dětí a další kritéria potřebná pro zpracování souhrnných statistických údajů za uplynulý rok. Systém včasné intervence Na oddělení je prováděna koordinace Systému včasné intervence (jak již bylo uvedeno viz výše), a kromě systémového propojení mezi subjekty, které řeší problematiku rizikové a delikventní mládeže, kdy jeho klíčovým prvkem je rychlá výměna informací prostřednictvím elektronických médií je neopominutelnou součástí rovněž Tým pro mládež SVI. Tým se schází spolu se zástupci zmíněných subjektů v intervalech po 2-3 měsících nebo dle aktuální potřeby. Na Týmu pro mládež se řeší nejen palčivé problémy agendy SPOD a spolu související, ale i případná stanoviska postupu SPOD v konkrétní kauze ve věci nezletilých dětí.
24
5 Péče o seniory a osoby se zdravotním postižením Od 1. ledna 2012 byly výplaty nepojistných sociálních dávek (dávky pro osoby se zdravotním postižením, příspěvek na péči) převedeny na Krajské pobočky Úřadu práce ČR, Tato reforma znamená i novou definici sociální práce na obcích. Sociální práce se seniory a osobami se zdravotním postižením spočívá především v poradenství, sociální depistáži, práci s klientem v jeho přirozeném prostředí, pomoci při řešení obtížných životních situací včetně zprostředkování kontaktu s příslušnými institucemi. Pomoc sociálních pracovníků opakovaně vyhledávají nejčastěji lidé, kteří se ocitli v obtížné životní situaci v souvislosti s nezaměstnaností a materiálními problémy, lidé hledající pomoc při řešení bytové situace a osoby se sníženou mírou soběstačnosti z důvodu zdravotního handicapu či věku. Sociální pomoc je těmto cílovým skupinám zprostředkována jak formou sociální práce, tak poskytováním sociálních služeb. Sociální služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením jsou nabízeny městem Brnem, šesti středisky pečovatelské služby při úřadech městských částí, příspěvkovými organizacemi města, nestátními neziskovými organizacemi, jimž město přispívá na činnost formou dotací ze svého rozpočtu a dalšími subjekty.
5.1 Zařízení sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením Mezi nejčastěji využívaná zařízení sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením patří domovy pro seniory a pečovatelské služby v různých formách.
5.1.1 Domovy pro seniory V městě Brně bylo k 31. 12. 2013 jedenáct domovů pro seniory, jež jsou příspěvkovými organizacemi města s vlastní právní subjektivitou. Pět z těchto domovů je také zaregistrováno jako poskytovatel služby „domov se zvláštním režimem“ určené osobám s demencí a Alzheimerovou chorobou a čtyři mají zaregistrováno poskytování služby „centrum denních služeb“. Pobytové služby jsou poskytovány seniorům, kteří jsou závislí na pomoci dalších osob při běžných každodenních činnostech a vyžadují komplexní celodenní péči. Domovy pro seniory měly k 31. 12.2013 celkovou kapacitu 1 911 lůžek. Součástí domova pro seniory Kociánka p.o. je i budova na Štefánikově ulici s 58 lůžky, k domovu pro seniory Vychodilova p.o. patří budova na ulici Tábor s kapacitou 48 míst. Pobytové služby v domovech pro seniory jsou financovány vícezdrojově: ze státního, krajského i městského rozpočtu, úhradami od klientů i příspěvkem na péči. V domovech pro seniory je poskytováno ubytování v jedno, dvou i více lůžkových pokojích, stravování, nepřetržitá ošetřovatelská péče, podmínky a pomoc při osobní hygieně, lékařská péče a rehabilitace Dále domovy pro seniory zprostředkovávají svým klientům kontakt se společenským prostředím, pomáhají při uplatňování práv, zájmů a obstarávání osobních záležitost a nabízejí různé sociálně terapeutické a aktivizační činnosti včetně pořádání besed, přednášek, hudebních představení, tanečních zábav a zájezdů.
25
Domovy pro seniory, příspěvkové organizace města
Z celkové kapacity: Centra denních služeb (počet míst)
Domovy pro seniory
Celková kapacita (počet lůžek)
Domov pro seniory
Domov se zvláštním režimem
Věstonická
404
204
200
241
Kociánka - Štefánikova
329 58
329
58
215
Nopova
225
0
225
143
Mikuláškovo Náměstí
120
90
30
Holásecká
105
105
0
75
Kosmonautů
119
0
119
63
Foltýnova
213
213
0
110
Vychodilova - Tábor
81 48
129
0
Koniklecová
70
70
0
Okružní
69
69
0
110*
37
Podpěrova
70
70
0
120*
40
Celkem
1 911
1 279
632
486
1 121
6
250*
Počet zaměstnanců
82
77 38
*včetně poskytování obědů seniorům, kteří sice denní pobyt nenavštěvují, ale odebírají obědy
26
5.1.2 Údaje o městské pečovatelské službě za rok 2013 Pečovatelská služba pomáhá starším lidem i lidem se zdravotním postižením vést plný a nezávislý život. Jejím cílem je, aby starší občan zůstal co nejdéle soběstačný ve svém domácím přirozeném prostředí. V Brně je pečovatelská služba poskytována prostřednictvím 6 středisek pečovatelské služby při ÚMČ: Brno-střed, Brno-Žabovřesky, Brno-sever, Brno-Židenice, Brno-Královo Pole a Brno-Bystrc. Služba je nabízena potřebným občanům ze všech 29 městských částí. Pečovatelskou službu poskytují i nestátní organizace. Údaje o městské pečovatelské službě za rok 2013 Městská část Provozní náklady včetně investic v Kč
Příjmy za Počet poskytování pečovaných PS v roce osob v r. 2013 2013 v Kč
Průměrné náklady na 1 pečovanou osobu za měsíc v Kč
Evidenční počet pracov-níků PS celkem
Pracovníci v sociálních službách
Brno-střed BrnoŽabovřesky Brno-sever
11 565 545
2 242 537
855
1 127
35
23
20 929 127
4 902 189
1 569
1 112
49
35
14 948 940
4 045 168
1 196
1 042
46
24
Brno-Židenice
24 214 313
4 746 870
1 440
1 401
62
40
Brno-Kr. Pole
19 378 278
3 601 075
1 050
1 538
52
30
Brno-Bystrc
13 431 123
3 831 000
963
934
29
17
celkem
104 467 326
23 368 839
7 073
1 217
273
169
Průměrné náklady na 1 pečovanou osobu za měsíc činily 1 217,- Kč. V průběhu roku 2013 bylo pečovatelskou službou vypráno 74 361 kilogramů prádla (ve střediscích je celkem 57 praček). Pečovatelskou službou bylo rozvezeno celkem 595 573 obědů. Ve Střediscích osobní hygieny bylo provedeno celkem 29 384 očistných úkonů (13 174 celkových koupelí, 14 596 úkonů pedikury). 5.1.2.1 Denní a přechodný pobyt občanů při pečovatelské službě Denní pobyt občanů zřízeny při 5 střediscích PS – denní centra nebo centra denních služeb Městská část
Počet domovinek
kapacita
Brno-střed
1
10
70
Brno-Žabovřesky Brno-Židenice Brno-Královo Pole Brno-Bystrc
1 1 1 1
15 6 10 6
72 78 90 86
celkem
5
47
79,2
Odlehčovací služby pro občany při pečovatelské
% využití
službě
Odlehčovací služby (dříve se také nazývaly přechodné pobyty) umožňují rodinným příslušníkům pečujícím o své seniory např. lázeňskou péči, dovolenou, rekonstrukce a adaptace v bytě apod. až po dobu 3 měsíců. Zřízeno 5 odlehčovacích služeb (přechodných pobytů pro klienty) při střediscích pečovatelských služeb.
27
Městská část Brno-Žabovřesky Brno-sever Brno-Židenice Brno-Královo Pole Brno-Bystrc
kapacita 15 15 15 15 10
celkem
70
počet osob 103 105 56 65 57 386
Odlehčovací služby významným způsobem přispívají k setrvání seniorů v přirozeném prostředí. Osobám pečujícím o seniory (rodinní příslušníci či jiné blízké osoby) tato služba umožní odpočinek od náročné péče.
Domy s pečovatelskou službou (DPS) Jedná se o domy s tzv. byty zvláštního určení a bezbariérovými byty. Jsou to byty obecní, seznamy žadatelů vede Bytový odbor Magistrátu města Brna, který čtvrtletně sestavuje pořadník. Podmínkou pronájmu bytu v domě s pečovatelskou službou (DPS) je to, že zdravotní stav žadatele umožňuje samostatné bydlení, žadatel je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu a nevlastní žádný jiný byt či rodinný dům. V Brně je v současné době 48 DPS s 894 byty. Obyvatelé DPS mohou využívat služeb středisek pečovatelské služby při úřadech městských částí.
5.1.3 Stacionáře a domovy pro děti, mládež a dospělé osoby se zdravotním postižením Centrum sociálních služeb, příspěvková organizace Denní a týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením a odlehčovací služby provozuje Centrum sociálních služeb (CSS), příspěvková organizace města. CSS má zaregistrováno celkem 25 sociálních služeb, z toho 22 sociálních služeb registrovaných dle zákona o sociálních službách 108/2006 Sb. a 3 služby poskytované dle zákona o sociálně-právní ochraně dětí 359/1999 Sb. – dvě zařízení pro výkon pěstounské péče a službu pro děti a mládež vyžadující okamžitou pomoc. Centrum sociálních služeb má velkou působnost v rámci celého Brna, své služby provozuje v 19 jednotlivých organizačních složkách s 213 zaměstnanci, ve kterých jsou realizovány odborné služby, v některých organizačních složkách je k dispozici více služeb najednou. CSS provozuje azylové domy, noclehárnu, krizovou pomoc, nízkoprahová denní centra (viz kapitola Osoby ohrožené sociálním vyloučením) a poskytuje i služby odborného sociálního poradenství (manželské a předmanželské poradny). Co se týká osob se zdravotním postižením, provozuje Centrum sociálních služeb denní a týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením a poskytuje rovněž odlehčovací služby.
28
Služby sociální péče v zařízeních CSS v roce 2012
Názvy zařízení
Kapacita zařízení denní stacionář
z toho:
týdenní stacionář domovy pro osoby se zdravotním postižením odlehčovací služba
Domino
Gaudium
Nojmánek
Srdíčko
Tereza
20
40
26
41
22
20
40
16
21
-
-
-
3
8
-
-
-
7
12
20
-
-
2
-
Počet uživatelů za rok
16
36
28
44
32
Průměrný počet uživatelů
15
32,8
25,9
40,1
21,1
75,0
82,0
99,6
97,9
96,1
Využití kapacity v %
Domovy pro osoby se zdravotním postižením (DOZP) nabízejí pobytové služby nahrazující domácí prostředí (různé aktivity, kontakt s okolním prostředím) osobám s lehkým, středně těžkým a těžkým, mentálním postižením a kombinovanými vadami. DOZP Srdíčko a Nojmánek nabízejí sociální služby osobám ve věku od 16 do 64 let a DOZP Tereza dětem a mladým dospělým od 3 do 26 let při přijetí uživatelů do domova. Tereza také nabízí možnost využití rehabilitační třídy při MŠ a ZŠ Kociánka. Denní stacionáře nabízejí ambulantní službu, do které uživatelé docházejí, aby plnohodnotně využili svůj volný čas, byli v kontaktu s vrstevníky a měli možnost navštěvovat sportovní a kulturní akce a účastnit se různých aktivit a činností. Týdenní stacionáře nabízejí pobytovou službu pro uživatele od pondělí do pátku, nabízejí plnohodnotné využití volného času a kontakt s okolním společenským prostředím. Odlehčovací službu nabízí domov pro osoby se zdravotním postižením Tereza. Jedná se o pobytovou službu, jejímž cílem je poskytnout pečující osobě odpočinek tím způsobem, že zařízení převezme za pečující osobu péči na určitou dobu.
29
5.2 Zařízení sociálních služeb pro seniory a zdravotně postižené občany poskytované nevládními organizacemi 5.2.1 Zařízení sociálních služeb pro seniory Následující dvě tabulky uvádějí přehled zařízení NNO poskytujících sociální služby pro seniory – domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, denní stacionáře, centra denních služeb, odlehčovací služby chráněné bydlení a pečovatelské služby. Většině těchto organizací přispívá město Brno na jejich činnost formou dotací ze svého rozpočtu (viz kapitola Spolupráce s NNO). Název nestátní organizace
Zařízení (registrovaná sociální slžba) Domovy pro seniory
NADĚJE, o.s.
Dům pokojného stáří Brno – Královo pole (domov pro seniory) Dům naděje Brno-Bohunice (domov pro seniory) Dům naděje Brno – Řečkovice (domov pro seniory)
Kapacita lůžka 26 27 31
Concordia Bonum
Domov sv. LUDMILY
Diecézní charita Brno - Správa DCHB a Služby Brno
40
Domov pokojného stáří Kamenná
BETÁNIE – křesťanská pomoc
Dům důstojného stáří (domov pro seniory)
75
LUMINA
Domov Norbertinum
12
Právo na život
Domov Slunce
27
Domov seniorů Modřice a.s.
Domov seniorů Modřice
54
43
Domovy pro seniory celkem
335 lůžek
Domovy se zvláštním režimem
lůžka
NADĚJE, o.s.
Dům Naděje Brno – Vinohrady (domov se zvláštním režimem)
30
BETÁNIE – křesťanská pomoc
Villa Martha (domov se zvláštním režimem)
17
LUMINA
Domov Norbertinum
35
Právo na život
Domov Slunce Senior Centrum
20 20
Domov seniorů Modřice a.s.
Domov seniorů Modřice
126
Domovy se zvláštním režimem NNO celkem
248 lůžek
Chráněné bydlení Diecézní charita Brno - Správa DCHB a Služby Brno
Chráněné bydlení sv. Anežky Denní stacionáře
NADĚJE, o.s.
Dům naděje Brno - Bohunice Dům naděje Brno – Řečkovice Dům naděje Brno - Vinohrady Centra denních služeb
lůžka 15 lůžek klient 10 klientů 10 klientů 10 klientů klient
Diakonie ČCE - středisko v Brně
Centrum denních služeb Brno
8 klientů/den
Občanské sdružení LOGO
Centrum denních služeb pro seniory s poruchou hybnosti a komunikace
20 klientů/den
30
Odlehčovací služby pobytové Diecézní charita Brno - Správa DCHB a Služby Brno
Denní a přechodný pobyt pro seniory
Oblastní spolek českého Červeného kříže Brno - město
Odlehčovací pobytové služby pro seniory
Hospic sv. Alžběty o.p.s.
Centrum pro rodinu a sociální péči
lůžka 15 lůžek 13 lůžek
Odlehčovací služby terénní
klient/rok
Hospic sv. Alžběty - terénní odlehčovací služby
70 klientů/rok
Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením
Klient/rok
Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením
25 klientů/rok
Celkem je v domovech pro seniory a v domovech se zvláštním režimem provozovaných nestátním neziskovými organizacemi a dalšími subjekty v městě Brně 583 lůžek.
5.2.2 Pečovatelská služba pro seniory zabezpečovaná NNO
Pečovatelská služba NNO
Kapacita
Počet klientů za rok 2013
Diecézní charita Brno - Správa DCHB a Služby Brno
95 klientů
150 klientů
NADĚJE o.s. Dům naděje Brno - Bohunice
90 klientů
176 klientů
BETÁNIE – křesťanská pomoc
75 klientů
85 klientů
45 klientů
60 klientů
30 klientů
34 klientů
27 klientů
37 klientů
32 klientů
44 klientů
145 klientů
275 klientů
Diakonie ČCE - středisko v Brně Brigancia o.s. Nazaria, o.p.s. Židovská obec Brno Agentura JAS Sanus Brno
31
5.3 Sociální služby pro zdravotně postižené poskytované nestátními neziskovými organizacemi
občany
5.3.1 Pobytová zařízení sociálních služeb pro zdravotně postižené občany Název nestátní organizace
Zařízení (sociální služby)
Diecézní charita Brno - Správa DCHB a Služby Brno
Chráněné bydlení sv. Michaela pro lidi s mentálním postižením a autismem
35 lůžek
Sdružení Práh
Chráněné bydlení pro osoby s duševním onemocněním
9 lůžek
Diakonie ČCE - středisko v Brně Sdružení Veleta, o.s.
Chráněné bydlení „Ovečka“ pro osoby s chronickým duševním onemocněním Domov pro osoby se zdravotním postižením
Kapacita
čtyřpokojový byt (4 lůžka) a garsoniéra (1 lůžko) 14 lůžek
5.3.2 Další sociální služby pro osoby se zdravotním postižením poskytované NNO
Název nestátní organizace
TyfloCentrum Brno, o.p.s.
Tyfloservis o.p.s Středisko rané péče SPRP Brno
Zaměření činnosti Dům služeb pro nevidomé Josefa Chaloupky HapAteliér – dílna pro nevidomé Krajské středisko sociální rehabilitace nevidomých a slabozrakých v domácím prostředí Ranná péče v rodinách s předškolními dětmi s těžkým zrakovým a kombinovaným postižením
SNN v ČR Centrum denních služeb pro sluchově postižené
Centrum denních služeb pro sluchově postižené (CDS Vodova)
Unie neslyšících Brno, o.s.
Odstraňování komunikačních bariér
Federace rodičů a přátel sluchově postižených o.s.
Středisko rané péče Tamtam
Český klub nedoslýchavých HELP
Poradenské středisko pro sluchově postižené a poradenství v audioprotetice
Česká unie neslyšících, oblastní organizace Brno
Pomoc při jednání s úřady, vysvětlování a překlad písemných dokumentů do znakového jazyka, vzdělávací a zájmové činnosti
o.s. LORM - Společnost pro hluchoslepé
Poradenské centrum pro hluchoslepé
32
Sociální služba odborné sociální poradenství průvodcovské a předčitatelské služby sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociální rehabilitace sociálně – terapeutické dílny sociální rehabilitace raná péče sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením tlumočnické služby odborné sociální poradenství tlumočnické služby raná péče odborné sociální poradenství sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením odborné sociální poradenství tlumočnické služby sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociální rehabilitace
Sdružení Veleta, o.s.
Denní stacionář Veleta
denní stacionář
Diecézní charita Brno - Správa DCHB a Služby Brno
Effeta denní stacionář pro lidi s mentálním postižením a autismem (53 míst)
denní stacionář
Kavárna Anděl
sociální rehabilitace
Asistenční služba sv. Rafaela
osobní asistence
Hospicová poradna při Hospici sv. Alžběty
odborné sociální poradenství
Diecézní charita Brno - Správa DCHB a Služby Brno Diecézní charita Brno - Správa DCHB a Služby Brno Hospic sv. Alžběty o.p.s. Sdružení Filia DOTYK II
Sociálně terapeutická dílna Kamenka Služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním a poruchami autistického spektra
Liga vozíčkářů
Služby pro tělesně postižené občany, obhajoba a prosazování práv zdravotně postižených
Svaz tělesně postižených v České republice, o.s. městská organizace Brno
Poradenství, bezbariérová doprava, průvodcovská služba
Sdružení Práh
ParaCENTRUM Fénix Asociace pomáhající lidem s autismem APLA – JM o.s. AGAPO
Komplexní péče a podpora dlouhodobě duševně nemocných: Poradenské, informační a regenerační centrum pro vozíčkáře po úrazech páteře s poraněním míchy Asistenční služba pro děti mládež s autismem Agentura podporovaného zaměstnávání pro zdravotně postižené občany
sociálně terapeutické dílny sociální rehabilitace raná péče sociální rehabilitace centra denních služeb osobní asistence odborné sociální poradenství odborné sociální poradenství sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením odborné sociální poradenství podpora samostatného bydlení centrum denních služeb sociálně terapeutické dílny sociální rehabilitace odborné sociální poradenství sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením raná péče osobní asistence sociální rehabilitace
Slezská diakonie
Poradna rané péče DOREA
raná péče
Slezská diakonie
Středisko ELIADA
odlehčovací služby osobní asistence
Domov pro mne, o.s.
osobní asistence v domácím prostředí tělesně postižených občanů
Hewer o.s., středisko Brno
terénní osobní asistence
Maltézská pomoc o.p.s.
terénní osobní asistence sociálně aktivizační služby pro osoby se zdravotním postižením
Občanské sdružení LOGO
Centrum sociálních služeb pro osoby postižené poruchami komunikace a jejich rodiny
Občanské sdružení Anabell DebRA ČR o.s. VIDA Centrum Národní rada osob se zdravotním postižením ČR
Kontaktní centrum pro osoby s poruchami příjmu potravy Poradenství pro osoby s tělesným postižením Informačně poradenské centrum pro problematiku duševního zdraví a nemoci Poradna pro uživatele sociálních služeb Brno
33
osobní asistence osobní asistence osobní asistence sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením odborné sociální poradenství centra denních služeb sociální rehabilitace raná péče odborné sociální poradenství telefonická krizová pomoc odborné sociální poradenství odborné sociální poradenství odborné sociální poradenství
Kontakt bB – občanské sdružení pro studium, rehabilitaci a sport bez bariér VODICÍ PES, o.s.
Plavání pro osoby se zdravotním postižením Podpora zrakově postižených, kteří využívají psa jako kompenzační pomůcku nebo se na jeho využívání připravují
sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociální rehabilitace
5.3.3 Další neregistrované služby pro osoby se zdravotním postižením poskytované NNO Název nestátní organizace Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o.s. Městská organizace Brno Cantes o.s. Evropské centrum pantomimy neslyšících o.s.
KLUB CELIAKIE BRNO
Občanské sdružení KOLUMBUS
NIPI bezbariérové prostředí, o.p.s.
Organizace nevidomých
OS AMICUS Brno
PARKINSON KLUB BRNO
Roska Brno – město, region. org. Unie Roska v ČR
Zařízení (sociální služby) Volnočasové aktivity a vzdělávací aktivity pro pečující osoby a osoby s mentálním postižením, sociální poradenství Canisterapie Festivaly, přehlídky, dětské tábory, kurzy znakového jazyka a vzdělávací výměnné akce Informace o sortimentu potravin vhodných pro bezlepkovou dietu, informace o způsobech přípravy bezlepkové stravy, rekondiční pobyty dětí postižených celiakií Sdružení uživatelů služeb duševního zdraví KOLUMBUS sdružuje uživatele a ex-uživatele služeb psychiatrické péče. Cílem je chránit práva duševně nemocných v ČR a zkvalitnit život uživatelů Vyrovnávání příležitostí pro občany se sníženou schopností orientace a pohybu prostřednictvím konzultační činnosti pro oblast bezbariérové výstavby Sociální poradenství, průvodcovská a předčitatelská služba, osobní asistence, podpora pracovního uplatnění, klubová činnost, canisterapie, pracovní terapie, kroužky, kulturní činnost, sportovní aktivity, výtvarná činnost Občanské sdružení AMICUS BRNO sdružuje rodiče a příbuzné osob s duševní poruchou, kteří o ně pečují v domácím prostředí Organizování rehabilitačních cvičení, odborných přednášek, logopedické péče, pravidelných klubových setkávání a různých společenských akcí, vycházek apod. Podpora lidí s roztroušenou sklerózou - sociální a právní poradenství, psychologická pomoc, rehabilitační cvičení a
34
Kapacita
služba není registrována služba není registrována služba není registrována
služba není registrována
služba není registrována
služba není registrována
služba není registrována
služba není registrována
služba není registrována
služba není registrována
Trojrozměr – Brněnské centrum českého znakového jazyka, o.s Úsměvy-občanské sdružení pro pomoc lidem s Downovým syndromem a jejich rodinám Liga lidských práv, o.s.
plavání, ergoterapie, rekondiční pobyty Cílem sdružení je pořádat kurzy českého znakového jazyka a šířit osvětu o jazyce a kultuře Neslyšících Volnočasové aktivity pro děti s Downovým syndromem a poradenství pro jejich rodiče Lidská práva ve zdravotnictví, práva duševně postižených, práva dětí
35
služba není registrována
služba není registrována služba není registrována
6 Péče o osoby ohrožené sociálním vyloučením Péči o osoby v nepříznivé sociální situaci, extrémně sociálně vyloučené či sociálním vyloučením ohrožené zajišťuje Odbor sociální péče Magistrátu města Brna, oddělení sociální prevence a pomoci (kurátoři) a oddělení sociální rehabilitace. Na péči o tuto cílovou skupinu se v městě Brně se podílí poskytováním sociálních služeb také Centrum sociálních služeb p.o. a nestátní neziskové organizace.
6.1
Magistrát města Brna, Odbor sociální péče
6.1.1 Oddělení sociální prevence a pomoci Oddělení sociální prevence a pomoci (dále OSPP): poskytuje komplexní poradenskou a sociálně terapeutickou individuální péči zprostředkovává a zajišťuje služby azylového bydlení v azylových zařízeních Centra sociálních služeb p.o. (noclehárny, ubytovny, byty); nabízí a koordinuje zajištění bazálních potřeb pro klienty (ošacení, strava, hygiena, nouzový nocleh, praní prádla, pomoc s vyřízením osobních dokladů); realizuje terénní sociální práci s klienty, zajišťuje systematickou depistážní činnost a realizuje tzv. kontinuální sociální práci (sociální práci s odsouzenými během výkonu trestu a výkonu vazby); poskytuje služby pracovní terapie a protidrogové sociální práce; spolupracuje s nestátními poskytovateli sociálních služeb a s ostatními dotčenými institucemi v rámci případové sociální práce (např. orgány sociálně právní ochrany dětí);. jako součást obecního úřadu obce s rozšířenou působností spolupracuje při řešení nepříznivé sociální situace klientů – občanů se zařízeními pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, Vězeňskou službou ČR, Probační a mediační službou ČR a dalšími správními úřady a jinými samosprávnými celky. realizuje další projekty, které rozvíjí služby pro cílovou skupinu a přispívají ke zlepšení jejich kvality života. Služby jsou poskytovány: osobám po propuštění z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, osobám po ukončení léčby chorobných závislostí, propuštění ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti, osobám po propuštění ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, resp. v 19 letech, osoby, které nemají uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že jsou osobami bez přístřeší, osobám, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby, osobám, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. Cílová skupina tak zahrnuje široké spektrum lidí na okraji společnosti a za hranicí sociálního vyloučení. Klienti pracoviště jsou primárně jednotlivci, nikoli rodiny a rodinné systémy. Oddělení sociální prevence a pomoci ve vztahu k práci s cílovou skupinou rozlišuje 3 základní dimenze práce: poradenskou činnost, sociálně terapeutickou činnost a bazální sociální péči (vč. zajištění základních životních potřeb klienta). Klientovi je pak nabízena adekvátní pomoc, péče a podpora, dle klientových možností, kompetencí, potřeb a zakázky. V oblasti koncepčně analytické OSPP působí jako koordinátor sociálních služeb a sociální péče v oblasti práce s lidmi na okraji společnosti v městě Brně, podporuje rozvoj spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi v oblasti péče o osoby v extrémní sociální tísni, podílí se na vzdělávání studentů i pomáhajících profesionálů a působí osvětově ve vztahu k široké laické veřejnosti i odborné komunitě.
36
6.1.1.1 Počet klientů OSPP a jejich struktura Pracoviště OSPP v roce 2013 evidovalo celkem 2 946 klientů, což je o 8,4 % méně, než v předchozím období. Pokles klientů však neznamená pokles objemu vykonané práce na OSPP. Statistický pokles evidovaných klientů je dán především změnami v pravidlech předávání informací především mezi Vězeňskou službou ČR a sociálními kurátory a žádoucí úpravou pravidel práce s některými skupinami klientů. Přehled vývoje počtu klientů oddělení v uplynulých letech Rok
1991
1996
2001
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Počet klientů
626
1 489
2 285
3 071
3 058
3 238
3 391
3 250
3 217
2 946
Při přepočtených úvazcích na jednoho kurátora v plném pracovním úvazku v roce 2013 připadalo průměrně 236 klientů. Disproporce mezi reálným a optimálním stavem počtu klientů na jednoho sociálního kurátora zůstává dlouhodobě výraznou. Klienti oddělení dle věkové struktury a dle zastoupení mužů a žen Rok
18 – 19 let
20 – 29 let
30 – 49 let
50 – 60 let
61 a více
2006
2%
27,5%
48,5 %
17%
5%
2008
3%
24%
51%
17%
5%
2009
2%
28 %
50 %
16 %
4%
2010
3%
25%
51%
16%
5%
2011
3,3 %
25,3 %
49,2 %
16,6 %
5,6 %
2012
2,9 %
24,6 %
49,2 %
16,7 %
6,5 %
2013
2,2 %
24,6 %
47,9 %
18,4 %
6,9 %
Klienti oddělení dle zastoupení mužů a žen Rok
Muži
Ženy
2010
85,9 %
14,1 %
2011
82,8 %
17,2 %
2012
83,1 %
16,9 %
2013
83,4 %
16,6 %
Výše uvedené tabulky reflektují údaje o struktuře klientů z hlediska pohlaví a věku. V posledních 5 letech sledujeme stabilní tendence ve vývoji věkové struktury klientů našeho pracoviště – po malých téměř nenápadných podílech, za to ale stabilně, přibývá klientů ve věkové kategorii nad 60 let. Současně stabilně klesá podíl mladých dospělých nebo i dospělých do 30 let. Poměr mužů a žen zůstává v letech prakticky stabilní, podíl mužů osciluje mezi 82 a 86 %. Dalším sledovaným údajem, který považujeme za důležitý pro sledování různých aspektů naší práce, je informace o podílu klientů, kteří v daném kalendářním roce přichází jako noví klienti. V letech 2010 - 2012 byl podíl těchto klientů velmi stabilní vždy kolem 19 – 20 %. V roce 2013 poklesl tento údaj na 14,5 %. Po období prudkého nárůstu se v posledních letech ustálil podíl klientů, kteří jsou hlášeni k trvalému pobytu na tzv. ohlašovnách trvalého pobytu („úřední adresa“) nebo v sídle tzv. Zvláštní matriky. V letech 2009 – 2012 se podíl těchto klientů pohyboval v rozmezí 26 – 31 %, v roce 2013 těchto klientů bylo 28,3 %. Statisticky sledovaným údajem (ovlivňující také možnosti a hranice poskytovaných činností sociální práce) jsou fakta trvalého pobytu či státní příslušnosti.
37
85,5 % klientů jsou občané města Brna. Občané z jiných měst Jihomoravského kraje či jiných krajů v ČR tvoří 11,6 % podíl na struktuře klientů OSPP. Zbývající 2,9 % klientů tvoří cizí státní příslušníci, především občané Slovenské republiky. 6.1.1.2 Základní dimenze práce s cílovou skupinou Systematická poradenská a terapeutická činnost Základní a odborné sociálnímu poradenství (jako výkon kompetence v přenesené působnosti v souladu s ustanovením § 92 zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách) je poskytování jak klientům s trvalým bydlištěm v městě Brně, tak i mimo něj. Tuto činnost významně doplňuje a rozšiřuje specializované právní poradenství, pracovní terapie a protidrogová sociální práce a poradenství. Oddělení tak poskytuje logicky provázaný a smysluplný komplex poradensko-terapeutických služeb (doplněný o další techniky a nástroje odborné sociální práce), který umožňuje proces řešení sociální situace a napomáhá pozitivní sociální změně u klientů. Sociální kurátoři v roce 2013 poskytli v přímé poradenské práci klientům celkem 13.780 poradenských sezení a kontaktů (meziroční nárůst + 2 %), které se orientuje především na odborné sociální poradenství, posilování osobních kompetencí, pomoc při budování sebedůvěry a snahy o reintegraci do běžného prostředí, pomoc při zvládání nejrůznějších problémů klientů, pomoc při orientaci v sociální situaci, apod. Jedná se o kontakty poskytované přímo na pracovišti OSPP. Podrobněji to ilustruje následující tabulka. Rok 2009 2010 2011 2012 2013
Počet kontaktů 10 944 12 121 10 568 13 484 13 780
+/+ 10,8 % - 12,8 % + 27,6 % + 2,2 %
Specializované právní poradenství bylo systematicky a dlouhodobě poskytováno celkem 486 klientům pracoviště. Počet osob přijímajících právní pomoc jako součást širší sociální práce nezbytné pro úspěšné řešení sociální situace meziročně přibylo o 20,8 %. Neustále rostoucí počet klientů sociálních kurátorů využívající také právní poradenství vypovídá nejen o neustálém zlepšování kvality práce OSPP, ale především o prohlubující se náročnosti a komplexnosti problémů a životních situací, ve kterých se klienti OSPP nacházejí. Nejčastěji řešeným tématem je problematika dluhů a exekucí (57%). Pracovní terapie je významnou součástí sociálně terapeutického procesu při komplexní práci s klientem, které hmatatelnější formou napomáhají – prostřednictvím pozitivní sociální zkušenosti – k lepší sociální integraci do společnosti, posilování osobnosti při zvládání současných komplikovaných problémů a další. Tento cíl sledují aktivity pracovní terapie, které zahrnují „umělecké činnosti“ (práce se dřevem a železem, keramikou, sklem aj.), „činnosti kopírující běžné denní situace“ (úklid, praní, oprava oděvů a bot, vaření, práce s květinami, participace na společné práci, opravy věcí aj.) a „další aktivity“ (klubová činnost, práce se skupinami aj.). Největší oblibě se pak těší práce s počítačem, která meziročně znamená několikanásobný nárůst počtu kontaktů při relativně stejném počtu klientů. Ti se zde učí základním dovednostem práce s počítačem, dokáží si vyřídit e-mailovou korespondenci či si napsat životopis. Celkem takto bylo poskytnuto 1.146 intenzivních sociálně terapeutických kontaktů a intervencí pro celkem 62 klientů. Mimo běžný provoz byly realizovány tzv. klubové středy klientů. Těch se uskutečnilo celkem 33 s průměrnou návštěvností 36 osob. Terénní sociální práce V rámci terénní sociální práce byli kontaktováni klienti, se kterými kurátoři pracují v rámci poradenství a je u nich indikována návštěva v terénu a v jejich přirozeném prostředí, a dále klienti, u
38
kterých je příslušným soudem kontrolován průběh stanovené zkušební doby po podmínečném propuštění z výkonu trestu. V rámci depistážní činnosti jsou kontaktováni a vyhledávání klienti na ulicích, v zahrádkářských koloniích, nejrůznějších nocležištích, squatech apod., tedy klienti, kteří sami pomoc z nejrůznějších důvodů nevyhledají. Zmapováno a navštěvováno bylo 63 takových lokalit. V rámci tzv. kontinuální sociální práce bylo v roce 2009 navštíveno celkem 29 věznic v celé ČR pro výkon trestu odnětí svobody i pro výkon vazby. Sociální práce s lidmi ve výkonu trestu odnětí svobody byla realizována u 229 klientů. Bazální sociální péče Odbornou poradensko-terapeutickou práci s cílovou skupinou zásadním způsobem doplňují aktivity tzv. bazální sociální péče, které pomáhají prakticky řešit ty nejzákladnější potřeby klientů (ošacení, zajištění hygieny, apod.) pro ty z klientů, kteří nemají jinou adekvátní možnost jejich zajištění. Pro tyto klienty provozuje naše pracoviště tzv. sociální šatník, zajišťuje možnost praní prádla a zprostředkovává možnost zajištění osobní hygieny ve Středisku osobní hygieny, jehož provozovatelem je Centrum sociálních služeb, příspěvková organizace.
Středisko osobní hygieny je zařízení pro zajištění osobní hygieny klientů Oddělení sociální prevence a pomoci Při výskytu kožních onemocnění u klientů (veš vlasová, veš šatní, svrab aj.) je zde realizována kompletní hygiena a výměna ošacení a prádla. Cílem je poskytovat služby k zajištění osobní hygieny klientů a služby, které by zabránily či eliminovaly epidemiologické nákazy uvedeného druhu mezi majoritní částí populace. Meziroční pokles v celkovém objemu využití Střediska osobní hygieny činí 31 %. Důvodem bylo zavedení omezujících pravidel (počet možných návštěv na klienta a daný časový úsek) s ohledem na extrémní přetížení tohoto zařízení v roce 2012. V současnosti jsou prostřednictvím Centra sociálních služeb realizována opatření k navýšení kapacity zařízení tohoto druhu s ohledem na indikovanou potřebu a poptávku ze strany klientů.
Přehled využívání Střediska osobní hygieny Rok
počet návštěv - celkem
z toho: muži | ženy
Diagnóza scabies (svrab)
Diagnóza veš šatní | vlasová
2003
320
26/ 51
2
0/ 4
2005
1 920
1 546 / 374
10
51/ 40
2006
2 277
1 814/ 463
3
65 / 73
2007
3 034
2 442/ 592
9
100 / 85
2008
4 286
3 269/1 017
12
73 / 70
2009
4 845
3 591/ 1 254
5
43 / 19
2010
6 121
5 046 / 1 075
4
89 / 74
2011
6 487
5462/1 025
6
74/76
2012
8 057
7 214/843
5
145/76
2013
5 549
4 651 | 898
0
75 | 45
Pracoviště OSPP provozuje tzv. Sociální šatník, které zajišťuje potřeby klientů v oblasti zajištění oblečení pro ty, kteří si ho jinak zajistit nemohou. Šatník je přístupný všem klientům pracoviště podle jejich reálných potřeb a možností šatníku. Pro účely zajištění chodu pracoviště mj. organizuje veřejné sbírky šatstva. Veřejné sbírky šatstva se konají pravidelně od roku 2010, vždy 1. středu v měsíci od 16 do 20 hodin. Základní myšlenkou je vrátit do oběhu a smysluplně využít již nepoužívané šatstvo, které ještě může prokázat dobrou službu. Tato aktivita OSPP se dostává do stále širšího povědomí veřejnosti, což se také projevuje na rostoucím počtu dárců. Na podzim 2013 realizovalo oddělení intenzivní podpůrnou informační
39
kampaň tomuto projektu, díky kterému se znásobil počet dárců do sociálního šatníku. Nově je také možné do sociálního šatníku přispět i v jiné dny po předchozí dohodě s pracovníky OSPP.
Služba praní prádla byla průběžně poskytována celkem 80 klientům oddělení.
6.1.1.3 Služby azylového bydlení Oddělení sociální prevence a pomoci v kooperaci a přímé spolupráci se zařízeními Centra sociálních služeb zajišťuje klientům sociálních kurátorů služby azylového bydlení v režimu zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. Současně tak obec vytváří podmínky pro splnění zákonné povinnosti podle § 92, písm. a) tohoto zákona vůči své cílové skupině, tedy poskytnout nezbytnou pomoc v případě, kdy jiná pomoc z jakéhokoli důvodu není k dispozici. Azylové bydlení je efektivně koncipováno jako součást širšího terapeutického procesu a práce s klientem a tato služba není poskytována izolovaně od ostatních služeb bez návaznosti na další činnosti pracoviště či jiných odborníků – sociálních pracovníků. Azylové bydlení je vnímáno jako třístupňové, ubytování/bydlení je poskytováno v noclehárnách, ubytovnách a bytových jednotkách se sociální intervencí. V zimním období (leden – březen, listopad – prosinec) navíc doplňuje azylová zařízení provoz tzv. nočních krizových center (NKC), které nelůžkovou formou zajišťují možnost nouzového přečkání noci pro ty, kteří z nejrůznějších důvodů nemají jinou možnost noclehu a kteří by jinak byli ohrožení na svém zdraví, či životě. Azylová zařízení Centra sociálních služeb, p.o., disponují celkem v zařízeních pro danou cílovou skupinu (Azylový dům Křenová, Dům sociální prevence Podnásepní, Městské středisko krizové sociální pomoci Masná) celkem 85 místy v noclehárnách, 61 místy v azylových domech a min. (dle aktuální dispozice) 12 místy v bytových jednotkách. Noční krizové centrum v Masné ulici má stanovenou kapacitu 53 míst. Oddělení spolupracuje s nestátními neziskovými organizacemi i v oblasti azylového bydlení klientů a zprostředkování těchto služeb klientům ve sledované cílové skupině. Kooperace přispívá k efektivnímu využívání míst v azylových zařízeních i vhodnějšímu nastavení případové sociální práce s klienty. Hlavními partnery spolupráce v oblasti azylového bydlení jsou Oblastní charita Brno a Armáda spásy, které se cíleně zabývají prací se stejnou cílovou skupinou. Dům sociální prevence Podnásepní
Azylový dům Křenová
Kapacita celkem noclehárna azylový dům krizová pomoc
86 43 43 -
36 36 -
Městské středisko krizové sociální pomoci 95 42 53
počet uživatelů za rok průměrný počet uživatelů
214
64
353
61,9
32,8
78,2
využití kapacity v %
72,0
91,1
82,3
40
6.1.1.4 Projekt motivovaného vyhledávání TBC u rizikových osob Dlouhodobý projekt Motivovaného vyhledávání tuberkulózy (TBC) mezi lidmi bez domova ve městě Brně pokračoval v roce 2013 úspěšně již devátým rokem a pokračuje i v dalším období. Cílem projektu je přispět ke zlepšení zdravotního stavu cílové skupiny, preventivně předcházet plicním onemocněním u této skupiny, která je ze zdravotního hlediska skupinou rizikovou a přispět k eliminaci rizik rozšíření těchto nemocí mezi majoritní společnost. Jedenáctou a dvanáctou fázi (jarní a podzimní část) projektu realizovali sociální kurátoři společně s Krajskou hygienickou stanicí a Poliklinikou Zahradníkova (Sdružení zdravotnických zařízení II Brno, p. o.). Základní informace shrnuje následující tabulka: Souhrnné informace o projektu vyhledávání TBC mezi lidmi bez domova v letech 2005 – 2013 Počet rtg. vyšetření celkem
muži | ženy
Odeslaných k vyšetření
Nálezů TBC
Další zjištěná onemocnění
2005
566
744
4
2006
178
232
1
2007
247
187 | 60
327
1
2008
141
103 | 38
199
3
5x zánětlivé plicní onemocnění, 1x 1xplicní zápaltumor plic, 1x nespecifická pneumonie 2x plicní tumor, 2x podezření na TBC, 2x komunitní pneumonie 1x nespecifická pneumonie
2009
203
147 | 56
275
2
3x těžká pneumonie
2010
198
165 | 33
250
1
1x chronický plicní nález
2011
154
128 | 26
200
1
1x nespecifické plicní onem.
2012
149
-
188
2
2013
192
163 | 29
251
1
Celkem
2 028
-
2 666
16
18x jiné onemocnění
Projekt „Motivovaného vyhledávání TBC u rizikových osob“ je nedílnou součástí činnosti pracoviště a jedním ze stabilních podpůrných nástrojů práce s cílovou skupinou (především jako výrazný motivační prvek). 6.1.1.5 Další činnosti oddělení a potřeby v oblasti péče o klienty Oddělení sociální prevence a pomoci se v roce 2013 kromě již výše uvedeného zabývalo mj. také těmito dalšími aktivitami a řešilo následující situace: Zásadní událostí roku 2013 v práci sociálních kurátorů byla Amnestie prezidenta republiky, vyhlášená dne 1. 1. 2013. Pro sociální kurátory (nejen v Brně, ale v celé ČR) to znamenalo mimořádné úsilí zvládnout pomoc lidem, kteří během několika prvních lednových dní byli propuštěni z výkonu trestu odnětí svobody a kteří neměli dostatečné zdroje k tomu, aby si své základní životní potřeby zajistili sami. Sociální kurátoři v Brně pracovali celkem s 376 klienty, kteří v rámci amnestie byli propuštěni. Pokračovaly projekty zahájené v minulých obdobích, především Projekt využití nepotřebného jídla pro lidi bez domova, kterého využívají klienti OSSP. Projekt je v garanci a vlastní realizaci na Centru sociálních služeb, příspěvková organizace. Pokračoval projekt veřejných sbírek šatstva (viz výše); projekt využití šatstva pro humanitární účely ze zdrojů a projekt dlouhodobé spolupráce s Celní správou přes veškerou aktivitu nepřinesl v roce 2012 žádné výstupy.
41
Pracoviště OSPP se intenzivně věnovalo činnosti orientované na profesní přípravu studentů, osvětovou a přednáškovou činnost. Poskytli dlouhodobé stáže několika studentům a aktivně se účastnili několika konferencí, na kterých se aktivně účastnili a přednášeli na témata blízká praktické i výzkumné činnosti oddělení (konference Masarykovy české sociologické dny v Blansku, diskusní akce a přednášky konané pro veřejnost). OSPP aktivně spolupracuje a navazuje a prohlubuje vztahy se svými partnery jak mezi státními organizacemi, tak i mezi nestátními neziskovými organizacemi. V praxi tak vytvářejí funkční síť vztahů a služeb pro klienty, kde s těmito organizacemi máme společné téma či oblast zájmu. Pracoviště OSPP se jako partner účastní projektu Case management se zotavujícími se uživateli návykových látek, jehož řešitelem je organizace Podané ruce, o.s.
Potřeby v oblasti péče o osoby v krizové sociální situaci Mezi základní problémy snižující výslednou efektivitu sociálně terapeutické práce s cílovou skupinou je absence systému sociálního zaměstnávání (možnosti alespoň částečného vstupu na reálný trh práce) a prostupnosti bydlení z bydlení sociálního (asistovaného a kontrolovaného – v režimu sociální služby) do systému samostatného (běžného nájemního) ekonomicky dostupného bydlení. Možnosti běžného bydlení jsou značně nedostupné i pro jinak úspěšné klienty na konci resocializačního procesu a sociálně terapeutické práce. Dlouhodobý je problém absence zařízení pro klienty s duální (či vícečetnou) sociální diagnózou (např. bezdomovec – vozíčkář, starobní důchodce – alkoholik, apod.) a zařízení urgentní péče pro osoby, kteří, například po propuštění z hospitalizace, nemají žádné zázemí, zdroje pro řešení své sociální situace a stávající systém sociálních služeb nemůže ošetřit jejich legitimní potřeby, nebo na stávající služby nemají finanční prostředky (např. proto, že jsou starobními či invalidními důchodci bez nároku na výplatu těchto důchodů). Řešením může být realizace zařízení typu Domova se zvláštním režimem určené výše uvedeným a dalším cílovým skupinám potřebujícím trvalou nebo také urgentní pobytovou službu jako adekvátní nástroj k řešení své sociální situace.
6.1.2 Oddělení sociální prevence pro mladistvé a mladé dospělé Oddělení sociální prevence pro mladistvé a mladé dospělé provozuje otevřené, integrované sociální a výchovné zařízení, které je určeno pro mládež a mladé dospělé ve věku od 15-26 let. Pobyt mládeže v zařízení je zásadně dobrovolný. Oddělení vzniklo v roce 1993 a jeho zřizovatelem a provozovatelem je Magistrát města Brna, Odbor sociální péče. V uplynulém roce byla činnost oddělení financována v rámci Indviduálního projektu JMK na vybrané služby sociální prevence financovaného z fondů EU. Oddělení poskytuje tyto sociální služby (služby sociální prevence):
Azylový dům pro mladistvé od 15-18 let (mládež ohrožená sociálně patologickými jevy a sociálním vyloučením); služba je poskytována 24 hodin denně po celý rok-AD I Azylový dům pro mladé dospělé od 18-26 let (mladí dospělí ohrožení sociálním vyloučením); služba je poskytována 24 hodin denně po celý rok – AD II Dům na půl cesty (mladí dospělí navracející se ze zařízení pro ústavní a ochrannou výchovu a z výkonu trestu odnětí svobody); služba je poskytována 24 hodin denně po celý rok – DPC Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež 15-26 let (mládež a mladí dospělí ohrožení sociálně patologickými jevy a sociálním vyloučením) – nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Kumbál
Služby sociální prevence pro mládež Služby sociální prevence v azylovém domě pro mladistvé klienty spojený s pobytem v Oddělení sociální prevence Celní 3, absolvovalo v roce 2013 celkem 51 klientů. Důvodem přijetí těchto klientů byly sociální důvody, výchovné, výukové problémy, záškoláctví, zanedbaná výchovná péče v rodinách a trestná činnost. Pobyty těchto klientů byly většinou dlouhodobé (1/2 roku i déle), zpravidla do doby úspěšného dokončení profesní přípravy nebo vyřešení sociálního problému klienta.
42
V průběhu roku pokračovala spolupráce s Probační a mediační službou ČR, která otevřela možnosti vstupovat do trestních řízení s mladistvými klienty. Tato činnost se výrazně a prakticky podílí na řešení problematiky prevence kriminality v městě Brně. Dlouhodobý azylový program pro mladé dospělé (18 – 26 let) Jedná se o dlouhodobý azylový program, tzv. Dům na půl cesty a Azylový dům pro mladé dospělé. K pobytu bylo přijato a program v roce 2013 absolvovalo celkem 50 klientů, z toho bylo 19 klientů Domu na půl cesty a 31 klientů Azylového domu pro mladé dospělé. Důvodem přijetí těchto klientů bylo ukončení ústavní nebo ochranné výchovy, návrat z výkonu trestu, sociální tíseň (klient bez přístřeší). V tomto dlouhodobém azylovém programu bylo klientům zajištěno diferencované ubytování (od úrovně nadstandard až po úroveň nižší standard), podle dosahovaných výsledků v resocializaci a délky zaměstnání. Klienti absolvovali výcvik v základních sociálních dovednostech podle předem vypracovaných individuálních plánů a byla jim poskytována pomoc při zprostředkování zaměstnání. V případě nutnosti byla klientům poskytována sociální asistence ve styku s úřady, zaměstnavateli, popřípadě jinými institucemi. Krátkodobý azylový program Krátkodobý azylový program – neodkladnou pomoc v sociální tísni zpravidla po dobu 3 dnů absolvovalo v roce 2013 celkem 18 klientů. Těmto klientům bylo poskytnuto ubytování zdarma, hygienický servis a v případě potřeby i náhradní ošacení a pomoc při řešení všech následných problémů.
Volnočasový program pro mládež z ulice V roce 2013 se registrovalo za členy kontaktního klubu Kumbál pro mládež z ulice 164 osob ve věku od 15 do 26 let. Klub organizuje alternativní formy využití volného času pro tuto cílovou skupinu. Denní účast se pohybuje okolo 15 – 30 osob. V rámci klubu je podporována aktivita členů ve prospěch klubu (účast na tvorbě programů, činnost v hudebních skupinách, pomoc při organizaci volnočasových akcí apod.) V roce 2013 došlo opět k realizaci výjezdových resocializačních prázdninových aktivit. Klienti v interní péči Oddělení sociální prevence pro mladistvé a mladé dospělé Rok 2010
Rok 2011
Rok 2012
Rok 2013
Důvod přijetí 15 - 18
18 - 26
15 - 18
18 - 26
15 - 18
18 - 26
15 - 18
18 - 26
Návrat z výkonu trestu odnětí svobody
0
6
0
5
0
2
0
4
Propuštěn z ÚV
11
17
4
15
7
24
9
10
Soc. důvody, bez přístřeší, osamocení,
14
51
10
52
33
23
9
69
Výkon obecně prospěšných prací
0
1
8
6
2
14
0
2
Mladiství / zletilí do 26 let CELKEM V interní péči oddělení
25
75
22
78
42
63
18
85
100
100
43
105
103
Klienti v externí péči Oddělení sociální prevence pro mladistvé a mladé dospělé Rok 2010
Rok 2011
15 - 26
15 - 26
15 - 26
175
174
157
164
12
12
0
0
5
26
28
9
192
212
185
173
Klienti kontaktního klubu pro mládež – účast na alternativních volnočasových programech
Rok 2012
Rok 2013
Probačně resocializační program Ambulantní péče CELKEM v externí péči
6.2 Nestátní neziskové organizace poskytující sociální služby osobám v krizové situaci V oblasti péče o osoby v nepříznivé sociální situaci působí řada nestátních neziskových organizací, s nimiž odbor sociální péče úzce spolupracuje. Významnými partnery při pomoci osobám v extrémní sociální nouzi představují především Armáda spásy a Diecézní charita Brno – Služby Brno. Součástí přehledu jsou i další zařízení určená pro pomoc dané cílové skupině i nízkoprahová zařízení NNO pro děti a mládež ohrožené sociálně patologickými jevy (nízkoprahová zařízení pro děti a mládež – pro úplnost jsou uvedena i v přehledu NNO poskytujících služby pro rodiny s dětmi). Azylová zařízení
Noclehárny
Kapacita (lůžka)
Armáda spásy – Centrum sociálních služeb Josefa Korbela
50
Diecézní charita Brno - Správa DCHB a Služby Brno, Bratislavská
34
Celkem
84 Azylové domy
Kapacita (lůžka)
60
Armáda spásy, AD pro rodiny s dětmi, Staňkova
44
Další zařízení sociálních služeb pro osoby v krizové situaci včetně nízkoprahových zařízení pro děti a mládež Název nestátní organizace
Zaměření činnosti
Sociální služba
Armáda spásy
Centrum sociálních služeb Josefa Korbela
nízkoprahové denní centrum
Diecézní charita Brno Správa DCHB a Služby Brno
Denní centrum pro lidi bez domova
nízkoprahové denní centrum
Sdružení Podané ruce, o.s.
Prevence a léčba závislostí zejména na nealkoholických návykových látkách: Denní psychoterapeutické sanatorium Elysium Kontaktní centrum Drug Azyl Doléčovací centrum Jamtana Terapeutická komunita Podcestný mlýn Terénní programy Brno Drogové služby ve vězení a následná péče Speciální prevence
Nový prostor o.s.
Sociální rehabilitace
sociální rehabilitace
Rozkoš bez rizika o.s.
Poradna a programy pro ženy provozující prostituci
terénní programy odborné sociální poradenství
A Kluby ČR, o.p. s. Středisko výchovné péče pro děti a mládež HELP ME INEX – Sdružení dobrovolných aktivit, o.s. Lotos Brno, o.s. Agapo o.s. Diecézní charita Brno
Intervence a sociální poradenství pro uživatele návykových látek všech věkových skupin – nízkoprahové kontaktní centrum Práce s dětmi s výchovnými problémy: Internátní preventivní pobyt trvá 2-3 měsíce, kapacita 16 lůžek Centrum preventivních projektů pro děti a mládež Byty na půl cesty pro osoby závislé na alkoholu, 14 lůžek pro muže + 5 pro ženy Poradna pro osoby znevýhodněné na trhu práce a hledající zaměstnání CELSUZ – sociální rehabilitace
kontaktní centra služby následné péče terapeutické komunity terénní programy odborné sociální poradenství
odborné sociální poradenství kontaktní centrum služba není registrována sociálně aktivizační služby pro děti a mládež terapeutické komunity služby následné péče sociální rehabilitace sociální rehabilitace
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Občanské sdružení Ratolest Armáda spásy Plán B o.s. Sdružení pěstounských rodin Teen Challenge International
Nízkoprahový klub Likusák Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Pavlač Komunitní centrum Körnerova Sbor a Komunitní centrum Staňkova Nízkoprahové centrum pro mládež Jonáš Klub Labyrint NZDM Pestrá klubovna Dětské centrum Brno pro děti a mládež ze sociálně vyloučených romských lokalit
Drom romské středisko
Nízkoprahová klubovna a klub Brána
Petrov o.s.
Dětský dům Zábrdovice
IQ Roma servis
Centrum motivace a stimulace
45
nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nízkoprahová zařízení pro děti a mládež terénní programy nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nízkoprahová zařízení pro děti a mládež odborné sociální poradenství terénní programy
7 Koordinační centrum prevence Koordinační centrum prevence, které je rovněž jedním z oddělení Odboru sociální péče MMB, zabezpečuje Program prevence kriminality v městě Brně, koordinuje aktivity v oblasti prevence kriminality na území města, provádí administraci dotací na projekty prevence a komplexně zajišťuje protidrogovou politiku města.
7.1 Programy prevence kriminality Městský program prevence kriminality započal rokem 2008. Zastupitelstvo města Brna schválilo novou střednědobou koncepci prevence kriminality na léta 2013 – 2016. V rámci tohoto programu se v roce 2013 v Brně uskutečnilo celkem 36 dílčích projektů, přičemž z rozpočtu města Brna bylo na programy prevence kriminality přiděleno 2 500 tis. Kč, na 3 projekty obdrželo město Brno státní účelovou dotaci ve výši 668 tis. Kč. Projekty prevence kriminality v roce 2013 Realizované projekty kriminality v roce 2013
prevence Celkem
Obligatorní
Sociální
Situační
Informace pro občany
Počet realizovaných projektů v roce 2013
36
0
28
4
4
Počet projektů podpořených státní účelovou dotací v roce 2013
3
0
2
0
1
V rámci činnosti EFUS (Evropské fórum pro bezpečnost ve městě) se město Brno aktivně zapojilo do činnosti pracovní skupiny pro technologie, která je pokračováním dvouletého projektu „Lidé, města a kamerové systémy“. V Brně se také uskutečnil „Den Manifestu z Aubervilliers a Saint Denis“ za účasti představitelů EFUS a dalších místních i zahraničních hostů. Pokračovala spolupráce s Fórem sociálních věcí Eurocities v pracovní skupině „Migrace a integrace“, která také řeší otázky bezpečnosti a kriminality. Statutární město Brno přihlásilo v roce 2013 do třetího ročníku soutěže o nejlepší projekt prevence kriminality krajů, měst a obcí, který pořádá Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR, projekt s tématikou komplexního řešení problematiky vyloučené lokality „DROM – romské středisko“. V národním kole soutěže Evropské sítě prevence kriminality ECPA (Evropská cena prevence kriminality) ohodnotila výběrová komise prvním místem projekt „Komplexní přístup k řešení problematiky domácího násilí“. Projekt, sestávající z řady dílčích projektů financovaných z Městského programu prevence kriminality, byl podán Odborem zdraví MMB.
46
7.2 Protidrogová politika v městě Brně V souladu s protidrogovou politikou města Brna bylo v roce 2013 podpořeno celkem 17 projektů protidrogové prevence částkou ve výši 6 850 tis. Kč. Mezi priority protidrogové politiky města Brna patří ochrana veřejného zdraví, bezpečnost a předcházení problémům z užívání návykových látek se zvláštním zřetelem na cílovou populaci děti a mládež. Část projektů protidrogové prevence nově spadá, v souladu se ZMB schválenou Koncepcí prevence kriminality, do Městského programu prevence kriminality. Dotace na protidrogovou politiku města v roce 2013 Typ dotace
Počet organizací
Počet projektů
Výše dotace v tis. Kč
Dotace typu A Dotace směřující k prevenci kriminality spojené se zneužíváním drog
3
4
3 768
5
13
3 082
celkem
8
17
6 850
Na realizaci projektů prevence kriminality i projektů prevence drogových závislostí se podílely nestátní neziskové organizace, městské části, Městské ředitelství Policie ČR v Brně, Městská policie Brno, základní školy, centra volného času dětí a mládeže, romské a církevní organizace.
47
8 Projekty, tvorba strategií a plánování sociálních služeb Oddělení koncepce a plánování sociálních služeb Odboru sociální péče má na starosti spolupráci s organizacemi a institucemi působícími v sociální oblasti nejen v Brně a České republice, ale i v zahraničí (zejména v rámci evropské sítě větších měst Eurocities a s partnerskými městy). Podílí se na tvorbě sociálních programů a koncepčních dokumentů v oblasti sociální péče a spolupracuje při přípravě projektů financovaných z fondů EU. Dále koordinuje komunitní plánování sociálních služeb v městě Brně, zpracovává informativní materiály a zprávy o sociální péči v Brně, zabezpečuje veškeré činnosti související s administrací dotací nestátním neziskovým organizacím poskytujícím sociální služby na území města Brna, spolupracuje s národnostními menšinami a administruje dotace pro organizace národnostních menšin,, podílí se na programech integrace cizinců a poskytuje poradenství v oblasti sociální v Socio- info centru.
8.1 Komunitní plánování sociálních služeb Brno začalo sociální služby poskytované na svém území plánovat metodou komunitního plánování v roce 2005. Zavedení tohoto procesu schválilo Zastupitelstvo města Brna již v roce 2004 a díky tomu se komunitní plánování ve městě Brně stalo standardním procesem, který má podporu politické reprezentace. V uplynulém roce byl metodou komunitního plánování zpracován v pořadí již třetí Komunitní plán sociálních služeb města Brna pro období 2013-2015, který byl schválen Zastupitelstvem města Brna v květnu 2013. Dokument představuje jeden ze stěžejních výstupů dvouletého projektu zahájeného v březnu 2012 (ukončení únor 2014) financovaného z Evropského sociálního fondu prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu. Projekt „Podpora komunitního plánování sociálních služeb v Brně“ (č. CZ 1.04/3.1.03/78.00038) realizoval Sociální nadační fond města Brna „Domovy potřebných“ v partnerství s městem Brnem. 3. Komunitní plán byl zpracován na základě výstupů z jednání pracovních skupin, ekonomických a dalších analýz všech dostupných zdrojů i odborných studií zpracovaných v rámci projektu. Komunitní plán je souhrnem zjištěných potřeb občanů v oblasti sociálních služeb Definuje priority a cíle, jichž by mělo být dosaženo do konce roku 2015. Je z něj čitelné, které sociální služby občanům města Brna chybí nebo jsou nedostatečné. Zároveň s 3. KP byl orgány města schválen i Akční plán sociálních služeb pro rok 20103, který je prováděcím dokumentem komunitního plánu na konkrétní rok. Akční plán definuje strategii pro rozvoj služeb v daném roce a provazuje výstupy procesu plánování a financování sociálních služeb. Ke konci uplynulého roku byl zpracován další Akční plán sociálních služeb pro rok 2014, který byl předložen orgánům města ke schválení v lednu 2014. K představení 3. komunitního plánu a Akčního plánu na rok 2013 byla koncem května 2013 uspořádána velká konference, jíž se účastnilo více než 200 lidí z řad poskytovatelů sociálních služeb, uživatelů, zástupců JMK i odborných institucí. Účastníkům byly distribuovány jak 3. KP a AP 2013, tak aktualizovaný Adresář organizací působících v sociální oblasti v městě Brně. 3. KP je představuje oporu pro financování sociálních služeb a pro dotační řízení z rozpočtu města na sociální služby poskytované nevládními organizacemi. Propojování plánování a financování sociálních služeb patřilo rovněž ke klíčovým aktivitám projektu na podporu komunitního plánování v Brně. Díky spolupráci s JMK bylo v dotačním řízení na sociální služby pro rok 2014 použito již kritérií z Metodiky hodnocení registrovaných sociálních služeb, kterou nechal JMK zpracovat v rámci svého individuálního projektu. Metodika nastavuje způsob, jak transparentně stanovit pořadí jednotlivých služeb v rámci identického typu služeb podle jednotných pravidel a kritérií. Kritéria a jejich bodové ohodnocení vycházejí z parametrů pro síťování sociálních služeb, tedy potřebnosti, dostupnosti, nákladovosti, kvality a provázanosti služeb. Nové hodnocení by mělo přinést spravedlivější rozdělování dotací díky srovnávání efektivnosti a kvality jednotlivých typů služeb v souladu s komunitním a akčním plánem a změnit tak do jisté míry nepřehledné rozdělování dotací vycházející z dlouhodobého historického vývoje v rámci jednotlivých dotačních zdrojů. Komunitní plánování včetně administrace dotačního řízení na sociální služby poskytované NNO má na starosti referát komunitního plánování sociálních služeb Oddělení koncepce a plánování služeb OSP MMB. Organizačně a metodicky pak proces zajišťuje koordinační skupina složená ze zástupců triády
48
(zadavatelé soc. služeb, jejich poskytovatelé a jejich uživatelé), kteří jsou zároveň vedoucími jednotlivých pracovních skupin, zaměřených na specifické cílové skupiny.
8.2 Spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi působícími v sociální oblasti a financování NNO Již od roku 1992 město Brno přispívá každoročně za svého rozpočtu finanční částkou na činnost nestátních neziskových organizací, které poskytují sociální služby různým cílovým skupinám. Jejich přehled je uveden na závěr každé z předešlých kapitol. Nestátní neziskové organizace doplňují nabídku sociálních služeb ve městě Brně a díky grantům a dalším dotacím z různých zdrojů přinášejí další prostředky do sociální oblasti v městě Brně. Spolupráce města Brna s NNO získala kvalitativně nový rozměr zavedením komunitního plánování sociálních služeb, v jehož rámci se zástupci organizací poskytujících sociální služby v Brně pravidelně scházejí, navazují nové kontakty a formy spolupráce a společně se podílejí na strategii zkvalitňování a rozvoje stávající sítě sociálních služeb ve městě. Financování NNO je vícezdrojové, jeden ze zdrojů představují dotace z rozpočtu města Brna na sociální služby. Poskytování dotací z rozpočtu města Brna se řídí aktualizovanými Zásadami pro poskytování dotací z rozpočtu statutárního města Brna schválenými ZMB v červnu 2012, které platí pro všechny typy dotací, a Pravidly pro poskytování dotací z rozpočtu statutárního města Brna, která schválila Rada města Brna v září 2012. Pravidla mají obecnou část platnou pro všechny typy dotací a část B pro specifickou oblast (sociální, služby, kultura, školství, sport atd.). Pravidla pro oblast sociálních služeb jsou upravena pro Program I a Program II . V Programu I jsou dotace pro NNO poskytující sociální služby registrované dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. V Programu II, který byl nově schválen v roce 2010 (a byla pro něj vyčleněna částka 150 tis. Kč), se podařilo vytvořit prostor pro organizace, které sice nejsou registrovány jako poskytovatelé sociálních služeb, nicméně vhodným způsobem navazují na sociální služby nebo je doplňují. Příkladem jsou svépomocné aktivity osob se zdravotním postižením nebo rodičů postižených dětí, uspořádání vzdělávací akce k aktuálnímu tématu v sociálních službách atd. Jedná se spíše o drobné doplňkové projekty, které však představují významný přínos pro danou skupinu uživatelů. V souladu s aktualizovanými Zásadami a Pravidly pro poskytování dotací z rozpočtu města došlo ke sjednocení termínu pro vyhlašování dotačního řízení a podávání projektových žádostí na další rok pro oba programy na termín od 15. září do 30. října předešlého roku. Následující tabulka ukazuje vývoj počtu neziskových organizací i nárůst objemu finančních dotací, a to od roku 1992, kdy neziskový sektor v městě Brně zahájil svou činnost v oblasti poskytování sociálních služeb. Z tabulky je rovněž patrné, že v roce 2010 se snížil celkový objem dotací pro NNO na sociální služby, snížení bylo důsledkem zejména ekonomické recese a obecného trendu úspor. Celková částka 44 200 tisíc zůstala zatím zachována pro roky 2011 až 2013 (v posledních dvou letech byla částka navýšena v roce 2011 o 180 tis. Kč a v roce 2012 o 120 tis. o mimořádné dotace Armádě spásy a Oblastní Charitě Brno na sociální služby v souvislosti se zabezpečováním služeb v zimních měsících). V roce 2013 byla naplánovaná částka 44 200 tis. Kč opět navýšena o mimořádné dotace (jejichž administrace proběhla mimo řádné dotační řízení), a to nejen Armádě spásy a Diecézní charitě Brno, ale i dalším organizacím (viz níže)
49
Vývoj počtu NNO a poskytovaných dotací Rok 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011* 2012** Program I Program II 2013 Program I Program II
Výše dotace v tis. Kč z kapitoly odboru soc. péče 5 000 7 600 14 530 20 000 20 000 19 230 18 650 21 000 28 450 26 850 28 080 33 010 32 884 42 407 44 427 46 619 47 738 49 533 46 200 44 200 44 200 44 010 190 44 200*** 44 050 150
Počet podpořených organizací 12 14 18 23 24 26 28 29 35 36 37 37 41 48 56 48 53 51 50 59 62 53 9 62 53 9
* V roce 2011 byly poprvé poskytnuty dotace v rámci Programu II – dotace na služby, které vhodným způsobem navazují na sociální služby nebo je doplňují. Na tento program byla vyčleněna částka 150 tis. Kč. ** Začátkem roku 2012 zrušila organizace Centrum služeb pro sluchově postižené o.s. CESPO registraci sociální služby, na niž již bylo schváleno 40 tis. Kč. Těchto 40 tis. Kč bylo převedeno na Program II. *** K celkové částce je nutno připočíst i mimořádné dotace, poskytnuté v průběhu roku 2013. V říjnu
2013 schválilo ZMB přidělení mimořádných dotací Svazu důchodců ČR, o.s. Městská organizace Brno ve výši 40 tis. Kč na provoz, Armádě spásy na projekt „Prevence bezdomovectví“ ve výši 80 tis. Kč a organizaci Domov pro mne o.s. 100 tis. Kč na osobní asistenci. V prosinci 2013 pak schválilo ZMB přidělení mimořádných dotací Diecézní charitě Brno a Armádě spásy v souvislosti s poskytováním služeb osobám bez přístřeší v zimních měsících ve výši 80 tis. Kč pro každou z nich a organizaci APLA – JM o.s. ve výši 100 tis. Kč na zajištění služby osobní asistence lidem s poruchou autistického spektra. Celkem tedy byla na mimořádné dotace NNO v roce 2013 poskytnuta částka 480 tis. Kč
50
8.3 Spolupráce s organizacemi národnostních menšin Město Brno přispělo v roce 2013 ze svého rozpočtu částkou 800 tis. Kč na činnost 15 organizací 10 národnostních menšin a 150 tis. Kč na festival Babylonfest. Město těmto organizacím přispívá zejména na jejich sociální a kulturní aktivity, směřující k udržování národních kulturních tradic, zvyklostí a původního mateřského jazyka. Č. 1. 2.
3. 4. 5. 6.
7.
Organizace
Projekt v roce 2013
Bulharské kulturně osvětové sdružení v Brně - žádost ve výši 110 tis. Kč POLONUS – Klub Polski v Brně žádost 84 tis. Kč Svaz Maďarů Brno - žádost 96 tis. Kč
Bulharská kultura, jazyk a lidové tradice Kulturně společenská činnost Polského klubu „POLONUS“ v Brně v roce 2013 Provoz Maďarského kulturního a informačního střediska (MKIC) a vydávání zpravodaje Brünni Magyar Futár (Brněnský maďarský kurýr)
Asociace řeckých obcí v ČR, Řecká obec Brno, organizační jednotka - žádost 114 tis. Kč Obec Slovákov v Brne - žádost 90 tis. Kč Brněnské sdružení občanů německé národnosti ČR - žádost 30 tis. Kč Německé kulturní sdružení, Region Brno - žádost 40,5 tis. Kč
8.
Německý jazykový a kulturní spolek Brno - 45 tis. Kč
9.
Společnost přátel jižních Slovanů - žádost 120 tis. Kč
Dotace v tis. Kč
Folklorní sdružení Púčik
75
75
Řekové v Brně v roce 2013
80
Kulturně společenská činnost Obce Slovákov v Brne
70
Zachování a rozvíjení identity občanů německé národnosti v souladu s národnostní politikou ČR Zachování a rozvíjení kulturní identity se zaměřením na informační aktivity pro mladou generaci občanské společnosti a jejího kulturního života a zájmů Jazykové, kulturní a osvětové vzdělávání členů spolku a zájemců z řad německé jazykové komunity Kulturní, přednášková, výstavní a vydavatelská činnost
10.
70
20
35
42 75
Žijeme v jednom městě
40
35
- žádost 50 tis. Kč 11.
PIRIN - žádost 35 tis. Kč
Rozvoj bulharské kultury a folklóru v Brně
12.
Ruské kulturní osvětové sdružení na Moravě a/ žádost 90 tis. Kč b/ žádost 150 tis. Kč
a/ Posilování kulturních a společenských vztahů RKOSM v městě Brně i na Moravě b/ Babylonfest 2013
150
Brno slaví Mezinárodní den Romů 2013
50
Podpora na energie a nájem místnosti sdružení Cejl 49 a rozvoj romské mládeže
20
Činnost občanského sdružení v roce 2013
35
13. 14. 15.
IQ Roma servis, o.s. žádost 50 tis. Kč ODEL HIN DROM - žádost 25 tis. Kč Přátelé Podkarpatské Rusi - žádost 35 tis. Kč
78
950
Celkem
Neschválené dotace dvěma brněnským organizacím, resp. občanským sdružením: 16. Folklorní sdružení Púčik: projekt Krojovna – úschovna krojů - žádost na 18 tis. Kč 17. IQ Roma servis: projekt Team Building sociálních a pedagogických pracovníků s odbornou diagnostikou na rok 2013 - žádost na 13 tis. Kč.
51
Problematikou národnostních menšin se při Odboru sociální péče MMB zabývá poradce pro národnostní menšiny, který je zároveň tajemníkem pětičlenného Výboru pro národnostní menšiny Zastupitelstva města Brna. Výbor, který se skládá z členů menšin (zástupci Maďarů, Bulharů a jižních Slovanů) a 2 zastupitelů, zasedal v uplynulém roce 10x. Na programu jednání byla zejména problematika rozdělování dotací z rozpočtu města Brna. Součástí práce výboru byla i příprava kulturní akce Babylonfest 2013, pořadu v divadle Reduta „Žijeme v jednom městě“, doprovodným programům k Babylonfestu (sázení národních stromů Bulharů a Slováků, dubu a lípy, literární večer v Knihovně Jiřího Mahena). Setkání s předsedy jednotlivých organizací národnostních menšin se uskutečnilo dvakrát.
8.4 Aktivity města v oblasti integrace cizinců V souvislosti s migračním pohybem obyvatelstva v Evropě narůstá počet cizinců, kteří v Brně trvale nebo dlouhodobě žijí včetně osob s přiznaným postavením uprchlíka (azyl, či doplňková ochrana). Města Brna se problematika imigrace a procesu integrace cizinců dotýká více především proto, že je zde řada pracovních příležitostí, stavbařské a jiné činnosti zejména pro Ukrajince. Právní, psychologickou a další pomoc uprchlíkům a azylantům poskytují kromě Magistrátu města Brna i nestátní organizace SOZE – Sdružení občanů zabývajících se emigranty, OPU - Organizace pro pomoc uprchlíkům, Armáda spásy a Diecézní charita Brno. V červnu a listopadu 2013 bylo uspořádáno 23. a 24. zasedání poradního orgánu pro otázky integrace cizinců statutárního města Brna, který se zabývá sledováním situace cizinců v Brně. Zasedání se účastnili jak pracovníci Magistrátu města Brna, tak i externí odborníci z řad cizinecké policie, Policie ČR, Městské policie, Úřadu práce Brno-město, Oblastní charity Brno, Expat Brno Centra, SOZE, OPU, ZŠ Brno Staňkova ulice a Jihomoravského kraje. Město Brno spolupracovalo na základě smlouvy o partnerství, podepsané na jaře 2013, s „Jihomoravským regionálním centrem na podporu integrace cizinců“. V uplynulém roce uskutečnilo centrum, sídlící v ulici Mezírka, několik společných akcí s dalšími partnery včetně kulturních večerů pro cizince.
8.5 Aktivity města Brna v oblasti integrace romské menšiny Integrací romské menšiny se intenzivně zabýval Odbor sociální péče Magistrátu města Brna v rámci procesu komunitního plánování sociálních služeb v městě Brně. Romská komunita v Brně nadále představuje nejpočetnější, nejméně integrovanou a sociálním vyloučením nejvíce ohroženou skupinu obyvatel, čítající 15 až 17 tisíc osob. Pro úspěšné začleňování Romů přijalo město Brno řadu konkrétních opatření: poskytuje kvalitní sociální služby (v návaznosti na sociální reformu v roce 2012 a převod agendy nepojistných sociálních dávek z obcí na úřady práce vznikly nově při odboru sociální péče Magistrátu města Brna dva referáty (referát péče o rodinu a referát péče o osoby ohrožené chudobou) s 19 sociálními pracovnicemi pro přímou práci s klienty; podporuje činnost příspěvkové organizace DROM, romské středisko a dalších občanských sdružení, které pracují s romskou komunitou ; přijalo systémově změny v dokumentu „Pravidla pronájmu bytů v domech v majetku statutárního města Brna a podmínky zajišťování bytové náhrady“; schválilo statut sociálního bytu; realizuje rozsáhlý projekt IPRM IOP pro revitalizaci deprivované zóny; připravuje zavedení systému prostupného bydlení v objektu, který za tímto účelem projde celkovou rekonstrukcí, atd. Ke zlepšení celkové situace však nedochází, neboť se nadále nedaří prosazovat klíčové složky integrace, zejména zaměstnanost a bydlení. Při odboru sociální péče působí romská poradkyně, která situaci podrobně monitoruje, spolupracuje se zainteresovanými stranami a je členkou Poradního sboru pro integraci, který byl ustaven jako poradní orgán v gesci náměstkyně primátora města Brna.
52
Nestátní neziskové organizace působící v oblasti romského etnika Název nestátní organizace
Zaměření činnosti
IQ Roma Servis
Všestranná a systematická práce s cílovou skupinou
DROM
Kulturní a vzdělávací středisko pro romské děti a mládež, poradenství a projekty zaměstnanosti
Společenství Romů na Moravě
Terénní programy
Muzeum romské kultury
Zachování romské kultury, volnočasové aktivity pro dospělé i děti
Ratolest
Sociální prevence, pomoc dětem a mládeži ohroženým sociálně patologickými jevy, provoz nízkoprahových zařízení
Dům dětí Zábrdovice
Pomoc dětem a mládeži ohroženým sociálně patologickými jevy
Teen Challenge
Dětské centrum Brno pro děti a mládež ze sociálně vyloučených romských lokalit, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež
8.6 Projekty financované z fondů EU a) Projekty zařazené do Integrovaného plánu rozvoje města Brna pro Regionální operační program (IPRM ROP) Zavedení služby tísňové péče pro seniory a zdravotně postižené v Brně Realizátor Domov pro seniory Vychodilova, p. o. Vybudování zázemí pro dispečink tísňové péče a 6 dispečerek, zakoupení vybavení pro klienty v domácnostech s cílem zvýšit bezpečí a pocit jistoty osaměle žijících seniorů a osob se zdravotním postižením. Celková plánovaná částka činí 17 063 tis.Kč Odstranění bariér v rámci transformace penzionu pro důchodce na domov pro seniory Realizátor Domov pro seniory Foltýnova, p. o. Rekonstrukce stávajících nevyhovujících výtahů a výstavba jednoho nového evakuačního výtahu v bloku C. Celková plánovaná částka činí 16 440 tis. Kč b) Integrovaný plán rozvoje v problémové obytné zóně města pro Integrovaný operační program (IPRM IOP) Tento integrovaný plán je souborem vzájemně provázaných projektů a aktivit zaměřených na zlepšení stavu problémové obytné zóny statutárního města Brna vymezené ulicemi Cejl, Bratislavská, Stará, Francouzská a Přadlácká. Do realizace plánu je zapojena celá řada odborů Magistrátu města Brna; stěžejní roli hraje Bytový odbor, který zajišťuje přípravu a realizaci projektů komplexní regenerace vybraných bytových domů. Odbor územního plánování a rozvoje ve spolupráci s Odborem investičním řeší projekt parku Hvězdička a další projekty revitalizace veřejných prostranství v dané lokalitě. Realizátorem je statutární město Brno. Celková plánovaná částka činí 20 000 tis. Kč
53
8.7 Socio-info centrum Socio-info centrum (SIC) zahájilo svoji činnost 1. října roku 2009 při Odboru sociální péče Magistrátu města Brna v bezbariérových prostorách na Kolišti 19. Jednalo se o naplnění průřezové priority prvního „Komunitního plánu sociálních služeb města Brna do roku 2009“, zaměřené na zvyšování informovanosti občanů města Brna v oblasti sociální. Od října 2009 působila v Socio-info centru jedna sociální pracovnice, od ledna roku 2010 byly v SIC zaměstnány dvě sociální pracovnice. V roce 2012 byl počet pracovnic navýšen na 4. Socio-info centrum je poradenské místo, kam se mohou občané obrátit ve složitých životních situacích. Nabízí pomoc a radu při pochopení a řešení dané obtížné životní situace, zprostředkuje a zajišťuje kontakt s jinými organizacemi a institucemi a nabízí komplexní informace o sociálních službách. Součástí je i telefonické a internetové poradenství. Pro činnost SIC je využíván informační portál o sociální péči v městě Brně www.socialnipece.brno.cz, jehož součástí je databáze všech organizací působících v sociální oblasti ve městě Brně. Webový sociální portál, který je neustále aktualizován, je kromě poradenství rovněž využíván pro spolupráci s NNO poskytujícími sociální služby, pro komunitní plánování sociálních služeb a pro dotační řízení na sociální služby. V roce 2013 poskytly pracovnice SIC pomoc a radu 5 759 klientům (z toho 2 337 mužů a 3 422 ženy) a řešily dotazy spadající do různých oblastí (sociální dávky, sociální služby, oblast sociálně právní, občansko právní, důchodového pojištění atd.). Převažovaly osobní návštěvy klientů (4 497), telefonicky kontaktovalo SIC 1 116 klientů, elektronickou formou bylo řešeno 146 dotazů. Nejčastější dotazy se týkaly dávek hmotné nouze a dávek pro zdravotně postižené a umisťování klientů v domovech pro seniory, často však klienti řešili více problémů najednou. Stále frekventovanější jsou problémy s bydlením a s finančními dluhy. V souladu s prioritou druhého Komunitního plánu sociálních služeb města Brna pro období 2010-2013 byla v prostorách SIC nainstalována indukční smyčka pro kontakt s osobami se sluchovým postižením.
8.8 Zahraniční spolupráce Pokračovala spolupráce s Fórem sociálních věcí v rámci sdružení evropských měst EUROCITIES“. V polovině roku 2010 bylo Brno vybráno jako zástupce České republiky do projektu EUROCITIES „Města pro aktivní začleňování“– NLAO (Network of Local Authority Observatories). Cílem projektu, který byl financován Evropskou komisí z komunitárního programu Progres, bylo získat vzájemné informace o programech sociálního začleňování v jednotlivých městech, o inovativních řešeních sociálních problémů a formulovat doporučení pro sociální agendu Evropské komise a zdůrazňovat nezastupitelnou úlohu měst a obcí v problematice sociální inkluze v Evropě. Důraz byl kladen především na inovativní praktiky v oblasti sociální. EUROCITIES se podařilo získat prostředky z Evropské komise na tři roky, projekt NLAO – Města pro aktivní začleňování byl ukončen na podzim roku 2013. V uplynulém roce 2013 se brněnský projektový tým z odboru sociální péče podílel na zpracování výzkumné studie zaměřené na rodiny s nízkými příjmy ohrožené sociálním vyloučením v městě Brně, která byla zahrnuta do souhrnné zprávy, již vydalo Eurocities. V rámci projektu bylo dále uspořádáno setkání zástupců sociálních odborů měst Brna, Ostravy, Plzně a Hradce Králové, uskutečněny dvě mezinárodní studijní návštěvy v Barceloně a Birminghamu a průběžně publikovány aktuální články na webové stránce projektu www.nlao-brno.eu . Výsledky projektu byly kladně ohodnoceny zástupci Evropské komise na závěrečné konferenci v Bruselu v září 2013.
54
9. Výdaje na sociální péči v roce 2013 Výdaje na sociální péči ve městě Brně (v tis. Kč) v letech 2012 a 2013 2012
2013
1.Výdaje hrazené ze státního rozpočtu:
99 959
93 758
a) Dotace na úhradu nákladů v oblasti sociálně právní ochrany dětí v městě Brně
30 020
Provozní výdaje
b) Dotace na sociální služby příspěvkovým organizacím
30 020
58 559
55 220
8 561
5 882
74
0
345
668
2 400
1 968
2. Výdaje hrazené z rozpočtu města (Odboru sociální péče MMB)
369 661
367 881
Služby sociální péče (provozní výdaje)
286 125
284 345
12 příspěvkových organizací (11 domovů pro seniory, Centrum sociálních služeb) – příspěvek zřizovatele
229 026
225 726
44 200
44 200
120
480
950
950
2 500
2 500
2 479
3 639
6 850
6 850
83 536
83 536
79 016
79 016
DROM, romské středisko p. o., MČ Brno-sever
4 520
4 520
Výdaje hrazené z rozpočtu města - investice do oblasti sociálních služeb ve městě
2 311
c) Dotace na sociální služby pečovatelské služby při 6 MČ
d) Dotace na sociální služby OSP – nízkoprahové zařízení
e) Dotace na prevenci kriminality ze státního rozpočtu a JMK
f) Dotace na integraci azylantů
dotace nestátním neziskovým organizacím na sociální služby
mimořádné dotace NNO na sociální služby
dotace organizacím národnostních menšin
dotace na programy prevence kriminality
náklady na provoz v zařízeních Odboru sociální péče MMB
dotace na projekty protidrogové prevence
Příjmy postoupené městským částem 6 středisek pečovatelské služby
471 931
Celkem výdaje na sociální péči v městě Brně
55
1 926 463 565
ZÁVĚR Posláním Odboru sociální péče MMB, který předkládá tuto zprávu, je pomáhat občanům města Brna v nepříznivé sociální situaci, a to formou sociální práce a sociálních služeb. Sociální reforma s účinností od 1. 1. 2012 převedla výplaty nepojistných sociálních dávek na Krajské pobočky Úřadu práce ČR. Nově byl definován výkon sociální práce na obcích, která spočívá především v poradenství, sociální depistáži, práci s klientem v jeho přirozeném prostředí, pomoci při řešení obtížných životních situací včetně zprostředkování kontaktu s příslušnými institucemi. Tuto činnost vykonává Odbor sociální péče magistrátu ve spolupráci se sociálními odbory 24 městských částí. Sociální práce je zaměřena na následující cílové skupiny: rodiny s nezaopatřenými dětmi, seniory, zdravotně postižené občany a osoby ohrožené sociálním vyloučením. Celkové výdaje na sociální péči činily v roce 2013 celkem 463 565 tis. Kč. Ze státního rozpočtu byly hrazeny výdaje na některé sociální služby, dotace na programy prevence kriminality a drogových závislostí i dotace na úhradu nákladů v oblasti sociálně právní ochrany dětí. Celkem bylo ze státního rozpočtu na oblast sociální péče v městě Brně vynaloženo více než 90 mil. Kč Z rozpočtu města Brna bylo v roce 2013 na služby sociální péče (na provozní výdaje) prostřednictvím odboru sociální péče vynaloženo 367 881 tis. Kč. Jednalo se o náklady na provoz v zařízeních odboru sociální péče, příspěvky zřizovatele příspěvkovým organizacím města (Centrum sociálních služeb, 11 domovů pro seniory), dotace 62 nestátním neziskovým organizacím poskytujícím sociální služby, dotace 17 organizacím národnostních menšin, dotace na projekty prevence kriminality a na protidrogovou politiku. Městským částem byly postoupeny příjmy na provoz 6 středisek pečovatelské služby a příspěvkové organizace Drom, romské středisko. Investice do oblasti sociálních služeb v Brně z rozpočtu města činily 1 926 tis. Kč, a to včetně průběžně realizovaných projektů v sociální oblasti zařazených do Integrovaného plánu rozvoje města ROP kofinancovaných z evropských fondů. Rodinám s dětmi a osobám ohroženým chudobou byly zajišťovány potřebné sociální služby, poskytována pomoc při zvládání obtížných životních situací a realizována poradenská a depistážní činnost. Pomoc byla v roce 2013 poskytnuta celkem 3053 klientům. Další aktivity byly cíleny na oblast sociálně právní ochrany dětí (dále SPOD), v jejímž rámci magistrát spolupracuje se sociálními útvary úřadů městských částí, mezi něž také přerozděluje státní dotace na zabezpečení této agendy. Odbor sociální péče, referát náhradní rodinné péče evidoval ke konci roku 2013 celkem 107 žadatelů o náhradní rodinnou péči, z toho 74 žadatelů o osvojení a 33 žadatelů o pěstounskou péči. Ve sledovaném roce vedl v evidenci 278 pěstounů a poručníků a 316 dětí v pěstounské nebo poručnické péči. V souvislosti s novelou zákona o SPOD byly v roce 2013 nově s pěstouny uzavírány dohody o výkonu pěstounské péče. Referát náhradní rodinné péče OSP MMB a osoby pověřené výkonem SPOD uzavřely celkem 201 dohod. Sociální služby pro děti a rodiny s dětmi byly poskytovány v zařízeních města i nestátních neziskových organizací . Osobám s těžkým zdravotním postižením a seniorům byly poskytovány sociální služby, pomoc při zvládání obtížných životních situací a realizována poradenská a depistážní činnost. Pečovatelskou službu pro seniory a zdravotně postižené osoby nabízelo 6 středisek městské pečovatelské služby při úřadech městských částí a 8 pečovatelských služeb provozovaných nestátními neziskovými organizacemi. Další sociální služby (pobytové i ambulantní) poskytuje této cílové skupině jak 12 příspěvkových organizací města (11 domovů pro seniory a Centrum sociálních služeb p.o.), tak řada nestátních neziskových organizací a dalších subjektů. V roce 2013 bylo v evidenci sociálních kurátorů odboru sociální péče celkem 2 949 klientů ohrožených sociálním vyloučením (lidé bez domova a přístřeší, lidé s aktuální či minulou zkušeností s uvězněním, mladí dospělí po ukončení ústavní výchovy, osoby ohrožené závislostmi atd.). Těmto osobám byla poskytována komplexní péče spočívající v zajištění základních životních potřeb, poradenské pomoci a sociálně terapeutické činnosti. Klientům v nepříznivé sociální situaci byly poskytovány sociální služby v různých azylových zařízeních města i nestátních organizací. Při přímé poradenské a terapeutické práci s klienty na pracovišti bylo realizováno 13 780 sezení a konzultací. V rámci depistážní činnosti sociální kurátoři pravidelně vyhledávali a kontaktovali lidi bez domova v nejrůznějších typech nelegálních nocležišť. V roce 2013 bylo identifikováno cca 60 podobných lokalit
56
(průběžný terénní screening), ve kterých lidé bez domova hledají alespoň částečné zázemí. Takto kurátoři kontaktovali cca 200 lidí. V rámci sociální práce s lidmi odsouzenými k trestu odnětí svobody se pracovalo s 229 klienty v celkem 23 věznicích ČR Již 9. rokem pokračovala realizace projektu „Motivovaného vyhledávání TBC“, který město Brno realizuje ve spolupráci s Krajskou hygienickou stanicí a Poliklinikou Zahradníkova. V rámci tohoto projektu bylo v daném roce vyšetřeno 192 osob. Pokračoval také projekt sbírky šatstva, jehož cílem je sběr již nepoužívaného či nepotřebného šatstva, které ale lidem v nouzi může ještě pomoci. Sbírka se konala pravidelně jednou za měsíc. Činnost kurátorů významně ovlivnila amnestie prezidenta ČR vyhlášená k 1. 1. 2013. V rámci amnestie kurátoři pracovali s 376 klienty. V roce 2013 nadále probíhaly preventivní sociálně-výchovné programy v Azylovém domě pro mladistvé Oddělení sociální prevence pro mladistvé a mladé dospělé Odboru sociální péče, které v uplynulém roce absolvovalo 51 klientů. Dlouhodobého azylového programu pro mladé dospělé (tzv. dům na půli cesty a azylový dům) se účastnilo celkem 50 klientů. Krátkodobý azylový program – neodkladnou pomoc v sociální tísni absolvovalo v roce 2013 celkem 15 klientů. Těmto klientům bylo poskytnuto ubytování a strava zdarma, hygienický servis i náhradní ošacení a pomoc při řešení všech následných problémů. V roce 2013 se také nově registrovalo za členy kontaktního klubu Oddělení sociální prevence pro mladistvé a mladé dospělé 164 osob ve věku od 15 do 26 let. I v uplynulém roce pokračoval proces komunitního plánování sociálních služeb (KPSS). V roce 2013 byl zpracován 3. Komunitní plán sociálních služeb města Brna pro období 2013-2015 a zároveň prováděcí dokument k tomuto plánu na daný rok, tedy Akční plán sociálních služeb města Brna pro rok 2013 reagující na aktuální rozpočtovou situaci v daném roce. Oba dokumenty byly projednány a schváleny Zastupitelstvem města Brna. Tvorba plánů probíhala v rámci projektu „Podpora komunitního plánování sociálních služeb v městě Brně“, financovaného z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Realizátorem je Sociální nadační fond města Brna „Domovy potřebných“, který tento projekt uskutečňuje v partnerství s městem Brnem. V rámci projektu byl také zpracován a vytištěn nově aktualizovaný Adresář organizací působících v sociální oblasti v městě Brně, který byl distribuován po celém Brně. S plánováním služeb je spojena i spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi (NNO), které díky vícezdrojovému financování přinášejí další prostředky do sociální oblasti a doplňují nabídku sociálních služeb v městě Brně. Proces plánování sociálních služeb je úzce propojen s dotačním řízením pro NNO. V roce 2013 obdržely 53 NNO poskytující sociální služby (dotační program I) a 9 NNO, které vhodným způsobem navazují nebo doplňují sociální služby (dotační program II), z kapitoly odboru sociální péče dotace v celkové výši 44 200 tis. Kč (v průběhu roku 2013 byly rovněž poskytnuty mimořádné dotace, a to v celkové výši 480 tis. Kč ). Město Brno rovněž spolupracovalo při plánování sociálních služeb s ostatními obcemi s rozšířenou působností jihomoravského regionu a s Odborem sociálních věcí KrÚ JMK, a to v rámci individuálního projektu Jihomoravského kraje „Podpora plánování rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji II“, financovaného z fondů EU. V rámci tohoto projektu byla vytvořena nová metodika hodnocení registrovaných sociálních služeb, dle níž se bude postupovat při hodnocení a financování sociálních služeb v Jihomoravském kraji. Při Odboru sociální péče MMB na Kolišti 19 působí Socio-info centrum (SIC), které vzniklo koncem roku 2009 jako jeden z výstupů komunitního plánování sociálních služeb v Brně. Posláním informačního centra je nabízet komplexní informace o nabídce sociálních služeb a poskytovat osobní, telefonické i internetové poradenství ze sociální oblasti a pomoc v obtížné životní situaci. V roce 2013 poskytly pracovnice SIC pomoc a radu 5 759 klientům (z toho 2 337 muži a 3 422 ženy) a řešily dotazy spadající do různých oblastí (sociální dávky, sociální služby, oblast sociálně právní, občansko právní, důchodového pojištění atd.). Převažovaly osobní návštěvy klientů (4 497), telefonicky kontaktovalo SIC 1 116 klientů, elektronickou formou bylo řešeno 146 dotazů. Pro činnost SIC je využíván informační portál o sociální péči v městě Brně www.socialnipece.brno.cz, jehož součástí je i databáze všech organizací působících v sociální oblasti ve městě Brně. Webový sociální portál je kromě poradenství využíván i spolupráci s NNO a pro komunitní plánování sociálních služeb. Na činnost 17 organizací 9 národnostních menšin, a to zejména na jejich kulturní aktivity, směřující k udržování národních kulturních tradic, zvyklostí, původního mateřského jazyka a také gastronomie, bylo v roce 2013 poskytnuto z rozpočtu města 800 tis. Kč a 150 tis. Kč na tradiční festival Babylonfest, který se konal v měsíci září. Město Brno, resp. Odbor sociální péče je partnerem projektu Jihomoravského regionálního centra pro integraci cizinců. Národnostními menšinami se na
57
svých pravidelných měsíčních zasedáních zabýval Výbor pro národnostní menšiny Zastupitelstva města Brna. Problematiku cizinců a imigrantů, jejichž počet v Brně narůstá, řešil Poradní orgán statutárního města Brna pro otázky integrace cizinců. Pokračovaly rovněž aktivity „Poradního sboru pro integraci sociálně vyloučených komunit“, která se zabývala systémovými změnami a návrhy projektů v oblasti bydlení, sociální patologie a zadluženosti, které by měly vést ke zlepšení situace ve vyloučených lokalitách. Součástí Odboru sociální péče MMB je i Koordinační centrum prevence, které administruje projekty prevence kriminality a drogových závislostí. Městský program prevence kriminality započal rokem 2008. Zastupitelstvo města Brna schválilo novou střednědobou koncepci prevence kriminality na léta 2013 – 2016. V rámci tohoto programu se v roce 2013 v Brně uskutečnilo celkem 36 dílčích projektů, přičemž z rozpočtu města Brna bylo na programy prevence kriminality přiděleno 2 500 tis. Kč, na 3 projekty obdrželo město Brno státní účelovou dotaci ve výši 668 tis. Kč. V rámci činnosti EFUS (Evropské fórum pro bezpečnost ve městě) se město Brno aktivně zapojilo do činnosti pracovní skupiny pro technologie, která je pokračováním dvouletého projektu „Lidé, města a kamerové systémy“. V Brně se také uskutečnil „Den Manifestu z Aubervilliers a Saint Denis“ za účasti představitelů EFUS a dalších místních i zahraničních hostů. Pokračovala spolupráce s Fórem sociálních věcí Eurocities v pracovní skupině „Migrace a integrace“, která také řeší otázky bezpečnosti a kriminality. V souladu s protidrogovou politikou města Brna bylo v roce 2013 podpořeno celkem 17 projektů protidrogové prevence částkou ve výši 6 850 tis. Kč. Mezi priority protidrogové politiky města Brna patří ochrana veřejného zdraví, bezpečnost a předcházení problémům z užívání návykových látek se zvláštním zřetelem na cílovou populaci děti a mládež. Část projektů protidrogové prevence nově spadá, v souladu se ZMB schválenou Koncepcí prevence kriminality, do Městského programu prevence kriminality. Na realizaci projektů prevence kriminality i projektů prevence drogových závislostí se podílely nestátní neziskové organizace, městské části, Městské ředitelství Policie ČR v Brně, Městská policie Brno, základní školy, centra volného času dětí a mládeže, romské a církevní organizace. Odbor sociální péče dlouhodobě spolupracuje s evropským sdružením měst Eurocities. V roce 2010 bylo Brno vybráno do projektu Eurocities NLAO (Síť místních observatoří aktivního začleňování), jehož se účastnilo 9 evropských měst a který byl financován z komunitárního programu Evropské komise Progress. Projekt byl později přejmenován na „Města pro aktivní začleňování“. Cílem projektu, který skončil na podzim roku 2013, bylo shromáždit příklady fungujících programů sociálního začleňování v Evropě, výměna zkušeností a příkladů dobré praxe a tvorba doporučení pro Evropskou komisi v oblasti sociálního začleňování. V rámci projektu byla v uplynulém roce zpracována výzkumná studie zaměřená na rodiny s nízkými příjmy ohrožené sociálním vyloučením, uspořádáno setkání zástupců sociálních odborů měst Brna, Ostravy, Plzně a Hradce Králové, uskutečněny dvě mezinárodní studijní návštěvy a průběžně publikovány aktuální články na webové stránce projektu. Výsledky projektu byly kladně ohodnoceny zástupci Evropské komise na závěrečné konferenci v Bruselu v září 2013.
58